02]

Management Plan historického jádra Prahy Plán správy památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO [koncept 2009/02]

Management Plan historického jádra Prahy [koncept 2009/02]

Management Plan historického jádra Prahy Plán správy památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví UNESCO [koncept 2009/02]

Harmonick˘, dlouhodobû udrÏiteln˘ rozvoj Prahy, s vyváÏen˘m postojem k ochranû zdûdûného pfiírodního a lidmi vytvofieného kulturního bohatství, je nepochybnû vefiejn˘m zájmem pfiesahujícím sv˘m v˘znamem správní hranice mûsta, regionu, státu a dokonce i evropského kontinentu. Zapsání historického jádra mûsta Prahy na Seznam svûtového dûdictví je toho jasn˘m dokladem. Îádoucí harmonick˘ v˘voj je proto také jedním z v˘chodisek nejen aktualizovaného strategického plánu Prahy, ale promítá se do územnû analytick˘ch podkladÛ, zásad územního rozvoje i do zpracovávaného konceptu nového územního plánu hlavního mûsta. Soustfiedûním hlavních principÛ ochrany historického jádra Prahy a formulací úkolÛ pro ãinnosti správních úfiadÛ, ovlivÀujících ekonomick˘, sociální i environmentální v˘voj mûsta do jediného dokumentu, jak˘m je Management Plan, vyjadfiují kompetentní orgány územního rozvoje a ochrany památek hlavního mûsta Prahy i ãeského státu spoleãnou vÛli pfiedat tento klenot dal‰ím generacím jako Ïivoucí mûsto, schopné ochránit to podstatné z historické substance mûsta vãetnû jeho pfiírodních daností i genia loci, aniÏ z nûj uãiní neÏivotn˘ skanzen. PracovníkÛm Útvaru rozvoje hlavního mûsta Prahy je ctí, Ïe se na takovém dokumentu, prezentujícím zájem na uchování historického jádra Prahy pro dal‰í generace obyvatel i náv‰tûvníkÛ, mohli podílet. ING. BOfiEK VOTAVA fieditel Útvaru rozvoje hlavního mûsta Prahy

Poznávání, ochrana a uÏívání historického jádra Prahy je kontinuální proces, jímÏ prochází pokolení za pokolením. Vûfiím, Ïe vût‰ina PraÏanÛ a náv‰tûvníkÛ tohoto vzácného klenotu má nejen povûdomí o jeho unikátnosti, ale myslí to s ním i dobfie. Ov‰em dobr˘ úmysl nemusí b˘t vÏdy totoÏn˘ se zpÛsoby, jak se k nûmu chováme, jak s ním zacházíme. Po dekádách oãekávání odborné vefiejnosti má nyní správa mûsta moÏnost pfiijmout v˘znamn˘ dokument, jímÏ mÛÏe v praxi co nejexaktnûji plnit svou roli dobrého hospodáfie a opatrovníka, jenÏ uváÏlivû odvaÏuje na miskách vah na stranû jedné prospûch okamÏiku a na misce druhé správnou volbu v dlouhodobém horizontu . . . Národní památkov˘ ústav pokládá ãerstvû vznikající Managment Plan za závaÏn˘ a naprosto nezbytn˘ prostfiedek k logicky uspofiádanému, soustfiedûnému a hodnovûrnému úsilí o ochranu kulturních hodnot vefiejného zájmu. Jeho pfiijetím mÛÏe b˘t po patnácti letech od zápisu Historického jádra Prahy na Listinu svûtového kulturního dûdictví vytvofien tolik potfiebn˘ základ k prosazení základních zásad památkové péãe v koexistenci s nároky na Ïivot moderního mûsta, metropole demokratického státu v srdci Evropy. PHDR. MICHAEL ZACHAfi fieditel Územního odborného pracovi‰tû v hlavním mûstû Praze Národního památkového ústavu

úvod

UdrÏitelnost historického jádra Prahy jako kulturního dûdictví Populaãní v˘voj lidstva, urbanizaãní procesy a obecnû rostoucí v˘znam ekologick˘ch aspektÛ klade v souãasné dobû dÛraz na problematiku udrÏitelnosti, nebo dokonce trvalé udrÏitelnosti lidsk˘ch sídel, jejich v˘voje a rozvoje. Zkoumají se hlavní komponenty a pfiedpoklady udrÏitelnosti jak v praxi plánování, stavby a fiízení mûst, tak na úrovni akademick˘ch pracovi‰È. Zji‰Èuje se, Ïe zabezpeãení udrÏitelnosti lidsk˘ch sídel patfií mezi globální úkoly souãasného svûta. Mûsta jsou ve svém souãasném stavu nejvût‰ími konzumenty zdrojÛ v‰eho druhu a zároveÀ patfií mezi hlavní producenty odpadÛ, pÛvodce degradace a zneãi‰Èovatele Ïivotního prostfiedí. Jejich vliv v tomto smyslu zasahuje nejen vlastní urbanizované prostory, ale ve stále vût‰í mífie také pfiírodní prostfiedí. „UdrÏitelná mûsta“ se stávají dÛleÏitou souãástí agendy mezinárodních i národních institucí vãetnû správy, samosprávy a obãansk˘ch aktivit na úrovni jednotliv˘ch mûst a jejich ãástí. V ‰irokém souboru tûchto aktivit tvofií specifickou sféru záchrana, ochrana a regenerace existujících pfiírodních a kulturních hodnot, zejména zachování nenahraditelného pfiírodního a kulturního dûdictví. V tomto ‰ir‰ím souboru hodnot zaujímají dÛleÏité místo stopy pÛvodní historické krajiny a zvlá‰tû historická jádra lidsk˘ch sídel. Ukazuje se, Ïe nároãnost tohoto úkolu roste souãasnû se stoupající hodnotou a také ov‰em s rozlohou prostorÛ urãen˘ch k ochranû, konfrontovan˘mi se spoleãensk˘mi a hospodáfisk˘mi aktivitami, hledajícími v nich své uplatnûní. K této problematice patfií i historické jádro Prahy s jeho ojedinûl˘mi a nenahraditeln˘mi hodnotami, které jsou zároveÀ o to více vystaveny tlaku v‰emoÏn˘ch vefiejn˘ch a soukrom˘ch aktivit. Tyto aktivity se snaÏí maximálnû tûÏit z hodnot, specifické polohy a autenticity historického jádra, pfiiãemÏ v‰ak právû ony tyto hodnoty erodují. Platí to o aktivitách a institucích, hledajících v historickém jádru své prestiÏní a v˘nosné umístûní. Platí to v‰ak i o kulturních aktivitách, které jsou historick˘m jádrem bezprostfiednû generovány – jako je zejména „kulturní turismus“ a jevy, které ho doprovázejí, a také v˘nosná zafiízení sluÏeb a zábavy pro náv‰tûvníky. Na nejfrekventovanûj‰í ãásti mûsta, prostorÛ a objektÛ v Praze tak pÛsobí investiãní tlaky, reklama, svá reprezentaãní sídla si zde zfiizují rÛzné instituce a pfiedev‰ím maloobchod orientovan˘ na specifické nákupní zájmy a moÏnosti náv‰tûvníkÛ. Toto v‰e se vût‰inou dûje na úkor stál˘ch obyvatel historického jádra Prahy, ktefií ztrácejí své tradiãní Ïivotní a zvlá‰tû sociální prostfiedí a vazby.

Úãel Management Planu V Praze se v‰eobecnû ctí v˘znam kulturního dûdictví a jeho trvalého uchování, av‰ak prozatím neúãinnû se fie‰í postupy, kter˘mi lze tuto udrÏitelnost zabezpeãit. Pfiemûny a postupná zdánlivû neznatelná eroze historického jádra Prahy prokazují, Ïe nelze udrÏitelnost zabezpeãit ponecháním volné cesty pro v‰echny souãasné procesy, které v nûm probíhají. Nelze dále ponechat otevfienou cestu promûnû historického jádra na zábavní turistick˘ park a centrum byznysu. Proto byl v zájmu uchování hodnot historického jádra Prahy a jeho „nepromûny“ v pouhou romantickou kulisu zpracován koncept Management Planu. Pfiedpokládáme, Ïe po jeho dopracování do koneãné podoby a schválení politickou reprezentací mûsta bude tento dokument periodicky upfiesÀován, aktualizován. Pro dlouhodobé cíle udrÏitelnosti dal‰ího v˘voje historického jádra Prahy je orientován nejen tento dokument, ale i v roce 2008 schválená aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, stejnû tak jako práce na zcela novém Územním plánu hlavního mûsta Prahy podle nového stavebního zákona ã. 183/2006 Sb.

Management Plan jako plán ochrany a udrÏitelného rozvoje památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví (UNESCO) Management Plan je dokument, kter˘ historické jádro Prahy jako svûtovou památku nejprve popisuje. Seznamuje s jeho historií a stavebním v˘vojem, seznamuje s pravidly jeho územního plánování a památkové ochrany a pomáhá orientovat se v jeho souãasném stavebním v˘voji a kulturním dûní. Pfiedev‰ím má ov‰em Management Plan za úkol pojmenovat nebezpeãí, která dnes svûtovou památku ohroÏují nebo v budoucnu ohrozit mohou a pro tyto hrozby má navrhnout smûry nápravné politiky a pfiípadnû také konkrétní opatfiení vãetnû garantÛ jejich fie‰ení a vãetnû doporuãen˘ch termínÛ. Druh˘m a dlouhodobûj‰ím úkolem Management Planu je pak navrhnout multidisciplinární vizi ochrany a udrÏitelného rozvoje památky. Práce na dokumentu zapoãaly sbûrem analytick˘ch materiálÛ na podzim roku 2007 a práce na struktufie a jednotliv˘ch kapitolách byla zahájena na zaãátku roku 2008. SoubûÏnû Ministerstvo kultury âeské republiky a âesk˘ komitét ICOMOS zaslal dne 4. února 2008 organizaci UNESCO do PafiíÏe návrh PROHLÁ·ENÍ O V·EOBECNù V¯JIMEâNÉ HODNOTù HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY. Management Plan tak pfiijal za své základní principy komplexní památkové ochrany citované v návrhu „Prohlá‰ení“:

1 – Zachování celistvosti struktury mûsta zaloÏené na uliãní síti 2 – Zachování hmotovû-prostorové struktury a v˘‰kové dynamiky historického jádra mûsta (stfie‰ní krajina, panorama) 3 – Zachování krajinnû-morfologick˘ch útvarÛ integrovan˘ch (vãetnû mûstské zelenû) do organismu historického jádra mûsta 4 – Zachování jednoty a zároveÀ rozmanitosti architektonického a stylového v˘razu historického jádra (homogenita a heterogenita) 5 – Zachování struktury stávajících relativnû sourod˘ch celkÛ v historickém jádru mûsta 6 – Rehabilitace umûleck˘ch a umûleckofiemesln˘ch hodnot dochovan˘ch v historickém jádru mûsta 7 – Respekt k pÛvodním materiálÛm a konstrukcím uÏit˘m na stavbách v historickém jádru 8 – Klasifikace objektÛ a území podle míry pfiípustnosti stavebních zásahÛ Koncept Management Planu se s tûmito osmi principy programovû ztotoÏnil a pfiidal k nim je‰tû dal‰í tfii obecné urbanistické zásady nezbytné pro ochranu historického jádra Prahy a jeho dal‰í udrÏiteln˘ urbanistick˘ rozvoj. Jsou to: 9 – Ochrana a podpora pfiirozen˘ch mûstotvorn˘ch funkcí v historickém centru, a to zejména funkcí nekomerãních (univerzitní, kulturní a sportovní Ïivot) 10 – Zohlednûní zájmÛ ochrany svûtové památky ve v‰ech dÛleÏit˘ch vefiejn˘ch i privátních investiãních zámûrech jak na území svûtové památky, tak na území její ochranné zóny a v pfiípadû umísÈování v˘‰kov˘ch budov také na celém území hlavního mûsta Prahy 11 – Respektování a ochrana pÛvodního krajinného a urbanistického mûfiítka praÏské kotliny. Ochrana a podpora pfiirozen˘ch mûstotvorn˘ch funkcí v historickém centru ov‰em neznamená, Ïe by nemûla b˘t podporována decentralizace nov˘ch kulturních budov v novû vznikajících lokálních mûstsk˘ch centrech, která historické centrum odlehãí od souãasného náporu turistÛ.

Struktura Management Planu jako dokumentu je rozdûlena do ãtyfi ãástí: âÁST PRVNÍ popisuje historické jádro Prahy z hlediska pfiírodního a stavebního v˘voje. Cituje z Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO jak kritéria, podle kter˘ch bylo historické jádro Prahy pfiijato na Seznam svûtového dûdictví (UNESCO) v roce 1992, tak plnûní tûchto kritérií dnes. První ãást konãí kapitolou o historick˘ch umûleck˘ch zobrazeních Prahy, která ilustrují stavební v˘voj mûsta. âÁST DRUHÁ popisuje dnes platné legislativní nástroje ochrany památkového fondu, které má v rukou Národní památkov˘ ústav, a souãasnû platné územnû plánovací regulaãní nástroje, jeÏ jsou v rukou praÏského magistrátu a jednotliv˘ch mûstsk˘ch ãástí. Popisuje také souãasnou pfiedstavu o budoucím institutu Rady památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví a pozici jejího pfiedsedy (Site Managera) na pozadí souãasnû platn˘ch zákonÛ. âÁST T¤ETÍ uvádí v perspektivû od dne‰ních dnÛ smûrem do budoucnosti klíãová témata a segmenty Ïivota metropole a jejich dopad na památkovou ochranu historického jádra mûsta. Tato kapitola je neobsáhlej‰í a z hlediska problémÛ památkové péãe a urbanistického v˘voje lokality nejaktuálnûj‰í. âÁST âTVRTÁ je logick˘m a kritick˘m závûrem pfiedchozí ãásti. Obsahuje kapitolu SWOT anal˘zy strukturovanou podle problémov˘ch témat, kapitolu stejnû strukturovan˘ch realizaãních programÛ a kapitolu s pfiehledem mezinárodních semináfiÛ a setkání na téma ochrany historického jádra Prahy. Dnes pfiedkládan˘ koncept Management Planu se zhostil zatím pouze prvního úkolu – upozorÀuje na jevy a faktory, které svûtovou památku ohroÏují, a formuluje bezprostfiední nápravná opatfiení, které ochrana svûtové památky vyÏaduje. Uãinil tak první krok nutn˘ k diskuzi a multidisciplinární práci na koncepci strategické vize svûtové památky, vize, která by zaruãovala, aby kulturní hodnota historického jádra Prahy nebyla na‰í souãasností oslabována a mohla tak b˘t pfiedána i dal‰ím generacím.

obsah Management Planu ãást první popis hodnot území, jeho historie a urbanistického v˘voje kapitola 1.1 Praha na Seznamu svûtového dûdictví 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5

DÛvody k zápisu Pfiiznaná kritéria Celistvost a autenticita Základní charakteristika Lokalita a její hranice

kapitola 1. 2 Historick˘ urbanistick˘ v˘voj a krajinn˘ rámec 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

Struãn˘ pfiehled vzniku osídlení a v˘voje mûsta Promûny historického mûsta Promûny mûsta moderního vûku V˘voj a promûny posledních dvaceti let

kapitola 1.3 Mûstská krajina 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6

Krajinn˘ a panoramatick˘ kontext Utváfiení terénního reliéfu a jeho zástavby Charakter zástavby Prostor fieky Pfiírodní krajinné prvky Historické zahrady a parky

kapitola 1.4 Praha v obraze umûní 1.4.1 1.4.2 1.4.3

Veduta Prahy z roku 1606 (tzv. SadelerÛv prospekt) Kresba Prahy kolem roku 1200 v perspektivû Sadelerova prospektu Kresba Prahy kolem roku 1800 v perspektivû Sadelerova prospektu

ãást druhá legislativa, regulace, nástroje a management ochrany památkového fondu historického jádra mûsta 14 14 14 15 16 17

24 24 25 26 28

32 32 33 34

kapitola 2.1 Legislativa ochrany památkového fondu historického jádra mûsta 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Legislativní ochrana Mezinárodní úmluvy V˘kon státní správy v pfienesené pÛsobnosti na území hlavního mûsta Prahy Management ochrany památkového fondu hlavního mûsta Prahy

kapitola 2.2 Struktura, nástroje a cíle integrovaného plánování 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8

35

Plánovací nástroje vefiejné správy Strategick˘ plán Regulativy pouÏívané v Politice územního rozvoje âeské republiky a v souãasnû platné územnû plánovací dokumentaci Technické podmínky v˘stavby Problémy prostorové regulace v územním plánu a v regulaãních plánech Územnû plánovací podklady a dokumenty Metodické materiály pofiízené hlavním mûstem Prahou Metodické materiály vydané odbornou organizací státní památkové péãe

50 50 53 53 54

56 56 56 56 57 58 58 59 61

36 37

42 42 44 46

kapitola 2.3 Právní ukotvení Management Planu a Rady památky 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

Návrh právního ukotvení a schválení Management Planu Právní ukotvení a zfiízení Rady svûtové památky a site-managera Pozice site-managera Monitoring dle Management Planu Aktualizace Management Planu

66 66 66 66 67 67

ãást tfietí klíãová témata ochrany, územního plánování a rozvoje lokality zapsané na seznamu svûtového dûdictví kapitola 3.1 Ochrana památkového fondu 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7

Ochrana kulturních památek Ochrana vefiejného prostoru Ochrana v˘razn˘ch terénních útvarÛ Ochrana stfie‰ní krajiny Ochrana architektonického detailu Ochrana praÏského podzemí ProtipovodÀová ochrana

kapitola 3.2 Rozvoj lokality 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4

Hodnota území, investice a vefiejn˘ zájem Stabilizované území ‰ir‰ího centra mûsta Rozvojová a transformaãní území Lokality s potenciální moÏností nové v˘stavby v historickém jádru Prahy a v jeho vizuálním kontextu

kapitola 3.3 Mûsto a územní plánování 3.3.1 3.3.2 3.3.3

Nová územnû plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje hlavního mûsta Prahy Nov˘ územní plán

kapitola 3.4 Koncepce v˘‰kové regulace mûsta 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7

Obecnû o v˘‰kov˘ch stavbách a dominantách Ochrana stfie‰ní krajiny a regulace stavby v˘‰kov˘ch budov daná stávajícím územním plánem Územnû analytické podklady a problém regulace v˘‰kov˘ch budov Regulace stavby v˘‰kov˘ch budov koncipovaná novû vznikajícími územnû plánovacími dokumentacemi Zadání studie Vizuální integrita historického jádra Prahy Metodika studie Vizuální integrita historického jádra Prahy Komentáfi ke studii Vizuální integrita historického jádra Prahy

kapitola 3.5 Doprava 3.5.1 3.5.2 3.5.3

·ir‰í dopravní vazby Doprava na území historického jádra Dopravní problémy

112 112 113 115

70 70 70 71 72 72 74 75

82 82 82 83 83

104 104 104 104

106 106

kapitola 3.6 Koncepce, cíle a dílãí projekty cestovního ruchu 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5 3.6.6

Volnoãasové aktivity Sportovní vybavenost mûsta Informaãní a navigaãní systémy Základní náv‰tûvnické trasy SluÏby pro náv‰tûvníky V˘zkumy turistického ruchu

kapitola 3.7 Kulturní Ïivot 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4 3.7.5 3.7.6

Kulturní projekty Nehmotné kulturní dûdictví a souãasná Ïivá kultura Multikulturní projekty s úãastí hlavního mûsta Prahy Mezinárodní evropské projekty Vybrané realizované kulturní projekty Kulturní akce v areálu PraÏského hradu

kapitola 3.8 Demografick˘ a hospodáfisk˘ pfiehled 3.8.1 3.8.2 3.8.3 3.8.4 3.8.5

Obyvatelstvo Ekonomická aktivita a trh práce Ekonomická základna Bydlení Finanãní zdroje

120 120 120 120 121 121 121

122 122 123 124 124 125 125

126 126 126 126 127 127

107 108

kapitola 3.9 Îivotní prostfiedí

108

3.9.1 3.9.2 3.9.3 3.9.4

108 108 109

Îivotní prostfiedí Bezpeãnost Pofiádek a ãistota mûsta Mûstská zeleÀ

130 130 131 131 131

ãást ãtvrtá SWOT anal˘za realizaãní programy ochrany a rozvoje památky kapitola 4.1 SWOT anal˘za historického jádra Prahy 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7

V˘znam a úloha lokality Ochrana památek a kulturního dûdictví a rozvoj území Legislativa, nástroje regulace rozvoje památky a ochrany památkového fondu Îivotní prostfiedí, krajina, Vltava Doprava, technická vybavenost území Cestovní ruch, kultura a sluÏby Lidsk˘ faktor, bezpeãnost, pofiádek, ãistota

kapitola 4.2 Realizaãní programy ochrany a rozvoje památky 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4

V˘znam a úloha lokality Ochrana památek a kulturního dûdictví ve vztahu k rozvoji území Legislativa, regulace rozvoje památky a nástroje ochrany památkového fondu Îivotní prostfiedí, krajina, Vltava

4.2.5 4.2.6 4.2.7

Doprava, technická vybavenost území Cestovní ruch a sluÏby Lidsk˘ faktor, bezpeãnost, pofiádek, ãistota

137

kapitola 4.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti územního plánování a památkové ochrany svûtové památky

138

4.3.1

136

139 140 141

4.3.2 4.3.3

142 143

144 144 146 148 150

Mezinárodní odborn˘ semináfi na téma dostavby pankrácké plánû Monitorovací mise UNESCO Mezinárodní odborn˘ semináfi na téma trvale udrÏitelné správy historick˘ch mûst Evropy

kapitola 4.4 Závûreãné shrnutí a fotografická pfiíloha 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6

Pohled z Petfiínské rozhledny Pohled z Branické skály Pohled z Námûstí Jana Palacha Pohled od Strahovského klá‰tera Pohled z Chotkov˘ch sadÛ Pohled od Hanavského pavilonu na Letné

152 154 156

158 158 158 158

160 162 164 166 168 170 172

ãást první popis hodnot území, jeho historie a urbanistického v˘voje

kapitola 1.1

1.1.1

Praha na Seznamu svûtového dûdictví DÛvody k zápisu

Historicky i architektonicky nejcennûj‰í ãást Prahy byla zapsána na Seznam svûtového dûdictví UNESCO dne 4. 12. 1992 na 16. zasedání V˘boru svûtového dûdictví v Santa Fe ve Spojen˘ch státech americk˘ch na základû kritérií (ii), (iv) a (vi). V˘bor neuãinil Ïádné prohlá‰ení ani Ïádn˘ komentáfi pfii zápisu. Oficiální název zapsané památky zní: Historic centre of Prague/historické jádro Prahy, ãíslo nominace 616. Historické jádro Prahy se sv˘m rozsahem kryje s územím, které bylo v roce 1971 prohlá‰eno vládou památkovou rezervací (viz 66/1971 Sb., nafiízení vlády âeské socialistické republiky ze dne 21. ãervence 1971 o památkové rezervaci v hlavním mûstû Praze). Zapsan˘ statek je s touto památkovou rezervací totoÏn˘. (viz pfiílohy 1 a 2) Památkové rezervaci v hlavním mûstû Praze, historickému jádru Prahy, bylo rozhodnutím Národního v˘boru hlavního mûsta Prahy v roce 1981 stanoveno ochranné pásmo (ãj. Kul/5 – 932/81 ze dne 19. 5. 1981 Rozhodnutí Odboru kultury Národního v˘boru hlavního mûsta Prahy o urãení ochranného pásma památkové rezervace v hlavním mûstû Praze). Prohlá‰ení o svûtovû v˘jimeãné hodnotû, jak je uvedeno v nominaãní dokumentaci z roku 1992: Praha se fiadí do skupiny historick˘ch mûst s dosud v˘raznû zjevnou v˘vojovou strukturou. Její jádro má charakter mûstského sídla rostlého ve sloÏitém v˘voji a zachovaného pfiitom ve své konfiguraci, v pÛdorysné struktufie i prostorové skladbû postupn˘ch fází sv˘ch promûn a rÛstu. Zjev historického jádra Prahy, jasnû ohraniãeného na obou bfiezích Vltavy, pronikavû pfievaÏuje nad pfiilehlou zástavbou pfieváÏnû z 20. století. Praha je jedním z nejv˘znamnûj‰ích evropsk˘ch reprezentantÛ urbanistického a architektonického v˘voje v prÛbûhu 1100 let své existence.

1.1. 2

Kritérium (ii) dle hodnocení ICOMOS v roce 1992: The historic centre of Prague admirably illustrates the process of continuous urban growth from the Middle Ages to the present day. Its important role in the political, economic, social, and cultural evolution of central Europe from the 14th century onwards and the richness of its architectural and artistic traditions meant that it served as a major model for urban development for much of central and eastern Europe. Plnûní kritéria (ii) v roce 2008: Historické jádro Prahy, zejména osnova komunikací, prostranství a kvalita zástavby pfiedstavují vrcholn˘ projev stfiedovûkého urbanismu (Nové Mûsto císafie Karla IV. budované jako nov˘ Jeruzalém). PraÏská architektonická díla období gotiky 14. a 15. století, vrcholného baroku 1. poloviny 18. století a nastupující moderny po roce 1900 ovlivnila v˘voj architektury stfiedoevropské, pfiípadnû i celoevropské. Praha reprezentuje jedno z nejv˘znamnûj‰ích svûtov˘ch stfiedisek tvofiivého Ïivota v oblasti urbanismu a architektury napfiíã generacemi, mentalitami a vírami. Kritérium (ii) v˘jimeãné univerzální hodnoty v pfiípadû historického jádra Prahy nadále platí. Historické hodnoty stanovené kritériem trvají; dynamick˘ v˘voj demokratické spoleãnosti a její pfiechod na trÏní ekonomiku po r. 1990 jim pfiiná‰í obohacení i rizika, jak je tomu i v jin˘ch srovnateln˘ch zemích.

Pfiiznaná kritéria

Kritéria jsou definována ve Smûrnici k provádûní Úmluvy o ochranû svûtového dûdictví (kapitola II. D, § 77). Kritérium (ii) dle § 77: Navrhované statky musejí svûdãit o v˘razné v˘mûnû vlivÛ pro dané období nebo ve vymezené kulturní oblasti ãi ve v˘voji architektury nebo technologie, monumentálního umûní, projektování mûst nebo krajinné tvorby. 14

Kritérium (iv) dle § 77: Navrhované statky musejí pfiedstavovat vynikající pfiíklad urãitého typu stavby nebo architektonického ãi technologického souboru anebo krajiny ilustrující jedno ãi více v˘znamn˘ch období v lidsk˘ch dûjinách. Kritérium (vi) dle §77: Navrhované statky musejí b˘t pfiímo nebo materiálnû spojeny s událostmi nebo Ïiv˘mi tradicemi, my‰lenkov˘mi proudy, zpÛsoby víry nebo umûleck˘mi ãi literárními díly, která mají mimofiádn˘ univerzální v˘znam. (V˘bor se domnívá, Ïe toto kritérium má b˘t pokud moÏno pouÏito spoleãnû s dal‰ími kritérii.)

Kritérium (iv) dle hodnocení ICOMOS v roce 1992: Prague is an urban architectural ensemble of outstanding quality, in terms of both its individual monuments and its townscape, and on that is deservedly world-famous. Plnûní kritéria (iv) v roce 2008: Historické jádro Prahy je urbanistick˘m a architektonick˘m celkem vynikající kvality,

a to jak v aspektech jednotliv˘ch památek, tak z hlediska svého historického obrazu, vycházejícího z geografické modelace území a zaloÏeného dosud témûfi v˘hradnû na uplatnûní historick˘ch architektonick˘ch dominant. Zcela unikátní je skuteãnost, Ïe obraz po staletí se vyvíjejícího historického jádra je stále zaloÏen na ranû stfiedovûké urbanistické struktufie, zásadním zpÛsobem velkoryse roz‰ífiené lokaãními poãiny v období vrcholné gotiky a doplnûné ve vrcholnû barokním období a v 19. století. Kritérium (iv) v˘jimeãné univerzální hodnoty v pfiípadû historického jádra Prahy nadále platí. Jádro mûsta je nadále urbanistick˘m a architektonick˘m celkem mimofiádné kvality jak co do hodnot jednotliv˘ch architektonick˘ch dûl, tak jeho mûstské krajiny. Hodnoty statku stanovené ICOMOS v roce 1992 k plnûní kritéria nadále trvají pfies nepfiíznivé dÛsledky ojedinûl˘ch staveb, vznikl˘ch na území historického jádra mûsta v období po jeho zápisu na Seznam svûtového dûdictví. Kritérium (vi) dle hodnocení ICOMOS v roce 1992: The role of Prague in the medieval development of Christianity in central Europe was an outstanding one, as was its formative influence in the evolution of towns. By virtue of its political significance in the later Middle Ages and later, it attracted architects and artists from all over Europe, who contributed to its wealth of architectural and artistic treasures. The 15th century creation of the Charles University made it a renowned seat of learning, a reputation that it has preserved up to the present day. Since the reign of Charles IV, Prague has also been the intellectual and cultural centre of its region and is indelibly associated with such world-famous names as Wolfgang Amadeus Mozart and Franz Kafka. Plnûní kritéria (vi) v roce 2008: Praha se stala jiÏ ve stfiedovûku jedním z vedoucích stfiedisek kultury kfiesÈanské Evropy. PraÏská univerzita, zaloÏená r. 1348, patfií mezi nejstar‰í na svûtû. Prostfiedí praÏské univerzity poslední ãtvrtiny 14. století a prvních let 15. století pfiispûlo mimo jiné k formování idejí husitského hnutí, jeÏ pfiedstavuje v podstatû první kroky evropské reformace. Atmosféru Prahy 16. a raného 17. století charakterizuje ve své dobû ojedinûlá, vysoce humanistická náboÏenská tolerance doprovázená vyspûlou kulturní a umûleckou produkcí i rozvojem vûdy na dvofie Rudolfa II., kterou ukonãila tfiicetiletá válka, jeÏ zaãala i skonãila v Praze. Praha je ale také pfiímo spjata s protireformací, která ji obohatila o kvalitní umûlecká díla, pfiedev‰ím v oblasti architektury a sochafiství. V neposlední fiadû je Praha spjata s v˘vojem moderní architektury a umûní (kubismus, rondokubismus, art deco, funkcionalismus). Jako kulturní metropole je Praha spojena se jmény v˘znaãn˘ch osobností ze svûta umûní, vûdy a politiky, jako jsou napfiíklad Karel IV., Petr Parléfi, Jan Hus, Johannes Kepler, Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Kafka, Antonín Dvofiák, Albert Einstein, Edvard Bene‰ (spoluzakladatel Spoleãnosti národÛ) nebo Václav Havel. 15

Uznání a popis univerzálních hodnot V˘bor pro svûtové dûdictví definoval kritéria pro stanovení univerzální v˘jimeãné hodnoty, která je pfiedpokladem zápisu památky do Seznamu svûtového dûdictví. V˘bor v roce 1992 dospûl k závûru, Ïe historické jádro Prahy splÀuje tfii kritéria této hodnoty. Vzhledem k pfiedchozímu rozboru jednotliv˘ch kritérií je moÏné konstatovat, Ïe historické jádro Prahy nadále prokazuje univerzální v˘jimeãnou hodnotu tak, jak je definována v § 49 Smûrnice pro provádûní Úmluvy o ochranû svûtového dûdictví, protoÏe kritéria (ii), (iv) a (vi) i nadále splÀuje a jeho mimofiádn˘ kulturní v˘znam pfiesahuje hranice âeské republiky. ZdÛvodnûní: Historické jádro Prahy je celosvûtovû v˘jimeãn˘m a neopakovateln˘m celkem, jehoÏ konfigurace je v harmonickém souladu s vnitfiním urbanistick˘m a architektonick˘m charakterem mûsta. Jeho hodnota je urãena mimofiádnû pÛsobiv˘mi pfiírodními komponentami (terén, zeleÀ, fieka), poãetností jednotliv˘ch vynikajících památek i jejich kvalitou. Cel˘ jedenáctisetlet˘ v˘voj Prahy je dokumentován jedineãn˘mi architektonick˘mi projevy v‰ech slohov˘ch období. Urbanistická struktura historického jádra mûsta pfiitom po staletí respektuje její velkorysé stfiedovûké zaloÏení, navazující na ranû stfiedovûk˘ v˘voj. Integrita historického jádra je zaloÏena na dvojici dominujících historick˘ch areálÛ – PraÏského hradu s katedrálou sv. Víta a Vy‰ehradu s bazilikou sv. Petra a Pavla – ve vyv˘‰en˘ch polohách na obou bfiezích fieky Vltavy, jeÏ po staletí tvofií osu historického mûstského urbanismu. Charakter historického jádra urãují pfiitom téÏ v˘znamné krajinné dominanty vrchÛ Petfiína, Letné, Vítkova, Vy‰ehradu a ‰irok˘ oblouk fieky Vltavy se zelen˘mi ostrovy. Architektura románského období, gotiky, renesance a baroka, stejnû jako v˘voje pfied 1. svûtovou válkou ãi v dobû meziváleãné se projevila v obraze historického jádra Prahy stavbami, jeÏ patfií k vrcholÛm evropského, ãi dokonce svûtového v˘voje daného slohu. Architektonické dominanty jsou doplnûny kvantitativnû mimofiádn˘mi soubory dobov˘ch obytn˘ch staveb jak mû‰Èansk˘ch domÛ z 12. aÏ 18. století, tak velmi zajímav˘mi pfiíklady ãinÏovních domÛ z 19. i 20. století. Zcela specifick˘ a v˘razn˘ architektonick˘ typ pfiedstavují praÏské paláce od románského slohu aÏ po 20. století. Velmi pozoruhodné jsou i vefiejné budovy a historické zahrady a parky.

1.1. 3

Celistvost a autenticita

Podmínky celistvosti (integrity) a autenticity stanovují Smûrnice k provádûní Úmluvy o ochranû svûtového dûdictví (kapitola II. E, body 79 – 95) a jsou vztaÏeny na historické jádro Prahy. Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 1

Celistvost a autenticita historického jádra mûsta Historick˘ urbanismus v kombinaci s unikátní konfigurací terénu, originální architektonické celky a jejich uspofiádání trvá. Integrita historického jádra Prahy nebyla naru‰ena v˘znamn˘mi plo‰n˘mi demolicemi nebo prÛrazy pro dopravní tahy. PÛvodnost praÏského pÛdorysného organismu v jednotliv˘ch etapách v˘voje dokládají nejen staré pohledy a plány, ale pfiedev‰ím historické budovy, které vymezují stavební ãáry praÏsk˘ch ulic a námûstí. Srovnání dostupné historické dokumentace se souãasn˘m stavem v historickém jádru Prahy dokazuje, Ïe v období od zápisu do Seznamu svûtového dûdictví do souãasnosti z hlediska uchování integrity a autenticity (ve vztahu k pfiidûlen˘m kritériím (ii), (iv), (vi)) prozatím nedo‰lo k jejich naru‰ení. Autenticita historického jádra Prahy trvá. Je nadále vysoce oceÀována zachovaná pÛvodnost dispozic, stavebních materiálÛ, mnoÏství historick˘ch krovÛ gotikou poãínaje, vynikající pfieãetné doklady umûleckofiemeslné produkce v objektech a dÛleÏitá role praxe památkové péãe jako odborné disciplíny dÛslednû obhajující autenticitu architektonického díla. Úbytky fiemesln˘ch detailÛ, pÛvodních materiálÛ a dílãích konstrukcí zatím nemají v˘razn˘ vliv na celkovou zmûnu autenticity zapsaného statku. Souãástí autenticity historického jádra Prahy jsou i zachované partie historického nadloÏí, tj. archeologické terény. Celistvost ochranného pásma historického jádra mûsta Na území ochranného pásma je situováno 8 památkov˘ch zón. Toto pásmo v‰ak jako celek není svébytn˘m památkovû chránûn˘m celkem, n˘brÏ strategicky dÛleÏit˘m územím pro ochranu zapsaného statku. Je to území vztahující se k historickému jádru mûsta, ve kterém jsou stanoveny regulaãní a ochranné podmínky. (viz pfiíloha 2)

1.1. 4

Základní charakteristika

Neopakovatelná urbanistická konfigurace mûsta Prahy jako celku s jeho unikátními soubory urbanistick˘ch, architektonick˘ch hodnot a umûleck˘ch dûl je podstatou hodnoty mûsta. V˘znamnou roli pfii utváfiení v˘jimeãn˘ch hodnot hrál morfologicky mnohotvárn˘ krajinn˘ reliéf, formovan˘ pfiedev‰ím fiekou Vltavou s jednotliv˘mi ostrovy, protékající kotlinou historického jádra Prahy, lemovan˘ pfiilehl˘mi hfiebeny kopcÛ. V˘jimeãnost tûchto hodnot vedla k prohlá‰ení v˘znamn˘ch územních celkÛ hlavního mûsta za památkové rezervace s jejich ochrann˘mi pásmy a památkov˘ch zón, v pfiípadû v˘znamn˘ch objektÛ k prohlá‰ení za kulturní památky, pfiípadnû národní kulturní památky. Mûsto jako celek je neobyãejnû rozsáhlou a provázanou strukturou, která je vnitfinû bohatû ãlenûna a vyniká vysokou mírou diverzity. Památkovû chránûná území v hlavním mûstû Praze Systém plo‰né památkové ochrany1 zahrnuje na území Prahy tfii památkové rezer16

vace (1 mûstská a 2 vesnické památkové rezervace), 17 památkov˘ch zón (11 mûstsk˘ch a 6 vesnick˘ch), ochranné pásmo památkové rezervace v hlavním mûstû Praze a ochranná pásma národních kulturních památek. Jednotlivá plo‰nû chránûná území s odli‰n˘m charakterem a prostfiedím jsou chránûna jako celek. Pfiedmûtem památkové ochrany podle platné právní úpravy mohou b˘t nejen území, ale i movité a nemovité statky, pokud jsou prohlá‰eny za kulturní památky, pfiípadnû národní kulturní památky, ale i jejich okolí, v nûmÏ se uplatÀují a které by nemûlo b˘t naru‰eno. Památkovû chránûné hodnoty chránûn˘ch území i jednotliv˘ch objektÛ jsou definovány státem v jejich prohlá‰ení za památkovû v˘znamné a jejich ochrana je zabezpeãena právními i administrativními nástroji âeské republiky. Kategorizace památkovû chránûn˘ch území a objektÛ A. Památková rezervace (viz pfiíloha 2) je chránûna jako územní celek s v˘jimeãn˘m souborem nemovit˘ch kulturních památek i dal‰ích architektonick˘ch, urbanistick˘ch a umûleck˘ch hodnot. Pfii prohlá‰ení vládou âeské republiky jsou definovány podmínky ochrany, které se vztahují i na nacházející se nemovitosti, které nejsou prohlá‰en˘mi památkami. B. Památková zóna (viz pfiíloha 2) je chránûna jako územní celek s v˘znamn˘mi kulturnû-historick˘mi a urbanisticko-architektonick˘mi hodnotami. C. Národní kulturní památka (viz pfiílohy 3, 4 a 5) je nejv˘znamnûj‰í objekt s v˘jimeãn˘mi spoleãensko-kulturními, architektonick˘mi, urbanistick˘mi ãi umûleck˘mi hodnotami. D. Kulturní památka je v˘znamn˘ objekt, kter˘ se vyznaãuje spoleãensko-kulturními, architektonick˘mi, urbanistick˘mi ãi umûleck˘mi hodnotami. E. Ochranné pásmo je vymezováno, vyÏaduje-li to ochrana nemovité národní kulturní památky, nemovité kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostfiedí. Pfiehled památkovû chránûn˘ch území Na správním území Prahy jsou kromû památkové rezervace, tj. historického jádra Prahy, tato památkovû chránûná území mûstského a vesnického charakteru: Mûstská památková rezervace (kód A) Historické jádro mûsta – Památková rezervace v hlavním mûstû Praze Ochranné pásmo Ochranné pásmo památkové rezervace v hlavním mûstû Praze Vesnické památkové rezervace (kód C) Praha 5 – StodÛlky (C2) Praha 6 – Ruzynû (C1)

(A1)

Rozloha v ha

Rok prohlá‰ení

866 Rozloha v ha

1971 Rok prohlá‰ení

8 963 Rozloha v ha 8,06 7,2

1981 Rok prohlá‰ení 1995 1995

Mûstské památkové zóny (kód B) Praha 2 – Vinohrady, ÎiÏkov, Vr‰ovice (B2) Praha 4 – Nusle (B1) Praha 5 – Barrandov (B3) Praha 5 – Smíchov (B4) Praha 6 – Baba (B5) Praha 6 – Dejvice, Bubeneã, horní Hole‰ovice Praha 6 – vilová kolonie Ofiechovka (B7) Praha 6 – Staré Stfie‰ovice (B9) Praha 6 – Tejnka (B10) Praha 8 – Karlín (B8) Vesnické památkové zóny (kód D) Praha 5 – osada Buìánka (D6) Praha 6 – Stfie‰oviãky (D7) Praha 7 – osada Rybáfie (D1) Praha 8 – Staré Bohnice (D2) Praha 8 – Staré ëáblice (D3) Praha 9 – Královice (D4) Praha 10 – Stará Hostivafi (D5)

Rozloha v ha 533 95 112 220 13,5 (B6) 240 31,8 6,6 7,6 98 Rozloha v ha 1,52 2,6 11,2 8,3 8,2 58 14

Rok prohlá‰ení 1993 1993 1993 1993 1993 1993 1991 2003 2003 1993 Rok prohlá‰ení 1991 2004 1991 1993 1991 1991 1993

Nafiízením vlády âeské republiky ã. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním mûstû Praze bylo historické jádro Prahy prohlá‰eno památkovou rezervací v hlavním mûstû Praha. Rozsah této rezervace je shodn˘ s rozsahem území zapsaného 4. 12. 1992 na Seznam svûtového dûdictví (UNESCO) pod ãíslem C 616 (http://whc.unesco.org/ en/list/616) jako „historické jádro Prahy“. Pro vût‰í srozumitelnost se ho proto uÏívá i dále v následujícím textu. Vzhledem k v˘znamu území historického jádra Prahy, podle platné právní úpravy – mûstské památkové rezervace, do‰lo k vytyãení jeho ochranného pásma, které se rozkládá na relativnû velkém území mûsta. Jednotlivá památkovû chránûná území se tak mnohde pfiekr˘vají. Napfiíklad vût‰ina památkov˘ch zón se nachází na území ochranného pásma historického jádra Prahy a ochranná pásma národních kulturních památek se pfiekr˘vají s územím památkové rezervace ãi jejího ochranného pásma. Na území historického jádra Prahy a jeho ochranného pásma se nachází pfies 2 000 památkovû chránûn˘ch objektÛ, které jsou zapsány v Ústfiedním seznamu kulturních památek âeské republiky. Nemovité památkovû chránûné objekty na území hlavního mûsta Prahy: (viz pfiíloha 6) Historické jádro Prahy Ochranné pásmo historického jádra Prahy Území hlavního mûsta Prahy (celkem)

17

Národní nemovité kulturní památky 25 9 34

Kulturní nemovité památky 1 302 754 2 056

Jak jiÏ bylo naznaãeno, pfiedmûtem památkové ochrany jsou nejen nemovité kulturní památky, ale i jejich okolí, které by nemûlo b˘t naru‰eno. Ze stávajících národních kulturních památek mají plo‰nû vymezené ochranné pásmo tyto objekty a areály: – na území historického jádra Prahy: PraÏsk˘ hrad, Vy‰ehrad, Národní divadlo, Národní muzeum, Novomûstská radnice – v ochranném pásmu historického jádra Prahy: Vítkov, Bílá Hora a Hvûzda Památkov˘ fond na území hlavního mûsta Prahy kromû toho zahrnuje nûkolik desítek tisíc movit˘ch pfiedmûtÛ a jejich souborÛ, které jsou rovnûÏ prohlá‰eny za kulturní památky. Památkov˘ fond za celou âeskou republiku je evidován v Ústfiedním seznamu kulturních památek âeské republiky vedeném Národním památkov˘m ústavem, kter˘ v souãasnosti pfiistoupil k aktualizaci fondu a reidentifikaci památkov˘ch objektÛ. KaÏd˘ památkovû chránûn˘ objekt bude podroben zkoumání a jeho vymezení na mapovém podkladu bude aktualizováno. V‰e by mûlo slouÏit jako dÛleÏit˘ podklad nejen pro potfieby tohoto dokumentu, tj. plánu správy historického jádra Prahy, ale také pro nov˘ Územní plán hlavního mûsta Prahy. V souãasnosti jsou pfiipraveny k vyhlá‰ení 3 krajinné památkové zóny na území ochranného pásma historického jádra Prahy: – památková zóna Kralovice – Kolodûje – Hájek – památková zóna Satalice – Vinofi – Ctûnice – památková zóna ·árecké a Lysolajské údolí

1.1. 5

Lokalita a její hranice

Technick˘ popis hranic (viz pfiíloha 1) Rezervace v hlavním mûstû Praze byla vyhlá‰ena nafiízením vlády âSR ã. 66 ze dne 21. 7. 1971 o památkové rezervaci v hlavním mûstû Praze, ve kterém je charakter a rozsah památkové rezervace stanoven takto: „Vláda âeské socialistické republiky nafiizuje podle § 4 zákona ã. 22 /1958 Sb., o kulturních památkách: §1 Historické jádro hlavního mûsta Prahy se prohla‰uje za památkovou rezervaci (dále jen rezervace). §2 Rozsah rezervace se vymezuje katastrálním územím Starého Mûsta s Josefovem, Malé Strany, Hradãan s PraÏsk˘m hradem a Nového Mûsta s Vy‰ehradem a ãástmi pfiilehl˘ch katastrálních území. Hranice rezervace je vyznaãena v plánu, kter˘ je pfiílohou tohoto nafiízení“. 1

Území, jehoÏ charakter a prostfiedí urãuje soubor nemovit˘ch kulturních památek, popfiípadû archeologick˘ch nálezÛ, mÛÏe b˘t prohlá‰eno jako celek za památkovû chránûné území. Pfii prohlá‰ení se stanovují podmínky pro zabezpeãení jeho ochrany.

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 1

1 Historické jádro Prahy a jeho ochranné pásmo Management Plan, 2009

18

2 600 m

2 Mûstská památková rezervace a památkové zóny v centrální oblasti Management Plan, 2009

19

1 200 m

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 1

3 Národní kulturní památky v historickém jádru Management Plan, 2009

Národní kulturní památky na území historického jádra Prahy 1. Staroměstské náměstí (plocha náměstí s Husovým pomníkem) 2. Kostel Matky Boží před Týnem 3. Staroměstská radnice 4. Anežský klášter 5. Dům umělců (Rudolfinum) 6. Klementinum 7. Betlémská kaple 8. Stavovské divadlo 9. Karolinum 10. Palác Kinských 11. Obecní dům hl. m. Prahy s Prašnou branou 12. Pomník sv. Václava 13. Novoměstská radnice 14. Národní divadlo 15. Emauzský klášter Na Slovanech 16. Památník českého odboje 1939 – 1945, „Pečkárna“ 17. Národní muzeum 18. Karlův most se sochařskou výzdobou 19. Sídlo Parlamentu ČR a objekty Senátu 20. Kostel sv. Mikuláše 21. Pražský hrad 22. Strahovský klášter 23. Starý židovský hřbitov 24. Staronová synagoga 25. Vyšehrad

20

800 m

4 Národní kulturní památky mimo historické jádro Management Plan, 2009

Národní kulturní památky mimo území historického jádra Prahy 26. Památník protifašistického odboje v Kobylisích 27. Müllerova vila 28. Hradiště Šárka 29. Bojiště bitvy na Bílé hoře s mohylou a letohrádkem Hvězda s oborou 30. Břevnovský klášter 31. Zbraslavský klášter 32. Národní památník na Vítkově s hrobem neznámého vojína 33. Čestné pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků na Olšanech 34. Hradiště keltské oppidum Závist

21

5 800 m

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 1

5 Památkovû chránûné objekty a plochy Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace, 2000

22

23

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 1

kapitola 1.2

Historick˘ urbanistick˘ v˘voj a krajinn˘ rámec

Mûsto Praha vdûãí za ojedinûlost svého zaloÏení a historického v˘voje, stejnû jako za mimofiádnost své prostorové dispozice pfiedev‰ím vzácné souhfie pfiírodních podmínek. Umístûní uprostfied Evropy a pohofiími vymezen˘ch âech nabízelo od pradávna dálkov˘m cestám dobfie pfiístupné brody a od stfiedovûku mosty pfies fieku Vltavu. Geologickou rozmanitost pfiekonala fieka se sv˘mi pfiítoky vytvofiením meandru v kotlinû obklopené aÏ devadesát metrÛ vysok˘mi ostrohy a návr‰ími. Tato modelace je zdrojem rozmanitosti praÏské mûstské krajiny, která je bohatá, av‰ak zároveÀ velmi citlivá na vkládání jak˘chkoliv nov˘ch prvkÛ. Platí to pro objekty a stavební soubory na návr‰ích stejnû jako v kotlinách a údolích, na úboãích a stráních nebo na bfiezích tokÛ. Tam v‰ude se nové objekty sv˘mi tvary a mûfiítky nevratnû vpisují do urbánních kompozic, do siluet i mûstsk˘ch parterÛ. Pfiedev‰ím utváfiení terénu stabilizovalo trasy cest sbíhajících se k brodÛm, ãiteln˘ch jako základ uliãních sítí, nûkde rozpoznateln˘ch aÏ do souãasnosti. Souãasnû s tím vyv˘‰ená místa nad Vltavou a jejími pfiítoky nabízela spolu s úrodnou pÛdou vhodnou polohu pro opevnûná hradi‰tû a osídlení, v místech brodÛ sestupující aÏ k fiece. Poãetné a neustále rozmnoÏované archeologické nálezy jsou nesporn˘m dokladem v˘znamu praÏské lokality, jejích cest a sídelních center.

1. 2.1

Struãn˘ pfiehled vzniku osídlení a v˘voje mûsta (viz pfiíloha 6)

Jen jako pfiíklady lze z nespoãetn˘ch lokalit severnû od stfiedovûkého jádra uvést od neolitu pfies bronzovou a Ïeleznou dobu, keltskou, germánskou a slovanskou kulturu trvale osídlené území Bubenãe, jehoÏ v˘znam dále zdÛraznil zcela nedávn˘ nález sídli‰tû nejstar‰ích SlovanÛ táhnoucí se v délce 1,5 kilometrÛ podél Vltavy v místû, kde fieka opou‰tí území mûsta. Na jiÏním okraji mûsta se na dvou sousedících návr‰ích nad Závistí pfii ústí od jihozápadu pfiitékající fieky Berounky do Vltavy rozkládalo mohutnû opevnûné keltské oppidum v 1. století n. l. o rozloze 190 hektarÛ, s akropolí, obûti‰tûm a 9 kilometry hradeb a pfiíkopÛ. Pfii cestû od západu byla ·árka nejrozsáhlej‰ím hradi‰tûm o rozloze témûfi 90 hektarÛ osídlen˘m od neolitu aÏ po Slovany. Nad lev˘m bfiehem Vltavy neustále rostl v˘znam PraÏského hradu jako vladafiského sídla na ostrohu, stfieÏícím vstup od západu do praÏské kotliny a k nejdÛleÏitûj‰ím brodÛm. Na vysoké skále pravého bfiehu ovládl jiÏní vstup do mûstské kotliny Vy‰ehrad, vzdálen˘ od PraÏského hradu vzdu‰nou ãarou asi ãtyfii kilometry. 24

Mezi tûmito hrady, majícími svá podhradí a pfiedhradí a spojen˘mi dÛleÏitou cestou, se na obou bfiezích rozvinulo osídlení naz˘vané nûkdy Mezihrady. Na pravém bfiehu to byl jiÏ v raném stfiedovûku pût kilometrÛ dlouh˘ fietûzec osad s vlastními románsk˘mi kostelíky a pfiístupy k brodÛm. Na levém bfiehu ãlenûném návr‰ími se osídlení soustfiedilo na úpatí Hradu v kotlinû sevfiené návr‰ím Petfiína. Dal‰í dÛleÏitou fází byla ve 13. a 14. století promûna rozvolnûné románské aglomerace na skupinu kompaktních a opevnûn˘ch stfiedovûk˘ch mûst. Prvním z nich bylo v první tfietinû 13. století na pravém bfiehu Staré Mûsto praÏské, doplnûné nov˘m zaloÏením Havelského Mûsta. Do hradeb bylo pojato téÏ Îidovské Mûsto, které v‰ak mûlo v praÏské kotlinû je‰tû star‰í pfiedchÛdce. Roku 1257 zaloÏil ãesk˘ král Pfiemysl Otakar II. na úpatí PraÏského hradu Men‰í Mûsto praÏské vloÏené mezi jiÏní vstup do Hradu a v té dobû jiÏ století existující kamenn˘ Juditin most. Následnû v první tfietinû 14. století bylo na hradním ostrohu promûnûno pfiedhradí na opevnûné mûsto Hradãany, jehoÏ poãátky sahají nejménû do období Velkomoravské fií‰e. Vyvrcholením stfiedovûkého v˘voje byla lokace Nového Mûsta praÏského, zaloÏeného roku 1348 ãesk˘m králem a fiímsk˘m císafiem Karlem IV. Ten chtûl zfiejmû promûnit Prahu na stálé císafiské sídlo, jak o tom svûdãí zaloÏení univerzity pozdûji po nûm nazvané, pov˘‰ení biskupství na arcibiskupství, budování Svatovítské katedrály, v˘stavba mnoha kostelÛ a klá‰terÛ a nového Kamenného mostu pfies Vltavu. Rozloha mûsta v nov˘ch hradbách se zdvojnásobila na více neÏ 800 hektarÛ. Samo pozdûji po Karlovi nazvané námûstí pfii spojnici obou hradÛ dosáhlo rozlohy 8 hektarÛ a nûkteré nové ulice byly vymûfieny o ‰ífice aÏ témûfi tfiicet metrÛ. Vzniklo tak mûsto, nemající velkorysostí svého konceptu ve stfiedovûké Evropû obdoby – snad s v˘jimkou tehdy upadajícího antického ¤íma a oblouk své proslulosti uzavírající Konstantinopole. Dramatické dûje v‰ak vybraly pro Prahu jinou cestu, neÏ jakou pfiedpokládal Karel IV. I tak se mûsto neustále obohacovalo o dal‰í kulturní skvosty. AlespoÀ pfiipomenutí si zaslouÏí ãasn˘ pfiíchod renesance a celoevropsky v˘znamné období renesanãního man˘rismu v dobû vlády císafie Rudolfa II. Po tfiicetileté válce promûnilo a dále obohacovalo obraz mûsta dynamické baroko do té míry, Ïe se hovofií o „barokizaci“ Prahy. Svûdãí o tom poãetné kostely a klá‰tery, paláce a jejich zahrady, promûnûná prÛãelí mû‰Èansk˘ch domÛ stejnû jako mnoÏství nov˘ch prvkÛ mûstského parteru, jako jsou dodnes zachovaná souso‰í, ka‰ny a svûtce oslavující sloupy. Vznikl tak mimofiádnû „intenzivní“ urbanistick˘ a architektonick˘ soubor, kter˘ aÏ do poloviny 19. století nepfiekroãil stfiedovûk˘ obrys mûsta, vymezen˘ hradbou

z doby Karla IV. a následn˘m barokním opevnûním. Na území stfiedovûkého jádra na‰ly své umístûní i novodobé reprezentaãní stavby, jako je Národní divadlo, koncertní síÀ Rudolfinum, Národní a Mûstské muzeum a zároveÀ finanãní ústavy, ‰koly, hotely a ãetné dal‰í stavby, vãetnû nejstar‰ího Ïelezniãního nádraÏí. Pfiedmûstí, rostoucí v 19. století, mûla vût‰inou postavení samostatn˘ch mûst s vlastními rozvojov˘mi projekty. Mûsto Praha s pouh˘mi 200 tisíci obyvatel zahrnovalo je‰tû na poãátku 20. století ve sv˘ch správních hranicích na rozloze 200 hektarÛ pouze pÛvodní stfiedovûké historické jádro a jen dvû pfiipojená pfiedmûstí. Pro vût‰inu evropsk˘ch velk˘ch mûst 19. století charakteristick˘ tlak stavebníkÛ a finanãních prostfiedkÛ byl v Praze oslabován správní i hospodáfiskou centralizací habsburské monarchie do Vídnû, proÏívající tehdy v‰estrann˘ rozmach. Praze tak zÛstala úloha provinciálního mûsta, v nûmÏ nedocházelo k plo‰n˘m pfiestavbám a regulacím uliãní sítû. AÏ sám konec století pfiinesl dodnes spornou asanaci, jíÏ padlo za obûÈ b˘valé Îidovské Mûsto. Zásadním zlomem se jako jeden z dÛsledkÛ 1. svûtové války stal vznik âeskoslovenské republiky, jejímÏ hlavním mûstem se zcela samozfiejmû stala Praha. Pfiipojila se k ní pfiedmûstí a dal‰í obce, a tak Velká Praha mûla k 1. lednu 1922 pfies 670 tisíc obyvatel na rozloze 174 km2. Pro fiízení rozvoje mûsta byla zaloÏena Státní regulaãní komise, která do roku 1928 vypracovala regulaãní plán, zahrnující i bezprostfiední zázemí mûsta. Rozsáhlá v˘stavba nov˘ch obytn˘ch ãtvrtí a vefiejn˘ch budov pfiispûla k tomu, Ïe se mûsto stalo v meziváleãném období jedním ze svûtovû uznávan˘ch center rozvoje a uplatÀování moderní architektury. Druhá svûtová válka a obsazení zemû nacistick˘m Nûmeckem pfieru‰ily stavební v˘voj, jehoÏ pováleãné pokraãování deformovala ãtyfii desetiletí komunistického reÏimu. V˘stavba se orientovala na extenzivní rÛst satelitních sídli‰È z hromadnû vyrábûn˘ch stavebních prvkÛ a mûsto se tak rozrostlo na témûfi 500 km2 s 1,2 miliónem obyvatel. Opomíjela se v‰ak obnova a údrÏba historického jádra a vÛbec existujícího stavebního fondu – coÏ zachránilo jeho autenticitu. To ov‰em neznamená, Ïe by ve mûstû v tomto mezidobí vÛbec nevznikala pozoruhodná architektonická díla. Nelze opomenout ani budování metra, které se na‰tûstí stalo prestiÏním dílem b˘valého reÏimu. Rokem 1989 nastoupilo období otevírající nové moÏnosti, které v‰ak nejsou Ïádoucím zpÛsobem vyuÏívány k prospûchu mûsta a jeho obyvatel, pro uchování a dal‰í obohacování jeho kulturních hodnot. Nicménû jde o téma, které je pfiedmûtem tohoto dokumentu a zaslouÏí si samostatné, mnohem podrobnûj‰í pojednání.

1.2.2

Promûny historického mûsta

Poãátek dûjin místa, kde pozdûji vzniklo mûsto, je skryt v pravûku. Daly mu pravdûpodobnû vzniknout kfiiÏující se evropské cesty, které v tomto místû nalezly v˘hod25

nou polohu chránûného brodu pfies fieku. Na konci doby prehistorické, v 9. století, bylo mûsto vymezeno dvûma kníÏecími sídly, na jihu a severu, které ovládaly prostor fieky pod nimi. Vy‰ehradem a hradem na Opy‰i. Obchodní cesty, které tudy vedly, mûly své nejstar‰í obchodní centrum poblíÏ dne‰ního Staromûstského námûstí. Podle kupce Ibn Jakuba Ibrahima z 2. poloviny 10. století to bylo „nejvût‰í trhovi‰tû v zemích slovansk˘ch“. Toto centrum existovalo jiÏ pfied zaloÏením vlastního mûsta. Zástavba související s obchodem postupnû zaplÀovala údolí fieky a ve 12. století zde jiÏ existovalo mûsto s Ïiv˘mi obchodními ulicemi. PÛvodnû byla zástavba mûsta soustfiedûna do podhradí obou hradÛ a postupnû se dále roz‰ifiovala údolím fieky. Podél komunikací se postupnû objevovaly drobné osady s vlastními kostelíky. Systém vznikajících vnitfiních cest mezi nimi je místy v pÛdorysu mûsta patrn˘ dodnes. Stfiedovûké mûsto Ustavení Starého Mûsta, pfiibliÏnû kolem roku 1230, bylo doprovázeno vznikem opevnûní s pfiíkopem pfiibliÏnû v linii dne‰ního staromûstského okruhu. V souvislosti s tím do‰lo k ãásteãné likvidaci star‰ích osad. V polovinû 13. století se obdobn˘m zpÛsobem zformovala oblast Malé Strany (1257). Obû ãásti byly spojeny hlavní komunikaãní a dodnes nejv˘znamnûj‰í kompoziãní osou mûsta mezi PraÏsk˘m hradem a Staromûstsk˘m námûstím. Ta byla vedena pfies dfievûn˘, pozdûji kamenn˘, Juditin (1158 – 1172), resp. následnû KarlÛv most. Okolo kompaktnû formovaného mûsta existoval urãit˘ poãet obcí, které byly pozdûji ve 14. století spojeny do jednoho celku velkorys˘m konceptem Nového Mûsta (zaloÏeného 1348), kter˘ byl monumentálním urbanistick˘m poãinem své doby. Praha se stala nejrozsáhlej‰ím mûstem Evropy. O prostorové velkorysosti svûdãí fakt, Ïe jeho rozsah zÛstal do 19. století, resp. v nûkter˘ch specifick˘ch místech dodnes nezaplnûn˘ a ãásteãnû i nedotvofien˘. Takto vymezené hranice mûsta pfietrvaly 500 let. Renesanãní mûsto V tomto období nedo‰lo k v˘razn˘m zmûnám urbanistické struktury mûsta jako celku. Jeho rámec je stále vymezen hradbami. Stavební projevy této doby vût‰inou volumetricky nepfiekraãují mûfiítko star‰ích staveb. Mû‰Èanské domy byly stavûny v novém slohu, av‰ak ãasto na pozemcích vymezen˘ch ve star‰ích obdobích. Místy jiÏ docházelo i k jejich sluãování, hlavnû v ãástech mûsta, kde pÛvodní zástavba padla za obûÈ katastrofálnímu poÏáru Malé Strany v roce 1541. Proto také nacházíme více stavebních projevÛ této doby na levém bfiehu Vltavy. Nové architektonické pojetí se projevilo v˘raznûji spí‰e jen na stavbách hradního okrsku, kter˘ se dále roz‰ifioval, nebo v jeho bezprostfiedním okolí v souvislosti se stavbami císafiského dvora nebo stavbami nejv˘znamnûj‰í ‰lechty. Do obrazu mûsta vstupují i nové formy staveb, moÏno fiíci technick˘ch. Jde pfiedev‰ím o stavební aktivity související s fiekou. Budovaná infrastruktura, zásobující mûsManagement Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 2

to vodou (pfiedev‰ím pro systém vefiejn˘ch ka‰en), vyvolala stavbu vodárensk˘ch vûÏí, prvních novodob˘ch dominant v panoramatu mûsta. Na fiece byly vybudovány nové ml˘ny (Staromûstské a ·ítkovské). Bfiehy fieky byly upraveny, dno bylo ãi‰tûno a prohlubováno za úãelem splavnûní fieky, stavûly se první regulaãní hráze. V˘znamnû se dobové my‰lení projevilo v podobû novû zakládan˘ch okrasn˘ch zahrad s geometrick˘m uspofiádáním. Barokní mûsto V tomto období ve mûstû do‰lo jak z urbanistického, tak architektonického hlediska k v˘razn˘m zmûnám. Rozloha a koncept mûsta podle Karla IV. stále postaãovaly pro dynamick˘ rozvoj této doby a jeho vymezující hradební linie byla dále posilována. Uvnitfi pevnû vymezeného mûsta v‰ak docházelo k v˘razn˘m transformacím stavební i urbánní struktury. Patrnû poprvé v historii mûsta byly cílenû provádûny rozsáhlej‰í demolice drobnûj‰í zástavby, aby uvolnily prostor pro budování nov˘ch, rozsáhlej‰ích stavebních komplexÛ na jejich místû. V˘raznû se mûnilo mûfiítko. K promûnám docházelo pfiedev‰ím v rovinû uliãní zástavby, toto období ale mûlo stûÏejní vliv na promûnu veduty mûsta. Do obrazu jeho panoramatu suverénním zpÛsobem vstoupilo baroko v˘stavbou nov˘ch, pfiedev‰ím sakrálních dominant, které prakticky dokonãily zapoãat˘ stfiedovûk˘ obraz. Intervence tohoto období srostly se star‰ími do jednoho charakteristického celku. Asimilaãní síla prostfiedí, která je patrnû duchem tohoto místa, dokázala spojit a pojmout do celistvého obrazu do té doby existující období jeho v˘voje s barokním pojetím architektury mûsta (pfiíkladem za v‰echny mÛÏe b˘t galerie soch na Karlovû mostû). Kromû budování nov˘ch kostelÛ a palácÛ docházelo k pfiestavbû mnoh˘ch star‰ích stfiedovûk˘ch domÛ. Homogenizovala se uliãní prÛãelí, mûnila se tváfi vefiejného prostoru, kter˘ se svou novou estetikou dostával do stfiedu zájmu stavebníkÛ. Promûny ulic a námûstí sjednocovaly v˘raz mûsta. V˘razn˘ byl také novû pojíman˘ vstup zelenû do mûsta a jeho panoramatu. Zejména palácové zahrady byly v tomto smyslu souãástí vûdomû budovaného prostfiedí. Probûhla likvidace zbytkÛ opevnûní mezi Star˘m a Nov˘m Mûstem (vznik PfiíkopÛ – 1760 a Nov˘ch alejí – Národní tfiída). Ve 2. polovinû 18. století se mûsto pod tlakem pfiílivu obyvatel pfiicházejících za prací zahu‰Èovalo v˘stavbou ãetn˘ch dvorních kfiídel.

1.2.3

Promûny mûsta moderního vûku

Promûny mûsta 19. století Pro celkov˘ obraz mûsta jsou velmi v˘znamné promûny, které nastaly v prÛbûhu 19. století a na pfielomu 19. a 20. století. Nov˘ zpÛsob Ïivota kladl na jeho v˘stavbu rÛzné nároky. Dominovala hygieniãnost a racionalita. Záliba v historii a romantické 26

pohnutky pfievaÏovaly v prvních dvou tfietinách století. Klasické, empirové pojetí sice nemá v˘raznûj‰í architektonické vyjádfiení na tváfii mûsta, pfiiná‰í v‰ak pfiedev‰ím racionální a úãelné urbanistické zásahy (Chotkova silnice, nové parky a promenády na místû zaniklého pfiíkopu opevnûní Starého Mûsta, budování kamenn˘ch nábfieÏí probíhá od roku 1841, otevfiení KfiíÏovnického námûstí jiÏním smûrem, dláÏdûní ulic). V evropském kontextu pomûrnû pozdû, teprve v roce 1866, se mûsto otevfielo a v letech 1875 –1898 koneãnû zbouralo své hradby. V souvislosti se spoleãensk˘m dûním se po období jeho provincionalizace opût probudila ambice vybudovat velké a reprezentativní mûsto. Na základû vydaného asanaãního zákona z roku 1893 do‰lo na pfielomu století k ãetn˘m demolicím. V prÛbûhu 70. let tak do‰lo k demolici bezmála 2 000 domÛ, coÏ bylo 3 x více, neÏ pfiedpokládal zákon. âetné vefiejné budovy dodaly mûstu novodobou reprezentativní podobu. Obohatily kompozici existujících dominant, aniÏ by byla znehodnocena kompozice star‰í. Jejich mûfiítko i forma jsou z pohledu veduty úmûrné a soufiadné s v˘znamn˘mi star‰ími budovami. Zmûna nastala spí‰e na úrovni v˘‰ky bûÏné uliãní zástavby blokÛ ãinÏovních domÛ. Nové ãtyfi aÏ pûtipatrové mûsto proporãnû promûnilo pÛsobení, pfiedev‰ím ménû v˘znamn˘ch dominant v jeho panoramatu, ale také proporci jeho vefiejného prostoru. To se projevilo pfiedev‰ím na Novém Mûstû, kde jsou v˘‰ky sakrálních staveb skromnûj‰í a nová v˘stavba ãinÏovních domÛ rozsáhlej‰í. Hladina zástavby se tak z panoramatického pohledu ponûkud nivelizovala. Mezi nejv˘znamnûj‰ími vefiejn˘mi budovami, které se do panoramatu mûsta koncem století vepsaly, je moÏné jmenovat Rudolfinum, Národní divadlo, Národní muzeum, Wilsonovo nádraÏí a skromnûji i Obecní dÛm. Zmûnu poznaly také hlavní mûstské prostory a tfiídy. Jejich zástavba se rychle promûÀovala a modernizovala, domy byly pfiestavovány, v˘‰ka zástavby v˘raznû narostla, proporce prostorÛ se mûnila. Tento proces souvislej‰ím zpÛsobem probíhal také spí‰e na Novém Mûstû, které svojí modernûj‰í prostorovou koncepcí, zaloÏenou na pravideln˘ch domovních blocích a velkoryseji koncipované uliãní síti, nabízelo lep‰í podmínky pro stavby nové typologie. Snad nejv˘raznûj‰í promûnou z celkového pohledu byla regulace fieky. Ta zásadnû zmûnila vztah mûsta a fieky a navÏdy od ní prostorovû v˘raznûji oddûlila nûkteré jeho ãásti. Toto oddûlení v podobû navigace bylo umocnûno novou, ke stávající zástavbû mûfiítkovû nesoufiadnou, pfiestoÏe reprezentativní v˘stavbou na nové pravobfieÏní regulaci fieky. Vefiejné budovy, které zde vznikly, tak vytvofiily vizuální bariéru mezi mûstem a fiekou. Na druhé stranû v‰ak regulace také stabilizovala, sjednotila a zhodnotila prostory bfiehÛ, dala vzniknout jedineãnému vyhlídkovému korzu a vytvofiila nejv˘znamnûj‰í a dodnes prakticky nejfrekventovanûj‰í souvislou komunikaãní trasu centra, resp. jeho pravého bfiehu. Lev˘ bfieh v ãásti Malé Strany byl tohoto zásahu u‰etfien díky formulujícím se my‰lenkám památkové ochrany na konci 19. století. Dodnes si tak zachoval více pfiírodní a romantick˘ charakter. V˘razn˘

vliv na obraz mûsta mûla v˘stavba a pfiestavba praÏsk˘ch mostÛ, v nûkter˘ch místech i opakovaná v jedné poloze. Také Ïeleznice, která v˘raznû vstoupila do historického mûsta dokonce prÛrazem hradeb jiÏ roku 1845, ovlivnila jeho podobu, a to pfiedev‰ím v severov˘chodní ãásti území. Neménû v˘znamné byly promûny, které souvisely s plo‰nou pfiestavbou cel˘ch rozsáhl˘ch ãástí území historického mûsta. To se t˘kalo pfiedev‰ím oblasti Josefova a Podskalí, ale také ãetn˘ch oddûlen˘ch, rozsahem men‰ích lokalit. V˘stavba nov˘ch modernûj‰ích forem obytn˘ch ãinÏovních domÛ a s tím související nové podoby blokové zástavby promluvila také do tváfinosti uliãní sítû. První vlna nového trasování nebo jen roz‰ifiování a rektifikace uliãních úsekÛ znatelnû pozmûnila podobu vefiejného prostoru. A to i proto, Ïe tento proces nebyl namnoze zavr‰en a místy zanechal neorganické mûfiítkové kontrasty v podobû styku star‰í a novûj‰í zástavby nebo nesouvislé uliãní ãáry (tzv. asanaãní spáry). Vznikla nová podoba dramatick˘ch prostorov˘ch situací (jde pfiedev‰ím o nûkteré oblasti jiÏního a v˘chodního Starého Mûsta a v˘chodní ãásti Nového Mûsta). PÛdorysná a v˘‰ková rozeklanost se stala pro tyto oblasti charakteristickou. 19. století tak zanechává obraz mûsta jako celku harmonick˘, pfiestoÏe vnitfinû architektonicky i mûfiítkovû dosti heterogenní. Meziváleãné období Toto pomûrnû krátké období pfiineslo v˘znamnou zmûnu, pfiedev‰ím v samém srdci historického mûsta, v ‰ir‰ím okolí staromûstského okruhu a hlavnû Václavského námûstí. V˘stavba architektonicky a typologicky moderních budov pov˘‰ila prostfiedí do moderní velkomûstské podoby. Stylovû kontrastní projevy architektury novû vznikajícího centra nalezly ãasto adekvátní v˘razové prostfiedky vÛãi svému okolí a pfiejaly i nûkteré typologické urbánní formy. Pfiíkladem mÛÏe b˘t navázání a dal‰í rozvinutí domovních prÛchodÛ do podoby moderních obchodních pasáÏí (je‰tû pfiedváleãné stavby paláce Lucerna 1906 –1913 nebo Paláce Koruna 1911 – 1913, meziváleãné pak napfi. palác Adria 1922 – 1923). Navy‰ování staveb mûlo stále na mysli základní mûfiítko mûsta a realizovalo se formou ustupujících podlaÏí. Byla zde snaha pfiizpÛsobit nové objemy staveb star‰í niωí zástavbû. Podobnû bylo pouÏíváno architektonick˘ch akcentÛ stfie‰ní krajiny, které byly vût‰inou mûfiítkovû spí‰e pfiimûfiené (nároÏní objekty na Václavském námûstí, obchodní dÛm Bílá labuÈ 1937 – 1938). Toto ambiciózní období tak nenaru‰ilo v˘raznûji historickou kompozici mûsta, aãkoli hladinu jeho zástavby opût zv˘‰ilo. Pfiesto se v˘znamnû vepsalo i do celkové panoramatické kompozice prostoru mûsta (památník na ÎiÏkovû 1927 – 1932, kostel Nejsvûtûj‰ího srdce Pánû 1938 –1932). Nové architektonické formy vstoupily v‰ak také místy velmi kontrastním zpÛsobem do star‰ího uliãního prostfiedí (Obchodní dÛm s hudebními nástroji, hotel Juli‰ 1927 – 1931, Mánes 1930), nûkdy i zpÛsobem dosti polemick˘m (V‰eobecn˘ penzijní ústav 1928 –1933). 27

V tomto období dochází také ke stavebním aktivitám smûfiujícím ke kultivaci na PraÏském hradû, coby architektonicky vyjádfiené státnosti, i v podobû sídla prezidenta republiky. Pokraãující promûny podoby uliãní sítû podle stanoven˘ch regulaãních ãar, nesené rozpt˘lenou v˘stavbou moderních ãinÏovních domÛ, zÛstaly sice opût nedokonãené, nicménû posílily efekty tohoto procesu ze star‰ích období. Pro v˘voj mûsta v tomto období byl v˘znamn˘ zákon z roku 1920 o Státní regulaãní komisi a práce na regulaãním plánu Prahy. Pováleãn˘ v˘voj Svûtová válka nezanechala na tváfii mûsta dramatiãtûj‰í stopy. V historickém mûstû do‰lo k nûkolika spí‰e ojedinûl˘m destrukcím, mezi nimiÏ bylo patrnû nejv˘znamnûj‰í zniãení Staromûstské radnice. První desetiletí pováleãného období bylo dobou, kdy nebyl rozvoj hlavního mûsta v prioritním zájmu tehdej‰í celostátní politiky. Do konce 50. let, aÏ na zcela ojedinûlé budovy, stavební ãinnost stagnovala (z v˘znamn˘ch projektÛ lze uvést dostavbu Karolina 1950 –1956, vybudování Betlémské kaple 1950 –1952, rekonstrukce zniãen˘ch vûÏí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Emauzích (Na Slovanech) 1965 – 1968, DÛm módy 1954 – 1956, hotel Jalta 1954). Ani 60. a 70. roky nepfiinesly v˘raznûj‰í promûny mûsta, pfiestoÏe vzniklo nûkolik v˘razn˘ch staveb (Federální shromáÏdûní 1966 – 1972, obchodní dÛm Kotva 1971 – 1974 a dne‰ní obchodní dÛm Tesco 1970 –1974). V tomto období dochází k akceleraci stavebnû-technické degradace stavebního fondu. PfiestoÏe byly selektivnû provádûny místy i velmi nákladné renovace v˘znamn˘ch staveb a pokusy o modernizaci domovního fondu v prÛbûhu 80. let, degradace se dále stupÀovala prakticky aÏ do poãátku let 90. Poãátek této postupné dlouhé degradace v‰ak nutno hledat jiÏ v období hospodáfiské krize a následujícím váleãném období. V˘razné zhor‰ování technického i morálního stavu bytového fondu vedlo k urychlení vylidÀování historického mûsta. Jeho sociální, ekonomick˘ a do urãité míry i estetick˘ potenciál nemûl reálnou odezvu v zájmu o tuto ãást mûsta. Uliãní parter byl prakticky nevyuÏit˘. Spí‰e jen ojedinûlou akcí byla regenerace nejv˘znamnûj‰í historické trasy, tzv. Královské cesty, v prÛbûhu let 60. nebo vytvofiení pû‰í zóny na Pfiíkopech a nedokonãen˘ pokus o vytvofiení pû‰í zóny na Václavském námûstí. V této dobû zaãaly vznikat i budovy, které promûÀují ustálenou podobu panoramatu okolí historického mûsta. Tûmi prvními byly obchodní palác Strojimport 1962 – 1969, centrální dispeãink tranzitního plynovodu 1970 –1978, hotel Olympik 1969 –1972, administrativní budova Kovo 1974 –1977 a pfiedev‰ím velmi konfliktní stavba dopravního dispeãinku Na Boji‰ti, pfiímo na historickém území Nového Mûsta. V roce 1964 byl schválen smûrn˘ územní plán hl. m. Prahy. Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 2

Za hranicí historického mûsta, na Pankrácké pláni zpfiístupnûné poãátkem 70. let v˘stavbou Nuselského mostu vzniká okrsek v˘‰kov˘ch staveb, jemuÏ dominuje stavba administrativní budovy Motokovu 1973 –1976. Panorama mûsta získává nov˘ pól. PfiestoÏe je naru‰ena historická kompozice a hierarchie proporcí Vy‰ehradu a vy‰ehradské skály, stavby, které zde vznikají, dosud v˘raznûji nepfiekraãují základní mûfiítko terénního pfiev˘‰ení a dominanci PraÏského hradu a katedrály sv. Víta s její v˘‰kou tûsnû pod sto metrÛ. Vzdálenûj‰í horizonty mûsta jsou od 70. let postupnû zastavovány sídli‰tními komplexy a daleké prÛhledy do okolní krajiny z centra mûsta jsou zachovány jen v ose fieky. Vût‰ina z nich není patrná z historického prostoru nivy fieky, i kdyÏ i sem v nûkter˘ch situacích pohledovû vstupují. MoÏno fiíci, Ïe k v˘raznûj‰í promûnû do‰lo u tfietího pohledového plánu (prvním je hranice historického mûsta a druh˘m zhruba limity mûsta 19. století). Nejcitlivûji v‰ak do obrazu mûsta vstoupily objemné a vysoké stavby na rozhraní prvního a druhého plánu. Z vnitfiního pohledu klidn˘ v˘chodní horizont se v prÛbûhu posledních tfií desetiletí takto postupnû promûnil a dojmovû historickému mûstu pfiiblíÏil. StûÏejní roli v tom hrála v˘stavba televizní vûÏe na ÎiÏkovû s její v˘‰kou 216 metrÛ. V tomto období se v souvislosti s oÏivením v˘stavby zv˘‰ila dopravní zátûÏ a budují se nové dopravní stavby. Je zahájena v˘stavba metra, vzniká problematická severojiÏní magistrála. Její vedení na rozhraní historického mûsta a ãtvrtí z 19. století zpÛsobilo naru‰ení pfiirozen˘ch radiálních vnitromûstsk˘ch vazeb mezi historick˘m jádrem a jeho okolím. V roce 1986 je schválen dal‰í územní plán Prahy.

1.2.4

V˘voj a promûny posledních dvaceti let

Po roce 1989 nastala v území zcela nová situace. Problémy, kter˘mi trpûlo nejen historické mûsto, zmûnily svoji povahu a nastolily tak nové otázky a potfiebu nov˘ch pfiístupÛ k jeho ochranû. JestliÏe hlavním problémem, se kter˘m se území do této doby pot˘kalo, bylo jeho umrtvení a ‰patn˘ stavebnû-technick˘ stav, pak pomûrnû velmi rychle nastala situace spí‰e opaãná. Promûna vlastnick˘ch vztahÛ umoÏnila pfiíliv finanãních prostfiedkÛ, s jejichÏ pomocí byla velmi rychle zapoãata obnova domovního fondu. Objem finanãních prostfiedkÛ v‰ak neznamenal vÏdy jen jejich zhodnocení. Namnoze spí‰e otevfiel cestu k intenzivnûj‰ímu vyuÏívání stavebních fondÛ. Z tohoto pohledu byla jejich renovace spí‰e nutnou podmínkou intenzivnûj‰í exploatace. Rychlost provádûní oprav v prvních letech, napfiíklad havarijních stfiech a fasád, promûnila podobu mûsta. Místy dokonce dosud nevídan˘m zpÛsobem. Pfiíkladem mÛÏe b˘t takfika jednorázová v˘mûna stfie‰ní krytiny na Malé Stranû, která v˘raznû 28

promûnila vizualitu stfie‰ní krajiny a potlaãila ãasem pfiirozenû rozrÛznûn˘ charakter a barevnost stfiech. V˘znamná a pomûrnû rychlá byla také promûna podoby vefiejného prostoru. Probuzená dynamika spoleãnosti se rychle promítla do mûsta a zaplnila jeho vefiejn˘ prostor dopravou, komerãními aktivitami a turismem. Velmi rychle se situace promûnila pfiedev‰ím v parterech domÛ, hlavnû na hlavních tfiídách a v turisticky atraktivních trasách. Do té doby jen minimálnû vyuÏívan˘ potenciál rychle zmûnil podobu. Ulice oÏily komerãní aktivitou, portály nov˘ch obchodÛ a stravovacích zafiízení, urychlila se obnova uliãních fasád. Místy se tak dûlo dosti Ïiveln˘m, ba provizorním zpÛsobem. âetné vefiejné prostory zmûnily vlivem toho nejen svÛj fyzick˘ charakter, ale promûnou funkcí se zmûnilo jejich sociální klima. Kapacitnû se rychle dostaly na limity prostorov˘ch moÏností nejen nárÛstem individuální dopravy, ale také tím, Ïe se uliãní prostor mnohde stal souãástí komerãních ploch, pfiedev‰ím v souvislosti s turistick˘m ruchem (vznik pouliãních kavárensk˘ch a restauraãních teras). Vstup trÏních vztahÛ na scénu mûsta znamenal i vstup reklamy, která místy ovládla jeho tváfi na úkor kvality prezentace jeho architektonického bohatství. SoubûÏnû s tûmito, místy i negativními jevy, v‰ak také probíhá systematická obnova vefiejného prostoru v souãinnosti Magistrátu, mûstsk˘ch ãástí a orgánÛ památkové péãe. âetné úpravy vefiejn˘ch prostorÛ rehabilitují naru‰ené situace a mají za cíl podpofiit pobytov˘ charakter jako kompenzaci nárÛstu automobilové dopravy. V 1. polovinû 90. let také nastala rychlá, resp. postupnû akcelerující promûna ve vyuÏívání pfiedev‰ím renovovan˘ch objektÛ. Tyto funkãní zmûny ãasto vyvolávaly úpravy stavebního fondu, pfiedev‰ím v dispoziãním fie‰ení. Poptávka po plochách odpovídala rychle se promûÀující komerãní v˘hodnosti typologick˘ch forem. První léta po roce 1989 znamenala tlak vyvolan˘ neb˘val˘m pfiílivem nov˘ch firem hledajících kanceláfiské prostory. Realizovala se v‰ak vût‰inou na úkor stávajícího bytového fondu. Nicménû pfiemûny bytÛ na kanceláfie si nevyÏadovaly extrémnû nároãné a zcela nevratné po‰kozující zmûny. Pozdûj‰í zmûna cen a nájmÛ kanceláfií a bytÛ znamenala i zmûnu orientace poptávky smûrem k ubytování, pfiedev‰ím v podobû adaptací objektÛ na hotely. Jejich poãet dodnes stále narÛstá. Dispoziãní nároãnost a citlivost souvisejících dispoziãních úprav, vzhledem k charakteru pÛvodních stavÛ, je v˘raznû vy‰‰í. Poslední roky, v analogii se západoevropsk˘mi metropolemi, prudce narÛstá poptávka po bydlení v atraktivních lokalitách historického mûsta, která navy‰uje trÏní ceny bytÛ. Ty jsou z komerãního pohledu natolik atraktivní, Ïe lze opût pozorovat nárÛst bytov˘ch ploch. âasto tak dochází k dispoziãním rehabilitacím nedávno pfiestavûn˘ch objektÛ. Zájem o bydlení v historickém jádru se projevuje i ãetn˘mi pÛdními vestavbami a nástavbami, které se místy nevhodnû projevují v pfietváfiení stfie‰ní roviny. Nové stavební aktivity byly zprvu smûrovány pfiedev‰ím k zastavûní nemnoh˘ch proluk. Jejich potenciál je dnes prakticky vyãerpán.

Do‰lo i k nûkter˘m demolicím, pfiedev‰ím ménû hodnotn˘ch nebo kriticky zanedban˘ch objektÛ. V tomto smyslu do‰lo k v˘raznûj‰í promûnû ve vnitroblocích, kde byl stavební fond ãasto ve velmi ‰patném stavu. V souvislosti s tûmito procesy v‰ak dochází ke zvy‰ování exploatace pozemkÛ, zahu‰Èování zástavby a ãasto navy‰ování staveb. Jde zdánlivû o nenápadn˘ proces, kter˘ ve v˘sledku mÛÏe znamenat v˘raznou promûnu nejen napfi. charakteru stfie‰ní krajiny mûsta, ale také dnes jiÏ místy limitní intenzity vyuÏití jeho vefiejného prostoru. V rámci zástavby voln˘ch pozemkÛ vstoupila do prostfiedí historického mûsta soudobá podoba architektury. MoÏno fiíci, Ïe u novostaveb vzniklo nûkolik v˘razn˘ch architektonick˘ch poãinÛ, které obohatily mûsto o chybûjící soudob˘ v˘raz architektury. Spektrum tûchto stavebních intervencí bylo dosti pestré. Nûkteré z nich se staly pfiedmûtem Ïivé diskuze. Ta zaãala formovat odborné i laické názory na poÏadovanou míru stability souãasného obrazu mûsta. Diskuze mezi zastánci trvalé promûny a konzervace prostfiedí se staly souãástí reality. Z pohledu panoramatick˘ch hodnot mûsta, pfiedev‰ím kompozice jeho dominant, dosud nedo‰lo ve vlastním historickém mûstû k v˘raznûj‰ím negativním zmûnám. V tomto smyslu nutno poznamenat, Ïe pro ochranu tûchto hodnot území je nutné

29

jej posuzovat v ‰ir‰ím kontextu, kter˘ je v podstatû vymezen terénním horizontem základního krajinného prostoru, v nûmÏ je historické mûsto zaloÏeno. Ani zde dosud nedo‰lo, s v˘jimkou nûkolika ojedinûl˘ch stavebních operací, k v˘razné promûnû. Nicménû v prÛbûhu posledních let bylo ãinností památkov˘ch orgánÛ odmítnuto nebo v˘znamnû modifikováno nûkolik pro zachování tûchto hodnot velmi nevhodn˘ch projektÛ. Trvale bylo, a dosud je stále nutné ãelit tlaku na vy‰‰í míru exploatace pozemkÛ uskuteãÀující se jak cestou postupného navy‰ování existující zástavby, tak v rámci projektÛ novû navrhovan˘ch staveb. Obdobnû moÏno pozorovat s tím související promûnu stfie‰ní krajiny i proporcí uliãních prostorÛ. A to jak z pohledu morfologického, tak funkãního. Obytná funkce, která dnes, zdá se, dominuje, si vynucuje nové úpravy stfiech, resp. stfie‰ní otvory, které promûÀují jejich charakter (v˘razn˘ je napfiíklad vnûj‰í projev svítících stfie‰ních a ateliérov˘ch oken v noãních hodinách). Pro udrÏení kvality prostfiedí a moÏnost jeho pozitivního ovlivnûní je nutno si uvûdomit, Ïe nûkteré procesy a promûny, které zapoãaly pomûrnû brzy, se zaãínají projevovat teprve v posledních letech nebo se teprve v obrazu mûsta projeví. Na úrovni územnû plánovací vznikají nové v˘znamné dokumenty. V roce 1999 byl schválen územní plán a v roce 2000 strategick˘ plán Prahy.

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 2

6 V˘voj osídlení Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy, 2008

30

6 000 m

prilohy 1.2:mp_predloha

31

2/18/09

10:02 PM

Stránka 31

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 2

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 32

Mûstská krajina

kapitola 1.3

1. 3.1

Krajinn˘ a panoramatick˘ kontext (viz pfiíloha 7)

Krajina Základní krajinn˘ charakter a utváfiení reliéfu Prahy jsou dány pfiedev‰ím existencí fieky a její erozní a akumulaãní aktivitou. Údolí Vltavy tvofií hlavní osu ‰ir‰ího krajinného prostoru i vlastního prostoru historického mûsta. V dramatickém protikladu zde stojí ploch˘ reliéf v˘‰e poloÏen˘ch míst a údolí Vltavy, vãetnû jejích pfiítokÛ. V˘razné meandry fieky na severnû smûfiujícím toku daly vzniknout prostoru mûsta. Lev˘ bfieh Vltavy je formován plastiãtûji v podobû strm˘ch svahÛ, jimÏ dominuje ostroh PraÏského hradu. Prav˘ bfieh má údolí ‰ir‰í a jsou pro nûj charakteristické dodnes patrné terasové úrovnû vltavsk˘ch sedimentÛ. Prostor mûsta je ohraniãen horizonty okolních svahÛ Petfiína, Hradãan, Letné, ÎiÏkova a Vy‰ehradu. Mûsto za nimi není z úrovnû vlastní nivy viditelné, coÏ propÛjãuje atmosféfie jeho historické ãásti urãitou intimitu, spoãívající v pfiedstavû existence volného, ba pfiírodního prostoru za ohraniãujícími horizonty. Naopak z vyv˘‰ené úrovnû návr‰í a teras je jiÏ okolní mûsto patrné a oproti intimní atmosféfie vnitfiního mûsta situace nab˘vá na velkorysosti aÏ monumentalitû. Kontrast plastického utváfiení terénu, staveb historického mûsta a stále je‰tû otevfien˘ch vzdálen˘ch horizontÛ se spí‰e vyrovnanou zástavbou akcentuje pÛsobivost vnitfiní scenérie. Dodnes je patrné propojení mûsta s okolní krajinou. V ose fieky zde existují velmi dlouhé prÛhledy protínající soustfiedné prstence jeho zástavby. PrÛhledy konãí daleko za mûstem v okolní krajinû vzdálené pfies 10 km od jeho stfiedu. Tato komplementarita intimity prostoru, vnímaného od fieky a velkorysosti dálkov˘ch pohledÛ z vyv˘‰en˘ch míst, je jednou z jedineãností mûsta hodné ochrany. Z v˘tvarného pohledu zde jde o v˘raznou malebnost, do znaãné míry zaloÏenou na plastiãnosti terénu a souhfie forem a mûfiítek celkové mûstské zástavby. Prostor mûsta Topograficky je moÏno chápat vlastní prostor historického mûsta jako území vymezené návr‰ími Hradãan, Vy‰ehradu a Vítkova, tvofiícími rovnostrann˘ trojúhelník s vrcholy, které jsou od sebe navzájem témûfi stejnû vzdáleny, pfiiãemÏ strany tohoto trojúhelníka mûfií 3 500 m. Ve vztahu k celku mûsta jde o pomûrnû nevelk˘ prostor. Tyto rozmûry propÛjãují historické ãásti pfiehlednost. Jedineãné stavby, které mûsto spoluvytváfiejí, jsou harmonicky vãlenûny do mûfiítka a morfologie terénu a situová32

ny v optimálních pozorovacích situacích a distancích. âetné vertikální i objemové dominanty, stojící v pestré, nikoli v‰ak chaotické kompozici, nabízejí takfika nekoneãn˘ poãet rÛznorod˘ch pohledÛ na mûsto. Vyhlídkové body, ale i vyhlídkové trasy na okolních terasách, pfiedev‰ím levého bfiehu, mûsto pfiedstavují v jeho mnohotvárnosti. Vlastní údolní prostor, ohraniãen˘ horizonty svahÛ a návr‰í, má dynamicky promûnlivou ‰ífiku. Na jihu a severov˘chodû je od okolí vymezen zúÏeními. Uωím místem je jiÏní poloha na úrovni Vy‰ehradu, kde jsou horizonty vzdáleny cca 860 m, v˘chodní oddûlení centrálního prostoru mûsta v prostoru Vítkova a letenského útvaru je dáno horizonty vzdálen˘mi cca 1 200 m. Naopak v nej‰ir‰ím místû prostoru jsou od sebe horizonty vzdáleny pfies 5 000 m. Scénografické utváfiení terénu a návaznû i zástavby mûsta dalo vzniknout mnoha místÛm umoÏÀujícím atraktivní panoramatické pohledy. AÈ jiÏ jde o pohledy celkové z vyv˘‰en˘ch míst (pfiedev‰ím z hradní rampy), pohledy vnitfiních panoramat (z nichÏ patrnû nejznámûj‰ím je pohled pfies fieku na panorama Hradu ze Smetanova nábfieÏí) nebo pfiekvapivé a velmi atraktivní v˘hledy ze samého srdce mûsta aÏ do volné krajiny za ním. Kromû nejznámûj‰ích a velkolep˘ch vedut spoãívá povaha mûsta i v takfika nekoneãném mnoÏství dílãích malebn˘ch pohledÛ, které je moÏno neustále objevovat. Obliba pohledÛ má také urãit˘ dobov˘ projev (pfiipomeÀme dnes ponûkud opomíjen˘ romantick˘ pohled na PraÏsk˘ hrad z v˘chodní strany, zastínûn˘ dnes populárnûj‰ími pohledy ze Smetanova nábfieÏí). Promûnlivost nebo stabilita obliby pohledÛ je v tomto smyslu i projevem dobového vnímání a interpretace hodnot mûsta a jeho architektury. Ochrana pohledov˘ch hodnot je v˘znamnou souãástí ochrany hodnoty a identity mûsta jako celku. Podobu celkov˘ch panoramatick˘ch pohledÛ, patrn˘ch z vy‰‰ích terénních úrovní spoluvytváfií kompozice okolního mûsta. Tradiãní a ustálen˘ obraz celomûstsk˘ch vedut je zaloÏen na dialogu utváfiení levého a pravého bfiehu. Levého tvofieného dramaticky utváfien˘m terénem a neménû dramatickou kompozicí (pfiedev‰ím barokních) dominant a pravého, jehoÏ terén klidnû ubíhá smûrem v˘chodním, k ‰iroce otevfienému horizontu, ukonãenému na stranû severní vrchem Vítkov, na stranû jiÏní vy‰ehradskou skálou s její historickou dominantou. Tento historick˘ obraz byl ve vzdálenûj‰ích horizontech pozdûji doplnûn dlouh˘mi liniemi komplexÛ panelov˘ch sídli‰È. Podobnû byly v posledních cca 25 letech dotváfieny i nûkteré blízké pohle-

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 33

dové horizonty. Vznik zástavby Pankrácké plánû relativnû soustfiedûnou soustavou v˘‰kov˘ch objektÛ vych˘lil symetrii nejv˘znamnûj‰ího panoramatického pohledu z PraÏského hradu v˘chodním a jiÏním smûrem. Dominanty postupnû vznikající na v˘chodním horizontu jej ãásteãnû uzavfiely a dojmovû v˘raznû pfiiblíÏily historickému mûstu. Pro Prahu jsou v˘znamné prÛhledy z jejího nitra aÏ do okolní volné krajiny. Pro mûsto této velikosti jde o jedineãn˘ jev. PfiestoÏe nûkteré jsou jiÏ minulostí (napfiíklad zelen˘ horizont severní terasy), nûkteré dodnes zÛstávají patrné (napfi. Dívãí hrady viditelné z nûkter˘ch míst uliãní sítû). Vzájemné vztahy morfologie, reliéfu terénu, velikosti krajinn˘ch prostorÛ a jeho elementÛ jsou základním nemûnn˘m a nemûnícím se principem, v prÛbûhu ãasu byl harmonicky naplÀován stavbami aÏ do dne‰ní podoby. MoÏno fiíci, Ïe tato povaha místa byla, je a bude konstantou pro v‰echny kroky, které zde byly v historii uãinûny a ãinûny je‰tû budou. V Praze víc neÏ kdekoli jinde trvale platí latinské „locus regit actum“. O utváfiení terénní a krajinné situace lze tedy hovofiit jako o proporãní a kompoziãní konstantû. Urbanistická struktura mûsta a jeho zástavba (viz pfiílohy 7 a 8) Základními, nejstar‰ími osami prostoru historického mûsta jsou fieka (jejíÏ urbánní v˘znam vzrostl aÏ se stabilizací bfiehÛ) a osa tzv. Královské cesty, v˘chodo-západním diametru, tvofieném navazujícími mûstsk˘mi prostory. Jeho smûfiování se v panoramatu projevuje linií Karlova mostu a ãetn˘mi dominantami, které jej lemují. PrÛseãík této urbánní osy s osou krajinnou je vlastním vyvrcholením dialogu mûsta a pfiírody. Na stranû jedné soulad organicky utváfieného Starého Mûsta a Malé Strany s pfiírodními formami fieky, na stranû druhé dialog umûl˘ch stavebních struktur s pfiírodním Ïivlem. Prostorová kompozice vlastního zastavûného útvaru je tvofiena (po diagonále severozápad – jihov˘chod) jednak roz‰ifiujícím se amfiteátrem malostranského úvalu, smûfiujícím k druhému bfiehu, ploché ãásti území Starého Mûsta a dále do mnohem vût‰ího a rozevfienûj‰ího amfiteátru terénu Nového Mûsta, a dále stoupajícím terénem dne‰ních Vinohrad aÏ k samému horizontu. Z pohledu utváfiení vlastní urbánní struktury, resp. uliãní osnovy a kompozice blokové zástavby, která ji vymezuje, není historická ãást homogenní. Prostorové utváfiení a charakter zástavby levého bfiehu byl ovlivnûn v˘raznou terénní konfigurací a je jejím umocnûním v podobû strmû gradující zástavby kolem hlavních pátefiních tras ulic. Staré Mûsto je se svou pfieváÏnû radiální kompozicí tvofieno mûkce pÛdorysnû modelovanou uliãní sítí, nesoucí ve sv˘ch liniích namnoze velmi staré trasy cest a velmi hustû zastavûnou blokovou strukturou. Nové Mûsto star‰í kompoziãní princip rozvinulo a pozmûnilo. Pfiedev‰ím potvrzením 33

radiálního uspofiádání, vycházejícího ze struktury Starého Mûsta, ale i nûkter˘mi dal‰ími analogick˘mi motivy prostorového uspofiádání fie‰ení. Moderním projevem zde v‰ak bylo velkorysé mûfiítko a na rozdíl od Starého Mûsta, pfiímoãafie vytyãené ulice a geometricky pravidelná námûstí. I pozdûj‰í zástavba obytn˘ch ãtvrtí z pfielomu 19. a 20. století na tento systém navázala a rozvíjela se kolem hlavních tfiíd, navazujících na star‰í radiálnû vedené ulice. Jejich pohledov˘m úbûÏníkem je v mnoha pfiípadech PraÏsk˘ hrad.

1.3.2

Utváfiení terénního reliéfu a jeho zástavby

Terénní reliéf a jeho dominanty (viz pfiílohy 7 a 17) Pro vlastní vnímání prostorové situace, formované krajinn˘m základem, je podstatná nejen morfologie terénních útvarÛ a zmínûné mûfiítko tûchto krajinn˘ch prostorÛ, ale také terénní reliéf a jeho pestrá a morfologicky i v˘‰kovû diferencovaná zástavba. Nejniωí nadmofiská v˘‰ka Vltavy v Praze je 177 m. n. m., pfiiãemÏ ostroh PraÏského hradu dosahuje v˘‰ky 260 m. n. m. Maximální v˘‰kové rozdíly se v základním prostoru mûsta pohybují kolem 90 m. PÛdorysná a v˘‰ková proporce jednotliv˘ch krajinn˘ch útvarÛ, stejnû jako jejich morfologie, takto vytváfií základní proporãní a estetick˘ rámec, regulativ („konstantu“) pro ve‰keré stavební intervence. Ten byl do dne‰ních dnÛ v historickém mûstû a jeho kontaktním území zachován. Nejvy‰‰í vûÏ hlavní mûstské katedrály sv. Víta dosahuje právû v˘‰ky 90,5 m. Také v˘‰ky ostatní v˘znamn˘ch historick˘ch dominant tyto proporãní vztahy odráÏejí. Dominanty, váÏící se pohledovû k fiece, dosahují v˘‰ek kolem 50 m (sv. Franti‰ek 43 m stejnû jako vûÏ Karlova mostu, ale také staré vodárenské vûÏe), vût‰ina staromûstsk˘ch kostelÛ dosahuje v˘‰ek kolem 45 m, v pfiípadû Starého Mûsta oznaãuje je prostorov˘ stfied T˘nsk˘ chrám s v˘‰kou 78 m a vûÏ Staromûstské radnice s v˘‰kou 60 m apod. Vidíme zde, Ïe základ obdivované kompozice historického mûsta je odrazem nejen proporãních vztahÛ topografick˘ch, ale vûdomé hierarchizace v˘‰ek odpovídající nejen v˘znamu staveb, ale i konkrétních míst a úãelÛ. Harmonicky se zde snoubí principy prostorové s v˘znamov˘mi polohami jednotliv˘ch dominant (pozn.: v˘‰ky jsou uvádûny absolutní vãetnû zastfie‰ení). Za zmínku stojí i uvedení mûfiítka dominant za b˘val˘mi hradbami. Zde je mûfiítko pfiimûfienû uzpÛsobeno rozsahu zástavby, pozorovací distanci a charakteru daného místa. Dominanty Karlína, Vinohrad, Smíchova nebo ÎiÏkova tak dosahují 60 –70 m v˘‰ky. Ve tfietím plánu, kde jiÏ nejde o dominanty sakrální, ale ãasto spí‰e o stavby technického urãení, v˘‰ka jiÏ stoupá na 80 –100 m (vûÏ O2, stavby na Pankrácké pláni). V obou pfiípadech není pfiekonána základní konstanta a vzdálenost od Hradãan ãiní cel˘ch 5 km. Management Plan historického jádra Prahy âást první – kapitola 1. 3

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 34

Také architektonické akcenty stfie‰ní roviny mají pro rÛzné ãásti území svébytnou podobu. Od tradiãních historick˘ch forem, pfies eklektické kreace aÏ po novodobé, pfieváÏnû kubické formy. Nicménû stejnû jako u hierarchizované kompozice vertikálních dominant mûsta lze dodnes najít i v tomto uspofiádání urãit˘ fiád a systém, kter˘ je nutné pro zachování identity panoramatick˘ch hodnot respektovat. Základní charakter zástavby z pohledu panoramatu (viz pfiíloha 8) Vlastní plo‰ná zástavba vytváfií podnoÏ kompoziãní hfie v˘znamn˘ch terénních a stavebních dominant. Její charakter je z pohledu urbanistického velmi rÛznorod˘. Na její vnûj‰í projev mají vliv jednak formy parcelace a s tím související zpÛsob a míra zástavby pozemku, bloku ãi vût‰ího celku, ale pfiedev‰ím projevující se v˘‰ková diferenciace staveb. Jednotlivá dílãí území tvofiená rÛzn˘mi formami zástavby tak vytváfiejí do urãité míry autonomní strukturální i panoramatické celky, které je moÏné vzájemnû odli‰it. V panoramatu podle v˘‰ky, morfologie stfiech (rÛzné typy a zpÛsob orientace sedlov˘ch, ‰ikm˘ch ãi ploch˘ch stfiech), ale i pouÏit˘ch materiálÛ a barevnosti stfie‰ní krytiny. Podstatné pro panoramatick˘ charakter a charakter urbánní struktury je kromû absolutnû vnímané v˘‰ky zástavby sledování míry vyrovnanosti v˘‰ek zástavby. Pro nûkterá území jsou charakteristické velké v˘‰kové rozdíly jednotliv˘ch domÛ, pro jiná jejich sourodost (pfiíklad v˘‰kové sourodosti Josefov, nesourodosti Petrská ãtvrt). V˘‰ková stratifikace, proporce v˘‰ek plo‰né zástavby a dominant území je také odli‰ná podle strukturálních celkÛ. Pomûr v˘‰ek zástavby a dominant na Malé Stranû a Starém Mûstû je velmi dramatick˘, oproti vyrovnanûj‰í situaci na Novém Mûstû, kde jsou ãetné dominanty v˘‰kovû skromnûj‰í a okolní zástavba o mnoho vy‰‰í. Tato nivelizace se projevuje ãím dál více s postupn˘m navy‰ováním zástavby. PÛvodnû v oblasti Václavského námûstí a staromûstského okruhu dosahoval poãet podlaÏí ‰esti aÏ sedmi. Dnes jsme svûdky, Ïe se tato v˘‰ka objevuje u mnoha nov˘ch nebo renovovan˘ch objektÛ i mimo tuto oblast.

1.3.3

Charakter zástavby

Hradãany a PraÏsk˘ hrad Národní kulturní památka PraÏsk˘ hrad se nachází v praÏské ãtvrti Hradãany. Je symbolem mûsta i ãeského státu od 10. století. Území, na kterém se rozkládá, bylo osídleno jiÏ v pravûku. Postupn˘m stavebním v˘vojem tu vznikl rozsáhl˘ komplex palácov˘ch, církevních, fortifikaãních a obytn˘ch staveb, nádvofií a zahrad. Nejv˘znamnûj‰í z nich je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtûcha, postavená na místû nûkdej‰í románské rotundy a posléze baziliky sv. Víta. Architekty gotické katedrály, 34

dokonãené aÏ ve 20. století, byli Matyበz Arrasu a Petr Parléfi. Katedrála je pohfiebi‰tûm ãesk˘ch králÛ a ãesk˘ch zemsk˘ch svûtcÛ. Nachází se v ní také hrob nejv˘znamnûj‰ího ãeského patrona sv. Václava, nad nímÏ byla vystavûna stejnojmenná kaple s bohatou malífiskou v˘zdobou ze 14. a z poãátku 16. století. V blízkosti kaple je situována komora, v níÏ jsou od roku 1791 uloÏeny ãeské korunovaãní klenoty, symbol ãeské státnosti. Po roce 1918 se PraÏsk˘ hrad stal sídlem ãesk˘ch prezidentÛ. Razantní úpravy Hradu, vypl˘vající z potfieby naplnit jeho novou funkci, provedl slovinsk˘ architekt Josip Pleãnik ve 20. a 30. letech 20. století. Vût‰ina objektÛ PraÏského hradu jsou unikátní památky se staletou historií. K nejdÛleÏitûj‰ím patfií Star˘ královsk˘ palác, románská bazilika sv. Jifií, gotická a renesanãnû pfiestavûná kaple V‰ech svat˘ch, katedrála sv. Víta a letohrádek královny Anny, v˘jimeãn˘ pfiíklad italské renesanãní architektury na sever od Alp. Malá Strana Zástavba tohoto území hraje dominantní roli v panoramaticky pojímaném obrazu mûsta. Obklopena prakticky ze v‰ech stran velk˘mi plochami zelenû vytváfií do znaãné míry vizuálnû autonomní celek. Charakter zástavby podhradí tvofien˘ mûfiítkovû velmi kontrastními formami zástavby je silnû ovlivnûn terénní konfigurací. Historické mû‰Èanské domy nepravideln˘ch forem vytváfiejí podnoÏ pro ãetné sakrální a palácové stavby vysoké historické a architektonické hodnoty. Typologie zástavby jejich pozemkÛ vytváfií barvit˘, velmi individuálnû se projevující vnitfiní polosoukrom˘ svût dvorÛ. Jeho komplementem jsou ãetné zahrady, související pfiedev‰ím s paláci. Uliãní síÈ je obdobnû zástavbû formována terénem. V dolní, ploché ãásti, je pro ni typické silné zastoupení men‰ích námûstí a pláckÛ spojen˘ch krat‰ími uliãními úseky. V území je zastoupen dominantní poãet objektÛ zanesen˘ch v Ústfiedním seznamu nemovit˘ch kulturních památek âeské republiky. Staré Mûsto a Josefov Souãasná podoba zástavby území je nejednotná. Území, rozprostírající se podél Královské cesty, má dodnes, pfies ãetné pfiestavby jednotliv˘ch domÛ z rÛzn˘ch období, charakteristickou stfiedovûkou podobu. Typologie domÛ, zaloÏen˘ch nejãastûji na gotick˘ch parcelách nebo na slouãen˘ch pozemcích, vytváfií vlastní, od okolí oddûlené dvory, mnohde propojené do rozsáhlé soustavy domovních prÛchodÛ. Charakteristická nepravidelnost zástavby vytváfií velmi barvité prostfiedí. V oblasti kolem Betlémského a Ha‰talského námûstí do‰lo k v˘raznûj‰ím pfiestavbám pfiedev‰ím na konci 19. století. Nov˘ model ãinÏovních ãtyfi aÏ pûtipatrov˘ch domÛ, vytváfiejících domovní bloky se spoleãn˘m vnitroblokov˘m prostorem, se v asanaãních spárách setkává se star‰í zástavbou a vytváfií prostorovû i architektonicky zajímavé i bizarní situace. Místy jsou v zástavbû patrné i odli‰né nivelety terénu, kter˘ byl postupnû navy‰ován (napfi. okolí kostela sv. Ha‰tala).

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 35

V okolí b˘valého hradebního pásu, dnes staromûstského okruhu, do‰lo na pfielomu 19. a 20. století k v˘razn˘m pfiestavbám. Vznikla zde zástavba velkomûstského typu, která dodnes v˘raznû pfievy‰uje zástavbu staromûstskou. Svébytnou ãástí je Josefov, kde byla po asanaci pÛvodní zástavby v˘raznû pozmûnûna uliãní síÈ a zmizelá zástavba nahrazena architektonicky, typologicky i volumetricky jednotnou eklektickou zástavbou domovních blokÛ. Z hlediska v˘‰kové charakteristiky zástavby zde existuje, podobnû jako na Malé Stranû, v˘raznû dynamick˘ pomûr mezi plo‰nou zástavbou a jejími pfiedev‰ím sakrálními dominantami. Bloková zástavba stejnû jako její stfie‰ní rovina jsou v˘‰kovû nevyrovnané a tvarovû velmi pestré. Uliãní síÈ a její podoby jsou podobnû pestré jako okolní zástavba. Organicky se vinoucí trasy ulic jsou svûdectvím nejstar‰ích etap v˘voje mûsta a nesou v sobû dynamické tvary zanikl˘ch cest. Mnohde byly v prÛbûhu 19. a poãátku 20. století rektifikovány a roz‰ifiovány. Vytváfiejí bohatství prostorov˘ch záÏitkÛ. V území, pfiedev‰ím vinoucím se kolem Královské cesty, je mnoho objektÛ zapsan˘ch jako nemovité kulturní památky. Nové Mûsto Zástavba Nového Mûsta je heterogenní. Odpovídá jeho modernûj‰ímu zaloÏení, vytváfiejícímu pravidelné, rozsáhlé domovní bloky s prostorn˘mi dvory. Pro zástavbu je charakteristické mísení staveb odli‰n˘ch období a stylÛ. Zvlá‰tû v severov˘chodní ãásti, tzv. Petrské ãtvrti a ãásteãnû i ãtvrti Vojtû‰ské a Na Zderaze, se dochovala mûfiítkovû velmi barvitá zástavba. Naopak pravidelnûj‰í formy existují v Jindfii‰ské a ·tûpánské ãásti. Specifická je oblast okolí Václavského námûstí, kde do‰lo v období pfielomu 19. a 20. století k v˘razné promûnû mûfiítka a charakteru zástavby v souvislosti s metropolizací centra Prahy. V 19. století zde vyrostly i velmi v˘znamné vefiejné stavby, které doplnily soustavu dominant této ãásti mûsta. Pro vztah dominant k okolní zástavbû platí, Ïe jejich v˘‰ky nejsou k okolní zástavbû tak kontrastní, jako je tomu napfi. na Starém Mûstû. Nûkteré se dokonce témûfi ztrácejí v nav˘‰ené nové ãinÏovní zástavbû (kostel sv. Vojtûcha, sv. Michala, sv. Klimenta a dal‰í). Hladina zástavby je místy vyrovnaná, ãastûji v‰ak nesourodá. Stfie‰ní krajina je v mnoha pfiípadech obohacena architektonick˘mi prvky, ale také problematicky poznamenána spontánními nástavbami ãi úãelov˘mi technick˘mi zafiízeními. Pfiedev‰ím oblasti Václavského námûstí jiÏ dominují novodobé ploché stfiechy. Poãet kulturních památek je na Novém Mûstû niωí neÏ na Malé Stranû nebo na Starém Mûstû. Vy‰ehrad a jeho podhradí Vlastní citadela je dnes vymezena mohutn˘m hradebním systémem a tvofií od mûs35

ta prakticky úplnû oddûlené území. Jeho rozvolnûná a rÛznorodá zástavba není mûstskou strukturu tradiãního typu. Jde o území prakticky neobydlené s velk˘m podílem vzrostlé zelenû. Území podhradí nemá rozsáhlej‰í pravidelnou zástavbu, jde o lokálnû oddûlené men‰í útvary obklopující vy‰ehradskou citadelu. Tato stavební jádra, tvofiená pfieváÏnû ãinÏovními objekty konce 19. století, sledují ãásteãnû historickou uliãní síÈ a vytváfiejí neúplné formy blokové zástavby. Její v˘‰ka ponûkud oslabuje pÛsobení samotného vy‰ehradského okrsku, i kdyÏ jde o standardní v˘stavbu tohoto období. Specifick˘m rysem zástavby jsou vilové a ãinÏovní domy tzv. kubistického období ãeské architektury.

1.3.4

Prostor fieky

Prostor fieky – popis charakteru v˘znamn˘ch hodnot Hlavní osou mûsta a jejím nejv˘raznûj‰ím pfiírodním prvkem je bezesporu fieka. V historické ãásti mûsta lze hovofiit o „prostoru fieky“ vymezeném horizonty okolních teras a návr‰í pfievy‰ujících hladinu Vltavy cca o 40 – 60 m. Vizuálnû do tohoto prostoru prakticky nevstupuje jiná souvislá neÏ staromûstská a malostranská zástavba, resp. zástavba nivy fieky. ·ífika fieky, pohybující se mezi cca 150 – 400 m (délka Karlova mostu nad fiekou ãiní 430 m) spolu se zmínûn˘m pfiev˘‰ením okolního terénu dávají prostoru a jeho zástavbû základní mûfiítko. Horizonty, velmi ãasto tvofiené stromovou zelení, vytváfiejí v˘znamn˘ intimní dojem a nedávají vûdût o mûstu za nimi. To dodává fiece idylickou, velmi pfiírodní atmosféru. Velkolepé pohledy se naopak otevírají v ose fieky a jsou zavr‰eny díky jejímu pÛdorysnému prÛbûhu nejv˘znamnûj‰ími historick˘mi dominantami mûsta. Pro mûsto velikosti Prahy jde o jedineãné prÛhledy od krajiny za mûstem. Pro uchování tohoto efektu je nutné uplatnit zásady t˘kající se pfiedev‰ím omezení v˘‰ky a objemu pfiípadné nové zástavby, která by mohla pohledovû do tohoto prostoru zasahovat. ¤eku protékající územím historického mûsta, resp. souvisle zastavûn˘m vnitfiním mûstem, lze ãlenit na úseky s vlastními charakteristick˘mi prvky, které jsou dále pojmenovány a popsány: meandr (staromûstsk˘), ostrovní ãást – krajina, regulovaná fieka, fieka – krajina a meandr (hole‰ovick˘). Meandr (staromûstsk˘) – od Karlova mostu po âechÛv most PraÏsk˘ meandr je tou ãástí fieky, která dala mûstu vlastní tváfi a vymezila jeho prostor. Je z hlediska topografického první a nejdÛleÏitûj‰í daností pro jeho utváfiení. Byl to právû masiv Hradãan a Letné, kter˘ náhle zmûnil smûr toku fieky a vytvofiil ideální krajinnou situaci pro zaloÏení mûsta. PravobfieÏní plochá ãást, tvofiící dnes teritorium Starého Mûsta, mûla i ideální rozmûr pro mûsto své doby. Meandr, ohyb fieky Management Plan historického jádra Prahy âást první – kapitola 1. 3

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 36

o témûfi 90 stupÀÛ, dodává mûstské struktufie dynamiku, urbanistická struktura ulic je radiální. Pohybem po kfiivce fieky se dynamicky mûní pohledy na dominanty mûsta, a tím se stává celek mnohotvárn˘m, aÏ nepostiÏiteln˘m ve sv˘ch variacích. Proto je tfieba chápat v tomto úseku fieku jako prioritu. Právû zachování mûkké linie vytváfií nesãetné pohledové adice a superpozice hlavních praÏsk˘ch dominant. Lev˘ bfieh si zãásti uchoval pfiírodní charakter i pfii v˘stavbû regulace fieky na pfielomu 19. a 20. století, a to díky snahám tehdy se rodící památkové péãe. Celá regulace v této ãásti mûsta byla realizována se znaãnou dávkou citu pro místo a je tfieba ocenit i technicky pomûrnû diskrétní fie‰ení. Lev˘ bfieh tak tvofií jak˘si protipól tomu, co bylo vybudováno na bfiehu pravém. I v ãásti, kde fieka mûní prudce smûr toku, pod Letnou, lze dodnes hovofiit o pfiírodním charakteru nábfieÏí. V této ãásti fieky by se nemûla objevovat dal‰í stabilní kotvi‰tû pro lodní dopravu, neboÈ její zakfiiven˘ prÛbûh a z toho plynoucí viditelná prostorová dynamika jsou vysokou hodnotou. V˘stavba regulace pravého bfiehu byla jistû zlomov˘m okamÏikem vztahu mûsta a fieky. Pfiesto lze s odstupem ãasu konstatovat, Ïe i toto technické dílo má své hodnoty. Obzvlá‰tû je tfieba upozornit na pohledy, které tento obl˘ úsek fieky nabízí. Ostrovní ãást – krajina – od Jiráskova mostu po KarlÛv most Tuto ãást je moÏné metaforicky charakterizovat jako „ostrovní krajinu“. Je to ãást pohledovû snad nejexponovanûj‰í a pro Prahu a její obraz nejdÛleÏitûj‰í. ¤eka je zde velmi promûnlivá a bere na sebe místy obraz spí‰e jezera s ostrovy. Ty pak tvofií klidn˘ rámec majestátnímu pohledu na Hrad. Dochází zde k pÛsobivému dialogu pfiírodních prvkÛ s okolní zástavbou. I zde je tfieba ocenit pomûrnû citlivû fie‰enou regulaci fieky, která je do jisté míry i pfiínosem. Malebnost této ãásti toku je nejvy‰‰í hodnotou a lze patrnû mluvit o dokonãeném obraze místa. Rekreaãní charakter fieky v samém centru mûsta je také ojedinûl˘m prvkem velkomûst. Nevyluãuje se s diskrétním vedením lodní dopravy ve skrytu Stfieleckého ostrova. Pro tuto ãást fieky je tfieba zvlá‰tû vyzdvihnout v˘znam vzrostlé zelenû. Ta je v‰ak i zde mnohde pfierostlá a hrozí, Ïe znaãné mnoÏství stromÛ doÏije ve stejném období. Z hlediska vnímání urbanisticko-architektonick˘ch kvalit jsou ostrovy jedineãn˘mi pozorovatelnami mûsta. Je velmi dÛleÏité udrÏet praÏsk˘m ostrovÛm funkci a podobu míst, kde je moÏné nalézt v pfiírodním rámci jak kulturní zafiízení, tak restauraãní vyhlídková zafiízení. V neposlední fiadû je moÏné zmínit bûhem sezóny moÏnost pouÏívání mal˘ch lodiãek pro vefiejnost. Chránûni pfied velkou lodní dopravou mohou obyvatelé a náv‰tûvníci vychutnat krásu mûsta. Nebezpeãím mohou b˘t spí‰e neesteticky fie‰ená mola nebo s tím související zájem o budování plujících kaváren. Specifickou kvalitou fieky jsou jezy. 36

Regulovaná fieka – od Ïelezniãního mostu pod Vy‰ehradem po JiráskÛv most Tuto ãást fieky jsme nazvali „regulovaná fieka“, jde o pomûrnû novodob˘ urbanistick˘ prvek mûsta. Regulace fieky z pfielomu 19. a 20. století zde totiÏ patrnû nejvíce pozmûnila její charakter a mûsta vÛãi pfiedchozím stadiím v˘voje. Zanikly v˘znaãné a pro mûsto charakteristické oblasti. Po obou stranách je zástavba i regulace nábfieÏí víceménû stejná. Tok fieky je pfiím˘ a klidn˘, stejnû tak jako pomûrnû klidná urbanistická forma zástavby lemující bfiehy. Hodnotu sk˘tá moÏnost vytvofiit souvislé oboustranné korzo po nábfieÏí, na pravém bfiehu promenádní cestu na Vy‰ehrad. Tato ãást fieky je tradiãnû spojována s rekreaãní lodní dopravou, zejména jiÏním smûrem. Jsou zde vhodné podmínky pro kotvi‰tû tohoto typu. ¤eka – krajina – od Ïelezniãního mostu pod Vy‰ehradem smûrem k jihu âást fieky vstupující od jihu do mûsta z krásného krajinného útvaru Barrandienu s ostrovy, dosud neregulovaná umûl˘mi stavbami, s bohatou a svébytnou vegetací vizuálnû odkazující k jiÏním horizontÛm Evropy. Pfiíroda v podobû vy‰ehradské skály je romantick˘m a symbolick˘m místem hodn˘m ochrany. Meandr (hole‰ovick˘) – od âechova mostu po LibeÀsk˘ most Druh˘ praÏsk˘ meandr uzavírá pohledovû krátk˘ úsek fieky tekoucí v˘chodním smûrem. Nicménû krajinn˘ prostor se zde z pohledu od Hradãan rozevírá a pohledovû ubíhá do dálky. Patrná je ‰ífika a urãitá velebnost nivy, zastavûná na pravém bfiehu dosud klidnou a homogenní zástavbou Karlína, na bfiehu levém obdobnû klidnou zástavbou hole‰ovickou. V hloubi pohledu existenci dal‰ích ãástí mûsta signalizují vertikály továrních komínÛ. Hodnotn˘ klidn˘ horizont je pro tuto ãást území akcentován nûkolika rozpt˘len˘mi dominantními stavbami. Tato ãást fieky, resp. jejích bfiehÛ, si podrÏela ãásteãnû pfiírodní charakter, resp. charakter mûstské krajiny, která za ohbím pfiechází do jedineãné krajinné situace trojské kotliny, místa, kde si fieka uchovala nespoutanou podobu pefiejí. Na bfiezích jsou v˘raznû zastoupeny prvky zelenû. AÈ jiÏ jde o témûfi pfiírodní úboãí letenské, velkolepé stromofiadí lemující prav˘ bfieh a zv˘razÀující linii oh˘bajícího se toku, ostrov ·tvanici nebo utváfiení bfiehÛ, které zde zpevnûné spadají ‰ikmo do fieky. Z pohledu od v˘chodu vytváfií prostor fieky monumentální rámec nejromantiãtûj‰ímu, v˘chodnímu pohledu na PraÏsk˘ hrad. Rekreaãní a estetick˘ potenciál této ãásti fieky je dosud nedostateãnû zhodnocen˘ a ani bfiehy nejsou souvisle prÛchozí.

1.3.5

Pfiírodní krajinné prvky (viz pfiíloha 9)

Krajinn˘m fenoménem Prahy je Vltava, která za pfiispûní pfiíznivû rÛznorodého geologického podloÏí formovala praÏskou krajinu. PÛvodní dno kfiídového mofie mûlo

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 37

podobu jednotvárné plo‰iny. V zarovnaném terénu odnosné pochody pfii tropickém a subtropickém klimatu, které procesy urychlovaly, vytvofiily hluboké zvûtraliny. Erozní síly obnaÏily horniny, takÏe postupnû vznikl ãlenit˘ reliéf, v nûmÏ se stfiídají sníÏeniny kotlin, ploché stupnû, plo‰iny v rÛzn˘ch v˘‰kách, strmé stránû a hfibety nápadnû vynikající nad své okolí. V tvrd˘ch horninách proterozoika na jiÏním a severním okraji Prahy vytvofiila Vltava skalnaté kaÀony. S v˘jimkou Petfiína byla stará tfietihorní plo‰ina ve vnitfiní Praze úplnû snesena a fieka zde vymodelovala meandr s nûkolika ostrovy. Následnû docházelo k postupnému vyvy‰ování vltavsk˘ch teras do rÛzn˘ch úrovní. Napfiíklad v jádru meandru leÏí Letná, vyv˘‰ená plo‰ina se stfiedopleistocenními ‰tûrky a niωí rozsáhlá plo‰ina maninské terasy v Hole‰ovicích. Vltavské tarasy mají pokryvy ze ‰tûrkopískÛ, proto víme, Ïe fiíãní terasou byly i Branické skály, Vy‰ehrad, území pod Karlov˘m námûstím ãi náhorní rovina v Bohnicích. V rÛznû vyv˘‰en˘ch fiíãních terasách se zachovaly pruhy tvrd˘ch ordovick˘ch kfiemencÛ v podobû v˘razn˘ch hfibetÛ. Typickou ukázkou takového zachovalého hfibetu ve vnitfiní Praze je vrch Vítkov. Do vodních tokÛ se naná‰ely povodÀové hlíny a v˘plnû na dnû údolí dosáhly mocnost aÏ 10 m. Tímto procesem zanikly pÛvodní meandry a zÛstala po nich jen torza, jako je napfiíklad Malá ¤íãka u Stromovky. Krajinu Prahy neutváfiely jen pfiírodní procesy, ale i tûÏební ãinnost ãlovûka. Tak vznikly Branické skály nebo Barrandovské skály, které odkryla stavba Ïeleznice. Na základû v˘‰e uvedeného je moÏné konstatovat, Ïe krajina vnitfiní Prahy je utváfiená meandrem Vltavy s ãetn˘mi ostrovy, zachoval˘mi vyv˘‰en˘mi hfibety, fiíãními terasami v rÛzn˘ch v˘‰kách a na nû navazujícími svahy. Lev˘ bfieh Vltavy oproti pravému má ãlenit˘ reliéf. To je zpÛsobeno pfiedev‰ím men‰ími vodními toky, které vyhloubily hluboká sevfiená údolí. Dominantní postavení v praÏské krajinû mají v˘razné terénní útvary. Ve vnitfiní Praze to jsou Vy‰ehrad, Karlov, Riegrovy sady, Vítkov, Truhláfika, DláÏdûnka a trojské svahy. Na levém bfiehu Vltavy v˘razn˘m terénním útvarem je Paví vrch, Mrázovka, vrch s parkem Sacré Couer, Petfiín, Hradãany a letenské svahy. Na svaÏit˘ch terénních útvarech je zástavba ojedinûlá. Velká rozmanitost hornin, pokryvn˘ch útvarÛ a na nich vznikl˘ch pÛd, ãlenit˘ reliéf podmiÀující bohatou ‰álu mikroklimatick˘ch zón, rozhraní termofytika a mezofytika a pfiítomnost vodoteãí podmiÀují mimofiádnou bohatost biotopÛ. Dnes, kdy je Praha velkomûstem, se v‰emi negativními jevy vÛãi pfiírodû, je fiíãní fenomén pro floru a faunu v˘znamn˘m stabilizujícím prvkem a strmé svahy jsou pfiirozen˘mi nepfiístupn˘mi refugii pro pfiírodní plochy. PÛdu a horninov˘ substrát v Praze z velké ãásti zakr˘vá zástavba nebo zpevnûné plochy. Tím se následnû mûní vzdu‰n˘ a vodní reÏim pÛdy. Reliéf je upravován terasami, záfiezy, náspy, deponiemi. Vzniká mûstské klima, vegetace je minimalizována, vytváfií se nové prostfiedí. Vyhovuje jen nûkter˘m jedincÛm z pÛvodních druhÛ, ale zároveÀ zaji‰Èuje vhodné podmínky pro introdukované jedince nebo vy‰lechtûné formy, které se ve volné pfiírodû nevyskytují. V praÏské krajinû vznikají specifické 37

mûstské ekosystémy. V lokalitách, kde ãlenit˘ reliéf je obtíÏnûji zastaviteln˘, se na území Prahy dochovaly i zbytky pfiirozen˘ch spoleãenstev. Rozlohou a poãtem obyvatel s Prahou srovnatelná mûsta v Evropû jsou situována pfieváÏnû do rovin nebo mírnû zvlnûného reliéfu. Znaãná ãetnost v˘razn˘ch terénních útvarÛ s vegetaãním krytem ve vnitfiní ãásti mûsta dodává Praze ve vztahu k ostatním evropsk˘m mûstÛm unikátní charakter. Na nûkter˘ch terénních útvarech byla vyhlá‰ena i zvlá‰tû chránûná území – pfiírodní památka Petfiínské skalky, pfiírodní památka Letensk˘ profil, na trojsk˘ch svazích smûrem ke Slovance je vyhlá‰eno devût pfiírodních památek, pro které je typická skalní suchomilná a teplomilná vegetace. Velmi dobfie je moÏné vnímat krajinu Prahy z jiÏního okraje historického jádra, od Vy‰ehradu. K fiece se váÏí v˘znamné terénní útvary s celou fiadou zvlá‰tû chránûn˘ch území. Jsou to pfiírodní památky Ctirad, Pod Îvahovem, Pod ‰kolou a národní pfiírodní památka Barrandovské skály, pfiírodní památky Podolsk˘ profil, Branická skála a U branického pivovaru. Krajina Prahy má pro svÛj ãlenit˘ reliéf s bohatou mozaikou pÛdních typÛ a ãetn˘mi klimaticky odli‰n˘mi mikroklimaty relativnû bohatou rodovou a druhovou skladbu vegetace. Tato skuteãnost se promítá jednak do samého centra mûsta, ale uplatÀuje se i v dálkov˘ch pohledech. Mnohé pfiírodní hodnoty byly vyhlá‰eny jako pfiírodní a národní pfiírodní památka. Aby nebyly zachovalé pfiírodní hodnoty atakovány antropogenními vlivy, je nutné preferovat ochranné obaly kolem nich. Dnes tuto ochranu zaji‰Èují zelené svahy na v˘razn˘ch terénních útvarech. Vedle ochranné funkce tato zeleÀ na svazích má i estetick˘ v˘znam, kter˘ dodává Praze osobit˘ a neopakovateln˘ krajinn˘ ráz a ten by mûl b˘t zachován i na‰im potomkÛm.

1.3.6

Historické zahrady a parky (viz pfiíloha 9)

Na území Prahy erozní síly obnaÏovaly podloÏí utváfiené zvrásnûn˘mi horninami rÛzné odolnosti. Postupnû se vytvofiil ãlenit˘ reliéf s kotlinov˘mi sníÏeninami, plo‰inami v rÛzn˘ch v˘‰kách. Nûkdy aÏ více jak stometrové pfiev˘‰ení s terénem rÛznû orientovan˘m ke svûtov˘m stranám bylo selekãním prvkem, kter˘ na území Prahy pfiedurãil velmi bohatou rodovou a druhovou ‰kálu rostlin od skalních xerotermních druhÛ, pfies mezofilní trávníky, teplomilné kfioviny aÏ napfi. po vfiesovi‰tû ãi podmáãené louky. Dnes, kdy Praha je velkomûstem se v‰emi doprovodn˘mi vlivy, je fiíãní fenomén hlavním dÛvodem, proã kvûtena Prahy je stále je‰tû tak druhovû bohatá. Mezoformy a mikroformy reliéfu, jako napfiíklad pohledovû exponované zelené svahy, hrany a náhorní roviny b˘valy v minulosti v˘razn˘mi terénními útvary obtíÏnûji zastaviteln˘mi. Proto jsou aÏ do dne‰ních dnÛ pokryté pfieváÏnû vegetací. Tyto formy umocÀují atraktivitu mûsta, dávají Praze její osobit˘ ráz, tím ji také v˘raznû odli‰ují Management Plan historického jádra Prahy âást první – kapitola 1. 3

1_3:1_3

2/18/09

9:41 PM

Stránka 38

od jin˘ch evropsk˘ch mûst. Pro svoji dominantní jedineãnost a velmi ãasto dochovanou specifickou vegetaci si v˘razné terénní útvary zaslouÏí ochranu. Mûly by b˘t nezastaviteln˘m územím, aby Praha zÛstala i nadále neopakovateln˘m mûstem. Vedle pfiírodû blízk˘ch lokalit v Praze vznikaly v prÛbûhu staletí zahrady, u nichÏ je patrn˘ dobov˘ architektonick˘ zámûr. Nesãetnûkrát se jejich vzhled mûnil podle módních trendÛ. U nûkter˘ch byl jejich rozsah redukován, nûkteré zcela zmizely. Na území Prahy se dochovalo pfies 280 historick˘ch zahrad, a to od rozsáhl˘ch celkÛ aÏ po drobnou architekturu. ¤ada z nich se v˘raznû podílí na struktufie mûsta, nûkteré se stávají v území dominantou. První historické zahrady vznikaly ve stfiedovûku, byly to zahrady klá‰terní. Nejstar‰í písemnû doloÏená zahrada byla pfii benediktinském klá‰tefie sv. Jifií na PraÏském hradû. Do dne‰ních dnÛ, byÈ v pozmûnûné podobû, se dochovala zahrada AneÏského klá‰tera, zahrady klá‰tera na Strahovû s Konventní zahradou, Opatskou zahradou, Vyhlídkou s vinicí a Velkou strahovskou zahradou. Na Smíchovû to je zahrada a park Sacré Coeur, na Starém Mûstû Vor‰ilská a Franti‰kánská zahrada, na Novém Mûstû Katefiinská zahrada a zahrada klá‰tera na Slovanech. S pfiíchodem renesance dochází k zesvût‰tûní kultury. Zaãínají se budovat honosné zahrady pfii palácích a mû‰Èansk˘ch domech. Období zesvût‰tûní kultury je v Praze nejvíce zastoupeno barokní zahradní tvorbou. V zahradním umûní se velmi ãasto vyuÏíval ãlenit˘ reliéf. Na svazích Petfiína a Opy‰e vznikaly terasovité zahrady italského typu, které jsou v˘raznou zelenou dominantou mûsta. Jsou to zahrady pod PraÏsk˘m hradem – Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolovratská, Malá Fürstenberská a Velká Fürstenberská zahrada. Z terasovit˘ch zahrad na svahu Petfiína se dochovala Vrtbovská, Vratislavská a Lobkovická zahrada. Dal‰í v˘znamné palácové zahrady jsou Schönbornská, Lisliovská, Buquoyská, Maltézská, Windischgrätzká, âernínská, ·ternberská zahrada a zahrady palácÛ Harbuval-Chamaré a HloÏkÛ ze Îampachu. Architektonick˘m skvostem v ranû barokním pojetí je Vald‰tejnská zahrada. Palácové zahrady jsou soustfiedûny zejména na Malé Stranû, kde zaujímají rozlohu kolem 42 ha.

38

I u PraÏského hradu se dochovala celá fiada historick˘ch zahrad, a to jak s klasickou pravidelnou osovou kompozicí, s ãetn˘mi modernizujícími zásahy nebo v parkovém pfiírodnû-krajináfiském pojetí. Jsou to Královská zahrada, Rajská zahrada, zahrada Na Valech, Hartigovská zahrada, zahrada Na Opy‰i, Svatováclavská vinice, Horní a Dolní jelení pfiíkop, zahrada Na Ba‰tû, terasa Jízdárny a jízdárensk˘ dvÛr. Protiváhou PraÏského hradu je vrch Vy‰ehrad s Karlachov˘mi a ·tulcov˘mi sady, Vy‰ehradsk˘m hfibitovem, parkem Pod Hradbami, zahradami Nového dûkanství a Nového probo‰tství. Mezi praÏské historické zahrady lze zafiadit i oboru Hvûzdu a Královskou oboru – Stromovku. V pfiírodnû-krajináfiském stylu se dochovaly zahrady a parky zámeck˘ch objektÛ a usedlostí. Ty jsou zpravidla za hranicemi historického jádra mûsta. V 19. století s rozvojem prÛmyslové zástavby se v Praze jako protiváha zástavby objevuje mûstsk˘ park. Parky byly zakládány na ladem leÏících pozemcích, jak tomu bylo napfiíklad u Chotkov˘ch sadÛ, které nahradily pastvi‰tû ovcí a koz. Dále byly parky navrÏeny do novû vznikající obytné zástavby jako nezbytn˘ urbanistick˘ prvek mûsta, velmi ãasto byly zakládány v místech zru‰eného novomûstského opevnûní. Z tûch v˘znamnûj‰ích to jsou sady Svatopluka âecha, Bezruãovy, Letenské, âelakovského, Heroldovy, Kaizlovy, ·vermovy, Husovy, Vrchlického, Dienzenhoferovy a Riegrovy sady. Vznikaly parky na Karlovû námûstí, námûstí Míru, námûstí Jifiího z Podûbrad, námûstí 14. fiíjna, Lyãkovû námûstí a Karlínském námûstí. Realizován byl park u Krannerovy fontány, Na Skalce a park Jezerka. Také druhá polovina 20. století pfiinesla Praze nûkolik v˘znamnûj‰ích parkÛ, ale ty byly realizovány v˘hradnû mimo historické jádro Prahy. Nezanedbatelnou sloÏkou v praÏské zeleni jsou hfibitovy. Se sv˘mi umûlecky hodnotn˘mi funerálními prvky se stávají atraktivními lokalitami vyhledávan˘mi nejen turisty. Jsou to pfiedev‰ím Ol‰anské hfibitovy, Slavín na Vy‰ehradském hfibitovû, Malostransk˘ hfibitov, Star˘ Ïidovsk˘ hfibitov na Starém Mûstû, Nov˘ Ïidovsk˘ hfibitov ve Stra‰nicích a ÏiÏkovsk˘ Ïidovsk˘ hfibitov.

prilohy 1.3:mp_predloha

2/18/09

10:03 PM

Stránka 39

7 Panoramatické hodnoty historického jádra Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy, 2002

39

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 3

prilohy 1.3:mp_predloha

2/18/09

10:03 PM

Stránka 40

8 Urbanistická struktura z hlediska typologie objektÛ Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy, 2002

40

prilohy 1.3:mp_predloha

2/18/09

10:03 PM

Stránka 41

9 Plochy zelenû Aktualizace studie PraÏské památkové rezervace, 2000

41

Management Plan historického jádra Prahy ãást první – kapitola 1. 3

sadeler stranka:Sestava 1

2/1/09

12:15 PM

Stránka 42

kapitola 1.4

Praha v obraze umûní Praha a krajina praÏské kotliny inspirovala v prÛbûhu minul˘ch staletí fiadu malífiÛ, kreslífiÛ a rytcÛ, aby ji zobrazovali v nadhledov˘ch panoramatech. Umûlecká zobrazení nejsou zpravidla geodeticky vûrná a objektivní. Zato ale ve sv˘ch mnohdy aÏ karikovan˘ch zobrazeních podávají svûdectví o charakteru krajiny a mûsta. Tato kapitola je vûnována sérii takov˘ch pohledÛ a panoramat, vãetnû nejznámûj‰ího tzv. Sadelerova prospektu z roku 1618. Ten si vzal jako podklad malífi Ale‰ Jiránek a v perspektivû malífie Van den Bossche, podle jehoÏ kresby byla provedena rytina prospektu, kreslí Prahu v nûkolika etapách jejího v˘voje vãetnû její dne‰ní podoby.

1.4.1 Veduta Prahy z roku 1606 (tzv. SadelerÛv prospekt) Veduta vyrytá Janem Wechterem podle kresby holandského malífie Filipa van den Bossche V˘tisk z roku 1618 z tiskárny Jiljí Sadelera Majetek Muzea hlavního mûsta Prahy

42 – 43

sadeler pruh:Sestava 1

1/29/09

10:47 AM

Stránka 43

sadeler stranka:Sestava 1

2/1/09

12:16 PM

Stránka 44

1.4.2 Kresba Prahy kolem roku 1200 v perspektivě Sadelerova prospektu Kresba Aleše Jiránka pro Útvar rozvoje hlavního města Prahy

44 – 45

sadeler pruh:Sestava 1

1/29/09

10:47 AM

Stránka 45

sadeler stranka:Sestava 1

2/1/09

12:16 PM

Stránka 46

1.4.3 Kresba Prahy kolem roku 1800 v perspektivě Sadelerova prospektu Kresba Aleše Jiránka pro Útvar rozvoje hlavního města Prahy

46 – 47

sadeler pruh:Sestava 1

1/29/09

10:47 AM

Stránka 47

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 48

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 49

ãást druhá legislativa, regulace, nástroje a management ochrany památkového fondu historického jádra mûsta

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 50

kapitola 2.1

Legislativa ochrany památkového fondu historického jádra mûsta

Ochrana kulturních hodnot historického jádra Prahy, pro nûÏ byla zapsána na Seznam svûtového dûdictví, je zabezpeãena úãinn˘mi právními i administrativními nástroji.

2.1.1.

Legislativní ochrana

* Zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi definuje podmínky péãe o kulturní památky, o jejich zachování, zpfiístupÀování a vhodném vyuÏívání. Péãe státu o kulturní památky zahrnuje ãinnosti, opatfiení a rozhodnutí, jimiÏ orgány a odborná organizace státní památkové péãe v souladu se spoleãensk˘mi potfiebami zabezpeãují zachování, ochranu, zpfiístupÀování a vhodné spoleãenské uplatnûní kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru své pÛsobnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péãe a pomáhají jim pfii plnûní jejich úkolÛ. K restaurování nebo jiné úpravû kulturní památky vãetnû jejího prostfiedí na území hlavního mûsta Prahy, na nûmÏ uplatÀuje svÛj zájem státní památková péãe, je tfieba si pfiedem vyÏádat závazné stanovisko, které vydává Odbor kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy. Nezbytn˘m podkladem pro vydání tohoto stanoviska je odborné vyjádfiení Národního památkového ústavu, organizace zfiízené Ministerstvem kultury âeské republiky, která je na Magistrátu hlavního mûsta Prahy nezávislá. Podle zákona o státní památkové péãi mÛÏe restaurování kulturních památek nebo jejich ãástí, které jsou díly v˘tvarn˘ch umûní nebo umûleckofiemesln˘mi pracemi, provádût fyzická osoba na základû povolení, udûleném ministerstvem kultury po pfiedchozím prokázání její odborné kvalifikace a odborné praxe pro restaurování kulturních památek. Tento zákon také vymezuje v pfiíslu‰n˘ch paragrafech archeologick˘ nález1 a nakládání s ním. O archeologickém nálezu, kter˘ nebyl uãinûn bûhem archeologick˘ch v˘zkumÛ, musí b˘t uãinûno oznámení Archeologickému ústavu Akademie vûd âeské republiky nebo pfiímo nejbliωímu muzeu, pfiíp. prostfiednictvím obce, v jejímÏ územním obvodu k archeologickému nálezu do‰lo. Oprávnûní k archeologick˘m v˘zkumÛm má Archeologick˘ ústav, kter˘ se také vyjadfiuje k ochranû archeologického dûdictví. Ministerstvo kultury mÛÏe na Ïádost v odÛvodnûn˘ch pfiípadech po 50

dohodû s Akademií vûd âeské republiky povolit provádûní archeologick˘ch v˘zkumÛ vysok˘m ‰kolám, pokud je v˘zkum souãástí plnûní jejich vûdeck˘ch nebo pedagogick˘ch úkolÛ, muzeím nebo jin˘m organizacím, popfiípadû fyzick˘m osobám, které mají pro odborn˘ archeologick˘ v˘zkum potfiebné pfiedpoklady (odbornou kvalifikaci, vybavení laboratorním zafiízením a prostory nezbytnû nutné pro vûdecké bádání a dokumentaci archeologick˘ch nálezÛ a doãasné uloÏení movit˘ch archeologick˘ch nálezÛ). V letech 2006 – 2007 (s úãinností od 1. 7. 2007) do‰lo ke zmûnû zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (zmûna ã.186/2006, ã. 203/2006 a ã.158/2007). Schválená novela si kladla za cíl pfiedev‰ím zrychlit a zefektivnit rozhodovací ãinnost orgánÛ státní památkové péãe. Byla stanovena lhÛta 20 dnÛ pro vydání písemného odborného vyjádfiení Národního památkového ústavu. V roce 2008 byla schválena dal‰í novela zákona o státní památkové péãi, která nabyla své úãinnost 21. 8. 2008. Mezi nejv˘znamnûj‰í zmûny patfií jednak nav˘‰ení finanãních sankcí pfii poru‰ení povinností k ochranû památek vypl˘vajících ze zákona a jednak zmocnûní obce vydat formou opatfiení obecné povahy tzv. „plány ochrany“ památkového území. V dlouhodobûj‰ím horizontu Ministerstvo kultury zvaÏuje vydání nového zákona o státní památkové péãi. V roce 2008 probûhlo úvodní jednání k jeho vûcnému zámûru. Obsah a náleÏitosti plánÛ ochrany památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón definuje provádûcí Vyhlá‰ka ã. 420/2008 ze dne 28. listopadu 2008, jejíÏ úãinnost nab˘vá dnem 1. 1. 2009. * Nafiízením vlády âeské socialistické republiky ã. 66/1971 Sb. ze dne 21. 7. 1971, o památkové rezervaci v hlavním mûstû Praze, bylo historické jádro Prahy prohlá‰eno památkovou rezervací. Rozsah tzv. PraÏské památkové rezervace je shodn˘ s rozsahem území zapsaného na Seznamu svûtového dûdictví. Vyhlá‰ení rezervace dle zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, umoÏÀuje striktní ochranu jednotliv˘ch historick˘ch budov na území historického jádra Prahy, ochranu jeho historického pÛdorysu, ochranu jeho nezastavûn˘ch vût‰inou ozelenûn˘ch ploch, ochranu siluety a panoramatu historického jádra apod., vãetnû pfiimûfieného a zdÛvodnitelného omezování vlastnick˘ch práv jednotliv˘ch subjektÛ, které zde sídlí a pÛsobí, a to z titulu vefiejného zájmu. ReÏim na území historického jádra Prahy je stanoven zákonem o státní památkové péãi, resp. jeho pfiíslu‰n˘mi

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 51

paragrafy o památkovû chránûn˘ch územích, o opravû kulturních památek, restaurování, archeologickém v˘zkumu a souvisejícími paragrafy. Pro stavební ãinnost v památkové rezervaci byly stanoveny tyto podmínky: 1 ve‰keré úpravy nemovit˘ch kulturních památek i jejich souborÛ a objektÛ, které vykazují dílãí památkové nebo urbanistické hodnoty (objekty památkového zájmu), dot˘kají se vnitfiní i vnûj‰í architektury, musejí b˘t fie‰eny a provádûny se zfietelem k trvalému zabezpeãení jejich hmotné podstaty, k jejich pfiimûfienému spoleãenskému vyuÏití a dal‰ímu zhodnocování v˘tvarn˘ch a dokumentárních funkcí, 2 pfii nové v˘stavbû a pfii vnûj‰ích úpravách nechránûn˘ch objektÛ se musí dbát architektonick˘ch vztahÛ ke kulturním památkám a jejich souborÛm, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostfiedí a dotváfiet jejich celky pfiimûfien˘mi prostfiedky souãasné architektonické tvorby, 3 fie‰ení a provádûní ve‰ker˘ch úprav terénních i staveb dopravních, vodohospodáfisk˘ch, energetick˘ch, telekomunikaãních, podzemních, jakoÏ i inÏen˘rsk˘ch sítí v rezervaci nesmí naru‰ovat její prostfiedí a ohroÏovat jednotlivé kulturní památky, 4 zpracování, posuzování a schvalování v‰ech územních plánÛ, soutûÏních úkolÛ i pfiípravné a projektové dokumentace staveb na území rezervace musí b˘t provádûno se zfietelem ke kulturní hodnotû prostfiedí.

* Ochranné pásmo historického jádra bylo urãeno rozhodnutím Národního v˘boru

1 2

3

4

hlavního mûsta Prahy ã. KUL/5-932/81, o urãení ochranného pásma Památkové rezervace v hlavním mûstû Praze, ze dne 19. 5. 1981. Ochranné pásmo slouÏí k omezení stavebních a jin˘ch zásahÛ, které by mohly ohrozit v˘jimeãné hodnoty, jako je napfiíklad silueta mûsta a jeho terénní horizonty. Stanoveny jsou 4 podmínky: V ochranném pásmu není dovoleno provádût takové stavební a jiné zásahy, které by naru‰ily nebo ohrozily hodnoty statku. Pfii pofiizování územnû plánovací, pfiípravné a projektové dokumentace, pfii provádûní staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarÛ a mûstské zelenû je nutno dbát na to, aby nebyla zmûnami pÛdorysné, hmotové a v˘‰kové konfigurace zástavby a pfiírodních prvkÛ v území ochranného pásma oslabena nebo poru‰ena urbanistická kompozice, mûfiítko a silueta statku. V ochranném pásmu nelze umísÈovat zafiízení a stavby, které by sv˘mi dÛsledky naru‰ovaly Ïivotní prostfiedí a stavební fondy statku (zejména zneãi‰Èováním ovzdu‰í a vod, únikem ‰kodliv˘ch látek, hlukem, vibracemi, ve‰ker˘mi druhy záfiení, hromadûním odpadÛ apod.). Pfii ve‰keré nové v˘stavbû a pfiestavbû je tfieba zvlá‰tû sledovat pÛsobení stavebních souborÛ a v˘‰kov˘ch objektÛ na terénních horizontech mûsta, které se pohledovû uplatÀují ve vztahu k území statku. 51

* Ve v˘ãtu pfiedpisÛ, které pfiispívají k ochranû zdûdûného kulturního a pfiírodního bohatství historického jádra Prahy nelze pominout zákon ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, s jeho provádûcími vyhlá‰kami, kter˘ kodifikuje kromû zvlá‰È chránûn˘ch území a dal‰ích souãástí Ïivé pfiírody (rostlin a ÏivoãichÛ) také ochranu krajiny, její v˘znamné prvky a krajinn˘ ráz. * K zásadní zmûnû v legislativû t˘kající se územního plánování do‰lo pfiijetím zákona ã. 183/2006 Sb., o územním plánování, územního rozhodování a stavebním fiádu (stavební zákon), a jeho provádûcích vyhlá‰ek, které platí od 1. 1. 2007. Smyslem nové právní úpravy je posílit právní jistoty obãanÛ a investorÛ v fiízeních podle stavebního zákona a umoÏnit obcím a krajÛm ve vzájemné spolupráci rozhodovat o rozvoji jejich území. Nov˘ stavební zákon totiÏ zjednodu‰uje a zrychluje dosavadní povolovací fiízení, zintenzivÀuje kontrolu nad stavbami, zaji‰Èuje lep‰í pfiístup vefiejnosti k informacím o území a k rozhodování o zmûnách v území. Jedním z v˘slovnû uveden˘ch cílÛ územního plánování je zdÛraznûní ochrany architektonického a archeologického dûdictví. Zákonem ã. 186/2006 Sb., o zmûnách zákonÛ, souvisejících s pfiijetím zákona ã. 183/2006 Sb. (stavební zákon) byla novelou zákona o památkách v § 26, odst. 2, písm. c) pravomoc vyjadfiovat se k územnû plánovací dokumentaci a jejím zmûnám v památkov˘ch rezervacích pfienesena na Ministerstvo kultury. * Z provádûcích vyhlá‰ek ke stavebnímu zákonu jsou pro instrumentáfi ochrany historického jádra mûsta nejdÛleÏitûj‰í vyhlá‰ka ã. 500/2006 Sb., o územnû analytick˘ch podkladech, územnû plánovací dokumentaci a zpÛsobu evidence územnû plánovací ãinnosti, Vyhlá‰ka ã. 503/2006 Sb., o podrobnûj‰í úpravû územního fiízení, vefiejnoprávní smlouvy a územního opatfiení a vyhlá‰ka ã. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Vyhlá‰ka ã. 500/2006 Sb. podrobnûji upravuje náleÏitosti obsahu územnû analytick˘ch podkladÛ, obsahu územnû plánovací dokumentace, vãetnû náleÏitostí dokladÛ spojen˘ch s jejich pofiizováním, vyhodnocením vlivÛ na udrÏiteln˘ rozvoj území a aktualizací územnû plánovací dokumentace a podkladÛ pro evidenci územnû plánovací ãinnosti. Do mapov˘ch podkladÛ by mûlo b˘t zapracováno i rozli‰ení památkové ochrany objektÛ a území, historicky ãi architektonicky v˘znamné stavby nebo stavby v˘znamné z urbanistického hlediska. Vyhlá‰ka ã. 503/2006 Sb. podrobnû upravuje správní fiízení spojená s umisÈováním staveb, se zmûnami funkãního vyuÏití pozemkÛ, s povolováním staveb a jejich zmûn a blíÏe popisuje procedury zaji‰Èující úãast dotãen˘ch správních úfiadÛ vãetnû orgánÛ památkové péãe a vefiejnosti. Vyhlá‰ka ã. 499/2006 Sb. v pfiíloze 1 stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlá‰ení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) aÏ d) stavebního zákona, k ÏáManagement Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.1

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 52

dosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním fiízení podle § 117 odst. 2 stavebního zákona. Nutnou souãástí pfiedkládané projektové dokumentace je souhrnná technická zpráva a u stavby, která je kulturní památkou, je umístûna v památkové rezervaci nebo v památkové zónû, musí b˘t její souãástí i stavebnû historick˘ prÛzkum. * Vyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy ã. 32/1999, o závazné ãásti územního plánu sídelního útvaru hlavního mûsta Prahy, schválená Radou hlavního mûsta Prahy dne 26. 10. 1999 vymezuje území, kde je v˘stavba v˘‰kov˘ch budov vylouãena. Cílem je ochrana v˘razn˘ch kulturních hodnot struktury historické zástavby, mj. historického jádra mûsta Prahy a jeho dochovaného panoramatu. Z tûchto dÛvodÛ jsou podle vyhlá‰ky v˘‰kové stavby na území historického jádra Prahy zakázány. Území ochranného pásma historického jádra mûsta je rozdûleno do dvou prstencÛ, vnitfiního a vnûj‰ího. Ve vnitfiním prstenci ochranného pásma, tedy v tom, kter˘ pfiiléhá k území historického jádra, platí zákaz v˘‰kov˘ch staveb, jeÏ jsou v tûsném kontaktu s historick˘m jádrem. Stávající v˘‰ková hladina mÛÏe b˘t v tomto vymezeném území pfiekroãena pouze drobn˘mi v˘‰kov˘mi dominantami. Ve vnûj‰ím prstenci, tedy uvnitfi ochranného pásma historického jádra Prahy, av‰ak vnû vymezeného území zákazu v˘‰kov˘ch staveb, je nutné kaÏdou v˘‰kovou stavbu posuzovat v územním fiízení vÏdy jednotlivû, zejména vÛãi vltavské kotlinû a vlastnímu historickému jádru, v charakteristick˘ch panoramatick˘ch pohledech. * Vyhlá‰ka ministerstva kultury ã. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náleÏitosti plánu území s archeologick˘mi nálezy. Zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, stanoví povinnosti stavebníkÛ, ktefií zam˘‰lejí provádût stavby na území s archeologick˘mi nálezy. Ministerstvo kultury vydalo na základû zákonného zmocnûní vyhlá‰ku ã. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náleÏitosti plánu území s archeologick˘mi nálezy. Vyhlá‰ka pak upravuje podrobnosti a náleÏitosti plánu území s archeologick˘mi nálezy. Dle § 2 se v nafiízení kraje, kter˘m se vydává plán, vÏdy uvede, zda se vztahuje na území celého kraje nebo pouze na jeho ãást. Pokud se vztahuje pouze na jeho ãást, uvede se v˘ãet okresÛ, pfiípadnû obcí nebo katastrálních území, na které se nafiízení kraje vztahuje. * Novû od 1. záfií 2007 platí nafiízení hlavního mûsta Prahy ã. 9/2007 vydané Radou hlavního mûsta Prahy, které v˘raznû omezuje na území historického jádra Prahy reklamu ‰ífienou na plachtách a pfievûsech. Jejich umístûní na objektech je moÏné pouze po dobu provádûní v˘stavby, stavebních oprav nebo úprav objektu. Zákaz ‰ífiení reklamy tûmito zpÛsoby se t˘ká také soch a stromÛ v historickém centru mûsta. Tímto nov˘m nafiízením by se mûl v˘raznû omezit souãasn˘ negativní dopad reklamních plachet urãen˘ch ãistû k reklamním úãelÛm na vzhled historického jádra Prahy. 52

* Vládním nafiízením ã. 55/1954 Sb., o chránûné oblasti PraÏského hradu, ze dne 19. 10. 1954 vydan˘m vládou âeskoslovenské republiky bylo území PraÏského hradu prohlá‰eno za památkovû chránûné, kde ve‰kerou správu v oboru státní památkové péãe vykonává Kanceláfi prezidenta republiky. PraÏsk˘ hrad byl v roce 1962 prohlá‰en téÏ národní kulturní památkou usnesením vlády âeskoslovenské republiky ã. 251 ze dne 30. 3. 1962. * Dle zákona 131/2000 Sb., o hlavním mûstû Praze, ze dne 13. 4. 2000 je vykonavatelem pfienesené pÛsobnosti státní správy v hlavním mûstû Praze Magistrát hlavního mûsta Prahy, ve vymezen˘ch oblastech to jsou úfiady mûstsk˘ch ãástí. Hlavní mûsto Praha je samostatnû spravováno Zastupitelstvem hlavního mûsta Prahy. Dal‰ími orgány hl. m. Prahy jsou Rada hlavního mûsta Prahy, primátor hlavního mûsta Prahy, Magistrát hlavního mûsta Prahy, zvlá‰tní orgány hlavního mûsta Prahy a Mûstská policie hlavního mûsta Prahy. PÛsobnost v oblasti státní památkové péãe je pfienesena na Magistrát hlavního mûsta Prahy, stavební fiízení a územní rozhodování jsou nyní v pfienesené pÛsobnosti úfiadÛ mûstsk˘ch ãástí. Ve vûcech pfienesené pÛsobnosti pfii v˘konu státní správy v oblasti památkové péãe je Magistrát hlavního mûsta Prahy podfiízen Ministerstvu kultury, které je také v tûchto vûcech odvolacím orgánem. * V roce 1999 byl schválen Zastupitelstvem hlavního mûsta Územní plán hlavního mûsta Prahy v mûfiítku 1 : 10 000. * Roku 2002 byla schválena Zastupitelstvem hlavního mûsta Prahy vyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy ã. 6/2002, o závazné ãásti územního plánu zóny Anenská, která definuje základní zásady uspofiádání území zóny Anenská na Starém Mûstû a limity jeho vyuÏití vyjádfiené v regulativech této vyhlá‰ky. * V roce 2003 bylo v rámci reorganizace státní správy územní rozhodování pfievedeno ze zákona (ã. 422/2002 Sb., zákon, kter˘m se mûní zákon ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu) do kompetence samosprávn˘ch mûstsk˘ch ãástí. * Roku 2006 byla provedena revize Územního plánu hlavního mûsta Prahy z r. 1999. Zmûna Z1000/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního mûsta Prahy byla schválena usnesením Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy ã. 40/14 dne 14. 9. 2006. Revize se z velké ãásti t˘kaly území ochranného pásma statku a jen v˘jimeãnû území památkové rezervace, aniÏ by byly zmûnûny jejich hranice. Revidovaná verze územního plánu byla koncipována na zásadû polycentrického fie‰ení mûsta Prahy, byla navrÏena v˘znamná centra pfiebírající nûkteré celomûstské funkce, coÏ odlehãí funkãnímu pfietíÏení historického jádra Prahy (více Regulativy funkãního a prostorového uspofiádání území hlavního mûsta Prahy 2). Zmûna Z 1000/00 byla rozhodnutím Nejvy‰‰ího správního soudu ze dne 30. 10. 2008 zru‰ena. Územní plán hlavního mûsta Prahy platí ve znûní platném pfied jejím schválením.

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 53

* Zákon ã. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu âeské republiky. Parlament sídlí v hlavním mûstû Praze, jeho sídlo je ve vlastnictví âeské republiky a je národní kulturní památkou. Zákon ã. 182/1996 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu, zabezpeãuje ochranu jednotliv˘ch budov i ploch sídla Parlamentu âeské republiky. * Zákon ã. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn. pozdûj‰ích pfiedpisÛ, upravuje povinnosti vlastníkÛ, správcÛ a uÏivatelÛ ve vztahu k nemovitostem, které jsou pozemními komunikacemi. Konkrétnûj‰í rozvedení zákonn˘ch povinností vypl˘vajících z tohoto zákona obsahuje vyhlá‰ka Ministerstva dopravy a spojÛ ã. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve zn. pozdûj‰ích pfiedpisÛ. * Nafiízení ã. 14/2006 Sb. hlavního mûsta Prahy, kter˘m se vydává integrovan˘ krajsk˘ program sniÏování emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í na území aglomerace hlavní mûsto Praha.

Mezinárodní charty * SDùLENÍ MZV âR ã. 99/2000 Sb. m. s., o pfiijetí Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy * SDùLENÍ MZV âR ã. 73/2000 Sb. m. s., o pfiijetí Úmluvy o ochranû architektonického dûdictví Evropy * SDùLENÍ â. 159/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví * Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídli‰È (Benátská charta) ze dne 25. a 31. kvûtna 1964, II. mezinárodní kongres architektÛ a technikÛ, Benátky * Mezinárodní charta pro záchranu historick˘ch mûst z roku 1987 – Washingtonská charta * Budape‰Èská deklarace o svûtovém dûdictví ze dne 28. ãervna 2002

2.1. 2

2.1. 3

Mezinárodní úmluvy

Vztah k mezinárodním úmluvám a smlouvám je zakotven v Ústavû âeské republiky ã. 1/1993 Sb. Dle ãlánku 1 Ústavy, âeská republika dodrÏuje závazky, které pro ni vypl˘vají z mezinárodního práva. Dle ãlánku 10 Ústavy vyhlá‰ené mezinárodní smlouvy, k jejichÏ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiÏ je âeská republika vázána, jsou souãástí právního fiádu. âeská republika pfiistoupila mimo jiné i k následujícím mezinárodním úmluvám, které mají vztah k pfiedmûtu ochrany historického jádra Prahy: * SDùLENÍ MZV âR ã. 99/2000 Sb. m. s., o pfiijetí Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy * SDùLENÍ MZV âR ã. 73/2000 Sb. m. s., o pfiijetí Úmluvy o ochranû architektonického dûdictví Evropy * SDùLENÍ Federálního MZV âR ã. 159/1991 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví * SDùLENÍ MZV âR ã.13/2005 Sb. m. s., Evropská úmluva o krajinû * Druh˘ protokol k Haagské úmluvû na ochranu kulturních statkÛ za ozbrojeného konfliktu z roku 1954 Haag (ã. 71/2007 Sbírky mezinárodních smluv) Ostatní související mezinárodní úmluvy * Vyhlá‰ka Ministerstva zahraniãních vûcí ã. 15/1980 Sb., o Úmluvû o opatfieních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, v˘vozu a pfievodu vlastnictví kulturních statkÛ * Vyhlá‰ka ministra zahraniãních vûcí ã. 94/1958 Sb., o Úmluvû na ochranu kulturních statkÛ za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní 53

V˘kon státní správy v pfienesené pÛsobnosti na území hlavního mûsta Prahy

Stavební fiízení probíhá dle stavebního zákona (zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu), na základû nûhoÏ vyÏadují stavby, terénní úpravy a zafiízení vydání stavebního povolení (vyjma staveb bez ohlá‰ení a povolení). Aby mohlo b˘t vydáno stavební povolení, pro které je nezbytná podrobná dokumentace vãetnû technick˘ch detailÛ, musí b˘t na pfiíslu‰nou stavbu vydáno odpovídající územní rozhodnutí, které vymezuje základní parametry stavby a zpÛsob jejího vyuÏití. Stavební povolení i územní rozhodnutí vydávají stavební úfiady pfiíslu‰n˘ch samosprávn˘ch mûstsk˘ch ãástí ãi obcí Prahy. Pro fiízení stavebního úfiadu je v pfiípadû stavby, terénní úpravy a zafiízení v památkovû chránûn˘ch území ãi na památkovû chránûném objektu nezbytn˘m podkladem závazné stanovisko Odboru kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy. Závazné stanovisko je vyÏadováno i v pfiípadû ochrann˘ch pásem chránûn˘ch území ãi objektÛ. Nezbytn˘m podkladem pro vydání tohoto stanoviska je odborné vyjádfiení Národního památkového ústavu, organizace zfiízené Ministerstvem kultury âeské republiky, která je na Magistrátu hlavního mûsta Prahy nezávislá. V pfiípadû odborného vyjádfiení, t˘kajícího se objektÛ na území historického jádra Prahy a v jeho ochranném pásmu, vydává vyjádfiení Územní odborné pracovi‰tû v hlavním mûstû Praze Národního památkového ústavu. V pfiípadû národních kulturních památek, území historického jádra Prahy a jeho ochranného pásma (ochrana území jako územního celku) vydává odborné vyjádfiení Ústfiední pracovi‰tû Národního památkového ústavu. Pro oblast státní správy ve v˘stavbû byl zfiízen Odbor stavební Magistrátu hlavního Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.1

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 54

mûsta Prahy. Ve vûcech pfienesené pÛsobnosti je nadfiízen úfiadÛm mûstsk˘ch ãástí, vykonávajícím státní správu v oblasti v˘stavby (fie‰í odvolání proti rozhodnutím vydan˘m odborem v˘stavby mûstské ãásti) a je podfiízen Ministerstvu pro místní rozvoj âR. Územní rozhodování je ze zákona v kompetenci úfiadÛ samosprávn˘ch mûstsk˘ch ãástí. Odbor územního plánu Magistrátu hlavního mûsta Prahy je pofiizovatelem územnû plánovací dokumentace a územnû plánovacích podkladÛ pro území hlavního mûsta Prahy. Konkrétní postup Magistrátu hlavního mûsta Prahy v oblasti managementu ochrany historického jádra Prahy je struãnû popsán níÏe v odstavci Management ochrany památkového fondu hlavního mûsta Prahy.

2.1. 4

Management ochrany památkového fondu hlavního mûsta Prahy

Jak bylo v˘‰e uvedeno, k restaurování nebo jiné úpravû kulturní památky vãetnû jejího prostfiedí, na nûmÏ uplatÀuje svÛj zájem státní památková péãe, je tfieba si pfiedem vyÏádat závazné stanovisko, které vydává Odbor kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy. Stanovisko limituje chování investora tak, aby nedocházelo k po‰kození kulturních památek a jejich prostfiedí. Nezbytn˘m podkladem pro vydání tohoto stanoviska je odborné vyjádfiení Národního památkového ústavu, organizace zfiízené Ministerstvem kultury âeské republiky, která je na Magistrátu hlavního mûsta Prahy nezávislá. Národní památkov˘ ústav, Územní odborné pracovi‰tû v Praze, zpracovává na základû povûfiení Ministerstva kultury kaÏdoroãnû tzv. monitorovací zprávy pro území historického jádra Prahy podle operaãních smûrnic Úmluvy o ochranû svûtového dûdictví. Stanovisko Magistrátu hlavního mûsta Prahy je zároveÀ podkladem pro fiízení stavebního úfiadu pfiíslu‰né samosprávné mûstské ãásti nebo obce Prahy. Dle stavebního zákona (zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu) vyÏadují vydání stavebního povolení stavby, terénní úpravy a zafiízení, vyjma staveb bez ohlá‰ení a povolení. Pfii posuzování a schvalování nároãnûj‰ích stavebních zásahÛ (tzn. pfiestavby, novostavby, rekonstrukce) jsou v zájmu zachování prÛhlednosti a objektivity projednávány pfiípady v poradních orgánech Magistrátu hlavního mûsta Prahy i Národního památkového ústavu (napfi. ve Sboru expertÛ Odboru kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy). Odbor kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy je pfii v˘konu státní památkové péãe podfiízen Ministerstvu kultury, které je také odvolacím orgánem Magistrátu hlavního mûsta Prahy. 54

Ministerstvo kultury podle zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi zfiizuje jako svÛj specializovan˘ kontrolní orgán v oboru státní památkové péãe Památkovou inspekci, jejímÏ hlavním posláním je vykonávat ústfiední dozor nad dodrÏováním zákona a pfiedpisÛ vydan˘ch k jeho provedení. Památková inspekce dohlíÏí na zabezpeãování komplexní péãe o kulturní památky, dodrÏování rozhodnutí orgánÛ státní památkové péãe a jak vlastníci (správci, uÏivatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti. Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péãi o kulturní památky, navrhne pfiíslu‰nému orgánu státní památkové péãe opatfiení k odstranûní zji‰tûn˘ch nedostatkÛ, popfiípadû uloÏení pokuty, a dozírá, aby se uloÏená opatfiení fiádnû plnila. Na základû §2 vládního nafiízení ã. 55/54 Sb., o chránûné oblasti PraÏského hradu, vykonává na území této chránûné oblasti ve‰kerou správu v oboru státní památkové péãe Kanceláfi prezidenta republiky. V roce 1992 byla ustavena Správa PraÏského hradu, která je pfiíspûvkovou organizací Kanceláfie prezidenta republiky. Správa PraÏského hradu zaji‰Èuje ve‰keré sluÏby spojené s v˘konem funkce prezidenta republiky, peãuje o bûÏn˘ chod celého areálu, zaji‰Èuje dokumentaci, opravy a údrÏbu objektÛ a ploch. Zaji‰Èuje také náv‰tûvnick˘ provoz, publikaãní ãinnost a kulturní akce. Oprava, údrÏba a restaurování jsou financovány ze státních prostfiedkÛ, v posledních letech také z prostfiedkÛ sponzorsk˘ch darÛ a nadací. Odbor územního plánu Magistrátu hlavního mûsta Prahy je pofiizovatelem územnû plánovací dokumentace a územnû plánovacích podkladÛ pro území hlavního mûsta Prahy, vãetnû regulaãních plánÛ. Dosud se ov‰em nepodafiilo vypracovat regulaãní plány pro celé území historického jádra Prahy. DÛvodem je nejen sloÏité uspofiádání historického jádra Prahy a definování v‰ech detailních podmínek zástavby, limitÛ a funkcí, ale i následné projednání regulaãních plánÛ se v‰emi dotãen˘mi orgány státní správy a samosprávy a majiteli objektÛ.

1

Archeologick˘ nález je vûc (soubor vûcí), která je dokladem nebo pozÛstatkem Ïivota ãlovûka a jeho ãinnosti od poãátku jeho v˘voje do novovûku a zachovala se zpravidla pod zemí.

2

Území mûsta je rozdûleno na polyfunkãní území (obytná území; smí‰ená území; území v˘roby a sluÏeb; území sportu a rekreace; zvlá‰tní komplexy) a monofunkãní plochy (vefiejné vybavení; doprava; technické vybavení; tûÏba surovin; vodní plochy a suché poldry; pfiíroda, krajina a zeleÀ; pûstební plochy).

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

55

Stránka 55

Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.1

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 56

kapitola 2.2

2. 2.1

Struktura, nástroje a cíle integrovaného plánování Plánovací nástroje vefiejné správy

V âeské republice zatím není legislativnû kodifikován institut integrovaného plánování. Fungují zde paralelnû dva plánovací subsystémy pro formulování a prosazování vefiejn˘ch zájmÛ – strategick˘ (sociálnû ekonomick˘), pfiedstavovan˘ ãinnostmi samosprávn˘ch celkÛ (krajÛ i obcí) podle zákona ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a územnû plánovací, fiídící se zákonem ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu, v platném znûní, zákony s ním souvisejícími a navazujícími pfiedpisy, kter˘mi se fiídí ãinnosti státní správy i samosprávy. Jejich vzájemná koordinovanost a komplementárnost je dosud zaji‰Èována nepfiímo – prostfiednictvím ustanovení § 18 stavebního zákona, ukládajícího hodnotit vlivy navrÏen˘ch fie‰ení územních plánÛ nejen na Ïivotní prostfiedí, ale i na ekonomick˘ a sociální rozvoj území a soulad s jin˘mi koncepcemi, zpracovan˘mi pro fie‰ené území. Nástrojem schválen˘m Zastupitelstvem hl. m. Prahy podle zákona o podpofie regionálního rozvoje v roce 2000, zab˘vajícím se i ochranou zachovaného kulturního dûdictví, je Strategick˘ plán hl. m. Prahy, v souãasnosti aktualizovan˘. Nástroji územního plánování jsou na celostátní úrovni Politika územního rozvoje, na regionální úrovni Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy (jako kraje), na úrovni mûsta (obce) Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, v platném znûní zmûn, pofiízen˘ a schválen˘ je‰tû podle pfiedchozího stavebního zákona v roce 1999. V souãasné dobû je podle nového stavebního zákona zpracováván nov˘ Územní plán hlavního mûsta Prahy. Jeho koncept se na pfielomu let 2008/2009 dokonãuje a bude vefiejnû projednáván v I. pololetí 2009.

vém rozvoji hlavního mûsta. Je programem rozvoje územního obvodu hl. m. Prahy ve smyslu zákona ã. 131/2000 Sb., o hlavním mûstû Praze, programem rozvoje územního obvodu kraje ve smyslu zákona ã. 248/2000 Sb., o podpofie regionálního rozvoje a také strategií rozvoje regionu soudrÏnosti Praha, která je nezbytn˘m podkladem regionálních operaãních programÛ, umoÏÀujících ãerpat finanãní podporu ze strukturálních fondÛ Evropské unie. Úsilí o rozvoj mûsta respektující jeho historické a kulturní dûdictví je jedním z horizontálních témat praÏského strategického plánu, prostupujících cel˘m dokumentem. V kapitole „Prostfiedí“ jsou pak formulovány hlavní cíle ochrany a rozvoje historického a kulturního dûdictví Prahy: P 4.1 Citlivé zaãlenûní památkov˘ch objektÛ a celkÛ do chodu mûsta P 4.2 Uchování charakteru jednotliv˘ch ãástí mûsta bez poru‰ení jejich genia loci P 4.3 Odlehãení historického jádra Prahy P 4.4 Zapojení vefiejnosti do fie‰ení rozvoje mûsta a ochrany kulturnû-historického dûdictví PraÏsk˘ strategick˘ plán zdÛrazÀuje, Ïe zachování hmotného a duchovního odkazu minulosti musí b˘t chápáno jako vefiejn˘ zájem i povinnost vÛãi minul˘m a budoucím generacím a naznaãuje cesty, jak tûchto cílÛ dosáhnout. Jeho priority, cíle a opatfiení budou rozvedena v navazujících realizaãních programech, obsahujících i termíny, subjekty odpovûdné za plnûní, zpÛsoby finanãního zabezpeãení, monitoring a zaji‰tûní zpûtné vazby pro pfiípadné korektury. V˘‰e uvedené cíle ochrany a rozvoje historického a kulturního dûdictví jsou obsaÏeny i v zadáních pro Zásady územního rozvoje a nov˘ Územní plán hlavního mûsta Prahy. V‰echny tyto nástroje pro rozvoj mûsta jsou tak obsahovû konzistentní a co do kompetencí orgánÛ vefiejné správy se vzájemnû doplÀují.

2.2.2

2.2.3

(viz pfiíloha 11)

Strategick˘ plán

Strategick˘ plán hlavního mûsta Prahy je dlouhodob˘ programov˘ dokument, kter˘ stanovuje cíle, priority a cesty k fie‰ení klíãov˘ch otázek rozvoje mûsta na období 15 aÏ 20 let. Strategick˘ plán schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v kvûtnu roku 2000 (usnesení Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy 19/03). V souãasné dobû je praÏsk˘ strategick˘ plán aktualizován. Strategick˘ plán formuluje pfiedstavy Prahy o ekonomickém, sociálním a prostoro56

Regulativy pouÏívané v Politice územního rozvoje âeské republiky a v souãasnû platné územnû plánovací dokumentaci

Politika územního rozvoje âeské republiky, schválená usnesením vlády âeské republiky ã. 561 ze dne 17. 5. 2006, ukládá krajÛm a obcím pfii zpracování zásad územního rozvoje krajÛ a územních plánÛ mûst respektovat republikové priority územního plánování, mezi nimiÏ mimo jiné jsou:

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 57

* Vytváfiet pfiedpoklady pro udrÏiteln˘ rozvoj území, spoãívající ve vyváÏeném vztahu územních podmínek pro pfiíznivé Ïivotní prostfiedí, pro hospodáfisk˘ rozvoj a pro soudrÏnost spoleãenství obyvatel v území. * Ve vefiejném zájmu chránit a rozvíjet pfiírodní, civilizaãní a kulturní hodnoty území, vãetnû urbanistického, architektonického a archeologického dûdictví. Zachovat ráz jedineãné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineãné kulturní krajiny, které jsou v˘razem identity území, jeho historie a tradice. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy (jako kraje) jsou zpracovány, ale dosud nejsou schváleny, takÏe v nich navrÏené regulativy se dosud ve vefiejné správû neuplatÀují. Schválení a úãinnost se pfiedpokládá v roce 2009. Souãasnû platn˘ územní plán, vyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy o závazné ãásti územního plánu ã. 32/1999 ze dne 25. 11. 1999, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, obsahuje následující regulaãní nástroje: * míra vyuÏití území, daná maximálním koeficientem podlaÏních ploch a minimálním koeficientem zelenû, * regulace objemu staveb v tzv. „nerozvojov˘ch územích“ a u staveb, jejichÏ funkãní vyuÏití není v souladu s funkcí urãenou územním plánem, * zákaz v˘‰kov˘ch staveb ve vymezeném území, * povinnost individuálního posouzení staveb v kontextu s památkov˘mi rezervacemi. Pro regulaci funkãního vyuÏití a prostorového uspofiádání dílãích území, vymezen˘ch v územním plánu, lze pouÏít dle stavebního zákona regulaãní plány. V nich se fiídí prostorová regulace v souladu s ustanovením obsaÏeném v § 61 zákona ã. 183/2006 Sb.: – Regulaãní plán v fie‰ené plo‰e stanoví podrobné podmínky pro vyuÏití pozemkÛ, pro umístûní a prostorové uspofiádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváfiení pfiíznivého Ïivotního prostfiedí. Regulaãní plán vÏdy stanoví podmínky pro vymezení a vyuÏití pozemkÛ, pro umístûní a prostorové uspofiádání staveb vefiejné infrastruktury a vymezí vefiejnû prospû‰né stavby nebo vefiejnû prospû‰ná opatfiení. – Regulaãní plán nahrazuje v fie‰ené plo‰e ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazn˘ pro rozhodování v území. Regulaãní plán vydan˘ krajem je dále závazn˘ pro územní plány a regulaãní plány vydávané obcemi. Regulaãní plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavûném území. – NáleÏitosti obsahu regulaãního plánu stanoví provádûcí právní pfiedpis. Provádûcí Vyhlá‰ka ã. 500/2006 Sb. v pfiíloze ã. 10, I. Obsah regulaãního plánu, poÏaduje mimo jiné stanovit podmínky pro: – „ochranu hodnot a charakteru území“, 57

– „umístûní a prostorové uspofiádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb vefiejné infrastruktury, vãetnû podmínek ochrany navrÏeného charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (napfiíklad uliãní a stavební ãáry, podlaÏnost, v˘‰ku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu vyuÏití území)“. Hlavní mûsto Praha nemá v souãasné dobû Ïádn˘ regulaãní plán pofiízen˘ a schválen˘ podle nového stavebního zákona.

2.2.4

Technické podmínky v˘stavby

Obecnû technické podmínky pro v˘stavbu v hlavním mûstû Praze jsou v právním fiádu zakotveny ve vyhlá‰ce hl. m. Prahy ã. 26/1999. Podle této vyhlá‰ky se postupuje pfii zpracování a pofiizování územnû plánovací dokumentace a územnû plánovacích podkladÛ, pfii navrhování, umísÈování, povolování nebo ohla‰ování, provádûní, kolaudaci, uÏívání a odstraÀování staveb a zafiízení a pfii v˘konu státního stavebního dohledu, pokud zvlá‰tní právní pfiedpis nestanoví jinak. Na umisÈování staveb v rámci památkové rezervace v hlavním mûstû Praze a jejího ochranného pásma, ale i obecnû v celém, mûstû, lze pfii ochranû kulturních a urbánních hodnot území pouÏít tato ustanovení vyhlá‰ky: âl. 4 UmísÈování staveb (1) Pfii umísÈování staveb a jejich zaãleÀování do území musí b˘t respektována omezení vypl˘vající z právních pfiedpisÛ chránících vefiejné zájmy a pfiedpokládan˘ rozvoj území, vyjádfien˘ v územnû plánovací dokumentaci, popfiípadû v územnû plánovacích podkladech. Umístûní staveb a míra zastavûní pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostfiedí a poÏadavkÛm na zachování pohody bydlení a zdravého Ïivotního prostfiedí. Umístûním stavby a jejím následn˘m provozem nesmí b˘t nad pfiípustnou míru obtûÏováno okolí, zejména v obytném prostfiedí a ohroÏována bezpeãnost a plynulost provozu na pfiilehl˘ch pozemních komunikacích a na dráhách. (3) Pfii umísÈování staveb se musí v souladu s mimofiádn˘m kulturnû-historick˘m v˘znamem a pfiírodním potenciálem mûsta chránit a v˘raznû uplatÀovat památkové rezervace a zóny (viz podkapitola 2.1.1.), památkové stavby a soubory, archeologické památky, pfiírodní plochy a prvky. Musí se vytváfiet vhodná urbanistická, architektonická a provozní vazba na existující nebo plánované vefiejné plochy. (6) V urbanisticky exponovan˘ch polohách se nesmûjí umísÈovat doãasné stavby, které by toto území mohly znehodnotit, zejména sv˘m architektonick˘m ztvárManagement Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.2

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 58

nûním, objemov˘mi parametry, vzhledem, úãinky provozu (uÏívání) a pouÏit˘mi materiály. Doãasné stavby se nesmûjí umísÈovat na území památkov˘ch rezervací a zón, na vefiejn˘ch plochách zelenû a v historick˘ch zahradách a na vefiejnû pfiístupn˘ch pozemních komunikacích. Tyto poÏadavky se neuplatní u stavby zafiízení staveni‰tû po dobu provádûní stavby, pro kterou bylo zfiízeno. UmísÈování doãasn˘ch staveb nesmí vyvolat kácení porostÛ. (7) Zvy‰ování staveb je nepfiípustné tam, kde by mohlo navrhovan˘mi úpravami dojít k naru‰ení pÛvodních architektonick˘ch hodnot daného místa nebo k naru‰ení architektonické jednoty celku (napfi. souvislé zástavby v ulici). (8) Pfii pfiestavbû a dostavbû fiadové zástavby a dvojdomÛ nesmí b˘t naru‰en architektonick˘ vzhled celku a v˘raznû zmûnûny objemové parametry stávající zástavby. Vyhlá‰ka ã. 26/1999 fie‰í i vliv staveb na kvalitu Ïivotního prostfiedí obecnû s ohledem na charakter a strukturu stávající zástavby a ochranu historického charakteru rekonstruovan˘ch budov. âl. 13 Vliv staveb na Ïivotní prostfiedí (1) Architektonické ztvárnûní, dispoziãní, konstrukãní a materiálové fie‰ení staveb musí b˘t v souladu s jejich v˘znamem a umístûním a s poÏadavky na jejich uÏívání a Ïivotnost. U staveb umísÈovan˘ch do prostfiedí jiÏ existující zástavby musí urbanistické a architektonické fie‰ení vhodn˘m zpÛsobem reagovat na charakter a strukturu této zástavby. (2) Pfii stavebních úpravách budov v urbanisticky exponovan˘ch polohách (napfi. na nábfieÏích Vltavy) musí b˘t respektován stávající charakter stfiech a fasád. Na území památkov˘ch rezervací a zón nesmí b˘t pfii stavebních úpravách naru‰en historick˘ charakter vzhledu budov.

2.2.5

Problémy prostorové regulace v územním plánu a v regulaãních plánech

Ze zku‰eností s pouÏíváním stávajícího Územního plánu sídelního útvaru vyvstaly následující problémy, které je nutné fie‰it v novém územním plánu: * SloÏitost stanovení míry vyuÏití území * Neexistence dostateãnû podrobn˘ch regulativÛ omezujících navy‰ování objemÛ staveb pro stabilizovaná památkovû chránûná území, kde zároveÀ existuje volnost v moÏnosti pfiestavby i demolice, pokud nejde o památkovû chránûné objekty * Neexistence v˘‰kové regulace obecnû v územním plánu 58

* Nedostateãná regulace umisÈování v˘‰kov˘ch staveb v územním plánu * Neexistující regulace struktury zástavby v územním plánu * Souãasná celoplo‰ná uniformita míry regulace v územním plánu na celé území hl. m. Prahy PoÏadavek uplatnit v novém územním plánu nástroje prostorové regulace k fie‰ení v˘‰e uveden˘ch problémÛ je vyjádfien v zadání nového územního plánu, které bylo schváleno v roce 2007. Nástroje prostorové regulace v novém územním plánu a v regulaãních plánech jsou vytváfieny v souãinnosti s poÏadavky památkové péãe, v zájmu ochrany památek a zejména statku zapsaného na Seznamu svûtového dûdictví UNESCO, i v zájmu udrÏitelného rozvoje mûsta. ZpÛsob zaji‰tûní je popsán podrobnûji v ãásti 3 (kapitolách 3.3. a 3.4.).

2.2.6

Územnû plánovací podklady a dokumenty

Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace z roku 2000 je zatím poslední prací na podrobnûj‰ím územnû plánovacím podkladu, neÏli je územní plán, jehoÏ podrobnost odpovídá mûfiítku 1 : 10 000. Podrobností zpracování je Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace na hranici mezi územním a regulaãním plánem. Aktualizované anal˘zy území dovolily v odstupu deseti let od spoleãensk˘ch zmûn zachytit nové trendy v˘voje a potfieb území. Práce zapoãatá ve studii 1994 byla na v‰ech úrovních prohloubena. V oblasti koncepce památkové péãe v základu nastínila metodu analyticko-regulativních plánÛ a popisÛ, zde tzv. „sourod˘ch celkÛ“. Tato rozsáhlá práce dot˘kající se v‰ech profesních okruhÛ obsahuje pfies ‰edesát v˘kresÛ a velké mnoÏství informací o území. Urbanistická studie z roku 2000 nebyla dosud schválena a její aktualizace probûhne v prÛbûhu roku 2009. Urbanistické studie a územní projekty zón Po dlouhém období, kdy v Praze nevznikaly podrobné územní plány ani územní projekty zón dle dfiívûj‰ích stavebních pfiedpisÛ, byla pro úãely regenerace bytového fondu formou plo‰né modernizace zpracována poãátkem osmdesát˘ch let fiada podrobn˘ch urbanistick˘ch studií men‰ích lokalit. Tehdej‰í legislativa pouÏívala termín „územní projekt zóny“. Nejdále v tomto období dospûly práce na plánech pro oblast Jánského Vr‰ku a lokalitu Újezd na Malé Stranû, Vy‰ehradského podhradí, Petrské ãtvrti na Novém Mûstû a tzv. Anenské ãtvrti na Starém Mûstû. Pfies velkou podrobnost tûchto materiálÛ, zaloÏenou na znalosti jednotliv˘ch objektÛ (resp. jejich bytÛ), byly práce na nich pozastaveny a Ïádn˘ z nich tehdy nebyl schválen do závazné podoby.

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 59

Regulaãní plány (viz pfiíloha 10) Po roce 1989 byly obnoveny práce na nûkter˘ch územních projektech zón. Cílem bylo mimo jiné prozkoumat metodicky, vûcnû i procesnû formu regulaãních plánÛ. Pfies skepsi, která k jejich pojetí a úãelu v tomto období panovala, byla navázána i ‰ir‰í spolupráce, která mûla porovnat zku‰enosti v oblasti vûcné, urbanistické, metodické, legislativní i ekonomické (z pohledu realizace obnovy zanedbaného stavu mûsta). Jako experimentální byla zvolena tehdy jiÏ pokroãilá práce na Anenské ãtvrti s cílem hledat formu tûchto plánÛ v kontextu historick˘ch ãástí mûsta. Paralelnû s prací na vlastním plánu byla pro tyto úãely zpracována rozsáhlá stavebnû-historická re‰er‰e v‰ech objektÛ v podobû domovních pasportÛ, definujících po stavebních prvcích pfiedmût ochrany, míru a zpÛsob moÏného nakládání s nimi. Byla zaloÏena dÛkladná informaãní báze o domovním a bytovém fondu, byla zpracována sociologická studie a podrobná ekonomická rozvaha vãetnû pfiedpokládan˘ch forem financování obnovy. Územní plán zóny Anenská – Staré Mûsto První a dosud jedin˘ schválen˘ Regulaãní plán na území historického mûsta byl dokonãen v roce 2000. Podoba a podrobnost plánu byla zjednodu‰ena dle tehdy platné legislativy. Po sloÏit˘ch a dlouh˘ch jednáních se podafiilo dosáhnout souhlasného stanoviska k návrhu a plán nabyl platnosti v roce 2002 (vyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy ã. 6/2002, o závazné ãásti územního plánu zóny Anenská). Regulaãní plán Petrská – Nové Mûsto Pro území jedné z nejrozsochatûj‰ích urbánních struktur historického mûsta, tzv. Petrské ãtvrti, bylo v roce 2003 zadáno zpracování regulaãního plánu. Jde o velmi dynamickou souãást mûsta, sousedící s jedinou velkou rozvojovou plochou historického mûsta, s dosud silnû zastoupenou obytnou funkcí. Plán byl zpracován dvakrát (2004, 2005) do podoby konceptu. V souãasné dobû je v‰ak práce na tomto plánu pozastavena.

2.2.7

Metodické materiály pofiízené hlavním mûstem Prahou

Josef HOLEâEK: Metodika pro posuzování nástaveb, pÛdních vestaveb a ochranu stfie‰ní krajiny, 2001 – Rada hl. m. Prahy vzala na vûdomí nafiízení fieditele Magistrátu hl. m. Prahy dne 30. 10. 2001 ã. 9426A (projednáno komisí Rady HMP pro památkovou péãi 17. 9. 2001). 59

– Nafiízení fieditele Magistrátu hlavního mûsta Prahy ã. 21 / 2001, vydané dne 1. listopadu 2001 – ukládá se Odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy postupovat pfii v˘konu své ãinnosti v souladu se zásadami a principy obsaÏen˘mi v metodice. Metodika se podrobnûji zab˘vá ochranou a kvalitní opravou stfiech, stfie‰ních partií historick˘ch objektÛ, podkrovních prostorÛ, historick˘ch krovov˘ch konstrukcí i z vnûj‰ku viditeln˘m tvarováním stfiech. Vychází ze sloÏité a mnohovrstevnaté praÏské stfie‰ní krajiny a snaÏí se odpovûdût na otázku, jak˘ pfiístup, zpÛsob obnovy ãi detailní zásah je vhodn˘, správn˘ ãi pfiípustn˘ na urãitém objektu a v konkrétním místû (jak napfiíklad mají vypadat vik˘fie, kam lze umístit stfie‰ní okna apod.). Metodika se snaÏí zahrnout i dal‰í nároky, které souvisejí s adaptací podkrovního prostoru (napfi. tvaroslovné fie‰ení nov˘ch osvûtlovacích prvkÛ) a problematiku nástaveb objektÛ, kdy je k danému objektu dostavována i ãást fasády. Josef HOLEâEK: Metodika pro realizaci novostaveb a pfiístaveb ve vnitroblocích, 2001 – Radû hlavního mûsta Prahy byla pfiedloÏena pro informaci dne 27. 11. 2001 (ã. 9885). Metodika se vûnuje tématu vnitroblokÛ na území hlavního mûsta Prahy, jejich zástavbû (aÈ uÏ formou pfiístavby, vestavby, nástavby objektÛ ãi zastfie‰ení dvorÛ), dále dvorním fasádám (vãetnû oken, dvefiím apod.), rÛzn˘m architektonick˘m dílÛm (schodi‰tû, kfiídla historick˘ch budov, dvory, pavlaãe). Speciální kapitola je vûnována pasáÏím a prÛchodÛm. Dokument tedy vychází z nûkolika základních typÛ stavebních intervencí do této ãásti mûstské struktury a z nûkolika základních typÛ zástavby, respektive vnitfiní struktury bloku. Pro rozli‰ení území je pouÏit klasifikaãní systém dokumentového souboru navazujícího na „Koncepci“ s názvem „Specifické rozdûlení památkovû chránûn˘ch území“ a je popsána vhodnost toho kterého zásahu v zástavbû urãitého typu. Václav GIRSA, Josef HOLEâEK: Metodick˘ materiál pro obnovu fasád na územích památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón, 2001 – Nebyl pfiedloÏen Radû ani Zastupitelstvu hlavního mûsta Prahy. Metodick˘ materiál popisuje fasády budov jako pfiedmût ochrany a zároveÀ i obnovy a rÛzné profesionální ãinnosti a zpÛsoby uvaÏování, jeÏ se v nároãném procesu obnovy architektonick˘ch dûl uplatÀují, a to vãetnû postupÛ opomíjen˘ch a zanedbávan˘ch. Cílem materiálu je – kromû zdÛraznûní v˘znamu v‰ech analytick˘ch a prÛzkumov˘ch prací (dobové a souãasné technologické postupy a jejich adekvátnost, vhodné a neÏádoucí pracovní a technologické postupy, restaurátorské postupy) – také ‰ífieji popsat zpÛsoby rozhodování jak s rÛzn˘mi vrstvami obnovovaného díla nakládat a stanovit základní, v praxi aplikovatelné zásady památkové politiky v této oblasti. Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.2

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 60

Jan SEDLÁK: Metodika pfiístupu k zásadám fie‰ení mûstského interiéru na území památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón, 2001 – Radû hlavního mûsta Prahy byla pfiedloÏena pro informaci dne 24. 7. 2001 (ã. 1194). Metodika se neomezuje pouze na popis ochrany existujícího stavu formou zachování ãi opravy, ale také jako soubor zásad pro jejich – utváfiení v rámci v‰ech památkov˘ch rezervací a zón v hlavním mûstû Praze. Dokument je zaloÏen na dvou pohledech – urbanistickém a architektonickém, s pfiihlédnutím k lokálním specifikÛm dan˘ch území. V rovinû architektonické jde o popis spolupÛsobících prvkÛ interiéru, jako jsou materiály a fie‰ení povrchÛ, partery domÛ a obchodní portály, osvûtlení, mobiliáfi, zafiízení a prvky reklamy, prvky zelenû, v˘tvarné a technické prvky. V urbanistickém pojetí se zab˘vá zpÛsobem fie‰ení a uspofiádání typologick˘ch souãástí prostoru (chodník, vozovka, loubí, prÛchody a pasáÏe, v˘‰ka parterÛ okolních domÛ, umístûní jednotliv˘ch prvkÛ interiéru apod.), tedy jeho prostorovou kompozicí. Metodika obsahuje také typologickou diferenciaci interiéru mûsta, pokus o vytváfiení urãit˘ch modelÛ, pro nûÏ je moÏné stanovit obecnûj‰í zásady. Závûrem metodika aplikuje obecn˘ model na rÛzné typy území, prostorÛ a prvkÛ na území hlavního mûsta Prahy. Josef HOLEâEK: Definice negativních trendÛ v projekãní a stavební praxi z hlediska památkové péãe “Sumáfi chyb a sporn˘ch zásahÛ“, 2001 – Radû hlavního mûsta Prahy byla pfiedloÏena pro informaci dne 6. 11. 2007 (ã. 9618), projednáno komisí pro památkovou péãi 17. 9. 2001. Definice negativních trendÛ v projekãní a stavební praxi z hlediska památkové péãe – Sumáfi chyb a sporn˘ch zásahÛ se zab˘vá definováním negativních trendÛ a popisem opakovan˘ch nebo zvlá‰tû v˘razn˘ch chyb, které jsou pfiíznaãné pro soudobé zásahy do památkovû chránûn˘ch území a v rÛzné mífie sniÏují jejich památkovou hodnotu. Cílem bylo pfiehlednû shromáÏdit a interpretovat chyby, ke kter˘m dochází, a jejich zdroje co moÏná nejpfiesnûj‰ím zpÛsobem z hlediska architektonického a urbanistického, poskytnout tak ucelenûj‰í obraz o negativechstavebního dûní na území, které podléhá plo‰né památkové ochranû. Václav GIRSA, Josef HOLEâEK: Ochrana a obnova vnitfiní struktury nemovit˘ch kulturních památek a staveb v památkovû chránûn˘ch územích, 2001 – Nebyla pfiedloÏena Radû ani Zastupitelstvu hlavního mûsta Prahy. Hlavním tématem metodického dokumentu je souhrnné oznaãení „vnitfiní struktura“, která zkrácenû vyjadfiuje, Ïe pfiedmûtem ochrany a opravy jsou ve‰keré komponenty staveb jako napfiíklad dispozice, nosné a ostatní konstrukce, stavebnû-fiemeslné v˘plÀové prvky ãi umûleckofiemeslná a umûlecká díla, která vytváfiejí vnitfiní prosto60

ry domÛ anebo se v nich nacházejí. Metodick˘ materiál popisuje základní Ïádoucí postup pfii posuzování zásahÛ z hlediska památkové péãe, v dal‰ích ãástech pak odstupÀovanû vykládá obecné, specifické a aplikované zásady pro ochranu ve‰ker˘ch architektonick˘ch a v˘tvarn˘ch hodnot, jeÏ vnitfiní strukturu památkovû chránûn˘ch staveb spoluvytváfiejí. Vzhledem k velké funkãní, typologické a stavebnû-technické rozmanitosti praÏského památkového fondu se metodika podrobnûji soustfieìuje na jeho poãtem nejrozsáhlej‰í a hodnotovû nesmírnû v˘znamnou souãást – obytné stavby (domy a paláce) z období historick˘ch slohÛ a historismu – s podrobn˘m popisem zásad a postupÛ jejich ochrany a opravy. Ostatním souãástem tohoto fondu – architektufie moderní, industriální, sakrální a vefiejnû pfiístupn˘m budovám, jako jsou divadla, banky, hotely apod., se vûnuje spí‰e souhrnnû a popisuje základní specifiãnost jejich ochrany a opravy. Systém klasifikace území a objektÛ: Jan SEDLÁK: Specifické rozdûlení památkovû chránûn˘ch území pro úãely vypracování analyticko-regulativních popisÛ a map památkové ochrany, 2001 – Radû hlavního mûsta Prahy bylo pfiedloÏeno pro informaci dne 11. 12. 2001 (ã. 0080), projednáno komisí pro památkovou péãi. Dokument obsahuje systém klasifikace objektÛ a územních jednotek v historickém jádru Prahy podle míry pfiípustnosti stavebního zásahu a pfiípustné míry transformovatelnosti. Obsahuje také právní anal˘zu stanoven˘ch klasifikací a definic z hlediska jejich pouÏitelnosti. Jan SEDLÁK: Analyticko-regulativní plány, 2001 Analyticko-regulativní popisy a mapy památkové ochrany obsahují pfiehled v‰ech nemovit˘ch kulturních památek v památkovû chránûn˘ch územích, pfiehled a základní charakteristiku památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón, zpÛsob jejich právní a památkové ochrany, vyhodnocení zpracované územnû plánovací dokumentace a plánÛ ochrany. âlenûní území v grafické pfiíloze bylo provedeno i v digitalizované podobû. Na základû zpracování Specifického rozdûlení památkovû chránûn˘ch území byly vypracovány tzv. Analyticko-regulativní popisy a mapy památkové ochrany. Josef HOLEâEK a kol.: Koncepce úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy, 2001 – Rada hlavního mûsta Prahy vzala na vûdomí Usnesením ã. 1172 dne 10. 10. 2000. – Zastupitelstvu hlavního mûsta Prahy byla pfiedloÏena pro informaci dne 26. 10. 2000 (Z-558).

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

2.2.8

Stránka 61

Metodické materiály vydané odbornou organizací státní památkové péãe

Jifií HO·EK: Vlhnutí zdiva historick˘ch objektÛ a metody dodateãné hydroizolace, Státní ústav památkové péãe, Praha 1986 Metodická pfiíruãka je zamûfiena na dodateãná hydroizolaãní opatfiení proti vzlínající podpovrchové vodû a na ochranu stavebních konstrukcí vÛãi úãinkÛm atmosférické vlhkosti s vyuÏitím chemick˘ch prostfiedkÛ. Je doplnûna fotodokumentací a technick˘mi nákresy. Milo‰ SUCHOMEL: Záchrana kamenn˘ch soch, SÚPP, Praha 1988 Odborná publikace pfiedkládá podrobn˘ pfiehled jednotliv˘ch moÏn˘ch restaurátorsk˘ch krokÛ pfii péãi o památky kamenosochafiství s popisem praktického vyuÏití památkové dokumentace pfii modelaci sochafisk˘ch restaurátorsk˘ch doplÀkÛ a rekonstrukcí, vãetnû zformulovan˘ch památkáfisk˘ch kritérií. Metodika je doplnûna obrazovou pfiílohou. Milo‰ SUCHOMEL: Záchrana kamenn˘ch soch, 2. díl, Státní ústav památkové péãe, Praha 1990 Odborná publikace navazuje na stejnojmenn˘ titul z roku 1988 a pfiedkládá pfiehled forem reprodukãních v˘tvarn˘ch dûl pfii záchranû kamenosochafisk˘ch památek vãetnû jednotliv˘ch kriterií, definujících podmínky v˘bûru konkrétního typu. Uvedeny jsou i jednotlivé fáze záchrann˘ch akcí, doplnûné obrazovou dokumentací. Petr MACEK: Standardní nedestruktivní stavebnû-historick˘ prÛzkum, Státní ústav památkové péãe, Praha 1997 Metodika standardního stavebnû-historického prÛzkumu byla zpracována s ohledem na nutnost vyuÏít nedestruktivní metody pro prÛzkum jednotliv˘ch památkov˘ch objektÛ. Její souãástí je kromû textové ãásti i názorná obrazová pfiíloha vãetnû plánÛ.

menn˘ch sochafisk˘ch dûl, metodické pokyny a doporuãení k vybran˘m problémÛm restaurování kamenné architektury aÏ po technologické pokyny k prÛzkumu a o‰etfiování kamenn˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ. Ondfiej ·EFCÒ, Jan VINA¤, Marie PACÁKOVÁ: Metodika ochrany dfieva, Státní ústav památkové péãe, Praha 2000 Metodika pfiedkládá ucelen˘ pfiehled charakteristik dfieva a dfievûn˘ch konstrukcí vãetnû vlivÛ, které je po‰kozují, dále obsahuje doporuãení pro rÛzné typy ochrany, jakoÏ i technologické pokyny k prÛzkumu, o‰etfiování a ochranû prvkÛ a sbírkov˘ch pfiedmûtÛ ze dfieva. Zdenûk NOVÁK: Dfieviny na vefiejn˘ch mûstsk˘ch prostranstvích. PouÏití dfievin v ulicích a na námûstích památkovû chránûn˘ch mûst, Státní ústav památkové péãe, Praha 2001 Odborná pfiíruãka je koncipována jako pomÛcka s doporuãujícími postupy k uchování památek zahradního umûní se struãn˘m exkurzem do historie uÏití dfievin na vefiejn˘ch mûstsk˘ch prostranstvích. Petr MACEK: Standardní nedestruktivní stavebnû-historick˘ prÛzkum, Státní ústav památkové péãe, Praha 2001. 2., roz‰ífiené vydání Jde o rozpracované a doplnûné vydání pÛvodního textu z roku 1997. Ivana KOPECKÁ a kol.: Preventivní péãe o historické objekty a sbírky v nich uloÏené, SÚPP, Praha 2002 Pfiíruãka pfiedkládá komplexní informace o tzv. preventivní konzervaci v‰ech moÏn˘ch typÛ sbírkov˘ch pfiedmûtÛ – podmínky vhodné pro uloÏení jednotliv˘ch materiálÛ, vylouãení negativních faktorÛ, které urychlují jejich degradaci a nûkterá organizaãní opatfiení, sniÏující pravdûpodobnost po‰kození sbírek.

Vojtûch LÁSKA, Alfréd SCHUBERT, Josef ·TULC: Péãe o stfiechy historick˘ch budov, Státní ústav památkové péãe, Praha 1997 Metodika je zamûfiena na zásadní principy ochrany historick˘ch stfiech z hlediska tvaru a konstrukce krovu, druhu a kvality krytiny, dal‰ích stfie‰ních i nadstfie‰ních prvkÛ a jejich oprav i pfiípadn˘ch úprav.

Vojtûch LÁSKA, Alfréd SCHUBERT, Milo‰ SOLA¤, Josef ·TULC: Péãe o stfiechy historick˘ch budov, 2. doplnûné vydání, Národní památkov˘ ústav, Praha 2003 Jde o druhé doplnûné a roz‰ífiené vydání pÛvodního titulu z roku 1997. Metodika se vûnuje komplexní péãi o jednotlivé stfiechy a stfie‰ní krajinu v historicky cenném prostfiedí. Zejména je zohlednûn v˘znam prÛzkumÛ a odborné dokumentace, pfiehled moÏn˘ch rekonstrukãních prací s ohledem na pouÏití tradiãních materiálÛ a závûrem jsou zohlednûny jednotlivé body pfiedprojektové a projektové pfiípravy.

Josef ·TULC, Milo‰ SUCHOMEL, Ivana MAXOVÁ: Péãe o kamenné sochafiské a stavební památky, Státní ústav památkové péãe, Praha 1998 Odborná pfiíruãka obsahuje základní metodické a etické principy restaurování ka-

Václav GIRSA, Josef HOLEâEK, Pavel JERIE, Dagmar MICHOINOVÁ: Pfiedprojektová pfiíprava a projektová dokumentace v procesu péãe o stavební památky, Národní památkov˘ ústav, Praha 2004

61

Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.2

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 62

Cílem pfiíruãky je souhrnn˘ popis a vysvûtlení v‰ech nezbytn˘ch, potfiebn˘ch a uÏiteãn˘ch odborn˘ch ãinností, které je nutné zajistit pfii kvalitní obnovû památkovû chránûného objektu. Karel KIBIC, Karel KUâA, Vûra KUâOVÁ: Novostavby v památkovû chránûn˘ch sídlech, Národní památkov˘ ústav, Praha 2004 ObsaÏná pfiíruãka zohledÀuje zejména nejdÛleÏitûj‰í principy posuzování novostaveb v památkovû chránûn˘ch územích. Vedle obecn˘ch závazn˘ch doporuãení je text doplnûn pfiehledem právních a jin˘ch normativních opatfiení vztahujících se k danému tématu a bohatou obrazovou pfiílohou doplnûnou komentáfii k jednotliv˘m pfiíkladÛm. Alfréd SCHUBERT: Péãe o historické v˘plnû okenních a dvefiních otvorÛ, Národní památkov˘ ústav, Praha 2004 Hlavním cílem metodiky je zdÛraznit hodnoty ve‰ker˘ch historick˘ch v˘plní okenních a dvefiních otvorÛ, mezi které patfií i vrata, v˘kladce, okenice a mfiíÏe. Vedle popisu vhodné péãe a materiálÛ pro jejich opravu, pfiípadnû i v˘mûnu, je uvedeno i doporuãení v‰ech náleÏitostí dokumentace pro odborné posouzení pfiíslu‰n˘m orgánem památkové péãe. Operativní prÛzkum a dokumentace historick˘ch staveb, Národní památkov˘ ústav, Praha 2005

62

Metodika pfiedkládá pfiehled základních principÛ pfiístupu, metod a zpracování nálezové zprávy s ohledem na jejich uplatnûní a naplÀování v praxi. DÛraz je kladen na doporuãení vhodného postupu a dal‰í praktické rady, v‰e je doplnûnío obrazovou pfiílohou. Petr KOUKAL a kol.: Péãe o varhany a zvony, jejich památková ochrana, NPÚ, Praha 2006 Pfiíruãka slouÏí jako pfiehled základních doporuãení pro péãi o historické zvony a varhany, z nichÏ mnohé jsou movit˘mi kulturními památkami. ZdÛraznûna je role restaurátora, jakoÏ i postavení odborné organizace státní památkové péãe v rámci této ochrany. Text je doplnûn barevnou obrazovou pfiílohou s komentáfiem. Alfréd SCHUBERT a kol.: Péãe o památkovû v˘znamné venkovní komunikace, Národní památkov˘ ústav, Praha 2007 Metodika se zab˘vá problematikou péãe o tzv. liniové komunikace, jak˘mi jsou cesty, ulice, silnice aj. a vefiejn˘mi i nevefiejn˘mi pochozími a pojízdn˘mi plochami – nádvofiími, námûstími, návsemi, venkovními schodi‰ti apod. Hlavní dÛraz je kladen na povrchové úpravy tûchto ploch s ohledem na pouÏití adekvátních materiálÛ. Jifií ROHÁâEK: Epigrafika v památkové péãi, Národní památkov˘ ústav, Praha 2007 Publikace by mûla slouÏit jako základní metodick˘ návod pro práci s nápisy – kromû dokumentace a ochrany jsou zde uvedeny i rozliãné typy a charakteristiky epigrafiky.

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

63

Stránka 63

Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.2

prilohy 2.2:mp_predloha

2/18/09

10:04 PM

Stránka 64

10 Stav zpracování regulaãních plánÛ Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace, 2000

64

prilohy 2.2:mp_predloha

2/18/09

10:04 PM

Stránka 65

11 Platn˘ Územní plán centrální oblasti Územní plán hlavního mûsta Prahy, 2000

Hranice městských částí

Polyfunkční území čistě obytné všeobecně obytné obytné malých sídel

smíšené městského typu smíšené obchodu a služeb smíšené městského jádra

služeb a nerušící výroby průmyslové výroby skladování a distribuce

sloužící sportu sloužící oddechu

velké obchodní komplexy velké ubytovací komplexy veletržní, výstavní a kongresové areály velké sportovní areály vysoké školy a vysokoškolské koleje kultura a církev správa administrativní zařízení ostatní bez specifikace funkční náplně

Monofunkční plochy zdravotnictví a sociální péče armáda a bezpečnost historické zahrady / parky a parkově upravené plochy přírodní nelesní plochy sady a zahrady zahradnictví Hranice historického jádra Prahy

65

1 000 m

Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.2

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 66

kapitola 2.3

2.3.1

Právní ukotvení Management Planu a Rady památky

Návrh právního ukotvení a schválení Management Planu

Zákon ã. 20 / 1987 Sb., o státní památkové péãi definuje podmínky, zásady a postupy péãe o kulturní památky, o jejich zachování, zpfiístupÀování a vhodném vyuÏívání. Legislativní rámec Management Plan urãují tyto paragrafy a ãlánky Zákona ã. 20/1987 Sb.: § 28a Kraj v samostatné pÛsobnosti (Hlavní mûsto Praha) a) schvaluje koncepci podpory státní památkové péãe v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péãe v âeské republice a po projednání s Ministerstvem kultury, b) schvaluje návrhy dlouhodob˘ch, stfiednûdob˘ch a provádûcích plánÛ a programÛ zachování a obnovy kulturních památek v kraji, § 29 Obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností (Magistrát hl. m. Prahy) (1) vykonává a organizuje státní památkovou péãi ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péãe v âeské republice. (2) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péãe a na zpracování stfiednûdob˘ch a provádûcích plánÛ a programÛ obnovy kulturních památek (Management Plan). Management Plan bude schvalován Zastupitelstvem hlavního mûsta Prahy a bude vydán jako vyhlá‰ka hlavního mûsta Prahy.

2.3.2

Právní ukotvení a zfiízení Rady svûtové památky a site-managera

Rada svûtové památky (Steering Committee), tak jak ji pfiedpokládá a vyÏaduje statut památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví (UNESCO), mÛÏe dnes vzniknout v rámci Zákona ã. 20 / 1987 Sb., o státní památkové péãi na základû paragrafu: § 31 (1) Rada kraje a rada obce s roz‰ífienou pÛsobností (Rada hl. m. Prahy) zfiizují podle potfieby pro v‰estranné posuzování a koordinaci úkolÛ státní památkové péãe komise státní památkové péãe (Radu svûtové památky) jako pracovní komise. Legislativnû právní rámec pro Radu svûtové památky je dále upfiesnûn zákonem ã. 131/2000 Sb., o hlavním mûstû Praze: 66

§ 68 Radû hlavního mûsta Prahy je vyhrazeno: i) zfiizovat a zru‰ovat podle potfieby komise Rady hl. m. Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich pfiedsedy a ãleny, j) pfiezkoumávat na základû podnûtÛ opatfiení pfiijatá Magistrátem hl. m. Prahy a komisemi Rady hl. m. Prahy. § 79 (1) Rada hl. m. Prahy zfiizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a námûty pfiedkládají komise Radû hl. m. Prahy. (2) Komise se usná‰ejí vût‰inou hlasÛ v‰ech sv˘ch ãlenÛ. (3) Komise jsou ze své ãinnosti odpovûdné Radû hl. m. Prahy. Rada svûtové památky (Steering Committee) bude zfiízena Radou hlavního mûsta Prahy a jejími ãleny budou zástupci hlavního mûsta Prahy, zástupci mûstsk˘ch ãástí, zástupci v˘znamn˘ch vlastníkÛ památkov˘ch objektÛ na území svûtové památky, zástupci vûdeck˘ch institucí a vysok˘ch ‰kol, zástupci orgánÛ vefiejné správy (zejména památkové péãe, územního plánování a ochrany pfiírody), zástupci nejv˘znamnûj‰ích vlastníkÛ na území svûtové památky a zástupce vefiejnosti (vãetnû obãansk˘ch sdruÏení). Nominovat ãleny Rady svûtové památky budou zmínûné instituce, jmenovat je bude Rada hl. m. Prahy. Ze svého stfiedu si Rada svûtové památky zvolí pfiedsedu (site-managera), kter˘ ji bude zastupovat navenek. Site-manager a jeho sekretariát budou plnit úkoly zadané Radou svûtové památky i úkoly zadané pfiímo správcem statku (hlavním mûstem Prahou).

2.3.3

Pozice site-managera

V návrhu PROHLÁ·ENÍ O V·EOBECNù V¯JIMEâNÉ HODNOTù HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY stojí: „Z hlediska komplexní péãe o stav a fungování mûsta je správcem statku magistrátní úfiad, jak to odpovídá jeho zákonem vymezen˘m funkcím, pfiípadnû Zastupitelstvo hlavního mûsta, pokud jde o vûci, které jsou podle právních pfiedpisÛ v jeho kompetenci. V otázkách památkové péãe je kompetentní Magistrát hlavního mûsta Prahy, v otázkách stavebního fiízení a územního rozhodování to jsou úfiady mûstsk˘ch ãástí“. Site-manager je osoba odpovûdná za koordinaci péãe, obnovy, prezentace a dal‰ích

2_123:2_123

2/18/09

9:42 PM

Stránka 67

relevantních ãinností spojen˘ch s památkou svûtového dûdictví – historick˘m jádrem Prahy. Site-manager bude osobou reprezentující správce památky – hlavní mûsto Prahu, ukotvenou v systému státní správy a samosprávy hlavního mûsta Prahy. Bude vybaven patfiiãn˘mi kompetencemi jak v oblasti památkové péãe o lokalitu, tak v oblasti územního rozhodování. Musí b˘t, mimo jiné, schopen garantovat pfiípravu projektÛ dílãích akcí podle koncepce Management Plan vãetnû jejich financování. Site-manager v hl. m. Praze bude mít k dispozici sekretariát – samostatn˘, nebo v rámci souãasného sekretariátu odboru ãi voleného orgánu Magistrátu hlavního mûsta Prahy. âinnost pfiedsedy Rady svûtové památky (site-managera) – Je kontaktní osobou ve vûcech t˘kajících se historického jádra Prahy, vãetnû zahraniãí, tzn. orgánÛm UNESCO, poradním organizacím V˘boru svûtového dûdictví apod. – Plní úkoly uloÏené správcem (monitoring, zprávy, mise…) a úkoly plynoucích z jednání a poÏadavkÛ Rady svûtové památky. – Reprezentuje správce památky navenek; – Má aktivní roli pfii prezentaci a osvûtû svûtové památky; – Má aktivní roli pfii konfliktních situacích – fie‰ení problémov˘ch pfiípadÛ (role „komunikátora“); jejich pfiedkládání steering group, – Poskytuje informace t˘kající se svûtové památky – správci, vefiejnosti, Radû svûtové památky, obãansk˘m iniciativám a nevládním organizacím apod. – Jednou roãnû zpracovává pravidelnou monitorovací zprávu dle pfiedem urãené struktury a pfiedkládá ji Radû svûtové památky k pfiipomínkám. – Pfiijímá a dále pfiedkládá v˘znamné oficiální dokumenty, tzn. dílãí zprávy o stavu památky, rozhodnutí V˘boru svûtového dûdictví apod. Pfiipravuje je ke schválení a k pfiipomínkám Radû svûtové památky a Magistrátu hlavního mûsta Prahy. âinnost Rady svûtové památky (Steering Committee) a jejich ãlenÛ – Jednání ãlenÛ Rady svûtové památky bude zpravidla jedenkrát mûsíãnû, v pfiípadû potfieby mimo termín dle návrhu ãlenÛ Rady svûtové památky, správce statku ãi na podnût pfiedsedy Rady svûtové památky. – Jednání Rady svûtové památky jsou nevefiejná, v pfiípadû potfieby po schválení pfiedsedou Rady svûtové památky je moÏné pfiizvat na jednání hosta. – Prostfiednictvím pfiedsedy Rady svûtové památky je moÏné pfiedkládat podnûty pfiíslu‰n˘m orgánÛm státní správy. – Spolu s pfiedsedou hraje Rada aktivní roli pfii prezentaci a osvûtû svûtové památky. – âlenové Rady pfiipomínkují monitorovací zprávu za dané období. Pfiipomínková zasedání Rady svûtové památky mohou b˘t vefiejná. Rada svûtové památky bude ustavena na základû zfiizovací listiny a ãinnost bude probíhat v souladu s jednacím fiádem. 67

2. 3.4

Monitoring dle Management Planu

Monitoring Jednou roãnû bude vyhodnocována péãe o historické jádro Prahy a v˘sledky monitoringu budou pfiedkládány Radû svûtové památky. Vyhodnocení bude obsahovat ovûfiení, které cíle a opatfiení Management Plan byly realizovány a které se pfiipravují, plnûní ãasového harmonogramu a zhodnocení sledovan˘ch indikátorÛ monitoringu, vÏdy za dané období. ZároveÀ by se mûly ovûfiit nové cíle a opatfiení, které se v mezidobí objevily. Doporuãen˘ obsah monitorovací zprávy – Oznaãení památky, její popis a zdÛvodnûní zápisu – Zhodnocení autenticity a integrity památky – Zhodnocení sledovan˘ch faktorÛ/indikátorÛ (dle Management Plan) – âinnost site-managera a Rady svûtové památky za dané období – Ochrana a správa památky – Obrazová dokumentace Seznam sledovan˘ch indikátorÛ – Panoramata, jejich zmûny a naru‰ení. – Urbanismus – pfiedev‰ím historické uliãní ãáry, mûstské bloky a charakter zástavby v dílãích celcích. – Stavební úpravy a pfiestavby areálÛ a objektÛ vãetnû tzv. skryt˘ch demolic, zapojení novostaveb do charakteru zástavby. – Stfie‰ní krajina a její zmûny (zvy‰ování zástavby, nástavby, perforace stfiech pÛdními vestavbami apod.). – Úbytek trvalého bytového fondu, sociologické zmûny, nevhodné vyuÏití objektÛ, opu‰tûné a havarijní objekty. – Dal‰í sledované problémy dle Management Planu. Jedním z podkladÛ pro zpracování monitorovací zprávy pfiedkládané site-managerem Radû svûtové památky bude mimo jiné i monitorovací zpráva pfiipravená Národním památkov˘m ústavem, územním odborn˘m pracovi‰tûm v Praze.

2.3.5

Aktualizace Management Planu

Na základû prÛbûÏného vyhodnocování bude provádûna aktualizace Management Plan, pfiedev‰ím cílÛ a opatfiení. Základem pro aktualizaci budou monitorovací zprávy vypracovávané v jednou roãnû. Pokud se vnûj‰í podmínky zmûní natolik, Ïe bude tfieba provést aktualizaci celého dokumentu dfiíve neÏ za 5 let (napfi. s pfiijetím nového Územního plánu hlavního mûsta Prahy), pak by podnût mûla vznést Rada svûtové památky. Management Plan historického jádra Prahy ãást druhá – kapitola 2.3

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 68

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 69

ãást tfietí klíãová témata ochrany, územního plánování a rozvoje lokality zapsané na seznamu svûtového dûdictví

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 70

Ochrana památkového fondu

kapitola 3.1

Po roce 1989 zaznamenalo historické jádro Prahy i jeho ochranné pásmo mimofiádn˘ nárÛst stavební ãinnosti, kter˘ s sebou nese mnohé pozitivní i negativní jevy v oblasti péãe o památkov˘ a pfiírodní fond. Nejv˘raznûj‰ím pozitivním momentem je zastavení dlouhodobého chátrání památkového dûdictví, které bylo v˘sledkem zhruba padesátileté neãinnosti a minimální údrÏby objektÛ. CoÏ se odrazilo v demolicích nebo tzv. modernizaci stavebního fondu s vyuÏitím zcela neadekvátních stavebních technologií, pfienesen˘ch ze zprÛmyslnûného stavebnictví. Úsilí památkové péãe se od 90. let kladnû projevilo zejména v rámci ãetn˘ch rekonstrukcí a celkov˘ch obnov. Aktuálnû se v souvislosti se spoleãensk˘mi promûnami objevilo i téma funkãních konverzí industriální architektury. Nicménû existují tematické okruhy a jevy, kter˘m je nutné vûnovat zv˘‰enou pozornost a na nejvy‰‰í moÏné úrovni sledovat zájmy památkové ochrany. Mezi tyto citlivé body patfií zejména problém jednotliv˘ch demolic, tzv. fasádismu a zmûny v urbanistické struktufie mûsta jako celku, ochrana krajinného reliéfu a zelenû, zachování v˘‰kové dynamiky, problém novostaveb, zástaveb vnitroblokÛ, nástaveb objektÛ a pÛdních vestaveb, zastfie‰ování dvorÛ, pfiestavby objektÛ a zmûny jejich pÛvodních funkcí, ochrana architektonického v˘razu a umûleckofiemeslného detailu, problém obnovy fasád a jejich barevnost, fie‰ení uliãního interiéru a v neposlední fiadû i ochrana území s archeologick˘mi nálezy. Specifick˘m jevem je propojování jednotliv˘ch domÛ pfii obnovû pro nové vyuÏití, které likviduje hodnotu památky jako svébytného organismu.

3.1.1

Ochrana kulturních památek (viz pfiíloha 5)

ZpÛsob ochrany jednotliv˘ch objektÛ odpovídající klasifikaci kulturních památek je jedním ze základních principÛ památkové péãe na území historického jádra Prahy. Obecnû jsou kulturní památky chápány jako hmotn˘ doklad v˘voje spoleãnosti, jako projev tvÛrãích schopností ãlovûka a v neposlední fiadû i jako prostfiedník vztahu k jednotliv˘m dÛleÏit˘m událostem nebo osobnostem v dûjinách. Takovou památkou mÛÏe b˘t movitá i nemovitá vûc, ale i soubor kulturních statkÛ a vûcí, i kdyÏ nûkteré z nich památkami nejsou. Pro úãely tohoto dokumentu je pozornost vûnována zejména památkám nemovit˘m na území historického jádra mûsta. PraÏsk˘ památkov˘ fond je v tomto ohledu nesmírnû cenn˘ a bohat˘. Jeho rozmanitost z hlediska funkãní, typologické a stavebnû-historické je charakterizována jednotliv˘mi obytn˘mi 70

budovami i jejich celky, stavbami sakrálními, vefiejnû pfiístupn˘mi, jako jsou divadla, banky, hotely, úfiady a dal‰í, industriálními stavbami a v neposlední fiadû i drobnûj‰ími objekty, mezi které patfií ka‰ny, pomníky apod. Vlastní památková péãe na území historického jádra Prahy pro‰la v prÛbûhu let svého formování mnoh˘mi promûnami jak z hlediska svého pfiedmûtu a názorového v˘voje, tak i spoleãensk˘ch priorit. V souãasné dobû je pfii péãi o památkovû chránûné objekty v popfiedí zájmu vysoká kvalita a profesionalita projekãních prací i vlastního provedení. Pro obnovu památek je z hlediska památkové péãe klíãové respektovat hmotové substance pfiedmûtného díla a v maximální technické i technologické mífie zachovat autentické materiály, konstrukce i detaily umûleckofiemeslného a umûleckého vybavení. Architektonick˘ v˘raz a styl obnovovaného objektu by mûl zÛstat zachován, nedeformovan˘ a neredukovan˘. Autentick˘ charakter historické stavby je dán i zachováním dispoziãní logiky a vnitfiní prostorovou organizací. Adekvátnû k v˘‰e uveden˘m poÏadavkÛm se uplatÀují mnohé konzervaãní a jiné odborné metody, zaloÏené na kvalitnû zvládnut˘ch tradiãních i moderních technologiích. Devadesátá léta 20. století pfiedstavují ve stavebním v˘voji mûsta a souãasnû i historického jádra Prahy novou v˘znamnou etapu, definovanou spoleãenskou promûnou v rámci znovunabyté demokracie. V˘znamn˘ch zmûn doznaly nûkteré ãásti ochranného pásma i historické jádro mûsta, v nûmÏ byla realizována fiada novostaveb v místû letit˘ch proluk. Navíc do‰lo i k mnoh˘m zásahÛm ve stfie‰ní krajinû a architektonické podobû parteru. Nicménû v˘razn˘m jevem byla v porevoluãních letech i restaurátorská a projekãní ãinnost pfii obnovû jednotliv˘ch památkovû chránûn˘ch objektÛ od dílãích zásahÛ aÏ po celkové adaptace objektÛ a jejich komplexÛ pro nové vyuÏití. Kromû pfiíkladÛ zdafiil˘ch projektÛ se bohuÏel místy nadále objevují i zásahy do historického prostfiedí zcela nevhodné. Stále rostoucí tlak na komerãní vyuÏívání objektÛ na území historického jádra má za následek zejména nepfiimûfiené, pfiehnané nároky na kapacitu památkovû chránûn˘ch staveb, které se v dÛsledku negativnû projevuje rozru‰ováním a nûkdy i zánikem historické struktury – dispozic, stavebních konstrukcí, detailÛ apod.

3.1. 2

Ochrana vefiejného prostoru (viz pfiíloha 12)

Ochrana vefiejn˘ch prostorÛ je jedním ze základních principÛ památkové péãe na území historického jádra Prahy.

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 71

Pro zachování identity území je obraz vefiejného prostoru stejnû v˘znamn˘ jako jeho stavební fond a tvofií s ním nedûliteln˘ celek. V historické ãásti mûsta je jeho bohatstvím pro svou typologickou pestrost a morfologickou rÛznorodost a také neménû pestrou strukturu pfiechodov˘ch prostorÛ polovefiejn˘ch, které jsou pro praÏské prostfiedí charakteristické. Jde pfiedev‰ím o soustavu domovních prÛchodÛ, pasáÏe, galerie, loubí, zahrady a velmi bohaté prostfiedí dvorÛ a vnitroblokÛ. Vefiejn˘ prostor (vymezen˘ zástavbou, resp. uliãními ãarami) je nejstabilnûj‰í souãástí mûsta, neboÈ ve své podstatû v historickém mûstû trvá bez vût‰ích pÛdorysn˘ch zmûn odedávna, pfiestoÏe stavby, které ho vymezují, ãasem zanikaly nebo se mûnily. Jeho Ïivot je také projevem kulturní identity jeho obyvatel i náv‰tûvníkÛ a jeho obraz je ãasto ztotoÏÀován s obrazem mûsta jako celku. Naopak parter mûsta je jeho nejdynamiãtûj‰ím projevem i v historicky velmi stabilizovan˘ch ãástech území jak z pohledÛ architektonického, ekonomického, tak i spoleãenského. Intenzita vyuÏití a z toho plynoucí dynamika klade na prostorovû nemûnné vymezení interiéru mûsta enormní nároky, které se stupÀují. Z pohledu utváfiení urbánní struktury, uliãní sítû, zde existuje celá fiada pÛdorysn˘ch forem, od rostl˘ch aÏ po geometricky koncipované. Morfologie prostorÛ stejnû jako pomûr zastoupení uliãních úsekÛ a námûstí jsou charakteristické pro jednotlivé ãásti území. Principy utváfiení jsou na pravém a levém bfiehu odli‰né. Vefiejné, pfiedev‰ím uliãní prostory jsou ãasto svûdectvím nejstar‰ích historick˘ch situací. V˘znamné jsou napfi. stopy pradávn˘ch cest nebo b˘val˘ch brodÛ, které jsou dodnes patrné na utváfiení bfiehÛ Vltavy. Vefiejné prostory jsou nositeli urbánních konceptÛ své doby. Mezi nimi vyniká urbánní koncept Nového Mûsta, zaloÏen˘ Karlem IV. Do jinak pomûrnû stabilního a velmi pomalu se mûnícího vymezení vefiejn˘ch prostorÛ se v˘raznûji zapsaly zásadní promûny mûsta. Takov˘mi byly napfiíklad asanaãní procesy konce 19. století, kdy docházelo k roz‰ifiování a rektifikaci uliãních prostorÛ. DÛsledky tohoto nedokonãeného a pfieru‰eného v˘voje dnes jiÏ chápeme jako nedílnou souãást stabilizovaného a svébytného charakteru mûstského prostoru. PfiestoÏe je vefiejn˘ prostor mûsta, jeho interiér, ztotoÏÀován pfiedev‰ím s uliãním prostorem, zejména pak s parterem, patfií sem také velké vefiejné prostory a prostranství, jak˘mi jsou napfiíklad prostor fieky, komplexy vefiejné zelenû. Z urãitého pohledu je v‰ak nutné povaÏovat také prostor panoramatick˘ za vefiejn˘ prostor. Podoba historického mûstského interiéru se postupnû dostává do stfietu s Ïivotním rytmem centra mûsta vlivem rostoucí pfiedev‰ím dopravní a náv‰tûvnické zátûÏe. NarÛstá i agresivita zde probíhajících dûjÛ. V intenzivnû exploatovan˘ch ãástech mûsta je takto diskriminována pfiedev‰ím star‰í populace. Ztrátou sociální kontroly se stává vefiejn˘ prostor v nûkter˘ch místech nebezpeãn˘. Identita a charakter vefiejn˘ch prostorÛ spoãívá nejen v jeho morfologickém utváfiení, 71

ale také v jeho vybavení prvky mûstského mobiliáfie, v drobné architektufie a umûleck˘ch dílech. V˘znamnou souãástí mûstského interiéru jsou rÛzné formy zelenû, pfiedev‰ím zelenû stromové. Charakteristické je i její umístûní a úprava okolí. Stromová rabata byla v centru Prahy, pokud to bylo tfieba, od konce 19. století zabezpeãena litinovou kruhovou mfiíÏí. Funkãnû i esteticky zcela vyhovují jejich tradiãní formy, které se staly souãástí identity prostoru. Tam, kde není ochrana potfiebná, je souvisl˘ nebo pfieru‰ovan˘ pruh zemû kolem stromÛ, kter˘ umoÏÀuje i jejich okopávku. Také sortiment stromÛ byl specifick˘, aby odolal silnému zneãi‰tûní. Hlavnû tam, kde je pÛvodní v˘sadba doloÏena jiÏ v 19. století, je vhodné sortiment i tradiãní umístûní zachovat (nevhodné je pouÏití pro Prahu netypick˘ch exotick˘ch kultivarÛ a ovocn˘ch stromÛ, nebo zcela degradující pouÏití stromÛ jako parkovací zábrany). StûÏejními problémy, které je nutno v rámci ochrany identity vefiejn˘ch prostorÛ sledovat, je zmûna proporce uliãních prostorÛ plynoucí z navy‰ování okolních staveb, zmûna architektonického v˘razu a mûfiítka jeho v˘razov˘ch prvkÛ novostaveb nebo bûhem dílãích stavebních úprav, ztráta charakteristick˘ch detailÛ, ale také vizuální zneãi‰tûní pfiedev‰ím v podobû reklamy, mnoÏící se zafiízení technické a dopravní infrastruktury, hlukové zneãi‰tûní (‰ífiící se i na velkou vzdálenost otevfien˘m prostorem), svûtelné zneãi‰tûní (i z pohledu panoramatu – oblohy). Specifick˘m problémem mÛÏe b˘t zpÛsob a míra moÏn˘ch novodob˘ch úprav, související se snahou navrátit prioritu chodcÛm (úpravy prostoru do podob pû‰ích zón atd.). Vzhledem k tomu, Ïe je v zájmu památkové péãe také uchování historického obrazu vefiejného prostoru mûsta, je potfiebné stanovit podrobnûji limity jeho pfiípustn˘ch a nepfiípustn˘ch, resp. vratn˘ch a nevratn˘ch zmûn, stejnû jako vytvofiit pfiísnûj‰í pravidla pro projevy komerãních aktivit. V tomto smyslu existuje zpracovaná metodika pfiístupu k zásadám fie‰ení mûstského interiéru na území památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón, definující diferencované pfiístupy k moÏn˘m úpravám vefiejn˘ch prostorÛ v historickém mûstû.

3.1.3

Ochrana v˘razn˘ch terénních útvarÛ

V˘znamn˘m prvkem v reliéfu mûsta ve vztahu k urbanistické kompozici a viditelnosti jsou v˘razné terénní útvary. Údolní svahy fieky Vltavy a její pfiítoky jsou bohaté na v˘skyt mezoforem a mikroforem reliéfu. Vedle velikosti terénního útvaru je velmi v˘znamná jeho lokalizace. Vzhled mûsta jistû více ovlivní Paví Vrch nad Smíchovem neÏ vrch Sulava na okraji Prahy, byÈ je oproti Pavímu Vrchu o 80 m vy‰‰í. Územnû analytické podklady na území Prahy vymezily 84 v˘razn˘ch terénních útvarÛ, které v minulosti byly vÏdy obtíÏnûji zastaviteln˘m územím, proto aÏ do dne‰ních dnÛ jsou pokryté vegetací. Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.1

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 72

V územním plánu jsou témûfi vÏdy vymezeny jako monofunkãní plochy zelenû. Jsou to lesní porosty, parky, zeleÀ mûstská a krajinná, louky a pastviny, sady, zahrady, vinice, zahrádky a zahrádkové osady. Díky územnímu plánu poÏívají urãitou ochranu, stávají se nezastaviteln˘m územím. Zelené svahy jsou pro investory lukrativními pozemky, a proto velmi ãasto Ïádají o zmûnu územního plánu s cílem pokr˘t zelené svahy obytnou zástavbou. Îádosti o zmûny územního plánu tohoto typu v posledních letech narÛstají a ochrana nezastaviteln˘ch ploch v rámci územního plánu pfiestává b˘t dostateãnou. Je proto nezbytné zajistit ochranu v˘razn˘ch terénních útvarÛ se zelen˘mi svahy i náhorními jin˘mi razantnûj‰ími opatfieními. Management Plan jako nástroj a Rada svûtové památky jako platforma k otevfiení diskuse by mohly pomoci najít a uzákonit úãinn˘ ochrann˘ nástroj.

3.1.4

Ochrana stfie‰ní krajiny (viz pfiíloha 13)

Péãe o stfie‰ní krajinu a jednotlivû o konkrétní stfie‰ní konstrukce historick˘ch budov je neoddûlitelnou souãástí komplexní ochrany architektonického dûdictví na území historického jádra Prahy. Charakter stfie‰ní krajiny, v˘znamn˘ fenomén historického mûsta, je dán technickou i estetickou funkcí jednotliv˘ch konstrukcí, kde nejdÛleÏitûj‰í roli hraje tvar konstrukce a materiál pouÏit˘ch krytin. Historické stavby se vÏdy vyznaãovaly u‰lechtilostí tvaru stfiechy, která byla ãasto pojímána jako ideové zavr‰ení jejich architektonického konceptu i v souladu s dal‰ími stfie‰ními prvky, jako jsou zejména vik˘fie a komíny. Témûfi do konce 19. století se pfii stavbû stfiech vyuÏívaly tradiãní tesafiské konstrukce krovÛ z ruãnû tesan˘ch trámÛ a druhy krytin s viditelnou peãetí rukodûlné práce a pouÏívaly se pfiírodní materiály - dfievo, kámen, pálená hlína a sláma. Jejich pouÏití bylo moÏné vzhledem k pfieÏívající silné tradici pÛvodních fiemesel. Ochrana a údrÏba tohoto dochovaného dûdictví by mûla b˘t nedílnou souãástí památkové péãe. Vedle splnûní ve‰ker˘ch poÏadavkÛ, které se bûÏnû uplatÀují pfii péãi o stfiechy jak˘chkoliv objektÛ, musí péãe o historické stfie‰ní konstrukce respektovat i specifika vypl˘vající z jejich památkové hodnoty. Základním pfiedpokladem pro splnûní této podmínky jsou podrobné prÛzkumy a odborná dokumentace. V tomto ohledu plní nezastupitelnou funkci standardních stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ v kombinaci s podrobnou odbornou dokumentací. Pouze na základû komplexního poznání a kvalifikovaného posouzení celkové hodnoty památky mÛÏe b˘t navrÏen zpÛsob dal‰ího zacházení a charakter pfiípadn˘ch nutn˘ch oprav. Mezi nejdÛleÏitûj‰í aspekty posuzování hodnoty historické stfie‰ní krajiny patfií pfiedev‰ím fakt, Ïe stfiechy spoluvytváfiejí stavební a architektonickou podstatu památky a zároveÀ jsou sou72

ãástí urbanistick˘ch a krajinn˘ch celkÛ. Pfii bliωím posuzování pak hraje roli i urãitá variabilita, která se projevuje místními zvlá‰tnostmi a specifiky, kdy jsou napfiíklad pouÏívány zvlá‰tní druhy stfie‰ních krytin ãi atypicky pojaté jednotlivé prvky. Samostatnou kapitolou jsou samotné historické krovové konstrukce, které jsou ãasto cenûny jako jedineãné doklady fiemeslné úrovnû; a také pÛdní prostory zachovávané v jejich prostorové celistvosti. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe jedním z hlavních zájmÛ památkové péãe je uchování hodnoty památky se v‰emi jeho autentick˘mi rysy – dosaÏenou úrovní Ïivotního stylu spoleãnosti, dobov˘mi technick˘mi dovednostmi a charakteristick˘mi dobov˘mi místními specifiky. V souãasné dobû je nejzávaÏnûj‰ím ohroÏením historického prostfiedí stfie‰ní krajiny na území historického jádra Prahy stále sílící tlak na komerãní a spekulativní vyuÏívání pÛdních prostor v podobû pÛdních vestaveb, nástaveb ãi zastfie‰ování dvorÛ a pasáÏí. Pfii posuzování pfiípadn˘ch realizací tohoto typu je z hlediska památkové péãe nutná maximální obezfietnost a dÛkladné odborné posouzení pfiípustnosti jednotliv˘ch fie‰ení.

3.1.5

Ochrana architektonického detailu

BûÏn˘ obãan, pohybující se (Ïijící nebo pracující) v historickém jádru Prahy, pfii bûÏné ãinnosti zdaleka neoceÀuje architektonické a umûlecké kvality jednotliv˘ch staveb, ale prakticky vÏdy pfiichází do kontaktu s jejich detaily a prostfiedím, které z hlediska hodnocení v˘znamn˘ch umûleck˘ch dûl a ve srovnání s nimi jsou zdánlivû druhofiadé. Parter budov, jehoÏ detaily si ani neuvûdomujeme, vnímáme ãasto podvûdomû, pfiesto v‰ak velmi intenzivnû. Uvûdomujeme si charakter a vlastnosti dlaÏby, po níÏ chodíme, orientujeme se i podle uliãního mobiliáfie a vyuÏíváme jej, aãkoliv ho témûfi nevnímáme a ãasto bychom ani nebyli schopni jej pfiesnû popsat. Proto je nesmírnû dÛleÏité právû tyto opomíjené sloÏky, které k památkov˘m hodnotám bezesporu patfií, zachovat v autentické podobû a doplÀovat je vûrohodn˘m zpÛsobem, pokud jde o jejich obvyklou podobu, provedení, materiál i umístûní. Souãasné tendence smûfiující ke globalizaci a unifikaci v‰ech prvkÛ a detailÛ mají z památkového i estetického hlediska pouze negativní vliv. I v pfiípadû esteticky pfiijateln˘ch doplÀkÛ dochází ke stírání regionálních rozdílÛ i k potlaãení osobitosti koloritu daného prostfiedí. Fasády Fasády jsou tváfií architektury. Spolu se stfiechami utváfiejí vzhled jednotliv˘ch staveb a velmi v˘znamnû se podílejí na tom, ãemu fiíkáme charakter, atmosféra ãi prostfiedí historick˘ch sídel. Kulturnímu v˘znamu, kter˘ mají fasády pro historické jádro

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 73

Prahy, musí odpovídat úroveÀ péãe vãetnû pozornosti vûnované jejich obnovám. JiÏ slovo „péãe“ obsahuje sdûlení, Ïe jejím smyslem je uchování nûãeho cenného. Smyslem péãe o fasády historick˘ch staveb na území historického jádra Prahy je uchování jejich v minulosti vzniklé kulturní hodnoty. Pro posouzení zámûru obnovy jsou nejdÛleÏitûj‰í následující hlediska: cíl obnovy, hledisko zachování autentické hmoty památky, materiálové a technologické fie‰ení a hledisko architektonické kompozice a historické vûrohodnosti. Souãasn˘ stav obnovy fasád je z pohledu technologického i barevného fie‰ení povaÏován za problematick˘ a v fiadû pfiípadÛ nevyhovující, pfiedev‰ím pro ãastou aplikaci nevhodn˘ch nátûrov˘ch hmot a nevhodná barevná fie‰ení. Nedostateãná pozornost je dosud vûnována barevnosti oken a specifick˘m otázkám jejich umístûní vzhledem k líci fasády. Parter staveb V uliãním parteru se z komerãních i jin˘ch dÛvodÛ odehrávalo a stále odehrává nejvíce zmûn. Mûnil se zpÛsob prodeje (od 2. poloviny 19. století se instalovaly pfiedsazené v˘kladce), pro po‰kození se vymûÀovala vrata nebo rÛzné jejich detaily (kování, mfiíÏe, kliky), omítaly se a obkládaly rÛzn˘m materiálem sokly budov, instalovalo se firemní a reklamní zafiízení, osvûtlení budov a dal‰í. I kdyÏ se provedení nahrazovan˘ch a doplÀovan˘ch prvkÛ vût‰inou stylovû li‰ilo od pÛvodního, dodrÏovalo se tradiãní fie‰ení a nov˘ prvek ãasto pÛvodní fie‰ení spí‰e obohatil, neÏ ochudil. RovnûÏ se respektovala hierarchie prvkÛ v objektu (domovní dvefie jsou kvalitnûj‰í neÏ obchodní vstup atd.). V souãasné dobû se mnohdy na vûrohodnost detailÛ nedbá, navrhují se bezduché a místy nefunkãní novotvary, inspirované nejbanálnûj‰í západoevropskou supermarketovou produkcí. Objevují se tendence pouÏívat materiál neodpovídající strukturou, zpracováním a zpÛsobem stárnutí historickému materiálu, pouÏívají se prvky, které pÛsobí k˘ãovitû (lesklé panty a kování zlaté barvy), nemístnû se plo‰nû pouÏívají bílé laky, které nemají historické oprávnûní (napfi. na oknech), nûkteré honosnûj‰í prvky se aplikují na chudinskou architekturu (mûdûné oplechování a svody). Nezanedbatelná je i tendence nahrazování pÛvodních v˘plÀov˘ch prvkÛ prvky jiného typu, tvaru, men‰ího rozmûru a k˘ãovitého pfiizdobení (místo dvoukfiídl˘ch dvefií malé jednokfiídlé se zvlnûn˘m tvarem kazety, okna se zlat˘mi pfiíãkami apod.). V˘razná je tendence odstraÀovat z dfievûn˘ch prvkÛ krycí nátûry a prezentovat strukturu dfieva, která tomuto úãelu urãena nebyla (napfi. v˘kladce, vrata, domovní dvefie). TotéÏ platí o obnaÏování stavebních prvkÛ z kamene, zejména tûch, které jsou z kamene jen z ãásti a byly vÏdy povrchovû upraveny ‰tukovou vrstvou. V˘sledkem je aÏ groteskní pÛsobení napfi. nûkter˘ch portálÛ horizontálnû rozdûlen˘ch na kamennou syrovou obnaÏenou ãást v dolní polovinû a ‰tukovou ãást v polovinû horní. Nadmûrnû se pouÏívá oplechování plastick˘ch prvkÛ fasád (historicky se po-uÏívalo jen v˘jimeãnû), z ãehoÏ vypl˘vá i pohledová deformace architektonického díla. 73

Místo omítky, pokr˘vající sokly budov, se aplikují obklady z tenk˘ch desek le‰tûného kamene, které ani vzdálenû nepfiipomínají historicky doloÏené provedení kamenného soklu, kter˘ byl z masivních desek s kvalitnû provedenou profilovanou fiímsou. DlaÏby Zcela osobit˘m fenoménem jsou dlaÏby ulic a chodníkÛ. Nejstar‰í zachované zbytky dlaÏeb jsou z lomového kamene a valounÛ, dláÏdûní je nûkdy pouze plo‰né bez systému, jindy v rámcích z vût‰ího materiálu. Ve‰keré historicky doloÏené kladení dlaÏebních kostek bylo vÏdy fiádkové. Vûjífiové (oblouãkové) a krokvicové kladení (cikcak) souvisí aÏ se strojnû ‰típanou Ïulovou dlaÏbou z 1. republiky, se zmen‰ením formátu a s krychlov˘m tvarem kostek, protoÏe drobnûj‰í dlaÏba na vozovce tak lépe drÏí. Star‰í kostky byly klínovitû opracovány a jejich ukotvení v dlaÏbû nepfiedstavovalo Ïádn˘ problém. Proto je tfieba respektovat u star‰í kfiemencové (dobfiichovické) dlaÏby vÏdy i zpÛsob pÛvodního kladení. Nejstar‰í doloÏené chodníky byly z desek sliveneckého mramoru. V 19. století do‰lo k v˘‰kovému odli‰ení chodníku od vozovky, lem chodníku byl zpoãátku tvofien úzk˘m mramorov˘m obrubníkem, pozdûji byly pfiesnû na míru vytváfieny masivní obrubníky se zámkem. Koncem 19. století dospûla chodníková mozaiková dlaÏba v Praze k dokonalosti ve zpracování i ‰kále vzorÛ. PouÏívaly se dvû barvy ‰típaného materiálu (rÛÏová a ‰edavá), bílá ojedinûle u v˘znamn˘ch budov, trojbarevná jen zcela v˘jimeãnû. Kladení bylo vÏdy fiádkové a vzor byl rozvrÏen profesionálnû na plochu chodníku. Masovû pouÏívan˘ souãasn˘ fiezan˘ materiál neodpovídá barvou ani zpracováním a nelze z nûj vût‰inu vzorÛ bez zásadní deformace tvaru vÛbec provést. Ani souãasn˘ zpÛsob kladení v souvislosti s vloÏen˘mi stromy a technick˘mi prvky (napfi. hydranty, chodníkové v˘tahy, poklopy) neodpovídá historické praxi. Navíc jsou tyto prvky historicky vÏdy litinové dnes nahrazovány novotvary, které ani nejsou vÏdy funkãní, dokonce i z bílého plastu. V souãasnosti se rovnûÏ ãasto vyrovnává povrch vozovky na úroveÀ chodníku (údajnû pro pohodlí chodcÛ), coÏ je nevhodné, protoÏe se dále zvy‰uje úroveÀ ulice a dochází ke zv˘‰enému zatékání do objektÛ (umoÏÀuje to v‰ak v rozporu s deklarovan˘m dÛvodem úpravy pohodlné parkování na chodníku). Dále se zfiizují parkovací zálivy, které zcela mûní tvar a prÛbûh chodníku pÛvodnû odvozového z pÛdorysu domÛ, které obíhal. Mobiliáfi Nezanedbatelnou ãást vybavení mûstského interiéru tvofií stoÏáry, vefiejné osvûtlení, hodiny, laviãky, pumpy a vodovodní stojany a dal‰í drobné prvky. V uliãním interiéru historického jádra Prahy je dosud zachována fiada pump z konce 19. století a z 1. poloviny 20. století, ale v této oblasti v‰ak zcela zmizely vodovodní stojany (zÛstaly nûkteré desky po jejich osazení). Pumpy lze pfiipojit na vodovodní síÈ a poManagement Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.1

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 74

uÏívat je jako pítka (jeden pfiípad je jiÏ funkãní), totéÏ platí o vodovodních stojanech, které jsou na vodovod pfiipojeny. Jde o fie‰ení tradiãní a není nutné implantovat do centra nové prvky v podobû cizorod˘ch historizujících pítek. V souãasnosti se instalují kopie nûkter˘ch prvkÛ historického mobiliáfie podle firemních katalogÛ, které se v Praze nepouÏívaly a pro nûÏ tedy není dÛvod. Zapomíná se rovnûÏ na to, Ïe kromû praÏsk˘ch historizujících luceren a vysok˘ch historizujících lamp existovala fiada dal‰ích typÛ vãetnû historizujících pfievûsÛ. Naprosto nevhodné je pouÏívání svûtel v dlaÏbû chodníkÛ a zcela neprofesionální osvûtlování fasád nev˘znamn˘ch domÛ a korun stromÛ. Nezanedbateln˘m prvkem mûstského interiéru jsou rÛzné typy zábradlí, které je tfieba respektovat a obnovit pÛvodní provedení, pokud je známé. Nevhodné jsou naopak sloupky jako zábrany, které jsou uplatnûny v mnoÏství a tvarech neodpovídajících Ïádnému historickému stavu.

3.1.6

Ochrana praÏského podzemí

Souãástí podzemí historického jádra Prahy je rovnûÏ terénní zvrstvení, vzniklé tisícilet˘m v˘vojem osídlení s mnoÏstvím archeologick˘ch nálezÛ. Ty jsou nenahraditeln˘m historick˘m pramenem nikoliv samy o sobû, ale právû v dochovan˘ch nálezov˘ch souvislostech. V rámci probíhajících stavebních aktivit jsou zásahy do tûchto terénÛ provázeny realizací záchrann˘ch archeologick˘ch v˘zkumÛ. Tímto zpÛsobem se ale v poslední dobû mnoÏství dochovan˘ch historick˘ch terénÛ razantním zpÛsobem tenãí. Archeologické terény V souladu se souãasn˘mi trendy vût‰í ochrany archeologick˘ch památek, zdÛraznûn˘ch v poslední dobû i pfiijetím Maltské konvence je nezbytné klást podstatnû vût‰í dÛraz na ochranu tûchto terénÛ a jejich zachování na pÛvodním místû. V rámci pfiípravy územního plánu historického jádra Prahy byl pfiedloÏen návrh na speciální ochranu 122 lokalit, které by mûly b˘t chránûny pfied plo‰n˘mi zemními zásahy. Tento materiál vycházel z prÛzkumu hodnoty archeologick˘ch terénÛ v historickém jádru Prahy, která probûhla v letech 1996 –1998. Dílãím zpÛsobem revidovan˘ materiál by se mûl stát závaznou souãástí ve‰ker˘ch úvah o stavebních aktivitách v historickém jádru Prahy provázen˘ch plo‰n˘mi zemními zásahy. Tento návrh byl pfii pfiípravû územního plánu historického jádra Prahy akceptován. Na navrhovan˘ch chránûn˘ch lokalitách by mûly b˘t uplatnûny následující zásady: – Na lokalitách není moÏné provádût plo‰né zemní zásahy (budování nov˘ch podzemních prostor), vãetnû archeologického v˘zkumu. – Nové objekty je moÏné budovat pouze nepodsklepené. 74

– Umístûní liniov˘ch staveb (zfiizování nov˘ch inÏen˘rsk˘ch sítí) bude vÏdy konzultováno s archeology Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû v hlavním mûstû Praze. Platí zásada, Ïe pokud je moÏné vést novou liniovou stavbu mimo vyhlá‰enou lokalitu, byÈ del‰í trasou, je dané území nedotknutelné. – Pro opravy inÏen˘rsk˘ch sítí platí povinnost vyuÏít trasy a rozsah stávajících liniov˘ch staveb. Podzemí historického jádra Prahy je investory (a nûkdy i památkáfii) chápáno jako obecnû vyuÏitelná prostorová rezerva pro stavební aktivity a funkce, které se nedafií prosadit nad zemí. Dosavadní pfiístup k archeologick˘m otázkám v historickém jádru Prahy se dosud více orientoval na záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum. Díky nûmu je moÏné zachránit movité archeologické nálezy a do urãité míry rekonstruovat jejich nálezové okolnosti, nicménû podstata a nositel tûchto informací nevratnû zaniká. Organizace v˘zkumÛ v Praze je na velmi vysoké úrovni, zlep‰ováním technické a metodické stránky záchrann˘ch v˘zkumÛ z nich získáváme stále více informací, nicménû je odÛvodnûn pfiedpoklad, Ïe v budoucnosti bude míra získan˘ch informací dále stoupat a Ïe se budou rozvíjet nedestruktivní metody zkoumání. Záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum je tfieba chápat jako záchrannou brzdu v pfiípadû stavebních zásahÛ do archeologick˘ch terénÛ, nikoliv v‰ak jako souãást jejich systematické ochrany. VyuÏitelnost podzemí historického jádra Prahy, tvofieného z podstatné ãásti archeologick˘mi terény, musí ov‰em b˘t limitována, zejména v pfiípadû rozsáhl˘ch plo‰n˘ch zásahÛ. V úzké vazbû na nadzemní památky je nutné pfiistupovat k ochranû kulturního dûdictví globálnû a stanovit pokud moÏno jednoznaãné územní limity. Historické vodní prameny Zdroj vody b˘val dÛleÏitou podmínkou k osídlení. Proto také napfiíklad Bfievnovsk˘ klá‰ter i Strahovsk˘ klá‰ter byly zaloÏeny u vodního zdroje. V obou pfiípadech jde o vodu z kfiídové zvodnûné bûlohorské tabulové plo‰iny. V˘bûÏky této plo‰iny jsou Petfiín i stfie‰ovická plo‰ina. Obû tato území jsou spjata s nejv˘raznûj‰ími historick˘mi prameny. Pramen Vojtû‰ka je prvopoãátkem potoka Brusnice. V povodí Brusnice u Kajetánky byla jímána voda pro PraÏsk˘ hrad jiÏ v dobû Karla IV. Jak pramen Vojtû‰ka, tak pramen Strahovsk˘ budou s nejvût‰í pravdûpodobností ohroÏeny stavbou prodlouÏené trasy A metra, která pfieru‰í nepropustné bfiidlicové vrstvy bfievnovské a bûlohorské terasy a vodu obou pramenÛ oddrenáÏuje do kanalizace nebo v lep‰ím pfiípadû do ·áreckého potoka. Ze svahÛ ve Stfie‰ovicích, Veleslavínû a Liboci jímací ‰toly sbírají vodu pro historick˘ Hradní vodovod jiÏ od dob císafie Ferdinanda I. a jeho syna. Také tyto prameny budou zfiejmû stavbou metra ovlivnûny. V roz‰ifiování Hradního vodovodu pokraãoval císafi Rudolf II., kter˘ nechal zfiídit soustavu rybníkÛ u Hostivic a odtud tzv. císafisk˘

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 75

(hradní) potok, kter˘ pfiivádûl otevfien˘m korytem pro Hrad vodu uÏitkovou. V letech 1924 – 1925 byl zatrubnûn a dodnes zÛstává hlavním zdrojem uÏitkové vody pro PraÏsk˘ hrad. Od roku 1930 úloha Hradního vodovodu klesala. V roce 1956 pfievzal péãi o jeho zdroje a provoz státní podnik PraÏské vodovody a kanalizace. S ohledem na tehdej‰í minimální cenu pitné vody je Hrad zásobován pfiedev‰ím z vefiejného vodovodu a Hradní vodovod chátral. Po roce 1989 se dafií jeho obnova a správu opût pfievzal Hrad. Je paradoxem, Ïe památkovou ochranu poÏívá pouze jímací ‰tola Svûtlu‰ka (dokonãená 1930) a vlastní soustava Hradního vodovodu je bez ochrany.

3.1.7

ProtipovodÀová ochrana

Pfiíãinou extrémních záplav v Praze jsou nadprÛmûrné sráÏky, které zasahují hlavnû jih âech a které se ãasto vyskytují na vût‰inû území âeské republiky. Kromû nasycení pÛdy a koryt vodních tokÛ mohou pfii déle trvajících extrémních sráÏkách situaci ovlivnit i vodní díla vltavské kaskády. Ta zachycují pomûrnû velkou ãást z poãáteãní sráÏkové vlny a pfii povodni v r. 2002 oddálily nejvût‰í povodÀovou vlnu o 12 hod. Bylo tak moÏno evakuovat obyvatelstvo z nejohroÏenûj‰í praÏské ãtvrti, z Karlína. Naplnûné pfiehrady nestaãí dal‰í vody zadrÏovat. Pfii enormních prÛtocích fiek Vltavy a Berounky nastupuje rozliv do okolních území, jak se v r. 2002 projevilo i v samém centru mûsta na Malé Stranû, v Karlínû, Libni a Hole‰ovicích, kde dosud nebyly vybudovány a instalovány prvky protipovodÀové ochrany. Historie povodní v Praze Nejvût‰í povodnû sefiazené podle zmûfieného prÛtoku vût‰ího neÏ 3 000 m3/sec: 14. 8. 2002

5 700 m3/sec

26. 2. 1784 29. 3. 1845 4. 9. 1890

4 580 m3/sec 4 500 m3/sec 3 975 m3/sec

2. 2. 1862 26. 5. 1872 15. 3. 1940 Srovnání

3 850 m3/sec 3 330 m3/sec 3 245 m3/sec 765 m3/sec

75

v˘‰ka hladiny 7,85 m – historicky nejvût‰í letní povodeÀ

(v˘‰ka hladiny 5,82 m – nejvût‰í letní povodeÀ do roku 2002)

jednolet˘ max. prÛtok v profilu ·tvanice (v˘‰ka hladiny 1,88 m)

ProtipovodÀová ochrana, Územní plán hlavního mûsta Prahy V dobû povodnû r. 2002 byl jiÏ v platnosti Územní plán sídelního útvaru hlavního mûsta Prahy schválen˘ v r. 1999. V územním plánu byly zapracovány návrhy protipovodÀové ochrany vytvofiené na základû 2D povodÀového modelu hl. m. Prahy, kter˘ zpracovala firma DHI Hydroinform, a. s. Model vlastní Útvar rozvoje hl. m. Prahy a kaÏdá jeho aktualizace je primárnû podfiízena úãelÛm územního plánování. Uvedené fie‰ení zobrazuje v˘kres ã. 09 územního plánu Prahy – Vodní hospodáfiství a odpad. Na celém území hlavního mûsta Prahy je protipovodÀová ochrana koncipována tak, aby hlavní mûsto chránila proti rozIivu Vltavy a Berounky s nav˘‰ením protipovodÀov˘ch opatfiení o 40 aÏ 60 cm nad úroveÀ povodnû, která zasáhla mûsto v srpnu 2002. JiÏ v roce 1997 bylo rozhodnuto o v˘stavbû protipovodÀov˘ch opatfiení na stoletou vodu, která byla rozdûlena do 7 etap. Po povodni 2002 bylo rozhodnuto nav˘‰it stávající ochranné hráze a roz‰ífiit v˘stavbu protipovodÀov˘ch opatfiení o dal‰í dvû etapy. Etapa Etapa Etapa Etapa Etapa Etapa Etapa Etapa Etapa

0001: 0002: 0003: 0004: 0005: 0006: 0007: 0008: 0009:

Staré Mûsto a Josefov Malá Strana a Kampa Karlín a LibeÀ Hole‰ovice a Stromovka V˘toÀ, Podolí a Smíchov Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle Troja, Praha 6 Modfiany – Komofiany ostatní stokové sítû

SoubûÏnû se provádûjí opatfiení na úpravû kanalizace. Celkové náklady na v˘stavbu protipovodÀov˘ch opatfiení Prahy dosáhnou cca 2,5 mld. Kã. Celková délka protipovodÀov˘ch opatfiení je cca 17 000 metrÛ, z toho vybudovan˘ch mobilních protipovodÀov˘ch opatfiení je 4 800 metrÛ o hmotnosti 800 tun. V rámci novû budovan˘ch etap (Zbraslav, Radotín, Velká Chuchle a Troja) pfiibude dal‰ích cca 450 m mobilního hrazení. Mobilní prvky a technologická zafiízení jsou uskladnûna v centrálním skladu v Dubãi, pfiipravuje se sklad v Hole‰ovicích a v Motole, kde se budou skladovat mobilní prvky novû budovan˘ch úsekÛ etapy 0006 – Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle. Mimo mobilní hrazení se v linii protipovodÀové ochrany hlavního mûsta Prahy staví protipovodÀová ochrana z pytlÛ s pískem. Celková délka protipovodÀové ochrany z pytlÛ s pískem je 1 193 m a celkem je potfieba 12 542 pytlÛ. Celková doba v˘stavby nebo demontáÏe mobilních protipovodÀov˘ch opatfiení je pfiibliÏnû 48 hodin. Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.1

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

Stránka 76

Charakteristika mobilních protipovodÀov˘ch zábran Mobilní protipovodÀové ochrany – protipovodÀové bariéry – ochrana budov a zafiízení – hliníkové uzávûry – vodotûsné dvefie Hradidlové uzávûrové systémy – kanálové uzávûry – uzávûry ãistíren odpadních vod – uzávûry vodních dûl Pfiednosti systému: – lehká hliníková konstrukce – snadná manipulace – rychlá montáÏ – moÏnost postupného navy‰ování – vysoká pevnost – zaruãená tûsnost – minimální údrÏba – vysoká Ïivotnost – snadné skladování – opakovatelné pouÏití

Al‰ovo nábfieÏí pfii povodni v roce 2002 – foto archiv URM

76

Skladování protipovodÀov˘ch zábran, protipovodÀov˘ch pytlÛ, násypek, náhradních dílÛ pro mobilní zábrany, náhradních zdrojÛ elektrické energie, manipulaãní techniky, dopravní techniky a montáÏního materiálu vyÏaduje logistickou základnu splÀující podmínky pro rychlé a bezpeãné vyvezení materiálu do prostoru jeho aplikace. Je to pevná plocha pro uloÏení kontejnerÛ s ãástmi mobilního hrazení a haly pro uskladnûní ostatního v˘‰e uvedeného materiálu. Nechybûjí administrativní prostory se sociálním zázemím pro zaji‰tûní správy a údrÏby a v pfiípadû v˘vozu materiálu fungují jako fiídící stfiedisko. Mobilní protipovodÀové zábrany systému Erik Kossbiel uÏívané v Praze se osvûdãily pfii záplavách v Kolínû nad R˘nem. Ten se musel se stoletou vodou vypofiádat dvakrát bûhem tfií let. V âesku tyto mobilní zábrany v licenci vyrábí firma Eko-systém Ladislava Srubka. V zemi jsou zabudovány betonové bloky jako zábrana proti pronikání podzemní vody. K nim jsou pfii‰roubovány svislé vzpûry, mezi nûÏ se vkládají jednotlivá hradidla. Ta jsou z hliníku a jsou tak lehká, Ïe s nimi mÛÏe manipulovat jedna osoba. Mobilní protipovodÀové stûny jsou na mapû zátopov˘ch území znaãeny zelenou nebo modrou ãarou.

Lehké mobilní stûny – fotografie Martin Po‰, archiv Magistrátu hl. m. Prahy

3_1:3_1

2/18/09

9:45 PM

77

Stránka 77

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.1

prilohy 3.1:mp_predloha

2/18/09

10:06 PM

12 Mûstské prostory z hlediska morfologie Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy, 2002

78

Stránka 78

prilohy 3.1:mp_predloha

2/18/09

10:06 PM

Stránka 79

13 Stfie‰ní krajina Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace, 2000

79

Management Plan historického jádra Prahy část třetí – kapitola 3.1

prilohy 3.1:mp_predloha

2/18/09

10:06 PM

14 Sourodé celky z hlediska moÏnosti stavebního zásahu Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace, 2000

80

Stránka 80

prilohy 3.1:mp_predloha

81

2/18/09

10:06 PM

Stránka 81

Management Plan historického jádra Prahy část třetí – kapitola 3.1

Rozvoj lokality

kapitola 3.2

V prÛbûhu posledních zhruba patnácti let byl plo‰n˘ potenciál historické ãásti mûsta pro v˘stavbu na voln˘ch plochách do znaãné míry vyãerpán. K demolicím za úãelem nové v˘stavby docházelo dosud sporadicky. Dal‰í rozvoj v území historického jádra a v nûkter˘ch ãástech navazujícího kompaktnû zastavûného území mûsta je dnes jiÏ velmi limitovan˘, ale i pfiesto je‰tû zb˘vá nûkolik lokalit, jejichÏ rozvoj mÛÏe integritu a autenticitu památky buì podpofiit, nebo naopak váÏnû po‰kodit. Je proto dÛleÏité, aby investiãní zámûry v dan˘ch lokalitách podléhaly nejen dÛslednému schvalovacímu procesu státní správy, ale byly konzultovány i s Radou svûtové památky.

3.2.1

Hodnota území, investice a vefiejn˘ zájem

Územní rozvoj mûsta je v˘sledkem dílãích poãinÛ investorÛ a developerÛ. Ekonomické zájmy investorÛ a developerÛ se mohou li‰it od vefiejného zájmu, formulovaného politickou reprezentací – jeÏ je v zastupitelské demokracii vystavena stálé kontrole a kritice obãanské vefiejnosti – a uplatÀovaného v˘konnou mocí úfiadÛ. Proto dochází v pluralitní trÏní spoleãnosti pfii pfiípravû investiãních akcí k fiadû stfietÛ zájmÛ investora ãi developera s vefiejn˘m zájmem konkretizovan˘m v územním plánování. Tyto stfiety jsou zákonité a nejsou tedy niãím nov˘m a nepfiirozen˘m. Jejich rozsah a dopad ale objektivnû roste s vût‰ími souãasn˘mi moÏnostmi developerÛ, neÏ tomu bylo kdykoliv v historii. Pfiíliv kapitálu do rozvoje mûst v devadesát˘ch letech zastihl mûsto i vefiejnost nepfiipravené. Dlouhodobû pfieru‰ená kontinuita v˘voje vztahu správy mûsta a privátních developersk˘ch subjektÛ zpÛsobila u nás po roce 1989 dramatické zmûny vyvolané vstupem trhu a kapitálu do rozvoje mûst a nov˘mi technick˘mi moÏnostmi investorÛ. Od té doby si politiãtí pfiedstavitelé i správní orgány postupnû uvûdomují svoji roli prosazovatelÛ vefiejného zájmu vÛãi privátním investorÛm a developerÛm. Obdobnû se v územním plánování profiluje poslání aktivního koordinátora územního rozvoje. Problematické pfiípady, kdy mûsto nedokázalo ãelit nûkter˘m necitliv˘m projektÛm, vytvofiily ve vefiejnosti – vãetnû její odborné ãásti – image developera jako nepfiítele „dobrého“ rozvoje mûsta, ale také pochybnosti o schopnosti pfiedstavitelÛ mûst a úfiadÛ – a také územního plánování – vefiejn˘ zájem prosadit. Trojúhelník tvofien˘ zájmov˘mi skupinami developerÛ a investorÛ, politick˘mi pfiedstaviteli s v˘konnou mocí a obãany tak vymezuje zpravidla konfliktní pole, v nûmÏ pfievaÏují mocenské snahy negující zájmy ostatních partnerÛ, popfiípadû se utváfiejí úãelové koalice usilující o vylouãení tfietí strany z úãasti na rozhodování. Tato takti82

ka mÛÏe pfiiná‰et krátkodobé v˘hody pfiinejmen‰ím pro nûkteré zájmové skupiny, ale zdá se, Ïe i v pfiípadû Prahy se stále více projevuje její dlouhodobá neudrÏitelnost. V pozadí ostr˘ch a úporn˘ch konfliktÛ provázejících nûkteré rozvojové zámûry a projekty se tak snad pomalu ale jistû prosazuje povûdomí o vzájemné potfiebnosti komunikace mezi v‰emi zájmov˘mi stranami jako zpÛsobu hledání a nalézání fie‰ení, která by byla pro v‰echny v˘hodná nebo alespoÀ pfiijatelná. Má-li se taktika prosazování vlastního zájmu proti ostatním subjektÛm v území zmûnit na usilování o „win-win“ fie‰ení vyhovující vefiejnému zájmu a uspokojující i zájmy investorÛ a developerÛ, je tfieba pfiedev‰ím vytvofiit jasná a v‰emi akceptovatelná „pravidla hry“. V celomûstské strategii má tato pravidla pfiedstavovat strategick˘ plán jako spoleãnû sdílená vize spoleãenství obyvatel a vyjádfiení vÛle tuto vizi naplnit. Pro uskuteãnûní strategick˘ch zámûrÛ v podobû konkrétních projektÛ je nezbytné vytváfiet regulativní nástroje jednoznaãnû formulující vefiejn˘ zájem vãetnû ochrany historick˘ch hodnot v podobû detailních „technick˘ch pravidel“ – regulaãních plánÛ, zadávacích podmínek. Mimoto je ale potfiebné je‰tû stanovit „pravidla“ pro efektivní komunikaci zájmov˘ch skupin, politick˘ch pfiedstavitelÛ, úfiadÛ a obãanÛ. Tato pravidla by mûla umoÏnit postupnû kultivovat „mûkké faktory“ plánování a managementu území a postupnû sníÏit existující nedÛvûru a napûtí. Systém zaloÏen˘ na komunikaci namísto konfrontace a vyluãování z rozhodování by umoÏnil pfiedcházet vyhrocen˘m stfietÛm nebo by alespoÀ vytváfiel prostfiedí pro jejich formulování a hledání fie‰ení na principu vzájemné v˘hodnosti.

3.2.2

Stabilizované území ‰ir‰ího centra mûsta

Pro úãely této kapitoly nejprve definujme pojem „‰ir‰ího centra mûsta“, resp. „území historického mûsta“. Rozumíme jím historické jádro Prahy v hranicích památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví a kompaktní zástavbu obytn˘ch a ãásteãnû prÛmyslov˘ch ãtvrtí (Karlín, Smíchov, Vinohrady, Hole‰ovice atd.), která vznikla v prÛbûhu 19. a zaãátkem 20. století za hradbami barokního mûsta. Území historického mûsta je tedy z pohledu moÏností kvantitativního rozvoje prakticky stabilizované. S v˘jimkou dále zmínûn˘ch ploch zde prostor pro plo‰n˘ rozvoj neexistuje. Situace je jiná v okolním území. V rámci ochranného pásma je dnes urãit˘ poãet pozemkÛ jako moÏn˘ch rozvojov˘ch ãi transformaãních ploch. Z pohledu moÏn˘ch dopadÛ rozvoje jsou nejv˘znamnûj‰ím kontaktním územím s historick˘m mûstem. Zde existuje pomûrnû v˘znamn˘ plo‰n˘ potenciál, pfiedev‰ím v podobû dráÏních ploch, resp.

ploch po zaniklé nebo zanikající prÛmyslové ãinnosti. Jde o ucelené plochy o znaãné rozloze. Jejich v˘znam je pro dal‰í v˘voj mûsta jako celku, zejména jeho vnitfiní kompaktní ãásti zástavby znaãn˘. MÛÏe v˘znamnû ovlivnit jak jeho funkci, tak jeho prostorové uspofiádání (obraz), pfiestoÏe projevy a vliv na historickou ãást mûsta jsou nepfiímé. Zástavba rozvojov˘ch ploch promluví do vizuální podoby jeho okolí jak v úrovni urbánní struktury, tak v rovinû stfie‰ní, eventuálnû panoramatické. Nabídka rozvojov˘ch ploch mÛÏe pomoci vyfie‰it nûkteré funkãní problémy, které není moÏné fie‰it v hranicích historického jádra mûsta a v pfiilehlé kompaktní zástavbû. Tato nabídka se ale mÛÏe stát svébytn˘m problémem, neboÈ atraktivní poloha potenciálních rozvojov˘ch a transformaãních ploch mÛÏe pfii nevhodném vyuÏití prohloubit problémy plynoucí ze stávajícího pfietíÏení centrální oblasti mûsta zejména dopravou. ZároveÀ mÛÏe oslabit atraktivitu míst od centra vzdálenûj‰ích, která jsou dnes ve mûstû problematická, a zájem o jejich dotváfiení je mal˘. Soustfiedûní zájmu na centrální oblast mûsta tak mÛÏe prohloubit jeho celkovû nevyváÏenou podobu a vystavit jeho historické jádro nepfiimûfienému tlaku. PfiestoÏe je plo‰n˘ rozvojov˘ potenciál historické ãásti mûsta prakticky vyãerpan˘, existují i zde jiné formy kvantitativního rozvoje, které jsou zaloÏené na intenzifikaci vyuÏití ploch a objektÛ. V prÛbûhu posledních dvaceti let souvisela tato intenzifikace ãasto s regenerací domovního fondu a stavebními aktivitami pÛvodnû vedoucími jen k odstranûní zanedbané údrÏby. I kdyÏ tato masivní ãinnost nepromûnila podstatnû obraz mûsta, resp. naopak pomohla k fyzické stabilizaci stávajících hodnot, docházelo a dochází v této souvislosti k vy‰‰í exploataci ploch a objemÛ vlastních objektÛ. Vnitfiní potenciál urbánních struktur je pfiedmûtem v˘razné poptávky a vyvolává tlak na vût‰í exploataci pozemkÛ vy‰‰ím podílem zastavûn˘ch ploch ãi navy‰ování uÏitn˘ch ploch samotn˘ch objektÛ, pfiedev‰ím jejich nástavbami, ale i rehabilitací vyuÏití podzemí. Pfii takovéto intenzifikaci jde nejen o stavební struktury, ale i o polovefiejn˘ a vefiejn˘ prostor. Pro ochranu identity území je zásadní posoudit oprávnûnost realizaci této poptávky, resp. míry jeho stability a pfiípustn˘ch nov˘ch stavebních intervencí. Stavební aktivita mající podobu adaptací stávajícího fondu pro nové potfieby jeho vlastníkÛ a uÏivatelÛ vyvolává postupn˘ kvantitativní nárÛst objemÛ, v men‰í mífie i zastavûn˘ch ploch. Intenzita vyuÏití území jako celku v‰ak takto stále narÛstá. Intenzifikace zástavby se projevuje pfiedev‰ím v prostoru vnitroblokÛ. NárÛst objemu se pak projevuje v postupném navy‰ování staveb. Doprovodn˘m negativním jevem je i nárÛst intenzity dopravy na pfiilehl˘ch komunikacích a rostoucí deficit ploch a prostorÛ pro parkování vozidel.

3.2.3

Rozvojová a transformaãní území

Za rozvojová území jsou povaÏována území, která jsou buì nezastavûná, nebo zastavûná jen fiídce. Transformaãním územím se rozumí lokalita, která ztratila své pÛvodní vyuÏití. V obou pfiípadech musí b˘t rozvojová a transformaãní území k budoucí funkãní a prostorové promûnû pfiedurãena územním plánem. 83

V následném popisu jsou uvedena území s moÏn˘m vlivem na historické jádro mûsta. Tento vliv je dán nejen polohou rozvojové lokality, ale také podobou investiãního zámûru. Rozhodující roli hraje vzdálenost území od historického jádra mûsta, uvaÏovaná v˘‰ka zástavby (a to nejen vlastní stavby, ale i jejího v˘‰kového umístûní v rámci konkrétní terénní konfigurace), její objem a viditelnost z v˘znamn˘ch pohledov˘ch míst. Z hlediska moÏn˘ch vizuálních dopadÛ byly vybrány lokality, u nichÏ se pfiedpokládá v˘stavba takového charakteru, kter˘ ovlivní vizuální scénu historického jádra Prahy a budou vnímány v kontextu s jeho kulturními hodnotami. Jde o vybrané lokality s pfiedpokládanou v˘stavbou v historickém jádru Prahy a v jeho vizuálním kontextu. Vzhledem k odli‰nému dopadu na podobu historické ãásti mûsta jsou uvádûny i men‰í rozvojové zámûry, dostavby v˘znamnûj‰ích proluk a pfiestavby v˘znaãn˘ch objektÛ. Na území ochranného pásma se drobnûj‰í rozvojové lokality a proluky neuvádûjí.

3.2.4

Lokality s potenciální moÏností nové v˘stavby v historickém jádru Prahy a v jeho vizuálním kontextu (viz pfiílohy 15 a 16)

Vzhledem k tomu, Ïe Management Plan má za úkol v‰estrannû informovat o památce svûtového dûdictví, uvádíme v této kapitole dosud nezastavûné lokality historického jádra nebo jeho ochranného pásma, na kter˘ch pfiíprava stavebního zámûru jiÏ probíhá, a to v rÛzn˘ch fázích projekãní pfiípravy. Uvedení lokalit v tomto pfiehledu neznamená ani souhlas Management Planu s uveden˘mi potenciálními stavebními zámûry, ani jejich pfiedbûÏnou legalizaci. Naopak je to v nûkter˘ch pfiípadech (napfi. lokalita ã. 15 Nov˘ Svût) upozornûním na zárodeãné stádium potenciálnû váÏného ohroÏení památky. Lokality s potenciální moÏností nové v˘stavby rozdûlujeme do ãtyfi kategorií:  Modrá oznaãuje lokality, které jiÏ mají vydané územní rozhodnutí o zámûru.  Zelená oznaãuje lokality, na nichÏ je zámûr zpracováván ve studii nebo v dokumentaci k územnímu rozhodnutí.  Îlutá oznaãuje lokality, které jsou Územním plánem pfiedurãeny ke stavebnímu rozvoji. Nûkteré jsou ovûfieny urbanistickou studií zadanou Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Na nûkteré si zpracoval územní studii soukrom˘ investor.  âervená oznaãuje lokality, kde probíhají první kroky ke zmûnû nezastavitelného území na zastavitelné formou zmûny Územního plánu (nebo formou podnûtu do konceptu nového Územního plánu) nebo se obecnû uvaÏuje o stavbû, která bude mít v˘razn˘ dopad na historické jádro Prahy. Podrobn˘ popis legislativních ustanovení vztahujících se ke schvalovacímu procesu lze najít v kapitole 2.2.3. Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

15 Lokality s potenciální moÏností v˘stavby v historickém jádru a jeho blízkosti Management Plan, 2009

84

980 m

1 Lokalita Copa centrum – Spálená 

2 Lokalita Mikulandská – Národní 

Zámûr Stavba polyfunkãního objektu napojeného na stanici metra. Bylo vydané územní rozhodnutí: â. j.: V˘st 69198/2006-âe-2CNN

Zámûr Stavba hotelu vy‰‰í kategorie. Bylo vydané územní rozhodnutí: â.j.: V˘st. 122996/2006-Hk-2/UR

Vymezení území Území je vymezeno prodlouÏenou stavební ãárou obchodního domu TESCO pfii ulici Spálené a pÛvodními stavebními ãarami zbofien˘ch blokÛ

Vymezení území Proluka pfii Národní tfiídû na parcelách ãíslo 841 a 842 a Shönkirchovsk˘ palác v Mikulandské ulici ã. p. l35 na parcelách ãíslo 843/1 a 843/2

Rozloha 6 198 m2

Rozloha 2 203 m2

Vztah zámûru k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ)

Vztah zámûru k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ)

Charakteristika zámûru Hlavní objekt budou tvofiit 4 budovy o 8 nadzemních podlaÏích. V dolních 6 podlaÏích je komplex propojen. Funkãní náplní je administrativa, obchod, restauraãní sluÏby a bydlení. Zastavûná plocha je 4 100 m2, celková hrubá podlaÏní plocha nadzemních podlaÏí je 28 000 m2

Charakteristika zámûru Ubytovací plochy 10 911 m2, obchodnû komerãní a provozní plochy 2 144 m2, kongresov˘ sál s kapacitou 300 osob, parking pro 37 osobních vozÛ

1 : 5 000 85

1 : 5 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

3 Lokalita strahovské hradby 

4 Lokalita ãást bloku Koruna 

Zámûr Stavba domÛ s peãovatelskou sluÏbou pro seniory. Byl podán podnût na pofiízení zmûny územního plánu usnesením zastupitelstva mûstské ãásti Prahy 1

Zámûr Transformace ãásti bloku, náhrada pÛvodních tiskáren a pfiestavba administrativních budov na multifunkãní objekty

Vymezení území Katastrální území Hradãany, parcely ãíslo 288/1a 292.

Vymezení území Blok je ohraniãen, Jindfii‰kou ulicí, ulic V Cípu a Panskou ulicí v katastrálním území Nové Mûsto

Rozloha 33 613 m2 Rozloha 42 000 m2 Vztah k platnému územnímu plánu: Zámûr není v souladu s funkcí území „Parky a parkovû upravené plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ)

Charakteristika Pozemky jsou souãástí celomûstského systému zelenû a parkového komplexu Petfiína. Toto území je v souãasné dobû spravované Ministerstvem obrany âeské republiky

Charakteristika âásteãnû budou ponechány stávající objekty, které budou upraveny, ãást objektÛ bude nahrazena novostavbami. Objekty se nacházejí v urbanistickém prostfiedí, které je prÛbûÏnû pfiestavováno a modernizováno od poloviny 19. století po souãasnost

1 : 10 000 86

1 : 5 000

5 Lokalita PafiíÏská 

6 Lokalita Staromûstské námûstí 

Zámûr Stavba restauraãního pavilonu

Zámûr Dostavba radniãního kfiídla na západní stranû Staromûstského námûstí. Zámûr je uveden v usnesení Rady hlavního mûsta Prahy z r. 2006

Vymezení území Stavební ãára ulic PafiíÏská, Bílkova, Eli‰ky Krásnohorské a od severu budova hotelu Intercontinental, katastrální území Staré Mûsto Rozloha 2 646 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím území „Vefiejná prostranství“ (DVP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu Charakteristika Parcela by mûla slouÏit aktivitám hotelu Intercontinental a nemûla by b˘t celá zastavûna. Jedná se o plochu po demolovaném bloku nájemních domÛ z pÛvodní regulace dle asanace Josefova z pfielomu 19. a 20. století. Zástavba Josefova patfií mezi architektonicky nejkvalitnûj‰í realizace pfielomu 19. a 20. století v Praze

1 : 5 000 87

Vymezení území Lokalita je vymezena pÛvodní stavební ãárou zaniklé budovy Nobileho radniãního kfiídla a sleduje zhruba hranice pozemku parcelní ãíslo 112 v katastrálním území Staré Mûsto Rozloha 2 657 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím území „Parky a parkovû upravené plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu Charakteristika Dostavba vefiejné budovy reprezentující hlavní mûsto Prahu. UvaÏovaná stavba je v samotném centru historického jádra Prahy na pomezí stfiedovûké urbanistické struktury Starého mûsta a blokové struktury 19. století Josefova

1 : 5 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

7 Lokalita pfiedpolí ·tefánikova mostu 

8 Lokalita Vítek centrum 

Zámûr V˘stavba solitérního objektu kulturního zamûfiení na pfiedpolí ·tefánkova mostu. Podnût na pofiízení zmûny byl podán usnesením zastupitelstva mûstské ãásti Prahy 1, ãíslo: U07_0118 ze dne 16. 10. 2007

Zámûr Stavba polyfunkãního objektu – nákupní centrum potravin, obchodní dÛm, restaurace, bazén, fitness, administrativa, konferenãní centrum, podzemní parking

Vymezení území Parcely ãíslo 2360/2, 2362, 2366 v katastrálním území Nové Mûsto

Vymezení fie‰eného území Rozsah fie‰ené lokality je dán rozlohou areálu b˘val˘ch tiskáren Typografie v katastrálním území Nové Mûsto

Rozloha 2 398 m2

Rozloha 15 832m2

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v nesouladu s funkãním vyuÏitím území „Parky a parkovû upravené plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu na smí‰enou funkci

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ) Charakteristika Stavba nahradí nevyhovující objekty tiskáren Polygrafie a pfiev˘‰enou budovu redakce b˘valého deníku Rudé právo. Projekt je ve stadiu studie

Charakteristika BlíÏe nespecifikovan˘ multifunkãní objekt by mûl ukonãit Revoluãní tfiídu. Z pohledového hlediska je toto místo vysoce exponované zvlá‰È z Letné

1 : 5 000 88

1 : 5 000

9 Lokalita Muzeum hl. mûsta Prahy – provozní 

10 Lokalita Masarykovo nádraÏí 

Zámûr Novostavba servisního objektu Muzea hlavního mûsta Prahy

Zámûr Postupná transformace a pfiesun nádraÏí. Byl podán podnût na pofiízení zmûny územního plánu podle usnesením Rady hlavního mûsta Prahy

Vymezení fie‰eného území Lokalita je dána rozlohou parãíku mezi budovou muzea, estakádou severojiÏní magistrály, uliãní ãárou Sokolovské a chodníkem pfii ulici Ke ·tvanici na parcele ãíslo 2337/10

Rozloha 190 797m2

Rozloha 4 185 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím území „Parky a parkovû upravené plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu, pro níÏ byl podán podnût

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím území „Tratû a zafiízení Ïeleznice“ (DZ1). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu na území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ) a ve v˘hledu téÏ „Parky a parkové plochy“ (PP) Charakteristika Jedná se o pomûrnû rozlehlé území spojující urbanistickou strukturu Nového mûsta a Karlína. V˘sledkem transformace by mûla b˘t atraktivní mûstská struktura respektující okolní prostfiedí historické zástavby. Projekt je ve stadiu studie

Charakteristika Jedná se o samostatnû stojící objekt v parku. Investor pfiipravuje vypsání architektonické soutûÏe

1 : 5 000 89

Vymezení fie‰eného území Lokalita je na území mûstsk˘ch ãástí Prahy 1, katastrální území Nové Mûsto a Prahy 8, katastrální území Karlín

1 : 10 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

11 Lokalita Hlavní nádraÏí 

12 Lokalita okolí Národního muzea – humanizace severojiÏní magistrály 

Zámûr Pfiekryv ãásti koleji‰tû Wilsonova nádraÏí s polyfunkãním objektem

Zámûr Obousmûrné tunelové vedení severojiÏní magistrály za Národním muzeem

Vymezení území Lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 2, v katastrálním území Vinohrady Rozloha 13 842m

2

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím území „Tratû a zafiízení Ïeleznice“ (DZ1). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu na území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ) Charakteristika poloha tohoto území pfii v˘chodní hranici historického jádra Prahy a souãasnû i v˘chodní ãásti celomûstského centra je na rozhraní historické urbanistické struktury Nového Mûsta a blokové zástavby Vinohrad. Okolí navrhovan˘ch objektÛ vyÏaduje mimofiádnû kvalitní úroveÀ architektonického fie‰ení objektÛ. Cílem je doplnit urbánní strukturu Vinohrad pfii Vinohradské ulici. Projekt je ve stadiu studie

1 : 5 000 90

Vymezení území Lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 2 – v katastrálním území Nové Mûsto je vymezena ulicemi âelakovského, Mezibranskou, Washingtonova, Vrchlického sady a Legerovou Rozloha 92 800 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s platn˘m územním plánem Charakteristika Návrh humanizace magistrály uvaÏuje s redukcí její kapacity a s mimoúrovÀov˘m kfiíÏením s Vinohradskou tfiídou. Projekt je ve stadiu studie

1 : 10 000

13 Lokalita Albertov 

14 Lokalita NádraÏí Vy‰ehrad 

Zámûr V˘stavba ústavÛ Biocentra a Globcentra University Karlovy. Zámûr je v souladu s urbanistickou koncepcí univerzitního kampusu

Zámûr Konverze historické budovy b˘valého nádraÏní budovy na polyfunkãní objekt a dostavba areálu b˘valé Ïelezniãní stanice Vy‰ehrad

Vymezení území lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 2 – na parcelách ãíslo 1572; 1564/4; 1419; 1413; 1412; 1227/3; 1411, v katastrálním území Nové Mûsto

Vymezení území lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 2 – na parcelách 286 a 284/1; v katastrálním území Nové Mûsto

Rozloha 18 453 m2

Rozloha 3 582 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s dne‰ním funkãním vyuÏitím území „Zahradnictví“ (PZA) a „Parky a parkové plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu na funkci „Vysoké ‰koly a vysoko‰kolské koleje“ (ZVS), která ve svém rámci nevyluãuje parkové plochy ani vzrostlou zeleÀ

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „V‰eobecnû obytné“ (OV), navrhované vyuÏití je v˘jimeãnû pfiípustné

Charakteristika Areál Albertova je nejv˘znamnûj‰ím rozvojov˘m územím Univerzity Karlovy v Praze. Universitní kampus má svébytnou urbanistickou strukturu, kterou návrhy nov˘ch objektÛ respektují. Projekt je ve stadiu studie

Charakteristika Îelezniãní stanice Vy‰ehrad byla otevfiena v roce 1905. V souãasné dobû je stanice trvale mimo provoz. Budova stanice je sice klasifikována jako kulturní památka, nicménû chátrá a mûní se v ruinu. Studie soukromého investora pfiichází s tímto funkãním vyuÏitím: obchody, kavárna, wellness-centrum, rehabilitace. V nov˘ch objektech bude administrativa. Projekt je ve stadiu studie

1 : 5 000

1 : 5 000

91

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

15 Lokalita Nov˘ svût 

16 Lokalita Churchillovo námûstí 

Zámûr Prodej pozemku a v˘stavba obytn˘ch domÛ

Zámûr Multifunkãní objekty na základû investorské vyzvané architektonické soutûÏe

Vymezení území Lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 1-Nov˘ Svût na parcelách ãíslo 331/1; 332 a 331/5, v katastrálním území Hradãany Rozloha 2 944 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v rozporu s funkãním vyuÏitím území „Parky a parkovû upravené plochy“ (PP). Podmínkou je projednání zmûny územního plánu. K této zmûnû byl podán podnût. Charakteristika Jedná se o nezastavûné území zelenû vedené v územním plánu jako plocha nezastavitelná. Pozemek je situován v exponované poloze s pozadím Nového Svûta a Hradãan. PÛvodní historická funkce tohoto území byla tzv. záloÏní zahrada nedalekého klá‰tera fiádu kapucínÛ. Zahrada pfiiléhá k vnitfiní stranû barokního opevnûní a tvofií dodnes nutnou urbanistickou cézuru mezi opevnûním a zástavbou Nového svûta

1 : 5 000 92

Vymezení území Lokalita je na území mûstské ãásti Prahy 2 v katastrálním území Vinohrady, mezi ulicemi Seifertova, Churchillovo námûstí, Italská, Kunûtická a plochami Hlavního nádraÏí Rozloha 17 945 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ) Charakteristika Blok pfii nároÏí Seifertovy a Italské ulice bude administrativnû obchodní areál s dominantním objektem pfii námûstí. Navrhované objekty jsou v exponované poloze viditelné z PraÏského Hradu a Letné

1 : 5 000

17 Lokalita Smíchov – Hofiej‰í nábfieÏí 

18 Lokalita Smíchov jih 

Zámûr Hotelov˘ komplex

Zámûr Polyfunkãní pásová zástavba nábfieÏí

Vymezení území Lokalita je v mûstské ãásti Praha 5, v katastrálním území Smíchova a je vymezena ulicí Svornosti, prodlouÏenou linií ulice Pivovarské, nábfieÏím Vltavy a na jihu Ïelezniãním mostem

Vymezení území Lokalita je v mûstské ãásti Praha 5, v katastrálním území Smíchova mezi ulicí NádraÏní, Ïelezniãním mostem, Hofiej‰ím nábfieÏím a pomysln˘m prodlouÏením ulice Pivovarské. V˘chodní hranici tvofií bfieh fieky Vltavy, jiÏní hranici ãást mûstského okruhu

Rozloha 8 615 m2

Rozloha 243 515 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Zvlá‰tní ostatní“ (ZOS)

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je z vût‰í ãásti v souladu s platn˘m územním plánem s drobn˘mi zmûnami plochy sportovního vyuÏití pfii Ïelezniãním mostu na vyuÏití smí‰ené

Charakteristika Zástavba dosud pfiírodního bfiehu u Ïelezniãního mostu budovou hotelu o nûkolika kfiídlech. Hotel má vlastní molo pro turistické lodi. Projekt je ve fázi studie

1 : 5 000 93

Charakteristika Nová zástavba bude tvofiit rámec cenného prostoru údolní nivy Vltavy a bude velmi exponována v pohledech od Hradu, Chotkov˘ch sadÛ i Letné. Je Ïádoucí architektonická koordinace a prostorové a funkãní propojení s transformaãním územím NádraÏí Smíchov. Projekt je ve fázi studie

1 : 33 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

19 Lokalita nádraÏí Smíchov 

20 Lokalita Strahov 

Zámûr Vytvofiení plnohodnotné mûstské ãtvrti vãetnû potfiebné vybavenosti a pracovních pfiíleÏitostí, dopravního terminálu, jehoÏ souãástí bude rekonstruovaná Ïelezniãní stanice, pokraãování centra Smíchova.

Zámûr Funkãní a prostorová transformace doslouÏilého sportovního areálu na Ïivou, mûstskou lokalitu se sportovními a parkov˘mi plochami

Vymezení území Lokalita je v mûstské ãásti Praha 5 v katastrálním území Smíchova a je vymezena ulicemi Ostrovského a NádraÏní, na jihu Zlíchovsk˘m tunelem a na západû ulicemi Dobfií‰ská a Radlická

Vymezení území Lokalita je v mûstské ãásti Praha 6, katastrální území Bfievnova a je souãástí „Bfievnovské“ náhorní planiny navazující na západní opevnûní Historického jádra Prahy. Území je vymezeno ulicí BûÏeckou, ze severu terénní hranou svahu nad Bûlohorskou ulicí a z jihu pokraãujícími hradbami a hranou Smíchovsk˘ch svahÛ

Rozloha 377 827 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Funkãní vyuÏití je zãásti v souladu s platn˘m územním plánem s drobn˘mi zmûnami, nejvût‰í zmûna funkãního vyuÏití se t˘ká ploch „Pfiekladi‰È, kontejnerov˘ch terminálÛ a nákladov˘ch obvodÛ“ (DDN) a „Ploch Ïelezniãních (DZ1), které budou vyuÏity pro smí‰ené funkce Charakteristika Nová zástavba bude mít dopad na exponované pohledy od Hradu, Chotkov˘ch sadÛ i Letné. Bude vyÏadována koordinace prostorového pÛsobení, které bude posouzeno na digitálním modelu Prahy. Projekt je ve stadiu studie

1 : 40 000 94

Rozloha 470 553 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v rozporu s dne‰ním funkãním vyuÏitím území „Velk˘ sportovní areál“ (ZSP). Podmínkou transformace území je zmûna územního plánu, k níÏ byl dán podnût Charakteristika nová zástavba bude patrná v exponovan˘ch pohledech od Vy‰ehradu. Bude vyÏadována koordinace prostorového pÛsobení, které bude posouzeno na digitálním modelu Prahy

1 : 20 000

21 Lokalita Pra‰n˘ most 

22 Lokalita Letná – Kostelní 

Zámûr Vytvofiit plnohodnotnou mûstskou strukturu navazující na Dejvice a respektující kontakt s Hradãany

Zámûr Návrh prodeje pozemku hlavního mûsta Prahy pro úãel v˘stavby

Vymezení území Plocha navrhovaného transformaãního území zahrnuje prostor Dejvického nádraÏí, území Pra‰ného mostu, kter˘ je dále vymezen ulicemi Milady Horákové, Václavkova a Dejvická a na v˘chodû kfiiÏovatkou na ·pejchafie Rozloha 100 135 m2

Rozloha 1 913 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s dne‰ní funkãní plochou „Ostatní bez specifikace“ (ZOS)

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s dne‰ním funkãním vyuÏitím území Charakteristika Území je v úzkém vizuálním kontaktu s PraÏsk˘m Hradem. Pfii pohledech od západu a severu by nemûla b˘t touto zástavbou negativnû ovlivnûna zaÏitá silueta Hradãan. Projekt je ve stadiu studie

1 : 20 000 95

Vymezení území Území mûstské ãásti Prahy 7, katastrální území Hole‰ovice, parcely ãíslo 2118/1 a 2120

Charakteristika Pozemek v urbanisticky exponované poloze by mûl zÛstat rezervou pro pfiípadnou kulturní stavbu celomûstského v˘znamu

1 : 5 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

23 Lokalita Letná – Národní technické muzeum  Zámûr Dostavba nové budovy Národního technického muzea Vymezení území Území mûstské ãásti Prahy 7, katastrálním území Hole‰ovice, parcela ãíslo 2105/2 Rozloha 7 052 m2 Vztah k platnému územnímu plánu Soulad Charakteristika UvaÏovaná zástavba doplní blokovou strukturu Letné a mûla by zachovat i v˘‰kovou hladinu stávající zástavby. Projekt je ve stadiu pfiípravy architektonické soutûÏe

1 : 5 000 96

16 Lokality s potenciální moÏností v˘stavby mimo historické jádro Management Plan, 2009

97

6 000 m

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

24 Lokalita Pankrácké centrum 

25 Lokalita Hole‰ovice – Bubny – Zátory 

Zámûr Dostavba území pankrácké plánû solitérními objekty hotelu a bytového domu doplnûn˘mi parterem

Zámûr ZaloÏení nové urbanistické struktury roz‰ífieného celomûstského centra spojující dosud oddûlené ãtvrti Letnou a Hole‰ovice

Vymezení území Mûstská ãásti Praha 4, katastrální území Nusle a Krã Lokalita pracovnû zvaná Pentagon je vymezena pûti ulicemi Na StrÏi, Milevská, Pujmanové, Hvûzdova a Na Pankráci

Vymezení území Mûstská ãást Praha 7, katastrální území Hole‰ovice Poloha mezi ulicemi Bubenská, Argentinská, NábfieÏím kpt. Jaro‰e a Bubensk˘m nábfieÏím

Rozloha 117 500 m2

Rozloha 669 024 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr je v souladu s funkãním vyuÏitím území „Smí‰ené mûstského jádra“ (SMJ) Charakteristika V tomto území jiÏ stojí tfii v˘‰kové budovy a to nejvy‰‰í budova v Praze – City Tower (111 m), hotel Panorama a nejstar‰í budova Motokovu z konce 70. let minulého století. Novû získal územní rozhodnutí v˘‰kov˘ obytn˘ dÛm a budova hotelu Epoque. Územní rozhodnutí nenabylo právní moci, neboÈ se proti nûmu odvolalo obãanské sdruÏení Arnika

1 : 10 000 98

Vztah k platnému územnímu plánu Zámûr není v souladu s funkãním vyuÏitím Ïeleznice. Je tfieba zmûna na plochy zastavitelné „smí‰ené“ (SM) a plochy nezastavitelné – „zeleÀ parková“ (PP). Zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu Charakteristika Území je ve vizuálním kontaktu s historick˘m jádrem Prahy, proto je nutné ovûfiit prostorové pÛsobení zástavby na digitálním modelu Prahy

1 : 33 000

26 Lokalita Maniny – Rohansk˘ ostrov 

27 Lokalita ÎiÏkov – Nákladové nádraÏí 

Zámûr Doplnûní ãtvrtí Karlína a Libnû celomûstsky v˘znamn˘m prostorem navazujícím na stanici metra Invalidovna, funkãní regionální biocentrum a rozsáhlé sportovnû-rekreaãní plochy ve vazbû na Vltavu

Zámûr Cílem návrhu transformace nádraÏí je odstranûní existující bariery v propustnosti lokality, její zapojení do existující urbánní struktury a doplnûní území o velkomûstskou zástavbu s ambicemi nového centra nadmístního v˘znamu

Vymezení území Mûstská ãást Praha 8, katastrální území Karlín a LibeÀ Poloha mezi ulicemi Thámova, Sokolovská, Zenklova, KoÏeluÏská a Voctáfiova a bfiehy Vltavy

Vymezení území Mûstská ãást Praha 3, katastrální území ÎiÏkova Poloha mezi ulicemi Male‰ická, U nákladového nádraÏí a Jana Îelivského

Rozloha 1 130 595 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu Charakteristika V karlínské ãásti se pfiedpokládá vznik mûstské blokové a poloblokové struktury, navazující na stávající zástavbu Karlína. Vzhledem k exponovan˘m pohledÛm od Petfiína a PraÏského Hradu je nutné zámûr ovûfiit na digitálním modelu Prahy

1 : 33 000 99

Rozloha 308 979 m2

Charakteristika Území leÏí v kompaktním mûstû, uprostfied ÏiÏkovské zástavby. NavrÏená koncepce zástavby navazuje na tradiãní urbanizaãní a kompoziãní osu v území – ulici Jana Îelivského, oãekáváno je umístûní v˘‰kov˘ch dominant. Vzhledem k exponovan˘m pohledÛm od Petfiína, PraÏského Hradu, Chotkov˘ch sadÛ a Letné je nutné zámûr ovûfiit na digitálním modelu Prahy

1 : 10 000 Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

28 Lokalita Trojmezí 

29 Lokalita Dívãí Hrady 

Zámûr Rozvoj rekreace a sportu pro ‰ir‰í spádové území velk˘ch obytn˘ch celkÛ. V místech pfiechodu pfiírodních ploch ke stávající sídli‰tní zástavbû budou situovány obytné skupiny formy rodinn˘ch domÛ

Zámûr Umístûní vysoko‰kolského kampusu Univerzity Karlovy v lokalitû U KfiíÏe za pfiedpokladu vyfie‰ení dopravního napojení z Radlické ulice

Vymezení území Mûstské ãásti Praha 10, 11 a 15, katastrální území Zábûhlice, Chodov a Hostivafi Území je vymezeno ze severu tokem potoku Botiã, z v˘chodu ulicí Doupovská, z jihu ulicí Mírového hnutí a ze západu pû‰ím koridorem navazujícím na ulici U zábûhlického zámku

Vymezení území Mûstská ãást Praha 5, katastrální území Radlice a Jinonice Západní ãást náhorní terasy Dívãích hradÛ pfiiléhající k jádru b˘valé vesnice Jinonice Rozloha 902 783 m2

Rozloha 1 076 136 m

2

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu Charakteristika Dosud nezastavitelné území má potenciál rozvoje zelenû, rekreace a sportu. Cílem je zachovat a trvale chránit vymezené ãásti území pro jejich pfiírodovûdné, krajinné a estetické hodnoty a pfiitom umoÏnit rekreaãní funkce a na okraji území téÏ nízkopodlaÏní obytnou zástavbu

1 : 20 000 100

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu Charakteristika V˘jimeãn˘ krajinn˘ útvar s mohutnou náhorní plo‰inou a zelen˘mi svahy, v˘razná krajinná dominanta viditelná z historického jádra mûsta. Navrhovanou zástavbu bude nutné korigovat na digitálním modelu Prahy

1 : 20 000

30 Lokalita Braník – pivovar 

31 Lokalita Hodkoviãky 

Zámûr Transformace území b˘valého pivovaru na pfieváÏnû obytn˘ areál pfii zachování jeho hlavních budov. Vytvofiení harmonického celku, co do vazeb a pomûru nejvhodnûj‰ích funkcí

Zámûr Postupná pfiestavba území na urbanistick˘ celek smí‰en˘ch funkcí – byty, rekreace, láznû

Vymezení území Mûstská ãást Praha 4, katastrální území Braník, areál pivovaru Rozloha 41 368 m2

Vymezení území Mûstská ãást Praha 4, katastrální území Podkoviãky a Modfiany. Lokalita je vymezena na severu Mostem inteligence, na západû Vltavou, na jihu areálem Chirany, na v˘chodû ul. Pod Kopcem a V Mokfiinách Rozloha 226 476 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu

Charakteristika Poloha lokality v jiÏní ãásti území Prahy 4 je pohledovû vnímána pfii prÛjezdu mûstsk˘m okruhem od Barrandovského mostu. Areál pivovaru Braník s památkovû chránûn˘mi budovami jiÏ v˘robû piva neslouÏí

Charakteristika Urbanistická koncepce je zakotvena v projednané a schválené Urbanistické studii Hodkoviãky V Náklích. PobfieÏní pásmo je urãeno pro sport a rekreaci, golf. Stfiední funkce smí‰ené, na jihu je poãítáno s tramvajovou vozovnou. Ve v˘chodní oblasti je zastoupena funkce bydlení a smí‰ená

1 : 5 000

1 : 20 000

101

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

32 Lokalita Modfiany – cukrovar 

33 Lokalita StfiíÏkov – centrum 

Zámûr Revitalizace území po demolici cukrovaru na rezidenãní a komerãnû rekreaãní areál

Zámûr Návrh nové zástavby, která kompoziãnû ukonãí Proseckou pláÀ v˘‰kovou dominantou ve vazbû na stanici metra a Park pfiátelství

Vymezení území Mûstská ãást Praha 12, katastrální území Modfiany Lokalita je vymezena Ïelezniãní tratí, ulicí Komofianskou a na jihu sahá témûfi k ulici U soutoku

Vymezení území Mûstská ãást Praha 9, katastrální území StfiíÏkov Zahrnuje rozvojové plochy v kfiiÏovatce ulic Vysoãanská, Lovosická a Teplická vãetnû severní ãásti centrálního Parku pfiátelství.

Rozloha 149 673 m2

Rozloha 240 154 m2

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu

Vztah k platnému územnímu plánu Nesoulad, nutné zmûny jsou obsaÏeny v konceptu nového územního plánu

Charakteristika Devastované území, vzniklé po demolici objektÛ cukrovaru. Nová zástavba je uvaÏována v˘‰ky do 14 nadzemních podlaÏí. Vzhledem k poloze v údolní nivû Vltavy bude nutné ovûfiit vizuální pÛsobení zástavby na digitálním modelu Prahy

Charakteristika Lokalita zatím s nedokonãenou urbanistickou koncepcí ale s pfiedpoklady pro umístûní spoleãensky v˘znamn˘ch funkcí. V˘‰ka zástavby do 14 nadzemních podlaÏí. Vzhledem k exponovan˘m pohledÛm od Petfiína a PraÏského Hradu je nutné zámûr ovûfiit na digitálním modelu Prahy

1 : 10 000 102

1 : 20 000

103

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.2

3_23:3_23

2/18/09

9:47 PM

Stránka 104

Mûsto a územní plánování

kapitola 3.3

Jak mûsto roste a vyvíjí se, vznikají nové plány pro jeho nové ãásti nebo pro pfiestavbu jeho existujících ãástí. KaÏd˘ dal‰í plán se musí vypofiádat s tím, co vzniklo pfied ním, navázat na pfiedchozí my‰lenky a souãasnû je definovat pro novou situaci. Hodnota urbánního prostfiedí závisí na vyváÏenosti proporce mezi kontinuitou a zmûnou, mezi tím, co trvá a tím, co se mûní. Souãasná úprava územního plánování vytváfií právní prostfiedí pro management území.

3. 3.1

Nová územnû plánovací dokumentace

Základními vstupy pro novou územnû plánovací dokumentaci jsou pfiíslu‰né zákony a dal‰í právní normy, pfiedev‰ím zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon) a vyhlá‰ka ã. 500/2006 Sb., o územnû analytick˘ch podkladech, územnû plánovací dokumentaci a zpÛsobu evidence územnû plánovací ãinnosti. Podle tûchto ustanovení hl. m. Praha v souãasné dobû pofiizuje dvû celomûstské územnû plánovací dokumentace, tj. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy a Územní plán hl. m. Prahy. Oba dokumenty musí vycházet z nadfiazené dokumentace, kterou je Politika územního rozvoje âeské republiky. V˘chodiskem pro celkovou koncepci mûsta je také aktualizovan˘ Strategick˘ plán hl. m. Prahy. Rozvojové dokumenty sousedního Stfiedoãeského kraje se problematiky Management Plan dot˘kají pouze okrajovû. Nov˘ stavební zákon (zákon ã. 183/2006 Sb.) urãuje základní úkoly územního plánu, jehoÏ popis je uveden v kapitolách 2.1.1. Legislativní ochrana a 2.2.1. Plánovací nástroje vefiejné správy.

3.3.2

Zásady územního rozvoje hlavního mûsta Prahy

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy urãují zásadní koncepci rozvoje a uspofiádání území mûsta, stanovují základní strategii pro rozvoj území s ohledem na podmínky udrÏitelného rozvoje a jeho hospodárné vyuÏívání. Definují priority územního plánování, mezi kter˘mi jsou i ty, které se bezprostfiednû dot˘kají historického jádra mûsta: 1. Vycházet z v˘jimeãného postavení Prahy jako hlavního mûsta âeské republiky, pfiirozeného centra praÏského regionu a v˘znamného mûsta Evropy. 2. Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité pfiírodní podmínky na území hl. m. Prahy. 104

3. Vytvofiit podmínky pro vyváÏen˘ rozvoj území návrhem odpovídajícího funkãního i prostorového uspofiádání ve v‰ech historicky vznikl˘ch pásmech mûsta. 4. Upfiednostnit vyuÏití transformaãních území oproti rozvoji na dosud nezastavûném území. 5. Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v pfiilehlé ãásti praÏského regionu opatfieními v okrajov˘ch územích hlavního mûsta Prahy. 6. Zajistit podmínky pro rozvoj v‰ech dopravních systémÛ nezbytn˘ch pro fungování mûsta, pfiednostnû pro rozvoj integrované vefiejné dopravy s potfiebn˘m pfiesahem do praÏského regionu. 7. Vytvofiit podmínky umoÏÀující omezit individuální automobilovou dopravu v historickém jádru Prahy. 8. Vytvofiit podmínky pro rozvoj druhÛ dopravy ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí. 9. Zajistit rozvoj v‰ech systémÛ technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro dal‰í rozvoj mûsta. 10. Zvy‰ovat podíl zelenû a spojovat ji do uceleného systému. 11. Vytvofiit podmínky pro odstranûní nebo zmírnûní souãasn˘ch ekologick˘ch problémÛ a pfiispût k vyfie‰ení stfietu zájmu mezi ochranou Ïivotního prostfiedí a ekonomick˘m a stavebním rozvojem hlavního mûsta. 12. Vytvofiit podmínky pro odstranûní souãasn˘ch problémÛ mezi vefiejn˘m zájmem na zachování historického stavebního fondu a rozvojem uvnitfi historického jádra. Zásady územního rozvoje stanovují základní urbanistickou koncepci mûsta vãetnû rozvojov˘ch a transformaãních oblastí, koncepci rozvoje dopravní a technické infrastruktury, upfiesÀují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje pfiírodních, kulturních a civilizaãních hodnot a obsahují podmínky pro zpracování podrobnûj‰í dokumentace. Zadání Zásad územního rozvoje hlavního mûsta Prahy bylo schváleno usnesením Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy ã. 11/52 dne 29. 11. 2007. Návrh, kter˘ byl odevzdán v listopadu 2007 se v souãasné dobû projednává. Zákonem je stanovena lhÛta pro vydání zásad územního rozvoje, a to do konce roku 2010.

3.3.3

Nov˘ územní plán

Hlavní mûsto Praha se usnesením Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy ã. 7/1 ze dne

3_23:3_23

2/18/09

9:47 PM

Stránka 105

31. 5. 2007 rozhodlo zahájit pofiízení nového územního plánu pro Prahu. Zadání územního plánu hl. m. Prahy bylo schváleno usnesením Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy ã. 17/43 ze dne 29. 5. 2008. LhÛta daná zákonem pro dokonãení (tvorba nebo úprava a projednání) územního plánu ve smyslu nového zákona vãetnû jeho vydání je do konce roku 2015. Zadání nového územního plánu V souladu se stavebním zákonem nov˘ územní plán stanoví základní koncepci rozvoje mûsta, ochrany jeho hodnot, jeho plo‰ného a prostorového uspofiádání. Navrhne uspofiádání krajiny, koncepci vefiejné infrastruktury, vymezí zastavitelné plochy, územní rezervy a plochy pro vefiejnû prospû‰né stavby a opatfiení. Územní plán mÛÏe uloÏit ve vybran˘ch plochách a koridorech jejich podrobnûj‰í provûfiení samostatnû zpracovanou územní studií. Pfiedpokládá se, Ïe nov˘ územní plán bude obsahovat poÏadavek na zpracování územní studie pro historické jádro Prahy. Hlavní úkoly stanovující koncepci nového územního plánu jsou vyjádfieny v obecn˘ch zásadách rozvoje: – navrhnout podmínky vyváÏeného rozvoje 3 historick˘ch pásem: celomûstského centra, kompaktního mûsta a vnûj‰ího pásma, – ovûfiit podmínky pro roz‰ífiení celomûstského centra, – podrobnû ovûfiit vymezení a moÏnosti funkãního vyuÏití roz‰ífieného kompaktního mûsta, – pro ochranu panoramatu mûsta, zejména s ohledem na historické jádro Prahy, a pro ochranu dal‰ích exponovan˘ch pohledov˘ch horizontÛ zajistit úãinnou v˘‰kovou regulaci nové zástavby, – vytvofiit a chránit pfiimûfiené rezervní plochy pro potfiebnou budoucí obãanskou, dopravní a technickou infrastrukturu a pro zeleÀ, – ovûfiit umístûní nov˘ch celomûstsky dÛleÏit˘ch staveb a areálÛ, pro areály s vysokou náv‰tûvností ovûfiit umístûní mimo centrální oblast v místech s dobrou obsluhou vefiejnou hromadnou dopravou, – stanovit regulativy pro obchodnû-spoleãenská centra celomûstského a regionálního v˘znamu, – upfiesnit vymezení zelen˘ch klínÛ a zelen˘ch os, ovûfiit moÏnost propojení se systémem zelenû za hranicí Prahy, – zpfiesnit vedení územního systému ekologické stability, doplnit jej o lokální úroveÀ pfii dodrÏení pfiedepsan˘ch parametrÛ, – provûfiit rozvoj dopravních systémÛ se zfietelem na principy udrÏitelného rozvoje, – provûfiit rozvoj v‰ech systémÛ technického vybavení nezbytn˘ch pro rozvoj mûsta

105

Vazby na územnû analytické podklady Pro v‰echny pfiipravované územnû plánovací dokumentace má zásadní v˘znam prÛzkum a v‰estranné rozbory stavu území, kter˘mi jsou podle stavebního zákona územnû analytické podklady kraje a obce. Pfiedev‰ím podklady zpracované pro obec poskytují pro ochranu a regulaci rozvoje území uvnitfi i v kontaktu s historick˘m jádrem mûsta podstatné a cenné informace. Z tûchto podkladÛ a vyhodnocení problematiky stavu a tendencí rozvoje mûsta mÛÏe vycházet jak Management Plan, tak územní plán, coÏ je zárukou koordinovaného postupu pfii ochranû hodnot území. Územnû analytické podklady kraje vãetnû rozboru udrÏitelného rozvoje byly projednány v Zastupitelstvu hlavního mûsta Prahy dne 28. 2. 2008 a pfiijaty usnesením Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy ã. 14/30. Územnû analytické podklady obce byly dokonãeny a pfiedány pofiizovateli v záfií 2008. Závûry Zásady územního rozvoje a územní plán jsou dokumenty ve smyslu stavebního zákonu pro usmûrÀování a koordinaci územního rozvoje mûsta a jsou schvalované nejvy‰‰ím samosprávn˘m orgánem mûsta, tj. Zastupitelstvem hlavního mûsta Prahy. Úkolem Management Plan je na úrovni mûsta koncepãnû a úãinnû fiídit správu historického jádra mûsta zapsaného na Seznam svûtového dûdictví (UNESCO). Proto je nutné v‰echny uvedené dokumenty koordinovat jak po stránce cílÛ, jichÏ se má dosáhnout, tak po stránce obsahové a formální. Znamená to usilovat o jednotu pojmÛ a definic a o vzájemnou provázanost obou dokumentÛ. Historické jádro mûsta Prahy a jeho ochranné pásmo je nedílnou souãástí organismu celého mûsta, proto musí nov˘ Územní plán i Management Plan vznikat ve vzájemné symbióze. Je ov‰em tfieba si uvûdomit, Ïe podrobnost a rozli‰ovací schopnost Územního plánu není taková, aby mohl b˘t sám o sobû dostateãnou ochranou památky zapsané na Seznam svûtového dûdictví. Územní plánování bude muset svoji doposud pfieváÏnû normativní a regulativní podobu opírající se o pfiedpisy a zákonem stanovené procedury roz‰ífiit o dimenzi sdílení a souãinnosti ve vládnutí, pro niÏ se uÏívá pojem governance, tzn. spolupráce a interakce mezi vefiejnou správou a investory. Tím se stane managementem zmûn v území. Územní plánování by mûlo vyuÏívat nejen sv˘ch zákonn˘ch pravomocí regulovat vyuÏití území omezením volnosti rozhodování investorÛ, ale mûlo by vytváfiet podmínky pro vznik potfiebn˘ch komunikaãních mechanismÛ mezi investory státní správou a vefiejností.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.3

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 106

Koncepce v˘‰kové regulace mûsta

kapitola 3.4

3.4 .1

Obecnû o v˘‰kov˘ch stavbách a dominantách

Hodnota veduty mûsta je dána – kromû základní topografické situace – hladinou zástavby, její vyrovnaností, nebo naopak nesourodostí v˘‰ek staveb, morfologií, krytinou jednotliv˘ch stfiech a architektonick˘mi dominantami. Pfiitom je nutné odli‰it stavební dominanty v˘‰kové a objemové. Pro pÛsobení dominant je zásadní nejen jejich celková v˘‰ka, ale stejnû tak jejich vzájemné prostorové vztahy a vztah k v˘‰ce okolní zástavby. Obraz Prahy Obraz Prahy je postaven na jedineãném uskupení dominant (pfiedev‰ím vûÏí) v kontextu jejího krajinného utváfiení. Problematika v˘‰kov˘ch staveb v historickém jádru, resp. jeho okolí, je pfiedev‰ím problematikou v‰estranné hodnoty této veduty mûsta. Ochrana a regulace dal‰ího v˘‰kového v˘voje mûsta musí b˘t zaloÏena na porozumûní estetick˘ch a kompoziãních principÛ, na nichÏ je chránûn˘ obraz vybudován. Pojmy jako v˘‰kové stavby, dominanty ãi architektonick˘ akcent je nutné diferencovat, resp. upfiesnit. V historickém jádru jsou v˘‰kov˘mi stavbami mínûny pfiedev‰ím vûÏe sakrálních nebo obrann˘ch staveb. Tedy stavby mimofiádného charakteru a v˘znamu. V˘‰ky tûchto staveb mají tfii základní, pro estetick˘ úãinek stûÏejní parametry. Prvním je celková v˘‰ka vãetnû zastfie‰ení. Druh˘m je v˘‰ka vlastní stavby od zemû po fiímsu, která dosahuje obvykle pouze 3/5 nebo 2/3 celkové v˘‰ky. Tfietím je vlastní forma stavby a jejího zastfie‰ení. Podobu historické dominanty ani její rozmûry není moÏné dávat do pfiímé paralely s novodobû chápan˘mi v˘‰kov˘mi stavbami, které vyuÏívají svoji v˘‰ku v plném rozsahu svého pÛdorysu od prvního aÏ do posledního podlaÏí. Navíc to jsou stavby slouÏící bûÏn˘m profánním úãelÛm jako v‰echny ostatní stavby ve mûstû. Kompozice staropraÏsk˘ch dominant a jejich v˘‰ky odráÏejí v˘znam tûchto staveb. MÛÏeme je rozdûlit do nûkolika v˘‰kov˘ch skupin – do 40 m, do 50 m, do 70 m a ojedinûlé hlavní dominanty aÏ do 80 nebo 90 m celkové v˘‰ky. Jejich poloha není náhodná a souvisí s utváfiením celkové kompozice mûsta. Struãn˘ v˘voj panoramatu z pohledu jeho v˘‰kov˘ch dominant Základní panoramatické hodnoty historického jádra a jeho okolí jsou popsány v kapitole 1. 2. Ustálen˘ obraz mûsta, v nûmÏ historická ãást se sv˘mi ãetn˘mi dominantami kon106

trastuje s pomûrnû vyrovnanou okolní zástavbou obytn˘ch ãtvrtí z pfielomu 19. a 20. století, je dodnes v zásadû uchován, stejnû jako je v zásadû uchován princip soustfiedûní dominant v meandru fieky. Uchován je také vztah klidného horizontu Nového Mûsta a jeho pohledového zázemí. PfiestoÏe do‰lo pfiestavbami mûsta koncem 19. století a v prÛbûhu meziváleãného období k nav˘‰ení základní hladiny plo‰né zástavby a promûnila se tak proporce v˘‰ek dominant k okolí, zmínûn˘ základní estetick˘ princip zÛstává v platnosti. Prvním v˘razn˘m, ale ojedinûl˘m pokusem vstoupit do ustáleného panoramatu byla v meziváleãném období budova b˘valého Penzijního ústavu na ÎiÏkovû, tvarem i mûfiítkem se sv˘m okolím nesourodá. Jin˘m ojedinûl˘m pokusem byla v padesát˘ch letech 20. století politická objednávka stavby v˘‰kového hotelu Internacionál ve státním slohu socialistického realismu. Na‰tûstí se architektonické obci podafiilo odsunout stavbu do Podbaby do vizuálnû ne‰kodné lokality. Tehdy hrozilo váÏné nebezpeãí, Ïe hotel bude stát na Letenské pláni, nebo dokonce je‰tû blíÏe PraÏskému hradu. Situace se zaãala v˘raznûji mûnit teprve v ‰edesát˘ch letech 20. století, kdy do panoramatu mûsta zaãaly vstupovat novodobû pojímané v˘‰kové stavby: administrativní palác Strojimport 1962 – 1969 na Vinohradech, hotel Olympik 1969 – 1972 v Karlínû, dispeãink tranzitního plynovodu na Vinohradské tfiídû 1970 – 1978, nebo administrativní budova Kovo 1974 – 1977 v Hole‰ovicích (viz také kap. 1). ·lo ov‰em o izolované stavby, jejichÏ poloha a proporce byly pomûrnû dobfie zvoleny, takÏe nenaru‰ily zaÏit˘ obraz mûsta. Nov˘m fenoménem, kter˘ jiÏ zachovalou kompozici mûsta pozmûnil, byla realizace soustavy v˘‰kov˘ch staveb na Pankrácké pláni. Dominují jim dodnes stavby administrativní budovy Motokovu (1973 – 1976) a pÛvodnû zam˘‰lená budova âeskoslovenského rozhlasu (1986 – 2007). Umístûní také tûchto v˘‰kov˘ch staveb bylo ov‰em v˘sledkem estetické úvahy, která byla vázána jak na v˘znam daného místa, tak na v˘znam tehdy dÛleÏit˘ch státních institucí a podnikÛ. PfiestoÏe tyto stavby ze sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let 20. století pozmûnily horizont mûsta, nenaru‰ily jej natolik, aby byl ztracen základní princip. Do‰lo v‰ak ke zmûnû dosud klidného v˘chodního horizontu mûsta a k transformaci vizuálního vztahu Vy‰ehradu k okolní krajinû a k fiece. Nejv˘raznûji se v‰ak ze v‰ech staveb této doby zapsala do panoramatu mûsta stavba televizní vûÏe na ÎiÏkovû s její v˘‰kou 216 metrÛ a její pfiebujelou siluetou. Na celkov˘ obraz mûsta má dnes nemal˘ vliv i zástavba nûkter˘ch pohledov˘ch horizontÛ monotónními sídli‰tními komplexy ze sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let 20. století.

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 107

Smysl a cíle v˘‰kové regulace Pro uchování hodnot souvisejících s vedutou mûsta je tedy nutné: – dodrÏet existující princip kompozice historického mûsta a jeho vizuálního kontextu, – nenaru‰it v˘‰kou ani objemem stávající proporci zástavby v mûstské krajinû, – zachovat pohledové vztahy historického jádra a okolí vãetnû dálkov˘ch prÛhledÛ do krajiny za mûstem, – pfii zámûrech o umístûní panoramaticky v˘razn˘ch staveb projevujících se ve vedutû v místech, kde to stávající legislativa umoÏÀuje, brát v úvahu v˘znam tûchto míst v mûstské struktufie, – posuzovat hodnoty vedut nejen v souvislosti s v˘‰kov˘mi stavbami, ale také v kontextu moÏn˘ch zmûn charakteru stfie‰ní krajiny obecnû, – dokonãit regulaci stfie‰ní roviny v podrobnosti potfiebné jak pro vlastní historické jádro a jeho kontaktní území, tak pro pohledovû exponované vzdálenûj‰í ãástí mûsta.

3.4. 2

Ochrana stfie‰ní krajiny a regulace stavby v˘‰kov˘ch budov daná stávajícím územním plánem

V˘‰kovou stavbou se podle definice vyhlá‰ky hl. m. Prahy ã. 32/99Sb., o závazné ãásti územního plánu rozumí stavba, která svou v˘‰kou pfiekraãuje v˘‰kovou hladinu dané lokality. Stávající Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy reguluje v˘‰ku staveb ve dvou pfiípadech: 1. K ochranû v˘razn˘ch kulturních hodnot struktury historické zástavby hlavního mûsta Prahy a relativnû dochovaného panoramatu jádra mûsta se stanovuje území se zákazem v˘‰kov˘ch staveb v tûsném kontaktu s PraÏskou památkovou rezervací (pfiesn˘ citát z metodiky k územnímu plánu). Dochovaná v˘‰ková hladina mÛÏe b˘t v tomto území pfiekroãena pouze limitovan˘mi v˘‰kov˘mi dominantami na ãásti objektu. Jejich pfiípustnost musí posoudit pfiíslu‰n˘ orgán v územním fiízení. Území se zákazem v˘‰kov˘ch staveb je vyznaãeno na v˘krese památkové ochrany ã. 35 Územního plánu hlavního mûsta Prahy a na v‰ech obrazov˘ch pfiílohách Management Plan. Uvnitfi ochranného pásma památkové rezervace (tj. historického jádra Prahy) je nutné kaÏdou v˘‰kovou stavbu posuzovat v územním fiízení jednotlivû. Posuzuje se její úãinek na vlastní historické jádro i na ‰ir‰í prostorovou scénu vltavské kotliny v charakteristick˘ch panoramatick˘ch pohledech, urãen˘ch stavebním úfiadem a orgánem Státní památkové péãe. 107

2. Pro dochovaná historická jádra b˘val˘ch samostatn˘ch obcí je stanovena jednotná v˘‰ková regulace maximálnû dvû nadzemní podlaÏí a ‰ikmá stfiecha s moÏností vyuÏití podkroví (pfiesn˘ citát z metodiky k územnímu plánu). Tento v˘‰kov˘ regulativ je platn˘ do doby schválení podrobnûj‰í územnû plánovací dokumentace pro pfiedmûtná území (napfi. regulaãní plán). Území historick˘ch jader jsou vymezena ve v˘krese ã. 35 stávajícího Územního plánu hlavního mûsta Prahy. Na ostatním území hlavního mûsta Prahy stávající územní plán v˘‰kovou hladinu novostaveb a pfiestaveb konkrétnû nereguluje, av‰ak podle uvedené vyhlá‰ky v‰echny v˘‰kové stavby vnû ochranného pásma památkové rezervace (tj. historického jádra Prahy) musí b˘t vÏdy posuzovány jednotlivû v územním fiízení v charakteristick˘ch panoramatick˘ch pohledech urãen˘ch stavebním úfiadem. Schválení ãi zamítnutí v˘‰kové budovy je v kompetenci 22 místních stavebních úfiadÛ pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãástí. V praxi b˘vá Útvar rozvoje mûsta u dÛleÏitûj‰ích projektÛ vyzván pfiíslu‰n˘m stavebním úfiadem k odbornému vyjádfiení. Nikde v‰ak není jednoznaãná povinnost posouzení zámûru v˘‰kové budovy Útvarem rozvoje hlavního mûsta Prahy zakotvena. Útvar rozvoje mûsta je povûfien Radou hlavního mûsta Prahy zastupovat mûsto jako úãastníka územních fiízení na celém území mûsta. MÛÏe pfii této pfiíleÏitosti vyslovit námitku ãi pfiipomínky k vydání územního rozhodnutí pro pfiípadnou v˘‰kovou budovu. SvÛj pfiípadn˘ nesouhlas si nechává pfiedem schválit Radou hlavního mûsta Prahy. O relevanci nesouhlasu nebo námitky k územnímu rozhodnutí rozhodne místní stavební úfiad. Vliv Magistrátu hlavního mûsta Prahy na v‰echny nové stavební zámûry na území historického jádra Prahy a na území jeho ochranného pásma a pfiehled o nich se realizuje prostfiednictvím Odboru kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy. Pfii Ïádosti o územní rozhodnutí musí kaÏd˘ investor získat pro svÛj zámûr kladné stanovisko tohoto odboru. Základem rozhodování Odboru kultury, památkové péãe a cestovního ruchu je stanovisko Národního památkového ústavu jako nezávislé odborné organizace památkové ochrany. Stávající Územní plán reguluje novou v˘stavbu pfiedev‰ím tzv. koeficientem celkové hrubé podlaÏní plochy, kter˘ urãuje povolenou míru vyuÏití (exploatace) pozemku. Pfiípadn˘ investorsk˘ zámûr stavby v˘‰kové budovy vyÏaduje vût‰inou zároveÀ nav˘‰ení této míry vyuÏití pozemku, tudíÏ i Ïádost o úpravu územního plánu. Úpravy územního plánu s cílem nav˘‰ení míry vyuÏití pozemku v souladu se stavebním zákonem provádí Odbor územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy na doporuãení Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Odbor územního plánu si podle potfieby vyÏádá stanoviska také nûkter˘ch odborn˘ch orgánÛ (památkové péãe ãi ochrany prostfiedí) a pfiíslu‰né mûstské ãásti. Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.4

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

3.4.3

Stránka 108

Územnû analytické podklady a problém regulace v˘‰kov˘ch budov

Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy byly zpracovávány na základû usnesení Rady hlavního mûsta Prahy ze dne 20. 3. 2007. Vzhledem ke specifické pozici hlavního mûsta jako samosprávného územního celku kraje a zároveÀ obce, jsou územnû analytické podklady zpracovány tak, aby umoÏÀovaly plnit úlohu územnû plánovacího podkladu jak pro koncepãní dokumentace celomûstského charakteru, tak pro podrobné územnû plánovací dokumentace. Tento dokument je pfiednostnû zamûfien na anal˘zu a popis problémÛ celomûstského a regionálního charakteru v podrobnosti nezbytné pro zpracování základní koncepce rozvoje území hlavního mûsta Prahy. Územnû analytické podklady slouÏí jako základní v˘chodisko pro zpracování mûstsk˘ch územnû plánovacích dokumentací stejnû jako v˘chodisko pro privátní rozvojové projekty pfiipravované na území hl. m. Prahy. Problému regulace v˘‰kov˘ch budov se tento dokument dot˘ká ve dvou sv˘ch kapitolách. V kapitole 2.3 Sídelní struktura a urbanismus a kapitole 2.4 Kulturní hodnoty a památková ochrana mûsta. V kapitole 2.3 zejména podkapitola 2.3.5 Vizuální podmínky území se zab˘vá stanovením a charakteristikou tfií pohledov˘ch horizontÛ, viditeln˘ch z historického jádra Prahy, z jeho ochranného pásma a souvisejících exponovan˘ch lokalit. Na základû územnû analytick˘ch podkladÛ se do‰lo k závûru, Ïe negativní vizuální dopad na vnímání okolní krajiny z historického jádra mohou mít nové budovy nevhodn˘ch rozmûrÛ dokonce i ve vzdálenostech 10 aÏ 15 km od stfiedu mûsta. V kapitole 2.4 se dot˘ká problematiky v˘‰kov˘ch budov jednak podkapitola 2.4.2 Urbanistické a architektonické hodnoty, která po dohodû s Národním památkov˘m ústavem udává 36 v˘hledov˘ch stanovi‰È, z nichÏ by se mûly provûfiovat novû navrhované budovy na celém území mûsta. Tato v˘hledová stanovi‰tû byla pfievzata i do studie Vizuální integrita historického jádra. Problematiky v˘‰kov˘ch budov se dále t˘ká podkapitola 2.4. Negativní vlivy na kulturní hodnoty mûsta. Obsahuje doporuãení pfiijmout regulativy pro umisÈování v˘‰kov˘ch staveb, které mohou potenciálnû ohrozit kvalitu prostorového vnímání historického jádra Prahy. (viz pfiíloha 17)

3.4.4

Regulace stavby v˘‰kov˘ch budov koncipovaná novû vznikajícími územnû plánovacími dokumentacemi

Útvar rozvoje hl. m. Prahy v souãasné dobû zpracovává dvû územnû plánovací dokumentace. Na regionální úrovni jsou zpracovávány Zásady územního rozvoje hlav108

ního mûsta Prahy a na úrovni mûsta jako obce je zpracováván nov˘ územní plán, kter˘ vstoupí v platnost roku 2012. V Zásadách územního rozvoje, v kapitole 2 Obecné zásady územního rozvoje hlavní mûsta Prahy se v seznamu úkolÛ pro podrobnûj‰í plánovací dokumentaci v bodu d) pí‰e: Pro ochranu panoramatu mûsta, zejména s ohledem na památkovou rezervaci jeho historického jádra, a pro ochranu dal‰ích pohledov˘ch horizontÛ je tfieba zajistit úãinnou v˘‰kovou regulaci nové zástavby. Zadání nového územního plánu se v ãásti II. (PoÏadavky na zpracování územního plánu) v bodû d) explicitnû vyÏaduje, aby územní plán jako svÛj nástroj uplatnil regulativy v˘‰kového zónování, provûfiil moÏnost umístûní v˘‰kov˘ch staveb a pfiípadnû stanovil jejich v˘‰kové limity. Koncept nového územního plánu ve svém souãasném stupni rozpracování (na rozdíl od souãasného územního plánu) navrhuje pro celé území hlavního mûsta lokálnû pfiedepsaná v˘‰ková pásma. Budova vy‰‰í neÏ jedno podlaÏí nad pfiedepsanou v˘‰kovou hladinou bude nov˘m územním plánem klasifikovaná jako v˘‰ková stavba. Podléhala by pak provûfiení na 3D modelu mûsta, a to metodou vypracovanou v rámci studie Vizuální integrita historického jádra Prahy.

3.4.5

Zadání studie Vizuální integrita historického jádra Prahy

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy v srpnu 2007 zadal studii Vizuální integrita historického jádra Prahy. Od ledna 2008 slouÏí jednak jako metodick˘ podklad k problematice vlivu v˘‰kov˘ch budov na vizuální integritu historického jádra Prahy pro soubûÏnû vznikající nov˘ územní plán, jednak jako metodická pomÛcka pro posuzování souãasn˘ch investiãních a developersk˘ch zámûrÛ formou jejich objektivnû pfiesné implantace pomocí digitálního 3D modelu Prahy. Studie je rozdûlena do dvou ãástí: analytické a syntetické. Analytická posuzuje stávající hodnoty území a definuje metodu objektivnû pfiesného zákresu novû navrhovaného objektu do digitálního 3D modelu a pfiípadnû do odpovídajícího panoramatu na fotografii. Syntetická ãást studie se zab˘vá posouzením vybran˘ch lokalit, na kter˘ch stávající územní plán nevyluãuje umístûní v˘‰kov˘ch staveb a hodnotí dopad pfiípadné stavby v˘‰kové budovy na vizuální integritu historického jádra mûsta.

3.4.6

Metodika studie Vizuální integrita historického jádra Prahy (viz pfiíloha 18)

Základním podkladem studie byly souãasnû zpracované Územnû analytické podkla-

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 109

dy hlavního mûsta Prahy. Jejich úkolem je rovnûÏ stanovit vizuální hodnoty území. Mezi ty patfií pfiedev‰ím krajinné hodnoty vãetnû nezastavûn˘ch zelen˘ch svahÛ, v˘znamné terénní a urbanistické osy a prÛhledy. Dal‰ím úkolem územnû analytick˘ch podkladÛ bylo stanovit dÛleÏité pohledové horizonty ovûfiované v reálu i na digitálním modelu Prahy. Studie Vizuální integrita historického jádra tyto dÛleÏité veliãiny pfiejímá a dále s nimi pracuje. Ochrana panoramatick˘ch pohledÛ V zájmu provázanosti v‰ech územnû plánovacích podkladÛ a dokumentací bylo po dohodû s Národním památkov˘m ústavem z Územnû analytick˘ch podkladÛ hl. m. Prahy pfievzato do studie také 29 z 36 testovacích stanovi‰È. Tato stanovi‰tû poskytují ucelen˘ pfiehled o vizuální exponovanosti pfiípadn˘ch rozvojov˘ch lokalit ve vztahu k historickému jádru. Studie vizuální integrity pouÏívá tfii nové pojmy – prÛmûrná v˘‰ka, limitní v˘‰ka a aktivní zóny. PrÛmûrná v˘‰ka zástavby území je statistick˘ údaj kalkulovan˘ z hodnot digitálního modelu Prahy. Tento údaj pouÏívan˘ studií je do znaãné míry zkreslen mnoÏstvím nízk˘ch staveb a pfiístaveb, de facto staveb doãasn˘ch, které model nerozli‰uje od staveb stál˘ch. Je tfieba si také uvûdomit, Ïe jeho hodnota vzhledem k prÛbûÏné stavební ãinnosti je promûnná a mÛÏe narÛstat. Limitní v˘‰ka zástavby území je také statistick˘ údaj kalkulovan˘ z hodnot digitálního modelu Prahy. Tento údaj stanovuje v˘‰ku, kterou nepfiesáhne 90 % budov ve vyhodnocovaném území. Tento údaj jiÏ pomûrnû pfiesnû stanoví v˘‰kovou hladinu v dané lokalitû. Budovy vy‰‰í, neÏ je v˘‰ka limitní, jsou podle uvedené studie povaÏovány za v˘‰kové stavby. Aktivní zóna je území, které bylo provûfieno ze zmínûn˘ch 29 stanovi‰È a podle studie bylo shledáno jako pfiípustné pro umístûní v˘‰kov˘ch staveb. KaÏdá aktivní zóna má stanovenou maximální pfiípustnou zastavovací v˘‰ku. Aktivní zóny uvedené ve studii byly provûfieny také po stránce technické infrastruktury. Rozhodující je pfiedev‰ím dopravní dostupnost mûstskou hromadnou i individuální dopravou. V‰echny posuzované lokality jsou ve studii podrobeny SWOT anal˘ze.

109

VyuÏití studie pro regulaci v˘‰kové v˘stavby v hlavním mûstû Praze Studie vizuální integrity historického jádra je koordinována s doporuãeními Územnû analytick˘ch podkladÛ a stane se jedním z podkladÛ pro nov˘ územní plán.

3.4.7

Komentáfi ke studii Vizuální integrita historického jádra Prahy

Na fenomén v˘‰kov˘ch budov v souãasn˘ch mûstech je moÏné nahlíÏet a posuzovat je z mnoha hledisek. NejdÛleÏitûj‰í jsou ale zfiejmû ãtyfii: A. Hledisko urbanisticko-kompoziãní B. Hledisko ekonomicko-konstrukãní C. Hledisko energeticko-ekologické D. Hledisko bezpeãností Hledisko urbanisticko-kompoziãní je oprávnûnû na prvním místû z hlediska ochrany a udrÏitelného rozvoje památky. JiÏ existující reálné pfiíklady v˘‰kov˘ch budov i virtuální simulace dal‰ích takov˘ch pfiíkladÛ prokazuje, Ïe v˘‰kové budovy ve vizuálním kontaktu s historick˘m jádrem mûsta nebo v kontaktu se zachovanou pfiírodní krajinou vltavského údolí naru‰ují mûfiítko jak mûsta, tak krajiny. Naru‰ují tak samotnou podstatu kulturního dûdictví, pro kterou bylo historické jádro Prahy zapsáno na Seznam svûtového dûdictví. Hledisko ekonomicko-konstrukãní je na první pohled spí‰e privátním hlediskem developera, investora a architekta. Souvisí v‰ak s architektonickou kvalitou nov˘ch staveb ve vizuálním kontaktu s památkou. Nekvalitní nebo dokonce podfiadná architektura jednoznaãnû sniÏuje hodnotu kontextu, ve kterém se nachází. Platí totiÏ nepsané, ale historií ovûfiené pravidlo, Ïe podmínkou hodnotné architektury b˘vá i konstrukãnû-ekonomická kvalita díla. S ohledem na souãasnou geopolitickou a hospodáfiskou situaci nab˘vají ãím dále více na v˘znamu také poslední dvû hlediska: hledisko energeticko-ekologické a hledisko bezpeãností. Je nepopiratelné, Ïe v˘‰kové budovy jsou energeticky nadprÛmûrnû nároãné a z hlediska bezpeãnosti snadno zranitelné.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.4

prilohy 3.4:mp_predloha

2/18/09

10:09 PM

Stránka 110

17 V˘‰kové hladiny zástavby a v˘znamné stavební dominanty Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy, 2008

110

6 000 m

prilohy 3.4:mp_predloha

2/18/09

10:09 PM

Stránka 111

18 Vymezení aktivních zón v˘‰kov˘ch staveb Studie vizuální integrity historického jádra Prahy, 2008

111

6 000 m

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.4

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 112

Doprava

kapitola 3.5

3.5.1

·ir‰í dopravní vazby (viz pfiíloha 19)

Prahu lze povaÏovat z geografického pohledu za stfied Evropy. LeÏí témûfi v centru tohoto kontinentu, vzdu‰nou ãarou vzdálená pfiibliÏnû stejnû od tfií mofií: Baltského 365 km, Severního 495 km a Jaderského 490 km. V˘raznû stfiedová poloha a atraktivita v rámci âech i Evropy pfiedurãila Prahu k roli nejen dÛleÏitého cíle, ale také místa kfiíÏení fiady v˘znamn˘ch tranzitních cest. To platí jiÏ od raného stfiedovûku aÏ po souãasnost. Praha je tradiãnû nejvût‰ím centrem mezinárodní pfiepravy v âR, a to ve smûru západ – v˘chod a sever – jih. Tato skuteãnost, spoleãnû s charakterem terénu, urãovala a stále urãuje dopravní vztahy na území mûsta a promítá se i do dopravní situace v jeho historickém jádru. Silnice, metro i tramvaje se pfieváÏnû kfiíÏí v centru mûsta, mnohé pfiímo v historickém jádru. Vzhledem k velikosti mûsta a stále narÛstajícím dopravním intenzitám se tento stav stává stále vût‰í pfiítûÏí. Historické jádro mûsta tak musí kromû velkého objemu cílové dopravy zvládnout i velké mnoÏství dopravy tranzitní. V souãasné dobû jsou do hlavního mûsta zaústûny 4 dálnice (pátá se pfiipravuje) a 4 rychlostní komunikace, coÏ z Prahy ãiní nejvût‰í dopravní uzel propojující jednotlivé kraje âeské republiky i celou oblast stfiední Evropy. Praha leÏí na dopravní spojnici v˘znamn˘ch dvou stfiedoevropsk˘ch metropolí – Vídní a Berlínem, na které je intenzivní Ïelezniãní i silniãní doprava. Leti‰tû Ruzynû vãetnû poãtu pfiíletÛ, stále roste, bûhem posledních pûti let se poãet cestujících zdvojnásobil a pfiesáhl 12 mil. roãnû. To bylo jedním z dÛvodÛ, proã byl otevfien terminál 2, kter˘ kaÏd˘ rok umoÏÀuje odbavit dal‰í 4 milióny pasaÏérÛ. Leti‰tû má k dispozici 3 vzletové a pfiistávací dráhy a je urãeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravideln˘ i nepravideln˘ leteck˘ provoz. RuzyÀské leti‰tû je od centra Prahy vzdáleno cca 11 km. Dopravní spojení leti‰tû s centrem mûsta je zatím omezeno pouze na automobilovou a autobusovou dopravu, jejíÏ intenzita znaãnû zatûÏuje uliãní síÈ na pfiíjezdov˘ch trasách. V˘razné zlep‰ení by mûlo pfiinést plánované kolejové spojení leti‰tû s centem mûsta. Do Ïelezniãního uzlu Praha je zaústûno 10 Ïelezniãních tratí, pfiiãemÏ 6 z nich je souãástí evropského systému Ïelezniãních magistrál. V blízkém v˘hledu budou do tohoto uzlu navíc zaústûny vysokorychlostní tratû ze severu od DráÏìan, z v˘chodu od Brna a ze západu od Plznû. Do hlavního nádraÏí je soustfiedûna mezinárodní, vnitrostátní a ãást pfiímûstské dopravy. Masarykovo nádraÏí slouÏí v˘luãnû pro pfií112

mûstskou dopravu vãetnû budoucího pfiedpokládaného spojení od Kladna a Leti‰tû Ruzynû. Stávající stav Ïelezniãního uzlu je pfiekáÏkou rozvoje intervalové pfiímûstské Ïelezniãní dopravy, tím i vût‰ího zapojení Ïelezniãní dopravy do vnitromûstské vefiejné dopravy. Zprovoznûní „nového spojení“, jehoÏ realizace v souãasnosti probíhá, umoÏní zv˘‰ení propustnosti tratí mezi hlavním a Masarykov˘m nádraÏím na jedné stranû a Libní, Vysoãany a Hole‰ovicemi na stranû druhé. Souãasné dokonãení modernizace hlavního nádraÏí pfiispûje k zlep‰ení dostupnosti a zv˘‰ení komfortu cestování. Do budoucna se pfiipravuje dal‰í zv˘‰ení podílu Ïeleznice na PraÏské integrované dopravû (PID), k ãemuÏ má napomoci jak probíhající modernizace nádraÏí a Ïelezniãního uzlu, tak i v˘stavba nov˘ch Ïelezniãních zastávek na celém území mûsta vãetnû jeho centrální oblasti. V souãasné dobû je do systému PID zapojeno 299 obcí. Vefiejnou autobusovou dopravu mezi Prahou a ostatním územím republiky (kromû PraÏské integrované dopravy) provozuje fiada dopravcÛ. V prÛmûrném pracovním dni pfiekraãuje hranici Prahy v obou smûrech témûfi 2 600 autobusÛ, z toho témûfi 1 500 tvofií spoje regionální dopravy, více neÏ 900 spojÛ dálkové dopravy a více neÏ 200 spojÛ mezinárodní autobusové dopravy. NejzatíÏenûj‰í cílovou stanicí je autobusové nádraÏí Florenc v tûsném kontaktu s historick˘m jádrem Prahy, kde se bûhem pracovního dne uskuteãní zhruba 650 odjezdÛ a pfiíjezdÛ autobusÛ. NádraÏí je v pû‰í dostupnosti stanice metra Florenc a Ïelezniãní stanice Masarykovo nádraÏí. Pro odlehãení historického jádra mûsta od individuální automobilové dopravy má velk˘ v˘znam budování parkovi‰È systému „Park and Ride“ (P+R). V souãasnosti je na celém území mûsta v dostupnosti metra nebo Ïeleznice v provozu 16 parkovi‰È o celkové kapacitû cca 2 400 parkovacích stání. PfiestoÏe poãet tûchto parkovi‰È se postupnû zvy‰uje, jejich kapacita stále nedosahuje dostateãn˘ch hodnot a bude dále posilována. V dûlbû dopravní práce je pro Prahu charakteristick˘ vysok˘ podíl MHD na pfiepravû osob (57 %), coÏ je i z hlediska dopravní obsluhy historického jádra mûsta pozitivní. Pfiesto se jeví jako nezbytné progresivnû smûrem od okrajÛ mûsta do jeho centra regulovat kromû nákladní dopravní obsluhy v˘raznûji i individuální automobilovou dopravu. (viz pfiílohy 20, 21 a 22)

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 113

Automobilová doprava V souãasné dobû patfií Praha k mûstÛm s nejvy‰‰ím stupnûm motorizace v Evropû (640 vozidel, z toho 510 osobních na 1 000 obyvatel). Po roce 1990 do‰lo k velkému nárÛstu intenzity automobilové dopravy, k prudkému nárÛstu do‰lo zejména v období 1992 aÏ 1997. Celkovû do‰lo mezi roky 1990 a 2007 k nárÛstu intenzity dopravy o 187%. Mûstská hromadná doprava (MHD) (viz pfiílohy 20, 21 a 22) NejdÛleÏitûj‰ím ãlánkem pfiepravní sítû mûstské hromadné dopravy je metro. Tvofií ho 3 trasy s 57 stanicemi. Tyto trasy se kfiíÏí v trojúhelníku stanic Národní muzeum, MÛstek a Florenc v historickém jádru mûsta. Dal‰ím kapacitním dopravním systémem jsou tramvaje. Souãasná tramvajová síÈ má délku 140 km. SlouÏí jako doplÀková kapacitní dopravní síÈ zejména v místech, kde není metro nebo Ïelezniãní doprava. Autobusová doprava má zejména dokryvnou a doplÀkovou funkci ve smyslu svozu cestujících na terminály MHD. Dále pak v nûkter˘ch oblastech nahrazuje chybûjící tangenciální spojení. DoplÀkov˘mi formami MHD jsou lanová dráha a vodní pfiívozy. Z hlediska dopravní obsluhy nemají v˘znamnou funkci, jejich role je zejména v roz‰ífiení moÏností a atraktivity vefiejné dopravy v oblasti historického centra mûsta. V˘znamnou a rostoucí funkci má pfiímûstská Ïelezniãní doprava, která propojuje Prahu s okolními obcemi a mûsty, ale slouÏí také pro cestování obyvatel z okrajov˘ch ãástí Prahy. Hlavní (Wilsonovo), Masarykovo nádraÏí a v souãasnosti neprovozovaná stanice Vy‰ehrad jsou umístûna pfiímo v historickém jádru mûsta, nádraÏí Dejvice je s ním v bezprostfiedním kontaktu. Dal‰í druhy dopravy Pû‰í doprava má pak charakter zejména lokální a pfiibliÏovací k terminálÛm MHD. V historickém centru mûsta má v˘znam zejména pro dopravní obsluhu obãanského vybavení a turismus. Cyklistická doprava byla v minulosti na okraji zájmu. Pfies relativnû nepfiíznivé praÏské terénní podmínky zájem o ni v posledních letech roste. Pro zlep‰ení podmínek cyklistické dopravy zfiídila Rada hlavního mûsta Prahy v roce 2007 komisi pro cyklistickou dopravu, která navrhla systém cyklotras, kter˘ byl koncepãnû zakotven v územním plánu mûsta. Realizace je provádûna postupnû. Pro pfiepravu jízdních kol jsou vytváfieny podmínky v metru, na Ïeleznici, vût‰ina stfieÏen˘ch záchytn˘ch parkovi‰È „park and ride“ je vybavena úschovnou kol. Komunikaãní síÈ Charakter silniãní infrastruktury neodpovídá potfiebám mûsta. Do velké míry vyuÏí113

vá radiální komunikace vedené hustû obydlen˘mi ãástmi mûsta, ãasto na hranici nebo pfiímo historick˘m jádrem. Intenzivní investice z posledních let smûfiují zejména do v˘stavby nadfiazené komunikaãní sítû – tzn. silniãního a mûstského okruhu a hlavních propojovacích radiál, které mají zbavit centrum mûsta vãetnû historického jádra tranzitní dopravy. Jejich efekt se projeví aÏ po dokonãení jednotliv˘ch ucelen˘ch ãástí tohoto systému, které se oãekává okolo roku 2012.

3.5.2

Doprava na území historického jádra

Praha vykazuje vysok˘ podíl pracovních pfiíleÏitostí v centru, nesrovnateln˘ s podílem zde bydlících obyvatel. To vytváfií ohromn˘ tlak na dopravní systém a infrastrukturu centra pojmout velk˘ poãet osob cestujících ráno do zamûstnání a veãer do místa bydli‰tû. Nadmûrná dopravní zátûÏ sniÏuje kvalitu prostfiedí. Dopravní opatfiení tak musí b˘t vedena ve smûru sniÏování dopravní zátûÏe, ale souãasnû nesmí nadmûrnû omezit Ïivot ve mûstû. Vzhledem ke stávající regulaci automobilové dopravy v klidu se vût‰ina osob do centra mûsta dopravuje vefiejnou dopravou. Vefiejná doprava má na území historického jádra mûsta a v jeho bezprostfiedním okolí nûkolik terminálÛ metra a tramvají, ale i nádraÏí âesk˘ch drah, které slouÏí jako terminály pfiímûstské a dálkové dopravy. Obrat cestujících na hlavním Ïelezniãním nádraÏí byl v roce 2007 cca 17 mil. cestujících, na Masarykovû nádraÏí 8 mil. cestujících. V oblasti dálkové dopravy je v˘znamná i funkce autobusového nádraÏí Florenc, kde se bûhem pracovního dne uskuteãní zhruba 650 odjezdÛ a pfiíjezdÛ autobusÛ. NádraÏí je v pû‰í dostupnosti stanice metra Florenc a Ïelezniãní stanice Masarykovo nádraÏí. Tím se vytváfií potenciál v˘znamného pfiestupního bodu, kter˘ ale zatím není plnû vyuÏit pro nevhodné pû‰í propojení s nádraÏím. Automobilová doprava (viz pfiílohy 19 a 20) Intenzita automobilového provozu v ‰ir‰í oblasti centra mûsta rostla aÏ do roku 1998, od té doby, kvÛli dosaÏení maxima moÏné prÛjezdnosti komunikaãní sítû, stagnuje. Do ‰ir‰í oblasti centra, tj. na vstupech do tzv. centrálního kordonu (území mezi Petfiínem, Letnou, Riegerov˘mi sady a Vy‰ehradem), kter˘ zahrnuje i památkovû chránûné centrum mûsta, v roce 2006 vjíÏdûlo 318 000 vozidel (z toho 303 000 osobních automobilÛ). Dostupnost automobilovou dopravou v˘raznû ovlivÀuje cenu a zejména vyuÏitelnost nemovitostí a následnû i charakter celé oblasti. Na stranû jedné je zde zájem turistÛ a vefiejnosti po volném vefiejném prostoru a moÏnosti bezpeãného pohybu, na stranû druhé jsou zde poÏadavky uÏivatelÛ nemovitostí na pohodln˘ pfiístup pro Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.5

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 114

osobní potfiebu, pro potfieby zásobování pfiíjezd hostÛ a náv‰tûvníkÛ. DÛleÏit˘m faktorem je i pfiístupnost oblasti pro vozidla integrovaného záchranného systému. Tyto skuteãnosti neumoÏÀují oblast historického jádra mûsta zcela uzavfiít pro automobilovou dopravu. Je nutné hledat varianty dopravního zklidnûní, které zajistí dal‰í rozvoj obytné i obchodní ãinnosti v rámci této lokality pfii minimalizaci negativních dÛsledkÛ dopravy na Ïivotní prostfiedí vã. památek a vefiejné zdraví. Rozloha historického jádra neumoÏÀuje plo‰né zklidnûní celé oblasti a z dopravního hlediska je zatím nutné zachovat prÛjezdné komunikace slouÏící tranzitu v rámci oblasti ‰ir‰ího centra. Tyto komunikace jsou v souãasné dobû napojeny i na vnûj‰í dopravní síÈ a slouÏí jako tranzitní v rámci celé Prahy. Tuto situaci lze zmûnit aÏ po dobudování v˘znamné ãásti mûstského okruhu, kter˘ umoÏní z centra odklonit tranzitní dopravu celopraÏského v˘znamu. V souãasné dobû je na území historického jádra mûsta v provozu nûkolik opatfiení zklidÀování dopravy. Jde zejména o úpravu dopravního reÏimu, kter˘ zabránil ve vybran˘ch oblastech prÛjezdu tranzitní dopravy a zavedl pû‰í zóny. Dále do‰lo k regulování parkování zavedením zóny placeného stání. Tímto opatfiením byli zv˘hodnûni místní obyvatelé a podnikatelé na úkor náv‰tûvníkÛ, ktefií toto území vyuÏívali jako vefiejné parkovi‰tû. Dal‰ím realizovan˘m opatfiením jsou stavební úpravy zvy‰ující kvalitu vefiejného prostoru a vy‰‰í bezpeãnost chodcÛ. Nákladní automobilová doprava Vjezd nákladních automobilÛ do centra Prahy je v souãasné dobû znaãnû regulován. ·ir‰í území historického jádra Prahy zahrnující území mûstsk˘ch ãástí Prahy 1 a 2 a ãásti území mûstsk˘ch ãástí Prahy 4 a 5 je dnes vymezeno jako sdruÏená zóna se zákazem vjezdu nákladních automobilÛ nad 6 t a se zákazem stání autobusÛ mimo vyznaãená parkovi‰tû, jejímÏ cílem je chránit území a obyvatele pfied dopady tûÏké nákladní dopravy. Regulace se zpfiísÀuje v historickém jádru mûsta. Na území Hradãan, Malé Strany, Starého Mûsta a Josefova platí navíc ãasové omezení od pondûlí do pátku od 8 do 18 hodin pro vozidla nad 3,5 tun celkové hmotnosti. Cílem je regulovat pohyb tûchto vozidel v oblastech s vysok˘m podílem pû‰í dopravy. Mûstská hromadná doprava (MHD) (viz pfiílohy 19, 20, 21 a 22) Mûstská hromadná doprava na území historického jádra Prahy je zaji‰Èována zejména tramvajov˘mi spoji, dále pak v‰emi linkami metra, které se ale pouÏívá pfiedev‰ím pro cesty mezi okrajov˘mi oblastmi a centrem mûsta. Metro obsluhuje celé území historického jádra mûsta, na kterém je umístûno celkem 8 stanic, z toho 3 stanice – Muzeum, MÛstek a Florenc jsou v˘znamn˘mi pfiestupními terminály. Stanice Hlavní nádraÏí a Námûstí Republiky mají pfiímou pfiestupní vazbu na Ïelezniãní dopravu. Vzhledem k hloubce stanic a k délce pfiístupu z povrchu k nástupi‰tím není 114

pfiíli‰ vhodné pro krátké cesty na území centra. Problémem je i historicky vzniklá obtíÏná pfiístupnost metra pro osoby s omezenou schopností pohybu. Tramvajová doprava je na území historického jádra hlavním systémem pro plo‰nou obsluhu území, ãasto se v‰ak vyuÏívá i pro tranzitní pfiepravu. V centru mûsta sdílí historicky dané uliãní prostory s automobilovou dopravou. Segregace a preference tramvajové dopravy v tûchto podmínkách je obtíÏná a kvalita povrchové MHD je tak v˘raznû ovlivÀována automobilov˘m provozem. Pfiesto se fiadou dílãích stavebních úprav a organizací dopravy postupnû prosazuje pfiednost tramvají pfied automobily. Doposud byla preference tramvají zavedena na 101 místech, coÏ pfiedstavuje 50 % z celkového poãtu signalizovan˘ch kfiiÏovatek na tramvajové síti. Ke zhor‰ení tramvajové obsluhy území do‰lo v souvislosti se zprovoznûním metra, kdy byly nûkteré soubûÏnû vedené tramvajové trasy zru‰eny. Snaha o zkvalitnûní dopravní obsluhy centra zejména pro cesty na krátké vzdálenosti, pro které není metro vhodn˘m prostfiedkem, a pro zkrácení pû‰í dostupnosti vede k úvahám o návratu tramvají do centra mûsta, pfiedev‰ím na Václavské námûstí, pfiípadnû do stopy staromûstského hradebního okruhu. K podpofie tramvajové dopravy pfiispívá probíhající modernizace zastávek i vozového parku. Autobusová doprava tvofií v centru mûsta nevelkou doplÀkovou síÈ k metru a tramvajím a pokr˘vá území mimo dostupnost metra a tramvaje (oblast Karlova, Albertova, pravobfieÏního nábfieÏí, Josefova). Lanová dráha zaji‰Èuje spojení mezi Újezdem a Petfiínem. Dva vagony s kapacitou 100 osob pfiekonávají na trati dlouhé 511 m v˘‰ku 130 m. Toto pro turisty atraktivní spojení pfiepraví roãnû 1 milion cestujících. Pû‰í V rámci mûsta se dnes vykoná zhruba ãtvrtina v‰ech cest pû‰ky. Velká ãást pû‰ích cest se odehrává právû v centu mûsta, pfiedev‰ím na území mûstské ãásti Prahy 1. K velké koncentraci pû‰ích zde dochází v období zv˘‰ené turistické náv‰tûvnosti. Turisty nejvyhledávanûj‰í trasa – Královská cesta – je v souãasnosti v sezónû pû‰ími znaãnû pfietíÏena. Ke zlep‰ení orientace turistÛ pfiispívá novû osazovan˘ systém smûrovníkÛ. ¤ada ulic byla v uplynulém období rekonstruována a upravena ve prospûch pû‰ích jako pû‰í zóny. Postupnû se zlep‰ují podmínky pro osoby se sníÏenou schopností pohybu a orientace, realizují se i úpravy pro zv˘‰ení bezpeãnosti chodcÛ. Vytvofiení vhodnûj‰ích podmínek pro pû‰í ve vût‰inû ulic brání znaãné mnoÏství parkujících vozidel, které v centru mûsta parkují ãasto i nelegálnû na chodníku. MoÏnost zlep‰ení pobytové hodnoty vût‰iny uliãních prostorÛ je podmínûna dÛsledn˘m uplatnûním dopravní politiky mûsta, smûfiující k omezení moÏnosti parkovat v centru a k uvolÀování vefiejného prostranství ve prospûch pû‰ích. Samostatnou kapitolou a pro Prahu typick˘m prvkem jsou pasáÏe a prÛchody,

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 115

v˘znamné svou architekturou a atmosférou. Nûkteré prÛchody, zejména ty nespojené s obchodními prostory, jsou ãasto neudrÏované a nepfiíjemné k vyuÏití. To sniÏuje jejich v˘znam pro pû‰í dopravu. Doprava v klidu Ulice i prostranství v historickém jádru mûsta stejnû jako v ‰ir‰ím navazujícím území jsou zaplnûny parkujícími vozidly, coÏ zpÛsobuje, Ïe díky obtíÏnému hledání volného parkovacího stání dochází k dal‰ímu zatûÏování dopravní sítû a zhor‰ování Ïivotního prostfiedí hlukem a imisemi. S ohledem na rozsah poptávky pfievy‰ující nabídku stání je parkování v centru mûsta postupnû regulováno formou „zón placeného stání“. Podle údajÛ, které jsou v souãasnosti k dispozici, parkuje na území historického jádra Prahy zhruba 16 000 vozidel v uliãní síti. Dal‰ích zhruba 3 000 vozidel vyuÏívá k parkování dvory a vnitrobloky. Vefiejné hromadné garáÏe situované v historickém jádru Prahy pojmou 3 550 vozidel. Na základû usnesení ã. 1050 z 30. 1. 2001 byla vytvofiena rámcová pravidla pro v˘stavbu hromadn˘ch garáÏí na území hl. m. Prahy a bylo zahájeno studijní provûfiení návrhÛ v jednotliv˘ch lokalitách. Problematika realizace garáÏov˘ch objektÛ není doposud uzavfiena. V úvahách o nov˘ch hromadn˘ch podzemních garáÏích v historickém jádru mûsta je nutno brát zv˘‰en˘ ohled na archeologické terény a archeologické kulturní památky. S v˘stavbou podzemních garáÏí by mûlo b˘t spojeno omezování stání na povrchu.

3.5.3

Dopravní problémy

PfietíÏenost dopravních uzlÛ v dopravní ‰piãce Je zpÛsobena zejména vysok˘m poãtem obyvatel dojíÏdûjících do zamûstnání. Problém je zv˘raznûn absencí tangenciálních dopravních tras, které nutí fiadu cestujících pfiestupovat právû v centru. Vzhledem k památkovû chránûné oblasti jiÏ nelze kapacitu pfiestupních terminálÛ pfiíli‰ zvy‰ovat. Stále intenzivní doprava i ve zklidnûn˘ch oblastech, která je umocnûna úzk˘mi uliãkami a ãasto pfiíli‰ agresivnû jedoucími fiidiãi.

115

Negativním efektem je zejména pocit nepfiátelského prostfiedí vnímaného chodci, zejména turisty, které v˘raznû sniÏuje dojmy z pobytu ve mûstû. Velké mnoÏství vozidel zaparkovan˘ch v ulicích Negativním jevem je málo prostoru pro chodce, sníÏení vyuÏitelnosti a kvality vefiejného prostranství. Vysoká intenzita dopravy na tranzitních komunikacích Negativním efektem je vytváfiení bariér pro pohyb pû‰ích osob, dopravních kongescí, hluk a sniÏování kvality ovzdu‰í. Základním pfiedpokladem pro omezení prÛjezdné dopravy je dobudování komunikaãního systému, zejména jeho dvou okruhÛ. Vnûj‰ího PraÏského okruhu, kter˘ zajistí propojení radiálních silniãních a dálniãních komunikací a ochrání mûsto pfied tranzitní dopravou, a Mûstského okruhu, kter˘ umoÏní jak ochranu historického jádra pfied vnitromûstskou tranzitní dopravou, tak i humanizaci rozsáhl˘ch prostorÛ a zlep‰ení podmínek pro obyvatele zejména v hustû urbanizovaném pásu okolo památkovû chránûného centra. Dopravnû nejv˘znamnûj‰í komunikací procházející po v˘chodním okraji historického jádra je ulice Wilsonova, tzv. severojiÏní magistrála. Intenzita provozu na této komunikaci dosahuje v místû pfiemostûní Masarykova nádraÏí 100 000 vozidel v obou smûrech. Dal‰í velice zatíÏené komunikace v centru mûsta jsou Îitná, Jeãná a Resslova ulice. Na v‰ech tûchto komunikacích má velk˘ podíl tranzitní doprava. SníÏení dopravní atraktivity severojiÏní magistrály, dopravního zatíÏení a celková humanizace uliãního prostoru je dÛleÏitá pro dal‰í ochranu a rozvoj historického centra mûsta. Pro vytlaãení prÛjezdné automobilové dopravy z centra mûsta je realizace Mûstského okruhu nezbytná, není v‰ak postaãující. S ohledem na znaãnou koncentraci pracovních pfiíleÏitostí v centru a na atraktivitu prÛjezdn˘ch tras je souãasnû nezbytné uplatnit úãinnou restrikci pro vjezd, pohyb i parkování vozidel v oblasti historického jádra, pfiípadnû v rozsahu ‰ir‰ího území. VyuÏití automobilu v centru mûsta bude tfieba vyhradit pfiedev‰ím pro obyvatele, zásobování a nezbytnou dopravní obsluhu. Vzhledem k tomu, Ïe vjezd na území historického jádra nelze zcela zakázat, je nutné hledat ekonomick˘ nástroj, kter˘ by mnoÏství vozidel omezil na nezbytnû nutnou úroveÀ. Takov˘m nástrojem je m˘tn˘ systém.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.5

prilohy 3.5:mp_predloha

2/18/09

10:11 PM

19 PraÏsk˘ dopravní systém Management Plan, 2009

116

Stránka 116

prilohy 3.5:mp_predloha

2/18/09

10:11 PM

Stránka 117

20 Dopravní zatíÏení uliãní sítû Management Plan, 2009

Průměrný počet automobilů za 24 hodin v roce 2008 vozidla celkem / nákladní vozidla celkem / nákladní vozidla nad 6 tun

117

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3. 5

prilohy 3.5:mp_predloha

2/18/09

21 Dopravní zatíÏení tramvajov˘ch tratí Management Plan, 2009

Průměrný počet přepravených osob za 24 hodin v roce 2008

118

10:11 PM

Stránka 118

prilohy 3.5:mp_predloha

2/18/09

10:11 PM

Stránka 119

22 Dopravní zatíÏení metra Management Plan, 2009

Průměrný počet přepravených osob za 24 hodin v roce 2008

119

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3. 5

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

Stránka 120

kapitola 3.6

Koncepce, cíle a dílãí projekty cestovního ruchu

Cestovní ruch v Praze Cestovní boom, kter˘ u nás zaãal v 90. letech 20. století, nenechal ani na‰e hlavní mûsto stranou a pfies poãáteãní nedostatky ãi omyly, které nûkdy po‰kozovaly jeho povûst u zahraniãních náv‰tûvníkÛ, dnes patfií Praha k nejoblíbenûj‰ím evropsk˘m cílÛm mûstské turistiky. V roce 2007 dosáhla Praha 12 009 291 pfienocování, v roce 2006 to bylo 11 271 671. V roce 2007 nav‰tívilo Prahu celkem 4 485 372 turistÛ, z toho 475 909 domácích, ktefií do cestovního ruchu v Praze bezpochyby patfií. I kdyÏ hlavní zdrojovou sférou v praÏské turistice zÛstává Evropa, poãty náv‰tûvníkÛ z jednotliv˘ch zemí i jejich skladba se mûní. Jejich pfiíliv do Prahy podpofiily pfiedev‰ím dva faktory – neustále se roz‰ifiující síÈ leteckého spojení a masové vyuÏívání internetu, kter˘ je dnes pro individuální mûstskou turistiku nepostradateln˘m pomocníkem. Zahraniãními náv‰tûvníky Prahy je velmi kladnû hodnocena architektura, atmosféra, kultura, MHD i péãe o památky. V oblasti turistického zájmu je Praha vnímána pfiedev‰ím jako mûsto historické, s velk˘m památkov˘m fondem a kulturní nabídkou, s kvalitní ubytovací infrastrukturou, kvalitním mûstsk˘m hromadn˘m dopravním systémem, nicménû s rezervami v oblasti kvality obchodu a sluÏeb.

3.6.1

Volnoãasové aktivity

Praha není mûstem pouze architektonick˘ch a historick˘ch zajímavostí, ale nalezneme zde také kulturní a spoleãenské zázemí. SíÈ divadel, kin, galerií, klubÛ a barÛ je vcelku na úrovni evropského standardu. Náv‰tûvník mÛÏe zavítat do ZOO, botanické zahrady ãi do nûkterého z planetárií. Expozice s historií Prahy V Praze je zfiízeno Muzeum hlavního mûsta Prahy, jehoÏ základní náplní je rozsáhlá expozice o dûjinách Prahy. Muzeum dále pravidelnû organizuje krátkodobé v˘stavy na rÛzná témata vztahující se k historii a souãasnosti mûsta. ¤ada dal‰ích expozic na témata související s Prahou je provozována jin˘mi subjekty. Dobr˘m pfiíkladem v této souvislosti mohou b˘t památkové objekty, které spravuje PraÏská informaãní sluÏba, v nichÏ jsou umístûny expozice váÏící se k jednotliv˘m praÏsk˘m fenoménÛm, napfi. „KrálÛv dvÛr“ v Pra‰né bránû, „Na mostû o mostû“ v Malostranské mostecké vûÏi ãi „PraÏské zvony“ ve vûÏi chrámu sv. Mikulá‰e.

120

3.6.2

Sportovní vybavenost mûsta

Ve vybavení pro kaÏdodenní rekreaãnû-sportovní aktivity obyvatel mûsta se Praha je‰tû ani po dvaceti letech nevypofiádala s handicapem ãtyfiicetiletého komunistického období, kdy byl státem preferován pouze vrcholov˘, v˘konnostní a reprezentaãní sport. V kategorii rekreaãního sportu, která je pro bûÏn˘ Ïivot i pro turistickou pfiitaÏlivost metropole nejdÛleÏitûj‰í, lze konstatovat, Ïe Praha je poddimenzována a nachází se pfiibliÏnû na úrovni 25 % evropsk˘ch standardÛ. Vznikající komerãní objekty wellness center a aqua-parkÛ tento handicap nenahrazují a nahradit nemohou, zejména j díky jejich men‰í finanãní dostupnosti pro náv‰tûvníky. Jejich umístûní na území mûsta je vût‰inou náhodné a nesystémové. Jako pfiíklad kvalitního sportovního areálu, odpovídajícího soudobé evropské pfiedstavû o kaÏdodenním rekreaãnû-sportovním vyÏití, lze uvést park Ladronku v Bfievnovû.

3.6.3

Informaãní a navigaãní systémy

Vizuální informaãní systém navigující k památkám byl PraÏskou informaãní sluÏbou v rámci historického jádra Prahy vytvofien v roce 2000. Jde o znaãení na bázi dopravních znaãek „Turistick˘ cíl“ ve velikosti pro pû‰í turisty. Koncepce fie‰ení je postavena na následujících v˘chodiscích: plo‰né a rovnomûrné rozmístûní znaãení v celé oblasti historického jádra Prahy, vytipování 50 památkov˘ch objektÛ, ke kter˘m je znaãení vedeno, rovnomûrné znaãení v celé plo‰e oblasti a vyuÏití systému piktogramÛ, zobrazujících charakteristick˘ vzhled jednotliv˘ch objektÛ pro usnadnûní komunikace náv‰tûvníkÛm, ktefií nehovofií ãesky. Kompletní informace o v‰ech památkov˘ch objektech jsou pro turisty a náv‰tûvníky k dispozici v informaãních stfiediscích PraÏské informaãní sluÏby, z nichÏ jsou tfii provozována celoroãnû a jedno sezónnû. Informace dostupné na místû, v˘klady ve svûtov˘ch jazycích Jednotlivé památkové objekty v Praze, které jsou vefiejnû pfiístupné, jsou standardnû vybaveny tiskov˘mi materiály v základních svûtov˘ch jazycích. Podstatnou ãást památkov˘ch objektÛ v Praze provozuje PraÏská informaãní sluÏba, která v nich zaji‰Èuje v˘klad v 7 jazycích, aÈ jiÏ prostfiednictvím kustodÛ nebo prostfiednictvím sluchátek MyGuide.

3_456:3_456

2/18/09

9:49 PM

3.6.4

Stránka 121

Základní náv‰tûvnické trasy

Nauãné stezky a ‰ir‰í turistické itineráfie Turistické orientaãní znaãení, popsané v bodu 2.6.2., je koncipováno na principu tras k jednotliv˘m znaãen˘m objektÛm s tím, Ïe trasy vycházejí z tûÏi‰tû oblasti historického jádra mûsta a vedou aÏ na okraj tohoto území. V roce 2007 PraÏská informaãní sluÏba zpracovala pro Hospodáfiskou komoru hlavního mûsta Prahy koncepci 4 tras vycházejících z centra a vedoucích do oblasti mimo území historického jádra s cílem odlehãit turisticky pfietíÏenému centru mûsta. Trasy jsou vytyãeny ve v‰ech smûrech – sever, jih, v˘chod, západ – a koncipovány tak, aby je bylo moÏné absolvovat v˘hradnû prostfiedky mûstské hromadné dopravy. V této záleÏitosti byly vydány obsáhlé informaãní materiály s podporou fondÛ EU. Tyto materiály jsou distribuovány prostfiednictvím turistick˘ch informaãních kanceláfií PraÏské informaãní sluÏby. Bylo by uÏiteãné v rámci informaãního systému rozmístit více orientaãních map, zejména v mûstsk˘ch ãástech, pfiedev‰ím na klíãov˘ch stanicích metra, autobusÛ a koneãn˘ch zastávkách tramvají. Vyhlídková tramvaj Historické centrum Prahy není projektováno na dopravní zátûÏ, které ãelí kaÏd˘ v‰ední den. Proto byl vytvofien plán na vyhlídkové trasy s vyuÏitím stávajících spojÛ mûstské hromadné dopravy, v nûmÏ byly naplánovány okruhy, jimiÏ se náv‰tûvník pohodlnû dostane, pokud moÏno s minimálním poãtem pfiestupÛ, k nejv˘znamnûj‰ím památkám a místÛm. Dal‰ím cílem tohoto plánu je nalákat náv‰tûvníky na zajímavá místa mimo historické jádro mûsta, av‰ak pohodlnû dostupné linkami mûstské hromadné dopravy. Bylo vytyãeno pût hlavních pfiestupních bodÛ, které jsou navzájem propojeny mezi sebou a zároveÀ se z nich turisté dostanou do neménû atraktivních lokalit, jako je napfi. obora a letohrádek Hvûzda, Divoká ·árka, zbraslavsk˘ zámek, Troja ãi Prokopské údolí.

3.6.5

SluÏby pro náv‰tûvníky

Turistická infrastruktura se v Praze rozvinula a dosahuje ‰piãkové evropské úrovnû. V souãasné dobû je v Praze k dispozici témûfi 80 000 lÛÏek, coÏ reprezentuje 5. nejvy‰‰í ubytovací kapacitu v Evropû. V‰echny ostatní infrastrukturní systémy odpovídají sv˘m objemem této základní kapacitû. Jen v historickém jádru Prahy je napfi. více neÏ 700 stravovacích zafiízení v‰eho druhu. Stejnû rozsáhlá je nabídka kulturních moÏností a programÛ. Praha disponuje hustou sítí zdravotnick˘ch zafiízení, jedna z velk˘ch nemocnic (Nemocnice Na Homolce) se specializuje na poskytování zdravotní péãe cizincÛm pob˘vajícím v Praze.

121

Nevyhovující je stav „vstupÛ do hlavního mûsta“, proto je nutné je razantnû renovovat, je nezbytné udrÏovat praÏská nádraÏí a autobusové nádraÏí Florenc. Tyto projekty jsou jiÏ pfiipravovány, stavební úpravy hlavního nádraÏí jiÏ probíhají. Legislativnû a zároveÀ racionálnû je nezbytné fie‰it problém ÏebrákÛ, bezdomovcÛ a dal‰ích sociálnû rizikov˘ch skupin obyvatel, ktefií se zdrÏují zejména v historickém jádru mûsta. Obecnû se doporuãuje roz‰ifiovat mûstsk˘ odpoãinkov˘ mobiliáfi – „laviãkov˘ program“ zejména na hlavních turistick˘ch trasách (Královská cesta, okolí Staromûstského námûstí, Václavské námûstí apod.) a síÈ vefiejn˘ch toalet. Doporuãuje se zkvalitnit tyto sluÏby a doplnit mobiliáfi také v jednotliv˘ch mûstsk˘ch ãástech a v praÏském metru. Vzhledem k tomu, Ïe globálnû se stávají nejsilnûj‰í cestovatelskou skupinou lidé star‰í 50 let, je nutné pfiizpÛsobovat infrastrukturu tímto smûrem. Odpoãinkové zóny v centru mûsta slouÏící pfieváÏnû pû‰ím jsou velmi dÛleÏité a nelze je pomíjet. Doporuãuje se v˘raznû zv˘‰it kontrolu ãistoty, a to v celém mûstû, pruÏnû reagovat na poãasí – nejen zimní úklid, ale napfiíklad intenzivnûj‰í svoz odpadkÛ a vyprazdÀování ko‰Û v létû, úklid chodníkÛ a ulic. Katastrofální situace je obvykle na stanicích MHD a kolem stanic metra.

3.6.6

V˘zkumy turistického ruchu

Praha si pravidelnû zpracovává prÛzkumy zamûfiené na cestovní ruch v hlavním mûstû. Ze zatím posledního prÛzkumu (Turisté a náv‰tûvníci Prahy), kter˘ v letech 2006 – 2007 uskuteãnila agentura Stem/Mark, vyplynulo: 1. Nejãastûj‰ími zahraniãními náv‰tûvníky hl. m. Prahy byli Britové a Nûmci, za nimi následovali Ameriãané, Francouzi a Italové. Nejpoãetnûj‰í vûkovou kategorií zahraniãních turistÛ byli lidé mezi 21. a 30. rokem. 2. Hlavním dÛvodem náv‰tûvy cizincÛ zÛstala stále turistika. 3. Nejãastûji pfiijíÏdûli turisté do Prahy individuálnû – cca 80 % a tento trend narÛstá. 4. Nejãastûj‰í zpÛsob dopravy byl letadlem, poté vlakem a autem. 5. Ubytování náv‰tûvníci volili pfiedev‰ím ve 3 a 4hvûzdiãkov˘ch hotelích v centru mûsta i mimo nûj. 6. Jednou aÏ tfiikrát vycestuje do evropsk˘ch mûst 68 % cizincÛ a 91 % jich hodnotilo Prahu lépe neÏ ostatní nav‰tívená mûsta. Je nutné zdÛraznit, Ïe v˘zkumy v oblasti cestovního ruchu jsou nezbytn˘m pfiedpokladem pro vytváfiení dlouhodob˘ch i krátkodob˘ch strategií v této oblasti, a proto je nezbytné v nich kontinuálnû pokraãovat. Cestovní ruch je velice citlivou komoditou na vnûj‰í vlivy – ekonomické, bezpeãnostní ãi spoleãenské a v pfiípadû tûchto rizik je nutnû operativnû reagovat.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.6

3_789:3_789

2/18/09

9:50 PM

Stránka 122

Kulturní Ïivot

kapitola 3.7

Evropská kultura, v níÏ Praha má svoji svébytnou úlohu, proÏívá fázi revitalizace hodnot. Kromû své základní funkce hodnototvorné, kreativní a estetické plní také dÛleÏitou funkci spoleãenskov˘chovnou a sociální. V kultufie je klíã k zájmu obãanÛ o vûci vefiejné i k pochopení sociálního svûta. Kultura pfiispívá jak k sebeidentifikaci obãanÛ jako svobodn˘ch individualit, tak i k jejich identifikaci se spoleãenstvím, v nûmÏ Ïijí – s obcí, regionem a státem. Kultura vytváfií smysluplnou náplÀ volného ãasu a je tak mimo jiné dÛleÏit˘m preventivním faktorem pfied narkomanií, gamblerstvím, kriminalitou a dal‰ími sociálnû-patologick˘mi jevy, jimiÏ je dnes spoleãnost a zejména mládeÏ ohroÏena. Îivá kultura hraje v tomto pfiípadû nenahraditelnou roli a doplÀuje svojí vzdûlávací a v‰estrannû motivaãní ãinností i odbornou praktickou péãi o kulturní památky. Historické jádro Prahy se svojí dlouhodobou kulturní tradicí pfiedstavuje komplex kulturních hodnot, pocházejících z fiady dûjinn˘ch období, a tudíÏ patfiících k mnoha kulturním „typÛm“. Jejich souzvuk i dramatické protiklady naz˘váme duchem místa – jeho geniem loci. Genius loci historického jádra, ostatnû jako celé Prahy, je tvofien jak hmotn˘m a nehmotn˘m kulturním dûdictvím mûsta, tak i jeho kaÏdodenním kulturním Ïivotem. Îivé umûní a kultura je to, co je zajímavé, dÛleÏité a nezbytné nejen pro obyvatele, ale i pro turisty a náv‰tûvníky Prahy, pro které to mÛÏe b˘t jedním z dÛvodÛ opakovan˘ch návratÛ do mûsta. Kultura, památky a PraÏané I kdyÏ je podle prÛzkumÛ kultura vnímána obyvateli Prahy jako dÛleÏitá souãást jejich mûsta, jsou v bûÏném Ïivotû pfiirozenû upfiednostÀovány hodnoty související se zabezpeãením zamûstnání a rodinného Ïivota. Informace o kulturních akcích mohou obãané získat z více zdrojÛ – z médií, od sv˘ch znám˘ch ãi pfiátel nebo vyhledáním na internetu. Poptávka a nabídka kulturních akcí je vyrovnaná a pro praÏskou kulturní politiku nepfiedstavuje problém. Velké rozdíly ov‰em existují v moÏnostech pfiístupu rÛzn˘ch vûkov˘ch skupin obyvatel Prahy k jednotliv˘m druhÛm kulturního a umûleckého vyÏití. Ve srovnání se zahraniãními pfiíklady (·v˘carsko, Francie, Nûmecko apod.) v Praze chybûjí aktivity zamûfiující se na voln˘ ãas dûtí a mládeÏe. PraÏská populace je velmi pragmatická a v˘znam památek chápe jako moÏn˘ zdroj pfiíjmÛ pro mûsto, souãasnû zohledÀuje moÏnost hezkého pohledu, t˘kající se pfiedev‰ím historického jádra mûsta. Památky samy o sobû praÏskou populaci nemotivují, a mnohdy b˘vají chápány jako pfiekáÏky modernizace mûsta. Tento postoj se pochopitelnû net˘ká odborné vefiejnosti. 122

V souvislosti se spoleãenskopolitick˘mi zmûnami lze konstatovat, Ïe dochází k promûnám názoru PraÏanÛ na cizojazyãné minority v Praze. PfievaÏuje názor, Ïe pobyt zahraniãních umûlcÛ je oÏivením a obohacením ãeského umûní; PraÏané se domnívají, Ïe umûlci z fiad cizincÛ vrátí Praze její evropskou proslulost. Mimofiádnost Prahy vidí její obyvatelé v jedineãnosti prostfiedí. S tím souvisí pfiedstava o budoucí úloze Prahy jako evropského kulturního centra, které se mÛÏe stát stfiediskem nûkter˘ch evropsk˘ch kulturních institucí.

3.7.1

Kulturní projekty

Na území historického jádra Prahy je vázána fiada kulturních aktivit, které mÛÏeme zhruba rozdûlit do dvou kategorií. U podstatné ãásti aktivit je pfiíãinou této vazby skuteãnost, Ïe historické jádro Prahy se fakticky pfiekr˘vá s centrem metropole, která je kulturním centrem âeské republiky (je zfiejmé, Ïe ke koncentraci kulturního Ïivota v centrech sídel dochází i v pfiípadû, Ïe se nekryjí s jejich historick˘m jádrem). Spolu s jeho v˘vojem se vyvíjely i kulturní aktivity a kulturní instituce, spjaté s budováním národního státu, které jsou jejich nositeli. Jde pfiedev‰ím o tzv. národní kulturní instituce i instituce lokálního v˘znamu. Tento v˘voj lze povaÏovat za organick˘ a v zásadû ukonãen˘ jednak v dÛsledku saturace poptávan˘ch kulturních potfieb, jednak pro urãit˘ konzervatizmus vefiejnosti i managementu mûsta. Tyto instituce nabízejí kulturní aktivity jako autentickou souãást kulturního Ïivota mûsta a jsou vyuÏívány obyvateli i náv‰tûvníky mûsta. Velmi pfiízniv˘m faktorem spjat˘m s tímto typem aktivit je pfieváÏnû autentické, relativnû ekonomické a nízce komercializované vyuÏití kulturního potenciálu mûsta v jeho rozmanit˘ch podobách a kontinuální nabídka kulturních sluÏeb. Nabídka urãená v˘hradnû nebo pfieváÏnû pro náv‰tûvníky mûsta spí‰e vyuÏívá jejich pfiítomnosti, motivované pfiedev‰ím hledáním proÏitku genia loci mûsta, poznáním kulturních památek, ale také nákupní ãi gastronomickou turistikou. Tyto kulturní aktivity tedy nejsou, aÏ na neãetné v˘jimky, hlavním motivem, ale spí‰e doplÀkem náv‰tûvy. Projekty, které se z této charakteristiky vymykají, tj. takové, které se staly motivem náv‰tûvy mûsta samy o sobû, lze spoãítat v posledním desetiletí na prstech jedné ruky. (Rudolf II a Praha, Sláva barokní âechie, Karel IV. – císafi z BoÏí milosti, Praha – evropské mûsto kultury). Právû takové kulturní projekty intenzivnû

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 123

vyuÏívající kulturní potenciál historického jádra a jeho ménû znám˘ch kvalit mûstu chybí. V omezeném rozsahu obdobnou úlohu plní nûkteré tradiãní kulturní festivaly a pfiehlídky. Druh˘m typem kulturních aktivit, vyskytujícím se koncentrovanû v posledních desetiletích, je nabídka komerãních kulturních sluÏeb obsahovû vázan˘ch k historickému jádru mûsta jen volnû. Je orientována témûfi v˘hradnû na zahraniãní náv‰tûvníky mûsta. Nemovité kulturní památky a historické jádro mûsta jsou ãasto jen atraktivní kulisou této nabídky. I v tomto pfiípadû organizátofii vyuÏívají pfiítomnosti náv‰tûvníkÛ motivovan˘ch jeho unikátní konfigurací kulturních památek. Pozitivní stránkou tohoto typu aktivit je ekonomick˘ pfiínos pro vlastníky i provozovatele objektÛ, v nichÏ jsou kulturní sluÏby nabízeny (pro nûkteré z dosud nevyuÏívan˘ch nebo neadekvátnû vyuÏívan˘ch objektÛ vlastnû pfiedstavují lep‰í náplÀ nebo záchranu), pracovní uplatnûní pro v˘konné umûlce a v nûkter˘ch pfiípadech (bohuÏel ménû ãast˘ch neÏ by bylo Ïádoucí) i propagace v˘znamn˘ch hodnot ãeské kultury nebo kultury âeské republiky. Relativnû nejlépe je patrnû vyuÏito nemovité a do jisté míry i movité kulturní dûdictví (tj. zpfiístupnûné památkové objekty nebo adekvátnû vyuÏívané historické objekty, sbírky nejrÛznûj‰ího obsahu a zamûfiení). Problematiãtûj‰í je vyuÏití nehmotné sloÏky kulturního potenciálu, pfiedev‰ím v podobû historick˘ch tradic, odkazu historick˘ch událostí ãi v˘znamn˘ch osobností (zejména tvÛrcÛ v nejrÛznûj‰ích oblastech kultury), kulturních tradic vázan˘ch na rÛzné oblasti ãinnosti lidí (napfi. fiemeslnou nebo prÛmyslovou v˘robu), ãi mûstskou podobu lidové kultury. Je zfiejmé, Ïe právû vyuÏití adekvátních prvkÛ této ãásti kulturního potenciálu v˘raznû pfiispûlo k úspûchu v˘‰e uveden˘ch stûÏejních kulturních akcí a zároveÀ pfiedstavuje podstatn˘ pfiedpoklad úspû‰n˘ch projektÛ spjat˘ch s vyuÏitím nemovit˘ch kulturních památek historického jádra. Úspûch zmínûn˘ch velk˘ch projektÛ, ale také fiady dal‰ích úspû‰n˘ch akcí (napfi. kulturních festivalÛ) spoãívá mimo jiného také v tom, Ïe jimi prezentované kulturní statky a sluÏby kombinovaly a kombinují domácí kulturní produkci s importem. Podstatn˘m znakem kulturního Ïivota historického centra v Prahy, pfiedstavujícím jistou bariéru rozvoje, je vysoká míra komercializace kulturních sluÏeb, to znamená, Ïe vût‰ina nabídky je poskytována za úplatu, byÈ v podstatném poãtu pfiípadÛ je vstupné spí‰e evidenãní neÏ trÏní povahy. Volnû pfiístupn˘ch kulturních pfiíleÏitostí je ve srovnání s cizinou málo. Historické jádro mûsta má nespornû mimofiádn˘ kulturní potenciál. Jeho adekvátní zhodnocení a rozvoj jsou podmínûny splnûním nûkolika základních pfiedpokladÛ. Prvním z nich je dÛkladná a nepfiedpojatá znalost kulturního potenciálu ve v‰ech jeho podobách vãetnû vyhodnocení nákladÛ na jeho udrÏitelnost a vyuÏití. Druh˘m pfiedpokladem je strategie rozvoje a podpory kultury ve mûstû jako souãást strategického programu rozvoje mûsta. Tfietím je ekonomické zaji‰tûní tohoto projektu, 123

vãetnû systému podpory a pobídek subjektÛ, které nejsou zaloÏeny mûstem nebo mûstskou ãástí. Za ãtvrt˘ pfiedpoklad povaÏujeme dÛraz na animaci kultury, tj. na pfiím˘, nezprostfiedkovan˘ kontakt poskytovatelÛ kulturních sluÏeb s jejich uÏivateli.

3.7. 2

Nehmotné kulturní dûdictví a souãasná Ïivá kultura

O vzrÛstajícím v˘znamu nehmotného kulturního dûdictví se v souãasnosti nejen uvaÏuje, ale jiÏ probûhlo na svûtové úrovni nûkolik jednání ministrÛ kultury u kulat˘ch stolÛ, která se vûnovala napfiíklad takov˘m tématÛm, jako je mobilizace mezinárodní solidarity pro uchování, pfiedání a podporu nehmotného kulturního dûdictví, pfiístupy a mechanismy na místní, národní a mezinárodní úrovni. TûÏi‰tû kulturního Ïivota Prahy spoãívá bezesporu v historickém jádru Prahy a jeho centru, kulturní Ïivot se v‰ak udrÏuje i v okolních ãtvrtích, zejména s ohledem na rekreaci, sport a voln˘ ãas. Dokonce existuje, byÈ pouze ãásteãnû, na sídli‰tích. Potfiebnost situování kulturního Ïivota a Ïivé kultury, zaloÏen˘ch pfiedev‰ím na prezentaci tzv. Ïivého umûní, mimo jádro mûsta je neobyãejnû dÛleÏitá, neboÈ: a) posiluje kulturní infrastrukturu a kulturní vyÏití místních obyvatel, umoÏÀuje tak projevit jejich kreativitu, b) roz‰ifiuje nabídku pro turistick˘ ruch; ãiní mûsto zajímavûj‰ím, inspiruje turisty v Praze nejenom ke krátkodobému, ale i k dlouhodobûj‰ímu pobytu a umoÏÀuje jim poznat svéráz specifick˘ch lokalit Prahy a jejich sociokulturní potenciál a je rozhodnû vyváÏením turisticky zkomercionalizované náv‰tûvy hlavních památek, které tvofií souãást hmotného kulturního dûdictví. O tento úkol dlouhodobû usiluje jak Magistrát hlavního mûsta Prahy, tak ostatní organizace podílející se na prestiÏních multikulturních projektech. Praha – multikulturní lokalita Toto zejména platilo o Praze historické, ve které vÏdy docházelo ke snoubení a konfrontaci nejrÛznûj‰ích kultur a jejich pfiíslu‰níkÛ. Bohatost a rozmanitost kultur je vlastní i souãasné dobû a zfiejmû bude hrát v˘znamnou roli v dal‰ím v˘voji mûsta. Multikulturalismus se opût po pfiestávce nûkolika desetiletí izolace stává neodmyslitelnou souãástí kulturního Ïivota. Praha pfiedstavuje základní ãeské i mezinárodní centrum kulturního Ïivota díky svému bohatému movitému i nemovitému kulturnímu kapitálu vãetnû soustfiedûní tzv. Ïivého umûní. Zejména centrální ãásti mûsta, stejnû jako v jin˘ch evropsk˘ch mûstech, se ale musí vyrovnávat se vzrÛstajícím turistick˘m ruchem a ohroÏením ze ztráty obyvatelnosti a specifiky místa. Fenoménem, kter˘ tyto procesy do budoucnosti mÛÏe do znaãné míry stimulovat, ale i pozitivnû regulovat, je právû multikulturalismus zaloÏen˘ na obohacujícím se setkávání rÛzn˘ch kultur a komunikaci mezi nimi. Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.7

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

3.7. 3

Stránka 124

Multikulturní projekty s úãastí hlavního mûsta Prahy

Mûsto Praha vynakládá na oblast kultury a umûní (vãetnû oprav nemovit˘ch kulturních památek, církevních objektÛ a dal‰ích investic) kaÏdoroãnû kolem 5 % svého rozpoãtu. âást tûchto prostfiedkÛ je urãena na krytí neinvestiãních a investiãních v˘dajÛ kulturních organizací zfiizovan˘ch mûstem a mûstsk˘mi ãástmi. ¤adu aktivit podporuje formou partnerství a darÛ. V˘znamnou úlohu má grantov˘ systém hl. m. Prahy v oblasti kultury a umûní, jehoÏ prostfiednictvím povzbuzuje a podporuje tvÛrãí umûleckou ãinnost, prezentaci umûleck˘ch dûl umûní a jejich zpfiístupnûní obãanÛm, prezentaci praÏské kultury v zahraniãí a mezinárodní kulturní spolupráci. O grantovou podporu se nemohou ucházet organizaãní sloÏky státu, územní samosprávné celky (tj. obce, mûsta, statutární mûsta, mûstské obvody a mûstské ãásti) a jimi zfiízené pfiíspûvkové organizace. Rada hl. m. Prahy jiÏ více jak deset let kaÏdoroãnû vypisuje témata na granty ãi vymezení grantov˘ch skupin spolu se zásadami pro jejich poskytování v oblasti kultury a umûní a zvefiejÀuje formuláfi pro vypsané grantové okruhy. Granty podporují pfiedev‰ím celoroãní umûleckou ãinnost – divadlo, hudbu, tanec, v˘tvarné umûní, literaturu, v uveden˘ch oblastech i jednorázové projekty a dal‰í, vãetnû prezentace praÏské kultury v zahraniãí a projektÛ mezinárodní spolupráce. Celkov˘ objem finanãních prostfiedkÛ urãen˘ch na podporu kultury v Praze v posledních letech vzrÛstá. V roce 1998 ãinil 70 mil. Kã, v roce 2002 ãinil 133 mil. Kã, v souãasné dobû se pohybuje nad hranicí 200 mil. Kã. Od roku 2000 Praha udûluje také ãtyfileté granty. Na rok 2009 tyto granty vyhlá‰eny nebyly. Na grantové politice a grantov˘ch zásadách pracuje Poradní sbor primátora, kter˘ prozatím vytvofiil pouze zásady jednolet˘ch grantÛ na r. 2009. Následující období bude vyuÏito k detailnímu vyhodnocení principÛ a podmínek i pro víceleté financování. Systém pfiidûlování kulturních grantÛ hlavního mûsta Prahy, kter˘ funguje od roku 1995 a je neustále aktualizován a zdokonalován, prochází v posledních více jak tfiech letech velmi dynamick˘m v˘vojem. V fiíjnu roku 2005 byl proto ustanoven Poradní sbor primátora hl. m. pro kulturní politiku s úkolem dále doplÀovat a zdokonalovat grantov˘ systém hlavního mûsta Prahy a formulovat koncepci kulturní politiky hlavního mûsta. V ãervnu 2006 tak na jeho návrh Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo poprvé zformulovanou Koncepci kulturní politiky hlavního mûsta a Grantovou politiku hlavního mûsta v oblasti kultury a umûní. Vyhlá‰ení grantÛ pro rok 2009 je postaveno na vymezení pouze dvou hlavních grantov˘ch skupin hlavního mûsta Prahy v oblasti kultury a umûní na rok 2009 – ve skupinû A na jednotlivé umûlecké a kulturní projekty, vãetnû projektÛ mezinárodní spolupráce, ve skupinû B na kontinuální ãinnost umûleck˘ch a kulturních subjektÛ. Podrobné informace o grantové podpofie jsou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách mûsta (www.magistrat.praha-mesto.cz). 124

Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo usnesením ã. 20/73 ze dne 30. 10. 2008 vyhlá‰ení grantÛ hl. m. Prahy na rok 2009 s tím, Ïe návrh na dal‰í úpravy pro grantová fiízení v roce 2010 bude Zastupitelstvu pfiedloÏen nejpozdûji do 30. 6. 2009. DÛvodem pouze jednoletého grantového systému je i souãasné nestandardní praÏské kulturní prostfiedí (vysok˘ poãet kulturních dosud netransformovan˘ch pfiíspûvkov˘ch organizací). Pfiedpokládá se, Ïe pfied tímto termínem bude návrh nového grantového systému jiÏ projednán s Evropskou komisí pro soutûÏ. Multikulturní projekty pfiipravují jak kulturní pfiíspûvkové organizace hlavního mûsta Prahy, tak kulturní organizace na nûm zcela nezávislé. Financování projektÛ probíhá formou partnerství (dfiíve spolupofiadatelství) hlavního mûsta Prahy, finanãní (grant) ãi jinou podporou hlavního mûsta Prahy, mûstsk˘ch ãástí, Ministerstva kultury âR, popfi. financováním ze soukrom˘ch zdrojÛ. V minulosti byly realizovány napfi. tyto v˘znamné multikulturní projekty s úãastí hlavního mûsta Prahy: Rudolf II. a Praha (1997), Sláva barokní âechie (2001), Karel IV. – císafi z BoÏí milosti (2006), Albrecht z Vald‰tejna (2007/2008). S podporou mûsta se realizuje fiada tradiãních hudebních a festivalÛ a filmov˘ch pfiehlídek a rovnûÏ bienále, trienále a quadrienále v oblasti v˘tvarného umûní a scénografie. Hlavní mûsto Praha je v souãasnosti zfiizovatelem fiady pfiíspûvkov˘ch organizací v oblasti kultury a volného ãasu. Jsou to nejen divadla, galerie a muzeum, ale také zoologická a botanická zahrada ãi hvûzdárna a planetárium. DÛleÏitou funkci v oblasti cestovního ruchu plní PraÏská informaãní sluÏba.

3.7.4

Mezinárodní evropské projekty

Praha byla pro rok 2000 povûfiena Evropskou Unií prestiÏním evropsk˘m projektem pod názvem Praha – evropská metropole kultury 2000. Kromû témûfi 400 akcí Ïivé kultury v objektech, zahradách a prostranstvích v historickém jádru Prahy, byly pfii této pfiíleÏitosti napfi. oznaãeny kulturní památky, rekonstruována Petfiínská rozhledna, rekonstruovány varhany v kostele sv. ·imona a Judy, dále byl vyuÏit rekonstruovan˘ objekt Millerovy vily, do projektu bylo zapojeno Automuzeum Praga, Rudolfova ‰tola apod. Nezanedbatelná je také kulturní spolupráce mezi partnersk˘mi mûsty hlavního mûsta Prahy, a to zejména: – spolupráce mezi Prahou a Rigou, v˘mûna umûlcÛ; – spolupráce mezi Prahou a Moskvou, Ruská sezóna v âeské republice, Kulturní dny Moskvy v Praze a Prahy v Moskvû; – spolupráce mezi Prahou a mûstem Petrohrad;

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 125

– spolupráce mezi Prahou a mûstem Kjóto, reciproãní prezentace kultury v obou mûstech a dal‰í. Praha se jiÏ nûkolik let podílí na mezinárodním projektu Vánoãní mosty mezi mûsty (festival dûtsk˘ch pûveck˘ch sborÛ).

3.7. 5

Vybrané realizované kulturní projekty

KaÏdoroãnû se konají akce, z nichÏ mnohé vyuÏívající památkové objekty, zahrady a prostranství jako napfi.: Art Prague, Czech Press Photo, âeská taneãní platforma, Designblok, Dny evropského filmu, Febiofest, Festival spisovatelÛ Praha, Fringe Festival Praha, Jeden svût, Khamoro, Letní Letná (festival pouliãního divadla a cirkusÛ), Letní shakespearovské slavnosti, Letní slavnosti staré hudby, Mezinárodní kniÏní veletrh – Svût knihy, Mezinárodní varhanní festival, Prague bienale, Praha fotografická, Praha srdce národÛ, PraÏská muzejní noc, PraÏské jaro, PraÏsk˘ podzim, Pfielet nad loutkáfisk˘m hnízdem, Scupture grande, Slovenské divadlo v Praze, Svatováclavské slavnosti, United Islands of Prague, Tanec Praha, 4+4 dny v pohybu a mnoho dal‰ích.

jektÛ vyuÏívá vefiejná prostranství k v˘stavám – tzv. street art. JiÏ nûkolik let takto sochami oÏívá napfiíklad Václavské námûstí, zajímavé v˘stavy avantgardních mlad˘ch umûlcÛ se pofiádají také na nádvofií a v budovách Klementina. V historickém jádru Prahy vznikla a je provozována nespoãetná fiada soukrom˘ch galerií, v˘stavních síní, dále kin a muzeí. V památkov˘ch objektech mají trvalé expozice a v˘stavní prostory mûstské kulturní organizace jako Galerie hl. m. Prahy, Muzeum hl. m. Prahy. K v˘stavním úãelÛm jsou trvale vyuÏívány Staromûstská radnice a Obecní dÛm. V památkov˘ch objektech sídlí a provozují ãinnost z praÏsk˘ch kulturních organizací Symfonick˘ orchestr hl. m. Prahy FOK, Mûstská knihovna v Praze, PraÏská informaãní sluÏba, Hvûzdárna a planetárium hl. m. Prahy a Národní kulturní památka Vy‰ehrad. Stejnû tak v˘znamné státní kulturní instituce, napfi. Národní muzeum, Národní galerie, Národní divadlo, âeská filharmonie, Státní opera.

3.7.6

Kulturní akce v areálu PraÏského hradu

PraÏsk˘ hrad pofiádá kaÏdoroãnû fiadu v˘stav. NejdÛleÏitûj‰í se konají v Jízdárnû a v Císafiské konírnû, men‰í projekty pak v Letohrádku královny Anny a v Tereziánském kfiídle Starého královského paláce. Hrad dále nabízí stálou expozici o historii PraÏského hradu ve Starém královském paláci a stálou expozici reprezentativního v˘bûru nejkvalitnûj‰ích obrazÛ ze sbírek PraÏského hradu v Obrazárnû PraÏského hradu. V klá‰tefie sv. Jifií se nachází stálá expozice Národní galerie. Hrad je také místem pofiádání divadelních letních Shakespearovsk˘ch slavností.

V‰echny tyto projekty pfiispívají k oÏivení a zhodnocení praÏsk˘ch památek. Nicménû právû kulturní Ïivot v památkov˘ch objektech mÛÏe vést k jejich opotfiebovávání. Tyto objekty je tudíÏ tfieba pravidelnû udrÏovat, aby byla zachována jejich historická a umûlecká kvalita, a citlivû modernizovat jejich vybavení umoÏÀující vyuÏití jejich potenciálu k roz‰ífiení nabídky kulturních sluÏeb v centru mûsta. Dokladem efektivnosti investic do rekonstrukce a údrÏby památkov˘ch objektÛ je zji‰tûní, Ïe v˘‰e uvedené akce také probíhaly a probíhají zcela nebo z ãásti v objektech (památkov˘ch), které byly v uplynul˘ch letech rekonstruovány: Obecní dÛm (rekonstrukce 1994 –1997), Mûstská knihovna v Praze (1997 – 1998), Hudební divadlo v Karlínû (2006). Rekonstruována byla fiada dal‰ích kulturních objektÛ. Po povodních v roce 2002 byly nûkteré z nich zcela obnoveny a vráceny svému pÛvodnímu vyuÏití. Takto na‰ly novou podobu napfiíklad divadelní scény: Divadlo Archa (zde je umístûna fiada kulturních projektÛ vãetnû mezinárodních akcí) ·vandovo divadlo na Smíchovû, b˘valé kino bylo rekonstruováno pro divadlo Minor (stavba roku 2002), Divadlo v Dlouhé, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Ponec, od roku 2001 scéna pro taneãní umûní.

Nejv˘znamnûj‰í v˘stavní projekty v letech 2006 – 2008: Karel IV. – císafi z BoÏí milosti, Obrazárna PraÏského hradu, 15. 2. – 21. 5. 2006 Jan Jifií Heinsch – malífi barokní zboÏnosti, Císafiská konírna, 20. 10. 2006 – 31. 1. 2007 Emil Filla (1882–1953), Jízdárna PraÏského hradu, 30. 5. – 31. 10. 2007 Bohuslav Hasi‰tejnsk˘ z Lobkovic – básník jagellonské doby, Císafiská konírna, 27. 2. – 1. 7. 2008 MikolበAle‰ 1852 – 2007, Jízdárna PraÏského hradu, 14. 12. 2007 – 20. 4. 2008 Biedermeier – umûní a kultura v ãesk˘ch zemích 1814 – 1848, Jízdárna PraÏského hradu, 28. 5. – 28. 9. 2008 Slovensk˘ obraz (anti-obraz). 20. století ve slovenském v˘tvarném umûní, Jízdárna PraÏského hradu, 28. 10. 2008 – 1. 3. 2009

V hlavním mûstû probíhají kulturní projekty i na historick˘ch námûstích a jin˘ch vefiejn˘ch prostranstvích. Lze jmenovat alespoÀ PraÏské Vánoce, oslava Nového roku, PraÏské Velikonoce, ale také pouliãní divadla a performance. ¤ada v˘tvarn˘ch pro-

Nejv˘znamnûj‰í hudební projekty v letech 2006 – 2008: Koncertní cyklus Hudba PraÏského hradu Koncertní cyklus Jazz na Hradû

125

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.7

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 126

Demografick˘ a hospodáfisk˘ pfiehled

kapitola 3.8

3.8.1

Obyvatelstvo

Na území historického jádra Prahy Ïilo v r. 1900 více neÏ 170 000 obyvatel, coÏ bylo nejvíce v novodobé historii a tento poãet pfiedstavoval jednu tfietinu v‰ech obyvatel tehdej‰í Prahy. Poãet obyvatel od té doby prudce klesal a v souãasnosti dosahuje jednu ãtvrtinu pÛvodního poãtu pfied 100 lety. V˘voj poãtu obyvatel v historickém jádru a hl. m. Praze od roku 1970 do roku 2007 rok

poãet trvale bydlících obyvatel v historickém jádru

1970 1980 1991 2001 2007

99 79 63 51 46

657 641 645 494 304

v hl. m. Praze celkem 1 1 1 1 1

140 182 214 169 212

795 186 174 106 097

podíl obyvatel v historickém jádru v% 8,7 6,7 5,2 4,4 3,8

Poãet obyvatel na území historického jádra se ale v uplynul˘ch letech sniÏoval pomalej‰ím tempem neÏ v pfiedchozím desetiletí. Nûkteré okolnosti, jako napfiíklad transformace vlastnictví bytÛ, obmûna bydlících, v˘stavba nov˘ch bytÛ nebo navrácení nûkter˘ch objektÛ k pÛvodní obytné funkci, navíc naznaãují, Ïe mÛÏe dojít nejen k dal‰ímu zpomalení tempa poklesu poãtu obyvatel této ãásti mûsta, ale dokonce k jeho zastavení. Tomuto trendu je nezbytné pfiizpÛsobit v této ãásti mûsta i nabídku sluÏeb.

3.8.2

Ekonomická aktivita a trh práce

Poãet ekonomicky aktivních obyvatel na území historického jádra Prahy pfii Sãítání lidu, domÛ a bytÛ 2001 ãinil 26 079 osob; nyní se pohybuje kolem 24 tisíc. osob (tj. 3,7 % celé Prahy). V centrální ãásti mûsta (Praha 1 a 2) bylo v roce 2001 registrováno 180 tisíc pracovních míst, ekonomická transformace se projevila následnû poklesem – odhad 170 tisíc osob v roce 2007. To v‰ak znamená, Ïe na území historického jádra je nejvût‰í koncentrace pracovních pfiíleÏitostí v Praze (!). Lokální ekonomická základna je 126

tak zcela odkázána na dojíÏìku z jin˘ch ãástí mûsta i mimopraÏsk˘ch regionÛ, coÏ se projevuje velmi intenzivnû v kapacitû dopravní obsluhy. V budoucnu lze pfiedpokládat stagnaci nebo dal‰í minimální pokles poãtu pracovních míst v centru mûsta, coÏ je i cílov˘m zámûrem mûstské správy.

3.8.3

Ekonomická základna (viz pfiíloha 23)

Transformaãní tlaky a v nûkter˘ch pfiípadech i pozitivní environmentální vlivy v posledním desetiletí zpÛsobily, Ïe aÏ na malé v˘jimky není v˘robní sektor na území historického jádra zastoupen. V oblasti sluÏeb pfievládá obchod, cestovní ruch, kultura, ale i zdravotnictví. Velmi intenzivnû je zastoupena oblast komerãních sluÏeb (realitní kanceláfie, propagace, poradenství, softwarové ãinnosti) a sektor finanãnictví. V centru mûsta se koncentruje vûda, v˘zkum a vysoké ‰kolství (Akademie vûd, Univerzita Karlova). Jejich kapacity jsou v‰ak územnû rozdrobené a funkãnû neúplné, coÏ znamená zejména nadbyteãnou mobilitu studentÛ po Praze. Územní rezervy pro dal‰í rozvoj ‰kol jsou minimální a jejich rozvoj je nezbytné smûrovat mimo historické jádro. Pfiedpokládá se v‰ak intenzivnûj‰í zapojení napfi. v˘zkumn˘ch kapacit aÈ jiÏ technického, tak pfiírodovûdného i spoleãenského charakteru, do fie‰ení nûkter˘ch specifick˘ch problémÛ Prahy a pfiímo jeho historického jádra. Centrum mûsta je rovnûÏ jednoznaãnû nejvût‰í koncentrací subjektÛ správy a reprezentace státu a hlavního mûsta (sídlo prezidenta, parlamentu, vlády, primátora a jeho úfiadu aj.). Základní odvûtvová/oborová struktura ekonomick˘ch aktivit v historickém jádru se jiÏ pfiíli‰ nezmûní. Vût‰inou pÛjde o substituci („kanceláfie za kanceláfie“), v nûkter˘ch pfiípadech je moÏné vyuÏití pÛvodních administrativních prostor pro roz‰ífiení zejména obchodních sluÏeb. V˘znamnou souãástí ekonomické základny celé Prahy, ale pfiedev‰ím fungování historického jádra jsou kapacity a aktivity cestovního ruchu. V Management Plan je mu vûnována samostatná kapitola. Mezi v˘znamné funkce historického centra patfií jiÏ tradiãnû obchodní ãinnost. Profilovala se do obchodních tfiíd a solitérÛ s vysok˘m mezinárodním standardem, vyuÏívan˘ch nejznámûj‰ími svûtov˘mi obchodními firmami. Obchodní síÈ v historickém jádru má rozmanitou strukturu – od mal˘ch obchÛdkÛ aÏ po velkokapacitní centra. (Na konci roku 2007 bylo nejvût‰í nákupní centrum v Praze Palladium o ka-

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 127

2

2

pacitû 40 tis. m otevfieno pfiímo v centru mûsta. Z více neÏ 1,4 mil. m obchodních 2 ploch v celé Praze se na území historického jádra nachází cca 250 tis. m . Pfies mimofiádn˘ nárÛst velkokapacitních obchodních center na okrajích mûsta se po r. 2000 obrátil zájem investorÛ zpût dovnitfi mûsta (centra i jeho zázemí). V historickém jádru jsou pfiipravovány dal‰í obchodní kapacity, pfieváÏnû formou regenerace a nástaveb, nebo funkãní transformace objektÛ, ale i nov˘ch velk˘ch areálÛ (prostory ru‰en˘ch nebo redukovan˘ch Ïelezniãních nádraÏí). Rychlá v˘stavba kanceláfisk˘ch ploch, znamenající vytvofiení komerãního trhu s více 2 neÏ 2 mil. m kvalitních ploch se odehrála sice mimo vlastní centrum, av‰ak ve znaãném rozsahu na území ochranného pásma praÏské památkové rezervace (Praha 4, 5, 7). Pfiesto zÛstává historické jádro nejvût‰í koncentrací administrativních ploch 2 v Praze (500 tis. m ), z nichÏ velká ãást je obsazena správou státu a mûsta, ale podstatná ãást zÛstává komerãního charakteru. Stfiední i velké firmy se postupnû koncentrují do nov˘ch komplexÛ mimo centrum; v fiadû pfiípadÛ v‰ak z prestiÏních dÛvodÛ zÛstávají v centru. Kanceláfiské plochy budou v centru mûsta i nadále víceménû doplÀkovou funkcí v rámci revitalizací nebo i nové v˘stavby spoleãensko-obchodních kapacit. Pro nûkteré objekty se bude postupnû hledat jiné vyuÏití vã. transformace na jinou funkci. Bilanãnû se pfiírÛstky a úbytky v podstatû vyrovnají.

3.8.4

Bydlení

Na území historického jádra ãinil pfii Sãítání lidu, domÛ a bytÛ 2001 bytov˘ fond celkem 24 955 bytÛ, z toho 21 595 trvale obydlen˘ch. Pokles poãtu bytÛ se oproti minulosti v˘raznû zpomalil a v posledních letech zastavil. V letech 2001 – 2007 zde bylo dokonãeno více neÏ 500 nov˘ch bytÛ, zejména formou nástaveb a pÛdních vestaveb. Existuje pfiedpoklad návratu b˘val˘ch bytov˘ch domÛ uÏívan˘ch pro nebytové úãely zpût pro funkci bydlení. V uplynul˘ch 15 letech do‰lo k zásadním zmûnám vlastnick˘ch vztahÛ k bytovému

127

fondu v celém státû i hl. m. Praze (restituce a privatizace). To se velmi rychle odrazilo v pfiíznivé zmûnû jeho kvality i v památkové rezervaci. Podíl bytÛ nejvy‰‰í kvalitativní kategorie se blíÏí 90 %. Centrum mûsta je v˘raznû prestiÏním místem bydlení a jejími obyvateli se stávají pfiíjmovû vy‰‰í skupiny obyvatel, vãetnû poãetné skupiny cizincÛ.

3.8.5

Finanãní zdroje

Financování investic, oprav a údrÏby památkového fondu a dal‰ích objektÛ v historickém jádru Prahy je zaji‰Èováno z fiady zdrojÛ – vefiejn˘ch i soukrom˘ch. I kdyÏ se stále více v˘dajÛ pfiesunuje do soukromého sektoru, tato ãást dokumentu Management Plan se soustfieìuje na vefiejné zdroje financování. Památkovû chránûn˘ objekt nebo území, které je zapsáno do Seznamu svûtového dûdictví, obdrÏí finanãní prostfiedky z vefiejn˘ch zdrojÛ – zejména ze speciálních dotaãních programÛ spravovan˘ch Ministerstvem kultury. Jde napfiíklad o Program záchrany architektonického dûdictví, Program regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a mûstsk˘ch památkov˘ch zón a dal‰í. Zvlá‰tní podpora tûmto akcím se t˘ká i grantov˘ch programÛ hlavního mûsta Prahy. Nejvût‰ími investory vyuÏívajících vefiejn˘ch zdrojÛ jsou, kromû samotného hlavního mûsta Prahy, také Správa PraÏského hradu a Parlament âeské republiky (Snûmovna i Senát). DÛleÏit˘m zdrojem financovaní, vyuÏit˘m v posledních letech jsou i strukturální fondy Evropské unie. Uplynul˘ch cca 15 let znamenalo pro praÏskou památkovou rezervaci nepfiehlédnuteln˘ soubor pozitivních investiãních poãinÛ. âasto se dot˘kají právû obnovy a ochrany památkového fondu. Nûkteré investorské zájmy se v‰ak dostávají do pfiímého kontaktu s bariérami racionálního rozvoje mûstského prostoru a v nûkter˘ch lokalitách historického jádra jiÏ mÛÏe docházet k urãit˘m konfliktÛm mezi zájmem vefiejn˘m a komerãním. ¤e‰ení tûchto vztahÛ a zájmÛ by mûl pfievzít i Management Plan.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.8

prilohy 3.8:mp_predloha

2/18/09

10:12 PM

Stránka 128

23 Majetková mapa Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy, 2008

128

1 000 m

prilohy 3.8:mp_predloha

129

2/18/09

10:12 PM

Stránka 129

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.8

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 130

Îivotní prostfiedí

kapitola 3.9

3.9.1

Îivotní prostfiedí (viz pfiíloha 24)

Z hlediska Ïivotního prostfiedí je velmi v˘znamn˘ údaj o poãtu obyvatel a jeho hustotû. Hustota trvale bydlících obyvatel v historickém jádru Prahy v roce 2005 ãinila 5 153 obyvatel/km2 a klesala, ale spolu s pfiechodnû bydlícími a ubytovan˘mi náv‰tûvníky a obrovskou koncentrací pracovních míst v centru i tak pfiedstavovala vysokou zátûÏ urbánní struktury i Ïivotního prostfiedí pfiedev‰ím negativními vlivy dopravy. Klima PrÛmûrná roãní teplota 8,6 °C a prÛmûrn˘ roãní úhrn sráÏek 498,5 mm se neli‰ily od dlouhodob˘ch (30 let) prÛmûrÛ, zv˘‰il se v‰ak rozkmit kolem tohoto prÛmûru opakovan˘m pfiekroãením extrémních odchylek zejména v zimních i letních maximech, coÏ svûdãí o vût‰ím zastoupení extrémÛ v poãasí. Kromû celopraÏsk˘ch klimatick˘ch ukazatelÛ lze pfiedpokládat s rostoucí v˘‰kou zástavby a s jejím „zahu‰Èováním“, zvlá‰tû v historickém jádru, místnû negativní mikroklimatické vlivy související pfiedev‰ím se zhor‰ením rozptylov˘ch podmínek a provûtrávání. Ovzdu‰í Poãet velk˘ch stabilních zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í po skokovém nárÛstu v letech 1985 – 1992 (v˘stavba blokov˘ch kotelen na sídli‰tích) a v roce 2002 (zmûna v zafiazování zdrojÛ do kategorií) naopak poklesl v letech 1998 – 2001 napojováním Prahy na pfiivadûã tepla z Elektrárny Mûlník. V roce 2005 pfiedstavoval 246 velk˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní. Poãet zdrojÛ stfiední velikosti stagnoval a v roce 2005 pfiedstavoval 3 098 zdrojÛ. Malé zdroje nejsou individuálnû registrovány, jejich emise jsou vyhodnocovány v rámci plo‰n˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í. Sledovány jsou pfiedev‰ím základní zneãi‰Èující látky (tuhé látky, oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, oxid uhelnat˘) a uhlovodíky a u nûkter˘ch zdrojÛ dal‰í vybrané ‰kodliviny (napfi. tûÏké kovy). Stabilní zdroje zneãi‰tûní vykazují dlouhodob˘ pokles emisí. Nejv˘znamnûj‰í zdroj zneãi‰tûní ovzdu‰í na území Prahy a zejména jejího historického jádra pfiedstavuje v souãasné dobû automobilová doprava. Pro modelové hodnocení kvality ovzdu‰í jsou vyhodnocovány emise z liniov˘ch zdrojÛ (komunikací), portálÛ a v˘dechÛ tunelÛ, kfiiÏovatek a speciálních zdrojÛ (autobusov˘ch nádraÏí, terminálÛ, ãerpacích stanic PHM, parkingÛ). Imisní situaci sleduje síÈ 23 pozemních 130

monitorovacích stanic a porovnávána s pfiedpisy dan˘mi limity. Na v‰ech sledovan˘ch mûfiících stanicích dochází k obãasnému pfiekraãování imisních limitÛ, v nûkter˘ch pfiípadech i vãetnû stanoven˘ch mezí tolerance. Nejhor‰í situace je na stanici Praha 2-Legerova, kde je pfiekroãen hodinov˘ imisní limit PM10 vãetnû meze tolerance celkem 174 x a s mezí tolerance 36 x. Je zjevné, Ïe na vinû je vedení dopravy po severojiÏní magistrále hustû zastavûn˘m stfiedem mûsta. Nejvût‰í koncentrace ‰kodlivin v ovzdu‰í se vyskytují v historickém jádru mûsta a v „jazycích“ táhnoucích se od nûj po obou bfiezích Vltavy k jihu a v˘chodnû (od hole‰ovického meandru Vltavy k v˘chodu). Kromû intenzity dopravy na tamních komunikacích se na tom podílí i terénní konfigurace praÏské kotliny ztûÏující provûtrávání. Tento efekt by nemûl b˘t dále zhor‰ován vysokou zástavbou horních hran svahÛ a plo‰in nad Vltavskou kotlinou. Je to dal‰í dÛvod (kromû ohledÛ na urbanistickou kompozici a památkovou hodnotu Prahy), proã nepokraãovat ve v˘‰kov˘ch stavbách na krajináfisky exponovan˘ch pohledov˘ch horizontech Prahy. Voda Zásobování Prahy vã. historického jádra mûsta pitnou vodou zaji‰Èují 3 hlavní zdroje: vodárna Îelivka (VD ·vihov), vodárna Káran˘ (zãásti podzemní vody, zãásti infiltrace z Jizery) a vodárna Podolí (dnes spí‰e rezervní, málo vyuÏívan˘ zdroj vody upravované ze surové vody z Vltavy). Odpadní (spla‰kové a sráÏkové) vody jsou svádûny zãásti centrální kanalizaãní sítí z poãátku 20. století, která byla budována jako kanalizace jednotná, novû budovaná sídli‰tû na okrajích Prahy mají uÏ kanalizaãní síÈ oddílnou. SíÈ je svedena do Ústfiední ãistírny odpadních vod na Císafiském ostrovû v Praze-Bubenãi. Odpady Celková produkce odpadÛ v Praze v roce 2004 pfiedstavovala 3 668 608 t a v roce 2005 ãinila 3 535 128 t, z toho bylo v roce 2004 v kategorii nebezpeãn˘ch odpadÛ 121 864 t a v roce 2005 to bylo 186 313 t. Zatímco celkov˘ objem odpadÛ tedy klesl, podíl nebezpeãn˘ch odpadÛ naopak vzrostl. Nejvíce odpadÛ – více neÏ polovina v obou letech – pocházela ze stavebnictví, dal‰í v pofiadí jsou „jiné“ odpady, komunální odpad a aÏ na 4. místû odpad z prÛmyslu, na 5. místû z energetiky, na 6. místû ze zemûdûlství, na 7. ze zdravotnictví a na posledním z dolování a tûÏby. Podíl znovu vyuÏívaného odpadu je stále nízk˘, odstraÀování odpadu se dûje stále pfieváÏnû skládkováním a jen v men‰í mífie energetick˘m vyuÏitím, coÏ klade znaãné

3_789:3_789

2/18/09

9:51 PM

Stránka 131

územní nároky na zne‰kodÀování odpadÛ a potfiebu stále obtíÏnûj‰ího hledání lokalit vhodn˘ch pro ukládání odpadÛ. To jsou v‰ak problémy celého mûsta. Specifikem historického jádra jsou obtíÏe se svozem odpadÛ v úzk˘ch uliãkách s nevhodnû parkujícími vozidly, které ztûÏují pfiístup ke sbûrn˘m nádobám na odpad. âást tûchto nádob je novû umisÈována pod zem.

na velké obchodní domy, banky a podniky pak vyuÏívají v rostoucí mífie soukromé bezpeãnostní sluÏby pro svou ostrahu a bezpeãnost klientÛ.

Hluk Nadmûrn˘ hluk je podobnû jako zneãi‰tûní ovzdu‰í jedním z nejzávaÏnûj‰ích negativních faktorÛ prostfiedí se zdravotními dÛsledky na obyvatelstvo. Hlavním zdrojem hluku ve mûstû je nepochybnû pozemní doprava, pfiedev‰ím rostoucí doprava automobilová, ale v Praze i doprava letecká, Ïelezniãní a tramvajová. Doãasnû se místnû dále uplatÀuje hluk ze stavební v˘roby. Praha je hlukem zasaÏena nejvíce z mûst âR a podíl obyvatel Prahy vystaven˘ch nadmûrnému hluku se uÏ v roce 1994 blíÏil 50 %. V roce 2007 mûly b˘t dokonãeny hlukové mapy pro hlavní mûsto Praha, aktualizované pak vÏdy po 5 letech. Na nû mají v roce 2008 navazovat akãní plány na odstranûní nejvût‰ích závad. V roce 2007 byla zpracována Strategická hluková mapa hlavního mûsta, která bude aktualizována vÏdy po 5 letech. V roce 2008 na ni navázalo vypracování Akãního plánu sniÏování hluku, kter˘ je v souãasné dobû ve fázi projednání. Realizace akãních plánÛ by mûla vést k odstranûní nejvût‰ích závad v akustické situaci mûsta.

Hlavní mûsto Praha má v zaji‰Èování ãistoty mûsta pfietrvávající nedostatky. NejzávaÏnûj‰í je zatím nedostateãná pravidelnost a kultura shromaÏìování a odvozu komunálního odpadu, jejímÏ prÛvodním jevem je nepofiádek kolem sbûrn˘ch nádob na odpadky a riziko pfiemnoÏení hlodavcÛ, plísní a zv˘‰ené riziko nákaz pfienosn˘mi nemocemi, alergií ap. Druh˘m trvajícím nedostatkem je nedostateãn˘ úklid ulic a vefiejn˘ch prostranství mûsta a naprosto nedostateãná frekvence mytí ulic a chodníkÛ tlakovou vodou, coÏ udrÏuje vysokou pra‰nost prostfiedí vã. sekundární pra‰nosti zpÛsobené opûtovn˘m vífiením jiÏ usazeného prachu vûtrem a dopravou. To zhor‰uje v˘raznû zneãi‰tûní pfiízemní vrstvy atmosféry. Mûsto by se mûlo na tento problém je‰tû více zamûfiit nejen s vyuÏitím velké mechanizace, ale v místech, kde ji nelze vyuÏít tfieba pro mnoÏství zaparkovan˘ch vozidel, napfiíklad vyuÏít vefiejné práce lidí pobírajících podporu v nezamûstnanosti a sociální dávky. Na exponovan˘ch místech historického jádra Prahy i mimo nûj jsou ve velké mífie patrné stopy vandalizmu a sprejerství, které se nevyh˘bají ani památkám, znehodnocují ãerstvû opravené fasády, vozy hromadné dopravy, mûstsk˘ mobiliáfi apod. Tento jev je v âeské republice a v Praze nevyjímaje zjevnûj‰í neÏ v sousedních evropsk˘ch zemích. Nepofiádek na ulicích nejen zhor‰uje Ïivotní prostfiedí a ohroÏuje vefiejné zdraví, ale zbyteãnû sniÏuje image mûsta jako kvalitní a kulturní turistické destinace.

3.9.2

Bezpeãnost

Hlavním ohroÏením bezpeãnosti v historickém jádru Prahy je doprava, zejména nedostateãnû segregovaná automobilová a tramvajová doprava od provozu pû‰ích a cyklistÛ na úrovÀov˘ch pfiechodech. Teprve za dopravou je dal‰ím bezpeãnostním rizikem narÛstající pouliãní kriminalita, jako je v˘skyt kapesních zlodûjÛ, distributorÛ drog, pouliãní prostituce, okrádání náv‰tûvníkÛ v restauracích, smûnárnách, taxisluÏbû. S otevfiením hranic a nárÛstem poãtu imigrantÛ se bohuÏel zvy‰uje v˘skyt nejen tûchto bezpeãnostních rizik, ale i násiln˘ch trestn˘ch ãinÛ, loupeÏí i vraÏd. Praha pfiesto v porovnání s jin˘mi metropolemi Evropy a svûta je povaÏována za relativnû bezpeãné mûsto. Mnohé z naznaãen˘ch kriminálních aktivit se bohuÏel váÏe na historické jádro mûsta s nejvût‰í koncentrací atraktivit pro cestovní ruch, tím i náv‰tûvníkÛ. Hlavní mûsto Praha tomu ãelí zvy‰ováním poãtu mûstsk˘ch stráÏníkÛ na ulicích, koordinací práce se státní uniformovanou i neuniformovanou policií a roz‰ifiováním sítû kamerového systému sledujícího kritická místa ve mûstû. Zejmé-

131

3.9.3

3.9.4.

Pofiádek a ãistota mûsta

Mûstská zeleÀ

DÛleÏitou souãástí urbanistické struktury celého mûsta a jejího historického jádra je mûstská zeleÀ. Pfiispívá k diverznû mûstského prostfiedí, k pohodû obyvatel i náv‰tûvníkÛ obohacením vjemÛ v parteru, svou mikroklimatickou i hygienickou funkcí. Tyto funkce plní bez ohledu na to, zda jde o zeleÀ vefiejnou (parky a dal‰í vefiejná prostranství), vyhrazenou (souãást areálÛ vybavenosti apod.) nebo soukromou. Plochy mûstské zelenû v historickém jádru mûsta jsou omezené a je Ïádoucí, aby se v budoucnu jejich rozsah dále neredukoval. Je tfieba si uvûdomit, Ïe podrobnost a rozli‰ovací schopnost územního plánu není taková, aby mohl b˘t sám o sobû dostateãnou ochranou ve‰ker˘ch ploch zelenû.

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3.9

prilohy 3.9:mp_predloha

2/18/09

10:13 PM

24 Kvalita ovzdu‰í Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace, 2000

132

Stránka 132

prilohy 3.9:mp_predloha

133

2/18/09

10:13 PM

Stránka 133

Management Plan historického jádra Prahy ãást tfietí – kapitola 3. 9

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 134

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 135

ãást ãtvrtá SWOT anal˘za realizaãní programy ochrany a rozvoje památky

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 136

kapitola 4.1

SWOT anal˘za historického jádra Prahy

Metoda SWOT anal˘zy, hodnotí silné a slabé stránky hodnoceného území historického jádra, a také jeho pfiíleÏitosti i hrozby. Vychází z popisu stavu, ale pfiedev‰ím problémÛ uveden˘ch v pfiedchozím textu jednotliv˘ch kapitol tohoto dokumentu. Hrozby, uvedené v následující anal˘ze, pak pfiedstavují nejvût‰í rizika pro souãasnost, ale zejména pro budoucí pfiízniv˘ v˘voj historického jádra Prahy. Jsou formulovány úmyslnû zcela otevfienû, kriticky. Jejich fie‰ení není vÏdy v moÏnostech správy mûsta, neboÈ pfiesahují sv˘m v˘znamem ãasto nejen jeho hrani-

136

ce, ale i hranice celého státu. Bude v‰ak povinností správy hlavního mûsta Prahy nejen v rámci sv˘ch moÏností odstraÀovat maximum „slab˘ch stránek“, ale také koncepãnû pfiipravovat taková opatfiení, která mohou minimalizovat pfiípadné dÛsledky dopadÛ identifikovan˘ch v rámci „hrozeb“. K tomu pak musí naopak vyuÏívat jak definované pfiednosti mûsta (jeho historického jádra), uvedené v „siln˘ch stránkách“, tak i podporovat co nejrychlej‰í a nejúplnûj‰í vyuÏití „pfiíleÏitostí“.

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 137

4.1.1

V˘znam a úloha lokality

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Praha – stabilní souãást sítû evropsk˘ch metropolí; mimofiádnû pfiíznivá poloha v Evropû; dlouhodobû velká podnikatelská atraktivita a turistická pfiitaÏlivost mûsta

RÛst zájmu o poznávání státÛ a mûst; vyuÏívání pfiíkladÛ „správné praxe“ mj. v oblasti památkové péãe, rÛst mezinárodního zájmu o uchování hodnot historického jádra Prahy

Praha – jedno z nejznámûj‰ích mûst zapsan˘ch na seznamu UNESCO (historické jádro Prahy je jedním z nejrozsáhlej‰ích chránûn˘ch mûstsk˘ch území na svûtû) Nezastupitelná úloha centra Prahy jako koncentrace správy a fiízení státu, sídlo prezidenta a zákonodárn˘ch sborÛ Historické jádro Prahy (a jeho ochranné pásmo) je celostátnû nejrozsáhlej‰í koncentrací aktivit i kapacit vzdûlávání, kultury, vûdy, informací i duchovního potenciálu vãetnû umûní Celkové oÏivení historického jádra a v˘razn˘ rÛst kvality údrÏby a oprav stavebního památkového fondu v posledním dvacetiletí Slabé stránky Není vytvofien komplexní systém osvûty (propagace) v˘znamu historického jádra Prahy a jeho jednotliv˘ch ãástí (hodnoty, dûjiny, pfiínos Evropû), a to ve vztahu k tuzemcÛm i cizozemcÛm Nedostateãná prezentace Prahy (a v pfiíslu‰né úrovni i jeho centra/historického jádra) jako místa pro konání v˘znamn˘ch a pfiitaÏliv˘ch kulturních, umûleck˘ch, spoleãensk˘ch a sportovních akcí svûtové úrovnû Velká ãást kapacit „spoleãnosti vzdûlání“ (vysoké ‰koly, Akademie vûd) umístûná v centru mûsta, je územnû roztfií‰tûná; nedostatek ploch pro jejich rozvoj nebo racionální koncentraci v této ãásti mûsta

Upevnûní pozice Prahy jako v˘znamného kulturního, spoleãenského a turistického cíle v Evropû a ve svûtû Nová marketingová strategie pro prezentaci Prahy v zahraniãí; vyuÏití zápisu v Seznamu svûtového dûdictví (UNESCO) Iniciativní role mûsta v mezinárodních projektech; umístûní sídla nûkter˘ch mezinárodních organizací pfiíp. agentury Evropské unie Posílení zájmu správy státu o rozvoj a zaji‰tûní potfieb hlavního mûsta (a samotného historického jádra). Úãinnûj‰í kooperace zájmov˘ch skupin v území (investofii, správa mûsta, vefiejnost) Hrozby Zv˘‰ení konkurence na „trhu metropolí“; Praha nezíská nové aktivity evropského/ celosvûtového v˘znamu; nedostateãné rozvíjení mezinárodní kulturní spolupráce Nestabilní konsenzus o budoucím rozvoji mûsta i jeho historického jádra s dÛsledky negativnû ovlivÀujícími jeho historickou autentiãnost a kvalitu (genius loci) a vytváfiející z Prahy „prÛmûrné nespecifické velkomûsto“ Nedostateãná koordinace komerãních aktivit na území PraÏského hradu a hlavních turistick˘ch trasách a cílech vãetnû rÛstu doprovodn˘ch negativních dÛsledkÛ (dopravní zatíÏení, turistická eroze aj.) Globální bezpeãnostní a energetická rizika zásadnû ovlivÀující mobilitu osob a atraktivitu mûst

137

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 .1

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 138

4.1.2

Ochrana památek a kulturního dûdictví a rozvoj území

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Relativnû vysoká míra dochování pÛvodního prostorového rozvrhu historického jádra mûsta, nemovitého i movitého památkového fondu, autentick˘ch stavebních materiálÛ a jednotliv˘ch historick˘ch konstrukcí; koexistence dokladÛ rÛzn˘ch dob a stylÛ

Nalezení nového vhodného vyuÏití pro revitalizaci historick˘ch objektÛ (napfi. klá‰tery, kasárna, ‰lechtické paláce, hodnotné industriální objekty), pfii zachování jejich materiální a památkové substance

Zachování rÛznorodé blokové zástavby v ochranném pásmu historického jádra

VyuÏití rozvojov˘ch území leÏících v pfiíznivé poloze k historickému jádru i jeho ochrannému pásmu k roz‰ífiení celomûstsk˘ch funkcí a tím jeho odlehãení a ochranû

Zastavení plo‰n˘ch demolic Úspû‰ná konzervace a revitalizace (pfiíp. i funkãní konverze) v˘znamné skupiny památkov˘ch objektÛ a areálÛ v historickém jádru mûsta, vãetnû mobiliáfie; obnova cenn˘ch dekorativních detailÛ Postupná obnova a revitalizace pasáÏí jako specifického komerãnû-komunikaãního fenoménu; stavební oãi‰Èování vnitroblokÛ v historickém jádru od nehodnotn˘ch staveb Vymezení linie pro pfiípustnost v˘stavby v˘‰kov˘ch staveb v centru mûsta Realizace protipovodÀové ochrany nejcennûj‰ích památkov˘ch území mûsta Citlivost médií k otázkám uchování památkového fondu Slabé stránky Zásahy do stfie‰ní krajiny nástavbami objektÛ a pÛdními vestavbami Funkãní pfietûÏování nebo nevhodná volba nové funkce pfii vyuÏívání historicky cenn˘ch interiérÛ ohroÏující uchování autentick˘ch konstrukãních i umûleckofiemesln˘ch prvkÛ ·patn˘ stavebnû technick˘ stav nûkter˘ch budov vedoucí k rychlé degradaci objektÛ, pfiíp. i k jejich váÏnému ohroÏení Ochrana sbírek pfied kriminalitou (vã. zlep‰ené dokumentace mobiliárních fondÛ) Nedostateãná kvalita ãásti provádûcích kapacit pro restaurování ãi rehabilitaci vã. nûkter˘ch projekãních prací a prÛzkumÛ Nevhodné vyuÏívání nûkter˘ch ploch v historickém jádru i jeho kontaktním území (napfi. skladovací kapacity na ãásti Ïelezniãních ploch)

138

Dokonãení komplexní protipovodÀové ochrany centra mûsta, vãetnû zaji‰tûní proti sekundárnímu zatopení Citlivé fie‰ení vztahu památkové ochrany a realizace investic vefiejného zájmu (napfi. nové mosty pfies Vltavu) Hrozby Tlak investorÛ na alokaci nov˘ch kapacit na území historického jádra a jeho ochranného pásma v rozporu s urbanisticky racionálním rozvojem; tlaky na komerãní a spekulativní vyuÏívání historick˘ch objektÛ a s tím spojené ohroÏení jejich historické hodnoty) Tzv. „fasádismus“, kdy dochází k faktické demolici celého objektu a ponechání pouze uliãní fasády V˘razn˘ úbytek nezastavûn˘ch ploch; zneuÏití vefiejn˘ch prostor pro nevhodné aktivity V˘stavba v˘‰kov˘ch resp. hmotovû pfiedimenzovan˘ch objektÛ na území v bezprostfiedním kontaktu s historick˘m jádrem Neochota vlastníkÛ památek respektovat pfii opravách (stavebních úpravách) objektÛ odpovídající historické druhy materiálÛ ãi jejich adekvátní náhrady Nûkteré hmotovû v˘razné stavební dominanty urãující praÏsk˘ horizont a nepfiíznivû ovlivÀující pohledy z centrální ãásti mûsta

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 139

4.1. 3

Legislativa, nástroje regulace rozvoje památky a ochrany památkového fondu

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Fungující institucionální základna památkové péãe

Pfiijetí Management Planu (¤ídícího plánu památky zapsané na Seznamu svûtového dûdictví UNESCO) jako základního komplexního dokumentu, kter˘ stanoví zpÛsoby vyuÏití a rozvoje historického jádra hl. m. Prahy v souladu s pravidly památkové ochrany

Existence základního legislativního rámce umoÏÀujícího regulovat vût‰inu stavební ãinnosti na území historického jádra Prahy Zpfiísnûné posuzování v‰ech stavebních ãinností v historickém jádru Prahy, zvlá‰tû navrhovan˘ch demolic, orgány státní památkové péãe Zv˘‰ená legislativní ochrana ãistoty a bezpeãnosti Pfiijetí nûkter˘ch regulaãních pravidel – urãení trÏních míst v historickém jádru, omezení reklamy apod. Slabé stránky Nedostateãné sankce za poru‰ení existujících právních úprav vztahujících se k ochranû území historického jádra Prahy Málo propracovan˘ systém spolupráce vefiejného a soukromého sektoru pfii alokaci nov˘ch a zpÛsobu vyuÏití jiÏ stávajících kapacit v centru mûsta (mj. absence mûstské rozvojové agentury, resp. „site managera“, jako koordinaãního subjektu rozvoje) Nedostatek podrobnûj‰í dokumentace územního rozvoje mûsta (regulaãní plány, urbanistické studie) Individuální nereálné nároky památkové ochrany ovlivÀující vyuÏitelnost objektÛ i lhÛty jejich revitalizace Lokální, individuální a krátkodobé zájmy naru‰ují dlouhodobé zámûry a cíle udrÏitelného rozvoje historického jádra a jeho ochranného pásma

Schválení a dodrÏování závazné regulace hmotnosti v˘stavby v historickém jádru Prahy a zejména jeho ochranném pásmu Pfiijetí nového (aktualizovaného) územního plánu hl. m. Prahy s jasnou formulací pravidel a principÛ funkãního rozvoje historického jádra Pfiijetí nové právní úpravy (zákona) o ochranû památek se silnûj‰ími nástroji k prosazení této ochrany (vãetnû v˘razn˘ch sankcí za poru‰ení platné legislativy) DÛsledné prosazení novû pfiijatého Stavebního zákona (vãetnû zaveden˘ch institutÛ dot˘kajících se i památkové ochrany) a nástrojÛ jeho dÛsledného uplatÀování Schválení aktualizace Strategického plánu rozvoje Prahy urãujícího základní cíle rozvoje mûsta a stanovení hlavních úkolÛ samosprávy mûsta vãetnû péãe o památkov˘ fond Hrozby ObtíÏe pfii projednávání nového (aktualizovaného) územního plánu hl. m. Prahy, dal‰ích koncepãních dokumentÛ a legislativních norem dot˘kajících se fie‰ení rozvoje mûsta a jeho historického jádra; riziko pfiijímání jejich následn˘ch nesystémov˘ch a nevhodn˘ch zmûn Nedostatek pokory a respektu investorÛ a developerÛ nov˘ch projektÛ pfii vyuÏití stavebních fondÛ v historickém jádru Prahy k jejich památkové hodnotû; korupãní tlaky na orgány a pfiedstavitele vefiejné správy, resp. jejich nedostateãné sankcionování OpoÏìování realizace systému regulace dopravy v centru mûsta a pfiíp. jeho malá úãinnost Právnû nedofie‰ené restituce církevního majetku

139

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 .1

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 140

4.1.4

Îivotní prostfiedí, krajina, Vltava

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Na území historického jádra se nalézají v˘znamné plochy zelenû anebo je toto území s nimi v kontaktu

Diferencované vyuÏití fenoménu fieky Vltavy a jeho nábfieÏí

Zdafiilá revitalizace velkého rozsahu praÏsk˘ch historick˘ch parkÛ a zahrad v historickém jádru Kontinuita koncepce územního plánu, chránící morfologicky v˘razné prvky krajiny jako nezastavitelná území V˘razn˘ fenomén fieky Vltavy jako zásadní ãinitel utváfiení krajiny i souãasn˘ch pohledÛ v˘jimeãné krásy, rozsáhlé plochy zelenû fiíãních ostrovÛ, svahÛ vltavského údolí a niv v centru mûsta nebo v pfiiléhajícím území Zlep‰ená kvalita vody ve Vltavû a nûkter˘ch pfiítocích umoÏÀující návrat rekreace k vodû Monitoring a informaãní systém o stavu Ïivotního prostfiedí ve mûstû a pravidelná aktualizace informací Slabé stránky Místní zhor‰ování Ïivotního prostfiedí, zejména pfiekraãování limitÛ hluku a zneãi‰tûní ovzdu‰í z nadmûrné a nezvládnuté automobilové dopravy Znehodnocování vefiejn˘ch prostorÛ pfietíÏením dopravou a parkováním vozidel Vysoká sekundární pra‰nost zpÛsobená mimo jiné i nevãasn˘m ãi‰tûním mûsta a odstraÀováním odpadÛ Nedostatek zelenû a vodních prvkÛ v dílãích prostorech kompaktnû zastavûné ãásti historického jádra mûsta (s dÛsledky mj. na zhor‰ené mikroklimatické pomûry)

140

Pfiijetí opatfiení oslabujících negativní vlivy na Ïivotní prostfiedí historického jádra a jeho ochranného pásma (hluk, odpady, doprava) VyuÏívání alternativních druhÛ vytápûní s vylouãením ekologicky nevhodn˘ch paliv Uplatnûní nové technologie stavebních procesÛ sniÏujících energetickou nároãnost staveb, hluãnost a pra‰nost pfii v˘stavbû Ve stfiednûdobém horizontu vyuÏití dotace z fondÛ EU na sanaci star˘ch skládek a ekologick˘ch zátûÏí a jejich pfiemûnu na prvky pfiíznivû ovlivÀující Ïivotní prostfiedí Hrozby Pfiírodní aj. katastrofy s obtíÏnû definovan˘mi dopady a formami odstraÀování následkÛ Devastující míra tlaku na turisticko-komerãní vyuÏití fieky a chránûn˘ch pfiírodních útvarÛ a lokalit Úbytek zelenû v centru mûsta za hranici pfiijatelné úrovnû Ïivotního prostfiedí MoÏn˘ návrat obãanÛ ke spalování tuh˘ch paliv v dÛsledku rÛstu cen ekologicky pfiíznivûj‰ích zdrojÛ (pfieváÏnû v ochranném pásmu historického jádra mûsta) Pfiednost ekonomické v˘hodnosti funkãního vyuÏití území, zejména v centru mûsta, pfied hledisky pozitivního urbanistického v˘voje a ochrany Ïivotního prostfiedí Úbytek pfiirozen˘ch bfiehÛ Vltavy v dÛsledku nevhodného vyuÏití a nevhodn˘ch úprav

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 141

4.1. 5

Doprava, technická vybavenost území

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Hustá síÈ pokrytí mûstskou hromadnou dopravou a vysoká míra vyuÏívání prostfiedkÛ hromadné dopravy

Dobudování komunikaãní sítû na území Prahy (pfiedev‰ím Mûstského okruhu)

Dobrá dopravní dostupnost (vefiejnou dopravou) historického jádra mûsta a jeho nejvût‰ích atraktivit Kolektorizace sítí v centru – minimalizace stavebních zásahÛ na povrchu

V návaznosti na dokonãení základních dopravních tras (okruhÛ, radiál) moÏnost dÛrazné regulace nákladní a individuální automobilové dopravy a její odklon mimo mûsto a jeho centrum Roz‰ífiení sítû mûstské hromadné dopravy, modernizace vozového parku (nové tramvajové tratû, pfiíp. citybusy; ekologické, hybridní prostfiedky dopravy)

Slabé stránky Mimofiádná zátûÏ tranzitní dopravou dot˘kající se bezprostfiednû území historického jádra mûsta Chybûjící rychlé, ekologicky pfiijatelné dopravní spojení centra s leti‰tûm Ruzynû hromadnou dopravou Nedofie‰ené kvalitativní aspekty staveb hromadné dopravy (mj. v˘stupy z metra, podmínky pro handicapované) Nedostatek parkovacích míst ve vhodn˘ch polohách ve vztahu k historickému jádru a jeho ochrannému pásmu NevyuÏité moÏnosti roz‰ifiování pû‰ích zón NarÛstající objem dlouhodobû generované dopravy v souvislosti s konverzí funkce nûkter˘ch budov v historickém jádru Vysoké stáfií a znaãná poruchovost ãásti vodovodní a kanalizaãní sítû, velké ztráty vody Chybûjící „drobná“ mûstská infrastruktura a mobiliáfi (vefiejné WC, laviãky, ko‰e na odpadky apod. Minimální vyuÏití fie‰ení dopravy v klidu formou podzemních parkovi‰È ve vhodn˘ch lokalitách v historickém jádru a jeho kontaktním území

Intenzívnûj‰í rozvoj dopravnû zklidnûn˘ch oblastí s preferencí pû‰í dopravy VyuÏívání Ïeleznice v mûstské integrované dopravû se zaji‰tûním obsluhy centrální ãásti mûsta Roz‰ífiení leti‰tû Ruzynû, resp. zv˘‰ení kapacity letecké dopravy ve vhodné poloze k centrální ãásti Prahy a jeho spojení s centrem mûsta Zlep‰ení estetické a funkãní kvality dopravních vstupÛ do hlavního mûsta, zejména tûch, které jsou v kontaktu s historick˘m jádrem mûsta MoÏnost regulace dopravy ekonomick˘mi nástroji (napfi. m˘tn˘ systém) Hrozby Dal‰í rÛst poãtu automobilÛ znamenající tlak na zvy‰ování komunikaãních i parkovacích kapacit Pfiivedení dopravní zátûÏe z nov˘ch komerãních funkcí aÏ ke hranicím historického jádra (nebo pfiímo na jeho území) Zv˘‰ení parkovací kapacity v centru mûsta mÛÏe vést k nárÛstu zbytné dopravy do oblasti Nepfiimûfiené zdraÏování cen jízdného v mûstské hromadné dopravû s dÛsledkem zintenzívnûní individuální automobilové dopravy Závislost celého mûsta (i historického jádra) na dálkov˘ch a zraniteln˘ch, znaãnû centralizovan˘ch povrchov˘ch zdrojích a sítích (elektfiina, teplo, pitná voda)

141

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 .1

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 142

4.1. 6

Cestovní ruch, kultura, sluÏby

Silné stránky

PfiíleÏitosti

Celosvûtovû v˘jimeãná architektonicko urbanistická hodnota mûsta (a zejména jeho historického jádra) jako nosn˘ faktor náv‰tûvnické atraktivity

Nabídka nov˘ch programÛ podporujících prodlouÏení pobytu turistÛ a povzbuzení opakovan˘ch náv‰tûv Prahy, mj. nabídka specializovan˘ch projektÛ poznávání a studia historického jádra zapsaného na Seznamu svûtového dûdictví UNESCO

Rozsáhlá a kvalitní síÈ ubytovacích zafiízení v‰ech kategorií, nabídka kapacit infrastruktury pro turistiku Kapacitní a kvalitní prostory a sluÏby pro kongresovou a incentivní turistiku Mimofiádné mnoÏství divadel, koncertních sálÛ, muzeí a galerií, jejich koncentrace v centru mûsta s pfiízniv˘m dopravním spojením a docházkovou vzdáleností Celoroãní program kulturních a spoleãensk˘ch akcí; otevfienost v‰em multikulturním proudÛm obohacujícím kulturní Ïivot Prahy; atraktivní prostfiedí mûsta Prahy pro realizaci kulturních aktivit Informaãní systém pro náv‰tûvníky mûsta; dobrá informaãní kvalita bûÏn˘ch propagaãních materiálÛ o akcích, památkách, mûstské dopravû apod. Slabé stránky PfietíÏení nejatraktivnûj‰ích míst historického jádra turistick˘m provozem Pokles délky pobytu turistÛ, mal˘ podíl opakovan˘ch náv‰tûv; sezónnost cestovního ruchu Nedostateãná koordinace turistického marketingu a propagace (celomûstské správy, a mûstsk˘ch ãástí spolu s podnikatelsk˘m sektorem) Kvalita nûkter˘ch sluÏeb; malá profesionalita nûkter˘ch provozovatelÛ sluÏeb (mj. dÛsledek nedostatku kvalifikovan˘ch pracovních sil)

142

Nové formy marketingu a propagace Prahy jako pfiíjemného, bezpeãného a unikátního mûsta Roz‰ífiení turistick˘ch aktivit i mimo území historického jádra Zlep‰ení podmínek pro krátkodob˘ odpoãinek v centru mûsta; vznik rekreaãních areálÛ pro krátkodobou rekreaci v kontaktním území s centrem mûsta Hrozby RÛst konkurence dal‰ích mûst stfiední Evropy reagujících operativnûji na nové nároky mûstské turistiky Globální rÛst „konzumní turistiky“ s oslabením obsahu kulturnû-historického poznávání Nedostatek podpory diferencovan˘m a flexibilním projektÛm roz‰ifiujícím nabídku pro náv‰tûvníky mûsta (mj. dle vûku, vzdûlání a fyzick˘ch moÏností mobility) Malá druhovost a nevyváÏená skladba nûkter˘ch zafiízení pro trvale i krátkodobû pob˘vající osoby (napfi. sportovní a rekreaãní kapacity) Odli‰né (pozitivní i negativní) dopady cestovního ruchu na jednotlivé mûstské ãásti v dÛsledku nerovnomûrného rozloÏení turistick˘ch atraktivit Ceny za nûkteré sluÏby (vã. vstupného) pfiekroãí akceptovatelnou hranici znamenající propad zájmu klientely

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 143

4.1.7

Lidsk˘ faktor, bezpeãnost, pofiádek, ãistota

Silné stránky

PfiíleÏitosti

SníÏení tempa úbytku obyvatel historického jádra (noví obyvatelé zastavují „stárnutí“)

Zvy‰ování standardu ekonomického a environmentálního prostfiedí Ïivota obyvatel v dÛsledku rozvoje ekonomiky mûsta, pfiedev‰ím jeho terciárního sektoru a zaji‰tûní monitoringu zneãi‰tûní prostfiedí

Zájem vût‰iny obyvatel Prahy i celé âeské republiky o zachování historického jádra jako jednoho ze symbolÛ národní identity V oblastech mezinárodního organizovaného zloãinu, terorismu, apod. je Praha, ve srovnání s jin˘mi velk˘mi mûsty, povaÏována za bezpeãnou destinaci Rozvoj monitorovacího systému jako preventivního nástroje sniÏování kriminality (mûstsk˘ kamerov˘ systém); nová organizaãní struktura mûstské policie Dobfie fungující integrovan˘ záchrann˘ systém mûsta pro pfiípad pfiírodních katastrof nebo jin˘ch mimofiádn˘ch událostí VzrÛstající poãet dlouhodobû legálnû pob˘vajících cizincÛ, kter˘ pfiispívá ke kulturní diverzitû, k intelektuálnímu obohacování tuzemského obyvatelstva a je nástrojem k lep‰ímu vzájemnému poznání Slabé stránky SniÏující se pocit bezpeãí „bûÏného Ïivota“ obyvatel i náv‰tûvníkÛ, nárÛst drobné kriminality zejména v centru mûsta NárÛst závaÏné kriminality Koncentrace sociálnû problémov˘ch skupin osob i na turisticky exponovan˘ch místech; nedostateãná pomoc a péãe o reintegraci bezdomovcÛ v samotném centru mûsta Zatím omezená úspû‰nost odhalování pachatelÛ individuálních projevÛ vandalství (pfiedev‰ím sprejerství) znehodnocujícího image mûsta a nûkdy po‰kozujícího památkovou kvalitu objektÛ nebo prostoru

143

DÛslednûj‰í kontrola a personální stabilizace a zvy‰ování kvalifikace pracovníkÛ policie jako záruka pro bezpeãnûj‰í Ïivot v Praze a jeho „pohodového“ prostfiedí pro PraÏany a náv‰tûvníky Koordinace bezpeãnostních sloÏek pfii v˘znamn˘ch nadnárodních i národních akcích DÛslednûj‰í vyuÏití formy „vefiejnû prospû‰n˘ch prací“ v oblasti pofiádku a ãistoty mûsta vã. nakládání s odpady Hrozby Celosvûtové bezpeãnostní problémy (terorismus, organizovan˘ zloãin, epidemie), které se odrazí v globálním propadu mobility s nejvût‰ími dopady v oblasti cestovního ruchu i podnikatelské pfiitaÏlivosti velk˘ch mûst vã. Prahy Zv˘‰ené globální ekonomické problémy s obdobn˘mi dopady do poklesu mobility a celkového potenciálu rozvoje Nelegální pfiistûhovalectví RÛst xenofobie a propad kulturní úrovnû na „provinãní“; odpor obyvatel k pfiijímání odli‰né kultury a Ïivotních projevÛ nûkter˘ch skupin nov˘ch obyvatel RÛst agresivity specifick˘ch skupin osob Nedostateãné ãi‰tûní mûsta (mj. siln˘ negativní vliv na vnímání kulturního prostfiedí mûsta

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 .1

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 144

kapitola 4.2

Realizaãní programy ochrany a rozvoje památky

Tato kapitola navazuje na souhrnnou SWOT anal˘zu a obsahuje reakce na nûkteré nejzávaÏnûj‰í zji‰tûné problémy uvedené ve slab˘ch stránkách a hrozbách. Do realizaãních programÛ jsou zafiazeny i návrhy na fie‰ení problémÛ, které byly identifikovány v rámci jednotliv˘ch kapitol pfiedchozích ãástí Management Planu. Doplnûny jsou i námûty a opatfiení vypl˘vající z pfiipomínkového fiízení. Jsou zpracovány formou konkrétních návrhÛ vedoucích k jejich odstranûní nebo omezení jejich negativního pÛsobení. RovnûÏ v‰ak jsou zafiazena i opatfiení, která

znamenají posílení efektu jiÏ v souãasnosti existujících pozitivních aspektÛ (identifikovan˘ch jako silné stránky). Realizaãní programy jsou navrÏeny na pfiibliÏnû pûtileté období, tj. pro léta 2009 – 2014 a poãítají s dal‰í aktualizací Management Planu. Pro pfiehlednost je tato kapitola strukturovaná do sedmi oddílÛ tematicky shodn˘ch se SWOT anal˘zou.

4. 2.1

V˘znam a úloha lokality

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Prezentace Prahy (a v pfiíslu‰né úrovni i jeho centra/historického jádra) jako místa konání v˘znamn˘ch a pfiitaÏliv˘ch kulturních, spoleãensk˘ch a sportovních akcí svûtové úrovnû

1. Vytvofiit incentivní (motivaãní) program vãetnû jeho finanãního zabezpeãení, kter˘ bude vyuÏíván pro kandidaturu hlavního mûsta Prahy na pofiádání v˘znamn˘ch akcí mezinárodního rozsahu.

Rada a Zastupitelstvo hlavního mûsta Prahy

2010 – 2012

2. Vytipovat a dÛslednû prosazovat nabídku Prahy jako místa pro umístûní sídla nûkteré mezinárodní organizace pfiíp. agentury EU – vyuÏit dosud voln˘ch objektÛ a pozemkÛ ve vlastnictví státu/státních organizací nebo mûsta na území historického jádra Prahy a zamezit jejich pfiedání ãi prodeji pro jiné úãely. 3. Vypracovat a pfiijmout program zapojení mûsta v mezinárodních projektech se zvlá‰tním dÛrazem na projekty, resp. databáze „dobré praxe“ – „osvûdãen˘ch postupÛ“, t˘kajících se péãe o památkov˘ fond. Jako souãást pfiípravy v˘‰e uveden˘ch programÛ a aktivit fyzicky se dot˘kajících historického jádra a jeho kontaktního území, vÏdy vyhodnotit jejich pfiípadn˘ vliv na památkov˘ fond a dal‰í aspekty kulturnû-historického dûdictví.

144

Magistrát hlavního mûsta Prahy Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Mûstské ãásti Prahy Ministerstvo kultury Národní památkov˘ ústav

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 145

Organizaãní struktura pro koordinaci rozvoje a propagaci mûsta

1. Dokonãení organizaãní pfiípravy REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÉ AGENTURY a zahájení její ãinnosti.

Rada a Zastupitelstvo hlavního mûsta Prahy

2. Zpracování programu komplexního zapojení PraÏského domu v Bruselu do propagace svûtové památky (UNESCO). VyuÏití PraÏského domu k podpofie mezinárodních aktivit na území Prahy.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2010 – 2012

Pfiíslu‰né mûstské ãásti Prahy

3. Podporovat v‰estrann˘ rozvoj tzv. Metropolitního regionu (propojení hlavního mûsta Prahy a Stfiedoãeského kraje). Koncepce polycentrické struktury mûsta

Racionalizace funkãní struktury historického jádra ve vztahu k celému mûstu

NaplÀovat obsah strategick˘ch územnû plánovacích dokumentÛ v oblasti polycentrického rozvoje, provazovat územnû-plánovací rozhodování mûstsk˘ch ãástí ve smyslu podpory rozvoje lokálních center

Magistrát hlavního mûsta Prahy

Vypracovat studie vybran˘ch mûstsk˘ch funkcí (vzdûlávacích, zdravotních, kulturních, volnoãasov˘ch a rekreaãních) za úãelem prÛzkumu a sumarizace jejich stavebnû objemov˘ch potfieb – tzv. generely. Pfiednostnû to budou tyto studie:

Magistrát hlavního mûsta Prahy

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady mûstsk˘ch ãástí

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady mûstsk˘ch ãástí Vzdûlávací instituce

Ve vazbû na termíny rámcov˘ch dokumentÛ (Územní plán atd.) 2010 – 2015 Ve vazbû na termíny rámcov˘ch dokumentÛ (Územní plán atd.) 2010 – 2015

1. Generel vzdûlávacích a v˘zkumn˘ch kapacit viz oddíl 4.2.7 2. Generel rekreaãního sportu a dal‰ích volnoãasov˘ch kapacit viz oddíl 4.2.8 3. Generel kulturních zafiízení celomûstského v˘znamu viz oddíl 4.2.3 a 4.2.6 4. Generel pfiírodnû rekreaãních kapacit praÏské krajiny viz oddíl 4.2.4

145

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 146

4.2.2

Ochrana památek a kulturního dûdictví ve vztahu k rozvoji území

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Nejednoznaãnû definované cíle památkové ochrany

1. Na v‰ech úrovních vefiejné správy, v jejichÏ pÛsobnosti je i památková péãe, pfiijmout základní jednotné metodiky péãe a ochrany a jednotnû je uplatÀovat vÛãi v‰em subjektÛm.

Orgány a odborné organizace státní památkové péãe:

2009 – 2010

Nedostateãnû definované hodnoty památkovû chránûn˘ch území

2. Pokraãovat ve zpracování PlánÛ ochrany praÏsk˘ch památkov˘ch rezervací a zón a vyuÏít tyto podklady pro zpracování územnû plánovacích dokumentací.

Ministerstvo kultury Magistrát hlavního mûsta Prahy Národní památkov˘ ústav)

3. Zadat, zpracovat a schválit souãasnou aktualizaci Urbanistické studie PraÏské památkové rezervace z roku 2000. Nedostateãné povûdomí obyvatel (vã. majitelÛ domÛ) o památkov˘ch hodnotách historického jádra Prahy a jejich zákonné ochranû

Podpora uceleného systému osvûty na v‰ech stupních vzdûlání a v˘chovy, prezentace hodnot ve v‰ech osvûtov˘ch ãinnostech hlavního mûsta Prahy. Systematická práce se ‰kolami na v‰ech stupních vzdûlávání, finanãní podpora specializovan˘ch programÛ volnoãasov˘ch aktivit zamûfien˘ch na osvûtu, napfi. podpora vlastivûdn˘ch vycházek.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2012

PraÏská informaãní sluÏba Národní památkov˘ ústav Ministerstvo kultury Ministerstvo ‰kolství

Spolupráce se seniory jako dobrovoln˘mi zpravodaji památkové péãe a jejich pro‰kolení. Negativní dopady nûkter˘ch komerãních i nekomerãních aktivit na památkovou podstatu historického jádra Tlak investorÛ na umísÈování investiãních kapacit do historického jádra v rozporu s charakterem a hodnotou dotãen˘ch historick˘ch objektÛ

Jako nezbytnou souãást územnû plánovacích a fiídících dokumentÛ statku vymezit plochy s mimofiádnou dlouhodobou ochranou a stanovit rozhodující limity pro funkãní i kapacitní vyuÏití tohoto území (chránûn˘ch ploch); urãit zásady funkãního vyuÏití objektÛ v historickém jádru.

V˘razn˘ úbytek vefiejn˘ch nezastavûn˘ch ploch

Posuzování nov˘ch projektÛ orgány vefiejné správy pfiedev‰ím z hlediska potenciálnû vytváfien˘ch problémÛ – nároky na zásobování, zv˘‰ená potfieba parkování a nadmûrná dopravní obsluha, hlukové zneãi‰tûní, produkce odpadkÛ atd.

ZneuÏívání vefiejn˘ch prostor pro nevhodné akce

U nov˘ch staveb a rozsáhl˘ch rekonstrukcí pfiedloÏit jako souãást schvalovací dokumentace studii vlivu na dopravní zátûÏ v okolí.

146

Magistrát hlavního mûsta Prahy Orgány památkové ochrany Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady dotãen˘ch mûstsk˘ch ãástí Národní památkov˘ ústav

2009 a prÛbûÏnû dále

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 147

Zámûrnû podporovan˘ ‰patn˘ stavebnû technick˘ stav nûkter˘ch budov vedoucí k rychlé degradaci jejich stavební podstaty a posléze demolici, nebo alespoÀ neadekvátnû rasantní rekonstrukci

1. Komplexní identifikace tûchto objektÛ, projednání konkrétního postupu nápravy s jejich vlastníky resp. navrÏení postupu fie‰ení. 2. Plné vyuÏití existujících právních prostfiedkÛ ãi opatfiení k úãinné ochranû a zaji‰tûní ohroÏen˘ch objektÛ. 3. Posílení motivace vlastníkÛ v péãi o památkov˘ fond formou stfiednûdob˘ch dotaãních (grantov˘ch) programÛ na úrovni hlavního mûsta Prahy i dotãen˘ch mûstsk˘ch ãástí.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2015

Úfiady dotãen˘ch mûstsk˘ch ãástí Orgány a odborná organizace státní památkové péãe (pfiíp. zákonodárná iniciativa hlavního mûsta Prahy)

4. Pfiíprava trÏnû ekonomického nástroje viz oddíl 4.2.3 V˘stavba v˘‰kov˘ch a hmotovû pfiedimenzovan˘ch objektÛ s vizuálním dopadem na historické jádro Prahy

1. Stanovit jednotné, systémovû jasné a jednoznaãné podmínky pro umístûní tûchto objektÛ na území hlavního mûsta Prahy, respektovat nutnost posuzování pohledu „z vnûj‰ku dovnitfi“„ a zároveÀ „z vnitfiku ven“. 2. Vylouãit v˘stavbu objemovû pfiedimenzovan˘ch objektÛ na území se zákazem v˘stavby v˘‰kov˘ch staveb v souladu s platn˘mi právními pfiedpisy.

Rada a Zastupitelstvo hlavního mûsta Prahy

2009 – 2012

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Magistrát hlavního mûsta Prahy Orgány a odborná organizace státní památkové péãe

3. Na území ochranného pásma historického jádra Prahy sledovat pÛsobení novû navrhovan˘ch stavebních souborÛ a v˘‰kov˘ch objektÛ na pohledové horizonty mûsta, které se uplatÀují ve vztahu k území statku Nedostateãná prestiÏ památkové péãe jako oboru u odborné i laické vefiejnosti

1. Motivace odborn˘ch pracovníkÛ v oblasti památkové péãe a zabránûní jejich vysoké fluktuace. 2. Zavedení a podpora programu celoÏivotního vzdûlávání odborn˘ch pracovníkÛ v oblasti památkové péãe. 3. Zvy‰ování podílu zastoupení architektÛ a urbanistÛ v profesní struktufie orgánÛ a odborné organizace státní památkové péãe.

Magistrát hlavního mûsta Prahy Orgány a odborná organizace státní památkové péãe

Program 2009 Realizace 2010 – 2012

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy PraÏská informaãní sluÏba

4. Periodické vefiejné ocenûní nejzdafiilej‰ích prací v oboru památkové péãe vyhla‰ované ve spolupráci s profesními sdruÏeními, napfi. zafiazením této ceny v rámci Stavby roku. Dostateãná medializace a propagace ceny v oboru památkové péãe.

147

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 148

4. 2.3

Legislativa, regulace rozvoje památky a nástroje ochrany památkového fondu

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Nedostatky v souboru platn˘ch zákonn˘ch norem regulujících památkovou péãi

1. Novelizovat nebo zpracovat zcela nov˘ zákon t˘kající se péãe o kulturní dûdictví a jeho památkov˘ fond), kter˘ by dÛslednûji zahrnoval v‰echny instituty podle doporuãení UNESCO (Management Plan, Site-manager“, pfiíp. dal‰í) s provádûcí vyhlá‰kou

Ministerstvo kultury

2009 – 2012

Ministerstvo financí Magistrát hlavního mûsta Prahy

2. Posílit moÏnosti kompenzace omezení vlastnick˘ch práv (daÀové úlevy, posílení role vefiejn˘ch rozpoãtÛ apod.) 3. Stanovit dÛraznûj‰ích postihy za poru‰ení zákona o státní památkové péãi a povinnosti postupÛ jejich ukládání pfii poru‰ení zákona Neexistence trÏnû konformního finanãního nástroje nutícího spekulující vlastníky nemovité památky k jejímu fiádnému vyuÏívání v souladu s vefiejn˘m zájmem nebo k jejímu prodeji viz 4.2.2

Navrhnout jinou konstrukci danû z nemovitostí, která by vycházela z moÏného v˘nosu z nemovitosti pfii fiádném uÏívání a fiádné údrÏbû, nikoliv ze stávajícího nulového nebo nízkého v˘nosu pfiiznávaného majitelem

Ministerstvo financí

Vefiejná databáze památkového fondu v hlavním mûstû Praze

Zdokonalit pfiístup a prÛbûÏnû aktualizovat centrální databázi nemovit˘ch památek na území hl. m. Prahy s pfiihlédnutím k zákonem garantované ochranû osobních dat.

Národní památkov˘ ústav

2009 – 2012

Nedostatky a pfiekáÏky v návaznosti základních koncepãních a právnû závazn˘ch dokumentÛ rozvoje s návaznou podrobnûj‰í dokumentací územního rozvoje hl. m. Prahy ve smyslu Stavebního zákona

1. Pfiijmout nov˘ Územní plán hl. m. Prahy s jasnou formulací pravidel a principÛ funkãního rozvoje historického jádra jako základního právního nástroje rozvoje mûsta vãetnû péãe o jeho historické jádro.

Rada a Zastupitelstvo hlavního mûsta Prahy

2009 – 2012

Neprojednatelnost regulaãních plánÛ zakotvená v souãasné struktufie Stavebního zákona

148

2. Zpracovat pfiíslu‰né dokumentace, zejména regulaãní plány nebo urbanistické studie, na základû vûcné a ãasové hierarchizace územní, (tzn. podle dÛleÏitosti místní situace) 3. Iniciovat novelu Stavebního zákona za úãelem reálné projednatelnosti regulaãních plánÛ

2009 – 2012

Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo kultury

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Pfiíslu‰né odbory Magistrát hl m. Prahy Rady a Zastupitelstva pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãástí

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 149

Nedostateãné projednávání urbanistick˘ch a stavebních zámûrÛ s odbornou a obãanskou vefiejností

1. Pfiipravit a realizovat nové formy informaãní spolupráce s vefiejností 2. Pfiipravit novou koncepci medializace mûstsk˘ch zámûrÛ – vyuÏití internetu, v˘stavních a ostatních mediálních prostfiedkÛ k prezentaci zámûrÛ t˘kajících se v˘znamn˘ch památkov˘ch areálÛ a objektÛ. V tomto smûru by mûla b˘t aktualizována i úloha PraÏské informaãní sluÏby

Dofie‰it vlastnictví a zpÛsobu uÏívání v˘znamn˘ch památkov˘ch objektÛ viz 4.2.1

1. Dofie‰ení restitucí církevního majetku

Umístûní základny vysok˘ch ‰kol a v˘zkumu viz 4.2.1

1. Zpracovat dlouhodob˘ v˘hled rozmístûní akademické základny na území Prahy se zvlá‰tním zfietelem na centrum mûsta

2. VyuÏití v˘znamn˘ch památkov˘ch objektÛ pro adekvátní mûstské, státní nebo evropské instituce

2. V rámci Územního plánu hl. m. Prahy vytváfiet rezervy pro umístûní areálu vzdûlávání a v˘zkumu mimo historické jádro; provûfiit moÏnosti dislokaãních zmûn a plo‰n˘ch kompenzací

149

Orgány a organizace památkové péãe

2009 – 2012

Orgány územního plánování a rozhodování a stavebního fiízení PraÏská informaãní sluÏba

Vláda a pfiíslu‰ná ministerstva âeské republiky

2009 – 2012

Církevní instituce Magistrát hlavního mûsta Prahy

2010 – 2012

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti Instituce vzdûlávání a v˘zkumu

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 150

4. 2.4

Îivotní prostfiedí, krajina, Vltava

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Místní zhor‰ování Ïivotního prostfiedí – pfiekraãování limitÛ hluku a zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiedev‰ím automobilovou dopravou

1. Dokonãit projednání Akãního plánu sniÏování hluku a zahájit jeho plnou realizaci

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2011

2. Omezit vjezd tûÏké nákladní silniãní dopravy vã. stavební do centrální ãásti mûsta a jeho kontaktního území. K tomu zpracovat návrh substituce dopravních systémÛ (vyuÏít Ïeleznice a vodní cesty pro dopravu hromadn˘ch substrátÛ) s prioritním fie‰ením pro území historického jádra. Omezení fie‰it v rámci celkov˘ch koncepãních zmûn dopravní obsluÏnosti

Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âR

OhroÏení v˘znamn˘ch krajinn˘ch útvarÛ a jejich adekvátní vyuÏití

1. Zpracování studií funkãního vyuÏití v˘znamn˘ch krajinn˘ch celkÛ

Magistrát hlavního mûsta Prahy

Nebezpeãí nezvratn˘ch nekoncepãních zásahÛ do ucelen˘ch zelen˘ch ploch

2. Zpracování studií funkãního vyuÏití zb˘vajících ploch zelenû v centru mûsta a jeho kontaktním území

Malá kapacita zelenû a vodních prvkÛ v historickém jádru Prahy

3. Roz‰ífiit nebo doplnit v dohodû s orgány památkové péãe zeleÀ v dílãích prostorech kompaktnû zastavûné ãásti historického jádra mûsta. Popínavou zeleÀ umístit tam, kde památkové nebo funkãní podmínky nedovolují umístûní stromÛ

Návrat ke spalování tuh˘ch paliv v dÛsledku cenového rÛstu ekologicky pfiíznivûj‰ích zdrojÛ (T˘ká se pfiedev‰ím ochranného pásma historického jádra)

1. Vytvofiit program podpory ekologicky pfiízniv˘ch zdrojÛ tepla a lep‰í tepelné bilance budov vãetnû stimulujících dotací 2. Identifikovat zneãi‰Èující zdroje

Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

Hygienik hl. m. Prahy Mûstská Policie a Policie âR Ministerstvo dopravy âR Ministerstvo prÛmyslu a obchodu âR 2009 – 2011

Pfiíslu‰ná ministerstva âeské republiky Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2011

Pfiíslu‰ná ministerstva âeské republiky Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

3. Navrhnout nápravná opatfiení vãetnû sankcí pro zneãi‰Èovatele ovzdu‰í mûsta Likvidace odpadkÛ

150

Podle Plánu odpadového hospodáfiství vytvofiit se Stfiedoãesk˘m krajem integrovan˘ systém pro nakládání s odpady – respektovat specifické potfieby centra Prahy

Úfiad Stfiedoãeského kraje Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2010

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 151

Vznik druhotn˘ch zdrojÛ pra‰nosti v dÛsledku nevãasného úklidu mûsta

Pfiipravit program spolupráce mûstsk˘ch ãástí a úfiadÛ práce na vyuÏití uchazeãÛ o zamûstnání pfii vefiejnû prospû‰n˘ch pracích spojen˘ch s ãistotou a drobn˘mi úpravami mûstského interiéru (platí pro v‰echny sloÏky Ïivotního prostfiedí)

Magistrát hlavního mûsta Prahy

Nedostateãná regulace turisticko-komerãního vyuÏití Vltavy:

1. Zpracovat studii racionálního funkãního vyuÏívání fieky, ostrovÛ nábfieÏí a bfiehÛ (se v‰emi aspekty ekonomick˘mi, ekologick˘mi, estetick˘mi atd.)

Magistrát hlavního mûsta Prahy

– kapacitní – technická – estetická

2. Stanovit celkovou maximálnû únosné mnoÏství a kapacitu turistick˘ch plavidel v prostoru mezi Helmovsk˘m a Modfiansk˘m jezem 3. DodrÏovat pfiísn˘ reÏim technické kontroly zábavních plavidel (jejich vût‰inou primitivní naftové motory jsou siln˘m zdrojem zneãi‰tûní fieky i bfiehÛ)

Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

2009 – 2010

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti Povodí Vltavy Plavební správa Mûstská policie Ministerstvo dopravy âR

4. Vypracovat konstrukãnû estetickou chartu plavby a plavidel na dolní Vltavû (od Helmovského jezu po proudu) i horní Vltavû (od Helmovského jezu proti proudu)

151

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 152

4. 2.5

Doprava, technická vybavenost území

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

ZátûÏ centra mûsta tranzitní automobilovou dopravou

1. Realizovat úseky nadfiazené komunikaãní sítû, která nabídne alternativu k tranzitu automobilové dopravy pfies historické jádro mûsta.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2014

2. Zpracovat projekt organizaãního fie‰ení obsluhy centra mûsta nákladní automobilovou dopravou (zásobování, generovaná doprava v souvislosti s pfiestavbami, komerãní aktivity na kontaktním území historického jádra, apod.) pfii vyuÏití substituce jin˘mi dopravními systémy

Ministerstvo dopravy âR Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

3. Systémovû vyfie‰it problém tzv. severojiÏní magistrály jako celku. MimoúrovÀové tunelové fie‰ení v oblasti Národního muzea je pouze dílãím fie‰ením místní situace. Regulace individuální automobilové dopravy v centru mûsta a parkovací kapacity

1. Aktualizovat studii jednosmûrného fie‰ení automobilové dopravy v historickém jádru a kontaktním území. 2. Dopracovat návrh ekonomické regulace individuální dopravy v centru mûsta (m˘tné) vãetnû zbudování dostateãnû kapacitních záchytn˘ch parkovi‰È (park and ride) u stanic metra a pfiedloÏit jej orgánÛm mûsta ke schválení. 3. Zpracovat komplexní koncepci dopravy v klidu v historickém jádru mûsta a kontaktním území a dokonãit jednotlivé programy regulace parkování. Parkování na povrchu pouze rezidenty, placená parkovi‰tû pro náv‰tûvníky, v˘stavba podzemních vefiejn˘ch parkovi‰È. 4. Zpracovat projekt informaãního systému o voln˘ch parkovacích kapacitách na území ochranného pásma 5. U nov˘ch staveb a rozsáhl˘ch rekonstrukcí pfiedloÏit jako souãást schvalovací dokumentace studii vlivu na dopravní zátûÏ v okolí a chování obyvatel

152

Magistrát hlavního mûsta Prahy Ministerstvo dopravy âR Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

2009 – 2010

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 153

Spojení centra mûsta s leti‰tûm Ruzynû

Realizovat moderní (rychlé a kvalitní) dopravní spojení formou elektrické kolejové trakce

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2014

Ministerstvo dopravy âR Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

Kapacita a kvalita mûstské hromadné dopravy

1. Roz‰ífiit síÈ tramvajov˘ch tratí v centru mûsta. Jedná se o obnovení nûkolika tras, které byly zru‰eny zároveÀ s vybudováním metra. 2. Modernizovat vozov˘ park pro zv˘‰ení provozní bezpeãnosti a hospodárnosti mûstské hromadné dopravy (nové tramvaje, citybusy, hybridní prostfiedky dopravy).

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2014

Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti Dopravní podnik hlavního mûsta Prahy Ministerstvo dopravy ROPID

3. Na frekventovan˘ch stanicích metra doplnit druhé v˘stupy ze stanic a doplnit v˘tahy pro handicapované. 4. Aktualizovat studii mûstské integrované dopravy a lépe vyuÏívat Ïeleznici také v centrální oblasti. 5. Více zapojit Ïelezniãní dopravu do mûstské integrované dopravy v podobû pfiímûstské i mûstské hromadné dopravy Podpora pû‰í a cyklistické dopravy

1. Pfii rekonstrukcích komunikací realizovat v maximální moÏné mífie prvky zklidÀování dopravy, podpory pû‰í a cyklistické dopravy 2. Roz‰ífiit poãet zafiízení pro rychlé a bezpeãné uloÏení jízdních kol, zejména v okolí zastávek vefiejné dopravy

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2010

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti

3. UmoÏnit cyklistÛm obousmûrn˘ provoz v jednosmûrn˘ch komunikacích

153

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 154

4. 2.6

Cestovní ruch a sluÏby

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Turistické pfietíÏení nûkter˘ch ãástí historického jádra

1. Vytvofiit INSTITUT MùSTSKÉHO MARKETINGU A PROPAGACE jako koordinaãní a v˘vojovou agenturu se zamûfiením na v‰echny aspekty turistického ruchu.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2010

Koordinace turistického marketingu a propagace

ProdlouÏení pobytu turistÛ, zv˘‰ení opakovan˘ch náv‰tûv

2. Podporovat vznik lokálních ohnisek kultury sportu a zábavy mimo tradiãní turistické trasy nebo dokonce mimo centrum. 1. Sestavení nové koncepce pobytov˘ch programÛ (vã. specializovan˘ch projektÛ poznávání a studia svûtové památky s respektováním nov˘ch aspektÛ mûstské turistiky vã. zmûny skladby turistÛ (vûk, vzdûlání, mobilita osob, zemû pÛvodu, apod.) 2. Vznik programÛ zohledÀujících sníÏenou mobilitu handicapovan˘ch osob

Kvalita pracovníkÛ zaji‰Èujících sluÏby pro cestovní ruch (i stálé obyvatele)

Úfiady mûstsk˘ch ãásti PraÏská informaãní sluÏba

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2010

Úfiady mûstsk˘ch ãásti PraÏská informaãní sluÏba Podnikatelsk˘ sektor (svazy, sdruÏení, cechy, cestovní kanceláfie apod.)

1. Pfiíprava a realizace specializovaného vzdûlávání

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2. Pfiíprava programÛ „rÛstu profesionality“ vã. projektÛ kvalitní rekvalifikace pro osoby zaji‰Èující sluÏby v oblasti cestovního ruchu

Vzdûlávací instituce

2009 – 2011

Podnikatelsk˘ sektor (svazy, sdruÏení, cechy, cestovní kanceláfie apod.) Úfiad práce hlavního mûsta Prahy

Finanãní profit mûsta z cestovního ruchu; ve vztahu k jeho v˘dajÛm na památkovou péãi a dal‰ím nepfiím˘m investicím do cestovního ruchu

154

1. Pfiíprava systému vy‰‰í finanãní zainteresovanosti subjektÛ cestovního ruchu na zachování a zlep‰ení kvality základny jejich podnikání v Praze tj. památkového fondu mûsta („fond turismu“)

Rada hlavního mûsta Prahy

2. Legislativní iniciativa Prahy ke zv˘‰ení nûkter˘ch místních poplatkÛ v oblasti cestovního ruchu

Pfiíslu‰ná ministerstva

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady mûstsk˘ch ãásti

2009 – 2011

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 155

Nabídka sportovních a rekreaãních pfiíleÏitostí

Nevyrovnaná kvalita a kapacita drobné mûstské infrastruktury a mobiliáfie

Zpracování Generelu rekreaãních sportovních zafiízení a dal‰ích volnoãasov˘ch aktivit – studie sumarizující souãasnou nabídku mûsta sv˘m obyvatelÛm i náv‰tûvníkÛm a v˘hled do budoucnosti.

Magistrát hlavního mûsta Prahy

1. Provést prÛzkum souãasného stavu a kapacitní dostateãnosti tohoto zafiízení (vefiejné WC, laviãky, ko‰e na odpadky, apod.)

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2. Zpracovat systematické architektonické a komerãní fie‰ení tohoto tématu a navrhnout místa pro jejich pfiípadné doplnûní. Praha by se mûla pfii této pfiíleÏitosti pouãit v jin˘ch evropsk˘ch metropolích. Hygienické sluÏby tohoto druhu, pokud mají úãinnû zajistit ãistotu mûsta, jsou vût‰inou poskytovány zdarma a nepfietrÏitû.

155

2010 – 2011

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Úfiady mûstsk˘ch ãásti 2009 – 2012

Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãásti PraÏské sluÏby Technická správa komunikací Orgány památkové péãe

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 156

4. 2.7

Lidsk˘ faktor, bezpeãnost, pofiádek, ãistota

Problémy k fie‰ení

Opatfiení / aktivity

Garance / spolupráce

Termíny

Pokles poãtu obyvatel v historickém jádru mûsta

1. Identifikace struktury obyvatel a dÛvodÛ jejich odchodu z centra mûsta; zpracování bilance existujících obsluÏn˘ch kapacit a srovnání s úrovní sluÏeb v jin˘ch ãástech mûsta

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2010 – 2011

2. Návrh opatfiení ke zlep‰ení obsluhy stál˘ch obyvatel

Úfiady mûstsk˘ch ãástí Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy Podnikatelsk˘ sektor (svazy, sdruÏení, cechy)

Úcta k památkovému dûdictví a zájem o ochranu památek

1. Systémov˘, vûkovû a obsahovû diferencovan˘ program s cílem posílení „lokálního patriotismu obãana Prahy“ – pfii vyuÏití tradiãních metod (komentované vycházky) i nov˘ch informaãních technologií

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2. Propagace hodnot umûlecké historie Prahy na v‰ech stupních ‰kol

Instituce pro vzdûlávání a v˘zkum

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy

2009 – 2011 a dále trvale

Úfiady mûstsk˘ch ãásti

Ministerstvo kultury Ministerstvo ‰kolství

Bezpeãnost

1. Roz‰ífiení monitorovacího systému jako preventivního nástroje sniÏování kriminality a vandalismu (kamerov˘ systém) 2. Zv˘‰ená pochÛzková ãinnost mûstské policie

Mûstská policie Policie âR

2009 – 2011 a dále trvale

Magistrát hlavního mûsta Prahy Úfiady pfiíslu‰n˘ch mûstsk˘ch ãástí

Vandalství

1. V˘chovné pÛsobení na mládeÏ formou nov˘ch programÛ zdÛrazÀujících pfiedev‰ím nenahraditelné ‰kody na památkách (sprejerství) 2. Maximální vyuÏívaní postihÛ vã. alternativních trestÛ, zvefiejÀování skutkÛ 3. Nabídka sportovních a rekreaãních pfiíleÏitostí – viz generel rekreaãního sportu a volnoãasov˘ch aktivit

156

Mûstská policie hl. m. Prahy Policie âR Magistrát hlavního mûsta Prahy Úfiady mûstsk˘ch ãástí Vzdûlávací instituce

2009 – 2011 a dále trvale

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 157

Koncentrace sociálnû problémov˘ch skupin obyvatelstva v centru Nedostateãná nabídka volnoãasov˘ch aktivit pro mládeÏ v rizikovém vûku

1. Zpracovat návrh eticky a sociálnû pfiijateln˘, ale pfiesto omezujících pob˘vání nûkter˘ch problémov˘ch skupin (gamblefii, Ïebráci, bezdomovci, prostitutky) na exponovan˘ch místech centra mûsta

Mûstská policie hl. m. Prahy

2. V˘voj programu pro usmûrnûní volnoãasov˘ch aktivit mládeÏe jako prevenci proti sociálnû patologick˘m jevÛm

Úfiady mûstsk˘ch ãástí

2009 – 2010

Policie âR Magistrát hlavního mûsta Prahy

Vzdûlávací instituce

3. DÛsledná kontrola prodeje alkoholu mladistv˘m a podnapil˘m osobám, zaji‰tûní okamÏité nápravy a postihÛ ze strany policie, a pfiíslu‰n˘ch pfiestupkov˘ch orgánÛ mûsta âistota historického jádra mûsta

Zajistit pravidelné a dostateãné ãistûní ulic, komunikací a vefiejn˘ch prostranství a likvidaci odpadkÛ se zv˘‰enou pozorností k území svûtové památky (UNESCO).

Úfiad mûstské ãásti Praha 1 a 2

2009 a dále

Magistrát hlavního mûsta Prahy Úfiad práce Technická správa komunikací

ProtipovodÀová opatfiení, ochrana proti dal‰ím Ïiveln˘m pohromám

1. Dokonãit rozsáhl˘ komplex investiãních akcí proti záplavám s dÛrazem na ochranu historického jádra 2. Zpracovat projekt pfiipravenosti na zásah proti záplavám a jin˘m Ïiveln˘m pohromám a krizov˘m situacím

Magistrát hlavního mûsta Prahy

2009 – 2010

Orgány památkové péãe Úfiady mûstsk˘ch ãástí Technická správa komunikací

157

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 2

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 158

kapitola 4.3

Mezinárodní spolupráce v oblasti územního plánování a památkové ochrany svûtové památky

Na téma ochrany historického jádra Prahy probûhla v minul˘ch letech fiada setkání na nejrÛznûj‰ích úrovních. Jmenujme alespoÀ ty nejdÛleÏitûj‰í s mezinárodní úãastí.

4.3.2

Monitorovací mise UNESCO

Ve dnech 27. 2. – 2. 3. 2008 probûhla v Praze spoleãná reaktivní monitorovací mise Centra svûtového dûdictví UNESCO a ICOMOS za úãasti fieditele Centra svûtového dûdictví UNESCO Francesco Bandarina a zástupce ICOMOS Bruno Maldonera (z Rakouska, Vídnû). Závûry reaktivní monitorovací mise byly pfiedloÏeny V˘boru svûtového dûdictví na jeho 32. zasedání v Quebecu. Jejich elektronickou verzi lze nalézt na webov˘ch stránkách http://whc.unesco.org/.

4.3.1

Mezinárodní odborn˘ semináfi na téma dostavby pankrácké plánû

Hlavní mûsto Praha (Odbor kultury, památkové péãe a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy a Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy) zorganizovalo ve dnech 16. – 17. 3. 2007 mezinárodní odborn˘ semináfi za úãasti expertÛ z UNESCO a ICOMOS s názvem: Dostavba pankrácké plánû. Hlavním tématem setkání byl územní rozvoj a nová v˘stavba ve vztahu k historickému jádru Prahy, se zvlá‰tním dÛrazem na v˘stavbu na Pankrácké pláni. Semináfie se zúãastnili experti z âR i ze zahraniãí: Dr. – Ing. Irene Wiese – von Ofen, Michal Firestone, Wilfried Lipp – prezident ICOMOS v Rakousku, Rudolf Zunke – hlavní mûsto VídeÀ.

158

4.3.3

Mezinárodní odborn˘ semináfi na téma trvale udrÏitelné správy historick˘ch mûst Evropy

Hlavní mûsto Praha ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního mûsta a za podpory Ministerstva kultury zorganizovalo mezinárodní semináfi Trvale udrÏitelná správa historick˘ch mûst Evropy urãen˘ odpovûdn˘m pfiedstavitelÛm památkové péãe v‰ech hlavních evropsk˘ch mûst, jejichÏ území ãi památka je zapsána na Seznam svûtového dûdictví. Semináfi probûhl ve dnech 26. – 27. 5. 2008 za úãasti zástupcÛ evropsk˘ch hlavních mûst, ICOMOS, mezinárodních expertÛ a odborné vefiejnosti. Úãastníci semináfie se v rámci ukonãení dvoudenního setkání dohodli na závûrech z tohoto konání, které byly oficiálnû zaslány do Centra svûtového dûdictví.

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

159

Stránka 159

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 . 3

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 160

kapitola 4.4

Závûreãné shrnutí

Základní pilífie programu ochrany historického jádra Prahy 1 TVORBA A P¤IJETÍ NOVÉHO PAMÁTKOVÉHO ZÁKONA Souãástí zákona bude ustavení Rady památky a úfiadu pfiedsedy Rady památky (Site-managera).

2 TVORBA A P¤IJETÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU HLAVNÍHO MùSTA PRAHY Souãástí nového územního plánu bude v˘‰kové zónování mûsta.

3 AKTUALIZACE A SCHVÁLENÍ URBANISTICKÉ STUDIE HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY Vytvofiení dostateãnû podrobného dokumentu umoÏÀujícího usmûrÀovat stavební aktivity v území tak, aby byly zachovány historické a krajinné hodnoty. Souãástí studie budou prvky prostorové a funkãní regulace doplÀující a prohlubující podrobnost územního plánu do podrobnosti potfiebné pro historické jádro mûsta.

4 VâASNÉ KONZULTACE V¯ZNAMN¯CH ROZVOJOV¯CH ZÁMùRÒ S RADOU PAMÁTKY Rozvojové zámûry s moÏn˘m urbanistick˘m a vizuálním vlivem na historické jádro Prahy by mûly b˘t konzultovány jiÏ ve svém zárodeãném stavu, nikoliv aÏ bûhem územního fiízení.

160

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 161

Fotografická pfiíloha 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.4.6

161

Pohled Pohled Pohled Pohled Pohled Pohled

z Petfiínské rozhledny z Branické skály z Námûstí Jana Palacha od Strahovského klá‰tera z Chotkov˘ch sadÛ od Hanavského pavilonu na Letné

Management Plan historického jádra Prahy ãást ãtvrtá – kapitola 4 .4

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 162

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 163

Pohled z Petfiínské rozhledny

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 164

4_1234:4_1234

2/19/09

8:59 AM

Stránka 165

Pohled z Branické skály

4_1234:4_1234

2/19/09

9:01 AM

Stránka 166

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 167

Pohled z Námûstí Jana Palacha

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 168

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 169

Pohled od Strahovského klá‰tera

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 170

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 171

Pohled z Chotkov˘ch sadÛ

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 172

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 173

Pohled od Hanavského pavilonu na Letné

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 174

seznam v˘kresÛ kapitola / v˘kres

strana

zdroj / dokumentace

rok

kapitola 1.1 1 2 3 4 5

Historické jádro Prahy a jeho ochranné pásmo Mûstská památková rezervace a památkové zóny v centrální oblasti Národní kulturní památky v historickém jádru Národní kulturní památky mimo historické jádro Památkovû chránûné objekty a plochy

18 19 20 21 22

Management Plan Management Plan Management Plan Management Plan Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace

2009 2009 2009 2009 2000

kapitola 1.2 6

V˘voj osídlení

30

Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy

2008

kapitola 1.3 7 8 9

Panoramatické hodnoty historického jádra Urbanistická struktura z hlediska typologie objektÛ Plochy zelenû

39 40 41

Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy Aktualizace studie PraÏské památkové rezervace

2002 2002 2000

kapitola 2.2 10 11

Stav zpracování regulaãních plánÛ Platn˘ Územní plán centrální oblasti

64 65

Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace Územní plán hlavního mûsta Prahy

2000 2000

kapitola 3.1 12 13 14

Mûstské prostory z hlediska morfologie Stfie‰ní krajina Sourodé celky z hlediska moÏnosti stavebního zásahu

78 79 80

Metodika úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond hlavního mûsta Prahy Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace

2002 2000 2000

kapitola 3.2 15 16

Lokality s potenciální moÏností v˘stavby v historickém jádru Lokality s potenciální moÏností v˘stavby mimo historické jádro

102 103

Management Plan Management Plan

2009 2009

kapitola 3.4 17 18

V˘‰kové hladiny zástavby a v˘znamné stavební dominanty Vymezení aktivních zón v˘‰kov˘ch staveb

110 111

Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy Studie vizuální integrity historického jádra Prahy

2008 2008

kapitola 3.5 19 20 21 22

PraÏsk˘ dopravní systém Dopravní zatíÏení uliãní sítû Dopravní zatíÏení tramvajov˘ch tratí Dopravní zatíÏení metra

116 117 118 119

Management Management Management Management

2009 2009 2009 2009

kapitola 3.8 23

Majetková mapa

128

Územnû analytické podklady hlavního mûsta Prahy

2008

kapitola 3.9 24

Kvalita ovzdu‰í

132

Aktualizace urbanistické studie PraÏské památkové rezervace

2000

Plan Plan Plan Plan

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 175

zpracovatelé Management Planu zpracovatel a koordinátor Management Planu

Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy, Vy‰ehradská 57/2077, 128 00 Praha 2 ¤editel: Ing. Bofiek Votava Zodpovûdn˘ garant: Ing. akad. arch. Václav Králíãek

spolupracující instituce

Odbor kultury, památek a cestovního ruchu Magistrátu hlavního mûsta Prahy, Jungmannova 35, 110 00 Praha 1 ¤editel: Mgr. Jan KnûÏínek Zodpovûdn˘ garant: Mgr. Katefiina Bure‰ová

konzultant

Národní památkov˘ ústav – územní odborné pracovi‰tû v hlavním mûstû Praze, Na Per‰t˘nû 12, 110 00 Praha 1 ¤editel: PhDr. Michael Zachafi

redakãní rada

Mgr. Katefiina Bure‰ová, Jaroslav Dvofiák, Ing. akad. arch. Václav Králíãek, Mgr. Lada Pekárková, Ing. arch. Jan Sedlák

autofii textÛ

Mgr. Katefiina Bure‰ová, Mgr. Jifií âtyrok˘, PhDr. Zdenûk Dragoun, Mgr. Martin Fejfar, Ing. arch. Robin Hanus, Ing. arch. Jifií HrÛza, CSc, Ing. arch. Alena Hofiej‰í, PhDr. Jana Hudcová, Ing. akad. arch. Václav Králíãek, Ing. Miroslav Kubov˘, Mgr. Jaroslav Mach, Prof. Ing. arch. Karel Maier CSc, Ing. Jaroslava Malinová, PhDr. Martin MatûjÛ, Ing. Jifií Mejstfiík, PhDr. Martin Omelka, Mgr. Lada Pekárková, Ing. arch. Martin ¤íha, Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Milo‰ Solafi, Ing. arch. Katefiina Szentesiová, PhDr. Ladislav ·paãek, Vladimír Vojífi

ilustrace

Ale‰ Jiránek

fotografie

Mgr. Jan Vrabec

grafika

akad. mal. Ale‰ Dou‰a

4_1234:4_1234

2/19/09

9:02 AM

Stránka 176

Koncept Management Planu historického jádra Prahy vydal Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy v únoru 2009 vytiskl FPS Repro

Management Plan historického jádra Prahy [koncept 2009/02] vydal Útvar rozvoje hlavního města Prahy