Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Dopadová odvětvová studie č. 21
Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013
Odvětví těžební
Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu (Zákoník práce)
JUDr. Jaroslav Stránský 1
OBSAH: OBSAH: ___________________________________________________________ 2 1.
ÚVOD _________________________________________________________ 3
2.
ZPŮSOB ZÍSKÁNÍ INFORMAČNÍCH PODKLADŮ __________________ 4
3. VLIV LEGISLATIVY NA KONKURENCESCHOPNOST PODNIKŮ V TĚŽEBNÍM PRŮMYSLU (ZÁKONÍK PRÁCE) ___________________________ 5 3.1
Obecná východiska ________________________________________________ 5
3.2
Výběr nových zaměstnanců, vznik pracovního poměru __________________ 9
3.3
Zkušební doba ___________________________________________________ 13
3.4
Pracovní poměr na dobu určitou ____________________________________ 16
3.5
Pracovní poměry sjednané na kratší pracovní dobu (tzv. částečné úvazky) _ 22
3.6
Skončení pracovního poměru ______________________________________ 23
3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4
4.
Výpovědní důvody ___________________________________________________ Délka výpovědní doby _________________________________________________ Odstupné ___________________________________________________________ Hromadné propouštění_________________________________________________
25 29 30 31
3.7
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ____________________ 33
3.8
Ostatní povinnosti zaměstnavatelů stanovené pracovněprávními předpisy _ 35
ZÁVĚR _______________________________________________________ 36
PŘÍLOHA - DOTAZNÍK _____________________________________________ 37
2
1. ÚVOD Předkládaná dopadová studie se věnuje vlivu legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu. Jedním z nejdůležitějších právních dokumentů ovlivňujících veškeré podnikatelské aktivity podniků v těžebním průmyslu je vedle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Obecně je třeba konstatovat, že předmětem úpravy pracovněprávních vztahů v zákoníku práce je především úprava právních vztahů vznikajících mezi stanovenými účastníky při výkonu závislé práce. Vhledem k charakteru a předpokládanému rozsahu studie nebylo vhodné a účelné zabývat se všemi instituty pracovního práva z pohledu jejich možného vlivu na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu. Došlo proto k určitému výběru některých institutů pracovního práva, jejichž právní úprava je odbornou i laickou veřejností vnímána jako zbytečně zatěžující, administrativně či ekonomicky náročná. Studie tedy směřuje k popisu a zhodnocení současného právního stavu pokud jde o povinnosti zaměstnavatele zejména při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru. Zvláštní pozornost je věnována institutu zkušební doby, omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a práci na tzv. částečný úvazek. Studie se dále zabývá problematikou rozsahu výpovědích důvodů, délkou výpovědní doby a výší odstupného. Studie se rovněž věnuje problematice dohod o pracích konaných mino pracovní poměr. Obecně je rovněž zkoumána otázka pracovní doby a problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to z pohledu zatížení zaměstnavatelů zákonnými povinnostmi. Vzhledem k tomu, že v době zpracování studie vrcholí legislativní práce na novele zákoníku práce, je věnována pozornost rovněž popisu připravovaných změn vybraných institutů. Popis a zhodnocení pak poslouží jako východisko pro formulaci určitých závěrů a návrhů směřujících k základnímu cíli bipartitního sociálního dialogu, tj. k nalézání řešení vhodných jak pro stranu zaměstnavatelů, tak pro stranu odborů jako zástupců zaměstnanců.
3
2. ZPŮSOB ZÍSKÁNÍ INFORMAČNÍCH PODKLADŮ Pro zpracování studie bylo nezbytné získat, vyhodnotit a zpracovat relevantní informace s dostatečnou vypovídací hodnotou o postojích zaměstnavatelů v těžebním odvětví a odborových organizacích, které u nich působí k pracovněprávní legislativě a jejímu možnému vlivu na konkurenceschopnost podniků. Jako metoda k získání těchto informací bylo zvoleno přímé oslovení dotčených účastníků sociálního dialogu, a to prostřednictvím dotazníků. Dotazníky byly proto spolu s průvodním dopisem rozeslány jednotlivým zaměstnavatelům, jakož i představitelům u nich působících odborových organizací. Dále byly dotazníky poslány i příslušným odborovým svazům a zaměstnavatelské organizaci. Text zaslaných dotazníků je uveden v příloze této studie. Anonymizované informace získané z vyplněných dotazníků byly použity jako základní a výchozí podklady pro zpracování studie. Základním pokladem pro zpracování studie pak byla pozitivní právní úprava vybraných institutů pracovního práva obsažená v zákoníku práce a návrhy, které jsou součástí návrhu zákona kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (návrh pro jednání vlády ze dne 31. 5. 2011). Důležitým podkladem pak byly rovněž kolektivní smlouvy vyššího stupně a dodatky k nim, které byly v posledních letech mezi sociálními partnery v těžebním odvětví uzavřeny.
4
3. VLIV LEGISLATIVY NA KONKURENCESCHOPNOST PODNIKŮ V TĚŽEBNÍM PRŮMYSLU (ZÁKONÍK PRÁCE) Pracovní právo je v České republice považováno částí odborné a zaměstnavatelské veřejnosti a také částí politické reprezentace za příliš rigidní, svazující, což podle nich způsobuje zhoršenou konkurenceschopnost českých podniků nejen na domácí půdě, ale i v prostředí globalizované ekonomiky. Přestože nikdy do současné doby žádná studie neprokázala přímou souvislost mezi rigidní či liberální právní úpravou pracovněprávních vztahů a ekonomickou úspěšností podniků, potažmo národních ekonomik, je toto tvrzení používáno jako argument pro přípravu řady změn stávající právní úpravy pracovněprávních vztahů.
3.1 Obecná východiska Zákoník práce nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. Ještě před nabytím účinnosti byl změněn s účinností od 31. prosince 2006 zákonem č. 585/2006 Sb. Zákoník práce nahradil dosavadní kodex pracovního práva, jímž byl zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce (dále jen „první zákoník práce“). Zákoník práce byl od doby nabytí účinnosti k datu zpracování studie již patnáctkrát novelizován, a to: -
zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, s účinností od 1. srpna 2007,
-
zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s účinností od 1. ledna 2008,
-
zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, s účinností od 1. ledna 2008,
-
zákonem č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností 5
