02)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Stav pokroku programu Galileo (KOM(2002) 518 v konečném znění) (2002/C 248/02) Vysvětlující memorandum Program družicové navigace Galileo je prvním významným programem, který spojuje Evropskou unii a Evropskou vesmírnou agenturu. Jeho cílem je vývoj nejmodernější technologie, která umožní uživateli vybavenému přijímačem přijímat signály z několika družic a tak určovat svou přesnou polohu z hlediska času a prostoru kdekoliv v libovolném okamžiku. Program Galileo je založen na rozmístění 30 družic umístěných na střední oběžné dráze Země (v nadmořské výšce přibližně 24 000 km), které budou spojitě pokrývat celý povrch Země. Konečnou složkou programu jsou pozemní stanice, které řídí daný systém. V návaznosti na rozhodnutí Rady ze dne 26. března 2002 bylo 21. května 2002 formálně přijato nařízení, kterým se zakládá společný podnik Galileo (1). Účelem společného podniku Galileo je dokončení vývojové fáze programu (2002-2005). Poté bude vzhledem k mnoha komerčním zaměřením souvisejícím s rostoucími trhy služeb družicové navigace v mnoha oblastech tento program řízen během rozmísťovací fáze (20062007) a komerční provozní fáze (po roce 2008) soukromým subjektem. Společný podnik Galileo z tohoto důvodu vypíše výběrové řízení za účelem výběru soukromého konsorcia, které obdrží koncesi na rozmístění a provoz systému. Zdá se, že čtyři měsíce po historickém rozhodnutí ze dne 26. března 2002 by bylo vhodné zhodnotit stav pokroku programu Galileo. Na základě této skutečnosti bude projednáno následujících pět aspektů: –

vytvoření společného podniku,

–

zabezpečení systému,

–

definice služeb a plán frekvencí,

–

vyhrazení frekvencí,

–

vztahy se třetími zeměmi.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002, kterým se zakládá společný podnik Galileo (Úř. věst. č. L 138, 28.5. 2002, s. 1).

1. VYTVOŘENÍ SPOLEČNÉHO PODNIKU GALILEO Při vytváření společného podniku Galileo došlo k určitým prodlevám v souvislosti s problémy v rámci Evropské vesmírné agentury při konečném určování příslušných příspěvků účastnických států, jež jsou obsaženy v programovém prohlášení k programu Galileo. Některé členské státy tvrdí, zejména z politických důvodů, že se ocitly v postavení hlavního přispěvatele programu, což je obtížná situace, se kterou je třeba se vypořádat v rámci Úmluvy o Evropské vesmírné agentuře. Pokud nebude v brzké době nalezeno žádné řešení, bude nutno danou záležitost předložit Evropské unii. Společný podnik je nutno vytvořit co nejrychleji, aby bylo možno schválit plán výběrového řízení na vývojovou fázi programu. Pokud nebude v této věci podniknuto žádné rozhodnutí, budou mít zúčastnění průmysloví operátoři velmi vážné problémy s udržením svých inženýrských týmů, které pracují na daném projektu. Jakmile budou tyto problémy překonány, bude možno uspořádat první jednání správní rady společného podniku, jemuž bude předcházet jednání dozorčí rady v souladu s článkem 3 uvedeného nařízení. Již došlo k jmenování zástupce Komise ve správní radě společného podniku (2). Podle stanov musí správní rada na svém prvním jednání rozhodnout o následujících otázkách: –

jednací řád správní rady,

–

smlouva mezi společným podnikem a Evropskou vesmírnou agenturou definující vztah mezi agenturou a společným podnikem, zejména pravomoc společného podniku dohlížet na realizaci programu ze strany Evropské vesmírné agentury,

–

finanční předpisy pro společný podnik,

–

rozpočet společného podniku na rok 2002, zejména včetně příspěvku Evropské unie společnému podniku na rok 2002 (70 milionů EUR + 170 milionů EUR),

–

jmenování ředitele společného podniku vycházející z návrhu Komise.

Jedním naléhavým úkolem, jemuž bude čelit společný podnik, bude vypracování podkladů pro vypsání výběrového řízení za účelem zahájení procesu výběru budoucího provozovatele systému, tedy soukromého subjektu, který bude řídit rozmísťovací a provozní fázi programu Galileo. Komise předloží výsledky výběrového řízení Radě, aby jí umožnila mít k dispozici všechna fakta při rozhodování o držiteli koncese. Bude se jednat o velmi důležité rozhodnutí, neboť jeho prostřednictvím budou též určovány příděly z rozpočtu EU potřebné pro rozmísťovací a provozní fázi. Skutečností je, že jedním z kritérií na výběr držitele koncese bude finanční příspěvek, jaký bude moci vložit do daného programu, který pak bude předurčovat příslušné příspěvky Evropské unie a soukromého sektoru. Za účelem vypsání tohoto výběrového řízení je nutno rozvíjet kontakty s finančními institucemi všeho druhu, jako jsou například Evropská investiční banka, institucionální investoři, investiční banky, pojišťovací skupiny, atd., a rovněž kontakty s předními evropskými skupinami poskytujícími služby nebo dodávajícími zařízení. Na několik příštích měsíců je plánováno mnoho propagačních akcí. Tyto akce budou zahájeny na začátku roku 2003, kdy se bude konat velké sympózium o programu Galileo za společné účasti zástupců finančního sektoru, poskytovatelů služeb, předních uživatelů navigace a výrobců vybavení (2) Je jím pan Ravasio, čestný generální ředitel u Evropské komise. 2

pro vesmírné a pozemní stanice, včetně výrobců přijímacích zařízení. V Úředním věstníku Evropských společenství již byla zveřejněna výzva k vyjádření zájmu o tuto akci (3). 2. ZABEZPEČENÍ SYSTÉMU Článek 7 nařízení (ES) č. 876/2002 uvádí, že bude vytvořena bezpečnostní rada, jejímž úkolem bude řešit záležitosti zabezpečení, jež se týkají systému Galileo. Evropská rada v současné době ještě tento orgán nevytvořila. V zájmu účinnosti a aby bylo možno začít pracovat se základními otázkami při nejbližší vhodné příležitosti, Komise neztrácela čas a svolala počáteční jednání s bezpečnostními odborníky z členských států. Jednalo se o jednání výboru expertů, jemuž předsedala Komise dne 8. května 2002 a po kterém následovala další jednání dne 25. června a 13. září 2002. Na těchto jednáních některé členské státy vyjádřily přání, aby těmto jednáním předsedal zástupce členského státu a aby jim ještě spolupředsedal nějaký členský stát a Komise, přičemž Komise bude vykonávat úlohu tajemníka. Komise je však toho názoru, že dokud nebude zřízena bezpečnostní rada, měla by tato jednání expertů i nadále probíhat ve své současné podobě. Komise se domnívá, že posláním bezpečnostní rady programu Galileo jsou následující činnosti: –

odborně se zapojovat do procesu formou poradenství v oblasti technických charakteristik systému se zřetelem na zabezpečení (šifrování, atd.),

–

napomáhat Komisi v jejích jednáních se třetími zeměmi s využitím svých odborných zkušeností, zejména v otázkách sdílení frekvencí se Spojenými státy,

–

napomáhat při zřizování budoucího provozního rámce pro zabezpečení, který bude odpovídat za vztahy v případě krize, aby bylo možno přerušit nebo omezit vysílání signálů, při vytvoření definice uživatelů oprávněných vlastnit šifrované přijímače, při dohledu nad dodržováním mezinárodních závazků o nešíření a kontrole exportu, atd.

3. DEFINICE SLUŽEB A PLÁN FREKVENCÍ 3.1 Definice služeb Již po řadu let se pracuje na definici služeb a plánu frekvencí. První verze technického dokumentu definujícího poslání programu Galileo a tudíž i rozsah souvisejících služeb byla vytvořena na počátku roku 2001. Tato verze byla široce rozšířena a projednávána oběma skupinami uživatelů a členskými státy, zejména na jednání zástupců členských států, které se konalo v březnu 2001 v Evropské vesmírné agentuře. Druhou verzí dokumentu, který byl rozeslán v dubnu 2001, bylo shrnutí výsledků tohoto konzultačního procesu. Po rozhodnutí Rady ze dne 26. března 2002 a dosažení pokroku ve vývoji technologických koncepcí plynoucího z prací provedených během definiční fáze byla vytvořena nová verze (3) Úř. věst. č. C 173, 19. 7. 2002, s. 13. 3

(viz shrnutí v příloze 1), která bere v úvahu nejnovější konzultace velkých uživatelských skupin, pro které byla specificky pořádána řada širokých fór v květnu a červnu roku 2002. Konsolidovaná verze technického dokumentu byla právě zaslána členským státům. Měla by pomoci stanovit: –

seznam služeb, které by měl nabízet projekt Galileo,

–

provádění služeb (kvalita),

–

technické charakteristiky služeb.

Pokud má daný program běžet hladce, je důležité, aby byla učiněna konečná rozhodnutí o těchto aspektech do konce roku 2002, neboť budou určovat technické specifikace systému (družicový projekt, architekturu pozemních stanic, plán frekvencí, atd.), které musejí být stanoveny před vypsáním výběrového řízení na celou vývojovou fázi (2002 až 2005). Případné provádění podstatných změn u těchto specifikací by vedlo k výraznému navýšení nákladů této fáze programu. Kromě toho musejí být dané služby definovány předtím, než bude možno dosáhnout pokroku v mezinárodních jednáních, zejména s ohledem na aspekty interoperability s americkým systémem GPS a ruským systémem Glonass a za účelem stanovení specifikací pro budoucího provozovatele systému Galileo. Průmyslové a finanční skupiny mající zájem o účast ve výběrovém řízení zaměřeném na udělení provozní koncese musejí mít příslušné informace, aby mohly vypracovat své nabídky a stanovit své podnikatelské záměry. Rovněž je třeba, aby evropští výrobci zařízení začali pracovat na návrzích svých produktů již od dnešního dne. Pokud by nebyly definovány a známy příslušné služby, mělo by to dopad na návrh přijímačů (spolu s prodejem a poskytováním příslušných služeb představují 85% trhu vytvořeného programem Galileo) a na vývoj trhu aplikací družicové navigace. Program Galileo bude nabízet několik úrovní služeb, od otevřeného přístupu k omezenému přístupu na různých úrovních: –

otevřené, volné základní služby, které budou zahrnovat především aplikace pro širokou veřejnost a služby obecného zájmu. Tyto služby jsou srovnatelné se službami, které poskytuje civilní GPS, který je pro tyto aplikace bezplatný, avšak budou mít zlepšenou kvalitu a spolehlivost,

–

komerční služby usnadňující rozvoj odborných aplikací a nabízející zlepšenou výkonnost ve srovnání se základními službami, zejména z hlediska záruky služeb,

–

„kritické“ služby (životně bezpečnostní služby) velmi vysoké kvality a integrity pro aplikace, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, jako je například letecká a lodní doprava,

–

vyhledávácí a záchranné služby, které budou znamenat značné zlepšení stávajících vyprošťovacích a záchranných služeb,

–

veřejné regulované služby (PRS), které jsou zašifrované a odolné vůči blokování a narušování, jsou vyhrazeny především pro veřejné orgány odpovědné za civilní ochranu, národní bezpečnost a vynucení práva, které vyžadují vysokou úroveň kontinuity. Tyto

4

služby budou umožňovat vývoj zabezpečených aplikací v Evropské unii a mohlo by se zejména ukázat, že se jedná o důležitý nástroj pro zlepšování prostředků používaných Evropskou unií pro boj s nezákonným exportem a nezákonným přistěhovalectvím. Je třeba stanovit skutečné potřeby budoucích uživatelů programu Galileo ještě předtím, než bude možno rozhodnout o charakteristikách balíčku služeb. Již byla provedena řada studií v různých normalizačních ústavech a mezinárodních orgánech, jako je například Mezinárodní organizace pro civilní letectví, Mezinárodní námořní organizace, atd. Oblast služeb programu Galileo je navržena tak, aby splňovala praktické cíle a očekávání, od zlepšení pokrytí služeb otevřeného přístupu v městských prostředích (pokrytí 95% městských obvodů ve srovnání s 50%, které jsou v současné době pokryty samotným systémem GPS), což přinese užitek 160 milionům soukromých vozidel v Evropě nebo umožní využití aplikací družicové navigace „v krytých prostorách“, tedy v budovách a dokonce i v tunelech nebo i u služeb mobilních telefonů, jež jsou založeny na identifikaci polohy volajícího. Záruky týkající se specifických základních parametrů poskytovaných služeb (přesnost, dostupnost, atd.) budou ku prospěchu nejen pro pojišťovací sektor (sledování ukradených vozidel, pojistné upravované podle skutečných pohybů vozidel, monitorování pohybů zboží, atd.), ale též v sektorech vysokých technologií, jako je například pátrání po ropě, přesné řízení sklizně, řízení nákladní dopravy, atd. Poskytnutí zprávy o integritě pro určení spolehlivosti družicového signálu je rovněž velmi důležité v mnoha aplikacích, kde se požaduje určitá právní záruka (sektory služeb), a v případech, kdy dojde k ohrožení lidského života. Například v některých fázích letu civilní letectví požaduje, aby případná prodleva mezi detekcí abnormální situace a přijetím příslušného výstražného signálu u uživatele nedosahovala více než 6 sekund. Existence komunikačního kanálu s velmi nízkou rychlostí (v řádu přibližně 500 bitů za sekundu) může být rovněž využita pro přenos komerčních informací ze servisních středisek k uživatelům. Podrobný obsah takových informací (distribuce klíčů pro dekódování šifrovaného sdělení, dopravní informace, směrování různých uživatelů, atd.) může být určen budoucím provozovatelem podle jeho podnikatelského záměru. Všechny služby jsou přímo přístupné na celém světě. Místní orgány však mohou provést určité úpravy pro specifická prostředí nebo uživatelské komunity (tunely, letiště, přístavy, atd.). Kromě toho může být družicová infrastruktura doplněna o regionální složky, zejména pro vytvoření zprávy o integritě. Je důležité zdůraznit, že služby nabízené programem Galileo budou pokrývat celou planetu, zejména oblasti, jež jsou geograficky znevýhodněny, a nejodlehlejší regiony Evropské unie. 3.2 Potřeba veřejných regulovaných služeb (PRS) Družicová navigace umožňuje uživateli stanovení jeho polohy z hlediska času a prostoru s bezprecedentní úrovní přesnosti při velmi nízkých nákladech, což vysvětluje, proč se široce využívá ve všech druzích aplikací. Je však nutno poznamenat, že otevřené signály jsou extrémně citlivé vůči interferenci nebo úmyslné – potenciálně nepřátelské – manipulaci. Potřeba služeb PRS je podmíněna zranitelností signálů družicové navigace, speciálními charakteristikami dané služby a velmi citlivou povahou předpokládaných aplikací.

5

(i) Zranitelnost signálů družicové navigace Zpráva, jejíž vypracování bylo zadáno americkými úřady (4), zdůrazňuje zranitelnost celé dopravní infrastruktury Spojených států, která je ve stále větší míře závislá na americkém družicovém navigačním systému (GPS), který se používá jako pomůcka pro navigaci i jako nástroj pro určení přesné polohy vozidel v rámci nových zlepšených dohlížecích systémů a jako synchronizační referenční systém pro většinu sítí (energetika, telekomunikace, atd.). Zpráva dochází k následujícímu závěru: „Sektor civilní dopravy usilující o vyšší efektivitu umožňovanou systémem GPS je charakterizován stále větším spoléháním se na systém GPS, což může vést k vážným důsledkům, dojde-li k narušení dané služby a pokud příslušné aplikace nejsou připraveny na operativními postupy a vybaveny zařízením pro zmírňování těchto následků.“ Konkrétně daná zpráva doporučuje použití technologie pro potlačení interferencí (speciální antény a přijímače). Tato doporučení byla přijata Ministerstvem dopravy Spojených států. V rozmezí pěti let bude závislost Evropské unie na družicové radionavigaci stejně rozsáhlá, jako tomu je ve Spojených státech. Narušování nebo blokování signálů programu Galileo inteligentním použitím interferenčních zdrojů v rukou hospodářských teroristů, zločineckých skupin a nepřátelských agentů by mohlo zabránit kontinuálnímu příjmu signálu na rozlehlém geografickém prostoru, což by mohlo mít vážný dopad na účinnost sil národní bezpečnosti a policejních sil nebo na hospodářské aktivity a mohlo by dokonce vést k úplnému výpadku služeb v některých oblastech. To by znamenalo závažné narušení důvěry uživatelů v daný systém. (ii) Speciální charakteristiky veřejných regulovaných služeb Díky své specifické technologii sloužící k potlačení interferencí umožňují služby PRS určitý stupeň odolnosti vůči blokování, který není nabízen jinými službami programu Galileo. Signál služeb PRS bude proto přenášen na dvou frekvencích, přičemž každá bude zaujímat určitou šířku pásma, a tak bude zajištěna struktura signálu odolná vůči interferenci. Kromě toho budou dané frekvence odlišné od frekvencí služeb s otevřeným přístupem a jeden ze signálů PRS bude realizován ve frekvenčním pásmu, které je zcela odlišné od pásem používaných systémy GPS a Glonass nebo jinými signály programu Galileo. Tyto faktory kupodivu komplikují práci teroristů, kteří se snaží vyvolat interferenci na všech signálech. Kromě toho budou kód a data signálů PRS zašifrovány, což zajistí ochranu před „inteligentní“ interferencí. Použití šifrování umožní zavedení šifrovací technologie a prostředků pro řízení uživatelů, neboť přístup bude vyžadovat určitý speciální klíč, který je k dispozici pouze oprávněným uživatelům. Speciální optimalizované antény a přijímače signálů PRS a licence na jejich používání budou podléhat velmi přísnému kontrolnímu režimu. Zavedení technologie pro potlačení interferencí dodá Evropské unii odpovědnost za řízení přístupu k této technologii za účelem zabránění kriminálnímu nebo nepřátelskému použití proti zájmům členských států nebo jejich spojenců. Přístup ke službám PRS bude řízen prostřednictvím šifrovacích systémů schválených vládami členských států. Mezi členskými státy budou vypracovány plány krizového řízení určené ke zvládnutí teroristických hrozeb nebo rizik konfliktu v souvislosti s veřejným dohledem nad programem Galileo a na úrovni Evropské unie bude vytvořena příslušná struktura. (4) Závěrečná zpráva z 29. srpna 2001: „Posouzení zranitelnosti dopravní infrastruktury spoléhající se na družicový navigační systém“, kterou vypracoval John A. Volpe z Národního centra dopravních systémů. 6

(iii) Plánované aplikace Veřejné regulované služby jsou koncipovány za účelem snížení rizika ztráty přístupu ke kontinuálnímu signálu v prostoru a čase u uživatelů se státním oprávněním v případě hrozby či krize. Bude existovat určitý omezený počet oprávněných uživatelů. Tyto aplikace budou například zahrnovat následující oblasti: (a) v celoevropském měřítku: –

Evropský policejní úřad (Europol),

–

Evropský protikorupční úřad (OLAF),

–

služby civilní ochrany, bezpečnostní služby (Námořní bezpečnostní agentura) a krizové a záchranné služby (mírové síly, humanitární týmy);

(b) v členských státech: –

služby pro vynucení práva a bezpečnostní služby,

–

síly nebo služby zapojené do boje proti zločinu,

–

zpravodajské služby odpovědné za národní bezpečnost,

–

služby odpovědné za kontrolu a dohled nad vnějšími hranicemi.

Jako příklad uveďme, že bez služeb PRS by rychlý motorový člun překupníka s drogami vybavený blokovacím zařízením pronásledovaný plavidlem celní stráže mohl za nepříznivých povětrnostních podmínek zabránit svým pronásledovatelům v určení jeho polohy v rámci poloměru většího než 10 km prostřednictvím družicové navigace, a tudíž by tento překupník mohl uniknout zatčení. Díky speciálnímu přijímači PRS a anténě by však přestavitelé celní stráže mohli čelit této hrozbě a stanovit polohu člunu v reálném čase. Pokud by celní stráž byla rovněž vybavena blokovacím zařízením, mohla by zastavit překupníka za použití družicové navigace. Závěrem je třeba konstatovat, že pod evropskou civilní kontrolou bude oblast PRS představovat silné a odolné služby řízeného přístupu, jež budou k dispozici členským státům EU. Tyto služby jim umožní podporovat ty evropské politiky, které vyžadují velkou důvěru v kontinuální dostupnost signálu Galileo. 3.3 Problematika překrývání signálů Řada signálů a frekvenčních pásem je sdružena s různými nabízenými službami. Při zvážení omezeného prostoru ve frekvenčním spektru, které je přiděleno družicové navigaci, je překrývání frekvenčních pásem používaných systémy GPS a Galileo nevyhnutelné, zejména pro bezpečnostní signály. Takové překrytí splňuje mezinárodní předpisy za předpokladu, že nedochází k žádným škodlivým interferencím u žádného z daných dvou systémů. Nicméně Spojené státy, které se až dosud těšily v podstatě určitému

7

monopolu v oblasti družicové radionavigace, se v současné době ze strategických důvodů stavějí proti překrývání jednoho ze dvou signálů PRS a jednoho ze dvou vojenských GPS signálů (konkrétně kódovém signálu typu M) při specifické modulaci ve vysokofrekvenčním pásmu. Výběr frekvencí pro signál PRS programu Galileo je však z technického hlediska naprosto odůvodnitelný, vzhledem k tomu, že se jedná o frekvenční spektrum, které nabízí nejlepší výkonové parametry v době míru, zejména z hlediska odolnosti a robustnosti, nejlepší poměr nákladů/přínosů a nejlepší záruku kontinuity a integrity. Tyto vlastnosti jsou stejně tak cenné v dobách krize. Argumenty, jež prosazuje Evropské společenství, jsou následující: –

má know-how k provozování zabezpečeného signálu,

–

domnívá se, že komplementární provoz systémů GPS a Galileo musí spočívat na vzájemné důvěře a

–

má prioritní nárok na právo používat tyto signály.

Z těchto důvodů je celkové překrytí jednoho či dvou signálů PRS na jednom ze signálů kódu M nejen možné, ale i žádoucí, zejména vzhledem k tomu, že: –

překrytí je povoleno mezinárodními předpisy,

–

možné alternativy jsou méně efektivní a nebyly potvrzeny z technického hlediska.

Aby bylo možno vyřešit tuto rozdílnost názorů se Spojenými státy, navrhla Komise americkým úřadům zejména v této věci provádět výměnu technických informací. Rovněž zdůraznila, že za tímto účelem byl Bezpečnostní výbor programu Galileo jmenován jako důvěryhodný orgán pro projednávání daných záležitostí s odpovídajícím americkým bezpečnostním orgánem (viz bod 5.1 uvedený níže a příloha 2). 4. VYHRAZENÍ FREKVENCÍ Definice služeb a níže uvedený frekvenční plán předpokládají, že program Galileo má přístup k frekvenčnímu spektru potřebnému pro přenos odpovídajících signálů. Světová radiokomunikační konference WRC působící pod záštitou OSN, je mezinárodním fórem, kde přes 150 zemí jedná o přidělení frekvencí, jež jsou k dispozici v rámci určitého fyzicky omezeného spektra různým službám. Je velmi důležité, aby příští jednání WRC konané v červnu a červenci 2003 potvrdilo frekvenční plán, který již byl přidělen programu Galileo, jakož i jeho charakteristiky. Tato konference bude připravena podle ustanovení rozhodnutí Rady o frekvenčním spektru (5). 4.1 Práva získaná na jednání WRC-2000 v Istanbulu Na jednání Světové radiokomunikační konference v Istanbulu bylo přiděleno další frekvenční spektrum na družicové radionavigační služby. Nedošlo však k přidělení žádného frekvenčního spektra specificky pro program Galileo nebo pro jiné radionavigační systémy. (5) Rozhodnutí č. 676/2002/ES Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst č. L 108, 24. 4. 2002, s. 1). 8

Po istanbulském jednání WRC řada zemí požádala Mezinárodní telekomunikační unii (ITU) o přidělení frekvencí pro různé systémy družicové navigace, zejména pro systém Galileo. Vzhledem k omezenému frekvenčnímu spektru, které je k dispozici, musí následující jednání WRC v roce 2003 potvrdit koexistenci různých systémů v rámci daného spektra. Navíc platí, že určitá velká část frekvenčního spektra přidělená družicové radionavigaci je již vyhrazena jako prioritní pro aeronautické radionavigační služby (ARNS) (6). Všechny nové družicové navigační systémy, včetně systémů Galileo proto musejí prokázat, že nezpůsobují interferenci s těmito prioritními službami. 4.2 Cíle pro příští jednání WRC Na příštím jednání WRC v roce 2003 již nebude třeba usilovat o přístup k frekvenčnímu spektru pro program Galileo na rozdíl od situace, která zde byla při jednání v roce 2000. To, co však musíme udělat, je zajistit, aby frekvenční spektrum přidělené pro družicovou navigaci umožňovalo flexibilitu potřebnou k tomu, aby program Galileo mohl poskytovat všechny plánované služby. Musíme tudíž zajistit, aby konference WRC ratifikovala technické charakteristiky frekvenčního spektra používaného pro služby programu Galileo a jejich slučitelnost s jinými systémy z hlediska přijatelné úrovně interference. Výsledek jednání konference WRC-2003 bude mít zásadní význam pro koordinaci různých družicových radionavigačních systémů (Galileo, GPS, Glonass, čínské systémy) v rámci přiděleného frekvenčního spektra. Z tohoto důvodu musíme zabránit takovým zemím, jako jsou Spojené státy nebo Ruská federace, a takovým organizacím, jako je Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), v prosazování nadměrných restrikcí na frekvenční spektrum, které již bylo přiděleno programu Galileo. Vzhledem k tomu, že všechny problémové oblasti programu Galileo pro jednání v roce 2003 jsou spojeny s frekvenčním spektrem přiděleným jako prioritní pro civilní letectví, převážně pozemní leteckou navigaci a radarové naváděcí systémy, je nanejvýš důležité dosáhnout předem dohody s organizacemi letecké navigace, zejména s ICAO. 4.3 Strategie, jež bude přijata na obranu zájmů programu Galileo na konferenci WRC-2003 Přípravy na jednání konference WRC v roce 2003 by se měly zaměřovat na následující čtyři priority: –

konečná definice služeb a frekvenčního plánu (viz oddíl 3 uvedený výše), aby bylo možno dokončit technické specifikace pro program Galileo,

–

zajištění konzistence mezi různými politikami EU ve věci frekvencí a mezi různými subjekty působícími v EU,

–

udržování úzkých vztahů s hlavními subjekty mimo EU, které figurují v přípravě WRC-2003 (CEPT, ITU, Eurocontrol, ICAO, atd.),

(6) ARNS zahrnují všechny stávající pozemní navigační systémy používané pro civilní letectví. 9

–

zajištění co nejširší podpory pro program Galileo z řad třetích zemí a světových regionů na jednání WRC. Měly by být podniknuty potřebné kroky v oblasti těchto priorit.

5. VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI 5.1 Význam mezinárodní spolupráce Galileo je celosvětový systém. Mezinárodní spolupráce je podstatným předpokladem dosažení maximálních výhod nabízených programem Galileo. Tato spolupráce by měla rovněž napomoci při zvyšování evropského know-how a snižování technologických a politických rizik programu. Podobně jako v oblasti napomáhání při technické standardizaci vzhledem ke stávajícím systémům, je i zde spolupráce velmi důležitým faktorem pro pronikání na trhy a pro rozvoj pozemních zařízení. Z tohoto důvodu rovněž zapadá do cílů Evropské unie z hlediska zahraniční politiky, rozvojové spolupráce, zaměstnanosti a ochrany životního prostředí. Od rozhodnutí Rady o spuštění programu Galileo vyjádřila řada třetích zemí přání určitým způsobem figurovat v daném programu. Navíc platí, že Komise pohlíží na program Galileo jako na program světového významu a tudíž i na program, který je v zájmu všech třetích zemí. Z praktického hlediska znamená spolupráce se třetími zeměmi řešení takových problémů, jako je dohled nad systémem a jeho zabezpečení, přenos technologií, práva duševního vlastnictví a kontrolu exportu. Při otvírání se vůči třetím zemím budou Společenství a jeho členské státy dbát zejména mezinárodních závazků, které uzavřely v souvislosti s nerozšiřováním a kontrolou exportu, a to zejména v případě zboží dvojího využití. V této souvislosti je nutno zvážit rozdíly při aplikaci uvedených opatření na kontrolu exportu mezi Společenstvím a určitými třetími zeměmi, které jsou členy mezinárodních systémů, zvláště se zřetelem na opatření pro monitorování přenosu nehmotných technologií, extrateritoriální aspekty konkrétní právní úpravy, podmínky pro reexport, atd. (a) Spojené státy americké Hlavní zúčastněný partner, kterým jsou Spojené státy americké, vyjádřil svůj obnovený zájem o podpis dohody s Evropským společenstvím. Úspěšná počáteční vyjednávací schůzka se uskutečnila v Bruselu ve dnech 21. a 22. června 2002. Následující setkání je plánováno na říjen. Cílem je dosáhnout dohody o spolupráci se Spojenými státy do konce roku 2003, která bude nastiňovat zásady interoperability a řízení komerčních otázek souvisejících s používáním systémů Galileo a GPS. Se zřetelem na komerční problematiku Spojené státy potvrdily, že na družicovou radionavigaci (zařízení a služby) se vztahují multilaterální obchodní pravidla vydávaná Světovou obchodní organizací. Mělo by se však prověřit, zda by některé mezery (v oblasti zboží či služeb) vyžadovaly zavedení určité zvláštní klauzule do budoucí bilaterální dohody, která je nyní předmětem jednání. Velký krok vpřed byl rovněž učiněn z hlediska interoperability. Spojeným státům bylo oznámeno, že Evropské společenství bude používat své vlastní normy často identické s mezinárodními normami a nikoliv pouze přebírat normy systému GPS, což je volba

10

diktovaná kvalitativními požadavky služeb, jež budou nabízeny uživatelům (kontinuita a spolehlivost signálů, přesnost, nízké náklady na přijímače, atd.). Galileo je konec konců též komerční projekt a GPS není mezinárodní normou. Systém Galileo bude mít takové postavení, že i když bude komplementárním systémem pro GPS a bude interoperabilní pro uživatele systému GPS, bude zcela nezávislý na systému GPS. Evropské společenství rovněž prezentovalo stav pokroku tohoto projektu a ilustrovalo vhodnost přijatých technických řešení (čas, geodetické parametry, plánování frekvencí) z hlediska kvality služby a interoperability se systémem GPS pro uživatele. Členské státy vyslaly své nejlepší experty, aby se zúčastnili daného setkání. Tito experti vytvořili jednotnou frontu. Evropští a američtí experti se znovu setkají před dalším kolem jednání v říjnu. Technické práce na konkrétních projednávaných otázkách by měly umožnit překonání posledních překážek pro definici zásad, jimiž se bude řídit interoperabilita systémů Galileo/GPS. Nebylo však možno dosáhnout pokroku v obtížné problematice překrytí jednoho z frekvenčních pásem určených pro budoucí veřejné regulované služby programu Galileo na jednom z budoucích amerických vojenských (kód M) signálů. Američtí vyjednavatelé nejsou oprávněni zabývat se touto záležitostí vzhledem k její vysoké politické citlivosti. Spojené státy považují za jediné fórum, ve kterém je možno tuto záležitost projednávat, organizaci NATO. Jménem Evropského společenství učinila Komise následující závěry: –

program Galileo je civilní program podporovaný Evropskou unií a vyjednávací mandát, který Rada dala Komisi, pokrývá všechny aspekty související s programem Galileo, včetně frekvencí. Přestože záležitost s frekvencí může být zajímavá pro NATO, nalezení řešení tohoto problému spadá do oblasti vztahů mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy,

–

plánované překrytí s americkým vojenským kódem, které navíc splňuje rozhodnutí učiněná Mezinárodní telekomunikační unií v roce 2000 ohledně přístupu k frekvencím, je diktováno technickými a praktickými aspekty, jako jsou robustnost signálu a přijatelné úrovně interferencí,

–

Komise si přeje iniciovat čistě technická jednání o této záležitosti s americkými úřady, aby bylo možno pochopit jejich obavy. V očekávání vytvoření bezpečnostní rady bude tato úloha svěřena pracovní skupině odpovědné za mezinárodní problémy, která bude pracovat v rámci výboru expertů na zabezpečení programu Galileo (jehož členové jsou oprávněni pracovat s důvěrnými informacemi, a to i vojenského původu, a provádět výměnu těchto informací). Politické rozhodnutí o otázce možného překrytí nebude možno učinit do doby, než dojde k výměně technických informací a k přezkoumání všech možných důsledků.

Do současné doby Komise ve svém jednání s Američany prosazovala scénář spočívající v tom, že Spojené státy nebudou moci blokovat jeden z plánovaných signálů PRS, neboť bude překryt na jednom z budoucích vojenských signálů GPS, a není možno selektivně blokovat jeden ze dvou signálů překrývaných na jednom frekvenčním pásmu se stejnou modulací. Jak je vysvětleno v bodě 3.3 výše, umožňovala by modulace použitá pro překrývání přenos mnohem „robustnějšího“ a spolehlivějšího signálu. V důsledku toho by Spojené státy nebyly

11

schopny selektivně blokovat uživatele PRS programu Galileo. V rámci přípravy na krizi nebo v případě krize se bude požadovat politická dohoda o nezbytné spolupráci mezi těmito dvěma radionavigačními systémy. Politické rozhodnutí Evropského společenství vybavit se vlastním družicovým navigačním systémem je založeno na předpokladu, že Společenství by si mělo ponechat vlastní kontrolu nad zabezpečením signálem PRS, a tudíž postupovat proti akceptování situace relativní nezávislosti, v jejímž rámci by použití „vládního“ signálu podléhalo určitým podmínkám. (b) Ruská federace a Čína Kontakty s Ruskem a Čínou v souvislosti s programem Galileo pokrývají mnoho oblastí spolupráce. Obě tyto země mají vyspělé družicové radionavigační programy a nahlížejí na spolupráci s Evropským společenstvím jako na strategický cíl. Jednou z hlavních otázek jsou vztahy mezi systémy a normami programů Glonass a Galileo. V souladu se svým vyjádřeným přáním participovat na programu Galileo vyvíjí Čína nezávisle určitý regionální systém přizpůsobený svým vlastním potřebám a požádala u Mezinárodní telekomunikační unie o přístup k frekvencím vyhrazeným pro družicovou navigaci. Ruská federace: Význam rozvíjející se spolupráce na programu Galileo byl zdůrazňován na každém setkání mezi Evropskou unií a Ruskem. V minulosti se formální jednání s Ruskem zaměřovala na definici scénářů pro spolupráci a společné průmyslové projekty a na možnosti pro spolupráci na frekvencích. V návaznosti na nedávné bilaterální kontakty mezi Komisí a Ruskem, zejména v souvislosti se summitem, který proběhl 29. května 2002, se obě strany rozhodly znovu prověřit přesný rozsah spolupráce. Tyto strany mají určitý vzájemný zájem na rozšíření spolupráce z hlediska rozvoje technologií a finančních investic. Z politického hlediska by se Evropské společenství a Rusko měly snažit spojit síly (Galileo plus Glonass) za účelem vytvoření celosvětového družicového radionavigačního systému integrujícího stávající a plánované systémy. Koordinace příslušných stanovisek těchto stran v rámci mezinárodních organizací se zájmem o družicovou radionavigaci (ITU, ICAO, IMO) by měla pomoci při dosažení tohoto cíle. Z praktického hlediska je důležité využít synergií, které může koexistence daných dvou systémů (Galileo a Glonass) nabídnout evropským uživatelům z hlediska jakosti a dostupnosti služeb. Případná modernizace norem programu Glonass je rovněž na pořadu jednání, neboť Rusové deklarovali svůj zájem o civilní a zejména komerční trhy v oblasti radionavigace. Spolu s propagováním průmyslových a vědeckých vazeb bylo dohodnuto, že budou probíhat jednání orientovaná na uzavření dohody o spolupráci při nejbližší možné příležitosti. Komise na podzim vypracuje návrh dohody. Komise uspořádala velké jednání u kulatého stolu se zástupci předních ruských firem za účelem podpory spolupráce na aplikacích družicové navigace a aby je informovala o možnostech, které jim jsou k dispozici v souvislosti s přímou účastí ve společném podniku jako budoucím uživatelům. Čínská lidové republika: Demografická, hospodářská a politická role Číny a její družicové radionavigační aktivity zajišťují této zemi zvláštní místo v programu Galileo. V návaznosti na čínsko-evropský summit konaný v červnu 2001 měla spolupráce s Čínou formu expertních

12

návštěv a dvou větších konferencí, na kterých se sešli všichni čínští vědečtí, techničtí a komerční provozovatelé. Poslední taková konference se konala v Pekingu ve dnech 3. a 4. června 2002 za pomoci Evropské vesmírné agentury. Když se místopředsedkyně Komise, paní de Palacio, 17. června 2002 setkala s ministrem Xu Guanhuem, bylo vydáno oznámení o budoucím vytvoření čínsko-evropského centra pro spolupráci v oblasti družicové radionavigace, jež bude působit v Číně. Záměrem je vytvořit týmy evropských a čínských výzkumníků pracujících na programu Galileo a v oblasti radionavigace obecně za účelem podpory průmyslových partnerství orientovaných na vývoj a využití aplikací této technologie. Čínský ministerský předseda Zhu Rongji vyjádřil zájem své země o plné zapojení do programu Galileo v oblasti finanční, technické a politické. Čínské ministerstvo výzkumu předložilo seznam oblastí spolupráce, které by mohly být pokryty formálními dohodami mezi Evropským společenstvím a Čínou. Při zvážení stavu pokroku potenciální spolupráce s Čínou, významu spolupráce s touto zemí z hlediska trhů, politik v oblasti standardizace a frekvencí i politických cílů obou stran z hlediska suverenity, přenosu technologií, atd., předloží Komise v brzké době návrh na směrnici o specifických jednáních s Čínou. (c) Další třetí země Země Středomoří: Pátá evropsko-středomořská ministerská konference konaná ve dnech 22. a 23. dubna 2002 znamenající obnovení Barcelonského procesu přijala akční plán na rozvoj evropsko-středomořského partnerství v souvislosti s regionální strategií pro středomořský region (na léta 2002-2006). Družicová radionavigace je jednou z prioritních složek tohoto akčního plánu, jehož cílem je podpořit regionální strategie znamenající přínos pro multimodální dopravní systémy v těchto zemích. Středomořský region vyjádřil velký zájem o program Galileo a jeho předchůdce, program Egnos. Vzhledem ke geografické a ekonomické blízkosti jsou země Středomoří upřednostňovanými místy pro pozemní stanice programu Egnos. Jeden z plánovaných projektů programu MEDA zahrnuje rozvoj výcvikových a demonstračních aktivit v oblasti družicové radionavigace ve středomořských partnerských zemích. Hlavním cílem je informovat a zvýšit povědomí mezi rozhodovacími činiteli v těchto zemích v souvislosti s možnostmi, které skýtá využití programu Galileo a jeho technologií. Latinská Amerika: Podpora zemí Latinské Ameriky je velmi důležitá za účelem ochrany frekvencí přidělených programu Galileo. Je třeba prokázat potenciál a význam programu Galileo pro Latinskou Ameriku. Počáteční kontakty s některými latinskoamerickými zeměmi, včetně Argentiny, Brazílie, Chile, Kolumbie, Uruguaye, ukazují, že tyto země usilují o určitou protiváhu vzhledem ke svým vztahům se Spojenými státy posilováním pevných vazeb s Evropskou unií. Geografická, klimatická a demografická situace tohoto regionu vede k zesilování problémů v oblasti infrastruktury a bezpečnosti dopravy v této oblasti. Přístup Evropské unie v Latinské Americe by měl klást důraz na evropské know-how v oblasti družicové navigace. Jeden velký regionální projekt v rámci této spolupráce již běží.

13

Podobně jako v případě středomořského regionu i zde se jedná o vytvoření kooperačního centra odpovědného za provádění výcviku a demonstrací v oblasti družicové radionavigace s využitím zejména systému Egnos, který poskytuje určitou představu o budoucím potenciálu programu Galileo. Cílem je ovlivnit co nejvíce rozhodovacích činitelů a budoucích uživatelů v těchto zemích. Kromě toho může program Galileo sehrát významnou roli v regionálním plánu civilního letectví vyvinutém pro Latinskou Ameriku pod záštitou Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Kanada: Z politického hlediska Kanada deklarovala svůj zájem o potenciální účast na společném podniku prostřednictvím své národní vesmírné agentury s větším zapojením do programu, než by odpovídalo pouze postavení „spolupracujícího státu“ Evropské vesmírné agentury. Tato záležitost je v současné době předmětem jednání, jež probíhá v Ottawě. Z technického hlediska se Kanada stále ještě účastní studií programu Galileo, jež probíhají pod vedením Komise a Evropské vesmírné agentury. Austrálie: Austrálie zpočátku přistupovala vlažně ke spolupráci s Evropským společenstvím na projektech Galileo a Egnos. Tento přístup se však během doby změnil na přání spolupracovat. Toto přání bylo demonstrováno návštěvou australských dopravních orgánů u Komise, ke které došlo v dubnu 2002. Tyto orgány vyjádřily svůj zájem o využívání aplikací programu Galileo a o umístění a řízení pozemních systémů programu Galileo v Austrálii. Komise z tohoto důvodu přistoupila k vypracování seznamu možných oblastí pro spolupráci. Japonsko: Japonsko je důležitou zemí díky mnoha politickým a ekonomickým vazbám s Evropskou unií. Japonsko je rovněž zemí, která vyvinula vyspělou technologii družicové navigace, i když japonské orgány ještě musejí provést rozhodnutí mezi různými navigačními systémy, jako je například kombinované využití systému GPS a MSAS nebo Galileo a GPS. Rovněž je důležité, že americký průmysl za podpory Federálního úřadu pro letectví vytvořil úzké vazby s japonskými orgány prostřednictvím exportu americké technologie za účelem vytvoření japonského ekvivalentu pro systém Egnos, kterým je systém MSAS. Navíc platí, že Japonsko vystoupilo na konferenci WRC-2000 v Istanbulu proti přidělení frekvencí programu Galileo. Jednání s Japonskem se musejí zaměřit na tuto skutečnost. Družicová radionavigace byla jednou ze sedmi priorit pro spolupráci schválenou Komisí ve svém následujícím sdělení o vytvoření hospodářského a obchodního partnerství s Japonskem. Tato priorita byla potvrzena na nejnovějším summitu mezi Evropskou unií a Japonskem dne 8. července 2002. To odráží zájem japonské vlády a průmyslových orgánů, který je zaměřen na to, aby Japonsko hrálo významnější roli v programu Galileo. Ukrajina: Ukrajina má vyspělé zázemí, a to zvláště se zřetelem na účast na vývoji ruského programu Glonass. Na nedávných jednáních mezi Evropskou unií a Ukrajinou bylo rozhodnuto o zintenzívnění kontaktů mezi experty na program Galileo s ohledem na případnou spolupráci. Ukrajina se jako soused Evropské unie zajímá o vývoj aplikací programu Galileo v dopravním sektoru. V případě Ukrajiny Komise vždy zastávala stanovisko, že výměny by měly probíhat jako součást dohody o spolupráci a partnerství. Indie: Indické letecké a výzkumné orgány se snaží vytvořit družicový radionavigační systém první generace (tedy systém typu Egnos nebo WAAS). V současné době si na tomto poli konkurují evropské a americké podniky. Sektor letectví má v tomto projektu kritický význam

14

z důvodu požadavků na bezpečnost letecké dopravy, jelikož přes indický vzdušný prostor vede značný počet mezinárodních letů. V tomto kontextu Evropské společenství zahájilo spolupráci s Indií, aby jí umožnilo využití předchůdce programu Galileo, kterým je systém Egnos. Cílem je zajistit, aby evropská technologie tvořila základ jakéhokoliv budoucího navigačního systému vyvinutého Indií, která usiluje o to, aby měla svůj vlastní radionavigační systém. d) Kandidátské země Problémy, jež byly vysvětleny výše vzhledem k třetím zemím, se samozřejmě nevztahují na kandidátské země, které usilují o členství v Evropské unii. Tyto země mají jako budoucí spoluvlastníci systému klíčovou roli v programu Galileo. Navíc je velmi důležité, aby již nyní byla využita jejich podpora pro systém Galileo na mezinárodních fórech a aby byly připraveny převzít svou budoucí roli v postavení členů Evropské unie a účastníků struktur programu Galileo. Bilaterální a multilaterální kontakty (OSN) ukázaly schopnost těchto zemí využívat a vyvíjet družicové navigační služby pro využití v dopravě, geodézii a ve vědě obecně. Konference, která se právě připravuje v Polsku, výrazně napomůže zajistit, aby si tyto země byly vědomy významu programu Galileo. Počáteční plánovací setkání se konalo ve Varšavě ve dnech 19. a 20. června 2002 jako součást konference o všech vesmírných aplikacích, jež byla pořádána společně Komisí a Evropskou vesmírnou agenturou. 5.2 Účast členů z třetích zemí ve společném podniku Ve věci možných forem spolupráce s třetími zeměmi by se mělo poznamenat, že článek 5 nařízení o vytvoření společného podniku Galileo výslovně hovoří o tom, aby na společném podniku měli účast i členové z třetích zemí. Kromě směrnic o jednání vydaných Radou, které se podle definice vztahují na širokou řadu témat (vědecká a průmyslová spolupráce, komerční záležitosti, atd.), existuje specifická problematika účasti třetích zemí na činnostech společného podniku. V současné době řada zemí vyjádřila svůj zájem o zapojení do programu Galileo tímto způsobem. To však znamená, že příslušné země a společný podnik budou muset vést jednání zaměřená na vypracování příslušných ujednání. V každém případě musí být konečné schválení dáno Radou. Zakládající členové společného podniku aplikující vlastní rozhodovací postupy budou muset posoudit podmínky této účasti, zejména včetně objemu finančního příspěvku do společného podniku, schválení – příslušnou zemí – klíčových prvků strategie programu Galileo (7), ochrany infrastruktury programu Galileo, akceptování zásad EU, jež se týkají přenosu technologie a duševního vlastnictví. Rada musí stále ještě schválit svou účast na základě návrhů Komise, jakož i veškeré související podmínky. (7) Podpora pro normy programu Galileo v IMO a ICAO, nediskriminace služeb a zařízení programu Galileo podle pravidel Světové obchodní organizace, nediskriminace programu Galileo u Mezinárodní telekomunikační unie. 15

5.3 Směrnice o jednání Čína: Komise připravuje návrh směrnice o jednání, která má být přijata Radou v blízké budoucnosti a jejímž cílem je dosažení formální dohody o spolupráci s Čínou po vzoru mandátů obdržených pro jednání se Spojenými státy a s Ruskem. Mandát k jednání pokrývá širokou řadu témat od vědecké a průmyslové spolupráce po politickou spolupráci. Další třetí země: Vzhledem k velkému počtu žádostí a potřebě konzistentního přístupu Komise navrhuje, aby Rada v blízké budoucnosti přijala směrnici o jednání, jež bude mít formu určité vzorové dohody, kterou bude možno použít pro všechny třetí země namísto samostatného uvažování každé třetí země zvlášť. Tato směrnice by pokrývala takové oblasti, jako je politická spolupráce, technická spolupráce (např. v oblasti interoperability), průmyslová a finanční spolupráce, řízení programu Galileo, včetně společného podniku, vědecké spolupráce a výzkumu/výcviku. Spolupráce orientovaná na podporu regionálních a místních služeb je důležitým prvkem pro vývoj programu Galileo při zvážení otázek suverenity. Definitivní obsah dohod o spolupráci se bude měnit podle jednotlivých zemí. Čím širší bude předpokládaná spolupráce (8), tím podrobnější bude návrh Komise Radě. ZÁVĚRY V příloze 3 jsou uvedeny nejbližší termíny. Obecné směry politiky by měly být projednány co nejrychleji v souvislosti s následujícími body: –

definice služeb a plánů frekvencí pro program Galileo založená na nejnovější verzi technické dokumentace vytvořené službami Komise,

–

překrývání frekvencí PRS a jednání, které bude vedeno na toto téma mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy,

–

plány na jednání s Čínou a dalšími třetími zeměmi.

____________

(8) Potenciálně např. Japonsko. 16

PŘÍLOHA 1 POSLÁNÍ PROGRAMU GALILEO A DEFINICE SLUŽEB Všeobecný úvod Hlavní charakteristiky programu Galileo a nabízené služby a výkonové parametry jsou obsaženy v dokumentu vyšší úrovně s výkladem. Tento dokument se používá jako rámec pro program Galileo a vztahuje se na dokument s požadavky na cíle projektu. Dokument vypracovaný Evropskou komisí a Evropskou vesmírnou agenturou vychází z konzultačního procesu s uživateli, členskými státy a perspektivními investory a bere v úvahu nejnovější výsledky technických výkladových studií, jež byly dosud provedeny. Evropského cíle plné autonomie v družicové navigaci bude dosaženo v rámci dvoustupňového přístupu, počínaje systémem Egnos v roce 2004, a poté pokračuje systémem Galileo, který je zaměřen na dosažení plného provozu do roku 2008. Systém Galileo bude prvním civilním družicovým pozičním a navigačním systémem navrženým a provozovaným s civilním řízením. Systém Galileo bude interoperabilní s dalšími systémy, aby se usnadnilo jejich kombinované použití. Pro životně bezpečnostní a komerční aplikace budou navigační služby nabízet určitou záruku, což je nejen výhodné, ale představuje též důležité rozlišení ve srovnání se současným systémem GNSS. Zvláštní pozornost je věnována bezpečnostnímu aspektu systému Galileo, za účelem ochrany jeho infrastruktury a zabránění potenciálnímu zneužití jeho signálů. Byly vytipovány čtyři navigační služby a jedna služba na podporu vyhledávacích a záchranných operací, které budou pokrývat co nejširší rozsah uživatelských potřeb, včetně profesionálních uživatelů, vědců, uživatelů hromadných tržních služeb, životně bezpečnostních aplikací a veřejných regulovaných služeb. Následující služby programu Galileo, které jsou výhradně družicovými službami, budou poskytovány v celosvětovém měřítku a nezávisle na dalších systémech kombinováním signálů programu Galileo ve vesmíru: (i)

Otevřené služby (OS) vyplývají z kombinace otevřených signálů, bez uživatelských poplatků, poskytují funkce týkající se polohy a času, jež jsou konkurenceschopné s jinými systémy GNSS.

(ii)

Životně bezpečnostní služby (SOL) zlepšují výkonové parametry otevřených služeb, poskytují včasná varování uživateli, když nejsou splněna určitá mezní rozpětí přesnosti (integrita). Předpokládá se, že pro tyto služby bude poskytována určitá záruka služby.

(iii) Komerční služby (CS) poskytují přístup ke dvěma dalším signálům, pro umožnění vyšší propustnosti datového přenosu a pro umožnění vyšší přesnosti pro uživatele. Předpokládá se, že pro tyto služby bude poskytována určitá záruka služby. Tyto služby budou rovněž poskytovat omezenou vysílací kapacitu pro zprávy z center služeb uživatelům (v řádu 500 bitů za sekundu). (iv) Veřejné regulované služby (PRS) poskytují data o poloze a času specifickým uživatelům, kteří vyžadují vysokou kontinuitu služby s řízeným přístupem. K dispozici budou dva navigační signály PRS se šifrovanými rozsahovými kódy a daty.

17

(v)

Vyhledávací a záchranné služby (SAR) vysílají v globálním rozsahu výstražná hlášení obdržená z výstražných stanic emitujících tísňová hlášení. Tyto služby budou přispívat ke zvyšování výkonových parametrů mezinárodního vyhledávacího a záchranného systému Cospas-Sarsat.

Služby programu Galileo, které jsou výhradně družicovými službami, mohou být lokálně posíleny prostřednictvím kombinace s místními prvky pro aplikace s náročnějšími požadavky. Signály programu Galileo je rovněž možno kombinovat s jiným systémem GNSS (Glonass, GPS) nebo systémy jiného typu než GNSS (např. GSM a UMTS) pro umožnění zdokonalených služeb pro specifické aplikace. Pro návrh architektury systému Galileo byl používán přístup orientovaný na služby. Globální složka systému Galileo obsahující rozmístění 27 aktivních družic plus 3 náhradních družic na střední oběžné dráze kolem Země a jí příslušný pozemní segment budou vysílat daný signál v prostoru požadovaném pro dosažení služeb, které jsou výhradně družicovými službami. Stejným způsobem bude interoperabilita mezi systémem Galileo a externími složkami jedním z hlavních řídících faktorů návrhu systému Galileo pro umožnění vývoje aplikací kombinujících služby systému Galileo se službami externích systémů (například navigačních nebo komunikačních systémů). OTEVŘENÉ SLUŽBY Účel Otevřené služby systému Galileo poskytují informace o poloze, rychlosti a času, k nimž je možno získat přístup bez přímého poplatku. Tyto služby jsou vhodné pro hromadné tržní aplikace, jako jsou například palubní navigace pro automobily a hybridní režim s mobilními telefony. Časové služby jsou synchronizovány s UTC, když budou používány s přijímači v pevných polohách. Tyto časové služby je možno použít pro aplikace typu synchronizace sítí nebo pro vědecké aplikace. Výkonové parametry a charakteristiky Výkonové cíle z hlediska navigační přesnosti a dostupnosti budou konkurenceschopné ve srovnání se stávajícími systémy GNSS a dalším plánovaným vývojem. Kromě toho budou otevřené služby rovněž interoperabilní s jinými systémy GNSS, aby bylo možno poskytovat kombinované služby. Realizace Signály otevřených služeb jsou z hlediska frekvence odděleny, aby byla umožněna oprava chyb vznikajících v důsledku ionosférických vlivů rozlišování rozsahových měření prováděných u každé frekvence. Každá navigační frekvence bude zahrnovat dva rozsahové kódové signály (fázový a kvadraturní). Data jsou připojována k datům rozsahových kódů, zatímco druhý „pilotní“ rozsahový kód je bez dat pro přesnější a robustnější navigační měření.

18

KOMERČNÍ SLUŽBY Účel Komerční služby umožní vývoj profesionálních aplikací se zvýšenými navigačními výkonovými parametry a daty s přidanou hodnotou oproti otevřeným službám. Předpokládané aplikace budou založeny na: –

šíření dat rychlostí 500 bps pro služby s přidanou hodnotou,

–

vysílání dvou signálů oddělených z hlediska frekvence od signálů otevřených služeb pro usnadnění vyspělých aplikací, jako je například integrace navigačních aplikací programu Galileo s bezdrátovými komunikačními sítěmi, vysoce přesné určování polohy a navigace v krytých prostorách.

Výkonové parametry a charakteristiky Společnost provozující systém Galileo (GOC) bude určovat úroveň výkonových parametrů, které může nabídnout pro každou komerční službu společně se stanovením požadavků daného sektoru a potřeb spotřebitele. Záměrem je poskytnutí určité záruky na tyto služby. Komerční služby budou služby s řízeným přístupem provozované poskytovateli komerčních služeb jednajícími podle licenční dohody mezi nimi a GOC. Poskytovatelé komerčních služeb budou provádět rozhodnutí o nabízených službách: např. data o integritě, diferenciální opravy pro místní oblasti, atd., která budou záviset na konečných charakteristikách ostatních služeb nabízených systémem Galileo. Realizace Signály komerčních služeb budou realizovány jako signály otevřených služeb plus dva šifrované signály (rozsahové kódy a data) na pásmu E6. ŽIVOTNĚ BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY Účel Cílenými trhy životně bezpečnostních služeb jsou uživatelé, pro které je bezpečnost kritickým faktorem, tedy například námořní doprava, letecká doprava a vlaky, jejichž aplikace nebo provozy vyžadují přísné dodržování úrovní výkonových parametrů. Tyto služby budou poskytovat výkonové parametry na vysoké úrovni v globálním rozsahu za účelem uspokojení potřeb uživatelských kruhů a zvýšení bezpečnosti zejména v těch oblastech, kde služby poskytované tradiční pozemní infrastrukturou nejsou k dispozici. Celosvětové kontinuální služby zvýší efektivitu společností působících globálním způsobem, např. leteckých společností nebo společností provozujících zaoceánskou námořní dopravu.

19

Výkonové parametry a charakteristiky V případě životně bezpečnostních služeb existují určité úrovně služeb, které jsou stanoveny zákonem v různých oblastech mezinárodní dopravy, například se jedná o normy a doporučené praktiky (SARPS) od ICAO. Bude třeba, aby určitá velmi specifická úroveň služby v programu Galileo splňovala právní úpravu, jež se vztahuje na všechny zvažované oblasti dopravy, a současné normy. Účelem je, aby poskytovala určitou záruku na tyto služby. Tyto služby budou nabízeny otevřeným způsobem a systém bude mít schopnost autentizovat daný signál (například pomocí digitálního podpisu), aby byli uživatelé ujištěni, že obdržený signál je skutečně signálem systému Galileo. Tato charakteristika systému, která bude aktivována v případě požadavku ze strany uživatelů, musí být transparentní a nediskriminační pro uživatele a nesmí vést k žádnému snížení výkonových parametrů. Hlavní charakteristikou těchto služeb je poskytování informací o integritě (9) na globální úrovni. Neevropské regiony by rovněž mohly podpořit poskytování těchto služeb regionálním způsobem tím, že budou dodávat regionální informace o integritě prostřednictvím družic systému Galileo. Životně bezpečnostní služby budou poskytovány globálně. Jejich specifikace zahrnují dvě úrovně pro pokrytí dvou podmínek hrozby rizik a vztahují se na mnoho aplikací v různých oblastech dopravy, jako je například letecká, pozemní, námořní a železniční doprava: –

kritická úroveň se vztahuje na časově kritické operace, například v letecké dopravě se jedná o přibližovací operace s vertikálním naváděním,

–

nekritická úroveň se vztahuje na rozšířené operace, které jsou méně kritické, jako například navigace na otevřeném moři v námořní dopravě.

Signály služeb SoL jsou v pásmech E5a + E5b a L1. Systém Galileo bude nabízet určité robustní služby pro životně bezpečnostní aplikace, které poskytují rovněž alternativní úrovně služeb pro omezené režimy provozu (například tehdy, když by jedna nebo dvě frekvence nebyly k dispozici z důvodu interference). Realizace Signály životně bezpečnostních služeb jsou odděleny z hlediska frekvence, aby byla umožněna oprava chyb způsobených ionosférickými vlivy diferenciací rozsahových měření prováděných u každé frekvence. Každá navigační frekvence bude zahrnovat dva rozsahové kódové signály (fázový a kvadraturní). Data jsou připojována k jednomu z rozsahových kódů, zatímco druhý „pilotní“ rozsahový kód je bez dat pro přesnější a robustnější navigační měření. Data integrity budou vysílána v pásmech L1 a E5b.

(9) Integrita je schopnost systému poskytovat včasná varování uživateli, když systém nesplní určitá rozmezí přesnosti. 20

VEŘEJNÉ REGULOVANÉ SLUŽBY Účel Veřejné regulované služby (PRS) budou poskytovat určitou vyšší úroveň ochrany proti hrozbám, se kterými se střetávají signály systému Galileo v prostoru, než je úroveň ochrany, která je k dispozici pro otevřené služby (OS, CS a SoL) prostřednictvím použití odpovídajících technologií pro zmírnění interferencí. Potřeba služeb typu PRS plyne z analýzy hrozeb, kterým čelí systém Galileo, a stanovení aplikací infrastruktury, kde by narušení signálu v prostoru působením hospodářských teroristů, nespokojenců, rozvracečů nebo nepřátelských agentur mohlo vést ke škodlivému snížení úrovně národní bezpečnosti, vynucení práva, obecné bezpečnosti nebo hospodářské činnosti v rámci určitého významného geografického prostoru. Cílem služeb typu PRS je zlepšení pravděpodobnosti kontinuální bezpečnosti signálu v prostoru za přítomnosti hrozeb interference pro ty uživatele, kteří mají takovou potřebu. Dané aplikace zahrnují následující oblasti: (a) v celoevropském měřítku: –

Evropský policejní úřad (Europol),

–

Evropský protikorupční úřad (OLAF),

–

služby civilní ochrany, bezpečnostní služby (Námořní bezpečnostní agentura) a krizové a záchranné služby (mírové síly, humanitární týmy);

(b) v členských státech: –

služby pro vynucení práva a bezpečnostní služby,

–

síly nebo služby zapojené do boje proti zločinu,

–

zpravodajské služby odpovědné za národní bezpečnost,

–

služby odpovědné za kontrolu a dohled nad vnějšími hranicemi.

Zavádění technologií pro potlačování a zmírňování interferencí s sebou přináší odpovědnost zajistit, aby byl přístup k těmto technologiím adekvátně řízen, aby se zabránilo zneužití těchto technologií proti zájmům členských států. Přístup ke službám typu PRS bude řízen prostřednictvím klíčových řídících systémů schválených vládami členských států. Výkonové parametry a charakteristiky Přístup k veřejným regulovaným službám bude řízen úřady, jež budou definovány na evropské úrovni, a bude realizován přes šifrování signálů a odpovídající rozdělení klíčů. Realizace

21

Signály veřejných regulovaných služeb jsou permanentně vysílány na oddělených frekvencích vzhledem k otevřeným službám systému Galileo, které jsou výhradně družicovými službami, aby nedošlo ke ztrátě PRS, když budou lokálně odepřeny otevřené služby. Jedná se o širokopásmové signály, aby byla zajištěna odolnost vůči neúmyslné interferenci nebo svévolnému blokování, a tudíž nabízejí lepší kontinuitu služeb. Použití služeb PRS bude omezeno na jasně stanovené kategorie uživatelů oprávněných ze strany EU a na účastnické státy. Členské státy budou opravňovat uživatele prostřednictvím realizace odpovídajících postupů a řízeného přístupu. Členské státy si ponechají kontrolu nad distribucí přijímačů. VYHLEDÁVACÍ A ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Účel Podpora systému Galileo pro vyhledávací a záchranné služby – zde uváděné též jako SAR/Galileo – představuje příspěvek Evropy k mezinárodnímu kooperačnímu úsilí Cospas-Sarsat zaměřenému na humanitární činnosti vyhledávacího a záchranného typu. Služby SAR/Galileo budou: –

splňovat požadavky a předpisy Mezinárodní námořní organizace – přes detekci radiových stanic indikujících nouzové polohy v rámci Globální námořní tísňové bezpečnostní služby a Mezinárodní organizace pro civilní letectví přes detekci terminálů nouzových poloh,

–

mít zpětnou kompatibilitu se systémem Cospas-Sarsat, aby efektivním způsobem přispívaly k tomuto mezinárodnímu úsilí při vyhledávání a záchraně.

Výkonové parametry a charakteristiky Služby SAR/Galileo budou umožňovat důležitá zlepšení stávajícího systému Cospas-Sarsat: –

přijímání tísňových hlášení vysílaných z jakéhokoliv místa na zemi téměř v reálném čase (průměrná čekací doba je v současné době téměř jedna hodina),

–

přesná poloha výstražných hlášení,

–

několikanásobná družicová detekce, která zabrání blokování terénem v případě obtížných podmínek,

–

zvýšená dostupnost prostorového segmentu (27 družic na střední oběžné dráze navíc ke čtyřem družicím na nízké oběžné dráze a třem geostacionárním družicím v současném systému).

Kromě výše uvedeného budou služby SAR/Galileo zavádět novou funkci SAR, konkrétně návratové spojení od operátora SAR k zařízení vysílajícímu tísňová hlášení, čímž dojde k usnadnění záchranných operací a k podpoře odhalení a odmítnutí falešných výstražných hlášení.

22

Realizace Vyhledávací a záchranná reléová stanice na družicích systému Galileo provede detekci tísňových hlášení z jakéhokoliv zařízení systému Cospas-Sarsat emitujícího výstražné hlášení v pásmu 406 až 406,1 MHz a bude vysílat tuto informaci na vyhrazené pozemní stanice v pásmu „L6“. Provozní řídící centra systému Cospas-Sarsat (MCC) provedou určení polohy stanic emitujících tísňová hlášení, jakmile dojde k jejich detekci vyhrazeným pozemním segmentem. ____________

23

Dodatek 1 Služby systému Galileo – hlavní charakteristiky

Otevřené služby (navigace, určování polohy)

Typ přijímače

Nosiče

Jednoduchá frekvence

Počítání integrity

Ne

Ionosférická korekce

Na základě jednoduchého modelu

Duální frekvence

Na základě měření v rámci duální frekvence

Pokrytí

Globální

Přesnost (95 %)

H: 15 m

H: 4 m

V: 35 m

V: 8 m

Integrita

Výstražná mez Čas do výstrahy

Nevztahuje se

Riziko integrity 99,8 %

Dostupnost

Otevřené služby (časování) Nosiče

Tři frekvence

Pokrytí

Globální

Přesnost časování wrt UTC/TAI

30 ns

Dostupnost

99,8 %

Životně bezpečnostní služby Typ přijímače

Nosiče

Tři frekvence

Počítání integrity

Ano

Ionosférická korekce

Na základě měření v rámci duální frekvence Globální

Pokrytí

Kritická úroveň Nekritická úroveň H: 4 m

Přesnost (95 %)

H: 220 m

V: 8 m Integrita

Výstražná mez

H: 12 V 20 m

H: 556 m

Čas do výstrahy

6 sekund

10 sekund

Riziko integrity

-7

3,5 x 10 /150 s 10-7/h

Riziko narušení kontinuity

10-5/15 s

Certifikace / ručení

Ano

Dostupnost integrity

99,5 %

Dostupnost přesnosti

99,8 %

24

10-4/h - 10-8/h

Veřejné regulované služby Typ přijímače

Nosiče

Duální frekvence

Počítání integrity

Ano

Ionosférická korekce

Na základě měření v rámci duální frekvence

Pokrytí

Globální

Přesnost (95 %)

H: 6,5 m V: 12 m

Integrita

Výstražná mez

H:20-V:35

Čas do výstrahy

10 s

Riziko integrity

3,5 x 10-7/150 s

Riziko narušení kontinuity

10-5/15 s

Přesnost časování wrt UTC/TAI

100 ns

Dostupnost

99,5 %

Podpora systému Galileo pro vyhledávací a záchranné služby (SAR/Galileo) Kapacita

Každá družice bude směrovat signály z až 150 simultánních aktivních výstražných stanic

Dopředná čekací doba systému

Komunikace z výstražných stanic na pozemní stanice SAR umožní detekci a místo tísňového přenosu za méně než 10 minut. Čekací doba běží od první aktivace výstražné stanice po stanovení místa tísňového hlášení.

Kvalita služeb

Bitová chybovost je < 10-5 pro komunikační spojení: z výstražné stanice na pozemní stanici SAR

Rychlost přenosu dat pro potvrzení

6 zpráv po 100 bitech za minutu

Dostupnost

> 99,8 %

Typ lokálních prvků

Vysílání diferenciálních Vysílání diferenciálních oprav oprav

Uživatelé s podporou v krytých prostorách

Přesnost (95 %)

<1m

< 10 cm

50 m (bude ujasněno)

TTA integrita

až 1 sekunda

bude stanoveno

bude stanoveno

Výstražná mez integrity

bude stanoveno

bude stanoveno

bude stanoveno

Dostupnost

99-99,95 (bude stanoveno)

99-99,9 (bude stanoveno)

99-99,9 (bude stanoveno)

Komunikace

vysílání

jednosměrný / obousměrný přenos dat

jednosměrný / obousměrný přenos dat a hlasu

25

Dodatek 2 Signály systému Galileo – hlavní charakteristiky Následující schéma popisuje emitování navigačních signálů systému Galileo: –

čtyři signály se vysílají ve frekvenčním rozsahu 1164–1215 MHz (E5a–E5b),

–

tři signály se vysílají ve frekvenčním rozsahu 1260–1300 MHz (E6),

–

tři signály se vysílají ve frekvenčním rozsahu 1559–1591 MHz (L1). Nižší L pásmo

Vyšší L pásmo

Jak rozsahový kód, tak data nesou specifické informace pro specifickou službu. Mezi deseti navigačními signály: –

je šest signálů určeno pro OS a SoL (signály 1, 2, 3, 4, 9, 10),

–

dva signály jsou určeny specificky pro CS (signály 6, 7),

–

dva signály jsou určeny specificky pro PRS (signály 5, 8).

Níže uvedená tabulka shrnuje charakteristiky navigačních signálů a jejich rozdělení služeb:

Navigační služby Označení signálu

Frekvence

CS

SoL

PRS

Typ rozsahového kódu

E5b

6, 7

E6

Datový typ Navigační data

E5a

1, 2, 3, 4, 9 a 10

5, 8

OS

Charakteristiky signálů

x

x

x

Otevřený přístup

L1 x

E6

x

L1

26

Data integrity SAR data, komerční data

Komerční šifrování

Komerční data

Státní šifrování

Data typu PRS

Označení signálu

Signály

Centrální frekvence

Modulace

Rychlost čipu

Kódové šifrování

Rychlost přenosu dat

Šifrování dat

1

Datový signál v E5A

1 176 MHz

BPSK (10)

10 Mcps

ne

50 sps/25 bps

ne

2

Pilotní signál v E5A

1 176 MHz

BPSK (10)

10 Mcps

ne

žádná data

žádná data

3

Datový signál v E5B

1 207 MHz

BPSK (10)

10 Mcps

ne

250 sps/ 125 bps

ne

4

Pilotní signál v E5B

1 207 MHz

BPSK (10)

10 Mcps

ne

žádná data

žádná data

5

Signál rozděleného spektra v E6

1 278 MHz

BOC (10,5)

5 Mcps

Ano – schváleno státními orgány

250 sps/ 125 bps

ano

6

Komerční datový signál v E6

1 278 MHz

BPSK (5)

5 Mcps

Ano – komerční

1000 sps/ 500 bps

ano

Komerční pilotní 1 278 MHz signál v E6

BPSK (5)

5 Mcps

Ano – komerční

žádná data

žádná data

7 8

Signál rozděleného spektra v L1

1 575 MHz

BOC (n,m)

m Mcps

Ano – schváleno státními orgány

250 sps/ 125 bps

ano

9

Datový signál v L1

1 575 MHz

BOC (2,2)

2 Mcps

ne

200 sps/ 100 bps

ne

10

Pilotní signál v L1

1 575 MHz

BOC (2,2)

2 Mcps

ne

žádná data

žádná data

27

PŘÍLOHA 2 OTÁZKY, JEŽ SE TÝKAJÍ SIGNÁLŮ SYSTÉMU GALILEO Úvod Evropská komise, Evropská vesmírná agentura (ESA), určité členské státy (10) a světové obchodní kruhy (především firmy, jež se aktivně zabývají návrhem přijímačů) se zúčastnily prací „pracovní skupiny pro signály“ působící při řídícím výboru systému Galileo. Tato pracovní skupina zahájila svou činnost v březnu roku 2001. Jedním z jejích poslání bylo pomoci při definici signálů přenášených systémem Galileo. V této souvislosti byl vytvořen nejlepší možný scénář z hlediska frekvence a typu používaných signálů, aby bylo zajištěno, že signály přenášené systémem Galileo budou poskytovat optimální výkonové parametry a tím umožní tomuto systému proniknout na trh družicové navigace. Experti jmenovaní členskými státy dosáhli shody na takovém scénáři. Systém Galileo bude nabízet určitý rozsah služeb, přičemž každá služba bude využívat alespoň dvě frekvenční pásma. Dvě z těchto služeb používají nešifrované signály. Dvě další služby spoléhají na šifrované signály, přičemž jedna z těchto služeb slouží pro komerční účely a druhá pro kritické a citlivé aplikace pod státní kontrolou. Tato „státní“ neboli veřejná regulovaná služba má vysokou úroveň ochrany. Americký systém GPS má dva typy signálů: civilní a vojenský. Aktuální vojenské signály systému GPS se nazývají P(Y) a budoucí vojenské signály jsou označovány jako signály kódu M. Pracovní skupina pro signály počítala s interoperabilitou mezi systémy GPS a Galileo. Tato interoperabilita je zajištěna překrýváním otevřených signálů systému Galileo se dvěma z frekvencí systému GPS, což bude umožňovat, aby budoucí přijímače družicové radionavigace s otevřenými signály používaly signály GPS a Galileo společně. Rovněž se počítá s částečným nebo celkovým překrytím jednoho ze šifrovaných signálů PRS s jedním z budoucích kódových signálů typu M systému GPS. Tato překrytí jsou možná z technického a právního hlediska. V současné době jsou Spojené státy proti překrytí jednoho ze signálů typu PRS systému Galileo s jedním z kódových signálů typu M systému GPS. Jako důvod, proč si přejí ponechat možnost blokování signálu typu PRS systému Galileo, uvádějí priority své obranné politiky. Níže uvedená analýza nejprve vysvětluje otázky vznášené Spojenými státy, a poté přechází k vysvětlení stanoviska EU ohledně výběru frekvencí signálů typu PRS systému Galileo.

(10) Velká Británie, Německo, Itálie, Francie, Španělsko a Finsko. 28

I. PŘEKRÝVÁNÍ SIGNÁLŮ TYPU PRS A KÓDOVÝCH SIGNÁLŮ TYPU M 1. Signál typu PRS systému Galileo Z různých navigačních služeb, jež budou poskytovány systémem Galileo, jsou služby typu PRS určeny k zajištění kontinuity činnosti pro určité citlivé aplikace (bezpečnost, policie, celní úřady, prevence podvodů), a to i za nouzových situací. Aby byla zajištěna kontinuita činnosti a aby se zabránilo přístupu neoprávněných uživatelů, jsou signály typu PRS neustále šifrovány šifrovacím nebo státním kódem a provádí nad nimi dohled příslušný evropský orgán. Přijímače pro signály PRS budou proto specifické a budou velmi přísně kontrolovány: uživatelé jsou označováni jménem, přijímače jsou sledovatelné, ukradené přijímače jsou nahlašovány a vyřazovány v souladu se zvláštní procedurou. Služby PRS jsou tvořeny dvěma signály: jeden z těchto signálů pracuje ve středním frekvenčním pásmu známém jako E6, zatímco druhý signál pracuje ve vysokofrekvenčním pásmu známém jako L1. Signál, který se nachází v pásmu E6, je definován bez jakéhokoliv překrytí se signály GPS, neboť má dostatečnou šířku pásma. Kód M systému GPS však rovněž používá pásmo L1. 2. Světové předpisy (ITU) Podle aktuálně platných mezinárodních předpisů stanovených Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) platí, že frekvence, které je možno používat družicovými navigačními systémy, nepatří žádné konkrétní zemi nebo systému. Pokud si nějaká země přeje používat nějaké frekvenční pásmo, musí podat žádost u ITU. První země, která podá žádost o nějakou frekvenci, má prioritní nárok na její použití. Platí však, že jakákoliv země může používat tutéž frekvenci pro svůj vlastní navigační systém za předpokladu, že nebude způsobovat nadměrnou elektromagnetickou interferenci mající negativní dopad na jiné používané systémy, včetně systému s prioritním nárokem. 3. Překrývání signálů PRS a kódových signálů typu M Kódové signály typu M používané systémem GPS a signály typu PRS systému Galileo používají různá frekvenční pásma. Na jednání Světové radiokomunikační konference (WRC) konané v roce 2000 v Istanbulu nebyla prokázána možnost získání dostatečné šířky pásma v pásmu L1 pro všechny potenciální signály. Kódový signál typu M používaný systémem GPS se proto překrývá se signálem typu PRS systému Galileo. Dva roky studií zaměřených na interferenci a prováděných nejlepšími evropskými experty vedly k pevným závěrům, že Evropská unie je schopna navrhnout navigační služby typu PRS, které nebudou provádět interferenci s kódovým signálem typu M systému GPS včetně vysokofrekvenčního pásma L1. Z tohoto důvodu mezinárodní předpisy umožňují Evropskému společenství používat pro svůj vlastní systém Galileo frekvence, na kterých pracuje systém GPS, včetně vojenských signálů systému GPS a zejména kódového signálu typu M za předpokladu, že systém Galileo nebude způsobovat interferenci, která by poškozovala americký systém. Neexistuje žádná technická

29

nebo právní překážka, která by stála v cestě překrývání jednoho ze dvou signálů typu PRS systému Galileo s jedním z kódových signálů typu M systému GPS. 4. Vojenské, průmyslové a komerční zájmy Existuje několik důvodů, proč jsou Američané proti překrývání těchto dvou signálů. (a) Vojenské důvody Spojené státy jsou toho názoru, že jakýkoliv civilní družicový navigační signál může být použit pro nepřátelské či dokonce teroristické účely proti národním zájmům nebo zájmům NATO. Aby se dalo čelit této hrozbě, plánují Spojené státy a brzy též NATO vývoj elektronického válečného systému nazývaného Navwar, který může lokálně blokovat civilní signály, aniž by způsoboval interferenci s kódovým signálem typu M systému GPS. V souladu s tímto přístupem Američané rovněž chtějí mít možnost blokovat signál Galileo v případech, kdy to budou okolnosti vyžadovat, neboť se nejedná o vojenský signál. Nicméně používání jednoho frekvenčního pásma se stejnou modulací jedním ze svou signálů typu PRS a jedním ze dvou kódových signálů typu M systému GPS neumožňuje přímou aplikaci tohoto blokovacího systému. Bylo by skutečně technicky obtížné blokovat jeden z těchto dvou signálů selektivním způsobem, aniž by to vedlo k narušování druhého signálu. Z těchto důvodů tedy vyvstává následující politická otázka: vytváří překrytí nepřijatelná rizika pro EU a NATO a jak je možno taková rizika zvládnout? (b) Průmyslové a komerční důvody Nelze vyloučit, že v horizontu deseti let by bylo možno používat kódový signál typu M systému GPS nejen pro vojenské účely, jako je tomu dnes, ale též u různých kategorií uživatelů, jako jsou například pobřežní stráže, celní orgány, atd. v mnoha zemích. V současné době jej již používá více než 25 zemí. Potenciální trh pravděpodobně představuje stovky kategorií uživatelů. Signál typu PRS systému Galileo je rovněž určen ke splňování potřeb všech aplikací v Evropské unii, které vyžadují zabezpečené signály (přeprava jaderných materiálů, celní orgány, policie, atd.). Přestože je systém Galileo civilním systémem, signál Evropské unie typu PRS je šifrovaným signálem, který je potenciálně chráněn stejně dobře jako vojenský signál GPS. Vzhledem k tomu, že je nemožné selektivně blokovat určitý navigační signál za použití stejné modulace a stejných frekvencí, jako má jiný signál, aniž by došlo k jeho vážnému narušení, svolení s úplným překrytím stejnou modulací jednoho ze dvou signálů typu PRS systému Galileo s jedním ze dvou kódových signálů typu M systému GPS znamená, že Spojené státy musejí dosáhnout dohody s Evropským společenstvím, aby bylo zajištěno, že jeho politika v oblasti exportů přijímačů typu PRS bude koordinovaná a slučitelná s americkou politikou.

30

II. ARGUMENTY PRO PŘEKRÝVÁNÍ 1. Technické odůvodnění (a) Potřeba překrytí signálu GPS Aby bylo možno dosáhnout metrové přesnosti a zabránit interferenci, musí signál typu PRS systému Galileo používat dvě frekvenční pásma, která jsou dostatečně široká a jsou dostatečně oddělena. Byla to právě tato frekvenční konfigurace, která byla též přijata pro většinu náročných signálů amerického systému GPS a ruského systému Glonass, která vedla k výběru signálového scénáře systému Galileo (11). Vezmeme-li v úvahu mezinárodní telekomunikační předpisy, jsou jediné dostupné frekvence v pásmu L1, které je vyhrazeno pro družicovou navigaci. Toto pásmo je již využíváno systémy GPS a Glonass pro jejich signály nejvyšší úrovně. Frekvenční pásmo používané signálem typu PRS musí být proto překryto buď v pásmu typu GPS nebo v pásmu typu Glonass. Druhá možnost se nedoporučuje z technických důvodů, neboť systém Glonass je založen na zcela odlišném návrhu než systém GPS a systém Galileo. Jak bylo uvedeno výše, bude signál typu PRS systému Galileo v pásmu L1 v každém případě překryt signály systému GPS ve stejném pásmu, aniž by to vedlo ke snížení výkonových parametrů podle kritérií ITU, jak je prokázáno výpočty interferencí. Překrývání automaticky vyžaduje reciprocitu mezi systémy GPS a Galileo, tj. dobrou úroveň interoperability mezi danými dvěma systémy (například obdobnou úroveň rušení). (b) Výběr typu signálu v pásmu L1 Specifikace signálu typu PRS systému Galileo jsou definovány tak, aby byly flexibilní. Pro signál, který se nachází ve vysokofrekvenčním pásmu L1 existují dvě hlavní možnosti: jedna možnost využívá signál s modulací typu „BOC (10,5)“, zatímco druhá pracuje se signálem typu „BOC (14,2)“. Modulace BOC (10,5) představuje plné překrytí s jedním ze dvou kódových signálů typu M systému GPS, kdežto signál typu BOC (14,2) odpovídá 75% překrytí (6 MHz kódu M se překrývá s 8 MHz přidělenými na jednání Světové radionavigační konference konaném v roce 2000 v Istanbulu). Výběr zůstává otevřenou otázkou, ale preferovanou možností je z následujících důvodů BOC (10,5): –

tento typ signálu má stejné náklady, ale je mnohem efektivnější než modulace typu BOC (14,2). Dané dva kódové signály typu M systému GPS a signál typu PRS v pásmu střední frekvence E6 jsou typu BOC (10,5). Pokud by se měla Evropská unie vzdát tohoto typu signálu pro služby typu PRS systému Galileo v pásmu L1, dopadli bychom tak, že bychom měli k dispozici méně efektivní a méně konkurenceschopný systém,

–

nebylo prokázáno, že signál typu BOC (14,2) může poskytnout určité technické funkce podstatné pro hladký provoz přijímače PRS,

(11) Scénář A. 31

–

signál typu BOC (14,2) by mohl být jednostranně blokován Spojenými státy, což by v praxi znamenalo, že by měly právo kontroly nad uživateli služeb PRS systému Galileo. Na druhé straně by Američané neměli žádné technické prostředky pro blokování signálu typu BOC (10,5), který by se plně překrýval s kódem M systému GPS v pásmu L1. Kontrolu nad uživateli tohoto signálu by vykonával příslušný evropský orgán za použití šifrovacích technik.

Aby bylo možno reagovat na obavy Američanů, navrhla Komise výběr určitého generického signálu známého jako BOC (n,m) ve vysokofrekvenčním pásmu L1 pro jeden ze dvou signálů typu PRS, což v této fázi projektu bude znamenat zachování flexibility daného typu modulace. Je však zřejmé, že z dostupných typů modulace je BOC (10,5) nejefektivnější. 2. Politické důvody (a) Evropská unie má podstatné know-how v oblasti zabezpečení Přestože se jedná o civilní signál, bude signál služeb PRS omezen na určité striktně státní aplikace a bude zabezpečen pod státní kontrolou. Argument, že by byl signál typu PRS blokován stejným způsobem jako ostatní signály typu Galileo, bude mít mnohem menší váhu, jestliže daný signál bude odpovídajícím způsobem zajištěn (státní šifrování, uživatelé schválení Evropskou unií, služby pod kontrolou evropského orgánu). Některé členské státy mají know-how potřebné pro navržení a realizaci účinného státního šifrování. Výsledná technologie by mohla být dána k dispozici evropským orgánům vykonávajícím kontrolu nad signálem PRS systému Galileo. (b) Potřeba vzájemné důvěry Od října 1993, kdy byla podepsána dohoda o společném postupu mezi americkým ministerstvem obrany a členskými zeměmi NATO v oblasti přístupu k šifrovaným navigačním službám systému GPS, získala přístup k těmto službám zhruba desítka zemí, jež nejsou členy NATO, a několik civilních správ (například americké federální agentury a norská policie). Nicméně se členskými zeměmi NATO nebyly nikdy vedeny konzultace o této americké politice exportu služby, která se stala hlavním navigačním systémem v zemích NATO. Obdobně platí, že členské země NATO se nikdy příliš nestaraly o možné důsledky této exportní politiky pro bezpečnost NATO, neboť věděly, že americké zájmy a zájmy NATO jsou kompatibilní, a protože věří bezpečnostním mechanismům, které Američané zavedli pro systém GPS. Navíc platí, že výběr frekvenčního pásma GPS pro signál PRS systému Galileo byl řízen nejen otázkami technické kompatibility, ale též vysokou úrovní důvěry v americké zabezpečovací schopnosti. Tento výběr představuje jasné rozlišení mezi zabezpečenými signály (kód M systému GPS a signál PRS systému Galileo) na jedné straně a nezabezpečenými signály (vše kromě kódu M systému GPS a signálu PRS systému Galileo) na straně druhé. Toto rozdělení je kompatibilní s realizací lokální blokovací technologie upřednostňované Spojenými státy a NATO. EU by chtěla, aby USA prokázaly stejnou důvěru, pokud jde o její schopnost realizovat bezpečný systém Galileo.

32

Závěr Evropská unie potvrzuje přání Spojených států mít řádně zabezpečený signál (kódový signál typu M) z vojenských a bezpečnostních důvodů. Návrh Komise bere v úvahu bezpečnostní obavy obou stran, především používáním flexibilní modulace pro kód PRS, kterou je možno přizpůsobit podle požadavků, a vytvořením bezpečnostní struktury, která bude monitorovat a kontrolovat využití kódu PRS během provozní fáze systému Galileo. Tato bezpečnostní struktura by byla odpovídajícím partnerem pro americké bezpečnostní orgány. Evropské společenství je připraveno dosáhnout politické dohody se Spojenými státy o spolupráci nezbytné pro dané dva družicové navigační systémy v přípravě na krizi nebo v případě krize. ___________

PŘÍLOHA 3 DŮLEŽITÉ NADCHÁZEJÍCÍ MILNÍKY V PROGRAMU GALILEO –

Podzim 2002: Zahájení činnosti společného podniku Galileo.

–

Konec roku 2002: Zpráva Komise Radě o integraci systému Egnos do systému Galileo a vytvoření modelu pro koncesi.

–

Prosinec roku 2002: Rozhodnutí Rady o službách, jež budou nabízeny systémem Galileo, a o plánu frekvencí pro tyto služby.

–

Červenec roku 2003: Jednání Světové radiokomunikační konference.

–

Léto roku 2003: Návrh Komise Radě o vytvoření budoucího bezpečnostního orgánu.

–

Podzim roku 2003: Zpráva Komise Radě o předběžném výběru budoucího držitele koncese.

–

Konec roku 2004: Vypuštění první experimentální družice. ___________

Zdroj: Úřední věstník Evropských společenství C 248, 15. 10. 2002, s. 2-22 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS

33