00 Technicko SOUz Sušice má pro výuku

7/98

10. dubna 1998

Cena 4,80 Kè

„Sportovní areál – II.“ Nezbývá mi nic jiného, než reagovat na èlánek pod tímto názvem z minulých Sušických novin, a to nikoli reagovat na názor zpochybnìní èinnosti mìstské rady vèetnì starosty mìsta èi zpochybnìní potøebnosti sportovního areálu v Sušici, ale reagovat na závìr „logických úvah“ pana Jílka, který ze svého slovníku vylovil výraz: exces! Úvodem nìkolik faktických údajù: 1) Jednání TJ Sušice a Mìsta Sušice ze dne 18. 10. 1996 – dohoda o sjednocení majetku zimního stadionu a možnost jednání o dalším majetku TJ Sušice ve prospìch možné výstavby èi organizace budoucího sportovního areálu – zapsáno a rozesláno mj. zastupitelùm mìsta dne 21. 10. 1996; 2) Mìstská rada dne 4. 11. 1996 – mìstská rada doporuèuje zastupitelstvu sjednocení majetku zimního stadionu – zápis pro èleny zastupitelstva v podkladech; 3) Mìstské zastupitelstvo dne 13. 11. 1996 – zastupitelstvo schvaluje sjednocení majetku zimního stadionu dle pøíloh s tím, že v rozpravì je podána informace o pøípravì vyhlášení soutìže na zpracovatele studie dalšího využití, žádná pøipomínka; 4) Mìstská rada dne 17. 2. 1997 – mìstská rada schválila komisi na soutìž a dále jmenovala pracovní skupinu k øešení sportovního areálu – zápis èlenùm zastupitelstva odeslán; 5) Mìstská rada dne 12. 5. 1997 – mìstská rada souhlasí se zámìrem zpracování variantní studie k zimnímu stadionu a sportovnímu areálu – zápis èlenùm zastupitelstva odeslán.

6) Mìstská rada dne 17. 11. 1997 – mìstská rada souhlasí, aby byl zámìr na pøípravu sportovního areálu zaøazen do návrhu rozpoètu pro rok 1998 – zápis èlenùm zastupitelstva odeslán; Toto je krátká chronologie jednání, úvah a pøedstav. O budoucím možném sportovním areálu se nehovoøilo jen v posledním roce. Zøejmì pod vlivem velkého úsilí øešit problémy koncepènì a s maximální snahou vysledovat provázanosti problémù, by s nejednoznaèným stanoviskem ANO – NE, vykrystalizovala problematika tak, jak bylo k vidìní na zasedání zastupitelstva dne 11. 3. 1998. Avšak zásadnì odmítám slovo EXCES – ve slovníku mùžeme najít význam „vyboèení z mezí“, „výstøelek“, apod.! Dále musím poposkoèit na žhavé židli, když navíc je v èlánku pana Jílka „zaruèená informace“ o tom, že podobné svévolné kroky bez informování jsem již uèinil. Nejlépe by bylo takové „informace“ pojmenovat a doložit. Avšak každý si dokáže uvìdomit, že nìkdy opravdu musíte rychle jednat, aby cíl mohl ožít. Na druhou stranu se v dnešní atmosféøe nemohu divit ani tomu, že“prestiž“ jakýchkoli pøedstavitelù klesá. To konstatování. V závìru této reakce na minulý èlánek si dovolím jednu „obecnou“: v komunální sféøe není pøíliš prostoru na èistou politiku a politikaøení, ale naopak, prostor na každodenní práci, a tu, domnívám se, rada a vedení mìsta odvádí. Ale to nech posuzuje nìkdo jiný. KAREL JANDA, starosta Mìsta Sušice

MKS vás srdeènì zve do velkého sálu Sokolovny sobota 11. dubna ve 2000 hod.

Velikonoèní taneèní zábava ve stylu country. Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kè.

úterý 21. dubna v 1930 hod. Jaroslav Uhlíø v poøadu

„Severní vítr je krutý...“ Vstupné 90, 80 a 70 Kè

ètvrtek 30. dubna ve 2000 hod.

Èarodìjnický ples K tanci i poslechu dechovka i diskotéka. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS.

Kurz taneèní a spoleèenské výchovy

každý pátek od 11. 9. do 4. 12. od 1900 hod. Kurzovné je 700 Kè, prùkazka pro rodièe na celý kurz 50 Kè. Pøihlášky v kanceláøi MKS ihned!

Informace pro maminky

Na konec èervna pøipravujeme burzu dívèího a chlapeckého obleèení do taneèních. Pøesný termín oznámíme na plakátech a v SN.

PØEÈTÌTE SI… ¯ o nových možnostech studia na SOUz ¯ zprávu Regionální rozvojové agentury ¯ kolik stojí odstranìní èerných skládek ¯ oznámení mìstského úøadu ¯ ohlasy našich ètenáøù

Odborná ekonomická nástavba na SOUz Sušice

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy Èeské republiky vyhovìlo žádosti Støedního odborného uèilištì zemìdìlského v Sušici a svým rozhodnutím ze dne 25. 2. 1998 povolilo otevøít na tomto uèilišti dvouleté nástavbové studium 64–28–4/ 00 Technicko– hospodáøské a správní èinnosti. Do tohoto nástavbového studia se mohou hlásit absolventi tøíletého uèebního oboru Technicko–administrativní pracovník a absolventi studijního oboru Obchodní školy. Studium je zakonèené maturitní zkouškou, úspìšní absolventi získají úplné støední odborné vzdìlání, které umožní nejlepším žákùm pokraèování studia na vysoké škole, ostatním lepší uplatnìní na trhu práce.

Nástavbové studium Technicko–hospodáøské a správní èinnosti není povoleno na žádné jiné škole klatovského okresu a v západoèeském regionu pouze na Integrované škole zemìdìlsko–manažerské v Chebu. SOUz Sušice má pro výuku velmi dobré materiální i personální podmínky. Uèebna výpoèetní techniky vybavená deseti moderními poèítaèi už nestaèí potøebám školy, a proto od nového školního roku bude otevøena další poèítaèová uèebna; výuka psaní strojem probíhá ve dvou odborných uèebnách vybavených elektronickými psacími stroji, nìkterá témata odborného výcviku a praxe se vyuèují ve cvièné kanceláøi vybavené

základní kanceláøskou technikou, reprografickou technikou, poèítaèi s uzavøeným telefonickým a faxovým okruhem. O dobrých podmínkách pro výuku žákù na SOUz Sušice svìdèí i zájem žákù o studium na tomto uèilišti. Pro pøíští školní rok podalo na toto uèilištì pøihlášky ke studiu do tøíletých oborù celkem 121 žákù základních škol, z toho na prvním místì 77 žákù. Do nástavbového studia budou žáci s velmi dobrým prospìchem pøijati bez pøijímacích zkoušek, ostatní budou konat 20. dubna 1998 pøijímací zkoušky z matematiky a èeského jazyka. ING. M. POLÁK, øeditel SOUz Sušice

Regionální rozvojová agentura Šumava informuje

Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s., má své sídlo ve Stachách a poboèky ve Frymburku a v Sušici. Agenturu založilo Regionální sdružení Šumava, které sdružuje mìsta a obce šumavského regionu, jako svoji servisní organizaci v lednu 1997. Proto vìtšina aktivit agentury je zamìøena na pomoc šumavským obcím pøi jejich rozvoji. Agentura plní v souèasné dobì roli Sekretariátu Fondu malých projektù (FMP), kterou byla povìøena PMU Phare CBC pøi Ministerstvu pro místní rozvoj ÈR. Dne 3. listopadu 1997 bylo ukonèeno podávání žádostí do prvního kola FMP a nastala nároèná agenda s projekty, kterých agentura obdržela 142. Projekty mohly podat všechny právní neziskové subjekty regionu Šumava (okresù Èeský Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice), kromì ziskových organizací, obchodních spoleèností, fyzických osob a politických stran a hnutí. V lednu, (26. 1.1998) bylo ukonèeno podávání žádostí do 2. kola FMP. V tomto kole obdržela agentura 116 projektù. Do èasovì

nároèné èinnosti, která po každém koneèném termínu pøijímání žádostí následuje a pøi níž je potøeba dodržovat pevnì stanovené termíny, byli zapojeni všichni pracovníci z centra ve Stachách i obou jmenovaných poboèek. Sušická poboèka RRAŠ se podílela na projektu Phare CBC pro obec Bìšiny – rozvoj cestovního ruchu v západoèeském podhùøí Šumavy, na projektu Phare CBC – Centrum pro podporu podnikání v Sušici a zpracovala pro tyto projekty studie proveditelnosti, které jsou jednou z podmínek pøi èerpání finanèních prostøedkù z programu Phare. Dále zpracovala databanku tradièních ruèních øemesel na Šumavì a pomáhala obci Kolinec pøi zapojení do Programu obnovy venkova. V poslední dobì pøipravuje sušická poboèka návrh projektu do programu Phare CBC „Rozvoj cestovního ruchu v západní oblasti Šumavy“, která má pøispìt k rozvoji cestovního ruchu a k propagaci ménì známých oblastí západní èásti Šumavy. K realizaci tohoto projektu by mìly být využity finanèní pro-

støedky z domácích zdrojù a z programù Phare. V dobì pøed 3. listopadem 1997 a pøed 26. lednem 1998 pomáhala agentura konzultacemi zájemcùm pøi vyplòování žádostí do FMP. Zároveò prùbìžnì pokraèuje v rùzných rozpracovaných poradenských službách pro obce v šumavském regionu. Na podporu pøeshranièních stykù obdrží region Šumavy další finanèní prostøedky. O podrobnostech a podmínkách budou zájemci informováni prostøednictvím výzvy v regionálním tisku, v okrese Klatovy na stránkách Klatovského deníku. RRA Šumava, o. p. s.

MKS v Sušici

pøijme ihned do pracovního pomìru

zøízence

do provozu kina. Vhodné pro dùchodce. Podrobné informace na tel. 52 66 82 nebo v kanceláøi MKS (Sokolovna).

¯ plány Muzea Šumavy ¯ letní zájezdový program MKS ¯ kulturní pøehled

Upozornìní

V souladu s usnesením vlády è. 686/1997 byla u Okresního úøadu v Klatovech, referátu sociálních vìcí, zøízena funkce rómského asistenta. Upozoròujeme pøíslušníky rómské etniky, pokud mají zájem o spolupráci s rómským asistentem, aby se pøihlásili do 24. dubna 1998 na sociálním odboru Mìstského úøadu. M. PRANTLOVÁ, vedoucí sociálního odboru

120 mladých umìlcù

se sešlo v sušickém kinosále, na okresním kole recitaèní soutìže. Soutìž probìhla ve støedu 25. bøezna a sešly se zde dìti ze ZŠ a gymnázií – Velhartic, Kašperských Hor a Sušice. Žáci ze ZŠ Komenského (Sušice) pøedvedli svoji adaptaci populárního „Mrazíka“. Svým tvùrèím pøístupem mile pøekvapili porotu a pobavili publikum netrpìlivì oèekávající výsledky. Ze sušických úèastníkù se umístili: V I. kategorii na 1. místì Adéla Luèanská (ZŠ Lerchova), na 2. místì Iveta Býèková (ZŠ T. G. Masaryka); ve II. kategorii získala 1. místo Petra Kubová (ZŠ Lerchova); ve IV. kategorii se umístila jako první Zuzana Øíhová (ZŠ T. G. Masaryka), druhé místo získala Ivana Sallerová (ZŠ T. G. Masaryka) a Hana Karásková (ZŠ Komenského). Dìkujeme všem soutìžícím! MGR. ZDEÒKA KNÌZOVÁ, øeditelka DDM

Kaleidoskop

strana 2 JARNÍ ÚKLID?

Jak se dìlá skládka Návod k sestavení… 1) Vezmìte jakýkoliv, nejlépe rozmìrný a velmi barevný pøedmìt, který již není vašemu srdci blízký, a stal se tudíž nepohodlným. 2) Ve svém okolí najdìte místo které odpovídá vašemu estetickému cítìní, dobøe si je prohlédnìte a zaènìte uvažovat o tom, jak by to zde asi slušelo vašemu „nedaru“. 3) Rozhlédnìte se opatrnì kolem sebe, jestli vás nikdo nepozoruje, nebo pøípadnì jestli nemáte nìkde podobného „kolegu“, který již s tvorbou zapoèal. Pokud ano, neváhejte a pøidejte se k nìmu. Pokud ne, snažte se samostatnì naaranžovat pøedmìt do tvaru a polohy, ve které bude nejlépe vidìt a skvìle se vyjímat. 4) Odstupte, dobøe se na zátiší podívejte a dolaïte chyby – napø. obaly od cigaret, konzervou, nìja-

kým tím plastíèkem, igelitem apod. 5) Je dílo hotové? Pak s ulehèením odejdìte a blahoøeète si, jak bájeènì jste své okolí pøiodìli a i doma vás možná pochválí, jak šikovnì jste se zbavili nepotøebné vìci. 6) Zhruba za šest let (nebo tak nìjak) až nebudete mít kam si jít hrát s dítìtem nebo vnouèetem a zrovna ten plácek, který by se vám k tomu hodil, smrdí a je zaneøádìný (nebo jistì nezùstanete sám – kde leží jedna vìc, brzy pøibudou jiné) si mùžete vzít klacek (pokud zbude) a tlouct se jím do hlavy, rvát si vlasy a vysvìtlovat pøitom, že tuhle odpornou „žumpu“ jste založil právì vy, a proto tu nejsou kytky ani stromy – jen zápach a špína. Hodnì štìstí pøi odpovídání na otázku, kdo za to mùže a jestli s tím „nìkdy nìkdo nìco“ udìlá.

Tohle zátiší spatøilo svìtlo svìta na Kaštanové ulici, jen nìkolik málo metrù od míst, kam si dìti chodí hrát…

Kdo odstraní skládku?

„Úložna“ v prostoru u garáží Pod Kalichem si pøi odstraòování vyžádá nìkolik desítek tisíc korun.

Následky takové „smysluplné estetické lidské èinnosti“ smìrem do pøírody odstraòuje støedisko VPS. Nemalé prostøedky, které na to støedisko vynakládá, hradí ze svého rozpoètu. Nìkolik slov k odstraòování èerných skládek v okolí mìsta (i v nìm) nám øekl Ing. Zdenìk Bachan, vedoucí støediska VPS v Sušici: „Likvidace èerných skládek v jakémkoliv rozsahu si žádá nemálo èasu i finanèních prostøedkù – použití techniky, doprava, nájem kontejnerù na pøevoz odpadu atp. Stavební odpad je možné vyvézt na skládku do Vrabcova, ostatní pak firma Rumpold vozí na skládku do Vodòan a jinam. Všechny náklady jdou z našeho rozpoètu. Chcete–li konkrétnì, pak tedy: relativnì „malá hromádka“ na ul. Kaštanová obnáší zhruba 3 – 5 000 korun, kte-

ré vynaložíme na její odstranìní. Èerná skládka Pod Kalichem je objemovì mnohem vìtší, tìžko dostupná – tady pùjdou náklady na její likvidaci do desítek tisíc korun. Pro srovnání vám mohu øíci, že kupø. pro letošní rok máme v rozpoètu zhruba 30 000 korun na opravy dìtského høištì na Fufernách. I tady tedy budeme muset slevit a na úkor této práce skládku odstranit. Taková práce nejen že je zbyteèná (ovšem zøejmì nekoneèná, vzhledem k nepouèitelnosti lidstva), ale chybí nám pak èas i prostøedky, které bychom mohli vìnovat zkvalitòování vzhledu mìsta a jeho údržbì. Pøi každém zjištìní èerné skládky (pøi kontrolách komunikací, pøi vlastní èinnosti, ve spolupráci s orgány Mìsta) se snažíme zjistit pùvodce. Pokud se to podaøí, snažíme se jej donutit, aby skládku odstranil

sám, když tak neuèiní, zaplatí naše náklady + pokutu (viz. Vyhláška o vzhledu, èistotì, poøádku a ochranì životního prostøedí). Chtìl bych také informovat obèany mìsta o našem zámìru zøídit v areálu VPS „Sbìrný dvùr“, který by mìl fungovat od pololetí letošního roku. Chceme umožnit všem odevzdávat nebezpeèný odpad – baterky, televizory, záøivkové trubice apod. a odpad k vytøídìní na jednom místì (nikoliv kam se vejde do pøíkopu). Odevzdávání odpadu se letos zøejmì platit nebude, zaplatí pouze podnikatelé. Ještì bych chtìl upozornit všechny, kteøí se chystají na jarní úklid „nejen v chalupì, ale také pøed ní“, že kontejnery na odpad budou pøistaveny na urèených místech (informace na plakátech a v SN) od konce dubna do poloviny kvìtna.“ Text a foto: –as–

Saláty, jak je neznáte Dávky státní sociální podpory Pozvánka DDM „Pro letošní jaro“

Pod tímto lákavým názvem se uskuteèní ve støedu 29. dubna od 900 hodin v sále hotelu Šumava na Srní odborný semináø pro pøátele špièkové gastronomie. V praktických ukázkách se všichni pøítomní dozvìdí, jak pøipravovat klasické i nové, zajímavé saláty ve svých kuchyních, s využitím zeleniny druhù dùvìrnì známých i dosud ménì používaných. Lektorem dubnového semináøe bude mistr kuchaø Ladislav Nodl, èlen pøedstavenstva AKC ÈR, šéfkuchaø s bohatými zkušenostmi u nás i v zahranièí, nᚠpøední odborník v èeské gastronomii, držitel

ocenìní Øád Sv. Vavøince s øetìzem. Jako doprovodná akce probìhne napø. prodej odborné literatury p. Gill, prezentace firmy AVIKO (bramborové speciality), nebo promítání videokazet s odbornou tématikou. Souèástí semináøe je i degustace výrobkù. Poplatek za úèast na semináøi èiní pro èleny AKC 100 Kè, pro žáky odborných uèiliš 70 Kè a pro ostatní úèastníky 200 Kè. Zájemci se mohou obracet na paní Miroslavu Pitrovou, hotel Šumava, 341 94 Srní, a to nejpozdìji do 20. dubna! –as–; ilustraèní foto:– archiv SN–

Zmìny v uplatòování ètvrtletních dávek státní sociální podpory: Od 1. dubna 1998 se prodlužuje platnost žádostí o sociální pøíplatek a pøíspìvek na bydlení na jeden rok. To znamená, že uplatnìná žádost bude platit na období od 1. 4. 1998 do 31. 3. 1999. Každé ètvrtletí je však nutno doložit pøíjmy všech spoleènì posuzovaných osob a další potvrzení, která mají vliv na výplatu dávky, a to nejpozdìji do konce prvního kalendáøního mìsíce ètvrtletí takto: – pøíjmy za II. ètvrtletí 1998 – do 31. 7. 1998; – pøíjmy za III. ètvrtletí 1998 – do 31. 10. 1998; – pøíjmy za IV. ètvrtletí 1998 – do 31. 1. 1999. Od 1. 4. 1999 bude nutné podat novou žádost na další rok. Pokud pøíjmy nebudou v uvedených termínech doloženy, výplata dávky se zastaví a bude nutné žádat znovu na pøedepsaném formuláøi.

Loutkaøská sezóna 97/98 skonèila

Na ètvrtek 30. dubna pøipravili pracovníci Domu dìtí a mládeže v Sušici pro všechny z øad svých pøíznivcù zábavný podveèer s názvem „Slet èarodìjnic“. Zaèátek velkého reje je v 17 hodin – všichni si mohou opéci s sebou pøinesené vuøty! Nejlepší masky budou na „sletu“ ocenìny. Den dìtí – oslava tohoto svátku je pøipravena na sobotu 30. kvìtna na kynologickém cvièišti.

Pøítomní mohou zhlédnout ukázky výcviku psù, dìti se pobaví soutìžemi. Oslava Dne dìtí zaèíná v 9 hodin. Na všechny pøíchozí èekají další pøekvapení!!!

Dárcùm krve

Plánované odbìry krve v dubnu probìhnou ve stanoveném termínu v Horažïovicích budova kina od 14 do 17 hodin

Dùm penzion uvádí

Køeslo pro hosta

Den pøed „prvním letošním jarním“ dnem skonèili sokolští loutkáøi další sezónu, letos již sedmdesátou pátou. Sušické loutkové divadlo pùsobí v našem mìstì již od roku 1920. Založil jej pan Jan Sedlecký, sušický obchodník a èlen TJ Sokol Sušice. Jako jeho principál pùsobil v nìm až do své smrti. Štafetu po nìm pøevzal jeho syn Vladi- s vyprávìním o Austrálii a hrou na dudy. Zveme vás na ètvrtek 16. dubmír a vykonával ji také až do svého skonání. Dnešním pøedsedou lout- na do naší klubovny! Zaèátek je ve 14 hodin. Vstupné dobrovolné. kaøského odboru je pan Arnošt Faic, který vede kolektiv nadšencù sušického Sokola. Jemu a jim všem patøí podìkování za jejich obìtavou práci pro naše malé spoluobèany. Právì skonèená loutkaøská sezóna byla již sedmdesátá pátá. To proto, že ve druhé svìtové válce nìmeètí nacisté zrušili Sokol a pøevzali i budovu Sokolovny. Tedy tøi roky se loutkové divadlo nehrálo. Právì konèící sezóna byla celkem úspìšná. Bylo sehráno 22 pravidelných pøedstavení a jedno pøedstavení mimoøádné pro dìti z Dìtského domova v Kašperských Horách zdarma. Letošní sezónu navštívilo celkem 2 110 divákù, z nichž tìch malých bylo 1 447 a doprovázelo je 663 dospìlých. Nejvìtšímu zájmu malých divákù se tìšily ty nejznámìjší pohádky jako Perníková chaloupka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Èervená Karkulka. Na pohádku Perníková chaloupka se pøišlo (do pomìrnì malého Husova sálu Sokolovny) podívat 88 dìtí a 61 dospìlých. Dlouholetá a pravidelná èinnost sušického loutkového divadla byla ocenìna v roce 1996 „Cenou Matìje Kopeckého“ , zakladatele èeského loutkáøství. Novou, tedy již 76. sezónu, opìt jistì zahájí sušiètí loutkaøi s pøíchodem podzimu, a tak se již dnes všichni tìší na vìrné sušické dìti i jejich doprovod. A dìti jistì na svého Kašpárka s koníèkem, který každé pøedstavení uzavírá. (kš)

s panem Ladislavem Zachem,

Aktuality

Zasedání mìstské rady Zpráva ze 7. zasedání mìstské rady v Sušici ze dne 30. bøezna 1998. Jednání øídil starosta Karel Janda. – Mìstská rada souhlasí s pøedloženým zámìrem Sušických mìstských lesù na využití budov v bývalém autokempu na Volšovské ulici pro budoucí zájmy mìsta a pro Sušické mìstské lesy. – Mìstská rada se zabývala možnostmi dofinancování 84 bytových jednotek – Vojtìška II po obdržení státní dotace. – Mìstská rada schválila pronájem èásti ppè. 2256/1 ke zøízení pøedzahrádky u restaurace Šumavský dvùr v cenì 6 Kè/m 2/den. – Mìstská rada souhlasí, dle zák. è. 116/90 Sb., s pronájmem nebytových prostor èp. 521 Sušice II, za úèelem zøízení prodejny s textilem.

– Mìstská rada vzala na vìdomí zápis z komise architekta ze dne 23. 3. 98. – Mìstská rada se zabývala možnostmi využití sokolovny pro komerèní úèely s tím, že bude zabezpeèena postupná menší zatíženost mìstského rozpoètu a uložila øeditelce MìKS pøedložení potøebných podkladù pro další jednání. – Mìstská rada projednala návrhy možného prodeje mìstského majetku (objekty, pozemky a obytné domy) a uložila finanènímu odboru, hospodáøsko-právnímu odboru a investiènímu technikovi pøipravit potøebné konkrétní podklady pro další zasedání mìstské rady. – Mìstská rada se zabývala možnostmi prodeje èásti bytového fondu mìsta Sušice a uložila bytové referentce pøipravit do pøíští rady: a) návrh na odprodej bytových domù dle èp.;

b) prokonzultované a schválené zásady a prodeje bytového fondu; c) návrh pøesného znìní smlouvy na prodej; d) zabezpeèit zjištìní poptávky. – Mìtská rada se zabývala pronájmem objektù bývalých uhelen v kotelnách mìsta. Pøed svým rozhodnutím požaduje MR pøedložit od HPO a Bytservisu porovnání možností pronájmu a pøímého pronajímání, a to z pohledu finanèního, technického a èasového. – Mìstská rada schválila žádost pracovníkù školství z okresu Bruntál o zproštìní poplatku za ubytování. – Mìstská rada schvaluje výmìnu bytu 3+1 I. kat. Nová ul. 923, Sušice II, za byt 4+1 I. kat. Kaštanová 1165, Sušice II. Jde o klasickou výmìnu mìstských bytù. MUDr. J. PRAJEROVÁ zástupce starosty

Zasedání mìstského zastupitelstva Zpráva z 36. zasedání mìstského zastupitelstva v Sušici ze dne 30. bøezna 1998. Jednání øídil starosta Karel Janda. – V úvodu jednání zastupitelstvo podìkovalo panu Františku Ritterovi ze Sušice za jeho èinnost v Èeském rybáøském svazu. Jeho dosavadní aktivita byla a je pøínosem nejen pro rybáøskou organizaci, ale i pro mìsto Sušici. „Dìkujeme a pøejeme mnoho zdraví a sil do dalších let“. – Mìstské zastupitelstvo schválilo smlouvu na zpracování studie organizace dopravy v historickém jádru a generel dopravy v klidu Mìsta Sušice za pevnou cenu. Jde o smlouvu k nadstandardní práci nového územního plánu, financovanou z èástky rozpoètu, schválené pro územní plán. – Mìstské zastupitelstvo schválilo ceny vodného a stoèného na rok 1998 (tzn. vodné u obyvatelstva 6,60 Kè, u podnikatelù 7,90 Kè; stoèné u obyvatelstva 10,70 Kè, u podnikatelù 12,90 Kè) s tím, že

SuVak pøedloží zastupitelstvu s pololetním vyúètováním smlouvy mezi SuVakem, Solem a Mìstem a vývoj kvality vody od r. 1995 do poloviny roku 1998. – Mìstské zastupitelstvo schválilo kandidáty na funkci pøísedícího Okresního soudu v Klatovech na volební období 1998 – 2002: – Ilona Podlesná, Sušice II, Volšovská 903 – JUDr. Ivona Vlachová, Sušice II, Kaštanová 1157 – Libuše Charvátová, Sušice II, Masarykova 251 – Jiøí Skála, Sušice II, T. G. Masaryka 140. – Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí návrh nových možností výstavby nájemních bytových domù, pøedložený hospodáøsko– právním odborem. – Prodeje a pronájmy: – Mìstské zastupitelstvo schvaluje odprodej èásti ppè. 52/1 a 800 k. ú. Albrechtice manželùm Vrhelovým, bytem Sušice 749/II. – Mìstské zastupitelstvo souhlasí po vyvìšení s prodejem èásti par-

cely è. 38 v k. ú. Sušice pro potøeby „Rekonstrukce, opravy a pøístavby“ místní poboèky Èeské spoøitelny a povìøuje radu realizací tohoto rozhodnutí. Mìstské zastupitelstvo stanovuje tyto podmínky: a) cena za m2: 1 000 Kè b) prodej bude probíhat smlouvou o budoucí kupní smlouvì z dùvodu zamìøení skuteèného provedení stavby, a tím i stanovení pøesné potøeby èásti pozemku c) Èeská spoøitelna bude v rámci stavby øešit a realizovat optimální šíøi pøiléhajícího chodníku v ul. Poštovní ve prospìch mìsta Èeská spoøitelna poèítá pøi rekonstrukci s vylepšením vstupu do poboèky vèetnì bezbariérového pøístupu. – V diskusi se èlenové zastupitelstva zabývali objektem kuleèníku, výkopy provádìnými firmou Spojmont a nešetrnì umístìnými cizojazyènými deskami na objektu hotelu Fialka. MUDr. J. PRAJEROVÁ zástupce starosty

Oznámení

Podle zákona ÈNR è. 485/91 Sb., ze dne 8. 11. 1991, kterým se mìní a doplòuje zákon ÈNR è. 367/90 Sb., § 36 a, odst. 4, Mìstský úøad v Sušici dává na vìdomí obèanùm zámìry obce s níže uvedenými nemovitostmi, a to: 1) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 38 k.ú. Sušice (ul. Poštovní). 2) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 978/3 a èásti pozemkové parcely è. 1011/2 k. ú. Sušice (ul. Køièkova). Vyvìšeno dne: 31. 3. 1998 Za Mìstský úøad v Sušici Karel Janda, starosta ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Oznámení

pro vlastníky a nájemce nemovitostí na území mìsta Sušice

Katastrální úøad Plzeò – mìsto bude v období od 30. bøezna 1998 do 30. èervna 1998 provádìt na území mìsta Sušice obnovu pùvodních a stabilizaci nových mìøièských znaèek a jejich zamìøení. Povìøení zamìstnanci KÚ se prokazují platným úøedním prùkazem a jsou oprávnìni v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždìt na nemovitosti. Vlastník nebo oprávnìný uživatel nemovitosti je povinen strpìt umístìní znaèek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by mohlo tyto znaèky poškodit.

Tradice praví, že toho, kdo nemá nic nového na sebe, pokaká beránek. Využijte proto:

Velikonoèní trh

v nedìli 12. dubna na námìstí od 8 hodin. Sortiment: prádlo, obuv, šaty, povleèení, kabelky… Pøijïte na velikonoèní nákup!

PRAVIDELNÉ A VÝROÈNÍ

TRHY

NA SUŠICKÉM NÁMÌSTÍ Duben: 12. Velikonoèní, 14., 28., Kvìten: 12., 26., Èerven: 9., 23., Èervenec: 5. - Letní, 7., 21., Srpen: 4., 18., Záøí: 1., 5. a 6. Pouový, 15., 29., Øíjen: 13., 27., Listopad: 10., 24., Prosinec: 8., 12. a 13. Vánoèní, 22. - poslední pravidelný trh v roce 1998.

strana 3

Nemovitosti II. – co o nich víme a nevíme?

Byty a rodinné domy Tento nejširší segment rea- na úrovni 5 000 Kè mìsíènì za ciální vybavení, etážové topení litního trhu, v minulém èlánku byt o velikosti 80 m2, na venko- ap.). Obestavìný prostor cca 1100 oznaèený jako „støecha nad hla- vì 2 000/80 m 2. m3. Malá zahrádka, celkem pozevou“, se zde pokusím pojednat Tab.è. 2. Výnosová hodno- mek 500 m2. Napojení na veøejné z pohledu dvou na sobì nezá- ta bytu o velikosti 80 m 2 podla- sítì vody + kanalizace, proud 220 vislých oceòovacích metod. Tím hové užitné plochy. + 380 V. by pro pøípadné zájemce Novostavba, popø. Byt starší, vyžadující o koupi nebo prodej mìly udržovaný byt do stáøí cca 30 rokù modernizaci být naznaèeny jakési orien550 000 (6 900/m2) 350 000 – 400 000 (5 000/m2) taèní mantinely, mezi kte- Sušice 2 2 rými je prostor pro jedná- venkov 200 000 – 250 000 (3 000/m ) 150 000 – 200 000 (2 000/m ) ní o cenì obvyklé. Vždy však Pozn.: byty jsou v tomto 2.1. Cena dle Vyhl. 279/ nutno míti na pamìti, že neexis- propoètu považovány za „bez- 1997 (dùm vè. pozemku a ventují na tomto svìtì dvì naprosto rizikovou“ investici. kovních úprav) stejné nemovitosti a každý obZávìr k tabulkám è. 1, è. 2: Tab. è. 1. chod tohoto druhu je jedineèný. Ani vyNovostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokù Ani tento èlánek není nièím ji- h l á š k o v á , Sušice 2 750 000 2 000 000 1 450 000 ným, než prezentací pouze natož výno- Venkov 2 050 000 1 600 000 1 100 000 vlastních zkušeností a názorù na sová cena daný problém, vycházející ze zdaleka nepokrývají poøizovací 2.2. Cena nákladová dle znalecké praxe. náklady bytových jednotek. ukazatelù cen stavebních prací 1. Byty v nájemním domì Ten, kdo by chtìl stavìt obytné v CÚ 1997. Pozemky ocenìny Charakter: 1. kategorie, domy „na kšeft“ se ani pøi zá- obvyklými cenami zainvestovastøední, popø. mírnì vyšší užit- kladním standardu vnitøního vy- ných pozemkù pro výstavbu RD ný standard, bez závad ztìžují- bavení nedostane pod náklady (Sušice 700/m2, venkov: 300/ cích užívání, dùm zdìný, klasic- ve výši 20 000/m 2 užitné plo- m 2, zahrada 100/m2. ký èinžák v udržovaném stavu. chy, viz. napø. studie v HN Tab è. 2. 1.1. Cena dle Vyhl. 279/ z 18. 2. 1998. Novostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokù 1997, vè. odhadu podílu na pøí- Za tyto a vyšší Sušice 3 300 000 2 500 000 1 800 000 slušenství domu (pozemek, pøí- èástky se obVenkov 3 100 000 2 400 000 1 700 000 pojky inž. sítí, venkovní úpravy c h o d u j e apod.). Tento podíl èiní cca 1 – s byty v Praze a velkých mìsZávìr k tab. è. 1 a 2 : roz3 % ceny bytu, nemá na tento tech. V sušických podmínkách díl mezi vyhláškou a nákladopropoèet zásadní vliv. ten, kdo nabízí byt k prodeji vou cenou spoèívá v tzv. „koTab. è. 1: Cena za m 2 užitné (zdùrazòuji byt v osobním eficientu prodejnosti“, který plochy bytu, vè. vlastního pøí- vlastnictví zapsán v katastru ne- pro Sušici (mìsta do 15 tis. slušenství (zaokrouhleno na 100 movitostí) a není k prodeji nu- obyvatel) = 0,737, pro venkov Kè). cen, pravdìpodobnì nepùjde = 0,637. Nebýt tohoto koeficientu tak Vyhláška reflektuje Novostavba, témìø shodnou nákladovou popø. vnitøní rekonstrukce stáøí 30 rokù stáøí 60 rokù cenu s Tab. è. 2. Sušice 8 700 6 000 – 6 500 3 600 – 4 600 J i n ý m i s l o v y Vy h l á š k a venkov 6 200 4 300 – 4 700 2 500 – 3 200 v RD pøedpokládá pøevis nado 2 tis. ob. bídky pøed poptávkou a na Pozn. Byty v panelových pod odhadní cenu. Tzn. prostor základì tohoto pøedpokladu domech (novostavba, popø. stá- pro jednání je zde maximálnì sráží obvyklou cenu pøibližnì øí 30 rokù) lze uvažovat nižší zúžen a ovlivnit jej mohou in- o 26 % pod poøizovací cenu. o 10 %. Stáøí 60 rokù zatím ne- dividuální okolnosti (poloha Ponìkud to nehraje s tvrzením domu ve mìstì, poloha bytu realitních makléøù, že se RD existuje. 1.2. Cena výnosová: zde v domì, výtah atd.). prodávají velmi dobøe. Zøejmì nutno zdùraznit, že v pøípadì Prostor pro jednání: 90 % až je výrazný rozdíl mezi mìstem bytù za souèasné právní úpravy 120 % z ceny dle Vyhl. 279/1997 a venkovem. Dalším faktorem regulace nájemného nelze (odhadní). dle mého názoru je neschopo skuteèné výnosové hodnotì 2. Rodinné domy nost vlastníkù nemovitostí Charakter: RD zdìný o zasta- smíøit se se skuteèností, že hovoøit. V Tab. è. 2 je výnosová hodnota stanovena na zákla- vìné ploše 120m2, podsklepený ceny už dávno neurèují oni, dì obvyklého (neregulovaného) + 2 nadzemní podlaží, tzn. 1 – ge- ale pánem je tady kupec. nájemného. Toto regulované ná- neraèní, støední velikost, vnitøní Prostor pro jednání: Sušice jemné je pro Sušici stanoveno standard na støední úrovni (1 so- 100 % až 130 % ceny dle Vyhl. 279/1997 (odhadní); Venkov 80 % až 100 % ceny dle Vyhl. 279/1997 (odhadní). ING. V. PELEŠKA, znalec, investièní poradce

Spoleèenská kronika

strana 4

GRATULACE

Dìkuji

Dne 10. dubna oslaví zlatou svatbu manželé

Vìra a Jaroslav Lerchovi.

V duši mi jednou zpíval hlas:… svìt vytvoøil jsem plný krás, moøe a hory – každý list, dovedeš moji lásku èíst???? Dennì o tebe peèuji, Mùžeš mi øíci: „Dìkuji.“????

K tomuto významnému výroèí blahopøejí a do dalších spoleèných let hodnì štìstí, lásky a spokojenosti pøejí dcery s rodinami. Dne 24. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny a jmeniny pan

Posílám svého slunce svit bys v jeho teple mohl žít a pláštìm vzduchu chráním zem, její let øídím vesmírem a pohyb kosmu sleduji. Mùžeš mi øíci: „Dìkuji.“????

Jiøí Vališ

ze Sušice. Do dalších let mu hodnì zdraví, štìstí a stálý smysl pro humor pøejí manželka, dcery, vnouèata a pravnouèata.

Dne 11. dubna 1998 oslaví 80. narozeniny pan

Julius Skála

VZPOMÍNKA

ze Sušice. Všechno nejlepší, hodnì zdraví a spoko- Život jde dál, jen bolest v srdci a vzpomínky zùstávají. jenosti do dalších let pøejí dcery Maruš a Zdena s Tolik jsi chtìl žít, srdce se zastavilo a tys musel bez rozlouèení odejít. rodinami a syn Julius s manželkou. Dne 24. dubna vzpomeneme první smutné výroèí, co tragicky zesnul ve vìku 48 let mùj tatínek, pan Dne 14. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny naše milá maminka, babièka a prababièka, paní

Marie Skálová

z Hrádku. Za její lásku, obìtavost a starostlivost dìkují a do dalších let pøejí hodnì zdraví, štìstí a lásky dcery s rodinami.

Štefan Benc

z Albrechtic. Za tichou vzpomínku dìkuje a stále vzpomíná syn Daniel s maminkou, Petrem, Jaroslavem, Radkem a otcem, rodina Èavojských, Bencù a Kubelákù.

Tep Tvého srdce poslouchám, myšlenku každou dobøe znám. Pøes svízele a starosti pøíležitosti ku štìstí Ti láskyplnì daruji. Mùžeš mi øíci: „Dìkuji.“???? Nic není samo od sebe – Svìt vytvoøil jsem pro Tebe bych mohl dát Ti vše, co mám. Jsem s Tebou – nejsi nikdy sám. Otcovsky Tebe miluji… –Jak málo øíci: „Dìkuji.“!!!! –hgh–

123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456 123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456

PRO VOLNOU CHVÍLI …

strana 5 Z historie Stalo se v Sušici 10. dubna 1906

Nad kronikou mìsta Sušice Dùm èp. 36 – 1. díl Dùm èp. 36 s jádrem ze 16. století, pøestavìn renesanènì na konci 18. století, je památkou II. kategorie, chrání se i s dvorním traktem. Jednopatrový okenní dùm o 4 okenních osách, prùèelí zakonèené trojúhelníkovým štítem, døíve zdobeným vìžièkami, se sdruženými okénky. V prùjezdu valbová klenba. Toèité schodištì s odpoèívadly s køížovými klenbami. V pøízemí val. klenby s lunetami. Ve dvorním traktu dvì místnosti s køíž. høebínky.

Roku 1618 dùm patøil J. Arnoštu, královskému rychtáøi, po nìm byl vlastníkem Jan Rudolf Purkrabì z Uraèova, manžel Lidmily Vikt. Kekulové. R. 1688 zdìdil jej syn Josef Kekule. Od roku 1778 je majetkem Jos. Hafenbrädela, v roce 1793 Petra Markuzziho. Roku 1887 nemovitost získává Ludmila Seidlová, r. 1896 magistr farmacie Josef Seidl, r. 1940 pøechází na syna Josefa Seidla, r. 1951 je majitelem syn František Seidl, magistr farmacie. V roce 1962 je dùm ve správì Komunálních služeb mìsta Sušice, od roku 1963 do roku 1993 jej spravuje Domovní správa v Sušici, pozdìji Bytservis. V roce 1993 pøechází v restituci zpìt do vlastnictví Seidlových potomkù. Pan Josef Seidl, magistr farmacie (nar. 1861, zemøel r. 1940) byl v letech 1895 – 1899 èlenem obecního zastupitelstva v Sušici, od r. 1899 do r. 1905 èlenem mìstské rady a od r. 1906 do r. 1919 starostou mìsta Sušice. Ve veøejném životì pracoval 24 let. V roce 1911 byl jmenován èestným ob-

èanem mìsta Sušice. Staral se peèlivì o národní, kulturní a hospodáøský rozkvìt svého rodištì – mìsta Sušice. Pracoval v Národní jednotì Pošumavské, zastával funkci starosty Øemeslnické besedy, Sokola, byl èlenem M욝anské besedy, Spolku pro podporu chudých studujících, Klubu èeských turistù, Zpìváckého spolku a dalších. Má zásluhy na zøízení sušické reálky, výstavby nové budovy gymnázia, Sokolovny, Mìstské kruhovky (cihelny), zøízení státního telefonu v Sušici atd. Jeho heslem bylo: „Vlasti a obci služ a vdìku neèekej.“ Na fotografiích je magistr farmacie Josef Seidl a dùm èp. 36 z roku 1905. Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý V. CHOVÍT, kronikáø máj. Je-li Zelený ètvrtek bílý, tak je léto teplé. Zelený ètvrtek je opìt pohyblivý svátek (5. duben je pouze fiktivním „prùmìrným“ datem). Neja øíká: „pane Èejka, tatínek Vás døíve mùže pøipadnout na 19. bøepìknì pozdravuje a moc pros햓 tu zen, nejpozdìji na 22. duben, takpan Èejka jej pøerušil a øíká: „Já že referenèní datum, a tím i pøívím, ty peníze, ale vyøiï tatínkovi, slušné snìhové pomìry se mohou a se o nì nebojí – a øekni mu, že v jednotlivých letech dosti znaèjedu do Uher na Královic chalupu nì lišit. Pøedpovídat tedy podle pro „fédrpuš“ a jak pøijedu, že mu nich teplotní charakter léta nemá peníze hned vrátím a babièce vy- prakticky smysl. øiï, že jí z Uher pøivezu pìknou Prší-li na Veliký pátek, je k doufání úroda. hedvábnou plenu.“ František pak doma vzkaz dob- Velký pátek deštivý – dìlá rok øe vyøídil, ale pan Èejka se z Uher žíznivý. již nevrátil. Bylo známo, že otec Velký pátek vláha – úrodu Gustava Èejky byl pøed více lety zmáhá. na jakési „obchodní cestì“ Když na Velký pátek hømí, na poli se urodí. v Uhrách zastøelen. Nejznámìjší je druhá pranosTaké Gustav Èejka mìl „zvláštní vztah“ k této uherské zemi tika, známá napøíklad z Èelakova v dobì, kdy se odtud do Strašenì nevrátil (pøesto, že zde mìl majetek a rodinu), se vyprávìlo, že v Uhrách toho èasu byla vyloupena jakási banka, kde mìlo dojít k loupežné vraždì, kde celá banda byla pochytána (do padesáti jsme všichni mladía uvìznìna a sám Gustav mìl dožít ci, od padesáti muži), to není nic zbytek svého života nìkde v Písku nového. Proto ètìte. Poslanec p. Dostál se zastal prùv krajské vìznici. Takto pana Gustava Èejku (v románu K. Klosterman- vodèí, která byla fyzicky napadena. na Boøitu) od té doby nikdo již ve Marné bylo domlouvání tomu výStrašeni nespatøil, ale nespatøil již ni- tržníkovi, aby násilí zanechal. Pokdy také Biskup svých 200 zlatých. mocí mobilu byl tento výteèník zlikCelých 100 let ubìhlo od doby, vidován. Pan Dostál utržil nìjaké kdy mùj otec František chodil do šrámy a pøišel též o náušnici (zlastrašeòské školy. Ve svém stáøí (do- tou?). Bylo mu vyèteno od paní, ktežil se 84 let), pak ve vzpomínkách rá u incidentu byla, že se nesluší nìkdy po veèerech vyprávìl, jak za mužùm nositi náušnice, ty jsou jen jeho èasù bývalo. Tyto prožité udá- pro dámy. Ale jinak ocenila odvalosti utkvìly v mé pamìti. Proto hu. Že muži nemají nosit náušnice, jsem si já, pisatel tìchto øádkù, syn v tom se moc zmýlila, jak se František, který jsem byl jakýmsi v dalších øádcích doètete. Mùj otec, K. R., nar. 1885, byl pokraèovatelem ve službách na hájovnì „Biskup“, a který nyní pøe- jako malý chlapec moc nemocný. kroèil 87 let vìku, umínil, že vše Pøíèin mohlo být hodnì, tøeba i to, zapíši tak, jak se událo. Byla by že mnohoèlenná rodina bydlela velká škoda, kdyby vzpomínky na v jedné místnosti apod. Jeho rodoby mého dìda a následovnì dièe byli už velmi zoufalí. Tehdejmého otce pøišly v zapomenutí. ší medicina neznala penicilin V souèasné dobì radia, televize a další léky, které se dnes bìžnì a jiných programù nezbývá již èas aplikují. Nikdo nebyl schopen mana vyprávìní po veèerech pøi „èer- lému pomoci. Pouze šastná náné hodince“, jak kdysi bývalo zvy- hoda ho zachránila. Nìkdo jim poradil – opatøte mu zlatou náušnici kem mladší generaci vyprávìt. velikosti hrachu, šroubovací. Tou U Biskupa r. 1998 FRANTIŠEK BEÈVÁØ, dobou chodil ještì do školy málo, kronikáø tøebaže škola nebyla daleko, jen

Hostinný dùm III. Tlumený hovor byl soustøedìn na kapsáøskou „šikovnost“ šenkýøe Gustava, která vzbuzovala jakýsi strach o bezpeènost pocestných. Ze zablácené pìšiny dostali se na starou silnici „U Bošáka“, kde mladý hospodáø Potužník (pøiženil se sem z Bošic u Rohanova, a proto se zde øíká „u Bošákù“) èekal již pøíchozí s rozsvícenou lucernou na zápraží, aby zvìdìl, jak poøídili na jarmarku a co ve svìtì nového. Pohovoøili, popøáli dobrou noc a pokraèovali k domovu kolem skály. Zde po kamenné dlažbì cesta byla již sušší a když pøešli pøes les „Vyšoháj“, na rozcestí u køíže v „Zabrdí na Soudnej“ se rozešli. Maleètí pokraèovali „Zahradami“ vzhùru ke vsi a Biskup po staré silnici kolem „Studnièky“ (U Zelenkù) pøes Bludnou, a když minul les „Èerchmanky“ a pøiblížil se ke kaplièce, to už jeho psi na dvoøe v hájovnì jej pøi západním vìtru dobøe navìtøili a halasným štìkotem oznamovali pøíchod svého pána. To byl také signál pro osazenstvo v hájovnì, kde pøíchod hospodáøe z jarmarku byl již netrpìlivì oèekáván. Dìti, zvláštì ty menší, které se nemohly doèkat, vyèkávaly u staré babièky v sednici „v dolejším pùøadí“. Psi radostí vyskakovali na zavøená vrata, a to už hajná–hospodynì vyšla také s lucernou, z níž vrhal matné svìtlo petrolejový kahan, uvolnila závoru a když ve vratech stanul hospodáø, to už také vybìhla dìcka od babièky a volala: „Nevede zpátky – prodal!“ Zvláštì malý Matýsek a poslední sedmá ratolest, nejmladší Marjánka, zaútoèili na tátovu mošnu, aby co nejdøívì zjistili, co nese z jarmarku dobrého. Bylo pak vyptávání, jaký byl jarmark, kdo že voly koupil a kolik za nì utržil, radost, že tak dobøe prodal, ale když došlo na vyprávìní o pøíhodì v „Hostinném domì“ a zapùjèení 200 zlatých, tváø hospodynì posmutnìla. Dobøe tato žena vìdìla, jak bývají takové pùjèky spláceny, nìkdy je to po èástech a trvá dlouhou dobu, málokdy

v poøádku a ve stanoveném termínu – èasto se stává, že zapùjèené peníze nebývají vráceny vùbec. Napøíklad jako Tomšaèka, zadlužená selka z Malèe. Pøišla na kolenou a prosila: „Biskupe, pro smilování Boží, puète mne padesátku (50 zlatých, za nìž byla tehdហkráva), zachraòte mne nešastnou pøed exekucí, všechno Vám vynahradím, ty peníze budou jako když je dáte na oltáø, proboha Vás prosim“, a Biskup pùjèil a za nìjaký èas grunt Tomšojc pøišel na buben a Biskup o svých 50 zlatých. Jindy pøišel kamarád „Janeèek“, nebo jiný „Žíla“ s prosbou: „Jsem v tísni Biskupe, „zakavíruj“ (jako ruèitel podepsat smìnku) a Biskup zakavíroval, dlužník pak do roka smìnku nesplatil, a tak záložna vyzvala podepsaného ruèitele (kaventa) ku zaplacení. Když tento nezaplatil vèetnì výloh, pøišel „fenïák“ (soudní vykonavatel) a èástka byla u ruèitele vymáhána exekucí. Takové mnohdy smutné zkušenosti hajná mìla a tak radost z dobøe prodaných volù zmìnila se v starost. Èas plynul, po krátkém podzimku nastala brzy zima, byla dlouhá, napadly spousty snìhu, vítr navál do cest obrovské závìje tak, že Maleè po toto zimní období byla lidem jenom pìšky pøístupná. Nastalé jaro bylo zato velmi krásné, uteklo však jako voda, uteklo i krátké šumavské léto, a to už byl skoro celý rok od doby rábského jarmarku a pøeci Gustav, který slíbil že pùjèku 200 zlatých vrátí do 14 dnù, doposud tak neuèinil. Když Gustav nesplácel peníze ani druhý rok, øíká Biskup svému synku: „Františku, dneska po škole zajdi k panu Èejkovi a že ho moc prosím, kdyby mnì ty peníze už poslal, že vdávám dceru a moc je potøebuju. Když František toho dne v „Hostinném domì“ vešel do chodby, spatøil pana Èejku obleèeného v dlouhý dùstojnický pl᚝ s hedvábnou èervenou podšívkou, kráèícího proti nìmu po širokých schodech. František smekl èepici

Stojí za povšimnutí. Dr. Skinek vypoèítává, že Rakousko vydává roènì na jednoho vojáka 32 korun, na jednoho žáka 39 haléøù, kdežto Spojené Státy severoamerické vìnují na jednoho vojáka 39 haléøù, na jednoho žáka 32 koruny. Tím se vysvìtlují i rozdíly mezi hmotnými pomìry obyvatelstva rakouského a Spojených Státù. Spolek ku podporování propuštìných trestancù obvodu krajského soudu v Písku. Spolek tento obral sobì nyní za úèel podporovati rodiny uvìznìných trestancù, èímž doufá, že snahy jeho v širší veøejnosti pochopení dojdou; avšak i co do udìlování podpor trestancùm samým, vybírá pøísnì jen ty, již podpory skuteènì hodni jsou, takže nezjištìn dosud ani jediný pøípad zneužití podpory takové, kterហostatnì vìtšinou udílením šatù, nástrojù ku provozování øemesla a pod. se poskytují. – Spolek ku podporování propuštìných trestancù pro obvod krajského soudu v Písku založen byl v r. 1894. Poèet èlenù v roce 1905 obnášel 401. Jmìní spolkové koncem roku 1905 èinilo 6 343 K 92h. Na pøíspìvcích èlenských pøijato v r. 1905 650 K 55h, na darech 60 K. Na spolek obrátilo se 49 žadatelù a vyplaceno na podporách v hotovosti 200 K, na podporách k opatøení šatstva a nástrojù 89 K, rodinám uvìznìných vyplaceno 149 K, celkem tedy 438 K. Zamítnuty byly tøi žádosti pro nehodnost žadatelù. Úhrnem vyplaceno rodinám trestancù 672 K 76 h. Spolku podaøilo se bìhem roku 1905 také zaopatøiti jednomu mladistvému trestanci místo uènì obuvnického, kde dosud dotýèný v uèení jest, takže lze oèekávati, že se úplnì polepší a k spoøádanému životu navrátí. Všestudentská slavnost 1906. Možno øíci, že slavnost tato, jež zabezpeèuje pøedevším finanènì existenci studentského støediska „Svazu Èeskoslovenského studenstva“ a z pøebytkù pak rozdìluje znaèné podpory studentským humanitním fondùm, vžila se již tak, že vybojovala si èestné místo mezi jinými slavnostmi velkého stylu. Hlavní myšlénka „Vysoké školy naruby“ rozvedena bude v jednom køídle prùmyslového paláce, kde umístìny budou zkarikované semináøe jednotlivých fakult, laboratoøe a ústavy. Ve zvl᚝ k tomu zøízené aule provedena bude slavnostní promoce s pøedcházejícími rigirosy. Ve støedu paláce slohovì dekorovaném budou buffety. Na volném prostranství napodobena bude veliká schùze o zajímavém thematu. K „universitì“ pøipojena velká zoologická zahrada. Dále upraven bude v prùmyslovém paláci zvláštní taneèní sál. Tamtéž budou provedeny projektované hry a spoleèenské zábavy. Klub „Za starou Prahu“ hodlá na slavnosti zúèastniti se zvláštní výstavkou zkarikované „Krásné Prahy“. Jednotlivé akademické a krajinské spolky peèují o doplnìní a zpestøení širokého rámce vùdèí myšlénky. –as–

Rok v pranostikách – duben ského „Mudrosloví“, ale nejstarší je rèení první, které uvádí Strnadùv kalendáø v r. 1793. To je ovšem nejen nerýmované, ale má i opaèný smysl. Máme však opìt co èinit s pohyblivým svátkem, který mùže pøipadnout v konkrétním roce již na 20. bøezen, nebo naopak až na 23. duben (6. duben je pouze prùmìrné datum). Je tedy v uvedených poøekadlech hodnì povìry a je zøejmé, že ani jedno nemùže mít reálný podklad pro pøedpovìï léta èi výnosù. Bílá sobota: Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo tøešní. Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok. Jestli pøed Velikou nocí ten den aneb v Bílou sobotu prší, bude hojnì pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem. Rèení první a druhé se pokoušejí podle poèasí, které se vyskyt-

ne v jednom pohyblivém referenèním dni, o prognózu úrody nebo vláhových pomìrù celého roku („prùmìrné datum“ Bílé soboty je 7. duben). Pranostika tøetí je sice hodnì starobylá (je uvedena již v Partliciovì sbírce), to však neznamená, že by mìla mít vìtší váhu než pøedchozí prùpovídky. Je to pøedpovìï deštivého období v trvání 50 dnù, tedy období ještì o 10 dnù delším než je Medardova kápì. Pøitom je však pohyblivé nejen referenèní datum, ale i konec pøedpovídaného deštivého období. V extrémních pøípadech se jedná pøi deštivém 21. bøeznu o pøedpovìï srážkového období od 22. bøezna do 10. kvìtna, nebo se podle výskytu srážek 24. dubna soudí, že bude hojnì pršet mezi 25. dubnem a 13. èervnem. Tato skuteènost nepotøebuje žádný komentáø. –as–

Náušnice u mladíkù v domku ve st. Volšovech. Poté, co zaèal náušnici nosit, se stav pacienta rapidnì zlepšil. Lépe vidìl i slyšel. Pravda, ve škole mìl co dohánìt, ale zato byl celý život fyzicky zdatný. Vždy si jej povolal i císaø pán na dobývání míru na povìstné øece Piavì. (Tam prý jsou samé skály a kaòony.) To vše ve zdraví pøeèkal. To koukáte mladíci, nic nového pod sluncem. V tehdejším sušickém regionu nosilo náušnice více pánù. Nej-

blíže v È. Dvorcích p. Faic. A tak pøeji všem, kteøí mají obtìžkané boltce náušnicemi, aby je ve zdraví donosili – hlavnì zdraví (o penìzích nepíši). Zlato mj. posloužilo i nejlepšímu fotbalovému brankáøi svìta, Plánièkovi. Mìl z nìj dv젞ebra, která si zlomil pøi mistrovství svìta v Itálii v roce 1932. K. RENDL, Volšovy

Ètenáøi nám píší

strana 6

Aromaterapie IX. – Rizikové faktory a kontraindikace Pod poklièkou – Jaro… je tady!

„Ne pøírodì porouèet, pøírodu poslouchat“ Bacon Pokud v souèasné dobì pracujeme s bylinami, jsme vybaveni velkým množstvím informací, které nám pomohou vykonávat naši èinnost bezpeènì. Rozhodnì se totiž nedá souhlasit s tvrzením „když nepomohou, tak alespoò neuškodí“. Celá øada léèivých rostlin patøí k rostlinám jedovatým. S tìmi se v bìžné aromaterapii naštìstí nesetkáváme. Však velmi výstižnì se øíká: „Všeho moc škodí.“ Tato skuteènost platí o to více v aromaterapii, kde pøirozenì pracujeme s koncentrovanými látkami. A tak, pokud by nìkdo z neporozumìní plýtval kapkami silic, mìl by si vèas uvìdomit, že jedna kapka silice pochází z jednoho kila bylin. U nìkterých silic je poèáteèní množství bylinné drogy ještì vìtší. Tedy první a nejvìtší riziko pøi praktikování aromaterapie tkví v nutnosti dodržovat vhodné dáv-

kování. Více je ménì. Tedy pøi inhalaci by nám mìlo postaèit na støednì velkou místnost 3 – 8 kapek silice. Do vany dáváme 3 – 7 kapek (nutno rozøedit silici v mléce a teprve potom vylít do vany). Do masážního oleje øedíme silice tímto zpùsobem. Na 10 ml oleje (nejvhodnìjší je nìkterý z panenských rostlinných olejù) dáme 5 kapek silice. Množství kapek mùžeme ještì snížit, pracujeme–li s agresivními silicemi jako je napøíklad tymián nebo skoøice. Pøírodu skuteènì nesmíme znásilòovat, ale musíme s ní pracovat s pokorou a naslouchat jí. Druhé riziko aromaterapie by se mohlo objevit tam, kde bychom se nutili do vnímání silice s vùní nám nepøíjemnou. Vzhledem k složitosti èichového ústrojí a jeho navázáním na mozek nás mozek tímto zpùsobem informuje o tom, co nám a naší individualitì neprospívá. Tak napøíklad osobám s nízkým krevním tlakem

Dotyk penìz Na pìšinì v stinném údolí, pod vìtvovím dubových velikánù, se sklání nìkdo nad nìèím. „Kdyby mi tak sloužil zrak. Prázdný, bílý pohled mìl jsem a vždy budu mít, proto nech ruka je mi zrakem, když pravého se nedostává nebohému starci.“ Sjíždí rukou po hladkém, studeném kovu. Obchází prsty ten oblý tvar a nachází širokou podélnu trhlinu. Její dno je vlhké a ona vlhkost tudy uniká a svlažuje zem pod tím železným monstrem. Ruka šmátrá dál, stále výš, až tam, kde se prsní plát svažuje ke krku. Na hrudi cosi chøastí a cinká. Ruka pokraèuje dál, ale tam najednou už nic není. Chybí hlava. Šmátne trochu víc k tìlu a… Fuj, na rukou mu ulpívá cosi mazlavého. Rychle s tím dolù. Rukou otøenou v trávì sjíždí k pasu nešastníka. Na jeho opasku nalézá bìžnou výbavu cestovatele, ale jediná vìc ho dokázala zaujmout. Na první dotyk jemný váèek je plný èehosi chøastivého. Je to mìšec. V nevidomých oèích se rozžehly dva plamínky. Ruce se zaèínají tøást. Staøec trhavými pohyby rozvazuje provázky a otáèí mìšec dnem vzhùru. Ach, vodopád blaženosti. „Jak dlouho jsem žil bez smítka jmìní. Jen kameny a prach,

co patøí všem a nikomu, jsem svírával ve svých dlaních. Já plazíval se u nohou velmožù škemraje o kùrku chleba, pokaždé doufaje, že obmìkèí mé postižení jejich lakomá srdce. A nyní to kulaté, cinkavé, pøíjemnì chladící, pod zuby málem se roztékající všechno, co mì teï høeje. Jejich sametový povrch strhává pavuèiny z mého srdce. Temný obzor mého svìta se mìní. Padá d隝. Zlatý d隝 štìstí. Já vidím, chodím, bìhám. Oèi ulpívají na výjevech z okolí. Ulpívají na štìstí. Štìstí mého života. Štìstí mého svìta. Vstaò a pìj píseò vítìzství, mladý vládèe. Nepøekonatelný a neporazitelný vojevùdèe. Úchvatný svùdník a milovník jsi. Vstaò a užívej, seè hrdlo ráèí, blaženého života. Svìt je mladý a nesmrtelnost èeká.“ Však píseò utichá a svìtlo pohasíná Jen vítr vane šedou pouští. Ten šum. Ten šum se do duše vkrádá a jeho tichý popìvek skrývá hrozbu. Ten šum zesiluje a na temných køídlech toho vìtru letí smrt. Mezi prsty vnikají zlaté slzy. Dopadnou na holou zem a zùstanou zde ležet, bez hnutí, bez citu. Na zem dopadá to kulaté nic, co dokáže všechno… i zabít. PAVEL ŠEBESTA, 17 let

Dnešní mládež Zkusili jste se nìkdy zamyslet nad životem dnešních mladých lidí? Asi mnohokrát, ale urèitì vìtšina z vás v nich vidí jen ty, co chodí do barù, na diskotéky a nejvìtší zálibou jsou pro nì drogy, kouøení tabáku i marihuany. Také je pro nì radostí ignorovat napomínání (rozkazy) starších. Ale je to opravdu tak? Vždy i oni mají svou zranitelnou a citlivou duši. Je to duše, která potøebuje lásku. Té potøebuje nejvíce. A kde ji hledat v dnešní uspìchané dobì, plné stresù, zloby a závisti? Hlavní úlohu by mìly hrát rodinné vztahy. Je samozøejmé, že když rodièe jsou od rána do veèera v práci, mladí využívají svùj volný èas po svém. Ale bohužel se jim nenaskytne už tolik možnotí jako døíve, protože finanèní situace v mnoha rodinách jim nedovoluje vìnovat se svým koníèkùm, které dnes stojí mnoho penìz. Opakem této situace bývá to, že majetní rodièe se snaží nedostatek lásky nahradit penìzi. Tady

dochází k situaci, kdy nezkušené dìti neví co s nimi a utrácejí peníze za drogy nebo gamblerství. Jiným pøíkladem je, že rodièe dìti bezdùvodnì bijí, jiní zas chodí po hospodách a vracejí se domù opilí. Pak dìti utíkají z domovù, spí na ulicích. Vyhledávají skupiny dìtí se stejným osudem. Tehdy nacházejí nesprávnou útìchu v drogách a alkoholu, který je pøivádí do svìta snù, do svìta zapomnìní. Velkou chybou dospìlých je neustálé opakování: „Nesmíš brát drogy, nesmíš pít alkohol!“ Nám to staèí øíct jen jednou a vysvìtlit nebezpeèí. Jinak – zakázané ovoce nejvíce chutná. Já vím, dìlají špatnì, že zaèínají (promiòte mi to slovo) „fetovat“. Ale prosím vás, zamyslete se nad tím hlavnì vy, co dìláte špatnì. Pomozte jim a neopovrhujte jimi, vždy i oni jsou lidi a chtìjí se z toho dostat. Oni potøebují více lásky! STANISLAVA JANDÍKOVÁ, 9. B ZŠ ul. Lerchova

nebudou pøíjemné svou vùní silice, které krevní tlak snižují. Obecnì se však dá naštìstí øíci, že rizikových faktorù a kontraindikací není v aromaterapii mnoho. Pro ty, kteøí kouzlu vùní propadli, také není zatìžko orientovat se právì podle nich. Tak se dá snadno stanovit, že silice výrazných, ostrých vùní pùsobí pravdìpodobnì stimulaènì. K ošetøování dìtí jsou naopak vhodné silice s klidnou, jemnou vùní. Logické také je, že dìtem se bude úmìrnì k vìku pøi ošetøení snižovat koncentrace silice. Závìrem bych ještì uvedla pøehled alespoò základních rizikových faktorù a kontraindikací v aromaterapii: Silice nevhodné pro malé dìti: jedná se o silice s pronikavou ostrou vùní jako je napøíklad máta peprná, muškátový kvìt a oøech, rozmarýn, skoøice. Silice nevhodné pøi homeopatické léèbì: kafr, máta peprná

i kadeøavá. Silice nevhodné pøi nízkém krevním tlaku: levandule, meduòka. Silice, které mohou zpùsobit podráždìní pokožky: bøíza, èerný pepø, mateøídouška, skoøice, tymián, vavøín, citron, høebíèek, saturejka. Silice nevhodné pøi tìhotenství: jedná se opìt o stimulující silice, které se prezentují výraznou vùní, napøíklad bazalka, majoránka, muškátový kvìt a oøech, rozmarýn. Silice nevhodné pøi vysokém krevním tlaku: cypøiš, kafr, muškátový oøech, rozmarýn. Pokud se budeme øídit tím, co nám pøíroda ukládá, pak pøijmeme také tu skuteènost, že ji nikdy nesmíme podceòovat. Aromaterapii samozøejmì nebudeme aplikovat napøíklad u epileptikù. K ošetøování nemluvòat je vhodná pouze silice levandulová a heømánková. Vždy pøírodu je tøeba respektovat, „poslouchat ji a ne porouèet“. –bn–

Ještì jednou o hokeji Z dopisu mé fiktivní pøítelkynì, která žije v zahranièí: „Prý se u vás v únoru všechno toèilo kolem hokeje. Tak mi o tom nìco napiš.“ Nemeškala jsem. Popadla jsem propisku a ta už dlouhými klikyháky klouzala po papíøe: Èau Kiki! Sušice 8. 3. 1998 Díky za dopis! Pøála sis, abych Ti nìco napsala o hokeji. Tak se do toho pustím pìknì zèerstva a hezky po poøádku. Abych se pøiznala, skoro ani nevím, jak olympiáda zaèala, zato konec, ten jsem si nenechala ujít. Sama dobøe víš, že nejsem žádný televizní maniak, ale když vysílali ètvrtfinále, sedìla jsem pøed obrazovkou doslova jako pøibitá. Protože vìtšina zápasù se hrála dopoledne, v dobì školního vyuèování, scházeli jsme se vždycky o pøestávkách v uèebnì chemie, kde je televize. Myslím, že se našli i ti, kteøí tam nechodili jen kvùli hokeji, ale pro dobrou náladu. Panovala zde totiž taková zvláštní pøátelská pohoda. Všichni se chovali ohleduplnì, nikdo na nikoho nepokøikoval, ani nikomu nenadával a ve vzduchu bylo cítit jakési souznìní. S každým vyhraným zápasem, stejnì tak jako v hráèích, i v nás narùstalo zdravé sebevìdomí a touha po prvenství. Asi nejvíc vzrušující byl páteèní zápas s Kanadou. První tøetinu jsme vidìli ještì pøed vyuèováním, v jedné místnosti nás dýchalo možná sedmdesát. Z druhé tøetiny jsme zastihli jen nìkolik posledních minut, ale tu poslední jsme si vychutnali celou. Jakmile padl první gól do kanadské branky, køièeli jsme jako smyslù zbavení. Pak ovšem naši radostnou euforii zpražili Kanaïané, kteøí 63 vteøin pøed koncem vyrovnali. Po napínavém prodloužení pøišly na øadu samostatné nájezdy. Jak se útoèníci pøibližovali k soupeøovì brance, úplnì jsme se oèima vpíjeli do obrazovky. A pak ten bengál, když jsme se zase o krùèek pøiblížili olympijskému zlatu. Nebyli jsme jediní, kdo tato utkání intenzivnì prožívali. Celá republika žila jen hokejem. Asi tomu nebudeš chtít vìøit, ale v podnicích se posouvala pracovní doba, ve školách se neuèilo, mnozí si brali dovolenou. Teï si urèitì myslíš, že jsme cvoci, tohle všechno jenom kvùli hokeji. Ale zkus nás pochopit, probouzelo se v nás vlastenectví a ani nevíš, jak jsme byli všichni hrdí, když se o našem malém státeèku povídalo všude ve svìtì a Amerièané listovali v atlase, aby zjistili, kde vlastnì ta Èeská republika leží. Jakmile jsme dosáhli onoho triumfu a ostrý hvizd p횝alky definitivnì zpeèetil naše vítìzství, stanula jsem v nejednom vroucím objetí. Brzy na to se po silnících zaèala prohánìt auta ovìnèená vlajkami a samozøejmì se oslavovalo. Vždy byl také dùvod – naši hokejisté, hokejisté ÈR se stali olympijskými vítìzi prvnì v historii. Pøi návratu našich reprezentantù z Nagana se na Staromìstském námìstí tísnily davy fanouškù, aby se pøivítaly se svými idoly. Kiki, jak bych Ti ještì pøiblížila tu bájeènou atmosféru? To snad ani poøádnì nejde, popsat všechny ty pocity, musí se to prostì prožít. Pozdravuj všechny známé a doufám, že stále platí naše domluvené setkání. Už se moc tìším. Jitka JITKA KOLÁØOVÁ, V. A

Cítíte ten závan, ten vzdoušek? Ano, to už na nás dýchlo jaro. Je to tu, vážení ètenáøi, už i špaèek zpívá, snìženky vzhlížejí ke sluníèku. Zaène doba plození, kvìtù, lásky. I když zima se tak snadno nevzdává, dá nám ještì pìknì na frak. Vsadím se, že se èerti ještì nìkolikrát poperou o snìhovou peøinu, ani mrazy se nám nevyhnou, pøesto, že je jaro na dosah. Pøed lety se v bøeznu slavívalo MDŽ. Muži se pøedhánìli v pozornostech, i v tom, kdo víc vypije. Úklidové èety ze záchytky mìly potom co dìlat, aby padlé staèily do rána posbírat. Øíká se bøezen – za kamna vlezem. No jo, ale zkuste vlézt za kamna v paneláku. Výhodu mají chalupáøi, kteøí si dnes postaví za drahý peníz kachlová kamna, pøed lety zbouraná. Ona romantika, návrat k pøírodì, je dnes velká móda, ale nesmí se pøijít o pohodlíèko. Co se týèe ochrany pøírody, o tom se také jen stále mluví, ale „skutek utek“. Abyste se tedy mohli jarní pøírodou co nejdéle procházet (napø. i zvyšovat èeskou populaci), nabízím nìkolik bleskových receptù – nejen jídlo je to hlavní. Základem je chléb a rohlíky, na které se ostatní maže, plácá, nebo se pøikusuje. – Zkuste uhníst tøenou nivu s køenem, ochute malièko koòakem nebo brandy a ozdobte sekanými oøechy. – Chyte si slaneèka, umelte na strojku, co se mu øíká mlýnek. Nakrájejte na kostièky kyselou okurku a všechno smíchejte s 10 dkg másla.

– Asi 20 dkg nakrájeného pórku poduste na másle, pøidejte 4 dkg droždí a smažte, dokud se puch nezmìní na vùni. Vmíchejte 3 vejce, osolte a po ztuhnutí zpestøete kapièkou keèupu. – Máte hermelín? Utøete ho s máslem, pøistrouhnìte jablko, zdobte paprikou. – Na pánvièce zahøejte 3 lžíce mléka, vložte na kousíèky nakrájené dva tavené sýry. Míchejte, dokud se nerozpustí. Pøidejte lžièku másla, vejce, sùl, a špetku papriky. Máte-li salám, nakrájejte, vsypte, smíchejte a papejte. – Vražedná pomazánka Extáze se dìlá z pivního sýra a másla, cibule, kyselé okurky, hoøèice a ostrého koøení. Semeleme vše a koøením dochutíme do hmoty zvané „kušna v plamenech“. – Semeleme 3 vaøená vejce, moravanku, kousek salámu a tvrdého sýra. Spojíme tatarskou omáèkou. – Celer, mrkev, 2 okurky, 2 vaøená vejce a opìt tatarská omáèka. Mrkev strouháme najemno, ostatní na hrubší kousky a spojíme. – Smícháme 20 dkg másla, 6 sýrù Vítìz, 15 dkg strouhaného køenu a špetku koøení. – A na posledním místì preventivní protichøipková pomazánka. Stejné množství mrkve a køenu nastrouháme a smícháme se šávou z citronu a trochou jogurtu. Èím ostøejší, tím úèinnìjší. A pokud byste nìkde v lese, nebo u øeky pøeci jenom tu chøipku chytili, nezapomìòte, že nejlépe se vypotíte ve dvou a v jedné posteli! M. BUBENÍKOVÁ

Existují jisté meze…

Co dìlá kontrolní a revizní komise? Protože mì jako obèana zajímalo projednávání rozpoètu mìsta na rok 1998, zúèastnil jsem se 12. bøezna 98 zasedání MZ. Oèekával jsem definitivní rozhodnutí zejména u tak zásadního problému, jakým je nemocnièní monoblok, dále objasnìní nvestice 650 000 Kè na studii sportovního areálu a urèení majetku mìsta k prodeji (jedná se témìø o 10 mil. Kè). Udivilo mne, že ti, jichž jsem se ptal, o jaký majetek mìsta urèený k prodeji se jedná, nevìdìli. Ti, kteøí by v první øadì mìli zcela pøesnì znát, tonuli v nevìdomosti. Podruhé jsem se podivil nad zpùsobem schválení èástky 650 000 Kè na projekt „Øešení sportovního areálu“. Pøekroèila rada svou pravomoc? Existuje zápis z jednání rady (usnesení) a probìhlo výbìrové øízení? Je zadokumentováno? Kdo tento pøípadný pøestupek pominul? Je rozhodování o investicích do tohoto projektu „prùhledné“? A nakonec mì pøekvapila zpráva o tom, že finance na výstavbu nemocnièního monobloku nebudou, aèkoliv MÚ jednal po celý rok 1997 tak, jako by šlo o hotovou vìc. Došlo nyní k „mezikroku“ – ten ovšem navrhlo vedení nemocnice již pøed dvìma roky. Proè bylo tenkrát tohle øešení odsouzeno a nyní opìt vzkøíšeno? Vím dobøe, že vedení mìsta není zdaleka jednoduché a vše se odvíjí od stavu mìstské pokladny. Proto mne zaráží, že se odkládá (a pøitom se pochopitelnì zvyšují finanèní náklady) doøešení vìcí, které jsou prioritní a pøipravují se projekty, na jejichž realizaci peníze nejsou a dlouho nebudou! Zajímalo by mne, napøíklad, zde firma NASA setrvá ve vedení nemocnice i v pøípadì, že k výstavbì nemocnièního monobloku nedojde? Proè byl odmítnut pøevod 3,6 mil. Kè z okresního rozpoètu pro Nemocnici v Sušici? Vzápìtí se nabízejí i další otázky, na nìž má veøejnost právo znát odpovìï (po mnoha mlhavých diskusích). Je pravdou, že smlouva s dodavatelem projektu na sp. areál byla podepsána bez schválení rady a zastupitelstva? Jak zdùvodní dodateèné schválení zastupitelstvo? Také majetek mìsta by mìl být vhodnì obhospodaøován. I tady však marnì pátrám po zcela konkrétní odpovìdi. Chtìl bych vìdìt, o který majetek urèený k prodeji se jedná, i to, jakým zpùsobem pokraèuje pøevod kasáren Pod Kalichem a v ul. Nádražní do majetku Mìsta. Kolik projektù bylo v tomto volebním období vypracováno, za jakou cenu a kolik jich bylo realizováno? A dále: Jak dopadla kontrola komise architektù? Jaké je vyjádøení kontrolní a revizní komise ke zmiòované kontrole? Jakým zpùsobem tato komise reagovala na skuteènost, že smlouva za 650 000 Kè byla podepsána bez kladného vyjádøení zastupitelstva???! Doufám, že se v našem mìstì s jeho vedením situace „mnoho vyøèeno, málo zodpovìzeno“ rapidnì zmìní. K lepšímu. MVDr. A. Herza

Kultura

Zveme vás do kina…

Filmový klub

Stùj, nebo se netrefím! Píše se duben roku 1945 a malebná krajina v okolí obce Kopysky budí dojem, že se nic zvláštního nemùže stát. Což je ovšem osudný omyl… Autoøi nejnovìjší èeské situaèní komedie (scénáø – Miloò Èepelka a Jiøí Šebánek) vyšlou své hrdiny na køivolakou cestu plnou omylù, pøevlekù a zámìn a všechno to odstartuje èerný spojenecký pilot. Události se dají do pohybu a jako lavina na sebe nabalují další a další pohromy. Ve filmu uvidíme vtipné situace a uslyšíme vtipné dialogy a jeho výrazným kladem je vynikající herecké obsazení. Za všechny jmenujme – Josef Abrhám, Ivana Chýlková, Jiøí Bartoška, Pavel Køíž, Pavel Landovský, Milan Šteindler a další. Hra Pøed dvìma lety natoèil režisér David Fincher divácky úspìšný film Sedm a nyní se vrací s pøíbìhem, který nechává diváka do posledního okamžiku v absolutním napìtí. V souèasné dobì je film v èele amerického žebøíèku. Hrdinou snímku je bankéø Nicholas (v podání Michaela Douglase), znudìný životem, který v den svých narozenin dostává od bratra dárek – hru a jeho život se zaèíná mìnit. Ocitá se v nebezpeèí, pøekonává nástrahy a nakonec zjišuje, že hraje o život. Muž, který vìdìl pøíliš málo Komedie o muži, který se v cizí zemi náhodnì pøiplete do cesty rafinovanému špionskému spiknutí na zavraždìní významného politika, je typickým pøíbìhem o nevinném hrdinovi, vrženém doprostøed nepochopitelné intriky. Pøíznivci komika Billa Murraye si pøijdou na své. Èeská soda Støihový film o trapných reklamách, ješitných politicích, diskusních poøadech a posledních vìcech èlovìka. Filmový sestøih toho nejlepšího, co nám Èeská soda za 5 let své existence pøinesla, je nejen zprávou o stavu humoru v èeských polistopadových zemích, ale i svìdectvím o naší „drahé“ televizi a její superprogramech. Uvidíme tu staré filmy v nových souvislostech, major Zeman se pustí do svého jedenatøicátého pøípadu, primáø Sova se s námi podìlí o krásy ortopedie, zasoutìžíme si v Risku, stihneme desítky reklam a zopakujeme si i pár dùležitých slovíèek v populárním kurzu nìmeckého jazyka Alles Gute! Pøijïte se pobavit, protože tento film je urèitì pøíjemným zpestøením souèasného programu v kinech a zasmìjete se, jako u èeského filmu už dlouho ne.

Ïáblùv ostrov Leží na okraji Atlantiku, pod ledovým krunýøem, propalovaný sopkami a žhavými gejzíry. Na ètvereèním kilometru tady potkáte tøi drsné, málomluvné seveøany, kteøí se buï vracejí z rybolovu nebo zrovna nastupují na šichtu do továrny na rybí konzervy. Jsou chudá, pováleèná padesátá léta a Island na první pohled nevypadá na pozemský ráj. Ti, kteøí žijí na pøedmìstí Reykjavíku v hangárech, jež tu zbyly po americké armádì, by o tom mohli vyprávìt. V popøedí se odehrává osud manželù Thomase a Karolíny, jejichž život je rozdìlen mezi tvrdou práci a pokusy o výchovu vnukù, které jim zanechala podnikavá dcera, jež vèas odjela hledat štìstí do Ameriky. Oscarový režisér a scénárista Fridrik Thór Fridriksson je jedním z mála tvùrcù, kterým se podaøilo pøekroèit lokální rámec islandské kinematografie a uvádìný film byl ocenìn na MFF v Karlových Varech. Èerpáno z filmového èasopisu Cinema a informaèních materiálù filmových distributorù. – sz –

Po otevøení v roce 1992

v pøírodì) umožòujeme vstup do muzea i v tomto období. Bìhem letošní zimy, která nebyla pøíliš štìdrá na sníh, využívali této možnosti i poèetné skupiny lyžaøù. Kromì toho se samozøejmì pøipravují i výstavy pro letošní rok. Na co se tedy mohou návštìvníci tìšit? Muzeum Šumavy v Kašperských Horách nabídne tøi celosezónní výstavy. První bude výstava „Ohrožená pøíroda“, kterou pøipravilo pøírodovìdné oddìlení muzea. Hlavním tématem výstavy bude ochrana pøírody a èinnost Stanice pro handicapované živoèichy, která pracuje pøi muzeu již desátý rok a kterou prošlo nìkolik desítek nejrùznìjších živoèichù s nejrùznìjšími poranìními (pøedevším drobní savci a ptáci), jimž bylo poskytnuto ošetøení a byli v naprosté vìtšinì vráceni zpìt do volné pøírody. Nìkolik jedin-

nedìle 19. dubna J. K. Tyl – Palièova dcera Praha – Národní divadlo. Hrají: I. Janžurová, V. Galatíková, Z. Bydžovská, V. Postránecký, O. Kaiser, A. Švehlík, J. Vala a další. Odjezd autobusu v 10 00 hod. z nábøeží v Sušici. Zaèátek pøedstavení ve 1400 hod. Vyprodáno! støeda 29. dubna Galaveèer módy 98 Strakonice Moderuje Pavel Poulíèek, host veèera Michal David. Modely pøedvádìjí nejlepší èeské modelky. Odjezd autobusu z nábøeží v Sušici v 1900 hod. Zaèátek programu ve 2000 hod. Cena zájezdu: 170 Kè (doprava, vstupenka). Pøihlášky v kanceláøi MKS nejpozdìji do 20. 4.

sobota 9. kvìtna J. K. Tyl – Palièova dcera Zadáno pro nemocnici. Letní zájezdový program sobota 20. èervna Sen noci svatojanské Otáèivé hledištì Èeský Krumlov sobota 11. èervence Dvùr Králové nad Labem návštìva ZOO – safari sobota 25. èervence Zámek Kynžvart a pøírodní rezervace SOOS u Chebu sobota 8. srpna Konopištì a botanická zahrada Prùhonice sobota 15. srpna Kouzelná flétna Otáèivé hledištì Èeský Krumlov.

Spoleènì u „støíbrného plátna“

Je to milý chlapec, a proto pojede do Ameriky…

Muzeum Šumavy v roce 1998 Pøesto, že bìhem zimních mìsícù jsou expozice Muzea Šumavy v Sušici i Kašperských Horách pro veøejnost uzavøené, za zdmi všech objektù panuje èilý ruch. Pøedevším se pøes zimu provádí dùkladný úklid všech expozic vèetnì vitrín a exponátù v nich, mytí oken, malování, lakování podlah atd. Jedná se o hezkých pár set metrù ètvereèních podlah a sklenìných ploch a o stovky exponátù, které je tøeba s maximální opatrností vyndat, oèistit a vrátit na pùvodní místo. Není to vùbec snadné, staèí se podívat, kolik desítek krabièek od zápalek je v jedné vitrínì v sušické expozici sirkaøství, èi kolik køehké krásy je pohromadì v jedné vitrínì ve skláøské expozici muzea v Kašperských Horách. Na zaèátku bylo sice uvedeno, že v zimì jsou muzea uzavøená, ale pøedem ohlášeným výpravám (zejména školám

strana 7

cù je však poškozeno natolik, že život ve volné pøírodì by znamenal jejich velmi rychlý konec, a proto jsou ve stanici umístìni trvale, nebo jsou pøevedeni do jiného obdobného zaøízení. Další velmi zajímavá výstava nese název „Sklo a kovy secese“ a je uspoøádaná ve spolupráci s muzeem v Karlových Varech. Tøetí, divácky velmi atraktivní výstavou, bude výstava podmaleb na skle ze sbírek Muzea Šumavy, doplnìná zápùjèkami z øady dalších muzeí. Tuto výstavu pøipravujeme spoleènì s Etnografickým ústavem ÈAV v Praze. Všechny uvedené výstavy budou zahájeny v prùbìhu mìsíce kvìtna a potrvají až do konce øíjna letošního roku. Také v sušickém muzeu pøipravujeme øadu zajímavých výstav. V kvìtnu zahájíme již tradiènì výstavou výtvarných prací dìtí ZUŠ Sušice a soubìžnì bude probíhat výstava prací

d ì t í z e ZŠ Ko m e ns kého. K tomu lze jen poznamenat, že je velmi potìšující, že sušické školy také spolupracují s muzeem velice dobøe již ètvrtý rok. Na tyto výstavy se dìti pøipravují již nìkolik mìsícù pøedem a pod vedením svých uèitelù si je také instalují. Muzeum, které pro nì bývá mnohdy jen strnulou a nezáživnou institucí, se tak stává místem, kde mohou ukázat svým rodièùm, známým a nakonec i celé øadì návštìvníkù své nadání, schopnosti a fantazii. V èervnu probìhnou výstavy výtvarných prací J. Šlechty a J. Svobody. Na prázdniny chystáme zajímavou výstavu vìnovanou historii a souèasnosti domù na sušickém námìstí. V druhé výstavní síni se návštìvníci seznámí s tím, jak se pralo a žehlilo za našich babièek a prababièek na výstavì nazvané „Velké prádlo“. A koneènì v záøí a v øíjnu chystáme výstavu o lidové architektuøe na Šumavì, která by mìla shrnout výsledky dlouhodobého výzkumu, na nìmž se muzeum podílí již od roku 1994. V souèasné dobì mohou návštìvníci Kašperských Hor navštívit v Galerii muzea výstavu obrazù a kreseb Zdeòka Rumlera z Plznì, která je doplnìna ukázkami souèasné produkce sklárny v Annínì, a do 13. dubna je v muzeu v Kašperských Horách otevøena výstava „Velikonoce na souèasné Šumavì“, která navazuje na velmi úspìšnou výstavu „Šumavské vánoce“. Vìøím, že výstavy se budou návštìvníkùm líbit a že budou ze všech tøí muzeí, která tvoøí souèást Muzea Šumavy, odcházet spokojeni, jako tomu bylo v pøedchozích letech. ZDEÒKA ØEZNÍÈKOVÁ.

V prvním ètvrtletí letošního roku se k naší velké radosti znaènì zvýšila návštìvnost našeho kina. Už v loòském roce se objevily první známky toho, že návštìvníci se do kin vracejí a že sledování filmu v kinosále má proti videu své výhody. Tak jako v minulém roce jsme kromì programu na každý den zajistili promítání pro školy, pøedstavení Filmového klubu a navíc pøehlídku Projekt 100. Pøehlídka byla urèitým pokusem rozšíøit pestrost nabídky v kinì a uspokojit i nároèné diváky. Návštìvnost na tìchto filmech byla velmi rozdílná, v prùmìru pøibližnì 20 osob na jednom promítání. Možná pøíštì, bude-li nabídka filmù zajímavá, pøijdou i ti diváci, kteøí si nevybrali nebo si neudìlali èas. A nyní nìkolik èísel o výsledcích kina za mìsíce leden až bøezen: poèet filmových titulù 56 z toho premiér 42 poèet divákù 5 300 z toho: poèet školních pøedstavení 4 poèet dìtí 918 poèet pøedstavení FK a Projektu 100 11 poèet divákù 195 Pro vaše porovnání – v roce 1997 byla návštìvnost kina za ètvrtletí prùmìrnì 2 300 divákù. Žebøíèek nejúspìšnìjších filmù: titul prùmìrný poèet divákù repríza na 1 pøedstavení 1. Titanic 228 osob èervenec 2. Bean 221 osob duben 3. Vetøelec: Vzkøíšení 138 osob èervenec 4. Muži v èerném 131 osob duben 5. Sopka 76 osob èervenec 6. Knoflíkáøi 68 osob èervenec 7. Svatba mého nejlepšího pøítele 64 osob duben 8. Hvìzdná pìchota 60 osob srpen 9. Ztracený svìt 58 osob – 10. Šakal 54 osob srpen Všechny uvedené úspìšné filmy budeme opakovat, mùžete je v našem kinì tedy ještì nebo znovu vidìt. A nakonec samozøejmì nabídka atraktivních titulù v pøíštím ètvrtletí: Duben: Stùj nebo se netrefím, Hra, Èeská soda Kvìten: Sbìratel polibkù, Flubber, Sedm let v Tibetu, Mandragora Èerven: Mrtvej brouk, Amistad, Jezerní královna, Lepší už to nebude, Muž se železnou maskou, Postman, Vlasy, Koule Podrobné programy najdete v programových skøíòkách kina, na plakátech, v Sušických novinách. Pøijïte, tìšíme se na vaši návštìvu. – sz – Knihy, gramofonové desky, sbírky – známky, pohlednice, fotografie aj., videokazety, CD, drobné ozdobné pøedmìty, hraèky a hry – už je nepotøebujete? Pøijïte je nabídnout zájemcùm do Sokolovny

v sobotu 25. dubna.

Je tu pro vás „ŠANCE“. Prodejci si mohou v kanceláøi MKS za poplatek 60 Kè zajistit prodejní místo na dobu od 9 do 17 hodin. Hlaste se ihned – kapacita míst je omezena!

Sport

strana 8

Na Mezinárodních policejních hrách

SKP Sušice uspìl Èlenové sportovního klubu policie Sušice lyžaøi – bìžci pokraèovali i v letošní sezónì ve velmi dobré reprezentaci naší TJ. V mìsíci únoru probìhlo policejní mistrovství ÈR v Harrachovì, kde uspìl zejména Karel Nový, který se stal pøeborníkem ÈR v bìhu na 10 km volnou technikou a v bìhu na 15 km klasickým zpùsobem skonèil na 2. místì, kdy mu zlatá medaile utekla o pouhých 7 vteøin. V kategorii nad 40 let se další nᚠzávodník Václav Kopaèka umístil 2× na 4. místì. Oba lyžaøi spoleènì s hokejistou Jiøím Zedníkem se zúèastnili také 13. roèníku Mezinárodních policejních zimních her, které se konaly v rakouském Insbrucku. Pøedchozí roèníky se odehrávaly na americkém kontinentì, poprvé tedy mohli policisté z celého svìta porovnat své sportovní výkony na evropské pùdì. Her se zúèastnilo více než 600 policistù ze 17 státù a zmìøili své síly ve tøech dis-

ciplinách – ve sjezdovém lyžování, bìhu na lyžích a ledním hokeji. Je potìšitelné, že i zde naši sportovci uspìli. Václav Kopaèka ve své vìkové kategorii obsadil 2× tøetí místo, Karel Nový byl 2× ètvrtý a hokejový tým, který byl utvoøen z jihoèeských policistù, k pøekvapení všech úèastníkù skonèil na druhém místì, když postupnì vyøadil týmy Rakouska, SRN a USA. Ve finále však nestaèil na mužstvo ze Švédska. Nᚠzástupce Jiøí Zedník patøil k oporám týmu a vstøelil nejkurióznìjší branku celého turnaje. Vystøelil od modré èáry smìrem na branku, kde trefil pukem do hlavy svého spoluhráèe a od hlavy se puk odrazil do branky. Te n t o g ó l r o z h o d l o vyøazení týmu USA z další soutìže. Výbor SKP Sušice dìkuje svým zástupcùm za dobrou reprezentaci a pøeje jim mnoho dalších sportovních úspìchù. VÝBOR SKP SUŠICE

FOTBAL Divize mužù:

Tatran Prachatice – TJ Sušice 2:2 (2:1). Cenný bod získali hosté, za které skóroval z penalty Hubáèek, a vyrovnávací gól dal Stanìk. TJ Sušice – SK Milevsko 4:2 (0:2). Domácí po nevýrazném výkonu v prvním poloèase prohrávali 2:0, po zmìnì stran se ale zlepšili a ètyømi brankami dokázali vývoj utkání obrátit. Autorem dvou branek domácích byl Hrubec, po jednom gólu pøidali Slivoò a Rovòan. Sekretáø TJ Sušice Vratislav Krulich k zápasu s Milevskem øekl: „Ze zápasu jsme mìli trochu obavy, nicménì úvod patøil Sušici. Hosté ale hráli dobøe v obranì a spoléhali na brejky a z jednoho z nich se ujali vedení. My jsme znervóznìli, nedaøilo se nám a inkasovali jsme druhou branku. V prvním poloèase hráli dobøe jen Stanìk a Hoda. Po zmìnì stran jsme dali rychlou branku a pak bojovností vývoj zápasu obrátili v nᚠprospìch. Závìr utkání byl naší exhibicí.“

Divize dorostu:

Motorlet Praha – TJ Sušice starší 1:1 (0:0). Hosté uhráli cennou remízu, i když v prvním poloèase si vytvoøili øadu šancí. Autorem branky Sušice byl Holeèek. Motorlet Praha – TJ Sušice mladší 1:2 (1:2). Neèekané vítìzství Sušice nad vedoucím týmem tabulky. O obì branky hostù se postaral Prexl. TJ Sušice – FC Pøíbram starší 0:3 (0:1). Sušice byla favorizované Pøíbrami v prvním poloèase vyrovnaným soupeøem, v druhé pùli byli hosté lepší, dvakrát skórovali a odvezli si všechny tøi body. Trenér Jaroslav Stanìk: „V prvním poloèase jsme byli Pøíbrami vyrovnaným soupeøem, po zmìnì se nám pøestalo daøit v osobních soubojích, naopak Pøíbram ještì dvakrát skórovala a pak už jen kontrolovala své vítìzství.“ TJ Sušice – FC Pøíbram mladší 0:2 (0:1). Ve vyrovnaném zápase byli støelecky úspìš-

ELEKTRONICKÉ ŠIPKY

nìjší hosté, kteøí získali li chøipkové epidemii chybìli i všechny body. dokonce tøi hráèi základní sestavy. Naším cílem byla remíOblastní pøebor žákù: za, ale kluci zabojovali a doTJ Sušice – Viktoria Mari- k á z a l i v y h r á t . S   v ý s l e d k y ánské Láznì starší 1:0. Vítìzství obou zápasù jsem velmi spozajistil domácím svým gólem Ši- kojen.“ máèek. TJ Sušice – Viktoria Ma- Okresní pøebor mužù: riánské Láznì mladší 0:0. Ani Tatran Dlouhá Ves – TJ Sujeden ze soupeøù se z branky ne- šice B 1:1. Bod pro hosty zajistil radoval, a tak se body nakonec z pokutového kopu Trèman. dìlily. Mistrovské zápasy TJ SuTJ Pøeštice – TJ Sušice star- šice ší 0:2. Cenné vítìzství zajistili Divize mužù: hostùm svými brankami Kopal 11. dubna: SK Èeské Budìjovice a Lukeš. B – TJ Sušice. TJ Pøeštice – TJ Sušice 19. dubna: TJ Sušice – SK Stramladší 0:3. Za Sušici skóro- konice. vali Musil, Šimáèek a Prchlík. Divize dorostu: Trenér starších žákù T J 11. dubna: Libuš Praha – TJ Sušice Sušice Václav Kotrba: „Oba 18. dubna: TJ Sušice – 1. FC zápasy pro nás byly velice Roudná. tìžké, protože jsme v ani jed- Oblastní pøebor žákù: nom z nich nemohli nastoupit 11. dubna: TJ Sušice – ZÈE Plkompletní. Do Mariánských zeò (od 1000 a 1215 hodin) Lázní jsme jeli pouze v jede- 18. dubna: Jiskra Aš – TJ Sušice. nácti Kluci podali taktický vý- Okresní pøebor mužù: kon a vybojovali tìsné vítìz- 13. dubna: TJ Sušice B – TJ Stráství. Proti Pøešticím nám kvù- žov B.

CYKLISTIKA

Na poøadu byla soutìž jedV Plzni byl nejlepší Miro- je v elektronických šipkách Sušice porazila vedoucí Cyklisté Jiko Èácha Suši- ské okruhy „Jiko Èácha Sušislav Šíma n o t l i v c ù i   p á r ù . V í t ì z e m ce se peèlivì pøipravují na blí- ce 98“ uskuteèní 31. kvìtna. jednotlivcù, který pravidelnì Sympact Plzeò A Dalšího turnaje Masters Bohemia Dart Cup v elektronických šipkách, který tentorkáte hostila Plzeò, se zúèastnila šestièlenná výprava sušických šipkaøù ve složení Vlastimil Míèka, Miroslav Šíma, TomᚠUlrych a Josef Šedivý. V konkurenci 94 hráèù si vedl nejlépe Miroslav Šíma, který obsadil vynikající druhé místo. Tìsnì za medailovými stupni na 4. pøíèce skonèil Ladislav Kaiser, na 5. – 6. místì figuroval Josef Zahradník a na 9. – 12. pøíèce se umísitl TomᚠUlrych. Další dva šipkaøi SK MBC Sušice Vlastimil Míèka a Josef Šedivý skonèili spoleènì na 17. – 24. místì.

V èele Sušice Open stále V. Míèka

V pøedminulém kole seriálu šipkových turnajù jednotlivcù „Sušice Open“, které se tentokráte zúèastnilo 24 hráèù vèetnì dvou žen, vybojoval prvenství Èestmír Slovák z Kašperských Hor pøed Miroslavem Šímou z SK MBC Sušice a Josefem Zahradníkem z téhož klubu. Výbornì si vedla Petra Netrvalová ze Sušice, která se dokázala prosadit až na 6. místo. V prùbìžném poøadí se v èele soutìže stále drží Vlastimil Míèka z SK MBC Sušice, který tentokráte skonèil na 9. – 12. místì. Výsledky : 1. Èestmír Slovák – Kašperské Hory, 2. Miroslav Šíma – SK MBC Sušice, 3. Josef Zahradník – SK MBC Sušice, 4. Jan Šírek – Exitus Kolinec, 5. – 6. David Rubᚠ– Klatovy, Petra Netrvalová – Sušice, 7. – 8. Jiøí Pavloviè – SK MBC Sušice, František Ferus – SK MBC Sušice, 9. – 12. Pavel Tesaø – Laguna Kolinec, Jan Brucháè – Keply, Jan Kudlic – Laguna Kolinec, Vlastimil Míèka – SK MBC Sušice.

Sušice Open pro Školu

Zdenìk Škola z Velhartic se stal vítìzem dalšího turna-

každý ètvrtek organizuje v restauraci „U Chovatelù“ v Sušici agilní oddíl SK MBC Sušice. Tentokráte se na nìm sešlo tøiatøicet vyznavaèù šipkového sportu, když pøijeli hráèi i z Plznì a Horažïovic. V konkurenci mužù si velice dobøe vedla i jediná žena – Mirka Maršátová z Klatov, která se umístila na celkové 9. – 12. pøíèce. Výsledky: 1. Z. Škola (Velhartice), 2. P. Tuèek (Keple), 3. J. Zahradník (SK MBC Sušice), 4. J. Šmrha (Sympact Plzeò B), 5. – 6. J. Jirka a V. Míèka (SK MBC Sušice), 7. – 8. M. Kopelent (Hlavòovice) a F. Ferus (SK MBC Sušice), 9. – 12. M. Maršátová (Klatovy), J. Kudlic (Laguna Kolinec), J. Tomášek (Sympact Plzeò B), M. Rychtera (Rabí).

V dalším kole extraligy družstev v elektronických šipkách si hráèi SK MBC Sušice vedli výbornì, když porazili vedoucí tým tabulky Sympact Plzeò a oplatili tomuto týmu porážku. I pøesto ovšem sušiètí šipkaøi figurují na druhém místì tabulky, když mají horší skóre než jejich soupeø.

Josefovský turnaj v Sušici

Tøicet šipkaøù se sešlo minulou sobotu v restauraci “U Chovatelù” v Sušici, kde SK MBC Sušice ve spolupráci s Cykloservisem Míèka Sušice uspoøádal “Josefovský turnaj” v elektronických šipkách. Aèkoli se na první dvì medailové pøíèky probojovali šipkaøi poøádajícího SK MBC Sušice, dokázali se mezi nejlepší prosadit i závodníci z Domažlic, Kolince, Velhartic, Èeského Krumlova, Hlavòovic, Zadova, Žichovic èi Churáòova.

v soutìži jednotlivcù se pøi neúèasti extraligových hráèù SK MBC Sušice Josefa Šedivého a Ladislava Kaisera stal jejich oddílový kolega Miroslav Šíma, když zvítìzil pøed dalším šipkaøem poøádajícího SK MBC Sušice Jiøím Jirkou. Tøetí pøíèka patøila Davidu Špalkovi z Domažlic. Poøadí na dalších místech bylo následující: 4. Jan Šírek – Exitus Kolinec, 5. – 6. Zdenìk Škola – Velhartice, František Ferus – SK MBC Sušice, 7. – 8. Michal Krèma – Èeský Krumlov, Jan Kudlic – Laguna Kolinec, 9. – 12. Vlastimil Míèka – SK MBC Sušice, Vladimír Kopelent – Hlavòovice, Vojtìch Šafáø – Sušice, Ondøej Oldøich – Zadov, 13. – 16. Jaroslav Jaroš – SK MBC Sušice, Miroslav Pena – Žichovice, Martin Pešl – Churáòov, Vlastiml Holeèek – Žichovice.

žící se sezonu Šumavské unie amatérských cyklistù Deset èlenù cyklistického oddílu Jiko Èácha Sušice se pøipravuje na blížící se silnièní cyklistickou sezonu. Jejich hlavním cílem je úèast v letošním seriálu závodù Šumavské unie amatérských cyklistù – Ramala Cup 1998. Ramala Cup, který si bìhem tøí roèníkù získal velkou oblibu cyklistù z prakticky z celého západoèeského regionu a v letošním roce se skládá ze 13 závodù, zavítá zásluhou Jiko Èácha a Zbyòka Pokorného i na Sušicko. Úvodní závod seriálu se jede už 19. dubna v Klatovech, kde je na poøadu èasovka jednotlivcù na 20 km Klatovy – Švihov a zpìt. Cyklisté z Jiko Èácha Sušice jsou poøadatelem pátého závodu seriálu Š. U. A. C., který se pod názvem Šumav-

Domácí volejbalistky skonèily druhé

Vlastimil Míèka z SKMBC Sušice patøí mezi nejvìtší propagátory šipkového sportu. Hraje extraligu i I. ligu družstev. V Sušici organizuje každý týden šipkové turnaje jednotlivcù pod názvem „Sušice Open“.

Sedmý roèník volejbalového turnaje žen „O pohár mìsta Sušice“ uspoøádal v tìlocviènì ZŠ Lerchova ulice v Sušici za úèasti osmi týmù sušický oddíl odbíjené. Zúèastnìné týmy byly rozdìleny do dvou skupin, ve kterých se hrálo systémem každý s každým na dva sety. Výsledná tabulka pak urèila dva nejlepší celky, které postoupily do finálových bojù. Ve finálové skupinì se hrálo opìt systémem každý s každým, tentokráte na dva vítìzné sety, když do tabulky se zapoèítávaly i výsledky ze vzájemných zápasù v základních skupinách. Ze skupiny A postoupily do finále volejbalistky TJ Sušice A a Vimperka, ze skupiny B si postup do elitní ètyø-

ky zajistily hráèky TJ Klatovy a TJ Strašín. Celkové prvenství vybojovala TJ Klatovy, která v rozhodujícím zápase o první místo porazila TJ Sušice A 2:0 na sety (15:12 a 15:11). Tøetí pøíèka patøila Vimperku, ètvrté skonèily hráèky TJ Strašín. Bojovalo se také o umístìní na celkovém 5. – 8. místì, když nejlépe si vedly hráèky Radomyšle, které nakonec získaly 5. místo. Šesté byly Š t á h l a v y, s e d m é J a n o v i c e a turnaj osmým místem uzavøelo domácí béèko. Turnaj sponzorsky podpoøili tito podnikatelé a firmy: Pekaøství Rendl Sušice, Sklárny Rückl a syn Annín, Dárky Adamcová Dlouhá Ves, Potraviny Chmelík, Foto Fišer a Potraviny Pitra.

Zbynìk Pokorný je poøadatelem závìreèného závodu Ramala Cupu, kterým je populární èasovka Sušice – Modrava. V letošním roèníku Šumavské unie amatérských cyklistù budou oddíl Jiko Èácha Sušice reprezentovat tito cyklisté: Pavel Èácha, Václav Procházka, Karel Dvoøák, Vladimír Èeøovský, Zbynìk Pokorný, Vladimír Koubek, Richard Nový, Vladimír Cervan, František Babický a Petra Procházková.

STOLNÍ TENIS

Dalším kolem pokraèovala „Sušická skupina“ okresního pøeboru II. tøídy ve stolním tenisu družstev. V èele tabulky jsou stolní tenisté Tatranu Dlouhá Ves B, kteøí v prùbìhu soutìže dosud neprohráli. Na svém kontì mají osm vítìzství a 24 bodù. Druhá je TJ Nalžovské Hory, která získala 12 bodù, stejnì jako tøetí Žichovice. Tatran Dlouhá Ves B – TJ Nalžovské Hory 10:0. Zápas byl jasnou záležitostí domácích, kteøí vyhráli všechna utkání. Tatran Dlouhá Ves B – TJ Žichovice 6:4. Nejlepším hráèem domácích byl Lariš, který získal tøi body ve dvouhrách a navíc s Kopou pøidal bod ve ètyøhøe. TJ Žichovice – Nalžovské Hory 2:8. Za žichovické stolní tenisty uhrál dva body Sváta. TJ Nalžovské Hory – TJ Žichovice 6:4. TJ Žichovice – Tatran Dlouhá Ves B 1:9. Dlouhoveští stolní tenisté dovolili Žichovicím uhrát pouze jeden bod. TJ Nalžovské Hory – Tatran Dlouhá Ves B 0:10. D a l š í bezkonkurenèní vítìzství Dlouhé Vsi.

Inzerce

strana 9

strana 10

Inzerce

Inzerce

40 let pøíjmu televize v Sušici Psal se rok 1953. Ve svìtì si razila cestu televize a Praha rovnìž zahájila po nìkolikaleté pøípravì vysílání èsl. televizního programu. Stalo se tak 1. kvìtna 1953 z prvního studia, které bylo v bývalé M욝anské besedì ve Vladislavovì ulici na Novém Mìstì v Praze. První vysílání zahájili populární herci Jaroslav Marvan a František Filipovský. Televize, jako moderní prostøedek šíøení informací, zábavy a kultury, se rychle stala zájmem široké veøejnosti a jinak tomu nebylo ani v Sušici. V té dobì byl v provozu pouze vysílaè Petøín, ale jeho tehdejší výkon umožòoval pøíjem jen velmi slabého signálu, a to jen na výše položených místech na Sušicku. Daleko silnìjší byl signál sousedních bavorských rakouských televizních vysílaèù. Dne 15. 11. 1955 zahájil zkušební provoz druhý televizní vysílaè Ostrava – Hošálkovice. Podle programu vládní komise pro výstavbu televize v ÈSR a zprávy, která byla zveøejnìna v tisku, kryly dosavadní dva televizní vysílaèe v èeských zemích (Praha a Ostrava) jen asi 30 % území. Kvalitnìjší pøíjem na území západních a jižních Èech mìl zajistit vysílaè na Kleti v jižních Èechách, který mìl být uveden do provozu dnem 1. 5. 1959. V západních Èechách mìl zlepšit pøíjem vysílaè Krašov, ale jeho výstavba se mìla zahájit teprve v r. 1958. Pøesto však podle studie vládní komise mìla zùstat nìkterá místa nepokrytá signálem a mezi nimi byla bohužel i oblast Sušicka. Pøes tyto krajnì nepøíznivé podmíny televiz-

ního pøíjmu pøibýval poèet koncesionáøù, další lidé si poøizovali televizní pøijímaèe a pro získání alespoò nìjakého pøíjmu stavìli rùzná, vìtšinou málo úèinná anténní monstra, ale o trochu kvalitním pøíjmu bylo možné jen tìžko uvažovat. Tato skuteènost a nejasné vyhlídky na budoucí zlepšení pøíjmu televizního signálu v Sušici byly podnìtem nìkolika málo nadšencùm pokusit se o amatérské øešení vzniklého stavu. Tím bylo vybudování pøenosové aparatury a její instalace v chatì na vrchu Svatobor. V oné dobì bylo možné nìco takového podniknout jedinì pod hlavièkou radioklubu Svazarmu, kde se sdružovali radioamatéøi, jediná organizace, která mohla a smìla zamýšlenou akci realizovat. Mezi první iniciátory této myšlenky patøil Jan Kùrka, který v té dobì byl zamìstnán jako mistr výrobního výcviku ve škole místního hospodáøství v Poštovní ulici v Sušici, Jan Foøt, vedoucí telekomunikaèního okrsku v Sušici, Fr. Strasser, dìlník – radioamatér, npor. Ant. Jirava, spojaø útvaru Pohranièní stráže, kpt. Jos. Mráz, spojaø armády. Spolu s tím, jak se tato myšlenka dostávala do povìdomí veøejnosti, pøibývali další zájemci, kteøí byli ochotni pøiložit ruku a dát svoje znalosti ve prospìch této vìci. Nastal èas hledání a získávání poznatkù, odborné literatury byl naprostý nedostatek a pokud existovala, nebyla pro lidi, kteøí mìli chu pustit se do tak nároèné práce, dostupná. Za zmínu stojí i to, jaké starosti nastaly, když se ovìøovaly možnosti pøíjmu televizního signálu z vysílaèe Petøín na Svatoboru. Na ope-

raèním oddìlení u vojákù byl proto vypracován prùøez terénem Svatobor – Petøín a bylo zjištìno, že na této pøímce je nìkolikeré terénní pøevýšení a pøesto pøíjem z Petøína na Svatoboru byl. To bylo na sklonku roku 1957, a když se rýsovala možnost zhotovit zaøízení pro pøenos televize amatérsky, vyvstal problém, kde a jak získat finanèní prostøedky a kdo bude zajišovat organizaci celé akce vèetnì nezbytných úøedních formalit. Nelehkou prací bylo pøesvìdèit funkcionáøe okresních orgánù a získat jejich podporu, protože v Sušici se už tradiènì všechno nové tìžko rodilo. Po pøekonání nedùvìry k realizaci této nároèné akce se podaøilo dostat celou záležitost na poøad jednání rady ONV v Sušici dne 21. února 1958. Podle návrhu Svazarmu byla ustanovena komise pro øízení výstavby retranslaèní stanice. Jejím pøedsedou byl jmenován tajemník ONV Ant. Havlík a èleny byli další funkcionáøi, kteøí z titulu svého zamìstnání nebo zastávané funkce mohli úèinnì pomoci. V této dobì byly v pøedstihu zajišovány podmínky , za kterých by bylo možné celé zaøízení postavit a v chatì na Svatoboru instalovat. Chatu mìlo pronajatu od mìsta Sušice družstvo Jednota a v horní èásti byla umístìna vojenská hláska se stálou obsluhou. S velitelstvím divize byla dohodnuta v pøípadì nutnosti pomoc vojákù a pøi výpadku elektrického proudu by byl k dispozici agregát, který tam vojáci mìli. Chata byla sice elektrifikovaná, ale pøíkon nestaèil k napájení všech zaøízení, která se

mìla instalovat. Bezpodmíneènou nutností bylo zøídit nový kabelový pøívod v délce 480 metrù a provést nezbytné stavební úpravy dvou místností v chatì, kde mìlo být zaøízení umístìno. Pøi prvním jednání ustavené komise pro výstavbu retranslaèní stanice bylo rozhodnuto, že vybudování bude zaøazeno do akce „Z“ a u ONV bude pro tento úèel zøízeno zvláštní finanèní konto, na které budou soustøeïovány získané finanèní prostøedky. Nakládat s ním bude finanèní odbor ONV podle dispozic a dokladù Svazarmu. Souèasnì bylo dohodnuto požádat o finanèní i jinou pomoc podniky a závody na okrese Sušice. V první polovinì roku 1958 probíhaly horeèné pøípravy, radioamatéøi shánìli na rùzných místech „rozumy“ a dokumentaci, které bylo v té dobì poskrovnu, navštívili radioklub Svazarmu v Jihlavì, který již pøenosovou aparaturu stavìl a bylo navázáno spojení s radioklubem v Domažlicích, který pøipravoval výstavbu podobného zaøízení na vrchu Koráb u Kdynì. Koncem mìsíce února 1958 byly pøípravy tak daleko, že mohla být podána žádost ministerstvu spojù – radiokomunikaèní správì o povolení zøídit na Svatoboru retranslaèní stanici, schválená a doporuèená pøíslušnými okresními i krajskými orgány a doložená všemi požadovanými pøílohami. Byl navázán kontakt s Ústøedním radioklubem Svazarmu v Praze, který mìl možnost poskytnout odbornou pomoc, protože mìl k dispozici mìøící zaøízení a urèité kontakty s místy, odkud bylo možné získat souèástky a materiál jinak tìžko dostupný. Jak se pozdìji ukázalo, byli mezi odborníky, kteøí ob-

strana 11

èas do Sušice dojíždìli, i pøíslušníci speciálního útvaru ministerstva vnitra, povìøení docela jinými úkoly. Pøípravy byly v plném proudu, ale stále chybìlo povolení ministerstva spojù. Po urgenci, která byla podána 26. srpna 1958 cestou ONV v Sušici, dostavila se 24. 9. 58 komise, složená ze zástupcù orgánù, v jejichž kompetenci bylo vydání povolení. Ta kladnì hodnotila dosud provedené pøípravy a celá akce se tedy mohla naplno spustit. 30. záøí 1958 byli na ONV v Sušici pozváni øeditelé a pøedsedové záv. výborù z rozhodujících podnikù a závodù na okrese, byli seznámeni s plánovanou výstavbou televizního pøevadìèe a požádáni o pomoc, což mìlo velmi kladnou odezvu. Už na místì byl dán pøíslib, že n. p. Solo vedle fin. pøíspìvku

20 000 Kès zhotoví ve svých strojních dílnách šasi pro aparaturu a vysílací anténu. OSP pøislíbil provést zdarma stavební úpravy ve dvou místnostech chaty, kde bude aparatura instalována a že dodá cihly a písek na podsypání a zakrytí celé kabelové trasy. MNV v Sušici, který je vlastníkem chaty, že dá pøedmìtné místnosti do bezplatného užívání. Národní podnik PAP vìnuje 3 000 Kès a jeho zamìstnanci vykopají 50 bìžných metrù kabelové trasy. ONV že pøesune na konto stanice 35 000 Kès z doplòkového rozpoètu a jeho zamìstnanci vykopají také 50 m kabelové trasy. Strojní a traktorová stanice že zhotoví ve svých dílnách pøijímací anténu. Pomoc pøislíbili i ostatní pøítomní. Pokraèování pøíštì. K. TREGLER

Kultura

strana 12

Oblastní kulturní pøehled od 10. do 24. dubna 1998 SUŠICE Program kina Zaèátky pøedstavení, není–li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Tituly oznaèené ¯ uvádíme premiérovì. Podrobné informace o zajímavých filmech uvádíme na str. 7. 10. – 11. (pátek – sobota) Muži v èerném Úspìšná akèní sci-fi komedie z produkce Stevena Spielberga – v hl. rolích T. L. Jones a Will Smith. Velká podívaná, filmové triky, humor. USA, titulky, 98 min., od 12 let. 12. – 14. (nedìle – úterý) ¯ Stùj nebo se netrefím Nejnovìjší èeská støelená komedie s jediným výstøelem a exkluzivním hereckým obsazením. ÈR, 80 min., pøístupný. 15. – 16. (støeda – ètvrtek) ¯ Hra Jde opravdu jen o hru pro znudìného boháèe nebo vlastnì o život? Michael Douglas v hl. roli filmu, který je v souèasnosti nejúspìšnìjší v USA. USA, titulky, 128 min., od 15 let. 17. – 18. (pátek – sobota) Tváøí v tváø Agent FBI a terorista – dvì tváøe, jeden spoleèný osud. V hl. rolích John Travolta a N. Cage. USA, titulky, 138 min., od 12 let. 19. – 20. (nedìle – pondìlí) Svatba mého nejlepšího pøítele Úspìšná romantická komedie s Julií Robertsovou v hl. roli. USA, titulky, 105 min., pøístupný. 21. – 22. (úterý – støeda) ¯ Muž, který vìdìl pøíliš málo Komedie o muži, který plnil misi tak tajnou, že o ní ani sám neví. V hl. roli Bill Murray. USA, titulky, 110 min., pøístupný. 23. (ètvrtek) Filmový klub Ïáblùv ostrov Vyprávìní o Islandu padesátých let. Na MFF v K. Varech obdržel film zváštní uznání Mezinárodní poroty filmových klubù. Island/SRN/Dánsko, titulky, 103 min., od 15 let. 24. – 25. (pátek – sobota) ¯ Èeská soda Nejlepší èeská filmová psina všech dob! Sestøih toho nejlepšího. Jen pro silné jedince nebo kolektivy! ÈR, 90 min., pøístupný. 26. – 27. (nedìle – pondìlí) ¯ Tajemství loòského léta Nìkdo zná tajemství. Nìkdo se pøichází pomstít. Ví, co provedla skupina mladých lidí minulé léto. Nový horor. USA, titulky, 100 min., od 15 let.

Spoleèenská zábava Dancing club Granát, nám. Svobody pátek a sobota – 2100 – 400 hod. Do 2200 hod. – vstup zdarma. Hotel Paleèek pátek 10. dubna ve 2030 hod. Taneèní veèer. Hraje skupina p. Brabce. Sokolovna sobota 11. dubna ve 2000 hod. Velikonoèní taneèní zábava v country stylu. Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kè. Pøedprodej vstupenek ihned v kanceláøi MKS. Pøipravujeme: ètvrtek 30. dubna ve 2000 hod. Èarodìjnický bál

Pro dìti Dùm dìtí a mládeže, nábø. J. Seitze, tel. 52 87 06 ètvrtek 30. dubna v 1700 hod. Slet èarodìjnic. Zábavný podveèer s možností opéci si donesené vuøty. Nejlepší masky budou ocenìny.

Divadlo, zábavné poøady Sokolovna – Husùv sál úterý 14. dubna v 1930 hod Stanislaw Lem – Teo svìdì hyp Telechronická optimalizace svìtových dìjin hyperèítaèem aneb První setkání s mimozemskou civilizací. Úèinkuje Antonín Kaška – èlen DJKT v Plzni. Pøedplatné P/3, doprodej vstupenek v kanceláøi MKS.

støeda 21. dubna pátek 24. dubna ve 2000 hod. Severní vítr je krutý. Hudební poøad Jaroslava Keèup Další zábava s kapelou Keèup. Uhlíøe. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS. nedìle 26. dubna Posezení s písnièkou

Organizované skupiny si mohou zajistit rezervaci na den a hodinu písemnì nebo telefonicky. Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti, vojsko – 20 Kè, dìti do 6ti let zdarma, rodinná vstupenka 80 Kè. Hrad Kašperk – tel. 0187/92 23 24 Besedy, pøednášky duben, kvìten dennì 9 – 17 hod. Dùm pension zavírací den v pondìlí, pøipadne–li na pondìlí den Divadlo, koncerty, zábavné poøady pracovního volna nebo svátek, zavírací den se pøeètvrtek 16. dubna ve 1400 hod. Køeslo pro hosta. Ladislav Zach pøichází s vyprávì- nedìle 12. dubna v 1900 souvá na úterý. Vstupné 25 Kè, dìti, dùchodci, stuním o Austrálii a hrou na dudy. Vstupné dobrovolné. Velikonoèní koncert denti, vojsko – 15 Kè, dìti do 6ti let zdarma. Uvádí Volné sdružení horažïovických zpìvákù Hrad Švihov – tel. 0186/69 33 78 a muzikantù. Vstupné dobrovolné. duben sobota a nedìle 9 – 15 hod. Tìlovýchova, sport, relaxace pátek 17. dubna v 1930 hod. mimo tuto dobu je možná dohoda pro organizované Tìlocvik pro tìhotné ženy Pøišel na veèeøi skupiny. Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti, Sokolovna úterý 1730 – 1830 hod. Veselohra o tøech dìjstvích – uvádí horažïovický vojsko – 20 Kè. Relax klub – posilovna divadelní soubor. Vstupné 30 Kè. Èerná vìž, katakomby – Klatovy Františka Procházky 119, tel. 52 32 75 duben sobota, nedìle, pondìlí 9 – 12 a 13 – 16 hod. zacvièit v posilovnì si mùžete: Vstupné 12 Kè, dìti 6 Kè. Informace pondìlí – pátek 10 – 12 a 13 – 21 hod. nedìle 17 – 21 hod. Pøedprodej vstupenek na všechny kulturní akce i filmová Za hodinu zaplatíte 23 Kè pøedstavení v kinì Otava (hlavní vchod), tel. 51 22 37 Informaèní støediska NP a CHKO Šumava pøedplatné mìsíènì 250 Kè pondìlí – pátek 9 – 12 a 13 – 16 hod. Sušice, Nuželická 60, tel. 0187/52 89 10, 52 89 11 ètvrtletnì 560 Kè Ve stejnou dobu je otevøena pùjèovna videokazet. otevøeno v pracovní dny 7 – 15 hod., jinak po pøedv dobì provozu posilovny lze využít solárium – pìt Mìstské muzeum – tel. 0187/51 22 71 chozí dohodì Svinná Lada, tel. 0339/961 80 minut za 15 Kè. Možnost pronájmu sportovní haly dle dohody. otevøeno úterý – nedìle 9 – 1530 hod. Železná Ruda, Javorská 154, tel. 0186/970 33 Julius Urbanics – masáže, budova Šumavské lesní, a. s., Na Burince 273/III od 930 do 1600 hod. na otevøeno úterý – sobota 9 – 17 hod. Hotel Srní, tel. 992 12 objednávky tel. 52 66 97, 52 83 69 kl. 35. Vyhøívaný bazén každý den 1300 – 1550 hod. Informace Vstupenky v recepci – dìti do 10 let 25 Kè, dospìlí 50 Kè pro vyøizování vašich záležitostí Mìstská knihovna, tel. 52 65 31 Sauna odd. pro dospìlé vèetnì oddìlení nauèné literatury, èa- pondìlí až pátek 1600 – 2100 hod. Sušice Mìstský úøad – tel. 52 65 61 pondìlí 730 – 1800 hod. sopisy pondìlí, støeda, pátek 8 – 12 a 13 – 17 hod. Poplatek – dospìlí 50 Kè/hod., dìti 30/hod. oddìlení pro dìti pondìlí, støeda, pátek 13 – 17 hod. Posilovna støeda 730 – 1700 hod. 1300 – 2100 hod. pátek 730 – 1200 a 1300 – 1400 hod. v období prázdnin 8 – 12 a 13 – 17 hod. pondìlí až pátek Automatický kuželník úterý a ètvrtek nejsou úøední dny Rozhledna Svatobor, tel. 52 33 81 otevøeno dennì 10 – 18 hod. støeda až nedìle 1600 – 2200 hod. Úøad práce – tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí) Vstupné 5 Kè dospìlí, dìti a dùchodci 3 Kè, dìti do možnost obèerstvení, 100 Kè/hod. 6 let zdarma Kuleèník pondìlí 800 – 1700 hod. 00 00 16 – 24 hod. úterý 800 – 1100 hod. Mìstské kulturní støedisko – Sokolovna pøedpro- støeda až nedìle Masáže støeda 800 – 1700 hod. dej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86 pondìlí – ètvrtek 830 – 12 a 13 – 15 hod. pondìlí až pátek 1300 – 1600 hod. pátek 800 – 1100 hod. redakce SN – tel. 52 66 82 ètvrtek není úøední den Sokolovna – tel. 52 66 29 Pokladna kina otevøena od 1830 hod., tel. 52 33 60 Referát státní sociální podpory OÚ – tel. 52 64 36 (budova polikliniky na námìstí – ve dvoøe) Muzeum pondìlí 800 – 1700 hod. støeda 800 – 1700 hod. Stálá expozice otevøena úterý – sobota 9 – 12 a 1245 – 17 hod. pátek 800 – 1400 hod. Muzea, výstavy nedìle 9 – 12 úterý a ètvrtek není úøední den Muzeum Dr. Šimona Adlera Vyøizuje se: porodné, rodièovský pøíspìvek, pøíspìotevøeno støeda – nedìle 830 – 17 hod. vek pìstounské péèe, zaopatøovací pøíspìvek, poStálá expozice vìnovaná židovské komunitì regiohøebné, pøídavek na dítì, sociální pøíplatek, pøíspìnu. Informaèní støedisko NP Šumava nachází se ve vek na bydlení, pøíspìvek na dopravu Galerie U bílého jednorožce stejné budovì TomᚠVanìk – „Barvy laky“ – obrazy, objekty Notáø (radnice 2. patro) Petr Nikl – „Prasklá pohádka“ – obrazy, objekty, pondìlí 830 – 1200 hod. fotografie Vladimír Janoušek – „Neznámý“ – kresby, sochy, Katastrální úøad – tel. 52 87 39 (radnice – pøízemí) Kino Otava pondìlí 730 – 1700 hod. obrazy 00 10. – 11. (pátek, sobota – jen ve 20 hod.) støeda 800 – 1700 hod. Stùj, nebo se netrefím Pøednášky Bláznivá komedie s plejádou populárních èeských Finanèní úøad – tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03 hercù. ÈR, pøístupný. Nový vzdìlávací projekt „Cesty k porozumìní øeèi (nemovitosti). Klostermannova ul. 629 (za býv. divizí) souèasného výtvarného umìní“ pondìlí, støeda 800 – 1700 hod. 15. – 16. (støeda, ètvrtek – jen v 1900 hod.) úterý 28. dubna 1330 (1. stupeò ZŠ) a v 1600 (2. st. Titanic ZŠ, studenti) „Umìní jako osobní zpovìï Pasové oddìlení Klatovy Nejnovìjší filmová verze nejproslulejší lodní kata- a výpovìï doby“. Pøednáší PhDr. J. Bláha PF UK pracovištì Sušice – Policie ÈR dennì strofy. USA, titulky, pøístupný. Praha. Dopravní inspektorát Klatovy 17. – 18. (pátek v 2000, sobota v 1730 a 2000 hod.) pracovištì Sušice – budova Policie ÈR Galerie Klenová Sám doma 3 každé sudé úterý 900 – 1500 hod. Rodinná komedie s novou dìtskou hvìzdou. USA, Miroslav Pacner – práce z let 1964 – 1998, potrvá dabing, pøístupný. do 24. 5. Vila manželù Kotrbových Karel Sedlák – ze sbírek malíøe 22. – 23. (støeda ve 2000, ètvrtek 1730 a 2000 hod.) která bychom mìli znát: Bean Mr. Bean v Americe! Informace z ateliéru sbìratele, potrvá do 14. 6. V. Británie, titulky, pøístupný. záchranná služba 155 lékaøská pohotovost (poliklinika) 52 64 31 Kulturní památky 24. – 25. 4. (pátek, sobota –jen v 2000 hod.) požární ochrana 150 Hrad Rabí – tel. 0187/962 35 policie 158 Tajemství loòského léta Horor, který nahání strach! USA, titulky, od 15 let. duben sobota a nedìle 9 – 12 a 13 – 15 hod. mìstská policie 52 32 50 Pøedprodej vstupenek v kinì Otava pondìlí až pátek 9 – 12 a 13 – 16 hod., jednu hodinu pøed zaèátjako pravidelný ètrnáctideník vydává kem pøedstavení. Mìstské kulturní støedisko v Sušici. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištìní pøíspìvky pisatelù podle potøeb SN. Pøíspìvky Spoleèenská zábava pøedstavují názory a postoje pisatelù. Adresa Kulturní dùm redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o mìstì na 00 sobota 18. dubna ve 20 hod. INTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovìdný redaktor PhDr. Ludmila Szvitková. Sifon Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kè. Náklad Zaèíná maraton taneèních rockových zábav se zná3 100 výtiskù. Povoleno OÚ Klatovy pod è.j. 72/92 0340472/92. mými kapelami.

SRNÍ

ÚØEDNÍ HODINY

ŽELEZNÁ RUDA

HARTMANICE

KLATOVY

HORAŽÏOVICE

TELEFONNÍ ÈÍSLA,