0.
OAZE-STÁTNÍ POLITIKA Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl
Po prostudování tohoto odstavce budete umět
seznámí se s problematikou státní politiky ve vztahu k obnovitelným a alternativním zdrojům energií
definovat některé základní souvislosti s náklady souvisejícími s orientací na obnovitelné a alternativní zdroje energií a jejich vyuţívání
Výklad Zájem o obnovitelné zdroje energie se výrazně zvýšil v sedmdesátých letech v souvislosti s energetickou krizí. V té době byly poprvé publikovány rozsáhlejší seriozní studie, které vzaly váţně skutečnost, ţe konvenční zdroje energie jsou vyčerpatelné. V souvislosti s vyhlášením územních ekologických limitů těţby uhlí byla v roce 1992 přijata první Energetická politika České republiky. V současnosti vyvstává do popředí další důvod – závislost na dovozu energetických komodit, která hrozí přerůst aţ v politickou závislost. Obnovitelné zdroje jsou přitom jediné, které jsou dostupné v místě spotřeby. Všechny ostatní zdroje, jak je uvedeno v platné Státní energetické koncepci z roku 2004, buď v dohledné době dojdou (černé i hnědé uhlí, a to i v případě prolomení územních limitů), nebo jsou jiţ dnes téměř výhradně dováţeny (ropa, zemní plyn, jaderné palivo). Vstup do Evropské unie (EU) nám přinesl na základě Smlouvy o přistoupení řadu výhod, například jednodušší přístup na evropské trhy zboţí a práce. Zároveň jsme se zavázali respektovat určité společné politiky, čehoţ stále zneuţívají hlasy, které popírají výhody, jeţ naše členství v EU přináší. Jednou ze společných politik EU je závazek zvýšit do roku 2020 podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 20 %. Tento závazek je signálem ostatnímu světu, ţe Evropa to myslí s ochranou klimatu váţně. Energetická politika Předchůdkyní dnešní Státní energetické koncepce byla Energetická politika schválená vládou České republiky v roce 2000 [EP2000]. Předchozí dokument – vůbec první Energetická politika – byl schválen vládou ČR jiţ v roce 1992. Energetická politika z roku 2000 plně akceptovala územní ekologické limity těţby hnědého uhlí podle usnesení vlády č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 490/1991. Rovněţ v případě černého uhlí konstatovala, ţe „Rozhodnutí o pokračování těţby černého uhlí je ponecháno na dohodě vlastníků nemovitostí, příslušných obcí a těţebních společností (v závislosti na vyřešení střetů zájmů)“. 1 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
Energetická politika z roku 2000 sice jiţ navrhovala intenzivnější podporu rozvoje obnovitelných zdrojů v souladu s cíli Evropské unie. Přesto předpokládaný podíl OZE na spotřebě primárních zdrojů rostl velmi pomalu, viz obrázek dole. Dokonce i nejodváţnější odhady odpovídají zhruba současnému stavu.
Obr.1. Podíl obnovitelných zdrojů energie na tuzemské spotřebě PEZ podle různých scénářů [EP2000] Česká energetická agentura (ČEA) na základě vyhodnocení v té době realizovaných projektů odhadovala, ţe zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 6 % do roku 2010 by si vyţádalo cca 242 mld. Kč investic a cca 42,5 mld. Kč podpor (včetně podpory úspor). Náklady na vyuţití plného potenciálu úspor by podle ČEA vyţadovaly investice ve výši 1250 mld. Kč. Tyto investice jsou sice zdánlivě vysoké, jsou však vesměs návratné i bez dotací. Usnesení vlády České republiky Usnesením vlády č. 1079/2001 z října 2001 byl určen cíl pro rok 2005 – podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 %. Dnes je jiţ známo, ţe tento cíl nebyl splněn. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, ţe zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů byl schválen teprve v roce 2005 s účinností od roku 2006. V roce 2007 vypracovalo MPO analýzu potenciálu obnovitelných zdrojů. Na základě této analýzy byl usnesením vlády č. 1322 ze dne 21. listopadu 2007 schválen odhadovaný potenciál podílu OZE na PEZ v roce 2020 ve výši 8,6 % [NKU]. Dokument předpokládá podíl biomasy ve výši 87 %, zatímco celkový podíl větrné, solární a geotermální energie by měl být pouze 4 % všech OZE. Směrnice Evropské unie Nejznámější indikativní cíl – 8 % energie z OZE v roce 2010 – byl určen na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Česká republika přijala tento cíl v souvislosti se vstupem do EU v roce 2004. V pozdější době EU vyhlásila ambiciózní plán dosáhnout do roku 2020 dvacetiprocentního podílu OZE na výrobě elektřiny i na spotřebě primárních energetických zdrojů. Pro Českou 2 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
republiku byl s ohledem na regionální podmínky určen závazný cíl 13 % podílu OZE na výrobě elektřiny v roce 2020 ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Státní energetická koncepce Aktuální Státní energetická koncepce (SEK2004) byla schválena vládou v roce 2004; za její vypracování i realizaci odpovídá MPO. V koncepci je potvrzen národní cíl dosáhnout v roce 2010 podílu výroby elektřiny z OZE na její hrubé spotřebě ve výši 8 %, který vyplývá ze směrnice 2001/77/ES. Nicméně jiţ v roce 2006 MPO konstatovalo, ţe indikativní cíl s vysokou pravděpodobností splněn nebude. Podíly na spotřebě energetických zdrojů Tuhá paliva: HU ČU Plynná paliva: Kapalná paliva: Jaderné palivo: Obnovitelné zdroje:
Stav v roce 2000 52,4% 36,6% 15,8% 18,9% 18,6% 8,9% 2,6%
2005 42,5% 29,3% 13,2% 21,6% 15,7% 16,5% 5,4%
2030 30,5% 20,8% 9,7% 20,6% 11,9% 20,9% 15,7%
Tab.1. Rekapitulace struktury spotřeby primárních zdrojů energie [SEK2004] Podíly na výrobě elektřiny Tuhá paliva: HU ČU Plynná paliva: Kapalná paliva: Jaderné palivo: Obnovitelné zdroje:
Stav v roce 2000 70,5% 58,4% 12,1% 6,4% 2,2% 18,4% 2,3%
2005 55,5% 48,9% 6,6% 4,7% 1,1% 33,3% 5,3%
2030 36,8% 31,9% 4,9% 7,2% 0,4% 38,6% 16,9%
Tab.2. Rekapitulace podílu na výrobě elektřiny [SEK2004] Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu Ministerstvo ţivotního prostředí jiţ od roku 2000 navrhovalo zavést ekologickou daň, z jejíhoţ výnosu měly být financovány zvýhodněné výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů. Návrh byl akceptován zpoţděně a ve výrazně změněné podobě – na základě zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů jsou náklady na výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů zařazeny mezi regulované poloţky v konečné ceně elektřiny. Z finančního hlediska je zcela jedno, jestli zákazníci platí v ceně elektřiny ekologickou daň z konvenčních zdrojů nebo náklady na podporu obnovitelných zdrojů. Z psychologického hlediska je však pouţité řešení méně vhodné neţ původní návrh. V rámci návrhů na zmírnění dopadů změny klimatu byl vyhodnocen i potenciál obnovitelných zdrojů v závislosti na pouţitém opatření, viz tabulka dole. 3 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
bez zavedení nových opatření při zavedení ekologické daňové reformy při zavedení vyšších výkupních cen elektřiny z OZE při zavedení obou opatření 2,6 5,7 9,5 15,3
2,6 2,6 2,6 17,2
5 5,2 5,7
7 8,1 9,4
8 10,7 14
8,6 10,8 16,5
Tab.3. Podíl energie vyrobené z OZE na konečné spotřebě primárních zdrojů [NPZDZK] Zdroj: ENVIROS Zpráva Nezávislé energetické komise Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (NEK), tzv. Pačesova komise, byla ustavena usnesením vlády ze dne 24. ledna 2007 č. 77. Komise podrobně zkoumala potenciál úspor energie a jednotlivých energetických zdrojů. Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (Zpráva NEK) byla zveřejněna koncem roku 2008 [NEK]. Na základě podkladových studií, které byly vesměs podrobeny důkladné oponentuře, byl stanoven celkový potenciál obnovitelných zdrojů energie a výhled rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2050, viz tabulka dole. Na základě stanoveného potenciálu a předpokládaného vývoje spotřeby energie byl odhadnut podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě primárních energetických zdrojů a na výrobě elektřiny, viz následující tabulka.
Tabulka 5: Dlouhodobý výhled primární energie z obnovitelných zdrojů {NEK]
Tab.6. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě energie [NEK] Aktualizace Státní energetické koncepce
4 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
Aktualizace Státní energetické koncepce reaguje na aktuální vývoj v energetických odvětvích, zejména na hrozbu zneuţití obchodu s energetickými surovinami k politickému nátlaku. Dlouhodobý výhled do roku 2030 má charakter podrobné strategie a mezi roky 2030 a 2050 má charakter strategické vize. Zatímco SEK z roku 2004 řadí jaderné palivo mezi dováţené energetické zdroje s dovozní závislostí 100%, nový návrh jiţ povaţuje jaderné palivo za domácí energetický zdroj přesto, ţe v ČR neprobíhá ani obohacování jaderného paliva a dokonce ani kompletace palivových tyčí. Aktualizace SEK deklaruje závazek dosáhnout postupného zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů a splnit závazný ukazatel podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie ve výši 13 % v roce 2020 (závazek vyplývající z členství ČR v EU). Referenční scénář aktualizované SEK tento závazek naplňuje. Podíl výroby energie z OZE na celkové konečné spotřebě má dosáhnout minimálně 13 % k roku 2020, cca 17 % do roku 2030 a aţ cca 23 % do roku 2050. Předpokládá se růst spotřeby elektrické energie o 8–12 % v rozmezí let 2008 aţ 2015, o dalších 10 aţ 15 % do roku 2030 a o dalších 8 aţ 15 % do roku 2050. V oboru OZE je mimo jiné navrženo: Podporovat rozvoj a maximální reálné vyuţití obnovitelných zdrojů v souladu s přírodními podmínkami ČR. Předpokládá se, ţe OZE postupně dosáhnou konkurenceschopnosti a podpora OZE prostřednictvím výkupních cen by měla být do roku 2030 zrušena. Zajistit, v souladu s pravidly předpokládaného nediskriminovaného přístupu ke všem druhům energií, zahrnutí nákladů k zahlazování následků ekologických likvidací pouţitých technologií v oblasti OZE do celkových nákladů pro konečné uţivatele. Jedná se zejména fotovoltaická, solární a větrná zařízení (analogie s náročnou a drahou likvidací odpadů z elektroniky a elektrotechniky). Zajistit, aby podpora OZE byla zejména směřována na zdroje s přiměřeným vyuţitím výkonu ve vztahu na evropské standardy. Zajistit, aby rozvoj OZE a jejich podpora byly v plném souladu s poţadavky na ochranu krajiny a krajinného rázu a s udrţitelným hospodařením vč. zajištění potravinové bezpečnosti ČR. V případě biomasy přednostně podporovat její vyuţívání pro kogenerační systémy v rámci lokálních systémů centralizovaného zásobování teplem. Zajistit přiměřený podíl OZE na poskytování regulačních sluţeb pro elektrizační soustavu a jejich budoucí integraci do inteligentních distribučních sítí. Podporovat výstavbu bioplynových stanic pro zpracování významné části obtíţně zpracovatelných komunálních odpadů v souladu s poţadavky na ochranu ţivotního prostředí. V oblasti Rozvoje přenosové a distribučních soustav (PS a DS) je mimo jiné navrženo: Zajistit dostatek regulačních a výkonových rezerv odpovídajících struktuře a charakteru výrobních zdrojů, zejména v návaznosti na výstavbu nových zdrojů velkých výkonů a výstavbu OZE s proměnlivým výkonem, zajistit vybudování dostatečných kapacit pro připojení obnovitelných zdrojů a zajistit legislativní a administrativní nástroje pro začlenění obnovitelných zdrojů do regulačních sluţeb a řízení elektrizační soustavy. 5 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
nastavit legislativní a administrativní podmínky pro přiměřenou účast výrobců na vyvolaných nákladech připojení s cílem zajistit dostatečnou motivaci ţadatelů o připojení k volbě ekonomicky optimální varianty, minimalizovat moţnosti spekulací s vyuţitím připojovacích kapacit a poskytnout přiměřenou část zdrojů k financování připojení. implementovat soubor nástrojů umoţňujících zapojení spotřeby i distribuované výroby elektřiny do decentralizovaného řízení a regulace soustavy (řízení malých domácích a lokálních zdrojů, selektivní řízení skupin spotřebičů, řízení akumulačních moţností elektromobilů atd.). V této souvislosti připravit vhodný systém technického řízení, regulace a cenotvorných a tarifních mechanismů stimulující účast decentralizovaných zdrojů výroby a lokální spotřeby na řízení rovnováhy elektrizační soustavy.
Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu (POK) připravená Ministerstvem ţivotního prostředí se přednostně věnuje sniţování emisí CO2, viz obrázek dole. Z grafu je zřetelné, ţe přednostní důraz by měl být kladen na úspory, investice do úspor jsou vesměs návratné i bez dotací. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů vychází POK částečně ze Zprávy NEK. Předpokládá se podíl OZE na hrubé výrobě elektřiny 6 % v roce 2010, 10 % v roce 2015 a 14 % v roce 2020. Hrubá výroba elektřiny by měla víceméně stagnovat.
Obr.2. Náklady na sníţení emisí CO2 [POK] Srovnání jednotlivých návrhů Plány, jak se bude vyvíjet obnovitelná energetika, se v České republice od roku 2004 relativně rychle mění. Částečně se jedná o reakci na aktivity ostatních zemí EU. Mimoto lze sledovat dvě hlavní názorové linie – Státní energetické koncepce připravované MPO, které zodpovídá 6 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
za oblast energetiky a alternativní návrhy MŢP, které řeší problematiku přednostně z hlediska ochrany ţivotního prostředí, případně klimatu.
Obr.3. Náklady na sníţení emisí CO2 [POK]
Otázky 1. Specifikujte terminus technicus energetická politika. 2. Specifikujte a vyloţte problematiku energetické koncepce ČR. 3. Specifikujte a vyloţte politiku ochrany klimatu v ČR. 4. Specifikujte návrhy související se současnou aktualizací Státní energetické koncepce v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energií. 5.
Další zdroje [EP2000] Energetická politika České republiky. Praha: MPO, 2000 [NEK] Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu. Praha, 2008. [NKU] Informace z kontrolní akce č. 08/38 - Peněţní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. Praha: NKÚ, 2009. [NP2002] Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuţívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Praha: MPO, 2002. [NPZDZK] Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Praha: MŢP, 2004 [SEK2004] Státní energetická koncepce České republiky (schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004). Praha: MPO, 2004. [POK] Politika ochrany klimatu. Praha: MŢP, 2009 [SEK2009] Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky. Praha: MPO, 2009.
7 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.
8 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMu EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU.