KURZ 12 Klíč 33: přihotuj (-my, -će, -moj, -taj/-tej), pomhaj, rjedź, hrajkaj sej, napisaj, přej, přijědź, wukń. 34: Bych so wjeselił, hdy/jelizo by mje Hanka wopytała. Hdy/jelizo bychmy dosć pjenjez měli, bychmy na dowol do Łužicy jěli. Rady bychmy njedźelu na wulět do Błotow wulećeli, hdy by rjane wjedro było. Hdy/jelizo bych to wědźał, přišoł njebych. Čłowjek wěrił njeby, kak je serbšćina na stare gramatiske formy bohata. 35: Neustále na svém statku něco opravoval a zlepšoval. Naše maminka často říkávala, že je špatné, když se děvče narodí tak pozdě večer. 36: Trvalo bezmála půl roku, než jsem se trochu vzpamatoval. Čtvrtého dne už nepřišla, těžce onemocněla. Ani otec, jemuž napsali, s Michalem nic nesvedl. Když se všichni vyplakali, vojáci zazpívali pohřební píseň. Matka musela přiznat, že se dosud o chlapcovo učení nestarala. 37: Móžeš rěčeć serbsce? Naši šulerjo hišće rěčeć njemóža, ale čitać móža. Wčera zamóhł k tebi přińć njejsym, sym dołho w šuli był. Čehodla njejsće směli na wulět jěć? Je hižo pozdźe, dźěći njesmědźa wjac won hić. Jelizo budźe rjane wjedro, směće so kupać hić. Wulětnicy/wulětnikarjo su hłódni přišli a zjědli wšo, štož běchmy přihotowali. Rano jěmy całty, w dowolu smy rano jědli chlěb. Zapowědźany sad najlěpje słodźi. Sym wědźał, zo njepřińdźeće. Su tak dołho šli, doniž do hole přišli njejsu. Jutře ke mni přińdź. Pój z nami do lěsa do hribow. Sotra je do šule šła. Jědźeće tež na wulět? Pojedźemy jutře. Wčera je nan na wulkowiki wotjěł. 38: Po programje buchmy do skupinow rozdźěleni. Aktiwita serbskich pčołarjow bu něštokróć z mytom připoznata. Jemu bu wot ministra najwyše statne myto spožčene. Literarny wědomostnik bu za wudaće tohole dźěła wot nakładnistwa dobyty. Konferenca, kotraž bu wot městopředsedy nawjedowana, bu wuspěšna. Po jeje smjerći bu tež jeje domčk wottorhany. Wićaz bu jednohłósnje za předsydu wuzwoleny. Dokelž njebu prošeny wotmołwić, mjelčeše. Serbske nowiny buchu na chwilu zakazane. Znajmjeńša wučer bu do inspektoroweho domu prošeny. Njedźele a swjate dny budu swědomiće swjećene. 39: Vdané ženy: Smolerjowa, Mucyna, Bartowa, Cyžowa, Andryccyna, Bejmakowa, Brankačkowa, Brylowa, Cušcyna, Hajnina, Hašina, Hilina, Imišowa, Jakubicyna, Jakulina, Koklina, Kóchćina, Łahodźina, Mudrina. Svobodné ženy/rodiny: Smolerjec/y, Mukec/y, Bartec/y, Cyžec/y, Andrikec/y, Bejmakec/y, Brankačkec/y, Brylec/y, Cuškec/y, Hajnic/y, Hašic/y, Hilic/y, Imišec/y, Jakubinec/y, Jakulic/y, Koklic/y, Kóchćic/y, Łahodźic/y, Mudric/y. 40: (naj)sylniši, sprawniša, sławniša, pilniše, bojazniši, tupiši, škodniše, ćopliši, krućiši, lózyši, horcyše, kmaniši, swědomićiši. (naj)wyše, ćešo, chroblišo, měrnišo, krasnišo, rjeńšo, žiwišo, luboznišo, zrudnišo, dźiwnišo, snadnišo. 41: Nejmilejší rodiče! Konečně jsem přijel do srbské Lužice. Jakub a Jan na mě už čekali v Kamenci na nádraží. Potom jsme společně šli do Srbských Pazlic. Kdyby bylo pěkné počasí, rádi bychom podnikli výlet do Blat. Srdečně Vás zdravím a těším se na shledanou. Váš Pavel. Přechodníky v hornolužické srbštině jsou narozdíl od češtiny časté i v běžně mluveném jazyce. Stejně jako v češtině se vztahují k podmětu věty, do níž náleží. 30
Narozdílod češtiny však mají jedinou koncovku pro všehny rody i čísla. Přechodník přítomný se tvoří od sloves nedokonavých a vyjadřuje děj současný s dějem vyjádřeným slovesem určitým, přechodník minulý se tvoří od sloves dokonavých a vyjadřuje děj minulý předcházející jinému ději: Mać za radłom chodźo běrny sadźeše. (Matka, chodíc za rádlem, sázela brambory.) Mać z Budyšina přijěwši, nanej nawikowane pjenjezy połoži. (Matka, přijevši z Budyšina, odevzdala otci utržené peníze.) Přechodník přítomný se tvoří od 3. pl. Prézentu příponou -´o, -´icy, zatímco přechodník minulý od minulého kmene koncovkou –wši (po samohlásce) a –ši (po souhlásce).
3. pl. kupuja wuknu njesu bodu pjeku bjeru bija lija žněja póčnu pišu pisaja lětaja warja słyša ćerpja
Přechodník přítomný kupujo wuknjo njeso bodźo pječo bjerjo bijo/bijicy lijo/lijicy žnějo/žnějicy
Slovesné adjektivum Příčestí minulé Přechodník minulý
bodźacy pječacy bjerjacy bijacy lijacy žnějacy
pišo pisajo lětajo/lětajcy warjo/waricy słyšo ćerpjo
lětacy warjacy słyšacy ćerpjacy
kupowacy wuknjacy
Nepravidelné přechodníky: chcyć – chcyjo hić – ducy měć – mějo jěć – jěducy
nakupował nawuknył přinjesł napjekł nabrał zbił wulał nažnjał započał napisał
nakupowawši nawuknywši (přinjesši) (zbodši) (napjekši) nabrawši zbiwši wulawši nažnjawši započawši napisawši
zlětał zwarił zasłyšał poćerpjeł
zlětawši zwariwši zasłyšawši poćerpjewši
tčeć – tčacy přiń ć – přišedši
Příklady: Wowka we łožu ležo spi. Wowka posnědawši spi. Zahe stanywši póńdźemy do hribow. Cvičení 42. Vytvořte přechodníky: šić, kidać, hrać, běhać, kurić, wojować, lećeć, chodźić, dźakować so, smjeć so posedźeć, wulećeć, zamjelčeć. 43. Od sloves v závorkách utvořte přechodník minulý: (Přińć) na hat, chcych sej smykače přišrubować. (Pohladać) do koła, widźach tam hižo mnohich hanjeć. 31
(Přemasać) zaki cholowow, njenamakach klučik. Za pjeć mjeńšinow stejach wosrjedź druhich. (Wuzwolić) dwě mustwje, hrajachmy hokej. Čas so spěšnje miny. (Dóńć) domoj, čitach hišće chwilku knihu. Přídavné jméno slovesné se tvoří podobně jako přechodník přítomný jen od sloves nedokonavých (viz tabulku), jen v případě sloves typu kupować se tvoří od minulého kmene. České tvary napsavší, přišedší, koupivší, ani dvojice honicí-honící, čisticí-čistící hornolužická srbština nemá. Příklady: telefonawaca sekretarka; spjaca holca; mać, kupowaca całty; spisowaćel, bydlacy na wsy; mjelčacy hólc; spěwaca młodźina Cvičení 44. Tvořte přídavná jména slovesná: spěwać, bydlić, lubować, přichadźeć, wobjedować, kurić, dyrbjeć. Podstatná jména slovesná se tvoří stejně jako příčestí trpné (viz kurz 11): wuknjenje – učení se, njesenje – nesení, pječenje – pječenje, biće – bití, piće – pití, pisanje – psaní, warjenje – vaření apod.
32
KURZ 13 Klíč 42: šijo, kidajo/kidajcy, hrajo, běhajo, kurjo/kuricy, wojujo, lećo/lećicy, chodźo/chodźicy, dźakujo so, smějo so, posedźawši, wulećawši, zamjelčawši. 43: přišedši, pohladawši, přemasawši, wuzwoliwši, došedši. 44: spěwacy, bydlacy, lubowacy, přichadźacy, wobjedowacy, kurjacy. Dodatek ke skloňování podstatných jmen 1/ Podstatná jména mužského rodu zakončená na –a se v singuláru skloňují jako substantiva ženského rodu, v nominativu duálu a plurálu mají koncovku mužskou (ostatní koncovky jsou shodné). 1 2 3 4 6 7
předsyda předsydy předsydźe předsydu wo předsydźe z předsydu
ćěsla ćěsle ćěsli ćěslu wo ćěsli z ćěslu
Nominativy duálu a plurálu budou znít předsydaj / ćěslej a předsydojo / ćěslojo. Následuje přehled některých substantiv s nepravidelným skloňováním: 1 2 3 4 5 6 7
sg dźeń dnja dnjej dźeń dźeń wo dnju ze dnjom
du dnjej/dnaj dnjow dnjomaj dnjej/dnaj dnjej/dnaj ze dnjomaj wo dnjomaj
1 2 3 4 5 6 7
sg ramjo ramjenja ramjenju ramjo ramjo wo ramjenju z ramjenjom
pl dny dnjow dnjam dny dny wo dnjach ze dnjemi
du ramjenji ramjenjow ramjenjomaj ramjenji ramjenji wo ramjenjomaj z ramjenjomaj
1 2 3 4 5 6 7
pl ramjenja ramjenjow ramjenjam ramjenja ramjenja wo ramjenjach z ramjenjemi
1 2 3 4 5 6 7
sg wóčko wóčka wóčku wóčko wóčko wo wóčku z wóčkom
hosćo hosći hosćom hosći hosćo wo hosćoch z hosćimi
Slova hosćo a ludźo mají nepravidelné skloňování jen v plurálu.
33
du woči wočow wočomaj woči woči wo wočomaj z wočomaj
ludźo ludźi ludźom ludźi ludźo wo ludźoch z ludźimi
1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7
sg ćelo ćeleća ćeleću ćelo ćelo wo ćeleću z ćelećom
sg mać maćerje maćeri mać/maćer maći wo maćeri z maćerju
du ćeleći ćelećow ćelećomaj ćeleći ćeleći wo ćelećomaj z ćelećomaj
pl ćelata ćelatow ćelatam ćelata ćelata wo ćelatach z ćelatami
du maćeri maćerjow maćerjomaj maćeri maćeri wo maćerjomaj z maćerjomaj
hls pola porno
č
u oproti, vedle
1 2 3 4 5 6 7
pl maćerje maćerjow maćerjam maćerje maćerje wo maćerjach z maćerjemi
Hornolužickosrbské předložky Uvádíme některé rozdíly:
sg cyrkej cyrkwje cyrkwju cyrkej cyrkej wo cyrkwi z cyrkwju 1 2 3 4 5 6 7
du cyrkwi cyrkwjow cyrkwjomaj cyrkwi cyrkwi wo cyrkwjomaj z cyrkwjomaj
sg dźěćo dźěsća dźěsću dźěćo dźěćo wo dźěsću z dźěćom
du dźěsći dźěsćow dźěsćomaj dźěsći dźěsći wo dźěsćomaj z dźěsćomaj
pl cyrkwje cyrkwjow cyrkwjam cyrkwje cyrkwje wo cyrkwjach z cyrkwjemi pl dźěći dźěći dźěćom dźěći dźěći wo dźěćoch z dźěćimi
většinou zní a mají stejný význam jako české.
příklady Bitwa pola Bukec. Je črije pola šewca kupił. Porno nam su chudźi. Smój porno sebi šłoj.
Česká předložka u v hornolužické srbštině není.
Přehled základních spojek hls č a a abo nebo samo ba, dokonce nic jeno(ž), ale tež nejen, ale i tohodla proto přetož, doklež protože, neboť jako když, jako hač až, zda, než zo zo by hačrunjež, byrnjež
že aby ačkoliv
příklady Bratr a sotra. Pój do dźiwadła, abo do kina. Njejsu jeho witali, su so jemu samo smjeli. Sym nic jenož we Łazu był, ale tež w Swinjarni. Je chory, tohodla přišoł njeje. Njeje přišoł, dokelž je chory był. Wuhladach jeho, jako z durjow wustupi. Přińdźechu wšitcy hač na Borboru. Njewěm, hač přińdźemy. Sym dwě lěće młodši hač bratr. Je zhonił, zo sym chory. Rěčće wótře, zo bych rozumił. Je přišoł, hačrunjež bě chory. Póńdu do hole, byrnjež so dešćowało.
34
Další srbsko-česká homonyma (viz kurz 4): hrib hrozny hubjeny jahoda kachle knjez knježna knot křida kruty kwas lačny lutować mazany myto namakać njeboh
houba škaredý špatný bobule kamna pán slečna, panna, jeptiška krtek síto pevný, přísný svatba žíznivý šetřit špinavý odměna, vyznamenání nalézt nebožtík
nohajca paduch pata plack powětr próca připad rěkać sad skazać šaty wjedro włóžny wopytać wotmołwa wutroba wutrobny zbožo zymny žito
punčocha zloděj kvočna bonbon vzduch úsilí náhoda jmenovat se ovoce objednat prádlo počasí vlhký navštívit odpověď srdce sdečný štěstí studený obilí
Touto lekcí končíme krátký kurz hornolužické srbštiny. Abyste si ověřili své znalosti, přečtěte si srbskou pohádku vydanou Janem Meškankem. Jank a Hanka Běštaj pak něhdy nan a mać a měještaj wjele dźěći. Nan dóńdźe do města a nakupi hrochu a da kóždemu po hróšatku. Jankej a Hance pak pobrachny. Tohodla jara płakaštaj. Ale nan jimaj slubi: „Jutře póńdu do lěsa drjewo rubać a wój póńdźetaj sobu do jahodkow.“ Tak so tež sta. Dźěsći šćipaštej do huby a do karana. Bu wječor, a hižo so ćmičkaše. Wonej pak běštej so zabłudźiłoj. Wuhladaštej swěcu a dźěštej za njej a namakaštej poprjancowu chěžku. Do teje dypaštej: „Dyp, dyp do poprjancoweje chěžki!“ Na to stara Wjera z woknom won zawoła: „Štó tu je?“ A dźěsći zastróženej prajištej: „Boži wětřik sam!“ Ale potom zaso dypaštej. Tu wuskoči stara Wjera a jeju popadny. Rjekny: „Budu waju kormić.“ Zawrě jeju do chlěwčka a dawaše jimaj w mlóce całty k jědźi. Za něšto njedźel přińdźe hladać a rjekny: „Janko, tykni porsćik won, hač sy kormjeny dosć!“ Wón pak swoju pišćalku tykny. Wjera do njeje rězny: „Och, ty njejsy hišće tučny! Hanka, tykni ty porsćik won!“ Hanka pak porsćik z pjeršćenjom wutykny. Wjera rězny do pjeršćeńka. „Och, ty sy hišće tajka sucha.“ A woteńdźe swarjo.
35
Potom pak dźěsći harowaštej, a Jank zhubi pišćalku a Hanka pjeršćeńk. Jako Wjera zaso přińdźe, rězny do porsćika, hač krej tak ćečeše. Stara Wjera rjekny: „Nětko waju wopjeku!“ Wona pěc tak prawje wupyri a rjekny dźěsćomaj: „Sydńtej so tu na łopatu!“ Wonej so sydaštej, ale přeco wopak. Tuž chcyše jimaj stara Wjera pokazać, kak matej so sydnyć, a dźěsći sunyštej ju do pjecy. Nětko bě poprjancowa chěžka jeju. Jónu nańdźe tež nan chěžku, a to bě wjeselo! V rozdílech mezi hornolužickosrbským a českým hlaskoslovím jsou určité zákonitosti. Uvědomíme-li si je, dokážeme odhadnout, jak příslušné srbské slovo zní česky a naopak: 1) złoto–zlato, błoto–bláto, hłód–hlad, hłowa–hlava, bróny–brány, brózda–brázda, proch-prach, hroch-hrách 2) brěmjo-břímě, brěza-bříza, wumrěć-umřít, wrjećeno-vřeteno, srjeda-středa 3) widźeć-vidět, dźěd-děd, dźěći-děti, dźěłać-dělat, ćeta-teta, ćahać-tahat, ćelo-tele, ćesać-tesat, ćeža-tíže, ćežišćo-těžiště 4) woblec-obléci, wobnowić-obnovit, wobsah-obsah, woheń-oheň, wucho-ucho, wučić-učit, wutora-úterý, wuski-úzký 5) kupc-kupec, čěpc-čepec, Němc-Němec, swědk-svědek, starc, stařec, 6) wupić-vypít, wustup-výstup, wuswobodźić-vysvobodit Cvičení Jak zní tato srbská slova česky? chłódny, kłóda, kłós, kłóć, sroka, wróna, wrota, wróćić, hród, trěć, drěć, prědni, drjewo, trjeba, wrjeskać, dźěl, dźělić, dźěra, dźiw, dźiwadło, dźiwny, ćežki, ćěło, ćěmny, ćěsto, ćichi, ćišina, ćma, ćopły, wokoło, wobchod, wobjed, wobsah, wuspěch, wustaw, wuwědomić, wuzda, wuzoł, třělc, počatk, nadbytk, kusk, wuměnk, pjatk, štwórtk, pask, róžk.
36
