!!!!!!!! Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky

Z P R A V O D A J 1/2002 !!!!!!!! Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky

OBSAH Úvodní slovo Zápis ze schůze výboru SROBF konané 10.7.2001 Zápis ze schůze výboru SROBF konané 25.9.2001 Zápis ze schůze výboru SROBF konané 20.11.2001 Zápis ze schůze výboru SROBF konané 7.1.2002 Zápis ze společné schůze výboru SROBF a oborové komise pro radioterapii VR ČLK konané 23.2.2002 Zápis ze schůze výboru konané 19.4.2002 Výroční zpráva SROBF ČLS JEP za rok 2001 Záznam z jednání na MZ 28.3.2002 Informace o IV. Motolských dnech Systémy pro plánování externí radioterapie – současný stav v ČR Homogenita a symetrie vysokoenergetickýkch svazků a jejich stabilita Konkomitantní chemoradioterapie v léčbě karcinomu ANU Zkušenosti s kalibracemi ionizačních komor používaných pro stanovení absorbované dávky v radioterapeutických RTG svazcích v ČR Ke kalibraci klinických dozimetrů pro rentgenové záření Vzdělávání lékařských fyziků v Evropě Zpráva ze služební cesty (Sevilla) Zpráva ze služební cesty (Londýn) Nová legislativa v radioterapii Prezentace výrobků firmy AMEDIS

ÚVODNÍ

SLOVO

Nevím, zda příčinou je předprázdninová únava, či účtování nachylujícího se volebního období nebo blížící se 21.kongres ESTRO v Praze, proč se stále více zabývám otázkami o tom jaká česká radioterapie je. Dobrá i špatná-podle toho jak kde, nedoceněná a nedostatečně využívaná nebo prostě jenom taková jaké je ostatní české zdravotnictví? Od té doby co se ve výboru SROBF zrodila myšlenka sepsat dějiny české radioterapie u příležitosti konání kongresu ESTRO v Praze, přečetla jsem řadu, dnes již historických článků a v úctě smekám před těmi, kteří prošlapávali cestičky X paprskům a gamma záření v léčbě zhoubných nádorů. Mnoha mladším radioterapeutům už nic neříkají jména prof. Rudolf Jedlička, akademik František Běhounek, primář. Rudolf Rubeš. A jméno primáře Zdeňka Hlasivce znali daleko více za hranicemi České republiky, než zdejší. A někteří účastníci Staškova dne se domnívají, že Staškův den se snad bůhví proč jmenuje po Antalovi Staškovi. Řada přednostů starších oddělení neví nic o historii vlastního oddělení. A měli by ? Myslím že ano, pokud mají poctivý úmysl radioterapii rozvíjet a zanechat na svém oddělení i tu svou stopu. V první polovině devadesátých let česká radioterapie dostala napřaženou pomocnou ruku od ESTRO s otevřenou dlaní. Desítky lékařů a fyziků se prakticky zdarma zúčastnily různých kurzů ESTRO pořádaných v ČR i v zahraničí, řada se jich zúčastnila několikaměsíčních stáží po celé Evropě v rámci programu TEMPUS. Někteří napsali alespoň zprávu o stipendijním pobytu do Zpravodaje. Doufám, že i na domácím pracovišti zúročili to, co se v zahraničí naučili. A přičteme-li k tomu čas, kteří naši radiační onkologové stráví v cizině na nejrůznějších kongresech a sympoziích ( sečtený čas by se dal vyčíslit v mnoha měsících, možná i rocích), pak určitě „know how“ u nás nemůže chybět. Co tedy chybí ? Technika? Vůle ke spolupráci? To co chybí, je mimo nás? Odpověď si každý najde. V následující tabulce jsou uvedeny oficiální údaje ÚZIS o technickém vybavení radioterapeutických pracovišť k 31.12.2001 ( opravila jsem nesmyslný údaj o LDR AFL z jednoho kraje) . Přístroj terapeutický rtg do l00 kV terapeutický rtg nad l00 kV Cs 137 ozařovač Betatron Co 60 ozařovač Lineární urychlovač rtg simulátor CT simulátor AFL LDR/MDR

celkový počet

starší než 8 let

9

8

23

19

19

15

2

2

30

17

18

6

16

8

1 6

0 5

Přístroj Plánovací systém 3D Plánovací systém 2D Substandardní dosimetrický systém Scanovací vodní fantom Vyřezávačka stínících bloků In vivo dozimetrie polovodičová In vivo dozimetrie TLD AFL - HDR

1

celkový počet

starší než 8 let

17

1

24

3

31

11

13

6

15

4

12

4

10

3

11

2

Pohled na spektrum a stáří přístrojů uvede mnohé z nás do hluboké skepse. Nelze totiž nic změnit na faktu, že v ČR je 58 000 nových případů zhoubných nádorů/rok a pokud se chceme srovnávat s vyspělými evropskými zeměmi nebo s USA, ročně by radioterapie měla být zajištěna pro více než 30 000 pacientů. Přeji vám hezké léto k načerpání nových sil a těším se na setkání s vámi na ESTRO kongresu l7.- 21.září 2002 v Praze. MUDr.Hana Stankušová, předsedkyně SROBF ČLS J.E.P.

2

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF KONANÉ DNE 10.07.2001 NA RTO FN PRAHA 5-MOTOL Přítomni: STANKUŠOVÁ, PETERA, PETRUŽELKA, LYSÝ, KUBECOVÁ, ŽÁČKOVÁ, JUDAS, STRZONDALA OMLUVENI: ZÁMEČNÍK, DOLEČKOVÁ Program: Schůzi vedla předsedkyně SROBF, MUDr.H.Stankušová, CSc. 1) Výbor SROBF byl Ministerstvem zdravotnictví ČR vyzván k sestavení přehledu vybavení ozařovací technikou na jednotlivých pracovištích v rámci celé ČR a specifikovat síť pracovišť a jejich vybavování vybranou zdravotnickou technikou. Výbor se podrobně zabýval všemi RT pracovišti v ČR. S ohledem na typ pracoviště a jeho spádovost doporučí adekvátní RT vybavení, které považuje na tom kterém pracovišti jako minimální pro zajištění terapie zářením a to v souladu s již dříve vypracovanou koncepcí oboru radioterapie. Výbor opakovaně posuzoval žádost nemocnice Kladno o pořízení nového kobaltového ozařovače. Před projednáváním žádosti ve výboru vznesl prim. Petera dotaz v ÚŔO Bulovka, zda je ústav schopen event. převzít radioterapii pacientů z Kladna. Prim. Stáhalová sdělila, že ano. Vzhledem k tomu, že ročně je na Kladně na kobaltovém ozařovači prováděno kolem 10 000 výkonů, nákup a provozování nového kobaltového ozařovače se jeví jako velmi neekonomická záležitost. Výbor jednohlasně dospěl k zamítavému stanovisku. V dalším Výbor posuzoval žádost Nemocnice Trutnov o nový kobaltový ozařovač.Podpora vybavení tohoto oddělení nezapadá do koncepce oboru a kladné stanovisko výboru k obnově kobaltového ozařovače vysloveno pouze z důvodu, že klinika v Hradci Králové není kapacitně schopna převzít všechny pacienty – zejména k paliativní léčbě. Doporučeno, aby v Trutnově byla prováděna paliativní radioterapie (nemají simulátor) a úzká spolupráce s pracovištěm v Hradci Králové. K žádostem o nové rtg terapeutické přístroje Výbor zaujal kladné stanovisko při splnění obecného požadavku aby 1 rtg ozař. přístroj sloužil pro několik (4?) okresů- dle počtu obyvatel. Dále Výbor pověřil předsedkyni, aby jménem SROBF podala žádost na Ministerstvo zdravotnictví o zařazení rtg terapeutického přístroje mezi tzv. vybranou zdrav. techniku, o níž se rozhoduje centrálně. 2) Výbor vyslechl zástupce P+R LAB s.r.o. z Nového Jičína (RNDr. M. Radinu, ředitele, a MUDr. J.Richtera, lékařského poradce) ve věci plánu zřízení nového nestátního radioterapeutického pracoviště typu I v Novém Jičíně. Po dlouhé diskusi o problému rozšiřování sítě radioterapeutických pracovišť (místo jejího „zeštíhlování“), avšak s přihlédnutím k počtu obyvatel, počtu nových ZN a současným podmínkám v ozařovací technice ve 3 krajích ( Ostrava, Zlín, Olomouc), na jejichž rozmezí Nový Jičín leží a především pak s přihlédnutím k rozšíření možností pro radioterapii z nestátních prostředků, Výbor se usnesl, že nebude negativně působit proti aktivitám o zřízení nového komplexně moderně vybaveného pracoviště v Novém Jičíně..

3

3) Předsedkyně informovala Výbor o záležitostech kolem připravovaného zákona O způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V ministerském návrhu zákona není radioterapie zařazena jako základní obor, ale v radioterapii by bylo možné se vzdělávat po 2letém kmeni v interním lékařství nebo jako nástavbový obor na radiologii či nukleární medicínu. Tato varianta ukazuje na naprostou nedomyšlenost požadavků na 2 roky interny a přitom by bylo možné získat nástavbovou atestaci z radioterapie na obory, které žádný kmen v interně nemají. Písemně i ústně byly vzneseny námitky. 4) Dohodovací řízení k výkonům v radioterapii.“ Dr. Vaňásek a prim. Ambruž měli připravit všechny podklady na kterých pracovalo více lékařů tak aby bylo možné je předjednat s ředitelem MUDr. Pokorným. Dosud tak nebylo učiněno. Jde o naléhavou záležitost!!! 5) Doc. Petruželka oznámil, _že dohodou mezi IPVZ, FN Bulovka a 1. LF UK Praha, bylo rozhodnuto, že Ústav radiační onkologie v Praze 8-Bulovka bude metodicky řízen 1.LF UK (doc. Petruželka), zdravotnické řízení zůstává v kompetenci FN Bulovka. 6) Výbor na základě upozornění přicházejících z členské základny konstatuje, že stávající úhrada silných (opiátových) analgetik není optimální. V této souvislosti pověřuje svého představitele v Komisi pro lékovou politiku a kategorizaci ČLS JEP, dr. Strzondalu, aby inicioval jednání vedoucí ke schválení plné úhrady jediné tekuté formy retardovaného opiátového přípravku - MST Continus susp. 30 mg a 60 mg. 7) Další schůze Výboru SROBF se bude konat v září 2001. zapsal: W.Strzondala, opravila a schválila: MUDr.H.Stankušová,CSc.

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF KONANÉ DNE 25.9.2001 NA RTO FN PRAHA 5-MOTOL Přítomni: STANKUŠOVÁ, DOLEČKOVÁ, JUDAS, KONOPÁSEK, PETERA Omluveni: KUBECOVÁ, LYSÝ, NOVOTNÝ, PETRUŽELKA, STRZONDALA, ŽÁČKOVÁ, Hosté: HORÁKOVÁ (šéfredaktorka Zpravodaje SROBF) Program: Schůzi vedla MUDr. H.Stankušová, CSc. 1) Agenda od minulé schůze konané 10.7.2001. • MUDr. Stankušová předložila výboru přehlednou tabulku ÚZIS o počtu přístrojů, počtu výkonů a počtu zaměstnaných osob za rok 2000 v radioterapii – Příloha 1. • Výbor znovu potvrdil svůj souhlas s vybavením nemocnice Trutnov novým kobaltovým ozařovačem z důvodu počtu výkonů (16000 polí/rok na kobaltu) a nedostatečné kapacity v Hradci Králové. • Výbor posuzoval žádost nemocnice Jičín o nový terapeutický rentgen náhradou za Cesioterax a terapeutický rentgen TUR. Výbor jednohlasně dospěl k zamítavému stanovisku z důvodu nízkého počtu výkonu (2750 výkonů/rok) a dostupnosti léčby na terapeutickém rentgenu v Hradci Králové a v Trutnově. • Při té příležitosti přečetla MUDr. Stankušová úryvek z dopisu náměstkovi ministra zdravotnictví vztahující se k využití terapeutických rentgenu a cesiových ozařovačů, kde se mimo jiné říká, že 1 terapeutický rentgenový přístroj by měl připadat minimálně na 500 000 obyvatel. Současné rtg terapeutické přístroje jsou použitelné jak pro ozařování kožních nádorů, tak pro nenádorovou terapii a proto jejich umístění musí být v síti racionální. Buď na pracovištích vybavených další ozařovací technikou (z důvodu koncentrace pacientů a možnosti využití pro odpovídající indikace a dosažitelnost 4

• • •

•

dozimetrických služeb) nebo na pracovištích, která se téměř výlučně věnují nenádorové terapii (ambulantní pracoviště III. typu, která úzce spolupracují s RT pracovištěm vyššího typu). Terapeutický rentgenový přístroj bude pravděpodobně zařazen mezi tzv. vybranou zdravotnickou techniku, o níž se rozhoduje centrálně. Výbor opakovaně jednohlasně potvrdil své zamítavé stanovisko k pořízení nového kobaltového ozařovače do nemocnice Kladno z dříve zmíněných důvodů. Výbor souhlasí s umístěním nového terapeutického rentgenového přístroje do nemocnice Písek, pokud na to budou mít vlastní finanční prostředky. Výbor opakovaně probíral situaci ohledně zřízení nového nestátního radioterapeut. pracoviště v Novém Jičíně. Zmínil důsledky pro radioterapeutickou kliniku v OstravěPorubě a upozornil na nezbytnost vysoké úrovně souvisejících oddělení v nemocnici, kde má existovat radioterapeutické pracoviště. Bylo připomenuto zamítavé stanovisko k obměně kobaltového ozařovače ve FN Brno – porodnice.

2) Informace o požadavcích na vybavení jednotlivých pracovišť vybranou zdravotnickou technikou (VZT). MUDr. Stankušová předala Ministerstvu zdravotnictví ČR požadovaný přehled vybavení jednotlivých pracovišť v CR ozařovací technikou. Z provedeného rozboru vyplývá, že při zohlednění stáří přístrojů více než 8 let a pro naplnění předpokladů uvedených v koncepci radiační onkologie by bylo třeba zakoupit resp. obnovit 17 lineárních urychlovačů, 3 kobaltové ozařovače, 9 simulátorů, 8 afterloadingových přístrojů a 10 3D plánovacích systémů. Možnost použitelnosti cesiových nebo rentgenových přístrojů závisí zejména na výsledcích zkoušek dlouhodobé stability a proto počet l5 rtg terapeutických přístrojů, který vyplynul z dotazníkové akce není možné brát jako směrodatný.Komentář ke koncepci oboru. Revidovaná a aktualizovaná verze koncepce oboru radiační onkologie (radioterapie), provedená podle osnovy VR MZ ČR v srpnu 2001, je znovu veřejně přístupná na Internetových stránkách MZ ČR. Přílohu č. 1 koncepce tvoří tabulky radioterapeutických pracovišť v ČR (lůžkových a ambulantních) podle úrovně poskytované péče. Přílohu č.2 koncepce tvoří Specializační náplň oboru radiační onkologie (radioterapie). Pravděpodobně dojde k oponentuře této koncepce členy VR. Ke koncepci poznamenal doc. Konopásek, že v ní chybí vztah radioterapie ke klinické onkologii ( mohlo by být uvedeno v příloze ?)

5

3) Výbor znovu diskutoval problematické nezařazení oboru radiační onkologie (radioterapie) mezi základní obory – v ministerském návrhu zákona O způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Výbor se shodl na nutnosti projednat závažné otázky koncepce oboru radioterapie i zařazení oboru s členy výboru Onkologické společností. 4) Informace o stavu projednávání bodového ohodnocení výkonů - nemohlo být probráno pro neúčast MUDr. Vaňáska. Naléhavá záležitost! Potřeba vyvolat nové dohadovací řízení pouze pro radioterapii, po předběžném projednání. 5) ESTRO konference 2002. Členové ESTRO již obdrželi první oznámení o této konferenci. Důležitou informací je termín pro zaslání abstraktů: 11. dubna 2002. MUDr. Petera informoval o shromažďování podkladů pro vydání brožury Historie radioterapie v ČR u příležitosti ESTRO konference. 6) KALENDÁŘ odborných akcí r. 2002, na kterých se SROBF organizačně podílí, spolupodílí nebo nad kterými bude mít odbornou záštitu: viz příloha 7) Rozpočet SROBF na rok 2002 : Příjmy z členských příspěvků : 36 000 Kč, výdaje: 36 000 Kč. 8) MUDr. Petera slíbil zjistit možnost řešení otázky pomocné administrativní síly pro SROBF jelikož nároky na čas spojený s administrativou jsou mimořádně velké a zůstávají převážně na předsedkyni. 9) Specializační náplně a informace o školících akcích v radioterapii r. 2001/ 2002 - nemohlo být probráno pro neúčast Doc. Zámečníka. 10) Příští schůze Výboru je předběžně plánována na 19.11.2001 ( po návštěvě členů sekretariátu ESTRO v Praze l6.-l8.11.01) V případě, že dopředu víte, že se nebudete moci účastnit, dejte to prosím co nejdřív vědět Dr. Stankušové telefonicky nebo mailem a termín bude event.přehodnocen. Praha, dne 3.10.2001

zapsala: Horáková, opravila: Stankušová

6

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF KONANÉ DNE 20.11.2001NA RTO FN PRAHA 5-MOTOL Přítomni: STANKUŠOVÁ, DOLEČKOVÁ, KUBECOVÁ, ŽÁČKOVÁ, LYSÝ, JUDAS, VAŇÁSEK, ZÁMEČNÍK, PETERA, PETRUŽELKA, NOVOTNÝ, STRZONDALA Omluveni: Host: HORÁKOVÁ (za Zpravodaj). Schůzi vedla předsedkyně, MUDr. H.Stankušová, CSc. 1) Dr. Stankušová informovala přítomné o jednání s vedením Výboru ČOS ohledně harmonizace koncepcí obou oborů, která však dosud nebyla konstruktivní. Ze strany ČOS nemáme k dispozici ani aktuální návrh koncepce oboru klinická onkologie, protože návrh, který je vystaven na Internetu, není podle prof. Klenera, ten aktuální. Předsedkyně proto navrhuje iniciovat společné jednání obou Výborů (SROBF a ČOS) za účelem jednoznačného vymezení působností obou odborností. Informace doplnil doc. Petera a doc. Petruželka. Dr.Stankušová seznámila Výbor s obsahem dopisu prim. Fišera, který v něm tlumočí stanovisko Výboru ČOS ke koncepci SROBF. 2) Doc.Zámečník informoval o již Min. zdrav. ČR schválených specializačních náplních k atestační zkoušce I. a II. stupně včetně log-booků pro evidenci praktických dovedností s platností od 1.9.2001. Obdodná specializační náplň byla schválena a vydána MZ ČR pro fyziky. Doc. Zámečník předložil program vzdělávacích akcí Katedry radioterapie IPVZ na školní rok 2001/2002. Dále sdělil, že dle záznamů Katedry za období 10/1992 - 11/2001 atestaci v oboru radioterapie úspěšně získalo: 101 lékař I. stupně, 53 lékaři II. stupně a 34 fyziků. Doc. Zámečník byl pověřen zjistit celkové počty atestantů z radioterapie a klinické onkologie od r. 1980. 3) Dr. Stankušová vyzvala, aby byl průběžně doplňován či opravován adresář členů v ESTRO-adresáři (viz internet www.estro.be). Chyby v nedávno vydaném adresáři jsou způsobeny tím, že jednotliví členové neodpovídají na jim zasílané formuláře. Některé chyby se táhnou z předchozích let. Postupně je bude možné interaktivně opravovat. 4) MUDr. Vaňásek informoval o dosavadních jednáních s představiteli ČLS JEP (MUDr.Spitzer) a VZP v rámci dohodovacího řízení, která však zatím nevedla ani k částečnému navýšení bodového hodnocení výkonů v radioterapii dle reálných nákladů na techniku, její obměnu a údržbu. Jelikož nedošlo k dohodě a jednání uvízla na "mrtvém" bodě, definitivní rozhodnutí učiní MZ ČR. Jelikož tato otázka je pro náš obor velmi důležitá, navrhla dr. Stankušová iniciovat schůzku s předkladatelem úprav v Sazebníku za ČLS, dr. Špitzerem na leden 2002. Nutná i přítomnost fyziků - delegován dr. Judas. Zprostředkováním schůzky pověřen MUDr. Vaňásek. 5) Dr. Stankušová informovala, že se podařilo významným způsobem snížit celkovou dlužnou částku vznikající neplacením členských poplatků. Nicméně u tří členů se jedná již o více než 3-letý dluh, a proto Výbor souhlasí se zrušením jejich členství ve SROBF. Jedná se o tyto členy: P.Stankuš, M.Bláhová. SROBF má nyní 180 členů. Předsedkyně vyzývá vedoucí pracovníky jednotlivých pracovišť, aby apelovali na mladé kolegy/ně, aby se přihlásili do SROBF. Přihlášku lze zaslat i elektronicky - viz internet www.cls.cz/clepr.rtf. 7

6) Dr.Stankušová přečetla dopis doc. Žaloudíka ohledně Národního onkologického registru, který v rámci nového technologického řešení bude ke dni 15.12.2001 vyčleněn z ÚZIS a začleněn pod privátní společnost. Výbor při stávajících informacích s tímto záměrem, kdy není jasné za jakých podmínek NOR bude provozován a jak budou poskytována data, nesouhlasí. Vyjádření k problému odešle dr. Stankušová. 7) Dr. Stankušová sděluje, že Liga proti rakovině navrhuje zřídit nezávislý fond (nadaci, sdružení), který by spravoval finanční prostředky získané z charitativních účelů pro onkologii (běh T. Foxe, Květinový den apod). Výbor souhlasí, aby v rozhodčím orgánu fondu ev. nadace zasedal i představil (-é) SROBF. 8) Dr. Dolečková sděluje, že stávající verze standardů (zatím 5 topik) v některých bodech je neaktuální, a proto navrhuje jejich aktualizaci. Výbor pověřuje dr. Dolečkovou koordinací aktualizačních prací na standardech a současně zdůrazňuje nutnost interdisciplinární spolupráce. Doc. Patera aktualizavané verze zveřejní na webovských stránkách naší společnosti na www.mediclub.cz. 9) Rozsáhlá informace dr. Stankušové k ESTRO kongresu v Praze 17.-21.09.2002: a) Náplň "českého" minisympózia v rámci Kongresu byla konzultována s prof. Bradou a prof.Van Houtte. Z navržených témat byla vybrána problematika karcinomu děložního čípku. Výbor po diskuzi se shodl na následujících třech přednáškách a jejich koordinátorech: 1) Chemoradioterapie C53 (koordinátor doc.Petruželka), 2)Komplikace (zejména kostní) po radioterapii pro C53 (koordinátor Dr. Feltl, 3) Vliv velikosti objemu nádoru na plánování terapie C 53 (koord. dr. Stankušová) b) Od členů SROBF se očekává, že zvýší aktivní účast na Kongresu - příspěvky (přednášky, postery - další informace na www.estro.be c) c) Registrační poplatek pro členy SROBF se podařilo ujednat na 100 EUR, když bude placen fyzickou osobou-členem SROBF, nemocnicí, ústavem, fakultou apod. (ne obchodní firmou apod.). Pro tento registrační poplatek jsou omezení:nezahrnuje vstup na gala večer 20.9.02 ( vstupné 50 EUR) a vztahuje se jen na přihlášené do 11.4.2002. d) Je třeba se přihlásit do ll. 4.02- i kdyby platba byla nakonec provedena až na místě v ekvivalentu v CK !!! e) Předkongresový den bude tradičně věnován několika "teaching" kurzům. Doporučuji využít této příležitosti k postgraduálnímu vzdělávání. f) Dr. Stankušová vyzývá všechny členy SROBF (lékaře i fyziky) s velmi dobrou znalostí angličtiny k pomocným funkcím pro předsednictva jednotlivých sekcí programu. Zaslat jména a oblast zájmu Dr. Stankušové. g) Výbor se usnesl, že do konce roku bude všem členům SROBF rozeslána speciální písemná informace věnovaná 21st Annual ESTRO Meeting v Praze. 10) Příští schůze Výboru SROBF se bude konat začátkem ledna 2002. Dne 20.11.2001 zapsal: Strzondala, opravila: Stankušová

8

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU SROBF KONANÉ DNE 7.1.2002 NA RTO FN PRAHA 5-MOTOL Přítomni: STANKUŠOVÁ, DOLEČKOVÁ, JUDAS, KONOPÁSEK, KUBECOVÁ, LYSÝ, PETRUŽELKA, STRZONDALA, VAŇÁSEK, ZÁMEČNÍK, ŽÁČKOVÁ Omluveni: NOVOTNÝ, PETERA Hosté: HORÁKOVÁ (šéfredaktorka Zpravodaje SROBF) Program: Schůzi vedla MUDr. H.Stankušová, CSc. 1) MUDr. Stankušová informovala o dopise na MZ ČR ze zasedání WHO, týkajícím se výběru vhodných pracovišť pro školení zahraničních odborníků. Bylo dohodnuto, že kopie dopisu bude zaslána do Ústavu radiační onkologie Bulovka, VFN Praha 2, FNKV Praha 10, FN Motol Praha 5, FN Olomouc, nemocnici České Budějovice, Masarykovu onkologickému ústavu Brno, FN Hradec Králové, FNsP Ostrava- Poruba 2) Ukazatelé minimální dostupnosti zdravotní péče (návrh vyhlášky MZ ČR) – kopie byly rozeslány členům oborové komise ČLK, ale údaje nejsou srozumitelné. Dr. Stankušová vyžádá vysvětlivky a připomínkovat pohotovostní služby na radioterapii v nemocnicích II. typu 3) MUDr. Stankušová informovala o novém způsobu podávání návrhů na změny registračních listrů a na nové registrační listy zdravotních výkonů pro dohadovací řízení. (návrhy na změny musí být předkládány odborným společnostem a poté zasílány ve formě písemné i elektronické řediteli odboru VZP MUDr. Pokornému, návrhy se projednávají dvakrát ročně, návrhy jsou zařazeny k projednávání do šesti měsíců po obdržení návrhu). Kopie informačního dopisu bude zaslána na všechna oddělení radioterapie. Zároveň byla znovu zdůrazněna nutnost aktivnějšího přístupu v jednání s VZP a výborem ustavena skupina pro přípravu podkladů k jednání ve složení : MUDr. Vaňásek, MUDr. Lysý, MUDr. Dolečková, MUDr. Kubecová, RNDr. Judas, příp. další fyzik. 4) Na žádost MZ ČR výbor znovu projednával aktualizaci koncepce SROBF ČLS JEP pro vybavování zdravotnických zařízení přístroji vybrané zdravotnické techniky (rozdělení lůžkových pracovišť radioterapie podle úrovně poskytované péče). Dohodl se, že na koncepci není třeba nic zásadního měnit. Drobné úpravy provede MUDr. Stankušová. Vysloven názor na označování lůžkových pracovišť radioterapie kategorie I, II, III, namísto typů I, IIa, IIb. Tím by byla jednoznačně oddělena pracoviště I. a II. kategorie,která poskytují radikální a kurativní radioterapii a jejich vybavování ozařovací technikou by měla být podporována. Pracoviště, která dosud byla označena jako IIB a jsou určena především pro paliativní radioterapii a obnova jejich ozařovací techniky je odůvodněna jen v případech, kdy regionální pracoviště vyššího typu nemůže převzít pacienty z celé oblasti z důvodů kapacitních nebo je v daném regionu velmi špatná dopravní obslužnost. Prioritu v technickém vybavování mají jednoznačně pracoviště I. a II. kategorie ( dosud označená jako I a IIA) . Zda lze takto překlasifikovat rozdělení lůžkových RT pracovišť projedná dr. Stankušová s náměstkem MUDr. A. Malinou. RT pracoviště dosud označovaná jako III. kategorie jsou ambulantními zařízeními a proto není nutné uvádět jejich kategorii v souvislosti s lůžkovými odděleními. 5) Na písemnou žádost MUDr. A. Maliny, náměstka ministra MZ a předsedy komise VZT, výbor opakovaně probíral situaci ohledně zřízení nového nestátního radioterapeutického pracoviště v Novém Jičíně. Výbor vzal na vědomí dopisy prof. Macháčka z Olomouce, primáře Vodvářky z Ostravy a primáře Kohoutka ze Zlína k této problematice. Nové skutečnosti se nevyskytly. Výbor si je plně vědom především problematické otázky nedostatku kvalifikovaného personálu pro radioterapii, a to ve všech kategoriích. Na 9

druhou stranu je neoddiskutovatelný fakt, že v dané oblasti je nedostatečná kapacita přístrojového vybavení pro radioterapii ( kraj Moravskoslezský a Zlínský) a ani plánované rozšíření ozařovačů o l lineární urychlovač v Ostravě-Porubě, tuto skutečnost zásadně nezmění. Při nedostatku státních finančních prostředků se vybudováním tohoto nestátního radioterapeutického pracoviště nabízí možnost lepší dosažitelnosti léčby zářením na kvalitních ozařovačích v tomto regionu. Z tohoto důvodu, výbor SROBF potvrzuje svoje kladné stanovisko z července 2001. Je pochopitelné, že pro definitivní rozhodnutí o výstavbě tohoto pracoviště ( odpovídajícího II. kategorii je nutné vzít v úvahu názor všech subjektů oslovených v dopise náměstka A. Maliny. 6) MUDr. Stankušová seznámila výbor s dopisem Ing. Prouzy vyzývajícím společnost k podpoře vytvoření skupiny fyziků z oborů radioterapie, radiodiagnostiky a nukleární medicíny, která by se podílela na tvorbě vyhlášky k zákonu o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání – ve věci výchovy radiologických fyziků. Představitelé fyzikální sekce Společnosti - Ing. I. Horáková, CSc., RNDr. L. Judas, Doc. Ing. J. Novotný, CSc. a Ing. H. Žáčková jsou připraveni k účasti na činnosti této skupiny, případně i ke koordinaci její činnosti. Za optimální považují, aby se na přípravě tohoto materiálu podíleli i zástupci RS ČLS JEP, SNM ČLS JEP, MZ ČR, SÚJB, ČVUT, UK a IPVZ. V tomto smyslu bude napsána odpověď SROBF náměstkovi SÚJB Ing. Prouzovi s žádostí, aby zprostředkoval přes MZ ČR koordinaci této skupiny. 7) ESTRO meeting Praha 17.-21. září 2002. MUDr. Stankušová poslala všem členům SROBF informační dopis ohledně přihlašování na kongres, snížených poplatků a předkongresových kurzů. . Definitivní verzi informací lze najít na Internetu : www.estro.be Ve Zpravodaji bude znovu uvedena informace o snížených regostračních poplatcích na kongrese ( l00 EURO) a na předkongresové kurzy ( 50 EURO) při registraci do l.8.2002. ESTRO již rozeslalo podrobný informační a registrační materiál ke kongresu, se zdůrazněním termínu pro zaslání abstraktů 11. duben 2002. Doc. Petera prověří ekonomickou náročnost na výtisk Stručné historie oboru radioterapie v Čechách. ( Historie oboru (doc. Bek), historie SROBF a spolupráci s ESTRO(Kindlová, Horáková, Žáčková). Je třeba uvážit nominaci vhodných osobností na udělení čestných ocenění u příležitosti ESTRO kongresu •

Výzkumné projekty IAEA – nabídka bude rozeslána e-mailem na pracoviště, která by mohla mít zájem. . Stručnou informaci uvést ve Zpravodaji.

•

SROBF se chce podílet na výzkumu sledování genů BRCA l, 2. Pověřen Doc. Konopásek sledováním problematiky a informacemi.

•

Ing. Horáková slíbila sestavit další číslo Zpravodaje SROBF.

•

MUDr. Vaňásek stručně informoval výbor o novém časopise Radiační onkologie. Podrobnější informaci připravit na některou příští schůzi výboru.

8) Příští schůze Výboru je předběžně plánována buď v Hradci Králové u příležitosti Hradeckého dne či v Praze při Staškově dni (podle naléhavosti agendy) Praha, dne 9.1.2002

zapsala: Horáková, opravila: Stankušová

10

ZÁPIS ZE SPOLEČNÉ SCHŮZE VÝBORU SROBF A OBOROVÉ KOMISE, KONANÉ 23.02.2002 NA KLINICE ONKOLOGIE A RADIOTERAPIE FN V HRADCI KRÁLOVÉ

DNE

Přítomni: STANKUŠOVÁ, PETERA, VAŇÁSEK, ŽÁČKOVÁ, KOVAŘÍK, ŠLAMPA, STRZONDALA Omluveni: LYSÝ, NOVOTNÝ, DOLEČKOVÁ, KUBECOVÁ Schůzi vedla předsedkyně SROBF Dr. Stankušová Program: 1) Posouzení opakované žádosti Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha 4 – Krč o vybavení RT technikou – lin.urychlovač, simulátor a plánovací konsola. Dr. Stankušová seznámila přítomné se zněním dopisu ředitele FTN Praha 4-Krč. Poté výbor již opakovaně vyslovil jednohlasný nesouhlas s vybavením lineárním urychlovačem onkologického odd. FTN Krč v souladu s koncepcí oboru. (Nepřítomní členové sdělili svůj názor na projednávané body zároveň s omluvou ze schůze – Doc. Novotný písemně, Dr. Dolečková a Dr. Kubecová telefonicky ) 2) Onkogynekologická centra. Výbor byl požádán onkogynekologickou sekcí Gynekologicko-porodnické společnosti o vyjádření se k ustanovení onkogynekologických center, která by splňovala kritéria na akreditaci a na jmenování 2 členů do koordinační komise. Výbor doporučil do komise pro onkogynekologická centra MUDr. Stankušovou a MUDr. Kubecovou. Z hlediska radioterapie je základním požadavkem pro onkogynekologické centrum provádění teleterapie a brachyterapie na l pracovišti, používání automatického afterloadingu pro brachyterapii, dostupnost ozáření na lineárním urychlovači alespoň pro část pacientek, individuální způsob plánování teleterapie i brachyterapie, funkční modelová laboratoř pro výrobu individuálních bloků. Úzká týmová spolupráce s gynekology je samozřejmostí, stejně tak jako znalost gynekologického vyšetření a dlouhodobější praxe s prováděním aplikací brachyterapeutických technik Podrobnější kritéria budou předány komisi pro onkogynekologická centra. Podle výboru SROBF v současné době by požadavky na zařazení do onkogynekologických center splňovala následující radioterapeutická pracoviště: FN Praha 5-Motol, FNKV Praha 10, Ústav radiační onkologie FN Praha 8-Bulovka, FN Plzeň, FN Hradec Králové, Nem. Č. Budějovice, Nem. Ústí nad Labem, Nem. Chomutov (?), Masarykův onkologický ústav Brno, Nem. U Sv. Anny a Porodnice Obilní trh v Brně (dohromady), FN Olomouc, FN Ostrava. 3) Návrh na udělení jedné z cen České lékařské společnosti J.E. Purkyně u příležitosti ESTRO kongresu v Praze významným zahraničním radiačním onkologům, kteří se nejvíce zasloužili o spolupráci ESTRO a SROBF. Diskutovány návrhy: Brada, Gregor, Barret, Baumann, Swensson, Dutriex, Germeine Herren. Výbor se shodl na prof. M.Bradovi z UK a prof. A Dutreix z Francie. Doc. Novotný připraví návrh na ocenění A. Dutreix. Návrh na prof. Bradu připraví Doc. Petruželka 4) Výbor seznámen s dopisem-návrhem pracovníků ÚRO FN Bulovka a 1. LF UK na udělení vyznamenání ČLS JEP doc. Dr. J. Zámečníkovi, CSc. za celoživotní dílo a přínos pro radiační onkologii v ČR u příležitosti ESTRO konference v Praze. Jelikož jde o mezinárodní kongres, není obvyklé předávat čestné ceny domácím, byť významným členům společnosti, kteří se nepodíleli zvláštní měrou na spolupráci s organizací, která kongres pořádá. Proto výbor doporučuje, aby předkladatelé návrhu 11

z ÚRO zpracovali zdůvodnění návrhu na čestné ocenění ( odborné curiculum s citací významných vědeckých prací ), aby tento návrh pak výbor SROBF mohl předložit předsednictvu ČLS JEP . Čestnou cenu pak doporučuje předat u příležitosti některé významné domácí akce. O vypracování návrhu bude požádána prim. Stáhalová z ÚRO. 5) Do konce března lze také podávat návrhy na ceny odborné společnosti příp. cenu ČLS JEP za původní vědecké práce publikované v uplynulém roce, které přinesly nové poznatky v oboru. Návrh je nutné doložit l výtiskem příp.kopií publikace 6) Informace Dr. Stankušové o stavu příprav ESTRO kongresu v Praze. V lednu byl rozeslán všem členům SROBF dopis s informacemi o kongresu a účastnickém poplatku. Podrobné informace budou probrány na schůzce místního organizačního výboru v úterý 26.2.2002. Detaily o programu a přihlašovací formuláře na webu www.estro.be 7) Dr. Stankušová seznámila přítomné s dopisem prim. Dr. Vodvářky z FN Ostrava ohledně oddělení lékařské fyziky. Výbor nic nemění ze svého vyjádření z února 2002 ( viz zápis schůze z 6.2.2002 bod ad ll. a souhlasí s návrhem odpovědi, který dr. Stankušová připravila. 8) Žádost doc. Dr. J.Kovaříka z FNKV Praha 10 o schválení zavedení ozařovací techniky léčby karcinomu prostaty brachyterapií pomocí trvalé implantace zrn jodu-l25 či paladia103. Výbor souhlasí a doporučuje zavedení uvedené léčebné metody na Radioterapeutické a onkologické klinice FNKV Praha 10. Příslušný dopis odešle dr. Stankušová. 9) Žádost o přijetí za člena SROBF: doc.MUDr. Jan Österreicher, Ph.D. z Ústavu radiobiologie Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Výbor s přijetím souhlasí. 10) Informace dr. Strzondaly z jednání Komise pro lékovou politiku ČLS JEP ohledně erytropoetinu, který je na základě vyhl. č. 458/2001 Sb. a rozdělovníku ÚP VZP od 1.1.2002 postupně k dipozici na vybraných pracovištích, a to cestou tzv. centrálních nákupů nad rámec paušálních plateb. 11) Upozornění na některé kongresy : a) MODERN BRACHYTHERAPY, 2nd meeting for Central and East European countries, Warsaw, 14-15.6.2002 ( časná registrace a abstrakta do 31.3.02 za 40 USD), na požádání zašlu kopii přihlášek . Loňská konference měla vynikající úroveň s řadou západoevropských přednášejících. b) PAIN IN EUROPE IV, 4.kongres Evropské federace IASP, Praha 2.-6.9.2003 12) Předpokládaný termín příští schůze výboru: duben 2002. Zapsal: 23.2.2002 Strzondala, schválila: Dr. H.Stankušová, CSc. P.S. Připojuji přehled cen udělovaných ČLS JEP : ČLS JEP vyhlašuje soutěže a uděluje ceny svým členům za vynikající výsledky v rozvoji lékařských věd a příbuzných oborů. ČLS JEP uděluje pocty: •

Purkyňovu cenu - nejvyšší uznání za mimořádné zásluhy o rozvoj oboru a za celoživotní vědeckou tvorbu

•

čestnou medaili ČLS JEP 12

•

čestné členství ČLS JEP

•

odborné společnosti udělují svým členům čestné členství odborné společnosti

•

ceny předsednictva ČLS JEP za publikované práce ve dvou kategoriích:

•

•

původní vědecké práce

•

práce významným způsobem ovlivňující zdravotní péči, nebo přenášející vědecké poznatky do lékařské praxe

výbory odborných společností udělují svým členům ceny za původní vědecké práce publikované v uplynulém kalendářním roce

Zápis ze schůze Výboru SROBF konané dne 19.4.2002 na RTO FN Praha 5-Motol Přítomni: Stankušová, Dolečková, Kubecová, Žáčková, Zámečník, Novotný, Šlampa, Strzondala Omluveni: Lysý, Petera, Petruželka Program: Schůzi vedla předsedkyně, MUDr. Hana Stankušová, CSc. 1) Projednání žádostí o umístění/obměnu přístrojů pro radioterapii: a) RTO Nemocnice u Sv.Anny v Brně (prim. MUDr. V. Spurný, CSc.): žádost o nákup automatického afterloadingu HDR pro brachyterapii. Výbor se domnívá, že oddělení by mělo být dovybaveno brachyterapií, aby poskytovalo kompletní radiotera-peutické služby. Jelikož se v Brně t.č. nacházejí již 2 přístroje pro HDR brachyterapii, výbor shledává třetí přístroj jako nadbytečný pro daný počet obyvatel v regionu . Doporučuje zainteresovaným RTO pracovištím uvažovat o sjednocení RT pracoviště v Nemocnici U Sv. Anny (s teleterapií) a RT pracoviště v porodnici Na obilním vrchu s ( brachyterapií) k vzájemnému kvalitativnímu zlepšení poskytované léčby radioterapií.. b) Nemocnice Na Homolce, Praha 5 (ředitel MUDr. O.Šubrt, CSc.): žádost o dotaci na inovaci – verifikační systém pro Leksellův gamma-nůž. Výbor podporuje modernizaci ozařovací techniky, ale v tomto případě nejde o vyjmenovanou vybranou zdravotnickou techniku ( jejíž položky jsou přesně stanoveny) a vzhledem ke katastrofální situaci se státními dotacemi pro financování ozařovací techniky nezbytné pro základní pokrytí potřeb radioterapie ZN, výbor doporučuje, aby tato modernizace byla hrazena z vlastních prostředků nemocnice nebo z jiných než státních zdrojů. K této žádosti o finanční podporu z prostředků určených pro program 335 180 se výbor staví negativně.. 2) Informace dr. Stankušové o jednáních na MZd ve věci RT-techniky : RTO České Budějovice, plánované nové RTO Nový Jičín, RTO v Nem. Kladno. 3) Informace dr. Strzondaly, pověřeného prací v Komisi pro lékovou politiku a kategorizací ČLS JEP: průběh kategorizace v 2. pololetí 2001 a v roce 2002. Zodpovězeny dotazy stran centrálních nákupů rhu-erytropoetinu pro vybraná pracoviště dle znění Vyhl. MZ ČR č. 458/2001 Sb. Tlumočena žádost ředitele SÚKL Praha, MUDr. M. Šmída, CSc. 13

o spolupráci s odborníky-členy odborných společností ČLS JEP ve věci posuzování nových léčivých přípravků, pomůcek zdravotní techniky a schvalování klinických studií. V případě zájmu kontaktovat přímo Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, Praha 10, tel. sekr. ředitele: 02-67310104. 4) Žádost prim.MUDr. J. Prausové z RTO FN Praha 5 – Motol o iniciaci jednání v kategorizační komisi ve věci plné (resp. vyšší ) úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění za přípravek Wobenzym tbl. Výbor doporučuje následující indikace: lymfedém či fibroza končetiny po lymfadenektomii a/nebo radioterapii lymfatik při onkologické diagnóze. Pověřen jednáním v komisi: Strzondala. 5) NOR – prim. Lysý z dnešní schůze omluven, proto bod přesunut na příště. 6) Informace Ing. H. Žáčkové o postgraduálním vzdělávání fyziků : proběhly schůzky pověřených fyziků se zástupci SÚJB a VŠ zabývajících se pregraduální i postgraduální výchovou radiologických fyziků za účasti náměstka MZ pro léčebnou péči MUDr. A Maliny . Práce na přípravě vyhlášky k řešení tohoto problému nadále probíhají a Ing. Žáčková bude výbor SROBF o postupu informovat. 7) Problematika starých radioizotopových ozařovačů po 1.7.2002. Stručnou informaci podala dr. Stankušová s tím, že této problematice bude věnováno zítřejší plenární jednání v rámci IV. Motolských dnů (příspěvek Ing. Hobzové ze SÚJB) a další jednání se SÚKL a SÚJB. 8) ESTRO Kongres v září 2002 v Praze – přípravy probíhají dle plánu, inspekce z vedení ESTRO projevila spokojenost se stavem příprav a dosavadní spolupráce s českými partnery. 9) Příští schůze výboru SROBF 10.6.2002 ( pokud se nevyskytnou záležitosti, které by bylo nutné řešit dříve). Prosím o návrhy na program odborných akcí v příštím roce.

V Praze dne 23.4.2002 zapsal: Dr. W.Strzondala, opravila: Dr. H. Stankušová, CSc.

14

VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI ROK 2001

RADIAČNÍ ONKOLOGIE, BIOLOGIE A FYZIKY

ČLS JEP

ZA

Výbor SROBF ČLS podává svým členům tuto zprávu o činnosti za rok 2001. Schůze výboru :Během roku se výbor sešel celkem 6 x ( 6.2.2001, 27.3.2001, 25.4.2001, l0.7.2001,25.9.2001, 20.ll.2001) . Zápisy ze schůzí byly publikovány ve Zpravodaji SROBF. Složení výboru : Začátek roku 2001 poznamenal naši Společnost smutnou událostí. l5.ledna 2001 zemřel první a dlouholetý předseda výboru SROBF MUDr. Zdeněk Chodounský. 6.2.2001 výbor zvolil ze svého středu novou předsedkyni MUDr.Hanu Stankušovou,CSc., MUDr. Jiří Petera, CSc. byl zvolen vědeckým sekretářem.V souladu s výsledky voleb z l999 byla do výboru kooptována MUDr. Martina Kubecová z FNKV Praha l0. Ostatní složení výboru zůstalo nezměněné : místopředseda : MUDr. Miluška Dolečková, pokladník : Doc. Ing. Josef Novotný, CSc., členové : Doc. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., MUDr. Jaroslav Vaňásek, MUDr. Milan Lysý, Ing. Helena Žáčková, RNDr. Lubor Judas, PhD., revizní komise : Doc. MUDr. Bohuslav Konopásek,CSc., Doc. MUDr. Jiří Zámečník, CSc., MUDr. Wieslaw Strzondala Účast členů výboru na schůzích : Petera 5x, Dolečková 5x, Stankušová 6x, Lysý 4x, Petruželka 4x, Vaňásek 4x, Kubecová 5x, Žáčková 5x, Novotný 3x, Judas 5x, Zámečník 3x, Konopásek 2x, Strzondala 5x (za Zpravodaj : Horáková 4x) Členská základna : K 31.12.2001 má SROBF l87 členů. Z toho je 140 lékařů, 45 fyziků a 2 ostatní. Během roku bylo přijato 5 nových členů. Opakovanými písemnými výzvami se podařilo snížit dluhy za nezaplacené členské příspěvky. Členům, kteří ani po opakovaných výzvách neuhradily dlužné částky za 3 a více let, bylo jejich členství ukončeno. Odborné a vzdělávací akce pod patronací SROBF: 19.-20.1.2001 Onkologie v gynekologii a mammologii – 6 ročník 27.3.2001 VI. den Profesora V. Staška 26.-27.4.2001 III. Motolské dny 15.a 16.6.2001 Hradecké dny 2001 3. ročník 3.-6.6. 2001 7th Central European Lung Cancer Conference 11.-14.10.2001 VIII. Jihočeské onkologické dny Hlavní projednávaná tématika : • aktualizace koncepce oboru radioterapie • schvalování žádostí o umístění vybrané zdravotnické techniky ( VZT) v duchu koncepce • účast na jednáních komise pro VZT na MZ ČR( Dr. Stankušová) • příprava podkladů pro úpravu bodového hodnocení radioterapeutických výkonů • vypracovávání připomínek k novele Atomového zákona a vyhlášek s ním souvisejících • vypracovávání připomínek ke všem verzím zákona o způsobilosti k zdravotnickému povolání a prosazování postavení radioterapie v ČR v souladu s požadavky UEMS • připomínkování specializačních náplní v radioterapii a v radiační fyzice • diskuze a připomínky k zřizování oddělení radiační fyziky • připomínkování k náplni bakalářského a magisterského studia radiologického asistenta • příprava kongresu ESTRO 21 15

• •

diskuze kolem specializačního a kontinuálního vzdělávání účast v poradních orgánech MZ ( pracovní skupina pro řešení dopadu Atomového zákona, Dr. Stankušová)

Spolupráce s jinými odbornými společnostmi: Radiologická společnost - Otázky kolem Atomového zákona a vzdělávání radiologických fyziků a radiologických asistentů Onkologická společnost - otázky koncepce oboru a kompetence Oborová komise ČLK pro radioterapii – otázky kontinuálního vzdělávání, připomínkování připravovaných vyhlášek apod. Spolupráce s MZ: MUDr. Stankušová je členkou komise pro vybranou zdravotnickou techniku v radioterapii. Byla v polovině roku 2001 jmenována členkou pracovní skupiny VR MZ ČR pro radioterapii, ale informace z VR MZ směrem k SROBF jsou prakticky nulové. SROBF nemá zastoupení ve Vědecké radě MZ, obor radioterapie zastupuje prof. MUDr. J. Vorlíček, Dr.Sc. Spolupráce s mezinárodními společnostmi: ESTRO- velmi intenzivní kontakty v rámci přípravy kongresu ESTRO 21 v Praze ISRO- účast několika členů SROBF na kongresu v Austrálii, zástupce výboru SROBF (MUDr. Dolečková ) se tam zúčastnila zasedání General Assembly Doporučování českých účastníků na vzdělávací kurzy ESTRO. Získáno l stipendium pro workshop v radiobiologii v Aarhus ( MUDr. Österreicher) Publikační činnost: V roce 2001 vyšly 2 čísla Zpravodaje SROBF (odpovědná redaktorka: Ing. Ivana Horáková, CSc.) Hlavní plánované aktivity v roce 2002 : 1) Spolupráce s ESTRO na přípravě ESTRO 21 konferenci v Praze l7.-21.září 2002. 2) Odborné a vzdělávací akce pořádané v roce 2002 pod záštitou Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP 18.-19.1.2002, Brno-Kongresové centrum Sympozium onkologie v gynekologii a mammologii Téma: Neoadjuvantní chemoterapie u gynekologických nádorů a ca prsu. Konkomitantní radiochemoterapie. Prim. MUDr. Renata Neumanová, ORO FN Brno, porodnice Obilní trh 11, 656 77 Brno Tel.:05/42321102 l.264/ fax:05/41210160 [email protected] 24.1.2002, Sylabův přednáškový sál 3. LF UK, Ruská 87, Praha 10 II. Sympozium o biologii, patologii a terapii Hodgkinských lymfomů Téma: Biologie, patologie a léčba Hodgkinských lymfomů MUDr. Tomáš Kozák, hematologické odd. FN KV, Šrobárova 50, Praha 10 Tel.:02/67162821 [email protected] 23.2.2002, Nové Adalbertinum Hradec Králové Pracovní schůze SROBF 16

Téma: Ozařovací techniky nejčastějších ZN Prim. MUDr. Jiří Petera, PhD., radioterap.-onkologické klinika FN Hradec Králové Tel.:049/5832176/fax:049/5832081 [email protected] 26.3.2002, Přednáškový sál v Price Waterhouse Coopers, Kateřinská 43, Praha 2 VII. Staškův den Téma: Karcinom prsu. MUDr. Jan Novotný, Onkologická klinika VFN, U nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Tel.:02/24962219/fax:02/24921716 [email protected] 5.- 6.4.2002, Ostrava VI. Ostravské dny Téma: Podpůrná léčba v onkologii MUDr. Pavel Vodvářka, PhD., Radioterapeutická klinika FN Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava Tel.:069/6982264/fax:069/6919010 pavel.vodvář[email protected] 19.- 20.4.2002, Přednáškový sál 2. LF UK, FN Motol IV. Motolský den Téma: Radioterapie ca rekta a análního ca. QA v radioterapii. Prim. MUDr. Jana Prausová, Doc. Ing. Josef Novotný, CSc., radioterapeuticko-onkologické odd. FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 Tel..02/24434700/fax:02/24434720 [email protected] 17.- 21.9.2002, Praha - Kongresové centrum 21 st Annual ESTRO Meeting pořadatel: European Society for Therapeutic Radiology and Oncology

10.-13.10.2002, Český Krumlov IX. Jihočeské onkologické dny Téma: Nádory čípku děložního, pochvy a vulvy Prim. MUDr. Jan Fischer, Onkologické odd., nemocnice České Budějovice, ul. Boženy Němcové, 370 87 České Budějovice Tel.: 038/7875001/fax:038/7875160 [email protected] 3) Příprava voleb do nového výboru SROBF Zprávu zpracovala : MUDr. Hana Stankušová,CSc.- předsedkyně SROBF V Praze 15.1.2002

17

ZÁZNAM

Z JEDNÁNÍ VE VĚCI USTAVENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO PŘÍPRAVU A KOORDINACI VÝUKY RADIOLOGICKÝCH FYZIKŮ DNE 28.3.2002 NA MZ ČR

Přítomni: MZ: Prof. MUDr. S. Tůma, CSc., Ing. I. Nepovímová, RNDr. Mgr. P.Závoda, Ph.D. SROBF ČLS JEP: Ing. H. Žáčková, Doc. Ing. J. Novotný, CS., RNDr. L. Judas, Ph.D., RNDr. I. Přidal, CSc. RS ČLS JEP: Ing. P. Šmoranc ČSNM ČLS JEP: Prof. Ing. V.Hušák, CSc. MFF UK Praha: Doc. RNDr. z. Trka, DrSc. FJFI ČVUT Praha: doc. Ing. T. Čechák, CSc. IPVZ Praha: Ing. L. Frencl Sdružení FN ČR: Doc. MUDr. J. Procházka, CSc. Překladatel: Ing. J. Šindelář SÚJB: MUDr. A. Heribanová, Ing. I. Zachariášová Program: 1. Zahájení Dr. Závoda přivítal přítomné a shrnul události, které předcházely tomuto jednání. Naznačil formální podmínky nutné pro případné ustavení pracovní skupiny jako poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví, v jehož působnosti by bylo vypracování návrhu zásad pro získání odborné a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v oboru „radiologická fyzika“, vč. návrhu jednotného společného základu akreditovaných studijních plánů všech VŠ v ČR, jejichž absolventi by se na základě souhlasného stanoviska MZ ČR (§79 odst.1 písm.e zákona č. 111/1998 Sb., VŠ zákon, ve znění pozdějších předpisů) stali zdravotnickými pracovníky. Studijní programy VŠ, navržené ve spolupráci MZ ČR, SÚJB, VŠ technického i universitního směru, SROBF a RS a ČSNM ČLS JEP, by měly zabezpečit dosažení úrovně výuky radiologické fyziky v ČR odpovídající standardu EU a doporučením Evropské federace organizací pro zdravotnickou fyziku (EFOMP), vč. výuky postgraduální, a také možnost uznání tohoto vzdělání členskými státy EU. Vznik takovéto skupiny při MZ ČR doporučuje s odvoláním na Implementační plán Směrnice EU 97/43/EURATOM také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dopis na MZ čj. 1859/4.0/2002 ze dne 1.2.2002). Vystavení oficiálních pověření od vysílajících institucí pro každého člena takovéto skupiny resp. komise MZ ČR bude nutné, členové obdrží originály a překlady zahraničních odborných textů z oblasti systému vzdělávání a výchovy radiologických fyziků zajištěné ve spolupráci MZ ČR a SROBF ČLS JEP. „Radiologická fyzika“ je nyní uvedena jako podobor základního oboru specializačního vzdělávání s názvem „Lékařská fyzika“, který je nyní uveden v části IV přílohy vládního návrhu zákona č. …/2002 Sb., o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví (viz též § 7 bod 16). V prováděcích vyhláškách MZ ČR k zákonu o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání bude „Radiologická fyzika“ stanovena jako jeden z oborů magisterských studijních programů VŠ, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, bude zavedeno profesní označení „radiologický fyzik“ a budou stanoveny činnosti, které může radiologický fyzik provádět sám a které pod dohledem specialisty a/nebo podle ordinace oprávněného lékaře. Působnost radiologického fyzika bude stanovena také vyhláškou SÚJB č. …/2002 Sb., o radiační ochraně, která bude vydána jako prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., a která v souladu s právem ES upraví podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační 18

ochrany pacientů, obsluhy zdrojů ionizujícího záření a dalších osob na pracovištích kde se vykonávají radiační činnosti. Ing. Žáčková informovala o postupu, který je potřeba zvolit k dosažení výše uvedeného cíle. Při návrhu podmínek pro výkon funkce kvalifikovaného radiologického fyzika, který bude ve zdravotnických zařízeních odpovědný (mimo jiné i) za usměrňování a hodnocení lékařského ozáření pacientů a to jak podle požadavků zákona o zdravotnickém povolání tak i podle požadavků atomového zákona, bude nutné: - zpracovat odborné dokumenty Evropské komise, EFOMP a další, které byly přeloženy a mohou být využity jako pracovní podklady pro práci skupiny; - navrhnout požadavky na rozsah bakalářských a magisterských studijních programů a podmínky pro jejich posuzování; - navrhnout rozsah potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností pro získání odborné způsobilosti (resp. rozsah další odborné přípravy a praxe) tak, aby byl v souladu s dikcí prováděcích vyhlášek k zákonu o zdravotnickém povolání a dalších souvisejících právních předpisů a jiných souvisejících dokumentů; - navrhnout kritéria pro uznání kvalifikace „radiologický fyzik“ i pro ty pracovníky, kteří obdobnou činnost zajišťují již dnes. 2. Informace o přípravě legislativy vymezující postavení radiologické fyziky Dr. Heribanová informovala o přípravě novelizací prováděcích předpisů k zákonu č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. Změny ve vyhláškách SÚJB č. 146/1997 Sb. a č. 184/1997 Sb. vyvolávají potřebu radiologických fyziků i na odděleních radiodiagnostiky a při řízení prací se zdroji ionizujícího záření. Kvalifikačním předpokladem převzetí odpovědnosti za činnosti specifikované v připravovaných prováděcích předpisech k zákonu č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. (= kvalifikovaný radiologický fyzik) je magisterské vzdělání a získání zvláštní odborné způsobilosti ve smyslu vyhlášky SÚJB č. 146/1997 Sb. Prof. Tůma shrnul současnou situaci při projednávání zákona „O způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání“ v PS Parlamentu. Dne 10.4.2002 bude rozhodnuto, zda a kdy bude návrh zákona projednán ve 2. čtení. V obou vypracovaných verzích návrhu zákona (vládní návrh i poslanecký návrh) je zahrnut i obor radiologická fyzika. Radiologický fyzik je uveden také v katalogu prací připravovaném Ministerstvem práce sociálních věcí. Zde jsou zatím definovány 3 platové třídy pro rozsahy činností za které by byl radiologický fyzik odpovědný. Pro získání nejvyšší 13. platové třídy je požadováno získání specializace v oboru (Pozn.: např. farmaceut však může mít i 14. platovou třídu). Všechny VŠ v ČR byly vyzvány k zahájení příprav akreditace studijních programů „radiologická fyzika“. Kladná odezva byla dosud zaznamenána ze strany VUT Brno, ČVUT Praha (reakreditace studijního programu na FJFI) a MFF UK Praha. Zamítnuta byla žádost Jihočeské university v Českých Budějovicích, kde však i nadále zůstává bakalářský studijní program oboru „radiologický asistent“. Diskuse k bodům č. 1 a 2 Přítomní konstatovali, že je nezbytné seznámit se s textem obou návrhů zákona „O způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání“. Z toho důvodu žádají MZ ČR, aby členům Pracovní skupiny poskytlo: -

informaci o průběhu projednávaní tohoto zákona;

-

vybrané části připravovaných prováděcích předpisů k tomuto zákonu, týkající se RF;

-

překlady dokumentů týkajících se problematiky kvalifikace radiologických fyziků. 19

Byla doporučeno vytvoření standardů („core sylabů“) pro zajištění odpovídající úrovně požadavků na odborné znalosti studentů v pregraduálním (bakalářském) a graduálním (magisterském) studiu, tak aby nebyla vyloučena možnost dvoustupňového studia (v duchu požadavků Boloňské deklarace). Významnou úlohu by zde mohlo sehrát i „Sdružení radiologických fyziků“, pokud by došlo v ČR k jeho vzniku. Byla zdůrazněna nutnost řešení podmínek pro přechodné období, protože k 1.1.2007 v žádném případě nemůže být ukončen ani jediný magisterský studijní program oboru Radiologická fyzika (viz též § 66 a § 107 připravované vyhlášky SÚJB, o radiační ochraně). 3. Systémy vzdělávání radiologických fyziků v zahraničí Ing. Šindelář informoval o svých překladech pro MZ ČR a shrnul problematiku v nich obsaženou. Upozornil na terminologická úskalí (v důsledku nedůsledné terminologie) i na různorodost národních systémů výchovy radiologických fyziků. Diskuse k bodům č. 1 až 3 Diskutována byla otázka jaký rozsah vědomostí z oblasti zdravotnictví musí být zahrnut do VŠ studia radiologické fyziky pro oblasti radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína. K řešení byla navržena pracovní skupina pod vedením Ing. Ivany Nepovímové (MZ ČR), v níž členství přijali Doc. Ing. Tomáš Čechák, CSc. (ČVUT; FJFI), Ing. Pavel Šmoranc (RS ČLS JEP; FN Hradec Králové), Prof. Ing. Václav Hušák, CSc. (ČSNM ČLS JEP; FN Olomouc), Doc. MUDr. Jaroslav Procházka, CSc. (SFN ČR; FN Brno) a Doc. Ing. Josef Novotný, CSc. (SROBF ČLS JEP; Nemocnice Na Homolce). Skupina by měla výše uvedenou problematiku projednat a před 23.5.2002 formulovat svoje doporučení (= návrh sylabu zdravotnické části studia radiologické fyziky). Jako výchozí materiál byl členům skupiny předán text pana Doc. MUDr. Petra Hacha, CSc., ve kterém přednosta Ústavu pro histologii a embryologii a emeritní děkan 1.LF UK v Praze, doporučuje (i pro obor radiologická fyzika) rozsah základních informací potřebných pro pochopení zdravotnické problematiky a pro komunikaci s klinickými a odbornými pracovníky. V dalším průběhu diskuse bylo doporučeno koncipovat studium jako jednooborové, strukturované (s možností přechodu studentů mezi fakultami např. na základě systému kreditů). Bakalářské studium může sloužit k výchově pracovníků, kteří pokryjí např. pozice na odděleních radiologické fyziky obsazované dosud především radiologickými laboranty a asistenty. 4. Terminologie Dr. Závoda přednesl návrh na změnu termínu „lékařská fyzika“ a návrh na profesní označení jednotlivých kvalifikačních stupňů radiologických fyziků. Diskuse k bodu č. 4 Pro anglický ekvivalent „medical physicist“ byl místo doposud používaného termínu „lékařský fyzik“ doporučen termín „klinický fyzik“, který bude lépe odpovídat i jiným profesním označením zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání (viz např. klinický psycholog; klinický logoped; klinický farmaceut, klinický inženýr; klinický technik, apod.). Termín „radiologický fyzik“ pro anglický ekvivalent „medical radiation physicist“ byl navržen pro profesní označení absolventa magisterského studia oboru radiologická fyzika, který musí po stanovenou dobu pracovat ve zdravotnictví pouze pod dohledem určeného experta oboru. 20

Pro radiologického fyzika, který je po získání specializované způsobilosti (= atestace) v příslušném oboru nebo jeho části (= RDG, RT, NM) již oprávněn k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, byl navrženo profesní označení „radiologický fyzik – specialista“ (v radiodiagnostice, radioterapii, nukleární medicíně). Pro nejvyšší stupeň vzdělání radiologického fyzika, který může převzít odpovědnost i za průběh dalšího vzdělávání radiologických fyziků a radiologických fyziků – specialistů, což předpokládá i dlouhodobou praxi v oboru, byl navržen termín „radiologický fyzik – expert“ (v radiodiagnostice, radioterapii, nukleární medicíně). V diskusi bylo dále zmíněno, že termín „kvalifikovaný radiologický fyzik“ v návrhu vyhlášky SÚJB bude vhodné blíže určit alespoň na úrovni výkladu k příslušným právním předpisům. 5. Příští jednání pracovní skupiny – předpokládaný termín 23.5.2002, na MZ ČR Doplňky k záznamu Doc. Trka -

Studijní program "Radiologická fyzika" by měl být jednooborovým magisterským programem v rámci dvoustupňového standardního studia fyziky. Předcházející bakalářský studijní program musí splňovat požadavky standardního programu fyziky.

-

Pro zajištění profesního profilu klinického (zdravotnického) pracovníka by měl magisterský studijní program „Radiologická fyzika" obsahovat cca 15% vyučovacích hodin „klinického minima". Bylo by žádoucí obsah a pojetí tohoto minima standardizovat ve spolupráci příslušných odborníků.

-

Pro výchovu odborníků na úrovni (pracovně) "asistentů" využít bakalářské studijní programy oboru "Fyzika" a modifikovat je ve volitelných předmětech pro potřeby klinické praxe (fyzikální základy radiační ochrany, klinické minimum nižšího stupně).

-

Racionalizovat schvalovací proceduru klinických studijních programů v kompetenci MZ (návrh: využít navrhovanou Pracovní skupinu).

Doc. Čechák Na FJFI ČVUT je v rámci magisterského pětiletého programu jaderné inženýrství akreditována specializace „Radiologická fyzika v medicíně“. Tato specializace má společný matematický a fyzikální základ s ostatními specializacemi programu. Od třetího ročníku je studium orientováno na radiologickou fyziku. Do studijních plánů jsou dále začleněny speciální přednášky: Základy anatomie a fyziologie (2+2Z, 2+2L), vyučující Prof. MUDr. J. Stingl, DrSc.; Biofyzika (2), vyučující MUDr. J. Rosina; Biochemie člověka (2), vyučující Prof. Ing. Z. Vodrážka, DrSc. a Biochemie a farmakologie (3+1), vyučující RNDr. J. Kovář, CSc. z IKEM. Při zadávání prací na výzkumných úkolech a diplomových prací katedra úzce spolupracuje s Nemocnicí Na Homolce a s Klinikou nukleární medicíny FN Motol. Ing. Šmoranc doporučuje, aby - všichni lékaři - nerentgenologové, kteří pracuji s RTG technikou, např. při intervenčních výkonech, museli mít na tuto činnost licenci; - RTG laboranti, kteří mají dnes na RTG pracovištích vedoucí pozici, museli být absolventy bakalářského studia.

21

Doc. Novotný Při přípravě podkladů Pracovní skupinou je nezbytné důsledně prosazovat systematičnost vzdělávání. Je třeba, aby v souladu s požadavky EFOMPu a návrhem fyzikální sekce SROBF byly jednotlivé stupně vzdělávání (kvalifikace) vždy spojeny s příslušnými stupni licencí, které by vymezovaly kompetence k určitým činnostem. Záznam sestavili: Dr. Přidal, Ing. Žáčková a Dr. Závoda V Praze, dne 30.4.2002 Za správnost: Ing. H. Žáčková, v.r. Poznámka MZ ČR: Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví PS Parlamentu vydal své USNESENÍ č. 248 z 59. schůze dne 10. dubna 2002 s tímto textem: „Na návrh předsedy výboru Z. Škromacha výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přerušuje projednání vládního návrhu zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních) - sněmovní tisk 1061 - do 14. června 2002.“ Vládní návrh zákona o zdravotnických povoláních ze dne 25.9.2001 je možné vyhledat na internetové adrese http://www.psp.cz, jako sněmovním tisk č. 1061/0 dne 27.9.2001 1. Čtení proběhlo 29. 11. 2001 na 43. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1882). Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 5.3.2002 usnesení doručené poslancům jako tisk 1061/1. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 16. 4. 2002 usnesení doručené poslancům jako tisk 1061/2 (text tohoto usnesení VSPZ PS PČR č 248 je též citován výše). Projednávání poslaneckého návrhu ze dne 18.7.2001 - sněmovní tisk č. 1005/0 - bylo přerušeno usnesením VSPZ č. 249 z 10.4.2002 - tisk 1005/3 - rovněž do 14.6.2002. V Praze dne 30.4.2002, Dr. Petr Závoda

INFORMACE O IV. MOTOLSKÝCH DNECH MUDr. Jana Prausová, Primářka Radioterapeuticko – onkologického odd. FN v Motole Ve dnech 19. a 20.4. 2002 se konaly již IV. Motolské dny, tentokrát na téma léčba kolorektálního karcinomu. Velmi potěšující byl zájem o tuto akci ze strany lékařů i fyziků z celé České republiky Přítomné pozdravila v úvodním slovu MUDr. B. Šintáková, náměstkyně LPP FN v Motole, která vysoce ocenila pokrok, který medicína zaznamenala právě v léčbě maligních onemocnění v posledních letech. A vyslovila přání, aby se více center onkologické péče v budoucno stalo klinickými pracovišti. Účastníky přivítala také předsedkyně SROBF MUDr. H. Stankušová, CSc. Po krátkém úvodu začal odborný program, který lze hodnotit velmi příznivě, všechna sdělení byla přínosná a byla praktickou ukázkou zkušeností jednotlivých pracovišť s danou problematikou. Úvodní přednáška J. Prausové z pořádajícího pracoviště měla za cíl shrnout problematiku epidemiologie a hlavně etiologie kolorektálního karcinomu včetně biologických faktorů s vyústěním v nyní uznávaná pravidla prevence, použití screeningu a preventivních prohlídek. Problematika je velmi živá, není uzavřená a čeká na výsledky velkých multicentrických studií 22

v USA i Evropě, která upřesní pravidla sledování zdravé populace i rizikových občanů MUDr. Šlampa ve své přednášce obecně shrnul využití konkomitantní chemoradioterapie u nádorů kolorekta a anu. Podtrhl přínos této metody léčby k zlepšení lokální kontroly i prodloužení bezpříznakového období onemocnění. S konkrétními zkušenostmi a souborem svých pacientů s karcinomem rekta, léčených konkomitantní chemoradioterapií se představilo pracoviště primáře MUDr. Spurného ve velmi pěkném sdělení. Dále svůj soubor nemocných s nádory kolorekta zpracovala a prezentovala pracoviště z Holešova a Zlínu. Přednášky vzbudily zájem a vyvolaly zajímavou diskusi nad vlastní aplikací terapie. Otázkou správná polohy a dokonalé fixace pacienta při aktinoterapii karcinomu rekta, která je základem pro léčbu, se zabývala přednáška MUDr. M. Dolečkové z Českých Budějovic. Velmi dobře zpracovanou přednáškou byla práce MUDr. Lohynské z FN v Motole, která na souboru více než 100 pacientů prezentovala význam neoadjuvantní radioterapie a chemoradioterapie u primárně pokročilého karcinomu rekta. Zdůraznila význam angioinvaze pro prognózu onemocnění a dále nutnost hodnocení gradingu v materiálu z definitivního operačního preparátu, který opět koreluje s prognózou onemocnění na rozdíl od gradingu z biopsie před operací, který dostatečně nereprezentuje nález. MUDr. Malinová přednesla současné názory na léčbu karcinomu anu, včetně vlastního souboru nemocných. Výsledky potvrzují jednoznačný význam chemoradioterapie jako radikální léčby tohoto onemocnění. Bohužel se stále ukazují případy, kdy je v první době zcela mylně indikován chirurgický zákrok. Je stále nutné více spolupracovat s chirurgickými pracovišti a společně indikovat terapeutický postup. Obdobným tématem se zabývala i MUDr. Perková z MOÚ v Brně, na svém souboru dokladovala také výsledky konkomitantní léčby. V posledním příspěvku prvního dne se MUDr. Stankušová, CSc. věnovala brachyterapii karcinomu anu, velmi přesně definovala indikace pro tuto léčebnou metodu i způsob provádění léčby. Sobotní program začal malým únikem ke klinické onkologii, kdy z pořádajícího pracoviště byla prezentována práce o možnostech léčby diseminovaného onemocnění kolorekta, využití nových léků a ukázka vlastního souboru pacientů léčených irrinotekanem a 5-fluorouracilem. Přednáška uzavřela lékařskou část programu. Další sdělení se týkala fyzikální problematiky. Ing Kroutilíková přednesla zajímavé srovnání používaných plánovacích systémů v ČR z různých kvalitativních pohledů. Byla velmi poučná, vyvolala bohatou diskusi a je jistě dobrým podkladem pro zamyšlení nad vybavením radioterapeutických pracovišť v ČR. Dále se problémy homogenity, symetrie a dlouhodobé stability vysokoenergetických fotonových svazků zabývala přednáška Ing. Přidal z FN v Olomouci. Pro všechny přítomné lékaře a fyziky byla velmi zajímavá a hlavně podnětná přednáška Ing. Hobzové, které zhodnotila radiologické události nahlášené na SÚJB. Některé události vyvolaly úsměv a při některých mrazilo v zádech. Je velmi dobré stále připomínat všechny chyby, kterých je možné se při rutinním provádění léčby zářením dopustit. Ostatní jsou tak varování před svým možným vlastním selháním. Neobávejme se přiznat se k selhání lidského faktoru, naopak poučme se z něj. Posledním bodem programu bylo používání ozařovačů bez typového schválení po 30.6.2002. Téma citlivé, bolestivé, ale reálně se blížící, které otevřela také Ing. Hobzová. Pracoviště, 23

kterých se týká budou muset pochopit, jak vyplynulo z diskuse, že zodpovědný lékař i fyzik by sám neměl nikdy dopustit, aby léčba byla prováděna na dnes již neadekvátní technice. IV.Motolské dny jsou již minulostí, myslím, že se vydařily a byly příjemným, poučným a přínosným setkáním lékařů a fyziků. Věřím, že se podaří přimět k společnému setkání SZP, kteří pracují na radioterapeutických pracovištích a na V. Motolských dnech otevřít i tuto sekci. S přáním krásného léta, zasloužené dovolené a milých a spolupracujících nemocných nashledanou na V. Motolských dnech.

SYSTÉMY PRO PLÁNOVÁNÍ EXTERNÍ RADIOTERAPIE – SOUČASNÝ STAV V ČR Ing. Daniela Kroutilíková, 1.LF UK a SÚRO, Praha; Doc. Ing. Josef Novotný, CSc., Nemocnice Na Homolce, Praha; RNDr. Libor Judas, VFN Praha V současné době probíhá řešení projektu „Zabezpečení jakosti radioterapie – plánovací systémy“ podporovaného grantem IGA MZ č. NC5948. V rámci tohoto projektu proběhlo zmapování současné praxe v ČR při plánování externí radioterapie. Na rozdíl od oblasti ozařovačů zatím neexistuje žádný zákon usměrňující použití plánovacích systémů. Cílem studie bylo shromáždit co nejvíce informací o používaných systémech, aby mohlo být vypracováno národní doporučení pro zabezpečení jakosti plánovacích systémů jakožto jeden z výstupů řešení projektu. Z předchozích statistických údajů získaných při nezávislém TLD auditu na radioterapeutických pracovištích bylo známo, že v ČR je celkem 34 radioterapeutických pracovišť, z nichž 29 je vybaveno plánovacím systémem pro externí radioterapii. Pro získání podrobných informací o užívaných plánovacích systémech na našich pracovištích byl vypracován speciální podrobný dotazník, který byl na počátku roku 2001 rozeslán na všechna radioterapeutická pracoviště. Dotazník byl poměrně rozsáhlý a byl členěn do celkem 6 základních oddílů, a to podle typu získávaných informací: a) b) c) d) e) f)

základní údaje o plánovacím systému, způsob zadání pacientských dat, způsob zadání dozimetrických dat, bližší specifikace plánovacího systému podle údajů výrobce, hodnocení systému uživatelem, způsob kontroly kvality plánovacího systému na daném pracovišti.

Údaje z vyplněných navrácených dotazníků byly přeneseny do databáze a použity k dalšímu vyhodnocení. Data uložená v databázi budou sloužit pro další srovnávání, která mohou být provedena v budoucnosti. Mezi českých 29 pracovišť vybavených plánovacím systémem je distribuováno 8 různých typů plánovacích systémů, a to: CadPlan, Theraplan, PlanW, Prowess 3000, Target 2, SLP–9200– Focus, Multidata a Nucletron-Plato. Nejrozšířenějším plánovacím systémem v ČR je PlanW (16 pracovišť), po něm následuje CadPlan (5 pracovišť), ostatní plánovací systémy se vyskytují pouze na jednom či maximálně na dvou pracovištích. Dotazníkové akce pro získání informací o těchto plánovacích systémech se z celkového počtu 29 pracovišť zúčastnilo 22 (tj. 76%), přičemž byly získány informace o celkem 6 různých typech plánovacích systémů uvedených v tabulce 1. 24

Tabulka 1: Zkoumané plánovací systémy Plánovací systém

Výrobce

CadPlan PlanW SLP-9200-Focus Theraplan Target 2 Prowess 3000

Varian Medical Systems, Dosetec Mach, Czech Republic Computerized Medical Systems MDS Nordion -Theratronics GE Medical Systems Prowess Systems, SSGI

Poslední upgrade softwaru 1998-2001 1997-2001 1999 1993 1999 1994

Počet v ČR 5 16 2 1 1 2

Z provedené analýzy plánovacích systémů vyskytujících se na našich radioterapeutických pracovištích lze konstatovat několik závěrů: 1) Existuje poměrně široká paleta plánovacích systémů, a to od náročných systémů s výkonným hardwarovým a softwarovým vybavením umožňujícím komunikace s počítačovými sítěmi přes jednodušší systémy až po systémy založené na starším méně výkonném PC. Je jasné, že čím je výkonnější počítač, tím složitější může být i software, který poskytne možnosti pro výrazné zlepšení nejen procesu plánování léčby, ale i celého radioterapeutického postupu. Příklad použití CadPlanu ve velkých radioterapeutických centrech je toho příkladem. Pro další zlepšování radioterapie u nás bude nutné budovat komplexní centra vybavená výkonnými plánovacími systémy, které mají přímé napojení na ostatní složky celého procesu (simulátor, verifikační systém atd.). I když je toto řešení ekonomicky náročné, analýza dat z dotazníku potvrzuje jejich efektivní využití. 2) Neexistence Doporučení pro plánovací systémy ani normy na požadavky pro tyto systémy neumožňovala uživatelům klást jednotná kriteria při jejich nákupu. Proto některé používané systémy nemají parametry, které by měly ze současného pohledu splňovat. V rámci zajištění jakosti celého radioterapeutického procesu bude do budoucna dobré sestavit seznam základních parametrů, kterým musí plánovací systémy vyhovovat, a při koupi nových systémů přihlížet k těmto standardům. Ověření těchto parametrů by pak mělo být předmětem přejímací zkoušky systému před jeho klinickým použitím. 3) Zadávání pacientských dat, pokud není prováděno on line, může být zatíženo značnými chybami a proto by bylo žádoucí, aby plánovací systémy měly možnost přímého napojení na topometrická zařízení, zvláště pak na CT. Dobrá kvalita plánu je podmíněna především dobrými topometrickými a anatomickými daty. Analýza prokázala zásadní nedostatky v kompatibilitě především stolů, které jsou pro jednotlivé úkony používány. Pro další zkvalitnění celého radioterapeutického procesu bude nezbytně nutné věnovat tomuto zvýšenou pozornost. 4) Jednoznačně by mělo být požadováno, aby všechny plánovací systémy užívaly data, která přísluší užívaným svazkům na pracovišti. Je pochopitelné, že např. v případě Co-60 ozařovačů jednoho typu lze použít data z jiného pracoviště, ale tato data by měla být vždy řádně a detailně ověřena. U brzdných svazků záření X je to již obtížné a u elektronových svazků prakticky nemožné, protože konstrukce lineárních urychlovačů i stejného typu či výrobní série se mohou lišit. Vyjímkou mohou být pouze lineární urychlovače s tzv. „beam matching“, kdy výrobce uživateli garantuje, že dozimetrické charakteristiky svazků budou v intervalu ±1% od specifikované hodnoty. V tomto případě je možné používat standardní data naměřená pro sérii urychlovačů přesně splňujících specifikaci. Samozřejmě, že kvalitní ověření a přejímka na straně uživatele jsou stále nutné, neboť 25

uživatel je plně zodpovědný za kvalitu dat v plánovacím systému. To, že řada pracovišť užívá data z jiných plánovacích systémů pro jiné svazky, i když „stejné“, může vést k systematickým chybám. Dozimetrickým měřením a přenosu dat do plánovacího systému v průběhu přejímky ozařovače do klinického použití by měla být věnována zvláštní pozornost, protože jakékoliv chyby se mohou projevovat po značně dlouhou dobu. 5) Podrobný rozbor chyb při radioterapeutickém procesu ukazuje, že nejmenších chyb je dosahováno v případě, kdy jednotlivé kroky na sebe navazují, tedy když systém vyžaduje minimální intervenci ze strany obsluhy, tj. např. přímý přenos dat při základní dozimetrii, pacientských dat, atd. Proto by základním předpokladem pro moderní kvalitní radioterapii měl být požadavek vzájemného propojení všech součástí procesu přes počítačovou síť, která zajistí bezchybný přenos jednotlivých dat do centrálního plánovacího systému. Plánovací systémy založené na PC jsou výhodné na pracovištích jako záložní systémy v případě výpadku základního výpočetního systému. Avšak i záložní výpočetní systémy a software musí splňovat náročné požadavky kladené na plánovací systémy. 6) Analýza ukázala, že existuje značná propast mezi zajištěním jakosti ozařovacích přístrojů a plánovacích systémů. Pouze několik pracovišť provádí systematicky zajišťování jakosti svých plánovacích systémů. Počet uváděných testů je minimální, avšak postačující k podchycení těch nejpodstatnějších problémů. Jasně se ukazuje potřeba vytvoření národního doporučení pro zabezpečování jakosti plánovacích systémů s uvedením minimálního počtu testů pro přejímací zkoušky, zkoušky provozní stálosti a zkoušky dlouhodobé stability. Zároveň by toto doporučení mělo formulovat minimální požadavky na plánovací systém. Pokud by jistý systém nesplňoval všechny tyto minimální požadavky, neměl by být zakoupen a uveden do klinického použití. Bohužel současné platné zákony (zákon č.18/1997 Sb. ani z něj vyplývající vyhlášky) oblast plánovacích systémů vůbec neupravují, protože se týkají pouze nakládání se zdroji. Oblast systémů pro plánování radioterapie není upravena ani žádnou jinou vyhláškou či předpisem Ministerstva zdravotnictví. Záleží především na svědomitosti fyziků, lékařů a laborantů pracujících na radioterapeutických pracovištích zda budou dodržovat určitá pravidla daná v připravovaném doporučení. Komentář : V průběhu devadesátých let byla česky vydávána Doporučení, týkající se problematiky zabezpečování jakosti jednotlivých typů ozařovačů, simulátoru, radioaktivních zdrojů pro brachyterapii. Otázka plánovacích systémů dosud nebyla systematicky řešena a proto výbor SROBF ČLS JEP velmi vítá a podporuje úsilí skupiny fyziků pracujících na grantu IGA MZ „Zabezpečení jakosti radioterapie – plánovacích systémy.“ Problém je daleko širší a netýká se jenom samotného hardware a software plánovacích systémů. To ostatně vyplývá i ze článku Ing. Kroutilíkové. Musím přiznat, že její sdělení na Motolských dnech o tom, že mnohé plánovací systémy na našich pracovištích nepoužívají data naměřená na vlastních ozařovacích svazcích, mne dost překvapilo. Vůbec mne nenapadlo, že by tomu tak mohlo být. Stejně tak je klamná představa o přesném plánování podle řezů zhotovených na klasickém CT stole bez rovné desky. Každý krok od měření vlastních dat, způsob jejich přenosu do plánovacího systému, po ověřování výpočtu dávky ve standardních a nestandardních situacích je důležitý a je třeba vypracovat jednotné doporučení jak to dělat a toto doporučení pak uvést do praxe na všech pracovištích. Do celého řetězce plánování patří i činnosti kliniků, nejenom fyziků a sebelepší ozařovač nepřinese zlepšení léčebných 26

výsledků, nebude-li řádně zabezpečen celý proces plánování léčby zářením. A „věrohodnost“ plánovacího systému je nezbytnou součástí celého procesu. MUDr.Hana Stankušová, předsedkyně SROBF ČLS J.E.P.

27

HOMOGENITA

A SYMETRIE VYSOKOENERGETICKÝCH FOTONOVÝCH SVAZKŮ A JEJICH

STABILITA

J.Šimíček, Masarykův onkologický ústav, Brno I. Přidal, Fakultní nemocnice Olomouc Úvod V souboru parametrů ověřovaných při zkouškách dlouhodobé stability existuje poměrně úzká skupina ukazatelů jakosti, které charakterizují chování svazku mimo centrální paprsek v jeho terapeuticky užitečné oblasti v takzvaném platu. Jsou to homogenita, symetrie a jejich závislost na rotaci ramena. Význam sledování dlouhodobé stability těchto ukazatelů jakosti je zřejmý. Jak v případě radionuklidových ozařovačů tak zejména v případě urychlovačů, kde je svazek generován elektrickou cestou, si lze představit řadu mechanizmů jak homogenitu a symetrii narušit. Ověřování homogenity a symetrie plní různé funkce: Průběžné sledování homogenity a symetrie při zkouškách provozní stálosti a dlouhodobé stability u svěřeného ozařovače slouží především k detekci změn svazku – tedy k posuzování „stability svazku“. Ověřování homogenity a symetrie při přejímacích zkouškách má za cíl posoudit, zda jsou u přístrojů téhož typu zachovány schválené typové charakteristiky a slouží tedy k posuzování shody se schváleným typem – „stability typu“. Konečně ověření homogenity a symetrie u ozařovačů různé konstrukce může být východiskem k rozhodnutí, zda daný typ ozařovače splňuje požadavky kladené v rámci standardního léčebného postupu na kvalitu – „klinická přijatelnost“. Rozhodnutí tohoto druhu nabývají na významu v souvislosti s diskusí o osudu zastaralých radionuklidových ozařovačů po 1.7.2002 a také v souvislosti s diskusí o místě kobaltových ozařovačů v národním systému radiační onkologie [1,2]. Toto sdělení se zabývá problematikou ověřování homogenity a symetrie fotonových svazků z hlediska posuzování stability svazku, stability typu, popř. klinické přijatelnosti. Metoda měření homogenity a symetrie „Modrý bezpečnostní návod“ [3,4] uvádí v odstavci „Homogenita a symetrie radiačního pole“ jedinou metodu získávání experimentálních dat – měření ve vodním fantomu. Filmovou dozimetrii bezpečnostní návod nezmiňuje. Zkušenosti našich pracovišť skutečně dokumentují, nižší spolehlivost odhadů homogenity a symetrie pomocí rutinně prováděné filmové dozimetrie. Posuzování stability svazku Použití metody filmové dozimetrie pro sledování homogenity a symetrie svěřeného svazku lze ospravedlnit v podmínkách malých nedostatečně vybavených pracovišť. Filmová dozimetrie představuje za těchto podmínek často jedinou metodu jak homogenitu a symetrii svazku ověřit. Metoda filmové dozimetrie je proto v těchto případech nezastupitelná při detekci a zejména při interpretaci hrubších narušení homogenity a symetrie. Spolehlivost rutinně prováděné filmové dozimetrie např. vyhovuje pro dokumentování vysoké nehomogenity svazků betatronu viz. obr. 1.

28

110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -100

-50

0

50

100

Obr. 1. Profil svazku betatronu B10 stanovený pomocí filmové dozimetrie Filmová dozimetrie postačuje také k detekci změn homogenity, které způsobí nestandardizované seřízení primárních clon kolimačního systému kobaltového ozařovače viz obr. 2. 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -40

-20

0

20

40

Obr. 2. Profily svazku stanovené při zkoušce dlouhodobé stability pomocí filmové dozimetrie ve směru hlavních os pole 5x5 cm2 ozařovače Chisostat s původní nestandardizovanou kolimací. Použití filmové dozimetrie pro sledování stability svazku lze připustit také v těch případech, kdy program jakosti garantuje využití ozařovače pouze pro klinické indikace s nižšími nároky na kvalitu svazku – např. pro účely nenádorové terapie. Předpokladem je ovšem formulace jasných podmínek za nichž je možno tolerance homogenity a symetrie uvolnit. Podmínky stanovení homogenity a symetrie „Modrý bezpečnostní návod“ předpokládá stanovení homogenity a symetrie v referenční hloubce v normální ozařovací geometrii pro tři specifikované velikosti pole. Z našich zkušeností je zřejmé, že doporučený protokol není v praxi důsledně používán. V souvislosti s přejímací zkouškou ozařovače Teragam K-02 ve Fakultní nemocnici Olomouc se například projevil rozdíl mezi přístupem, který byl použit při typovém schvalování přístroje a metodikou stanovení homogenity a symetrie která je zavedena na pracovišti v Olomouci. Při typovém schvalování byla ověřena homogenita a symetrie v hloubce maxima v „SSD geometrii“ pro velikost pole 10x10 cm2. Pracoviště v Olomouci používá k ověření homogenity a symetrie měření v referenční hloubce v „SFD geometrii“ pro pole velikosti 5x5 cm2, 10x10 cm2 a 30x30 cm2. Stabilita svazku Při sledování stability svazku není zpravidla zúžení rozsahu velikosti ověřovaných polí zásadní. Obtížně si lze představit změny homogenity, které by se projevily pouze u polí 29

extrémní velikosti a neovlivnily by přitom pole referenční. Z hlediska citlivosti metody na poruchy homogenity a symetrie i pro případnou diagnostiku příčin je však také při sledování stability svazku užitečné posoudit více rozměrů polí. Stabilita typu Při přejímací zkoušce nově instalovaného ozařovače je nezbytné prověřit „nastavení“ homogenity a symetrie v celém přípustném rozsahu velikostí pole. Při ověření stability typu se proto nelze omezit na posouzení homogenity a symetrie pole 10x10 cm2. Homogenita a symetrie polí malých rozměrů odráží zpravidla výrazněji nedostatky v kolimaci svazku. Příkladem může být narušení homogenity pole 5x5 cm2 vyvolané poruchou koordinace pohybu lamel v motorizované cloně ozařovače Chisobalt viz. obr. 3, nebo snížení homogenity v důsledku zúžení plata u svazků s rozsáhlým polostínem jako je např. ozařovač Teragam K-02.

-200

100 80 60 40 20 0 -20 0 -40 -60 -80 -100

-100

100

200

Obr. 3. Profily svazku stanovené při zkoušce dlouhodobé stability pomocí filmové dozimetrie ve směru hlavních os pole 20x20 cm2 (horní polovina obrázku) a pole 5x5 cm2 (spodní polovina obrázku) ozařovače Chisobalt. Profily jsou vyneseny v relativním měřítku. Čárkovaný profil odpovídá porušenému páru lamel. Homogenita a symetrie velkých polí vypovídá naproti tomu více o formování svazku před kolimací. Ukazatele nehomogenity a nesymetrie tak mohou odhalit například nedostatečnost homogenizačního kužele u betatronu obr. 4. 250 200 150 100 50 0 -150

-100

-50

0

50

100

150

Obr. 4. Diagonální profil svazku pole 15x15 cm2 (Betatron B10). Zkosené hrany profilu odrážejí nedostatečnou homogenizaci svazku v rozích radiačního pole.

30

Rozporuplnější je otázka výběru hloubky měření. Z hlediska ověřování stability typu jsou měření homogenity a symetrie v referenční hloubce méně citlivá než měření v hloubce maxima. V menších hloubkách pod povrchem fantomu je dávková distribuce méně ovlivněna rozptylem ve vodě a odráží proto lépe přímé poměry ve svazku viz obr. 5.

-30

-20

120 100 80 60 40 20 0 -20 -10 -40 0 -60 -80 -100 -120

10

20

30

Obr. 5. Profily svazku kobaltového ozařovače Teragam K-02 (horní polovina obrázku) a svazku „X6“ lineárního urychlovače Primus Mid. Energy (spodní polovina obrázku) měřené ve dvou hloubkách. Plná čára odpovídá referenční hloubce, čárkovaná hloubce maxima. Klinická přijatelnost Pro porovnání přijatelnosti homogenity a symetrie ozařovačů různého typu z hlediska jejich klinického použití je hodnocení pole 10x10 cm2 zpravidla nedostatečné. Prvořadý význam pro posuzování klinické přijatelnosti homogenity a symetrie má naopak hodnocení velkých polí. Splnění požadavků, které jsou kladeny na homogenitu a symetrii velkých polí vede k přijatelným výsledkům i u polí menších rozměrů. Význam ověřování homogenity a symetrie velkých polí vzrůstá také s rostoucí oblibou ozařovacích technik, které využívají asymetrická pole a MLC. Posouzení klinické přijatelnosti musí proto ve shodě s doporučením „Modrého bezpečnostního návodu“ vycházet z hodnocení homogenity a symetrie v celém rozsahu používaných rozměrů pole. Pro účely porovnání přijatelnosti ozařovačů různé konstrukce z hlediska jejich klinického použití je možno doporučit stanovení homogenity a symetrie v referenční hloubce. Referenční hloubka odpovídá lépe klinickým podmínkám - cílový objem zpravidla neleží v hloubce maxima. Výběr referenční hloubky pro stanovení homogenity a symetrie zvýhodňuje při posuzování klinické přijatelnosti lineární urychlovače. V případě urychlovačů je homogenizační kužel navržen tak, aby ukazatel nehomogenity a nesymetrie byl optimální právě v referenční hloubce. Těsně pod povrchem je přehomogenizování svazku výraznější obr. 5. Naopak v případě kobaltových ozařovačů je plato měřené v hloubce maxima plošší a ukazatel nehomogenity i nesymetrie vychází v hloubce maxima příznivěji než při měření v referenční hloubce viz obr. 5. Vyhodnocení homogenity a symetrie „Modrý bezpečnostní návod“ doporučuje vyhodnocení homogenity a symetrie v homogenizované oblasti na hlavních osách a na diagonálách radiačního pole. Hranice homogenizované oblasti jsou přitom odvozeny definovaným posunem od dozimetricky stanovené hranice pole na hlavních osách. Ověření homogenity a symetrie v souladu s doporučením bezpečnostního návodu však s sebou přináší řadu technických problémů. Protokoly pro analýzu dozimetrických dat, které jsou součástí software automatických vodních fantomů neumožňují běžně společné zpracování naměřených profilů (nalezení 31

společného maxima a minima na hlavních osách i diagonálách viz obr. 6., odvození hranice homogenizované oblasti na diagonále na základě zpracování profilu v hlavní ose). 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -150

-100

-50

0

50

100

150

Obr. 6. Profily zpracovávané společně při stanovení homogenity a symetrie. Diagonální profily i profily v hlavních osách byly stanoveny pomocí filmové dozimetrie při zkoušce dlouhodobé stability betatronu B10. Firemní analýza také zpravidla nerozlišuje diagonální profily od profilů na hlavních osách. Stabilita svazku Při vyhodnocení homogenity a symetrie v rámci ověření stability svazku není doporučovaný postup běžně používán. Především vyhodnocení homogenity a symetrie na diagonálách není při zkouškách dlouhodobé stability běžné. V souladu s dosavadní zkušeností lze takové zjednodušení ospravedlnit nízkou výtěžností hodnocení diagonálních profilů – k odhalení poruchy zpravidla postačí vyhodnocení homogenity a symetrie podél hlavních os. Stabilita typu Hodnocení homogenity a symetrie diagonálních profilů není zpravidla součástí posouzení stability typu při přejímacích zkouškách. Měření na diagonálách nepožadují běžně předávací protokoly firem, které dodávají ozařovací techniku (Philips, Siemens, Teragam, Varian). V případě přejímacích zkoušek však doporučujeme, aby v rámci předávacího protokolu bylo provedeno i vyhodnocení homogenity a symetrie diagonálních profilů. Nastavení a udržování homogenity na diagonálách nad tolerovanou mezí není totiž často možné ani v případě kvalitních ozařovačů. Na hlavních osách se zpravidla o velký problém nejedná viz obr 7. 120 100 80 60 40 20 0 -40

-20

0

20

40

Obr. 7. Diagonální profil a profil v hlavní ose pro pole 40x40 cm2 lineárního urychlovače Primus Mid. Energy.

32

Klinická přijatelnost Zřejmý je také klinický význam referování homogenity na diagonálách. Diagonální profil poskytuje „nejúplnější“ informaci o poměrech ve svazku. Kromě toho obecně přijímaným klinickým modelem pole zůstává doposud pravoúhlé ideálně homogenní pole. Častou slabinou reálných polí je z tohoto pohledu rohový studený bod na diagonálním profilu viz obr. 7. Závěr Východiskem pro další úspěšný vývoj systému zkoušek dle zásad zajišťování jakosti je formulace cíle. Provedený rozbor naznačuje, že při praktickém provádění zkoušek nejsou důsledně naplňovány podmínky doporučované „Modrým bezpečnostním návodem“. Má-li sytém zkoušek i v budoucnosti efektivně plnit své funkce je třeba na tuto skutečnost reagovat. Na jedné straně lze připustit, že doporučované postupy stanovení homogenity a symetrie jsou příliš důkladné pro potřeby prostého sledování stability svazku (zejména u ozařovačů s omezeným klinickým využitím). Na straně druhé je třeba důsledně trvat na uplatňování jednotné metodiky zkoušek pro potřeby posuzovaní stability typu při předávání ozařovače. Konečně posuzování klinické přijatelnosti je třeba založit na vysoce spolehlivých datech, získaných pomocí univerzální metodiky v širokém rozsahu klinického použití. Literatura: 1. J. Novotný: Kobaltové ozařovače nebo lineární urychlovače pro externí radioterapii fotonovými svazky? Zpravodaj 2/2000, SROBF, Praha 2. Vyjádření k článku „Kobaltové ozařovače nebo lineární urychlovače“ Zpravodaj 1/2001, SROBF, Praha 3. Doporučení „Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii - Urychlovače elektronů“ ,SÚJB, 1998. 4. Doporučení „Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii – Radionuklidové ozařovače“ ,SÚJB, 1998.

33

KONKOMITANTNÍ CHEMORADIOTERAPIE V LÉČBĚ KARCINOMU ANU Perková H., Soumarová R., Horová H., Kocáková I., Karásek P., Šlampa P. Masarykův onkologický ústav Brno Tumory anu patří k poměrně vzácně se vyskytujícím nádorům gastrointestinálního traktu. Jsou 20x-30x méně časté než nádory tlustého střeva. Jejich prognóza je poměrně příznivá. Pět let přežívá 80-90% pacientů s tumorem menším než 4cm a asi 50% nemocných s nádorem větším než 4cm. Histologicky jde v převážné většině o spinocelulární karcinom (60-80%). Zvláštním typem je tzv. kloakogenní či basaloidní karcinom, jehož prognóza a léčba se neliší od spinocelulárního karcinomu. Adenokarcinom se vykytuje asi u10% pacientů, ostatní histologické typy jsou vzácné. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je infekce lidským papilomavirem, dále se uplatňuje kouření cigaret, infekce HIV, imunosuprese u transplantovaných pacientů a anální pohlavní styk u mužů. Epidermoidní karcinomy se šíří většinou přímým prorůstáním do okolí a typická je časná lymfogenní diseminace. Asi u 20% pacientů jsou v době diagnózy pozitivní inguinální uzliny. Hematogenní diseminace do jater a plic je častější u adenokarcinomů. Do 70. let byla v léčbě karcinomů anu standardem abdominoperineální amputace rekta podle Milese s nutností založení trvalé stomie, po níž přežívalo 55-70% nemocných. Šlo však o zákrok velmi mutilující, výrazně snižující kvalitu života. Od 70. let nabývá postupně na významu léčba konzervativní, jejíž velkou výhodou je možnost zachování kontinence. Výsledky jsou srovnatelné s chirurgickým výkonem. Spočívá v kurativní radioterapii ať již samostatné zevní nebo v kombinaci s brachyterapií. Léčba je zahájena ozářením pánve do 40-50 Gy, následuje cílené ozáření anu do 60-65 Gy, které je možné provést zevní radioterapií nebo brachyterapií. Při postižení inguinálních uzlin jsou cíleně ozářena i třísla. V dnešní době se samostatná radioterapie uplatňuje hlavně u nádorů menších než 4 cm s negativními uzlinami, u kterých zatím nebyl prokázán přínos konkomitantní chemoradioterapie a u pacientů s nádorem větším s kontraindikací k chemoterapii. Konkomitatní chemoradioterapii poprvé použil Nigro v r. 1974 původně s neoadjuvantním záměrem. Využívá radiosenzibilizujícího účinku některých cytostatik (5 –fluorouracil, mitomycin C, cisplatina). Na druhé straně se ovšem zvyšuje toxicita léčby (zejména hematologická, gastrointestinální, dermatitida, urologické potíže).Výsledky tří velkých randomizovaných studií dokazují zlepšení lokální kontroly a prodloužení intervalu bez kolostomie ve srovnání se samostatnou radioterapií u lokálně pokročilých nádorů. Studie EORTC 22861 Srovnávala samostatnou RT a konkomitantní. CHT-RT u pokročilého onemocnění, pětileté přežití bylo zvýšeno z 60% na 80%, celkové přežití se nezvýšilo. (Radioterapie: ozáření pánve 45 Gy v 25 frakcích, 6 týdnů přestávka ke zhojení akutní reakce a odlišení nonrespondentů, + boost 15-20 Gy na oblast anu. Chemoterapie: během první série RT podán v 1. a 5. týdnu 5-fluorouracil 750-1000 mg/m2 kontinuálně i.v., den1 mitomycin C 10-15 mg/m2 i.v. bolus) Studie RTOG 8704 – ECOG 1289 Potvrdila přínos mitomycinu C. V rameni s mitomycinem bylo lokální selhání redukováno z 33% na 17%, byl prodloužen interval bez kolostomie a DFI. Studie EORTC 22953 Hledá cestu, jak ještě zlepšit léčebné výsledky. Dávka radiooterapie je v první sérii redukována na 36 Gy, čímž se sníží akutní toxicita a k vyhojení akutní reakce stačí pauza dva týdny. To sníží repopulaci buněk. Ve druhé sérii je zářena oblast anu dávkou 23,4 Gy. Chemoterapie je podávána během první i druhé série RT (mitomycinC i.v. bolus 10 mg/ m2 den1, 5-fluorouracil 34

v kontinuální infuzi 200 mg/m2 po celou dobu RT včetně víkendů). VLASTNÍ SOUBOR V Masarykově onkologickém ústavu bylo od roku 1997 léčeno podle protokolů obou výše jmenovaných EORTC studií konkomitantní chemoradioterapií 15 pacientů ve věku 39-77 let. V 73% případů šlo histologicky o spinocelulární karcinom, v 27% o basaloidní karcinom. Počet pacientů: 15 (14 žen, 1 muž) Rozdělení podle klinických stádií: stádium I 4 nemocní (27%) stádium II 4 nemocní (27%) stádium III 7 nemocných (46%) Doba sledování 6-47 měsíců (průměr 21měsíců, medián 17 měsíců) Vzhledem ke krátké době sledování lze podle našeho názoru hodnotit pouze toxicitu léčby a počet dosažených remisí. Toxicita: nejčastěji se vyskytla hematologická toxicita a dermatitida. Léčbu v plném rozsahu dokončilo 60% pacientů. Nežádoucí účinky st. III a IV: leukopenie 6 pacientů (40%) dermatitida 5 (33%) mukositida 2 (13%) průjem 3 (20%) pancytopenie 1 (7%) kardiotoxicita 1 (7%) Výsledky: kompletní remise 11 (73 %) parciální remise 3 (20 %) stable disease 1 (7 %) lokální relaps 3 (20 %) vzdálené metastázy 1 (7 %) úmrtí 3 (20 %) operace: excise 3 (1x pro recidivu, 2x pro reziduum) exstirpace uzlin 1 Miles pro recidivu 1 (po 1 roce) V kompletní remisi přežívá 11 pacientů (z toho l po Milesově operaci, 1 po excisi recidivy) ZÁVĚR: Konkomitantní chemoradioterapie je v současné době metodou volby u lokálně pokročilých spinokarcinomů anu (větších než 4cm, popř. s postižením uzlin). Jde o léčbu velmi účinnou, jejíž největší výhodou je zachování kontinence a udržení dobré kvality života nemocných. Ve srovnání se samostatnou radioterapií u lokálně pokročilých nádorů přináší zlepšení lokální kontroly a intervalu bez kolostomie, ovšem bez vlivu na délku přežití. Její vysoká toxicita vyžaduje podpůrnou léčbu. Chirurgický výkon je indikován při selhání léčby nebo při recidivě (salvage terapy) a jako primární léčba u adenokarcinomů. U nádorů menších než 2 3cm nepostihujících svěrač je možno provést lokální excisi.

35

ZKUŠENOSTI S KALIBRACEMI IONIZAČNÍCH KOMOR POUŽÍVANÝCH PRO STANOVENÍ ABSORBOVANÉ DÁVKY V RADIOTERAPEUTICKÝCH RTG SVAZCÍCH V ČR I. Horáková, E. Jursíková, M. Cvach, H. Žáčková - Státní ústav radiační ochrany - Praha Z požadavku vysoké přesnosti absorbované dávky dodané pacientovi do cílového objemu v radioterapii (nejistota by neměla přesáhnout 5%) vyplývá nutnost přesného stanovení dávkového příkonu ve vodě za referenčních podmínek. Aby bylo možno splnit dané požadavky, musí být k měření radioterapeutických svazků použity pouze přesné, stabilní ionizační komory s nízkou energetickou závislostí. Aby bylo jisté, že ionizační komora splňuje v dlouhodobém horizontu tyto požadavky, je nezbytné – mimo jiné – provádět pravidelné kalibrace přístrojů v metrologické laboratoři. Pro ionizační komory jsou stanovovány koeficienty pro energetickou závislost kE a kalibrační faktor pro kermu ve vzduchu NK. Kalibrace přístrojů s ionizačními komorami, které se používají k stanovování absorbované dávky v radioterapeutických rentgenových svazcích, se provádějí v rentgenové laboratoři Státního ústavu radiační ochrany, která má statut autorizovaného metrologického střediska – AMS-K110. Od roku 1988 zde byla prováděna ověřování a kalibrace přístrojů v oblasti rentgenového záření v rozsahu energií od 0,8 fJ do 40 fJ. Přestože AMS K 110 slouží různým subjektům z různých oblastí radiační ochrany, nejvíce požadavků přichází se sektoru zdravotnictví. To je dáno požadavky Atomového zákona (který byl přijat v roce 1997 a který se týká rovněž radiační ochrany jedinců ve vztahu k lékařskému ozáření) a požadavky dalších důležitých zákonů – 505/1990 Sb. (metrologického zákona), jeho pozměňovacího návrhu 119/2000 Sb. a vyhlášek ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb. a 263/2000 Sb. V těchto vyhláškách byla mimo jiné zavedena pravidla pro ověřování přístrojů, používaných pro měření absorbované dávky ve svazcích terapeutických a diagnostických zdrojů. Následně jsou prezentovány zkušenosti s pravidelnou kalibrací ionizačních komor, získané v rentgenové laboratoři SÚRO. Pozornost je věnována dlouhodobé stabilitě koeficientů energetické závislosti kE u nejpoužívanějších typů ionizačních komor v České republice. Typy a počet ionizačních komor používaných spolu s dozimetrickým systémem UNIDOS jsou uvedeny v tabulce č.1. TABULKA 1 Výrobce

PTW

MINIRAD NE

Typ 30001 30002 30006 233641 23342 23344 MR2101 2571A

Počet 6 1 2 2 6 1 4 1

Počet kalibrací od roku 1995 21 3 3 3 12 5 16 3

Od roku 1995 bylo provedeno kolem 70 kalibrací ionizačních komor se systémem UNIDOS.

36

Získali jsme tak data, ze kterých může být vyhodnocena dlouhodobá stabilita ionizačních komor používaných v ČR. Kalibrace lokálních standardů by měla být prováděna každoročně, avšak ne všichni uživatelé splnili podmínky legislativy a proto je celkový počet kalibrací menší, než by měl být. Kalibrace dozimetrických systémů (ionizační komora/y spolu s dozimetrickým systémem), které se používají jako místní standardy v radioterapii v České republice, se provádí ve veličině kerma ve vzduchu na vybraných kvalitách svazků s efektivními energiemi od 5 keV (10 kV) do 160 keV (300 kV) – viz tabulka č.2.

Druhá rentgenka

První rentgenka

TABULKA 2 napětí na rentgence přídavná filtrace Eef d1/2 [ kV ] [ mm ] [ mm ] [ keV ] 10 --7.75 0.04 Al 30 0.43 Al 15.7 0.37 Al 50 1.04 Al 22.7 1.07 Al 60 2 Al 26.8 1.75 Al 80 3 Al 32.75 2.95 Al 100 0.15 Cu 43.0 0.20 Cu 135 1 Al + 0.2 Cu 57.0 0.43 Cu 148 1 Al + 0.5 Cu 71.0 0.75 Cu 150 1 Al + 0.5 Cu 77 0.92 Cu 180 1 Al + 0.7 Cu 90 1.34 Cu 200 1 Al + 1.5 Cu 109.5 2.00 Cu 250 1 Al + 2.0 Cu 129.5 2.75 Cu 300 1 Al + 5.0 Cu 160 3.85 Cu 350 1 Al + 0.7 Cu 187 4.55 Cu Používané rentgenové zařízení – Isovolt 400 fy SEIFERT se dvěma rentgenkami - první ( napětí od 5 do 150 kV ) - vlastní filtrace 3 mm Be - druhá ( 60 do 400 kV) - vlastní filtrace 4 mm Al

37

GRAF 1 Ionizační komora M30001 - S/N 171 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 kE 1 0,99 0,98 0,97 0,96 0,95

1996 1997 1998 2000

0

50

100

150

200

U [kV]

38

250

300

350

GRAF 2 Ionizační komora MR2101- S/N 109 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 kE 1 0,99 0,98 0,97 0,96 0,95

1995 1996 1997 1998 1999 2000

0

50

100

150

200

250

300

350

400

U [kV] V grafu č.1 resp. č.2 je uvedena energetická závislost ionizační komory typu M30001 resp. typu MR2101 a její trend v letech 1996 až 2000. Je zobrazena závislost koeficientu kE na kvalitě rentgenového svazku. GRAF 3 Ionizační komory M30001 v roce 2000 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 kE 1,00 0,99 0,98 0,97 0,96 0,95

S/N 658 S/N 171 S/N 817 S/N 801

0

50

100

150

200

250

300

350

U [kV]

V grafech č.3 a č.4 jsou porovnány energetické závislosti (kE na kvalitu rentgenového svazku) tak jak byly naměřeny v roce 2000 pro 4 ionizační komory typu M30001 a 3 ionizační komory typu MR2101. Hodnoty kE každé ionizační komory pro různé energie byly normalizovány na kE pro 200 kV, aby bylo možno porovnat energetické závislosti různých ionizačních komor. 39

GRAF 4 Ionizační komory MR2101 v roce 2000 1,06 1,05 1,04 1,03 1,02 1,01 kE 1,00 0,99 0,98 0,97 0,96 0,95

S/N 112 S/N 114 S/N 109

0

50

100

150

200

250

300

350

U [kV]

Přestože energetická závislost obou hlavních typů ionizačních komor je velmi dobrá, je zřejmé, že energetická závislost a dlouhodobá stabilita koeficientu kE pod 150 kV je horší pro ionizační komoru MR2101. Shrnutí: V rámci jednoho typu ionizační komory mohou být u jednotlivých kusů značné odlišnosti v energetické odezvě. Lze říci, že dlouhodobá stabilita energetické závislosti sledovaných typů ionizačních komor „nové generace“, které jsou používané s dozimetrickým systémem UNIDOS, je dostatečná pro stanovení absorbované dávky v terapeutických RTG svazcích. Pro tyto systémy je možné doporučit prodloužení intervalu kalibrace z jednoho roku (jak je dané současnou vyhláškou) na dva roky. Zde popsaná práce tvoří pouze část kalibrací prováděných na dozimetrech používaných v radiační dozimetrii a ochraně. V současnosti – díky požadavkům směrnice CD 97/43/Euratom (která definuje požadavky na radiační ochranu pacientů a která je implementována do české legislativy) – se zvyšuje důležitost rentgenové laboratoře SÚRO: její zkušenosti, podpora a metrologické zázemí jsou nezbytné nejen pro kalibrace přístrojů, ale také pro typové zkoušky, audity a další služby, které vyplývají z nové legislativy radiační ochrany. Literatura: 1) Doporučení SÚJB : Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii : Rentgenové ozařovače, SÚJB, 2000 2) Doporučení SROBF ČLS J.E.P.: Doporučení pro zajištění kvality v radioterapii, Stanovení absorbované dávky v referenčním bodě 40

3) Absorbed Dose Determination in External Beam Radiotherapy : An International Code of Practice for Dosimetry Based on Standards of Absorbed Dose to Water, IAEA, 2000 4) H.Jarwinen, A.Kosunen, E.Rantanen: Stability of ionisation chambers instrument: Experience with recalibration and constancy testing, in Measurement Assurance in Dosimetry, Proceedings of a Symposium, Vienna 24—27 May 1993

41

KE KALIBRACI KLINICKÝCH DOZIMETRŮ PRO RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ Jaromír Šnobr, RTO Nemocnice Jihlava Úvod Poslední doporučení IAEA pro stanovení dávky (TR No.398 – Absorbed Dose Determination in External Beam Radiotherapy) je zcela postaveno na kalibraci ionizačních komor přímo ve vodním fantomu ve veličině absorbovaná dávka ve vodě. V současné době by zřejmě nebyly problémy přejít v České republice na kalibraci ve vodě pro gama záření 60Co. Cílem tohoto článku je poukázat na některé zdroje chyb, které jsou spojeny s dosavadním způsobem kalibrace pro rengenové záření, a přispět tak ke zdůvodnění potřeby přechodu na principy doporučené v TRS 298 i pro tuto oblast Rentgenové záření středních energií Pro rentgenové záření středních energií je v publikaci IAEA TR 277, stejně jako v českém doporučení SROBF použit pro stanovení dávky vztah Dw = MuNkku(μen/ρ)w,apu, ku je zde koeficient vyjadřující energetickou závislost ionizační komory pro jinou kvalitu záření než byla provedena kalibrace. V doporučení SROBF ale není zdůrazněno, že nestačí uvážit odlišnost spektra ve vzduchu (obecně pomocí polotloušťky). Pro tuto oblast záření je charakteristickým typem interakce Comptonův rozptyl a v důsledku toho můžeme očekávat významně odlišnou spektrální distribuci pro geometrii ve volném vzduchu (kalibrace) a v referenčním bodě ve vodním fantomu (měření) a to i pro svazky záření se stejnou kvalitou. Důležité je, že se zvýší počet rozptýlených fotonů, které mají nízkou energii. Pro tyto fotony je pak charakteristickou interakcí fotoefekt, který je díky vysoké závislosti na atomovém čísle (tj. materiálu) hlavním původcem energetické závislosti ionizačních komor. Variace energetické závislosti (TR 398 – obr. 11) mezi jednotlivými komorami téhož typu je poměrně významná, uživatel tedy nemá při výběru vhodného typu dostatečnou oporu v publikovaných datech. Nejelegantnějším řešením je pak kalibrace ve vodním fantomu pro několik energií v rozsahu, který umožní interpolaci pro parametry používané uživatelem. Rentgenové záření nízkých energií Kalibrace ve veličině absorbovaná dávka ve vodě pro ionizační komoru umístěnou na povrchu fantomu je jedna ze dvou variant uvedených v publikaci TR 277. Druhou možností je provádět kalibraci i měření ve volném vzduchu (v kermě ve vzduchu), přičemž převod na geometrii s fantomem (pacientem) se provádí teoretickým výpočtem pomocí tabelovaných hodnot faktoru zpětného odrazu (BSF). Doporučení SROBF předkládá tuto druhou možnost jako základní metodu, připouští ale měření na povrchu voděekvivalentního fantomu bez následné aplikace BSF. Tato varianta je však spojena s určitou nepřesností, protože u ionizačních komor pro nízké energie tvoří citlivý objem jen relativně malou část celé komory, určitá část záření rozptýleného konstrukčními prvky komory se tedy podílí na odezvě už při kalibraci ve volném vzduchu, přidáním fantomu se pak tedy odezva o tuto složku nezvýší. Významnějším problémem je ale energetická závislost komory. Např. při kalibraci ionizační komory PTW M23342 v SÚRO Praha byl kalibrační faktor pro 30 kV o 5 % vyšší než hodnota pro 80 kV. Pro napětí 10 kV byla hodnota vyšší dokonce o 9 %. Obdobné údaje lze nalézt i v literatuře (TR 398): energetická závislost (kerma ve vzduchu) přesahovala pro rozsah generujícího napětí 15 – 100 kV hodnotu 5 %, současně zde byla dokumentována významná závislost kalibračního faktoru na napětí při stejné hodnotě polotloušťky. Přitom už samotné stanovení polotloušťky pro oblast energií s největším gradientem energetické závislosti je pro uživatele problematické. Energetická závislost kalibračního faktoru (dávka ve vodě) pro geometrii na povrchu fantomu udávaná výrobcem je však jen velmi malá. (1,00 pro 42

70 kV, 0,98 pro 15 kV). Tomu odpovídá i teoreticky vypočtená energetická závislost v připojené tabulce. NK představuje kermový kalibrační faktor stanovený pro komoru PTW M 23342 v SÚRO Praha. NDteor je teoretický kalibrační faktor pro veličinu dávka ve vodě vypočítaný pomocí tabelovaných hodnot poměrů hmotnostních součinitelů absorpce energie a BSF (průměr pole 3 cm, SSD 3 cm). NDvýr je kalibrační faktor udaný pro dávku ve vodě výrobcem. Kalibrační faktory jsou pro přehlednost normovány k 1,00. U (kV) 30 50 60 80

d1/2 0,37 1,07 1,75 2,95

NK 1,05 1,02 1,01 1,00

(μ/ρ)w,a 1,033 1,021 1,018 1,020

BSF 1,054 1,095 1,130 1,140

NDteor 0,98 0,98 1,00 1,00

U (kV) 15 30 50 70

NDvýr 0,98 1,00 1,00 1,00

Jak vypočítaná závislost, tak závislost udaná výrobcem jsou v dobrém souladu a vytvářejí základ pro obecný předpoklad, že při kalibraci ionizačních komor ve veličině dávka ve vodě prováděné na povrchu fantomu bude při měření chyba způsobená neurčitostí kvality svazku minimální. Teoreticky je samozřejmě malá i chyba spojená se stávajícím postupem, protože s rostoucí energií klesá kalibrační faktor ale roste BSF, takže chyby těchto oprav způsobené nesprávným určením kvality záření se kompenzují. Prakticky je ale situace složitější, protože poskytnutá závislost kalibračního faktoru na kvalitě záření vesměs předpokládá odlišná spektra než mají dostupné tabulky s BSF a poměrem hmotnostních součinitelů absorpce energie. Navíc stanovení BSF pro oválná pole, která jsou vytvářena některými aplikátory, je zatíženo další chybou. Závěr Bylo by vhodné, aby uživatelé získávali kalibrační faktory ve veličině absorbovaná dávka ve vodě pro rentgenové záření od stejné doby jako pro gama záření 60Co a to bez ohledu na to, zda je kalibrační laboratoř navázána na primární standard. Kalibrační laboratoř se standardem vzduchové kermy může kalibrační faktory pro dávku ve vodě sama odvodit (respektive stanovit dávku v referenčním bodě ve vodním fantomu a v tomto bodě pak kalibrovat uživatelské ionizační komory). Ačkoliv by to bylo formálně stejné jako když uživatel použije protokol pro stanovení dávky založený na kalibraci ve vzduchové kermě, výhodou by byl sjednocený přístup ke kalibraci klinických dozimetrů. Navíc by se odstranila případná nejednotnost použití protokolu vycházejícího z kalibrace ve vzduchové kermě – podle tohoto protokolu by postupovala už jen kalibrační laboratoř, u které jsou předpoklady dobrého personálního a přístrojového vybavení.

43

VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÝCH FYZIKŮ V EVROPĚ Doc. Ing. Josef Novotný, CSc., Nemocnice Na Homolce, Praha 5 U příležitosti 6th Biennial Physics Meeting konaného ve dnech 17.-20. září 2001 v Seville, Španělsko, se uskutečnil i seminář věnovaný vzdělávání lékařských fyziků v různých zemích Evropy. Vyzvaní představitelé ze západoevropských zemí v krátkém asi 10 sdělení diskutovali současný způsob vzdělávání lékařských fyziků v jejich zemi a jejich potřeby pro zajištění ve zdravotnictví. Bohužel nikdo ze zemí bývalého socialistického tábora nebyl přímo přizván k této diskusi, i když se zasedání kromě mne zúčastnili pracovníci z Ukrajiny, Bulharska, Polska a dalších zemí bývalého socialistického tábora. V následujícím je podáno stručné shrnutí výchovy lékařských fyziků v různých zemích západní Evropy. Itálie ( referující F. Milano): lékařská fyzika je studována pouze jako postgraduální studium po ukončení řádného universitního směru v oborech přírodních věd (fyzika, jaderná fyzika, chemie). Celé studium je rozděleno do 4 let z čehož jsou 2 roky teoretického studia oborů lékařské fyziky (radioterapie (RT), nukleární medicíny (NM), radiodiagnostika (RD)) a další dva roky jsou věnovány praktické činnosti přímo v nemocnicích na jednotlivých odděleních (cca 350-400 hod). Dále studium obsahuje 200-250 hodin účasti na výzkumné činnosti na universitě a 150 hodin při činnostech spojených s měřeními v různých institucích, auditem, apod. Studium je zakončeno zkouškou a posluchači obdrží diplom v oboru lékařská fyzika. Většina posluchačů studuje při zaměstnání. Francie (referující Naudy): obor lékařská fyzika je studován v rámci 5letého magisterského studia a zahrnuje specializované přednášky v posledních třech letech studia. Kromě toho musí posluchači absolvovat 2 týdny stáž na jednotlivých oborech lékařské fyziky a 20 týdenní praxi ve vybraném oboru ( NM, RT RD), která zahrnuje minimálně 15 úloh, které musí posluchač vykonat. Studium je ukončeno zkouškou a lékařští fyzici, pro to aby mohli vykonávat svoje povolání musí být registrováni u Odborné společnosti (platí od roku 1972). Studium ukončuje asi 25-30 posluchačů ročně. Celoživotní systém vzdělávání je zajištěn obnovou licence na základě získaných kreditů v průběhu 6 let. Spolková republika Německo (referující Nüslin): situace v NSR je velmi špatná, protože Odborná společnost fyziků neuznává v žádném případě studijní obor lékařská fyzika a proto v základním studiu není vypsán na žádné universitě. V NSR neexistuje žádný státní systém pro licenci lékařského fyzika, pouze licence odborné společnosti lékařských fyziků. Studium je prováděno individuálně při zaměstnání a je požadována doba minimálně 3 let systematického profesionálního tréninku před složením zkoušky u komise odborné společnosti a získáním licence. V NSR není žádná specializovaná katedra na výchovu lékařských fyziků ani neexistuje organizovaný výzkum v dané oblasti. Současná potřeba lékařských fyziků je asi 350-400. Nizozemsko (referující Huizenga): studium lékařské fyziky je v rámci magisterského universitního studia na několika universitách. Posluchač získá diplom v oboru lékařská fyzika, který však není dostačující pro získání licence (Certifikátu klinického fyzika), který je udělován státem. K získání je nezbytné projít dalším vzděláváním při zaměstnání po dobu minimálně 4 let, které zahrnuje : 1 – 1,5 roku studium klinické radiofyziky, 1 rok vědeckého pobytu na akreditovaných pracovištích, kde vykoná samostatnou odbornou práci, 1,5 –2 roky práce na pracovišti specializace (NM, RT,RD). Po složení závěrečné zkoušky může získat Certifikát. Celoživotní vzdělávání je zajištěno formou kreditů, které se kontrolují při obnově licence. 44

Anglie (referující Mc.Kenzie) : dokonale propracovaný systém vzdělávání lékařských fyziků formou studia na universitách. Studium je jak bakalářské, tak i magisterské. Posluchač po absolvování magisterského studia obdrží diplom v oboru lékařské fyziky. Bakalářské studium je ukončeno též bakalářským diplomem a absolventi jsou zaměstnáváni v kategorii dozimetrista nebo lékařský technik. Pro výkon povolání je nutností se registrovat u IPEM, který organizuje i další vzdělávání. Po dalším dvouletém studiu nazývaném PATR (Programe of Advance Training in Radiotherapy) je možné získat na základě zkoušky a předloženého portfolia registraci klinického odborníka, která již umožňuje samostatnou práci na oddělení. Po dalším dvouletém studiu v rámci PATR je možné získat „Corporate membership“. Další studium a složení dalších zkoušek vede k získání odbornosti „Medical physics expert“ . Studium můžeme být dokončeno po dalších dvou letech, kdy posluchač obdrží titul „Fellow of IPEM“ (nejkratší možná doba je 8-10 let po ukončení universitního studia). Stupeň dosaženého vzdělání je zárukou i platového zařazení lékařského fyzika v rámci systému odměňování. Švédsko (referující H.Svenson) vzdělávání lékařských fyziků je již dlouhou dobu organizováno na universitách jako součást vysokoškolského vzdělávání. Vzdělávání je organizováno tak, že během prvních tří let musí posluchači absolvovat přednášky z matematiky, fyziky, technických předmětů ( 80 kreditů) a poslední dva roky je pozornost soustředěna především na lékařskou fyziku (100 kreditů). Studium je ukončeno zkouškou a registrací jako Health Medical Physicist ve skandinávské společnosti lékařských fyziků. Postgraduální studium je především organizováno Universitou v Lundu. V současné době pracuje ve Švédsku 370 lékařských fyziků což představuje 40 lékařských fyziků na 1 mil. obyvatel. Španělsko ( referující Lazuivan) : studium lékařské fyziky je organizováno jako základní 5leté studium na universitách. Po ukončení studia mohou absolventi pracovat na lékařských pracovištích jako „residenti“ bez zásadní zodpovědnosti za provoz pracoviště a musí vykonávat základní zaškolovací praxi, která je RT v délce 1,5 roku, RD 1 rok a 0,5 roku pro NM. Po ukončení mohou složit zkoušku a požádat o licenci lékařského fyzika, která je udělována společně Národním výborem a Výborem společnosti lékařských fyziků. Každých 6 let je nutné licenci obnovovat na základě předložených kreditů, které jsou přesně definovány (tj. za určité akce je určitý počet, např. přednáška, účast na konferenci publikace, atd.) . Minimální počet pro obnovu je 120 kreditů. V uplynulém roce již několika lékařským fyzikům byla odebrána licence, protože nesplnili předepsaný počet kreditů. V současné době je registrováno ve Španělsku 385 lékařských fyziků. Finsko (Pitkännen): základní znalosti pro práci lékařských fyziků lze získat na universitě při studium MS. Dále je nezbytné minimálně 5letá praxe na klinickém pracovišti a dvouleté postgraduální studium (v rámci uvedených 5 let), pro složení zkoušky a certifikaci jako Hospital Physicist. Všichni lékařští fyzici jsou akreditováni Národním výborem pro lékařské záležitosti v těsné spolupráci v Odbornou společností. V diskusi bylo např. uvedeno zástupcem Rakouska, že u nich je podobný systém jako v sousední NSR, tj. Společnost fyziků neuznává studium lékařských fyziků na universitách s fyzikálním zaměřením. Proto je organizováno jako postgraduální studium při lékařských fakultách, např. AKH ve Vídni. Dále bylo zdůrazněno, především zástupcem EFOMP (Mrs. Lamm, Universita Lund), že je při přípravě programů výchovy nutné dodržet doporučení daná touto organizací, aby bylo možné uznávat diplomy v jednotlivých zemích EU. Je nutné se starat o to, aby systém byl pokud možno jednotný a bylo možno snadno uznávat diplomy nebo certifikáty z jedné země v ostatních zemích. Bohužel dosud žádná přímá direktiva EU týkající se lékařské fyziky 45

nebyla vydána. Účastníci se shodli též na faktu, že kursy organisované EFOMP ve Švýcarsku (Airchamps) jsou velmi užitečné pro postgraduální studium v oboru lékařské fyziky a sjednocování učebních sylabů. Výuka lékařské fyziky u nás – osobní názor. Porovnáním studia lékařské fyziky v různých zemích Evropy lze zjistit, že základní studium je nutné získávat v řádném universitním studium (bakalářském nebo magisterském). Uvedené studium, především vzhledem k nemožnosti získat dostatečnou zručnost v praktických činnostech je nedostačující pro výkon práce lékařského fyzika a ve většině zemí je požadována další praxe v délce od 2 do 5 let a po složení zkoušky a v některých zemích i po předložení portfolia lze získat certifikát nebo registraci pro provádění funkce lékařského fyzika s plnou zodpovědností. Na základě rozboru a dlouhodobých zkušeností s výchovou lékařských fyziků si dovoluji předložit následující návrh na způsob výchovy a registrace lékařských fyziků u nás. Tento názor si nečiní vůbec nárok na definitivní řešení, ale je naopak otevřen k nejširší diskusi. Návrh vychází z předpokladu, že na všech lékařských pracovištích využívajících ionizující záření jsou nezbytné dvě kategorie pracovníků: 1) Kategorie dozimetristů nebo techniků, kteří mají základní znalosti z oboru lékařské fyziky, základní znalosti z práce na lékařských pracovištích, jsou schopni na základě protokolů, pracovních předpisů vypracovaných lékařskými fyziky vykonávat běžné rutinní práce v oblasti zajišťování jakosti na pracovišti, základní radiační ochranu, přípravné práce pro plánování ozařování atd. Tito pracovníci mohou mít vzdělání bakalářské nebo specializované vzdělání na vyšších zdravotnických školách ( 3 roky po maturitě). Tato skupina pracovníků by měla vykonávat rutinní práce, které jsou bohužel dnes vykonávány lékařskými fyziky na úkor jejich dalšího rozvoje a plného využití znalostí a vědomostí. 2) Kategorie lékařských fyziků, kteří nesou plnou zodpovědnost za práce spojené s aplikací ionizujícího i neionizujícího záření na lékařských pracovištích, nebo jiných aplikacích (audiometrie, pod). Lékařští fyzici by měli nejen řídit rutinní práce spojené s lékařskými aplikacemi ale dále by se měly podílet na dalším vývoji metod zlepšení lékařské péče, výzkumu a vývoji nových léčebných metod, na zhodnocování dosažených výsledků atd. Tito pracovníci musí mít minimálně magisterské vzdělání a potřebnou praxi na lékařských pracovištích, aby mohli nést plnou zodpovědnost za vykonávanou činnost. Dále by měli vlastnit licenci k výkonu práce. Vyjdeme-li z tohoto předpokladu, pak je nutné zajistit výchovu v obou kategoriích. U nás se jeví jako možnost výchovy pracovníků kategorie 1 na některých vysokých školách, např. na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVÚT, Fakultě matematicko-fyzikální University Karlovy, Jihočeské universitě, Masarykově Universitě v Brně atd. v rámci bakalářského studia. Bylo vhodné na těchto vysokých školách upřesnit a především ujednotit výukové plány tak, aby byly: a) v souladu s požadavky praxe, b) v souladu s doporučením EFOMP. Absolventi těchto fakult by měli být zařazováni jako zdravotničtí pracovníci na lékařských pracovištích a měli by pracovat vždy pod vedením zkušených lékařských fyziků nesoucích zodpovědnost za prováděné práce při lékařských aplikacích. V žádném případě by neměli tito pracovníci nahrazovat lékařské fyziky! 46

Další možnost pregraduální výchovy těchto pracovníků je na vyšších zdravotnických školách, které provádějí i výuku v oborech aplikace ionizujícího nebo neionizujícího záření, např. Vyšší zdravotnická škola, Praha 5. Jsem přesvědčen, že jich je patrně více, jen je o nich málo známo. Výchova lékařských fyziků by měla být formou magisterského studia na vysokých školách, tj. formou magisterského studia zaměřeného minimálně poslední 3 roky studia na obory lékařské fyziky. Výukové plány by bylo vhodné sjednotit opět podle požadavků praxe a doporučení EFOMP. Není nezbytně nutné, aby byly na všech vysokých školách stejné, ale je nutné, aby posluchači dostali základy ze všech oblastí lékařské fyziky, tj. RT, NM, RD. Po skončení studia by měli obdržet diplom z oboru lékařská fyzika nebo aplikovaná fyzika (specializace lékařská fyzika). Samotné studium by však v žádném případě nemělo opravňovat lékařského fyzika k samostatné práci na pracovištích, protože získané vědomosti nejsou dostatečné, především z praktického hlediska, pro plnou zodpovědnost za prováděné činnosti na lékařském pracovišti. Absolventi by měli minimálně 3-4 roky pracovat pod vedením zkušených lékařských fyziků a v rámci postgraduálního studia získat dodatečné zkušenosti již v zvoleném oboru, tj. RD, NM nebo RD. Postgraduální studium by mělo být organizováno vysokými školami ve spolupráci s vybranými akreditovanými lékařskými pracovišti. Počet kreditů v rámci postgraduálního studia by měl být přesně a jasně stanoven a to jak pro teoretické obory, tak především pro praktické činnosti. Po ukončení postgraduálního studia by měl posluchač složit zkoušku a předložit portfolio, tj. přehled svých činností, prací, publikací, atd. Po úspěšném vykonání zkoušky by měl obdržet diplom (certifikát) Kvalifikovaného lékařského fyzika v oboru RT nebo NM nebo RD. Jedno postgraduální studium by mělo vést pouze k jedné kvalifikaci. Tím se nebrání však vykonat si postgraduální studium třeba ve všech třech oborech. Další postgraduální vzdělávání v oboru lékařské fyziky, jako dokončení PhD studia v oboru lékařské fyziky, nebo vysokou školou vypsané postgraduální studium pro Kvalifikované lékařské fyziky by mělo vést získání certifikátu Expert v lékařské fyzice (obor RD nebo RT nebo NM). Pro toto studium by měly být stanoveny též přesná a jasná pravidla vyjádřená kredity. Domnívám se, že je nezbytně nutné zavést systém licencování a registraci všech lékařských fyziků. Toto by mělo probíhat po linii Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství a Odbornou společností. Všichny jmenované organizace by měly být zastoupeny v komitétu nebo komisi pro udělování licencí (certifikátů, registrací), protože lékařští fyzici jsou (nebo by měli být zdravotnickými pracovníky), jsou vychováváni vysokými školami a po odborné stránce by se měli zodpovídat i odborné společnosti. Licence a registrace by měla probíhat na základě žádosti uchazeče doložené doklady o vzdělání a odborné praxi. Licence by měla mít časové omezení její prodloužení by bylo možné po předložení žádosti s uvedením počtu získaných kreditů za uplynulé období. (systém kreditů pro celoživotní vzdělávání bude nutné vypracovat nebo převzít z některé země, kde jej již plně užíván). Posuzování by prováděla Komise pro udělování licencí po předložení žádosti o prodloužení licence doložené patřičnými doklady. Systém licencí a registrace by mohl být následující: a) absolventi bakalářského studia by měly být registrováni jako odborní pracovníci v RT nebo NM, nebo RD, b) absolventi magisterského studia radiologické fyziky by měli být registrováni jako radiologičtí fyzici,

47

c) po ukončení postgraduálního studia by měli být registrováni jako Radiologičtí fyzici – specialisté (v oboru RT nebo NM nebo RD) d) po ukončení dalšího postgraduálního studia by měli být registrováni jako Radiologičtí fyzici – experti (v oboru RT nebo NM nebo RD). Předchozí rozdělení lze přehledně shrnout do následující tabulky, která je v souladu se záznamem jednání ve věci ustavení pracovní skupiny pro přípravu a koordinaci výuky radiologických fyziků na Ministerstvu zdravotnictví 28.3.2002 název

vzdělání, kompetence

anglický ekvivalent

absolvent magisterského studia radiologické fyziky, pracuje ve zdravotnictví pouze pod dohledem určeného experta oboru

medical radiation physicist

absolvent postgraduálního studia, po získání radiologický fyzik – specialista specializované způsobilosti (v radioterapii, (atestace) v příslušném v rentgendiagnostice, oboru je oprávněn v nukleární medicíně) k samostatnému výkonu zdravotnického povolání

quaified medical radiation physicist (∼EFOMP 10)

radiologický fyzik

medical physics expert (CD97/43/Euratom)

•

radiologický fyzik – expert (v radioterapii, v rentgendiagnostice, v nukleární medicíně)

absolvent dalšího postgraduálního studia, může převzít odpovědnost za průběh dalšího vzdělávání radiologických fyziků a radiologických fyziků - specialistů

48

specialist medical radiation physicist (in radiotherapy, in radiodiagnostic, in nuclear medicine) (∼EFOMP 10) •

qualified expert in radiophysics (EFOMP 3)

•

ZPRÁVA ZE SLUŽEBNÍ CESTY – SEVILLA, ZÁŘÍ 2001 Doc. Ing. Josef Novotný, CSc., Nemocnice Na Homolce, Praha 5 Ve dnech 17-20. září 2001 jsem se zúčastnil 6th Biennal ESTRO Meeting on „Physics for Clinical Radiotherapy“ pořádaného Evropskou organizací pro terapeutickou radiologii a onkologii (ESTRO) v Seville, Španělsko. Toto setkání se koná pravidelně každé dva roky a je převážně určeno pro fyziky pracující na lékařských pracovištích s ionizujícím zářením. V tomto roce se uvedené konference zúčastnilo na 600 fyziků a asi 50 lékařů pracujících převážně na radioterapeutických pracovištích. Celá konference má již ustálenou formu, tj. vedle základních učebních přednášek (každý den jedna nebo dvě), jsou pořádána symposia s vybranými úvodními přednáškami a několika koreferáty, dále jsou pořádány kontravezní diskuse na vybraná témata (v tomto roce to bylo o přínosu hadronové terapie a Monte Carlo výpočtů pro léčbu pacientů). Vedle přednáškové části je podstatná část příspěvků presentována ve formě plakátových sdělení (asi 200), která byla vystavena po celou dobu trvání konference. Ve výstavních prostorech Fakulty inženýrské, Technické University Sevilla, kde se konference konala, presentovalo asi 30 firem svoje výrobky potřebné pro léčbu pacientů ionizujícím zářením, nebo pro provádění dozimetrie, zajišťování jakosti, apod. K vidění byla řada nových přístrojů a zařízení, které jsou vyráběny dnes již převážně jako doplňky ke stávajícím ozařovačům, např. mikromultilistové kolimátory, fixační pomůcky, apod. Vedle toho byly vystavovány a nabízeny i zcela nová zařízení, jako např. kontaktní roentgen, výpočetní plánovací systémy atd. Program konference byl značně bohatý a probíhal ve dvou oddělených sekcích. Celkem bylo v průběhu čtyř dnů předneseno na 150 přednášek, koreferátů nebo drobných příspěvků. Bohužel zbylých asi 25 referátů amerických účastníků muselo být zrušeno, nebo předneseno někým jiným, protože v důsledku událostí v USA se američtí účastnici nemohli zúčastnit. Převážná většina přednášek (více než 60%) byla věnována modernímu způsobu léčby tj. pomocí intenzitně modulovaných svazků záření (IMRT) a výpočtům dozimetrických parametrů metodou Monte Carlo. Je až překvapující, že základním otázkám dozimetrie záření, zajišťování jakosti, bylo již věnováno tak málo prací, Zřejmě uvedené problematiky dospěly již do fáze, kdy není nutné se jim věnovat a teprve nové pokroky v přístrojové technice a metodice měření snad přinesou další práce v těchto oblastech. Tak jako před 4 léty, kdy jsem se podobné konference zúčastnil též, převažovaly práce z oblasti stereotaktické léčby, tak na této konferenci jim jednoznačně dominovaly práce o IMRT. Srovnání úrovně technologie v západních zemích s prostředky užívanými u nás ukazují opět na značné zaostávání na našich pracovištích. Před čtyřmi léty díky novým pracovištím (Motol, Hradec Králové, Nemocnice Na Homolce) bylo možné ještě srovnávat úroveň radioterapie a stereotaktické léčby, tak dnes je to již velmi obtížné ne-li nemožné. Z řady diskusí však vyplynulo, že z hlediska ekonomického není žádoucí, aby nejmodernější technologie a léčebné metody byly prováděny na všech pracovištích zabývajících se léčbou, ale pouze na vybraných pracovištích (Institutes of excellence), protože i počty pacientů určených pro tyto nejmodernější metody jsou limitované. V obecné diskusi o využití velmi náročné hadronové terapie v radioterapii nebo radiochirurgii bylo konstatováno, že by se měla vytvářet mezinárodní centra pro léčbu vybraných pacientů, protože z ekonomického hlediska je opět nemožné tuto techniku zavádět v každé jednotlivé zemi a ani počet indikací v jedné zemi by nepostačil pro efektivní využití této drahé technologie. Bylo konstatováno, že v řadě případů může být úspěšně nahrazena Leksellovým gama nožem nebo stereotaktickým lineárním urychlovačem. Poněkud odlišný názor vyplynul z všeobecné diskuse o použití metod Monte Carlo v radiologické fyzice. Zde se většina posluchačů shodla na tom, že tato metoda je velmi 49

užitečná, poskytuje dnes již značné množství velmi cenných informací v celé oblasti léčby pacientů ionizujícím záření a může být dostupná pro celou řadu pracovišť, protože současná výpočetní technika umožňující rychlé a efektivní výpočty může být dostupná většině pracovišť. Problémem v některých zemích zůstává, jako např. u nás, dostatečný počet odborníků, kteří jsou schopni tuto metodu zvládnout. Okrajově diskutované problematiky jako brachyterapie a endovasculární brachyterapie, otázky vyznačování objemů, zajišťování jakosti léčebného procesu nepřinesly v podstatě zásadně nic nového. V sekci věnované klinické dozimetrii a fyzice byly diskutovány především aplikace nových doporučení pro stanovování absorbované dávky, tj. TG 51 protokol a IAEA 398. Z diskusí vyplynulo, že použití nových doporučení založených na kalibraci absorbované dávky ve vodě má několik výhod a vzhledem k tomu, že v současné době jsou již vytvořeny podmínky pro kalibrace dozimetrů, je tato metoda prosazována. Bylo též zdůrazněno, že použití IAEA protokolu může vést k jednotnému dávkování v zemích, kde bude zavedeno. Moderní technika zasáhla již plně i do formy přednášení, protože používání průsvitek a diapozitivů bylo v 95% plně nahrazeno počítači, tj. dokonale připravenými presentacemi, včetně nejrůznějších animací v Power Pointu. Tato technika byla téměř bezporuchová a umožnila proto přednést i značné množství prací bez tradičních problémů s presentací diapozitivů. Odborný závěr: Konference měla nesporně vysokou odbornou úroveň, přinesla řadu nových podnětných idejí, především v oblasti intenzitně modulovaných svazků a výpočtů Monte Carlo, ale bohužel poukázala i na to, že bez dobré moderní technologie se dnes špičková léčba pacientů ionizujícím zářením nedá provádět. Druhým závěrem, který jsem si opět na konferenci uvědomil je poznatek, že lékařští fyzici v západních zemích mají mnohem větší možnost se věnovat základnímu a aplikovanému výzkumu pro vývoj nových léčebných metod, které výrazně zlepšují výsledky léčby a v řadě případů jsou i efektivnější a ekonomičtější. Rutinní práce jako plánování léčby, dozimetrie, zajištění jakosti atd. jsou prováděny techniky nebo dozimetristy. Počet prací presentovaných např. z Nizozemí na počet center a počet lékařských fyziků v zemi je udivující. Třetím poznatkem bylo, že je třeba věnovat značnou pozornost výchově lékařských fyziků. K této problematice se vracím podrobněji ve druhém příspěvku.

50

ZPRÁVA ZE SLUŽEBNÍ CESTY – LONDÝN, LISTOPAD 2001 Ing. Ivana Horáková, SÚRO, Šrobárova 48, 100 00 Praha 10 RNDr. Libor Judas, VFN, U nemocnice 2, 128 08 Praha 2 V rámci projektu IAEA, jehož cílem je založení Centra praktického výcviku radiační ochrany a bezpečnosti při lékařském ozáření v Praze a jehož nositeli jsou FN Motol, SÚJB a SÚRO, jsme navštívili Oddělení lékařského inženýrství a fyziky v King´s College London. Naším supervisorem byl Dr. Slavik Tabakov, který je předsedou IOMP Education and Training Committee při tomto oddělení. Toto oddělení je zaměřeno na radiodiagnostiku, nicméně způsob práce a systém vzdělávání je stejný pro všechny oblasti lékařské fyziky. Dr. Tabakov nás podrobně seznámil se systémem vzdělávání (MSc Courses), praktického výcviku (Basic Training, Programme of Advanced Training and Responsiblility – PATR), kontinuálního profesního rozvoje (CPD), registrací lékařských fyziků a inženýrů, dále s různými výukovými projekty, jako je EMERALD (European Medical Radiation Learning Development), Inter-Univesity Centre in Medical Radiation Physics in Plovdiv (bulharský projekt), Medical Physics in Joint Baltic Courses….. Zúčastnili jsme se několika zkoušek rentgenových přístrojů v nemocnicích, které mají s tímto fyzikálním oddělením smlouvu na kontroly přístrojů. Navštívili jsme velice pěkně připravený půldenní seminář na téma Radiační bezpečnosti pracovníků laboratoří. Novinkou jsou i základní opakovací kursy radiační ochrany na Internetu. Získali jsme spoustu cenných zkušeností a podnětů pro práci v České republice i řadu užitečných materiálů, nejen pro vytvoření Centra praktického výcviku radiační ochrany a bezpečnosti při lékařském ozáření. Jednou z hlavních potřeb v současné době v České republice je vytvořit profesní organizaci lékařských fyziků, s možností přihlásit se do EFOMP (European Federation of Organisations for Medical Physics). Dále je třeba vytvořit studijní programy v oblasti lékařská fyzika v souladu s požadavky Evropské komise (Radiation Protection 116 – Guidelines on education and training in radiation protection for medical exposures). a v návaznosti na současnou legislativu. Za tím účelem byla po našem návratu zahájena jednání s MZ – viz Záznam z jednání 28.3.2002.

51

NOVÁ LEGISLATIVA V RADIOTERAPII Ing. L. Hobzová, CSc., inspektor radiační ochrany SÚJB, RC Praha Od 1.7.2002 vstupuje v platnost novela zákona č.18/1997 Sb. (AZ), a to zákon č.13/2002 Sb. Na něj pak budou navazovat novelizované vyhlášky SÚJB, a to zejména vyhlášky č.184/1997 Sb., č.146/1997 Sb., č.196/1999 Sb., které se možná objeví s menším zpožděním. Co přináší tato novelizovaný zákon 1. • • • • • •

Nové pojmy: radiační činnosti, který nahrazuje pojem činnosti vedoucí k ozáření radiační pracovník – každá fyzická osoba, která je vystavena profesnímu ozáření sledované pásmo = prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro účely radiační ochrany, oznamují se, musí být označena kontrolované pásmo = prostory s regulovaným přístupem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace, schvaluje se osobní radiační průkaz – podrobnosti stanoví prováděcí předpis. dohlížející osoba – fyzická osoba se zvláštní odbornou způsobilostí

2. Kategorizaci pracovišť Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti se vymezují sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis – vyhláška SÚJB (původní č.184/1997 Sb.). Pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti se zařazují do I., II., III., IV. kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A nebo B. Podrobnosti k rozdělení zdrojů, k zařazení pracovišť a radiačních pracovníků do kategorií stanoví vyhláška SÚJB (původní č.184/1997 Sb.). Každý pracovník kategorie A, který bude pracovat v KP jiných subjektů, bude vybaven osobním radiačním průkazem. K významné změně dochází v § 7, který se věnuje lékařskému ozáření. Místo původního znění, že k „lékařskému ozáření mohou být používat jen typově schválené zdroje ionizujícího záření“, se v novém znění objevuje formulace „ k lékařskému ozáření mohou být používány pouze zdroje ionizujícího záření, které vyhovují požadavkům na zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů (zákon č.123/2000 Sb.)“ Povolení k provozu pracoviště se budou týkat pracovišť kategorie III a IV., stejně tak jako provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu. Podmínkou vydání povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření je doklad o tom, že žadatel ustanovil k zajištění soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany fyzickou osobu, která splňuje zvláštní odbornou způsobilost odpovídající rozsahu a způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření nebo že zvláštní odbornou způsobilost má žadatel sám. K tomuto dokladu musí být písemně doloženo, že tato osoba s tímto ustanovením souhlasí. Ke zřízení pracoviště III a IV kategorie musí být souhlas vlastníka nemovitosti. Pro vyřazování pracoviště III kategorie z provozu se musí vytvářet finanční rezerva, jestliže odhad nákladů ověřený SÚRAO na toto vyřazení je vyšší než 300 000 Kč. Povinnost tvorby rezervy se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné 52

vysoké školy. 3. Některé další novinky Zaměstnavatel je povinen zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní a preventivní lékařské prohlídky, a to nejméně jednou ročně. Náklady hradí zaměstnavatel. Drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory typu B(U( pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny obdobným způsobem v členských státech Evrposké unie, se považují za schválené podle tohoto zákona. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A jsou ve smyslu zvláštního předpisu pracemi kategorie druhé kategorie a pracemi rizikovými. Rozšiřuje se dokumentace, která se předkládá k žádosti o povolení provozu pracoviště III. kategorie. Jsou i změny při žádosti o povolení k nakládání se zdroji., a to o popis vymezení sledovaného pásma. 4. Přechodná ustanovení, a to do 30.6.2003 je nutné přizpůsobit dokumentaci pro povolovanou činnost požadavkům tohoto zákona, pokud byla schválena před 30.6.2002. Platnost povolení k provozu pracoviště III kategorie a povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření, která nabyla právní moci před 30.6.2002, jsou platná pouze do 30.6.2007. Změny ve vyhlášce 184/1997 Sb. Zde bych uvedla jen několik poznámek z novelizované vyhlášky. Nová vyhláška je o hodně podrobnější, dá se říci, že i přesnější. Má 107 paragrafů, §§ 87 – 98 se týká přírodních zdrojů, §§ 99 – 10 opatřením při nehodách a zbytek jsou obecná ustanovení. Zmíním se pouze o náležitostech, které se mohou dotknout povolování a práce na radioterapeutických pracovištích. Kategorie zdrojů – všechny zdroje používané v radioterapii (s vyjímkou simulátoru) jsou významné zdroje. Kategorie pracovišť - pracoviště s lineárními urychlovači a radionuklidovými ozařovači jsou pracoviště III. kategorie. Je tady nadále nezbytné povolení k provozu pracoviště, případně povolení k provedení rekonstrukce a povolení k nakládání se zdroji. Pracoviště s terapeutickými rtg jsou pracoviště II. kategorie a nemusí být pro žádáno o povolení provozu. Kategorie pracovníků – změna v definici pracovníka kategorie A – je to pracovník, který může obdržet efektivní roční dávky vyšší než 6 mSv a ekvivalentní dávky vyšší než tři desetina limitů ekvivalentní dávky pro pracovníka.. Soustavný dohled – je zajištěn dohlížející osobou nebo dalšími dohlížejícími osobami stanovenými v PZJ. Ve vyhlášce jsou uvedeny základní povinnosti těchto osob. je uvedena možnost vzniku oddělení radiační ochrany, společného útvaru pro více pracovišť. Lékařské ozáření – této problematice je věnována celá kapitola s několika paragrafy, které se týkají zdůvodnění, ověřování nových poznatků, optimalizace, postupů, požadavků na vybavení pracoviště – zde je zvláště důležité, že RT pracoviště nemohou být provozována bez 53

dostatečného dozimetrického vybavení a simulátoru, dále požadavky na pracovníky a radiologického fyzika, který má zde stanoveny základní povinnosti. Samozřejmě zde uvedený výčet není ani zdaleka úplný, a to jsem se zmínila jen o dvou základních dokumentech - zákonu a vyhlášce o radiační ochraně. Bude si vyžadovat asi delší čas než se nová legislativa vstřebá, a to nejen vámi, ale i námi. Znovu na závěr připomínám, že nás bohužel čeká povinnost dát vaši schválenou dokumentaci do souladu s novelizovanou legislativou, a to do 30.6.2003 a, že všechna povolení vydaná podle zákona č.18/1997 Sb. mají omezenou platnost do 30.6.2007, i když máte někteří ve vašich povoleních uvedenou platnost delší.

54

Zpravodaj Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS J.E.Purkyně Číslo 1/2002 Vyšlo červnu 2002 Náklad 220 ks neprodejné Vydala SROBF Redakční rada Zpravodaje SROBF: Ing. Ivana Horáková, CSc. (vedoucí redaktorka) Doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc., RNDr. Libor Judas, PhD., MUDr. Martina Kubecová, Ing. Helena Žáčková, Ing. Anna Kindlová Kontaktní adresa na Zpravodaj: Ing. I. Horáková, SÚRO, Šrobárova 48, 100 00 Praha 10, tel.: 02 67 08 26 77, E-mail: [email protected] Zpravodaj SROBF na Internetu: http://www.e-radiotherapy.org Sekretariát SROBF- paní Milena Dryáková, tel.: 02 24 43 47 10