- musí zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a bude obsahovat údaje o :

Studijni-svet.cz || Evidence podnikání fyzických osob, daňová evidence, podvojné účetnictví - účetnictví Více studijních materiálů na http://ekonomie-ucetnictvi.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Evidence podnikání FO, daňová evidence, podvojné účetnictví Předmět: Účetnictví Přidal(a): Tereza P.

PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB • podnikání = soustavná výdělečná činnost provozována živnostenským nebo obdobným způsobem, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost, za účelem dosažení zisku - základním právním předpisem, který upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy s podnikáním související, je občanský zákoník - podnikatelem mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby - FO podnikají nejčastěji na základě živnostenského oprávnění, které vydává místně příslušný živnostenský úřad, a to po splnění podmínek uvedených v živnostenském zákoně (dosažení věku 18 let – novinkou je, že může podnikat i nezletilý; způsobilost k právním úkonům; bezúhonnost; odborná způsobilost) - PO, jsou vždy účetními jednotkami, u FO to být nemusí, určení kdy je FO účetní jednotkou je stanoveno v ZoÚ a jedná se zejména o: FO, které jsou jako podnikatelé zapsány v OR; ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat přesáhl za předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč; ostatní FO, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí - FO, jejichž obrat nepřekročí za předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč, nebudou ze zákona účetními jednotkami (ale mohou se jimi dobrovolně stát) – nebude se na ně vztahovat zákon o účetnictví -> nepovedou účetnictví, ale budou podléhat daňové evidenci příjmů a výdajů dle ZDP - FO, jejichž obrat překročí za předcházející kalendářní rok 25. Mil Kč, budou účetními jednotkami od prvního dne následujícího kalendářního roku -> účetnictví povedou povinně až od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou

DAŇOVÁ EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ - podnikatele (FO), které se nestanou účetními jednotkami, povedou daňovou evidenci příjmů a výdajů - podstatou evidence zůstává stejná jako v dříve používaném jednoduchém účetnictví, pouze je upravena daňovými předpisy

- musí zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a bude obsahovat údaje o :

page 1 / 6


a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně b) pohledávkách a závazcích - nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků

- zapisování v této knize si klade určité cíle: a) zajistit údaje pro zjištění daňového základu b) zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na BÚ c) poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti - forma, způsob a technika vedení deníku příjmů a výdajů není předepsána – podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem

- tento deník splňuje požadavky stanovené ZDP – je z něj možné zjistit základ daně • zapisování do deníku příjmů a výdajů - probíhá vždy minimálně „dvoustranně“ – tedy na dvou položkách deníků (na jedné straně hospodářská operace bude příjmem nebo výdajem peněžních prostředků, na druhé straně se tato hospodářská operace dotkne jednotlivých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů -> zapisování příjmů: nejprve rozlišujeme, zda se jedná o příjem peněz v hotovosti nebo na účtu, potom musíme určit, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem - daňový příjem: zapisuje se do sloupce 7 = příjmy zahrnované do ZD - nedaňový příjem: zapisuje se do sloupce 9 = příjmy nezahrnované do ZD -> zapisování výdajů: obdobně jako u příjmů nejprve rozlišujeme, zda se jedná o platbu v hotovosti nebo z běžného účtu, dále určujeme, zda se jedná o daňový nebo nedaňový výdaj - daňový výdaj: zapisuje se do sloupce 8 = výdaje odčitatelné od ZD - nedaňový výdaj: zapisuje se do sloupce 10 = výdaje neodčitatelné od ZD

• DPH a její zaznamenávání do deníku příjmů s výdajů a) zapisování DPH u neplátců - u neplátců se DPH automaticky stává součástí celkové účtované částky bez nutnosti jejího rozlišení v deníku příjmů a výdajů, tzn. že se daň z přidané hodnoty stává na vstupu součástí pořizovací ceny majetku a služeb. -> Podnikatel neplátce nemá v případě příjmů povinnost evidovat a platit DPH - na druhé straně nemá nárok na vstupu na odpočet daně a její uplatnění vůči státnímu rozpočtu b) zapisování a evidence DPH u plátců - o dani z přidané hodnoty se v deníku příjmů a výdajů zapisuje až v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění - kompletní přehled podkladů pro stanovení daně z přidané hodnoty, který by vyhovoval daňovým

page 2 / 6


předpisům, nelze vést v deníku příjmů a výdajů - o DPH se proto musí vést evidence v tzv. pomocných knihách - pokud podnikatel plátce uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu, DPH není součástí ocenění majetku

• zapisování částečné úhrady pohledávky do deníku příjmů a výdajů a) v deníku se přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu DPH a až zbylá část se zapíše do příslušného sloupce příjmů či výdajů b) částečná úhrada se zaznamená přednostně jako platba s vlivem na zisk a až nakonec se vypořádá DPH

• kniha pohledávek a závazků - slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a komu a kolik dluží on - podrobnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti -> kniha faktur vydaných a přijatých: - v ní je soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli - musí obsahovat: a) oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady podle jednotlivých dlužníků a věřitelů b) označení dokladů c) datum vzniku pohledávky, závazku d) částku e) datum splatnosti a způsob úhrady f) identifikační údaje pro spárování pohledávky či závazku a platby g) doklady, na základě kterých zapisujeme do knihy pohledávek a závazků jsou to tedy zejména faktury, výpisy z účtů u peněžních ústavů a příjmové i výdajové pokladní doklady při úhradách v hotovosti - dále je možno doplnit předmět dodávky či služby nebo doplnit poznámku o kurzech

-> ostatní pohledávky a závazky: - zejména pro neobchodní pohledávky a závazky – jedná se tedy o evidenci: - poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů - závazků, popř. pohledávek k finančním úřadům z titulu platby daní a záloh na daně - pohledávek k zaměstnancům z titulu poskytnutých záloh na služební cesty, za výdeje cenin, za manka a škody - závazky z titulu zaměstnávání pracovníků, např. zúčtované hrubé mzdy, závazky ke zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, závazky k finančnímu úřadu z povinnosti odvodu daně ze mzdy apod.

• výpočet základu daně

page 3 / 6


- rozdíl daňových příjmů a výdajů zapsaných v deníku musí být upraven o nepeněžní operace dle ZDP - nepeněžními operacemi se rozumí skutečnosti, které ovlivní základ daně, ale nevyvolají pohyb peněz -> vybrané nepeněžní operace upravující základ daně z příjmů: a) roční odpisy dlouhodobého majetku b) zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku c) poměrná část nájemného z finančního leasingu d) tvorba a čerpání zákonných rezerv - rozhodnutí, zda tyto operace podnikatel doplní do deníku příjmů a výdajů na konci roku nebo o ně upraví základ daně v rámci daňového přiznání, je plně v kompetenci podnikatele -> základ daně z podnikatelské činnosti: FO mají ještě jednu možnost, jak stanovit svůj ZDP – mohou vést pouze evidenci svých příjmů zahrnovaných do ZD a k nim pak uplatnit tzv. paušál – procento z příjmů stanovené v ZDP - jedná se o tyto paušály: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství – 80% b) příjmy z řemeslných živností – 80% c) příjmy z ostatních živností – 60% d) příjmy z jiného podnikání, podle zvláštních právních předpisů (daňový poradci, advokáti) – 40% e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku – 30% - pro výpočet daňové povinnosti podnikatele takto vyčíslený ZD bude ještě upravován o příslušné nezdanitelné částky a odečitatelné položky, na které má nárok dle ZDP 1) nezdanitelné části: odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, částky zaplacené na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění 2) odečitatelné položky: ztráta z minulých let - takto upravený základ se dále zdaňuje 15% sazbou - vypočtená daň se dále snižuje o slevy na dani: na poplatníka, manželku, na vlastní invaliditu, na vyživované děti, na studenta

PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ - pro toto účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek: a) z hlediska konkrétního druhu majetku, s nímž podnik hospodaří b) z hlediska zdrojů, z jakých byl majetek pořízen - majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA - zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky - majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá PASIVA- zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatele, úvěry a závazky

-> jde tedy o dva úhly pohledu na majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje - součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv, protože jde o tentýž předmět, u něhož zjišťujeme složení i jeho zdroje

page 4 / 6


• Rozvaha - přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem - jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé části pasiva - rozvaha se sestavuje na podkladě informací čerpaných z účetnictví -> druhy rozvahy: - podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje, rozeznáváme: a) zahajovací rozvahu – sestavuje se při založení podniku, b) počáteční rozvahu – sestavuje se k počátku období, c) konečnou rozvahu – sestavuje se na konci účetního období - počáteční rozvaha představuje majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat a měnit svoji formu - konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období -> funkce rozvahy: - základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku - kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci, a ta umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztrátu) -> směrná účtová osnova a účtový rozvrh: - aby byly účetní výkazy jednotlivých účetních jednotek srovnatelné, musí být sjednoceny základní stránky účtování, které je dáno povinnou účtovou osnovou - slouží pro vyplňování rozvahy a správnosti zaúčtování jednotlivých účetních případů

• směrná účtová osnova - je to seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty - vydává MF - podle ní účtují zejména: obchodní společnosti, družstva a FO, které jsou účetní jednotkou -> konstrukce směrné účtové osnovy: zahrnuje 10 účtových tříd (0 – 9), které se dále člení na účtové třídy -> názvy účtových tříd: 0 – dlouhodobý majetek, 1 – zásoby, 2 – krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry, 3 – zúčtovací vztahy, 4 – kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 5 – náklady, 6 – výnosy, 7 – závěrkové a podrozvahové účty - účtové třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky

• druhy účtových osnov - účtová osnova pro podnikatele, účtová osnova pro banky, účtová osnova pro pojišťovny, účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce, účtová osnova pro politické strany, hnutí, občanská sdružení, sdružení právnických osob, nadace, církve a náboženské společnosti

page 5 / 6


• účtový rozvrh - na podkladě směrné účtové osnovy sestavuje účetní jednotka účtový rozvrh – je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat - sestavují pro každé účetní období – v průběhu období je možné účtový rozvrh doplňovat a) syntetické účty: jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty – konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy - první číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině 511: 5 – účtová třída (náklady) 0 - 9; 51 – účtová skupina (služby); 511 – účet (opravy a udržování) b) analytické účty: účetní jednotky v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují podrobnější členění, například podle potřeb daňových předpisů, potřeb účetní závěrky a dalších potřeb účetní jednotky - častým důvodem analytického členění je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek - při používání těchto účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další dvě číslice - například u DPH: 343 21 343 15 počet procent při počítání DPH

page 6 / 6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

- musí zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a bude obsahovat údaje o :

Recommend Documents