- ministři financí Turgot a Neckerchtěli změnit daňový systém->daně by platila i šlechta i duchovenstvo ->neúspěch

Studijni-svet.cz || Velká francouzská revoluce a napoleonské války Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Velká francouzská revoluce a napoleonské války Předmět: Dějepis Přidal(a): Renata

- v 2. pol. 18.st. - Francie absolutistickou monarchií, nejmocnější zemí Evropy, prochází dlouhodobou krizí (nákladný úřednický aparát, přepychový královský dvůr, dlouhé války) - zemědělství: nevznikají velkostatky, neúroda a hlad -> vzniku vzpour - v řemeslné výrobě převažují cechy - Francie je zaplavena levným zbožím z Anglie - daně platí pouze třetí stav (měšťanstvo) - východiskem z této situace je zdanění šlechty a církve - brání se, tím, že je mohou vypsat pouze Generální stavy= stavov. shromáždění celé Francie (gen. stavy se naposledy sešly 1614) - hlasovací právo= kdo platí daně nad určitou výší - politická práva - pouze šlechta a duchovenstvo, neplatí daně - ministři financí Turgot a Neckerchtěli změnit daňový systém->daně by platila i šlechta i duchovenstvo ->neúspěch - ve Francii nachází ohlas osvícenské myšlenky, hlásající spoluvládu a účast lidu na řízení stát. věcí

Ludvík XVI. (1774-92) - nerozhodný, trochu neschopný, manželka Marie Antoinetta

page 1 / 9


- v květnu 1789 svolává do Versailles generální stavy - třetí stav se početně rovná oběma privilegovaným => spor o způsob hlasování - třetí stav chce hlasovat jednotlivě, privilegované dělené hlasování podle stavů - po marném dohadování se třetí stav prohlásil za představitele celého národa = Národní shromáždění – červen 1789 (- později se k nim připojuje šlechta a duchovenstvo) – deklaruje suverenitu lidu – tímto fakticky začíná revoluce - prohlásili se ústavodárným shromážděním, vypracovávají ústavu - Ludvík chce zachovat absolutismus, ale pařížský lid se zmocnil zbraní a vytvořil revoluční správu

periodizace: 14.7. 1789 - 10.8. 1792 období ústavodárného a zákonodárného shromáždění a konstituční monarchie

10.8. 1792 - 2.6. 1793 období girondistického konventu + 21.9. 1792 vznik Francouzské republiky

2.6. 1793 - 27.7. 1794 období jakobínského konventu (jakobínské diktatury)

27.7. 1794 - 9.11. 1799 období termidorského konventu a direktoria

1.období - 14.7.1789 se po Paříži rozšířila zpráva, že na Bastile jsou rozestavěna děla namířená na město = útok lidu na Bastilu (symbol absolutního režimu) = pádem Bastily a zřízením ozbrojené občanské národní gardy pod vedením generála Maria Josepha La Fayetta začala francouzská revoluce

page 2 / 9


- heslo revoluce „ svoboda, rovnost, bratrství“ - většina šlechty a duchovenstva prchá za hranice a připravuje odvetu - 26. 8. 1789 bylo ústavodárným shromážděním přijato Prohlášení práv člověka a občana (spoluautor La Fayette), které deklarovalo: - svobodu projevu - svobodu vyznání - svobodu shromažďovací - právo vlastnit a podnikat - decentralizace státní správy - Francie rozdělena departmenty - v nich volena samospráva - církev a duchovenstvo se dostává pod kontrolu státu - daně platí všechny občané - král převezen do Paříže jako rukojmí a internován na zámku v Tuilerie /tylerí/- v červnu 1791 se pokouší o útěk- neúspěch - na protimonarchistické demonstraci 17.7. 1791 na Martově poli žádá lid popravu krále a vyhlášení republiky - pařížské povstání donutilo krále, aby souhlasil s vypracování ústavy, která měla odstranit absolutní způsob vlády a osvobodit venkovský lid od feudálních povinností - 13. září 1791 byla přijata 1. francouzská ústava = Francie se stává konstituční monarchií - moc rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní - král musí přísahat věrnost ústavě - ústava zalištuje všem občanům základní práva, volební právo mají jen majetní muži, nemajetní (= sansculoti) toto právo nemají - ústavodárné shromáždění skončilo svou funkci = zvoleno podle nové ústavy zákonodárné shromáždění - přívrženci ráznějších postupů zasedali ve sněmovně vlevo = levice, konzervativci vpravo = pravice

page 3 / 9


pravice - konstituční monarchisté usilující o dohodu s králem, feullianti střed - tvořili girondisté, kteří chtějí republiku levice - jakobíni, radikální menšina (název podle schůzek v klášteře sv. Jakuba) - pod vlivem Maxmiliána Robespierra se vyvíjí do liberalizmu až k diktatuře - nejradikálnější z nich byl klub kordeliérů – Jean Paul Marat (vydává noviny Přítel lidu), Georges Jacques Danton, Marie Jean Condorcet, Camille Desmoulins

- Rakousko a Prusko vytváří 1. protifrancouzskou koalici - hrozí zničením Paříže, bude-li ublíženo královské rodině - Francie po propagaci Brissota vyhlašuje v dubnu 1792 preventivní válku Prusku - francouzské vojsko poraženo v habsbur. části Nizozemí - vzniká revoluční píseň Marseillaisa, která se stala hymnou revoluce

2. období - z 9. na 10. 8. 1792 pařížský lid, hlavně sansciloti, dobyli královský palác v Tulliere= král svržen, obviněn z velezrady a transportován zpět do Paříže - povražděno mnoho král. důstojníků, kteří nechtěli přísahat na ústavu = 1. hromadná vražda revoluce - 20. září 1792 je Francie vyhlášena republikou = 1. Francouzská republika (1792-1804) - ústava zrušena, zákonodárné shromáždění nahrazeno konventem- zvolen na základě všeobecného volebního práva bez chudých - v konventu mají převahu umírnění girondisté (- pravice), proti nim stojí radikální jakobíni (- levice Robespierre, Marat, Danton) - žádají pokračování revolučních změn - Jakobíni v konventu obsazují lavice vlevo nahoře = hora - střed - poslanci bez vlastního programu = bahno, rovina - jakobíni dosáhli v lednu 1793 popravy krále – symbolem doby se stávánový vynález GILOTINA

page 4 / 9


- ochabnutí revolučního nadšení = v oblasti Vendee vzniká protirevoluční roajalistické povstání rolníků vedené šlechtou a církví (podpora Anglie) - poprava krále sjednotila evrop. Panovníky = protifrancouzská koalice- Rakousko,Prusko, Španělsko, Anglie - ve Francii zhoršení hospodář situace, rostou ceny potravin - proti vystupují Zběsilí = pod jejich vlivem jakobíni prosazují zákon o nejvyšších cenách obilí = maximum - 31.5. - 2.6.1793 dochází k povstání Pařížanů proti girondistům vedené radikál. Jakobíny = obležen konvent, zatčeni a popraveni girond. poslanci - 24.6. 1793 - jakobínská ústava – vytvořena po uchopení moci jakobíny, obsahovala např.: právo na práci právo na sociální podporu právo na bezplatné vzdělání

3. období - hl. politickou silou se stali jakobíni, zastánci pokračování revoluce - ve Francii jsou protirevoluční vzpoury- ve Vendee, Bretani, Lionu - konvent jmenoval Výbor pro veřejné blaho v čele s Robespierrem = ten potlačil vzpouru a svrhl na sebe veškerou moc = tvrdá diktatura (1.obětí byly Zběsilí) - dále existuje Výbor pro veřejnou bezpečnost, revoluční tribunál = trestá zrádce Francie - vydán dekret o podezřelých- vede k vzájemnému udavačství - půda emigrantů zabavena a rozprodána - přijat Zákon o všeobecném maximu= stanovuje nejvyšší možné ceny a mzdy - vydán Dekret proti lichvě a spekulaci - církevní majetek je konfiskována duchovní vyháněni z farnosti - místo bohoslužeb zavedeny lidové slavnosti svobody, nový kult Nejvyšší bytosti= Boha v deistickém pojetí - zrušen církev. kalendář a nahrazen revolučním = týdny nahrazeny dekádami (3dekády za měsíc), zbývající dny lidové slavnosti, změna názvu měsíců, letopočet od vyhlášení republiky

page 5 / 9


- země je v totální válce - od konce roku 1796 je zahraniční vpád odražen - Napoleon Bonaparte dobývá Toulon - tvrdá opatření jakobínů = ztráta podpory lidu - záminkou ke krutovládě bylo zavraždění Jeana Paula Marata - za 50 dní Robespierrovi vlády je popraveno víc lidí než za předchozí rok - 27.7. 1794(neboli 9. thermidoru) dochází k převratu- Robespierre zatčen, bez soudu popraven= thermidorskýpřevrat

4. období - thermidorským převratem se dostali k moci majetné vrstvy, které zbohatli během revoluce - odstraněna moc revolučních výborů - zrušeno všeobecné maximum, zavedena svoboda podnikání = růst cen - 1795 dvakrát povstal Pařížský lid- potlačeno - uzavřen separátní mír s Pruskem - v srpnu 1795 vydána nová (thermidoriánská) ústava= zachovává republiku, ale omezuje občanská práva - volební právo mají jen majetní - zákonodárný sbor je sestaven ze dvou komor 1) Rada pětiset (dolní komora) 2) Rada starších (horní komora) - výkonnou moc má 5-člené direktorium – jmenuje ho Rada starších, kontroluje Rada pětiset, jmenuje ministry - 1796 je Francie znovu napadena Rakouskem, aby zde obnovilo monarchii - vláda direktoria stále více závislá na armádě, hledá silnou osobnost, která by zklidnila zemi – vyhlédla si mladého generála Napoleona Bonaparta, který na sebe upozornil svými schopnostmi už za jakobínské diktatury

page 6 / 9


- cíl: válka proti roajalistům a jakobínským skupinám, vzkřísit vlastenectví, oživit obchod a průmysl

Napoleon Bonaparte (1769-1821) - pocházel z Korsiky, byl povýšen na generála - 1795 potlačuje roajalistickou vzpouru v Paříži - 1796 byl jmenován velitelem francouzské armády bojující proti Rakousku v S Itálii = vítězí = uzavřen mír 1797- Belgie spojena s Francií - do závislosti na Francii se dostává Švýcarsko (Helvetská republika) a Nizozemí (Batávská republika) - největším nepřítelem Francie byla V. Británie - Napoleon vyslán do Egypta, aby přerušil spojení Anglie a Indie - 1798 se vylodil v Egyptě, obsadil Alexandrii, další tažení se neuskutečnilo - Napoleon se vrací do Francie napadené Pruskem a Rakouskem - generál Suvorov porazil Francii v Itálii, přešel Svatogodharský průsmyk a 1799 ohrožuje Francii - 9. listopadu 1799 (18. brumairu) provádí Napoleon ve Francii státní převrat, v prosinci1799 vydává novou ústavu: - direktorium změněno na vládu 3 konzulů - nevychází už z deklarace práv člověka a občana, ale zachovává rovnost před zákonem - svoboda podnikání - sám se prohlašuje 1. konzulem s neomezenou mocí na 10 let a ruší tím obě sněmovny - ve Francii nastolena vojenská diktatura = definitivní konec VFR

Francie v době napoleonských válek (1799-1815) - 1800 táhne Napoleon do S Itálie a poráží zde Rakousko - Rusko vystoupilo z protinapoleonské koalice - dočasně uzavřen mír s Anglií - Napoleon uzavírá konkordát (= dohoda s papežem) který se vzal půdy zkonfiskované během revoluce = získává podporu franc. duchovenstva

page 7 / 9


- nejprve se Napoleon nechává prohlásit doživotním konzulem (1802) a roku 1804 dědičným císařem - konsoliduje vnitřní poměry, má velkou autoritu i mnoho nepřátel, povoluje návrat emigrantů - vydává nový občanský zákoník Code Civil (1804) = zrušení feudál. práv a povinností, rovnost občana před zákonem - 1805 se nechává Napoleon korunovat králem italským - připravuje se na vylodění v Anglii - má převahu v pozemním vojsku, ale Britové na moři - 1805 je poražen angl. admirálemNelsonem u španěl. mysuTrafalgar - do války opět vstupuje Rusko a Rakousko - 1805 poráží Napoleon v bitvě 3 císařů u Slavkova na J Moravě vojska císaře Františka II. a cara Alexandra I. - 1805 Prešpurským (Bratislavským) mírem ztrácí Rakousko Benátsko, Istrii a Dalmácii - 1806 vniká z 16 německých států Rýnský spolekzávislí na Francii = tím 1806 zaniká Svatá říše římská národa německého (962- 1806) - 1806 poráží Napoleon Prusko u Jeny a obnovuje samostatnost Polska = Velkovévodství Varšavské - v Berlíně vyhlašuje 1806 kontinentální blokádu = zákaz vývozu angl. zboží na pevninu - Napoleon vítězí nad Ruskou armádou (táhne na pomoc Prusům) ve V Prusku a dobývá Královec - 1807 zabral Portugalsko - 1808 napadá Španělsko, španěl. králem ustanovuje svého bratra Josefa = odpor - celonárodní partizánská válka – guerilla - poražena - Napoleon připojuje Holandsko a poráží Rakousko, které ztrácí 1/3 svého území - nový rakouský minister. předseda se pokouší o sbližování s Francií = 2. manželkou Napoleona se stala 1810 dcera Františka I. Marie Louisa (1. manželka Josefína) - syn Napoleon III. Orlík

- Napoleon si chce podrobit Rusko - 1812 překročil jeho hranice - velitelem ruských vojsk se stal Kutuzov, nástupce gen. Suvorov - Kutuzov volí taktiku ústupu hlouběji do země = taktika spálené země

page 8 / 9


- povstání litevských a běloruských partyzánů proti Francii - Vlastenecká válka - 1812 v bitvě u BorodinaNapoleon vítězí a vstupuje do Moskvy- už byla zničena požárem = zhoršuje se zásobování franc. armády, demoralizace - Napoleon ustupuje, je pronásledován Kutuzovem a partizán. oddíly, které ho nutí vracet se vypálenou cestou - přechod přes řeku Berezinu 1812 znamenal zkázu franc. armády - do války s Francií vstupuje opět Rakousko, Prusko, Švédsko, bojuje se v Sasku - Napoleon útočí na Čechy, vítězí u Drážďan, je poražen u Chlumce a Přestanova - k protifranc. koalici se připojila Anglie a Bavorsko - 1813 utrpěl Napoleonv bitvě národů u Lipska zdrcující porážku - 1814 je obsazena Paříž - uzavřen Pařížský mír = Napoleon vyhoštěn na ostrov Elba = je mu ponechána vláda nad ostrovem, osobní svoboda i císař. titul -1815„stodenní císařství“uprchl z Elby a se svými věrnými opět k moci, znova sesazen - 1815bitva u Waterloo (Belgie); generál Wellington (VB) + maršál Blückner(Polsko) x Napoleonovi - pomoc Napoleonovi nepřišla, prohrál a byl odvezen na ostrov Svaté Heleny -20. 11. 18152. pařížský mír

page 9 / 9 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

- ministři financí Turgot a Neckerchtěli změnit daňový systém->daně by platila i šlechta i duchovenstvo ->neúspěch

Recommend Documents