) Liberecký kraj

PØÍRUÈKA DOBRÉ PRAXE projektu Podpora pøírodovìdného a technického vzdìlávání v Libereckém kraji (reg. è. CZ.1.07/1.1.00/44.0013) Liberecký kraj

Příručka dobré praxe projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji

OBSAH Obsah....................................................................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Základní údaje o projektu (analýza dopadu, formy realizace a administrativní náročnost) ................... 4 01 – Metodická centra............................................................................................................................. 6 02 – Vybavení laboratoří, odborných učeben a dílen a 03 – Neinvestiční podpora výuky .................. 15 04 – Další vzdělávání pedagogů na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání ............................ 23 05 – Využívání technických a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru........ 30 06 – Volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ ...................... 37 07 – Rozvoj a podpora spolupráce středních a základních škol v rámci povinného vzdělávání ........... 46 08 – Volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků ZŠ ...................... 57 Celkové shrnutí ...................................................................................................................................... 67 Příloha č. 1 – Seznam partnerských středních škol ............................................................................... 71 Příloha č. 2 – Přehled metodických center ............................................................................................ 73 Příloha č. 3 – Hodnocení odborného konzultanta................................................................................. 74 Příloha č. 4 – Přehled kurzů DVPP ......................................................................................................... 75 Příloha č. 5 – Metodický materiál ke kurzu ........................................................................................... 77 Příloha č. 6 – Přehled volnočasových aktivit pro žáky středních škol ................................................... 80 Příloha č. 7 – Přehled volnočasových aktivit pro žáky základních škol ................................................. 82 Příloha č. 8 – Pracovní list k volnočasové aktivitě Tajemství lidského těla ........................................... 83

Copyright © 2015 Liberecký kraj Autoři: Martina Vojtěchová, Jana Stará, Petra Buchtová, Ladislav Chumlen, Marek Špot

Příručka dobré praxe podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora - Neužívejte komerčně - Zachovejte licenci 3.0 Česko http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/cz/

Strana 2 z 86


ÚVOD Projekt Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém CZ.1.07/1.1.00/44.0013), zkráceně TechUp, realizoval Liberecký kraj ve spolupráci partnery – středními školami Libereckého kraje v rámci Operačního programu konkurenceschopnost za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního republiky. Realizace projektu probíhala od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2015.

kraji (reg. č. s devětadvaceti Vzdělávání pro rozpočtu České

Projekt se zaměřoval na metodickou a investiční podporu přírodovědného a technického vzdělávání na středních a základních školách v Libereckém kraji. Hlavními cíli bylo motivovat žáky základních a středních škol ke vzdělávání v přírodovědných a technických oborech a vytvořit systém metodické podpory pedagogů v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání. Zahrnoval vytvoření metodické platformy pro přenos zkušeností a podporu spolupráce pedagogů středních a základních škol; vzdělávací aktivity podněcující zájem žáků základních a středních škol o přírodovědné a technické obory a v neposlední řadě modernizaci učeben pro výuku přírodovědných a technických vzdělávacích oblastí na podporu realizace kurikulární reformy a zvýšení kvality vzdělávání v těchto oblastech. Tato příručka dobré praxe si dává za cíl zhodnotit průběh a realizaci projektu a na základě konkrétních příkladů uvést případná úskalí a doporučení, využitelná pro pracovníky škol a jiné zájemce z řad veřejnosti, kteří by chtěli, případně budou realizovat projekt obdobného rozsahu a charakteru. V první fázi budou shrnuty poznatky, týkající se všeobecně rozsahu a dopadu projektu v celokrajském měřítku, formy realizace a postupů a také náročnosti projektu, finanční i administrativní. Ve druhé fázi se tato publikace zaměřuje na zhodnocení konkrétních projektových aktivit a jejich přínosu pro cílovou skupinu. Klíčovými aktivitami projektu byly: 01 – Metodická centra 02 – Vybavení laboratoří, odborných učeben a dílen a 03 – Neinvestiční podpora výuky 04 – Další vzdělávání pedagogů na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání 05 – Využívání technických a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru 06 – Volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ 07 – Rozvoj a podpora spolupráce středních a základních škol v rámci povinného vzdělávání 08 – Volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků ZŠ Příručka dobré praxe shrnuje naplňování cílů projektu, dosažené výsledky a výstupy a další přínosy realizovaných aktivit, a to jak na základně kvantitativního, tak kvalitativního hodnocení. Na jejím základě lze v závěrečné fázi vyhodnotit úspěšnost realizovaných aktivit a odvodit z ní možnost jejich realizování a opakování na jiných školách či v jiném kontextu.

Tato publikace je dostupná v elektronické verzi na Informačním a vzdělávacím portálu Libereckého kraje www.edulk.cz a v tištěné podobě na Krajském úřadě Libereckého kraje.

Strana 3 z 86


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU (ANALÝZA DOPADU, FORMY REALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST) Projekt TechUp byl zahájen 1. 9. 2013. Liberecký kraj jako příjemce zaštiťoval všechny projektové aktivity, koordinoval realizaci napříč 29 partnerskými středními školami a vystupoval za projekt vůči třetím stranám. Navíc byla v samostatné kompetenci Libereckého kraje realizace klíčové aktivity 04 - Další vzdělávání pedagogů na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání. Partnery projektu se stalo 29 z 37 středních škol, zřizovaných Libereckým krajem. V Libereckém kraji se nachází celkem 50 středních škol. Vzhledem k tomu, že některé školy svým zaměřením plně nekorespondují se zaměřením projektu, lze dosah projektu v rámci středního stupně vzdělávání označit za plošný. Mezi partnerskými školami byla v nejvyšším počtu zastoupena gymnázia, dále střední průmyslové školy, střední uměleckoprůmyslové školy, integrované střední školy a střední odborné školy, obchodní akademie a střední školy specializovaného zaměření (např. zdravotnické či stavební). Seznam partnerských středních škol včetně jejich zapojení do klíčových aktivit je uveden v příloze č. 1. Aktivity projektu nicméně necílily pouze na žáky středních škol, ale ve větší míře na žáky škol základních. Spolupráce jednotlivých partnerů projektu probíhala v průměru s 6,5 základními školami, v absolutní hodnotě bylo do projektových aktivit zapojeno 100 základních škol. Vezmeme-li v úvahu počet základních škol v Libereckém kraji – 204, lze konstatovat, že projekt měl přínos pro nadstandardně vysoký podíl škol na základním stupni vzdělávání. Z hlediska zhodnocení rozsahu dopadu projektu je vhodné vzít v úvahu i počty žáků. Ve školním roce 2013/2014 čítal počet žáků základních škol v Libereckém kraji 36 435. Projektových aktivit se doposud účastnilo 9 123 těchto žáků, tedy zhruba 25 %. Žáků středních škol bylo v témže školním roce v Libereckém kraji 16 859, aktivit se po dobu realizace projektu účastnilo 6 917, tedy více než 40 %. Podíl je u středních škol vyšší, jelikož partnerské školy měly větší prostor zapojit do aktivit své žáky prostřednictvím využití vybavených učeben v rámci výuky. Tento prostor je vůči základním školám omezen, většinou nemohou určit, které žáky základní školy do aktivit zapojí. Nicméně na obou stupních vzdělávání je pokrytí významné, což považujeme za jeden z nejvýraznějších úspěchů projektu. Nutno dodat, že velké množství žáků se projektových aktivit účastnilo opakovaně, nešlo tedy o jednorázové zapojení, ale o dlouhodobé aktivity. Kromě žáků byly některé aktivity projektu určeny pedagogickým pracovníkům, konkrétně metodická centra a kurzy dalšího vzdělávání. Kurzů se účastnilo více než 220 pedagogů. Metodická centra neměla za cíl co nejširší účast, ale spíše vybudování struktury sítě metodických center tak, aby mohla fungovat i po skončení realizace projektu. Pravidelnou účast zainteresovaných pedagogů tedy hodnotíme jako úspěch. Rozpočet projektu byl schválen ve výši přesahující 58 milionů korun českých, s necelou polovinou určenou na pořízení vybavení a zařízení do učeben partnerských škol (viz klíčové aktivity 02 a 03). V době dokončení Příručky dobré praxe není realizace projektu uzavřena, nicméně je předpoklad, že určitá výše prostředků byla ušetřena. Z výše uvedeného vyplývá, že projekt vykazoval velkou náročnost organizační, administrativní i finanční. Kromě samotné realizace klíčových aktivit se jednalo o vytváření publicity projektu, zajištění adekvátního monitorování projektu a vykazování aktivit z obsahového i finančního hlediska poskytovateli dotace, tj. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Dalším bodem, se kterým se potýkal příjemce a hlavně partnerské školy, byly veřejné zakázky malého rozsahu, v rámci kterých muselo být pořízeno vybavení do škol. Systém financování projektu formou zálohové platby a dalších plateb na základě předložených, již vynaložených prostředků v kombinaci s časovou Strana 4 z 86


náročností při schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, vyústil v potřebu předfinancování Libereckým krajem tak, aby bylo zajištěno potřebné cash flow projektu. Za zmínku s ohledem na zhodnocení náročnosti projektu stojí jistě i skutečnost, že na realizaci projektu se v rámci administrativních i odborných funkcí, v rolích manažerů, koordinátorů a účetních, ale v naprosté většině případů vedoucích kroužků, projektových dnů, metodiků apod. podílelo více než 350 osob. Liberecký kraj jako příjemce vytvořil projektový tým, který měl za úkol koordinovat aktivity, poskytovat metodickou pomoc partnerským školám i zaštiťovat souhrnný monitoring, který posléze předkládal poskytovateli dotace. Na jednotlivých partnerských školách byli určeni koordinátoři, kteří spolu s vedoucími kroužků, vyučujícími projektových dnů, lektory a dalšími měli za úkol zabezpečit realizaci aktivit, ke kterým se škola v rámci projektu zavázala, zdárný průběh pořízení vybavení, a také k aktivitám kompletovat dokumentaci. Na počátku realizace projektu byl nastaven systém komunikace mezi manažery projektu a koordinátory pro sdílení podkladů a informací, které kromě běžných komunikačních kanálů fungovalo i na bázi elektronického úložiště. Zároveň svolal projektový tým několikrát v průběhu projektu hromadné porady s koordinátory a podle potřeby i jinými pracovníky projektu, kdy byly diskutovány aktuální problémy otázky a sdíleny zkušenosti, případně nedostatky. Projekt ukončí svou realizaci na konci června roku 2015. Přestože 2 školní roky není nikterak dlouhá doba a mnohým členům projektového týmu, ať už na straně Libereckého kraje či na straně partnerských škol, se zdálo, že pro zdárnou realizaci projektu by bylo třeba více prostoru, probíhala spolupráce mezi příjemcem a partnery všeobecně zdárně.

Strana 5 z 86


01 – METODICKÁ CENTRA ÚVOD Jedním z cílů projektu bylo vytvoření systému metodické podpory pedagogů v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání. Záměrem bylo dát pedagogům základních a středních škol možnost se setkávat, vyměňovat si zkušenosti, dozvídat se novinky v oboru využitelné pro výuku a slaďovat očekávání týkající se znalostní úrovně žáků na obou stupních vzdělávací soustavy. Koncepce metodických center samozřejmě není nová, ale vychází z výstupů jiných projektů, přičemž byla konzultována s odborným garantem metodiky Podpora výuky individuálního projektu národního Podpora technických a přírodovědných oborů, doc. RNDr. Miroslavem Brzezinou, CSc. z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Projekt poskytl možnost tyto aktivity rozšířit do všech okresů Libereckého kraje a do povědomí značné části pedagogických pracovníků. Vzniklo tak celkem 18 metodický center na 15 partnerských středních školách, přičemž se jednalo o různé typy škol. Centra byla zaměřena na různé přírodovědné a technické předměty či jejich kombinace. Přehled metodických center je uveden v příloze č. 2. V každém metodickém centru působil jeden nebo více metodiků, kteří měli na starost obsahovou, komunikační a částečně organizační stránku metodických center. V rámci obsahové náplně v hojné míře spolupracovali s externími odborníky, kteří jednotlivá setkání obohacovali o nové poznatky nebo jiná zajímavá témata pro výuku. Realizace metodických center byla v průběhu projektu konzultována a hodnocena doc. Brzezinou, který byl metodikům k dispozici v případě dotazů k organizaci, obsahu apod. Hodnocení jednoho z metodických center odborným konzultantem je uvedeno v příloze č. 3. Za dobu realizace projektu je plánováno konání celkem 140 setkání jednotlivých metodických center, přičemž v době psaní této příručky je doloženo setkání 122, přičemž se účastnilo více než 1300 pedagogů, nicméně mnoho z nich na setkání docházelo opakovaně a pravidelně. Rozsah aktivity překonal očekávání realizátorů projektu.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Zásadní pro zhodnocení průběhu realizace metodických center je zpětná vazba získaná jednak od samotných účastníků, pedagogů, a také metodiků, kteří na aktivitu nahlíží z druhé strany. Počet respondentů z řad účastníků byl 574, hodnotících metodiků bylo 26. Zpětná vazba byla získána pomocí dotazníků, které účastníci vyplňovali po účasti na jednotlivých metodických centrech, metodici zodpověděli otázky jednou na konci realizace aktivity. Otázky se zaměřovaly na zájem o metodická centra jako taková a jejich přínos, využitelnost poznatků v pedagogické praxi a životaschopnost této formy spolupráce do budoucna. Výsledky jsou zobrazeny a komentovány v dále uvedených grafech.

Strana 6 z 86


ZÁJEM O ČINNOST METODICKÉHO CENTRA Z POHLEDU METODIKŮ Metodici, tj. osoby odpovědné za organizaci i náplň metodických center, byli dotazováni, jak se svého pohledu vidí zájem o účast na metodických centrech. Vhodné je zde zmínit, že zájem o účast ovlivňuje více faktorů v různých fázích realizace. V první fázi je důležité rozšířit povědomí o konání setkání, k čemuž metodici využívali přímé kontaktování pedagogů i zveřejňování informací na webových portálech. Pokud metodik zná oslovované osoby např. z předchozích společných akcí, je to samozřejmě výhodou. V další fázi jsou určujícími faktory např. atraktivita obsahu či čas konání.

Jaký zájem projevovali učitelé o metodické centrum?

2 8%

1 4%

10 38%

13 50%

velký zájem

mírný zájem

mírný nezájem

úplný nezájem

Z pohledu metodiků se zájem o činnost metodického centra jeví jako pozitivní, kdy 88 % je názoru, že pedagogové jevili o metodická centra minimálně mírný zájem, necelých 40 % metodiků dokonce uvádí velký zájem účastníků. Nicméně z jejich odpovědí je znát kritičtější přístup k vlastní práci, než jak se o ní vyjádřili zúčastnění pedagogové (viz následující graf), kdy část metodiků, kteří zaznamenali zájem spíše mírný, je větší než u účastníků. 3 metodici si myslí, že pedagogy nezaujali. Nutno dodat, že výsledky se liší mezi jednotlivými centry, kdy např. ze Střední průmyslové školy textilní, Liberec, Tyršova 1, příspěvková organizace zaznělo, že museli odmítat zájemce o účast z důvodu kapacity, z jiných škol opět, že i přes atraktivně volená témata měli problém metodická centra naplnit z důvodu neochoty pedagogů tímto způsobem trávit volný čas odpoledne.

Strana 7 z 86


ZÁJEM O ČINNOST METODICKÉHO CENTRA ZE STRANY ÚČASTNÍKŮ V otázce zájmu samotných účastníků byla zpětná vazba zaměřena na vnímání obsahové stránky metodických center, konkrétně jejího přínosu

Do jaké míry bylo metodické centrum přínosem pro Vaši výuku?

8 33 1% 6%

278 49%

255 44%

velmi přínosné

spíše přínosné

spíše nepřínosné

zcela nepřínosné

Činnost metodického centra hodnotila podstatná většina účastníků kladně. Necelá polovina všech pedagogů zásadně obohatila svou výuku díky metodickému centru a pouze 7 % ze všech 574 zúčastněných ho shledalo nepřínosným. Také v případě této otázky se výsledky liší u jednotlivých partnerských škol, kdy některé z nich ve zpětné vazbě nezaznamenali od žádného z účastníků, že by metodické centrum nebylo přínosné. Na jednu stranu jsou odpovědi účastníků zřejmě do určité míry zkresleny skutečností, že respondenti mívají v odpovědích tendence k nižší míře kritiky. Na druhou stranu lze naopak do určité míry usuzovat, že nastavení obsahu a provedení metodických center má vliv na spokojenost účastníků.

Strana 8 z 86


VYUŽITÍ INFORMACÍ A ZKUŠENOSTÍ Z METODICKÉHO CENTRA S předchozí otázkou souvisí následující graf, který ukazuje, do jaké míry má metodické centrum reálný vliv na pedagogickou praxi.

Jak často využíváte informace a zkušenosti z metodického centra?

75 13%

25 4%

44 8%

197 35%

231 40%

neustále

velmi často

občas

zřídka

nikdy

Informace a zkušenosti metodického centra se jeví jako významné. Ve velké míře je využilo 43 % těch, kteří odpověděli, a pouze 4 % z nich nikdy. Nicméně oproti předchozí otázce se ukazuje, že rozdíl mezi okamžitým přínosem a uplatněním v praxi přeci jen existuje, kdy většina respondentů uvádí využití občas, 17 % zřídka nebo nikdy. Pedagogové si zřejmě musí na nové poznatky zvyknout, možná i vyzkoušet v praxi. Zda se poznatky z metodických center promítnou do výuky, ukáže validně zřejmě až delší časový odstup.

Strana 9 z 86


PŘÍNOS METODICKÝCH CENTER Z POHLEDU METODIKŮ Obsahový přínos metodických center hodnotili i metodici, kteří se vyjadřovali, zda metodická centra splnila svůj cíl vytvoření platformy pro setkávání a výměnu zkušeností a tím zvýšení úrovně metodického vedení pedagogů v regionu.

Jste přesvědčen/a, že metodické centrum zvýšilo kvalitu metodického vedení v daném oboru a v daném regionu? 2 8% 9 35%

5 19%

10 38%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Z pohledu většiny metodiků se kvalita metodického vedení v jejich oboru a regionu zvýšila. Opak si myslí dvacet sedm procent dotázaných. V odpovědích se opět zrcadlí rozdíly mezi jednotlivými centry. Metodici, kteří uvedli, že pedagogové se mírně či vůbec nezajímali o konání metodických center, zde uvádí, že metodická centra spíše nebo určitě nezvýšilo kvalitu metodického vedení v regionu. Jedná se tedy o individuální zkušenosti každého jednotlivého metodika.

Strana 10 z 86


POSTOJE ÚČASTNÍKŮ K ČINNOSTI METODICKÉHO CENTRA V následujícím grafu jsou uvedeny výroky vystihující postoj k realizaci metodického centra, přičemž respondenti měli možnost vybrat jeden nebo více výroků, se kterými se ztotožňují. Postoje z hlediska účastníků a metodiků jsou uvedeny pod sebou, aby bylo možné posoudit shodu či rozdíly.

m: podobná forma setkávání učitelů dosud chyběla

8

18

ú: podobná forma setkávání učitelů dosud chyběla

151

423 11

m: mělo by fungovat jako platforma i do budoucnosti

15

195

ú: mělo by fungovat jako platforma i do budoucnosti m: vedlo k dalším společným aktivitám mezi školami

379

3

23

95

479

ú: vedlo k dalším společným aktivitám mezi školami m: poskytovalo užitečné informace o novinkách v dané oblasti

18

8

205

ú: poskytovalo užitečné informace o novinkách v dané oblasti

369 23

m: poskytovalo praktické inspirace pro výuku

3

299

ú: poskytovalo praktické inspirace pro výuku

275

m: napomohlo k šíření příkladů dobré praxe

11

15

ú: napomohlo k šíření příkladů dobré praxe

217

357

m: napomohlo sladit očekávání na kompetence žáků mezi učiteli ZŠ a SŠ ú: napomohlo sladit očekávání na kompetence žáků mezi učiteli ZŠ a SŠ

2

24

78

496

m: vedlo k lepší komunikaci mezi učiteli v regionu

7

19

ú: vedlo k lepší komunikaci mezi učiteli v regionu

161

413 18

m: vedlo ke sdílení zkušeností mezi učiteli

8

294

ú: vedlo ke sdílení zkušeností mezi učiteli

0% ztotožňuji se

20%

280 40%

60%

80%

100%

neztotožňuji se

Z odpovědí na otázku postojů účastníků k činnosti metodického centra je zřejmé, že by bylo dobré ještě zapracovat na spolupráci mezi školami a lépe sladit očekávání na kompetence žáků mezi učiteli základních a středních škol. Metodickému centru se patrně nepodařilo ani zásadně zlepšit komunikaci mezi učiteli v regionu. Ta ale již možná byla dostačující, vzhledem k tomu, že většina účastníků nepostrádala podobnou formu setkávání. Celkem rozpačitě vyznívá otázka metodického centra jako platformy do budoucnosti. Většina účastníků neuvedla, že by metodická centra měla fungovat do budoucna, nicméně zároveň relativně hodně (195) však bylo i těch, kteří se přiklonili k opaku. Také zde jsou však rozdíly mezi jednotlivými centry. Přitom většina ocenila praktickou inspiraci pro výuku a sdílení zkušeností mezi učiteli, i když zřejmě ne nutně příkladů dobré praxe.

Strana 11 z 86


Postoje účastníků a metodiků se výrazně liší především ve dvou bodech, jinak chápou užitečnost informací o novinkách a praktickou inspiraci pro výuku. Co se zdá vhodné metodikům, nemusí být nutně vhodné využití se žáky. Vyučující využili nejspíš jen část ze všeho, co jim metodici předali, protože znají možnosti a schopnosti svých žáků a výuku jim musí přizpůsobit. Relativně veliký rozdíl mezi metodiky a účastníky se objevil také u otázky sdílení zkušeností, kdy metodici se s výrokem ztotožňují více než účastníci. Byl to jeden z hlavních cílů metodických center, který se metodici snažili naplnit a jejich odpovědi jsou touto snahou možná lehce ovlivněné.

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ÚČASTNÍKŮ Na konci dotazníku měli účastníci možnost vyjádřit navíc jakékoli názory, které v předchozích částech nezazněly. Velmi často se, kromě pozitivních ohlasů na organizaci, objevovalo poděkování za nové poznatky a inspiraci pro výuku. Dále také možnost setkat se s pedagogy z jiných škol.

Z ODEZVY METODIKŮ A ÚČASTNÍKŮ METODICKÉHO CENTRA Zde uvádíme konkrétní ohlasy k metodickým centrům metodika a několika účastníků. V první části projektu (2013-14) se učitelé o pořádané aktivity zajímali ve velkém počtu, vždy vyjadřovali potřebu se znovu sejít. Sami plánovali další aktivity. V letošním školním roce byl znovu projevován velký zájem, ale učitelé se scházeli v malém počtu, přestože připravované akce společně plánovali. Vysvětluji si to příliš velkým počtem různých akcí pro učitele i žáky – není možné být všude. Ing. Dagmar Folprechtová, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod, metodické centrum chemie Na našem gymnáziu proběhlo 8 metodických setkání učitelů zeměpisu ze ZŠ i SŠ z Českolipska. Během těchto setkání byli učitelé seznamování jak s metodikou výuky, tak i s mnoha materiály, které mohou využívat ve výuce. Z didaktického hlediska jsme se zaměřili na tato témata: motivace v hodinách zeměpisu, tvorba testů, didaktické hry, práce s mapami, zásobník motivačních příkladů. Největší zájem byl o pracovní listy k daným tematickým celkům, o aktuality a novinky v geografii ČR či světa. Velkým přínosem byly přednášky odborníků (cestovatelů), nabídka zeměpisných učebnic a materiálů nakladatelství FRAUS. Za pozitiva metodických setkání lze považovat především skutečnost, že napomohla k seznámení učitelů stejné aprobace a k předávání zkušenosti mezi nimi. O učitele bylo vždy postaráno kvalitním občerstvením. Naopak jako problém lze považovat nechuť učitelů trávit na setkáních odpolední hodiny, uvolňování kantorů z výuky, metodikům také příprava prezentací a pracovních listů při plném úvazku zabrala spoustu času. Mgr. Jana Mlynářová, Mgr. Hana Mrázová, Gymnázium Česká Lípa metodické centrum geografie MC přineslo řadu zajímavých a cenných informací i z oblasti legislativy o chemických látkách. Zkušenosti ostatních kolegů jsou inspirující, řada nápadů je využitelná ve vlastních hodinách. Přínosem jsou i jednoduché praktické pokusy, které lze provádět bez použití rizikových chemikálií. Renata Lípová, ZŠ a MŠ Zákupy metodické centrum chemie na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Česká Lípa

Strana 12 z 86


Velmi jsem se na každé metodické setkání těšila, protože jsem si vždy odnášela zajímavé poznatky, které jsem mohla a můžu uplatňovat v hodinách fyziky (zajímavosti z oblasti meteorologie, různé jednoduché finančně nenáročné pokusy). Též jsem uvítala to, že se zde sešli učitelé z různých škol a mohli si sdělovat různé poznatky a rady. Každé toto setkání pro mě bylo velmi přínosné a užitečné a jsem ráda, že jsem se jich mohla účastnit. Též bych ráda poděkovala organizátorům, za včasné oznámení termínu, vytvoření příjemných podmínek (prostory, značení…) a vhodně vybraná témata a přednášející. Mgr. Adéla Marbachová, Základní škola Slovanka, Česká Lípa metodické centrum fyziky na Střední průmyslové škole Česká Lípa

PŘÍKLADY REALIZACE Dříve v této kapitole bylo řečeno, že mezi jednotlivými metodickými centry existovaly rozdíly v přístupu a postojích metodiků i účastníků. Cílem je poukázat na příklady realizace, které mohou přinést inspiraci.

Prvním příkladem je metodické centrum fyziky, které bylo realizováno na Střední průmyslové škole Česká Lípa. Dle vlastních slov realizátorů vzniklo metodické centrum s cílem zdůraznit a připomenout fyziku jako přírodní vědu. Chtěli ukázat pedagogům, že se spolu mohou setkávat a komunikovat formou odlehčenou a přístupnou. Proto také zvali na setkání odborníky z praxe a kolegy učitele, kteří dokázali účastníky zaujmout a předat jim své vědomosti a znalosti velmi názorně a zábavně. Převládaly ukázky pokusů, ale metodik se nevyhýbal ani náplni více teoretické. Nejlepší témata byla dle metodika „Elektřina kolem nás“ (lektor RNDr. Peter Žilavý, Ph.D.), 50 experimentů z krabice od bot (lektor RNDr. Vojtěch Žák, Ph.D) a „Výuka astrofyziky na SŠ a ZŠ (lektor Mgr. Martin Gembec). Setkání se účastnili pedagogové základních i středních škol, místní i ti, kteří nepůsobí a nebydlí přímo v České Lípě. Každý z účastníků měl možnost dále využívat výstupy z těchto setkání (prezentace, fotografie, výukové materiály) pro svou potřebu. Hlavním přínosem byla i zde pro většinu učitelů inspirace pro výuku a šíření dobré praxe. Uváděno účastníky bylo i to, že metodik s dostatečným předstihem avizoval termín konání dalších setkání. Dalším nejbližším cílem realizátorů bude více motivovat učitele ke společným aktivitám i mimo metodická setkání a podpořit tak spolupráci jednotlivých škol.

Dalším pozitivním příkladem je metodické uměleckoprůmyslové škole sklářské Železný Brod.

centrum

chemie,

realizované

na

Střední

Realizátoři si cení skutečnosti, že se metodické centrum stalo stabilní platformou pro setkávání zejména učitelů ze základních škol. V rámci setkání panovala vždy příjemná pracovní atmosféra. Jako hlavní pozitivum lze označit přenos zkušeností a dovedností z oblasti výuky chemie ať už od pedagogů pořádající školy nebo pozvaných externích lektorů ostatním učitelům, tak také mezi učiteli přímo. V rámci každého setkání byl věnován čas na neformální sdílení zkušeností, což bylo účastníky hodnoceno jako přínosné. Obsah metodických setkání byl přizpůsoben požadavkům učitelů, které vyplynuly z diskusí, námětů a připomínek zúčastněných pedagogů. Navíc metodička Ing. Dagmar Folprechtová poskytovala účastníkům podporu nejen radami, jak obohatit výuku na ZŠ, ale také poskytnutím řady materiálů, které mohou učitele využívat ve své praxi. Dalším pozitivem je, že řada zapojených pedagogů využila možnosti účastnit se se svými žáky projektových dnů pořádaných školou. Jediným problémem se metodičce jeví současná velká nabídka akcí pro učitele a tudíž problematické uvolňování z výuky. Z tohoto důvodu byla setkání přesunuta spíše do odpoledních hodin. Zároveň je žádoucí sladit termíny a obsah nabízených aktivit pro učitele v rámci kraje tak, aby se nepřekrývaly a aby jejich nabídka odpovídala možnostem škol a časovým možnostem pedagogů je využívat. Strana 13 z 86


ZÁVĚRY Jak z dotazníkového šetření, tak ze zkušeností realizátorů vyplynulo několik skutečností. Je možné konstatovat, že systém metodických center ve všeobecném pojetí je přínosný a životaschopný záměr. V praxi se ukázalo, že realizace se setkala s odezvou a zájmem. Na úrovni jednotlivých metodických center existují rozdíly, kdy některá mají za sebou velmi úspěšnou realizaci se spokojenými účastníky, ochotnými se setkávat i v budoucnu, jiná po dobu trvání projektu bojovala s nezájmem pedagogů. Faktory úspěchu jsou schopnosti metodiků jak po organizační, tak po odborné stránce. Účastníci jsou náročnou cílovou skupinou, která požaduje velmi kvalitní obsah, využitelný pro pedagogickou praxi, pokud se má setkání účastnit ve svém volném čase nebo být uvolňována z výuky. Nejvíc účastníci oceňují nové informace, inspiraci pro výuku a také možnost se setkat s kolegy z jiných škol a vyměňovat si s nimi poznatky. Dá se tedy říci, že cíle této aktivity byly splněny. Do budoucna Liberecký kraj plánuje systém metodických center udržet. Snahou je zakořenit platformu tak, aby se stala běžnou součástí školní praxe. S postupem času by se tím měla dále zintenzivnit komunikace a spolupráce mezi pedagogy a školami na obou stupních vzdělávacího systému.

Strana 14 z 86


02 – VYBAVENÍ LABORATOŘÍ, ODBORNÝCH UČEBEN A DÍLEN A 03 – NEINVESTIČNÍ PODPORA VÝUKY ÚVOD Je-li cílem projektu zvýšit kvalitu přírodovědného a technického vzdělávání a zvýšit tak motivaci žáků základních a středních škol k dalšímu vzdělávání v těchto oblastech, je nutné kromě jiného modernizovat materiální podmínky pro výuku a další aktivity. Partnerské školy projektu měly možnost, v návaznosti na aktivity, které chtěly dále v projektu rozvíjet, pořídit si do svých přírodovědných a odborných učeben a dílen pomůcky, zařízení a vybavení. Mnohé z nich by nebyly školy schopné z provozních prostředků výhledově pořídit. Konkrétně se jedná např. o různé mikroskopy, senzory, 3D tiskárny a scannery, laboratorní nábytek a dále IT vybavení, jednak určené k práci s ostatními pořizovanými pomůckami, ale také např. grafické tablety určené pro výuku produktového designu. Z důvodu finančního objemu nakupovaného vybavení byla většina pořizována v režimu veřejných zakázek malého rozsahu. Proces administrace této formy nákupů zapříčinil, že vybavení bylo v naprosté většině případů využito ve výuce a při projektových aktivitách s určitým časovým posunem. Za vybavení byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 20.470.975 korun českých, přičemž více než 7 milionů bylo vynaloženo na vybavení investičního charakteru. Kromě ostatních projektových aktivit bylo vybavení využíváno v běžné výuce partnerských škol, přičemž výuky s využitím nového vybavení se zúčastnilo 9583 žáků.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Ve spojitosti s pořízením a využíváním vybavení byli dotazováni pedagogové jednotlivých partnerských škol, přičemž měli uvést jak často a kdo vybavení využíval a dále jaký význam pro běžnou výuku nové vybavení mělo. Počet respondentů je 181.

Strana 15 z 86


VYUŽITÍ VYBAVENÍ VE VÝUCE

Jak často jste využíval/a vybavení pořízení v projektu ve výuce? 2 1 1%1% 31 17% 64 35%

83 46%

vždy

téměř vždy

občas

skoro vůbec

nikdy

Z odpovědí respondentů z řad pedagogů partnerských škol vyplývá, že vybavení, které bylo v rámci projektu pořízeno do škol, nebylo využito naprosto minimálně, pouze třemi respondenty. Nutno dodat, že to neznamená, že v rámci dané školy nikdo vybavení nevyužil, z jednotlivých škol bylo většinou několik respondentů. Nadpoloviční většina využívala vybavení vždy nebo téměř vždy. 35 % respondentů využívá vybavení občas, což může být důsledek jednak postupného seznamování se vším zařízením a jeho využitelností, dále také se skutečností, že v návaznosti na ŠVP dané školy není vhodné vždy vybavení pro danou probíranou látku použít.

Strana 16 z 86


Vybavení pořízení z projektu ve výuce používali: 1 4 1% 2% 18 10% 52 29%

105 58%

pouze učitelé

převážně učitelé

žáci i učitelé shodně

převážně žáci

pouze žáci

Nové vybavení bylo dle respondentů většinou využíváno shodně žáky i učiteli. Z dat je patrné, že učitelé projevují snahu žáky co nejvíce zapojit, avšak úplně samotné je při práci s vybavením nenechávají, ať už to vyžaduje charakter vybavení, charakter činnosti, kdy učitel musí nejdříve činnost názorně předvést, nebo pocit zodpovědnosti pedagogů za svěřené žáky i vybavení.

Strana 17 z 86


VLIV POŘÍZENÉHO VYBAVENÍ NA VÝUKU V následujícím grafu jsou uvedeny výroky vystihující postoj pedagogů k využívání vybavení, přičemž respondenti měli možnost vybrat jeden nebo více výroků, se kterými se ztotožňují. výuka se pro mne samotného stala zajímavější, více mě bavila

77

104

vybavení bylo nezbytné pro výuku, muselo by být pořízeno i jinak

73

108

vybavení podpořilo zájem žáků o hlubší poznatky

67

114

vybavení podpořilo samostatnou práci žáků

95

86

kvůli pořízenému vybavení bylo možno žáky více zapojit do výuky

95

86

kvůli pořízenému vybavení byla výuka více názorná

115

66

atraktivita výuky pro žáky se znatelně zvýšila

112

69

kvalita výuky se znatelně zvýšila

66

115

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ztotožňuji se

neztotožňuji se

Podle pedagogů vliv vybavení na výuku má charakter spíše nadstavby, protože se podle většiny z nich kvalita výuky znatelně nezvýšila, žáci nezískali hlubší zájem o poznatky, ani pro samotné učitele se tím jejich obor nestal zajímavější či zábavnější. Většina si také nemyslí, že vybavení bylo nezbytné. Avšak většina pedagogů je názoru, že nové vybavení podpořilo názornost a atraktivitu pro žáky. Většina pedagogů se ztotožňuje s postojem, že díky pořízenému vybavení mohla žáky více zapojit do výuky a podpořit tak jejich samostatnou práci.

Strana 18 z 86


VZDĚLÁVÁNÍ K OBSLUZE VYBAVENÍ Využitelnost vybavení je, jelikož se většinou jedná o nové, nevyzkoušené zařízení, dána také tím, zda s ním pedagogové budou umět zacházet. Přínosné tedy bývá zaškolení pedagogů do obsluhy.

Byl/a jste seznámen/a s možnostmi využití vybavení ve výuce (zaškolení / instruktáž v ovládání)?

1 1%

18 10%

9 5% 69 38%

ano, a bylo to pro využití ve výuce velmi přínosné ano, a bylo to pro využití ve výuce spíše přínosné ano, ale pro využití ve výuce bylo spíše nepřínosné ano, ale pro využití ve výuce nebylo vůbec přínosné nebyl/a seznámen/a

83 46%

Naprostá většina respondentů (89 %) byla proškolena k obsluze vybavení a velká část z nich (84 %) považuje toto proškolení za přínosné. Takto vysoké procento nenechává na pochybách, že pokud je pořizováno nové vybavení, mělo by vždy už při plánování pořízení být myšleno na to, jak uživatele s vybavením seznámit.

Strana 19 z 86


VYUŽITÍ VÝSTUPŮ JINÝCH PROJEKTŮ V rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo v projektech vytvořeno již veliké množství různých výstupů a návodů, řada z nich se zaměřením na přírodovědné a technické předměty. Cílem samozřejmě je, co nejvíce kvalitních výstupů používat a šířit dál. Využil/a jste při používání vybavení návody / postupy z jiných projektů podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost?

31 17% 57 32%

ano, velmi často ano, někdy ne, nebyly přínosné / použitelné ne, nejsou mi známy

18 10%

74 41%

Nadpoloviční většina respondentů uvedla využití výstupů jiných projektů alespoň někdy. Jednalo se především o tzv. DUMy (digitální učební materiály), které tvořili sami pedagogové školy pro vlastní výuku v rámci projektů Peníze EU středním školám. Kromě toho uváděli pedagogové využití výstupů projektů, podpořených v rámci globálních grantů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: např. Jdeme na to od lesa! (CZ.1.07/1.1.09/03.0037), Experimentem k poznání (CZ.1.07/1.3.12/04.0020, Pardubický kraj), Zelená technice (CZ.1.07/1.1.09/03.0009) a Přírodních věd se nebojíme (CZ.1.07/1.1.22/01.0018). Nezanedbatelná část respondentů uvedla, že jim výstupy nebyly známy. Zde vidíme potenciál do budoucna, kdy je zřejmé, že povědomí pedagogů, i přes to, že projektovým týmem byla směrem ke školám snaha o využití akcentována, o výstupech je stále nižší, než by bylo vhodné.

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD PEDAGOGŮ Na závěr dotazníku měli pedagogové možnost vyjádřit dříve neuvedené názory. Kromě zvýšené atraktivity a názornosti výuky někteří, hlavně v rámci technických oborů, uváděli nepostradatelnost pořizování nového vybavení, hlavně z důvodu budoucí uplatnitelnosti žáků na trhu práce.

Z ODEZVY UČITELŮ A ŽÁKŮ Pro doplnění výsledků dotazníků uvádíme několik konkrétních reakcí na nové vybavení ze strany pedagogů, ale i žáků. Jak je z některých vidět, pořízení nového vybavení a zařízení změnilo i základní podmínky pro výuku přírodovědných a technických předmětů.

Strana 20 z 86


Nové vybavení laboratoře biologie nám umožnilo pracovat víc samostatně, vyzkoušeli jsme si jaký je rozdíl v práci se světelným a digitálním mikroskopem. Tablety jsme zase využili při vyhledávání informací a pomocí Pasca jsme mohli sledovat průběh fotosyntézy a okamžitě vyhodnocovat výsledky. Za sebe můžu říct, že biologie se pro mě stala zábavnější Filip Karban, žák, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor

Mít vše po ruce a kdykoli k dispozici byl můj sen. Dříve jsem se s pomůckami stěhovala za žáky, dnes mám učebnu, kde je vše potřebné k okamžitému využití. Ing. Ivana Bufková, vyučující přírodovědných předmětů Obchodní akademie Česká Lípa Nové hoblice a výborně vybavený kufr se sadou ručního nářadí pro truhláře, včetně aku vrtačky Milwaukee, přesně naplnil moje představy o tom, jak má vypadat a být vybavena dílna pro nácvik základních dovedností v oboru truhlář. Jiří Šádek, učitel odborného výcviku, Integrovaná střední škola Semily Díky pořízení kyslíkových kahanů jsem se mohla seznámit s jejich obsluhou a prací na nich i v praxi a ne jen z povídání paní učitelky. Poprvé jsem díky tomu mohla vyzkoušet práci s jinými druhy skel, seznámit se s jinými způsoby jejich zpracování a díky tomu vytvářet úplně nové věci a realizovat své nápady. Kristýna Šafránková, žákyně, Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou

PŘÍKLADY VYBAVENÍ Z předchozích ohlasů je patrné, že pořizované vybavení bylo nejrůznějšího charakteru. Kromě těch, popsaných v úvodu uvádíme např. následující relativně neobvyklé položky:    

meteostanice – pořídila Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant diagnostické panely a zařízení pro automobilové obory – pořídily Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou a Střední průmyslová škola technická Jablonec nad Nisou tavicí pec - pořídila Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov digestoř do laboratoře – pořídilo Gymnázium Ivana Olbrachta Semily a Gymnázium Dr. Antona Randy Jablonec nad Nisou

Pro ilustraci vkládáme i následující fotografie ze Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Železný Brod.

Strana 21 z 86


Nově vybavená chemická laboratoř (foto archiv školy)

Laboratorní přístroje (foto archiv školy)

ZÁVĚRY Z předchozích výsledků vyplývají následující poznatky. Nové a moderní vybavení představuje pro školy prostředek, jak zvýšit atraktivitu výuky i její přínos, i když kvalita výuky závisí i na jiných faktorech. Nově vybavení dává pedagogům možnost využít potenciál obsahu vyučované látky i žáků v mnohem větší míře. Navíc v případě hlavně technických oborů jsou nejnovější technologie a seznámení s nimi jedním z předpokladů uplatnění žáků na trhu práce. Pro úplnost dodáváme, že je nevyhnutelné pedagogy, kteří vybavení budou používat, s vybavením seznámit, proškolit je v ovládání. V projektu bylo záměrem zvýšit zájem žáků o přírodovědné a technické obory, mj. prostřednictvím pořízení nového vybavení. Zpětná vazba k pořízení a využití zařízení ze strany žáků i pedagogů potvrzuje, že moderní vybavení zájem zvyšuje.

Strana 22 z 86


04 – DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ NA PODPORU BADATELSKY ORIENTOVANÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ÚVOD Moderní využitelné vybavení, jehož pořízení bylo obsahem předcházející kapitoly, je jedním z předpokladů zvýšení atraktivity přírodovědného a technického vzdělávání mezi žáky. Dalším předpokladem je osvojení moderních výukových metod pedagogy základních a středních škol. Konkrétně se jedná o metodu badatelsky orientovaného vyučování. Liberecký kraj nabídl pedagogům obou stupňů vzdělávání kurzy, zaměřené na tuto metodu, zacílené podle jednotlivých předmětů – fyziky, chemie, biologie/přírodopisu a geografie/zeměpisu a stupně vzdělávání. V rámci každého předmětu měl Liberecký kraj na výběr několik témat, na kterých byla metoda procvičována. Témata byla volena dle existujících požadavků cílové skupiny nebo s úmyslem nabídnout pedagogům co největší pestrost. Kurzy byly realizovány externími firmami, které byly vybrány v rámci veřejné zakázky malého rozsahu. Celkem počítal projekt s realizací 32 kurzů, které v době psaní této publikace úspěšně proběhly. Zúčastnilo se jich 260 pedagogů, z nichž nezanedbatelná část absolvovala kurzy minimálně dva. V některých případech se pedagog účastnil více kurzů se zaměřením na jeden předmět, častěji se pedagogové dle své aprobace účastnili více kurzů se zaměřením na různé předměty. Ač bylo záměrem realizovat v průběhu realizace projektu v každém okrese celkem 8 kurzů, byla v konečném důsledku místa konání vybírána dle zájmu cílové skupiny. Strukturu realizovaných kurzů uvádíme v příloze č. 4. Celkem mělo být dle projektové žádosti podpořeno 250 pedagogických pracovníků. Tento závazek byl v absolutní hodnotě dodržen, nicméně z důvodu metodiky napočítávání podpořených osob bude hodnota monitorovacího indikátoru nižší. V počátku realizace kurzů se Liberecký kraj potýkal s relativně nízkým zájmem účastníků a neochotou ředitelů škol pedagogy na kurzy uvolňovat. Nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je široká a ředitelé z důvodu zajištění chodu školy často účast svých pedagogů nepovolí. S postupem času se tento přístup měnil a relativně hodně pedagogů se samo hlásilo na další kurzy, aniž by Liberecký kraj musel vynakládat na oslovování cílové skupiny veliké úsilí. Důvodem byly pozitivní zkušenosti účastníků, které si pedagogové mezi sebou předali, po obsahové stránce i s lektory.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Také v rámci realizovaných kurzů pro pedagogy byla zjišťována zpětná vazba. Ta byla důležitá nejen pro celkovou evaluaci projektu, ale také pro zhodnocení externích firem, které kurzy realizovaly. Hodnocení zajímalo jak Liberecký kraj, který si realizaci kurzů jako službu objednal, ale zároveň i firmy samotné, pro které je tato zpětná vazba důležitá pro jejich další činnost. V rámci šetření byl mezi účastníky z řad pedagogů zjišťován přínos kurzů, spokojenost s lektorem, ale i využitelnost metody pro pedagogickou činnost. Odpovědi byly získány od 228 respondentů, tři poslední kurzy nejsou v hodnocení zahrnuty, protože se konaly až v průběhu tvorby této příručky.

Strana 23 z 86


PŘÍNOS KURZŮ BADATELSKY ORIENTOVANÉ VÝUKY PRO PEDAGOGY Tato otázka vypovídá o vnímání celkové kvality kurzu, zdali měl obsah pro účastníky v jejich profesní praxi smysl.

Do jaké míry bylo pro Vás školení přínosem?

9 4%

95 42% 124 54%

velmi přínosné

spíše přínosné

spíše nepřínosné

zcela nepřínosné

Pedagogové zhodnotili školení jako přínosné, pouze pro 9 z celkového počtu 228 dotázaných se jevilo spíše nepřínosné. Naopak nadpoloviční většina respondentů označila školení jako velmi přínosné. Vzhledem k tomu, že dodavatelské organizace pro realizaci kurzů byly vybírány v rámci veřejné zakázky a existovalo tedy určité riziko, že kvalita kurzů nebude uspokojivá, je výsledek šetření v této otázce o to více hodný povšimnutí.

Strana 24 z 86


VYUŽITÍ METODY V PEDAGOGICKÉ PRAXI Pokud je cílem projektu zkvalitnit výuku přírodovědných a technických předmětů, je kromě předchozí otázky důležité také to, zda pedagogové nabyté poznatky převedou do praxe.

Začleníte badatelsky orientované vzdělávání do vyučování?

83 36%

145 64%

ano

spíše vyjímečně

nikdy

Převážná většina respondentů začlení badatelsky orientované vzdělávání do vyučování. Nikdo z dotázaných neuvedl, že by metodu ve výuce nechtěl využít nikdy. Odpovědi ukazují, že lektoři dokázali účastníky přesvědčit, že metoda badatelsky orientované výuky může výuku obohatit. Na druhou stranu odpovědi ukazují záměr pedagogů, který, vyjádřený těsně po absolvování kurzu, nemusí být v konečném důsledku realizován. Zda se ve větší míře opravdu podařilo metodu ve výuce prosadit, by bylo možné analyzovat až s delším časovým odstupem.

Strana 25 z 86


KVALITA VEDENÍ KURZU Následující otázka byla důležitá pro analýzu příjemce, ale také pro dodavatelské firmy, jimž poskytovala přímou zpětnou vazbu na jejich lektorskou činnost.

Jak jste byli spokojeni s přístupem lektora/lektorky? 1 0% 22 10%

205 90%

spokojeni

spíše spokojeni

spíše nespokojeni

nespokojeni

Naprostá většina respondentů byla spokojena s přístupem lektorů. Pouze jediný respondent uvedl, že byl spíše nespokojen. Jednalo se o účastníka kurzu zaměřeného na badatelsky orientovanou výuku v přírodopise. Naopak u kurzu fyziky byli všichni respondenti s lektorem spokojeni. Nicméně i u přírodopisu se jedná o 1 dotázaného z 65, tudíž tento názor nelze uvádět jako směrodatný.

Strana 26 z 86


ZÁJEM O DALŠÍ ÚČAST Organizátoři zjišťovali pravděpodobnost zájmu o další účast mezi respondenty, protože to jednak do určité míry svědčí o spokojenosti účastníků s absolvovaným kurzem a jednak pomáhá při plánování případných dalších kurzů.

Pokud budete mít možnost, zúčastníte se dalšího kurzu badatelsky orientované výuky jiného zaměření (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis)?

24 10%

6 3%

72 32%

125 55%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

Většina respondentů připustila, že by se zúčastnila dalšího kurzu badatelsky orientované výuky, kdyby měla možnost. Pouze 30 z těch, kteří odpověděli, by tak neučinili. Odpovědi jsou zřejmě ovlivněné i faktem, že v otázce byla uvedena účast na dalším kurzu jiného zaměření, kdy negativním faktorem může být aprobace jednotlivých respondentů. Vysoký zájem o další účast podporují i některá vyjádření respondentů v závěru dotazníku, kdy je např. uvedeno, že kurzy by měly povinné pro pedagogy gymnázií, nebo že další respondent doufá v pokračování kurzů do budoucna.

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ÚČASTNÍKŮ V závěru dotazníku byly uvedeny další komentáře účastníků. Markantně často respondenti kvitovali inspiraci, praktičnost a názornost aktivit na kurzech, které zahrnovaly využitelné příklady aktivit s žáky, navíc s využitím dostupných pomůcek. Pozitivní ohlas byl zaznamenán na možnost vlastního vyzkoušení aktivit na kurzu, metodické materiály pro výuku a odkazy na webu, které účastníci obdrželi. Příklad metodického materiálu uvádíme v příloze č. 5. Zároveň ale někteří respondenti uváděli, že by příkladů a návodů uvítali ještě více. Nicméně nejvíc se objevovala pozitivní zpětná vazba na odbornost a přístup lektorů, kdy byla vyzdvihována jejich praktická pedagogická zkušenost. Lektoři vystupovali příjemně, zábavně, byli inspirativní, kreativní, jasní a srozumitelní. Dále

Strana 27 z 86


respondenti zdůraznili příjemnou atmosféru a možnost výměny zkušeností a diskuze s kolegy. V neposlední řadě jsme obdrželi pozitivní zpětnou vazbu na organizační zajištění kurzů včetně občerstvení. Objevovaly se i podněty ke změně doby konání kurzů, nicméně se objevily jak názory, že by kurzy měly probíhat dopoledne, tak i odpoledne. Dále se i přes převážně pozitivní ohlasy na lektory objevovaly názory, že teoretický úvod k metodě badatelsky orientovaného vyučování byl příliš dlouhý.

Kurz Matematické kyvadlo jako multifunkční přístroj, 13. 1. 2015, Střední průmyslová škola, Česká Lípa

DOPORUČENÍ K REALIZACI Pro úspěšnou realizaci vzdělávacích kurzů pro pedagogy musí být bráno v potaz více faktorů, jak obsahových, tak organizačního rázu. Metoda badatelsky orientovaného vyučování se u pedagogů setkala s kladnou odezvou, možná proto, že minimálně její části naprostá většina z nich ve výuce již používá. Možná také proto, že žádný z lektorů na kurzech pedagogům netvrdil, že tato metoda je jediná správná, ale naopak, že se může jednat o vhodné doplnění jiných metod vyučování, s ohledem na probírané učivo i charakteristiky dané skupiny žáků. Lektoři se spíše snažili pedagogy upozornit na aspekty metody, které jsou ve výuce často opomíjeny, např. skutečnost, že žáci zde mohou sami přicházet na metody svého bádání, sami formulovat závěry nebo dokonce sami přicházet s hypotézami. Výběr lektora kurzu je pro úspěch kurzu zásadní. Spokojenost s přístupem i odborností lektora byl jedním z nejčastějších ohlasů od účastníků. Je zjevné, že pedagogové ocení, když lektor má zkušenosti z pedagogické praxe a kurz staví na konkrétních příkladech. Obsahem kurzu by pak měly být co nejkonkrétnější příklady a aktivity, využitelné pro výuku. Nejméně jsou pedagogové vstřícní k teoretickým částem kurzů. Vytvořené návody, pracovní listy a jiné materiály, které mohou využít přímo ve výuce, učitelé vítají, ba přímo vyžadují. Ukázka metodického materiálu, z kurzu badatelsky orientované výuky ve fyzice, je uveden v příloze č. 5. Data a časy konání realizace, zdá se, hrají také důležitou roli. Nicméně jsme během realizace kurzů nedostali jednoznačnou odpověď, kdy kurz realizovat tak, aby všichni účastníci byli spokojení.

Strana 28 z 86


Důležité je samozřejmě plánovat v rámci organizace školního roku a předvídat, kdy budou mít školy množství jiných povinností (např. doba uzavírání klasifikace, maturitní zkoušky, apod.), nicméně v dalším kroku je vhodné se orientovat co nejvíce dle konkrétní cílové skupiny a pokud je příliš rozmanitá, jako v našem případě, vzít v úvahu co nejvíce faktorů a počítat s tím, že vždy budou potenciální účastníci, kteří budou nespokojeni. Z předchozích zkušeností realizátorů kurzů se v rámci organizace zdálo být neméně důležité zajištění občerstvení. Nicméně se nepotvrdilo, že by účastníci tento faktor hodnotili nějak zásadně, naopak dokázali ocenit snahu organizátorů. V každém případě bylo ale na pozvánkách uvedeno, že občerstvení je zajištěno. Pozvánky, které byly elektronicky zasílány do jednotlivých škol Libereckého kraje a zároveň byly zveřejňovány na Informačním a vzdělávacím portále Libereckého kraje www.edulk.cz, byly jednou formou oslovování cílové skupiny. Dále byly školy kontaktovány s nabídkou kurzu telefonicky. Když byly k dispozici kontaktní údaje, tak byli kontaktováni jednotliví vyučující dotyčných předmětů. Osvědčilo využití kontaktů, které mají k dispozici metodici z metodických center. V průběhu realizace kurzů byly účastníkům také předávány letáčky s informacemi o konání dalších kurzů všech zaměření. Jelikož se s postupem času stále více pedagogové hlásili na kurzy sami, předpokládáme, že se o kurzech dozvěděli jak z letáčků, tak předáním osobní zkušenosti s účastí svých kolegů.

ZÁVĚRY Vzdělávání pedagogů je vemni důležitou součástí zvyšování kvality výuky v rámci přírodovědných a technických oborů. Chceme-li motivovat žáky k dalšímu studiu těchto oborů, není možné vynechat přípravu těch osob, které jsou s nimi v každodenním pedagogickém kontaktu a do velké míry zájem žáků pomáhají podněcovat. Badatelsky orientovaná výuka je moderním pedagogickým trendem, i když se nejedná o zcela novou metodu. Množství jejích principů již pedagogové ve velké míře používají. Zpětná vazba z realizovaných kurzů ale ukazuje, že metoda je v souhrnu pro pedagogy přínosná. Přestože příprava realizace kurzů skýtala rizika, co se týče kvality lektorů i zájmu cílové skupiny, podařilo se kurzy realizovat s uspokojivou účastí i převážně pozitivní zpětnou vazbou účastnících se pedagogů. Poznatky z realizace zahrnují důležitost výběru lektorů a obsahu, ale také organizačních faktorů jako je termín a čas konání nebo forma oslovení cílové skupiny.

Strana 29 z 86


05 – VYUŽÍVÁNÍ TECHNICKÝCH A INTERAKTIVNÍCH EXPOZIC TECHNICKÉHO A PŘÍRODOVĚDNÉHO CHARAKTERU ÚVOD Kromě běžné výuky a volnočasových aktivit, které jsou obsahem jiných kapitol této příručky, bylo k dosažení cíle projektu, tedy zvýšení atraktivity přírodovědných a technických oborů mezi žáky, využito také návštěv, tj. exkurzí do nejrůznějších přírodovědných a technických expozic. Celkem tuto aktivitu realizovalo 19 partnerských škol, přičemž každá ze škol měla realizovat 6 návštěv. Expozice si partnerské školy pro doplnění znalostí a dovedností svých žáků vybírali na základě vhodnosti a souladu s obsahem výuky. Žáci tak navštívili např. iQLANDII v Liberci, různá technická i přírodovědná muzea, cukrovar, sklárny, výrobní podniky, technická díla nebo různá pracoviště Akademie věd ČR. V rámci exkurzí žáci připravovali výstupy, které ověřovaly jejich nabyté znalosti a zkušenosti a jejichž tvorba většinou zároveň posilovala schopnost práce v týmu. Celkem se návštěv přírodovědných a technických expozic účastnilo 4002 žáků partnerských středních škol.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U této aktivity byly dotazníky předloženy nikoli pedagogům, jako tomu bylo doposud, ale přímo žákům. Pedagogové totiž u exkurzí plnili roli pedagogického dozoru a tvořili zadání pro výstupy žáků z exkurze. Nicméně poznatky, důležité pro zhodnocení aktivity, si příjemce sliboval od žáků. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 2465 žáků.

PŘÍNOS VYUŽITÍ EXPOZIC TECHNICKÉHO A PŘÍRODOVĚDNÉHO CHARAKTERU

Jak přínosná byla návštěva expozice?

49 2% 158 6%

1131 46%

1122 46%

velmi přínosná

spíše přínosná

spíše nepřínosná

zcela nepřínosná

Strana 30 z 86


Naprostá většina (92 %) zúčastněných studentů, kteří tuto otázku zodpověděli, zhodnotila návštěvu expozic technického a přírodovědného charakteru kladně, 62 % dokonce velmi. Otázkou je, jak velkou roli v odpovědích sehrál fakt, že žáci všeobecně vítají aktivity, které mění zavedené styly výuky, nebo zda konkrétní exkurze opravdu měla přínos pro obsah výuky. Nicméně dle odpovědí zanechaly exkurze v žácích v naprosté většině minimálně pozitivní dojem, což se může odrazit ve zvýšeném zájmu o uvedené obory. 90 % respondentů by se také rádo exkurze účastnilo znovu, jak je vidět z následujícího grafu, přičemž podíl žáků, kteří by se určitě chtěli účastnit je dokonce vyšší než těch, pro které byla exkurze velmi přínosná.

Kdyby byla možnost účastnit se této aktivity opět:

189 8%

50 2%

697 28%

1524 62%

určitě bych se účastnil/a

spíše bych se účastnil/a

spíše bych se neúčastnil/a

určitě bych se neúčastnil/a

Strana 31 z 86


POSTOJ ŽÁKŮ K NÁVŠTĚVĚ EXPOZICE

motivovala mě k zjišťování dalších informací

694

umožnila mi seznámit se s fungováním techniky / přírody v praxi

1771 1651

814

pomohla mi lépe pochopit učivo ve škole

814

1651

navazovala na učivo ve škole

863

1602

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ztotožňuji se

neztotožňuji se

Z odpovědí žáků je zřejmé, že expozice pro ně byla přínosná především díky kontaktu s praxí. Zhruba třetina uvedla, že exkurze navazovala na učivo ve škole a pomohla jim ho lépe chápat. Necelých 30 % studentů motivovala ke zjišťování dalších informací.

CHARAKTERISTIKY ŽÁKŮ VZHLEDEM K PŘÍRODOVĚDNÝM/TECHNICKÝM OBORŮM

O přírodovědná a/nebo technická témata se:

335 14%

100 4% 946 38%

1081 44%

velmi zajímám

trochu zajímám

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

O přírodovědná či technická témata se žáci zajímají, pouze 18 % z nich nikoliv. Většina zmínila, že se zajímá trochu, což lze interpretovat více způsoby. Řada žáků může mít např. přírodu a techniku ráda, ale nemusí je bavit teoretický přístup založený na výpočtech a exaktním zkoumání. Někteří jsou zaměření na jeden z předmětů, spadajících do obou kategorií, ale všeobecně je přírodovědné a technické obory nezajímají.

Strana 32 z 86


Chtěl/a by ses vzdělávat na vyšší odborné / vysoké přírodovědného a/nebo technického zaměření?

299 12%

623 26%

671 27%

861 35%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Vzdělávání na vyšších odborných či vysokých školách s přírodovědným či technickým zaměřením vážně zvažuje 26 % žáků, kteří na tuto otázku odpověděli, a zamítá 12 % z nich. Zajímavou skupinou žáků s ohledem na další vývoj struktury vzdělávání jsou žáci, kteří odpověděli spíše ano a spíše ne, jelikož to jsou žáci zřejmě ne úplně rozhodnutí a lze na ně při dalším rozhodování působit. Z dotazníkových dat vyplývá, že existuje souvislost mezi zájmem o přírodovědné a technické obory a záměrem se v těchto oborech dále vzdělávat. Z výsledků nelze ovšem vyvodit, že by konkrétně využívání technických a interaktivních expozic technického a přírodovědného charakteru studenty přímo vybízelo k výběru studia zaměřeného na techniku a přírodní vědy. Z dotazníkových dat není totiž markantní vztah mezi pozitivním vnímáním přínosu a záměrem dalšího studia daných oborů. Je ale znát přínos expozic pro studenty obecně (nejen ti, kteří mají technické a přírodovědné obory rádi a chtěli by je studovat, ale i relativně velké množství studentů, kteří se nechtějí hlásit na vyšší technické a přírodovědné školy, shledali expozice jako přínosné).

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ŽÁKŮ Žáků, kteří měli potřebu uvést něco nad rámec otázek v dotazníku, dle koordinátorů z partnerských škol nebylo mnoho. Nicméně objevovaly se pozitivní ohlasy na propojení probíraného učiva a ukázek v praxi a také přání o zařazování dalších exkurzí do výuky, kromě jiného, protože žáci leckdy sami nemají možnost expozice navštívit např. z finančního hlediska.

Strana 33 z 86


Z ODEZVY ŽÁKŮ Pro doplnění uvádíme několik přímých ohlasů žáků na různé exkurze. Ohlasy ilustrují výše uvedené závěry. Je z nich zřejmé, že propojení teoretické výuky a praktických ukázek v rámci exkurzí pomáhá žákům lépe si zapamatovat získané informace a prohlubuje jejich zájem o dané obory.

Exkurze do Membránového centra pro nás byla přínosná a to hned z několika důvodů. Byli jsme seznámeni s problémem nedostatku čisté pitné vody ve světě. Spolu s videi a přednáškami nám bylo ukázáno, jak snadno i jednotlivec může pomoci. Ukázali nám princip výroby i funkce jejich membrán a vysvětlili nám všestrannost jejich využití. Měli jsme možnost blíže se seznámit s elektronovým mikroskopem Nejenom, že nám exkurze přinesla spoustu zajímavostí ne nutně souvisejícími se školními osnovami, ale i vítanou změnou, která byla zajímavá, věcná a zároveň odpočinkem od běžného školního rozvrhu. Karolína Labská, žákyně, Gymnázium F. X. Šaldy Liberec Membránové inovační centrum Stráž pod Ralskem, 20. 10. 2014 Exkurze do NTM byla pro mě zajímavá, dozvěděl jsem se mnoho informací, které jsem předtím neměl, nejvíce mne zaujal hologram řezu dalekohledem a laboratorních pomůcek, který byl skutečně fascinující. Rád bych viděl, jak se takový hologram vyrábí. Roman Hauk, žák, Gymnázium a SOŠ Jilemnice Národní technické muzeum Praha, 16. 12. 2014 Při prohlídce expozice Dopravy V Technickém muzeu mě nejvíce zaujala letadla a lokomotivy, u kterých jsem strávil nejvíce času. Prohlédl jsem si různé motory, které byly velmi zachovalé. Zaujala mě některá konstrukční řešení, o kterých jsme se učili ve škole. Ondřej Gebler, žák, Střední průmyslová škola technická Jablonec nad Nisou Národní technické muzeum Praha, 11. 12. 2013 Při opakování látky na téma kluzná ložiska jsem si vzpomněl na návštěvu vnitřku hráze u dolní nádrže Orlík, kde jsme viděli ve vstupním prostoru přehrady, jak po záplavách vyměňovali rotor turbíny. Rotační část turbíny je opatřena kluznými ložisky. Pan průvodce nás upozornil na složité olejové hospodářství každého kluzného ložiska a na přísná bezpečnostní opatření proti unikání oleje do vody. Pavel Bobek, žák 2. F, Střední odborná škola Liberec Vodní elektrárna Orlík, 25. 9. 2014

PŘÍKLADY REALIZACE Všechny exkurze byly partnerskými školami vybírány s ohledem na návaznost na učivo, zahrnuté v školním vzdělávacím programu a jejich zaměření je tak dost rozmanité. Vybrali jsme některé, které jsou tématem neobvyklé a žáky byly kladně hodnoceny.

Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec - Výstava 60 let CERN, pokusy na MFF UK, Klementinum Praha Exkurze byla koncipována jako kombinace návštěv 3 různých expozic, které všechny navazovaly na učivo fyziky. Zajímavá je zcela jistě kombinace nejmodernějších vědeckých přístupů v rámci výstavy CERN a ukázky historických přístrojů v Klementinu.

Strana 34 z 86


Na AV ČR se konala výstava k výročí existence Evropské laboratoře pro fyziku částic, která je nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě. Provázel ing. T. Jakoubek původem z Liberce, který část roku v CERN pracuje. Jeho výklad byl odborně fundovaný a díky neotřelým příkladům i lidský a srozumitelný. Právě kvalitu výkladu a informace o LHC (Velký hadronový srážeč), ale i zajímavosti z provozu a řešených výzkumných úkolů (analýza dat), žáci ocenili. Další program byl na MFF UK, kde žáci absolvovali pokusy z akustiky. Některé z pokusů byly méně běžné a velmi názorné. Žáci měli možnost se zapojit. Přednáška zopakovala a doplnila už probrané učivo. A právě názornost ocenili i ti, pro které není fyzika hlavním zájmem. Poslední část programu byla návštěva Astronomické věže a knihovny Klementina. Žáci viděli historické měřicí přístroje – sextanty, hodiny a modely zeměkoule a hvězdné sféry, dalekohledy.

Střední průmyslová škola stavební, Liberec – průmyslové podniky a architektura Exkurze realizované tímto partnerem byly zajímavé tím, že kombinovaly návštěvu podniků z odvětví týkající se stavebnictví a architektonických zajímavostí. Byly navštíveny výrobní závody vyrábějící tvárnice, izolační materiály, dýhárna, cihelna a závod na výrobu prefabrikovaných betonových modulů. Žáci měli možnost se seznámit s technologií a výrobou vybraných produktů. Části exkurze zaměřené na architekturu seznámili žáky s historií a vývojem stavebnictví a jednotlivými architektonickými slohy. Dále uvádíme komentář jednoho z žáků: Návštěva v cihelně a u výrobce foukané izolace Ciur byla moc pěkná. Věnoval se nám vedoucí výroby cihelny a ukázal nám celou cestu, při které se vyrábí jejich produkty. Rozhodně bych zde ale nechtěl pracovat jako dělník. Ondřej Klimeš, žák, SPŠ stavební Liberec Střední průmyslová škola textilní, Liberec – výstavy Blanky Matragi Škola využila, především pro žáky oboru Oděvnictví, možnost navštívit výstavy tvorby a také osobního setkání s módní návrhářkou Blankou Matragi, a to opakovaně. Její výstava, kterou žáky osobně provázela a komentovala jednotlivé modely, byla pro mnohé životním zážitkem. Žáci rovněž ocenili možnost konzultovat s ní svoje návrhy. Svojí energií a precizním stylem práce mnohé motivovala k další individuální tvorbě. Dojmy jedné z žákyň uvádíme pro doplnění: Osobní setkání s Blankou Matragi dne 18. 3. 2015 bylo pro mě velkým zážitkem. Zapůsobila na mě svým osobitým stylem a chutí tvořit. Myslím, že pražské setkání splnilo očekávání nás všech a velmi nás inspirovalo k navrhování a zvažování nových možností, co se týče střihů a zdobení modelů. Jana Gašpieriková, žákyně, Střední průmyslová škola textilní Liberec

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Kamenický Šenov – Design blok Partnerská škola uspořádala dvakrát exkurzi pro žáky prvních až čtvrtých ročníků. Výstava byla zaměřena na nové trendy v oblasti designu a moderního návrhářství. Dle partnera žáci uplatní poznatky z výstavy v dalším studiu a následně v praxi. Ve výuce navazuje daná tématika především na výuku v předmětech navrhování, konstrukce, osvětlovací technika a praktická výuka. Žáci zde měli možnost porovnání své návrhové tvorby a tvorby předních designérů. Získané poznatky pak mají vliv na fantazii a další uměleckou tvořivou práci. Poznatky s exkurze pak byly předmětem diskuze především v předmětech výtvarná tvorba, navrhování, světelná technika a konstrukce.

Obrazem uvádíme exkurzi Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské, Železný Brod do Muzea materiálů v Praze.

Strana 35 z 86


(foto archiv školy)

ZÁVĚRY Návštěvy expozic přírodovědného a technického charakteru jsou zajisté vhodným doplňkem standardních metod výuky. Jak pedagogové, tak samotní žáci si cení toho, že mohou v praxi vyzkoušet materiály, postupy a principy, které jinak znají pouze z teorie. Mnohé učivo je na školách prakticky probíráno např. během laboratorních cvičení nebo odborného výcviku, nicméně v rámci exkurzí mají žáci možnost setkat se s jeho využitím ve vědě, průmyslu nebo umělecké tvorbě. Exkurze v rámci projektu daly možnost žákům, kteří by leckdy sami expozice nemohli navštívit, např. proto, že jsou finančně velmi náročné, poznat, jak lze učivo reálně využít a třeba se inspirovat pro své další studium nebo profesní rozvoj. Příklady realizace ukazují, že exkurze lze i v návaznosti na školní vzdělávací programy pojmout velmi kreativně a žákům lze nabídnout návštěvy zajímavých a neobvyklých míst.

Strana 36 z 86


06 – VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SŠ ÚVOD Jestliže návštěvy přírodovědných a technických expozic v předchozí aktivitě měly za cíl zapojit relativně velké množství žáků a jednalo se o krátkodobé aktivity, měly partnerské školy také možnost nadchnout své žáky pro přírodovědné i technické obory formou dlouhodobých, pravidelných aktivit. Těch se samozřejmě zúčastnilo méně, ale o to více motivovaných žáků. Celkem realizovalo volnočasové kroužky 23 partnerských škol (viz příloha č. 1), přičemž bylo ve dvou školních letech zapojeno 1823 žáků (mnoho z nich opakovaně) v celkem 54 kroužcích (přehled všech kroužků je uveden v příloze č. 6). Jelikož byl v projektu uveden závazek 1000 zapojených žáků, lze naplněnost kroužků hodnotit všeobecně pozitivně. V rámci jednotlivých kroužků nicméně existují rozdíly. Většina partnerských škol nezaznamenala problémy se zájmem cílové skupiny, jiné musely vynaložit větší úsilí. Frekvence konání jednotlivých kroužků byla různorodá, jednotlivé školy ji nastavily dle organizačních možností a obsahové náročnosti. Většinou se kroužky konaly jednou za dva týdny, některé jednou za měsíc nejčastěji s časovou dotací dvě hodiny. Vyskytly se ale i výjimky, kdy např. kroužek Produktový design Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě byl koncipován jako intenzivní kurz s dotací jednou týdně po čtyřech vyučovacích hodinách po dobu osmi týdnů. Dle zpětné vazby se i tato koncepce u uvedeného kurzu osvědčila. Napříč celým spektrem partnerských škol se řada realizátorů v průběhu kroužků setkávala s klesající motivací a docházkou žáků. I přes výběr atraktivních témat a vhodného času konání kroužků měl počet účastníků, hlavně ke konci školního roku, tendenci klesat. Uváděné důvody zahrnují např. přípravu na maturity nebo prostě jiné zájmy a osobní priority žáků.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Za účelem získání zpětné vazby byli v dotazníkovém šetření osloveni jak žáci, kteří se kroužků účastnili, tak pedagogové, kteří volnočasové aktivity vedli. Celkem odpovědělo na otázky 79 pedagogů a 792 žáků, z nichž bylo 429 chlapců a 363 dívek. Necelá polovina žáků (357), kteří tuto otázku zodpověděli (celkem 756), již dříve navštěvovalo obdobu volnočasových aktivit.

Strana 37 z 86


PŘÍNOS VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Z PERSPEKTIVY ŽÁKŮ

Jak přínosná byla volnočasová aktivita?

405

0% velmi přínosná

355

27 4

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

spíše přínosná



zcela nepřínosná

429

285

43 5

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě bych se účastnil/a




PŘÍNOS VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Z POHLEDU PEDAGOGŮ

Jaký zájem projevovali žáci o volnočasové aktivity?

36

40

5

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velký zájem

mírný zájem

Jste přesvědčen/a, že volnočasová aktivita zvýšila zájem žáků o daný obor?

mírný nezájem

36

úplný nezájem

35

9

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Strana 38 z 86


Do jaké míry volnočasové aktivity žáky bavily?

38

41

2

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi bavily

spíše bavily

spíše nebavily

vůbec nebavily

Z výsledků je zřejmý pozitivní ohlas na volnočasové aktivity jak z pohledu žáků, tak z pohledu vedoucích kroužků. Pozitivní či spíše pozitivní reakce byly uvedeny u všech otázek kromě jedné u 90 % respondentů a více. Je vhodné dodat, že vedoucí byli v hodnocení opatrnější, častěji odpovídali, že aktivity byly spíše vhodné. Nejméně pozitivně hodnotili pedagogové vliv aktivity na zájem žáků o daný obor. Jelikož se jedná o stav, který je závislý na více faktorech, nebyli si pedagogové zřejmě tolik jistí, do jaké míry může být kroužek určující. V odpovědích se zrcadlí skutečnost, že na rozdíl od povinné výuky se kroužků účastnili žáci, kteří mají o obor a daná témata zájem, jejich vnitřní motivace je vyšší. Zároveň byli pro roli vedoucích kroužků vybíráni pedagogové, kteří se oboru a žákům rádi věnují (byť jim za vedení kroužků byla hrazena mzda) i nad rámec běžné výuky. Kvalita pedagogů tak zřejmě sehrála také svou roli, stejně jako skutečnost, že v rámci obecné náplně kroužku měli vedoucí možnost přizpůsobit aktivity konkrétním žákům, což v rámci běžné výuky není v takové míře možné. V následujícím grafu jsou blíže uvedené postoje žáků i pedagogů ke kroužkům.

POSTOJE K VOLNOČASOVÝM AKTIVITÁM pedagogové: je to efektivní způsob rozvoje individuálních potřeb žáků pedagogové: vedla k bližšímu vzdělávacímu vztahu mezi žáky a vyučujícími

38

41

35

44

žáci: vedla k jinému pohledu na vyučujícího

218

574

pedagogové: vedla k lepším výsledkům v běžné výuce

24

55

žáci: vedla k lepším výsledkům v běžné výuce

186

pedagogové: umožnila provádět činnosti, na které v běžné výuce není čas žáci: umožnila provádět činnosti, na které v běžné výuce není čas pedagogové: umožnila prohloubit znalosti / dovednosti z běžné výuky žáci: umožnila prohloubit znalosti / dovednosti z běžné výuky

606 63 514

16 278

61 437

18 355

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ztotožňuje se

neztotožňuje se

Strana 39 z 86


Volnočasové aktivity se učitelům i žákům zdají vhodné pro prohlubování znalostí a dovedností z běžné výuky, protože umožňují provádět činnosti, na které v běžné výuce není čas. Zdaleka ne velká část si však dle uvedených odpovědí myslí, že vedou k lepším výsledkům v běžné výuce. V tomto ohledu jsou žáci dokonce skeptičtější než učitelé. Otázkou je, nakolik dokáží žáci poznatky, které jsou přeci jen ve většině případů nadstavbou učiva běžné výuky, zúročit v rámci povinného učiva. Necelá polovina učitelů se domnívá, že je volnočasové aktivity s žáky sblížily. Jiný pohled (domníváme se, že pozitivní) na vyučující získalo oproti tomu necelých 30 % žáků. Jelikož jsou kroužky zaměřené na podstatně menší skupiny žáky než běžná výuka, mělo by se jednat o efektivnější způsob rozvoje individuálních potřeb žáků. Nicméně jen necelá polovina pedagogů se domnívá, že tomu tak je.

SOUVISLOST MEZI VNÍMÁNÍM AKTIVITY A ZÁJMEM ŽÁKŮ O PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ OBORY Důležitou součástí hodnocení je úvaha, do jaké míry by mohla aktivita podpořit zájem o přírodovědné a technické obory, případě zájem o další studium těchto oborů a naopak.


15 2%

69 9%

362 46%

346 43%

velmi zajímám

trochu zajímám

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Většina žáků SŠ (89 %) projevuje zájem o přírodovědná či technická témata.

Strana 40 z 86



71 9% 225 28% 243 31%

254 32%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Přestože 89 % žáků středních škol, kteří odpovídali na tuto otázku, projevilo zájem o přírodovědná či technická témata, studovat by je chtělo jen 60 % z nich.

Volnočasové aktivity zaměřené na technické a přírodovědné vzdělávání ocenili jako přínosné především ti, kteří se o tato témata zajímají. Ve vztahu k budoucímu plánovanému typu studia připadaly volnočasové aktivity přínosné i těm, kteří se na technické a přírodovědné školy hlásit spíše nechtějí. Souvislost vidíme i s tím, že množství žáků se o uvedené obory sice zajímá, nicméně ve volbě dalšího studia jsou nevyhranění (viz předchozí graf).

Strana 41 z 86


VYUŽITÍ VÝSTUPŮ JINÝCH PROJEKTŮ PŘI VOLNOČASOVÝCH AKTIVITÁCH Jednou z věcí, důležitých pro celý projekt je otázka využívání výstupů z jiných projektů. Využil/a jste při používání vybavení návody / postupy z jiných projektů podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost?

8 10% 32 40%

ano, velmi často 25 32%

ano, někdy ne, nebyly přínosné / použitelné

14 18%

42 % pedagogů výstupy většinou nebo velmi často využili, pouze 18 % z nich nikoliv, ačkoli jim byly známy. 40 % respondentů o žádných výstupech z jiných projektů nevědělo. Jak již bylo uvedeno v kapitole „02 – Vybavení laboratoří, odborných učeben a dílen a 03 – Neinvestiční podpora výuky“, lze do budoucna usilovat o další šíření povědomí o výstupech. Příklady projektů, z jejichž výstupů vedoucí kroužků čerpali, jsou, kromě projektů EU peníze středním školám, např: Podpora a motivace žáků základních a středních škol k jejich budoucímu zapojení do výzkumu a vývoje v technických oborech, CZ.1.07/2.3.00/09.0103 Experimentem k poznání, CZ.1.07/1.3.12/04.0020 Jdeme na to od lesa!, CZ.1.07/1.1.09/03.0037 Labyrint vědy her a poznání, CZ.1.07/1.1.22/01.0012 Zelená technice, CZ.1.07/1.1.09/03.0009 Přírodních věd se nebojíme, CZ.1.07/1.1.22/01.0018 Inovace výuky přírodovědných předmětů, CZ.1.07/1.1.18/02.0033 Komplex CNC a CAM, CZ.1.07/1.1.22/01.0027

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ŽÁKŮ, PEDAGOGŮ A REALIZÁTORŮ V podnětech od žáků bylo potvrzeno, že oceňují možnost vyzkoušet si teoretické znalosti z výuky v praxi. Objevila se i pozitivní zpětná vazba na vedoucí kroužků. Ze strany pedagogů byl zaznamenán názor, že kroužky představují smysluplné využití volného času, který by někteří žáci jinak trávili třeba na ulici. Dále také, že v kroužku byly probírány aktivity, které jsou důležité pro budoucí pracovní uplatnění absolventů.

Strana 42 z 86


Z pohledu realizátorů zazněla doporučení k případné budoucí realizaci. Problémy byly zaznamenány s plánováním tak, aby kroužky vyhovovaly časově a obsahově žákům, vedoucím i školám, kdy bylo komplikované sladit rozvrhy a volný čas všech zúčastněných. Navíc se některým školám neosvědčilo oslovovat moc širokou cílovou skupinu, kdy poté bylo složité nastavit konkrétní obsah kroužku, aby nebyl pro někoho příliš složitý a pro jiného naopak.

Z ODEZVY ŽÁKŮ A PEDAGOGŮ Pro ilustraci uvádíme několik přímých ohlasů od účastníků kroužků.

Líbí se mi činnost v laboratoři, protože mě baví zkoumat a pozorovat buňky, malé živočichy… Myslím si, že mi to také pomáhá ve studiu, protože když něco vidím a zkoumám to, tak si to lépe zapamatuji. Akce o víkendech jsou také super, protože je to vždy krásný výlet do přírody, při kterém i přírodě pomáháme. Jana Ranincová, žákyně, Gymnázium Česká Lípa, Přírodovědný kroužek Aktivity v meteorologickém kroužku mne zaujaly natolik, že jsem si domů také pořídil meteostanici. V přírodovědném kroužku mne bavily pokusy, na které nemají vyučující v běžné výuce čas a prostor. Otto Vrba, žák, Obchodní akademie Česká Lípa Líbila se mi ukázka teorie v praxi. Když jsme v hodině fyziky brali optiku, na kroužku jsme si to ukázali a lépe jsem to potom pochopila. Veronika Hrubá, žákyně, Střední průmyslová škola Česká Lípa, kroužek Fyzika hravě Architektonický ateliér mi umožnil vytvořit si vlastní portfolio kreseb a studií, které jsem poté měla možnost přiložit k přihlášce na VŠ na obor architektura. Barbora Dohnalová, žákyně, Střední průmyslová škola stavební Liberec V prvním ročníku jsem navštěvoval kroužek chemie, kde jsme dělali chemické malování skla, připravovali směs surovin pro malování. V kroužku jsme zkoušeli lití skla do formy. Pokusy byly velmi zajímavé. Kroužek mi pomohl pochopit problematiku, kterou probíráme v předmětu chemie a technologie. Andrey Kuzmenko, žák, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Kamenický Šenov Studenti jsou k novým technologiím 3D tisku a 3D scanningu vnímaví, snadno si osvojují ovládací rozhraní, a proto mi průběh kroužku připadá hladký a přínosný. Jan Picko, pedagog, Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou Kroužek Vyrobte si jednoduchý výrobek byl pro mě velmi přínosný. Mohl jsem si ověřit vlastní technologii výroby mnou navrženého výrobku. Bez nářadí a strojního vybavení, které jsem měl možnost využívat, bych nikdy své nápady nemohl realizovat. Ondřej Gebler, žák, Střední průmyslová škola technická Jablonec nad Nisou

Strana 43 z 86


PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE A DOPORUČENÍ PRO REALIZACI Příkladem kroužku, který lze vyzdvihnout, je kroužek zaměřený na práci s diagnostickým přístrojem, který realizovala Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou. Škola je zaměřena na automobilové obory a práce s diagnostickým zařízením, které škola pořídila v rámci projektu, vhodnou formou rozšiřuje základy znalostí z výuky. Kroužek je pozitivně hodnocen jak ze strany pedagogů, tak žáků. Pedagogové oceňují, že obsahová náplň kroužků, jejich četnost a rozsah, byla v době přípravy projektové žádosti zcela v jejich gesci, a oni tak měli možnost vytvořit kroužek svým žákům na míru. Počet žáků je omezen a vedoucí kroužků se tak mohou žákům věnovat individuálně. Navíc mají tak žáci příležitost si mnohem více vyzkoušet přímou práci s přístrojem. Ohledně odpovědí v dotazníkovém šetření je zajímavé, že žádný z respondentů neodpověděl ani v jednom případě negativně, což by se u 76 respondentů (73 žáků + 3 pedagogové) dalo předpokládat. Na tomto místě je třeba doplnit, že všech 73 žáků byli chlapci. Pozitivní hodnocení ze strany žáků může být dáno tím, že se na kroužky přihlásili pouze ti, kteří mají skutečně zájem se něco nového dozvědět a strávit tak smysluplně volný čas. Současně jsou zapojení vedoucí volnočasových kroužků mezi žáky poměrně oblíbeni. O kvalitě kroužku svědčí i fakt, že škola ve školním roce 2014/2015 oproti původně plánované jedné skupině kroužek na základě zájmu žáků otevřela pro skupiny 2. Kroužek zaměřený na práci s diagnostickým přístrojem považuji za dobré využití svého volného času. Práce s diagnostikou mě zajímá, kroužek mi prohloubil dovednosti, které mohu zúročit např. při účasti na soutěžích pro žáky ze středních škol zaměřených na výuku autooborů. Jan Zelinka, žák, Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou

Z výše uvedené analýzy a informací lze vyvodit některá doporučení pro další realizaci. Jelikož se jedná o aktivitu, která je dobrovolná a realizovaná ve volném čase účastníků i pedagogů, je nezbytné důkladně plánovat termín konání i frekvenci s ohledem na kapacity školy, rozvrhy potenciálních účastníků i možnosti pedagogů. Osvědčilo se vedení kroužku dvěma (či více pedagogy), kteří se v případě nutnosti zastoupí. Obsah volnočasové aktivity by měl vždy být co nejvíce uzpůsoben konkrétní cílové skupině, která by neměla být určena moc široce. Nelze totiž poté přizpůsobit aktivity dovednostem účastníků. Rizikovou oblastí kroužků je průběžná motivace žáků k účasti. Velké množství škol se potýkalo s postupným úbytkem žáků, zejména ke konci školního roku, kdy žáci raději vyhledávají jiné aktivity. Partnerskými školami nebyl uveden recept, jak žáky udržet. Snad jen se snažit o zvýšení publicity kroužku nejen před zahájením realizace, ale i v jeho průběhu, nebo zařazením atraktivních témat právě do krizového období.

ZÁVĚRY Volnočasové aktivity pro žáky středních škol se osvědčily především jako prostředek pro prohloubení znalostí a vědomostí teoretické výuky o zkušenosti z praxe, o možnost získat jiný vztah k probíraným tématům a věnovat se jim zevrubněji, v konkrétních reálných situacích. Mezi další pozitivní faktory lze zařadit vyšší efektivitu aktivity než je běžná výuka a to díky všeobecně nižšímu počtu žáků. Těm jsou kroužky alternativou, co se trávení volného času týká, která rozvíjí kromě praktických dovedností např. i týmovou spolupráci.

Strana 44 z 86


Řada žáků tak využila možnosti volnočasových aktivit pro rozvíjení vlastních zájmů, zvláště jako možnost uplatnění vlastní kreativity, na kterou v běžné výuce není čas a prostor, a jako přípravu na maturitu nebo další studium či povolání. Kroužky byly všeobecně velmi kladně hodnoceny a i přes skutečnost, že si účastníci nemyslí, že by měly pozitivní vliv na výsledky účastníků v běžné výuce, mají své místo ve snahách zatraktivnit přírodovědné a technické obory.

Strana 45 z 86


07 – ROZVOJ A PODPORA SPOLUPRÁCE STŘEDNÍCH A ZÁKLADNÍCH ŠKOL V RÁMCI POVINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ÚVOD Předchozí aktivity byly určeny cílové skupině pedagogů a žáků středních škol. Nicméně projekt měl za cíl zvýšení zájmu o přírodovědné a technické předměty také mezi žáky škol základních. První z cest, jak toho dosáhnout, byla realizace projektových dnů pro základní školy na partnerských středních školách. Do aktivity se zapojilo 27 partnerských středních škol, které v průběhu realizace projektu ve svých prostorách a prostřednictvím svých pedagogů v rolích vedoucích projektových dní a částečně také svých žáků v roli průvodců, přivítali více než 15 000 žáků ze základních škol. Jelikož základní školy často spolupracovaly s více středními školami, účastnilo se nezanedbatelné množství jejich žáků projektových dní opakovaně. Nicméně závazek 4 000 podpořených žáků základních škol, který byl uveden v projektové žádosti, byl mnohonásobně překročen. Každá z partnerských škol si při přípravě projektu stanovila, se kterými základními školami bude spolupracovat. Základním požadavkem poskytovatele dotace byla spolupráce s minimálně čtyřmi základními školami, z nichž minimálně dvě budou mít sídlo mimo obec, kde sídlí partnerská střední škola. Celkem bylo do projektových dní zapojeno 100 základních škol Libereckého kraje. Témata si každá partnerská škola zvolila s ohledem na své zaměření a vybavení. Stejně tomu bylo i v případě časového rozsahu a frekvence projektových dní, kdy partnerské školy dle svých zkušeností plánovaly projektové dny tak, aby byly pro žáky základních škol maximálně přínosné. Některé aktivity tak mohly být zrealizovány v rozsahu 2 hodin, některé trvaly až 6 hodin, nejčastěji však čtyři hodiny. Projektové dny probíhaly na partnerských školách v různých frekvencích, dle závazku partnerských škol, jejich možností a zájmu základních škol. V průběhu realizace projektu se ukázalo, že některé z partnerských škol své závazky frekvence konání i počtu zapojených základních škol nadhodnotili a nebyly schopny ve stanoveném rozsahu projektové dny realizovat. Důvodem byly jednak organizační kapacity škol samotných a jednak odmítání ze stran základních škol, které ve fázi přípravy projektu přislíbily spolupráci více partnerským středním školám, nicméně v průběhu projektu zjistily, že nemají možnost se účastnit všech aktivit, které avizovaly, aniž by narušily vlastní povinnosti spojené s běžnou výukou. Lehčí komplikací bylo kolísání počtu zúčastněných žáků na jednotlivých projektových dnech, které zaznamenali někteří partneři. Důvody byly v zásadě dva, aktuální onemocnění části žáků a též nižší naplněnost tříd některých základních škol, převážně z menších obcí Libereckého kraje.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V rámci získání zpětné vazby k realizaci projektových dnů byly vyplňovány dotazníky žáky a pedagogy základních škol. Ti vyplňovali dotazníky průběžně, po absolvování jednotlivých akcí. Dále se k realizaci aktivity vyjadřovali pedagogové středních škol, kteří projektové dny realizovali. Celkem odpovědělo na otázky 223 pedagogů partnerských středních škol, 314 pedagogů základních škol a 5 831 žáků základních škol.

Strana 46 z 86


PŘÍNOS PROJEKTOVÉ VÝUKY

žáci ZŠ

3068

pedagogové ZŠ

2376

295 91

215

pedagogové SŠ (osobní přínos)

93

92

pedagogové SŠ

106 121

0%

25 95

20%

velmi přínosná

51

40%

spíše přínosná

60% spíše nepřínosná

8 80%

100%

zcela nepřínosná

Projektová výuka připadala nejpřínosnější pedagogům základních škol. Jako velmi přínosnou ji hodnotila více jak polovina pedagogů středních i žáků základních škol. Z osobního pohledu, tj. z hlediska odlišného přístupu k těmto žákům, případně jiných metod práce, ocenili pedagogové partnerských škol projektovou výuku také kladně. Kladný ohlas se váže především k faktu, že si žáci základních škol mohou na středních školách prakticky vyzkoušet aktivity, pro které jejich základní škola nemá potřebné prostory, vybavení a mnohdy ani prostor v běžné výuce.

ZÁJEM O ÚČAST PŘI POKRAČOVÁNÍ PROJEKTOVÉ VÝUKY

žáci ZŠ

3725

pedagogové ZŠ

1592

246 0%

10% 20% určitě účast

30% 40% 50% 60% 70% 80% spíše účast spíše neúčast určitě neúčast

402 113

59 90%

81 100%

Pedagogové základních škol i jejich žáci by se určitě účastnili projektové výuky, kdyby měli možnost. Pro neúčast bylo pouze necelých 10 % žáků a méně jak 5 % pedagogů.

Strana 47 z 86


ATRAKTIVITA VÝUKY NA STŘEDNÍ ŠKOLE POHLEDEM ŽÁKŮ ZŠ

Jak zábavná byla výuka na střední škole?

3562

0%

20%

1628

40%

rozhodně zábavnější než na základní škole téměř shodná s výukou na základní škole vůbec mě nebavila

60%

444 145 52

80%

100%

spíše zábavnější než na základní škole spíše mě nebavila

Pro nadpoloviční většinu žáků základních škol, kteří se zúčastnili projektových dnů na střední škole, byla výuka rozhodně zábavnější než na základní škole. Podporuje to i výsledky předchozích otázek, podle kterých by žáci měli zájem o účast na pokračování projektové výuky, kterou považují za přínosnou.

POSTOJ PEDAGOGŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL K PROJEKTOVÉ VÝUCE

inspirovala k dalším aktivitám v běžné výuce na základní škole

116

ovlivnila po návratu obsah běžné výuky na základní škole

198

42

pomohla žákům v profesní orientaci

272 131

pozitivně motivovala žáky ke studiu přírodovědných / technických oborů

183

174

140

žáci se prakticky seznámili s předmětem výuky, vyzkoušeli si postupy

214

100

umožnila vyzkoušet si postupy / pokusy, na které není ve výuce čas

222

92

byla vhodným doplňkem pro obsah učiva základní školy

194

byla pouze zpestřením výuky na základní škole

22

byla zpestřením výuky na základní škole

120 292

231

83

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ztotožňuji se

neztotožňuji se

Strana 48 z 86


Podle většiny zúčastněných pedagogů základních škol byly projektové dny zpestřením výuky, které umožnily žákům vyzkoušet si postupy či pokusy, na které obvykle nezbývá čas, žáci se prakticky seznámili s předmětem výuky, vyzkoušeli si postupy. Pro více jak 60 % zúčastněných pedagogů byla projektová výuka vhodným doplňkem pro obsah učiva a podle více jak poloviny z nich pozitivně motivovala žáky ke studiu přírodovědných a technických oborů. Jen něco málo přes 40 % pedagogů si myslí, že projektová výuka pomohla žákům v profesní orientaci. Podle necelých 40 % pedagogů byla inspirací k dalším aktivitám v běžné výuce. A jen menšina pedagogů pocítila po návratu její vliv na běžnou výuku. Naprostá menšina pedagogů je názoru, že projektové dny byly pouze zpestřením výuky bez další přidané hodnoty. Projektová výuka se tedy podle pedagogů základních škol osvědčila především jako výborný doplněk obsahu běžného učiva o praktické činnosti, na které není ve výuce čas, a díky možnosti všechno si přímo, osobně vyzkoušet také motivovala žáky ke studiu přírodovědných a technických oborů.

MOTIVACE ŽÁKŮ ZŠ K PROJEKTOVÉ VÝUCE POHLEDEM PEDAGOGŮ SŠ

Jak hodnotíte motivaci žáků ZŠ k projektové výuce?

61

0%

106

20%

23

40%

60%

44

80%

100%

byla pro ně pouze zpestřením výuky, bez vztahu k výuce na ZŠ byla pro ně spíše zpestřením výuky byla pro ně spíše součástí výuky byla pro ně především součástí výuky, s přímou vazbou k výuce na ZŠ

Z pohledu většiny zúčastněných pedagogů středních škol byla projektová výuka pro žáky spíše zpestřením bez vztahu k běžné výuce.

PROVÁDĚNÍ PRAKTICKÝCH ČINNOSTÍ PŘI PROJEKTOVÉ VÝUCE

Praktické činnosti prováděli: 1 6

pouze učitelé

66

0% 20% 40% převážně učitelé žáci i učitelé shodně

104

60% 80% převážně žáci

46

100% pouze žáci

Praktické činnosti prováděli nejčastěji žáci s podporou pedagogů. Podíl je samozřejmě odvislý od charakteru vykonávaných činností, kdy některé vyžadují pouze ústní instrukci pedagoga, jiné předvedení pedagogem a další spolupráci žáků s pedagogy.

Strana 49 z 86


SOUVISLOST MEZI VNÍMÁNÍM AKTIVITY A ZÁJMEM ŽÁKŮ O PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ OBORY Zde je také zajímavé, do jaké míry by mohla aktivita podpořit zájem o přírodovědné a technické obory, případě zájem o další studium těchto oborů a naopak.


414 7%

1328 23%

1323 23%

2761 47%

velmi zajímám

trochu zajímám

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Většina žáků ZŠ se o přírodovědná či technická témata zajímá.

Strana 50 z 86



639 11%

1163 20%

1963 34% 2047 35%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Ze všech zúčastněných žáků ZŠ by lehká nadpoloviční většina chtěla studovat na střední škole přírodovědného či technického zaměření.

Projektová výuka připadala přínosná nejen žákům ZŠ, kteří by se chtěli hlásit na střední školy technického či přírodovědného zaměření, ale ocenili ji i ti, kteří se na takové střední školy hlásit nechtějí. Jako přínosnou ji hodnotili patrně proto, že jim připadala zábavnější než výuka obdobného předmětu na základní škole. Zajímavé také je, že projektová výuka připadala přínosná především těm, kteří se o techniku či přírodní vědy zajímají trochu. Důvodem může být praktické zaměření činností, kdy žáci zjistí, že co je teoreticky zajímá třeba jen okrajově, prakticky může být o to zábavnější.

Strana 51 z 86


VYUŽITÍ VÝSTUPŮ JINÝCH PROJEKTŮ PŘI PROJEKTOVÉ VÝUCE Využil/a jste při projektové výuce návody / postupy z jiných projektů podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost? 10 5%

90 40%


ano, někdy ne, nebyly přínosné / použitelné ne, nejsou mi známy

36 16%

Pedagogové středních škol při projektové výuce návody či postupy z jiných projektů většinou nevyužívali, ať už z neznalosti nebo proto, že nebyly pro konkrétní činnosti v rámci projektových dnů využitelné. Někdy výstupy využilo 39 % a velmi často pouze 5 % pedagogů. Příklady výstupů použitých v rámci této aktivity jsou: Zelená technice, CZ.1.07/1.1.09/03.0009 Přírodních věd se nebojíme, CZ.1.07/1.1.22/01.0018. Experimentujeme ve výuce přírodních věd na ZŠ, CZ.1.07/1.1.28/01.0004 Starttech - začni s technikou!, CZ.1.07/2.3.00/09.0103 Můj pracovní sešit, CZ.1.07/1.1.07/11.0040 Tvorba digitálních učebních materiálů a jejich databáze, CZ.1.07/1.1.11/01.0007 Jdeme na to od lesa, CZ.1.07/1.1.09/03.0037

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ŽÁKŮ A PEDAGOGŮ Realizované projekty byly všeobecně dobře přijaty. Zpravidla všichni účastníci ze základních škol kvitovali jejich dobrou přípravu, nejen zajištění pomůcek, ale třeba i zprostředkování dopravy či občerstvení apod. Větší problém viděli někteří v dlouhodobém plánování projektů. Především základní školy by vzhledem k organizaci svých dalších aktivit uvítaly možnost rozvrhnout projekty již v září na celý školní rok dopředu. Daly by se tak patrně i lépe sladit tematické plány výuky na základních školách a jednotlivé projektové dny na středních školách. Pedagogové středních škol se také leckdy potýkali s náročností přípravy a materiálních potřeb projektových dnů. Styl práce se lišil podle zaměření projektové výuky. Žáci základních škol uvítali především možnost vše si prakticky vyzkoušet, seznámit se s konkrétními obory i s chodem střední školy a spolupracovat se středoškolskými studenty, se kterými si díky menším věkovým rozdílům mohli předat i jiné zkušenosti. Někteří vedoucí hlavně technicky zaměřených projektových dnů zdůrazňovali přínos ve zvýšení manuální zručnosti žáků, kteří se z nedostatků příležitostí ve výuce základních škol mnohdy

Strana 52 z 86


s manuální činností setkávají poprvé. Výsledkem vlastní práce někdy byly výrobky, které si žáci mohli odnést domů. Vítané bylo například rozdělení celé třídy do skupin, aby se tak na jednotlivých prostorově omezených pracovištích mohli všichni vystřídat a zakusit řadu činností, které jim možnosti a vybavení základních škol neumožňují. Pokud se neúčastnila celá třída, pak to opět mohl být organizační problém pro výuku na základní škole. Nejpřínosnější bylo pro žáky základních škol získání praktických a přímých zkušeností pro lepší orientaci při výběru budoucího studia či povolání. Pro vedení obou spolupracujících škol bylo významné navázání vzájemných bližších kontaktů.

pedagog předvádí pokus při projektovém dni na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Česká Lípa (foto: archiv školy)

Z ODEZVY ZÁKLADNÍCH ŠKOL Chtěla bych touto cestou poděkovat učitelům i žákům Střední školy řemesel a služeb za perfektně zorganizované projektové dny. Naši žáci nadšeně sledovali ukázky na jednotlivých dílnách. Velmi uvítali možnost vyzkoušet si daná řemesla na vlastní kůži. Většina z nich si pod názvy oborů do této chvíle neuměla nic představit. Takto si vytvořili povědomí o nabízených oborech a mnozí z nich toho využili při rozhodování o dalším studiu. Bylo by dobré, kdyby se v podobné činnosti pokračovalo i nadále. Mgr. Miroslava Machová, výchovný poradce, ZŠ Pasířská Jablonec nad Nisou

Projekt „vědeckých“ dnů na GFXŠ (Gymnáziu F. X. Šaldy, Liberec) hodnotili naši vyučující i zúčastnění žáci velmi pozitivně. Zejména oceňovali spolupráci s žáky gymnázia při realizaci různých pokusů a možnost pracovat v moderních laboratořích chemie, fyziky a biologie, které na naší škole nejsou k dispozici. Na velmi dobré úrovni bylo i celkové zajištění akcí, včetně dopravy a připravených experimentů. V neposlední řadě jsem rád za navázání nadstandardní komunikace mezi vedením obou

Strana 53 z 86


škol. Byly vytvořeny předpoklady pro trvalejší kooperaci ZŠ Křížanská a GFXŠ. Děkujeme za možnost se projektu účastnit a těšíme se na další spolupráci. Ing. Radek Vystrčil, ředitel ZŠ Křížanská Liberec

Hned první den školního týdne jsme zahájili návštěvou Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci, kam jsme byli pozváni na projektový den. Už jen pohled na hezký zevnějšek budovy gymnázia v nás vyvolal představu o slušné škole s vysokou úrovní. Uvnitř nás zaskočila klidná atmosféra, studenti posedávající na chodbách a diskutující nad knihami. Pan ředitel nám řekl pár milých slov na uvítanou. Poté jsme se rozdělili do skupin a rozeběhly se projekty. Vyzkoušeli jsme si chemii, fyziku, biologii, trasu podle GPS a také jsme se dozvěděli něco o elektrice. V okamžiku nám před očima jiskřilo 60 000 V…. Naši skupinu velmi bavilo mikroskopování, ukázky pokusů s elektřinou nebo návštěva promakané chemické laboratoře. Čekali jsme všechno, ale až takovou laboratoř tedy ne. Vypadala jako místnost, kde pracují vědci nebo doktoři. Oblékli jsme si pláště a šli dělat čtyři různé pokusy. Na gymnáziu se nám velmi líbilo a už se těšíme na další projektové dny, kde poznáme opět nějakou skvělou školu, jako bylo Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci. Tomáš Rybář, žák VIII. B, Základní škola Český Dub

Projektové vyučování zvýšilo u žáků zájem o přírodovědné předměty. Zvýšila se i image SŠ. Projektové vyučování bylo pro žáky zpestřením výuky, mezi žáky je o projekt velký zájem, jezdí na projektové dny rádi. Irena Grosmanová, Základní škola a Mateřská škola Roztoky u Jilemnice projektový den na Gymnáziu a Střední odborné škole Jilemnice V roce 2013 jsem byl vyzván ředitelem Střední odborné školy v Liberci k účasti žáků naší školy na připravovaném projektu TechUp. V té době jsem ještě neměl zcela jasnou konkrétní představu o projektu, nicméně se mi záměr líbil a s účastí našich žáků jsem souhlasil. V průběhu realizace projektu jsem dostával zpětnou vazbu nejen od žáků, kteří byli do projektu aktivně zapojeni, ale i od pedagogů. Projekt vnímám jako smysluplnou aktivitu, která nenásilnou a praktickou formou přiblížila našim žákům představu o své možné profesní orientaci. Vytvořil však i prostor pro navázání profesních kontaktů mezi pedagogy obou škol. Cením si na projektu toho, že žáci, kteří mají zdravotní handicap a tím i možné omezení v pracovním zařazení se mohli prakticky seznámit s takovými obory, které jsou svou náročností pro ně přijatelné a uplatnitelné na trhu práce. Považuji proto tento projekt za velmi zdařilý a smysluplný. Chci touto cestou realizátorům projektu poděkovat za to, že dokázali ukázat žákům se zdravotním postižením, že jejich možnosti uplatnit se v profesním životě jsou reálné. Věřím, že pedagogové Střední odborné školy v Liberci najdou i po skončení projektu cestu, jak v nastolené aktivitě, třeba i jinou formou, pokračovat. Mgr. Miloslav Janeček, ředitel, Základní škola a mateřská škola logopedická, E. Krásnohorské 921, Liberec

Dlouho jsem neviděl pracovat své žáky s takovým zaujetím. Vybavení školy nesrovnatelné s mou mateřskou ZŠ. BC. Martin Macek, pedagog, ZŠ a MŠ Jestřebí projektový den na Obchodní akademii Česká Lípa

Strana 54 z 86


PŘÍKLADY REALIZACE Projektové dny byly jednou ze stěžejních aktivit projektu a kvalita provedení byla, jak je vidět z předchozího hodnocení účastníky, na velmi uspokojivé úrovni. Přesto ale chceme vyzdvihnout realizaci aktivity několika škol. Prvním příkladem jsou projektové dny, které se konaly na Střední průmyslové škole textilní Liberec. U této školy je pozoruhodné, že realizátoři neměli problém se zájmem a účastí základních škol. Naopak, řešili situaci, jak nemuset odmítat zájemce a přitom zachovat kvalitu a přínos realizace projektových aktivit. Škola realizovala dva programy – „Interaktivní hrátky s textilem“, který se odehrával v odborných dílnách školy a „Zkoumáme a tvoříme“, který kromě dílen zahrnoval i aktivity v textilní laboratoři. Jelikož organizační zajištění, příprava učeben, pomůcek a materiálu byly pro samotné vyučující projektového dne velmi náročné, zapojili se do realizace dobrovolně i ostatní zaměstnanci, bez nároku na odměnu. K 30. 4. 2015 projektové dny absolvovalo 800 žáků základních škol, což je desetkrát více než bylo původně plánováno, přičemž další projektové dny byly k uvedenému dnu plánovány. Úspěch projektových dnů se zakládal hlavně na postavení dne na interaktivním přístupu žák – technika, kdy si žáci mohli pod dozorem pedagogů vyzkoušet zařízení, kterým škola disponuje a odnést si vlastnoručně vyrobený předmět. Dalším pozitivem byl flexibilní přístup realizátorů, kteří se snažili přizpůsobovat konkrétní činnosti v rámci obecně vymezeného programu projektového dne jednotlivým skupinám účastnících se žáků. Přizpůsobit se vyučující projektových dnů snažily i styl, jakým žáků předávaly informace. Díky tomu byly aktivity pro žáky srozumitelné. Doplňujeme zpětnou vazbu od pedagožky účastnící se základní školy. SPŠ textilní jsem navštívila dvakrát i se svými žáky ze 4. třídy. Děti si nejen prohlédly prostory dílen, ale samy si mohly vyzkoušet tkaní koberečku a plstěním si vyrobily krásné dekorace. Při druhém setkání jsme vytvářeli čertíky, kteří se dětem také moc povedli a s drobnými odměnami, malým pohoštěním a se svými výrobky děti nerady odcházely z tohoto příjemného prostředí, kde bylo vše připraveno k plné spokojenosti všech účastníků. Milena Apeltauerová, ZŠ Oblačná Liberec

Další partnerskou školou, která zaznamenala svými projektovými dny velmi pozitivní ohlasy, je Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov. Je příkladem školy, která nabídla základním školám využití vybavení ve svých odborných dílnách, kterým základní školy vůbec nedisponují. Hlavním tématem projektových dnů bylo vyrobení netrvalé slévárenské formy podle dodaného nebo vlastního modelu a následné odlití tekutého kovu do formy. V dnešní době jsou vybavené dílny v základních školách velikou výjimkou a aktivity spojené s manuální prací žáků jsou vítaným doplnění běžné výuky na základních školách. Navíc žáci mohou bezprostředně poznat obory, o kterých předtím nemuseli mít žádnou představu.

Za zmínku stojí i forma spolupráce se základní školou, kterou díky projektu zavedla Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec. Kromě projektových dnů, které realizovala pro spolupracující základní školy, poskytovala své dílenské a laboratorní prostory základní škole, která sídlí v její blízkosti. Základní škola v uvedených prostorách realizovala část své běžné výuky, což se setkalo s velmi příznivým ohlasem.

Ovšem ani přírodovědně zaměřené střední školy nebyly negativně hodnoceny. Na mnohých středních školách byly pro základní školy připraveny projektové dny, zaměřené na chemii, biologii, fyziku i zeměpis. Žáci byli většinou rozdělováni do menších skupin a plnili různé vědecko-badatelské úkoly.

Strana 55 z 86


ZÁVĚRY Projektové dny splnily očekávání v mnoha ohledech. Bylo do nich zapojeno velké množství škol, jak středních partnerských, tak základních ve všech okresech Libereckého kraje. Počet žáků, který aktivitami prošel, byl nad očekávání vysoký. Nicméně ještě důležitější byl přínos aktivit pro žáky. Měli možnost si vyzkoušet vybavení a zařízení, ke kterému na základních školách nemají přístup. Získali představu o oborech, které jim do té doby nebyly známé. Navštívily osobně školy, které by mohli navštěvovat v rámci středního stupně vzdělávání. A dle výsledků v dotaznících a hlavně zkušeností pedagogů se jim tyto zážitky líbily. Jsme přesvědčeni, že projektové dny pomohly zvýšit zájem žáků základních škol o přírodovědné a technické obory. Za vším nicméně stojí ochota a vstřícnost středních škol, které vyčlenily základním školám prostor, jak fyzicky, tak organizačně. Pedagogové, vedoucí projektové dny, byli flexibilní a trpěliví, stejně jako žáci středních škol, kteří své mladší kolegy během projektových dnů provázeli. Samozřejmě se realizace neobešla bez zádrhelů, kdy pak v extrémním případě některé partnerské školy v průběhu realizace projektu zjistily, že závazek počtu projektových dní byl stanoven moc vysoko a nebyly ho schopné naplnit. Zde ale chceme na základě těchto problémů uvést doporučení pro budoucí realizaci obdobných aktivit. Hlavním problémem byla organizace projektových dnů z hlediska začlenění do běžného chodu jak středních, tak základních škol. Objevilo se několik oblastí, které je nutno brát v potaz. Zaprvé se jedná o výběr základní školy a základní nastavení spolupráce. V rámci projektu nezanedbatelné množství základních škol přislíbilo spolupráci několika středním školám. Nadto nebyla spolupráce ošetřena žádným smluvním vztahem. V průběhu realizace základní školy spolupráci rušily, protože na tolik aktivit neměly v rámci ostatních povinností prostor. Střední školy bohužel neměly jak je ke spolupráci přimět. Podstatné tedy je, již v rámci přípravy aktivit co možná nejjasněji nastavit obsah a rozsah spolupráce a pokud možno ji podložit smluvním vztahem. Otázkou samozřejmě zůstává, kolik základních škol bude mít v takovém případě o spolupráci zájem. Střední školy se také setkávaly s neochotou základních škol na projektové dny pouštět omezený počet žáků. Důvodem omezení bylo nastavení aktivity, kdy např. do dílen či laboratoří se vejde pouze určitý počet žáků, nicméně pro základní školy není efektivní na projektový den poslat např. pouze polovinu třídy z důvodu narušení výuky. Možností, jak komplikacím tohoto druhu předcházet, je vyjasnění podoby a nároků projektových dní už při plánování aktivity. V průběhu realizace lze zařadit např. paralelní realizaci několika projektových dní. Flexibilita je vhodná, i co se obsahu projektových dní týká. Je příznivé si stanovit zaměření a tematický rámec, nicméně ponechat určitý prostor pro případnou úpravu konkrétních činností dle potřeb a zájmů cílové skupiny. Další faktor, který se osvědčil, je přítomnost žáků střední školy při aktivitách. Žáci základních škol se pak méně ostýchají komunikovat a zkušenosti, které jim předávají věkově bližší kolegové, vnímají bezprostředněji.

Strana 56 z 86


08 – VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZŠ ÚVOD Stejně jako v případě žáků středních škol byly i pro žáky ze základních škol připraveny dlouhodobé volnočasové aktivity. Oproti projektovým dnům představovaly pro žáky, kteří se více zajímají o přírodovědné a technické obory, možnost intenzivněji se těmto tématům věnovat. Kroužky se konaly na 14 partnerských školách v celkovém počtu 22 volnočasových aktivit (přehled všech kroužků je uveden v příloze 7). Zapojených žáků bylo v rámci dvou školních let 598, přičemž někteří se zúčastnili opakovaně, více kroužků i v obou letech. V projektu bylo počítáno se zapojením 500 žáků základních škol, hodnota byla splněna. Naplnění jednotlivých kroužků se lišilo, přičemž některé ze škol musely vyvinout velkou snahu, aby závazku dostály. Faktory vlivu, které byly uváděny, zahrnovaly např. počet základních škol v okolí a dopravní dostupnost středních škol. Kromě těchto bylo obecně konstatováno, že vliv měly samozřejmě i jiné zájmy a aktivity žáků a také problémy v nalezení optimálního času konání vzhledem k organizačním záležitostem střední škole na jedné straně a neochoty žáků docházet na kroužek v pozdější době na straně druhé. Frekvence konání jednotlivých kroužků byla různorodá, jednotlivé školy ji nastavily dle organizačních možností a obsahové náročnosti. Kroužky se konaly jednou týdně, jednou za dva týdny, nebo jednou za měsíc nejčastěji s časovou dotací dvě hodiny. Vyskytly se ale i výjimky, kdy např. kroužek Produktový design Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě byl koncipován jako intenzivní kurz s dotací 8 lekcí po čtyřech vyučovacích hodinách. Dle zpětné vazby se i tato koncepce u uvedeného kurzu osvědčila.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Pro zhodnocení průběhu volnočasových aktivit bylo kromě osobních zkušeností vedoucích kroužků opět využito dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 277 žáků (136 dívek a 141 chlapců) a 42 pedagogů (tj. vedoucích kroužků). Zjišťováno bylo vnímání přínosu, zábavnosti aktivity a také zájem o další účast. Z celkového počtu 276 žáků, na tuto otázku odpověděli, již obdobu kroužků navštěvovalo 109.

Strana 57 z 86


PŘÍNOS VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ŽÁKY

Jak přínosná byla volnočasová aktivita?

137

0% velmi přínosná

115

18 6

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

spíše přínosná



zcela nepřínosná

141

91

35 9

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě bych se účastnil/a




PŘÍNOS VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Z POHLEDU PEDAGOGŮ

Jaký zájem projevovali žáci o volnočasové aktivity?

16

22

4

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velký zájem

mírný zájem

mírný nezájem

úplný nezájem

Strana 58 z 86


Jste přesvědčen/a, že volnočasová aktivita zvýšila zájem žáků o daný obor?

21

17

3 1

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě ano

spíše ano

Do jaké míry volnočasové aktivity žáky bavily?

spíše ne

20

určitě ne

22

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi bavily

spíše bavily

spíše nebavily

vůbec nebavily

Volnočasové aktivity hodnotí žáci i pedagogové jako přínosné, dokonce se v rámci svých odpovědí vyjádřili podobně. Přes 80 % žáků by se aktivity zúčastnilo opět a podle 90 % pedagogů žáci projevovali o volnočasové aktivity zájem. Dokonce žádný učitel z dotázaných si nemyslí, že by je aktivity nebavily. Naopak naprostá většina je přesvědčená, že zájem žáků o daný obor se díky volnočasové aktivitě zvýšil.

Strana 59 z 86


V následujícím grafu jsou shrnuty postoje žáků i vedoucích kroužků. motivovala žáky ke vzdělávání se v daném oboru / na dané střední škole

29

pedagogové: je to efektivní způsob rozvoje individuálních potřeb žáků

13

14

28

pedagogové: musel/a jsem změnit přístup k výuce, protože šlo o žáky ZŠ

21

pedagogové: vedla k bližšímu vzdělávacímu vztahu mezi žáky a vyučujícími

21

17

25

žáci: vedla k jinému pohledu na vyučujícího

46

231

žáci: vedla k lepším výsledkům v běžné výuce

40

237

pedagogové: umožnila provádět činnosti, na které v běžné výuce není čas

35

žáci: umožnila provádět činnosti, které si v běžné výuce nevyzkouším

7

198

pedagogové: umožnila prohloubit znalosti / dovednosti z běžné výuky

79

20

žáci: umožnila prohloubit znalosti / dovednosti z běžné výuky

97

22 180

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ztotožňuje se

neztotožňuje se

Volnočasové aktivity umožnily především provádět činnosti, na které v běžné výuce není čas. Shodla se na tom většina žáků i pedagogů. Většina pedagogů si také myslí, že aktivity motivovaly žáky ke vzdělávání v daném oboru či na dané střední škole. Pouze málo přes 30 % se ztotožnilo s názorem, že volnočasové aktivity jsou efektivním způsobem rozvoje individuálních potřeb žáků, polovina pedagogů totiž musela kvůli možnostem žáků změnit přístup k výuce. Velký rozdíl pociťují žáci a jejich učitelé ve vnímání vzájemných vztahů, změnu zaznamenalo zhruba 40 % pedagogů, ale jiný pohled na vyučujícího získalo pouze necelých 20 % žáků. Podle necelé poloviny pedagogů volnočasové aktivity umožnily prohloubit znalosti a dovednosti z běžné výuky, stejný pocit má jen něco přes 30 % žáků, protože pouze něco přes 10 % z nich zaznamenalo lepší výsledky v běžné výuce.

Strana 60 z 86


Následně ještě uvádíme charakteristiky žáků co se zájmu o přírodovědné a technické obory a dalšího vzdělávání v těchto oborech týká. O přírodovědná a/nebo technická témata se:

35 13%

7 2%

95 34%

141 51%

velmi zajímám

trochu zajímám

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Většina žáků ZŠ se o přírodovědná či technická témata zajímá. Oproti výsledkům u stejné otázky v rámci projektových dnů se zde hodnoty posunuly směrem k většímu zájmu. To vše koresponduje s premisou, že dlouhodobých volnočasových kroužků se účastní převážně žáci, kteří mají o daná témata zájem.

Strana 61 z 86



20 7% 68 25% 69 25%

120 43%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Pro vzdělávání na střední škole přírodovědného či technického zaměření se vyslovilo 68 % žáků základních škol, kteří se účastnili volnočasových aktivit. Také zde jsou odpovědi pozitivnější než v případě projektových dnů.

Z odpovědí, získaných od žáků je patrné, že pocit přínosu souvisí jak se zájmem o nosná témata, tak se zájmem o další vzdělávání v těchto oborech. Žáci, kteří uvedli možnost „velmi“ nebo „spíše přínosná“ z naprosté většiny uvedli, že se velmi nebo trochu přírodovědu a techniku zajímají a chtěli by se v uvedených oborech dále vzdělávat. Lze tedy vyvozovat pozitivní vliv aktivity na zájem o daná témata a další studium.

Strana 62 z 86


VYUŽITÍ VÝSTUPŮ JINÝCH PROJEKTŮ PŘI VOLNOČASOVÝCH AKTIVITÁCH Také v rámci kroužku pro žáky základních škol měli vedoucí možnost využívat pro inspiraci výstupy jiných projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Využil/a jste při používání vybavení návody / postupy z jiných projektů podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost? 2 5%

17 40%


ano, někdy ne, nebyly přínosné / použitelné ne, nejsou mi známy

5 12%

Nicméně z odpovědí vyplývá, že pedagogové většinou nevyužili návody či postupy z jiných projektů (52 %). Ostatní je využili někdy nebo dokonce velmi často (48 %). Příklady výstupů, které pedagogové využili, jsou: Experimentem k poznání, CZ.1.07/1.3.12/04.0020 Jdeme na to od lesa!, CZ.1.07/1.1.09/03.0037 SCIENCE Gate/Brána poznání, CZ.1.07/1.1.09/02.0036 Labyrint vědy her a poznání - CZ.1.07/1.1.22/01.0012 Přírodních věd se nebojíme, CZ.1.07/1.1.22/01.0018 Experimentujeme ve výuce přírodních věd na ZŠ (CZ.1.07/1.1.28/01.0004)

SHRNUTÍ PODNĚTŮ OD ŽÁKŮ A PEDAGOGŮ Volnočasové aktivity většina zúčastněných přijala s povděkem. Zpravidla si žáci ZŠ mohli vyzkoušet to, co v běžné výuce nemohou, ať už z časových důvodů nebo kvůli lepší vybavenosti středních škol. Získali kontakt s něčím, co dosud nepoznali, nebo si znalosti a dovednosti prohloubili. Často se také blíže seznámili se středoškolským prostředím, kam po skončení povinné školní docházky nastoupili. Pedagogům se zamlouvalo zaujetí některých žáků pro témata kroužků, což dodávalo pozitivní náboj atmosféře. Zaznělo ale také, že žáci nejvyšších ročníků základních škol mají často nižší motivaci k práci. Nicméně často se objevoval názor, že žáky aktivity zajímaly a podařilo se v nich vzbudit zájem o přírodovědu a techniku.

Strana 63 z 86


kroužek Produktový design, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod (foto: archiv školy)

Z ODEZVY ŽÁKŮ Ohlas z praxe: Nejvíce mě bavilo fotografování. Vysvětlili jsme si, jak fotoaparát funguje a jak to uvnitř vypadá. Ukázali jsme celou optiku. Nakonec jsme zvládli i úpravu fotografií. Tereza Beranová, žákyně Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov, kroužek FannyTech Techniku nešitý patchwork - artyčoková technika – jsem využila při tvorbě vánočních koulí. Vytvořila jsem si tak vlastní vánoční ozdobu, pro kterou jsem si mohla vybrat barvy mašliček. Z této ozdoby jsem byla velmi nadšená a doma poprosila maminku o vytvoření ještě jedné vánoční kouličky, kterou jsem použila jako dárek pro babičku. Karin Tesařová, žákyně Střední průmyslová škola textilní Liberec, kroužek Textilní techniky pro šikovné ručičky Navštěvuji Kroužek fyzikální ll - el, měření. Učili jsme se montovat a zapojovat elektronické stavebnice. Na vánoce jsme si vyrobili svítící pyramidu. Práce v kroužku se mi líbí. Doma si také sestavuji různá zapojení. Šimon Jelínek, žák Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, kroužek Elektrotechnická měření

Strana 64 z 86


PŘÍKLADY REALIZACE Ze všech kroužků bychom rádi uvedli několik příkladů. Prvním je kroužek Hravé experimentování v chemické laboratoři, který realizovala Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod. O kvalitě provedení kroužku svědčí fakt, že naprostá většina účastníků v prvním roce konání se posléze stala žáky střední školy, kde také navštěvovali kroužky v rámci klíčové aktivity 06. Zájem o kroužek byl tak veliký, že byly utvořeny dvě paralelní skupiny a škola musela dokonce zájemce odmítat. Dvě skupiny se pozitivně projevily také v tom, že žáci měli možnost v případě krátkodobé absence, např. z důvodu nemoci nahradit si lekci s druhou skupinou a tím absolvovat celý program. Vedoucí kroužku Ing. Iva Vosáhlová měla velmi k žákům přátelský přístup a v průběhu kroužku s nimi konzultovala jejich možné další studium na střední škole, což se očividně pozitivně odrazilo v jejich volbě střední školy. Pro ilustraci uvádíme ohlasy žáka a rodiče. Kroužek se mi moc líbil. Mám rád chemii a mohli jsme si vyzkoušet různé věci formou pokusů přímo v laboratořích. Bylo pro mě dobré i to, že jsem se seznámil s místem, kde budu studovat na střední škole. Marek Novotný, žák Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod, kroužek Hravé experimentování v chemické laboratoři Z počátku jsme netušili, co nás čeká a jakou formou se může také chemie vyučovat. Tento zvolený druh výuky nás ovlivnil natolik, že nás chemie, tedy mou dceru, začala i bavit a nezáživný předmět ve škole se proměnil v zajímavý, užitečný a obohacující předmět, na který se dá pohlížet jinak, než jen na spleť nezáživných vzorečků. Snad nejvíce mou dceru oslovila výroba mýdla, prskavek a lití olova. Organizačně není co vytknout. Jako rodič jsem byla vždy včas informována prostřednictvím mailu o průběhu a o obsahu dané hodiny. Pokud jsem potřebovala nějakou změnu v termínu, bylo mi vždy vyhověno. Z mé strany velká spokojenost. p. Hallmanová, matka Lady Hallmanové, ZŠ Pasířská Jablonec nad Nisou Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod, kroužek Hravé experimentování v chemické laboratoři Dalším příkladem je kroužek Tajemství lidského těla, který se konal na Střední zdravotnické škole Turnov. Stojí za zmínku, že kroužek byl velmi slušně naplněn (17, respektive 18 žáků) a navíc účast byla v průběhu kroužku poměrně stabilní. Na pokles zájmu žáků v průběhu realizace kroužku si jiné školy stěžovaly. Důvodem by mohla být kromě jiného i zajímavá volba názvů jednotlivých témat, např. Nehrb se a nešmajdej! (opora těla - kosterní soustava), Dobrodružná cesta oběda – co se děje s potravou (trávicí soustava, složení potravy, vylučovací soustava) nebo Zklidni hormon a nebuď nervózní! (nervové a hormonální řízení organismu). Pokud se žáci rozhodují, zda na jednotlivá setkání přijít, mohou takto neotřele pojatá témata pozitivně ovlivnit rozhodování. V příloze č. 8 uvádíme pracovní list k tématu Dýchací soustava. I v případě tohoto kroužku uvádíme přímou zpětnou vazbu účastníka. Nejlepší bylo zkoumání lidského těla, když jsme měřili tep a jak se mění, když cvičíme a běháme. A pak se mi líbilo, jak mě vykopla noha, když se kladívkem trefilo do správného místa a vůbec se to nedalo ovládat. Mikuláš Svoboda, žák Střední zdravotnická škola, Turnov, kroužek Tajemství lidského těla

Strana 65 z 86


Třetí školou, kterou zde chceme uvést, je Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov. Škola realizovala celkem čtyři kroužky, zaměřené na přírodovědně i technicky, a i přes skutečnost, že v Kamenickém Šenově funguje pouze jedna základní škola, podařilo se kroužky realizovat ke spokojenosti žáků i pedagogů. Počet žáků na kroužek nebyl v porovnání s jinými kroužky nijak vysoký, nicméně vedoucí tak měli šanci se účastníkům efektivněji věnovat. Žáci oceňovali hlavně praktické zaměření aktivit, kdy si většinou mohli odnést své výrobky domů.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Pro střední školy představují volnočasové aktivity pro žáky základních škol efektivní možnost, jak tyto žáky motivovat k dalšímu vzdělávání na dané střední škole. Nabízejí jim zábavné a poučné aktivity za využití vybavení, ke kterému žáci na základních školách většinou nemají přístup. Zároveň se žáci blíže seznámí s prostředím a fungováním střední školy i jejími pedagogy. Právě využití zajímavých pomůcek a vybavení, které aktivity činí praktickými a názornými, žáci nejvíce oceňují. Mezi úskalí střední školy počítají organizační stránku věci, kdy je mnohdy obtížné skloubit běžný chod školy a jednak náročnost na přípravu a provedení kroužků a také možnosti žáků. Ukázalo se, že schůdné je realizovat kroužky relativně brzy odpoledne, jinak, zvláště dojíždějící žáci, nebudou na kroužek docházet. Další možností, jak předejít nezájmu před nebo během realizace kroužku, je navázat spolupráci s určitou základní školou, jejíž žáci poté budou kroužek navštěvovat. Dobrým příkladem je např. Gymnázium Mimoň, které dokonce jednu skupinu kroužku vytvořilo přímo na základní škole v Doksech. Žáci tak nemuseli dojíždět a přihlásil se jich větší počet. Tato metoda je logicky náročnější na čas pedagogů a lze jí použít tam, kde lze je vybavení mobilní, nicméně v těchto případech se osvědčila. Ve všech případech je vhodné dělat kroužku publicitu nejen před zahájením kroužku, ale i v průběhu.

Strana 66 z 86


CELKOVÉ SHRNUTÍ Cílem projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji bylo především zvýšení zájmu žáků základních a středních škol o přírodovědné a technické obory a dále také vytvořit podmínky pro zvýšení kvality výuky těchto oborů. Projekt zahrnoval řadu aktivit, které se zaměřovaly na různé oblasti, které měly všechny k uvedeným cílům přispět – vybavení škol, vzdělávání pedagogů a jejich setkávání, dlouhodobé volnočasové aktivity pro žáky středních škol stejně jako jednorázové návštěvy expozic, projektové dny a volnočasové aktivity pro žáky základních škol. Setkávání pedagogů v rámci metodických center probíhalo ve všech okresech Libereckého kraje pro pedagogy přírodovědných předmětů stejně tak jako pro pedagogy, kteří v praxi využívají technické obory. Metodici, kteří na jednotlivých partnerských školách setkání zajišťovali, se snažili pro účastníky připravit pestrý program, který by pedagogům přinesl nové poznatky a možnost si vyměňovat zkušenosti. Ač jsou pedagogové náročnou cílovou skupinou, podařilo se dle jejich zpětné vazby uskutečnit přínosná setkání, ze kterých si odnesli inspiraci pro výuku a pozitivně hodnotili možnost setkání s kolegy. Do budoucna se lze zaměřit na prohloubení na spolupráce mezi školami a slaďování očekávání ohledně kompetencí žáků mezi učiteli základních a středních škol. Dále měli pedagogové v rámci projektu možnost využít v běžné výuce vybavení a zřízení, pořízené v rámci projektu. Vybavení, které by mnohdy z prostředků škol nebylo možno pořídit. Zpětná vazba pedagogů ukazuje, že ačkoli na kvalitu výuky mají dopad i jiné faktory, je nové vybavení, pokud jej pedagogové umí dostatečně využívat, velmi přínosnou nadstavbou, která zvyšuje názornost výuky a možnosti zapojení žáků. U technických oborů je leckdy nutnou podmínkou pro lepší uplatnění žáků na trhu práce. Pedagogové byli také zapojeni do vzdělávání v rámci kurzů, zaměřených na badatelsky orientované vyučování ve fyzice, chemii, přírodopise a zeměpise. Kurzy se setkaly s pozitivní odezvou, hlavně směrem k lektorům a praktickému, názornému obsahu. Naplnění kurzů bylo s postupem času čím dál tím uspokojivější, přičemž důležitou roli sehrály pozitivní zkušenosti účastníků, kteří dále doporučovali účast svým kolegům. Partnerské školy realizovaly pro své žáky exkurze do rozličných přírodovědných a technickým expozic. Coby nadstavba běžné výuky se exkurze setkaly s pozitivními ohlasy hlavně z důvodu propojení teoretického učiva s praktickými ukázkami. Jelikož měli žáci za úkol vypracovávat z exkurzí výstupy, podporovaly návštěvy i týmovou spolupráci. Dále pedagogové kvitovali skutečnost, že projekt umožnil návštěvu expozic s často vysokým vstupným i sociálně slabším žákům. Pro žáky středních škol, kteří mají o přírodovědná a technická témata hlubší zájem, byly na většině partnerských škol připraveny dlouhodobé volnočasové aktivity. Žákům dovolovaly se obšírněji věnovat některým tématům a prakticky zkoušet témata z běžné výuky. Uvedené žáci z řad účastníků pozitivně hodnotili. Vedoucí kroužků dodávali, že kroužky také představují smysluplnou alternativu trávení času. Nicméně velká část z nich bojovala s klesající motivací žáků kroužky navštěvovat celou dobu. Zároveň bylo pro školy mnohdy obtížné organizovat kroužky tak, aby nenarušovaly jiné závazky školy a aby čas konání byl vhodný pro vedoucí i žáky. Za účelem zvýšení zájmu o přírodovědné a technické obory u žáků základních škol pořádaly partnerské střední školy projektové dny. Podílelo se 27 středních škol, které do aktivity zapojili více než 100 škol základních. Žáci základních škol tak měli možnost vyzkoušet si prakticky mnohé z běžné výuky s vybavením, které jejich školy mnohdy nemají k dispozici. Navíc se mohli seznámit se školami, které by mohli nebo chtěli sami navštěvovat po ukončení základní školní docházky. Střední školy na druhou stranu měly možnost předvést své zázemí potenciálním budoucím žákům. Tuto aktivitu hodnotily všechny strany velmi příznivě, i když pro střední školy představovaly projektové dny

Strana 67 z 86


relativně velkou zátěž, co se organizace týká. Úskalí se také projevilo ve formě zajištění spolupráce s jednotlivými základními školami. Ty totiž v některých případech přislíbily spolupráci, kterou nebyly schopny či ochotny dodržet, čímž partnerské střední školy mnohdy dostaly do nepříznivé situace. Do budoucna by tedy bylo vhodné spolupráci zajistit např. smlouvou nebo jinými vhodnými metodami. Také pro žáky základních škol byly připraveny dlouhodobé volnočasové aktivity. Účastnili se jich, stejně jako v případě kroužků pro žáky středních škol, žáci, kteří mají o daná témata zájem a byli tak k aktivitám více motivovaní. Z ohlasů účastníků i pedagogů je zřejmé, že kroužky byly přijímány kladně a řadu žáků motivovaly k dalšímu vzdělávání na daných školách. Z celkového počtu žáků, kteří svůj postoj v rámci dotazníkových šetření u jednotlivých aktivit uvedlo, tvrdí 46 %, že se trochu zajímá o přírodovědná či technická témata, necelých 30 % se o ně zajímá velmi, 19 % se o ně spíše nezajímá. Zároveň se 35 % žáků spíše chce dále vzdělávat v těchto oborech na střední škole, 32 % spíše ne. Více než pětina žáků se určitě chce vzdělávat na střední škole přírodovědného či technického zaměření. V souvislosti s vyhodnocením dopadů projektu bylo provedeno srovnání počtu podaných přihlášek v rámci 1. kol přijímacích řízení do relevantních skupin oborů na partnerských školách v průběhu posledních čtyř školních roků. Údaje jsou uvedeny pouze za partnerské školy, v rámci 1. kol přijímacích řízení a to pouze ve skupinách oborů, které lze vřadit mezi obory podpořené v rámci projektu (např. tedy není zahrnut obor 63-41-M/02 Obchodní akademie, ačkoli aktivity byly realizovány i na školách tento obor nabízejících, na druhé straně je však zahrnuta skupina oborů 79 – Obecná příprava, kam spadají gymnaziální obory, a to vzhledem k zastoupení těchto škol mezi partnery a současně vzhledem k tomu, že tyto obory jsou přípravou pro další studium přírodovědných a technických oborů na vysokých školách). Pozitivní vliv projektu je z těchto souhrnných údajů obtížně dovoditelný. Do výsledku se promítají další vlivy – stále dosud přetrvávající nepříznivý demografický vývoj, další aktivity realizované na podporu přírodovědných a technických oborů (např. Stipendijní program Libereckého kraje pro žáky vybraných oborů vzdělání středních škol). Ačkoli většina jednotlivých skupin vykazuje negativní trend poklesu počtu přihlášek, jsou mezi těmito skupinami i skupiny oborů těšící se vzrůstu zájmu uchazečů – Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika v kategorii oborů s maturitní zkouškou (o 47 %), Strojírenství a strojírenská výroba (celkově o 28 %), Technická chemie a chemie silikátů v kategorii oborů s výučním listem (o 56 %). Korelátem k níže uvedené tabulce pak může být celkový počet žáků 1. ročníků středních škol, kdy v posledních pěti letech klesl o 10 %.

Srovnání mezi lety 2011/2012 – 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 2014/2015

Počet podaných přihlášek ve školním roce: Skupina oborů / kategorie vzdělání

Doprava a spoje obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Ekologie a ochrana životního prostředí obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M)

80

62

49

41

-49%

80

62

45

40

-50%

4

1

28

23

22

22

-21%

28

23

22

22

-21%

323

303

316

365

13%

137

126

182

201

47%

Strana 68 z 86


obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Informační technologie obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) Obecná příprava obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) Obecně odborná příprava obory poskytující střední vzdělání (C, J) obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) Speciální a interdisciplinární obory obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Stavebnictví, geodézie a kartografie obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Strojírenství a strojírenská výroba obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Technická chemie a chemie silikátů obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Textilní výroba a oděvnictví obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Umění a užité umění obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Veterinářství a veterinární prevence obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) Zdravotnictví obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M)

186

177

134

164

-12%

196

159

191

168

-14%

196

159

191

168

-14%

1125

1244

1272

1410

25%

1125

1244

1272

1410

25%

252

268

188

193

-23%

13

20

20

24

85%

239

248

168

169

-29%

130

128

103

73

-44%

116

120

97

68

-41%

14

8

6

5

-64%

381

312

328

261

-31%

200

141

183

128

-36%

181

171

145

133

-27%

686

695

788

880

28%

234

259

299

349

49%

452

436

489

531

17%

56

43

73

73

30%

30

20

-9%

22 34

43

43

53

56%

87

55

71

59

-32%

72

42

66

47

-35%

15

13

5

12

-20%

184

157

150

173

-6%

164

138

137

151

-8%

20

19

13

22

10%

33

26

31

33

0%

33

26

31

33

0%

81

26

60

45

-44%

59

26

50

36

-39%

Strana 69 z 86


obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Zemědělství a lesnictví obory poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (K, L, M) obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H) Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů obory poskytující střední vzdělání s výučním listem (E, H)

22

10

9

-59%

168

152

159

158

-6%

13

7

2

5

-62%

155

145

157

153

-1%

54

52

47

49

-9%

54

52

47

49

-9%

Strana 70 z 86


PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM PARTNERSKÝCH STŘEDNÍCH ŠKOL Název školy

Zapojení v klíčové aktivitě

Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07

Gymnázium, Mimoň, Letná 263, příspěvková organizace

02/03, 06, 08

Gymnázium, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16, příspěvková organizace

02/03, 05, 07

Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec 11, Partyzánská 530, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily, Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Gymnázium Dr. Antona Randy, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 07

Gymnázium a Střední odborná škola, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Obchodní akademie, Česká Lípa, náměstí Osvobození 422, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace

01, 02/03, 06, 07, 08

Střední průmyslová škola, Česká Lípa, Havlíčkova 426, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Střední průmyslová škola textilní, Liberec, Tyršova 1, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola, Nový Bor, Wolkerova 316, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Kamenický Šenov, Havlíčkova 57, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07, 08

Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 1, příspěvková organizace

02/03, 06, 07

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace

02/03, 06, 07

Střední zdravotnická škola, Turnov, 28. října 1390, příspěvková organizace

02/03, 06, 08

Střední škola a Mateřská škola, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace

01, 02/03, 07, 08

Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

01, 02/03, 07

Integrovaná střední škola, Semily, 28. října 607, příspěvková organizace

02/03, 07

Integrovaná střední škola, Vysoké nad Jizerou, Dr. Farského 300, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Strana 71 z 86


Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

01, 02/03, 06, 07, 08

Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou, Smetanova 66, příspěvková organizace

02/03, 07

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace

01, 02/03, 05, 06, 07, 08

Střední odborná škola, Liberec, Jablonecká 999, příspěvková organizace

02/03, 05, 06, 07

Strana 72 z 86


PŘÍLOHA Č. 2 – PŘEHLED METODICKÝCH CENTER Škola

Zaměření

Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969, příspěvková organizace

Biologie

Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec 11, Partyzánská 530, příspěvková organizace Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily, Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace Gymnázium Dr. Antona Randy, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace

Zeměpis Zeměpis Biologie Chemie Zeměpis Chemie Fyzika

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace

Technické obory

Střední průmyslová škola, Česká Lípa, Havlíčkova 426, příspěvková organizace

Fyzika

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace

Technické obory

Střední průmyslová škola textilní, Liberec, Tyršova 1, příspěvková organizace

Textilní obory

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Chemie

Střední škola a Mateřská škola, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace

Automobilové obory a elektrotechnika

Střední škola strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Stavební obory

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Chemie

Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852, příspěvková organizace

Technické obory

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace

Přírodovědné předměty

Strana 73 z 86


PŘÍLOHA Č. 3 – HODNOCENÍ ODBORNÉHO KONZULTANTA

Strana 74 z 86


PŘÍLOHA Č. 4 – PŘEHLED KURZŮ DVPP Místo konání/okres

Zaměření

Téma

Liberec

Fyzika – pedagogové ZŠ/SŠ

Zkoumání nejběžnější kapaliny na Zemi

Česká Lípa

Fyzika - pedagogové SŠ

Matematické kyvadlo jako multifunkční přístroj

Liberec



Jilemnice/Semily



Česká Lípa

Fyzika – pedagogové ZŠ

Jak naučit zapojovat elektrické obvody?

Tanvald/Jablonec n/N



Mimoň/Česká Lípa



Liberec


Zkoumání kancelářského papíru

Jilemnice/Semily

Chemie - pedagogové ZŠ/SŠ

Cestička od anorganické k organické chemii

Turnov/Semily


4krát jinak - sladké, slané, kyselé a hořké!

Česká Lípa

Chemie - pedagogové ZŠ

Jednoduché objevné experimenty

Turnov/Semily


Chemie na talíři (sacharidy, tuky, bílkoviny)

Liberec

Chemie - pedagogové ZŠ

Jednoduché objevné experimenty

Liberec


Poznáváme běžné organické sloučeniny - jaké mají vlastnosti?

Liberec


Směsi a směsice, 7+7 je stupnice

Železný Brod/Semily


4krát jinak - sladké, slané, kyselé a hořké!

Frýdlant/Liberec

Přírodopis/biologie - pedagogové SŠ

Badatelský workshop - ekologie

Frýdlant/Liberec


Badatelský projekt - genetika

Liberec

Přírodopis/biologie - pedagogové ZŠ

Badatelský projekt - biologie rostlin

Česká Lípa



Turnov/Semily


Badatelský workshop - biologie hub

Strana 75 z 86


Turnov/Semily


Badatelský projekt - genetika

Liberec


Badatelský workshop - ekologie

Semily



Jablonec n/N

Zeměpis/geografie - pedagogové ZŠ

Bádání v zeměpise - životní prostředí

Turnov/Semily


Bádání v zeměpise - terénní geografická výuka

Frýdlant/Liberec



Liberec



Semily


Bádání v zeměpise - životní prostředí

Česká Lípa



Liberec

Zeměpis/geografie - pedagogové SŠ

Bádání v geografii - voda

Česká Lípa

Zeměpis/geografie - pedagogové SŠ

Bádání v geografii - životní prostředí

Strana 76 z 86


PŘÍLOHA Č. 5 – METODICKÝ MATERIÁL KE KURZU (Fyzika - Zkoumání nejběžnější kapaliny na Zemi, 7. 1. 2015)

Strana 77 z 86


Strana 78 z 86


Strana 79 z 86


PŘÍLOHA Č. 6 – PŘEHLED VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ŽÁKY STŘEDNÍCH ŠKOL Škola Gymnázium, Česká Lípa Gymnázium, Mimoň

Kroužek Přírodovědný kroužek Hrátky s přírodními vědami Přírodovědný kroužek Fyzika pro farmaceuty a mediky

Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec

Základy přírodních věd Základy vědecké práce

Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily

Přírodní vědy v praxi Kroužek Chemie

Gymnázium a Střední odborná škola, Jilemnice

Kroužek Fyziky Kroužek Biologie Laboratorní cvičení z chemie

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec

Laboratorní cvičení z biologie Přírodovědné praktikum Kroužek fyziky Přírodovědný kroužek

Obchodní akademie, Česká Lípa

Meteorologicko - fyzikální kroužek Zeměpisný kroužek

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov

Technický seminář

Střední průmyslová škola, Česká Lípa

Fyzika hravě

Optický seminář

Kroužek Statika Střední průmyslová škola stavební, Liberec

Architektonický ateliér Moderní projektování Kroužek Elektrotechniky

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec

Kroužek Automatizace CAD/CAM úroveň 1 a 2 Kontrola a měření úroveň 1 a 2

Střední průmyslová škola textilní, Liberec

Kroužek Konstrukce a modelování střihů I a II Kroužek Textilní technologie

Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola, Nový Bor

Přírodovědný kroužek

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská,

Chemický kroužek

Strana 80 z 86


Kamenický Šenov

Technologie malování, rytí a broušení skla Osvětlovací technika a elektrotechnika Elektrotechnická měření

Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Jablonec nad Nisou

Technická příprava materiálů pro tisk Zajímavá Chemie I a II

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod

Produktový design - skicování a digitální navrhování Biochemie

Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov

Kurz odlévání

Střední zdravotnická škola, Turnov

Přírodovědný seminář I a II Kroužek opravy a údržby jednostopých vozidel

Integrovaná střední škola, Vysoké nad Jizerou Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa

Kroužek zaměřený na práci s diagnostickým přístrojem Přírodovědný kroužek Kroužek CAD/CAM

Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou

Programování robotů Výrobek ze dřeva Meteorologický kroužek

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant

Rybářský kroužek Včelařský kroužek

Střední odborná škola, Liberec

Kovářské a zámečnické práce

Strana 81 z 86


PŘÍLOHA Č. 7 – PŘEHLED VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ŽÁKY ZÁKLADNÍCH ŠKOL Škola

Kroužek

Gymnázium, Mimoň

Přírodovědný kroužek

Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec

Fyzikálně-technický kroužek

Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily

Hrajeme si s přírodou

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov

FannyTech

Střední průmyslová škola, Česká Lípa

Fyzika hravě

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec

Kroužek Robotika - Legorobot

Střední průmyslová škola textilní, Liberec

Tvořivá dílna Textilní techniky pro šikovné ručičky Technologie malování, rytí a broušení skla

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Kamenický Šenov

Chemický kroužek Osvětlovací technika Elektrotechnická měření

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod

Hravé experimentování v chemické laboratoři Produktový design - skicování a průmyslové navrhování

Střední zdravotnická škola, Turnov

Tajemství lidského těla

Střední škola a Mateřská škola, Liberec

Fyzikální experimenty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa

Přírodovědný kroužek Automechanik

Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou

Kroužek Elektro Učím se být strojařem

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant

Péče o domácí mazlíčky

Strana 82 z 86


PŘÍLOHA Č. 8 – PRACOVNÍ LIST K VOLNOČASOVÉ AKTIVITĚ TAJEMSTVÍ LIDSKÉHO TĚLA

Strana 83 z 86


Strana 84 z 86


Strana 85 z 86


Strana 86 z 86

) Liberecký kraj

Recommend Documents