-ПГ- ^'Ш ABSTRAKT PŘIHLÁŠENÝCH REFERÁTU MARIÁNSKÉ LAZNE !V. CELOSTÁTNÍ SYMPOZIUM DOZ5METRIE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

SBOi=if4iflK: ABSTRAKT PŘIHLÁŠENÝCH REFERÁTU

!V. CELOSTÁTNÍ SYMPOZIUM DOZ5METRIE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

MARIÁNSKÉ LAZNE 8. 12.11.1976

/№-ПГ- ^'Ш

SBORNÍK

ABSTRAKT

P Ř I H L Á Š E N Ý C H

REFERÁTŮ

IT. C e l o s t á t n í sympozium d o z i m e t r i e i o n i z u j í c í h o Mariánské Lázně 8 . - 1 2 . 1 1 . 1976

zářeni

UEBANIE 2 1 0 Bi A JEHO VYUŽITIE NA STANOVENIE V ZLOŽKÁCH ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA

310

Pb

Ábel E., Ivan J., Uralova U., Patzeltová H.; Výskumný ústav hygieny, Bratislava

Po rozpustení vzorky a po pridaní nosičov olova a bizmutu sa tieto izolujú stl'pcovou chromátografiou. Z elu&tov sa získa­ jú vo forme zrazenín, oxidochloridu bizauiitého a chrómami olov­ natého.Situáciu charakterizuje schéma rozpadu: 0,061 /15V

210 /J0'017 / 8 5 V -älOpt, i ^ 21.4 r

210 ^ 1 ' 1 6 *10BÍ~ > 5.0 d

210 Po

2i0

<*5.$ 5138.4 d

20IL. 208 Pb

Pri zakrytí zrazenín vhodným absorbérom napr. mylarovou fóliou sa meria v obidvoch prípadoch iba Bi o energii žiare­ nia beta 1,16 MeV a s polčasom rozpadu 5,0 dni. Pri výpočte sa berie do úvahy okrem bežných parametrov i čas od získania eluátu do merania Bi. Pri stanovení Bi 210 210~ ide o jeho rozpad a pri stanovení Pb o narastanie Bi 210 » Pb, preto sa meria v 2-3 dnových intervaloch počas dvoch týždňov. Meria aa na nízkopozaäovou merači početnosti impulzov.

1

MERANIE AKTIVITY J V ŠTÍTHEJ ŽĽAZE V PRACOVNÍKOV ATÓMOVEJ ELEKTRÁRNE A-l

Bakcô L., Ondriš D . , Herchl M., Homolová E . ; Zdravotnícke stredisko Atómovej elektrárne A-l, Jaslovské Bobunice

V referáte je popísaný spôsob kalibrácie a metodika aerania J v Štítnej žl'aze dvojkanálovou spektrometrickou súpravou NRG-702. Sú uvedené hodnoty rozlišovacej schopnosti, krátko­ dobej stability, linearity a minimálne detekovatelíiej akt i vi. t y. Ďalej sú prezentované výsledky merania J v Štít­ nej žl'aze u pracovníkov Atómovej elektrárne A-l od 1.1. 1975 do 30,6.1976.

2

POROVNÁNÍ PARAMETRŮ NĚKTERÝCH DOVÁŽENÝCH PŘÍSTHOJŮ PRO MĚŘENÍ TERMOLUMINISCENCE

Bárta K-; VÚCO, Praha

Při stále vzrůstajícím počtu aplikací termoluminiscenčnlcb měření v nejrůznějších oborech je nepřízniTé pocitován nedostatek vhodných termoliioiniscenčních materiálů a vyhod­ nocovacích zařízení čs. produkce, nesení je realizováno jed­ nak svépomocně na specializovaných pracovištích, jednak dovo­ zem komerčních přístrojů různých firem, nspř. Harshaw, Pitman, Teledyne/Isotopes, Victoreen, aj. Předložený referát se ve smyslu doporučeni panelové dis­ kuse specialistů v osobní ďozimetrii lKonopiště, 1976) zabý­ vá porovnáváním nékterých důležitých vlastnosti dovážených přístrojů, např.: možnosti měřit TL-materiály různých rozměrů, tvaru i složení; změny v režimu vyhřívání vzorku; připojení přídatných zařízení (zapisovač, tiskárna); možnosti měřeni v inertní atmosféře, atd.

3

PŘÍJEM NĚKTERÝCH RADIOAKTIVNÍCH IZOTOPU JEDNOTLIVCI OBYVATELSTVA INHALACÍ

Beneě J„; Laboratoř radiologické doziaetrie ČSAV, Praba

Doziaetrie přirozených radionufclidú v ovzduší je skuteč­ ně složitým problémem, nebol tyto nuklidy emituji záření alfa, beta i gama 8 mnoba rozličnými energiemi. Výpočty dávek v tom­ to případe vycházejí vesměs ze znalouti o prostorové» rozlože­ ní aktivity. Jedná se však o aktivity nízké a proto nesnadno měřitelné. К oceněni aktivit přirozených radionuklidu, predevéím těch, které nepřísluší do rozpadových řad, bylo využito experimentálních výsledku dosažených při monitorování koncen­ trace stopových prvku ve vzduáných aerosolech. Byl vypočten Jejich příjem jednotlivci obyvatelstva z vdechovaného vzduchu v Praze a na podkladě výsledku výsledků stanovení v různých extrémních lokalitách byly vymezeny nejnižší a nejvyšší pří­ jmy. Je provedeno srovnáni vypočtených hodnot s tabelovanými údaji pro mezní roční příjmy radioaktivních látek inhalací.

4

VÝPOČET SPEKTRA RYCHLÝCH NEUTRONŮ ZE SFEKTRA PRUŽNĚ ODRAŽENÝCH PROTONU Z RADIÁTORU, OBSAHUJÍCÍHO VODÍK

Beiwá U.; VA AZ, Brno

Pro použiti spektrometru rychlých neutronu založeného na měření spektra protone pružné odražených z radiátoru obsahují­ cího vodík, byla navržena metoda výpočtu spektra rychlých neut­ ronů. Metoda předpokládá rovnoběžný svazek neutrone, dopadají­ cích kolmo na radiátor, umístěný tésně к okénku detektoru, tlouStku radiátoru 1 = R/E_ /, kde R/F._.„/ je dosah, protonu шах шах s maximální energií v a&teriálu radiátoru. Jsou uvažovány energetické ztráty protonu v radiátoru, zanedbává ae okrajový efekt, vícenásobný rozptyl а reakce neutronů » Jádry jiných nuklidů. Vlastnosti výpočetní metody, vliv statistických fluktu­ ací v protonovém spektru byly testovány pomoci modelových spekter. Experimentální ověřování bylo prováděno spektrometrem, tvořeným polyethylenovým radiátorem tloustky 2 mm, křemíko­ vým detektorem Si/Li/ s hloubkou vyčerpaná oblasti 1,8 au.

MONITOROVÁNÍ VNITŘNÍ KONTAMINACE

131

J V ÚJV

Broi J.; ÚstaT jaderného výzkum, Aež

Pro kontrolu pracovníků připravujících medicinalní prepa131 ráty « J bylo zavedeno sledování vnitřní, kontaminace Meto­ dou detekce v štítné žlázo, Uěřící zařízeni: stíněná scintilačRÍ aonda je napojena na jednokanálový analyzátor nastavený na 131 oblast íotopíku J. Ze znalosti charakteru práce byl zvolen model stejnoměrné inhalacní kontaminace, interval měřeni a způ­ sob vyhodnoceni. Při citlivosti detekce 185 Bq lze v třiceti­ denním intervalu stanovit příjem 2.405 Bq. T rfcferátu jsou dále obsaženy výsledky a zkušenosti z jed­ noročního období. Je také uvedeno porovnáni s výsledky monito131 rováni kontaminace J v ovzáuěí pracoviště.

6

KRITERIA CITLIVOSTI MONITOROVACÍCH METOD A JEJICH POSTAVENÍ V HONIT OROVACÍ1I SYSTÉMU

Bučina I., Garba A.; Inst.itut hygieny a epidemiologie. Centru* hygieny zářeni, Praha Ústav hygieny práce v uranovém promyslu, Příbram

Na základe matematicko-statiBtických úvah Jsou odvozeny veličiny sloužící к vyjádřeni dolní meze měření aktivity a ji­ ných dozinetrických veličin: nejmenší významná hodnota, nejmen­ ší dstekovatelná hodnota a nejmenší měřitelná hodnota. Podobné veličiny mohou být zavedeny i pro vyjádření horní aeze měřeni. Uplatněni těchto veličin je v radiační hygieně odlišné než ve stepové analýze nebo při radionuklidovén datování. S ohledem na nonitorovitaí vnitřní kontaminace ae uvádí souvislosti veličin vy­ jadřujících dolní mez měření s raznými typy pozadí a s veličina­ mi vyjadřujícími přesnost a správnost měření. V souvislosti se zvolenými signálními úrovněmi mohou být veličiny v jadřujíci dolní mez měření výhodně použity к apriornímu i apvsteriornimu rozhodování o vhodnosti monitorovacích metod а к jednoduchému hodnoceni statistické významnosti a hygienické závažnosti namí­ řených hodnot. Tato aplikace je ilustrováno příkladem rozhodova­ cího schématu pro hodnocení vnitřní kontaminace při haváriích a mimořádných situacích v jadenném centru.

7

POČÍTACÍ ZTRÁTY A ODCHYLKT OD POISSONOVA ROZDĚLENÍ U DETEKTORŮ STOP V PEVNÉ FÁZI

Bučina I., Salava J., Thomas J., Machek J.; Institut hygieny a epidemiologie - Centrum hygieny záření, Praha

Studovali jsme střední hodnotu a rozptyl hustoty počtu stop те foliích z triacetátu celulozy ozařovaných po různou 241 dobu částicemi alfa z plošného zdroje Am a z řezu mysleh kostí se zabudovaným Ra. Pozorovali jame, 2e яtrodní počet stop neroste při vyeĚích hustotách dopadlých částic alfa line­ a m i s expoziční dobou a statistické rozděleni hustoty počtu stop je průkazně užší než poissonovské, tj. s n < n. Získané výsledky lze vysvětlit tím, že poissonovská distribuce husto­ ty dopadlých částic je modifikována plodnými koíncidencemi stop. Původní počet N latentních stop se jeví jalo n. Jedni se o jev analogický rozšiřující se čili paralyzující mrtvé doby počítačů částic. Naaéřenými hodnotami n 1ге proložit přodpovězenou závislost n * N.e , ve které je oC mírně klesající —2 funkcí N. Závislost byla sledována až Jo N = 4 /Um , kde n klesá na takřka desetinu maximální hodnoty,již dosahuje při N 3 0,1 , u m . Významné odchylky od linearity ne projevovaly —2 již od N a 0,1 .um . Experimentálně nalezené závislosti odpovídaly v oboru N do 0,03 /um * mrtvá plocha eC ж 9,1 ,ua a v oboru 0,03 až 0,8 /um" ot • 5,5 ,iam . Krtvá plocha je menšv než skutečná střední plocha stopy na povrchu folie, která při naii metodice byla 13 /um . To je nutným důsledkem prostoro­ vého rozdělení stop, modifikaci» povrchu leptáním i způsobu odečítání. Získané poznatky dokazuji, že detektory stop v pev­ né fázi nají omezenou informační kapacitu a jejich rozlišovací schopnost a kontrast jsou omezeny uvedenou mrtvou plochou. Roz­ šiřující se charakter mrtvé plochy onezuje jejich použitelnost pro havarijní dozimetrii, protože při vysokých Я jsou výsledky dvojznačné.

8

STANOVENIE

22S

R a V PITNÝCH VODÁCH VfCHOiíOSi-OVENSKÉHO KRAJA

Burcík I . ; Krajská hygienická faar.ica, Koiice Sú uvedené súvislosti medzi geologickým zlotením a úrovňou prirodzenej aittivity z prírodných premenovýeh rador. Z to­ hoto aspektu ja v krátkosti uvedená situácia vo východosloven­ skom icrďji. V referáte je uvedený stručný prehläd metód vyvioutých na stanovenie aalých koncentrácii rádia vovzorkách zo životného prostredia. Na separovanie a koncentrovanie rádia bola vybraná metóda nasledovného spoluzráženia so síranom olovnatým a barnatým. Pre zvýšenie reprodukovatel'costi bola vzorka porovnáva226 ná so vzorkou so štandardným prídavkom Ra. Aktivita vzoriek bola meraná na rádiometrickoa zariadení NZQ-612 n fotonásobicom s nanesenou vrstvou práškového scintilátora vo svetlotesnom kryte, na miskách s plochou 385 mm vo vzdialenosti 5 mm od luainofóru. Účinnosť bola stanovená s kvapalným etalónom ÚWVR 2 2 6 Ra EB-8 o aktivite 432,9 Bq. Za da­ ných podmienok bolo možno merať vzorky s aktivitou rádové mBq. V referáte sú diskutované niektoré faktory, ktoré vyplýva­ jú na presnosť a reprodukovatelnosť merania. Namerané hodnoty sú uvedené so Štatistickou chybou za predpokladu Poiseonovho rozdelenia. Vzorky pitných vôd z vodovodnej siete okresných miest vo východoslovenskom kraji boli rozdelené a štatisticky spracova­ né pomocou Kolmogorovovbo-Sairnovovho testu pre dva výbery.

9

OSOBNÍ DOZIMETR DCEŘINNÝCH FKODUtTŮ RADONU Burian I., Čecú J., Herold S.; ástav hygieny práce UP, Konenná Výpočet příjmu potenciální energie dceřinných produktu fin je v současné době pror&děn z hodnot hustoty potenciální energie zjištěné monitorováním pracovního prostředí. Přestože jako odhad je tato metoda uspokojivá, ve snaze zpřesnit hodnotu přijmu po­ tencionální energie pokoušíme se zkonstruovat a vyzkoušet osobni dozimetr dceřinných produktů radonu. Zpracování a vyhodnocování exponovaných detektoru vypracovalo a provádí oddělení filmové do­ simetric ÚVWK v Praze. V referátu jsou uvedeny výhody navrhovaného systému (aktiv­ ní metoda s objemovou rychlosti cca 5 1. min" ; jako prosávací zařízení slouží radiální Čerpadlo; brždění částic alfa vzduchem a organickou folii; detekce metodou stop v polymerním izolantu; ozařování detekční folie v přesně vymezené geometrii; denzitometrické vyhodnocováni detekční folie po jejím zpracování). Dále jsou uvedeny základy teoretických úvah pro určení relace příjem potenciální energie - plošná hustota atop па detektoru, princip konstrukce osobního dozimetru а pomocného zařízení (určeného к měřeni objemové rychlosti prosávaného vzduchu) a výsledky prvních experimentu v pokusné komoře v podzemí. Přestože je jeětě nutno ověřit závislost systému na někte­ rých sekundárních faktorech, navrhovaný osobní dozimetr se jeví jako perspektivní.

10

FOTOPÍKOVÁ DETEKČNÍ ÚČINNOST STUDNOVÉHO NaJ(Tl) KRYSTALU PRO GAÍIA ZÁŘENÍ KRYPTONU85 A ÍENONU 133

Cejnar F., Kovář I,; Laboratoř radiologické dosimetric ČSAV, Praha

Fotopíková detekční účinnost studnorého krystalu NaJ(Tl) 05 133 45 1 SO ш pro záření gama plynných radionuklidú Kr a Xe byla stanovena z aěření závislosti detekční úfiinnoeti ploiných etalonových radionuklidů a Sr a Ce na vzdálenosti od dna studny krystalu. Z naměřených dat byla určena minimální detekcvatelné aktivita Kr a Xe pro používanou geometrii měření.

11

137

Cs AKO INDIKÁTOR KONTAMINÁCIE ODPADOVÝCH V0D VYPÚŠŤANÝCH Z ELEKTRÁRNE A-l

Csupka S.» Petráôová H.; Krajaká hygienická stanica, Bratislava

Pri Štiepení prirodzených rádioaktívnych Látok v reaktori vzniká celý rad rádioizotopov, z ktorých hlavná čaat je vypúitáná vo forae plynných exhalátov a menšia časť odchádza z jadro­ vého zariadenia odpadovými vodami. Rádioizotopy, vypúátané • odpadovými vodani zo závodu sa sorbujú na vodné koloidné látky, ktoré sedimentujú. Taktiež BO sorbujú vodný* rastlinstvom, pričon v rastlinách dochádza k ur­ čitej kumulácii rádioizotopov. Zjistili sme, že prevážna časť rádioizotopov je sorbsrsná a sediuentovaná už v samotnom odpado137 voai kanáli a asi na 5 ku úseku rieky Dudváhu, pričom obaab Ca * 00 je niekolkokrát vysíi, ako obsah Sr. Podl'a výsledkov, činnosť jadrového zariadenia neovplyvnila kontamináciu živoisžhe prostredia, okrem zvýšenia rádioaktivity v odpadovom kanáli a v rieke Dudváh, čo má nepatrný výssoa pre ekológiu životného prostredia.

12

MĚŘENÍ SPEKTER RYCHLÝCH NEUTRONU £ NEUTRONOVÉHO GENERÁTORU SCINTILAČNÍM STILBENOVÝM SPEKTROMETREM

Cvachovec F.; VA AZ. Brno

Při experimentech se prokázala použitelnost scintilačniho stilbenového spektrometru pro měření spekter rychlých neutronu z reakcí T(d,n), D(d,n). Citlivost scintilačniho detektoru к záření gama byla snížena tvarovým diskriminátoreo, který srov­ nává náboj odpovídající rychlé a pomalé komponente scintilace. Při měřeních byl sledován tvar spektra především v ose svazku v závislosti na vzdálenosti od terčíku a terčíkovém prou­ du, orientačně i úhlová závislost. Měřeni se konalo v Ústavu geofyziky v Brně.

13

VZTAH MEZI TEBUOLUÍIINISCENCÍ Л I'AKAUAUNETICKYHI CENTHY U BeO, VHODNÉHO PHO DOZIXETKICKE UČELT

Daříčková Л., Vacek K.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni, FJFl ČVUT, Praha ('stav jaderného výzkumu, Hež

Metoda elektronové paramagnetické rezonance (EPR) dovoli­ la určit strukturu naramagnetíckých center, vznikajících v ozá­ řeném BeO dopovaném různými přísadami, a jejich vztah к řermoluminiscenční aktivitě. Podrobná studie termoluminiscence (TL) a spekter EPR v závislosti na koncentraci přísady byla u systé­ mu BeO : MgO . Byla sledována teplotní a dávková závislost úbytku jednotlivých center s časem u tohoto systému a vypočteny odpovídající kinetické charakteristiky. Pouze u centra AI by­ la nalezena korelace mezi jeho koncentrací a výtéžkem TL.

14

STANOVENÍ SAUOABSOBPCE PĎI MĚŘENÍ AKTIVIT 4pí САМА IONIZAČNÍ KOUOROU METODOU HOŇTE-CARLO

Dryák P.; Ústav pro výzkum, výroba а využití radioizotopu, Praha

Faktorem nejvíce omezujícím správnost stanovení aktivity 4pí ionizační komorou je chyba opravy na absorpci záření ve hmotě zářiče. Experimentální stanovení této opravy je problema­ tické u většiny uzavřených zářičů a opravu je nutno vypočítat. Výpočetní metoda musí zahrnout nejen tvar a materiál zářiče, ale i vliv konstrukce komory, změnu spektra rozptýleného záření a odezvy komory. Klasické výpočetní metody bud zcela selhávají ne­ bo vedou к velmi nepřehledným integrálům- lletoda Monte-Carlo přirozeným způsobem zahrne všechny efekty ovlivňující velikost samoabsorpce. Pro ověření metody bylo vypočteno několik hodnot samoab­ sorpce pro případ, kdy materiálem zářiče je voda a hodnotu sa­ moabsorpce je možno určit experimentálně. Výsledky výpočtu a experimentu se shodují v rámci experimentálních chyb.

15

STANOVENÍ RADIONOKLIDOVÝCH NEČISTOT BETA V ETALONECH HADIONUKLIDC

Dryák P., Kokta L., Novotná P.; Ústav pro výzkum, výrobu a využiti radioizotopů, Praha

V referátu je popsán způsob detekce čistých zářičů bota v etalonových roztocích pomocí polovodičového beta spektro­ metru a dosažené seze postřehu v typických případech. Pro korekci spekter deformovaných spatným rozptylem elek­ tronů byl navržen program, který koriguje spojité spektrum na základě experimentálního stanovení odezvy H/E,EV spektrometru pro monoenergetické elektrony.

16

POLOVODIČOVÝ SPEKTROMETR ELEKTRONE

Dryák P., Plch J., Zderadicka -i.. Kokta L.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Praha

Pro účely beta spektrometrie byl konstruován spektrometr pracujíci « Si/Li/ detektorem chlazaným kapalným dusíkem.Sou­ částí spektrometru je unikátní kryostat, umožňujíc! výměnu vzorku bez narušení vakua. Ze tří variant geometrického uspořádání zářic-detektor byla zvolena varianta používající jeden detektor detekující v úzkém svazku, která vykázala nejnižší koeficient zpětného roz­ ptylu a nejlepší rozlišení - 2,6 keV pro elektrony 624 keV. Spektrum rozptýlených elektronů /a koeficient zpětného rozptylu/ bylo měřeno v koincidenci s fotony charakteristi­ ckého záření u silné konvergovaných olektromagnetichých pře­ chodu v jádrech 9 9 м Гс /energie elektronu E e - 119 keV/, 1 1 3 "ln /365 keV/ а Х 3 7 ш Ва /624 keV/,

17

RADIAČNÁ ZÁ'JAŽ PRACOVNÍKOV ATÓMOVEJ ELEKTRÁRNE A-l Z EXTERNÉHO OŽIARENIA

Feik K., Petráäová M.; Atómová elektráreň Bohunice, Jaslovské Bohunice Krajská hygienická stanica, Bratislava

CTádza sa prehlad o dávkovej záťaži pracovníkov Atómovej elektrárne A-l Jaslovské Bohunice z externého ožiarenia v jed­ notlivých rokoch Činnosti. H0dnotí sa dávková zátáž v rôznych profesionálnych skupinách. K najviac exponovaným skupinám patria pracovníci údržby zariadenia a pracovníci prípravy a transportu paliva. Integrálne ročné dávky v r. 1975 boli vyššie v porovna­ ní s predchádzajúcimi rokni. Zvýňenie radiačnej zátáže sa zisti­ lo i v iných profesionálnych skupinách. Podstatný vplyv majú operácie súvisiace s rekonštrukciou a opravami, ktoré je možné vykonávať iba pri dlhodobom odstavení reaktora. V práci je uve­ dený rozbor osobných dávok v závislosti na mieste a druhu vyko­ návanej činnosti.

18

PBSTOVÝ DOZISIETR NA BÁZI HTL ALUiilNOFOďFÁTOVÝCH SKEL

Fejtek J., Trousil J.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Praha

V celostátní službě osobní dozimetrie byl pro fotonové zá­ ření zaveden prstový doziaetr, kde Jako detektoruje použito HTL aluainofocfátové sklo průměru 8 um a tloušiky 1 mm. Pro kompen­ zaci energetické závislosti se používá Pb filtr tlouátky 0,3 ma, který obklopuje detektor a dovoluje kompenzovat energetickou zá­ vislost v rozsahu energií od 60 keV výáe (do cca 3 MeV) s chy­ bou do + 20%. Tato chyba zahrnuje i chybu směrové závislosti de­ tekce, která byla též měřena v uvedeném rozsahu energií. Vypra­ covaná metodika měření TL odezvy dovoluje měření v rozsahu expo­ zic od 1 /uC.kg do 0,3 C.kg přičemž měření odezvy se prová­ dí poloautomaticky na zařízení vyvinutém v ÚVVVH. Fading odezvy nepřesahuje 15% za měsíc a na základě znalosti jeho průběhu by­ la vypracována metoda korekce fadingu, která dovoluje snížení jeho vlivu na t 5* v celém rozsahu expozic. Výhodou vypracované metody měření TL odezvy je možnost opakovaného měřeni odezvy, což je významné zejména z hlediska spolehlivosti a přesnosti na­ měřených hodnot. Chyba měření nepřesáhne v celém rozsahu expo­ zic a energii hodnotu ± 25%. V referátu jsou shrnuty výsledky experimentální práce na vývoji tohoto dozinet.ru a je stručně popsána i organizace této nové služby.

10

POUŽITÍ flSL. TRANZISTORŮ HOS PRO MĚREKÍ ZÁHENÍ GAMA

Frank H., Petr I.; Katedra inženýrství pevných látek FJFI &VBI, Praha Katedra dosimetric a aplikace ionizujícího zářeni FJF1 ČVUT, Praha

Byly ověřovaný internace z literatury o použitelnosti tranzistoru HOS jako integrálních dozisfttrú záření gama na čsl. tranzistorech ИН 2009. Tranzistory byly ozařovány rtg paprsky 137 5 a zářeni* gama ze zdroje Cs s expozičním příkonem 2,4.10 С kg* »" . Systémy tranzistoru byly připojeny к různým hodnotám stejnoměrného napěti a bylo zjištěno, že existuje lineární zá­ vislost posuvu prahového napíti na expozici do asi 2,5 С kg s citlivosti závislou na předpětí. Maximální bylo dosaženo 0,31 - 0,35 V С kg. Stabilita odezvy a možnost termického vyžlhánl byly proměřeny a jsou v souladu s údaji literatury.

20

HNOHODETEKTOROVÁ DOZIMETRIA A SPEKTROMETRI* NEUTRÓNOVÝCH POLÍ S DETEKTORMI MODEROVANÝCH NEUTRÓNOV

Fulôp M.; Výskumný ústav hygieny práce a chorôb z povolania, Bratislava

V práci sa preberajú dva základné prístupy určovania do­ zimetrických parametrov neutrónových polí a síce: 1. priame určovanie pomocou lineárnej kombinácie odpovedi detektorov 2. výpočtom poaocou zaeraného energetického spektra neut­ rónov. Tieto dva základné prístupy sú porovnávané ako teoreticky, tak aj experimentálne. Je prevedený výber optimálnych kombiná­ cií rozličných detektorov pri použití vo vybraných neutrónových poliach a pre určenie toho ktorého parametra neutrónového pola. V neutrónových poliach so znáteIným gama pozadím aa hodno­ tí príspevok absorbovanej dávky žiarenia gama. Výsledky sú porovnávané s publikovanými prácami. V závere sa hodnotia možnosti využitia týchto prístupov v riedení dozi­ metrie neutrónových polí 7 oblasti radiačnej hygieny.

21

VÝSLEDKY SROVNÁVACÍCH UČKENÍ VE SMĚSNÝCH POLÍCH ZÁŘENÍ GAMA A NEUTHONfi 1 2 2 1 Galan P. , Hanák V. , Heřaanaká J. , Hrabovcová A. , Nikodémo­ va D. , Prouza Z. , Singer J. , Solnička H. , Spurný F. , Turek K.6 Yýskumný ústav hygieny práce a chorob z povolania,Bratislava 2 Katedra dozinctrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT, Praha 3 Biofyzikálni ústav FVL КО, Praha Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Praha Ústav hygieny práce UP, Kamenná Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha V práci jsou popisovány výsledky získané v průběhu srovná­ vacích měření ve směsných polích několika zdrojů neutronů: - reaktoru W B - S v Řeži - reaktoru IBR 30 SÚJV v Dubne - generátoru neutronu o energii 14,7 MeV LHD ČSAV v Praze. Popisují se užívaná detektory záření gama a neutronů, uvá­ dí se způsoby vyhodnoceni a interpretace získaných údajů. Výsledky jsou uváděny ve formě кегшу, resp. dávky absorbo­ vané v lidské tkáni, jsou diskutovány souhlas, resp. případné rozdíly mezi hodnotami získanými jednotlivými zúčastněnými pra­ covišti.

22

KALIBRAČNÍ ZDROJ SVĚTLA VYUŽIVAjlcí LUMINISCENČNÍ DIODY

Gorndt J.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT, Praha Kalibrační zdroj světelný, který byl původně vyvinut pro kalibraci vyhodnocovacích přístrojů termoluminiscenčních dozí­ rné trů, využívá výhodných fyzikálních vlastnosti luminiscenč­ ních diod. Pro daný účel jscu významné především spektrální vlastnosti a dlouhodobá stabilita. Nejvýznamnější je skuteč­ nost, že na rozdíl od zbavených zdrojů, řídících se Planckovýa vyzařovacím zákonem (žárovky), se neprojevuje závislost relativ­ ní spektrální hustoty emitovaného světla na proudu diodou. To umožňuje provádět regulaci intenzity zdroje ve velmi širokých mezích jednoduše změnou proudu diodou. Výměnné moduly umožňují napájení diody buď vysoce stabili­ zovaným zdrojem konstantního proudu, jehož velikost lze měnit skokem přepínačem nebo ovládat vně přivedeným analogovým napě­ tím a tak třeba imitovat emisní křivku doziaetru, nebo využít velmi rychlé odezvy diody к měřeni impulsních vlastnosti fotonasobičů pomoci rychle přepínatelného zdroje proudu. Značná teplotní závislost světelného výtěžku luminiscenč­ ní diody je odstraněna termostatováním diody, která je zapouz­ dřena spolu se dvěma tranzistory - topným a měřicím - ve spo­ lečném pouzdře s deseti vývody a okénkem. Termostat, je^oi ob­ vody jsou uloženy v jedné modulové zásuvce přístroje,využívá stejně jako ostatní části přístroje vSech možností dostupné ino tegrované techniky, dosažená nestabilita ji menši než 0,08 C.

23

STUDNOVÍ IONIZAČNÍ КОМОЛА

Gregor J., Husílek L.; Tesla, Výzkumný ústav přístrojů jadDrní techniky, Přemyálenl Katedra dosimetric a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT, Praha

V nukl«§r»í medicinč je v řadě případů důležité určit množství radienuklidC' bezprostředně před jejich aplikací pa­ cientovi. К tomuto účelu se nejčastěji používá přístrojů se studnovými ionizačními komorami, měřícími v geometrii 4pí. V referátu je uvedena konstrukce takové studnové komory, použi­ té pro měřič vyvíjený ve VĎPJT, Tesla, Přemyšlení. Dále je podán přehled základních technických a fyzikál­ ních parametrů, této komory, jako je závislost proudové odezvy na poloze zářiče ve studni, detekční práh pro různé radionuklidy apod. Detekční parametry této komory odpovídají současnému svě­ tovému standardu.

24

UOŽNOST RYCHLÉHO STANOVENÍ AKTIVIT BETA PLYNOVÝM PR6TOKOVYH POČÍTAČEM PROTOKA 2 1 5 4 - 1 - 1 M

Hakl J.; Zařízeni KNV, Frenštát pod Radhostem

Na některých pracovištích «e setkáváme a nutností stano­ veni aktivity beta větáího množství vzorku tak, aby vzhledem к jejich kvalitě, byla metoda vyhodnocení co nejrychlejší, ti­ le i co nejpřesnější. Z velkého množství dostupných metod považujeme za velmi dobrou metodu stanoveni aktivity beta plynovým průtokovým po­ čítačem, pracujícím v geometrii 4pí. Mrtvá doba používaného přístroje je velmi nízká, možnost přesného stanovení aktivity řádové 10 Bq, ale a dostatečnou přesností lze stanovit aktivity řádové 10 Bq. Vzorek se před měřením musi upravit do formy odparku na vodivé folii. Pro běžná měření používáme Alobal na kovovém mezikruži. Pomoci karuselu se dostane vzorek nejdříve do vyaývaciho prostoru, kde se vytěsní vzduch pracovní» plynem, a po­ tom do měřícího objemu mezi dvěma cylindrickými komorami. Při měření se uplatni několik faktoru, z jejichž hledi­ ska je nutno výsledek korigovat. Stanovením pomocí etalonů ÚWVK je možné většinu vlivů velmi přesně experimentálně zji­ stit, což zaručuje dostatečnou přesnost stanovení aktivit be­ ta, tam kde je nutno provádět rychlá měření mnoha vzorků.

35

DEPOZICE AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC Л JEJICH CLEARANCE ZE SLIZNIC RESPIRAČNÍHO TRAKTU Щ

Halit J., Lenger VI., Kliaent V.; Institut hygieny a epidemiologie - Centrum hygieny zářeni, Piana

Depoziční frakce radioaeroeoiových Částic v nazofaryageální, tracheobronchiální a pulmonální části respiračnlho traktu je funkci jejich rozotěru. Pro určení depozice a následné clea­ rance deponovaného materiálu byl proveden soubor experimentu. Pokusným zvířatům byl podán radioaerosol o známé aktivité a ve­ likosti částic. V časových údobích krátce po skončení inhalace byla zjistována retence v různých partiích KT, ze zjištěných hodnot pak byla pro tyto partie stanovena clearanční rychlost. Je popsána metoda korekce na hromaděni osteotropníbo radionuklidn v kosterním podkladu nazofaryngeálni sliznice. Extrapola­ ci experimentálních retenčních křivek к okamžiku inhalace byly získány hodnoty, které se srovnávají в matematickým nodelem de­ pozice částic v KT, pořízeným pro experimentální zvířata.

26

SLEDOVÁNÍ TRANSPORTU ELEKTRONE METODOU MONTE CÁKLO; VÝCHOZÍ TEORETICKÉ VZTAH*

Hanák VI., Trunečková E.; Katedra doziraetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha Biofyzikální ústav FVL UK, Praha

Transport elektronu lze sledovat analyticky nebo numericky za značných zjednodušení - při zanedbání jejich rozptylu a fluk­ tuací energetických ztrát. Tato zjednodušení mohou být oprávně­ na jen výjimečné na počátečním krátkém úseku dráhy. Metodou M0nte Carlo lze vzít oba zmíněné procesy v úvahu, je však třeba zvolit vhodné teorie к výpočtu rozdělení mnohoná­ sobného rozptylu a rozdělení energetických ztrát. Je zdůvodněn výběr Goudsmit-Saundersonova rozdělení mnoho­ násobného rozptylu elektronů. Pro numerický výpočet tohoto roz­ dělení s liottovým účinným průřezem jednonásobného rozptylu elek­ tronů jsou též uvedeny nově získané zobecněné rekurentní vztahy. Je diskutována Landauova teorie fluktuací energetických ztrát i její rozšíření - Bluncit-Leisegangova teorie. Je uvede­ no nově dosažené zpřesnění Blunck-Leisegangova rozděleni získa­ né jednak lepší aproximaci Landauovy funkce a jednak návrhem no­ vého vztahu pro určující parametr tohoto rozděleni.

27

SOUVISLOST MEZI FOTOELEKTRICKÝU JEVEM A PAHAUETftť KŘEMÍKOVÝCH DETEKTORU S POVRCHOVOU BARIÉROU

Hanzlík J., Тукта R.; Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha

Jsou analyzovány možnosti využití fotoefektu u křemikoTýcb detektoru в povrchovou bariérou pro poaouzenl kvality de­ tektoru. Zejména je sledována možnost posoudit homogenitu vstupní zlaté elektrody, dále souvislost s lokální citlivostí účinné povrchové vrstvy detektoru а konečné možnost lokaliza­ ce těch čéatí uvnitř aktivní plochy, u kterých je podezřeni na funkční nezpusobiloat křemíkového substrátu. J e také ukázáno použití charakteristického průběhu E_* f(V) к zpřesnění analý­ zy I 0 = f(V) v případech, kdy nevhodná superpozice složek zpět­ ného proudu činí průběh funkce I = f(V) atypickým.

28

KONITOH POVRCHOVÉHO ZAMOŘENÍ OSOB

Hekrdle J.; Ústav jaderného výzkumu, fiež

Na pracovištích a radioaktivními látkami je nutné kontro­ lovat zamoření osob a to zpravidla při odchodu z pracoviště. Monitor pro tento účel bývá instalován u východu z kontrolova­ ného равша. V tomto referátu je popsán monitor nové konstrukce, vyvinutý v ÚJV a vhodný pro veškerá pracoviště s radioaktivní­ mi látkami. Při konstrukci byla použita číslicová technika, nejnovější polovodičové součástky střední integrace a stavebnicová prove­ dení. Podle požadavků lze z jednotlivých stavebnicových dílů sestavit monitor pro kontrolu zamoření rukou, chodidel nebo ce­ lého povrchu téla. Nové elektrické zapojení, chráněné čsl. patentem 6.167 669, dosahuje využitím číslicové techniky vysoké stability a spo­ lehlivosti, umožňuje měření několika osob bezprostředné po so­ bě při zachování kompenzace pozadí, llonitor signalizuje pře­ kročení úrovně pozadí v místě instalace přístroje a signalizu­ je též předčasné opuštění měřícího prostoru. Pro jednotlivá mě­ řeni vyžaduje kratší dobu ve srovnáni s dosud známými přístro­ ji stejné citlivosti a se stejnými detektory, vyžaduje minimál­ ní dozor a údržbu.

39

SLEDOVANIE PRACOVNÍKOV A-l Z HĽADISKA VNÚTORNEJ KONTAMINÁCIE HÁDIONCKLIDHI V ROKOCH 1975 - 1»76

Hercbl H., Ondriä D., Hoaola H., BakoS L.; Zdravotnícke stredisko Atóaovej elektrárne, Jaslovské Bohunice

V referáte aa autori zaoberajú systéaoa aonitorovania pra­ covníkov Atóaovej elektrárne A-l v Jnslovských Bohuniciacb z hladiaka vnútornej kontaminácie rádionuklidai a popisujú použí­ vané Metódy vyšetrení - sledovanie obsahu rádiojódu v štítnej žťaze, analýzu exkrétov (gaaa spektroaetrie. celková aktivita beta a rádiocheaické analýzy vzoriek aoôa, sledovanie obsabu trícia v aoči) a aeranie na celotelovoa detektore typu "shadow shieid". V závere referátu uvádzajú, výsledky aonitorovania za obdobie od 1. januára 197S do 30. júna 1976.

30

RELATIVNÍ BIOLOGICKÁ ÚČINNOST IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

Heřmanská J., Neruda 0., Prouza Z., Bednář J.; katedra doziaetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT. Praha Vojenský lékařský výzkumný a doákolovací ústav JEP, Hradec Králové Biofyzikálni ústav FVL UK, Praha Ústav jaderného výzkumu, Řež

Diskutuje ее pojem relativní biologické účinnosti ionizu­ jícího zářeni, zejména při arovnáni zářeni gama a neutronu. Ukazujl se fyzikální omezeni tohoto pojau a obtíže při inter­ pretaci radiobiologických jevu na jeho základě. Uvádějí se ta­ ké dozimetrické zdroje chyb ve stanovení RBE v makroskopických i mikroskopických biologických objektech.

31

STANOVENÍ NEURONOVÉ DÁVKY A J E J Í DISTRIBUCE NA ZÁKLADĚ MĚŘENÍ AKTIVIT INDUKOVANÝCH NEUTRONY V BIOLOGICKÉ!! OBJEKTU

Heřmanská J.. Prouza Z., Solnička H., Hanák V.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Hraba Biofyzikální ústav FVL UK, Praha Ústav hygieny práce UP, Kamenná Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha

Stanovení dávky od neutronu na základě měřeni indukova­ ných aktivit (24Na, a 2 P ) v biologickém objektu má z hlediska havarijní dozimetrie neutronů, zejména dozimetrie v jaderně' energetických centrech,význam jednak jako metoda pro primární selekci osob, jednak Jako metoda pro stanovení střední celotělovó dávky, popřípadě její distribuce v objektu. Hodnoty dávky získané v experimentech provedených na zná­ mém moderovaném Štěpném spektru jsou diskutovány s ohledem na praktické využíti metody v případě neznámého spektra podobné­ ho typu a neznámé orientace objektu vzhledem ke směru dopada­ jícího svazku neutronu. Pro potřeby havarijní dozimetrie neutronů jsou uvedeny chyby stanovení neutronové dávky pro oblast tepelných, inter­ mediálních a rychlých neutronu, způsobené neznalostí výše uve­ dených faktorů. Výsledky jsou srovnány s hodnotami dávky sta­ novenými pomocí pevných vzorku Na; v oblasti rychlých neutronů je provedeno srovnání а údaji některých dalších dozimetrických systému použitých v rámci československých srovnávacích měření. Při známé orientaci objektu vzhloddm ke svazku neutronů lze na základě měření celotělové indukované aktivity Na sta­ novit s přesností 30-40% dávky větší než 1.10*2J.kg"1, s chybou 15-20% dávky větái než I.10_1J.kg" . V případě neznalosti orien­ tace objektu je hodnota dávky v limitních případech (tj. frontál­ ní a dorsální ozáření) v závislosti na spektrální oblasti dále

33

zatížena cbybou maximálně 30%. Je-li ke stanoveni dávky použito kombinace indukovaných ak­ tivit Na a T 1 , lze chybu způsobenou neznalosti orientace ob­ jektu podstatně snížit na základe odběru několika vzorku z vla­ sové pokrývky hlavy.

33

MĚŘENÍ SPEKTRA NEUTRONŮ V AKTIVNÍ ZÓNĚ REAKTORU ŠH-0 AKTIVAČNÍ METODOU

Hogel J., Vespalec H.; Závod Výstavba jaderných elektráren, Plzeň

V referátu jsou obsaženy výsledky míření spektra rezo­ nančních a rychlých neutronu v aktivní zóna reaktoru SR-0 a palivea IRT-M aktivační Metodou. Spektrua v rezonanční obla­ sti (1 eV ; 10 keV) jsae předpokládali ve tvaru Q % /E» přičeaž konstanta J I . (hustota toku neutronů na jednotku letargie) byla určena z nasycených aktivit radionuklidu vzniklých v re­ akcích 197 Au(n,jO. 55iln(n,^>. ^Culn,^) a a3 Na(n,/). Ooainantni rezonance těchto reakcí jsou při energiích neutronu 4,9 eV, 337 eV, 557 eV a 2,85 keV. lléi a zlato byly použity v kovové foraé (plech ti. 0,1 aa), aangán a sodík ve foraé epoxy + Na» CO, resp. epozy * KlinO.. Detektory byly ozařovány v Cd mi­ skách o síle stány 1 aa. Pro aéřenl spektra v rychlé oblasti byly využity následu­ jící reskce: U 5 I n ( n , n ) . 6 *ín(n,p). ^Niín.p), 27 Al(n,p), 5e Fe(n,p», ^Hfín.p) а 27А1(п,«.). Nasyceno aktivity vzniklých radionuklidů, přepočtené na 1 jád­ ro, jsou použity jako vstupné hodnoty pro výpočet spektra poaocí kódů SÁNO II, RDHM a COCK ROACH. Aktivity detektoru byly zářeny scintilační sondou s kry­ stal ea NAI(Tl), Ь 45 x 50 aa a koaxiálnía polovodičovýa Ge-Li detektore* o aktivnía objeau 76 ca . Obé aparatury jsou abaolutaé okelibrovány.

34

SCINTILAČNÍ SPEKTHOHETR S KRYSTALEK STILBENU

Holman H.. Hařik P., Franc L.; Závod Výstavba jaderných elektráren, Plzeň

Měření spekter neutronů a gama záření v jejich smíšeném poli nachází široké uplatnění'při výzkumu a ověřováni ochran reaktorů, studiu vlivu zářeni na vlastnosti Materiálů a dozioetrii reaktorového záření. Jednou z metod umožňujících tato měřeni je scintilaění spektrometrie využívající jako detekto­ ru monokrystalu stilbenu, případně některých druhu kapalných ecintilátorů, které dovolují oddělení neutronů od gama záření podle průběhu scintilačního impulsu (tzv. metoda p.e.d. pulse shape discrimination). Rozhodující interakcí pro regi­ straci neutronů monokrystalem stilbenu (CjjH.n) je pružný roz­ ptyl neutronů na jádrech vodíku, pro registraci gama záření pak comptonovský rozptyl. Na našem pracovišti používáme scintilační spektrometr s krystalem stilbenu pro měřeni spekter neutronů v oblasti ener­ gií 0,5 i 15 HsV a spekter gama záření v oblasti 0,4 i 10 MeV. К jeho přednostem patří především vysoká citlivost detekce neut­ ronů i gama záření a poměrně dobré energetické rozlišení. Ome­ zujícím faktorem jeho použitelnosti je dost nízká maximální 3 —1 měřitelná četnost impulzů (~5.10 s ). Náplní práce je stručný rozbor používané p.e.d. metody diskriminace záření gama, popis metodiky vlastního měření a jeho vyhodnoceni a dále příklady naměřených spekter neutronu a záření gama.

35

HISTOLOGICS ТУРУ PLICNÍ RAKOVINY VE VZTAHD К RŮZNÝM PODMÍNKÁM RADIAČNÍ EXPOZICE

Horáček J., Ševc J., Plaček V.; Okresní ústav národního zdraví, Karlovy Vary Institut hygieny a epidemiologie - Centrum hygieny záření,Praba Ostav hygieny práce UP, Kamenná

Absolutní četnost malobunéčného a epideraoidnlbo typu pro­ fesionálního plicního karcinomu významné stoupá v závislosti na výši radiační expozice. Ve střední expoziční kategorii do 399 WLM byl zjištěn vý­ znamně vyáíi řzeetup nalobuněčného typu. Ve vyšších expozič­ ních kategoriích stoupl počet typu malobunéčných i epidermoidnlch. Významnou se ukázala i závislost na časovéa průběhu kumu­ lace expozice. V podskupině C, kde byly roční radiační expozice zpočátku nízká a později stoupaly, byl vysoce významný vzestup absolutní četnosti malobunéčných karcinomů. V podskupině A, kde roční radiační expozice byly nejvyáéi na počátku, byl vysoce významný vzestup malobunéčných i epideraoidnich typu. V podskupině В s rovnoměrnou kumulaci expozice byl vzestup vdech základních bistologických typů plicnlch karcinomů rovno­ měrný. Lze předpokládat, ie absolutní četnost dvou rozhodujících histologických typů profesionálních karcinomů (tj. malobuněčného a epidermoidního) může být ovlivněna a. velikostí kumulované radiační expozice b. časovým průběhem kumulování expozice с věkem osob při vstupu do expozice.

36

PŘÍSPĚVEK RADIAČNÍCH EXHALACÍ К OZÁŘENÍ OBYVATELSTVA V OKOLÍ ĎJV ŘEŽ

Horyna J.; Ústav jaderného výzkumu, Řež

Na základě výsledků měření aktivity radiačních exhalaci a Meteorologických prvku byly vypočteny dávky vnitřního a vnějšího ozářeni obyvatelstva v okolí ÚJV Řež. Výsledky ukazu­ jí, že tyto dávky jsou pouze zlomkem mezních dávek pro jednot­ livce z obyvatelstva, stanovených předpisy o ochran* zdraví před ionizujícím zářením.

37

MĚŘENI RADIOAKTIVITY OVZDUŠÍ NA PRACOVIŠTÍCH ÚJV ŘEŽ

Ho rýna J., Pražáková ti.; Ůatav jaderného výzkumu. Řež

V referáte jsou popsány metody odběru vzorků, měřicí pří­ stroje a hodnocení závažnosti kontaminace ovzduší na pracovi­ štích ÚJV. Přehled několikaletých výsledků ukazuje, že dodržo­ váním vhodných pracovních postupů je možno zabránit nepřípust­ né kontaminaci ovzduSl.

38

KONTROLA RADIAČNÍCH EXHALACÍ V ÍJV REŽ ZA NOffltÁLNÍHO PBOVOZtT

Horyna J.. Hájek P., Keller U.; Ústav jaderného výzkumu, Řež

V referáte je popoan způsob kontroly a hodnocení závažno­ sti úniku aktivity ezhalaceai. Jsou uvedeny vlastnosti použi­ tých přístrojů a zkušenosti z provozu.

39

POZNATKY Z MONITOROVÁNÍ PŘI PRÁCI S TRITIEM

HouSková II., Náměstek L., Huni E., Čajková A.; Institut hygieny a epidemiologie - Centrue hygieny záření, Praha

V letech 1971-1975 jsae studovali vnitřní kontaminaci tri­ tiem v laboratořích neutronového generátoru VÓHŽ, při výrobe tritiovaných sloučenin v ÉVVVH a v R.I. laboratoři Biologické­ ho ústavu ČSAV a při výrobě speciálních výbojek v Tesle Vrch­ labí. Aktivitu tritia jsme měřili metodou kapalných scintilátorů a to v moči ve Гогтб НТО а organicky vázaného, ve výdechovém vzduchu jako НТО a v ovzduéí ve formě plynr.é, НТО а sorbované na částicích. К vnitřní kontaminaci tritiem dochází u vsoch pracovníku na pracovištích různého typu, av&ak v různém rozsahu, v závislosti na prováděna práci a typu pracoviště. NejvětSi dávkové úvazky jsme zjistili u osob při výrobe znač­ kovaných sloučenin v ÚVWB. Na pracovištích tohoto typu je vétíi možnost kontaminace tritiem absorpci kůží při častém styku se znečištěnými povrchy aparatur, skla apod, a dochází zde také snadno к nehodám při zpracováváni vysokých aktivit tritia roz­ manitými chemickými operacemi, prováděnými většinou ve skleně­ ných aparaturách za různých teplot a tlaku. Na pracovišti neut­ ronového generátoru dochází к vnitřní kontaminaci zpravidla jen při rísikových praceeh, jako je výměna terčíku, manipulace s terčíky, čiětěnl generátoru, generální úklid pracovišti, niko­ liv při normálním provozu. Rozdílný je podíl plynného tritia v ovzduéí těchto dvou typu pracovišt. V ÚVWB je objemová akti­ vita HT až o 2 1/2 řádu vy&sl než objemová aktivita НТО i mimo práci s plynným tritiem, u neutronového generátoru dosahuje ak­ tivita HT maximálně třetiny aktivity НТО během výměny terčíku, při normálním provozu je poměr 1:10. Dalši rozdíly jsou v obsa­ hu organicky vázaného tritia v moči kontaminovaných osob. Při výrobě značkovaných sloučenin jsme nacházeli proměnné, někdy vysoké aktivity organicky vázaného tritia, u neutronového gene­ rátoru dosahovalo organické tritium maximálně jednotek procent

40

celkového tritia, nejčastěji bylo zcela neměřitelné. Důvodem může být jednak rozdílný poměr forem tritia v ovzduší těchto dvou typů pracoviát, jednak při výrobě značkovaných sloučenin není vyloučena možnost kontaminace těkavýrai organickými slouče­ ninami, natritiovanými v některé fázi přípravy. Mezi úrovní vnitřní kontaminace osob a aktivitami tritia v ovzduší není přírá úměrnost a monitorováni vnitřní kontaminace je potřebné pro zjištění osobní expozice pracovníků.

41

FAKTORY ZESLABENÍ ZÁŘENÍ GAMA TENKÝMI VRSTVAMI KONSTRUKČNÍCH MATERIÁLŮ

Honig A.; Vysoké učeni technické. Ústřední středisko radiační defekto­ skopie, Brno

Při dimenzováni ochranných stěn radioizotopových labora­ toří i jiných staveb nukleárního průmyslu se používalo expo­ nenciálního vztahu zeslabeni gama zářeni materiálem, korigova­ ného pro mnohonásobný rozptyl. Takováto korekce se zaváděla vzrůstovým faktorem B. Výpočet platil potom pro ňiroké svazky záření. V uplynulé dobé bylo nalezeno několik funkci pro přib­ ližné vyjádření vzrůstových faktorů. Snahou byla jednoduchost výpočtu při dostatečné přesnosti. Nejjednodušší funkce pro vy­ čísleni vzrůstového faktoru mohou být lineární a kvadratické. Nejznámější funkce pro vzrůstové faktory vypracovali Taylor, Capo a Berger. Nékteré vzrůstové faktory běžně používaných ma­ teriálů byly publikovány H. Goldsteinem a J.E. Wilkinsem. Tito autoři uvádějí výsledky v nekonečných mediích pro sedm materiá­ lů a pro devět energií zdroje. Vzrůstové faktory představují plynulé funkce energie a protonového čísla stínícího materiálu. Vzorec se dvěma parametry, který navrhl M.J. Berger a zno­ vu zavedl A.B.Chilton a jiní má výhodu lineárního tvaru a dob­ ře vyhovuje v celém rozsahu energií a tlouětěk. Existuje mnoho jiných možných forem vzrůstových faktorů, jak např. uvádí J.H. Kubbell. Tyto jsou věak obecně složitějsi než zde citované tvary. Při stanoveni faktorů zeslabení pro olovo, ocel, beton a vodu bylo použito Taylorova vztahu pro stanovení vzrůstových faktorů expozice. Práce obsahuje podrobné tabulky zeslabeni v závislosti na tlouiice materiálu a energii dopadajícího gama záření.

4a

NEUTRÓNOVÁ SPEKIKOliETRIA PRI POUŽITÍ AKTIVAČNÝCH DETEKTOROV A KÓDU SAMO II

HrabovcovA A., Nikode»»vá D.; Výskuaaý ústav hygieny práce a chorôb z porolania, Bratislava

Pri Medzinárodnom porovnaní vyhodnocovacích netód sta­ novenia energetického rozdelenia neutrónov z aktivainýcn aeraní sa ukázala «etóda SAND II ako najlepšia. Táto aetóda je iteracná a vychádza z určitého zvoleného nultého priblíženia hľadaného spektra, ktoré sa v dalSOB postupe uprosňuje. V referáte budú na niekoľkých teoretických m experimen­ tálnych spektrách ukázané riešenia pri použití tohto postupu a diskutovaný vplyv voľby nultého priblíženia, zostavy aktivacných detektorov (pokrývajúcich celú sledovanú oblasť ener­ gií) a požadovanej presnosti Meraní na výsledné spektrua.

43

POUŽITÍ NEUTKONOVÉ RADIOGRAFIE К JEMNÉMU MAPOVÁNÍ POLÍ TEPELNÝCH NEUTRONŮ

Hrdlička Z., Prouza Z.; Ústav Jaderného výzkumu, Řež Biofyzikální ústav FVL UK, Praha

V referátu se pojednává o možnostech použití neutronové radiografie к mapováni jemné struktury rozložení intenzity v poli tepelných neutronů. Je podán přehled vhodných konversnich materiálů,základ postupu neutronové radiografie a metodický po­ stup vyhodnoceni filmů«včetně techniky densitografíckého měřeni. Déle je popsán postup konkrétní aplikace metody při mířeni roz­ ložení neutronů v dutině hrudníku lidského fantomu, ozařovaného v komoře tepelné kolony reaktoru VVH-S v Řeži. V závěru jsou ukázány další možnosti a cesty к mechanizaci a automatizaci postu­ pu vyhodnocování filmového záznamu s použitím strojně početní techniky.

44

JEDNODUCHÝ CELOFÁNOVÝ DOZIUEIH PRO STANOVENI VYSOKÝCH DÁVEK

Hruška J.: Laboratoř radiologické dozinetrie ČSAV, Praha V doziaetrii se často využívá kolorizace nebo dekolorizace barevných folii. Tyto Metody váak většinou vyžaduji použití folií s přesně definovanou tloušikou a optiaálnlmi optickými vlastnostmi. V práci je popsán jednoduchý způsob stanovení vysokých dávek pomoci barevného celofánu, založený na změně rychlosti vymývání organického barviva v ozářeném celofánu a navržen postup pro použiti v dozimetrii.

45

VÝPOČET RADIAČNÍ ZÁTĚŽE Z KONTAMINUJÍCÍCH RADIONUKLIDŮ V RADIOAKTIVNÍCH PREPARÁTECH POUŽÍVANÝCH V NUKLEÁRNÍ MEDICINE

Husák V., Král M., Krakova U., Kopecký P.; Oddělení nukleární medicíny FN a LF UP, Olomouc Laboratoř výpočetní techniky UP, Olomouc Ústav jaderného výzkum, Heí

Kontaminující radionuklidy obsažené v radiofai-makách ap­ likovaných vyšetřovaným osobám v nukleární medicine jsou neu­ žitečné pro vlastní vyšetření a navíc způsobuji nežádoucí přídatuou radiační zátěž. Stálá kontrola úrovně kontaminantů v radiofarmakách a výaledné radiační zátěže představuje součást systému radiační ochrany pacienta v nukleární medicíně. Hod­ noceni radionuklidové čistoty je zvláště důležité při vývoji nových radioaktivních preparátu pro aplikace v lékařství. V předkládaném sdělení je popsán program pro výpočet ra­ diační zátěže z radiofarmak a kontaminujících radionuklidů na počitači, sestavený na základě nejnovějších informací vyda­ ných výborem MIRD a Národní laboratoří v Oak Ridge v r. 1975. Program zahrnuje výpočet kumulovaných aktivit vycházející z údajů; a předpokladů o distribuci a kinetice radiofarmak a kontaminantů, výpočet konstant absorbované dávky z přeměňováno schématu radionuklidů, vlastní výpočet dávek a závislosti přídatné radiační zátěže z kontaminantú na čase, jenž uplyne od výroby do aplikace preparátu. Jsou uvedeny praktické aplikace R7 programu pro hodnoceni radionuklidové čistoty preparátů Qa a In vyráběných na cyklotronu.

46

EMISIA FOTONEUTHÓNOV A ICH VPLYV PRI MERANÍ ONESKORENÝCH NEUTRÓNOV NA ENERGETICKOM REAKTORE HúStava š., Melichar Z.; Výzktuuiý úatar energetický, Jaslovské Bohunice

Pri aoraní oneskorených neutrónov v chladivé energetických reaktorov treba urôiť vplyv zložiek pozadia. Význaomou zložkou je csjisia fotoneutrónov. V referáte aú popísané zdroje žiarenia gama, tvorba a hu­ stota toku fotoneutrónor v závislosti na rôznych podmienkach. Je stanovený vplyv zložky fotoneutrónov pri aeraní oneskorených neutrónov pre energetický reaktor VVER. Výsledky uvedené v práci slúžia k optimalizácii aetód me­ rania porúch palivových článkov za prevádzky reaktora.

47

VÝZNAM KLASIFIKÁCIE HAVÁRll NA JADROVÝCH ENERGETICKÝCH REAKTOROCH PRE PLÁNOVANIE OPATRENÍ DOZIMETRICKÉHO CHARAKTERU

Chorvát D.; Výskumný ústav hygieny práce a cborob z povolania, Bratislava

V práci sa diskutuje vhodnosť systému, dovolujúceho urobiť definované odhady expozície človeka po úniku rádioak­ tívnych látek z reaktora, alebo z iných zdrojov rádioaktivi­ ty. Analyzuje sa podrobnejšie klasifikácia havárií pre existu­ júce typy energetických reaktorov, pričom sa uvádza rozbor roz­ voja havárii v jednotlivých klasifikačných triedach a tosm zod­ povedajúca charakteristika takéhoto procesu definovaným spekt­ ra* dozimetrických a rádiologických parametrov. V tejto súvi­ slosti sa diskutujú nároky na dozimetrické systémy z hl'adiska poskytnutia úplnosti výpovedí o sledovanom procese a zvažuje sa Špecifiká odpovedi takéhoto systému v jednotlivých situáci­ ách. V závere sa hodnotia možnosti využitia takýchto odpovedí v radiačnej hygiene.

48

NIEKTORÉ VÝSLEDKY APLIKÁCIÍ MEHANIA NÍZKYCH AKTIVÍT

Chrapan J., Lesay P., Oravec J., Usačev S.; Katedra jadrovej fyziky PF UK, Bratislava

3 Na proporciálnoa počítači s účinným objeaoa 1000 m sa od roku 1967 určuje na Katedre jadrovej fyziky PF UK v Bra­ tislave obsah rádiouhlíka v organických Materiáloch. Väčšina prác súvisí s určenia veku geologických a archeologických vzo­ riek do 30 000 rokov. Uvádzajú sa výsledky datovania pôd, vzo­ riek z lokality Bratislava "Vodná veža". Študuje sa závislosť odpadu vzorky pri spracovaní od jej veku a citlivosti Metódy pri súčasných a velmi starých vzorkách.

49

KONCENTRÁCIA TRÍCIA A JADROVEJ ELEKTRÁRNE

C V ATMOSFÉRE A VODÁCH T OKOLÍ

Chudý a*., Šaró Š., PoTinec P.; Katedra jadrovej tjzikj PF UK, Bratislava

Uvádzajú aa výsledky •erania koncentrácie trícia a uhlíka 14 T rôznych zložkách životného prostredia v okolí elektrárne A 1, zíakané v priebehu jej prevádzky. Na základe dlhoročného sledovania koncentrácie trícia a uhlíka v lokalite tejto elekt­ rárne je nožné robiť niektoré závery o vplyve prevádzky jadro­ vej elektrárne na hladinu týchto rádionuklidov v ataosfére a vodných tokov.

50

VLASTNOSTI ELEKTRONOVÉHO SVAZKU LINEÁRNÍHO OHVCHLOVAČE ELEKTRONE ÚJV

Janovský I., Teplý J.; Ústav jaderného výzkumu, ftež

Jsou presentovány výsledky mířeni zeslabení elektronové­ ho svazku ve vzduchu a hliníku a hloubkového rozložení dávky ve vodě a plexiskle, příčného dávkového profilu svazku a celko­ vé energie záření v Jednotlivých pulsech. Byla provedena měřeni elektrického proudu, dozimetrie ten­ kými fóliemi, kalorimetrem a cheaickýsi doziaetrem.

51

MONITOROVÁNÍ HÍZKOENEHGETICKfCH ZÁŘIČfi BETA ZVLÁŠTĚ

fy

Jašanorský P., Šimečkové H., HarSál J.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů, Praha

Je popsán způsob sledováni koncentrace fy v ovzduáí ak­ tivních práčovišt, kombinovaným využiti* absorpčního dozimetru H a jednoduchého monitoru H s ionizačními komorami. Jsou uvedeny vlastnosti absorpčních dozimetrů a monitoru s ionizačními komorami. Jsou diskutovány takto získané výsledky a porovnány s vý­ sledky získanými měřením exkretů. Uvedeným způsobem lze spolehliví indikovat koncentraci fy v ovzduší, representujícl méné než 10% nejvyšáího přípustného přijmu.

52

SOUČASNÝ STAV V STANDARDIZACI

M

C

Kite J.; Ústav pro výzkua, výroba а využiti radioizotopu, Praha

Vzhledem к stále se roziiřujicimn použití sloučenin С v nejrůznějších oblastech je kladen stále větáí důraz na stan­ dardizaci. V příspěvku jsou rozebrány cheaické sloučeniny používaná pro standardizaci a diskutována vhodnost pro absolutní aéfenl. V druhé části jsou diskutovány jednotlivé druhy standar­ dizace: a) použití interních plynných počítačů b) stopovací metoda za použití 4pí proporcionálního počítače c) stopovací metoda za použití kapalných acintilátoru d) ostatní metody.

53

ČESKOSLO 2NSKÝ ETALON PRO EXPOZICE V OBORV ZÁŘENÍ GAMA

Kliuipar J., Jirouáek P.; Laboratoř radiologické doziaetrie ČSAV, Praha

Y referátu jsou podány výsledky měření expozičních rychlo­ stí na etalonorých svazcích Co a Cs aadarského Metrologického ústavu v Budapešti (OMH), provedená pracovníky LRD ČSAV a zástupci jiných státu RVHP (tj. MLR, NDR, PLR a SSSR). Výsledky měření všech účastníků se shodovaly v Bězích udávaných aěficích chyb. Jejich střední hodnota mute být v aezlch + 1,6% pokládána za správnou, límt vznikl společný etalon RVHP pro expozici v obo­ ru, záření gaaa.

54

VfZNAH A UŽITEČNOST Ш Ш MET HI CKÉ VtLIČINT EXPOZICE

Klumpar J., Buřina I., Thomas J.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha Institut hygieny a epidemiologie, Centrum hygieny záření, Praha Doziaetrická veličina expozice něla veliký a zásadní vý­ znam pro vznik a rozvoj exaktního dávkováni v radiologii. Přihlédneae-li váak к nynéjěia metroiogickým potřebám radiační hygieny, klinické radiologie, radiobiologie i jiných oborů,dojdene к závěru, že je tato veličina Již postradatelná. Expo­ zice sama о sob* není předmětem zájmu, ale je jim obvykle dáv­ ka v nějakém materiálu ve stejném bode, nejčastéji dávka v měkké tkáni. Převod ae dosud uskutečňoval většinou bez výpoč­ tů na základě přibližné ekvivalence dávky 1 radu v tkáni ex­ pozici 1 rentgenu s přesností obvykle dostatečnou vzhledem к přesnosti měření a sledovanému cíli, např. porovnání s hygie­ nickými dávkovými limity. Při důsledném zavádění mezinárodní­ ho systému jednotek vznikají nyní praktické problémy, kterým by bylo radno se vyhnout. Dosavadní údaje stupnic doziaetrických přístrojů či odvozených hygienických limitu, majl-li být nadále v jednotkách expozice, je nutno převést z R na C/kg násobením součinitelem 2,58.10"*. Pro praktické použiti je pak oviem v zápětí nutno expozici v C/kg převést na dávku v J/kg = Gy dělením součinitelem, jehož hodnota je pro nejčastě­ jší případ tkáňové dávky zhruba 2,7.10~3, což Je vlastně dosti přesně stonásobek hodnoty použité před tin. Bylo by proto praktické a přitom bez újmy na exaktnosti a přesnosti vyjádře­ ní používat mleto expozice jí odpovídající dávku v měkké tkáni standardního složeni, v podmínkách elektronové rovnováhy a ve volném prostoru. Bylo by také užitečné, aby tato veličina časem obdržela krátký výstižný název, řekněme: "standardní dávka". Na metodách základní etalonáže se tím nic neaěni. Expozice sta­ novená otalovonou ionizační komorou se jen převede na kermu

S3

ve vzduchu nebo přímo na dárku те vzduchu. V obou případech se vyjádří v jednotkách gray. IS výjimkou fotonu vysokých energii je převodním součinitelem f/e = 33,7 J/C, téměř nezávisíc! na energií). V oboru nad 32 ÍJ = 200 keV může být dávka ve vzduchu nahrazena dávkou v grafitu, jíž je v mezích přesnosti měřeni Čí­ selní rovna. To je výhodné s hlediska návaznosti na obor nad 0,48 pJ * 3 HeV, kde již není expozice definována, a vhodným zá­ kladem etalonáže je pravé dávka v grafitu stanovená kalorimetri­ cky nebo iontometricky. Pro praktická míření je ovšem vhodné vý­ sledky primární etalonáže převést na společnou základnu "tkáňo­ vé standardní dávky". Za základ převodu ее zdá nejvhodnější zvo­ lit jako referenční fotony o energii 106 fJ * 0,662 HeV případ­ ně 200 fJ = 1,25 HeV, pro které shodně odpovídá vzduchová 8,69 mGy a expozici 0,258 mC/kg = 1 R "tkáňová standardní dávka" 9.57 mGy. Při tom v celém rozsahu energií fotonu od 0,8 fJ = 5 keV do 3,2 pJ * 20 UeV se poměr tkáňové a vzduchové dávky liší od hod­ noty pro navrženou referenční energii nejvýše o +1 % nebo -6 %, energetická závislost detektoru vyjádřená v "tkáňové standardní dávce" bude lepším měřítkem kvality detektoru; nebude se však u běžných přístrojů téměř lišit od dosavadní závislosti vyjádřené v expozici. Pro běžné přístroje vzhledem к jejich přesnosti a správnosti kalibrace zjevně do doby jejich překalibrování posta­ čí počítat s tím, že 1 R na dosavadní stupnici odpovídá 10 mGy. Stejné ekvivalence se do vydání nových předpisu užije pro hygie­ nické limity uvedené v jednotkách expozice.

56

PROBLEMATIKA OSOBNÍ DOZIHETRIE ZÁŘENÍ CAHA NA JADERNÝCH ELEKTRÁBNÁCH

Klusoň J., Kusí lek í..; Katedra doziaetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha

Referát vychází z eaperiaentálniho stadia polí záření gaaa proTádénébo na JE A-l Jaslovské Bohunice i z publikovaných aateriálů o polích záření gaaa na JE typu W E B . Stručně shrnuje hlav­ ní rysy koncepce osobní doziaetrie záření gaaa na JE typu W E B , navrženo autory, a dále se zabývá problematikou vysokoenergetických složek ve epektrech fotonu v provozních prostorách JE a v blízkosti technologických zařízení. Zejaéna je diskutována otázka záření gaaa N. Na základe odhadu příspěvku vysokoenergetických složek к celková dávce záření gaaa jsou určeny požadavky na potřebný energetický rozsah doziaetrů. Zalněný odhad se provádí na základe rozboru naměřených scintilacnícb spekter záření gaaa.

57

ETALONÁÍ ZÁňENÍ X NÍZKÝCH ENERGIÍ

Kodl O.; Institut hygieny a epidemiologie - Centrum hygieny záření, Praha

V příspěvku jsou uvedeny výsledky práce na vybudování zá­ kladního etalonu expozice a expozičního příkonu rentgenového zářeni pro rozsah energií od 5 keV do 35 keV. Vedle popisu a určeni základních parametrů etalouové ionizační komory, sta­ novení jejích opravných koeficientů a odhadu chyb při stanove­ ní expozice (expozičního příkonu), budou uvedeny výsledky me­ zinárodního porovnání národních etalonů členských zeaií RVHP v rozsahu energií 5 - 3 5 keV.

58

NĚKTERÉ ASPEKTY PŘI STANOVENÍ PLOCH JEDNODUCHÝCH Л SLOŽENÝCH PÍKO TOTÁLNÍ ABSORPCE

Kokta L., Vlček J.. Hoápee U., Dryák P., Novotná P.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů,Praha

Je poukázáno na některé praktické aspekty při výpočtu plocb «ložených fotopíku při automatické analýze spekter, získaných pomocí Ge(Li) detektoru a zpracovávaných počíta­ čem Varian 620-L a HP 9830. Jsou uvedeny omezující vlivy při analýze a vliv experimentálního uspořádání (záříc,detek­ tor, analyzátor, počítač).

50

URČOVANIE EXTRÉMNE NÍZKYCH KONCENTRÁCIÍ THÍCIA BEZ PREDCHÁDZAJÚCEHO IZOTOPICKÉHO OBOHACOVANIA VZORIEK

Kollár J., Klimentovfe V.; Výskumný ústav hygieny práce a chorôb z povolanie,Bratislava Prírodovedecké fakulta UK, Bratislava

V práci je popísaný postup pre určovanie extréme nízkych koncentrácií trícia vo vodných vzorkách bez ich predchádzajú­ ceho izotopického obohacovania. Pri spracovaní vzoriek boli pou­ žité komerčne dostupné gelové systémy INSTAGEL a M0N0PHASE-40 (Packard Inatr.Co.). Vzorky boli merané na prístroji PackardTHICARB-3320, na ktoroa boli prevedené niektoré zaeny proti pô­ vodnému stavu: a) bola vymenená aeracia komôrka za typ, ktorý umožňuje efektív­ nejšie zbieranie scintilácie, fotokatódami fotonásobicov, b) bola prevedená kompletná dekontaainácia prístroja a realizova­ né opatrenia, ktoré aall redukoval podiel faloäných koincídenčných pulzov generovaných elektronikou prístroja, c) bola uskutočnené výmena fotonásobičov za párovanú dvojicu vy­ braných fotonásobičov typu RCA 4501, ktorá umožnila dosiah­ nu! relatívne vysokú úcinnost detekcia (E = 26,4% pre 47% kon­ centráciu vodnej vzorky) pri dobrých Šumových parametroch (B = 5.3 IPM). Bol zistovaný vplyv takých faktorov ako reproducibilita, druh použitej meracej nádobky, meraný objem vzorky, meracie pa­ rametre a vplyv fosforencie na cltlivost merania. Výsledkom týchto vyšetrení bolo zistenie optimálnych podmienok merania cha­ rakterizovaných hodnotou "figúre of aerit"-FH = 543. Účinnosi merania dosahované pri meraní prírodných koncentrácií trícia je 50 VD/IPH, resp. 75 TU/IPH pri použití systému MOHOPHASE-40. Metóda bola použitá pri určovaní koncentrácií trícia v pit­ nej, povrchovej a dunajskej vode. Navrhnutý postup umožňuje mo­ nitorovanie väčšiny súčasných predpokladaných hladín trícia v bio sfére, 60

MONITOROVACÍ SYSTÉM KONTROLOVANÝCH PÁSEM V ÚJV ŘEŽ

Krotil J., Bažant Z., Brož J., Štoffa V., Kutzendórfer J.; Ústav jaderného výzkumu. Řež V referátu podávají autoři přehled o zřízeni kontrolovaných pásem v ÚJV Řež na podkladě vyhlášky 59/72 Sb. Ministerstva zdra­ votnictví o ochraně zdraví před ionizujícím zářením a způsobu pro­ váděni provozních kontrolních měření, vyplývajících z jednotlivých bodů této vyhlášky. Aby bylo možno splnit požadavky hygienické a dozimetrické kontroly, musí monitorovací systém obsahovat tyto obory: 1> dozimetrické vyhodnocení expozic pracovníků 2) detekci objeiaových aktivit ovzduší 3) detekci povrchové kontaminace osob 4) detekci povrchové kontaminace předmětu a ploch 5) detekci kontaminace poranění 6) detekci deponované aktivity v těle u pracovníku s rizikem vnitřní kontaminace. V e zprávě se popisují typy používaných provozních přístro­ jů, způsob jejich využiti při zavedených technicko-organizaěnícb opatřeních, způsob cejchování a montáže a uvádí ae způsob pro­ vádění provozní kontroly a nastavení mezi signální úrovně. Základem celé dozimetrické kontroly je přechod z nižšího stupne monitorovacího systému (nepř. detekce kontaminace osob jednoduchými přístroji typu RUST-Я) podtupné na vyáéí stupeň (až к detekci depozitu in vivo). Velmi důležitou otázkou je rychlost získání potřebných úda­ jů, jejích evidence a vytříděni, kdy je snaha řešit tuto otázku použitím výpočetní techniky. V závěru jsou uvedeny zkušenosti s monitorovacím systémem kontrolovaných pásem i řešení obtíží, aby byl splněn duch vyblááky 59, zrláďté pak na pracovištích, které byly uvedeny v provoz dlouho před uvedením citované vyhlášky v život.

61

К RADIAČNÍ ZÁTĚŽI PRACOVNÍKA РЙ1 PHÁCI S HAUIOFABHAKY

Kudrna J., Vojtíšek O.; Odděleni hygieny zářeni HS-NVP, Praha

Při neustále roatoucim použiti krátkodobých radionuklidů na odděleních nukleární Medicíny dochází u pracovníku ke zvyšováni radiačního rizika. Vzrůstá radiační zátéž rukou, zej•éna prstu. К hodnoceni této zátěže ve vztahu k aaxi*álně pří­ pustný* dávka* stanoveny* vyhláškou bylo provedeno dlouhodobé •ledováni expozic rukou pracovníku při přlpravé a aplikaci radiofaraak na vybraných pracovištích nukleární nedicíny. Sledováni ezpozic bylo prováděno poaocí teraoluainiscenčních doziaetrů. Teflonové disky obsahujicl LiF byly uaíatány přlao na konečolcb prstu. Prstýnkové doziaetry • aluainofosfátovýai skly byly ualstěny jednak na vnitřní, jednak na vnější straně prstu. Pro sledováni časového rozloženi expozic při jed­ notlivých pracovních úkonech bylo použito bezdrátového telemet­ rického přenosu signálu z *alé G.M. trubice (ualsténé na ruce pracovníka) na zapisovač. Výsledky byly porovnány s aěřenlai uváděným v literatuře. Je porovnáno aonitorovánl prstýnkovýai doziaetry, které se za­ vádějí do celostátní doziaetrické služby, s hodnota» ziskanýai teflonový*! disky - LiF. Jsou uvedena ochranná opatření týkající se dávky na prsty při jednotlivých pracovních postupech.

63

DOZIUETHICKÁ ANALÝZA BETATRONOVÉHO PRACOVIŠTĚ KNsP OSTRAVA

Kukačka R., Trousil J., Tobola K.; Oddělení radiační hygieny KHS, Ostrava Ústav pro výzkum, výrobu a využiti radioisotopu, Praha Radioterapeutické oddálení KNsP, Ostrava

V posledních letech přibývá na československých radiote­ rapeutických pracovištích urychlovačů elektronů betatronového typu, schopných generovat brzdové záření o energii 6,4 až 7,2 pJ (40 až 45 MeV). Pro léčebné účely je žádoucí, aby betatronem prokukovaný výrazně nehomogenní svazek brzdného záření byl homogenizován speciálními filtry. Tyto filtry spolu s hmotou měnitelného kolimačniho systému a ozařovaným tělesem jsou pak zdrojem roz­ ptýleného záření, které je nežádoucí. Jeho velikost v oblasti mino svazek nás z důvodů hygienických zajímá jak z hlediska personálu, tak pacientů. V referáte budou podány výsledky měření pole rozptýleného zářeni metodou filmové dozinetrie, používané pro celostátní službu dozinetrie osobní. Bude tak umožněno získat přehled jak o prostorovém rozložení dávkového pole záření tak o jeho ener­ gii. Svými cíli i metodou navazuje tato práce na měření prová­ děno na obdobném pracovišti OÚ v Brně. Jelikož se jedná o betatrony z tohoto hlediska identické, bude sledován zejména vliv odlišného stavebního uspořádání а vnitřního vybavení ozařoven.

63

EXPOZICE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍK0 РЙ1 NEUROBADIOLOGICKÝCH VYŠETŘENÍCH

Kukačka в., D0ubravský J.; Odděleni radiační hygieny KHS, Ostrava Radiologický ústav FH, Olomouc

V některých neuroradiologických vyšetřeni je absolutně nutní trvalí přítomnost lékaře, který v případě nežádoucí re­ akce na kontrastní látku musí přerušit Její přísun a okamžitě zajistit potřebný léčebný zásah. Vzhlede* ke zdržení lékaře u těchto rtg výkonu, jevila se nutnost zjištěni osobních expozic. Informace o dávkové zátěži jsou v literatuře nedostatečné. Pro­ měřovali jsme při tou i expozice, kterým je vystavena sledovaná oblast u pacienta. Expozici jsme u lékařů měřili filmovými dozimetry ÚWVR Praha; u pacientů jsme použili IXD teflonových disků s 7LiF fy. IELEDTNE-ISOTOPES. Dle našich pozorováni, při mozkové arteriografii at již cestou karotickou či vertebrálni, neni radiační zátěž pracovní­ ka nadměrná. (Sledováno u 29 vyšetření). U orbitální flebografie výsledky prokázaly, že jde o výkon, kterému z radiačně hygienického hlediska je nutno věnovat zvý­ šenou pozornost. (Celkem 4 vyšetřeni). Radiační zátěž pacientů je dána obecně druhem vyšetřeni, počtem potřebných snímku a správnou rentgenovou technikou. Na­ měřené hodnoty jsou v souladu se ahorajuvedeným. Příznivějších výsledku by bylo možno dosáhnout jediné citlivějším filmovým materiálem, nebo dalším pokrokem ve vývoji zesilovacích fólií.

64

RADIAČNÍ ZÁTĚŽ PACIENTU РЙ1 RŮZNÝCH TYPECH RENTGENOVÉ KINEMATOGRAFIE

Kukačka R., D0ubravský J., Tobola K., Vysloužil F.; Odděleni radiační hygieny JCHS, Ostrava Radiologický ústav FN, Olomouc Radioterapeutické odděJeni KNsť, Ostrava

Základem rentgenové kinematografie je registrace rychle probíhajícího pohybu běhen prosvěcovaciho pochodu v jeho jed­ notlivostech, který je těžko postižitelný okem; nebo jo to mož­ nost zachycený rentgenový obraz "vícekrát pozorovat" při pomalej­ ší rychlosti. Dnes se provádí především tzv. "kinematografie po­ mocí zesilovače obraitu". Při tomto speciálním rentgenovém vyšetření je pacient vy­ staven velké radiační zátěži. S pokračujícím technickým vývojem rentgenkinomatografickýcb souprav došlo i při tomto typu rentge­ nového vyšetřování ke zlepšení, právě pokud jde o sníženi radiač­ ní zátěže pacienta. Měřili jsme a srovnávali dva způsoby "rentge­ nové kinematografie iíe zesilovačem obrazu" - běžně dostupný způnob, dodávaný a vyráběný n.p. Chirana - a Špičkové zařízení, které pracuje pulzni technikou, fy. G.E.H. USA. V práci předkládáme výsJadky měření. V každém případě při rentgenové kinematografii e«> musí rentgenolog uvážlivě rozhod­ nout, zda radiační zátěž, provázející tuto vyěetřovací metodu, reap, její výsledek, je vyvážen nadměrným ozářením pacienta, zvláště přibližuje-li se vyáetření krajině gonád.

65

SYSTÉH MONITOROVÁ»! VNITÍWl KONTAMINACE PRACOVNÍKC

Кинг E.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Rozvoj využiti radioaktivních látek а jaderné energie vede к růstu možnosti vnitřní kontaminace pracovníků (VK) radioak­ tivními látkami (BL) a tedy i к potřebě zabezpečit účinnou kon­ trolu profesionální expozice z vnitřních zdrojů záření, ta před­ pokládá vhodné metody stanovení RL v organismu i biologických materiálech, metody interpretace údajů měření ve vztahu к dávkám v orgánech, ale též indikace к prováděni vyšetření a hodnocení, i organizační zajištěni systému monitorování. Sledování na různých pracovištích ukázalo, že periodické rutinní monitorování VK Je indikováno jen při necetných pracích 3 131 s trvalým nebo častým risikem VK (např. práce s H, I ) . Pro toto monitorování byly vyvinuty metody monitorování expozice H 131 a. l i obecná metoda hodnocení citlivosti monitorovacích me­ tod a metoda volby intervalu periodického monitorování. Na ostatních pracovištích je stanoveni VK osob indikováno při podezření, že к ni při odchylce od obvyklého procesu mohlo dojít, a opírá se o monitorování pracoviát. Monitorování osob je zde zaměřeno na zhodnocení závažnosti případné VK, především ve vztahu к případným léčebným opatřením a je zabezpečováno sousta­ vou opatření na pracovištích a ve zdravotnických zařízeních. Vý­ znamnou roli v systému monitorování má specializované pracoviště monitorováni VK. V referátu je popsán celkový návrh na uspořádá­ ní systému monitorováni VK v ČSR, jednotlivé komponenty systému jsou předmětem jiných referátů, předkládaných na symposiu.

66

VYHODNOCOVÁNÍ H A D I O C H K O M A T O G K A M O NA TENKÝCH VRSTVÁCH Л ELEKTROFOREOGRAIIECH

Kysela J.; Ústav experimentální botaniky ČSAV, Praha

Radiochromatografie na tenkých vrstvách a délenl látek zna­ čených radioaktivními sloučeninami v polyakrylamidových gelech elektroforézou, jsou významnými analуzačnimi metodami, při nichž se při vyhodnocování používá detekce nukleárními zařízeními. De­ tekce radioaktivity, která je do preparátu vnesena ve formě zna­ čených sloučenin např. zářiči beta, z nichž mnohé jsou nízkoenergetické, vyžaduje pochopitelně zvláštní zařízeni, protože se krom toho jedná často i o velmi nízké aktivity. Z detektorů se zatím nejlépe osvědčily průtokové proporcionální počítače, pracující v geometrii 2pí, opatřené úzkou štěrbinou, pod kterou se rovnoměr­ nou rychlostí pohybuje chromatografická vrstvička nebo výše zmí­ něný gel na podložním sklíčku. Detekovaná radioaktivita je po vhod­ ném zesílení vedena přes integrátor do liniového zapisovacího za­ řízení, většinou o šířce papíru 280 mm. Jako tenkých vrstev je zhusta používáno Silufolu z vlašimského závodu Kavalier, gely jsou připravovány z polyakrylamidových materiálu na podložních sklíčkách. Podle potřeby se u tenkých vrstev používá rychlosti 120 - 600 mm za hod. a to stejných pro preparát i pro zápis. С gelů se používá s ohledem na nízké aktivity a velmi úzké štěrbiny detektoru rychlosti 20 - 120 mm za hod., zatímco pro registrační papír se používá rychlosti vyšších s výhodou lepšího podání rozli­ šeni jednotlivých nkvrn rozdélení. Vyhodnocovací zařízení pracu­ je v rozsahu 100 - 10.000 imp. min? při pozadí počítače cca 20 imp. min.*1

67

SEKUNDÁRNÍ ETALONÁŽ ZÁAlčS GAMA DO 1 0 Cfflq

Látal F., Dryák P., Xita J.; Ústav pro výzkum, výrobu a využiti radioizotopu, Praba

Sekundární etalonáž aktivity gama v ÚVVVR je založena na použiti 4pí gama ionizační komory. V referátu jsou uvedeny dů­ vody pro tento způsob etalonáže. Prostřednictvím IAEA ve Vídni, která zorganizovala mezinárodní srovnávací měření etalonovýcia roztoku (BIPM zavádí analogický systém od r.1970) je českoslo­ venská produkce etalonu navázána na další svatové laboratoře. V budoucnosti bude možno krýt zvýšenou potřebu etalonů zavede­ ním etalonů standardizovaných komorou.

68

UNIVEHZÍLffA "SOHB-GEL" METODA ANALÝZY " " Т е - ZBACENřCH RÍDIOFAHMÁK

MachánV.. Kalinčik M., Viliek Š., Barna K.; Centrálne izotopové pracovisko LP UPJŠ, Košice

Zvyšujúca sa rôznorodost a množstvo "Tc - značených zlú­ čeniu v nukleárnej aediclne prináša narastajúce nároky na určo­ vanie kvality týchto preparátov. Doteraz používané Metódy ako je papierová cbroaatografia, cbroaatografia na tenkej vrstve, adsorpčná stĺpcová cbroaatografia a gelová cbroaatografia sú 99 a_ časovo náročné a vhodné len pre jednotlivé I t - značené rá­ dio f araaká. Novovyvinutá "SOHB-GEL" aetóda spočívajúca na koabinácii adsorpčnej a gelovej chroaatografie odstraňuje väčšinu nedostat­ kov hore uvedených aetód. Bola vyskúáaná na nasledujúcich *Tc - značených zlúčeninách: glukobeptonát, polyfosfát, pyrofosfát, tetracyklín, oxytetracyklín a polytetracyklin. Výhodou tejto aetódy je: - stanovenie nezávisí na anožstve analyzovaného preparátu ai do objeau 0,1 al - stanovenie nezávisí na rýchlosti prietoku elučného činidla (fyziologického roztoku) - elúcie sa robi konátantnýa objeaoa elučného činidla - doba stanovenia kvality preparátu je 5 ainút Vzhládoa k rýchlosti, univerzálnosti a technickej nenároč­ nosti, aohla by táto aetóda najal uplatnenie v rutinnej praxi na oddeleniach nukleárnej aediciny.

69

SKIXETNÍ DÁVKA OD 2 2 4 Ha A JEHO DCEŘINNÝCH PRODUKTŮ (Význam jednotlivých kinetických parametrů pro její výpočet)

llalátová I.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny zářeni, Praha

224 Při výpočtu skeletní dávky od Fa a jeho dceřinných pro­ duktů je třeba respektovat odliánou kinetiku jednotlivých členu rady. Přitom jsou většinou tyto informace v experimentu těžko do224 sazitelaé, jelikož jak Ha, tak i jeho dceřinné produkty mají vesměs krátké poločasy rozpadu, ve spektru gama se významné linie překrývají, apod. Podstatný vliv na velikost dávky má časový průběh retenční funkce Ba ve skeletu, velikort a časový průběh retinované 220 212 frakce Kn, přip. vylučovaná frakce Pb. Z časových průběhů dávek pro různé parametry a různé časové průběhy retenčních funk­ cí lze pak zvolit přijatelné zjednodušení.

70

VÝPOČTOVÉ A EXPERIUENTÁLNE VÝSLEDKY ŠTÚDIA DETEKCIE PRODUKTOV ŠTIEPENIA V DYNAMICKÝCH PODUIENKÁCH ENERGETICKÉHO REAKTORA

llelichar Z., Hústava Š.; Výzkumný ústav energetický, Jaslovské Bohunice

Základnou podmienkou bezpecnej a ekononickej práce reaktora je zaistenie těsnosti obalu paliva pocas plánovaného vyhorenia. Netěsnost je nožné identifikovat meranim unikajúcich produktov ětiepenia poruchami obalu. V práci sú uvedené výsledky výpočtov zmien koncentraci* pro­ duktov S'.iepenia eoltujúcich oneskorené neutrony v závislosti na rdznych podmienkach a je převedená optimalizácia podi'a hustoty toku neutrónov od velkosti poruchy a veťkosti pozadia. Výpoítové výsledky sú konfrontované s meranía v reélnyoh podmienkach na energetickou reaktore. Výpočtový program UENE I a experimentálně práce na reaktore si podkladem pře zvládnutie kontroly porúcb obalu palivových clánkov v prevádzke reaktorov typu VVER v ČSSR.

71

MĚŘENÍ VYŠŠÍCH EXPOZIC ZÁŘENÍ GAMA V REAKTOROVÝCH PODMÍNKÁCH POMOCÍ TLD

Melichar Z.. Spurný Z.; Výzkumný ústav energetický, Jasloveké Bohunice Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

I) energetického jaderného reaktoru je někdy užitečné zí­ skat údaje o polích zářeni gama v místech zvýšených teplot, za provozu о'ату kle nepřístupných. V referátech budou uvedeny některé poznatky a základní vlastnosti TLD pro měření vysokých expozic při zvýšených teplotách cca do 100° C. Při experimentech bylo použito TLD typu LiF a aluninofos­ fátových skel. Získané poznatky možno využít při měřeních na JE.

72

VYUŽITÍ ČEHENKOVOVA ZÁŘENÍ PHO KKŘENÍ NÍZKÝCH AKTIVIT

Uertl F.; Fyzikální ústav lékařské fakulty UK, Plzeň

V úvodu referátu jaou stručně probrány zákonitosti vzniku Čerenkovova zářeni, přičemž je hlavní pozornost věnována otáz­ ce průchodu elektronu vodnýn prostředím. Jeau udány okolnosti, •ajicl vliv na hodnotu detekční účinnosti při měření s běžné užívanými počítači pro Měření s kapalnými scintilátory a uvede­ ny výhody a nevýhody jednotlivých postupu, případná jejich kom­ binací, pro stanovení korekce na zhíáeni. Dále je proveden roz­ bor možnosti použití popisované metody pro aéření nízkých hod­ not sumární aktivity beta, přičemž je kladen důraz na volbu vhodného typu měřicích nádobek. Jsou udány vypočtené hodnoty miniaálnl měřitelné aktivity pro К 40 a P 32, která jsou porov­ nány a výsledky kalibrace v této oblasti a to i pro vzorky, ve kterých nastává zhášeni Čerenkovova záření. V závěru je zhodno­ ceno použití této metody pro měření sumární aktivity beta v mi­ nerálních, pramenitých a promyslových vodách.

73

NIEKTORÉ METÓDY KONTROLY RADIAČNÝCH FAKTOROV PRACOVNÉHO PROSTREDIA A DOSIAHNUTÉ VÝSLĽDKY

Hinárik F., Fúlôp H., Galan P.; Výskumný ústav hygieny práce a chorôb z povolania,Bratislava

V referáte sa uvádzajú, výsledky dozimetrickej kontroly ra­ diačných faktorov pracovného prostredia pre účely ochrany pred žiareniu, so zvláštny* zreteloa na externé gaaa polia a kontami­ nácie pracovných priestorov a ovzdušia. Popisujú sa použité od­ berové systémy a experimentálne zariadenie na kvantitatívnu a kvalitatívnu analýzu žiarenia gama a alfa. Uvádzajú sa základ­ né parametre použitých prístrojov a metodik pre tieto analýzy. V ďalšom sú uvedené získané výsledky pri aplikácii týchto postu­ pov na pracoviskách. Je diskutovaná presnost, spol'ahlivost a objektivita získaných dozimetrických údajov a ich štatistické spracovanie ako oj icli korelácia s danými konkrétnymi podmien­ kami na sledovaných pracoviskách. V referáte je venovaná tiež pozornost rádiohygieni<-.kej interpretácii získaných výsledkov a možnosti odhadu radiačného rizika pomocou absorbovaných dávok na táklade zvoleného prístupu a provedených meraní.

74

POKROKY V UONITOHOVANÍ RÁDIOAKTÍVNEHO JÓDU NA JE

llorávek J.; Výzkumný ústav energetický, Jaslovnké Uoliunice

Spol'ahlivá kontrola únikov rádioaktívneho jódu z komína jadrových elektrárni je jedným z požiadaviek pre posudzovanie bezpečnej prevádzky jadrovej elektrárne a Jej vplyvu na okolie. T práci je popísaná kumulatívna metóda detekcie rádioak­ tívneho jódu, založená na vyhodnocovaní prírastku aktivity na vhodnej filtračnej náplni scintilačnou sondou v ohraničenom energetickom intervale. Tým je zaistená vysoká selektivita de­ tekcie aktivity jódu za prítomnosti mnohonásobného nadbytku aktivity vzácnych plynov. Viacročné skúsenosti z prevádzky takejto kontroly na jad­ rových olektrárniach A-l v Jaslovských Bonitniciach a KKW v Reinsbergu umožnili realizoval niektoré zlepšenia princípu a používaného zariadenia a dovolili tiež vypracoval technické za­ dania pre elektronické zariadenie, ktoré automaticky vyhodnocu­ je prírastok aktivity jódu na filtračnej náplni.

75

KINETIKA DISTRIBÚCIE

131

J U MTŠÍ PO RÔZNYCH SPÔSOBOCH APLIKÁCIE

Mráz L., Stollárová M.; Katedra všeobecnej biológie PF UPSŠ*Košice

X V práci sne porovnávali kinetiku distribúcie J u lugolovaných ayáí po rôznych spôsoboch aplikácie. Ciel'oa práce bolo zistiť vhodný spôsob podania aalého množ­ stva rádioaktívnej látky, kde sú najvýhodnejšie reprodukovateľné podaienky pre sledovanie kinetiky distribúcie J vo vztahu or­ gánov k rôznya depotoa. Distribúciu rádiojódu sne sledovali v jednotlivých orgánoch •yäí 0,5, 1,2,3,6,12 a 24 hodin po jeho aplikácii. Po podaní per os v prvých hodinách vstrebanie z tráviaceho traktu protrahtije distribúciu a iba pozdejáie je ovplyvňované vstrebaním z recirku1 očného podielu. Pri intravenóznom podaní Malého množstva rádio­ jódu do chvostovej žily z priaárneho depotu tento rýchle uniká a neaolno vylúcit koabinácie so vstrebania paravenóznya - subkutánnya. Ako najvhodnejáie sa ukazuje intraperitoneálne podanie, kde náalednost uplatnenia sa jednotlivých depotov pri distribúcii je najlepäie definovateľná.

78

VÝSLEDKY MĚŘENÍ POLÍ ZÁŘENÍ GAMA V PROSTORÁCH KONTROLOVANÉHO PÁSMA JADERNÉ ELEKTRÁRNY

Muallek L., Klusoň J.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT, Praha

Referát shrnuje výsledky měření provedených na vybraných místech kontrolovaného pásma JE A-l Jaslovské Bohunice, týkají­ cí se expozičních rychlosti a spektrálního složeni záření gama. Méřenl byla prováděna při různých provozních stavech elektrárny (ze chodu 1 při odstavení). Z výsledku vyplývá, že za nornálního provozu elektrárny je v chodbách a obsluhovaných prostorách riziko vnějšího ozářeni hluboko pod hranici normy. Vysál «lávky mohou pracovnici obdržet pouze při činnosti uvnitř kobek tech­ nologických zařízení. Výsledky spektrálních měřeni i srovnání udřeni za provozu a při odstaveni elektrárny ukazují, že pře­ vážná část celkové espoziční rychlosti je tvořena zářením gama krátkodobých radionuklidů. Srovnáni s publikovanými výsledky ob dobných měření na JE typu VVER nasvědčují, že pole záření gama na obou typech elektráren mají obdobný charakter.

77

MODEL Л VÝPOČETNÍ PROGRAM RADIOLOGICKÝCH DUSLEDkfi PROVOZU JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ NA OBYVATELSTVO V OKOLÍ

Náměstek L., Ševc J., Chorvát D., Hižov J., Kiinz E.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny zářeni,Praha Týskumný ústav hygieny práce a chorob z povolanxa, Bratislava Pro výpočet dávkových ekvivalentu externího ozáření z «ra­ ku a depozitu na zemském povrchu a dávkových úvazku s vnitřní kon­ taminace inhalací nebo ingescl kontaminovaných potravin a vody byl vytvořen podprogram DOSE 2. Je založen na modelu výpočtu dá­ vek pomoci specifických absorbovaných frakcím odvozených metodou Hoňte Carlo. Pro použití v nukleární medicine je v DOSE 2 uvažo­ vána rovněž cesta přímého vstupu radionuklidu do krevního kompartmentu. Vložená data zatím pro 30 radionuklidu umožňují výpočet dávkových ekvivalentu a úvazku nejen pro dospělé jedince, ale i děti ve stáří 1 roku. Současné vypracovaný program výpočtu přepo­ čítacích faktoru Gy/rozpad pro jednotlivé radionuklidy nebo roz­ padové řady umožní doplnění dat pro další radionuklidy a rozpado­ vé řady, ale i pro dalíí vybrané věkové skupiny. Podprogram DOSE 2 je zapojen do hlavního programu siření radioaktivních látek, vypou­ štěných z jaderných zařízeni v plynných i kapalných odpadech, ne­ bo vzniklých za provozních nehod a havárií. Hlavní program vypo­ čítává pro každý referenční bod sítě potřebné objemové či ploěné aktivity každého uvažovaného radionuklidu a jejich časové integrá­ ly, které tvoří základní vstupní parametry pro podprogram DOSE 2. Absolutní i relativní příspěvek Jednotlivých cest expozice a cel­ kový individuální dávkový ekvivalent pro jednu nebo více věkových skupin tvoři výstupní data podprogramu, 'hlavní program sumuje in­ dividuální dávky, způsobené jednotlivými radionuklidy a vypočítává absolutní a relativní příspěvky jednotlivých uvažovaných radionu­ klidu, P0dle vložených demografických dat počítá hlavní program kolektivní dávku na jednotlivé věkové skupiny obyvatelstva její součet u každého referenčního bodu, součet pro sektory, vymezené územní útvary, nebo celé sledované území o poloměru 100 km. Hlavni program i podprogram Dose 2 máji možnost volby řady variant výpočtu podle potřeby konkrétnícj situací.

78

DOZIMETRICKÉ PROBLÉMY PRI VYUŽÍVANÍ

852

Cf - ihiel.

Nikodeaová D., Hrabovcová A.. Fiiläp M.; Výskuaný ústav hygieny práce a chorôb z povolania, Bratislava

•

»

252

Iaplantovatelné Cf• - aplikátory sa ukazujú ako slubná ná­ hrada Ra-ibiel v rádioterapii. S ich aožnýa použitia sú spoje­ né épeciálne doziaetrické požiadavky. V práci budú popísané vý­ sledky dozinetrických meraní neutrónov a gaaa žiarenia v okoli 252

Cf-ihiel, pri ich aplikácii v rádioterapii. Diskutujú sa výsledky meraní absorbovaných dávok vo vnútri fantóau pri uaíestnení "Cí-ihiel na rožných aiestach ľantonu. K týato aeraniaa budú použité TL» deziaetre, detektory stôp v pevnej fáze a aktivačné detektory. Taktiež budú zhodnotené dávky od neutrónov a gaaa250

žiarenia, ktoré obdrží personál aplikujúci Cf-ihly bez použi­ tia ochrannej zásteny a za rôznya tienenia. Pre tento účel hodláae využit detektory aoderovaných neutrónov.

79

MĚnENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI METODOU DVOJÍHO VYHODNOCENÍ

Nováková O., Slezák V., Smola J.; Tesla, Výzkumný ústav přístrojů jaderné techniky,Přemyšlení

V referátu budou uvedeny výsledky experimentálních měření objeaové hmotnosti pro detekční jednotku využívající aetody dvojího vyhodnoceni, ve které jako detektoru je použito GM počítače se zvýíenou citlivosti pro záření gaaa v oblasti energií cca 50 - 3S0 keV. Metoda dvojího vyhodnoceni je reali­ zována různou vzdáleností dvou GM - počítačů od zářiče. V práci bude uveden zvolený metodický postup při stanoveuí chyby daná povrchovou texturou, nehoaogenitou materiálu a chemickým slo­ žením. Spolu s výsledky těchto chyb bude uvedena i chyba stati­ stická. Budou provedeny diskuse metodických postupu uvažovaných při mezinárodním měřeni při akci HILEM a postupů užívaných v nafií práci, zejména při měření vlivu chemického složeni. V zá­ věru bude poukázáno na obtížnost stanoveni celkové chyby mě­ ření я ohledem na relativní platnost kvantitativních hodnot jednotlivých chyb, závislých na zvolené metodě měřeni.

80

MĚĎIČ EXPOZIČNÍHO PftÍKONU NA ÚHOVNI PĎIHOZENÉHO POZADÍ

Nováková O., Slezák V., Kňoureк J., Kula J.; Tesla, Výzkumný ustav přístrojů jaderné techniky, PřemySlenl

V práci je uvedeno porovnání citlivosti různých scintilátorú při měření expozičního příkonu. Je uvažován CsJ(Na) a NaJ(Tl) o rozmarech 40 x 40 os a 25 x 25 mm a plastický scintilátor o rozměrech 25 x 25 mm. Je stanoven práh citlivosti za předpokladu různých časových konstant při použití měřiče četno­ sti impulsů jako vyhodnocovací jednotky. Pro vybraný detektor je sledována směrová závislost a závislost odezvy na energii. Nízký práh citlivosti vybraného detektoru při měřeni expoziční­ ho příkonu na úrovni přirozeného pozadí je dokumentován prakti­ ckými výsledky z terénu. Dále bude podána stručná informace o připravovaném novém typu přístroje "Měřit expozičního příkonu", určeného pro stano­ veni expozičního příkonu, sledování jeho změn, pro mapováni pro­ storu apod. V přenosné verzi přístroj umožňuje měření na úrovni přirozeného pozadí.

Ы

MERANIE VNÚTORNEJ KONTAMNACIE PRACOVNÍKOV ATÓMOVEJ ELEKTRÁRNE A - l CELOTELOVVM DETEKTOROM

Ondris D., Herchl M., Bakoí L., Hoaola M.; Zdravotnícke stredisko Atóaovej elektrárne, Jaslovské Bohunice

V práci sú uvedené výsledky celotelových neranl pracovníkov A-l prevádzaných na Zdravotníckom stredisku Atómovej elektrárne od 1.7.1975 do 30.6.1976 celotelovým detektorom "Shadow -shield".

82

UNOHOVLÁKNOVÝ PHIETOKOVf KORÔNOVÝ POČÍTAČ ŽIARENIA ALFA

Oravec J., Holý K., Florek H ; Katedra jadrovej fyziky PF UK, Bratislava

Pre určenie alfa aktivity vzoriek o velikých plochách bol postavený anohovláknový prietokový korónový počítač a okionkoa z Hylerovej fólie, o ploche 75 ca . Takýto počítač uaožňuje po­ užívať externý zdroj alfa žiarenia a príprava počítača k aeraniu je senej náročná ako u detektorov so stálou plynovou náplňou. Počítač aá všetky prednosti koreňových počítačov. Nie je citlivý na slabo ionizujúce žiarenie, plateau pracovnej charak­ teristiky je niekol'ko stoviek voltov, účinnosť detekcie alfa žiarenia pre uhol 2pí je približne 50%, pozadie detektora jeiv 2,2 iap/ain. Uvedený detektor je vhodný na dozimetrické účely žiarenia alfa. Okrem merania integrálnej alfa aktivity vzoriek boli pre­ vedené tiež pokusy pre určenie koncentrácie uránu v pevných vzor­ kách na základo dobehov alfa častíc.

83

STANOVENIE HADI0JÓDU V PÔDACH

Palágyi Š., Szatová T.; Katedra všeobecnej biológie PF UPJŠ, KoSice

V práci je popísaná zdokonalená metóda pre rýchle stanovenie I v pôdach (S.Palágyi, T.Szabová: Health Phys.,1976). Metóda spočíva v Špecifickom oddelení a skoncentrovaní rádiojódu kvapal­ ným vymiaňatom aniónov a meraní jeho rádioaktivity kvapalným scintilafiným detektorom. Navážka pôdy po rozotretí sa vylúhuje 2 M NaOH po dobu 45 mi­ nút. Po odstredení tuhého zbytku k pádnemu extraktu sa pridá nosj í Nal a pH extraktu sa upraví na hodnotu cca 1, použitím kone. HC1. Rádiojód z pddneho extraktu je oddelený roztokom 0,005 M I„ v 1% roztoku Alaminu 336 v toluéne trepaním po dobu 1 minúty. K odde­ lenej organickej fáze sa pridá kvapalný scintilátor na báze tolu­ énu SLT-31 a zmes sa odfarbi 0,5 U NaOH v metanole. Rádioaktivita získaného homogénneho roztoku je potom meraná kvapalným scintilacným počítacom. Výťažnosť oddelovania rádiojódu je 90-95 % a úcin' -1 nost merania je viac než 80* pri hodnoto pozadia okolo 25 iia.ein . Metóda umožňuje stanovil I s limitom detekcie menej než 0,19 Bq no 10 g pôdy za dobu kratäiu než 4 hodiny, včítane doby potreb­ nej na meranie rádioaktivity. 131

84

VYUŽITÍ RTLD V KLINICKÉ DOZIUETRII

Pecina J.. Tauer Z., Ott 0., Kryštof V.; Výzkumný úatev klinické a experimentální onkologie, Btno

Výhody radiotermoluminiecenčnich dozioetrických systémů vedou к jejich širšímu užívání i v rutinní klinické dozinetrii. Též • přípravě nových ozařovacícb postupu se uplatňuje r^dioteraoluoiniscenčni dozinetrie. Technické možnosti kobaltových ozařovaču i těžkého betatronu, dovolující atatické i pohybové ozařování, vyžadují co nejširší dozimetrické zajištěni.

85

NĚKTERÉ ASPEKTY ČASOVÉHO FAKTORU BIOLOGICKÉHO ÚČINKU IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

Pernicka F.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

První* krokea při specifikaci účinků ionizujícího záření na biologický objekt je stanoveni absorbované dávky. Znalost absorbované dávky nám oviem zpravidla nestačí к posouzeni prav­ děpodobné reakce tohoto objektu na ionizujíc! záření. Je to po­ chopitelné, uvážime-li celý komplex pochodů, ke kterým dochází po primární interakci záření s živou hmotou. Jedním z modifikujících faktoru, které je třeba do našich úvah zavést, je tzv. r a s o v ý f a k t o r , vyjadřující zá­ vislost biologické odezvy na rozložení dávky v íaae. V referátu jsou diskutovány různé modely, popisující ča­ sovou závislost biologického účinku ionizujícího zářeni.

Й0

MODEL PORUCH VE STKOKIIRE HOS VLIVEM ZÁŘENÍ GAMA

Petr I., Frank H.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT. Praha Katedra inženýrství perných látek FJFI ČVUT, Praha

Byla sledována tvorba prostorového náboje v kysličníkove vrství MOS struktury v závislosti na expozičním příkonu zářeni gama, ozařujícího strukturu. Velikost prostorového náboje v kysliěníkové vrstvě j« úměrná expozičnímu příkonu záření gama, kterým se ozařuje tranzistor. Velikost a rozložení prostorové­ ho náboje je závislé na velikosti přiloženého napětí během oza­ řování, na pohyblivosti dírek a elektronů ve vrstvě SiO~, a rovněž na počtu záchytných pasti. Zobecňuje se způsob tvorby a rozložení prostorového náboje, a na základě těchto poznatku se vypracoval teoretický model pro sledování vlivu «záření na po­ sun charakteristik MOS tranzistoru. Na základě vypracovaného modelu lze ovlivnit technologii výroby MOS struktury pro poža­ davky gama dozimetrie.

87

VYSOKOINTENZÍVNA GAUA SPEKTKOMETRIA V DOZIMETRII ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA

Piäutová N., Usačev s.. Chudý U., Povinec P.; Katedra jadrovej fiziky PF UK, Dratisleva

Vo vedných odboroch využívajúcich poznatky o rádioaktivite prí­ rodných vzoriek sa stretávame e problémom stanovenia velmi níz­ kych Mrnych aktivít rôznych nuklidov ealtujúcich pri svojom rozpade žiarenie gama. Najčastejšie používanou technikou pri ana­ lýze týchto vzoriek je jednokryštálový scintilačný spektrometr. Pri stanovení koncentrácie niektorých nuklidov možno s výhodou aplikovať metódy beta-gama a garaa-gama spektroaetrie využívajúce zvláštnosti rozpadových schém týchto nuklidov. Uvádzajú sa výsledky získané vysokocitlivýa detekčným systémom využívajúcim vel'koobjemové scintilacné detektory a velkoploáný G-II počítač. Použitá aparatúra umožňuje prevádzať koincidenčné merania v rôznych reži­ moch. Chcené nájsť optimálne podmienky pre stanovenie nuklidov vo vzorkách zo životného prostredia.

/

;

88

\ PROBLEMATIKA ABSOLUTNÍHO MĚHEKÍ VZORKU O VYSOKÉ AKTIVITĚ 4pí BETA-GAMA KOINCIDENČNÍ METODOU

Plch J., Zderadicka J., Zídek V.; Ostav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů, Praha

Jsou diskutovány Možnosti měření vzorku o aktivitách do 10 Bq z hlediska přesností oprav na mrtvé doby a nepravé koincidence a z hlediska správné funkce elektronické aparatury. Jsou uve­ deny nové vztahy pro koincidenční oprav; a výsledky meteni túcbto vztahu metodou Monte Carlo a eiperiment/y.

89

ZVÝŠENÍ FAKTORU KVALITY PŘI DETEKCI

32

P POMOCÍ CEKENKOVOVA

ZÁfiENÍ VLIVEM POUŽITÍ POLYETHYLENOVÝCH FOLIÍ

Podraoká E., Тукта В.; Institut klinické a experimentální mediciny-Centrélnl izotopové pracoviště, Praha Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha

Pomoci diferenciálního a integrálního měření jsou podrobně analyzovány podmínky detekce P pomocí Čerenkovova zářeni. К analýze je použit 33,, ortofosforeónan sodný jednak na rozstřiha­ ném papírovém chromatogramu, jednak ve vodném roztoku. Jednoduchou úpravou béžné používaného měřícího uspořádáni pomocí polyethyle­ nové folie je dosaženo výrazného zvýáení faktoru kvality.

00

STANOVENÍ SPEKTRA INTERMEDIÁLNÍCH NEUTHONU AKTIVAČNÍMI DETEKTORY METODOU SDBTRAKCE "l/v" ABSORBÁTORU

Prouza Z., Oámera B.. Jánský B.; Biofyzikálni ustav FVL UK, Praha Ústav Jaderného výzkumu, Řez

Intermediální oblast neutronového spektra, kterýs byl ozá­ řen antropomorfní fantom typu REMAB při československém srovná­ vací ъ měření na jaderném reaktoru W R - S , byla vyhodnocena sadou sestávající z osmi resonančnlch aktivačních detektorů (In.Au.W, Mn,Mo,Cu,Na,Cl) a jednoho aktivačního detektoru typu "l/v" (Dy). Vybraná sada resonančních detektoru pokrývá energetický interval od 1,5 eV do 8,3 keV. Metoda odečítání "l/v" absorpce nevyžaduje složité matematické operace při vyhodnocování spektra a přitom poskytuje možnost testováni odchylky reálného spektra od distri­ buce "dE/E" v intervalu od 0,4 eV do 10 keV, v némž toto energe­ tické rozložení fluence obvykle je předpokládáno. Jsou diskutovány výsledky stanovení dávky od intermediálních 24 neutronu na základě měření indukované aktivity Na, aktivačního spektrometru a výsledky získané na základě aproximace spektra distribuci "dE/E" a distribuci Genthonovou.

91

STSTÉliY RADIAČNÍ KONTROLY JE-V2

Raisigl Č., Nechybová H.; Energoprojekt, Praha

V referátu je uveden stručný popis základních systémů ra­ diační a doziaetrické kontroly projektované JE-V2 v Jaalovských Bohunicích. Je uveden popis centralizovaného systému pro radiač­ ní kontrolu prostředí, speciální technologickou kontrolu a kon­ trolu stavu paliva a míření výpusti z ventilačního koalna. Dále je uveden popis individuální doziaetrícké kontroly (osobni dozíMetrie), kontroly odpadních vod a kontroly radiační situace v okolí včetně stručné specifikace přístrojového vyba­ veni.

92

NĚKTERÉ ASPEKTY SPEKTROMETRIE RYCHLÝCH NEUTRONÓ NA BÁZI ORGANICKÝCH SCINTILÁTOItS

SABOL J., JakeS J.; Katedra doziaetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVuT, Praha

Výzkum v oblasti ntanovení energetického rozloženi neutro­ nu je v současné dobé v popředí zájmů experimentální jaderné fy • ziky/. Pro dozimetrii rychlých neutronu má znalost spektra klíčo­ vý význam, nebol představuje základ, z něhož aualme vycházet při hodnocení radiačních účinku jak na živé, tak i neživé objekty. V úvodu referátu jsou stručně a přehledné podány nejužíva­ nější metody meteni spekter rychlých neutronu. Potoa je pozor­ nost soustředěna na popis spektrometru využívajícího vlastnosti organických scintilátoru typu NE 213, stilbenu a dih. «. 'pyridi­ nu. Podrobněji jsou diskutovány možnosti energetické kalibrace scintilátoru s ohledem na jejich nelineární odezvu na odražené protony. Jsou uvedeny výsledky měřeni odezvy scintilátoru NE 213 na monoenergetické neutrony v rozsahu 0,2 - 19 MeV. Dále se prá­ ce zabývá některými metodami tvarové diskriminace, které doklá­ dá naměřenými výsledky. Jako zdroje neutronů o známém spektru 252'

bylo rovněž využito

Cf.

93

APLIKACE KŘEMÍKOVÉ DÍODT V DOZIMETHII IONIZUJÍCÍHO ZÁĎENÍ

Sabol J., Šeda J.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha

V úvodu referétu je podána stručná charakteristika fyzikál­ ního principu funkce křemíkové diody jako dozimetru ionizujícího zářeni. Popisuje se způsob vyhodnocení Si diod navržený* automa­ tickým elektronický* zařízení*, které, vedle zdroje konstantního proudu, zahrnuje i časovači a něřici obvody vcetné digitálního voltmetru. Dále jsou diskutovány možnosti použiti křemíkových diod pro měření dávky rychlých neutronu, zářeni gama, vysokoenergetického elektronového a brzdného záření. Jsou ukázány závislo­ sti odezvy diody na dávce pro jednotlivé druhy záření. Pozornost je věnována rovněž výsledku* proměřování i dalších parametru kře­ míkových diod. Jedná se zejména o teplotní závislost, fading a energetickou závislost, jejíž stanovení je vsak za současného neuspokojivého stavu, co se týká kalibrovanýcb zdrojů monoenergetického záření (zvláště neutronu), v ČSSK pouze orientační.

94

VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH AKTIVIT TRITIA V OOZIUETBII ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Sádlíкота J.; Hornický ústav ČSAV, Praha

Ochrana životního prostředí vyžaduje též sledování radio­ aktivity ve srážkových a podzeauiích vodách. Jedni» z největších zdrojů umělé radioaktivity v přírodě jsou termonukleární výbu­ chy, při kterých vzniká řada radioaktivních nuklidů. V Hornickém ústavu ČSAV jsme se zaměřili na sledování jednoho z nich, a to na tritium. Vzhledem к jeho nízké koncentraci v přírodě, lze ten­ to radionuklid sledovat jen za použití metod pro měření velmi nízkých aktivit. V referát* je popsána metodika stanovení tritia jak ve sráž­ kových, tak i v podzemních vodách, v nichž je obsah tritia velmi nííký. Tritium, které je obsaženo ve vodném vzorku, se chemicky váže do plynné /orný (etan), která se používá jako náplň propor­ cionálního počítače. Stanovené koncentrace tritia se pravidelně vyhodnocují. Srážky jsou měřeny od roku 1971 a námi získané hod­ noty byly porovnány s hodnotami, které stanovila laboratoř IAEA ve Vídni.

es

MIKHODOZIMETHICKÁ ANALÝZA VLIVU LET NA PRŮBĚH K&IVEK PftEŽITÍ

Sedlák A.: Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny zářeni, Praha

Uikrodozimetrie umožňuje získat relativné podrobné informa­ ce o prostorové distribuci absorbované energie v biologickém ob­ jektu. Složitá povaha mikrodozimetrických spekter a z ní plynou­ cí obtížnost rychlého odhadu jejich průběhu pro různé podmínky je ovšem určitou překážkou při rozboru korelace s biologickým účinkem. Analýza vztahu dávka-úcinek může však být názornější v případech, kdy vedle mikrodozimetrické koncepce je oprávněné též užiti koncepce LET. К interpretaci křivek přežití pro savčí buň­ ky je navržen model zahrnující některé mikrodozimetrické a bio­ logické aspekty. Ve speciálních případech (vysoké a nízké LET) jej lze diskutovat ve vztahu к Roseiho modelu prahové specifické energie а к modelu duálové radiační akce. Předpoklady modelu jsou ověřovány pomocí experimentálních Barendsenových křivek pře­ žití pro lidské ledvinové buňky.

96

ROZLOŽENÍ DÁVKOVÉHO PŘÍKONU V OKOLÍ KRYTU RDK 204 - 211

Severe L.; Tesla, Výzkumný ústav příetrojů jaderné techniky,

Pterny6lení

Při zpracování návrhu zařízeni na měření plošné hmotnosti, určené pro měřeni a regulací technologického procesu v průmyslu pomocí ionizujícího záření, byl navržen kolimační kryt ROK 204 211. Kolimační kryty Jsou řešeny jako samostatné díly stavebni­ cového systému měřiče plošné hmotnosti RZP 202. Tento měřič pracu te na principu detekce zářeni beta nebo gama prošlého materia147 ltmpomocí ionizačních komor. Kryty jsou určeny pro nuklidy Pm, Kr a Am. Každý kryt je opatřen uz'verovou clonou a řadou dalších clon umožňujících provádět korekci na pokles aktivity zářiče či provádět kontrolu nastavení méřiciho zařízeni. Uzávěrová clona je ovládána elektromotorkem a v případě přerušení elektrického proudu se kryt automaricky uzavírá. Z hlediska ochrany obsluhujících pracovníků před zářením je nutně znát rozložení dávkových rychlostí v okolí krytu pro různý proměřovaný materiál. Je popsáno základní konstrukční a funkční uspořádání jednot­ livých dílů krytu a uvedeny naměřené hodnoty dávkového příkonu v různých směrech a vzdálenostech od krytu a změny změřeny v roz­ ložení dávkového příkonu v závislosti na velikosti plošné hmot­ nosti proměřovaného materiálu.

97

MOŽNOSTI MĚŘENÍ DÁVKOVÝCH EKVIVALENTO INTERMEDIÁLNÍCH A RYCHLÝCH NEUTRONfl A KALIBRACE ENERGETICKÉ ZÁVISLOSTI MODEROVANÝM ŠTĚPNÝM SPEKTREM Cf.

Singer J.. Trousil J., Prouza Z.; (•tav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopu, Praha Biofyzikální úatav FVL UK. Praha

V referátu je popsána metodika vyhodnocení dávkových ekvivalentů neutronů některých zdrojů s primárním apektrem (Štěp­ né spektrum, radioizotopová zdroje Am-Be, Ra-Be, Po-Be aj. neutronový generátor D-d a T-d apod.) a moderovaným apektrem (lehkovodní reaktory, štěpné spektrum Cf moderované fantomem spod.). Jako dozimetrického systému bylo použito stopových de­ tektorů ve spojeni s radiátory Tb + 0,5% D n a t а U o b (na 6,5%) a metodiky měření vypracovaná v ĎVVVB. V referátu jsou dále uvedeny způsoby odhadu efektivní ener­ gie neznámého spektra z poméru hustot stop za oběma radiátory výpočtu efektivních účinných průřezů <3v' > radiátoru pro dané spektrum a oddáleného výpočtu dávkových ekvivalentů pro intermediální a rychlé neutrony. Výpočet dávkových ekvivalentů neutronů byl proveden na základě aproximací neznámého spektra spektry známými a na základě "rem-ekvivalence" při použití O : V závěru jsou uvedeny výsledky měření ve vodním fantomu 252 umístěném do primárního svazku štěpného spektra Cf.

08

VYUŽITÍ STOPOVÝCH DETEKTORŮ V CELOSTÁTNÍ SLUŽBĚ OSOBNÍ BOZI METRIE NEUTRONU

Singer J., Trousil J., Vacek K. Ústav pro výzkum, výroba а využití radioisotopů, Praha

V referátu je popsán osobní dozimetr neutronů vyvinutý v ÚVVVR na bázi stopových detektoru pevné fáze Helinex 9 /um a Uylar 8 /um ve spojení se Stépitelnými foliemi Th • 0,5* U #a О .( tlouítky 20 до a 50 jam). Jsou uvedeny možnosti měření dávko­ vých ekvivalentu (DE> rychlých a intermediálních neutronu v hygienicky zajímavé oblasti desítky area až desítky rem v celé oblasti energii od tepelných neutronů až do 20 UeV. Vedle způ­ sobu chemického zpracování detektoru a popisu zařízení pro hro­ madné leptání (vyvinutého ÚVVVR) je uvedena i metodika počítání -stop jiskrovým počítačem a vypracovaná metodika výpočtu OE pou­ žívaná v praxi. V závéru je uveden organizační postup pro provedeni služby a jsou shrnuty zkušenosti z poloprovozního využiti doziaetru.

99

VARIACE DÁVKOVÉ RYCHLOSTI Z PŘIROZENÉHO POZADÍ САМА NA TÉŽE LOKALITĚ

Spurný O., Kovář Z., Kočí J., Sulcová J., Háva L.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV. Praha

Stanovení dávkové rychlosti z přirozeného pozadí gama zemské kůry a kosníckého záření Je v poslední dobé z mnoha důvodů stře­ dem pozornosti. Dávková rychlost pozadí, jako fyzikální charakte­ ristika určité lokality, je veličinou statistickou, nebol již velmi malé zm&ny polohy detektoru vzhledem к zemskému povrchu i řada dalších faktorů vedou často к velkým rozdílům výsledné hod­ noty. Při dlouhodobém měření této veličiny na stejném místě a za jinak naprosto stejných podmínek je možné pozorovat jistý druh změn, které nají bud pravidelný nebo nepravidelný charakter. V pravidelných variací jde zejména o změny hustoty toku částic a energie kosmického záření (denní, týdenní, sezónní aj.), u nepra­ videlných pak zejména o vlivy meteorologické a půdní. 0 kvantita­ tivní stránce těchto jevů není v dozimetrii životního prostředí dosud dostatečné množství údajů, případně jsou к dispozici údaje rozporné. Cílen předkládaného referátu je tyto pozorované zmény popsat a uvážit jejich vliv při dozimetrickém proměřovaní velkého území a při hodnocení radioaktivní čistoty životního prostředí.

100

К PROBLEMATICE OSOBNÍ DOZIMETRIE NEUTRONŮ

Spurný F„; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

Úkolem osobni dozimetrie je zajistit sprárnou a dostatečně úplnou informaci o míře ozářeni osob. To vyžaduje jednak existen­ ci vhodně zvoleného a spolehlivě fungujícího osobního dozimetrů, jednak správnou metodu interpretace jím poskytovaných údajů. Je skutečností, že současný stav osobní doziaetrie neutronu nelze považovat za ideální ani v jednou z výše uvedených hledisek. V práci je nejprve uváděn současný stav ve výběru osobních dozimetrů neutronu, diskutují se výhody a nevýhody některých z nich; poukazuje se na některé další slibné možnosti. V další části je analyzován v současné době používaný způ­ sob interpretace údajů osobních dozimetrů. Konstatuje se, že v případě chronického ozařování rede k přeceňování míry ozářeni, nevyhovuje zcela ani požadavkům uváděným v příslušných zákonných nařízeních. Jsou diskutována některá další možná řešení.

101

KE KALIBRACI A ETALONÁŽI DOZIHETRÍ) NEUTRONU

SPURNÝ F.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

Systém metrologie neutronu je v současné době takový, ie veličinou, charakterizující pole či svazek neutronů, je zpra­ vidla fluance neutronů, reap, jejich hustota toku. Pomocí doziaetru neutronů je však třeba míru ozářeni cha­ rakterizovat v jednotkách dávky, reap, dávkového ekvivalentu v lidském tile. To přinééi významné komplikace a nejasnosti do ka­ librace a etalonáže dozimetru neutronu. Jsou diskutovány používané způsoby, uvádí se metodicky správné přístupy v případe dozimetru založených jak na nulovém tak prvém momentu distribuce energie dle Hursta. Zvlásl je diskutována problematika možného vlivu lidského těla na údaj osobního dozimetru a důsledky tohoto vlivu na způsob provádění kalibrace.

102

SORPCIA RÔZNYCH CHEMICKÝCH FORIEM. RÁDIOJÓDU PffDAKI

Szabová T.; Katedra všeobecnej biológie PF UPJŠ. Koáice

V okolí jadrovoenergetického zariadenia a T zložkách bio­ sféry môže sa rádio jód nachádzať TO forae j", .U. JO," a JO.". T práci ««e sledovali sorpciu rádiojodidu a rádiojodiínanu luž­ nou pôdou fernozeanou a rendzinou a z ich porovnania s«e určili význaanost jednotlivých chemických foriea rádiojódu na kontaminá­ cii pôd. Vysoké percento sorpcie J~ a J0~" lužnou pôdou černozemnou spôsobuje vysoké percento organickej hmoty, ktoré táto pôda obsahuje. Jodidová forma zvyšuje kontamináciu pôd.

103

VTUŽITIE DISKRIMINÁCIE PODĽA TVARU IMPULZOV PRE ZNÍŽENIE POZADIA PROPORCIONÁLNYCH POČÍTAČOV

Szarka J., Usačev S., Povinec P.; Katedra jadrovej fyziky PF UK, Bratislava

Práca sa zaoberá zaujímavou metódou znižovania pozadia plyno­ vých proporcionálnych počítačov pomocou diskriminácie podl'a tvaru impulzov a súčasne tiež pomocou diskriminácie podlá amplitúd im­ pulzov v energetickej oblasti 1 až 20 keV. Pre tieto účely používame nízkopozaäový plynový proporcionál­ ny počítač Oeschgerovho typu. Použitá elektronická aparatúra je trojkanálová, kde 2 kanály slúžia pre vnútorný počítač a jeden pre obalový počítač. V prvom kanáli (tzv. časový kanál) sa uskutočni časová dis­ kriminácia impulzov z vnútorného počítača pomocou dolných a hor­ ných časových diskriminátorov, kde impulzy cez časovo-amplitúdový konvertor prejdú na amplitúdový analyzátor. V druhom kanáli (tzv. energetický kanál) impulzy z vnútorného počítača prejdú súbežne s prvým kanálom cez lineárny zosilňovač a amplitúdový analyzátor, kde sa uskutočni diskriminácia impulzov podlá výšky amplitúd. Tretí kanál slúži pre obalový počítač a obsahuje tradičný lineárny zosil­ ňovač a diskrininátor. Vôetky tri kanály sú privedené na antikoincidenčnú logickú jednotku, resp. na registračné jednotky. Použitím opísanej metódy bolo dosiahnuté takmer desalnásobné zníženie pozadia.

104

KVAPALINOVÁ SCINTILAČNÁ DOZXMCTRIA ŽIARENIA ALFA

Sáro S.i Katedra jadrovej fyziky, PF ПК, Bratislava

Sledovanie nízkých koncentraci! žiaričov alfa v tirotaom prostředí je poměrné náročnou úlohou vzhládom na ша1у dobeh častíc alfa a s tým spojený velký samoabsorpčný efekt. Použitie polovodičových Si/Li/ detektorov Je podmienené náročnou rádiochemickou úpravou vzorky za účelom koncentrácie sledova­ ných rádionuklidov do malého objemu a jej následovnou úpravou do formy homogenného plošného žiariča s ploénou hmotnosiou —3 —2 pod 10 kg m . Použif.ie velkoplošných detektorov v mnohých prípadoch nevyžaduje radiochemical úpravu vzorky, úprava vzorky do formy tenkého homogenného filmu je váak nutná. Jedna z alternativných metod dozimetrie žiaričov alfa v životnom prostředí je kvapalinová scintilačná spektrometrie. Umožňuje rozpustit v scintilacnom roztoku vačáie množstvo vzorky ako je možné merat předešlými metodami a naviac celková detekčná účinnost je 100%. Referát analyzuje podmier.ky a hranice použitelnosti komerčných a jednoúčelových laboratornych kvapalinových scintilačnycb spektrometrov pře dozimetriu žiarenia alfa. Dvádzajú se případy použitia komerčného kvapalinového scintilačného spektrometra pri sledováni koncentrácie žiaričov alfa ve vzorkách vod. Namerané aktivity sú na úrovni 3.7.10*3 Bq/10"13Ci/.

105

ÍUPOVÁNÍ POLÍ A SVAZKfi RYCHLÝCH NEUTRONŮ POMOCÍ S i DIODY

uS v- uj a-

vi • •.

Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícíhu zářeni FJPI ČVOT, Praha

Křemíková dioda, citlivá na rychlé neutrony, je vhodným de­ tekčním prvkem pro mapování poli kolem zdrojů rychlých neutronů ku př. nebo svazků z neutronových generátorů. Pro své mini­ aturní rozmíry konkuruje Si-dioda jiným detekčním prvkům nebol je možno na malé plode umlátit značný počet Si-diod, což umožňu­ je dosáhnout vyaoké rozlišení prostorového rozloženi hustoty toku neutronu. Takové lokální změny jinými metodami lze zjistit jen velmi obtížně. Energetická závislost a detekční citlivost Si-diod T Je vyhovující pro mapováni výíe uvedených zdrojů. Diody jsou vhodné pro měřeni ve směrných polích n-jf , přičemž jsou snadno a rychSe vyhodnotitelné, což jeíté vice podporuje využiti těchto no­ vých prvků pro mapování vydatných zdrojů rychlých neutronů.

10»

POZNATKY Z EPIDEMIOLOGICKÝCH A EXPERIMENTÁLNÍCH STODIÍ RAKOVINT PLIC INDUKOVANÉ ZÁŘENÍM

Ševc i . . Plaček V., Kunz E.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha Ústav hygieny práce UP, Kamenné

Údaje zahraniCnicb experimentálních studil rakoviny plic na laboratorních zvířatech P'J Jednorázové a protrahované expozici ionizujícímu zářeni jsou porovnány s výsledky japonské epidemio­ logické studie u osob přeživších jaderný výbuch a » výsledky americké a československé studie u horníků dlouhodobé exponovaných dceřinným produktům radonu. Shodné i odliíné nálezy v epidemiolo­ gických studiích jsou analyzovány ve vztahu к expozičním podmín­ kám, ke spolehlivosti dozimetrických údajů, к časovému rozložení radiační expozice а к délce období sledováni. Porovnáni údajů experimentálních a epidemiologických studil naznačuje, že človék je vnimavéjsl ke kancerogeanlmu účinku dceřin­ ných produktů radonu než laboratorní zvířata a že experimentální studie na zvířatech ve vztahu к lidské kanoerogenezi mohou mít vý­ znam vlče kvalitativní než kvantitativní. Z novíjáích výsledků experimentálních i epidemiologických studil vyplývá, že v oblasti vysokých dávek průbéh vztahu dávky a pozorovaného kancerogennfho účinku závisí na časovém rozložení exposice a na druhu záření s různým LET, zatímco v oblasti nízkých dávek - předevílm význam­ ných pro řízeni radiační ochrany - lineární vztah dávky a účinku vyhovuje zřejmé pro různé podmínky expozice i druhy zářeni.

107

PŘÍSTUPY К OPTIMALIZACI RADIAČNÍ OCHRANY V JADERNÉ ENERGETICE

Šero J., Kunz E.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Radiobiologicky zdůvodněný předpoklad, že neexistuje dáv­ kový práh pro pozdní účinky zářeni, které nají stochastický cha­ rakter a vzrůstají se vzestupem dávky, vede к oprávněnému poža­ davku radiační ochrany, aby nejen nebyly překračovány stanovené nejvýie přípustné d&vkové limity, ale aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejméně í možné míře vystaveni ionizujícímu zářeni, resp. aby s ohledem na sociální a ekonomické aspekty by­ ly skutečné individuální a kolektivní dávky tak nízké, jak lze racionálně dosáhnout. Doporučení, publikovaná v tomto směru Me­ zinárodní komisí radiologické ochrany, jsou ve sdělení diskuto­ vána v souvislosti s potřebou a možnostmi aplikace v českoslovehSkých podmínkách. Některé přístupy optimalizace byly již použity v zahraničí i u nás při řízení radiační ochrany v pra­ covním prostředí a při likvidací radioaktivních odpadních vod. Vážení nákladu na ochranu a přínosu z dalěího snížení kolektivní dávky v jaderné energetice vyžaduje některé ekonomické a techni­ cké předpoklady a informace, včetně zdůvodnění a ověřeni finančssífco ekvivalentu kolektivní dávky, ueožnujíc-ífco příaé norovná;sí dávky o náklady na ochranu. V tomto ohledu bezprostřední spolu­ práce investora, projektanta a radiačního hygienika je nezbytná.

108

ROZSAH AKTIVIT A PĎESNOST STANOVENÍ STUPNĚ VNITŘNÍ KONTAMINACE LIDÍ ZÁŘIČI GAUA JEDNODUCHÝMI CELOTELOVflíI POČÍTAČI S KOLÍKOVA­ NÝMI DETEKTOR?

Šilar J.; Katedra lékařské fyziky a nukleární medicíny LFK UK, Praha Celotélové detektory se široce коlimovánými scintilačními detektory - v anglosaské literatuře označované "shadow shield" se osvědčily pro řadu klinických vyšetření, založených na rela­ tivním měření aktivity zářičCi gama nebo jimi značených látek za­ držených v lidském těle. Nemocný ležící na pohyblivém lehátku je protahován zorným polem detektoru od ztracena do ztracena. Tím se dosahuje nezávislosti měřené četnosti signálních impulzů na rozložení zářičů gama ve směru od hlavy к patám za cenu snížení výsledného geometrického faktoru pro pracovní cyklus. Je-li použito konfigurace detektorů zajištující malou závi­ slost citlivosti ve směru od ramene к rameni, je značně zjednodu­ šena kalibrace přístrojů pro výpočet retenované aktivity v těle nemocného. Uohou být proto s výhodou použity pro stanovení vnitřo

ní kontaminace lidi zářiči gama s aktivitou řádově 10 Bq a výše (havarijní případy, mimořádná situace) nebo ke zjiátování rozlo­ žení zářičů v těle (profilografická verse). Z fanternových měření provedených na celotělnvfira detektoru CD-2 sestaveném z tuzemských součástí a dílů vyplývá, že stano­ veni stupně zamoření lidí lze provádět při době měření 750 resp. 1 S00 s v oboru aktivit od cca 800 Bq do 3,7 MBq při maximálně rozevřených kolimačních deskách a po úpravě kolimačního systému na profilografickou variantu do 74 MBq. Chyba v přepočtu namě­ řeného počtu signálních impulzů daná absorpcí primárních fotonu gama s energii nad 300 keV a polohovou závislosti citlivosti pro absorpční vrstvy s tlouštkou do 24 cm nepřesáhne v integrálním režimu hodnotu 50%.

100

RAPIOUHLÍKOVÉ DATOVÁNI NĚKTERÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VZORKU V LABORATOŘI KATEDRY HTDROGEOLOGIE A INŽENÝRSKÉ GEOLOGIE PF OK

Šilar J., Tykve R.; Katedra hydrogeologie a inženýrské geologie PF UK, Praha Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha

Byl postaven proporcionální plynový počítač, který je plnén kysličníkem uhličitým, a který je opatřen antikoincidenčnlm stí­ něním z plastického seintilátoru a mechanickým stíněním z olova, oceli a neutrostopti. Byla měřena přirozená radiouhlíková aktivi­ ta organických vzorků z nálezu a exponátu Náprstkova musea, a to dřevo z rakvi а plátno z obinadel mumií. Srovnávací měření bylo provedeno na standardních vzorcích rákosu z historicky datované stavby v Hesopotamii. Naměřené aktivity vztažené к současnému standardnímu vzorku NBS kyseliny stavelové byly přepočteny na rad'ouhlíkove stáři na elektronickém počítači podle programu, který byl к tomuto účelu vyvinut.

110

!

Cf JAKO ZDROJ RYCHLÝCH NEUTRON& PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY

Škubal A., Holtas K.; Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha

V první části sděleni jsou uvedeny základní fyzikální pa050 rametry zdroje rychlých neutronu Cf zapouzdřeného т kapslích XI firmy Amersham, jak jsou používány na KDAIZ FJFI. Budou uve­ deny rozměry a vlastnosti Manipulačního zařízení, které je umí­ stěno společné se zdrojem v betatronové laboratoři FSI ČVUT v Dejvicích. Druhá část je věnována některý» realizovaným aplikací» a organizaci provozu v czařovně.

111

DIFUSNÍ GENERÁTOR

98m

Tc PHO ÚČEL? NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY

Smejkal Z., Boháček J., Vlček J., Rusek V., Kokta L. Vysoká škola chemickotechnologická, Pardubice Krajská hygienická stanice, Hradec Králové Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopu, Praha Stále rostoucí spotřeba "Тс v nukleární medicíně vyvíjí značný tlak na vývoj vlastních československýchgenerátorů,které by mohly zpracovávat snadno dostupné a levné suroviny. Kolektiv au­ torů vyvinul generátor teclmesia na principu teplotního dělení TCoO. od mateřského Mo0 3 . Generátor může zpracovávat množství МоО~ ti 20 g tzn. že je možno vycházet při přípravě "Тс (о po­ třebné objemové aktivitě) i z MoO., o nízké měrné aktivitě. Gene­ rátor jejvelmi jednoduchý ve své konstrukci a nenáročný v obsluze. Perspektivně se jeví jako zdroj pro centrální výrobu ' ' ^Tc v některých aglomeracích v ČSSR případně i ostatních ZST. Generátor byl podroben řadě zkoušek prezentovaných v předlo­ žené práci. Radionuklidová i radiochemická čistota produktu před­ či celou řadu stávajících generátorů. Rovněž biologické testy a kinetické studie na zvířatech difuzního Tc jsou zceka srovnátels jinými typy generátorů např. fy Amersham.

112

QAUA-SPEKTROSKOPICKÉ ZKOUMÁNÍ PALIVOVÉHO ČLÁHKU ELEKTRÁRNY A-l

Stecher P., Talašová £ ; Ústav jaderného výzkumu, Řež V naší laboratoři pokračovaly práce na měření vyhořeni pali­ vových článků z elektrárny A-l, stejní Jako v předchozích letech. 137 Vyhořeni je určováno podle množství štěpného produktu Cs v da­ ném miste článku. К jeho zjištěni slouží gama-spektrometrická apa­ ratura s Ge-Li detektorem a mnohokanálovým amplitudovým analyzá­ torem, jež snímá gama-spektrum všech produktu Štěpení. Při měření je palivový článek umístén v horko komoře před olověným kolinátorem a je posunován podél osy, V posledním roce jsme navíc při­ stoupili к podrobnějšímu zkoumání značných lokálních nerovnoměr­ ností rozložení některých štěpných produktu а vysvětlení příčin těchto jevů. V této souvislosti jsme vyhodnotili i rozložení dal137 ších isotopů kromě Cs . Délo bylo zkoumáno gama-upekt.um i při otáčeni článku kolem osy.

113

LINEÁRNÍ URYCHLOVAČ ELEKTRONU PRO PULSNÍ RADIOLÝZO V ÚJV

Teplý J.; ÚstaT jaderného výzkumu, Řež

Lineární urychlovač pro půlení radiolýzu (LUPUR) je výrob­ kem Tesly,п.р., Výzkumného ústavu vakuové elektroniky a je umí­ stěn a provozován v Laboratoři urychlovačů oddělení radiační che­ mie ÚJV. Je podán struině jeho popis a uvedeny jeho základní funkci; a vlastnosti. LUPUR produkuje urychlené elektrony o energii 3,5 až 4 MeV v pulsech o trváni 2,5yus nebo asi 50 ns s maximálním proudem v pulsu asi 0,2 A. Energie soustředěná v jednom pulsu o trvání 2,5 MIS je asi 1,8 J, v pulsu o trvání 50 ns asi 20 mJ; odpovicající výkony v pulsu jsou asi 700 a 300 kW. Odpovídající absorbované dávky zářeni jednotlivých pulsu ve vodě jsou asi 300 J kg nebo 3 J kg -1 při dávkovém příkonu v pulsu řádové 1 0 1 1 J kg"1 s"1. Jsou p'psány geometrické a radiační vlastnosti elektronového svazku. Je analyzováno prostorové rozděleni expozičních rychlosti brzdného zářeni, vznikajícího při dopadu elektronového svazku na kovový terčík. Je uvažováno optimální stínění urychlovače z hlediska využí­ váni elektronového svazku i brzdného zářeni.

114

ANALÝZA FREKVENCE MONITOROVÁNÍ VNITŘNÍ KONTAMINACE Z HLEDISKA KRITICKÝCH VSTUPNÍCH DAT

Thomas J.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Délka monitorovacího období, neboli frekvence periodického monitorování je předeváím ovlivněna požadavkem dostatečné správ­ nosti dávkového úvazku, stanoveného podle modelově umístěného referenčního příjmu radioaktivní látky v polovině monitorovaného období. V některých případech je kritickým článkem podmínka detekovatelnosti zbytkové aktivity v těle nebe vylučované z těla po uplynutí monitorovaného období. Dalším vymezujícím faktorem může být systematická odchylka kumulovaných referenčních dávko­ vých úvazku od odhadnutého součtu skutečných dávkových úvazku. Při obecném rozboru hodnocení vnitřní kontaminace a při plánová­ ní ochrany před zářením je váak nutno napřed volit kritickou ce­ stu vstupu kontaminantu, kritický radionuklid, v případě směsi kritickou skupinu transportability atd., tedy soubor biologicky vstupních parametru, který vede к nejkonzervntívnéjSímu stano­ vení dávkového úvazku. Naproti tomu při závažnám případu vnitř­ ní kontaminace je nutno doplňujícími informacemi určit nejvěro­ hodnější soubor dat. Kvantitativní závažnost alternativních vstupních dat na frekvenci monitorování bude demonstrována na příkladech.

115

SYSTEMATICKÁ CHYBA РЙ1 KUMULACI REFERENČNÍCH DÁVKOVÝCH ÚVAZKU* STANOVENÝCH POMOCÍ T/2-M0DELU

Thomas J., Hendl J.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrutn hygieny záření,Praha Výzkumný ústav tuberkulosy u respiračních nemocí,Praha

Principiální nemožnost Matematicky exaktního stanovení ča­ sové distribuce příjmu radioaktivních látek při periodickém mo­ nitorování vnitřní kontaminace nutí к použiti modelových distri­ bucí příjmu v čase. V praxi se osvědčilo hodnocení vnitřní kon­ taminace podle referenčních příjmu, umístěných v polovině monito­ rovaného období. Exposice pracovníka v monitorovaném období se pak hodnotí pomocí odpovídajících referenčních dávkových úvazků a expozice za rok nebo delší pracovní období podle součtu referenč­ ních dávkových úvazku. Počítá se s tím, že postupné se kompenzu­ ji případně přeceněné a podceněné hodnoty. V referátu je ukázáno, že kumulace nevede к plné kompensaci odchylek, nýbrž к systema­ tickému nadhodnoceni oproti odhadu součtu skutečných dávkových úvazku stochasticky rozložených co.do velikosti i času výskytu. Systematickou chybu, která s délkou monitorovacího intervalu ro­ ste, Je principiálně možno korigovat posunutím referenčního času к počátku monitorovaného období. Kvantitativní rozbor vede к závě­ ru, že délka monitorovaného intervalu nesmi být volena řádově delší než je efektivní poločas radionuklidu.

116

ČASOPROSTOROVÍ, MIKRODISTRIBUCE DÁVKY V KOSTNÍ TKÁKI OD OSTEOTROPNÍCH RADIONUKLIDD U MYŠÍ

Thomas J., Klener V., Salava J., Machek J.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Při stanoveni dávek zářeni v kostních tkáních vedoucích к vzniku osteosarkomů je nutno respektovat jak růst a remodelaci kosti a s tím související změnu mikrodistribuce radioak­ tivity v kosti, tak proliferate)! aktivitu kostních buněk a je­ jich osud. S použitím biofyzikálního modelu pro rust metafýzy myšího femuru a s parametry stanovenými podle histoautoradiogramů na SSTD byly stanoveny dva typy časoprostorové mikro­ distribuce dávky. Jsou porovnány mikrodistribuce dávek po jednorázové aplikaci Ra a po simulaci opakovanými aplikacemi Ra a diskutována omezeni, která zřejmě způsobuji nesoulad s pozorovanými biologickými účinky.

117

ROZŠÍUENx HEFINICE DÁVKOVÉHO ÚVAZKU NA PROTHAHOVANÝ PfiÍJtíl HADIOAKTIVNÍCH LÁTEK

Thomas J., Salava J.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Dávkový úvazek H je pro jednorázový příjem I definován jako celková dávka v orgánu po dobu 50 let způsobená příjmem radioaktivní látky do organismu a je dán vztahem H = k i l I , kde f je v těle absorbovaná část příjmu, T je efektivní doba residence radionuklidu v uvažovaném orgánu а к je převodní fak­ tor. Tento vztah je platný i v případe protrahovaného příjmu v průběhu monitorovaného nebo kontrolního období ,interpretuje-li se příjem I jako kumulovaný příjem přes dané období. Toto zo­ becnění vyplývá z požadavku additivity dávkových úvazků i pro infinitesimální příjmy. Důsledkem požadavku je konformita mezi nyní používaným hodnocením vnitřní kontaminace podle nejvýše přípustných příjmů a dříve používanými nejvýše přípustnými kon­ centracemi (objemovými aktivitami) ve vzduchu. Předpokládá se ovšem, že zdánlivě volitelná délka "úvazku" je shodně dlouhá s plánovanou dobou pracovní expozice 50 let.

118

POKUS O TEORETICKÉ STANOVENÍ ÚČINNOSTI DETEKCE ZÁŘENÍ ALFA V DETEKTOKU dTOP V PEVNÉ FÁZI

Thomas J., Salava J., Machek J.; Institut hygieny a epidemiologie-Centrum hygieny záření,Praha

Pro potřeby kvantitativní autoradiografie byla na základě představ o průběhu formováni viditelných stop odvozena za při­ jatelných zjednodušení pravděpodobnost zaregistrování částice alfa, dopadající na detekční folii pod úhlem * a s danou ener­ gií E. Model byl ověřován experimentálním sledováním energeti­ cké a úhlové závislosti úči.-.nosti detekce částic alfa ve folii z triacetátu celulosy. Bylo zjištěno, že částice dopadající velmi šikmo (£• > b0°) a s velkými energiemi (E > 2,5 UeV) se nozaregistrovávají. Dáel byla vypočtena účinnost detekce ve slo­ žitějších situacích (ploáný a objemový zářič), které více od­ povídají skutečným podmínkám při autoradiografii než monoenergetické a kolimované záření alfa.

119

IZOTOPICKÉ SLOŽENÍ JÓDU V PLYNNÝCH VÝPUSTÍCH JADEKNÝCH ZAŘÍZENÍ A JEHO VLIV NA ÚČINNOST JÓDOVÝCH FILTnfi

Tomášek II.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praba

Bezpečnost provozu jaderných zařízeni vyžaduje účinné za* * 131 mezit uvolňováni izotopů jodu, zejména I, do jejich okolí a to jak za normálního provozu, tak i v případě havárie. Tento úkol plni vedle dalších systémů - iontejment, sprchy apod. - pře­ devším jódové filtry. Jako náplň těchto filtru pro vzduchotechni­ cké systémy jaderných elektráren se obvykle užívá aktivní uhlí, případně aktivní uhlí upravené impregnací. Daláí vhodné adsorbenty, např. molekulová síta, keramické nosiče impregnované stříbrem apod. se pro tento účel, vzhledem к vysokým nákladům, dosud ne­ prosadily. Účinnost záchytu I na instalovaných jódových filtrech ne­ dosáhla hodnot předpokládaných z výsledků modelových pokusů, pro­ váděných v laboratorních podmínkách. Postupně byla zjištěna řada okolnosti, které negativně ovlivňuji funkci jódových filtrů: - vysoká vlhkost filtrovaného vzduchu - přítomnost chemických sloučenin jódu, které se na aktivním uhlí obtížné adsorbuji, např. CH~J, 131 - nízká koncentrace " - Ч ve filtrovaném vzduchu. Záměrem referátu je upozornit na možnost vlivu poměru kon­ centrací jednotlivých izotopu jódu ve filtrovaném vzduchu na účinnost záchytu izotopu I jodovými filtry, zvláště v případě použiti aktivního uhlí impregnovaného KI jako jejich náplně.

120

SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY KOMPLEXNÍ OSOBNÍ DOZIMETRIE V CELOSTÁTNÍ SLUŽBĚ OSOBNÍ DOZIMETRIE ÚVVVR

Trousil J., Kokta L.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Praha

V příspěvku jsou stručně shrnuty zkušenosti získané z prováděni celostátní! služby osobní dozimetrie za celé období a jsou ukázány mocnosti radionalizace, kterou umožňují zejména nové zaváděné metodiky termolurainiscenčni a metoda stopových detektoru. Rozdělení sledovaných osob do skupin s vyšším a nižším riziko-a dovoluje v druhém případě prodloužení kontrol­ ního období na dva až tři měsíce, což významně přispívá ke zvýšeni kapacity laboratoře osobni dozimetrie ÚVVVR. Kombina­ ce filmové a HTL metody v komplexním dozimetru osob s vySšíffl rizikem dovoluje měřit expozice fotonového záření v rozsahu 2,6/iCkg" do cca 1,3 С-kg" v energetickém rozsahu 15 keV až 3 MeV (s úpravou tlouStky filtru i výše). Měření dávek zá­ ření beta je možné u energií nad 0,5 MeV. Dále jsou uvedeny vý­ hody nově zaváděné metody stopových detektoru pro měřeni dáv­ kových ekvivalentů neutronů ve spojení s křemíkovou diodou, která slouží jako havarijní neutronový dozimetr. V závěru jsou shrnuty výsledky panelové diskuse odborníků ČSSR pořádané v dubnu tr. к otázce kritického zhodnoceni stavu a perspektiv vývoje osobni dozimetrie v ČSSR, která zavedení komplexních dozimetru doporučila.

121

DETEKTOR KRÁTKODOBÝCH DCEŘINÝCH PRODUKTŮ RADOIMI

Trousil J., Singer J., Špačková li., Švadlenka P.; Výstavba úpravny OP, Stráž p. Ralekem

Pro detekci částic alfa krátkodobých dceřiných produktu radonu byla použita barevná nitrátová folie Kodak LR 115 a pro měření počtu stop částic alfa byla navržena a vypracová­ na metoda měření změn optických hustot v komplementárním svět­ le. V příspěvku jsou uvedeny základní kinetické vlastnosti po­ užitých nitrátových folií při leptáni a metodika měřeni změn optických hustot, kdy při optimalizaci podmínek lze měřit hu­ stoty stop částic alfa v rozsahu 5.10 cm až 5.10 cm s chybou nepřesahující hodnotu + 25%. Primární energie částic al­ fa krátkodobých dceřiných produktů radonu byla vhodným absorbátorem a vzdálenosti upravena na měřitelné hodnoty (0,5 - 4 MeV). Byla vypracována metodika kalibrace pomocí laboratorního zářiSe částic alfa Am, která dovoluje průběžnou kalibraci U t a clho procesu. Pro rutinní použití bylo jednak navrženo zaříze­ ní pro leptání barevných nitrátových folií a jednak nutné úpravy denzitometru pro měření hustoty vyleptaných stop. Vyvinutá metodika měření stop Částic alfa krátkodobých dceři­ ných produktu radonu byla využita v dozimetru, kde - společně s ÚHP DP Kamenná, který vyřešil dozimetrické pouzdro - vzniklo zařízeni vhodné pro měření příjmu energie horníku uranových dolů.

122

SLEDOVÁNÍ TRANSPORTU ELEKTRONU METODOU MONTE CARLO; POSTUP VÝPOČTU

Truoečková E., Hanák VI.; Biofyzikami ústav FVL UK, Praha Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího zářeni FJFI ČVUT, Praha

Ke sledování transportu záření metodou llonte Carlo lze užlt dvě metody: metodu postupných srážek a metodu kondenzovaná historie. První z nich se používá předavším pro sledování transportu nepřímo ionizujícího z&ření, nebol spočívá v modelování jednot­ livých interakci. V připadá nabitých částic se vzhledem к veli­ kosti účinných průřezů interakcí používá jen výjimečné, např. při sledování průchodu velmi tenkých vrstev materiálu. Pro nabité částice se obvykle používá druhá metoda. V této metodě je částice sledována na dráze pouze v určitých časových momentech určených nejcastěji zvolenou délkou uražené dráhy krokem. Na jeho konci яе určí stav částice, který je současně stavem výchozím pro další krok. Stav částice na počátku kroku je určen energií, směrom, kterým se bude částice dále pohybo­ vat, a polohou. Energie se urči na základě modelování skuteč­ né energetické ztráty na daném úseku z teorie fluktuace energe­ tických ztrát a směr pohybu modelováním úhlu rozptylu z teorie mnohonásobného rozptylu. Je popsána metodika zpracování výchozích rozdělení a výběru náhodných čísel z těchto rozdělení pomocí generátorů s libovol­ nou distribuční funkcí. Obecné zásady jsou ilustrovány na vývojovém diagramu, který popisuje konkrétní úlohu - sledování úniku fotoelektronů z krystalu.

133

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY NĚKTERÝCH DETEKTORŮ STOP V PEVNÉ FÁZI POUŽITELNÝCH V DOZIIOTRII NEUTRONU

Turek K., Spurný F.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

Práce shrnuje a srovnává výsledky studia energetické a smě­ rové závislosti tři typů detektorů stop v pevné fázi při ozařo­ vání neutrony. Jedná se o nitrát celulózy (Kodak LR-115), poly* 232 karbonát (ilakrofol E) a sklo v kontaktu s folií Th. U prvních dvov dochází к detekci neutronu na základě jejich interakci s jádry atomu tvořících vlastní detektor, v případě skla se neutro­ ny detekují prostřednictvím Štěpných trosek ze Štěpné reakce v 232 Th. Při měřeních bylo využíváno šesti zdrojů neutronu - radionu252 klidových ( Cf, Am-F, Ara-Be), generátorů neutronů založených na reakcích T (d,n) a d (d,n) a pulsního reaktoru IBR - 30.

124

KONTROLA HOMOGENITY FHANCOUZSKÝCH, AMERICKÝCH, BRITSKÝCH A ČESKOSLOVENSKÝCH ETALONU PLOŠNÉ AKTIVITY

Tykva R.; Úatav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha

Pro 11AAE byla semikonduktograficky kontrolována homogenita etalonu plošné aktivity vyrobených následujícími výrohci: Centre d Etudes Nucléaires Saclay, Francie; New England Nuclear Corpora­ tion, USA, Radiochemical Centre Amersham, Anglie a ÚWVR, Česko­ slovensko. Byly zkoumány etalony 1 4 C, 2 0 4 T1, 1 4 7 Pm, 2 0 3 Hg, 90 Sr, Cs a Co. V rozložení ploáné aktivity byly v nékterých pří­ padech nalezeny překvapivé velké nehomogenity, a to jak v plod­ ném rozloženi, tak v plošné hmotnosti v místech téhož etalonu.

135

TENKOVRSTVĚ PRŮLETOVÉ DETEKTORY PRO DRUŽICOVÉ TELESKOPY V RÁMCI PROGRAMU INTEHKOSUOS

Tykva R., Hanzlík J., Fiala J.; Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha

T rámci programu Inter kosmos byly vyvinuty a zhotoveny prů­ letové detektory o tlouštce přibližní 100 yum a průměru účinné plochy 16 on. Jsou popsána měřici uspořádáni použitá pro stanova­ ní parametru zhotovených detektoru a dosažené výsledky.

126

ANALÝZA NESTABILITY UÉ&ENÍ V KAPALNÉM SCINTILAČNÍU SPEKTROMETRU VLIVEM ZACHYCOVÁNÍ VZORKU NA KÝVETE

Tykva R., Podracká E.; Ústav organické chemie a biochemie ČSAV, Praha Institut klinické a experimentální medicíny-Centrálni izotopové pracoviště, Praha

Je ukázán průběh nestability měřicích podmínek, jež je v kapalném scintilačnlm spektrometru vyvolávána zachycováním vzorku na stěnu měřici nádoby. Jev významným způsobem ovlivňuje použitelnost kapalné scintilace v některých případech, zvláště při současném stanovení H a vysokoenergetického beta zářiče (např. ) . Hlavní pozornost je věnována analýze průběhu dějů vyvolávajících uvedenou nestabilitu měření.

127

POČÍTAČOVÁ KOREKCE MRTVÉ DOBY РЙ1 DYNAMICKÝCH RADIONUKLTDOVÍCH MĚŘENÍCH

Ulimann V., Husák. V., Dubroka L.; Oddělení nukleární aediciny KNsP, Ostrava-Poruba Odděleni nukleární medicíny FN a IF UP, Olomouc

V referát* je pojednáno o metodách korekce na mrtvou dobu při dynamických radionuklidových měřeních, které byly vyvinuty nebo realizovány na naěem pracovišti. V souvislosti s tím jsou popsány některé metody pro odření mrtvé doby a vyhodnocováni zá­ vislostí potřebných к získání údajů pro korekci mrtvé doby. Jsou struční prezentovány výsledky měřeni závislosti mrtvé doby na fyzikálních podmínkách a spektrometrickém nastavení aparatury. Ifa základe analýzy výsledků mnoha fyzikálních měření byly vytvořeny dvě varianty programu pro vytváření histogramu časo­ vého průběhu radioaktivity ve zvolených zájmových oblastech dy­ namických scintigrafickýcb studií a počítačovou korekcí mrtvé doby.První varianta provádí korekci na základě okamžité registro­ vané četnosti v celém detekčním poli, druhá varianta využívá ke korekci přídavného referenčního zdroje. Program je s určitý­ mi úpravami použitelný i pro jiná dynamická radionuklidová měřeni, oei jsou seintigrafické. Závěrem jsou uvedeny výsledky ověřováni metod při dynami­ ckých měřeních modelových i praktických.

128

ÚLOHA INTERFERENCE U KABELOVÝCH TRAS PRO SVSTÉMT NbUTRONOTÉ INSTRUUENTACE A OSTATNÍ SYSTÉMY S ENORMNĚ NÍZKOU ÚROVNÍ UĚRONOSNÉHO SIGNÁLU

Vedral J.; Výzkumný ústav energetický, Tanvald

Diskutuje se problematika rufiení na úseku instrumentace jaderných elektráren v kontextu se spolehlivosti funkce infor­ mačního systému za podmínek ruéenl interferenčními signály, běžnými T podmínkách jaderných elektráren. Z hlediska odolnosti vůči interferenčním signálům se kva­ litativní porovnávají vlastnosti různých konstrukci koaxiálních kabelu, které jsou používány svatovou praxi pro realizaci in­ formačních kabelových síti s enormné nízkou úrovni měronosného signálu. Uvádějí se nejzávažnější teoretické i experimentální vý­ sledky, které byly dosaženy na úseku interference v měřicích, regulačních, automatizačnlch a dozimetrických systémech ja­ derné elektrárny.

129

PŘÍSPĚVEK K ANALYTICKÉ APLIKACI ОЕГЕКГОйС STOP ŠfĚPNfCH TROSEK

Vobecký 11., КоиЬота Z., Formáková E.; Ústav experimentální mineralogie a geochemie ČSAV, Praha Oddélení nukleární medicíny FN Praha 10, Praha

Byly studovány podmínky aplikace detektoru stop Štěpných trosek ke stanoveni obsahá uranu a jeho distribuce v různých ma­ teriálech. Metodika byla ověřována na vzorcích roatlin, uhlí, skel, oceli apod. U oceli byl zjištěn homogenní charakter rozloženi stop Štěpných trosek při ozářeni vzorku tokem tepelných neutronu 9 —2 nepřevyšujícím hodnotu 2.10 cm na 1 ppm uranu.

130

RADIOCHEMICKÁ SEPARACE PLUTONIA Z KÍZKOAKTIVNÍCH ODPADNÍCH VOD

Volný J., Jasanovský P.; Ústav pro výzkum, výrobu a využiti radioisotopu, Praha

Je popsána metoda stanoveni plutonia v nízkoaktivnlch od­ padních vodách extrakcí Pu roztokem tenoyltrifluoracetonu v tetrachlormetanu a měřením reextraktu metodou kapalného scintilátoru. Je uveden obor použitelnosti metody s ohledem na: mez postře­ hu, vliv iontu rušících extrakci, přítomnost jiných extrahovate.lnýe.h alfa nuklidů, způsob detekce a celkovou účinnost metody. Ilmto způsobem lze s přesností 30* stanovit obsah rozpustné formy plutonia ve vzorku, je-li jeho aktivita vyšáí než 10 Bq (0,3 nCi).

131

KRYPTON

8S

V ATMOSFÉŘE A JEHO MĚŘENÍ

Wilbelmová L.» Cejnar F.; Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV, Praha

Riziko pozdních somatických a genetických účinku ionizu­ jícího záření, které přináší rozvoj Jaderné energetiky nejen pro obyvatelstvo v okolí jaderných zařízení, ale pro celou lid­ skou populaci, závisí do značné míry na množství dlouhodobých Štěpných produktu v biosféře, jejichž prostřednictrim přispívá jaderná energetika ke zvyšovaní hladiny přirozeného pozadí io­ nizujícího záření v našem životním prostředí. Mezi dlouhodobými Štěpnými produkty zaujímá zvláětnl posta­ ge vení Kr, a to vzhledem к jeho dlouhému poločasu rozpadu, fy­ zikální chemickým vlastnostem a dosavadnímu způsobu jeho "likvi­ dace" - jako odpadního produktu palivového cyklu jaderných elek­ tráren - přímým vypouštěním do atmosféry, bez jakéhokoliv před­ chozího zpracováni. V návaznosti na stručnou charakteristiku fyzikálních vlast85 ností, zdrojů a úrovni koncentrace Kr v atmosféře jsou v refe­ ráte diskutovány některé metody, které byly vypracovány pro mě85 ření Kr v různých mediích, zejména se zaměřením na monitorová­ ní a radiační ochranu okolí jaderných elektráren a závodů na přepracování ozářeného paliva.

132

NĚKTERÉ VÝSLEDKY VZÁJEMNÉHO POROVNÁNÍ ETALONŮ AKTIVIT? RADIONDKLIBŮ V HÁiíCI SKH- RVHP

Zderadička J., Plch J., Dryák P., Kokta L.; Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů, Praha

V souvislosti s vytvořením skupinového etalonu aktivity v ranci RVHP bylo v minulých letech provedeno několik vzájemných porovnáni aktivity vybraných radionuklidů, jejichž cílem bylo ověřit správnost reprodukce jednotky aktivity. Jsou uvedeny vý­ sledky porovnáni radionuklidu Cs-137, Sr-90 a 7-90. V rozboru výsledku je věnována pozornost zejména způsobu stanoveni experimentálních chyb. Jsou diskutovány různé způsoby stanovení celkové chyby výsledků, které se v současné době pou­ žívají.

133

VÝVOJ FILTRU PRO ZÁCHYT RADIOAKTIVNÍHO JÓDU A JEHO SLOUČENIN VE VENTILAČNÍCH SYSTÉMECH JADERNÝCH ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENI

Zelinka R., Pietrik I., Tomášek li., Cejnar F. Výzkumy ústav vzduchotechniky, Praha Výskumný ústav energetický, Jaslovskó Bohunice Laboratoř radiologické dozimetrie ČSAV

Plánovaný rozvoj jaderné energetiky v ČSSR předpokládá vyřešení řady úkolů směřujících к zajiátění radiační bezpeč­ nosti jaderných energetických zařízení a jejich okolí. Radioaktivní jod a jeho sloučeniny jsou z hlediska do­ padu na životní prostředí velmi nebezpečnými Škodlivinami a filtry pro jejich záchyt tvoří důležitou část ventilaíních systémů jaderných energetických zařízení. Referát shrnuje průběh vývoje filtru FRJ pro záchyt ra­ dioaktivními jodu a jeho sloučenin, který zahrnoval vývoj sorbentu GA-J a jeho zkoušky, konstrukci a testy základního sorpčniho článku, a konstrukci jednotek výkonové řady filt­ rů FRJ pro průtoky 1700 až 30 600 m 3 /h. Jsou uvedeny výsledky porovnání účinnosti záchytu pro různé sorbenty, výběr vhodného sorbentu a proměření jeho vlastností s ohledem na předpokládané pracovní podmínky ve filtrech FRJ. Dále je popsána konstrukce a testování základního sorpčniho článku a návrh výkonové řady filtrů FRJ.

134

O b s a h Abstrakta přihlášených referátů jsou seřazena podle abecedního pořadí prvních autorů. str. 1. Abel E., Ivan J.. Uralová U., Patzeltová N.: 210 210 Ueranie Bi a jeho využitie na stanovenie Pb v z-ožkach životného prostredla. g, BakoS L., Ondris D., Herchl U., Homolová E.: 131 * řeranie J v štítnej žfaze u pracovníkov AtomovéJ elektrárně Л-1. 2a. Bárta K.: ! orovnání parametrů některých dovážených přístrojů pro měření terooluminiscence. 3. ieaeS J.: Příjem některých radioaktivních izotopu jednotlivci obyvatelstva inhalaci. 4. Beneá II.: Výpočet spektra rychlých neutronů ze spektra pružně od­ ražených protonu z radiátoru, obsahujícího vodík. 5. Brož J.: Monitorování vnitřní kontaminace J v ĎJV.

1

2

3

4

5

6

6. Bučir.d I., Garba A.: Kriteria citlivosti monitorovacích metod a jejich po­ stavení v monitorovacím systému.

7

7. Bučlna I., Salava J., Thomas J., Hachek J.: Počítací ztráty a odchylky od poissonova rozdělení u detektorů stop v pevné fázi.

g

8. Burčik I.:

g "

АЛЛ

Stanovenie fta v pitných vodách východoslovenského kraja. в. Burian I., Čech J., Herold S.: Osobni úozimetr dceřinných produktů radonu. 136

ю

etr. 10. Cejnar F., Kovář I.: Fotopíková detekční účinnost studnového NaJ/TL/ kry85 133 stalu pro gama záření kryptonu a xenonu . 11. Csupka Š., Petrááová H.: 137 A Cs ako indikátor kontaminácie odpadových vod vypúštaných z elektrárně Л-1. 12. Cvachovec F.: llěřeni spekter rychlých neutronu z neutronového gene­ rátoru acintiiač.-íp spektrometrem. 13. Daříčková A,, Vacek eiiinenoví» K.:

ц

i»

13

14

Vztah mezi termoluminisceací a paraaagnetickými cent­ ry u BeO, vhodného pro dozimetrické účely. 14. Dryák P.: Stanovení samoabsorpce při měřeni aktivit 4pí gama ionizační komorou metodou Honte-Carlo. 15. f;ryák P., Kokta L., Novotná P.: Stanovení radionuklidových nečistot beta v etalonech radionuklidů. 16. Dryák P., Pich J.. Zderadička J., Kokta L.: Polovodičový spektrometr elektronů. 17. Feik K., Petrááová SI.: Kadiačná zátbž pracovníkov Atomové j elektrárně A-1. 18. Feitek J., Trousil J.: Prstový dozímetr na bázi RTL aljainofosfétovýcb skel. 18a. Frank H., Petr I.: Použiti čel. tranzistoru HOS pro měření záření gama.

и

ie

n 18

19 20

19. Fulop II.: Unohodetektorová doz.inetria a spektrometrie neutrono­ vých poli s detektorai moderovaných neutrónov.

21

20. Galán P., Hanák V.. Hofmanská J'., Hrabovcova A., Nikodemová D., Prouza Z., Singer J.. Solnička H., Spurný F., Turok í.: Výsledky srovnávacích méření v«i směsných polích záře­ ní gama a neutronu.

22

137

str. 21. Gerndt J.: Kalibrační zdroj světla využívající luminiscenční diody.

23

22. Gregor J., Musílek L.: Studnová ionizační komora.

24

23. Hakl J.: Možnost rychlého stanoveni beta aktivit plynovým prů­ tokovým počítačem РНОГ0КЛ 2154-1-Ш.

25

24. Halík J., Lenger VI., Kliment V.: Depozice aerosolových částic a jejich clearance ze sliznic respiračniho traktu.

26

25. Hanák V., Trunečková £.: Sledováni transportu elektronů metodou tlonte-Carlo; výchozí teoretické vztahy.

27

26. Hanzlík J., Tykva R.: Souvislost mezi fotoelektrickým jeven a parametry kře­ míkových detektorů s povrchovou bariérou.

28

27. Hekrdle J.: Monitor povrchových zamoření osob gama radioaktivními látkami. 28. Herchl 11., Ondriá 0., Komolá II., Bakoi L.: Sledovanie pracovnlkov A-l z hl'adiska vnútornej konta­ minaci e rádionuklidmi v rokoch 1975-1976. 28a. Heřmanská J., Neruda 0., Prouza Z., Bednář J.: Relativní biologická účinnost ionizujícího záření.

2g

30

31

29. Heřmanská J., Prouza Z., Solnička H., Hanák V.: Stanoveni neutronové dávky a její distribuce no zákla­ dě měřeni aktivit indukovaných neutrony v biologickém objektu.

32

30. Hógel J., Vespalec R. Měřeni spektra neutronů v aktivní zóně reaktoru ŠRO aktivační metodou.

34

31. Holman U., Uařík P., Franc L. Scintilačnl s- dktrooetr s krystalem stilbenu.

31

136

str. 32. Horáček J.. Sevc J., Plaček V.: Histologické typy plicní rakoviny ve vztahu к různým podmínkám radiařní expozice. 33. Horyna J. Příspěvek radiačních exhalací к ozáření obyvatelstva v okolí ÚJV ň e i .

36

3-

3 4 . Horyna J.. Pražákové H.: Uěření radioaktivity ovzduší na pracoviátích ÚJV Ř e t .

38

35. Horyna J., Hájek P.. Keller II.: Kontrola rad. exhalaci v ÚJV Heí za nornálnlho provozu.

39

36. Houdková U., Náméstek L., Kunz E., Čajková A. Poznatky z monitorováni při práci s tritiem.

*°

36a. ribnig Д.: Faktory zeslabeni gama zářeni tenkými vrstvami kon­ strukčních materiálu. 37. Hrabovcová A., Nikodémova D.: Neutronová spektrometria pri použiti aktivačných detektorcr a kódu SAND II.

42

43

37a. Hrdlička Z., Prouza Z.: Použití neutronové radiografie к jemnému mapováni polí tepelných neutronu.

**

3 8 . Hruáka J.: Jednoduchý celofánový dozimetr pro stanovení vysokých dávek.

<5

39. Huéék V., Král, Kršková 11., Kopecký Р.: Výpočet radiační zátěže z kontaminujících radionuklidů v radioaktivních preparátech používaných v nukleár­ ní medicine.

46

40. Húáíava Š.a Melichar Z. Emioia fotoneutrónov a ich vplyv pri meranl oi.jskorených neutrónov na energetickom reaktore.

47

4 1 . Chorvůt D . : Význam klasifikácie havárii na jádrových energetických reaktorech pře plánovanie opatření dozimetr. charakteru.

4B

1Э9

'

'

str 42. Chrápán J., Losay P., Oravec J., Usačev S.: Niektoré výsledky aplíkácii mcrania nízkých aktivit.

49

43. Chudý M., Sáro Š.. Povinec P.: Koncentrácia trícia s С v atmosféře a vodách v okolí jadrovej elektrárně.

50

43a. Janovský I. Teplý J.: Vlastnosti elektronového svazku lineárního urychlova­ če elektronů ÚJV. 44. Jasanovský P., Šimečková H., llaráál J.: Monitorováni nizkoenergetických zářičů beta zvláSté 45. Kit» J.: Současný stav v standardizaci

51

52

H. 53

C.

46. Klumpar J.. Jiroušek P.: Československý etalon pro expozice v oboru zářeni gama.

54

47. Kluapar J., Bučína J., Thomas J.: Význaa a užitečnost doziaetrické veličiny expozice.

55

47a. Klueoň J., Husilek L.: Problematika osobní dozioetrie zářeni gama na jader­ ných elektrárnách.

5

'

48. KÓdl 0.: Etalonáž zářeni X nízkých energií.

58

40. Kokta L., Vlček J., Hoápes li., Oryák P., Novotná P.: Některé aspekty při stanoveni ploch jednoduchých a složených píku totální absorpce.

59

50. Kollár J., Klimentová V.: tfrčovanie extremně nízkých koncentraci! tricia bez predchádzajúceho izofcopického obohacovania vzoriek.

60

51. Krotil J., Bažant Z., Brož J., Štoffa V., Kutzendorfer J. Monitorovací systém kontrolovaných pásem v ÚJV Řež.

61

52. Kudrna J., Vojtíšek 0.: К radiační zátěži pracovníku při práci в radiofarmaky.

62

53. Kukačka li.. Trousil J., Tobola K.; Dozimetricků analýza belatronového pracoviště KNjP Ostrava.

63

140

str. 54. Kukačka П., Doubravský J.: Expozice zdravotnických pracovníků při neuroradiologických vyšetřeních.

64

55. Kukačka li., Doubravský J., Tobola K., Vysloužil F.: Radiační zátéž pacienta při razných typech rentgenové kinematografie.

65

56. Kunz £.: Systém monitorování vnitřní kontaninace pracovníků.

66

57. Kysela P.: Vyhodnocováni radiochroaatogramů na tenkých vrstvách a elektroforeogramech.

6?

58. Látal F., Dryák P., Kite J.: Sekundární etalonál zářičů gama do 10 GBq,.

68

59. Máchán V., Kalinčák II.. Vilček Š., Berná K.: Univerzálna "SORB-GEL" metoda analýzy *Tc - znače­ ných rádiofaraák.

69

60. Ualátové I.: Skeletnl dávka od

70 a jeho dceřinných produkte.

61. Melichar Z., Húštava 5.: Výpočtové a experimentálně výsledky Studia detekcie produktov štiepenia v dynamických podmienkách ener­ getického reaktora.

71

62. Melichar Z., Spurný Z.: Měřeni vyšších expozic záření gama v reaktorových podmínkách pomocí TLD.

72

63. Mertl F.: Využití Cerenkovova záření pro mčření nízkých akti­ vit.

73

64. Mínárik F., Fiilop M., Galan P.: Niektoré metody kontroly radiačných faktorov pracovněho proetredia a dosiahnuté výsledky.

74

65. Moravek J.: Pokroky v monitorováni rádioaktívneho jódu na JE.

75

141

str. 66. Hráz L., StollároTé N.: Kinetika distribúcie J u myél po roznych sposobocb aplikácie.

76

67. Musílek L., Klueoň J.: Výsledky měřeni poli zářeni gama v prostorách kontro­ lovaného pásma jaderné elektrárny*

77

68. Náměstek L., Ševc J., Chorvét D., Mižov J., Kunz E.: Model a výpočetní program radiologických důsledku pro­ vozu jaderných zařizeni na obyvatelstvo v okoli.

78

68. Nikodémova D., Hrabovcová A.. Fulop M.: 252 Dozimetricfcé problémy pri využívaní * "Cf - ibiel. 70. Nováková 0., Slezák V.. Smola J.: Méření objemové hmotnosti metodou dvojího vyhodnoceni. 71. Nováková 0.. Slezák V., Kňoureк J., Kula J.: Měřit ezpoziCnlho příkonu na úrovni přirozeného pozadí.

79

во 81

72. Ondrié D., Horcbl M., Bakoí L., Homola II.: lieranie vnútornej kontaminacie pracovnlkov Atomovéj elektrárně A-l celotelovým detektorem.

82

73. Oravec J.. Holý K., Florek M.: Mnohovláknový prietokový korónový počítač iiarenia alfa.

83

74. Palégyi Š., Szabová Т.: Stanovenie rádiojódu v podach.

84

75. Pecína J., Tauer Z., Ott 0., Kryštof V.: Využiti НП.В v klinické dozimetrii.

85

76. Pernifika F.: Některé aspekty (esového faktoru biologického účinku ionizujícího zářeni.

86

77. Petr I., Frank H.: Model poruch ve struktuře HOS vlivem gama zářeni.

87

78. Piéútová N.. Usacev S.t Chudý U., Povinec P. Vysokosenzitlvna gama spektrometrie v dozimetrii životného prostredia.

88

142

str. 79. Plch J., Zderadička J., Zídek V.: 89 Problematika absolutního míření vzorku o vysoké aktivitě 4pí beta-gama koincidenCnl metodou. 80. Podracká E., Tykva R.: Zvýšení faktoru kvalit; při detokci P pomocí Čerenkovove záření vlivem použití polyethylenových folií. 81. Prouza Z., Oamera В., Jánský В.: Stanoveni spektra intermediálních neutronu aktivačními detektory metodou subatrakce "l/v" abaorbátoru. 82. Baisigl fi.. Nechybová li.: Systémy radiační kontroly JE-VA.

90

91

92

83. Sabol J., Jakefi J.: Některé aspekty spektrometrie rychlých neutronu na bá­ zi organických scintilátoru.

93

84. Sabol J., Šeda J.: Aplikace křemíkové diody v do.imetrii ionizujícího záření.

94

85. Sádlíková J.: Využiti přirozených aktivit tritia v dozimetrii život­ ního prostředí.

95

86. Sedlák J.: llitxodozimetrická analýza vlivu LET na průběh křivek přežití.

96

87. Severa L.: Rozložení dávkového příkonu v okolí krytu ROK 204-211.

97

88. Singer J.. Trousil J., Prouza Z.: HožnoBti měření dávkových ekvivalentu intermediálních a rychlých neutronu a kalibrace energetické závislosti moderovaným étépnýa spektrem Cf. 89. Singer J,, Trousil J-, Vacek R.: Využiti stopových detektorů v celostátní služba osobni dozlmetrie neutronu.

143

98

99

str. 90. Spurný Z., Kovář Z., Kočí i., sulcová J., Háva L.: Variace dávkové rychlosti z přirozeného pozadí gana na téže lokalitě. 91. Spurný F.: К problematice osobní doziaetrie neutronu.

100

101

92. Spurný F.: Ke kalibraci a etalonáži doziaetru neutronů.

102

93. Szabová Т.: Sorpcia róznycb chemických foriem rádio jódu podoaí.

103

94. Szarka J., Usačev S., Povinec P.: Využitie diskriminácie podlá tvaru impulzov pre zníženie pozadia proporcionálnych počítaóov.

104

95. Sáro Š.: Kvapalinová scintilacná dozimetria žiarenia alfa.

105

95* Šeda J»: Mapováni poll a svazku rychlých neutronu pomoci Si diody.

\Qb

97. Ševc J., Placek «., Kunz Б.: Poznatky z epidemiologických a experimentálních stu­ dii rakoviny plic indukované zářenla.

107

98. Ševc J., Kunz E.: Přístupy к optimalizaci radiační ochrany v jaderné energetice.

108

99. Šilar J.: Rozsah aktivit a přesnost stanoveni stupně vnitřní kontoBinace lidi zářiči gama jednoduchými celotělovými počítači s kolimovanými detektory.

109

100. Šilar J., Tykva R.: Badiouhllkové datováni některých archeologických vzor­ ku v laboratoři katedry hydrogeologie a inženýrské ge­ ologie PF UK.

ХХ0

lOOa. Škubal A.. Moltas K.: Cf jako zdroj rychlých neutronu pro výzkumné účely.

111

144

etr. 101. Smejkal Z., Roháček J., Vlček J., Rusek V., Kokta L.: Difúzní generátor "ic pro účely nukleární medicíny.

l12

102. Štecher P., TalaSová E.: Gama-Bpektroskopicité zkoumání palivového Článku elekt­ rárny A-l.

X13

102a. Teplý J.: Lineární urychlovač elektronů pro pul m í radiolýzu v ŮJV.

11*

103. Thomas J.: Analýza frekvence monitorováni vnitřní kontaminace z hlediska kritických vstupních dat.

I15

104. Thomas J., Hendl J.: Systematická chyba při kumulaci referenčních dávkových úvazku stanovených pomocí T/2-modelu.

n

*

105. Thomas J., Klener V., Salava J., Hachek J.: Časoprostorová mikrodistribuce dávky v kostní tkáni od osteotropnlch radionuklidů n mytí.

11T

106. Thomas J.. Salava J.: Rozšířeni definice dávkového úvazku na protrabovaný příjem radioaktivních látek.

lie

107. Thomas J.. Salava J., Hachek J.: Pokus o teoretické stanoveni účinnosti detekce záření alfa v detektoru stop v pevné fázi.

lle

108. Tomášek II.: Izotopické složení jódu v plynných výpustích jader­ ných zařízení a jeho vliv na účinnost jódových filtru.

120

109. Trousil i . . Kokta L.: Současný stav a perspektivy komplexní osobni dozlmetrie v celostátní sluíbé osobní dozimetrie ÚVWB..

1ал

110. Trousil J.. Singer «I., Špačková U., Švadlenka P.: Detektor krátkodobých dceřinných produktu radonu.

122

111. Trunečkorá £., Hanák V.: Sledování transportu elektronu metodou Monte-Carlo; p««tut- výpočtu. 149

l i 3

11Я. Turek K., Spurný F.: Zábiadní charakteristiky některých detektoru «top v pevné fázi použitelných v dozimetrii neutronu.

124

113. Tykva Я.: Kontrola homogenity francouzských, amerických, brit­ ských a česfcoslsvenských etalonu plodné aktivity.

125

115. Тукта В., Hanzlík J., Fiala J.; Tenkovrstvé průletové detektory pro družicové tele­ skopy v rámci programu Interkosmos.

126

116. Tykra R., Podrácké E.: Analýza nestability mbřeuí v kapalním scintilačnlm spektrometru vlivem zachycováni vzorku na kývete.

127

117. Ullmann V., Husák V., Dubroka L.: Počítačová korekce mrtvé doby při dynamických radionuklidových měřeních.

128

118. Vedral J.: Úloha interference u kahelových tras pro systémy/ neutronové instrumentace a ostatní systémy s enorm­ ně nízkou úrovni něronosného signálu.

129

119. Vobecký M., Koubová Z., Formánkové E.: Příspěvek к analytické aplikaci detektoru stop Štěp­ ných trosek.

130

120. Volný J., Jaaanovský F.: Radiochemická separace plutonia z nízkoaktivnlch od­ padních vod.

131

121. Wilhelmová L., Cejnar F.: 85 Krypton v atmosféře a jeho měřeni.

132

122. Zderadiěka J., Plch J., Dryák P., Kokta U : Některé výsledky vzájemného porovnání etalonu akti­ vity radionuklidu v rámci SKN - RVHP.

133

122. Zelinka Т., Pietrik I., Tománek H., Cejnar F.: Vývoj filtru pro liíChyt radioaktivního jódu a jeho sloučenin ve ventilačních systémech jaderných ener­ getických zařízeních.

134

146

Tento sborník abstrakt přihlášených referátu byl vydán jako studijní materiál pro účastníky IV. celostátního sympozia dozimetrie ionizujícího záření. Odbornou recensi, jazykovou korekturu a redakci sborníku provedli členové organizačního výboru sympozia K.Bárta, J.Hruška, Z.Kovář.

Praha, íerven 197ft