έ a s ο ριs s v a z u p j o s p o l u p ra c i s a r m a d o u

έ

a

s ο ρ ι s

s v a z u

p j o

s p o l u p r

A

ci

s

a r m a d o u

Digital Edition Magazines.

This issue magazine after the initial original scanning, has been digitally processing for better results and lower capacity Pdf file from me.

The plans and the articles that exist within, you can find published at full dimensions to build a model at the following websites.

All Plans and Articles can be found here:

Hlsat Blog Free Plans and Articles. http://www.rcgroups.com/forums/member.php?u=107085 AeroFred Gallery Free Plans. http://aerofred.com/index.php Hip Pocket Aeronautics Gallery Free Plans. http://www.hippocketaeronautics.com/hpa_plans/index.php

Diligence Work by Hlsat.

G fd C Y to iv K , NASI

MODE LARI

Model na gumu C1 konstrukce K. W la k y z Mostu. Rozpeti 960 mm , delka 830 mm, nosna plocha 9,6 + 2,7 d m 2, vrtule 0 380 mm s menitelnym stoupanim

Maketu Mercedes 230 S L zhotovil F. €apek (N ebusice 152). Model o deice 430 mm ma karoserii z novinoveho papiru a odpruzeny pod· vozek. Pohon je elektrom otorem Igla 4,5 V s prevodem 1 :15, rychlost 4,5 km/h, polom er otaieni 1 m

C v iin y R C model T o rre ro V . Bileho z Tisnova. D ata: rozpeti 1160 mm, nosna plocha celkem 27,3 dm 2, m otor Jena 2,5, radio O S P IX IE (pozdeji T o n o x ); syn Libor 5'/4 roku

R C vetrofi Surveyor konstrukce J. Bartovice z LM K Piestany. Rozpeti 2000 mm, delka 1130 mm, vaha 1400 g, radiova souprava T r ix , serva Unim atic-Bellam atic

Kachna P. Lanika z LM K Brusperk ma rozpeti 1260 mm, delku 800 mm a Jena 1. Leta spolehlive, zpusobem asi jako A -jedniika ^. '

m otor

Z a m yslen i n a d 15 lety Podplukovnik Jiff Η Ε £ Κ Ο Patndct let v historii spoleinosti v neustdle se prodluiujlclm lidskem zivotd nenl nikterak dlouhym obdoblm. Pod pojmem patndcti let, predstavuje si vitsina z nds chlapce nebo ddvie nad rozhranl ditske bezstarostnosti a hravosti a prvnlch rozpakύ i sladkych svlzeld zailnajlcfho dosplvdnl. Je to v€k prvnlch vdznijslch starostl spojenych s volbou budouclho povoldnl, je to obdobl zailnajlclch nesmilych a pfed celym sv£tem prlsnd utajovanych prvnlch Idsek. Je to vsak tak4 obdobl, kdy se zailnajl uriitym konkretnlm zpusobem vyhranovat zdjmy mladeho clov&ka. Nendvratnd skondila doba, ve kteri jsem jeden tyden cht€l byt strojvedouclm na rychllkove lokomotivU, druhy ndielnlkem Apaid a pak zase kosmonautem. N e kte ri mladd lidi opojila vune spaleneho benzinu, jin6 laka modravy opar vzddlenych horizont6 i blankyt nadoblaffiych vysek, nemalo z nich by se chtelo ponorit do sveta ticha mezi morskymi iitesy. Je vsak takd nemalo tech, kterd okouzlila nezmerne trpeliva prace modelare, ve kterd odmenou za desitky a stovky hodin vynalozeneho ijsili a Sasto vice nez hodinarske preciznosti je vzrusujici pocit: ono mne to dobre jede, I6ta, plave! Nezavidme vsak mladym hravost a bezstarostnost jejich patnacti let! Stejne dlouhou dobu pusobi totiz v nasi spole£nosti organizace, ktera se snazi poskytovat stale sirs! prostor pro uplatnovani a rozvijeni uslichtilych technickych zajmu nejen dospelych, ale predevsim mladeze. A patnact let v zivote spolecenske orga nizace predstavuje velmi dlouhou dobu. Behem ni Svazarm jako jednotna branna orga nizace vznikl, prosel znaffie slozitym procesem tribeni sil i nazoru jednotlivych zajmovych skupin, celou radou vaznych strukturalnich a organizacnich zmen a dnes stojime pred iikolem bilancovat uplynulych patnact let. Neboj se, mily Ctenari, nechci Te unavovat vyitem vsech rekordu, prvenstvi a dalsich prednich umisteni, kterych zatuto dobu dosahli nasi svazarmovsti sportovci. A nejsou to pocty vselijak6, zvoni mezi nimi i olympijsk6 medaile. Kdybychom se pustili do presn6ho vyitu vsech uplynulych vysledku, vyslo by nam z toho nekolik knih, kazdd o peknych par stech strankach. Nechci ani delat vyiet toho, iim nase organizace prispela ieskoslovenskym ozbrojenym silam pff'pravou desetitisicu brancu v fade narocnych technickych odbornosti. Neni pritom jiste bezzajimavosti, ze nejeden z techto tridnich specialistu rozvijel sv6 vysok6 odborne znalosti na zakladech, kter6 si osvojil v modelarskem krouzku nebo klubu. V podminkdch nasi jednotne branne orga nizace se jiz 15 let vedle sebe lispesne rozviji cela rada odbornosti v navzajem se prolinajicich oblastech vycvikov6 i zajmove a sportovni ffnnosti. Jsou zde odbornosti a sporty, kde desitky kilometru nejsou zadnym velkym mefftkem,

m odels?5 11/67 M ^SiCNiK

SVAZARM U

X V I I I

- listopad

COflEPaCAHHE S T " “

jsou takov6, kter6 probihaji za vzrusen6 Ciiasti desetitisicu a v nekterych pripadech Ha nepBoft CTpaHHi;e o6jiohKecTHHbie HaACTpoiiKH 27 · A B T O M O E H J1H: aBTOMamHHa O lds-mobile 1901 28 -2 9 · prvnich mist ve velkych mezinarodnich souTexHunecKne Menonn 29 · >K EJIE3H EIE tezich. Nikoli bezduvodne bylo nasim nejJ IO P O rH : H obhhkh c JIcfiriuHrcKoft np.viapKH lepsim modelarum udeleno 7 titulu zaslou30-31 · H3 neHTpajibHOH ceKumi 32 zileho mistra a 38 titulu mistra sportu. Mohl bych zde dlouze konkretne vyjmenovdvat. A t se vsak na mne soudruzi neT X T U i T ’T* Leitartikel 1 · Zum T ite lzlobi, neudelam to. Strasne nerad bych totiz i i N r l A J L 1 bild 1 . R A K E T E N : N eue pri prilezitosti naSeho patnactilet6ho svatku R aketenm otoren A D A S T 2 · Verkauf der M otoren „ R M ” 3 . FERNSTEUERUNG: nikoli ze ζΐέ vule nekter6ho z nasich skromEine neue R C K ategorie (A. Houlberg-Pokal) 4 · nych sportovcu opomnel. A ja bych chtel, System G alloping G host 5-6 · Fotografien aus aby byla vlozena symbolicka kytice do rukou Korsika 5 · Zurichtung des G am a-Senders 6 -7 · N achrichten und R C Beratungsecke 7 vsech, bez rozdilu, kdoz se zaslouzili, ze • F L U G Z E U G E : Freifliegende M odcllc aus der jm6no svazarmovskeho modelarstvi se hrde W M 1967 8-10 . T est (aus der D D R ) der neslo nejen celou nasi vlasti, ale tak6 svetem. tschechoslovakischen M otoren Τ Ο Ν Ο 11 · Service fur Ihre M odelle 11 · C riterium des Jsem soucasne rozhodnym stoupencem As in Belgien 12-13 · Ein T herm ik-Indikator toho, abychom alespon dnes, pri t6 nasi 14-15 · R S G Profile 15 · Sportliches slave, nezapominali na sta a tisice nasich Fesselflugmodell S lP K A 15-19 · N achrichten 18 · G um m im otor-M odell Rajka 19-20 · obetavych funkcionaru a aktivistu, at’ jiz Sportlicher Sonntag 20-21 · Insertion 21, 32 pracuji jako treneri, rozhodci, instruktori • Sowietisches Flugzeug 11-62 22-23, 24 · mladeze atd. Jejich jm6na nejsou tistena Technische Kleinigkeiten 24 . S C H IF F E : Geschwindigkeitsboot Super Delfin 25-26 · palcovymi titulky na plakatech, nepise se A rm atur fur eine M odell-D am pfm aschine 26 · o nich v tisku, ani se nehovori v rozhlase Aus der Europam eisterschaft 27 · R um pfaufa televizi. Oni jsou vsak tou hybnou silou, bau aus Blech 27 . A U T O M O B IL E : H istorischer W agen Oldsmobile 1901 28-29 · Tech ktera vyzvedla veskerou ffnnost v nasi organische K leinigkeiten 29 · E IS E N B A H N : N eunizaci az na dnesni uiroven. heiten aus Leipziger M esse 30-31 · Aus der Nemaji to mnohdy lehke doma a tim nene Zentralsektion 32 na pracovisti. Jejich obetav6 praci, ktera leckdy predstavuje stovky hodin rocne, se jen zridkakdy dostane odpovidajiciho spolecenE ditorial 1 · On the skeho uznani. Tim vice jim patff dnes nase cover 1 · M ODEL R O C K E T S : New A D A S T rocket motors 2 · nejuprimnejsi podekovani a vysloveni nadeA bout the sale of „ R M '’ m otors 3 · R A D IO je, ze neztrati svuj elah ani v dalsich 15 letech C O N T R O L : N ew R C kategory (A. H oulberg’s ani v tech, ktera budou po nich nasledovat. C up) 4 · Control system Galloping G host 5 -6

CONTENT

• Photos from Corsica 5 · M odification of G am m a transm itter 6 -7 · News and consul ting the R C models 7 · M O D E L A IR PL A N E S : Free flight models from W orld C ham pion ship ’67 8-10 · T h e germ any test of Czecho slovak Τ Ο Ν Ο engines 11 · Services for your models 11 · C riterium of Aces ’67 in Belgium 12-13 · T erm al indicator 14-15 · Pro fils of R S G 15 · C /L sport model Sipka 15-19 • N ew s 18 · Beginner’s rubber powered m odel Rajka 19-20 · Sports Sunday 20-21, 24 · A dvertisem ents 21, 32 · T h e soviet airplane 11-62 22-24 · T h e technical topics 24 · M O D E L S H IP S : Speed model boat Su per Delfin 25-26 · T h e steam -engine m odel’s accessories 26 · Back to Europe Cham pionship 27 · M etallsheet superstrukture 27 · M O D E L CA RS: Oldsmobile car 1901 28 · T ech nical topics 29 . M O D E L RA ILW A Y S: T he superm arket in Leipzig 30-31 · From the C entral M odeller’s C om m ittee 32

MODELAft . 11/1967

1

N O V E typy raketovych motorkov A D M I T V minulych rokoch sa v Adamovskych strojdrnach v Dubnici nad Vdhoni vyrdbali raketove motorceky zndme pod oznaZenim R M 2,5/5. Tie malt niektore zdvady, ktori sa vsak nevyskytli pH overovacej sSrii ani v zaciatkoch seriovej vyroby. K ed sa zdvady objavili vo vacsom pocte - upozorhovali na to aj citatelia Modeldra - vyroba bola v minulom roku zastavend. AD A S T Dubnica ako jediny vyrobca pristupil k riesaniu neprijemnej veci seridzne: rozobral dokladne vsetky typicke zdvady a zaciatkom tohoto roku zahdjil vyvoj n o veh o raketoveho motorceku, o ktorom chcerne tymto Zldnkom informovai. Novy raketovy m otor md oznacenie RM 5-1,5-5. Pred zahdjenim sdriovej v£roby bol starostlivo preskusany, aby bol maximalne bezpe£ny a spol’ahlivy a pritom vysoko vykonny. Kon§trukciu motora je vidief na obrdzku 1. Na komorku motora 1 je pouzitd papierova trubka vonkajSieho priemeru 17,5 mm zo §pecialneho papieru. Farba trubicky zdroved ur£uje druh motora. Tryska 2 je zo §pecidlnej keramickej hmoty, takze nedochddza k zvefsovaniu kritickeho prierezu trysky. Hnacia ndpln 3 md ako zdklad 6ierny prach a je zlisovand na minimdlnu hutnotu 1,72 gr/cm3, δίηι sa dosiahlo pravidelnd horenie a zarudila sa bezpecnosf pri horeni. Spozdovacia slo2 4 zanechdva pri lete rakety dymovu stopu, takze je moznd model za letu sledovat. Vymetna ndpln 5 je zakrytd krytkou 6 z kresliaceho papiera a zaruiuje, ze sa vymetna ndpln nebude vysypaf.

Boli prevedend rozlicne skusky namdhania u motorov z overovacej s6rie, aby sa zistilo, ci budu sporahlivi aj po doprave a dlhodobom skladovdni. Uvddzame vsetky skdsky a icb vysledky.

£ O

1,73 + 1,79 gr/dm3, iim je zarudcna vvsokd kvalita. Im p u lz bol sledovan^priebeZneaju mo torov nendmahanych a pohyboval sa v roz~ medzi 465 + 500 ps. Doba horenia hnacej ndplne je asi 0,8 sek. a bola sledovand pri sku§ke fahu. Priebeh tahu motora je uvedeny na obrdzku 2. Po tychto skdSkach boli motory z overo vacej sdrie preskdSand na vyberovej sufa2i v Ostrave, ktord bola v aprili tohto roku (viz Modeldf 5/67). Preverend bolo asi 300 ks a pretekdri mali moznosi sa presvediit’ o ich kvalite. Treba poznamenai, ze len asi v 10 pripadoch nedoSlo k zdzehu spozdovacej zloie, pravdepodobne vlivom m

‘P

B

Tepelnd nam ahanie - cyklovd skds ky boli prevedene pri teplotdch + 5 0 °C a —30 °C po dobu 24 hodin. Tento cyklus bol opakovany sesfkrat a po jeho ukonfieni boli motory odskdsand na t'ah,*kde'nedoslo k ziadnemu presl’ahu ani znizeniu tahu. Skuska m echanickeho a~tepeln£ho nam ahania. Motory boli temperovand 144 hodin pri teplote + 5 0 °C a potom boli mechanicky namdhane na razovom pristroji s vyskou padu 100 mm a poctom uderov 60 za min. po dobu 1/2 hodiny. Mo tory boli odskusand na fah, pri£om nedoslo k ziadnej zavade a t’ah motoru ostal bez zmeny. Nds spolupracovnik A . Stojanovic z Jugosldvie je pravym raketovym nadsencem. Je autorem nekolika knih o raketovim modeldfstvi a nechybi na zddne mezindrodni souteSi. N a fotografii pfipravuje raketu se zalizenim na lohske soute&i v Krakove

2

Skuska navlahania bola uskutocnend v tropickej komore pri relativnej vlhkosti 90 + 95 % po dobu 144 hodin. Po skuske boli motory preskusane na t'ah, ktor£ nevykazal ziadne zmeny. Hutnota hnacej naplne bola skuSana periodicky a pohybovala sa v rozmedziach

Jaroslav Koudelka z R M K Hradec Krdlove patfi k raketovym modeldrtim, kteri se snazi vymyilet novd technickd feseni u vSech kategorii. Na snimku je s raketou pro souteze v trvdni letu na paddku. Vejde se do ni pohodlne paddk o 0 1 az 1,5 m, coz umozfiuje zvldStni mechanismus, ktery deli raketu pH vymetu podil na dve poloviny MODELAft · 11/1967

vefkdho prir^chlenia za letu, ale tdto zavada bola ihned odstrdnend, este pred zavedenim s6riovej vyroby. Doteraz preveden6 skiisky prekdzali, ze ηονέ motory dosahujii maximalny fah 1,5 kp} ktory je o 0,4 kp vyssi ako u motorov RM 2,5/5. Raketov6 modely s t^mito motory dosahujii preto vasciu vysku, cornu napomdha este mensi prierez trupu. Pri vlhkostnych skii§kach bolo ζϊβίεηέ, ze navlhavosf ηονέΐιο motora je tak nepatrnd, ze nie je potrebne ich balif do polyetylenovych obalov. Zaviedlo sa preto aj ηονέ balenie do farebn^ch krabiciek po 10 ks. Ku kazd0mu motoru je prilozeny elektricky palnicek, ktory jedine sa moze pouzif k odpaleniu. Vyrobny zavod dodava do predaja palnicky aj samostatne, podra poSiadavky obchodu; je preto mozne ich poizadovaf v predajniach. Upozornujeme na to, i t palnidek musi byf do dutiny hnaeej ηέρίηε dokonale zastr£eny a zaisteny

proti vypadnutiu bud drievkom, alebo such^rn papierom. V opacnom pripade sa mo2e staf, i t palnicek vypadne skor ako zapali hnaciu naplh. Manipul£cia s motorami je uradne povolend len osobdm starsim ako 18 rokov. Mladsi modeled mozu pouzivaf motory len pod dohfadom dospelych osob. V kazdej krabicke je prilozeny podrobny ndvod na bezpecne pouzitie motorov. Oznacenie nov^ch raketovych m o torov ADAST RM 5 1,5 5 Celkovy Max. fah Doba spozdenia impulz (kp) (sec) (newtonsec.) V najblizsej dobe sa pripravuje vyroba dalsich typov motorov. Pre raketoplany to bude RM 5-1,5-3 so spozdenim 3 sec. a inym priebehom horenia ako u standardηέΐιο typu. £)alsi typ RM 5-1,5-0 bude mozne s vyhodou pouzif ako prvy stupeh viacstupnovych modelov raket. Tento

motor bude maf dlh§iu dobu horenia a bude bez spozdovacej a v^metnej ηέplne. Podra potreby a poziadaviek je τηοζηέ vyr£baf aj ΐηέ typy raketovych motorov, av§ak len vtedy, ak by i§lo o skutofimi seriu. Mate mno2stv£ vyrobny zdvod nemoze vyrdbaf. ★ R aketovi m otory ADAST je treba pozadovaf len v specializovanych pre dajniach modelarskych potrieb. Vyrobn# navod nemoze expedovaf zasLlky pre jedkotlivcov, nakol’ko nemd v expedicii pre tento ύδεί potrebmi kapacitu. Ziadame preto modeterov, aby sa s poziadavkami na zdvod neobracali! Vynimocne, ak ide o vacsie mnozstvo, mozu si raketovd mo tory objednaf priamo okresn6 organizdeie Svazarmu na zabezpeienie siifazi. V^robny z£vod si vsak v tychto pripadoch uriuje dodacie lehoty podl’a vyrobnych moznosti. Ondrej ZIMAN 4- ing. Pavol SOLTIS

Jak je to opravdu s motory „RM ”? PiSeme o raketov0m modeldrstvi jiz nekolik let, vyddvdme pldnky a pritom zndme neradostnou situaci v zdsobovdni raketovymi motory. Porddali jsme proto n. p. ADAST Dubnica nad Vdhom o informaci, jak vypada perspektiva v zdsobeni trhu a dalsi vyvoj motoru fady RM. Odpoved, kterou otiskujeme t6mer v plnem zneni, ukazuje snahu vedeni i pracovnikCi vyrobniho zavodu o vyvoj a vyrobu raketovych motorii. Je nutnd podotknout, ze u obchodniho hlediska vyroba modelarskych motoru pro zavod zatim neni a asi dlouho nebude pfili§ zajimavfi. Jestlize presto ADAST nelituje prostfedkύ ani ndmahy, aby se modeMrum a zejn^na mMdezi dostal do ruky skutednS bezpeCny raketovy motor, patri mu zato dik a uzndni!“ Avsak horsi, jak se zdd, je to s obchodni Cilosti, lze-li o ni vubec mluvit. Prestoze Generdlni reditelstvi obchodu prumyslovy-m zbozim usporadalo prdvS pred rokem (!) v Praze poradu a instruktdz pro pracovniky modelarskych prodejen specifilnS zamSrenou k raketovym motorfim a prislusenstvi, je stanovisko obchodu v nikterych krajich negativni. Vypl^vi to alespon z dopisu v^robce:

Dfia 21. 8. 1967 bol na parade hospodarskych pracovnikov zdvodu preberany Vd$ list a dollo sa k nasledujucim zdverorn. Vzhladorn na rastiici dopyt po raketovych motoroch A D A S T R M 5-1.5-5 zabezpeci sa v zdvode vySsia kapacita vyroby v obdobi III. a VI. kvartdlu, co si ovsem vyziada zhotovenie viacdielfiych lisovacich siiprav na zvylenie kapacity pri lisovani. Pre informdciu uddvame moznosi vy roby v III. a IV . kvartdle a expedovanie vyrobkov do maloobchodnej siete v mnozstve asi 13 000 ks. Toto mnozstvo motorov bude rozdelene medzi predajne a M ZO , ktori ή poslali objedndvky, a to: Drobni zboSie - Praha; Drobni zbozie - Bratislava; M ZO. — Ini predajnne do dfia 11. 9. 1967 nendrokovali na III. a IV . kvartdl ziadne motory. Hlavny nedostatok v zabezpecovani odberatelov vidime v tom, ze jednotlivi predajne — urcene na predaj raketovych motorov vynosom obchodu drobneho zbozia c. j. DZP — 1967/486, D ZP — 1967/487 a DZP — 1967/202/497 — nezabezpeeujii si v nasom odbyte objedndvkami mo tory do predaja. Z toho vyplyva, ze modeΙάή si mozu kiipit motory jedine v predaj niach v Prahe a Bratislave.

MODELAR .11/1967

Uvddzame predajne, ktori by mali preddvai raketove motory.

Specialne predajne (tiez pre zasielkovu sluzbu): Praha 1, Pafizskd 1 Praha 1, Jindfisskd 27 (bez zasielkovej sluzby) Ceske Budejovice, Hroznova 6 Liberec, Moskevskd ul. 13 Pardubice, Tf. 7. listopadu 512 Ostrava 8 Poruba, Leninova ul. 1020 Olomouc, Opletalova 4 Brno, K ozi ul. 10 Bratislava, Hurbanovo ndm. 16 Kosice, Srobdrova 21, Mlady technik Llsti n. Labem, Fucikova 7, Mlady technik Banskd Bystrica, Hornd 18 Plzen, Tf. 1. mdje 23

Predajne drobneho zbozia: 01 - D Z Stredocesky kraj - Dldzdend 6, Praha 1 02 - D Z Jihocesky kraj - Husova 49, Ceski Bude jovice 03 - D Z Zdpadoiesky kraj - Tf. C SA 5, Cheb 04 - D Z Severocesky kraj - Moskevskd 14, Liberec 05 - D Z Vychodocesky kraj - Smilova 5, Pardubice 06 - D Z Jihomoravsky kraj - Dvofdkova 5, Jihlava 07 - D Z Severomoravskj) kraj - Spartakiddni 7, Olomouc 08 - D Z Zdpadoslovesnsky kraj

Z lon sk eh o p fed v a d e n i m o d clu rak et a m o tortk v P r a z e p ro p racovn ik y ob ch od u D rob n £ z b ozi

- Jirdskova 13, Bratislava 09 - D Z Stredoslovensky kraj - Ndmestie N S P 9, Banskd Bystrica 010- D Z Vychodoslovensky kraj - Stalinova 47, Presov Pre rok 1968 poSiadavka obchodu Drob neho zbozia vo forme objedndvky je tiei nezdvazna vo£i vyrobcovi. Objedndvka predpokladd 20 000 ks motorov, co sa dnes z naseho hladiska ja vi neredlne, pretoze moznosi odpredaja podia dopytu je omnoho vyssia. Take to skutocnosti v pldne vyroby zd vodu robia iazkosti. Potom must vyrdbat ndrazove, co sa odzrkadluje aj v predaji. Zdroveh Vds informujeme o zavedeni vyroby motorov, po ktorych je dopyt. Sit to typy R M 5-1,5-3 a R M 5-1,5-0, ktori prldu do predaja pravdepodobne zaiiatkom buditceho roka. Predpokladime, Se u vsetkych vyrdbanych motorov A D A S T bude standardny priemer 17,5 mm. Ing. Miroslav R lC K A technicko-vyrobny ndmestnik

3

J

Z K U S M E NOVOU K A T E G O R II JiZ nekolikrdt jsme psali, ze na celem svete se hledaji kategorie R C modelu mine ndrocne nez akrobacie a tudiz dostupne sirokemu okruhu modeldfu. Dalsim duvodem je urcitd fddnost, pornalost a tim i nezdjem o „jednokandlove“ letdni obratu, jak je mdme napf. zakotveno v nasich pravidlech v kategoriich RCC-1 a RCA-1. Jednou z cest je svahovi letdni, coz je kategorie velmi nadejnd, jak uz vime i z vlastnich zkusenosti. Druhd moznost se nejnoveji nabizi v kategorii motorizovanych kluzdku (vetrohii) jak ji hodlaji mezindrodne prosazovat Belgicani. O te chceme tentokrdt hovorit. Belgicka asociace leteckych modeldni pridruZend ke Kralovskdmu belgickdmu aeroklubu usporddala letos pri prilezitosti Kritdria Es v Lidge poprve mezindrodni soutdz motorizovanych kluzaku. Ldtd sc o putovni pohdr zesnuldho Alexe J. Houlberga - jednoho z pionyru leteckdho modeldrstvi nejen ve Velke Britdnii, ale i mezindrodne na poli FAI. Podle slibu otiskujeme pravidla tdto souteze: SOUTfiZNl PRAVIDLA PRO KLUZAKY A MOTORIZOVANfi KLUZAKY RC - ftlZENA s m Er o v k a p o h Ar a l e x e j . h o u l b e r g a

Zavazni je sekce 4 sportovniho k0du F A I spolu s podrobnostm i shrnutym i v dale uvedenych pra vidlech. 1.

Z akladni ch arak teristik y.

1.1. N ejm enli vSha je 1000 g na 1 cm8 zdvihovdho objemu motoru. 1.2. M axim ilni zdvihovy objem m otorku je 1,5 cm8. 1.3. Minim41ni ploSne zatizeni je 25 g/dm*, maxim iln i je 75 g/dm*. 1.4. V&ha m otoru a jeho pfislusenstvi je v uvedenych v ih ic h obsaiena. Pfi souteii ve tridS I podle hodnoceni Alexe J. H oulberga mohou m otor a jeho pfisluSenstvi sejm uty. M usi viak byt zachov&no zatifeni podle odstavce 1.3.

byt

2.

T fid a I - K luzaky.

2.1.

M aximalni delka vledni Sftury je 100 m. M odel musi byt vypuSten do 1 m inuty po vzletu. Celkova doba letu po vypuStini do pfistdni nesmi prekroCit 300 vtefin. Pfi pfekroieni tdto doby se let anuluje. M axim alni doba mezi v y p u ltin im a pfistanim je 240 vtefin, v prubShu dalsich 60 vtefin se model musi zastavit. M odel se m usi zastavit ve vyhrazend ploie o stran ich 75 m (tolerance ± 10 %). Nezastavi-li se model ve vyhrazenim Ctverci, k riti se dosa2en£ doba letu na 50 %. Neexistuji pokusy s vyjimkou pfipadu vnfijSiho zasahu. Ldtaji se dva ofici&lni lety. Pro pofadi se hodno ti lep§i vysledek z obou letu. V pfipad6 rovnosti na prvych mistech se p ofadi stanovi podle vysledkCi dosaienych v d ru hych letech. V pfipadfi potfeby se usporada ,,rozletavani“ stejnym zpusobem jako u volnych modelO. Sout62ici m ohou do soutέ ίε pfihldsit pouze jeden model.

2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8.

2.9. 3.

T ild a Π - K luzaky s p o m o cn y m m o to rem .

3.1.

S te jn i pravidla jako pro tfid u I. Cldnek 2.1. je nahrazen takto: D oba m otoroviho behu je omezena na 60 vtefin. Celkovy das se poditi od vypuStdni modelu. (P oznim ka: zastaveni m otoru nesm i kovd ovlidano).

Predne je to nendrocnost na rddiovi vybaveni. Pripustne rizeni pouze smerovky vystaCi s jednokanalovym nebo maxim&lne dvoukandlovym zarizenim a jednim servem. Vzlet modelu bezmotorovd verze se 100 metrov6 §niiry je mnohem snadnejsi nez s dosavadni 300 metrove Shury a vystaci se ίέζ s podstatne menSim letiStem. Model motorove verze - tj. motorizovany kluzak - vzleta z ruky, takze vystaci s neupravenou letistni plochou. Zpusob hodnoceni neni n^rocny na pocet ani na kvalitu sportovnich funkciondM - misto bodovacu jsou casomSrici. D^le je zpiisob hodnoceni jednoznacny a nezdvisly na subjektivite sportovnich funkcionam. Posleze samotnd modely - coz je nem6ne dulezitd - vyjmou podle stavebnich pravidel stavebne pomerne nenarocn6, prumerne asi velikosti A-2. Jsou pouzitelne jak pro sout52ni Ιέΐέηί, tak i 16tani pro zdbavu. Jedinym problimcm tu vlastn£ je zajisteni predepsani doby chodu pomocndho motoru. Je nasnade pouzit £asovai s „pipou“ , ale pr£v£ tak dobre je mozno pro pocatek pouzivat odmerovane mnozstvi paliva (samozrejme s urcitou nutnou casovou rezervou). Muze se zd^t, ze letdni na £as zmin^nym zpusobem je prili§ malo narocnd. V praxi vsak neni tak zcela jednoduche, o tom se jiz presvedcili modelari z Ka-

RC

mennych Zehrovic, ktefi ovSrovali „T ridu I - Kluzdky“ z v^se uvedenych belgickych pravidel. Domnivdme se, ze zavedeni souteze mo delu kategorie Houlberg by mohlo do naseho R C modeldfstvi prinist urciti osvezeni a nove zdjemce. Proto jsme zafadili Up In d pra vidla vydand belgickym krdlovskym aeroklubem. Upozornujeme take na to, ze L M K Praha 10 prihldsil do sportovniho kalenddfe 1968 pofdddni soute&e tohoto druhu, a to jiz na pocdtku sportovni sezdny. Doufejme, He se na tito soutezi sejde co nejvice dcastniku a ze se ziskd co nejvice praktickych zkusenosti. Nastdvajici zima je vhodnym obdobim k priprave na litdni s motorizovanymi kluzdky, ktere se mohou tak rozsifit, jako v r. 1946 v Belgii vznikld kate gorie A -2, kterd pres tzv. severskou kategorii se stala az ofiddlni mezindrodni kategorii FAI. Zpracoval ing. J. SCHNIDLER

K o n tro ln i p rijim a c p ro 27,120 M HZ - (doplneni) Radiokabinet ZO Svazarmu Plasy u Plzne nds upozornil na zlepSeni, kterd provedli jeho clenovd na kratkovlnnem konvektoru, kter^ jsme uverejnili v MO 8/1967. Uzemnili konec civky L I a L2 na kladny ρόΐ a tim znadnd zlep§ili funkci celdho konvektoru. V puvodnim vzoru zapojeni (belgicky casopis M ODEL AVIA 6. 4/1967), toto uzemndni neni. Ddle prosime Ctendre, aby si doplnili ve schematu zapojeni symbol propojeni (tedku) na delici odporu 30K a 2K5 s bdzi tranzistoru T l. Radioamaterum z Plas za doplndni ddkujeme. M. M U SIL

V R A K O V S K U je pofdddna soutei pro motorizovane vetroni nekolik let. Nazyvd se Hippolytuv pohdr. Pravidla jsou podobnd onem pro Houlberguv pohdr s nekterymi zmenami. Neni napfiklad omezen objem motoru, hodnoli se motorovy let nejvice 120 vt. a klouzavy nejvice 300 vt. a pfistdvd se do padesdtimetroviho kruhu podobni, jako podle F A I. V letosnim Hippolytove pohdru startovalo 29 souteiirich, z nichi 23 melo postupni klesajiri vysledky. Modely, krome 8 vlastnich konstrukri, byly ze stavebnic nebo podle vydanych pldnku. Z R C souprav bylo jen 5 vlastni stavby, ostatek tovdrni vyrobky od 2 — do 10 kaηάΐύ (u modelu vSak rizena jen smerovka!). Zvitezil Kurt Gruber (1081 b.) se zndmym vetronem „Bergfalke(t od zdpadonemecki finny Schuco-Hegi. Vidite ho na snimku spolu s Fr. Sumperhoferem, ktery byl druhy (1066 b.) s modelem „Sepp 2“ — viz druhd fotografie — jenz na soutiii letal v 10 exempldfich. Pro Modeldf K. Rritmaier, Rakousko

byt d£l-

4.

T ilda III A lex J. H o u lb erg .

4.1.

Soutdiici startujici se stejnym modelem ve trid&ch I a II automaticky soutdii i ve tfidd I I I „H oulberg“ . 4.2. Pofadi se stanovi soudtem lepSich letu dosafenych ve tfidach I a II. 4.3. V pfipadd rovnosti na prvych m istech se po fadi stanovi pfidtenim horSich vysledku letu ve tfiddch I a II. V pfipadd daldi rovnosti sfe usporada „rozldt4vini“ stejnym zpiisobem jako u volnych m odelu, a to pouze ve tfidd II Vzhledem k maldmu obsahu m otorku a k ritkemu motorovdmu bdhu se nepfedepisuje pou iiti tlumidu.

Soutdzni pravidla podle belgickeho ηέvrhu maji nSkolik vyhod.

4

N

MODELAR 11/1967

G am a n a

,,m lti” n e s ta c i? s u

Co ft; G AM A! R C souprava, jejiS prodejm tispech pfeddil velkere odekdvdni. Levnd, spolehlivd, O odolnd. Typickd ukdzka optimdlniho komprontisu mezi moznostmi vyroby a pozadavky ^ uSivatelH. Jen jedinou souddst Gammy pfijali modeldfi s rozpaky: vybavovad. Rohatkovy servomechanismus pohdnlny gumovym svazkem se vetdinou nedockal toho, aby byl pfipojen ^ k dvlma vodidum vychdzejicim z koncoveho stupne pHjimade. To znamend, Se nasim mode- τς Idftbrt RC „rohatka“ nevyhomje. Prod? Abychom mohli odpovidit na tuto otdzku, musime nejprve alespon v krdtkosti porovnat funkci model&fstvi u n£s a na Zdpadi, napf. ve Velk6 Britdnii. Jak je tomu u nds, vime: modeldfstvi se fadi mezi technicki sporty a jako kazd# sport naldzd svCij nejvlastnijSi smysl a vyvrcholeni na soutizich. Pokud se lit& mimo souti£e, jde zpravidla vzdy o nijakou formu trininku. Nejinak je tomu i u RC modelu. Pfi soutizi zvitizi ten, kdo Ιέρε zaleti sestavu. Neni fas na nijaki Ιέΐέηί sem a tarn, jen tak pro potiSeni. Vzdyf jeStS neumime zat^cky 90° a 270°, okruhy a pfiblizeni na pfist£ni a ani pfimy let neni pfiliS pfimy. Honem tedy do vzduchu a trinovat, bodovaii budou neiiprosni! Podstatni jinak se ch£pe modelafstvi v cizini, pfedevSim v zdpadnich zemich. Pro vitSinu modetefil tarn pfedstavuje ζάlibu, jejimfc tiielem je pfedevSim vyplnit pfijemni voln# ias po skole ii zamistndni a uniknout od starosti vSedniho dne. Ζέjem modeldfu se soustfeduje pfedevSim na „sunday flying“ Cili nedilni politdni. Cot

Zatim co se tedy'inzertni idst britskych modeldfskych casopisvi hemzi vSemoznymi rohatkovymi vybavovaci, nalezneme na prostfednich textovych stranich zajimavi technicki mySlenky, kteri mohou pfijit vhod i vlastnikilm Gamy. Zrovna tfeba pulsni proporciondlni servo se samoiinnou neutralizaci. Nazyvaji je zkrdceni P.O.D. (pulse omission detector), coz iesky znamend detektor chybSjicich pulsu. Zafizeni je zndzorneno jen principidlnS pro pochopeni funkce na obr. 1. Elektromotor 1 naviji na svuj hfidel 2 tenky silonovy vlasec 3, ktery je opdsdn okolo obvodu kotouce 4 a k tomuto kotouii je pfipevnen. Z druhi strany je obvod kotouie 4 opdsdn podobnym vlascem 3’, pfipojen^m k vratni ρηιέΐηέ 16. Kotouc 4 se otdii na iepu 5 a nese iep 6 propojeny tdhlem 7 s ramenem 8 pro vychylovdni smeroviho kormidla 9. Kormidlo 9 vraci nazpet pruzina 10, kterd tiz vymezuje pfipadni νύΐε v ulozeni. Ve zndzorn£n6 poloze mechanismu je kormidlo 9 v neutrdlni poloze.

1 Star} obrovity Breguet „Deux Ponts“ vykonal zvldltnl let z Nice do Ajaccia, aby pfivezl modely souteSicich

2 Model a R C souprava Ameridana Krafta, ktery si vitdzstvim na M S udelal nejlepSi reklamu pro svoji firmu

3 Lucembursky model mel neobvykle kapotovany motor vdlcovym krytem typu N A C A , z ndhoS stejnd dnel tlumid vyfuku

golf. Modely se stavi pfevdznS ze stavebnic a pokud jde o RC, vybavuji se nejiastiji levnymi jednokandlov^mi soupravami s jedin£m ovlddacim tlaiitkem. Posledni lidaje z Velk6 Britdnie napf. uvddSji, te takto se bavi 80 % vSech RC modeldfvi. Odpovid na otdzku vpfedu polozenou je ted ut nasnad£. Pfi na§em souteinim Ιέΐέηί kategorie RCC 1 uspokojuje poiadavky na pfesni a rychle reagujici sm^rovd fizeni modelu dosud nejldpe elektromagnet umoZmijici pulsnS proporciondlni ovldddni smirovdho kormidla. Zahraniinim, zejmdna britsk^m modeldfiim, posta£uje naproti tomu pro ζιηίηδηέ nedilni ldtdni ρΐηέ rohatkov^ vybavovai, zvldsti kdyz jde o perfektni tovdrni v^robek. Nebere taki tolik proudu jako motorovi servo, ponevadz hnaci energii doddvd gumovy svazek, ktery si kazdy pfed startem zadarmo natoii (v^daje za baterie. nejsou zanedbatelnou polozkou ani tam).

pohybuje smerem §ipky L a kormidlo 9 se vychyluje proti tahu pruziny 10. Pferu§i-li se pfivod proudu do elektromotoru 1, otoii se kotoui 4 tahem pruziny 16 vpravo smirem sipky P a soubizni se pfestavi na druhou stranu tahem pruziny 10 i kormidlo 9. A ted pozor! Nepfijde-li v pravy okamzik dal§i puls (af jiz umyslni nebo tfeba pro poruchu v pfijimaii), οΐέδί pruzina 16 kotouiem 4 ddle smirem Sipky P, az iep 6 pfejde do polohy 6’. Pfitom tdhlo zaujme polohu 7’ a sm irovi kormidlo 9 je opit v neutr^lu. Ale to jeSti neni vSechno. Kotoui 4 nese na svdm obvodu v^stupek 13, ktery pfejde pfi zdniku pulsu do polohy 13’. Tam narazi na ielo tdhla 11, kteri zavfe regulator otdiek motoru a model klesd se seskrcenym plynem a smirovkou v neutralni poloze k zemi. Kdyz se podafi pfipadne obnovit spojeni, radio poine fungovat, vysle se jeden dlouh^ signal, iim z se kotouc 4 otoii doleva tak daleko, az vystu-

M ODELY O VLAD A N E NA DALKU MODELAft . 11/1967

4 Obecenstvo bylo i na Korsice riizni...

ϋA DIEM

5

pek 13 narazi na δείο tihla 11 z druhe strany. Pfitom se posune tihlo 11 doprava, Cimz se opet regulator oticek otevfe. Znovu opakujeme, ze popsane servo je znizorn£no pouze schematicky, ponivadz v zemi pvivodu se k jeho zhotoveni pouzivi zpravidla elektromotor Mighty Midget s pfevodem 1 : 7, kter£ v tuzemsku stejne nemdme. Na otrizku 2 je znizornino alternativni zapojeni. Namisto Cela tihla 11 (podle obr. 1) je u obvodu kotouie 4 umistina trojice kontaktii oddilenych izolaci 15. Stfedni kontakt je nejdeBi, takze v poloze 13’ jej vystupek na kotouci 4 muze vychylit k jednomu nebo druhemu postrannimu kontaktu. K pfestavovini regulitoru oticek slouzi v tomto pfipadS motorovi servo M S, ktere je zapojeno v obvodu se dvima batericmi tak, aby se rnohlo tocit v obou smerech. Misto regulatoru otaCek se jim muze ovlidat tfeba vySkovka.

na nim prosti uz trochu moc pfesni me dian icke price pro dom id dilnu. Kdyz se uz tim er najisto zdalo, ze vicepovelovi fizeni modelu bude provzdy vyhrazeno jen tim zamoznejsim, ktefi na nijaky ten dolar nebo libru nehledi, objevil se na trhu servomechanismus Rand LR 3 a kratce po

Chceme-li rozsifit slovnik modelifii vlastnicich RC soupravu Gama o dalsi nizvy letovych obratu nad rozsah omezeny dosavadni sestavou pro kategorii RCC 1, je G.G. v souiasnosti jedinou mo2nosti, jak toho dosihnout. V§e je v§ak odvisli od profesionilni vyroby technicky perfektni zpracovaniho servomechanismu, protore „na koleni“ uz tohle opravdu d£lat nejde.

Vyskovka! - Nebylo by toho na Gamu trochu moc? U riiti ne, jen by potfebovala vykonnijSi tranzistor na koncovim stupni, anebo pfidat rele. A misto tlaiitka na vysilai'i zapojit samoiinny divai pulsii, co2 taki neni problem. Na scini sviitoveho RC deni se totiz v nedivne dobe znovu objevil system uz pfed 10 let znim£, le£ dosud nedoceneny Galloping Ghost (dile jen G.G.). NepokouSejme se o cesky pfeklad („cvilajici duch“), nedomluvili bychom se s cizinci. Pfibeh tohoto systimu nizorni ukazuje, jak je usp£ch dobri technicki myslenky odvisly od jeji kvalitni realizace. Servomechanismus pro systim G.G. byl bihem let stav^n mnoha modelifi, avsak nedostal se prakticky z experimentilniho stadia. Je

Jestlize se najde vyrobce servomecha nismu pro systim G.G. pak je zlat^ v6k Gamy teprve pfed n im i... ! nim Rand Pak LR 3 s vestavinym tranzistorovym pfepinacem chodu motoru. Cimz byly vsechny dosavadni teorieoprakticki neupotfebitelnosti systemu G.G. postaveny na hlavu. Co vlastne umi G.G. ? V Randove pojeti je G.G. systim puisne proporcionilniho fizeni smiroveho kormidla, vyskoveho kormidla a regulitoru otacek motoru pomoci jednokaniloveho pfijimace se zcela prostym koncovym stupnim bezladenyhc obvodu. Pfitom vysledny efekt odpovida

ύ P R A V A vysilace Gama s menicem ------------------------------ Vladimir PROCHAZKA, Liberec ---------------------------------

V posledni dobi jsem se zab^val jednopovelovymi soupravami pro RC modely. P o uveiejnini popisu vysilace GAMA s minicem (Modelif 6/66 a 12/66) jsem si tento vysilac postavil. M in ii jsem ponekud upravil, coz nyni po vyzkouseni popisuji. VysilaC GAMA, doplnin^ m iniiem , je podle m iho nizoru nejvhodnij§i pro zaditky s RC litinim . Je jednoduchy, spolehliv^ a hlavni levn^. M i ale jednu dosti zivaznou nev^hodu: nosni vlna je kliiovina soudasni s modulaci. T o znameni, 2e v pomlkich mezi signilem nevysili antina vysilaCe do prostoru zidnou energii. Citlivy prijimai je tedy v tichto pomlkich nichylny k pfijmu ru§iv^ch signilii, o kteri neb^vi nouze. VyhodnijSi by proto bylo vysilat stile nosnou vlnu. Je zde zdinlivi jedini vychodisko - stfidavi napeti z transform itoru minice usmernit a napijet jim anodu oscilitoru. A co modulace? Nezb£v i nei sednout a „nahodit“ modulitor. T o je ov§em dal§i komplikace. U GAMY s minicem si kazdy cenil hlavni jednoduchou a elegantni modulaci pfimo pomoci m iniie. Nabizi se ovsem velmi jednoduche fe§eni - viz obrizek 1. Je to opet jeden z dukazii o pravdivosti pfislovi, ze „Nouze nauiila Dalibora housti“ . Jak je vidit ze schimatu, pribyly pouze tyto souiasti: kondenzitor C, dioda D, vypinaC V a bylo upraveno tlaiitko Tl2. Funkce pfidanych souiisti: tlaCitko Tl je v klidovi poloze sepnuto - proud usm irniny diodou D je filtrovin kondenzitorem

6

klasickimu sestikanilovimu systimu nebe je§ti spise proporcionilni aparatufe so tfemi fizenymi prvky. VymySleni je to dokonale. Zmenou kmitoitu pulsii se ovlid i vyskovi kormidlo, zminou stfidy pulsii smerovi kormidlo, vynechinim pulsu se snizuji oticky motoru a naopak trvalym signilem se otiiky motoru zvysuji. Jestlize dojde ke ztrite radioviho spojeni s modelem, potom servomechanismus G.G. bizi nepfetrzite jako pfi vynechini pulsu a mo del se se§krcen^m plynem a s kormidly kmitajicimi kolem neutrilni pfipadni mirn i vychyleni polohy bezpecni klesi k zemi. Co vie si mu2eme p fit ?

C. Oscilitor je tedy napijen stejnosmernym vyfiltrovanym proudem a vysili nemodulovanou nosnou vlnu. Pfi stisknuti tlacitka Tl je kondenzitor C odpojen,

Ing. Rudolf LABOUTKA L M K PRAHA 7 ★

HovoH-li se zde jen o Game, je to proto, ze se pro nase modeldfe stala jiz symbolem. Stejnou sluzbu vsak mohou prokdzat i jin i jednokanalove pfijimace. Bude-li o system Galloping Ghost zdjem, radi prineseme dalsi informace. Redakce oscilitor je napijen stcjnosmSrnym pulzujicim proudem a vysili nosnou vlnu modulovanou kmito6tem m£ni£e. N osni vlna je stoprocentnS promodulovina - odpadi jakikoli nastavovini hloubky modulace. K technickimu provedeni: vypinaiem V, ktery je dodateCnS zabudovin do skfinS vysilaie, se zapini pfivod zhaviciho proudu do vlikna elektronky 3L31. Na tlaiitko Tl, je pfipojen pfivod od baterie πιέηίδε a tlacitko Tl2 zastivi nyni funkei tlaiitka Tl (must b^t ale pfedem upraveno na rozpinaci). Kondenzitor C je elektrolyt 50— 100 M na nap£ti 150 V, dioda D je kfemikovi 35NP75 a vypinaC V je norm ilni mal^ paikov^ typ. Tlaiitko Tl vznikne tipravou tlaiitka Tl2; neni-li liprava mozn i, musime pouzit tlaiitko jini, rozpinaci.

0/+- 90 V k anode elektronky Tl [T L ]ro z p in a c i!

50+10011/150 V

ke zhaveni elektronky

-PN67312

nove soucasti kresleny vyrazneji

MODELAft . 11/1967

JE D N O K A N A LO v £ SER VO z N D R, ktere je k dostdni v tamntch modeldfskych prodejndch (viz Modeldf 7/67, str. 8) za 28,— M D N vcetni dvou dalEch kotoucii s kontaktnimi drdhami. Rozmery servo, jsou 80 x 40x 32 mm, vdha 47 g. Servo je vhodni pro ovldddni kormidla - mo&nosti: 1 neutrdl - jedna zatdtka - neutral - druhd zatdcka (jako rohatkovy vybavovac u Gamy),

2 selektivni fizeni smeru: jeden impuls = 1. zatdcka; dva impulsy za sebou = 2. zatdcka; be z impulsu = vzdy neutrdl. Podle naseho ndzoruje toto servo prdve to, co vetlina naEch zacinajicich RC modeldfu potfebuje a co je rnozno ziskat z dostupnych pramenu. Doporucujeme modeldfurn koupit si servo pri turisticke ndvsteve N D R , obchodu Drobne zbozi jsme doporucili dovoz. (r)

je bezpochyby raminko se zavesem na ridici plochy pro RC m odely, kter6 vyrobil Jos. Miler z LM K Drozdov (δρ. 98, p. Cerhovice, ok. Beroun). Jde o dal§i ze serie doplfikov^ch sou££stek, o kterych jsme jii psali. Raminko - viz vykres 1 : 1 - opatfeni 6 otvory o 0 1.5 mm pro zdv£s je lisovdno v pfipravku z ρηιζηέ plastick6 hmoty. Ze spodni strany se na raminko nasouvd podlozka se dv£ma otvory pro §rouby M2 na pfichyceni ke kormidlu. Ζένέβ pro tdhlo je t6z z plastickd hmoty. Je opatfen otvory 0 0 1 . 5 mm pro spojeni s raminkem pomoci Sroubku nebo zdvlafky. Na konci zivcsu je vnitfni zdvit M2 pro pfichy ceni k t&hlu.

■Prdce

s vysilaiem je nyni stejnd jako s puvodnim vysilaiem GAMA (pribylo pouze zapinAni zhaveni vypinaiem V). Pri stisknuti levdho tlaiitka (77)i je nyni vysildna nosnd vlna a pri stisknuti tlaiitka pravdho ( ΤΓ) se vysild modulovana nosn£ vlna - signil. Jinak je vysilaC beze ζηιέη a odpovidd popisu ing. O. Setinka z Modeldre 12/1966. SE Z N A M SO U C A ST t: kondenzdtor 50— 100 M/150 V; dioda 35NP75; rozpinaci tlafitko Tl (viz text); pdCkovy vypina£. ' A UTOR M SN IC E pro vysilac G A M A , ing. O. Setinek z Pardubic, ndm k tomuto pfispivku napsal: ,,Podle pfipominek ing. HajiHe k rnenici pro vysilac! G A M A jsem taki uvazoval o podobnem relent, ale situace na pdsntu 27 M H z nebyla v oblasti Pardu bic tiiivd. Jsem rdd, ze tiprava s usmfrnovaZem byla odzkoulena v provozu i v jine oblasti Cech. Vtipni je pouziti jednoducheho (i kdyS mene obvykUho - rozpojovaciho) ovlddadho prvku; rozpojovaci tlacitko je k dostdni napf. v Mototechne ve stejnem provedeni jako spinaci tlalitka v puvodnim vysilaci Gama. Uverejnlnim dldnku se dostane modeldfum lirE vyber rudvodu ke stavbS vysilaHu a volbu provede kaidy sdm podle mistnich pomeru v eteru a podle moinosti svi kapsy.“

MODEDAft . 11/1967

R /C PORADNA DOTAZ M in t postaveni motorovi letadlo, ale s jednokandlovou soupravou nejde Udit tak, jak jsem chtil. Proto Vds prosim o nijaky pldnek spolehlive ityfkandlovi nebo vicekandlove soupravy. Nemdm je sll mnoho z ku senosti a proto bych byl rdd, kdyby v pldnku byl ta ki popis. M . Simonides, Vdlcovni 44, Ostrava 3 O D P O V fif) D oporuiujem e kombinaci vysilaie T R IX (M O 9, 10, Π , 12/65) upraveneho na ity f i kanaly a pfiji m aie PO L Y (M O 1/67). Ddle Vdm doporuiujem e, obrdtit se na m istni radiokabinet Svazarmu v O strav i, kde maji potfebnd pfistroje a hlavni zkuSenosti na slad in i vysilaie a pfijim aie. (M ) DOTAZ Je m oino k jednokandlovimu vysilaii M V V S pou zil p fijim a i M IN O ? S . Vdda, Gottwalditv prospekt, Pisek 1 O D P O V f iD T u to kombinaci je mozno pouzit, avSak je ηιιίηέ naladit km itoiet m odulatoru vysilaie p fe sn i na k m ito iet filtru pfijim aie M IN O , nejlipe pomoci t6noviho generatoru. P O S T U P : 1. Τ ό η ο ν ί generator pfipojit na p fi jim ai za vstupem a zjistit podle stoupnuti proudu na miliam pdrm etru km itoiet filtru. 2. V^stup z tonovdho generatoru a z m odulatoru vysilaie zapojit na desky osciloskopu a naladit km i to ie t m odulatoru p fe sn i ( ± 50 Hz) na km itoiet pfi jim aie. V nouzi staii i sluchatka, v nichz se objevi zvukove razy. PopiSeme podrobndji ilankem . (M)

DOTAZ Postavil jsem si pfijim ai M I N O podle pldnku v M O . Prosim o sdlleni, zda vytel ndvod na rozsifeni na vice kandlu, hlavnl mi jde o tvar plolnych spoju. M . Svec, Podskalskd 411, Strakomce O D P O V f iD N avod na rozlifeni nevySel, protoze se dale ukdzalo mnohem jednoduSSi zafadit do zesilovaie tfe ti omezovaci tranzistor (jako u pfijim aie Polyton), aby nedochazelo ke spinani vice kandlu so u iasn i v blizkosti vysilaie. D oporuiujem e p festavit M IN O na pfijim ai PO LY podle M O 1/67. (M )

Tvrd e proti obcanskym pojitkum!

(s-ma) Francouzsti modeWfi si velmi stSzuji na inzerci v casopisech, nabizejici ,,talkies-walkies“ - cili obdobu nasich obianskych rddiov^ch pojitek. N£kter6 firmy inzeruji talkies-walkies „hodn6 Ja mes Bonda “ (filmov6ho supermana), jin6 op^t zduraznuji, ze jimi prod£van6 vyrobky jsou homologovani. 2&dn& v§ak neupozornuje na to, ze k provozu tSchto stanic je nutno mit oprdvnini, s vyjimkou pripadu, kdy jsou provozov^ny mezi budovami tihoz majitele. ModelAfi se tέ ί pozastavuji nad tim, ze prisluSni sluzebny post a telegrafu nestihaji jak inzerenty, tak provozovatele nehli§enych stanic. Belgicky iasopis Model Avia dokonce νγζγνέ modeldre, aby svym hldsenim zasahovali proti nezdkonn6mu roz§irovAni pojitek a tim se chrdnili proti ru§eni.

7

MODELY Z B L IZ K A

·

Snaha po vysSich vykonech νοίηέ 1έtajicich m odelu nuti m odeldr e vym^slet dalsi a dalsi zlepseni. Jestlize prijm em e oprdvndny ndzor, ze draky modelu jsou v podstatd na vrcholu svych m oznosti (za stavajicich stavebnich pravidel), pak je zcela pochopitelnc, ze prich&zi ke slovu technika. Viddli jsm e ji na letosnim m istrovstvi svdta v Sazend dost a rozmanitd: casovace, laddnd vyfuky, kapot&ze m otoru, hlavice „gumdku“ i ruznd ovladaci m e· chanism y.

MOTOROVY MODEL VICEMISTRA MS 1967 ,NIGHT TRAIN' dosaI eny Eas- Ie0'i80'ie0'ie0'ieo-900vt

*2*r0+280

TAL'

GEORGE FRENCH

V- BRITANIE

Motorovy model N I G H T T R A I N Druhd misto G. Frenche z V. Britdnie na letoSnim MS nepfekvapilo asi nikoho, kdo νέοι rozumi. Pedlivd ,,vyldtany“ model s vyborn^m kluzem (a osobni kiid) - to jsou pfedpoklady k dobrdmu hospodareni z vy§kou a dostatek v#§ky - to je zase deviza jistoty pfi ldtdni za horSich povdtrnostnich podminek. Tuhost kridla Frenchova modelu zaji§fuje pfedev§im balsovdni horni nosovd idsti. Jinak je kridlo zcela bdznd. V^Skovka md stfedni nosnik profilu I, jeho pdsnice se ke koncum zuzuji ze 7,5 na 3,5 mm. Pfed nim jsou shora zapustdny 3 pomocnd nosniky. Zdola je ndbdznd li§ta

8

Wakefield

rozsifena lizk^m balsovym prouzkem. V ddsti za nosnikem jsou mezi normdlnimi zebry jestd diagondlni zebra z 1.5 mm balsy. Trup je hranaty, pomdrnd uzky, pouze za motorem rozgifeny. Pod motorem je maid ochrannd ostruha. Smdrovka doplriuje svym tvarem elepticnost ploch modelu. Pvisobi trochu zvldgtηέ - jako kdyby se vzadu ,,vezla“ . Smdrovd kormidlo je pochopitelnd ovldddno dasovacem v souvislosti s dobdhem motoru. M otor je Super Tigre G 15 se ihavici svidkou s karburdtorem z motoru Cox Tee Dee 2,5 cm3. Zpracoval R. CIZEK

RAKETA „O d kazdcho neco“ by se dal charakterizovat model vicemistra sveta Bulhara Raskova. MySlenky Niestoje, lvanikova a tieco ze Evedski skoly. Jde vsak o kombinaci zdafilou. Nebot, jestliie vitezny model byl lepli p fi rozlEtdvdnt stoupdnim i Easy, neubtrd to na kvalite modelu bulharskeho. Svoji roli zde jiste sehrdla i jakost gumy, na niz si Bulhafi velmi SteSovali. Staci si uvedomit, Se prvni dva — Sulkala i Raskov — tocili stejne 400 otoEek . Jenze Sulkala do 16 niti a Raskov do 14! Kridlo RaEkovy Rakety je delenE, upevnuje se na jazyk z duraloveho plechu tl. 1,5 mm a zjiliuje se stfi&nymi kolicky 0 0 2 mm.JDstatni je zfejm i z vykresu. Trup kruhovelio priifezu je stoEen ze dvou vrstev balsy. Na nem sedi nizky pylon

MODELAR . 11/1967

M O D E L Y Z B L I Z K A · M O D E L Y Z B L I Z K A · M O D E L Y Z B L I Z K A · Μ O D E LY s pevnytn mezikusem kfidla, jim z prochdzi jazyk. Mezikus je z bokii vyztuzen pfeklizkovymi zebry; stfedni zebro je prodlouzeno tak, ze je nosnym elementem pylonu. Pfedni cdst trupu je v deice svazku ztuzena tkaninou. Vyskovka je jednoduchd, ulozend na sedlech na trupu. Mnohapodelnikovy systim zaruduje tuhost. Vrtule a hlavice. Vrtule je v plovoucim uspofdddni podle sovetskeho reprezentanta Ivanikova. Hfidel je krdtky, silny s odtlacnou sroubovou pruzinou, axidlnim loziskem a kardanem s otevrenym duojhdcketn. Zpracoval R. C lZEK

1 5 A-dvojkou u nds zfidka νίάαηέ konstrukce letd Noel Hewiston z ΝονέΙιο Zilandu (na M S proxy A . C. Crips z V. Britdnie). Model je postaven z typizovanych stavebnich prvkii podle Jedelskeho, casovac je montovdn obvyklym zpiisobem na boku trupu

2 Pfisne ticelovy casovac naseho reprezentanta Jaroslava Sedldka ovlddd jednoduche a tedy spolehlive zafizeni na rychle zastaveni chodu motoru. HadiSka, za behu skripnutd, se uvolni a pretlak z nddrze pfeplavi motor 3 O casovaci Seelig Timer uz byla fee v minulem cisle. Na snlmku je videt zapojeni lanek k ovlddanym prvkiim: dopfedu zastavovdni motoru (pretlak v palivove nddrzi vstrikne horni trubkou do karburdtoru palivo a pfeplavi motor), dozadu smerovka, vyskovka a deΎ

termalizdtor. Ladeny vyfuk je schopen pfidat ,,rychlostne“ upravenemu motoru Super Tigre az 2300 otjmin. Motor je mon tovdn v lozi obrobenem z duralu, jez je soucasne cdstecnou kapotdzi a tvofi pfechod mezi trupem a kuzelem vrtule. Toto uspofdddni ziskdvd na oblibe

K A M S N lM ? Problem, literdrne zpracovany pfed stoletim v proslul6 povidee Jana Nerudy, je st&le zivy. Tentokrdt vsak nejde o slamnik, ale o CASOVAC, omezujici jednak dobu lctu volniho modelu, jednak ovMdajici dalsi funkce. Videli jsme na MS nejruzn^jSi: od jednoduchych, upravenych doma ,,na kolen£“ pres superlehk6 japonske az k zatim nejdokonalejdmu Seelig-Timer, jenz „zpiv& vSechny pisniflky“ . Jak uz jsme se zminili minule, letosni mistr svda v kategorii νοίηέ letajicich motorovych modelu Hans Seelig udSlal patentovan6mu vyrobku vlastni konstrukce a vyroby tu nejlepsi reklamu. (Pokracuje na sir. 10)

MODELAR . 11/1967

9

Z B L I Z K A # M O D E L Y Z B L I Z K A # M O D E L Y Z B LI Z K A · Μ O D E LY Z B L I Z K A Zajimavi bylo vsimnout si umisteni casovaie. N£kdy vyvolavalo pfedstavu jak modekiF stoji nad hotov^m modelem -nej£ast£ji kategorie Wakefield - vzpomn£l si dodate£n£ na fasovac a ted dumd „kam s nim“ . Ze se dnes dasovacum venuje snad nejνέΐδί pozornost ze vsech doplnkfi, je naprosto pochopitelni: pfi vystupnovanych vykonech rozhoduji vice nez dfive o byti a nebyti modelu. Kdyz vysadi, model oby£ejne uleti a sotva se najde v£as a neposkozeny. Proto tak63 pres znacnou dokonalost v^tsinou pouzivanych tovarnich vyrobku, se mnozi zahraniSni soutezici pojisfovali vedle Casovaiu je§te tradicnim doutn&kem. Neni bez zajimavosti, ze doutn£kov& §nura, prodivani na letisti ve stdnku s modelarskymi potiebami, sla na dracku. Zahranicnimi modeteii byla povazovana za velmi kvalitni.

4 4 Elegantne umistil casovac do sveho dokonale zpracovaniho modelu Ital Cosma. Tito sympaticke snaze po aerodynamickem zjemneni modelu viak odporuje guma, zajiliujici bezpecnost spojeni obou Hdsti trupu. Leskle pruhy z tenke samolepid hlinikove folie na trupu a na ndbeSne £dsti kridla odrd&eji svetlo a zlepsuji viditelnost modelu 5 Ital Cassi umistil u sveho Wakefieldu Graupneruv iasovai. do kapkoviti schrdnky na spodku duraloviho trupu. Resent snad ongindlni, ale dosti nevhodne — co kdyz model pfistane do oranice . . . ?

5

6 Jini umisteni casovatc na spodku trupu, podolne jako u Cassiho, ale pfecejen vhodnejsi 7 Setrneji umistil casovat Holandan Rene Kieft. Jinak je jeho model zajimavy neobvyklym sestiuhelnikovym trupem a turbuldtorem, ktery je dosti daleko pfed ndbeznou hranou

Zaznomenano na MS j I j j j I j

· (ve) Nikym nepldnovdn a neorganiζονάη a mnohymi ani nepostrehnut konal se soucasne s M S ,,sjezd tnodeldfskych pametnikii“. Bylo pfekvapujid, kolik tvdfi, videny.h v modeldfskim deni naposledy pfed lety, ano i desetiletimi, se objevilo v Sazene. • (a) «Stejne dneska to litd nejhezci“ -

J libovaly si prodavadky limondd pri

6

7 10

j i I j I 1 j I j

soutezi Wakefield. „Je to takovy elegantni a tichy. Vite, vcera to byl takovej protivnej kraval a taky moc rychle to litalo, z toho clovek dohromady moc nevidi. . - hodnotily predcMzejici motorov6 modely. 3,Prvni den? T o jsme moc nevidely - bylo moc ζέkazniku. Ale poslyste, kdyz se nekerej utrh z toho provazku, tak prohrdl - ne ?

j 1 j | i | I l i | j i I

· (lab) Ldmanou nemcinou se dohadoval jeden holandsky casomefic s pracovnikem nasi informacni sluzby. Protoze oba znali tento ja zyk stejne malo, zjistili po ctvrthodine zoufateho snazeni, ze patrne kazdy md na mysli neco jineho. Kdyz domluva uvizla, povzdechl si dzinec resignovane, jakd je to skoda, ze informdtor nerozumi anglicky. „Yes, I do!“ pfekvapene reagoval nds pracovnik, ktery naopak nepfedpoklddal znalost anglictiny u Holandana. Behem dvou minut se pak dohodli.

• (lab) Buhvijak se ocitli mezi divaky na leti§ti tak0 dva mimo?ddn£ vlasati mladici. 33Vole, vole“ - prohodil prvni udivenS, 33to sou Mky divny ajriky, dyf nemaj ani kole£ka!“ . 33Co je vole“ namitl druh^ τοζν&Ζη& - 33dyf sou to hra£ky pro dSti3 tak sou zjednoduseny, η ό ...! “ Dal§i duchaplny rozhovor bohuzel zanikl v hromadnem startu, nebot 33to tarn pr£v£ bylo“ (termika).

! | ] !

• (lab) Letiste bylo ρΐηέ pfenosnych telekomunikacnich pojitek cili obcanskych radiostanic, jak jim u nds fikdme. Vedoi-xi druzstev se jimi dorozumivali s pfedsunutmi hlidkami jednak na pfedpoklddanim miste pfistdni, jednak na ndvetrni strane letilte, kde hlidka sledovala s casovym predstihem vznik termiky. Modeldfi, ktefi rddiovd pojitka nemeli, se „prizivovali“ tak, ze naslouchali zpovzddli nervosnim vykfikiim z reproduktoru, ktere ve vlech fe£ech znamenaly vetsinou jedini: utrhla se termickd bublina - startujte! Pri jednom takovim oSiveni u vysilacek vyletl ndhle ze shluku soutezidch motorovy model, jehoZ majitel se nestacil divit, kdyz mu po necele minute zase pfistdl jen nekolik desitek metru od mista startu. Dodatebil· se ukdzalo, Ze tentokrdt pfedsunuti hlidky zjistily naopak silny ,,klesdk“ a varovaly svd druZstva.

• ----------------------------------------------MODELAft . 11/1967

Nemecky test ceskoslovenskych motoru Casopis Aero Sport z N D R pfindsi £as od £asu ve sve modeIdrski £dsti testy motoru. Nepfekvapuje, ze zde neunikly pozornosti atii motory z C SSR , ktere jsou v N D R dosti oblibene. V £ervnov£m £isle to byl ΤΟΝΟ 10, v srpnovim pak ΤΟΝΟ 5,6 Jak jsme se dodate£ne dovedeli, oba motory byly zakoupeny zcela nahodile v modeldfske prodejne v Praze a testovdny na palivo bez nitrometanu. Testujici ing. B. Krause si vgimd ndkterych prednosti i nedostatku obou motoru a popisuje je. Tak napriklad u motoru ΤΟΝΟ 10 povaiuje - z vyrobniho hlediska posuzovdno reSeni sikmdho prepouStdciho kandlu za velmi zdarild. Naproti tomu prurez saciho kandlu se mu zdd byt prilis maly. Kritice neu§el ani klikovy mechanismus, jehoz uspordddni nepovazuje ing. Krause za beznd pro motor tohoto zdvihovdho objemu. O pistnim Cepu, jehoz prumdr je jen 4 mm (motor md vrtdni 25 mm) tvrdi, ze se za bdhu motoru prohybd a md tedy sklon k „cestovdni“ . Ve spojitosti s nesoumdrnou ojnici to iivotnosti motoru neprospivd. Material vdlce i klikoveho hridele shleddvd testujici prili§ mekkym. Krivky vykonnosti a toCivdhomomentu v zdvislosti na otackdch, konCici v 18 500 ot/min, udavaji, ze nejvetsi vykonnost

testovandho motoru je 1,1 k pri 17 000 ot/min a nejvdtSi toCivy moment je 4,75 kpcm pri 16 500 ot/min. T est konci presvddCenim, ze z motoru, piisobiciho sv£m tvarovdnim a kvalitou odlitku dobr^m dojmem, by se stal motor je§te vykonndjsi po zmdnd klikovdho mechanismu a zvet§eni saciho kandlu. Priznivdji vyznel test motoru ΤΟΝΟ 5,6. Beh tohoto motoru povazuje ing. Krause - na rozdil od Cs. zku§enosti - za pomdrηδ klidn^. (To ostatnd plati i o „desitce“ .) Naproti tomu oznacuje ulozeni pistniho Cepu v pistu za nedostatednd, ndsledkem Cehoz se pry Cep uvolnuje a muze poskodit stCnu vdlce. Polemizovat by se dalo s krivkou vykonnosti v zdvislosti na otdCkdch, jez obsahuje - a to je velmi dobry ndpad - i lidaje o otdCkdch s rCiznymi vrtulemi. Chybi sice udaj o slozeni paliva, na ndz byl motor testovdn (zjistili jsme - viz v predu), ale namCrenych 13 000 ot/min s vrtuli 250x150 mm, 15 400 svrtuli 250x100 m m a l 7 900svrtuli 130x 100 mm se zddb^t hodnC. Pritom byla zji§tdna vykonnost 0,81 k pri 17 400 ot/min., tj. 143 k/1 (!). Celkove kladnC laddny test konci doporuCenim obchodnim organizacim N D R v tom smyslu, aby motory ΤΟ Ν Ο 5,6 byly dovezeny do N D R v dostateCndm mnoZstvi. (ve)

Dejte svym modelum SERVIS! Ludek Jirdsek Ndkter^m modeldfum mu2e pfipadat takovy pfispdvek zbyteCny. Napsal jsem jej proto, ze odpoviddm na soutdiich i po§tou na dotazy, jak ddldm povrchovou upravu (hlavnd tu§i) a jak je moind, ze mi modely tolik nestdrnou.

M it model krome dobr^ch letovych vlastnosti stdle jako nov# je pfdnim snad kazddho modelafe. Pondvadz vsak ldtdme

tdmdf cety rok, za nejruzndjsiho poCasi, vykondvaji voda, slunecni zdfeni, teplota a terdn svd a zanechdvaji na modelu stopyneuvazujeme-li opravy po havdrii. Sdm udrzuji vsechny svd modely znacnC dlouho temdf v puvodnim ilhledndm stavu jednak vhodnym skladovdnim, jednak oSettrovdnim povrchu. Mnozi se mohli o tom pfesvddCit v modeldfskd prodejnC v Pafizskd ulici v Praze, kde byl vystaven muj model Major (pldnek Modeldf C. 14), kter£ uz mCl ,,v tCle“ nespoCitand lety. Modely zasadnd ukladam v bezprasndm a suchem prostr edi. PostaCi napriklad krabice od zdfivek; jednotlivd dily modelu jsou prolozeny zbytky mdkkd penovd hmoty Molitan, aby se nepoSkodil potah (obr. 1). MODELAR . 11/1967

ΤΟΝΟ

Pf i Idtdni pak by mdlo b^t samozfejmosti otirani povrchu m odelu mdkkym had fikem - za de§td, sndzeni, od hliny, u motorov^ch modelu stirdni nespdlend smdsi a navldkdnx ochranndho povlaku na motor (obr. 2). Drobnd opravy je vhodnd uddlat (Cti u d d l a t , nikoli vdddt, ze ,,by se melo“)

ihned po ndvratu z Idtdni - napf. zalepeni poruSendho potahu. Teprve potom je mo2nd povrch modelu zlehka om^t vlaznou vodou nebo alespon otfit vlhkym hadfikem ci molitanovou houbou namoCenou v roztoku pfipravku JAR. Alespon jednou za rok otirdm cety model hadfikem namocenym v trichlorethylenu. Odstranim tak i vodou nerozpustitelnd necistoty a mohu bez obav pfelakovat mo del znovu fidkym bezbarvym lakem, t^ m z jako pri pilvodnim ndtdru. Barvy potahovych papirii po tdto upravd zjasni, impregnace neni poruSena. PfesvddCte se sami, 2e se takovd ύdrzba vyplati!

11

XIV . KRITERIUM „E S Tak trochu ve stinu prdve skonceniho M S 67 pro υοίηέ modely v Sazene probehly pfiprava a odjezd nasich modeldru na letosni Kriterium E S v Liige v Belgii. DruZstvo, dd-li se to tak vubec nazvat, bylo miniaturni - zasl. mistr sportu J. Gdbris v akrobacii a misstfi sportu M . DrdZek - J. Trnka v tymovim zdvodu. Rychlostni modely jsme neobeslali, hlavne pro slabli vykonnost. Po prezentaci dcastniku. bylo jasni, Ze ani v jinych stdtech nejsou^ upoutani modely masovou zdleZitosti. Pocet dcastniku byl nepatrne vyssineZ pfed nekolika mdlo leiy na nekterych nasich zdvodech. Zdd se, ze dnesni technickd ndrocrust tohoto druhu modeldfskeho sportu se stdvd pomalu, ale jiste jeho zdhubou. A jak to tedy v Liege vypadalo ? T ext

mistr sportu Milan V Y D R A , snimky - tdz na 3. strane obalky - J. G A B R I§ a Zd. LISKA

V R Y C H L O S T N lC H M ODELECH tfidy 2,5 cm3 dosdhlo madarskd druzstvo lep§iho vysledku nez AmeriCand loni na MS v Anglii. Nikoho to vsak neprekvapilo; bylo znamo, ze Maduri intenzivnd pracuji a ze vychdzeji z toho, co jii mdl vyzkouseno mistr svdta Bill Wiszniewski. Jak je videt, byli jeho pilnymi a nadanymi zdky. Pro priSti MS jsou favority jiz dnes. S rozdilem tridy za nimi zustali Anglicand a Nemci. T i totiz nemajl motory konstruovand pro ladeny vyfuk. Urdity prehled poskytuji vysledky. Je z nich zrejmd i to, ze jsme v tdto kategorii zaostali. Postaci nam necely rok do pristiho MS na dohndni ztrdty? Tezko, zejmdna nebudeme-li mit motor s laddnym vyfukem. Je to dvojnasob smutne deset rokCi potd, co na MS v Mladd Boleslavi stdli na stupnich vitezu tri na§i reprezentanti. Dalsi ,,nasi“ kategorii byly T Y M O V E M O D E L Y, kde startovali Drdzek s T rnkou. Lze je nazvat konrunnimi princi vrcholnych svetovych zdvodii; teprve jednou se jim podarilo postoupit do findle. Take letos rozhodovaly jen desetiny vteriny v jejich neprospdch. Ale i tak byla jcjich lidast uspesnd. A to nemluvime o tom jak pritazlivd je pro divdky i pro znalce Drdzkova prdce jakozto mechanika. Pozorovat ho bdhem zdvodu je opravdovou lahudkou. Take jeho elegantni mo dely s dokonalym povrchem poutaji vzdy zaslouzenou pozornost. Vypadd to, jakoby mu k uspdchu chybdlo opravdu uz jen vice Stdsti, nebot i pilota md v Trnkovi vyborndho. Vykony byly v tdto kategorii pondkud slab§i ne2 jsme odekdvali po informacich v casopisech. Mezindrodni zdvody vsak dokdzi rddnd zacvicit s nervy. Urditou extratridou byl jediny zamorsky tym Jehlik - Stockton. Sympaticka dvojice kterd to umi. Tentokrdt letali s rakouskym motorem H P -15,’ konstrukce zndmdho pana Bugla. Maji totiz zastoupeni motorii HP (Hirtenberger Patronenfabrik) pro USA. Zaslechli jsme vsak take hlasy, ze by raddji ldtali s Etou. Nevime, co je na tom pravdy, jistd vsak je, ze americky tym zvitdzil se stejnym motorem, s jakym Rakusand za asistence konstruktdra „vyhoreli“ . A je zajimavd si prcdstavit, jak by asi dopadl Drdzek, kdyby takov^ motor dostal do svych rukou. Velkd skoda, ze u nds neni moznost volby; konkurence je piece hybnou silou technickeho pokroku! Motory pouzivand v tymovem zdvodS byly dost ruznorodd. Nedd se rici, ze nSkterd znacka prevazovala pro svou kva-

12

pro upoutane modely

Stejne jako pfed dvema roky v Liege a pfed rokem v Anglii, i letos zvitizili ό zdvodl tymu Ameridane Jehlik-Stockton. Dfive letali s upravenym anglickym motorem Eta, nyrti s rakouskym HP-15 (Bugl) K pfesveddivemu vitezstvi v druzstvech rychlostnich modelu pfipojili Madafi i vitSzstvi v akrobacii s nevelkym ndskokem pfed Holandany. Zleva: Vallai, Dr. Egervdry, Maszmk

MODELAft . 11/1967

V itiz Madar MOKI rychlostf

zdvodu rychlostnich ,ydvaapHlek“ T6th Imre. S novym motorem s ladSnym vyfukem letel model 257 km/hf!)

Tvarove jsou lemdf shodnd s drevdnymi vxtulemi M W S , av§ak jsou pevndjsi. V soudasnd dobe jsou laminfitovd vrtule k dostdni jiz v dosti velkem vyberu. Z v^sledku jasnd vypl^vii, jaky vliv mdlo zmenseni objemu palivovd nddrze na 7 cm3. Casy jsou v prumeru o 30 vterin horSi; nikomu se take zatim nedari ldtat 50 kol na jedno plndni. O S O U T E il V A K R O B A C II ie άά rid , ze se utkali staff znftmi se starymi zn^mymi modely. Plati to i o nasem Ιοήskdm mistru svdta Jozefu Gdbrisovi. Ten vsak nastupoval letos s obavami, neb of m£ jiz od zaddtku sezbny potize s motory. Ze obavy nebyly liche, se uk&zalo ve druhem kole, kdy mu v normdlnich premetech motor zhasl. Ve tretirn kole pak uz nebylo mozno tuto ztratu dohnat, nebof druhd kolo bylo vseobecnd bodovd v^se nez prve. Proto Gdbris skoncil druh£ za velmi dobre ldtajicim Belgicanem Vanderbeke. Jak uz redeno a jak jsme si take skoro zvykli, neprilli „akrobatdri“ s necim novym. Jen tlumicii vyfuku bylo vice. Za zminkustoji snad jen rozebirateln^ model Madara Masznika. V soutezi druzstev svedli Madari urputny boj s Holandany, v nemz nakonec zvitezili. ★

Soucasnd s Kritdriem konala se na tdmz letiSti poprve soutez modelii R C o pohdr Alexe Houlberga. Ldtala se v§ak az na vzdfilendm opadnem konci, takze se tarn nikdo z ds. modeldfu nedostal. Pokud dostaneme slibenou zprftvu, budeme o tom dtenfire informovat pozddji. Na zdvdr Kritdria predvedl exhibicni lety vicemistr svdta v RC modelech Pierre M arrot z Francie. Ldtal s polomaketou dvouplosniku Biicker Jungmann (nase oznadeni C-104) vsechny obraty vysokd pilotdze vcetne dlouhotrvajicich nozovych letu a „lomcov0kti“ . Model byl vybaven francouzskou proporciondlni soupravou Radio Pilote. Po nem predvedli holand§ti modeldri obrijnodel RC vetrond s rozpdtim 5 m (!).

Soutli akrobatickych modelu vyhrdl easlouieni Belgiian Vanderbeke, kdyi mu v tom ndl Gdbril pro potiie s motorem nemohl zabrdmt litu. Spi5e jde o moznost ten ci onen mo tor si koupit, pripadnd za priplatek se speciilni upravou. T a je vzdycky velmi ndkladni: napriklad u motorfi ETA Mk III, kterd maji na vlozce i na pistu vrstvu tvrddho chromu, stoji uprava 6 liber (tj. 120 devizovych korun). Takd paliva jsou celkem beznd a ζηάτηά i u n£s. Snad jen Jehlik pouzivi skutednd speciality, kterd tdzko shdni i v USA. U naSich slozek paliva byvd za zdvadu hor§i kvalita. Tlakovd plnici palivovd nddrze pfipevndnd na ruce mechanika nejsou jiz velkou vzdcnosti. Pracuji na stejndm principu, jen vzhledove se trochu lisi. Vrtule zatim je§te prevazuji drevend, velk^ zdjem vlak byl o lamindtovd (prdbdznd skeln£ vldkna -f epoxidovd pryskyrice), jez ( v polotovarech - nezaciStdne hrany) proiddvd pan Barthel z NSR. MODELAR . 11/1967

M adar M aszmk jako jeden z mala „akrobatdfu“ pofdd nico zkouli. U sviho noveho modelu vynechal servo pro ovldddni otdlek motoru na zaldthu letu, ale udllal model zato rozklddaci, podobne jako se to deld u R C modelii

N d l stary zndmy Holandan Van den Hout si musel postavit noviho „Olympusa'1, kdyz zaUtaniho rozbil v N S R o list hlavu (ta to pry vydrSela!) Nelital mu sice jelte tak dobre ja k ten stary) ale to jiste prijde. Asi je jelte pfilil hladky; vysoky lesk bezbarviho polyuretanoviho ochranneho ndteru neni na snimku vidlt. Po velmi snadndm vzletu za tdmdr bezvdtri model velmi dlouho majestdtnd klouzal. Mel rizeni obd kormidla_ proporciondlni soupravou Bonner. ViSLEDKY R ych lo stn i 2,5 c m 3 (k m /h ) 1. T 0 th , M adarsko 257 2. K riszm a, M adarsko 244 3. Sebestycn, M adarsko 240 4. Brian, V. Brit4nie 236 5. Zollingen, N S R 233 6. Frohlich, N S R 232 Celkem hodnoceno 14 soutiiicich 1. 2. 3. 4.

T # m y (m in . v t.) Jehlik-Stockton H afling-H afling M alnar-K utti D riie k -T rn k a

U SA „ 9'36* D insko 9 '4 8 ' M adarsko 9'55" C SSR

(4'33") (4'44*) (4'48") 4 '4 8 '

PO Z N A M K A : prvni ias je z fin&le (200 okruhu), druhy ias (v zdvorce - 100 okruhCO je ten, jim i se t^m kvalifikoval do finale. Νά§ tym m& steiny „kvalifikafni" ia s s madarskym , ale lepSim vysledkem ve 2. rozlitivacim kole se do findle kvalifikovali M a dari. - Celkem hodnoceno 32 tym u. A k rob acie (b o d y ) 1. V anderbeke Belgie 5747 2. G ibriS C SSR 5574 3. K ari Finsko 5403 Celkem hodnoceno 22 soutiiicich

★ Ε Α Ώ Ε Ν Ϋ V ? F U K zkouSel na svem rychlostnim modelu zn^my sovdtsk£ reprezentant Natalenko z Leningradu pri pripravd na mezinarodni ζέvody v Sofii. Ve spojeni s motorem vlastni vyroby dosahoval zatim kolisavych vysledku 225—240 km/h. Natalenkova zn^m^ houzevnatost je vsak predpokladem k tomu, ze obtizny prob lem zvladne. - Jiny sovetsky reprezen tant, Lapynin z Novosibirska, mel na svem modelu kridlo z plechu z titanovd slitiny, tlustdho jen 0,2 mm. Lapynin a dalsi reprezentant, Moskvan Mosjakov, ldtali s motory Super Tigre rychlosti okolo 225 km/h. Ing. Z. Pech

T 106NU70 β = (75— 120) M mSfici pristroj 100 μ A Zdokonalene zapojeni mefite teploty je na obr. 2. Li§i se od predch^zejiciho zapojenim mSfidla (R l, R2, R3 viz hod noty a symboly sou&istek). Meridlo je zapojeno v uhlopriCce must ku, jehoz strany tvori odpor R4, v^stupni odpor tranzistoru T, odpor R5 a prom£nny odpor R6. Vyhoda tohoto zdokonalen6ho zapojeni spoiivd v tom, ze je mo2no dosdhnout vyssi citlivosti. Stejnosmerny < Francouzske zdtisi pfi souteZi Wakefield. Za povsimnuti stoji korouhviika na stojanu, jejiZ lehoucky praporek z monofilu je take velmi citlivy na pohyb ovzduH

INDIKATOR N a letosnim mistrovstvi sveta bro νοίηέ modely uZivali nektefi modeldfi riiznych pfistroju ( tzv. indikdtoru termiky) k snazsimu urceni okamZiku startu. Jednim z nichje citlivy elektronicky teplomer, umoZhujici merit okamZiti teploty okolniho prostfedi. I kdyZ podstata techto pfistroju. byla v Modeldfi jiZ popsdna, na nasich souteZich se dosud neobjevily. Proto jiste neuSkodi podrobnejsi popis alespoh jednoho z uZivanych systemil. Na letosnim M S totiz byla ndpadnd houZevnatost, zejmena Americana, s jakou termickd tidla sledovali. Nedosdhli dee vyslovne lepUch vysledkit neZ ostatni, naproti tornu vSak to byli modeldfi vesmes zkuleni, ktefi doma prosit tvrdym vyberem. Je tedy moZne, Ze dlouhodobe uZivdni pfistroju ve zndmych podminkdeh miiZe ddvat vetHi jistotu neZ odhad termiky od oka.

TERMIKY Schema zapojeni (obr. 1), prevzate z italsk6ho casopisu Modellistica, je jednoduch6. Vlastnim Sidlem je termistor zapojeny v jedn6 v£tvi vyvdzendho mustku napdjendho do jedn6 lihlopriCky stejnosmSmyrn proudem z baterie. Pri zmSne teploty se poru§i rovnovdha mustku a z jeho druh6 lihlopriSky je odebiran budici proud pro jednostunovy tranzistorovy zesilova5. V kolektorov6m obvodu tranzistoru je zapojen merici pristroj 200/iA. Potenciometr R1 slouzi k nastaveni stejn6 zdkladni vychylky rucky pristroje pri τύζηέ teplote okolniho vzduchu. Polaritou baterie B1 je d£n smysl pohybu rucky pristroje pri zvysujici se teploti okoli. Pri zakreslend polarite baterie BJ roste v^chylka rucky pristroje se zvysujici se teplotou okoli. Zesilovac je nap£jen zvldstnim zdrojem B2. Symboly a hodnoty soucdstek Th GB32VZo " R3 2k2 R1 2k5 T 2N43 R2 2k2 M mSfici pristroj 200 μΑ Zapojeni bylo vyzkouseno pri zm£ne polarity napajecich zdrojii a pri osazeni tfimito soucdstkami: Th 12RN17 R2 18k R1 M l R3 22k

Obr. 2 koule 0 cca 100

Americans pri prdci na startu: George Xenakis sleduje termicke cidlo umistene na okraji vymezeni startovaci plochy. DruZstvoje v pohotovosti, jeho vedoud F. Miller je v rddiovSm spojeni s dalsim pomocnikem daleko za letiitem na pfedpoklddctnim miste pfistdni modelu

O

£□ Obr. 4

14

MODELAft . 11/1967

zesilovaci dinitel β tranzistoru je zdvisly na protdkajicim stejnosmdrndm proudutak, ze pri menSich proudech kolektoru 7k klesd. Je proto ηιιίηέ, aby stejnosmimy proud tranzistoru byl nastaven na hodnotu 1—2 mA. Jestlize je mSfidlo zapojeno primo v obvodu kolektoru, Γηέπ i tento zdkladni stejnosmerny proud a rozsah m£ridla musi b>t ndlezitS zv£t§en, dm z klesd celkovd dtlivost. Zapojeni podle obr. 2 umoznuje nastavit stejnosmSrnJr proud I k 1—2 mA (promSnnym odporem R l), pri zachovdni rozsahu m didla 100—200 μ A. Meridlo v tomto pripade Γηέπ proud mezi body A , B, um dny rozdilu potendalCi. N apdi U ab muieme pro ruzny proud I k (resp. U a) nastavit promSnnym odporem R6 na stejnou hodnotu, odpovidajid proudovdmu rozsahu mSridla. Tim je zajistSna takd moznost v jistem rozsahu libovoln^ m^nit dtlivost pristroje. Na rozdil od predchdzejidho nevadi v tomto zapojeni vdsi zbytkovy proud tranzistoru I keo Aby bylo dosazeno co nejmensi casov6 setrvaCnosti mSreni, je nutno pouzit termistor, ktery neni zataven ve sklenSnim pouzdre a je tvoren co nejmensi perliikou. Termistor je umistSn v pouzdre z penoveho polystyrenu ve tvaru koule s ityrhrannymi pruchody natrenymi iernou barvou (obr. 3), aby byl snizen na mini mum vliv otepleni primym slunecnim zdrenim. Polystyrdnovi pouzdro s termistorem je upevndno na tydce delky 0,6—2 m. T a je spodnim koncem uchycena v krabici, kterd tvori pouzdro celdho pristroje a obsahuje i napajeci zdroje. Protoze odbdr ze zdrojii je velmi maly, je mozno s vyhodou pou2it jako zdroje dldnky z vdledkovd baterie (napr. typ 223). Celkovd uspoMddni pristroje je zrejme z obr. 4. Jednotlivd indikdtory termiky, kterd byly viddt v dnnosti na leto§nim MS, se od sebe lisily zpusobem indikace a zapojenim tranzistorovdho zesilovade (dvoustupnovy zesilovad). Velmi ndzornd byla indikace zapisovacim pristrojem s hodinovym strojem misto rudkovdho pristroje (mdli Ameridand). PouSitt pristroje popsaniho systemu je zalo2eno na teorii nerovnomdrndho ohrivdni zemskdho povrchu a uvolftovdni masy ohrdtdho vzduchu v urditych dasovych intervalech. V okamiiku uvolndni ohrdtdho vzduchu zadin^ na jeho misto postupovat vzduch studeny a teplota ovzdusi klesd. Rozdily teplot se pohybuji v rozmezich 1-3 stupnd C. Pristroj umozmije mdrit s dostatednou presnosti tyto v<jkyvy okamzitd teploty okoli. Inz. Dobroslav jtO F A K , Pardubice

OPRAVA Autor dldnku „Ddlkovd ovladdni pro vdtroh A-l v MO 10/67 se omlouvd, ze pfi korektufe pfehlddl dvd chyby v obr. 3, na str. 11. 1. V levdm rohu dole chybi dratovd propojeni dvou sousednich dutych nytku, a to mezi ( + ) v^vodem a emitorem Ts. 2. V pravd ddsti vdtSi levd desky md byt sprdvnd zaveden ( + ) v^vod elektrolytu 20M (blokujici emitor T3) na ( + ) vetev napdjeni, tj. na le v y n£t u odporu 5K6 a nikoli na pravy nyt. P oznam ka. Pro spinaci proud do 0,5 A je mo2no na T5 pou2it beze zmdny zapojeni tranzistor GC500 nebo GC501. V. NeSpor MODELAR . 11/1967

Profily s rovnou spodni stranou jsou stale oblibeny a hojne uzivdny jak pro kfidla, tak pro vyskovky nejriiznejlich druhu modelu. Ujejich praotce — profilu C L A R K -Y — vsak mnoha modeldrum vadi, ze md spodni stranu zdvizenou timer v cele 1/3 hloubky. Mnozi si jej tedy ruzne upravuji. Pro modeldre, ktefi si nechteji nic vymyslet nebo nevefi svym rukdm ci krivitku, pfindsime dva takovi profily z casopisu Aerosport 8167 (N D R ). Jsou nazvdny RSG-31 a RSG-29. Znacka R SG je nezndmd (je to moznd obdoba naseho CRD — ,,co ruka dala“) , ale na tom nezdlezi, oba profily vypadaji dobfe. Kdo by chtel jinou tloustku, muze si vypomoci tim, ze svisli souradnice bude bez ohledu na vodorovne ndsobit takovym iislem, aby mu pozadovand tlousika vysla. ( Oba profily maji ostatne takovy vzdjemny vztah). ~ve~ R SG -31

X

0

1,25 2,5

Yh

2,67 4,70 5,67 6,92 8,00 8,94 10,12 10,66 10,82 10,33 9,50 8,16 6,50 4,50 2,25

Yd

2,67 1,20 0,661 0,34 0,17

Yh

2,13 3,76 4,53 5,53 6,40 ( 7,15 8,10 8,53

Yd

2,13 0,98 0,53 0,27 0.1410

5

10

7,5

°

15

°

20

0

30

40

0

0

0

50

60

0

70

0

80

0

90

0

100 0 0

R SG -29

0

0

8,66 8,27 7,60 6,53 5,20 3,60 1,80 0

0

0

0

0

0

0

0 0

O > > > > !> [ > [> [ > t> > > > > > > t> » [ > t> O > > > [ > > > l > t> Δ > > [> !> [> t>

S P O R T O V N I U -mo deI na motor 1-1,5 cm3 Konstruoval a pise J. Fara, Dablice

Sportovni model chce dnes timer kazdy postavit za co nejkratsi dobu a z matendlu, ktery nemusi pracne shdnet. Pro mladsi modeldre nesmi byt model financne ndkladny. A samozfejme must dobfe letat a mit tvary skuteineho letadla. Z pozadavkit vychdzi konstrukcne model nevelky (muze tedy mit slabsi motor) a stavebne jednoduchy. Konecne i dospeli si rddi postavi a zaletaji s necim „do kapsy“. VSem zdjemcum se snazime vyhovet modelem S lP K A z tuzemskiho materidlu. ϋ mysine neni pouzito balsy, aby modeldri >}venkovsti“ meli moznost hned model stavet. PR A CO V N lPO STU P Kridlo sestavime ze dvou samostatnych polovin na pldnku (na tuhe pracovni desce) bdznym zpusobem. Odtokovou listu podlozime tak, aby byla rovnd a obe poloviny stejnd (bez pfekrouceni). Stfedni 2ebra A jsou sklondna o dhel vzepeti kfidla, pro jejich ustaveni si zhotovime sablonku z kousku pfeklizky. Po sejmuti s desky prilepime k 2ebriim A zesilovaci pdsky J, kterd nejprve ohneme (nad plamenem) pfesnd do tvaru 2ebra. Po pfilepeni okrajov^ch oblouku upevnime zdtdz do pravd poloviny kfidla. Vodici oka K na levd polovind natladime a zalepime do otvoru az po potazeni. Hotovd poloviny nasuneme do otvoru v bodnicich trupu a liSty nosniku spojime dvema destickami L. Ndbdznd

a odtokovd li§ta jsou pfilepeny k pfepdzce 3 a 4. Trup. Na motorovd loze 8 pfilepime pfepdzky 2 ,3 (s podvozkem), 4 a spodni dil la. Po uschnuti pfilepime poddlniky (spodni ohneme do tvaru), mezi ndz postupnd vlepujeme pfepdzky 5 az 7. Z obou stran pfilepime pfipravend bodnice s otvory pro listy kfidla a na levd bodnici pro tdhla 12. (K listdm je pfitisknemc pomoci pdrovych kolicku na pradlo). V pfedni spodni cdsti bocnice je nejprve navlhcime a ohne me nad plamenem smdrem k ose trupu (pozor leva a pravd!) do tvaru dilu 1. K motorovdmu lozi a pfepdfcce 2 pfilepime a li§tou zajistime palivovou nddrz, vlo2ime listy horni ddsti, zalepime vyztuhy u pfe(Pokraiuje na str. 18)

15

STAVEBNI VYKRES

iitelne.) u P>J|S vaSe Ê)e3n3vkiHwia-Atede^X_ na v evidenci a: termin vyjiti nelze ur&t vzhledem k nim potiiim. Vyjiti pldnku ozndmime. Jestliie jste se pokou§eli pldnek takto ziskat _a n p h y ln v d m (po vyjiti) vyhov£no, pi§te

Tedakcn----

fyrdy d ra t

13

Φ"

7 oceloyy drat *2,2 mm

8 prekhzka 5 mm

krou'zek z dratu pHpajen -

m

K oce/oi/y d ra t f 0,7mm

SPORTOVN! UPOUTAN^ n o DEL

StPKA

KONSTR. JAR FARA, DABLICE ROZPEV

''zek z dratu pfipajen

70 0 mm

PELKA

560 mm

VAHA

380 g

PLOCUA MOTOR RYCHLOST

9, A t 1,6 am 2 1 + 1,5 cm1 MAX. 73 k m /h

nim zard2ek proti vypadnuti. Ostruhu pfivdzeme k destiice 10, kterou vlepime mezi spodnx podilniky trupu. ftizeni. Vahadlo fizeni 11 vyfizneme z plechu. Od vahadla prochdzeji otvory v boinici trupu dvi krdtkd tahla 12, na kt;rdpfipojimefidicidrdty. Tdhlo 13kv£§,'covemu kormidlu z kvalitni rovnoleti isty md obe koncovky z oceloviho drdtu. Otvory pro ηέ v pdkdch musi mit co nejmensi vuli. Pfesnou dilku tdhla sefidime zmenou ohybu drdtu. Do trupu vkldddme fizeni jiz sestaveni. Musi se pohybovat lehce, bez zadrhovdni. Motor zakresleny1 na pldnu je FOK 1,5 cm3. Lze pouzit i jakykoli jiny, taki o objemu jen 1 cm3 (Jena 1), avsak v dobrem stavu. Sifku v^fezu v motorovim lozi a otvory pro upevnSnx udildme podle pouzitiho motoru (ne podle vykresu). Pali vo vd hadicka je nejvhodnij§i pruhlednd silnostinnd neoprenovd. Vrtule mixze byt rozmiru 0 180/110 az 0 180/90 mm pro motor Jena 1.

pdzky 3 dole, pfilepime vygkovku a oblouk kabiny 9. Vlozime a upevnime pdku fizeni 11s tdhly, m atid zajistime na sestipnutem Sroubu lepidlem nebo nasroubovdnim kousku palivovi hadiiky. Pfilepime smerovku, mezi nil a horni listu trupu vlozime prozatimni prouzek ctvrtky. Motorov^ kryt slepime z dilvx lb , 2a a kousku kartonu tloustky asi 1 mm, ktery dukladne prolakujeme. Otvor pfizpusobime tvaru pouziteho motoru. Palivovou nadrz spdjime z ocisteniho plechu (konservovy), po spdjeni ji vypldchneme benzinem a vyzkoudme na tesnost.

Ocasni plochy vyfezeme celi z pfeklizky. VySkove kormidlo pripevnime lehce o toin i pomoci prouzkvx platna nebo je pfi§ijeme (pevnym tenkym motouzem po nabarveni) osmickovym stehem. Pdku 14 pfisijeme niti az po montdzi celiho fi zeni do trupu. Zadni iast smerovky nafizneme, vyhneme nalomenim do prava a misto lomu zalepime. Podvozek ohneme z ocelovdho drdtu a pevne pfisijeme k pfepdzce 3 pfed jeji montdzi do trupu. Kola zajistime pfipdje-

LfiTANl Pfed prvnim startem pfeSetfime polohu tiziSte. Chceme-li zachovat dobrou ovladatelnost modelu, mvize se poloha tiziSte vuci vyznaieni na pldnu li§it nejvice

Krdtce ze SSSR ★ ,,Ο C EN U V A L E R I J E C K A L O V A “ se nazyvd novd vgesvazovd soutiz proupoutane makety s o v i t s k ^ c h letadel. Bude mit vyrazovaci kola ve vsech svazovych republikdch a findle pfi VSesvazovi soutizi Skoldku v r. 1968. Souteiit smeji makety o rozpeti kridel 750—2000 mm, s motorem o objemu do 2,5 cm3 a s nddrzi pro nejvice 7 cm3 paliva. K rom i obvykliho bodoviho hodnoceni proveden modelu a kvality letu se zavddi dalsx kriterium} pfipominajici historicky dalkovy let pilota Ckalova z SSSR do USA (18. az 20. 6.1937, vzddlenost 9130 km bez pri stdni). Hodnoti se totiz vzddlenost^ kterou model prolitl na 7 cm3 paliva, a to poitem okruhu na fidicich drdtech ο u rien i dilce 16 m.★ ★ S T O L E T t P A T E N T . Hned u vchodu do stdli vystavy zakladatelu letectvi v tTstfednim dom i letecki techniky a kosmonautiky Μ. V. Frunze v Moskvi je jako expondt c. 1 pozoruhodnd maketa: dzky, skoro aerodyna-

18

Potah. Horni idsti trupu potahneme kladivkovou ctvrtkou, kabinu celuloidem. Na kfidlo a spodek trupu pouzijeme tenky Modelspan nebo Mikelantu. Plochy z pfeklizky natfeme fidkym tmelem (pro zaplnini poru) a obrousime. Potah vypneme nikolika ndtiry vypinaciho laku. Cety model nastfikdme barevni, udildme podle vlastniho vkusu ozbody (hodi se obtisky M ODELAft z modeldfski prodejny) a nakonec nastfikdme fid§im linolakem nebo alespoh vrchmm lesklym nitrolakem.

micky trup, deltovitd kfidlo, zatazen^ podvozek, zddni vrtule. .. Pfed modelem lezi patentni listina vystavend 17. srpna 1867 francouzskou notdrskou komorou v Parizi, jii se potvrzuje, i e vyndlezcem tohoto „litajiciho stroje“ je kapitdn ruskiho dilostrelectva Niko la j Afanasjivii T iles ov. Na vykresech patentniho spisu je ddle zndzornin pulsaini reaktivni motor (podle tehdejsi terminologie: tepelny plynomet) a naznacena konstrukce kfidla z kovov£ch Seber a nosniku. Kapitdn Tile§ov by se tedy dne§nim nadzvukov^m stihaCkdm ani moc nedivil. (lab) ★ M A K E T U T U 16 S R A K E TO Υ Ϋ Μ Ι M O T O R Y postavil zndmy sovetsk^ modeldr, exmistr svita v kategorii upoutanych akrobatickych mo delu ing. Jurij Sirotkin. T u 16 je vojenskd verze zndmdho T u 104. Model o rozpiti asi 1500 mm (tedy v miritku pribliine 1 : 20) je pohdnin dvima raketovymi motory na tuhi palivo, vyvijejicimitakasi 3kppo dobu okolo 1 minuty. Pri zaldtdvdni se model poSkodil, nebof rychlost pri obou zazehnutych motorech byla pfiliS velikd a model nebyl ovladatelny. Pri dalsich pokusech lital jen na jeden motor a dosdhl v kruhovem upoutanem letu rychlosti asi 150 km/h.

MODELAfc . 11/1967

ο 5 mm. Posunutim tgzistg dozadu se mo del stdvd velmi tezko ovladatelnym (nebo viibec neovladatclnym), proto jej musime v takovgm pfipadg vpredu dovizit. Posu nutim tgziStg dopfedu je model stabilnejsi, mgng obratny, ale snadno fiditelny. Tato poloha je proto v#hodngj§i pro model^fe s men§i praxi. Citlivost fizeni upravime pfemistgnim t£hla na p£ce vygkovky. Prodlouzenim ramene pdky se vychylky (a takg citlivost fizeni) zmensi, zkrdcenim ramene se zvgtSi. K Ιέίύηί jsou vhodng fidici drdty o 0 0,2 aϊ 0,25 mm, dglky asi 11 az 12 m. Μ ύzeme v§ak lgtat i s dr£ty delky 16 m, ale radgji jen s motorem 1,5 cm3 a za bezvgtfi. Postagi rukojef vyf ezand z pf eklizky tl. 5 mm. Model postaveny a vyvdzeny podle ρΐέnu lgt£ spolehlivg. Pfesto je tfeba se s jeho chov&nim a vlastnostmi seznamovat postupng, pocinajic vodorovnym letem Je schopen takg zdkladnich akrobatickych obratu. Ζέΐe2i vSak nejen na vykonnosti. pouiitgho motoru, ale i na na§i dovednosti a zku§enostech v pilotdzi. Hlavni m aterial (m iry v m m ) liSta sm rkovi, dclka 1000: 3 x 5 - 3 ks; 3 x 3 4 ks; 2 x 8 - 2 ks prekliZka 1 X 300 X 600 iipa (balsa) 1 0 x 5 5 x 2 0 0 o c elo v y d rit: 0 2,2, d ilk a 300; 0 1,5, dilka 200; 0 0,7, d61ka 300 kolo gumov6 s diskem : 0 40 2 k s ; 0 15 1 ks celuloid 0,3 X 10 x 150 kladivkovi itv rtk a formdtu A4 1 ks potahovy papir M odelspan tenky 1 a rc h ' plech: mosazny, mfidiny nebo bily (konservov$) 0,2 x 80 x 120; ocelovy 1 x 40 x 60 mSdinik trubka 0 3 /0 2 m m, d61ka 100 Sroub M 3 x 16 s matici a podloJSkou 5 ks lepidlo acetonovfi 100 g; bil4 lepici pasta 1 tuba nitrolak vypinaci Ciry 100 g; barevny - podle volby, celkem asi 150 g Poznim ka: tu c n 6 miry jsou po litech dfeva.

BALSA 1,5mm

BALSA
BALSA 2,5x13 SMRK 2<2

BALSA 3 x 5 g

S :

nc

2= = X 2 x8

BALSA

PROF/L k H/DLA = ^ J PROF/L νΫέΚΟνΚΥ

3x8

Skolni model na gumu «Rajka Ndvrhem tohoto maleho ,,gumdcku“ jsem se snazil vyplnit mezeru ve ikolnich modelech. Nemusim zduraznovat, ze klicem k iispechu je moznost pouzit hotovou vrtuli z prodejny. V teto oblasti neni bohuzel zddny vyber, kdyz pomerne dobrd dreveni vrtule zmizely z trhu. Nezbylo mi tedy nez zkusit to z plastikovou vrtuli zn. Igra 0 0260 mm. Prvni letove zkouSky byly vSak pro mne velkym zklamdnim, nebof po ngkolikergm natoceni svazku se ύρίηέ vydrel ozub na kuieli vrtule, tak2e byla v puvodnim stavu nepouzitelna. Zhotovil jsem novy hfidel, vyvedl jej kuzelem a konec vrdtil ηονέ naMODELAR · 11/1967

vrtanym otvorem do zdberu s vrtulovym ndbojem. DalSi zkouSky ukdzaly, 2e uiinnost vrtule je velmi §patn£; neodborng reSeng stoupini i profil ji uplng znehodno- L tily. Vyradil jsem ji tedy a pouiil jsem dfe- V vgnou vrtuli o 0 280 mm z dfivgjSich ψ

19

doddvek obchodu. V^kon modelu se zna£n£ zlep§il. K STAVBfi Trup je bezny ze dvou bocnic, slepenyck v Sablone. Li§ty jsou bud smrkove 2 x 2 nebo balsovd 3 x 3. V horni st£n£ trupu je zalepen bambusovy baldachyn pro kfidlo. Kfidlo je jednonosnikove, stavene v celku. Zebra, ndb£2nd li§ta, odtokovd liSta i zakon5eni kridla jsou z balsy. Nosnik je ze smrkovych list 2 x 2 vyztuzeny balsovou stojinou. Celobalsove ocasni plochy se slepi primo na pldnku. SmSrovka s profilem τονηέ desky je zalepena do vy§kovky mezi dvS stredni zesilend zebra. Vyskovka je stav£na obdobnS jako smerovka, na vrchni stranu je nalepen balsovy pdsek, ktery vyskovku vyztuzuje a navic tvori tzv.

„nosny“ profil. Pri pouziti determalizdtoru se vykldpi ocasni plochy jako celek, priCemz se ndb62nd lista sm6rovky zasouvd do trupu. Podvozek je bambusovy, oba konce maji drdtSnd ndstavce. Krdtkd vzpSrky z ocelovdho drdtu o 0 1 mm zakoncend ockem, se navldkaji na bambusov^ kolik trupu.

Gumovy svazek md prurez asi 18 az 24 mm®, podle ρουέίΐέ vrtule. Letovd vlastnosti modelu se nakonec po odloSeni vrtule u Igry ukdzaly jako velmi dobrd. Nejvyhodn6j§i serizeni pro let na ias je pravd motorovd spirdla, pri niz model dosdhne nejv£t§i vy§ky. Rajka se sefiziye snadno pfidnym natd£enim kridla a podkldddnim hlavice, takze po serizeni bezmotorovdho letu uz neni treba prestavovat kormidla. R. C tZ E K

OPRAVTE SI laskavfi v Modeldri 9/1967 tyto chyby: — U obrdzku 5 na treti strand obdlky jde o reprezentanta NSR p. Schmitze s manzelkou (nikoli p. Bauerheima). — Model s dmychadlem W. Webera z NSR na δίντΐέ stranS obdlky je upoutany, nikoli νοίηδ ldtajici. Redakce

20

Z vody do vzduchu a zpdtky Protoze Modeldf velmi propaguje letdni na vode — a je to sprdvne — doslo take k tomu, ze muj 16lety syn Tomds za me pomoci ,ê dal na vodu“. Mdme radiem fizenou lod na Gamu, jezdi naprosto spolehlive 3 roky. Gumovy svazek pohdnejtci vybavovac Gama je natdcen elektrickym motorem s pfevodem: kdyz tah gumy po-

Udelali jsme na zkousku za veder 2 plovdky, nejdfive z penovSho polystyrenu, polepeni papirem a natfene potom epoxidovym lakem. Po zdsadnim ovefeni jsme ude lali balsove plovdky, lepe tvarovane, model se pfestal bofit do vody a vzletd temef okamzite. Plovdky samozfejmz muzeme kdykoli nahradit koly. Aby bylo mozno-

voli asi po 50 signdiec / , kontakty se sepnou a motor natodi gumu. Zdroveh napojujeme i fotoapardt Mikroma, ndloz apod. N a Vy&lovce na bfehu rybnika mdme chatu a v okoli neni vhodne letiste. Proto startuje ndd R C model Pluto z ruky a pfistdvd takd na vodu, dimz se jeho iivotnost prodlou&ila a sidle letd. Nyni md namontovany centrdlni plovdk. Z Jl, l Pro zajimavost pfipojujeme fotografii Plastika, kterdho jsme takd naudili plavat.

model fidit drdty, udelali jsme si na rybniku ostriivek s pylonem, kteriho se drSime (zdbradli pfekdSi). N d i Plastik md ovlem jiny pfedek z pfekli&ky, protoze puvodni vylisek trupu je pfiliS kfehky, takze vibracemi motoru di zachycenim prstem o kryt kolem motoru neustdle praskd. Je to Skoda, protoSe jinak je model povedeny a detem se libt. Ing. K. K O $E K , Ricarty

V kategorii motorovych modelu byla pfi lidasti 16 soutezicich velmi vysokd urovefi, o cemS sveddi sedm „devitiskovkaf&“. JeSte 11. v pofadi naldtal 850 vtefin; temef 90 % letu bylo maximdlnich. V rozldtdvdni az na prvd dva byly pomernd slabe vykony, neboi letovy das 5 minut pfipadl do termicky nevhodndho obdobi. Vitez Horst Mildner je u nds zndm svym modelem M illi na motor 1 cm? (viz Modeldf 9167), na tdto souteii lital vdak s motorem o objemu 2,5 cm3. S modely Wakefield Utalo pouze 6 soutezicich, ktefi vesrnes dosdhli velmi dobrych vysledkii. Urovefi modeh. byla asi stejnd jako na M S v Sazend.

M otorifi startovali v NSR Ve dnech 16. a 17. zd fi se konala v Neustadtu v Bavorsku (N S R ) mezindrodni souteS volnych modelu. F A I. Zdcastnilo se j i celkem 67 modeldfύ z N S R , Rakouska, U SA a C SSR . Letalo se na louce protiηαηέ odvodhovacimi pfikopy s nepfilis dobrym okolim — maxima byla pres feku nebo po zmene smeru vetru pres kopec o pfevyseni asi 50 metru. (Potize s dobrym modeldfskym letiltem jsou v N S R jeste vetsi nez u nas.) Organizazace souteze byla velmi jednoduchd a ticelnd. T fi kola se letala v soboru odpoledne, dve v nedeli dopoledne. Pocasi bylo velmi dobre, vitr asi 2 az 4 mis. S vetroni A 2 odletalo 45 souteSicich z N S R a Rakouska. O vitezi ze tfi „devitistovkafd“ rozhodlo az druhe rozletdvaci kolo.

VVSLED KY FI A - v£tron£: 1. G. Adelhard, N S R 900 + 240 + 144; 2. P. Hertlein, N S R 900 + 240 + 48; 3. H. Wagner, Rakousko 900 + 210 vt. F1C - motorovd: 1. H. Mildner, N S R 900 + 240; 2. R. Simpson, USA 900 + 221; 3. F. Bauman, N S R 900 + 187; — 5. V. Hdjek, U SSR 900 + 139; 8. Z. M alina , C SSR 896 vt. FIB - gum a: 1. H. Wagner, Rakousko 900; 2. R. Hofsass, N S R 890; 3. G. Rupp, N S R 878 vt. Napsal ing. V. H A jE K

Domici soutSie • LMK S v ita v y usp o fid al III. roinik vefejne soutH e „M ale m odely“ 30. Cervence na letiSti v Polifice. V kategorii A -l zvitfizil J. Smid ze S v itav (840 vt.) pfed L. H orakem z Prahy (809) a V

MODELAR . 11/1967

K rejiifikem z KromiSfife (739). V kategorii C -l byl nejlepSi J. Orel z KromCrife (700 vt.) pfed dr. Zacharem z Detvy (675) a J. H ladilem z Krom6fife (581).

• P o d e stiv e m t^dnu pfijelo 10. z4fi na letiStC do H ofic na V. roCnik soutCie PodkrkonoSska A - l“ pouze 16 m odelifu. Z nich liital nejlepe M . K onif z H ofic (777), ktery za sebou nechal V. R yb ire z M l. Boleslavi (764) a K . G rossm ana z H om i Brannd (763 vt.). • PtSkni so u tez ,,ΙΙΙ. roCnik ceny K ruSnohofi“ v H robS-K fifanovS byla skuteCn^m „h ro bem “ pro 8 poSkozenych modelu 13 startujicich. LCtalo se to tif 10. z4fi za silndho nirazovCho vftru, pouze v kategorii akrobatick^ch U -m o d elu . ZvitSzil J. W ittm ayer z Prahy 8 (1717 b.) pfed V. T r n kou z Liberce (1580) a J. S afrin k em z Ρίζηέ (1365).

• 29 ,,kom bat4fu“ se se§lo v nedCli 17. z4fi 1967 v Prostfjovfi k soutCfi o putovni p o h \r mistniho L M K . PenSJni prCmie za umistfini a jm cna na startovni listinC napovidaly, 2e boje budou tu ’i i . Navic byla z iniciativy ,,b^val^ch kombat4fii ’ L M K Prostfjov vyps4na m im o fid n i prCmie pro t.ejtechniCtCjSiho bojovnika. UkAzalo se, ie to nebyla . o atni mySlenka, nebof souboje dvojic VofiSek-PCnicka a

• Ivan H ofejS i z HolySova se stal vitCzem VITI. roCniku ,,Poh4ru Sum avy“ v kategorii νέίΓοήύ A-2 ktery se konal v K latovech 10. zi'fi. K vitSzstvi mu staCilo 835 vtefin. Z. M ach z K latov byl druh$ (818) a V. HouSka z K d yni tfeti (804). V kategorii v etro n h A -l byl ze tfi startujicich prvni J. Duchoft z TluCnC (785 vt.). • S o u te z A -l uspofadal L M K Otrokovice dne 17. zdfi na tam nim letiSti. Vykonem 709 vtefin zvitSzil S. H rotek z U h. H radiSti, pfed K. N emcem (701) a J. N em cem (681) ze StarCho M esta.

N i stu p n ich vlttzA po ..tv rd 6 “ « o u ttfi v H roM K fU tn o T l • LetiStC Οίδονά V rata v K arlo v ich Varech bylo 20. srpna svMkem ,,Χ ΙΙ. podzim ni K arlovarske“ . SoutCfe se ziiCastnili ta k i modelari z N D R a Holandska s velmi dobrym i vysledky. V kategorii v e tr o n u A -2 zvitizil A. Seegert z Erfurtu, N D R vykonem 825 vt., druhy byl R. Schulz z Eisenachu, N D R (817), tfeti K . K lingora z Ostrova (815), itv rt^ G . L. Venbree z H olandska (792). W akefield y vybril K . Gieskes z E rfurtu Casern 837 vt., pfed Μ . E. Oskampem z H olandska (802) a W. Schm idtem z Erfurtu (786). Ve vCtronich A -l byla jen niro d n i liCast - zvitSzil E. Kal&b z NovCho Boru (782 vt.), pfed J. Vilimem z Holmova (768) a V. Staifem z P lz n i (714). • Jubilejni 20. rocnik M em o rid lu C en k a F orm an ka se konal jako dvoukolovi mistrovska s o u tff v itr o n u A -2 dne 2. a 3. z4fi na letiSti ve Slanem. Prvni den, kdy v il nirazov# vitr 6-8 m/s, zvitSzil v kategorii ju nioru J. Svagr z Prahy 10 \
• D v o u d en n i z ip o t e n f . .vC trondfii ''n a „H an ic k 6 m p o h a ru “ ve VySkovS 16. a 17. z4fi skondilo vitezstvim J. G ablase z Otrokovic (1726 vt. z deseti kol) pfed V. B ubnem z Hradce Kr41ov6 (1707Ί a M . Ciganikem ze Sezimova O sti (1691). Prvni den naliital 900 vt. jen A. Skabraha z O tro kovic. K . K oudelka z H r. K ralove byl druh£ (846) a M . Jina z Jablonce η. N . T fe ti (836). D ruh£ den naletalo „m axe“ devCt sout62icich. V rozlCtSvini rozhodlo teprve d e v iti kolo o vitCzstvi B. D r4palika ze D vora K rilove n. L. pfed M . Ciganikem ze Sezimova tJsti a R. M ilem z Jablonce n ad N isou. • 17. z a f i se lit ala na letiSti H ofin u MSlnika vefejna soutfif RC modelu. V kategorii R C C 1 zvitSzil z 28 startujicich trig. Havel (895,6 b.) pfed K. Pustkou (653,2) a V. H orikem (625,9). Tfin4ct m o d elifu startovalo v kategorii R C A 1. N ejlfpe zalCtal J. TuCek (623,6 b.), za nim skonCili M . Spurn^ (576,6) a J. DanSk (453,6).

MODELAft . 11/1967

Ju reik a-K lim a naznaCovaly ostatnim smSr, kter^m by se mela tato kategorie ubirat. Pohar si nakonec zasloufenS odvezl A. VofiSek z L M K Kyjov, druh^ byl B. Snobl a tfeti P. Klim a, oba z L M K Brno II. M im ofddnou prdmii ziskal B. JureCka z L M K Vala$sk6 MezifiCi. Zpusob, jak^m zalCtala jedin4 fensk i uiastnice Josefa JureCkov4, sklidil obdiv u v§ech soupefu i pfihlifejicich. • VIII. P oh dr V ftS R se ldtal 24. z4fi na IctiSti v M ost6. Poiasi p filo a bylo dosafeno pCknych w
(Pokraiovdni na sir. 24)

K R U H C t E N A r Cj N A S E H O V O J S K A V A s Z V E D O S V Y C H RA D ! K R U H d T E N A ftC l N A § E H O V O J S K A V A m Z A JIS T f K N IH Y -

V . N em eck a „C e sko slo ve n ska le tad la “ V . N em eck a „S o v e ts k a leta d la “ V . P ro ch a zk y „R e ce p ta r mod e lare “ „ A B C leteckeho m o d e la rstv i“ • Dokumentarni knihy o ucasti nasich letcu v bojich nafrontach druhe svetove valky • Beletrii s leteckou tematikou • ValeSne a vojenski romany z cel6ho sveta, detektivky, spionazni pribehy, dobrodruznou literaturu, literaturu faktu, cestopisy, obrazovi publikace, politickou literaturu, vojenskou odbornou literaturu a popularne technickou literaturu, brannou a sportovni literaturu, zajmove knihy pro motoristy, radisty atd. Veskere knihy, ktere vyjdou v nakladatelstvi N ase vojsko v roce 1968.

V yhod y K ru h u N aseho vo jska

A bsolutni vitfcz 20. M em orhU u C. Form dnk* F. P o s p iill z LMK C hornice. V ievo p 6 v o d n i j li z a p o m e n u ti a znovu n a le z e n i cen a , vpravo pu tovni pohdr v in o r a n ^ n. p. CKD Sla n £

M odel k o m b it B . S n o b la z LMK B rn o II

ctenaru

• Knihy, ktere si zajistite predbeznou objednavkou, dostanete urcite - bez front, iekani, urgenci a zlobeni postou az do bytu nebo pri osobni navsteve naseho knizniho klubu. • Budete zarazen do staleho adresare a budeme vam zasilat zdarma nakladatesky âsopis, edicni programy a dalsi informace o novinkach.

• Budeme o vas jako o Ctenare dokokonale a soustavne peiovat, abyste byl stale informovan a abyste mel stale po ruce tu nejlepsi, nejzabavnejsi cetbu i knihy, kter6 potrebujete k praci, studiu nebo k uspokojovani svych zalib.

K R U H „ £ t e n A r Cj N A S E H O V O JS K A '* vas rad prijme do velke 2tenarsk6 rodiny, k te ri vam neuklada zadne povinnosti, ale poskytuje vsechny vyhody dobrych, serioznich sluzeb. Mate-li zijem o bezplatn6 clenstvi v „Kruhu cten iru Naseho vojska", vyplnta v ramedku prihlasovaci adresku, vystrihnete ji, nalepte na korespondenSni listek, popripade ulozte do obalky a odeslete na adresu: Nase vojsko, Kruh iten a ru , N a Dekance 3, Praha 2. vystrihnete A §k a DO KR U H U CTEN ARU NV

pRih l

J m e n o _________________________________ A d r e s a _________________________________ Okres P R IH L A S T E SE J l2 Ν Υ Ν Ϊ ! Jakmile obdrzime vasi prihlasku, zasleme vim podrobny seznam knih, k te ri vyjdou v roce 1968.

21

22

MODELAR . 11/1967

P o z n i v d m e le te c k o u te c h n ik u

IL

-62

SOVETSKE

LETADLO

Posledni z praci sovStskdho konstruktSra S. V. Iljugina, se kterou jsme se sezndmili na strdnkdch Modeldfe, bylo StyfmotorovS turbovrtulovS dopravni letadlo IL-18 Moskva. T o bylo pfed dvSma lety. V ιέ dobS jiz byl ale svetovS vefejnosti pfedstaven (at! uz na pafizskem Aerosalonu nebo na tradiSni pfehlidce dopravniho letectvi v MoskvS) novy letoun IL-62, jestS vStgi a uplnS odlignS konstrukce. Je to proudovS StyfmotorovS dopravni mezikontinent&lni letadlo, ktere irm2e napf. pfeletSt bez mezipfistdni vzddlenost Mos kva—New York. VysokS ekonomickS charakteristiky se projevi pfi plnSm vytizeni letounu, kterS cini 56,2 % z celkovS v£hy. K tomu pfispiv£ i velkoobjemovy ndkladovy prostor, celych 49 m3. Pfipomenme, 2e toto ηονέ letadlo bylo viibec po prvS v zahranici pfedvddSno prdvS u nds letos na jafe. Tak mSli prile2itost sezndmit se s 11-62 nejen pracovnici nagich aerolinii, ale i novindfi a pracovnici Ss. leteckSho prumyslu. Letadlo 11-62 prodSlalo pfed nasazenim do provozu tSzke a dlouhodobS zkousky a teprve letos v ISte bylo pouzito na vnitfnich linkdch Aeroflotu. Nedavno pak

M O D E L M . 11/1967

absolvovalo i svuj prvy mezindrodni kfest na trati Moskva—Montreal. M Sovetska leteckd dopravni technika tedy oslavuje 501etS vyroSi VRSR zcela mimoMdnS: pfistupuje k nasazeni nejmodernejgich dopravnich letadel tzv. ,,druhS gene-

TECHNICKY POPIS 11 -6 2 je celokovovy dolnoplosnik s tfikolym zatahovacim podvozkem a se Styfmi proudovymi motory umistSnymi az na zadi trupu. " Kridlo sipovSho lichobSznikovSho'tvaru m& lomenou n&bSZnou hranu pro zlepseni obtSkdni kfidSlek. Je monoliticke kon strukce a opatfeno laminarnim profilem. Ve vnitfnich Sdstech kfidla je 7 palivovych nadrzi. Celou odtokovou hranu zabiraji mimo kfidelka mohutnS vztlakovS klapky. Trup v^lcovShc tvaru )e skofepinove konstrukce, pfiSemz je v nejvStgi mife po(D okonC eni na str. 24)

Pomocnd zatazitelnd ostruha na zddi trupu letaila IL-62 race” . Podle jiz uvefejnSnych zpr£v lze ocekavat, ze prvnim zahranicnim uzivatelem 11-62 budou opet Ceskoslovenske aerolinie.

Δ Pohled pres konec kridla na ocas

23

SPORTOVNl NEDELE (Dokonceni ze sir. 21)

n a lital 774 vt. a M artinek z Liberce 737 vt. V kate gorii B1 zvitizil R eh ik z L M K V am sdorf iasem 619 vt., druhy J. Balatka z T anvaldu n a lita l 548 vt. a junior P. Zem an z Jablonce η. N . 506 vt. M . s. H ladil z K ro m ifiie v kategorii C l naletal do 2eb fiik u 674 vt., druhy Sourek z K ladna d osihl 528 vt.

d ru h i misto V. Smahu z H ostomic, ktery k rozletiv in i nenastoupil. T feti skoniil P. Kolafa z M ostu vykonem 809 vt. V kategorii A -2 ju n io ri zvitizil ze Sesti startujicich Z. N etfebsky z M ostu vykonem 863 vt. V 6tron£ A -I lita li pouze ju niori. ZvitSzil J. K roupa z M ostu vykonem 785 vterin, druhy byl L. M uller z t£ h o i klubu (765), treti V. M odr0cki ze Zatce (726). • C elkem 142 ,,m a x im " bylo naletino 24. ζέϊί v υ η ίίο ν έ . V A2 vySel vit6zn£ z ro zletiv in i dom ici J. V yroubal iasem 90 0 + 2 4 0 + 98 pfed vySkovskym juniorem Z. Jirku (900 + 240 + 42 vt.). V. H ausknechtovi z L utina staiilo na 3. m isto 841 vt. V A1 byl nejlepSi junior Z. Piemyslovsky z ProstlSjova (840 vt.), druhy skoniil J. H avliiek (766) pfed D . Klocem (741) - oba V. Losiny.

ta2e. V n e d ili 1. fijna so u tiiili o tituly okresnich pfeborniku Brna-venkova. Pfihliiejici divici byli spokojeni zejmena s vykony B. T rm a ie , k te ri pfedvedl se vzorni postavenym modelem K IK I a jednokanilovou proporcionilni soupravou OS M IN IT R O N . Z vitizil v kategorii RC/C1 s 1033 body pfed klubovymi kolegy J. O pltem (923), ing. M . Pavlikem (752) a M iik o u z K ufim i (682). V R C /C 2 zvitfizil ing. Pavlik (2190) pfed B. T r m aiem (1107), v R C /A I V. Bily (462) pfed B. Zavfelem (453), J. Simkem (412) a J. HavliSem. Poia si p filo zejm ina „m o to rifiim “ , pro start vitroftu byl slaby vitr. S o u tii by la i p ik n o u pfehlidkou a propagaci L M K TiSnov.

MALE DOBRE RADY • Obddlnikove otvory v balsovych zebrech vyfizneme snadno podle sablony vyobrazenym ndstrojcm. Zhotovime jej tak, ze ostrou holici iepelku ulomime na pfesny rozmer (a, b), vlozime do nastipnut6 listy, zalepime a ρενηέ ovineme niti.

• ΙΠ. r o in ik , Jabloneckych m a ly c h m o d e l i " se konal 1. fijna 1967 na libereckem letiSti za uiasti 35 m odelirii ze 14 klubu. Nejvice obsazenou kategorii A1 (26) v y h ril M . Janovsky z L M K T a n vald iasem 835 vt. D ruhy K o rtin z M l. Boleslavi

S ta r t u je B o H voj T r m a i n a l o u t i i i v Tifinove • N a m is t i le to in ih o M S - letiSti Sazena u Velvar - u spofidal L M K Praha 6 ve dnech 30. 9. a 1. 10. tfe ti a posledni ,,dvousoutS2“ M istrovstvi C SSR v kategoriich B -2 a C -2. Pfihlasilo se 52 sportovcu s Wakefieldy a 22 s motorovym i modely. N ejlepe se um istili V S O B O T U : B -2 H . Pernica, B rno 893; J. D in a , Praha 882; A. Sim erda, C hlumec n. C. 857 vt. C -2 Z. M alina, Praha 900 + 208; V. Bouchal, H radec K rilo v i 9 0 0 + 170; A. Schnei der, Opava 883 vt. V ]> iE D £L I: B -2 A. Sim erda, H radec K rilo v i 900; M . U rban, M ost 875; V. Volrib , Rakovnik 868 vt. C -2 Z. M alina, Praha 897; J. Sedlak, Praha 874; V. Zalsky, J iiin 830 vt. Po skonieni s o u tiie byli vyhlaSeni m istfi C SSR 1967 v obou kategoriich: m istfi sportu Z. M alina z Prahy a M ir. U rban z M ostu. M lstru sp o rtu M . U rbanovi se to s m ije , kdgrl je o p it m istr e m rep ubliky . . .

• T rv a lo t f i roky. ne2 po poslednim roiniku soutiSe ,,Ti§novsky tranzistor" se zase se§li v Ti§ηονέ R C m odelafi, aby zm ifili svoje u m in i pilo-

OVAZANO A ZALEPENO

Budouci 2ebra pak navlekneme na lilty pfislusnych rozmeru mezi dvg gablony, zajistime spendliky a opracujeme nacisto vnejsi tvar. Ndmet: M. Rohlena • Ohnout balsu v malem polomiru bez obvyklych prasklin (na ndbcznd Cdsti kfidla apod.) um oini nalepeni stard nyloηονέ puncochy na vnCjgi stranu ohybane

L E T E C K A T E C H N IK A - dokonCeni ze str. 23 uzito lisovanych monolitickych panelu. Kabina pro nejvice 186 cestujicich je hermetickd. Ve 14 000 m se v ni udrzuje tlak jako v 2 400 m. Vykonnd klimatizaSni zafizeni ηονέΐιο typu udrzuje v kabin€ teplotu kolem 20 °C a bShem hodiny vymeni 30krdt vegkery vzduch. Prostornd pilotni kabina zajist’uje optimdlni pracovni podminky pCticlennd posddce.

kfidla. Palivovd nddrze pojmou celkem 98 300 1 paliva.

Ocasni plochy jsou take znacnC sipoνΰέ, pfi Cemz vodorovnd ocasni plocha je ulozena v mohutndm vfetenovitem telese ai na vrcholu kylovky.

Zbarveni. V Praze pfedvddCnC letadlo bylo z vStsi cdsti stfikdno bezbarvym lakem na testCn^ duralovy potah. Horni strana trupu, stabilizdtor, vfeteno vySkovky a spicka trupu byly bild. V delict rovinS barev byly dva modre pruhy. Na pfidi byl ndpis 11-62, uprostfed trupu nad okdnky - AEROFLOT - (oboji azbukou) a na smerovce velkd rudd vlajka. ImatrikulaCni znaiky byly na vnSj§ich strandch motorovych gondol a na horni i dolni strane kfidla.

P fistavaci zarizeni tvofi tfikoly zatahovaci podvozek s pomocnou zatazitelnou ostruhou pod zddi trupii (podotne jako tomu bylo u 11-12). Pfidovy podvozek md dvC kola a je zatahovdn dopfedu, hlavni podvozkovd nohy maji po dvou pdrech kol a jsou zatahovdny do trupu. Pomocnd ostruha, opatfend rovnCz dvojici kol, se zatahuje automaticky jiz po spustCni motorii.

Technicka data a vykony: rozpSti kfidla 43,3 m, nosnd plocha kfidla 282,2 m 2, sipovitost 35°; celkovd ddlka 53,1 m , vygka 12,4 m. Maximdlni vzletovd vaha 157 500 kg. Cestovni rychlost 850 az 900 km/h ve vysce 10—13 km, dolet 9 200 kilometru. Zpracoval ZdenSk KALAB

Motorova skupina sestdva ze dvou dvojic dvouproudovych motoru typu NK-8 s tahem po 10 500 kp. UmistCni motorii v samostatnych gondoldch na zddi trupu podstatnC snizuje hladinu hluku v kabinC a tdz vyraznC zlepsuje aerodynamiku

P O Z N A M K A . Stavbu makety muzt usnadmt plastikovd stavebnice neletajiciho modelu, kterou vyrdbi firtna WEB Kunststoffverbreitung, Zschoppau, DDR. Cena za kus je 6,70 M D N . Stavebnice je nz obcas i na tiasem trhu.

24

balsovd destiiky.·" Nylonovou tkaninu pfilepime pfed oh^bdnim a nechdme zaschnout. Hodi se pro balsu do tlouSfky 3 mm. NamCt: American Modeler 4/67 • Odldvdme-li ze sddry cdst modelu (tzv. ,,kopyto“)j potfebujeme nCkdy do sddrov6ho m odelu ulozit srouby tak, aby byly vyjimatelnd, aniz se zdvit vydrobi. Vhodny postup: do zdvitu Sroubu se navine vhodne tlusty izolovan# drdt. Konce drdtu vhodne zkrdcend se zahnou vne vytvofend Sroubovice a celek se pak zalije do sddrovdho bloku. Sroub lze z takto vytvofeneho trvaleho zdvitovdho luzka vysroubovdvatj lehciho chodu se dosdhne namastenim (mdlo - sddra vsakuje mastnotu!). NdmCt: Modellbau u. Basteln 4/67 MODELAft . 11/1967

Nejrychlejsi

SUPER

na svete

DELFIN EM 67

Pile mistr sportu Jiri B A IT L E R

V itezny model mistrovstvi Evropy 1967 a drSitel absolutrtlho rychlostniho rekordu je zatlm poslednim stupnem delH vyvojovk fady mych ,,ίΐιιηύ". ProtoSe postup stavby i materidl jsou totoini s rekordnim ilunem popsanym v Modeldfi 311966, nebudu je opakoval a uvedu radeji ncktere poznatky s ternito modely, souvisejici s vecnou otdzkou „jak jeStl rychleji“. Cvodem poznamendvdm, i t nevSfim na n £ h l e a pfevratnS vfcnikl6 konstrukce a ndpady. Jen cilev£dom6 postupni zlepδονάηί jednoho ύβρδδηέΐιο modelu, kter£ dobfe zndme, mu2e pfindst vysledky. Ani sebelepSi model neni je§tS konein^m stadiem. Ζίερδονάηί je ale n£kdy v£t§im probkmem n ti vznik puvodniho ndvrhu mo delu. T o se potvrdilo nakonec v m6m pfipad£ i tim, i t b£hem pfirpavy na leto§ni ME od kvitna do iervence jsem postavil 6 modelu a pfi kazdim jsem pfedem vSfil, i t to bude kone&n6 to prav6. ChtSl-li jsem se „pohnout“ z on£ch zaSarovanych 176 km/h, naskytala se cesta hlavnfc v aerodynamick6m zlepseni mo delu. ύρ ίη έ ,,iiikarsk0“ zakapotovdni motoru zmensilo odpor hlavne ve vrtulovem proudu a zv^silo teplotu motoru, coz melo za ndsledek jeho sna2§i lad£ni. Motor vyladiny pfi startu po oh?6ti za jizdy d£le vyraznfi zvy§il otdiky, coi jsem drive u obnazenych a tim podchlazenych vdlcu MODELAR . 11/1967

nikdy nepozoroval. AvSak i ona teplota m£ βνέ meze. Proto do vstupniho otvoru chladiciho vzduchu u kapoty pfidivam balsovd vlozky, az najdu nejvhodnSj§i teplotu. Vlo2ky poskytuji jeste dalsi vyhodu: st£v£, se ze motor „odejde“ ρΓένέ na soutezi, kdy to nejmene potfebujete (jako mn£ na ME ve Francii). Ze „nem£ kompresi“ u nitro v a^h o paliva, neni jest£ tak ζΐέ, jako to, i t je tupy na sefiζονέηί jehlou pfipusti a neda se vyladit. Potom je moinost vlepenim vlozky do vstupu chladiciho vzduchu zvy§it teplotu motoru a „ozivit“ jej jest6 aspon na 1—2 jizdy. Pfi uvah&ch, jak zmen§it Celni odpor modelu mS napadlo, ze bych mohl odstranit jeden plov£k. Zkusil jsem to na dvou pfechodnych typech modelu. Slo zejmdna o velikost plovaku, vzddlenosti od trupu a profilovdni odtrhovd ploSky na spodku plovaku. Opine vdlcovy plov^k bez schodu se tak „pfilepil“ na vodu, ze

nedovolil modelu vyvinout rychlost potfebnou k tomu, aby zvedl z&d z vody. Na zminSnych modelech jsem zkouSel takd vselijakd vlastni tlumide, je2 se vsak projevily pouze zhorsenim v^konnosti motoru. Kdyz jsem kone£n£ nasel vhodnou kapot£z a pom£ry pro jednoplovdkovy zpusob vzadu, za£al jsem hledat hloubku a uhel nastaveni zadniho nosniku plovdku. V dalsi s6rii pokusu jsem posouval py lon s motorem sm£rem dozadu a k tomu jsem hledal vhodn6 profilovdni predniho odtrhu - schodu. Vychdzel jsem z toho, i t odlehCeni predni plochy by m61o zmenSit treni o vodu a tedy zvySit rychlost. Posunutim pyloriu o 3 cm dozadu proti predchazejicimu modelu jsem odlehieni skuteinS dosdhl, model vsak d£lal del§i a vy§§i skoky, pod61ne houpal a v^sledek: byl o 8 km/h pomalejSi. Vrdtil jsem se tedy k puvodnimu stavu a zacal jsem laborovat s profilάΖί predku. Kdyz jsem spodni stranu trupu ΐέβηέ za odtrhem (viz fez B) nechal sirokou 25—30 mm v domSni, i t vzduch tarn bude Γηέηέ vifit, byl jsem na puvodnich 175 km/h. Zmen§enim Sifky na uvedenych 15 mm a vStsim probrdnim (viz fez A) se rychlost zv^Sila o 18 km/h!

25

Dalsim ζύζεηίιη az na ostrou hranu rychlost opet poklesla na 180 km/h. Z toho vseho dosti jasni vyplyvd, ze ve tvaru profilovdni predniho odtrhu je asi 70 % celiho lispichu. Vsechny zkusebni jizdy je pochopitelni nutno delat s tymz motorem i vrtuli a kazdou zm inu provirit nejm ini dvima mifcnimi. Mne to letos stdlo 9 modelvi a jeden motor. A byly chvile, kdy bych na to byl jiz dupl a sel radeji na ryby, prosti cokoli, jen nemyslet na modely. K dyi vsak za pdr dni rozbiti a podebrani prsty nemily co delat, zaial jsem znovu. (A zde se svolenim redakce vzdavdm dik svi 2eni. Nemd-li manzelka pro va§e modelareni pochopeni, pak toho radeji nechte. Kazdd tzv. normdlni a rozumnd vds s tim vSim musi ddvno vyhodit z domu. Ta moje nastisti ne . . .) A nakonec k nikterym ndzorum, o nichz se iasto hovori. Je-li nekdo rychlejSi,

nehledejme to v jeho super-motorech a vrtulich a kdovi v iem , ale priznejme si, zesizrejm idal prdci s vypipldnim modelu. Ono totiz na pohled m ine pracni „pajcovdni“ modelu soupere je problematicki, nezndte-li „mouchy“ onoho modelu. Jako novou zkusenost doporuiuji cely model nekolikrdt natrit a vylestit autovoskem. Predni kluznou plochu je vyhodne udilat z vylestiniho duraloviho plechu a natrit ji silikonovym olejem.

tovy ndstavec 5. T ileso je uzavreno zdtkou 6, ji2 prochdzi ocelovd uzaviraci jehla 7 pro odvzdusnini. Odvzdusiiovaca trubka

Pokud jsem ve Francii mohl pozorovat soucasnou svitovou spicku motoru bez ladinych vyfuku (zduraznuji na hydroglizirech) - tj. KB Torpedo, Super Tigre a M OKI - pak jsem rdd, ze jezdim s nasimi M W S 2,5 RL. Riizni lidi mohou mit ruzni vice ii m in i oprdvnini ndmitky a nazory, ale to, ze jsme zatim v pnimeru o 20 km/h rychlejsi nez ostatni je i ,,vinou“ motoru.

Armatura parniho stroje Nezbytnym prislusenstvim parniho stroje, ktery jsme uverejnili v MO 8/67, jsou pojisfovaci ventil, uzaviraci ventil a vodoznak. Jelikoz tyto armatury nebyly soucdsti dokumentace, z niz jsme cerpali pro uverejniny parni stroj a kotel, prevzali jsme podobni z anglickych iasopisii M o del Maker a Model Engineer. Samozrejm i jsou mininy jako vzor, dpravy si udeld kazdy zdjemce podle svych vyrobnich moznosti. Namisto presuvnych matic je mozno pouzit prirub obdobnych jako pos. 8 na vykrese parniho stroje z MO 8/67. Pro zasroubovdni poji§iovaciho ventilu je na kotli oznaiena zapdjena desticka. Podobni se upevni i vodoznak. Pro dokonali tisneni je vhodne pod armatury vlozit tenke tisneni POJlSTOVACl V EN TIL (obr. 1) Tileso 1 je z mosazi nebo bronzu, nejΙέρε ze Sestihranu o 0 10 mm. Pouzijemeli kulatinu, udildme ndkruzek o 0 14 mm a 3 mm vysoky a na protilehlych strandch opilujeme plo§ky pro klii 10 mm. Zdtka 2 milze b£t vdlcovd se zdrezy nebo z mosazniho §roubu se Sestihrannou hlavou. Je vhodni po sefizeni tlaku zajistit ji (iervi-

kem, matici apod.). Drilc 3 je z oceloviho sroubu M2,6 s vdlcovou hlavou. Unikani pary zamezuje kulicka 4 o 0 5/32 (4 mm) z valiviho loziska. Pruzina 5 se urci pri zkouSce tlaku; jeji predpeti se reguluje dotahovdnim zdtky 2. UZAVlRAC! V E N T IL (obr. 2) Tileso 1 je z mosazi nebo bronzu o 0 12 mm. Privod pdry je zespodu, rozvod do vde β*ζε stran. Zdvitove ndstavce 2 jsou do tiftal ziliso/dny a pripdjeny. Trubky zakcuzjeni obrubou jsou k nim prichyceny posauvnymi miticemi 3. Zatka 4 je tiz peekryta presuvnou matici 5 (stejnou jako pro trubku privadijici pdru), kterd stlaiuje tisneni 6. Jehla 7 je ocelovd ze sroubu M5, koleiko 8 z fibroviho tisneni do vodovodniho kohoutku je uchyceno dvima nizkymi maticemi. VODOZNAK (obr. 3) Vrchni idst 1 je z mosazi nebo bronzu o 0 10 mm. Do ni je zalisovdn a zapdjen zdvitovy ndstavec 2. Teleso je uzavreno zdtkou 3 ze Iroubu M6 s vdlcovou hlavou. Spodni idst 4 je z tehoz materidlu o 0 10 mm a je do ni zalisovdn a zapdjen zdvi

Casovac pro modely lodi knips) taki neni vhodnd. NaUhavou potrebu casovace jsem tedy vyresil ryze modeldrsky: vyrobil jsem si jej sdm. Zdklad iasovaie - hodinovy stroj je z iasoviho spinaie pracky. Na hrideli je nasazena pdka, kterou se iasovac natahuje a jez po dobihnuti rozepne kontakty pmzinoviho vypinace, upevneneho na vrchni desce. Ostatni je POHLED ,S zrejmi z obrazku. Rozmiry: 6 5 x 6 5 x x35 mm, vdha: 200 gramii. Ponzovaci cena ca sovaceje asi 65,— KZs. Zdjemci si jej mohou za tuto cenu objednat na adrese: K O M E T, tnodeldfsky klub, tidcelnik Ivan Vnuk, KopeckSho 481, Poruba u Ostravy.

Podle novych pravidel N A VIGA must mit model kategorie E zafizeni, kteri nejddle 30 m za cilovou tarou vypne polnon lodi. Casovaie jsou pro nds vsak problimem, takze i na mistrovskych soutezich je md mdlo lodi. Na trhu nejsou a tiprava z fotograficki samospouSte (tzv. auto-

26

je do tilesa pfipdjena. Sklenind trubka 8 je upevnina presuvn^mi maticemi 9 a utisnina gumovymi krouzky 19. Zpracoval ing. H. STRUNC MODLEAR . 11/1967

Z MISTROVSTVf

Evropy v Amiens, Francie Peknd maketa osobni lode Rotterdam

Vitezslav Moucha zvitezil s timto modelem v kategorii A 2 a stal se drzitelem zlate medaile Maketa osobni lode Helgoland ^

LODNI NASTAVBY Z PLECHU Vzitd praxe pfi stavbd modelu lodi je takovd, 2e se celd lod stavi z pfeklizky a list. Tento zpusob v§ak neni nejvhodnejsi, protoze po iase dochdzi k deformacim a praskdni laku, hlavnd na ndstavbdch, kterd jsou z preklizky tl. 0,8—2 mm. Mnd samotnemu se to stalo na makete lodi Dalmor. Opravovat pak takovou lod nenf maliikost. A pritom se tomu dd zabrdnit tim, 2e se ndstavby delaji z plechu. V^hoda plechu je ta, ze dily z ndj zhotovend se nekrouti ani nebobtnaji, nemusi se pracnd tmelit a impregnovat. Mimoto je prace s plechem daleko rychlejSi nez se dfevem, nebof odpadd lepeni a tedy i dekdni net uschne. Nastavba prumdrnd slozitd makety se tak dd uddlat za 20—30 hodin. Pochopitelnd nelze tak zhotovit kazd£ model. Nez se rozhodneme pro stavbu modelu (nebo jeho ddsti), musime mit napfed spoditany priblizn^ vytlak, zvdzen motor, zdroje a pfipadnd dalsi pomocnd mechanismy (dasovace, prevody ap.). Na zdkladd vahovd rezervy pak uvdZime moznosti a vybereme plech. Jd sdm zhotovuji ndstavby z mosazndho, meddneho nebo pozinkovdho plechu tlouStky od 0,3 do 0,7 mm. Pokud md ndstavba rovnd ddsti, napred je vystrihnu a vypiluj i nebo vyfezu okna. Plech strihdm nuzkami; otvory pro okna deldm tak, 2e v rozich vyvrtdm 4 diry o 0 asi 4 mm a ve svdrdku nebo podle pfiloZek pak pfebytedny plech odsekdm malym sekddkem nebo vyriznu lupenkovou pilkou na kov. Rohy zapiluji jehlovym pilnidkem - viz obr. B. JestliSe mdm pfipraveny vSechny dily, mohu zadit s pdjenim. Pro usnadndni prdce si pfipravim maid obddlm'iky plechu, je2 pfipdjim na ddsti ndstaveb ; skldddni je pak rychlejSi a hlavnd mnohem pfesndjSi - viz obr. A. Pfi pdjeni postupuji tak, 2e nejdrive ddsti ndstavby „nastehuji‘ pistolovou pdjeikou a teprve po uplndm sestaveni celd ndstavby spdjim vSechny spoje velkou pdjeikou na disto. MODELAR . 11/1967

Pfi prdci s plechem se dd i bez pouXiti ohybadky dosahnout velmi ostrich ohybu. Deld se to tak, 2e pilnikem nebo Sroubovdkcm nabrouSenym podle obr. C se uddld v mistd zamy§lendho ohybu ryha asi do 1/3 tlouSfky plechu. Ten se pak snadno ohne podle pravitka) - viz detail na obr. B. I. V N U K

27

l&ansom Ely Olds, prvy syn majitele strojimy v Lansingu (Michigan) v U SA , zalo&il roku 1897 spoleinost Olds Motor Vehicle Co. Jeste pfed tim postavil Olds otec na popud sviho syna v roce 1886 parni automobil, ktery roku 1981 prodal do Bombaye. (Ameriiti vyrobci byli zamereni na stavbu parnich a elektnckych automobilu jelte dlouho potom, kdy u& v Evrope pfevlddaly vozy s vybulnymi motory). V nov&ζαΐοζεηέ tovdrne se vyrdbely automobily Oldsmobile od roku 1901 do 1906 beze zmeny. Bihem techto peti let bylo vyrobeno celkem 11 tisic kusu. Oldsmobile typ 1901 byl jednim z prvnich siriovych automobilu na sv£t£. Motor byl lezat£ ityrdob^ jednovalec, vodou chlazeny, opatren^ mohutnym

OLDS MOTOR VEHICLE CO L A N S I NS (MICH) USA

28

setrva£nikem. Vilec a hlava byly odlity vcelku. Vodni chladici systim s nucenym obShem pomoci Cerpadla doplnoval trubkovy chladii se zebry, umisten^ sikmo pod podlahou za predni nipravou. Pri vrtini 0 127 mm, zdvihu 152,5 mm a zdvihovem objemu 1930 cm3 dival mo tor 7 k a νύζ dosahoval rychlosti 35 km/h. Zapalovini o vysokim napSti bylo suchou baterii, karburitor rozstrikovaci. Dvoustuphovi prevodovka ze zpitn^m chodem s planetov^m soukolim v olejov6 lizni. Prenos sily na zadni kola £linkovym ret6zem. Rozti£eni motoru m ini klikou na prav6 strand vozu. Rdm podvozku s nerovnoramennych uhelniku byl ρενηδ spojen s pod61n#mi

pruzinami, kterd na koncich nesly pfedni a zadni nipravu. Hnact ndprava trubkovi konstrukce vyztuhou m£la polozakryt6 fet£zov£ kolo s diferenciilem a stavitelnd napinini retSzu. Predni ndprava byla rovn£2 trubkovi a prinytovan^mi vidlicemi pro niboje kol byla spojena pomoci elipticki pruZiny s pdkou rizeni. Rizeni bylo ty£i, umist£nou uprostred vozidla, sklopnou sm6rem dopredu pro usnadn£ni nastupovini. Karosdrie byla drev£ni, dvousedadlovi, £em6 barvy s iervenymi ozdobami a kozenym polStirovinim. Tvarem pripominala lehk£ farmirsk^ vozik z dob „divok6ho zipadu“ a dala se s rim u sejmout za 6 minut. Samostatni dvS pfedni svitilny byly acetylenovd. Kola s pneumatikami 28 x 3“ byla bud drev£ni loukoiovi nebo pozdSji s drit£nym vypletem. Neiipln^, ale celkem zachovaty exempli? tohoto vozu je umistSn ve sbirkich N iMODELAft . 11/1967

-

Jakm ile si takhle posune b ryle, je to z n a m en l c m in e n tn ih o zdjm u o technik u, zejm en a je-Il h lsto r ic k a . P ozndvdte ho? - A no je to ing Jaroslav H a u sm a n n , 56frcdaktor. S v6t m otorA a odb orn y ex p e rt £9 . telev ize. M odel O ld sm o b ile vzn ik ly v rukou d a liih o m llo v nika h istorlck £ technlk y in g. H u go S tra n ce je o n en , kter£ jsm e m il l na titu lu M O 1/1965

rodniho technickdho mu 2ea v Praze. Lehke a pohyblivd vozidlo o vdze 550 kg se objevilo pred nekolika lety opet ve vyrobd, mimo vndjSi vzhled znadnd zmodernizovand. Byla vyrobena sdrie asi 500 kusu, prodavany'ch jako stavebnice nebo smontovanych. , ,Staronovy“ automobil Olds mobile 1901 je pouzivdn v USA jako modni „druh£ νύζ. Ing. H. STRUNC

T E C H N I K A A Z A J I MA V OS T I I V Brazilii je ndkolik firem, ktere se venuji vyrobd stavebnic drdhovych modelii. Nejvetsi sortiment nabizi AUTORAMA ze Sao Paulo; hotove modely, ovladace, dvou i viceproudovd drdhy a stavebnice 7 zndmych autom obil svetov^ch znacek. Na souddstky se specializovala firma MINI-CAR, kterd dodavd mimo bczn£ automodeldrsky sortiment i specidlni sasi, kterd lze upravit pro ruznd druhy modelii. Pozoruhodnd jsou takd specidlni „prilnavd“ pneumatiky ze silikonovdho kaucuku. Firma ESTRELA uvedla na trh novinku - moderni ovlddad, ktery silnd pfipomind vyrobek firmy COX. Dalsimi vyrobky jsou velmi peknd stavebnice automobilu FORD G T v meritku 1 : 24 a LOTUS 30 SPORT v mdritku 1 : 32.

I Jednoduchy zku§ebni stojan pro drdhovy model si miizete zhotovit podle pripojendho naertu. Materidl je snadno dostupny - odrezky lipy, topolu nebo balsy na zdkladni prkenko, kousek plechu na drzdk otocnych vdlcu (mohou byt i z rozrezand tuzky kruhoveho prurezu),

kousek drdtu na osicky, pletend dratdne stineni z kabelu na sbdrade a drdt na pripojeni k elektrickdmu zdroji. Na „vdlcich“ muzeme odzkouSet chod motoru, funkei sberacu a pripadne i prevodu. Ndmet: Model Cars

Jednoduchy ovlddac (h§) Pouzdro muze byt zhotoveno bud z plastickd hmoty nebo z pfeklizky. Rdm 1 je vyh'znut z jednoho kusu nebo slepen z nekolika dilit. Jedno delo 2 je pevne spojeno s rdmem, druhd je odnimatelnd, pfipevndnd zavrtanymi §rouby. Odporovd tdlisko 3 je pfisroubovano k pevndmu celu. Kovova ovlddaci tycka 4 hranatdho nebo kruhoveho prufezu je provrtdna pro vodici kolik 5, na ktery je uchycen gumov^ pdsek 6 pro vraceni sberade do nulovd polohy. Na

I Vtipnd reseny univerzalni pripravek pro nasazovdni a stahovani pastorkii elektrickych motorkii vyrdbi firma COX. Jednoduchost, kterd je patrnd z obrazku, pfimo vybizi k amatdrskemu zhotoveni podobndho pripravku se §ir§i moznosti pouiiti.

A - A

β- β

I ·Β Θ A: w m & A a

m :> m ■

u. ·., · ........'

MODELAR . 11/1967

v

dolnim konci tydky je upevndn sbdrac 7, ktery spojuje odpor bud s jizdnim dotykem 8 nebo s brzdovym dotykem 9. Zapojeni tfi kabelu je patrnd z obrdzku. Podle „hobby“ 5/67

29

N O V IN K Y z veletrhu v Lipsku

telum modelovd zeleznice rozchodu N naddji, ie si zvolili skutednd vhodnou velikost, o kterou se budou vyrobci starat. V rozchodu T T

r ' Teziste expozic modelove zeleznice se sidle vice presunuje na podzimni Lipsky veletrh. Naposledy jstne o tom psali pfed rokem. N yni vyuzivdme pfilezitosti, ze letosni podzimni veletrh navltivil nds stdly spolupracovnik ing. Ivan N E P R A S a pfindsime z jeho pera opet prehled hlavnich novinek. ! Letos podobnd jako loni bylo v Lipsku na co se divat: objevilo se mnoho podivuhodnych novinek, ktere daly zeleznicnim modelafum ηονέ podnety. Zatimco produkce modelu rozchodu HO opet stagnuje, je poteSitelny pohled na mnozici se vyrobky pokrokovdho rozchodu N. Tradidne dobre se predstavil na letosni vy~ stavd vyrobce Zeuke &Wegwerth v roz chodu T T . V rozchodu N

Ν ο νέ p roved en i narazniku s o sv etlen im od fir m y R o lf K L 0T Z N E R . M in iatu rn i rozm fcry lu cern y u m o fn u je sv etlo v o d

kter£ zacala s uspdchem v minufych letech. Jednou ze sdrie nove vystavovanych lokomotiv je typ V 180, tdmaticky vychdψ& ϊ

byly Sldgrem vystavy jiste vyrobky nejzndmdjdi vychodondmeckd firmy PIKO. Preciznd vypracovana parni lokomotiva rady BR 65 (podobnd na§i 477) obsahuje opet klasick^ motor vsech vozidel rady N. Ma ddlenou fremu, vykyvny a volnd uchy-

CSD. Oba zdarile vyrobky vidite na fotografiich. V kooperaci s firmou S T E IN z Lipska vyrdbi a proddvd Piko trojcelnnou serii osobnich νοζύ rozchodu N, z nichz jeden (C : 29) vidite na fotografii. Tyto dvounapravovd vozy o shodnd ddlce 86 mm se lisi podle svych skutecnych predloh tvarem a velikosti oken, typem plosiny (otcvrend a krytd), pripadnd vyskytem zavazadlovdho a postovniho oddilu. Vzhledovd u v§ech tri νοζύ rusi nepomeme velikd sprdhlo. Je cele z plastickd hmoty uvidime, kolik vydrzi. H E R B E R T F R A N Z K E doddvd pro rozchod N dal§i prisluSenstvi. Jako komplet se v Lipsku objevila stanice pro doplfiovdni tekutdho paliva a vozovna pro

pokraduje firma ZEU K E k WEGWER TH v tvrdem fitoku na city a kapsu zdkazniku.

L okom otlva ty p u B R 65 o rozchod u N tvoH sp o lu s p o sc h o d o v y m i vozy (d ru h £ sn im e k ) u celen o u vlakovou jednotku, k te r o u lz e sesta v it

cen£ predni a zadni behoun, nahon na vSechna dtyri kola. Napdti v tomto pripadd odebiraji vzdy dvd a dvd kola na jednd strand. Chod a tah stroje je mozno oznadit skutednd za modelovy. Pfekvapilo podrobnd a jemnd napodobeni armatur na kotli, protoze bylo zndmd, ze vyrobky Piko rozchodu N byly dosud pomdrnd jednoduchd. Upoutalo nds rovndz novd sprdhlo, pripominajici mirne sprdhla firmy Arnold. Podle rcdi zdstupcfi firmy maji byt vybavend novym sprdhlem vsechny dal§i serie lokomotiv a νοζύ Piko. Poschodovd osobni vozy Piko o rozcho du N tvori s lokomotivou BR 65 ucelenou vlakovou jednotku, ktera diky vhodnd konstrukci - zndmd z podobnych νοζύ firmy Schicht - mfize byt sestavena bud jako dvoudilnd nebo ctyrdilnd. Pocitd se pry ve vyrobd i s popisem podle zvyklosti

jednu nebo dvd hnaci jednotky. RO LF K L O T Z N E R prekvapil zase modeldre podrobnd propracovan^m ndraznikem pro rozchod N (viz snimek). Skutednd modelovd - co do velikosti i shodnosti tvaru - lucernidka tohoto ndrazniku se napdji svetlovovodem. Novinka doplfiuje chybdjici dlen kolejiva Piko. Objevily se i jind doplnky pro rozchod N, az uz jde o domecky doddvand ve stavebnicich nebo hotovd firmou V E R E IN IG T E SP IE L W A R E N W E R K E , anebo o figurky z polystyrdnu firmy K U R T D AH M ER. Je dobre vzpomenout i ndkolikerdho pro vedeni m osrt s kolejivem N od firmy E ISE N B A H N -M O D E L B A U PL A UEN. Uplatni se jiste na nejednom nadem kolejisti. Celysystdm je totizreseny jakoskladanka, do ktere patri i dva typy kamennych podpor pro cesty a vodni toky. Vcelku letosni Lipsky veletrh dal maji-

O sobni ν ύ ζ typ u C : 29 o rozchod u N . vyrdbSny v koop eraci fir m a m i PIKO a S T ^ IN

30

od dvou ν ο ζ ή v^§e. O ba dru h y m o d elu p a tfily k novinkdm fir m y PIK O na p o d z im n im vele tr h u v L ipsku

zejici z u nds dobre zndmdho typu V 200. Novd jsou zde loZiskovd §tity, frema a ndhon se nezmdnily. Presnd je provedena i vozovd skrifi s tradidnim krdmovd derven^m zabarvenim. Pochopitelnd nelze nevzpomenout automatickdho striddni svdtel pri zmdnd chodu. Model vidite na foto grafii. Prekvapenim je novd konstrukce elektrickd lokomotivy typu E 11, kterou lze napdjet bud z troleje nebo z koleji. Model - viz snimek - ma vsechny dal§i vymozenosti, zndmd z jin^ch konstrukci tdto schopnd firmy. Rekonstrukci (novd tvary lo2iskovych dtitfi) a jinym ndtdrem vznikla novd varianta zndmd lokomotivy CSD typu T 345. kter^ jezdi u Deutsche Reichsbahn pod oznacenim V 75. Skoda, ie na tomto mo delu udelali konstruktdri jenom dvd ndpravy hnaci. Je to viddt na tahu, i kdyz

R ekonstruovan^ m o d el typ u V 200 n ese ozn acen i dn es rozSifendho typ u lo k o m o tiv y V 180 (rozch od T T v yrob ce Z euke & W egw erth )

MODELAft . 11/1967

E lektricka lok o m o tiv a ty p u Ε 1 1 - novin ka fir m y Zeuke & W egw erth v rozchodu T T

plastikovd oblozeni deld co miize. Celkovc jde o pomdrnd dobry model, jehoz vzhled muzete sami posoudit z obrazku. Sortimentvozil Zeuke & Wegwerth doplnily dva specidlni - pro dopravu vxna a cementu; oba jsou na fotografiich. Poznamenejme, ze jde o prvy model, ktery je vybaven novym mezindrodnim popisem. Bdhem rozhovoru s pracovniky tdto firmy jsme mohli trochu nahlddnout do dalsiho vyrobniho programu. Ukdzkovd fotografie nebo modely (vyrobce si zatim nepreje detailni komentdr) ddvaji tu§it, ze ti modeldri, kteri ,,pfesedlali“ na roz chod T T , neuddlali §patne. Jako maly tip mfizeme prozradit, ze se pracuje na vyrobe dvou typu ctyrndpravovych vozu a na ύρίηέ sade rychlikovych νοζύ οηέ sdrie, kterou v rozchodu HO vyrdbi firma Schicht. Rozviji se i zabezpecovaci systdm Zeuke Polymatt, reprezentovany letos Casov^m spinadem (bimetal). Zpozdovad Ize nastavit Sroubovdkem na nekolik dasfi a tak regulo/at dobu zastaveni soupravy na stanici apod. - Firemni dasopis Modellbahnpraxis, vyddvany pro priznivce roz chodu T T , vy§el letos uz dvakrdt. Je to zrejmd zamdreno takd proti tradici casopisu Informationsblatt fy Piko, jenz ten tokrdt k vystavd nevysel. Jednotlivd soukrome firmy ([F R A N ZKE, R A U K a jind) vystavovaly sdrii novych dop’fi'cu pro rozchod T T . Vetsinou jsou to sklddanky, doddvand nekdy takd hotovd.

C s. lo k o m o tiv a ty p u T 435 v p roved en i p ro D R . R ozch od T T , v^ robce Zeuke & W egw erth

Ve velikosti H O

se predstavila firma PIKO novym typem lokomotivy, ktera je rekonstrukci znamdho stroje rady BR 89, md oznaceni 1502 a dodavd se v origindlni zelend barve. Jedinou skutednou novinkou firmy v tdto velikosti byl klanicovy νύζ iestimetrove serie, tradicne dobre zpracovany. Firma H R U S K A vystavovala lokomotivu rady BR 91, s tradicnim motorem (sedmipolovd kotva) a presnd propracovanym rozvodem a skrini. G tJTZOLD uvddi na trh novou vari ants lokomotivy typu V 100, tentokrdt opdt s kovovym zdbradlim. Oduvodnuje totim , ze prvy model V 100 001 je skutednd stdle se zdbradlim a je natren modrou barvou. Od vyrobniho disla 003 je ndter derveny a zdbradli chybi. Novinkou je lokomotiva v 180~od teze firmy, predvddend zatim jako ,,model modelu“ . Provedenim se ndpadnd podobd vyrobkum fy Mehanotehnika z Jugosldvie. 2e by se rysovala spoluprdce? Take pracovnici firmy Giitzold nas informovali o dalSich pldnech, nepreji si vSak zatim o tom psdt. Aspon ma ickost: pripravuji jeden zndmy typ lokomotivy CSD, ktery jiz vyrdbi jind firma v NDR. Zkuste uhddnout, ktery to je! SC H IC H T doplnuje svfij sortiment rychlikovych vagonu o dlouho ocekdvany jidelni νύζ Mitropa, ktery se bude dodavat take v provedeni CSD. Objevili jsme tdz kritizovany νύζ ABa, ktery uz md 9 oken jako ve skutecnosti. Podle informaci pana Schichta se md doplnit ΐέζ νύζ Aa.

Dalsim trochu netradicnim modelem tdto firmy je dtyrndpravovy chladirensky νύζ DR, skutecnd nddherny; obrdzek uverejnime. Serie krdtkych ctyrndpravovych νοζύ, tzv. Langeschwalbach, potdsi jiste ty, co maji krdtkd stanidni koleje a maid polomery obloukfi na svdm kolejisti. Vozy se list plo§inami, ktere jsou bud obd otevrend nebo obd krytd ci posldze kombinovand. Z d o p in g kolejiva HO se dostane na trh rozpinaci kolej, kterou zadina vyrdbdt Piko. Md ndhon dvojici solenoidd, jako u typύ ME 050 a ME 051. Najde uplatndni na kazdem kolej isti.

μ η η η ιν * Pozoruhodnym expondtem byly tdz zdvory firmy K L 0 T Z N E R , jez se zaviraji skutednd modelovd v casovdm rozpeti 3 az 5 vterin. T o tu zkrdtka je§td nebylo! Rozlidnd typy budov a prisluScnstvi, jichz byvd na kazddm veletrhu vzdy vice, nechybely ani tentokrdt v Lipsku. Nezmimijeme se v§ak o nich jednotlivd, pro tore nejsou v podstate novinkamij jejich konstrukce se vicemdnd stdle opakuje. Jsme toho mineni, ze expozice modelovi zeleznice na podzimnim veletrhu v Lipsku splnila a spise jeste pfekonala ocekdvdni. Doufejme, ze tento vyvoj uz zuslane jeho trvalym znakem. — A jeste posledni potesitelnd zvest: vyrobci a vystavovatele si vesmes svorne pochvalovali, ze tak dobri obchody do C S S R uz dlouho neudelali. Mdme se snad tedy konecnS na co tesit a proc setfit!

M odely vozu pro d op ravu v in a (p rv y obrdzek) a c e m e n tu , v obou p rip ad ech v^robek Z euke & W egw ertb pro rozchod TT

MODELAR . 11/1967

1

P O R A D iM E

kam pro m o d el ARs k ^ p o t Re b y ? jedine k odbornikovi

VAm

do MLAD^HO TEC H N IK A (Praha 1, Jindrisska 27, tel. 23 64 92) a do M ODELARE (Praha 1, P a rizsk d l, tel. 672 13)

r ADI

V L IS T O P A D U VA M N A B fz fM E

As

Ski. £is.

Druh zbozi

N A V S T IV T E

NAS

RADI

v

AM

P O R A D lM E

pftl

VYB^RU

·

N A V S T IV T E

n

Elektricky motorek 2,4 V ks Elektricky motorek G O N IO 2,4 V ks Vrtulovy kuzel plastic 0 24 ks 0 28 ks Vrtule dreveni 0 170 mm dovoz N DR ks 9076-1 Vrtule plastic 0 140 mm ks 6558801 Motorek JEN A 1 cm3 vodni chlazeni ks 6559801 Motorek JEN A 2,5 cm3 vodni chlazeni ks 6569-801 Zhavici souprava k motorku JEN A ks 6782-481 Iroubovak c. 4 ks 6730-269 Bowden 1,5 ks 6654-307 Koleika plastic 0 18 mm ks -308 0 28 mm ks -309 0 34 mm ks -310 0 40 mm ks 6780-121 Cisti6 paliva ks -126 Lodni sroub dvoulisty 0 40 mm ks -127 0 50 mm ks 6780-112 Vrtulovy kuzel duralovy 0 20 mm ks 6780-112 0 24 mm ks 6730-107 Coika OE 1,8 tmelena vypukloduta 0 16 mm ks -132 OH spojka ploskovypukla 0 58 mm ks 8450 OES spojka dvojvypukla 0 16 mm ks 6730-151 O ER rozptylka 0 16 mm ploskoduta ks

Cena

15,— 17,—

30/3700 /3709 29/6060 6061 5770-800

0,60 0,70 5,50

6,— 130,— 175,— 75,— 4,40 15,50 0. 70 0,80

z

s Letecka pfeklizka tl. 0,8-2 mm v deskach o rozmeru 120x120 mm Letecka preklizka tl. 0,8-5 mm rezana na rozmer 30 x 60 cm Balsovd prkenka tl. 2, 4, 3, 7 a 10 mm Modeldrsk6 listy drevene vsech rozmeru od 2 x 2 do 1 0 x 1 2 mm 29/6831 Modelarsky planek B L E S K - rychlostni clun mezindrodni tridy B1 ks 6843 Modelarsky planek C V R C e K skolni tyckovy model s gumovym pohonem ks 6851 Modelarsky pldnek SPACER skolni vetron A-1 ks 6863 Modelarsky planek VR TU LA C E K - model automobilu ks 6909-130 Modelarsky planek K A C A - skolni vetron A-2 z tuzemsk6ho materidlu ks -132 Modelarsky planek JISKRA II skolni tyckovy kluzak vhodny pro stavbu v krouzcich ks 6500-169 Sklotextil YM ON, sire 110 cm, I. jakost m

8.50

O D VAS D CJViRA - OD NAS D O BRl: SLU ^ BY!

5.— 4,— 4,— 3,— 3,50

17,— 19,—

Z K L U BU LMK Jesenik οζηέτηίΐ 6. 10. 67 zm6nu adresy ηέielnika klubu, je2 zni nyni takto: Jaroslav Nezval, BezruCova 650 B, Jesenik, ok. Sum perk M ISTROVSK fc SO U TfeZE leteckych m o d e lilA v ro ce 1968

2

Slany M n. Hradi§t6 Ludenec M n. HradiSti Brno C hrudim Brno Brno Brno Praha H radec K r. H radec K r. KoSice Ostrava Liberec K . Vary Ostrava KoSice Chrudim U h. HradiStS N itra K arv in i Vodochody

31. 8 .-1 . 9. 28.-29. 9. 26.-27. 10. 8 .-9 . 6. 17.-18. 8. 14.-15. 9. 16. 6 .-7 . 7. 26. 13. -1 4 . 4. 20.-21. 7. 14. 27. 8 .-9 . 6. 3 .-4 . 8. 8 .-9 . 6. 22.-23. 6. 17. -1 8 . 8. 25.-26. 5. 22.-23. 6. 20.-21. 7. 11.-12. 5. 6 .-7 . 7.

ae

Ω 3,— 3,— 3,— 3,—

6970 6971 6972 6973 6974 6975 6976 6977 6978 6979 6980 6982 6981

Ζ Β Ο ί ί

•

<

Z 1CL ♦4 0 a

N 'ill

Z

a

0 oc

3,—

o

• z

< 3,—

<

14,—

*4 O

1020,— 1110,— 1210,— 1300,— 430,— 510,— 435,— 435,— 435,— 190,— 82,— 34,— 34,—

ill

a a.

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

z

a at o

0

•

< Σ 2

a. ♦4 0 a N

ill

Z

a

0 a Q

P R A H A

Hofovice 31. 8.-1. 9. G raupner za 80 ,- KCs. Jindfich MadCra, PaH iski Praha 27. -2 8 . 4. 19, U sti nad Lab. V rchlabi 28. -29. 9. Ν ονέ M esto 12.-13. 10. K O U P fi uCast v mistrovskych soutdiich bu• 9 P liny lietadl. lode a del. Clnu Brave Borderer. v kalendafi pro rok 1968. E. Bauer, Zlatno C. d. 55, okr. LuCenec. · 10 A M E R IC K fi L E T E C K E D Y N A M O z druhej svetovej vojny. Stitkovy lidaj: T Y P E P I 24 V, serial NO. 46378, O R D E R N O . W535-AC29015 M F R S D W G N O . 2CM80B5, W eight of unit 48 LB S, A C C E P T A N C E AN B 174, m anufactured by FO R D M O T O R CO M PA N Y dearborn, M ichigan made in In zerci p r ijim a V y d avatelstvi casop isu U SA. Potrebujem nepoikodeny rotor, velmi siirne. M N O , in zertn i od d elen i, V lad islavova 26, O tto K risa, N ir. povstania 2, MocLru, o. BratislavaP ra h a 1 te le fo n 234-3Γ 5 linka 294. P op latek je vidiek. 4,50 K t s za 1 tiskovou fad k u . U zd verk a vzdy 1. v m e s ic i p ro seSit priStiho m e sice .

24. R C /C 25. S v a h 26. S v a h 27. Sv a h Podm inky na dou zvefejneny

Pro sestaveni sportovnich 2ebiiiku ze sezbny 1967 v kategoriich A l, B l, C l, S a hlaste do 30. 11. 1967 vysledky p o u ze z vefejn ^ ch sout£zi. Uvedte evidenini iislo sout£2e a datum kon4ni. L im ity pro 2ebfidek A l - 2000 v t.; B l, C l — 900 v t.; Sa - bez omezeni. H laste na adresu: R i chard M E T Z , 28. fijna 2065, K ladno 2.

A2 A2 A2 B 2 + C2 B 2 + C2 B2 + C2 Pokoj. Pokoj. Pokoj. R +TR R +TR R + TR A krob. A krob. A krob. M akety M akety M akety RC /A 1, 2 RC /A 1, 2 RC /A 1, 2 R C /C R C /C

Z

a 0

N

8.50

1,10

N

-ui

a

Vysilac V 01 (jednopovelovy) c. cen. V 02 (dvoupovelovy) V 04 (ctyrpovelovy) V 06 (sestipovelovy) PrijimaC P00 P01 Releova sada RP 1-2 RP 3-4 RP 5-6 Nabijei VYN 001 Kapesni zdroj pro vysilai N T x 0 1 2 Nabijeci sfiura NS 02 NS 01

1,—

*4 0 01

N O V IN K A : Rddiov6 soupravy T O N O X

D R O B N E

Z ustredni SEKCE

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Jednotka

<

-17. -27. -1 5 . -28.

POM A H A M E S I

PRODEJ • 1 Z abehnuty m otor Jena 2,5 cm5, cena 100 KCs. Boh. K ofica, Sidl. 1560, U h. B rod, ok. U h. H radi§t6. · 2 Novy celobalzovy R /C vStroft r. 2000 mm + 3 kan. siipravu T R IX + servo U nim atic, vSetko v chode - cena 1590,- KCs; jednokanalovy motorovy R /C model C A R D IN A L + novy m otor JEN A 1 cena 2 5 0 ,- KCs. Jdn Bartovic, Leninova 51, PieSfany. · 3 M otory: Jena 2,5 s ovladanim otSCek nezabShnuty za 150,- KCs; novy1 Bam bino 0,5 cm3 + vrtuli za 100,- KCs. J. Burianek, O rli 30, OU S 3.Brno. · 4 V Stroni: A-1 za 50,- KCs, A-2 za 75,KCs. M . SouCek, K arlov 43, VelkC MezifiCi. · 5 R C siipravu Gam a, vysielaC + prijimaC za 550,10. KCs, i jednotlive. M . Krpelaft, M lade^nicki 15, Banska Bystrica. · 6 N ovou upoutanou polom a9.ketu Spitfire s m otorem 2,5 cm3 a ovladacimi d rity 4. 16 m za 230,- KCs. L . N erm uf, LibiS 285, p. N eratovice. · 7 P liny maket lodi: k fiinik D U N K E R Q U E 1 : 1 5 0 z a 4 0 ,-;to rp e d o b o re c G R O M iB L Y S K A W ICA 1 : 100 za 4 0 ,-; raket. torpedoborec M AR S 1 : 100 za 2 5 ,-; hlidkov? Clun USA 1 : 25 za 3 0 ,- KCs. DClovy Clun D A R K 1 : 20 plovouci maketa za 350,- KCs. Z. K rucky, N ad Jezerkou 5, Praha 4. □ 8 M otor Cox T E E D E E 0,8 + n ih r. sviCku + sil. vrtuli za 250,-; m otor H ot Shot (M ac Coy) 0,6 + sil. vrtuli za 130,- KCs. M o d elif vizany v plitnC, roCnik 1956-1963 po 4 0 ,-; RC servo

modeler mCsiCnik pro leteckd, raketove, automobilovd, ielezniCni a lodni m odelifstvi. V y d iv i Svazarm ve Vydavatelstvi Casopisii M N O n. p ., Praha 1, Vladislavova 26, tel. 234355-9. Sifredaktor Jifi Sm ola, redaktor Zdenfik Liska. R ed a k ce P r a h a 2, L u b la n sk i 57, tel. 223-600 V ychizi mCsiCni. Cena vytisku 2,20 KCs, pololetni pfedplatn6 13,20 KCs - R oziifuje PN S, v jednotkach ozbrojen^ch sil VC M N O adm inistrace, Praha 1, Vladislavova 26. O bjednivky p fijim i kaCdi poita i doruCovatel D ohlddaci p o ita Praha 07. Inzerci pfijim i inzertni oddCleni Vydavatelstvi Casopisii M N O . O bjednivky do zahraniCi p fijim i PN S-vyvoz tisku, JindfiSski 14, Praha I. Tiskne Na5e vojsko, zivod 01, Praha. T o to Cislo vyilo 15. 11. 1967. A -23**71637 © V ydavatelstvi Casopisii M N O Praha

MODELAR . 11/1967

XIV. K R IT E R IU M

_

_

\

1 Mezinarodni zavod tymu se dnes neobejde bez mechanickych pocitacu kol a signal izace prestupku pilotu. Snimky ukazuji vybaveni „tym arskeho“ kruhu v Liege. Vlevo pocitadlo a varovne svetlo, vpravo ovladaci pult. Zarizeni - jak jsme uz zvykli - nepracovalo vzdy spolehlive. 2-3 V icem istr sveta Francouz Pierre M arrot se svym predvadecim dvouplosnikem . Rozpeti 1390 mm, plocha 56 d m ’, vaha 3300 g, motor Veco 61 (10 cm’ ), ridici souprava francouzska Radio Pilote (digitalni proporcionalni). 4 Petim etrove bezmotorove monstrum Holandanu bylo majestatni i za letu. Smerovku a vyskovku ovladala am ericka digitalni proporcionalni radiova souprava Bonner.

^

A Posledni novinkou britske firmy Lesney (zn.M atchbox) jem odel kombajnu Matador Giant. Skutecny kombajn vyrabi firm a W . Claas v N SR, ktera pridruzene zhotovuje RC soupravy Simprop

A

Tohle neni obri „ii£ko“ , ale RC model F. Bosche z N SR k pokusum o rychlostni rekord. Konstrukce zcela ze skelnych laminatu, m otor rakousky H P 10 cm 3

A

W . Nasiadko z aeroklubu Elblaskiego soutezil letos na 32. mistrovstvi Polska s U-m aketou PZL-101 „G avron“ v sanitni verzi

Jednou z novinek podzimniho veletrhu v Lipsku byl model sovetske rakety na automobilove lafete ve velikosti H O . Vyrabi V EB Spezialpragewerk Annaberg-Buchholz

4

Upoutany „letajici parek“ pouziva W . A . Dahlgren z Illinois v U S A jako reklamu pro prodej uzenin pri base· balovych zapasech

Jedinou zenskou ucastnici letosniho 9. m istrovstvi U S A pro rakety byla C . Stineova, dcera i u nas znameho presidenta N A R . N a snim ku je s maketou I. Q . S. Y . T o m a hawk ^

έ a s ο ριs s v a z u p j o s p o l u p ra c i s a r m a d o u

Recommend Documents