! ∀ ! ∀ # ∃ % &
% & ∋ ( # % )
1
∗ + , −
% &
∃ . −
% ∋ )
/ ∃
∋ #
0 1 &
−+4 #
2 3 ∃
& .5
+ + .
.+
&
6 % )
1 ∃4
78 1
%
9 : % ,
/ 1 1
∗ 5 ∃ ∃ 1 5 . / % : .
9 ; − 4 4
Kapitola 23
Makalu — osudová hora (Tragický příběh české výpravy na páté nejvyšší hoře světa) Marek Hýža
Nepálci tu horu nazývají „Velký spící obr". Je druhou osmitisícovkou, na které v historii československého expedičního horolezectví zavlála naše vlajka. Stalo se tak ale až při druhém pokusu o výstup v roce 1976. Ten první, o který se pokoušeli už v roce 1973, byl zkouškou charakteru kaž dého z 19 účastníků. Skončil pět set metrů pod vrcholem. Tak běžel čas. Do tragického finále lidí, kteří chtěli po svazích obra vystoupit na vrchol. Jeden z nich si vynesl nahoru svůj hrob. Vedoucí expedice Ivan Gálfy měl spolu s ostatními špičkovými český mi a slovenskými horolezci zálusk na druhou nejvyšší horu světa K2 — Čhogori 8 760 m, ležící v Pákistánu. Pracovník ministerstva zahraničních věcí Pákistánu jej v roce 1971 mile přijal a zdvořile odpověděl „Bohužel o povolení výstupu na K2 nemůžeme mluvit. Nachází se v hraniční oblas ti, tedy do 15 mil od hranic s Čínou, a to je lokalita pro horolezce uzavře ná. V nejbližší době se nic nezmění." Rozhodnutí proto padlo na pátou nejvyšší horu — Makalu — a vláda, tentokráte Jeho Veličenstva krále Nepálu, souhlas dala. „Nejdříve se po kusíme o prvovýstup pilířem na jižní vrchol a potom o přelezení těžké ho hřebene a výstup východní stěnou na hlavní vrchol..." stručně shrnuje Ivan Gálfy to, co už mnohokráte probíral do detailu s ostatními na pří pravných schůzkách. Jejich expedice tak má namířeno na pilíř, kterým dosud lidská noha neprošla. 2. února 1973 odjíždí 6 horolezců nákladními auty Tatra a Avia s ma teriálem z Prahy do Nepálu. Po měsíčním putování se v indickém Dillí mají setkat se zbytkem expedice, který přiletí letadlem. Trasa je dlouhá, každý z nich už podobné cestování zažil, ale o nečekané momenty není nouze ani letos. Překvapení je čeká v Pákistánu. Na silnici proti nim kráčí
Najímání šerpů a balení zavazadel před výstupem trošku připomíná „perský trh"
krokem houpavým a pomalým stádo slonů. Uhnout není kam, ale konec konců proč? My postojíme, oni kolem nás projdou a my si to všechno vy fotíme. To budou naši doma koukat. Rychle foťáky ven z batohů a už to jede ... cvak, cvak. V tom okamžiku se Pákistánci na slonech naježili a na táhli ruce. Fotíte, tak plaťte ... 500 dolarů ... a rychle! Nebo...! Našim ztuhl úsměv na tváři. Ani takový kolos jako Tatra 148 s několikatunovým ná kladem nemá proti stádu slonů šanci, natož drobeček Avia. Situace se každým okamžikem stávala hrozivější a Pákistánci dotěrnější. V té chvíli zavelel zvučným hlasem s typickým hanáckým akcentem Honza Červin ka z Olomouce. „... a klucí včiléky se mosíte držet, já jim okážu...!" V mo mentě zapíná všechna světla, mačká klakson a túruje motor do nejvyšších otáček. Sloni se rozbíhají na všechny strany, domorodí kočí z nich padají, a cesta je volná. Koncem února se obě části expedice setkávají v indickém Dillí a ce lý březen pochodují se třemi stovkami nosičů údolím Nepálu. 2. dubna
1973, dva měsíce po roz loučení v Praze, postavili základní tábor pod Makalu. Členy expedice byli rovněž dva pracovníci Čes koslovenské akademie věd RNDr. Milan Daniel CSc. a RNDr. Jan Kalvoda CSc. Jejich cílem je výzkum v oblasti biologie a geolo gie v prostředí horního Barunského ledovce. Proč Umývání nádobí v základním táboře. Nikde žádný odjeli s horolezci do Hi- saponát, jen voda z potoka a drobný štěrk. málaje také dva vědci, vy světlují ve své publikaci Himálaj. „...Využití technických prostředků nikdy nezastoupí práci badatelů přímo ve vlastním zkoumaném prostředí. Pře lety letadel ani družic nenahradí úsilí člověka v hloubi himálajských údolí či na hřebenech štítů... Pracovat v Himálaji může jenom ten, kdo se vzdá vymožeností přetechnizovaného světa a spolehne se jen na sílu expedič ního týmu..." Českoslovenští horolezci stojí pod pátou nejvyšší horou světa, Makalu. V dolní části pilíře je čeká strmý led a sníh, potom až do výšky osm tisíc metrů kolmé lezení ve skále. Ivan Fiala přirovnává pilíř k odpalova cí rampě. Prvovýstup jihozápadním pilířem dosud nenašel vyzyvatele, všichni zatím uvažovali — „Jak?" Naši přišli a řekli „Zkusíme to tak." 3. dubna vybudovali tábor ve výšce 6 200 metrů. Po padesáti dnech bylo v pátém táboře ve výšce 7 850 metrů vrcholové družstvo — Ivan Fiala, Ján Kounický a Jozef Psotka. Podpůrnou skupinu tvořili Jan Červinka, Leopold Páleníček a šerpové Dordže a Čchumbi. Ráno 21. května vyšli ze stanů pátého tábora a začali stoupat k jižnímu vrcholu. Honza Červinka popisuje: „...Polda Páleníček, Honza, já a Šerpové jsme šli bez kyslíku. Vystoupali jsme na sněhový hřeben, Honza šel za mnou, v jednom okamžiku slyším, že se zastavuje a dělá něco s maskou. Říkám — potřebuješ s něčím pomoct? On že ne, že mu asi zamrzl ventil. Běžte dál, já si to spravím, slyším Honzu. Udělám dva, tři kroky, zaslech nu nějaký šustot a vidím Honzu, jak po sněhovém poli letí dolů. Navedlo ho to do skalního komínku. Na zádech měl krosnu s kyslíkovými láhve-
mi. Její kostra se zaklínila mezi skálu, popruhy se utrhly a on spadl na dno toho komína. Při nárazu se z láhví utrhl ventil, kyslík šel do vzdu chu jako pára. Šerpové začali hystericky vykřikovat, že bohové si nepřejí, aby Sáhibové šli na Černého obra. Okamžitě šli dolů a my zůstali s Hon zou nahoře..." Zbývající čtveřice naložila a zabalila Honzu Kounického do spacího pytle, stáhla po sněhovém poli o pár metrů níže do stanu pátého tábora a vysílačkou oznámila do základního tábora — je zle, Honza Kounický se zřítil, dejte mi doktora... Jan Kounický žil. Měl ale zlomenou páteř a poškozenou míchu. Jeho bezvládné tělo leželo ve výšce bezmála osm tisíc metrů, slyšelo slova ka marádů o příletu vrtulníku, ale mozek doktora přírodních věd stále pra coval, a tak Honza věděl, že jejich slova jsou milosrdnou lží. Do takové výšky tehdy ještě vrtulník nevyletěl. Každému z nich bylo jasné, že existují pouze dvě možnosti. Pokusit se snést Honzu do nižšího tábora do výšky okolo šesti tisíc metrů anebo se vrátit... pouze ve čtyřech. Byli rozhodnuti, že Honzu snesou. Pokusili se o to příští den 22. května. „Ještě předtím, než jsme vyšli ze stanu," říká Honza Červinka „nám ráno doktor vysílačkou nařídil, abychom mu opíchali páteř procainem. Kluci měli strach, aby Honzovi více neublížili, tak jsem to udělal já. Potom jsme Honzu naložili Ivanovi na záda." Ivan byl ze záchranných akcí ve Vysokých Tatrách zvyklý na ledacos. To, co zažil tady v osmi tisících metrech, však bylo nad jeho síly. „Já měl na sobě kromě Honzy ještě kyslíkové láhve a spouštěl nás Jožo Psotka," říká Ivan. „Do stal jsem se pod skalní práh, zůstal jsem vodorovně viset, na mně osmdesátikilový chlap, začal jsem se dusit, Jožo nás neviděl a já zase neměl sílu ani dech, abych zavolal ... Spouštěj... a rychle!" Po chvíli Jožovi došlo, co se asi děje. Povolil lano a oba dva Honza a Ivan zůstali na sněhové plošin ce. Jediná cesta byla zase zpátky. Ivan pokračuje „...a tak nás museli chlapi zase tahat nahoru. Bylo to jenom nějakých třicet metrů, ale trvalo to celý den. Představa, že jsou pod námi čtyři kilometry lan přes strmá ledová pole, byla pro nás všechny ztrátou poslední naděje..." Jan Kounický zůstává ve stanu pátého tábora. Bolesti se stupňují, za číná blouznit o příletu vrtulníků. Ve výšce osm tisíc metrů už lékařské zásady neplatí. Dávku morfia mu Ivan píchá přes rukáv péřovky. S ním se u Honzy střídá Jožo Psotka a Michal Orolin. Zdravý Ivan je ve výško vé zóně smrti už šestý den. „Člověk se setká se smrtí různě," říká, „něco jiného je vidět umírat člověka v posteli a něco jiného mít před sebou
bezvládného chlapa v os mitisícové výšce. Víte o něm, že zemře, a vy mu to musíte povědět. To jsem tehdy zažil já." Zní to velmi cynicky, ale bylo to nevyhnutelné. Vysílač kou přicházely od lékařů příkazy odejít, jinak tam zůstanou všichni. Přijde někdo jiný a vystřídá vás. Přesto zůstávají. Šestý den se místo slov ve vysílač ce ozvaly tóny Beethove novy osudové symfonie. „Všichni jsme ztuhli. V ta kové situaci a takové výšce se člověk stává apatickým a není těžké tam zemřít," pokračuje Ivan Fiala. „Z nedostatku kyslíku přichá-
Přechody přes vratké mosty nad rozbouřenými
po pár dnech agónie, zabalíte se do dvou spacáků, vezmete nějaký prášek na spaní, je vám dobře, usne te ... a konec." V základním táboře věděli, že kluci nahoře už jsou v ta kovém stavu, a potřebovali je probrat k životu. Zkusili „pátou Osudovou" a podařilo se. „Čekaly mě čtyři kilometry těžkého pilíře," pokračuje Ivan, „celou noc jsem slaňoval a po celou dobu jsem si při spuštění na laně s každým nadechnutím říkal — žít, žít, žít..." Ráno odešel Jožo Psotka, Mi chala Orolina vystřídal Polda Páleníček a on oznámil „Dokonáno jest." RNDr. Jan Kounický je pohřben pod jižním vrcholem Makalu ve stanu. Když ho před několika dny sundával z batohu, netušil, že si na horu vy nesl svůj hrob. O tragédii na Makalu natočilo bratislavské studio Česko slovenské televize v roce 1979 stejnojmenný film Vynes na horu svoj hrob. Honzu Kounického představoval Jan Kanyza, Ivana Fialu pak Andrej Hryc, Jozefa Psotku hrál Leopold Haverl a Ivana Gálfyho, vedoucího expedice, řekami jsou vždy opravdovou zkouškou odvahy a kvality materálu, z kterého je most postaven
zí
Vladimír Brabec. Natáče lo se ve Vysokých Tatrách, poradcem byl Jožo Pstotka a v jednom okamžiku, při scéně, kdy Hryc spouští Kounickému bezvládnou nohu, měl zkušený hor ský vlk v očích slzy. „Hrát nevymyšleného člověka s takovým osudem je veli ká zodpovědnost a není to příjemné," říkají oba dva. „Ve válečných filmech se na obrazovce umírá snad no, ale tady jsem poznal, co to je kamarádství."
Jedno ze dvou expedičních vozidel. Tatrovka měla štěstí, podařilo se jí dojet po expedici zpátky do Československa. Avia dopadla po havárii mnohem hůř, a kdo ví, kde je jí dneska v Indii konec?!
Expedice nedosáhla vr cholu Makalu a vrací se domů. Stín Velkého černého obra se však nad ní snášel stále. Při návratu naboural do jejich Avie poblíž indického Rajpúru řidič indického náklaďáku. Česlav Wojcik měl vražený brzdový pedál do stehna a Milan Kriššák těžké řezné rány od rozsypaného skla kabiny. V indické nemocnici je ošetřili, lékaři jim rány sešili — ovšem bez umrtve ní, zaživa. Indický řidič utekl. Policie ho za pár hodin našla a zavřela do klece na policejním dvoře, než všechno prošetří. Teď ale nastal problém. Avie byla absolutně nepojízdná a oprava nemožná. Naši sice mohli odces tovat druhým vozidlem, tatrou, ale indické zákony nedovolovaly nechávat v zemi vraky, jakým avie již byla. Naložte si ji na Tatru, odvezte a vy třeba odleťte... V tom okamžiku dostává Ivan Gálfy spásný nápad. Což takhle darovat nabourané, nepojízdné auto policejnímu náčelníkovi a tím se ho zbavit? Za pomoci konzula se to podařilo a československé horolezecká expedice Makalu 1973 míří k domovu. 15. července — po pěti měsících — překračují československo-maďarské hranice. Přivítání v Bratislavě bylo srdečné a kamarádské, i když místy smutné. Všichni už chtějí domů, ale je tu jiný příkaz. Musíte ještě do Prahy. Tam dojedou 16. července. V de níku Česlava Wojcika čtu „Na ČSTV jsem uslyšel pár zdvořilostních frází a předseda nám dal mizerné sušenky."
Uzly v horolezectví Stručná teorie uzlování Navázáním uzlu na lano se snižuje nosnost lana téměř o polovinu ( o 50%)!!! Způsobují to tři základní jevy: Mechanické a tepelné (třením) namáhání lana dané jeho násilným ohýbáním okolo malých průměrů, což vede ke stlačování vláken uvnitř oblouků a natahování vláken na vnější straně oblouků pramene lana 2. Skládání napětí tahového a tlakového, jenž je způsobeno příčným stiskem sousedících pramenů lana v uzlu 3. Vzájemné posouvání jednotlivých stavebních prvků lana, od úrovně vláken až po úroveň molekulární 1.
S nosností uzlů a jejich porovnáváním byla učiněna řada pokusů, ale bohužel jejich autoři používali vždy jinou metodiku, takže jejich výsledky se v některých poznatcích liší, a nemá cenu se jimi příliš podrobně zabývat. Na jednom se však shodli - pevnější je ta varianta uzlu, kdy zatížený pramen lana jde vrchem uzlu, tedy co nejblíže vytvořenému oku (jinými slovy aby pramen lana, který budeme zatěžovat /viset na něm/, bezprostředně po vstupu do uzlu v něm opisoval oblouk co největšího poloměru ohybu). Čím více je lano v závitech uzlu ovíjeno, tím je uzel Nosnost smyčky nosnější. Například Jednoduchá rybářská spojka s jedním Druhy (daN) v poloze závitem unese méně, než Trojitá rybářská spojka, kde jsou smyček normální anomální závity tři. Osmičkový uzel, kde je lano v oku vícekrát překříženo a ohnuto v obloucích o větším poloměru, unese Osmičková 1020 675 více, než Vůdcovský uzel. Vůdcovská 930 825 U smyček navíc nosnost uzlu ovlivňuje, jak je smyčka Dvojitá zatěžována, zda normálně nebo anomálně (vysvětlení termínů 990 750 osmičková viz.nížeji v textu v části Terminologie). Tabulka uvádí rozdíly v nosnostech jednotlivých smyček při různém zatížení. Motýlek 950 1100 Devítková
1300
975
Terminologie Různé fáze uzlu mají své názvy ( obr.č.122.) Smyčka vytvořená provázáním ( "píchaný uzel") uvázání uzlu na konci lana tak, že jeden konec lana vedeme napřed, pak ostatní části lana následují. Po tomto vázání z uzlu vede jen jeden užitečný pramen lana, druhý je jen krátkým zbytkovým kusem lana. Smyčka vytvořená navázáním ("navázat na laně“) uvázání uzlu někde libovolně ve střední části lana. Pomyslnou přídí se vlastně stává vrchol ohybu, a jeho trajektorii následují dva prameny. Po tomto vázání z uzlu vedou dva relativně dlouhé prameny. Smyčka - uzlem vytvořené oko, které při tahu za pramen lana vycházejícího z uzlu dokáže obchvátit předmět. Smyčky jsou stahovací (např. Lodní) a nestahovací (Osmičková, Dračí). Dvojitý- trojitý - uzel - vícenásobná aplikace závitů okolo pramene lana Dvojitá - trojitá -.smyčka - smyčka tvořená uzlem, ze kterého vychází více ok (dvě-tři). Pramen - část lana procházející uzlem nebo vycházející z uzlu a pokračující dál jako lano.
Pramen smyčky - část lana, která z uzlu vychází, opět se do něj vrací a tvoří smyčku. Zbytkový konec lana -"volný konec lana" - jeden z pramenů lana, který vychází z uzlu. Uzly je možno dělit do skupin: kotvící, spojovací, prusíkovací, manipulační. Kotvící uzly se používají k připevňování lana, k jistícímu bodu (např. skoba, nýt, apod. opatřené karabinou), a nebo k úvazu na těle lezce při navazování se na lano. Spojovací uzly se nejčastěji v používají ke spojování dvou lan k sobě, ke spojování konců krátkých lan a popruhů, tzv. smyček. Prusíkovací uzly se využívají ke šplhu po laně, k fixování (upevnění) na laně, ať už při sebejištění, nebo při rozličných záchranných postupech, jako je vytahování nemohoucího lezce na jistící stanoviště, vytahování z ledovcové trhliny, spouštění se zraněným, apod. Manipulační uzly jsou zvláštní skupinou, slouží k manipulaci s lanem. Do této skupiny jde zařadit uzly blokovací, tlumící, tzv. kluzná oka, apod.
KOTVÍCÍ UZLY
Osmičková smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: ANO Základem pro vytvoření této smyčky (obr.53) je osmičkový uzel. 1.Nejčastěji se používá k navazování lana k úvazu. Uzel nejeví tendenci se rozvazovat, a při silném utažení jde poměrně rozumně rozvázat. 2.Samozřejmě je možno smyčku vázanou osmičkovým uzlem použít k jakémukoliv ukotvení lana k jistícímu bodu. Například k ukotvení konce fixního lana. 3.Uzel je také možno dělat na krátkém kusu lana za účelem vytvoření smyčky, tzv. spárové smyčky. Uzel se pak vkládá do skalní pukliny, která se zužuje, čímž v ní založený uzel drží. Osmičkový uzel je řazen mezi velmi bezpečné uzly, běžně se jím navazují sportovní lezci lezoucí v samotném sedacím úvazu. Prameny lana je třeba vést úhledně vedle sebe, a uzel po dovázání dobře utáhnout.
Dvojitá osmičková smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: NIC MOC Dvojitým osmičkovým uzlem vytvoříme na laně dvě smyčky, přičemž jedna jde povytahováním pramene lana zvětšovat na úkor té druhé. Praktické využití je v možnosti zbudovat tzv. "Plovoucí kotvení" (viz.obr.8 vpravo). Toto kotvení zaručuje rovnoměrné rozložení zatěžující síly na všechny jistící body. Takovéto "plovoucí kotvení" je dobré pro kotvení fixního lana v lámavém terénu, kde je žádoucí snížit zatížení každého jistícího bodu. Nutno však podotknout, že vytvoření "plovoucího kotvení" ubere značnou část lana, takže délka fixního lana se o to zkrátí.
Osmička Uzel se uvazuje na konci lana, aby nevyklouzlo z kladky nebo ze slaňovací osmy a podobně. Začneme vytvořením závitu, pak volný konec převedeme přes pevný a zdola zasuneme do smyčky. Utáhneme, a je hotovo.
Osmičkové poutko – je také nazýván osmičkou Od chvíle, kdy byla testy byla prokázaná nespolehlivost dračí smyčky v lezecké praxi, je osmičkové poutko nejčastěji používaným uzlem v horolezectví, jeskyňářství, při výškových pracích a příbuzných oborech. Nevýhodou je špatná rozvazatelnost po prudkém zatažení. Pevnost lana v uzlu se snižuje asi na 55%-60% původní pevnosti. V praxi se používají dva způsoby vázání: na konci ohybu uvážeme osmičku. Druhou využívanou metodou je tzv. "píchání" - na jednoduchém laně uvážeme osmičku a pak volný konec prostrčíme kruhem a vedeme do uzlu v protisměru volného konce. Jen tak pro zajímavost, horolezci rozeznávají horní (pravou) a dolní (levou) osmičku. Obě varianty se váží stejným způsobem, jen u pravé osmičky vchází zatěžovaný pevný konec do uzlu dále od osy uzlu a u smyčky vede blíž k jejímu konci. Pravá osmička snižuje pevnost lana asi o 4045%, levá o dalších 10%.
Dvojitá protisměrná osmičková smyčka - využití - pro lano Velmi dobrý uzel na vytvoření dvojité smyčky, vhodné k navázání lana ke kombinovanému úvazu (sedací a prsní úvaz současně). Uzel nemá tendenci se samovolně rozvazovat, a po silném utažení jde dobře rozvázat. Uzel sice působí poněkud objemně, protože lano je v uzlu vlastně protaženo třikrát, ale jeho tvar je spíše zploštělý, a tak při lezení moc nepřekáží. Jako většina modifikací osmičkového uzlu je dobře vizuálně kontrolovatelný. Návod na vázání:
"
%
$
$
#
#
!
Osmičkové poutko dvojité - používá se také název dvojitá osmička Dvojitá osmička je smyčka se dvěma oky. Používá se jako nouzová sedačka převážně při záchranářských pracích. Výhodou je, že nemá žádný konec, který by se mohl uvolnit. Volný konec není potřeba. Vážeme ji jako osmičkové poutko, jen místo prostrčení celého ohybu vytáhneme ven dvě smyčky. Ohyb musí zůstat mimo uzel. Vezmeme jej a přetáhneme přes obě smyčky. Pokračujte přetažením až za uzel. Zatažením za obě smyčky uzel dotáhneme.
Vůdcovská smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: ANO Vůdcovský uzel je nejjednodušší uzel pro vytvoření smyčky. Podobně jako osmičkový uzel. Pod jménem vůdcovský uzel je používán v horolezectví pro navázání na lano, na kterém je přivázáno několik jdoucích lezců. 1.K jakémukoliv ukotvení lana k jistícímu bodu. Například k ukotvení konce fixního lana. 3.Vytvoření smyčky s uzlem pro zakládání do skalní pukliny (coby jistící prostředek, tzv. spárová smyčka).
Devítková smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: BEZ VYUŽITÍ Devítková smyčka má velkou nosnost, přesnější je říci - devítkový uzel málo snižuje nosnost lana. To Devítkovou smyčku předurčuje pro použití tam, kde dochází k velkému zatížení, nebo kde jsme nuceni použít trochu slabší lano. V horolezectví a zvlášť ve speleologii používaný bezpečný uzel. Nahrazuje osmičkové poutko s tím, je snáz rozvazatelný, ale zase se obtížněji váže. Vázání v ohybu sice není o tolik obtížnější než u osmičky vázat tento uzel "pícháním" vyžaduje nácvik.
Devítka patří mezi uzly, které nejméně snižují pevnost lana - uvádí se asi o 30% při normálním zatížení. Podobně jako u osmičkového poutka je pevnější varianta, kdy pevný (zatěžovaný) konec vstupuje do uzlu dál od jeho podélné osy a jeho první oblouk v uzlu je větší.
Váže se jako osmička, ale před zasunutím ohybu do uzlu se s ním ještě jednou ovine pevný konec.
Dračí smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: BEZ VYUŽITÍ Používá se k navázání na lano, lze ji použít i kotvení lana k jistícímu bodu. Ale není to zrovna nejbezpečnější. Dračí uzel tak není vůbec vhodný ke spojování konců lana do okruhu. Několik smrtelných úrazů varuje!! Mimo to je Dračí uzel náchylný k samovolnému rozvázání, zvláště na tuhých lanech. Všem těmto nebezpečím s rozvázáním lze čelit navázáním pojistného uzlíku. Platí zásada, že pokud Dračí smyčku používáme, tak vždy s pojistným uzlíkem. Dračí smyčka je pevná, a i po silném zatížení jde snadno rozvázat. To je snad jediný výrazný klad této smyčky. Zkoušky na začátku sedmdesátých let prokázaly nepříjemné vlastnosti: při obvodovém zatížení se uvolňuje, na tuhém nebo kluzkém laně se snadno uvolní, utažení je třeba věnovat větší pozornost, je poměrně vysoká pravděpodobnost jejího špatného uvázání, snadno se rozvazuje tzv. vytřesením (střídavé napínání a povolování lana), snižuje pevnost lana na 52% (některé prameny uvádí dokonce jen 45%). Od důkazů samorozvázání dračí smyčky uplynulo již skoro 40 let, ale ještě dnes se lze setkat s původním tvrzením o kvalitě uzlu. Návyky se holt mění pomalu. Dnes ji proto nahradily uzly jiné (pro navazování se na lano se například používá osmičkové poutko, pro , jenž však v uzlování jako takovém je které v těchto oborech používají zkrácený název vyhrazen jinému uzlu). Dnes jako navazovací uzel lze použít jen v nouzové situaci jako kšandičky. Otočte si za zády provaz okolo těla, pevnou část lana v levé ruce, volný konec v pravé. Na pevné části vytvořte spodní závit (pevná část vede pod závitem) a zespodu do něj vstrčte volný konec. Otočte volný konec kolem pevné části a shora jej vraťte zpět do závitu. Pak zatáhněte za volný konec a za pevnou část.
Dvojitá dračí smyčka - dvojité poutko Odstraňuje hlavní nevýhody dračí smyčky a snadno se rozvazuje po zatížení. Na druhou stranu ještě více snižuje pevnost lana (na 50% při normálním namáhání), je větší spotřeba lana. Často se používá jako sedačka pro zvedání osob. Na dvojitém lanu uvážeme horní závit a shora do něj vsuneme střed ohybu a podvlékneme jej pod oběma smyčkami. Středem ohybu pokračujeme nad smyčkami až k oběma pevným koncům. Urovnáme a dotáhneme závity, vyrovnáme délky smyček na požadované rozměry.
Dračí dvojsmyčka Pokud je potřeba zdvojit všechny prameny v uzlu, použijte osmičkové dvojité poutko. Uvážeme dračí smyčku s delším volným koncem. Ten musí být tak dlouhý, aby stačil na velikost druhé smyčky. Tímto koncem vytvoříme druhou smyčku a paralelně s první smyčkou "opisujeme".Pokračujeme skrz ohyb k pevnému konci.
Lodní smyčka - využití - pro lano: ANO; pro popruh: ANO Smyčka, která se při zatížení stahuje. Používá se ke kotvení lana. Je možno ji vázat provazováním konce lana, ale také je možno ji navázat uprostřed lana. Právě toto navázání uprostřed lana se provádí nejčastěji. Její předností je, že prameny lana jde posunovat v uzlu, aniž bychom museli uzel rozvázat, stačí jej pouze nepatrně povolit, a můžeme operativně měnit délky pramenů z ní vedoucí. Přitom stále může být uzel zajištěn v karabině. Smyčka se utahuje a drží i při zatížení jen jednoho pramene lana vycházejícího z uzlu. Chaoticky přes sebe vedené prameny v uzlu můžou způsobit prokluzování lana během tahu za jen jeden pramen. Zvláště na karabinách, které jsou tenké, Lodní smyčka při tahu za jeden pramen občas proklouzne. Proto při činnostech, kdy očekáváme tah jen za jeden pramen, a druhý pramen je přitom zcela odlehčen i od své vlastní váhy, se použití Lodní smyčky vyhýbáme a neděláme ji. Hrozí, že odlehčený pramen uzlem proklouzne. Ovšem při tahu za oba prameny lana drží lodní smyčka na karabinách dobře. Přitom se síla tahu obou pramenů nemusí sobě rovnat. Díky tření v uzlu stačí, že je druhý pramen lehce zatížen. Nehodí se pro vázání na hranaté předměty nebo předměty, k jejichž povrchu nemůže přilnout po celém obvodu - hranoly, bedny, pytle, svazky železa a podobně. Vytvoření smyčky mimo předmět je před uchopením lana zkřížit ruce (řekněme levou nad pravou) dlaněmi dolů. Pak uchopit oběma rukama lano a aniž byste ruce v zápěstí jakkoli natáčeli, opsat tou horní rukou 3/4 kruh (270 stupňů). Střed otáčení tvoří spodní ruka s lanem. Vzniknou dvě smyčky, které pouze přiložíte k sobě. Navázání smyčky - volným koncem ovineme jednou předmět tak, aby na konci překřížil pevný konec. Pokračujeme v ovíjení ještě jedním ovinem. Pak podstrčíme volný konec podle (a proti) pevného konce pod ohyb.
Motýlek Smyčka Motýlek se váže jen uprostřed lana. Používá se na kotvení lana, kdy předpokládáme zatížení jak za oko smyčky, tak i při anomálním zatížení (tj. za oba prameny lana vycházející z uzlu), a nejsme s to určit, kdy které zatížení nastane. Váže se jen uprostřed lana. To tuto smyčku upřednostňuje pro vícenásobné kotvení fixního lana k jistícím bodům (vytváření tzv. lanového zábradlí). K podobnému účelu se často používá obyčejná Vůdcovská smyčka, ale oproti ní má Motýlek lepší parametry. Jednak menší ztrátu nosnosti lana v uzlu, a tím i větší šetrnost k lanu.Po navázání je tak nutno vždy uzel srovnat. Po zatížení jde uzel velmi dobře povolit.
SPOJOVACÍ UZLY
Protisměrný osmičkový uzel - využití - pro lano: ANO; pro popruh: ANO Často používaný spojovací uzel. Hodí se však jen pro spojení konců lana stejného průměru, nebo popruhů stejné šíře. Uzel nejeví žádné tendence k samovolnému rozvazování, snad jedině při extrémně silném a v nevhodném směru vedeném tření o skálu je možné, že by se rozvázal. Po silném zatížení jde relativně dobře rozvázat. Spojení dvou lan se provádí v situaci, kdy je dlouhá slaňovací trasa slanění, a my potřebujeme delší lano, abychom slanění zvládli na jeden zátah. Uzel je rovněž vhodný na spojování obou konců krátkého popruhu k sobě, např. když chceme z popruhu vytvořit smyčku. A je přitom bezpečnější, než podobný Skotský uzel. Tím, že je lano či popruh v uzlu vícekrát obtočen, však musíme počítat s větší ztrátou délky v uzlu, než je tomu u jednoduššího Skotského uzlu. Konce lana nebo popruhu se musejí dělat dostatečně dlouhé. U lan kulatého průřezu tak min. 10 cm, u popruhů platí zásada, že koncový cancour musí být dlouhý alespoň trojnásobek šířky popruhu. Aby jeho nosnost byla co nejlépe využita, je nutno prameny lana nebo popruhu v něm vést pravidelně a co nejúhledněji.
Uzel UIAA – Protisměrný uzel Uzel nese jméno mezinárodní horolezecké federace. Jedná se o spolehlivou spojku pro svazování stejně silných lan. Používá k svazování popruhů k vázání plochých smyček. Na jednom laně uvažte očko a volný konec druhého lana do něj zastrčte tak, abyste mohli kopírovat pramen proti prvnímu volnému konci. Závity pěkně urovnejte. Pro svou jednoduchost velmi často používaný spojovací uzel. Nejčastěji se používá pro spojení obou
konců krátkého popruhu nebo krátkého lana do okruhu (vytvoření smyčky). Lze ho vázat jak na popruhu, tak i na laně kulatého průřezu. Podobně jako u protisměrného osmičkového uzlu, se i u protisměrného uzlu mohou spojovat jen lana stejného průměru, nebo popruhy stejné šířky. Rovněž konce musejí, podobně jako u protisměrného osmičkového uzlu, být dostatečně dlouhé. A to u lan kulatého průřezu o průměru 11 mm by měl být koncový cancour dlouhý tak min. 10 cm, u šňůr průměru okolo 5 mm stačí tak 4 cm. U popruhů platí zásada, že koncový cancour musí být dlouhý alespoň trojnásobek šířky popruhu.
Hadicový uzel - využití: pro lano: NE; pro popruh: jen pro dutý Je možno ho dělat pouze na dutých popruzích. Jedná se o modifikaci UIAA uzlu. Oproti němu má však o 20% vyšší nosnost, což je způsobeno tím, že popruh je v této formě ohnut v oblouku o větším poloměru. Uzel je však díky tomu o něco větší svým objemem. Nesmírnou výhodou tohoto uzlu je, že nemá obnažené konce. První konec je ukryt v tom druhém, a druhý vnější je fixován k tomu prvnímu, tudíž nevlaje volně, a není možné jeho snadné posunování. Samovolné rozvázání je tak podstatně ztíženo. Na druhou stranu se však Hadicový uzel pracněji váže. U některých popruhů hrubšího povrchu je dobré být vybaven tenkou tyčkou, kterou použijeme jako šťáradlo pro vpravení jednoho konce dutého popruhu do druhého. Návod na vázání:
#
%
"
#
$
#
Ambulanční uzel (“plochá spojka”) - využití- pro lano: ANO Používá se ke spojení dvou kruhových smyček. V této "ploché" podobě způsobuje uzel jen minimální pevnostní ztráty. Mohou se tak spojovat jak smyčky kulatého průřezu, tak i popruhy. Ovšem i samotné smyčky mohou obsahovat své spojovací uzly, v případě popruhů to pochopitelně mohou být i švy. Je třeba spojovací uzel nebo šev umísti tak, aby nebyl v místě kontaktu obou smyček, tedy ve vlastním Ambulančním uzlu! Pozor (!), při zpětném přesmyknutí jednoho pramene může na jedné na jedné ze smyček vzniknout Prusík (o něm viz.níže), což způsobí zbytečně velkou ztrátu pevnosti tohoto spojení dvou smyček.
Ambulanční spojka
- plochý uzel
Používá se na svazování dvou lan přibližně stejného průměru. Nikdy nemůže být spolehlivý, pokud se konce nezajistí například pojistkou. Na svazování lan pro potřeby horolezectví je nevhodný až nebezpečný. Uzel po laně klouže, zvlášť při uvázání na hladkých syntetických materiálech nebo při rozdílných průměrech či materiálech obou svazovaných lan. Tento uzel, použitý na svázání dvou lan, si vyžádal víc lidských životů, než tucet libovolných jiných uzlů dohromady. Z bezpečnostního hlediska je vhodný snad jen na balení věcí a balíků. Uzel je plochý a netlačí, proto se používá také v lékařství (obvazy, šátky).
Vázání z polovičních uzlů: Uvážeme poloviční uzel. Volný konec vycházející nad pevným koncem překřížíme přes konec vycházející pod druhým pevným koncem. Uděláme druhý půluzel a dotáhneme. Uzel dotáhneme tahem za všechny 4 konce vycházející z uzlu.
Jednoduchá rybářská spojka (“malá autíčka”) - lano: ANO Rybářská spojka v jakékoliv své variantě je nejlepší formou pro spojení konců dvou lan nestejného průměru. Zde uvedená Jednoduchá rybářská spojka je tou nejjednodušší variantou. A právě přílišná jednoduchost může být příčinou problému. Jeden pramen lana je totiž ke druhému připevněn pouze jednoduchým okem, a to je příliš z hlediska bezpečnosti málo. Pokud by konec lana byl příliš krátký, mohl by se snadno vyvléci. Rovněž při tření uzlu o skálu by mohlo dojít ke snadnému rozvázání. Proto se dává raději přednost Dvojitému rybářskému uzlu, o němž je řeč níže v textu.
Dvojitá rybářská spojka (“dvojitá autíčka”) - lano: ANO Velmi dobré spojení pro lana nestejně velkého průměru. Například dvou konců kusů lana, jednoho tenčího, a druhého tlustšího, pro vytvoření většího oka smyčky. Ovšem nejčastějším využitím Dvojitého rybářské spojky je spojení dvou konců lan k sobě, když chceme mít dlouhé dvojité lano pro dlouhé slanění. Uzel není náchylný k samovolnému rozvázání, a tak se uplatňuje všude tam, kde jde o naši bezpečnost. Ovšem na druhou stranu uzel jde po silném zatížení dost pracně rozvazovat, někdy je to slušná dřina. Jeho vázání je trochu krkolomné, často s jeho bezchybným vázáním mají lidé problémy, zvláště u začátečníků horolezectví není tento uzel oblíben.
Dvojitá rybářská spojka V horolezectví se používá místo jednoduché rybářské spojky její dvojitá varianta. Je spolehlivější a může být použita i pro lana nestejného průměru. Postup vázání je shodný, jen uděláme okolo pevných konců vždy dva závity místo jednoho převinuté očko. (V horolezectví se při slaňování na více než jednu délku lana nechává jeden volný konec (ten spodní) delší a na něm se váže mimo spojku zajišťovací smyčka. Ta slouží k tomu, aby přechod z jednoho lana na druhé byl bezpečný.
PRUSÍKOVACÍ UZLY Prusík - využití - pro lano: ANO; pro popruh: NE Pojmenován podle rakouského horolezce Karla Prusika (1896 - 1961). V běžné tábornické terminologii se nazývá Liščí smyčka. Jedná se o základní prusíkovací uzel. Podle počtu omotání smyčky kolem lana rozeznáváme jednoduchý, dvojitý, trojitý prusík. Tento uzel je symetrický, a tak drží v obou dvou směrech stejně. Nevýhodou tohoto uzlu je, že funguje jen se smyčkami výrazně tenčími, než je lano. Například na laně o průměru 11 mm funguje nejvíce 5 mm prusíkovací smyčka. Tenké smyčky mají menší nosnost, a jsou málo odolné. Při použití tlustších smyček začne uzel prokluzovat. Používat se dají jen kulaté smyčky, u plochých smyček uzel nefunguje spolehlivě.
Prusíkův uzel Všechny druhy prusíkovacích uzlů se používají při šplhání po laně, záchraně po pádu, sestavování kladkostrojů či sebejištění na laně pod slaňovací osmou. Většinou se váží lanem asi třetinového průměru než má lano, na které se navazuje, omotávají se okolo silnějšího lana tak, aby vzniklo dostatečné tření. Pokud se omotává silnějším lanem, uzel se špatně zatahuje a na laně nedrží, je vhodnější použít asymetrickou variantu. Jednoduchý Prusíkův uzel na laně nemá dostatečnou pevnost, proto se raději používá jeho dvojitá varianta. Pokračujte ohybem okolo lana až se dostanete k oběma koncům a tyto konce ohybem prostrčte. Je to tedy dvojitá liščí smyčka. Pečlivě urovnejte závity tak, aby pěkně dosedly na lano.
Dvojitý Prusíkův uzel
Excentrický Prusíkův uzel Vznikne obtočením smyčky kolem lana proti směru zatížení. Váže se jak plochými řemeny, tak i šňůrami. Dobře se posunuje v jednom směru, při zatížení opačným směrem spolehlivě drží. Často je využíván při záchranářských akcích, protože se snadno váže a lze jím rukou posunovat pod zátěží. Pokud jej vážete smyčkou, která má oba konce spojeny uzlem, tento spojovací uzel se nesmí dotýkat lana, jinak bude prusík po laně prokluzovat.
Prohaskův prusík s karabinou - využití - pro lano: ANO; pro popruh: ANO Jedná se o asymetrický uzel, proto optimálně drží v jednom směru!!! V opačném neoptimálním směru drží špatně, nebo vůbec. Nejčastěji se používá s vloženou karabinou. Použije-li se karabina, pak je nejlepší s nosností min. 20 kN, a se šroubovací pojistkou zámku. Perfektně drží i při použití tlustých kulatých smyček (9 mm) a širokých dutých popruhů (25 mm). Uzel nejde posunovat po laně tahem za karabinu, což snižuje pohodlnost použití, ale na druhou stranu se tak musí uzel posunovat celý tahem ruky zespodu, a tak zůstává uzel při posunování po laně utažen. V případě silného zatížení v nečekaném okamžiku tak ihned zabírá. Tento prusík je vhodný na zajištění, předpokládá-li se postup po fixním laně terénem, jenž je ohroženo padajícím kamením, anebo do situací, kdy je jisté zatížení prusíku jen v optimálním směru, a je přitom žádána vysoká nosnost prusíkovací smyčky.
Vánočkový prusík - využití - pro lano: ANO; pro popruh: NE Tento prusík má velké využití při různých záchranářských manévrech. Je to díky tomu, že jde posunovat dolů i když je zatížen břemenem. (Jde s ním vlastně plynule prusíkovat /šplhat/ i dolů.) Uzel se váže na smyčce uzavřené do okruhu. Spojovací uzel vlastní smyčky musí být umístěn dole před karabinou, aby se nepletl do vzájemných kříženích pramenů. Čím více je ovinutí okolo lana, tím lépe drží i tlustší smyčky. Je dobré, aby se jednotlivé prameny smyčky při ovinutí kolem lana střídaly jako horní a dolní při svém vzájemném křížení. Zlepší se tak zadrhovací schopnost uzlu. Uzel proto funguje jen v jednom směru. Vánočkový prusík vázáný popruhovou smyčkou vůbec nefunguje.
MANIPULAČNÍ UZLY
Poloviční lodní smyčka - jistící uzel UIAA - využití - pro lano Používá se jen k jištění (jistící metoda doporučená UIAA), nebo taky v nouzi ke slaňování. Smyčka nedrží (!), pouze třením brzdí posunování lana. Nejlépe funguje na karabině HMS. Snadno se váže jednou rukou. Při jištění se může uzel v karabině překlápět, podle toho, zda dobíráme, nebo popouštíme. Překlopení je doprovázeno menším cuknutím, ale není nijak škodlivé. Posunující lano se nesmí dotýkat pojistné matice na karabině HMS. Mohlo by dojít při nevhodném směru pohybu lana k jejímu uvolnění.
Toto je jediný oboustranný jistící uzel dynamického jištění. Je téměř nenahraditelný v horolezecké praxi a příbuzných oborech. Vznikne z jednoho závitu a k němu přidanému ohybu. Je důležité, aby brzdný konec (volný), byl blíže k nosné straně karabiny (pokud je vázán okolo karabiny) a dál od zámku. Vytvoříme dva závity vedle sebe, jeden spodní a jeden horní. Spodní závit pak překlopíme na horní. Skrz obě oka pak provlékneme karabinu.
Osmičková spojka - osmičkový protiběžný uzel Jsou využitelné i jinde, když je třeba spojit dvě libovolně silná lana, uzel, i když je pevně zatažen, neničí lano a lze jej poměrně snadno rozvázat. Je to osmička uvázaná na jednom laně a druhým lanem postupujeme proti volnému konci prvního lana. Uzel dotahujte rovnoměrně, aby zůstal zachován jeho správný tvar a nedocházelo ke křížení pramenů.
Převinuté očko - uzlinka Horolezci jej používají při vkládání smyček do spár, ... Rovněž se používá jako ozdobný uzel. Při vázání uvažte očko a pak volný konec provlékněte ještě jednou (nebo i vícekrát). Uzel se špatně rozvazuje, zvláště pokud je víckrát převinuté. Takto vypadá 4x převinuté očko po dotažení.
Škotový závěs Jedná se o normální skotovou spojku, kde jedno lano, to méně ohebné, je nahrazeno prakticky neohebným jeřábovým hákem. To ohebnější lano pak většinou představuje obtížně ohebné ocelové lano. I přesto tato obdivuhodná spojka drží.
Škotová spojka V uzlování se používá název škotová spojka, pochází z přivazování cípů škotové plachty. Hodí se ke spojení dvou lan nestejného průměru, materiálu i vlastností. Můžete tak spojit dvě nitě při tkaní koberce, přivázat lanko ke stanové celtě, pokud se roztrhne plátěné oko. Stavební a přístavní dělníci tento uzel často používají k připevnění ocelového lana na hák pro zvedání jeřábem. Z méně ohebného ze spojovaných lan vytvořte ohyb. Volný konec slabšího lana prostrčíme ohybem a okolo obou konců ohybu jím uvážeme závit. Na jedné straně uzlu je vidět typický "křížek", na druhé pak "podkovička"A tato je prověřená věky a nespočetným použitím."
Různostranná škotová spojka Dotahujte pouze za první pevný konec a to tak, aby první závit nesklouzl z ohybu.
Dvojitá škotová spojka - stěžňový uzel Na mokrých nebo jinak kluzkých lanech má smysl vložit při vázání prvního závitu do škotové spojky ještě jeden nebo více ovinů.
Použití ploché smyčky Jednoduchým provlečením ploché smyčky lze vytvořit nouzový sedací úvaz. Plochou smyčku si přiložte na bedra a obě vzniklé koncové smyčky (oka) spojte před tělem a navlečte do karabiny s pojistkou zámku. Za zády uchopte spodní po popruh a provlečte ho mezi stehny tak, aby vznikla třetí smyčka (oko). Tuto smyčku (oko) navlečte na karabinu tak aby byla uprostřed. Důležité je zvolit správnou délku ploché smyčky, budete-li smyčku vázat z plochého popruhu, připočítejte část délky na zavázání uzlu a volné konce popruhu. Podle velikosti osoby pro kterou budete sedací úvaz vázat musíte počítat s délkou popruhu 2,5 až 3,5 metru. Vždy používejte dostatečně silný popruh a karabinu s pojistkou zámku!!!!
Inspirace a postřehy k lezení Jan Puš c
dagjan 2005
Obsah 1 Proč a nač
2
2 Jak na to – part I
2
3 S čím na to 3.1 Lano . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Boty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Helma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Co na jištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Co založit (viz také fotopříloha) . . . . . . . . . . . 3.5.1 Smyčky a uzle . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Vklíněnce, čoky a podobné . . . . . . . . . 3.5.3 Výstředníkové vklíněnce a jiné výstřednosti 3.5.4 Kruhy, skoby, borháky . . . . . . . . . . . . 3.6 Úvazky, karabinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Cepín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8 Oděv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.9 Mačky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.10 Batoh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.11 Ochrana proti slunci . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.12 Buzoly, vyhledávače, dohledávače a další . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
2 2 3 4 4 4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 6 6
4 Jak na to – part II
6
5 Když to začne vypadat neblaze – jak (se pokusit) přežít
8
6 Kde se vzdělávat
8
7 Obrázky
9
1
Proč a nač
Tyto stránky vznikly po mnohých letech, kdy často odpovídám na stejné dotazy. Odpovídám ne proto, že bych si myslel, že to vím líp, ale proto že se k tomu nikdo jiný nemá. Zde napsané je sice výsledek dlouhého zkoušení, přemýšlení i konzultací s jinými, ale v žádném případě to není jediná možná pravda a především tyhle stránky nesuplují nějakou odbornou metodiku! Jedná se jen a pouze o inspiraci, nikoliv o nějaké zaručeně bezpečné postupy! U mnohého je to jen návrh řešení, které sice není vůbec dobré, ale je třeba lepší, nežli jiné nebo žádné. Používáte je na vlastní riziko, ostatně lezete na vlastní riziko, že . . . Je to psané pro pokročilé začátečníky, kteří už ví, co je osma, umí uvázat základní uzly a někdy slaňovali. Tady se možná dozví nějaké nápady, postřehy, zkušenosti k tomu, co již znají z kurzů a z podrobných metodických publikací.
2
Jak na to – part I
Jednoduše. Postavit se pod skálu a začít lézt. Ale zase tak jednoduché to není. Horolezení je sice báječná legrace, ale může být i věru závažná. Pokud jde o učení, je nejlépe si nízko nad zemí zkoušet různé způsoby postavení na skálu, různé úchopy. Tak zjistíme, kde zbytečně používáme sílu, jak jde všemožně a zdánlivě nemožně vyřešit problematický krok. Výborná je umělka, ale při specializaci pouze na ni se ztrácí schopnost vidět cestu a chyty v přirozeném materiálu a částečně (avšak někdy výrazně) lézt „trojrozměrněÿ. Lezením s horním jištěním se dá také mnoho naučit. Pokud ovšem takhle netrápíme cestu, která je zcela mimo naše lezecké schopnosti. Pak kazíme své dobré návyky, cit pro lezení i skálu. Přílišný zvyk na relativní (viz dále) bezpečí zajištěných cest, může vést k neschopnosti lézt lehké, ale ne bytelně zajištěné cesty. Jde také pochopitelně o to, jakému typu lezení se chcete věnovat. Pokud vám učaroval třeba bouldering, je nesmysl se učit vytváření štandů, či speciality technického lezení. Pokud se chcete věnovat pískům, nemá cenu investovat do nákupu cepínů a zimního vybavení, ani se s ním učit zacházet. Až vás zaujme další typ lezení, je čas se ho učit. Tedy, učit se je nejvyšší čas již před prvním pokusem.
3
S čím na to
Tyhle věci na lezení, to jsou naši velcí a milovaní pomocníci. Ale jen pomocníci. Nakonec vždy zůstaneme s problémem sami. On za nás žádný výrobek nic nevyleze, před ničím nás sám o sobě neochrání. . Ten nejdůležitější (a měl by být i nejspolehlivější a nejudržovanější) materiál pro nás, jsme vždy nakonec zase jenom my sami. To my především musíme být „funkčníÿ. Sebejistota vyfutrovaná pouze materiálem je falešná jak reklama a smrdí krchovem.
3.1
Lano
Praktické zkoušky rozbouraly, jako už tolikrát, teoretické předpoklady a přinesly pro nás mnohá milá překvapení. Jen trochu slušné lano vydrží neuvěřitelně moc.
Ale také překvapení nemilé. Pád přes hranu nevydrží ani to nejlepší. Dnes se prodávají lana s atestem všemožných „hranových odolnostíÿ, ale proti podmínkám v reálu, je ta zkouška velice něžná. Řešení je používání dvojitých lan. Doporučují se všeobecně na hory, kde přistupuje i otázka případného slanění. Je podstatný rozdíl, jestli na jedno slanění odjedeme o 25, nebo o 50 metrů níž. Ovšem i malé skalky mají hrany. Navíc na malé skalky je zbytečné nosit a přetahovat 60m lana, když jde mít jedno přeložené. Slaníte stejnou vzdálenost. Pro začátečníka je vhodné jakékoliv lano opatřené atestem, což jsou snad všechna, která se dnes prodávají. Pozor jen na rozdíl mezi statickým lanem pro speology a dynamickým, které potřebujeme my, neboť se s ním chystáme zachytit i případný pád. A to dynamicky. Lana jsou typem a použitím: jedničková, poloviční a dvojčata, Musí být označená na koncích lan symbolem. Jedničková jsou asi jasná. Půlky se používají jinak. hh 1 1/2 Lana se zapínají střídavě. To je velmi vhodné při lezení klikatících se cest. Jistit půlky je ovšem reálně možné jen v jistidlech typu Reverso, Tre Sirius, „kyblíkÿ což jsou vlastně varianty téhož. Dnešní jistidla tohoto typu jsou velmi přívětivá a nekroutí lano jako HMS a osma. HMS je zase stále asi nejspolehlivějším jistěním na jedničková lana a dvojčata. Dvojčata se používají stejně jako jedničkové lano – pouze lana jsou dvě. Tedy zapínají se do karabin a mohou obsluhovat v jistidle, jako by se jednalo o jedno lano. Na polovičních lanech, natož na dvojčatech je zapovězeno lézt samostatně na prvním. Ovšem při lezení s polovičními lany je možné druholezce dobírat na jednom prameni. To je výhodné například při lezení lehčí cesty ve třech, kdy druholezci mohou postupovat současně. Dobírání v samoblokujícím jistítku (nějaká forma destičky, Kyblíku, Reversa . . . ) není problém. Na druhém nehrozí při pádu takové síly, a tedy přetržení lana je prakticky vyloučené a dynamické jištění u druholezce také není potřeba. Ale stejně je dobré si dávat pozor na pád přes hranu.
3.2
Boty
Na hory pohory, na lezení lezačky. Pohory: bych si kupoval už jedině kožené z kvalitní kůže. Kůže má být tak 3 mm silná, z kůže horského skotu. neb má kůži nejhustší (je to tak.). První kontrolujeme pohledem, to druhé je na důvěře v serioznost značky. Gumový lem chrání botu, ale také zabraňuje jejímu „vyšlápnutíÿ. Bota se nenaformuje. Hlavní důvod proč se dělá, je ten, že je to výrobně levnější, nežli vypracovávat kůži na celou botu. Ale jednoznačně špatné to není. Dále, čím méně švů, tím lépe. Nejhorší jsou na vnitřní straně nohy. Tam se šev brzy prodře. Lezačky: si kupovat na začátek malé je známkou masochismu, nebo nalítnutí prodavači, či machrujícímu kamarádovi. Nežli se dostaneme na lezeckou úroveň, kdy budeme potřebovat mít superpevnou nohu, ty první už budou dávno na cucky, A navíc do hor, lehkých cest, které si jistě i jako mistři občas střihneme, je pohodlná lezačka to nejlepší. Typ pohor a lezaček závisí na vaší noze. Není jednoznačně dobrý a špatný typ. Každopádně dobrá bota je základ.
3.3
Helma
Myslím si, že helmu je dobré při lezení nosit. Vedou mě k tomu zážitky vlastní, viděné a četba o úrazech na skalách. Opět je mnoho typů a je žádoucí si vyzkoušet, která sedne. Superlehké helmy bývají příjemné, ale také náchylné k rozbití v batohu, nebo klidně rozsednutím. Není to tak divné, helma nemá být primárně nerozbitná, ale má pohltit energii nárazu. Některé helmy mají (většina) různě praktické úchyty na čelovku. Zvažte i tohle. Hodí se na ní mít dobré odvětrávání a podívat se, zda příliš nepřečnívá rozměry naší lebky a nebude překážet při lezení v užším prostoru. Dá se čekat, že polezete občas na sluníčku ve vedru. Černá barva je možná elegantní, ale . . .
3.4
Co na jištění
Jak už tu bylo, nejvhodnější (z hlediska bezpečnosti) pro jednoduchá lana a lana typu dvojče (Twin) je uzel HMS (poloviční lodní) s patřičnou karabinou, tedy karabinou HMS. Na poloviční lana je potřeba jistidlo patřičného typu, umožňující jištění každého lana samostatně. Ta také nekroutí lano a většina z nich se dá použít při dobírání druholezce jako samoblokant, což je výhodné krom jiného i proto, že nevystavuje zkoušce dobíračovu pozornost, která nebývá valná. Zkušený horolezec může jistit i přes tělo a někdy (zima, časová tíseň) to může být i výhodné. Ale to již chce opravdu zkušenost. Na slanění je nejpříjemnější osma, ale jde dobře slaňovat i na Kyblících. Při slaňování v nepřehledném terénu, kdy není vidět, že lano bez problémů sahá až na zem, bych doporučil prusík pod slaňovací pomůckou (Pod. Nahoře se zadrhne a nejde povolit), který nám pomůže vyřešit situace se zamotaným lanem, nebo nás zachrání při naší chybě.
3.5
Co založit (viz také fotopříloha)
Je dobré mít na paměti, že všechny typy vklíněnců vyvíjejí obrovský tlak na skálu směrem do strany. Nejlépe na tom jsou smyčky, kde ale skutečná hodnota síly nejde reálně ani odhadnout. U kovových záleží na strmosti stoupání. Čím menší úhel, tím větší tlak na skálu (funguje jako klín). Tedy zakládat za nepevný kámen je ztráta času a zbytečná námaha. 3.5.1
Smyčky a uzle
Nejčistší, nejflexibilnější jištění, kdy výsledek nejvíc záleží na nás. Dá se tak odjistit neuvěřitelně mnoho a možnosti jsou obrovské. Používá se hlavně na píscích, kde se jedná o jediné povolené postupové jištění, ale byla by škoda neužít i jinde. Velmi často jde nejlepší jištění v místě vytvořit právě smycí, uzlem. 3.5.2
Vklíněnce, čoky a podobné
Často vynikající, často moc nedrží. Pokud ale sedne, je to velmi bezpečné. S malými na drátku se dají dělat i všemožné netypické věci.
3.5.3
Výstředníkové vklíněnce a jiné výstřednosti
Hexentriky jsou vynikající a Abalaky (TriCam) považuji za ještě lepší. Tři body totiž sednou nejlépe. Jejich významnou výhodou je možnost zakládání do horizontálních spár, kde se friendy páčí a jsou nevhodné (zejména ty na tuhém sloupku) . Friend je geniální vynález, ale je to už trochu technika, a tedy náchylné k poruchám. A není na něm, oproti ostatnímu jištění, tolik vidět, jestli opravdu „sedíÿ. Ovšem ve vertikálních, rovnoběžných a nebo lehce rozevírajících se spárách je prakticky nenahraditelný. Ball-Nut je báječná věc do tenkých spár. 3.5.4
Kruhy, skoby, borháky
. . . a další, co ve skále už najdeme Z jakéhosi zdeformovaného pudu, má člověk tendenci těmhle věcem bezmezně důvěřovat. Bohužel, často neprávem. Skoba je vůbec věc nejasná, ani nejzkušenější nepozná, co může vydržet. Pozor! Skoba s kroužkem je skoba, nikoliv kruh. A ten kruh? Jak kdy. Od bytelné jistoty, až po lístek na věčnost. Podle stupně řemeslné preciznosti zasazení se ovšem dá alespoň hádat. Borháky, nýty . . . Mají značku firmy a nebo se jedná o dílo kutila? Nepřesahují ven? No, tak snad . . . Ještě je dobré se podívat nejen „ jakÿ, ale i do „čehoÿ je věc vsazena. Nejedná se o volný blok? Není kolem pavučinka prasklinek?
3.6
Úvazky, karabinky
Kupte si to, co je vám pohodlné a co se vám líbí. Rozdíly jsou a jde se donekonečna dohadovat o výhodách, ale k ničemu to nevede. Karabiny: „drátovéÿ, považuji za lepší z mnoha důvodů. Váha, jednoduchost a další. Do důležitých bodů postupového jištění a na štand je záhodno dávat karabiny šroubovací nebo dvě nešroubovací protisměrně. Karabina se může poměrně lehce otevřít, a potom ztrácí pevnost. Lze se i nechtěně avšak bleskurychle „vycvaknoutÿ, když to nejméně potřebujeme. Úvazky: K sedáku nosím často i prsák. Nechci si zlámat páteř. Sedák s více oky na materiál je praktický, ale víc váží. Ještě víc váží bytelné nohavičky a pas, ale dobře se v tom sedí, budete-li v tom sedět. Nastavitelné nohavičky jsou také dobrá věc, i když pokud se nechystáte do velké zimy a nebo tloustnout čí hubnout, tak je moc neužijete. Pánové pozor na to, aby nohavičky při případném pádu lisovaly pouze vaše stehna.
3.7
Cepín
Do zimních hor je základní potřebou. Dělají s atestem „Bÿ a „Tÿ. T vydrží víc a doporučil bych. Rozhodně nepropadejte bludu, že cepín je nějaká příliš odolná věc. A to ani výrobek renomovaných značek. U zobáku je to dáno protichůdnými požadavky na ocel, která má být houževnatá, tvrdá i pružná. Tvary zobáku, závěsné úhly a další jsou nad rámec tohoto povídání a začínají být zajímavým faktorem až při závažném ledovém lezení. Cepín by neměl být moc dlouhý, neboť potom spíš překáží, ale ani malý. Tak 45–60 cm. Speciální cepíny všemožných prohnutí topůrka jsou vynikající na extrémní ledy, ale na běžnou
turistiku a neextrémní výstupy nejsou nutné a někdy jsou i nevhodné. Speciální cepín se užije v „kolmémÿ a ještě horším. Tam je ovšem důležitý. Na rozdíl od všemožných módních zázraků je kvalitní ledové vybavení opravdu na výsledku poznat.
3.8
Oděv
Gore a jiné texy, jsou skvělý vynález. Ale na nějak moc aktivní pohyb to není. Pokud se chystáte bivakovat na skobách několik dní ve stěně, přecházet rozlehlé pohoří (nejlépe v zimě), je něco takového požehnáním. Pokud se chystáte na něco běžného, je trojvrstvý komplet stejně vhodná investice a stejně praktický, jako si na ježdění po nákupech kupovat jeep a nebo Ferrari. Něco, co hned nepromokne, z čehokoliv, je až dost.
3.9
Mačky
Na turistiku až středně těžké lezení se rámové mačky s dlouhými hroty nehodí. Při koupi, hlavně rychloupínacích, ale i ostatních je dobré se podívat, jak budou sedět na naší botě (vzít sebou do krámu). Nejen jestli se dají vůbec upnout, ale jak a kam přečnívají hroty.
3.10
Batoh
Každý má jiná záda, a tak každému sedne něco jiného. Ale vězte, že čím víc kapes, uchytů, věšáčků . . . tím větší váhu bude mít samotný batoh. Batoh na lezení by měl co nejméně přesahovat délku a šířku zad. Chytne se a shodí. Pokud je vysoký, při pohledu vzhůru vám narazí helmu do čela. A příště zase a to nebaví. Elastická stahovadla se i elasticky zachytávají o vše možné a strhávají batoh i s majitelem.
3.11
Ochrana proti slunci
Sluneční brýle a vhodný krém je ve vysokých horách a zejména zasněžených (to vysoké stejně jsou) prakticky nezbytností. Jen vyjímečné oči a vyjímečná (nebo špinavá, neboť kůže produkuje ochranu) kůže přežije bez těchhle pomůcek. V pouštních krajinách je nutností klobouk a nebo podobné zařízení.
3.12
Buzoly, vyhledávače, dohledávače a další
Mohou být vynikajícím pomocníkem, který nám pomáhá a třeba částečně zachrání, anebo zbytečnou přítěží. Pokud to s nimi ale umíme, mohou být pro úspěch (a to je především přežití) i rozhodující. Ale nezapomeňte, že „mašinkyÿ za nás nic nevyřeší a spoléhat na ně bezmezně je hloupost hloupá. Jako už na začátku – nakonec záleží na nás.
4
Jak na to – part II
Je mnoho knih, kde se můžete dočíst, jak všechno dělat správně. Většina si takové knihy i přečte, kurz absolvuje, ale stejně se, tak jako my všichni, dopouští fatálních chyb. Ono to jinak nejde.Člověk už tak prostě funguje, ona celá příroda, on i vesmír. Jsme omylní a chyby prostě dělat budeme. Jediná obrana je tedy neustálá a pokud možno i vzájemná kontrola. Pokaždé, když jdu lézt, začínám slaňovat . . . pokaždé vše znovu a znovu kontrolovat.
V odjištěných cestách navíc pocit bezpečí a stálé opakování rutinních úkonů vede k ztrátě pozornosti. I s častými fatálními následky. Tady jsou klasická „oknaÿ, kdy lezec vypne poslední jištění a odsedne do vzduchu. Vyslaňuje na nestejně dlouhých lanech, při spouštění projede konec lana jistidlem . . . V oblastech „morálovýchÿ pak je nebezpečí z euforie po překonání těžkého. Vyhecovaný organizmus vypíná. Adrenalin, změny v krvi, hyperventilace . . . lezec na vrcholu často působí jako opilý (je opilý – autointoxikace) a i se tak chová. Tedy znovu a znovu si opakovat, že cesta končí až po bezpečném návratu zpět. Na horách, ale i na skalách. Takový tištěný (i živý) průvodce je užitečná věc. Ale nezapomínejte, že i horolezci jsou jenom lidé. Tedy i se svojí omylností, špatnou pamětí, „špatnou pamětíÿ, soutěživostí, dokonce i škodolibostí . . . Pokud mám pocit, že bych měl jít tudy, ačkoliv průvodce píše že jinudy, tak já chodím podle sebe. Zatím jsem nelitoval . . . U průvodce živého to chce odhad na lidi. Pokud jedete do hor, je výborné mít nalezeno tisíce metrů v lehkém terénu. O bytí a nebytí často (častěji) nerozhoduje schopnost přelézt těžké místo, ale rychle a bezpečně zdolat stovky metrů lehkého. Je určitě žádoucí se naučit vázat jednoduché uzle (vůdcovský, lodní smyčka) jednou rukou. A to jak pravou, tak i levou. Jak na smyci, tak na laně. Bude se to hodit sice možná jen párkrát za život, ale ten život může být díky tomuhle umění o něco delší. Je důležité si opakovat základní uzly vůbec. Například zajištění padlého horolezce „kravským uchemÿ, šplhací a samoblokující prusíky a další. Pokud se chystáte na zimní výpravy, naučte se už doma obsluhovat vše v silných rukavicích. Je hloupost někam naběhnout bez rozmyšlení. Ale pokud lezu, tak už lezu. Je to snad jeden z přínosů horolezení pro běžný život. Naučíme se nepřemýšlet stále dokola, jak jsme to měli udělat jinak a jestli jsme se dobře rozhodli, ale řešíme tady a teď. Pokud možno rychle. Skalkaři v horách nejvíc trpí pomalostí. Na skalkách lze lézt dvacet metrů dvě hodiny. V horách ten tah k vrcholu musí mít razanci a rychlost. Demokracie je věc krásná, ale u malé skupiny někdy příliš málo akceschopná. Ono se to také vytříbí a přirozená autorita převezme velení. Je téměř vždy lépe dělat „něcoÿ (pokud se nejedná o vyloženou hloupost) třeba nedokonale, nežli se hodiny dohadovat o tom „ jakÿ. Autorita neznamená buzerace. Nechte rozhodnout jednoho a nedohadujte se donekonečna o každém kroku. Pozor ale! Skupina je schopná i vygenerovat jako největší autoritu toho s nejprolhanější hubou – namachrovaného troubu. A to je pak na malér zaděláno. Nepadejte! Pokud padáte, nepadejte přímo do štandu. Pokud do něj padáte, nechť je kvalitní! To je rada co? Tak alespoň nepadejte přímo do jistícího zařízení na těle jističe. Pokud máte jistidlo na těle (nikoliv ve štandu – vše má své pro i proti), sedněte si co nejdál (dlouhá odsedávačka, nebo loďák na laně) od štandu, kterým veďte lano a nohama proti směru případného trhu. Předvídejte, co s vámi případná rána udělá, a podle toho volte detaily polohy. Zajistěte se případně ještě i na skále. Prvolezec nechť se snaží co nejdřív založit postupové jištění. I mizerné jištění může pomoct. Zbrzdí pád nebo alespoň změní pád na hlavu (záda) na pád na nohy. Povely používejte střídmě a stále stejné. Často nebývá od štandu ke štandu rozumět. Je dobré mít jeden základní výkřik, pokud možno nezaměnitelný (váš specifický) pro nejzákladnější povel: „Můžeš jítÿ. Prvolezec doleze, udělá stanoviště, zajistí sebe a začne hned dobírat. A zařve. Je dobré být připraven i na horší možnost – není slyšet vůbec nic. Pokud jističi dole dojde lano na konec a prvolezec za lano tahá dál, jsou dvě možnosti. Buď již vše udělal a dobírá nebo horší, ještě leze a je mu ouvej. V obou případech musí druholezec holt lézt. Že s tou nejvyšší opatrností je snad jasné. Také se může stát, že prvolezec štand prostě udělat
nemůže, neb není v čem. To je čas slavného pokynu druholezci, pokud se mohou na dálku domluvit: „Polez a nepadej!ÿ. Je dobré si trénovat nervy již před výpravou, pak by mohlo být krušno.
5
Když to začne vypadat neblaze – jak (se pokusit) přežít
Nebezpečí prostě k lezení patří. A tak někdy rozhoduje i obyčejné štěstí. Někdo přežije neuvěřitelné hlouposti, někdo skončí na běžnou chybičku. Pokud je pro vás absolutní prioritou bezpečí, lezení v přírodních oblastech a zejména v horách asi není pro vás to pravé. Pak je lépe čekat na smrt v křesle doma. Ale pozor, jsou i kulové blesky, sesuvy půdy, anebo vás při cestě na nákup může trefit kus omítky . . . I ve stresu se pokoušejte zachovat představu o tom, v které části výstupu (sestupu) asi právě jste. I když se klepete hrůzou, pokoušejte se působit na ostatní klidně a jistě. Ve vypjatých chvílích jsou emoce zvlášť „nakažlivéÿ. Pokud se vám podaří uklidnit ostatní, oni zase budou svým klidem působit na vás. A naopak. Možná budete muset vybírat z možností, kdy ani jedna není optimální. Zabivakovat ve stěně a schytat tam bouřku, nebo rychle a nepříliš zabezpečeně dolézt na vršek a prchat pryč? Přejít lavinózní žleb a nebo sestupovat rozlámaným žebrem? Po bitvě je pak každý generálem, ale vy se musíte na místě rozhodnout a jednat. Není univerzální správné a nesprávné jednání. Znám jednoho, co dobrovolně spustil malou lavinku a sjel i s ní neznámým žlabem dost daleko do údolí, aby se vyhnul horším věcem na hřebeni. Pochopitelně je třeba udělat vše možné a nemožné, abychom tohle dělat nemuseli! Když už jsme tak pochmurní, někdy dojde i na „minimalizaci možných následkůÿ. Pokud z nějakého důvodů například slaňujeme z nedůvěryhodného bodu (to se nedělá, nikdo rozumný to dobrovolně neudělá, ale stát se to prostě může), je lepší, když nejsme spojeni lanem. Je lépe, spadne-li jen jeden. I pro padnuvšího, neboť zbylý třeba může přivolat pomoc. Ovšem takové situace jsou při rozumném lezení opravdu vyjímečné a dost možná se do nich nikdy nedostanete, ani po kilometrech nastoupaných cest. Což vám přeji. Je ovšem hloupost se domnívat, že zrovna vy, díky svým kurzům, vědomostech, schopnostem . . . se do takové situace nemůžete dostat. Můžete. A je to natošup. A pak je lépe být připraven. Už Hamlet říkal, že „Být připraven, toť vše!ÿ A skauti taky.
6
Kde se vzdělávat
Na www především metodické stránky HO Sakal. Z knih lze rozhodně doporučit: P. Schubert – Bezpečnost a riziko. V. Procházka – Horolezectví Jištění je jistota od J. Růžičky a F. Šilhana (opravené vydání, první mělo chyby) Katalogy firmy Petzl. I. Dieška, V. Širl – Horolezectví zblízka.
Hore Zdar!
Na obrázcích jsou zachycené některé možnosti pro hračičky v nouzi. Případný „vajglÿ jde obemknout drátkem a přistrčit těsně tělo vklíněnce. Vklíněnec jde také prostrčit okem v případě, že karabina by byla lámána. U korektně osazených jištění samozřejmě takové kousky provádět netřeba a bylo by to i kontraproduktivní.
Vklíněnec je možné také prostrčit štěrbinou, „hodinamiÿ, kudy by nešlo, a nebo šlo špatně, prostrčit smyci. Prostě se tělo klínku posune na druhý konec a vznikne oko, Druhá fotka je pohled na stejné jištění z vrchu. Není to omyl.
Na první fotce je naprosto špatná skoba a dobrý vklíněnec. Ale vklíněnec se může „vyzvonitÿ, vycukat, tahem lana. Skoba by sice pád neudržela, ale protože je prodloužená méně, nežli čok, bude lano při dalším postupu cukat za ní a čok by začal pracovat až po případném vytržení (zlomení) skoby, kdy by byl již zatížený směrem dolů. Na dalším je vklíněný kámen, který by šlo jistě ovázat. Ovšem tady hrozí jeho vytržení a bude lepší prostrčit za ním hexentrik na smyci, případně uzel. Smyce na dalším by měla tendenci vypadnout ven. Karabinka je proto cvaklá na loďáku ve vnitřní straně, ale dole, aby brzy po zatížení začaly pracovat obě části a nesnižovala se přespříliš pevnost. Není to ideální, ale někdy možná lepší než jiné.
Na prvním je smyce přes hrot. Sešití (a tím rozšíření) je co nejvíc zatlačené do spáry, jako obrana proti vytažení smyce při dalším postupu. Vklíněnec přidržuje také smyci na svém místě, ale nepočítá přímo s jeho zatížením kvůli jeho trhacímu efektu (skála, nic moc). No, a to poslední je smyčka ve spáře hluboké a zúžené. To potěší, tak jsem to vyfotil také. Je tam nejspíš lepší, nežli vklíněnec. Tření textilu zabraňuje vytažení víc, nežli tření kovového jistítka.
Veselé jištění přeji, a moc to zase nepřehánějte, takové opičárny snad většinou ani netřeba. Nejlepší je stejně nepadat.
Jistící pomůcky pro horolezectví
Jistící pomůcky pro horolezectví..................................................................... ................. 3 1 Základní členění jistících (slaňovacích) pomůcek ................................ 1.1 HMS ..................................................................................................... 1.2 ATC, Tube, Kyblíky ............................................................................. ............... 5 1.2.1 ATC, kyblík základní .................................................................. ........ 5 1.2.2 ATC XP, kyblíky, variantou brzdné síly ..................................... 1.2.3 Tube............................................................................................. 1.2.4 Omega Pacific SBG II ................................................................ ...... 9 1.3 Jistící destičky .................................................................................... 1.3.1 Stichtova brzda .......................................................................... ......... 10 1.3.2 Destičkové jistící pomůcky ....................................................... . 11 1.3.3 Dobírací a záchranné destičky ................................................ 1.4 Víceúčelové jistící pomůcky ............................................................ ..... 13 1.5 Poloautomatické jistící pomůcky..................................................... .. 17 1.5.1 Poloautomatické jistící pomůcky pro práci s jednoduchým 1.5.2 Poloautomatické jistící pomůcky pro práci s dvojitým lanem 1.6 Slaňovací osma ................................................................................. ............. 19 1.7 Jistící pomůcky pro sólojištění.......................................................... ....... 20 2 Celkové hodnocení a doporučení jistících pomůcek........................... 2.1 1.část .................................................................................................. 2.2 2.část .................................................................................................. 3 Závěrečné hodnocení a tip autorů.......................................................... ...... 26 4 Závěr........................................................................................................... 5 Literatura ....................................................................................................
Jistící pomůcky pro horolezectví Jedná se o prostředky sloužící k jištění prostřednictvím lana. Většina z těchto prostředků se dá využít i pro slaňování. V současné době je škála jistících a slaňovacích pomůcek velmi široká a určit, které z jistítek je nejvhodnější je téměř nemožné. V prvé řadě je třeba si zodpovědět, zda lezeme pouze na stěně, zda převážně jistíme TR, nebo lezeme od spodu. Další informací před koupí jistítka je, zda lezeme jednodélkové sportovní cesty, nebo se zcela pravidelně pohybujeme ve vícedélkových cestách v horách. Na základě vlastní zkušenosti doporučuji nespoléhat pouze na jednu jistící pomůcku, to nebude fungovat nikdy zcela spolehlivě a bez výhrad ve všech situacích, ale postupně pořídit takovou sestavu, která mi umožní bezpečné jištění na stěně a ve sportovních skalách a současně mít i jistící pomůcky pro pohyb ve více délkové horské cestě. To ovšem záleží na vašem zaměření a chuti.
1 Základní členění jistících (slaňovacích) pomůcek Jistící pomůcky dělíme zejména podle užitné vlastnosti a schopností - HMS - ATC – kyblíky - jistící destičky - poloautomatické jistící prostředky - slaňovací osmy - jistící pomůcky pro sólolezení V tomto článku se budeme snažit popsat funkčnost jednotlivých jistících pomůcek, jejich výhody, nevýhody a doporučit oblasti pro které je jejich použití nejvhodnější. úvodem je třeba připomenout, že norma UIAA stanovuje pro jistící pomůcky brzdnou sílu v rozpětí 2,5 – 4,5 kN. V současné době se používá řada pomůcek, které mají brzdnou sílu vyšší (TRE, Grigri), nebo naopak nižší (ATC). Tento fakt není důvodem k tomu abychom tyto pomůcky nepoužívali, naopak může být za určité situace jejich předností. Současně je ovšem potřeba počítat i s tím, že v určitých situacích je tato vlastnost velmi výrazným negativem.
1.1 HMS Jedná se o karabinu, která je konstruována především pro jištění pomocí polovičního lodního uzlu - HMS. Svým otevřeným hruškovitým tvarem bez ostrých ohybů zaručuje spolehlivou funkci. Samozřejmostí HMS karabiny pro jištění polovičním lodním uzlem je pojistka zámku.
obr. 1 - zakládání lana do HMS, velmi důležitá je pozice volného konce lana při zatížení HMS lezcem a zajištění pojistky zámku (foto: R.Lienerth)
Při jištění přes HMS se jedná se o metodu tzv. dynamického jištění doporučenou UIAA. Tato metoda odpovídá optimálním doporučeným brzdným silám jejichž hodnota by se měla pohybovat mezi 2,5 – 4,5 kN. Pro jištění pomocí polovičního lodního uzlu je možné v nouzi využít i jinou karabinu s pojistkou zámku než HMS. Zde je ale nutno počítat s obtížnější až nemožnou správnou manipulací. Využití jištění HMS je jak pro prvolezce, tak i druholezce. Pomocí HMS je možné jistit jak přes stanoviště, tak i přes tělo (na umělé stěně, sportovních skalách). Nevýhodou HMS je zejména u jištění přes tělo kroucení lana při spouštění spolulezce. Tuto nevýhodu můžeme odstranit využitím „V – držení“ lana při spouštění a zkřížením volného konce přes pramen lana v karabině směrem k zámku karabiny.
obr. 2 – DMM Belay master (www.dmmclimbing.com ) karabina se šroubovací pojistkou zámku a plastovým překrytem zámku. Překryt nelze zaklapnou při nezamčené karabině. Plast pak předělí karabinu na dvě části a je vyloučeno otevření zámku karabiny chybnou manipulací i zatížení karabiny v nevhodné ose výhody jištění HMS optimální brzdná síla jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo
možnost jištění na stanovišti možné dynamické jištění
nevýhody kroucení lana při spouštění s normálním držením nemožnost jištění dvoulanovou technikou přes jednu jistící pomůcku znalost rizika špatného založení, namáhání karabiny v nevhodné ose při chybné manipulaci velmi nepohodlné slanění, nezbytné s V držením dynamické jištění vyžaduje zkušenost a cvik
1.2 ATC, Tube, Kyblíky Jedná se o jistící a slaňovací mechanizmus který umožňuje současnou manipulaci s dvěma lany, kdy každé je možno ovládat zvlášť. Umožňuje používat lana o průměru 9 až 11mm. Použití je jednoduché, neblokuje se automaticky. Některé z těchto jistících pomůcek mají rozdílnou velikost tření podle způsobu založení lana. Základně vycházejí všechny tyto jistící pomůcky z principu Stichtovy brzdy. Jejich určení je narozdíl od jistících destiček zejména pro jištění prvolezce, jištění TR, slanění. Tedy nejvíce pro sportovní lezení do jedné délky, nebo jako jedna ze součástí jištění ve více délkových cestách v kombinaci s jistící destičkou.
obr. 3 – různé jistící mechanismy – zleva: Stichtova brzda, ATC , ATC XP, ABC tube, Chuy tube, SGB II
1.2.1 ATC, kyblík základní Jedná se o velmi užitečné a funkční jistící pomůcky pro použití v oblasti umělé stěny až velehorského terénu. Tyto základní jednoduché pomůcky daly jméno celé této skupině jistících pomůcek. Tyto jistící pomůcky lze použít pro jištění prvolezce přes tělo nebo stanoviště (s doplňující manipulací). Pro jištění druholezce je možné jvyužítí pouze pro jištění TR ze země.
obr. 4 – A jištění prvolezce do stanoviště bez postupového jištění, B jištění prvolezce přes stanoviště s již založeným postupovým jištěním, C jištění prvolezce přes tělo nebo jištění druholezce TR, D slaňování přes kyblík se sebezajištěním (foto: R.Lienerth)
©Radek Lienerth Tel. 603810600
5 www.climbingschool.cz
obr. 5 – základní ATC Black Diamond, kyblík Singingrock a ultralehký Bug od DMM. V této formě prodává tato jistítka ještě několik dalších výrobců (www.amazon.com, www.singingrock.cz ) výhody jištění ATC, kyblík možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo pohodlné dynamické jištění
nevýhody menší brzdná síla obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště menší brzdná síla při slanění na velmi tenkých lanech obtížná manipulace při jištění na tuhých a silných lanech
možnost jištění přes stanoviště (viz.obr.3) pohodlné slanění
1.2.2 ATC XP, kyblíky, variantou brzdné síly Kdo přišel jako první s kyblíkem ATC (Black diamond) je jasné, kdo však skutečně jako první začal s tvarem pomůcky pracovat a profilovat ji už může být pouze náš dohad. V současné době se u těchto profilovaných kyblíků vyskytuje několik základních variant. Jejich výhodou je zejména dvojí způsob založení lana a z něj vyplývající odlišné brzdné síly. Prvním řešením je zvýšení jedné strany jistící pomůcky a její osazení kónickým, nebo V zářezem v němž je volný konec lana při jištění nebo slanění svírán. Z tohoto sevření vyplývá výrazný nárůst brzdící síly.
obr. 6 – Black diamond ATC XP a Wild Country VCpro, dvě téměř identické pomůcky (www.amazon.com )
©Radek Lienerth Tel. 603810600
6 www.climbingschool.cz
výhody jištění ATC XP,VCpro možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo pohodlné dynamické jištění možnost jištění přes stanoviště (viz.obr.3) optimální brzdé síly při využití zářezů pro volný konec
nevýhody obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště obtížná manipulace při jištění na tuhých a silných lanech obtížná manipulace při jištění na tuhých a silných lanech
při slaněních na velmi tenkých lanech má občas tendenci zasekávat lana v kónických výřezech
pohodlné slanění
obr. 7 – dvě jistítka jako by z jedné formy vypadly vlevo Jaws Trango, vpravo Hornet Singingrock (www.amazon.com, www.singingrock.cz ) výhody jištění Jaws Trango a SG Hornet možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo pohodlné dynamické jištění možnost jištění přes stanoviště (viz.obr.3) optimální brzdé síly při využití zářezů pro volný konec pohodlné slanění
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště obtížná manipulace při jištění na tuhých a silných lanech
krátký a relativně ostrý některých lan ke kroucení
zářez
vede
u
7 www.climbingschool.cz
Další variantou ATC jsou pomůcky, které mají na stranách odlišnou výšku. Podle založení lana tedy mají vykazovat rozdíl v brzdné síle. Z praktického zkoušení můžeme poznamenat, že z hlediska jističe nezaznamenala ruka při jištění rozdíl vyjma Metoliusu. I u BRD Metolius byl však rozdíl výrazně menší než u ATC XP, nebo SG Hornet.
obr. 8 –Kong Chuy tube, WC variable controler, Metolius BRD (www.amazon.com ) výhody jištění ATC Kong,WC variablecontroler a Metolius BRD možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo pohodlné dynamické jištění možnost jištění přes stanoviště (viz.obr.3) pohodlné slanění
nevýhody obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště obtížná manipulace při jištění na tuhých a silných lanech menší brzdné síly menší brzdná síla na tenkých lanech
1.2.3 Tube Velmi specificky řešené jistící pomůcky této kategorie jsou takzvané Tube. Jejich princip změny brzdné síly je odlišný. Je založen rozdílné šířce otvoru pro lano v kyblíku a točení těla kyblíku kolem čepu. Simond Cubic pak kombinuje oba předešlé způsoby změny brzdné síly (obr. 7 a 8). Otočení těla kyblíku kolem čepu umožňuje změnu výšky nad karabinou a současně je jedna strana je opatřena brzdícím zářezem a druhá je čistá.
obr. 9 – ABC tube ( Trango pyramid ) a Simond Cubic (www.amazon.com )
©Radek Lienerth Tel. 603810600
8 www.climbingschool.cz
výhody jištění ABC Tube a Simond Cubic jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo
pohodlné dynamické jištění možnost jištění přes stanoviště (viz.obr.3) možnost jištění na tuhých a silných lanech optimální brzdé síly při využití zářezů pro volný konec pohodlné slanění
nevýhody obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště neoddělení prostoru při jištění dvoulanovou technikou u některých dalších typů tube, lana mohou mít při chytání pádu do jednoho kontakt mezi sebou pomůcky jsou relativně těžké (zejména Simond Cubic)
krátký a relativně ostrý některých lan ke kroucení
zářez
vede
u
1.2.4 Omega Pacific SBG II Jistící pomůcka do níž je možné založit lano pěti způsoby. Čtyři odlišné pozice pro založení lana (jednoduchého i dvojitého) jako do ATC . Dvě vyplývají z odlišné konstrukce horních hran pomůcky, dvě nám určuje možnost propnutí karabiny v otvorech na „noze“kyblíku. Posledním způsobem je protažení lana otvorem a převléknutí kolem „nohy“ kyblíku, pomůcka pak funguje jako osma.
obr. 10 SGB II Omega pacific (www.amazon.com ), dva z pěti možných způsobů založení lana (foto: R. Lienerth) výhody jištění SGB II Omega Pacific čtyři možné způsoby založení lana pro jištění prvolezce s odlišnou brzdnou silou pohodlné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3) optimální brzdná síla při odpovídajícím vzájemném propnutí lana a pomůcky vzhledem k průměru a vlastnostem lana bezproblémové slanění i na tenkých lanech
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech při slaněních na tenkých lanech má občas tendenci zasekávat lana nezbytné odzkoušení optimální možnosti založení lana, chybná volba vede k zasekávání lana při podávání prvolezci
9 www.climbingschool.cz
1.3 Jistící destičky Jedná se o jistící pomůcky, původně určené obecně k jištění. Nejrozšířenější z mnoha druhů byla Stichtova brzda, která dala dnes nejužívanějším jistícím pomůckám vlastní koncepci. Dnes se od jejího používání upustilo, přesto zůstává u některých lezců populární. Postupně se z ní vyvinuly ATC, kyblíky, tube pro jištění prvolezců a TR, jistící destičky určené převážně pro dobírání druholezců ze stanoviště a univerzální jistící pomůcky, které dokážou skloubit vše potřebné dohromady. Z jistících destiček se tak dnes stal doplněk pro lezení ve vícedélkových cestách, kde jsou vhodnou záložní jistící pomůckou a zejména jistící pomůckou pro dobírání druholezce, nebo druholezců díky možnosti automatické blokace v tomto režimu.
1.3.1 Stichtova brzda
obr. 11 – současná Stichtova brzda s doplněnou pružinou a několik historických kousků (www.amazon.com) výhody jištění Stichtovou brzdou možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo pohodlné slanění a roztřídění pramenů lana v průběhu slanění
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody nízké brzdné síly odjíždění jistící pomůcky od karabiny a zněj vyplývající obtížné jištění přes stanoviště obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště menší brzdná síla při slanění
10 www.climbingschool.cz
1.3.2 Destičkové jistící pomůcky Do této kategorie řadíme jistící destičky upravené pro větší brzdné síly při chytání pádu prvolezce. Tyto pomůcky jsou určeny zejména pro jištění prvolezce, druholezce na TR a slaňování. V současné době je jejich využití minimální.
obr. 12 – Cassin Logic a jeho základní použití pro spouštění a jištění přes tělo (www.cassin.it ) výhody jištění Cassin Logic velmi výrazná brzdná síla jednoduchá kontrola správného založení
nevýhody až téměr nemožné dynamické jištění velmi obtížné a nepřirozené jištění přes stanoviště obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště nemožnost slanění na dvojitém laně
obr. 13 – Cassin logic twin, jištění prvolezce přes tělo a slaňování (www.cassin.it) výhody jištění Cassin logic twin možnost nezávislého jištění dvoulanovou technikou jednoduchá kontrola správného založení možnost jištění přes tělo i přes stanoviště (viz obr.3) pohodlné slanění a roztřídění pramenů lana v průběhu slanění
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody kousání lana v pomůcce při jištění odjíždění jistící pomůcky od karabiny a zněj vyplývající obtížné jištění přes stanoviště obtížné až nemožné spolehlivé jištění druholezce ze stanoviště složitá manipulovatelnost při slanění
11 www.climbingschool.cz
1.3.3 Dobírací a záchranné destičky Jsou tvořeny z jediného kusu kovového výlisku, a k funkčnosti je potřeba mít ještě dvě karabiny, nejlépe oválné ("O"). Jistící destička se dá použít jak při jištění s jednoduchým lanem, tak i dvojpramenným. Lze s ní jistit jak jednoho druholezce, tak i dva druholezce zároveň, kdy každý z druholezců je navázán na jednom prameni lana. Výrobci zpravidla deklarují i možnost jištění prvolezce, tu však vzhledem k velmi malé brzdé síle v tomto módu nedoporučujeme. Dobírací destička je tak ideálním jistícím pomůckou pro tříčlenné družstvo v kombinaci s ATC pro jištění prvolezce. Dva druholezci pak mohou lézt zároveň, čímž se výrazně ušetří čas.
obr. 14 – Kong GIGI, Cassin Rescue plate (www.amazon.com ), dobírání jednoho druholezce pomocí destičky GIGI (A) a jištění prvolezce přes postupové jištění podle manuálu (B) (foto:R.Lienerth) výhody jištění Gigi Kong, Cassin rescue plate automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně
nevýhody velmi nízké brzdné síly v režimu jištění prvolezce, prakticky neaplikovatelné pouze statické jištění druholezce obtížné povolení druholezci na zatíženém laně, bez praktického nácviku a znalosti manipulace nemožné velmi obtížné a špatně regulované slanění, na tenkých lanech prakticky nemožné
obr. 15 – Newalpine Magic plate (www.amazon.com,), jištění prvolezce a slanění pomocí Magic plate výhody jištění Newalpine Magic plate automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně při jištění jednoho druholezce možnost překlopení jistící pomůcky na spouštění i pod zatížením
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody velmi nízké brzdné síly v režimu jištění prvolezce, prakticky neaplikovatelné pouze statické jištění druholezce obtížné povolení druholezci na zatíženém laně, bez praktického nácviku a znalosti manipulace nemožné velmi obtížné a špatně regulované slanění, na tenkých lanech prakticky nemožné
12 www.climbingschool.cz
obr. 16 – Trango Magic APD, Salewa Guide, opět dvě věcičky jako by z jedné formy vypadly, ale tentokrát byla první Salewa (www.amazon.com ) jištění prvolezce, dobírání druholezce a povolení zatíženého lana tahem za oko „osmy“ (foto:R. Lienerth) výhody jištění trango APD, Salewa Guide automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně snadné uvolnění lana pro spouštění i pod zatížením snadné dobře kontrolovatelné slanění, odpovídá osmě
nevýhody velmi nízké brzdné síly v režimu jištění prvolezce, odpovídá osmě pouze statické jištění druholezce při pravidelném slaňování rychlé opotřebení při slanění neodděluje lana, problematicky se kontroluje jejich zamotání
1.4 Víceúčelové jistící pomůcky Víceúčelovou pomůckou rozumíme takové jistící zařízení pomocí něhož lze jistit prvolezce na jednoduchém i dvojitém laně, jistit s blokací 1 – 2 následující lezce, slaňovat na jednoduchém i dvojitém laně. Jako první se z těchto víceúčelových pomůcek objevilo Reverso francouzské firmy Petzl. Kombinuje v sobě vlastnosti jistících pomůcek na bázi ATC (rozvinutých ze Stichtovy brzdy) a dobíracích destiček. V průběhu od roku 2000 došlo k rozvoji jistících pomůcek tímto směrem. U některých firem více, u jiných méně zdařile. U všech jistících pomůcek s nimi pracujeme jako s ATC pokud je používáme k jištění prvolezce, nebo jištění druholezce na TR. U dobírání druholezců do stanoviště s nimi pracujeme jako s dobírací destičkou. Odlišné je pouze umístění závěsné karabiny. Vývoj těchto univerzálních jistících pomůcek se ubíral především k vyřešení největšího problému, kterým je povolení lana zatíženého druholezcem v blokačním režimu.
obr. 17 – PETZL Reverso (www.amazon.com), založení Reversa pro jištění prvolezce a druholezce (foto: R.Lienerth)
©Radek Lienerth Tel. 603810600
13 www.climbingschool.cz
výhody jištění Reversem automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně pohodlné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3) dvě možnosti založení lana pro jištění prvolezce, nebo slaňování s odlišnou brzdnou silou při slanění odděluje lana, brání jejich zamotání
nevýhody velmi nízké brzdné síly při jištění prvolezce pouze statické jištění druholezce obtížné povolení druholezci na zatíženém laně, bez praktického nácviku a znalosti manipulace nemožné velmi rychlé při slanění, na tenkých lanech nemožné bez sebejištění (viz.obr.3) v silnějším brzdném režimu výrazný oděr lana o plechovou hranu působením lana dochází k vybroušení ostrého břitu na plechové hraně obtížné jištění na tuhých a silných lanech
obr. 18 – PETZL reversino, zachovává všechny vlastnosti Reversa, zmenšená velikost je určuje pro použití na velmi tenkých lanech
obr. 19 – Cassin PIU, Mammut Matrix, opět dvě pomůcky co si z oka vypadly(www.cassin.it, www.amazon.com ), jištění prvolezce a druholezce v Piu Cassin (foto: R.Lienerth) výhody jištění Piu automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně pohodlné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3) pohodlná a bezpečná práce na tenkých lanech při slanění odděluje lana, brání jejich zamotání
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody nižší brzdné síly v režimu jištění prvolezce pouze statické jištění druholezce obtížné povolení druholezci na zatíženém laně, bez praktického nácviku a znalosti manipulace nemožné obtížné jištění na tuhých a silných lanech
14 www.climbingschool.cz
obr. 20 – B52 Trango (www.amazon.com ), jištění prvolezce a druholezce (foto: R. Lienerth) výhody jištění B52 Trango automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně možné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3) dvě možnosti založení lana pro jištění prvolezce, nebo slaňování s odlišnou brzdnou silou bezproblémová práce s tužším a silnějším lanem při slanění zamotání
odděluje
lana,
brání
nevýhody velmi nízké brzdné síly v režimu jištění prvolezce pouze statické jištění druholezce obtížné povolení druholezci na zatíženém laně, bez praktického nácviku a znalosti manipulace nemožné velmi rychlé při slanění, na tenkých lanech nemožné bez sebejištění (viz.obr.3) při zatížení lana druholezce v druhém otvoru, než je závěs dochází ke kroucení jistící pomůcky a následnému prokluzování lana
jejich
obr. 21 – Simond Toucan (www.amazon.com ) výhody jištění Simond Toucan automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně pohodlné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3) snadné uvolnění blokovaného lana pod zatížením při slanění odděluje lana, brání jejich zamotání
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody nižší brzdné síly v režimu jištění prvolezce pouze statické jištění druholezce
15 www.climbingschool.cz
obr. 22 – Black Diamond ATC XP Guide (www.amazon.com ), jištění prvolezce a druholezce, odblokování druholezce pod zatížením (foto:R. Lienerth) výhody jištění ATC XP Guide automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně pohodlné dynamické jištění jak přes tělo tak ve stanovišti (viz.obr.3)
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech pouze statické jištění druholezce při slaněních na velmi tenkých lanech má občas tendenci zasekávat lana v kónických výřezech
snadné uvolnění blokovaného lana pod zatížením dvě možnosti založení lana pro jištění prvolezce a slaňování s odlišnou brzdnou silou optimální brzdná síla při vedení volného konce jistícího lana pře výřezy bezproblémové slanění i na tenkých lanech při slanění odděluje lana, brání jejich zamotání
obr. 23 - Lucky Globus (www.luckyclimbing.com ), jištění prvolezce, dobírání dvou druholezců a slaňení výhody jištění Lucky Globus automatická blokace druholezce možnost jištění dvou druholezců současně optimální brzdná síla při vedení volného konce jistícího lana pře výřezy bezproblémové slanění i na tenkých lanech při slanění zamotání
odděluje
©Radek Lienerth Tel. 603810600
lana,
brání
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech pouze statické jištění druholezce dynamické jištění vyžaduje nácvik jištění prvolezce přes stanoviště bez postupového jištění není ideální a přirozené
jejich
16 www.climbingschool.cz
1.5 Poloautomatické jistící pomůcky Jsou to jistící pomůcky, které při zatížení jistícího lana automaticky sevřou brzdné lano. Brzdné lano při správné pozici rukou není nutné držet, přesto je to vhodné jako pojistka špatného založení, proklouznutí, apod.. Používají se pro lezení v pozici prvolezce i jištění druholezce. První pomůckou tohoto druhu byla brzda Salewa Antz. Dnes je již více typů, přesto nejpopulárnějším zůstává Grigri PETZL - pokud se zde lano náhle dostane do zatížení a tím pnutí (např. při pádu), otočná vačka sevře lano a zabrání proklouznutí lana jistící pomůckou. Veškerá rázová síla pádu je pohlcena pouze dynamickým lanem. Při krátkém aktivním lanu může být pád velmi tvrdý a nebezpečný. Jištění prvolezce pomocí těchto mechanismů můžeme doporučit pouze po předchozím nácviku a pouze v oblastech vybavených pro jištěním kvalitním fixním jištěním. V žádném případě nedoporučujeme použití těchto jistících pomůcek v oblasti tradičního jištění.
1.5.1 Poloautomatické jistící pomůcky pro práci s jednoduchým lanem
obr. 24 – Salewa Antz, první poloautomatická jistící brzda, dnes už muzejní kousek, umožňovala pouze jištění na jednoduchém laně
obr. 25 – PETZL Grigri (www.amazon.com ), dnes nejrozšířenější poloautomatická brzda výhody jištění PETZL Grigri automatická blokace lana v případě pádu lezce (nezbytná kontrola správného založení) možnost jištění dvou druholezců současně při správném založení spolehlivé zachycení pádu i nepoměrně slabším a lehčím spolulezcem snadné uvolnění blokovaného lana pod zatížením optimální brzdná síla při vedení volného konce jistícího lana pře výřezy
©Radek Lienerth Tel. 603810600
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech statické jištění lezce není využitelné pro klasické slanění na dvou lanech (lze, ale složitě a s rizikem seknutí lana) možnost jištění pouze na jednoduchém laně při nedostatečném nácviku s plynulým podáváním lana
problémy
17 www.climbingschool.cz
obr. 26 – Cinch Trango a Faders Sum, v současné době novinky na trhu, obdobné vlastnosti s Grigri, doposud dostatečně nevalidováno (www.amazon.com ) V současné době evidujeme mimo charakteristických vlastností tohoto typu pomůcek pouze následující poznatky: Trango Cinch – nezvyklé podávání lana, velmi rozdílné od Grigri, važaduje náscvik, stejně jako spouštění spolulezce Faders Sum – určeno zejména pro tenší plná lana, u lana průměru 10 mm docházelo při protahování lana pomůckou k zadrhávání
obr. 27 Yo-Yo Camp (www.amazon.com ), základní práce při jištění s Yo – Yo výhody jištění Yo-Yo Camp automatická blokace druholezce při jištění TR blokace prvolezce v případě pádu
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech pouze statické jištění obtížné podávání lana prvolezci nemožnost práce s dvojitým lanem není využitelné pro klasické slanění na dvou lanech (lze, ale složitě a s rizikem seknutí lana)
obr. 28 – Alptech ABS, jištění pomocí ABS mělo by se jednat o pomůcku jistící automaticky a dynamicky Tato pomůcka nebyl doposud testována v běžném lezecké provozu a ani jsme nezachytili na internetu žádné reference vyjma reakcí typu „chtěl bych věřit že to funguje“.
©Radek Lienerth Tel. 603810600
18 www.climbingschool.cz
1.5.2 Poloautomatické jistící pomůcky pro práci s dvojitým lanem
obr. 29 – TRE Sirius (www.amazon.com ), jištění prvolezce A, jištění druholezce B (foto:R.Lienerth) výhody jištění TRE Sirius automatická blokace druholezce blokace prvolezce v případě pádu možnost slanění bez dodatečného sebezajištění možnost jištění dvou druholezců současně
nevýhody obtížnější manipulace na tuhých a silných lanech pouze statické jištění obtížné podávání lana prvolezci při odsednutí jednoho ddruholezce dochází k zablokování i druhého lana lana při trvalém zatížení mají tendenci prokluzovat
1.6 Slaňovací osma Slaňovací osma nebo také osmička, či slaňovací klíč je prostředek, který byl sestrojen za účelem slaňování, tedy sestupu po laně směrem dolů. Někteří lezci využívají osmu pro jištění. Z hlediska jištění můžeme osmu akceptovat v prostoru umělé stěny, maximálně při sportovním lezení a jištění TR. Současně však musíme počítat s tím, že její brzdné síly jsou velmi nízké. Zejména při jištění přímo do stanoviště a následném pádu bez postupového jištění je brzdná síla téměř nulová. Slaňovací osmy jsou vyráběny převážně z lehkých hliníkových slitin na bázi leteckého duralu. Statická nosnost osmy je od 30 - 50 kN.
obr. 30 – slaňovací osma (www.amazon.com ), A jištění lezce přes tělo, B spouštění lezce přes osmu ve stanovišti (foto: R. Lienerth)
©Radek Lienerth Tel. 603810600
19 www.climbingschool.cz
výhody jištění osmou plynulé dynamické jištění přes tělo jednoduché založení lana a jeho kontrola možná manipulace na tuhých a silných lanech slanění na dvojitém i jednoduchém laně
nevýhody nízké brzdné síly, nulová brzdná síla pádu při jištění přes stanoviště riziko zkřížení a vylomení zámku karabiny osmou neoddělení lan v průběhu slanění a jejich zamotání
1.7 Jistící pomůcky pro sólojištění Úvodem této části je třeba poznamenat, že ani sebelepší jistící pomůcka nic nemění na tom, že lezení sólo je výrazně rizikovější, než lezení v družtvu. Sólo lezec zodpovídá sám za sebe a musí být připraven řešit neočekávané situace bez cizí pomoci. Pro sólové výstupy bychom se vždy měli rozhodovat až po zvážení znalostí a dovedností. Motivací by nemělo být přelezení cesty sólo, ale především dobře si sólo zalézt a vychutnat. Systémů jištění sóla je několik typů. Zde se budeme zabývat sólovým lezením se spodním jištěním pomocí jistících pomůcek. Tento systém je založen na ukotvení konce lana ve stanovišti, nejlépe přes tlumicí zažízení (ideální KISA destička). Lano je za stanoviště vedeno do jistící pomůcky umístěné na úvazku lezce. Pramen lana vedoucí ke stanovišti lezec propíná do jistících bodů a volné lano si podává z batohu, nebo je má zavěšené ve smyčkách pod sebou. Po dokončení délky zbuduje lezec stanoviště, slaní zpět a pomocí lana opět dosáhne horního stanoviště. Každou délku tak vlastně musí absolvovat třikrát. Závěrem tohoto úvodu snad jednu z věcí, které by jste měli mít při sólu vždy na paměti: „Soloing is very serious byznys, because you can be seriously death“
obr. 31 - Rock exotica Solo Aid (www.amazon.com ) Jistící pomůcka, která se umisťuje mezi sedací a hrudní úvaz. Nevýhodou této pomůcky je stálé zasekávání lana při průchodu jistící pomůckou. Velmi nevypočitatelně se chová při pádech hlavou dolů. Jistící pomůcku je možné využít jako šplhací blokant. S pomůckou je možné jistit pouze na jednoduchém laně.
©Radek Lienerth Tel. 603810600
20 www.climbingschool.cz
obr. 32 Rock exotica Soloist (www.amazon.com ) Jistící pomůcka vycházející koncepčně ze Solo Aid. Celkově působí robustnějším dojmem. Opět se upíná mezi sedací a hrudní úvaz. Při umístění volného konce lana do batohu je bezproblémové samostatné odvíjení lana i při volném lezení. Velmi nevypočitatelně se chová při pádech hlavou dolů. Přes tuto jistící pomůcku je možné slanit, jako ji použít i jako šplhací blokant. S pomůckou je možné jistit pouze na jednoduchém laně.
obr. 33 – Wren industries Silent Partner Nejobjemnější, ale nejspolehlivější ze sólo jistících pomůcek. Silent partner je možné umístit pomocí dvou karabin s pojistkou zámku pouze do sedacího úvazu, nebo do vyvázání sedacího a hrudního úvazu. Přes jistící pomůcku je možné jistit i na dvojitém laně. Silent partner funguje spolehlivě bez ohledu na pozici těla v průběhu pádu. Jištěné sólo pomocí dobíracích destiček a upraveného Grigri záměrně neuvádíme přesto, že patří mezi nejčastěji užívané. Důvodem je zejména to, že tyto pomůcky nebyli pro tento účel sestrojeny a výrobce jejich použití touto formou nedoporučuje.
©Radek Lienerth Tel. 603810600
21 www.climbingschool.cz
2 Celkové hodnocení a doporučení jistících pomůcek 2.1 1.část A – ano lze
O – omezeně
N – nelze
jistící pomůcka
jištění prvolezce přes tělo
možnost jištění prvolezce přes stanoviště
jištění druholezce přes stanoviště
automatická blokace druholezce při jištění přes stanoviště
automatická dynamické blokace při jištění jištění prvolezce prvolezce
víc slanění možností brzdné síly jistící pomůcky
HMS
A
A
A
N
N
A
N
O
Stichtova brzda
A
O
N
N
N
A
N
A
ATC
A
O
N
N
N
A
N
A
kyblík SG A rock
O
N
N
N
A
N
A
ATC XP
A
O
N
N
N
A
A
A
SG Hornet
A
O
N
N
N
A
A
A
Trango Jaws
A
O
N
N
N
A
A
A
Simond Cube
A
O
N
N
N
A
A
A
Chuy Tube Kong
A
O
N
N
N
A
O
A
ABC tube
A
O
N
N
N
A
A
A
SGB II
A
O
N
N
N
A
A
A
DMM Bug
A
O
N
N
N
A
O
A
Variable controler Wild Coutry
A
O
N
N
N
A
O
A
Metolius BRD
A
O
N
N
N
A
O
A
Cassin Logic
O
N
N
N
N
N
N
N
Cassin O Logic Twin
O
N
N
N
A
N
O
Gigi Kong
N
A
A
N
A
N
O
O
©Radek Lienerth Tel. 603810600
22 www.climbingschool.cz
jistící pomůcka
jištění prvolezce přes tělo
možnost jištění prvolezce přes stanoviště
jištění druholezce přes stanoviště
automatická blokace druholezce při jištění přes stanoviště
automatická dynamické blokace při jištění jištění prvolezce prvolezce
víc slanění možností brzdné síly jistící pomůcky
Rescue plate Cassin
O
N
A
A
N
A
N
O
New Alp O Magic plate
N
A
A
N
A
N
O
Salewa Guide
O
N
A
A
N
A
N
A
Reverso PETZL
A
O
A
A
N
A
A
A
Reversino Petzl
A
O
A
A
N
A
A
A
Cassin Piu
A
A
A
N
A
N
A
Mammut Matrix
A
A
A
N
A
N
A
B52 trango Simond Toucan
O
A
A
N
A
A
A
A
A
A
N
A
N
A
BD ATC XP A
A
A
N
A
A
A
Lucky Globus
A
A
A
N
O
N
A
gri A
A
A
A
N
N
O
Trango Cinch
A
A
A
A
N
N
O
Faders SUM
A
A
A
A
N
N
O
Camp Yo- O Yo
N
N
A
N
N
O
TRE Sirius
A
A
A
A
N
N
A
Alptech ABS
A
A
A
A
A
N
N
Osma
A
N
N
N
A
N
A
Gri PETZL
©Radek Lienerth Tel. 603810600
23 www.climbingschool.cz
2.2 2.část A – ano lze Doporučené oblasti použití SC – sportovní lezení
O – omezeně
N – nelze
MPC – vícedélkové skalní lezení
MC – lezení v horských podmínkách včetně zimy
jistící pomůcka
práce na funkčnost na práce dvojitém laně tenkých lanech ½ a silných dvojče lanech
HMS
N
N
A
N
Vše
Stichtova brzda
A
A
A
N
SC
MPC
ATC
A
A
O
N
SC
MPC
kyblík SG rock
A
A
O
N
SC
MPC
ATC XP
A
A
O
N
SC
MPC,MC
SG Hornet
A
A
O
N
SC
MPC,MC
Trango Jaws
A
A
O
N
SC
MPC, MC
Simond Cube
A
A
A
N
SC
MC
Chuy Tube Kong A
A
O
N
SC
MPC,MC
ABC tube
A
A
A
N
SC
MC
SGB II
A
A
O
N
SC
MPC,MC
DMM Bug
A
A
N
N
SC
MPC
A
A
O
N
SC
MPC
Metolius BRD
A
A
O
N
SC
MPC
Cassin Logic
N
N
A
N
SC
Logic A
A
A
N
MPC
MC
A
A
A
A
MPC
MC
plate A
A
A
A
MPC
MC
Variable controler Coutry
Cassin Twin Gigi Kong Rescue Cassin
na využití nouzové šplhadlo
jako Hlavní oblast použití
doplňující oblasti použití
Wild
©Radek Lienerth Tel. 603810600
24 www.climbingschool.cz
jistící pomůcka
práce na funkčnost na práce dvojitém laně tenkých lanech ½ a silných dvojče lanech
na využití nouzové šplhadlo
jako Hlavní oblast použití
doplňující oblasti použití
New Alp Magic A plate
A
A
A
MPC
MC
Salewa Guide
A
A
A
A
MPC
MC
Reverso PETZL
A
O
O
A
MPC
MC
Reversino Petzl
A
A
N
A
MPC
MC
Cassin Piu
A
A
O
A
MPC
MC
Mammut Matrix
A
A
O
A
MPC
MC
B52 trango
A
O
A
A
MPC
MC
Simond Toucan
A
A
O
A
MPC
MC
BD ATC XP
A
A
O
A
MC
MPC, SC
Lucky Globus
A
A
O
A
MPC
MC
Gri gri PETZL
N
N
A
A
SC
Trango Cinch
N
N
A
A
SC
Faders SUM
N
N
O
A
SC
Camp Yo-Yo
N
N
A
N
SC
TRE Sirius
A
A
O
A
MPC
Alptech ABS
N
N
A
N
SC
Osma
N
N
A
N
SC
©Radek Lienerth Tel. 603810600
MC
25 www.climbingschool.cz
3 Závěrečné hodnocení a tip autorů Jako první hodnotíme pomůcky pro oblast sportovního lezení, tedy prostředí umělé stěny a zajištěných skalních oblastí s výškou do jedné lanové délky. Převládající jištění je vykonáváno převážně ze země, přes úvazek jističe a jedná se o jištění prvolezce, ale bez rizika dlouhých pádů, nebo jištění druholezce přes horní vratný bod (TR). Z našeho pohledu se jako nejvhodnější jeví ATC XP Black Diamond, Wild Coutry VCpro, Singingrock Hornet a Trango Jaws. Pro výuku je v této oblasti jednoznačně místo pro HMS. Z poloautomatických jistících prostředků je pak nejkladněji hodnoceno PETZL Grigri. I přes značnou oblíbenost autoři nedoporučují užití jistící osmy ani v této oblasti. Jako druhou oblast hodnotíme vícedélkové skalní a tradiční lezení. Jedná se o lezení, kdy výstup zahrnuje minimálně jednu délku a zpravidla je nezbytné dobrat spolulezce na vrcholu. Většinou výstup zahrnuje více délek a nezbytným se stává jištění spolulezce přes stanoviště. Vyjma extrémních případů se lezení odehrává za optimálních klimatických podmínek a lezci by neměli přijít do styku s mokrým, nebo namrzlým lanem v pravidelném a větším rozsahu. Jako nejvhodnější se nám pro toto použití jeví dvě řešení a to použití jedné jistící pomůcky na bázi ATC (ATC XP, Singingrock Hornet) a dobírací destičky jako záložního jistícího prostředku (Gigi Kong, Cassin Rescue plate, New Alp Magic). Druhým řešením je pak užití jedné univerzální jistící pomůcky. Nejvhodnější z univerzálních pomůcek se jeví Black Diamond ATC XP Guide a Simond Toucan, zejména pro možnost velmi snadného odblokování lana druholezci při zatížení. Z dalších pomůcek pak nejvíce můžeme doporučit Cassin Piu a z poloautomatických jistících pomůcek TRE Sirius (k jehož funkčnosti však máme výhrady). Pro výuku lezení tohoto druhu má opět nenahraditelnou funkci HMS, stejně jako jeho vysoká hodnota z hlediska kvalitního záložního jistícího prostředku. Třetí oblastí do níž se snažíme doporučit ideální jistící pomůcku je horské lezení. Jedná se o kombinaci požadavků vyslovených pro vícedélkové skalní a tradiční lezení, ale navíc je třeba zohlednit faktor často extrémního prostředí vyžadujícího plnou funkčnost jistící pomůcky i na mokrých a namrzlých lanech. Pro tuto oblast se nám jako nejvhodnější jeví užití jedné jistící pomůcky na bázi ATC (ATC XP, Singingrock Hornet) a univerzální jistící pomůcky (Black Diamond ATC XP Guide, Simond Toucan). Samozřejmostí pro pohyb v tomto prostředí je absolutně perfektní ovládání jištění pomocí HMS.
4 Závěr Autoři této publikace ji zpracovali podle svého nejlepšího svědomí, na základě vlastních a praktických zkušeností s uvedenými jistícími prostředky. Přesto bychom chtěli připomenout několik pravidel, která by mohla učinit vaše lezení bezpečnější.
1) Vždy zvažte a porovnejte náročnost výstupu, prostředí a úroveň své vlastní kondice a znalostí. 2) Veškerý materiál používejte tak jak to deklaruje jeho výrobce v návodu, který si před použitím důkladně prostudujte. 3) Lezení je rizikový sport s možností vážného úrazu, nebo smrti.
5 Literatura - Hill, P.,Johnston, S.: Manuál horolezce a horského vůdce, Ivo Železný, Praha, 2000 - Larcher, M., Zak, H.: Seiltechnik, OAV Innsbruck, 2. vydání,2004 - Lienerth, R., Bednařík, J.: Stanovení kritických hodnot jednotlivých metod jistícího stanoviště při vedení horolezeckého výstupu, http://www.climbingschool.cz/metodika.htm , 2005 - Procházka V. a kol.: Horolezectví, Olympia Praha, 1. přepracované vydání,1990 - Semmel Ch., Stoper D.: Sicherungsmethode, Panorama 2/05, str.59 -61,2005 - Schubert P.: Bezpečnost a riziko I, Freytag und Bernd, Praha, 1. vydání,2002 - Schubert P.: Bezpečnost a riziko II, Freytag und Bernd, Praha, 1. vydání,2002 - Schubert P.: Alpin Lehrplan Band – Sicherheit am Berg, BLV Munchen, 4. vydání,2003 - www.lanex.cz - www.petzl.com - www.sakal.stredozem.cz/metodika - www.singingrock.com - www.amazon.com - http://storrick.cnchost.com/VerticalDevicesPage/VerticalHome.shtml