- 1 - Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ

- 1 -

S Y R E N A

223

Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů

07-14

KARVINÁ

42 let KLUBU 1972 ÷ 2014

33 let SYRENY 1981 ÷ 2014

PodPRÁZDNINY zim

2011

2014

Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM SyrenaSTF-SČF 223 PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 Zásilka se známkou SO/1920 20 hal. poslaná z Louk nad Olzou (dnes Karviná-Louky) do Aussig (Ústí nad Labem) 28.VI.1920. Znárodněné rakouské razítko typ M 13z.

Je to původní, rakouské razítko znárodněné (vylámané německé texty) ŁĄKI, ŚLĄSK AUSTR. * LONKAU, ÖSTERR.SCHLES /b. Razítko v původní podobě používala pošta v letech 1918-1920. Razítko z té doby je hodnoceno 24 body (Monografie Díl 16/I, katal.č. 1290 /1a, typ M 13, str. 302). Naše ukázka má znárodněný typ razítka M 13z ŁĄKI, ŚLĄSK …..* LONKAU…..SCHLES./b, katal.č.1290/1a. Datum na můstku razítka je 28.VI.20 XII-. Zásilka je poslána do Ústí nad Labem v Čechách. Frankatura známkou 20 hal., Pofis č. SO 6 (modrozelená, přetisk černý).

Syrena 223

- 3 Na předcházející straně dole je zásilka poslaná z Louk nad Olzou do Vídně, razítko je původní, rakouské, s rozlišením „b“ s datem -8.XI.11.XII-. Zásilka je s opravenou adresou adresátky. Zásilka na předcházející straně nahoře má zřetelné razítko s datem 28.VI.20. XII-.V textu je datum 26.VI.1920. Louky původně patřily po rozpadu Rakousko-Uherska Polsku. V době Šnejdárkova tažení od 25.1.1919 zde byla provozována jen československá pošta. I po stažení čs.vojsk z Polska k 25.2.1919 byla pošta v Loukách pod československou poštou. Louky totiž ležely v tzv. „bezprizorním území mezi dvěma liniemi“ a pro plebiscit to muselo být určeno, komu to patří (viz Filatelie č.9/1985, autor Dr.Gebauer). Území mezi demarkačními liniemi z 26.2.1919 i po opuštění československými vojsky bylo připojeno k ČSR od 4.2.1920.To však nemělo vliv na to, že pošta v Loukách byla pod československou správou již od 23.1. 1919 (Monografie Díl 5, str.9 a 247) až do obsazení Louk Polskem 1.října 1938. Louky byly v r.1938 obsazeny polským vojskem hned první den polského záboru jako Český Těšín. Proto podle naší ukázky se znárodněným rakouským razítkem na předcházející straně nahoře, byly na poště používány československé známky s přetiskem SO/1920 a znárodněné rakouské razítko s vylámaným německým textem. Přesné datum, od kdy by zodpověděly jen další nálezy zásilek z této pošty. Tarif za pohled k datu expedice zásilky (28.6.1920) ve vnitrostátní poštovní přepravě byl ve výši 20 hal. Vadou této zásilky je to, že horní část známky, je ohnuta do přední strany pohledu. Pošta v době Rakouska používala jen razítko typ G 117 (od r.1899) a následně razítko typ G 139 s rozlišením „a“, „b“ (od r.1908). Z toho jen razítko s rozlišením „b“ bylo znárodněno. Za obě ukázky děkujeme MUDr. Adriánowi Jungovi. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************

Zásilka poslaná z Okresního hejtmanství ve Frýdku 8.XI.1923 s doplatným za doručení soukromé osobě. Zásilka poslaná Okresním hejtmanstvím ve Frýdku na soukromou osobu do Janovic. Janovice leží východně asi 3 km od Bašky a Pržna. Doruční pošta byla v Bašce. Jelikož má zásilka razítko „Podrobeno poštovnému / věc služby“ vybrala pošta v Bašce od adresátky 1 Kč a na zásilku nalepila

Syrena 223

- 4 doplatní známku 100 haléřů jako doručné za soukromou zásilku. Je to přetisk DOPLATIT 100/120 na známce Hradčany 120 hal. Pofis DL č.25 šedá, neperforovaná. Razítko pošty BAŠKA /a/* Č.S.P.* s datem na můstku razítka 8.XI.23. Razítko má katalogové číslo 25/2, typ M 41, známá doba použití razítka 1921-1939 (Monografie Díl 17/I str.93). Expediční razítko pošty FRÝDEK 1/c/* Č.S.P. * s datem na můstku razítka 8-XI 23-18. Katalogové číslo 535/1, typ M 41. Razítko bylo v použití od 1920-1925 (Monografie Díl 17/I str. 199). Ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************

Ještě k razítkům institucí v Militärgeneralgouvernements Polen (M.G.G.) ze Syreny č. 219 s expedičními razítky K.u.k. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN.

Nahoře jsou dvě verze téhož razítka a sice, trojřádkové: INVIGILIERUNGSZENTRALE /beim / K.u.k. Gendarmeriekommando des M.G.G. in Polen (otisk vlevo) a kulaté se stejným textem, ale bez toho „in“. Obě razítka jsou na zásilku otištěna v červené barvě. (Český volný překlad: Ústředna

Syrena 223

- 5 ochrany při K.u.K. Velitelství vojenské policie okupační administrace v Polsku (M.G.G.) (Invigilierung = chránit, bránit). Expediční razítko K.u.k.ETAPPENPOSTAMT LUBLIN, datum na můstku razítka ?? VII.16. (razítko ze Syreny č.202 str.2 číslo 66). Zásilka je poslána do Oberhäuser p. Berlau (Rohy, pošta Brloh (okres Třebíč, kraj Vysočina u Velkého Meziříčí). Dnes je již problém u některých malých obcí podle dřívějšího, německého názvu správně určit současný český název. Zásilka na předcházející straně dole má elipsovité razítko, otisk fialový: K.u.k. Gendarmeriekommando des Militärgeneralgouvernements Polen (K.u.k.Velitelství vojenské policie okupační administrace v Polsku). Expediční razítko je opět č.66 ze Syreny č.202, str.2. K.u.k. ETAPPENPOSTAMT LUBLIN. Zásilka je poslaná do Prahy-Královské Vinohrady. Datum na můstku expedičního razítka je 11.II.16. Za obě doplňující ukázky k článku v Syreně č. 219 děkujeme kolegovi Andrzejowi KLAMUTOWI ************************************************************************************

Ještě k rakouským zásilkám s razítkem pro doporučené zásilky „RNr“ (katal. č. 3051, typ A 54, Monografie Díl 14 str. 365). V Monografii je napsáno: V roce 1883 byl na základě dohod Světového poštovního spolku zaveden jak pro vnitřní, tak pro mezinárodní poštovní styk nový typ rekomandačních razítek, který spočíval v pouhém písmenu „R“ nebo „RNr“. Razítka tohoto typu (A 54) byla přidělena v té době jen poměrně nevelkému počtu poštovních úřadů. Ani jejich používání netrvalo dlouho, neboť je za několik let nahradily rekomandační nálepky…. V Syreně jsme zatím publikovali zásilky s razítkem „RNr“ a „RNo“ : - v č. 173 na str. 40 to byla zásilka poslaná z pošty Těšín do Jablunkova z 12.12.1883. - v č. 176 na str. 15 to byla zásilka z pošty Złoczów do Lwowa z 29.3.1886, - v č. 193 na str. 40 to byla zásilka z pošty Biała do Benátek v Itálii z 20.3.1883, - v č. 219 na str. 3 to byla zásilka z EPA Piotrków do Częstochowé z 14.VIII.1915, - v č. 219 na str. 10 to byla zásilka z Etappenpost –u Telegraphenamt Lublin do Vídně z 31.XII.1917. Krátké použití razítka platilo pro běžné pošty, ale již na zásilkách z EPA a FPA se jednalo o použití v období I. světové války v roce 1915 a jak uvidíme dokonce v první polovině r. 1918.

Syrena 223

- 6 Na předcházející straně dole je doporučená zásilka poslaná z EPA Dąbrowa in Polen do Vídně. Expediční razítka K.u.k. ETAPPENPOSTAMT DĄBROWA in POLEN / b s datem 31.VII.15. (reprodukce razítka s jiným datem je vlevo). EPA měla ještě razítka No s rozlišením a, c, d, f. Na zásilce je otištěno R-razítko „R “ (otisk černý) a ručně dopsáno modrou pastelkou podací číslo zásilky (1880). Pod frankaturou zásilky je otisk cenzurního, 3-řádkového razítka (červené) „K.u.k. Kreiskommando / DOMBROWA / Zensurstelle“. Frankatura zásilky je známkami K.u.k. RakouskoUherské polní pošty z let 1915-1917 Zu: č. 23A, 25A, 26A a 31A (2 x 2 hal. modrá, 5 hal. zelená, 6 hal. šedočerná a 20 hal. hnědá). Celkem frankatura 35 hal. Tarif ve styku s Rakouskem za dopis do 20 g byl 15 hal., příplatek Doporučeně 20 hal. Celkem tarif 35 hal.

Zásilka poslaná doporučeně opět do Vídně. Expediční razítko K.u.K. ETAPPENPOSTAMT OSTROWIEC / b s datem na můstku razítka 28.IV.18. (reprodukce razítka s jiným datem je vlevo). EPA měla ještě další razítka a sice bez rozlišení a s rozlišením „a“ a „d“. Rrazítko „RNo“ s ručně dopsaným podacím číslem zásilky hnědou pastelkou (1703). Podél levého okraje zásilky je otisk dvouřádkového, služebního razítka EPA „K.u.k. Etappenpost – und Telegraphenamt / OSTROWIEC“. Otisk razítka je ve světle fialové barvě. Na přední straně zásilky je nalepena známka vydání K.u.K.FELDPOST. Vydání z let 1917-1918 císař Karel I., nominál 10 hal. (Zu:č.58 A, červenohnědá). Zbytek frankatury zásilky je na její zadní straně, kde jsou nalepeny dvě známky této série, nominál po 20 hal. (Zu:č.61 A, fialově hnědá). Frankatura zásilky celkem 50 hal. Tarif za zásilku váhy 20-250 g činil ke dni expedice zásilky 25 hal., příplatek Doporučeně 20 hal., tarif celkem 45 hal. Zásilka je tedy o 5 hal. proti tarifu přeplacena. (Viz „Tarify za poštovní zásilky v GGW 1915-1918“, J.Dudziński a S.Żółkiewski „Organizacja poczt okupacyjnych na Ziemiach Polskich 1914-1918“, str.67. Ze stejné publikace jsou i zde publikovaná razítka EPA).

Syrena 223

- 7 Vlevo je zadní strana zásilky poslané z EPA Ostrowiec do Vídně 28.IV.1918. Na zadní straně je mimo adresy odesilatele a zbytku frankatury zásilky ještě jeden otisk služebního, dvouřádkového razítka EPA (stejné jak na přední straně zásilky).

Služební, doporučená zásilka poslaná z EPA TOMASZÓW do Vídně. Zásilka je bez frankatury známkami (služební zásilka). Svědčí o tom otisk jednořádkového razítka, otisk světle fialový, v levém dolním rohu „Portofreie-Dienstsache.“ Pod tímto razítkem je další, jednořádkové razítko „Rekommandiert.“ Označující zásilku jako Doporučenou. Nad razítky v levém dolním rohu zásilky je otisk R-razítka „RNo“ s ručně dopsaným podacím číslem zásilky (2147-modrou pastelkou). Odesilatel zásilky je označen dvouřádkovým, fialovým razítkem v levém horním rohu zásilky: „Liguidatur des / K.u.k. Kreiskommandos Tomaszów“. Expediční razítko je od EPA Tomaszów: K.u.K. ETAPPENPOSTAMT TOMASZÓW s datem na můstku razítka 17.VIII.16. Za tyto tři ukázky zásilek děkujeme kolegovi Andrzejowi KLAMUTOWI. Další dvě doporučené zásilky s R-razítky „RNo“ nám poslal kolega Mgr. Janusz MANTERYS. Zásilku na následující straně nahoře posílá C.k. účetní Velitelství 18.divize pěchoty (Liquidierender Rachnungsfűhrer / K.u.k. Infanteriedivisionskmdo) – fialové, dvouřádkové razítko vlevo nahoře.

Syrena 223

- 8 -

Expediční razítko je od FPA „K.u.K. FELDPOSTAMT /613“ s datem na můstku razítka -3.III.18. Zásilka je poslána do Prahy IV (Prag IV) - napsáno modrou pastelkou ručně. Zbytek adresy nad Prag IV. je napsán dosti nečitelně tužkou. Pod adresou je fialové, jednořádkové razítko K.u.k. Felpost Nr….. Číslo je zaškrtáno modrou pastelkou. V levém dolním rohu obálky je ručně, červeně napsáno „rec“ (doporučeně), dále je tam otisk R-razítka „RNo“ a ručně tužkou dopsáno číslo zásilky (182). FPA 613 byla k datu expedice zásilky v severní Itálii. 18 ID tehdy bojovala východně od Col del Rosso, hora v Dolomitech v jižním Tyrolsku (bitva u Vittorio Veneto, provincie Trevisa).

Další, doporučená zásilka je s expedičním razítkem FPA „K.u.K.FELDPOSTAMT / b /224“ s da-

Syrena 223

- 9 tem na můstku razítka -9.II.18. FPA 224 obsluhovala k datu expedice zásilky Festungskommando Trient (dnes Trento v severní Itálii). V místě pro odesilatele v levém horním rohu zásilky je otisk červeného, dvouřádkového razítka „K.u.K. PERSONALSAMMELSTATION / Exh. No 1336/I 1 akt Big. Zásilka je adresována na „Kuk Arb. Sam. Kader / Prag IV“. V levém dolním rohu jsou dva otisky jednořádkových razítek (otisky červené) : „Rekommandiert“ ( Doporučeně, v obdélníkovém rámečku) a razítko „Portofreie Dienstsache“ označující, že se jedná o služební zásilku osvobozenou od poštovného. Proto i tato zásilka není vyplacena známkami. Nad razítky je R-razítko „RNo“ s ručně dopsaným číslem zásilky modrou pastelkou (1667). Jak již bylo výše uvedeno, naše Monografie Díl 14 vede Rrazítko jen s Nr jako typ A 54 (na reprodukci vlevo jako rakouský Typ III c 2). Rakouská literatura pojednávající o označování doporučených zásilek vede R-razítko s Nr jako Typ III c 2 a R-razítko s No jako Typ III c 1. Toto R-razítko (Typ III c 1) se objevuje až u doporučených zásilek EPA z Typ III c 1 Typ III c 2 let 1915-1918 (viz dnešní Syrena). U zásilek běžných pošt z let 1883-1886 je R-razítko s Nr (Typ III c 2), v Monografii Díl 14 označované jako Typ A 54. Typ R-razítka v rakouské literatuře označovaný jako Typ III c 1 naše Monografie Díl 14 nevede. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************

Poštovní agentura pošty Komorní Lhotka v době německé okupace 1939-1945. Přehled ostatních razítek pošty od jejího vzniku do r. 1946. Pošta byla v obci od 28.10.1869. Za Rakouska se obec jmenovala Cameral Ellgoth. Za Rakouska používala dvě expediční razítka a sice: - Typ E 71 CAMERAL ELLGOTH, razítko jednookruhové s datem (den/ měsíc/rok) uprostřed razítka. Razítko má průměr 17 mm. Mgr. Manterys uvádí jemu známé používání tohoto razítka od r.1869 do 6.1.1886. Reprodukce razítka s tímto datem je vlevo. Razítko je známé v barvě černé od r. 1869 a modré od r. 1874. Toto razítko je známé i se scházejícím rokem uprostřed. Proč byl údaj roku z razítka odstraněn není známo. - Typ E 76, CAMERAL ELLGOTH, razítko je rovněž jednookruhové, s datem uprostřed (den / měsíc / rok). Reprodukce razítka s datem 29.12.1918 je vlevo. Razítko má větší průměr (24 mm). Mgr. Manterys uvádí jemu známé používání razítka v období 1890 až 23.4.1920. Používala je polská i československá pošta v době, kdy byla pošta spravována na jejich území. Pod správou československé pošty používala pošta tato expediční razítka: - původní rakouské razítko E 76. Publikovali jsme s ním peněžní poukázku na 12 korun a 95 hal. poslaných do Vídně (Syrena 128/str.15) a peněžní poukázku na 16 korun a 75 hal. poslaných do Gratz (Syrena 167/str.41). Obě poukázky byly s datem 29.12.1918. Jedna měla podací číslo 55 a druhá podací číslo 57. Byly tedy odeslány spolu jedním odesilatelem. Co bylo zásilkou pod podacím číslem 56 se již nedovíme, asi nějaká jinde posílaná peněžní poukázka. Obě peněžní poukázky mají otisk okresního razítka pošty v Komorní Lhotce XI/24. S razítkem E 76 jsme publikovali ještě v Syreně č.99 na str.20 zásilku poslanou do Jablunkova. - Typ M 44, KOMORNÍ LHOTA * LIGOTKA KAMERALNA *Č.S.P. /a, známá doba používání (1920-1925). - Typ M 41, KOMORNÍ LHOTA * Č.S.P.*/b, Známá doba používání 1921-1925, - Typ M 45, KOMORNÍ LHOTKA ***/a nebo b, známá doba použití 1925-1938, - Typ M 50, KOMORNÍ LHOTKA * KAMERALNA LIGOTKA * /a nebo b, doba použití druhá polovina r. 1938. Obec měla v r. 1921 při sčítání 1052 obyvatel (v tom Češi 175, Poláci 755, V roce 1930 měla obec 1066 obyvatel, k české národnosti se hlásilo 370, k polské 605 a k německé 31, zbytek ostatní. 5. října 1938 byla obec obsazena polským vojskem, Začalo se na poště používat polské razítko LIGOTKA KAMERALNA *a*. Zásilku s tímto razítkem jsme publikovali v Syreně č. 185 /str. 32.

Syrena 223

- 10 s datem 20 VI 39-15, Jednalo se o pohled poslaný do Varšavy. Ačkoliv na české poště před polským záborem používali dvě razítka typu M 50 (rozlišení „a“ a „b“), polská pošta používala jen jedno razítko, s rozlišením „a“. Polská literatura (Filatelistyka č.6 z r.1999 str.256) publikovala i polské R-razítko, ale jen jeho samotný otisk, ne celou doporučenou zásilku. Proto dosud stále čekáme, že se doporučená zásilka s R-razítkem Ligotka Kameralna najde.Zatím je to jen zbožné přání,

Zásilka poslaná na korespondenčním lístku do Moravské Ostravy (tehdy již Protektorát). Expediční razítka LIGOTKA KAMERALNA *a* s datem na můstku razítka -1 VII 39-16.

Syrena 223

- 11 Již první den války mezi Polskem a Německem byla pošta v Komorní Lhotce zabrána Německem a připojena k Velkoněmecké Říši jakož i celá část Těšínského Slezska (česká i polská). Obec dostala německý název KAMERAL ELLGOTH (OBERSCHLESIEN). Po záboru obce používala pošta obdélníkové razítko, jeho reprodukce je nahoře. Na předcházející straně je zásilka s tímto razítkem. Datum v textu je 25.XI.1939. Pošta měla k tomu razítku připojovat datum, a to datumovkou nebo ručním vepsáním data. U zásilek s tímto razítkem jsem to dosud neviděl a toto mi potvrdili i jiní sběratelé. Když nebylo na zásilce datum v textu nebo příchozí razítko pošty adresáta, je nemožné zjistit datum expedice zásilky z pošty. S provizorním razítkem jsme v Syreně dosud

publikovali jen výstřižek ze zásilky (Syrena č.160/str.14). Omylem jsme to tam označili jako poštovnu!). Obdélník razítka má rozměr 44x15 mm. Výše je doporučená zásilka poslaná do Frýdku (Protektorát) s provizorním razítkem pošty. Frankatura známkami prezident Hindenburg 30 a 12 Fen. Zásilka má sice provizorní expediční razítko, ale již definitivní R-nálepku. R a rámeček cihlově červený, potisk černý Kameral Ellgoth / űber Teschen (Oberschles) / 046. Datum expedice zásilky nelze zjistit. Na zásilce není datum podání zásilky. Provizorní razítka byla na poště používána do doby, než bylo na poštu dodáno definitivní, dvoukruhové, kovové razítko KAMERAL ELLGOTH / a /űber Teschen (Oberschles). Hans-Curt Graf von Sponeck je ve své práci uvádí s datem 08.10.43.-18 (viz reprodukce nahoře), ale razítko bylo na poštu dodáno určitě dříve, nejpozději během r. 1940.

Syrena 223

- 12 -

Doporučená zásilka poslaná do Prahy 14.2.1944. Zásilka má již definitivní razítka pošty včetně definitivní R-nálepky pošty. Frankatura je čtveřicí německých známek (Deutsches Reich), vydání ke 100. výročí narození Roberta Kocha. Mi:č.864. Hezká frankatura rohovým čtyřblokem známek. Zásilky s ostatními razítky Komorní Lhotky - razítka rakouská.

Zpětný recepis s razítkem CAMERAL ELLGOTH s datem 8.9.1882, razítko typ E 71.

Syrena 223

- 13 -

Zásilka s razítkem CAMERAL ELLGOTH typ E 71, otisk v modré barvě. Podle Monografie Díl 13 str. 174 má být použití razítka v modré barvě od r. 1874, Nahoře je ale ukázka z 2.8.1870 !

Korespondenční lístek s razítkem CAMERAL ELLGOTH typ E 76 poslaná do KLOSTERNEUBURGU 28.8.1892. Zásilky s československými razítky 1920-1938. Na následující straně je přední a zadní strana ústřižku z peněžní poukázky poslané z Komorní Lhotky do Mírova. Přední strana ústřižku se třemi známkami série Hradčany, stříhané, s přetiskem SO/1920. Známky katal. č. Pofis SO 17, 100 hal. (hnědá, přetisk černý). Expediční razítka typ M44 KOMORNÍ LHO-

Syrena 223

- 14 TA * LIGOTKA KAMERALNA * Č.S.P.* /a., datum na můstku razítek 8.VIII. 20-6. Razítko bylo na poště používáno v období 1920-1925. Porto za zásilku je 300 hal., hradil odesilatel. Na zadní straně ústřižku jsou nalepeny dvě doplatní známky nominální hodnoty 15 hal., katal. č. Pofis DL3 (hnědoolivová). Jedná se o poplatek za doručení, hradí adresát. Doruční pošta, otisk razítka jednookruhového, německo-českého, ještě porakouského, MŰRAU / MIROV s datem 11/8/ 20. Razítko je rakouské, typ E 171, na poště používáno od r. 1893. Razítko po r. 1918 používala ještě i Československá pošta, čehož je jeho otisk na ústřižku důkazem. Druhým razítkem používaným v ČSR (1921-1925) bylo razítko typ M 41 KOMORNÍ LHOTA * Č.S.P.* /b. Toto razítko na zásilce se nám Bohužel nepodařilo zajistit, nikdo je totiž ze známých kolegů nemá. Budeme proto rádi, když takovou zásilku někdo má, že nám ji pošle.

Třetím razítkem používaným v ČSR (1925-1938) bylo razítko typ M 45 KOMORNÍ LHOTKA /***/ s rozlišením „a“ (nahoře), s datem na můstku razítka 18.VII.31-15. Posláno do Jestřebí na Moravě ) okres Šumperk, JZ od Zábřehu). Toto razítko bylo ve stejné době používáno na poště v Komorní Lhotce i s rozlišením „b“. Ukázka je na následující straně nahoře. Razítko KOMORNÍ LHOTKA / *** / b s datem na můstku razítka 10 VIII 30 I 6. Zásilka byla poslána do Fryštáku, kde dorazila ve stejný den , příchozí razítko pošty FRYŠTÁK / *** / b. Jako nedoručitelná (adresát neznámý), byla vrácena zpět do Komorní Lhotky.

Syrena 223

- 15 Otisk průchozího razítka pošty OLOMOUC 1 / * Č.S.P. * /4a s datem 14 VIII 30 12.

Posledním meziválečným razítkem pošty Komorní Lhotka z meziválečného období (druhá polovina r. 1938 do obsazení Polskem) je razítko Typu M 50. Bylo s rozlišením „a“ a „b“. Razítko s rozlišením „b“ je vlevo na výstřižku. KOMORNÍ LHOTKA * KAMERALNA LIGOTKA * / b s datem na můstku razítka -2 X 38-17 je vlevo. I toto razítko na zásilce byl problém sehnat. Nakonec jsme se museli spokojit s otiskem razítka alespoň v této podobě. Je to dodatečný výtvor toho, kdo měl k odevzdaným razítkům typu M 50 přístup a udělal tyto otisky na obálkách bez adresy jen s nalepenou známkou 20 hal. státní znak. Razítka typu M 50 byla používána na poštách asi jen něco málo přes 4 měsíce (do obsazení Polskem). Zvláště pak u malých pošt se zásilek s těmito razítky mnoho nezachovalo. Poštovní úřad byl zabrán Polskem 5. října 1938. Po osvobození v roce 1945 byla pošta opět v Československu. Razítka z období okupace se nehodila k používání na poště a na řadu přišla zase razítka provizorní. Provizorní razítka po osvobození byla na poště Komorní Lhotka používána dvě. Jedno s datem na můstku razítka 1945, druhé s datem 1946. Ukázky zásilek s oběma razítky jsou na následující straně. Nahoře je to razítko KOMORNÍ LHOTKA / *** / 1945, dole pak razítko KOMORNÍ LHOTKA / *** / 1946. Zásilka s rokem 1945 na můstku je poslána do Ostravy-Vítkovic na soukromou osobu, a proto je vyplacena známkou 60 hal. (tarif za pohled v době expedice zásilky ve vnitrostátní poštovní přepravě). Zásilka s rokem 1946 na můstku je služební zásilkou, proto není vyplacena známkami. Je označena dvouřádkovým razítkem VĚC ÚŘEDNÍ / PORTA PROSTÁ. Zásilka je poslána na Místní národní výbor města Moravská Ostrava. Během roku 1946 byla na poštu dodána již definitivní, kovová, československá razítka. Adresa na obálce je psána na německém (možná i polském psacím stroji). Svědčí o tom to, že v adrese musely být v textu doplněny čárky a háčky, které v němčině ale i v polštině nejsou. Spíše to byl ale stroj německý.

Syrena 223

- 16 -

Za použité ukázky v tomto článku děkujeme MUDr. Adriánovi JUNGOWI, Dr. Petrovi GEBAUEROVI, Mgr.ing. Karolowi MICZOWI a ing. Janu KYPASTOVI. Použitá literatura: Monografie čs.známek, časopis Filatelista, publikace „Poczta na Śląsku Cieszyńskim do 1918 roku, stemple pocztowe i cenzury“ Pro Syrenu jako přehled razítek používaný touto poštou připravil ing. Jiří Jan KRÁL ************************************************************************************

Syrena 223

- 17 Tisková zkouška známky katal.č.Fischer 267, hnědá barva, série 20. let od zapojení Legionů do bojů. Dvouznámková série perforovaných známek byla vydána 6.VIII. (30gr.) a 1.X.(25gr.) 1934. jedná se o známky nominální hodnoty 25gr. (modrá) a 30 gr. (černohnědá). Papír bílý, střední, hladký, lep bílý, perforace řádková Zř. 11 až 12½. Tisk byl proveden 4-sektorovými tiskovými formami v PA o 70 kusů známek (7x10). Rotační ocelotisk P.W.P.W. Známka byla původně vydána jako 30 grošová, ale protože právě dne 1.X.1934 došlo ke snížení tarifu, byla vydána nová známka o nominální hodnotě 25 gr. Na známce je maršálek Józef Piłsudski, pod ním je polský orel na snítce vavřínu. Známku navrhl R. Kleczewski, rytina M. R. Polak. Na 45. známkovém poli PA je skvrna na tváři Piłsudského. Není to v celém nákladu, ale jen v jeho části. Skvrna mohla vzniknout poškozením tiskové desky, ale také v důsledku přechodného vniknutí nějaké nečistoty mezi desku a potiskovaný papír. Má to snad někdo, ozvěte se!Katalog Fischer chybotisk známky neuvádí, jen Monografie. Normální známky vydání jsou známy o perforaci: 25 gr. Zř. 11½ a 11½ : 12½. 30 gr. Zř. 11 : 11½, 11½, 12 a 12½ : 11½. Náklad známky není uveden, jen výše objednávky v tiskárně: Nominál 25 gr. 3,003 tisíc kusů a nominál 30 gr. 4,263 tisíc kusů. Platnost známek skončila 15.11.1937. Katalog Fischer / 2014 uvádí známou tiskovou zkoušku známky 30 gr. v barvě hnědé (makulatura) a oceňuje ji na 1.400 zł. (asi 9.000 Kč). Známka na ukázce je zkoušena polským znalcem. Grzegorz BARGIEŁ ************************************************************************************

Padělek ke škodě pošty, nominál 25 gr. známky Fischer č. 255 vydání z r. 1932-1933. Normální známky byly vydány v rámci série Fi : č. 251 ÷ 257 v letech 1932-1933. Známky této série nominální hodnota 25 gr. a 30 gr. byly padělány, a to ke škodě pošty. Padělek známky 25 gr. je na ukázce vlevo. Normální známka 25 gr. (ne padělek) byla vytištěna v mnohamilionových nákladech v letech 1932-1935 (více jak 83 mil. kusů). byla ve své době spolu s nominální hodnotou 30 gr. nejčastěji používanou známkou na korespondenci. Proto byla také padělána. Padělek je snadno poznatelný. Zatím, co normální známky jsou na papíru s vodním znakem (Poštovní trubky I), padělky jsou bez vodního znaku. Známka 25 gr. je navíc nižší o 1 mm a je perforována řádkově (Zř. 11). Známka 30 gr. je s perforací Zř. 13 a má určité nedokonalosti v kresbě známky. Originály jsou perforovány perforací rámcovou na rozdíl od padělků perforovaných perforací řádkovou. Platnost známky 25 gr. skončila 1.6.1936. Platnost známky 30 gr. skončila již 1.2.1935. O padělku známek 25 a 30 gr. se zmiňuje jen Polská Monografie díl I. z r. 1960. Katalog Fischer se o padělku ke škodě pošty nezmiňuje. Má někdo padělek 30 gr.? nebo dokonce padělky známek na korespondenci ? Grzegorz BARGIEŁ **********************************************************************************

Silný posun vodorovné perforace znáky Fi: č. 527, vydání 6-letý plán z 20.VII.1950. Známka byla vytištěna ocelotiskem P.W.P.W. na bezdřevém, bílém papíru. Byla ve dvou odstínech barvy: světle morá (z tiskového válce č. 1 a č. 2) a šedě modrá, tmavá (z tiskového válce č. 3, 4 a 5). Návrh známky W. Zakrzewski, rytina M. R. Polak. Kresba známek z válce 1 a 2 se liší v drobnostech

Syrena 223

- 18 od kresby známek tištěných válcem 3, 4 a 5. Náklad první barevné varianty je 29,790 tis.kusů, náklad druhé barevné varianty je 39.577 tisíc kusů. Po měnové reformě z 28.X.1950 byla část nákladu známek opatřena přetiskem GROSZY. Z odchylek tisku a perforace těchto známek katalog Fischer uvádí a oceňuje: - Fi:527 nz – oboustranný tisk známky i na lepu známky 400 zł. za kus verze perforovaná, neperforovaná verze 550 zł. za kus, - Fi:527 s – neperforovaná ze tří stran, 400 zł. za kus, - Fi:527 MK - dvojitý otisk, 80 zł. za kus, - Fi:527 t - tisk na nastavovaném papíru (ocenění uvedeno jako -„- , čili cena záliby). O silném posunu vodorovné perforace známky na naší ukázce vlevo se katalog ani literatura nezmiňuje. Přesto i tato známka jistě zaujme každého specialistu a zatraktivní jeho exponát známek Polska. Grzegorz BARGIEŁ ************************************************************************************

Tiskové zkoušky některých polských známek vydaných v letech 1948-1949. 1. tisková zkouška známky Fi: č. 460, vydání z 22.6.1948 ze série „Svátek moře“. Známka z 3-známkové série, nominální hodnota 15 zł. Tisková zkouška Fi: č. 460, neperforovaná, papír střední, hladký, bez lepu, zkoušeno SCHMUTZ, barva hnědá. Katalog Fischer ale uvádí zkoušku tisku jako jediné nominální hodnoty ze série - Fi: č. 460 P1, ale barva černá s lepem.Tuto oceňuje na 4.000 zł. Monografie polských známek II. díl z r. 1960 uvádí u známek 6 zł., 15 zł. a 35 zł i jiné tiskové zkoušky a i v jiných barvách. U známky 15 zł. mimo jiné i tiskovou zkoušku barvy tmavě hnědé. Znalec se asi nemýlí! 2. tisková zkouška známky Fi: č. 467, vydání z 1.9.1948, vydání „Trasa Východ-Západ ve Varšavě“. Známka nominální hodnoty 15 zł. s doplatkem 5 zł. na znovu vybudování Varšavy. Tisková zkouška Fi: č. 467 P1, neperforovaná s lepem, barva černá, katalog známku oceňuje na 1.500 zł. Zde se údaj shoduje s označení známky znalcem: Fi: č. 467, papír hrubý, bílý, lep lesklý, bezbarvý, barva černá. Zkoušeno SCHMUTZ. Normální známka byla vytištěna rotačním hlubotiskem Národní tiskárny v Krakově, papír bezdřevý, bílý. Perforace je řádková, Zř. 10¾ nebo Zř. 11. Tiskový arch byl o 100 kusech známek (10x10) s počítadlem na horním i dolním okraji a s označením tiskového válce pod 91. a 100. známkovým polem. První tři náklady (Náklad 1 W.I. až III. nebyly přijaty). Realizován byl až N.1.W.IV., objednávka z 24.,26.8.1948 ve výši 44.791 archů = 4,476.100 kusů známek. Po měnové reformě z 28.X.1950 byl zbytek nespotřebovaných známek přetištěn přetiskem GROSZY.

Syrena 223

- 19 3.tisková zkouška známky Fi: č. 494, 15 zł., vydání z 31.5.1949 „VIII.Kongres odborů“ Normální známka je z 3známkové série, zelená, nominální hodnota 15 zł. Tiskovou zkoušku vede katalog Fischer jako Fi: č. 494 P1, neperforovanou, s lepem, barva černá. Oceňuje ji na 1500 zł. (něco přes 10.000 Kč). Tisková zkouška vlevo je označena znalcem, FISCHER jako Fi: č. 494, papír hrubý, hladký, lep lesklý, bezbarvý, barva černá. Normální známka byla vydána v nákladu 509,6 tis. kusů. Nespotřebované zásoby známek byly po měnové reformě z 28.X.1950 opatřeny přetiskem GROSZY. I zde se popis tiskové zkoušky shoduje na katalog Fischer. 4. tisková zkouška známky Fi: č. 500, 80 zł., vydání z 10.10.1949, vydání k 75. výročí UPU.

Normální 3-známková série byla vytištěna ocelotiskem P.W.P.W. Papír bezdřevý, bílý. Perforace rámcová ZR 12¾ : 12½. Tisk 2-sektorovými válci v arších po 100 kusů známek (10x10). Normální známka je zelená, nominál 80 zł. Návrh známek Ryszard Kleczewski. Známku 80 zł. vyryl M. R. Polak. Známka byla provedena jako tisková zkouška v pěti barevných provedeních: P1: neperforovaná, šedě modrozelená, P2: neperforovaná, modrošedá, P3: neperforovaná, hnědofialová, P4: neperforovaná, červená, P5: neperforovaná, šedohnědá. Tiskové zkoušky (všechny) označuje katalog Fischer oceněním s označením (-„-), čili cena záliby. Naše ukázka je zkoušená znalcem Schmutzem, neperforovaná, barevná varianta modrošedá, papír střední, hladký, lep lesklý, bezbarvý. Normální známky byly vydány v počtu 500.000 kusů sérií. V době měnové reformy 28.10.1950 byl přetištěn zbytek nespotřebovaných známek této série přetiskem Groszy. Tiskové zkoušky polských známek z té doby nejsou levné. Mnohé tiskové zkoušky jsou v katalogu Fischer vysoce cenově ohodnoceny. Svědčí to o jejich vzácném výskytu. Naše dnešní ukázky jsou od Mgr. ing. Karola MICZE. Článek pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************

Silný posun světle hnědé barvy vpravo a nahoru u známky nominální hodnoty 6,50 zł. série „Prehistorická zvířata“, vydání z 15.III.1965, Fi: č. 1430. Známka byla vydána v rámci 10-známkové série. V sérii byla s nejvyšší nominální hodnotou. Známky byly vytištěny vícebarevným ofsetem na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Tisková forma byla 6-sektorová. PA ( jeden z tiskových sektorů ) obsahoval vždy 10

Syrena 223

- 20 kusů známek, podle formátu v uložení na PA, buď v sestavě 5 x 2 nebo 2 x 5 kusů známek. Náklad známky 6,50 zł. byl 1410 tisíc kusů, z toho bylo později zničeno (jen od známky 6,50 zł.) 110 tisíc kusů známek, (nejvyšší nominální hodnota). Perforace známek byla hřebenová, rozměr ZHř. 12½. Formát známky 6,50 zł. byl 51,3 x 39,9 mm (formát naležato). Katalog Fischer u série „Prehistorická zvířata“ uvádí u některých známek série scházející tiskové barvy nebo obráceně vytištěné tiskové barvy, ale i různé tiskové vady. Silný posun barvy fialově hnědé uvádí jen u známky 20 gr. (120 zł. za kus). O posunu tiskové barvy známky nominální hodnoty 6,50 zł. na naší ukázce vlevo se ale nezmiňuje! Známka 60 gr. je známá i bez vytištěné nominální hodnoty. PA známek jsou bez počítadla s názvem emise v horní části PA „ZWIERZĘTA PREHISTORYCZNE“ (délka nápisu je 63 mm). Pod 6. známkovým polem u formátů naležato a pod 10. známkovým polem u formátů nastojato je arabskými čísly 1 až 6 označen příslušný tiskový sektor daného přepážkového archu. Za dnešní zajímavou ukázku silného posunu tiskové barvy děkujeme kolegovi Bogdanowi F. *************************************************************************** Vzácný chybotisk na známce krakovského, přetiskového vydání z roku 1919 POEZTA / POLSKA, Fi: č. 49a, nominální hodnota 10 kronen. Katalog Fischer I.díl z r.2012 oceňuje tento chybotisk: * 80.000 zł., ** 180.000 zł. a razítkovanou 70.000 zł. Tento chybotisk (E místo C) označený v katalogu jako B7 se nachází na 8. známkovém poli tiskové formy IVB ještě u přetiskových známek nominální hodnoty 2 a 4 kronen (Fi: č. 46a, Fi: č. 46 b a u známky Fi: č. 48). Nejvýše oce-něnou je právě známka nominální hodnoty 10 kronen. Reprodukci přední strany známky nám pro Syrenu zapůjčil kolega Mgr. ing. Karol MICZA. K historii známky, kterou po určitou dobu vlastnil, nám napsal: Na moji žádost mi ji kdysi koupil známý filatelista z Varšavy. Koupil mi ji na aukci v Cherrystone w Novém Yorku. Známku jsem k němu jel převzít osobně domů. Z cesty jsem měl velké obavy. Tam jsem vezl hodně peněz, zpět zase cennou známku. Měl jsem obavy z toho, aby mne cestou někdo neokradl. Známka byla v ideálním stavu. Byla perfektně čistá s mikroskopickou stopou po nálepce, lep byl jinak perfektní ! Známka byla s chybotiskem „E“ místo „C“ ve výrazu POCZTA. Katalog Fischer ji označuje jako B7. Dnes má známka katalogovou cenu **180.000 zł. a * 80.000 zł. Známka byla s atestem Dr. Stenleya Kronenberga, známého to znalce polských známek v USA. Známku jsem koupil, měl jsem ji ke své radosti po určitou dobu ve vlastnictví, ale své finanční možnosti jsem přecenil, a tak jak jsem ji koupil, tak jsem byl nakonec financemi donucen ji i prodat. Po známce mi zůstal jen její skan, a to jen její přední strany, zadní stranu udělat mne tehdy nenapadlo. Taková je tedy historie naši ukázky, jedné z nejvzácnějších a nejdražších polských známek.

Syrena 223

- 21 Služební razítko pošty Těšín 1 s jiným rozlišením než uvádí Mg. Manterys ve své práci o poštách na Těšínském Slezsku do r. 1918 Mgr. Manterys ve své práci uvádí výskyt služebního razítka pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 v elipsovité podobě (vše velká písmena) s rozlišením „a“ 24.1. (výskyt z 11.12.1914) a „b“ 24.2. (výskyt neuvádí). Elipsovité razítko 45x32 mm. Zde je razítko na služebním dokumentu ze 17.IX.1918, stejný text, ale razítko kulaté se zdvojeným obvodem a malými písmeny v textu: K. k. Post- u.Telegraphenamt TESCHEN 1 * C. k. urząd pocztowy i telegraficzny CIESZYN 1 */1b. Toto razítko jako 25.12./(25.1.) uvádí jen s rozlišením „1a“, doba použití: ??-1918. Zde je razítko s rozlišením „1b“, tedy 25.2.! Jaroslav TEREŠKO ************************************************************************************

Rakouské známky s přetiskem FRANCO na zásilkách z Jablunkova a Třince z ledna 1919.

Dopisnice rakouská s natištěnou známkou 10 hal. „Koruna“, dofrankováno 5 hal. známkou s přetiskem FRANCO na polský platný tarif za dopisnici (15 hal.). Expediční razítko rakouské, dvoukruhové s můstkem, německo polské, typ G 134 JABLUNKAU, SCHLES. / JABŁONKÓW,ŚLĄSK / c s datem na můstku razítka 16.I.19-11. Datum v textu 9/1 1919, posláno do Těšína. K problematice rakouských známek s přetiskem FRANCO používaných krátce po vzniku nového, polského státu po rozpadu Rakousko-Uherska nám napsal kolega ing.Svatopluk PETR: Na celistvosti byly použity rakouské známky s ručním přetiskem FRANCO pro správné použití známek. Pomáhali si tak poštmistři při nedostatku požadovaných známek, zejména po vzniku nových samostatných státních útvarů po I.světové válce, tedy i na Těšínsku. Ti si nechali vyrobit provizorní razítka FRANCO nebo PORTO a těmito pak upravovali zbylé rakouské známky podle potřeby (doplatní na výplatní nebo naopak). Na Těšínsku v oblasti pošt s polským vlivem se vyskytovalo

Syrena 223

- 22 použití těchto provizorií na poštách v Jablunkově, Třinci, v Bohumíně a asi i na dalších poštách. Na poště v Těšíně a ve Fryštátě se při nedostatku známek vyplácelo zásilky i hotovosti s poznámkou „Bf“ (franco bar). Je skutečností, že se nedostatek nových známek projevoval na poštách i nějaký čas po vydání prvních polských známek nebo i po zrušení platnosti rakouských známek (20.1.1919). Podrobněji se o tom píše v Monografii čs.známek Díl 5 na str.249-254 i když o provizoriích se tam přímo nepíše. Zajímavá je i nejednotnost pošt v tarifech. Někde se používala rakouská sazba za dopisnici (10 hal.), jinde polská sazba (15 hal.). Někde mohlo jít i o filatelistický záměr vytvořit vzácné celistvosti. Viděl jsem i nějaké krásné celistvosti z různých aukcí, a to právě v posledních letech, právě z pošty v Jablunkově. Je třeba správně posoudit tyto celistvosti s těmito známkami. Mám podezření, že provizoria byla někdy používána i zbytečně, když ještě nějaké správné známky ta která pošta ještě měla. Tolik k problematice kolega Svatopluk PETR.

Původní, rakouská Feldpostka, frankatura dvěmi známkami nominální hodnoty 5 hal. s přetiskem FRANCO (rakouský tarif). Expediční razítko rakouské, dvojjazyčné, německo-polské, dvoukruhové s můstkem typ G 137 , TRZYNIETZ * TRZYNIEC / c s datem na můstku razítka 16 I 19-6. Za obě ukázky děkujeme Prof. Julianowi AULEYTNEROWI.

Ukázky ze zásilek vyplacených v hotovosti na poště Těšín 1 s poznámkou „Bf 10 h“ z ledna

1919. Ukázky od Jaroslava TEREŠKA. *************************************************************************** Nová, zajímavá publikace vydaná Svazem polských filatelistů od autora Jerzego Gruszczyńskiego. Týká se Poláků v Cizinecké legii 1914-1915. Od tohoto autora jsme již psali v Syreně o jiné publikaci „Ze Sibiře do nezávislého Polska 19141921“. Bylo to v Syreně č. 156 na str. 2-4. Dnes můžeme naše čtenáře seznámit s jinou, neméně filatelisticky zajímavou publikací, která pojednává o Polácích v Cizinecké légii 1914-1915.

Syrena 223

- 23 -

Publikace vydaná pod patronací Svazu polských filatelistů má celkem 198 stran zajímavého čtení, dokumentů a map k dané problematice. Týká se polských vojáků ve Francii v letech 1914-1918, francouszko-německé fronty v zimě 1914-1915 a na počátku roku 1915, spojenecké ofenzivy na jaře 1915, bojové cesty Cizinecké legie v květnu a červnu 1915, francouzských a německých pozic v květnu a červnu 1915, Pochodového pluku Cizinecké legie ve Francii v letech 1915-1918, linie fronty na počátku roku 1917, bojové cesty Prvního pluku střelců pěchoty Polské armády ve Francii v letech 1917-1918 a linie fronty na počátku roku 1918. Čtenář se může seznámit s trochu jiným pohledem na Cizineckou legii, než nám byl dosud prezentován, hlavně našimi publicisty. Stejně jako publikace o cestě ze Sibiře do nezávislého Polska, i tato publikace je k dispozici díky autorovi pro zájemce k přečtení členům našeho Klubu polské známky. Zájemce si může publikaci zapůjčit proti úhradě poštovného za podmínky, že publikaci nezničí a v pořádku po přečtení vrátí. Podmínkou je ale znalost polštiny. Vřele zájemcům doporučujeme! Autorovi za jeho dar Klubu polské známky děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme !

Syrena 223

- 24 Bajończycy: Pododdíl pěchoty cizinecké legie složený z polských dobrovolníků, místo plánovaného legionu (Legion Bajończyků). V srpnu 1914 v Bayonne (Francie) se podařilo sestavit jednotku v počtu kolem 200 mužů. Nábor do jednotky byl přerušen na zásah ruské ambasády, která se bála, že jednotka bude v budoucnu bojovat za nezávislost Polska. Jednotka byla zařazena do 1. Pluku Cizinecké legie jako 2. rota Praporu C. Mezi dobrovolníky byl syn známého historika Józef Szujskiego Władysław. Bajończykem byl také Xavery Dunikowski, který spolu s Janem Żyznowskim navrhl zástavu 2. roty. Tato zástava byla jednotce předána 21. září. Zbývající roty tohoto praporu byly složeny z Čechů (1), Belgičanů (3) a Italů (4). Polské rotě velel zpočátku poručík Doumic a po něm major Osmonde. Rota byla 22. října 1914 poslána na frontu, kde bojovala proti Němcům na západní frontě v bojích, které probíhaly v Champagne v letech 1914-1915. Polská jednotka působila v okolí Sillery od listopadu 1914 do dubna 1915. Později byla jednotka převelena mimo jiné do Arrasu. Zde se 9. května zúčastnili útoku na vzhůří Vimy poblíž Berthouval. Po těžkých bojích zde Poláci obsadili německé pozice, ale úspěch zaplatili ztrátami 75 % roty. Po těchto bojích zůstalo z polské jednotky živých jen asi 50 mužů, kteří byli po odpočinku převeleni do oblasti Notre Dame de Loretto, kde padli mnozí další bojovníci. Proto byla nakonec polská rota rozpuštěna. Jejich hrdinství dnes symbolizuje zástava roty se stopami 34 průstřelů. Zástava je dnes uložena v Muzeu Polské armády ve Varšavě. To, co přežilo, přešlo do francouzských jednotek nebo odjeli do Ruska, kde vstoupili do polských jednotek. Většina přeživších vstoupila v r. 1917 do nově organizované Polské armády ve Francii. ************************************************************************************************************

Silný posun podtisku a žluté barvy na známce 60 gr. ze série „Zvířata ze zoologických zahrad“, vydání 21.8.1972, katal. č. Fi: 2017.

Vlevo je známka normální, vpravo pak známka se silným posunem pozadí a žluté barvy doprava. Známka byla vydána v rámci 9-zámkové série „Zvířata ze zoologických zahrad“ z roku 1972. Katalog Fischer I. díl z r. 2014 u této série uvádí posun podtiskového pozadí, ale jen u známky 40 gr. (žirafa), oceňuje tuto vadu tisku na 200 zł. / ks (Fi: č. 2016 MK). U známky 1,35 zł. pak uvádí značné posuny barev (Fi: č. 2018 MK) a tuto vadu tisku oceňuje na 300 zł. / kus. O posunu pozadí a žluté barvy se katalog Fischer I Díl z r. 2014 nezmiňuje. Za dnešní ukázku děkujeme kolegovi Edovi WILCZKOWI z Górek Wielkich . Známky série byly tištěny vícebarevným, rotačním ofsetem PWPW na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Známky byly tištěny 4-sektorovými tiskovými formami v přepážkových arších o 20 kusech známek (4x5 kusů formáty naležato a 5x4 kusy formáty nastojato). Perforace známek byla hřebenová ZHř. 12½ : 12¾ (formáty naležato) nebo ZHř. 12¾ : 12½ (formáty nastojato). ************************************************************************************ Posuny perforace provedené soukromně u známky 25 hal. „Orel na heraldickém štítu“, vydání z února 1919. Známky 11-známkové série vydání Polské likvidační komise byly v původní podobě bez perforace. Jsou známy i perforované. Perforací byly opatřeny kvůli lepší manipulaci na několika místech

Syrena 223

- 25 v Polsku. Za perforované známky uvádí katalog Fischer I. Díl z r. 2014 cenu + 60 až 100% u známek poštovně použitých za kus (ne méně jak 15 zł.), na zásilkách pak minimálně 400 zł. Na našich ukázkách jsou vady perforace: U 6-bloku známek se jedná o posun a vynechání svislé perforace známek. U dvojice známek je to pak posun a vynechání svislé perforace známek a navíc scházející dolní perforace známek. Na známkách jsou drobné, tiskové vady. U šestibloku známek je to například červená tečka v „O“ (POCZTA, ve druhém sloupci známek prostřední známka). Série byla tištěna litografií na papíru dřevitém, drsném, šedě žlutém (nominály 2, 3, 5, 6, 10, 15 a 20 hal.) a na papíru bezdřevém, namodralém (nominály 25, 50, 70 hal a 1 kr.) Tisk dvousektorově v PA po 100 kusů známek (10x10, nominály 2, 3, 5, 6, 10, 15, 20, 25 hal. a 1 kr.) nebo 3-sektorově v PA po 100 kusů známek nebo v PA po 25 kusů známek (5 x 5 - nominály 50 a 70 hal.). Základní známky jsou bez perforace a bez lepu. Výskyt známek je znám na skartu (doplatek 100 %) nebo jako půlená známka na korespondenci. Katalog oceňuje půlenou známku na korespondenci na 800 zł. Platnost známek skončila 31.5.1919. Vlevo je dvojice soukromně perforovaných známek s vynechanou levou svislou perforací. Na levé známce je zleva přerušené písmeno „O“ ve výrazu POLSKA. Katalog Fischer I. díl r. 2014 uvádí celou řadu drobných tiskových odchylek včetně jejich ocenění. ( str. 62). Eda WILCZEK, Górki Wielkie ************************************************************************************

Bohumín patřil 18.XI.1918 Polsku. Proč je zásilka nevyplacena a „Porta prostá“?

Syrena 223

- 26 V textu pohledu je datum 16.XI.1918 a navíc zajímavá poznámka: „Pozdrav z českého hostince v německo-polské díře zvané Skřečoň“. V místě pro nalepení známky je poznámka „Porta prosta“. Proč není zásilka vyplacena polskými známkami? Expediční razítko je německo-polské ODERBERG 1 / BOGUMIN 1 /3a s datem na můstku razítka 18.XI.18-8. Bohumín v té době patřil Polsku a pošta českých příslušníků vojska nemohla být proto považována za polní poštu a tedy být označována jako „Porta prosta“. Udivuje to, že pošta v Bohumíně takto zásilku orazítkovala a bez vyplacení propustila i poslala na adresáta do Brna? Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Lístek jsme poslali k vyjádření ing. Svatoplukovi Petrovi, který se k němu vyjádřil takto: Asi se mi podařilo rozluštit to československé, útvarové razítko: „Setnina Národní gardy v Bohumíně“. (torzo razítka označeno šipkou). Odpovídalo by to vznikání a působení nových československých vojenských jednotek i na území v té době s polským vlivem, právě v souvislosti s prosazováním nebo hlídáním daného stavu. Je třeba se na tento lístek dívat tak, že byl poslán ve velmi hektické době (20 dní po vzniku ČSR a týden po vzniku Polska). Vše bylo možné. Byla sotva stanovena hranice vlivu obou států (5.11.1918). Poslala to asi skupina československých vojáků ( je tam velmi slabý a skoro nečitelný otisk československého útvarového razítka v Bohumíně). Díky tomuto razítku (škoda, že není celé a lépe čitelné), to pošta vzala jakoby to byla polní pošta. Československé vojenské jednotky se teprve začínaly tvořit z vojáků, kteří se vraceli z fronty a z dobrovolníků. Je to doklad velmi pohnuté doby z Bohumína, který byl v té době železniční vojenskou křižovatkou na všechny strany. Je možné, že tam byl v té době i oddíl již československého vojska. Pošta fungovala ještě setrvačností, jako by byla rakouská, proto to prošlo jako zásilka „Porta prosta“, a proto je to i bez frankatury a bez doplatného. ************************************************************************************

Razítko Pošty Teschen, typ C 87 z 13.12.1843, červený otisk včetně razítka „Franco.“ typA 26. Zásilka do Uher, Altenburg (Mosonmagyaróvár, mezi Bratislavou a Györom).

O razítku jsme psali v Syreně č. 178 na str. 2-5. Vše kolem razítka jsme popsali v Syreně 178, proto to zde nebudeme opakovat a jen se na údaje tam o razítku uvedené odvoláme. Na dnešní ukázce je razítko varianta č. 1, 18-ka v datu je uložena vodorovně. Zajímavostí je zde to, že den i měsíc roku 1843 je zde podtržen. Razítko mělo nastavitelné prvky a úředník tam snad omylem udělal podtržení i měsíce (12), zatím co u běžného typu razítka bývá podtržení jen u dne (13). Ovál razítka je zde s poškozením nad „n“ Teschen, což i spolu s podtržením měsíce v razítku neuvádí ani československá Monografie Díl 14, ani publikace Mgr. Manteryse o Poštách na Těšínském Slezsku do r. 1918. Otisk razítka typ C 87 je v barvě červené (známé použití od r. 1836-1843). Červený je i otisk razítka „Franco.“ , typ A26 (známo od r. 1838, Monografie Díl 14 str. 341). Zásilka je i ručně označe-

Syrena 223

- 27 na nápisem „Franco“, není to zásilka zvláštní, proto je i vyplacena odesilatelem a je na ni udělán přes adresu škrt, což je označení toho, že zásilka je vyplacena odesilatelem v hotovosti. Na zásilkách bývá i označena ručně výše PORTA zaplaceného odesilatelem za poslání zásilky, zde to ale není uvedeno. Tarif za dopis ke dni expedice zásilky byl 48 krejcarů (váha dva loty při dopravě zásilky na více než 20 mil. Tarif platný od února 1943 do května 1948). Mgr. Manterys ve své publikaci uvádí razítko s 18-kou uloženou vodorovně vzhledem k oválu v jemu známém používání od 21.9.1836 do r.1943. Otisk razítka v červené barvě oceňuje Mgr. Manterys 80 body. Za ukázku zásilky děkujeme Jaroslavovi TEREŠKOVI ************************************************************************************

Další ukázka zásilky z pošty TESCHEN s razítkem typ C 50, otisk razítka červený, varianta bez tečky za TESCHEN z r. 1837. Zásilka je poslána do Brna. O zásilkách s razítkem typ C 50 pošty TESCHEN jsme psali již v Syreně č. 176 na str. 33-36. Údaje o razítku typ C 50 jsou popsány v Syreně č. 176, proto je zde nebudeme opakovat, jen se na ně odvoláme. Je to varianta razítka 2.2. Rozměr razítka 30 x 11 mm, výška písmen 3,7 - 4 mm, vzdálenost písmene „N“ od oválu je 2 mm. Mgr. Manterys uvádí jemu známou dobu použití razítka bez rozdílu barvy od r. 1831 do 23.7. 1836. Zde je použití ještě v roce 1837! Razítko otisk v barvě červené hodnotí 80 body. Monografie Díl 14 na str. 212 uvádí použití razítka typ C50 v barvě černé od r. 1829, v barvě červené od r. 1837. Zásilka je poslána do Brna (Brűnn). Jelikož na přední straně zásilky není datum expedice zásilky, pomůžeme si datem ze sdělení v zásilce. Je to 17. únor 1837. Použití

červené barvy expedičního razítka odpovídá údaji v Monografii Díl 14. Zásilka má ručně dole označení „Porto.“, proto by měla být vyplacena adresátem při doručení. Tarif je zde vyznačen na přední straně zásilky černě „16“ (krejcarů, za dopis o váze 2 loty na vzdálenost 6 stanic). Tarif platil od června 1817 do konce července 1842. Za ukázku děkujeme Jaroslavovi TEREŠKOVI. Za rady o výši tarifů děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. **********************************************************************************

Aršíkové vydání Fi: Blok 101 bez hologramu, soutisk 4 aršíků bez perforace. Nabídka na 43. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně ze 7.4.2014. Nabídka jako položka aukce č. 554. Čtyři aršíky v soutisku, bez hologramů a bez perforace. Položka je nabízena za 33.000 Kč. Tyto čtyři aršíky v soutisku jsou unikátem. Vydání ke Světové, filatelistické výstavě PHILA NIPON´91. Na aršíku je vlevo soutisk známky nominální hodnoty 15000 zł. (motýl Aporia crataegi) a kupónu s logem výstavy PHILA NIPON´91. Aršíky se vyskytují bez hologramu a bez perforace, ale i s posunutým tiskem hologramu a s částečnou nebo i zdvojenou perforací. Existují aršíky bez černé a červené barvy. Vydání z 16.XI.1991, výplatní platnost aršíku skončila 15.I.1994.

Syrena 223

- 28 -

Nahoře je ve 43 aukci firmy ALFIL nabízená čtveřice aršíků bez hologramů a bez perforace. Vyvolávací cena 33.000 Kč. Položka nebyla v aukci prodána! Pod tím je normální aršík, Fi: Blok 101 s hologramem a s perforací pro srovnání. Za poskytnutí materiálu pro reprodukci v Syreně děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Majiteli firmy ALFIL. ********************************************************************************** Několik zajímavostí kolem obálky s natištěnou známkou Ck 87, vydání z 15.II.1990 v rámci dlouholeté série „Polští králové a knížata“, BOLESŁAW II - SZCZODRY (1058-1079). Obálka s natištěnou známkou Fi: Ck 87 byla vytištěna vícebarevným ofsetem na kartónu bílém, hladkém, křídovaném. Existují celkem tři náklady této obálky s natištěnou známkou nominální hodnoty 350 zł.: Náklad I, signatura nákladu PTTT 1990 3.000.000, Náklad II, signatura nákladu PTTT 1990 II nakład 3.000.000, Náklad III, signatura nákladu PTTT 1990 III nakład 2.000.000. Signatury nákladu jsou uvedeny na zadní straně obálky u dolního okraje uprostřed. Použité tiskové barvy jsou šedě olivová (rám portrétu panovníka, linkování pro adresy přední a zadní strany obálky včetně prodejní ceny vpředu a signatury nákladu vzadu) a modro černá (portrét panovníka). Přední a zadní strana normální Ck 87 je na následující straně.

Syrena 223

- 29 -

Na přední straně obálky Ck 87 je v levém dolním rohu prodejní cena obálky: CENA 40000 zł. PROJ. S. MAŁECKI. Pod natištěnou známkou je linkování pro adresu adresáta zásilky ( tři linky delší a jedna zdvojená s okénky pro PSČ vpředu). Na zadní straně obálky je na klopě linkování pro adresu

Syrena 223

- 30 odesilatele ( dvě linky normální, delší a jedna zdvojená s okénky pro PSČ odesilatele). Dole uprostřed zadní strany Ck je signatura nákladu. Katalog Fischer II. Díl z r. 2010 vede u této obálky následující vady tisku s jejich oceněním:

Tisková vada Fi: Ck 87s scházející šedě olivová barva tisku. Na přední straně Ck schází rám portrétu panovníka, prodejní cena obálky a linkování pro adresu adresáta. Na zadní straně Ck 87s není žádný

Syrena 223

- 31 potisk (ani linkování pro adresu odesilatele, ani signatura nákladu). Katalog oceňuje tuto vadu tisku na 200 zł. (asi necelých 1400 Kč). Dole je jiná vada tisku, scházející modro-černá barva (portrét panovníka) Fi: Ck 87t. Potisk přední a zadní strany šedě olivovou barvou je normální. Katalog oceňuje tiskovou vadu Fi: Ck 87t na 200 zł.

Dole je třetí vada tisku obálky s natištěnou známkou Fi: Ck 87u - výrazný posun portrétu panovníka

Syrena 223

- 32 směrem dolů do nápisu POLSKA. Tuto tiskovou vadu oceňuje katalog Fischer Díl II/2010 na 50 zł. (asi současně necelých 350 Kč). Část materiálu pro tento článek o Ck 87 nám pro Syrenu zapůjčil kolega Grzegorz KLEIN. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ************************************************************************************

Polský zábor Těšínského Slezska, Vlaková pošta JABŁONKÓW – DZIEDZICE /* 335 s datem na můstku razítka 22 VII 39.

Zásilka vlakové pošty č. 335 JABŁONKÓW - DZIEDZICE č. 335 / * s datem na můstku razítka 22 VII 39. Tato vlaková pošta na této trati byla provozována teprve od nového jízdního řádu platného od 15.5.1939 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939. Před tím byla provozována na jiných tratích, a sice: - SUCHA - ZWARDOŃ (1921-1935 do 14.5.), - ŻYWIEC - ZWARDOŃ (1935 od 15.5 do 1936 do 14.5.), - BIELSKO - ZWARDOŃ (1936 od 15.5 do 1938 do 14.5.), - KATOWICE - ZWARDOŃ (1938 od 15.5. do 1939 do 14.5). Na trati Jabłonków - Dziedzice byla tedy vlaková pošta č.335 provozována jen velice krátce, od 15.5. do 31.8.1939, tedy něco přes 3 měsíce. Snad proto jsme se se zásilkami z této trati dosud nesetkali. Zásilka je poslána z Jablunkova do Ráje u Fryštátu (dnes KARVINÁ-RÁJ, dříve KARVINÁ 4-Ráj). Pohlednice je nedostatečně vyplacena. Tarif za pohlednici byl od 1.X.1934 ve výši 15 gr. Do tarifu tedy schází 10 gr. Byla to v té době již vnitrostátní zásilka v Polsku. Za ukázku této vlakové pošty děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI ! ************************************************************************************

Polský zábor Těšínského Slezska, pošta ORŁOWA, razítko s rozlišením „b“ s datem -3 XI 38 19 s československou cenzurou „Censurováno.“ V obdélníkovém rámečku (brněnská cenzura). Zásilka je poslána na adresu: „Svatopluk Žampach, úředník Zemské živ. pojišťovny, Brno, Palác „Morava“, Kobližná, Československo. Jedná se zde s nejvyšší pravděpodobností o známého brněnského filatelistu Svatopluka Žampacha se kterým jsem byl po válce dlouhé roky v ÚV SČSF a v Komisi československé známky. Byli jsme důvěrnými přáteli. Často jsem byl u něj doma v Brně, znal jsem i jeho paní. I on byl u mne v Karviné několikrát! Kolega Svatopluk Žampach byl ze známé dvojice „brněnských Žampachů“ (Svatopluk a František), známých to vystavovatelů a publicistů o československé známce a nejen o československé známce. Jediné, co mi zde „nehraje“ je poznámka odesilatele pohledu: „vyřiď prosím pozdrav bratrovi Edovi a mil. paní rukulíbám“. Nevím proto, zda

Syrena 223

- 33 se zde jedná o toho, na kterého já myslím, nevím totiž , že by Sváťa měl bratra Edu. Oba bratři (Svatopluk i František), coby staří funkcionáři skautingu ale používali řadu jiných jmen, ale pravděpodobnost, že to je kolega Sváťa je zde veliká! Byl jsem osobně přítomen, když Sváťovi představitelka skautů z Kanady u něj doma předávala vysoké, skautské vyznamenání. Bylo to v den blahořečení Anežky České v Katedrále sv. Víta, na co jsme se tehdy všichni spolu v televizi dívali.

Zásilka nahoře je frankována známkami nominální hodnoty 25 gr. (Fi: č. 295, 10 gr. zelená a Fi: č. 303, 15 gr. zeleně modrá), což byl snížený tarif za pohlednice a dopisnice do Československa. Snížený tarif platil do konce r. 1938. Po obsazení Těšínského Slezska Polskem byla na zásilky z Polska zavedena cenzura. Byla tři cenzurní místa pro zásilky (Trenčín, Brno a Praha). Brněnská cenzura měla v obdélníkovém rámu razítko s nápisem „Censurováno.“, s tečkou za nápisem. Cenzura byla realizována do konce roku 1938. Otisky razítka jsou známé jen v barvě fialové. Expediční razítka pošty v Orlové jsou zde polská, jednokruhová, ORŁOWA /*b* s datem na můstku razítka -3 XI 39 19. Pošta v Orlové byla zabrána Polskem 10. října 1938. Pošta používala expediční razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“, „e“, „f“, „i“. Používala na doporučené zásilky R-razítka „ORŁOWA R“ (časopis Filatelistka ročník 1992 str. 344) a „ORŁOWA R/a“ (Syrena č. 114 str. 17). Orlová byla hned první den polsko-německé války (1.9.1939) připojena k Velkoněmecké Říši s názvem „ORLAU (OBESCHLESIEN)“. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. ************************************************************************************

Letecká zásilka poslaná z Warszawy do Brazilie do Rio de Janera přes německou, leteckou poštu prostřednictvím vzducholodi GRAF ZEPPELIN v dubnu 1932. Expediční razítka WARSZAWA 19 PORT LOTNICZY/c s daty na můstku razítek 13 IV 32-8. Přes adresu je otisk kulatého, dvoukruhového razítka (otisk červený). V mezikruží je nápis: DEUTSCHE LUFTPOST * BERLIN-FRIEDRICHSHAFEN *. Uprostřed razítka je nápis: „Anschlussflug /zur / 3. Sűdamerikafahrt 1932“ / + kresba letadla / „des Lutschiffst/Graf Zeppelin“ V levé polovině zásilky je obloukovité razítko: „LUFTSCHIFF GRAF ZEPPELIN / 3. SŰDAMERIKA FAHRT 1932“. Pod tím je kresba vzducholodi nad palmami. Otisk razítka je ve zlaté barvě. Razítko je dole podtrženo a je tam další, velice drobným písmem napsaný text ve dvou řádcích, ale ne latinkou. Frankatura zásilky: 4 x 50 gr. Fi: č. 238, maršálek Piłsudski, vydání z května 1928, 1 x 10 gr. zelená, Fi. č. 220, letecké vydání z 27.VIII.1925, z téhož vydání Fi. č. 223, karmínově červená 2 x 30 gr. a Fi:

Syrena 223

- 34 č. 224, 2 x 45 gr. hnědě-fialová. Celkem frankatura ve výši 3,60 zł.

Podle publikace „Polskie Taryfy Pocztowe 1918-1939“, autor Marek ZBIERSKI, tabulka č. 26.2, str. 245 „Opłaty za przewóz presyłek listowych sterowcami w latach 1932-1934“ činil tarif platný ke dni expedice zásilky 35 gr., letecký příplatek do Brazilie 3,00 zł., celkem 3,35 zł. Frankatura 3,60 zł. Frankatura ne jako pohlednice, ale jako dopis do váhy 20g. Je to tedy 25 gr. přeplaceno. Tato položka č. 437 měla ve 45. aukci vyvolávací cenu 7.000 Kč, prodána byla za 7.200 Kč. Za poskytnutí ukázky pro Syrenu děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. ************************************************************************************ Polský zábor Těšínského Slezska, expediční razítko pošty BŁĘDOWICE DOLNE *a* s datem na můstku razítka -4 IV 39 18 + R-razítko pošty. Zásilka je poslána do Karlových Varů (Karlsbad), a to zajímavou přepravní cestou. Na následující straně je přední a zadní strana této zásilky. Je poslána do Karlových Varů vlakovou poštou HEYDEBRECK (SCHLES.) – ODERBERG následně přesměrována na Drážďany (průchozí razítko) a odsud doručena do Karlových Varů! Přední strana zásilky: Na přední straně mimo adresy adresáta je expediční razítko pošty (polské) BŁĘDOWICE DOLNE / *a* s datem na můstku razítka -4 IV 39 18. Zásilka je poslána doporučeně, proto je na ní otištěno Rrazítko pošty R / BŁĘDOWICE DOLNE / Nr 22. Zcela dole je nálepka o provedené celní a devizové kontrole. Nálepka je s polským a francouzským textem. V době expedice zásilky již byly Karlovy Vary (KARLSBAD) v rámci připojení Sudet k Německu součástí Velkoněmecké Říše. Zásilka je tedy vlastně poslána do Německa! Zadní strana zásilky: Na zadní straně zásilky je mimo adresy odesilatele ještě: - Frankatura zásilky - čtveřicí známek Fi: č. 309, 25 gr. hnědě-fialová, vydání z 11.XI.1938. Frankatura celkem 1 zł. Známky jsou orazítkovány stejným expedičním razítkem pošty, jaké je otištěno na přední straně zásilky. Razítko je na známky otištěno 4x. Platný tarif do Německa od 1.1.1939 byl za zásilku do 20g 55 gr. + příplatek DOPORUČENĚ 45 gr. Celkem tarif ke dni expedice zásilky 1 zł.

Syrena 223

- 35 -

- Elipsovité razítko německé vlakové pošty HEYDEBRECK (OBERSCHLES) – ODERBERG / BAHNPOST / Zug 0330. -5.4.39. (Heydebreck je v Polsku dnešní Kędzierzyn-Kożle, Oderberg je pochopitelně Bohumín). Zásilka putovala ale opačným směrem. Pro opačný směr asi nebylo zvláštní razítko (??).

Syrena 223

- 36 - Z této vlakové pošty byla zásilka přeposlána na Drážďany. Svědčí o tom průchozí razítko DRESDEN A / 24 / cc s datem na můstku razítka -5.4.39 14-15. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím mezikruží. - Z Drážďan byla zásilka asi dopravena již do Karlových Varů. Byla to opravdu v té době zajímavá cesta dopravy zásilky. Pošta v Dolních Bludovicích byla Polskem zabrána 10. října 1938. Polská pošta v době svého trvání do 1.9.1939 používala jen jedno expediční razítko, a to s rozlišením „a“. Používala také jen jedno Rrazítko pro doporučené zásilky. Od 1.9.1939 byl název pošty v dolních Bludovicích změněn na NIEDER BLUDOWITZ (OBERSCHLESIEN) a obec byla včleněna také do Velkoněmecké Říše, ne do General Gouvernement, jak se mnozí domnívají. Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI Provizorní gumová razítka pošty byla za německé okupace dvě: - razítko jen Nd.Bludowitz , publikovali jsme s ním doporučenou zásilku poslanou do Moravské Ostravy s datem 19.II.40 (R-nálepka byla již definitivní) v Syreně č. 189 str. 14, - razítko Nieder Bludowitz (Olsagebiet), publikovali jsme s ním zásilku poslanou 4.XII.1939 v Syreně č. 189 na str. 15 a zásilku poslanou rovněž do Moravské Ostravy s datem 28 XI.1938 v Syreně č. 212 na str. 40. Provizorní razítka byla na poště používána v r. 1939 a částečně v r. 1940 než byla nahrazena definitivními razítky (kovovými). Viz Syrena č. 189 str. 16. V Syreně č. 189 na str. č. 15 jsou také vyobrazena obě provizorní, gumová razítka používaná na poště v počátečním období německé okupace. Jen dvě provizorní, německá razítka pošty z období německé okupace uvádí ve své práci i Hans-Curt Graf von Sponeck. Provizorní razítka pošty v Dolních Bludovicích po osvobození v r. 1945.

Po osvobození v roce 1945 pošta razítka z první republiky již neměla, ani polská. Německá, okupační, kovová, definitivní se nehodila k předělání. Vyrobilo se proto razítko jak pro mnohé jiné pošty jen s názvem pošty v mezikruží a s datem roku na můstku. Známé je razítko s datem roku 1945 doplňované datumovkou. Zda bylo razítko i s datem 1946, nevíme, ale možné to je! Pošta v období po okupaci používala na doporučené zásilky německé, definitivní R-nálepky s německým textem R/

Syrena 223

- 37 Nieder Bludowitz / űber Teschen (Oberschles) /909. (R a rámeček červený, text černě, č. 909 je podacím číslem doporučené zásilky). Přes tuto německou R-nálepku bylo otištěno druhé, provizorní, poválečné razítko pošty s dvouřádkovým textem Poštovní úřad /Dolní Bludovice (otisk v barvě červené). Zásilka je s datem expedice -2.VIII.1945 poslána do Studénky. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pošty ve Studénce. Razítko je také provizorní, s vylámaným německým původním textem s datem na můstku razítka -3.VIII.45 17. Razítko je v horní úseči doplněno jednořádkovým názvem pošty Studénka (?) (šedý nápis).

Zásilka z března 1947 již s definitivním, poválečným kovovým razítkem pošty DOLNÍ BLUDOVICE / b *** s datem na můstku razítka 24.III.47-12. Na poště by mělo být toto razítko i s rozlišením alespoň „a“. Na doporučené zásilce poslané do Těšína je již definitivní, československá R-nálepka pošty, perforovaná, R a rámeček červeně, potisk Dolní Bludovice / 28 modře. Za ukázky zásilek z pošty Dolní Bludovice (polská, okupační i poválečná) děkujeme kolegovi Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL O zásilkách rakouských a meziválečných, československých i jiných polských z polského záboru a okupačních provizorních i definitivních jsme psali v článku v Syreně č. 189 na str. 2 ÷ 18.

Makulatura některých známek ze série, vydání z 11.11.1938 k 20. Výročí nezávislosti Polska. S touto makulaturou se můžeme setkat nejen v nabídkách polských předválečných známek, ale i v některých polských výstavních exponátech. Jsou to vlastně známkové vyrobené zmetky, které tiskárny známek vyřazovaly a měly být skartovány. Mnohdy se tak nestalo, z tiskáren byly obyčejně odcizeny s cílem je v budoucnu zpeněžit. O problematice jsme psali již na počátku vydávání Syreny, a to v č. 8 na str. 9-11 v článku: „Jak se dívat na makulaturu předválečného Polska“. Publikovali jsme tehdy ze stejného vydání makulaturu Fi: č. 315 30 gr., č. 317 50 gr. A č. 20 1zł. Dnes po mnoha letech přinášíme ukázky Fi: č. 310 5 gr., č. 315 30 gr., č. 317 50gr. A č. 320 1 zł. Tuto makulaturu oceňuje i polský katalog Fischer I díl z r. 2014.

Syrena 223

- 38 -

Pro zajímavost uvádíme zde ocenění této makulatury katalogem Fischer I. Díl z r. 2014: - u námky 5 gr. makulaturu posun perforace č. 310 MK není cena uvedena, katalog makulaturu tohoto posunu perforace ani neuvádí, - u známky 30 gr. makulaturu posun perforace č. 315 MK oceňuje na 50 zł. za kus, - u známky 50 gr. makulaturu posun perforace č. 317 MK oceňuje na 80 zł. za kus, - u známky 1 zł. makulaturu posun perforace č. 320 MK oceňuje na 80 zł. za kus. Je to tedy v korunách asi od 340 do 550 Kč, tedy není to částka zanedbatelná pro filatelisty, který by si tyto věci do své sbírky chtěl pořídit! Dáte-li to do svého exponátu, záleží to na Vás, ale ocenění Vám to určitě nezlepší. Za ukázku děkujeme Grzegorzowi Barglovi ************************************************************************************ Definitivní, kovové razítko z pošty Fryštát již s datem 24.11.1939.-12.

Zásilka poslaná doporučeně z Fryštátu do Olomouce v Protektorátě již s definitivním, kovovým, ně-

Syrena 223

- 39 meckým razítkem FREISTADT (OBERSCHLES.) / c s datem 24.11.39-12. Tak včasné datum (ještě z listopadu 1939) vidíme na definitivním, německém razítku z této pošty poprvé. Předpokládalo se, že definitivní německá razítka dodali na pošty až na počátku roku 1940 (alespoň u většiny pošt na Těšínském Slezsku z období německé okupace jsou ještě na počátku roku 1940 používána jen razítka provizorní). Zde je razítko pošty Fryštát provizorní použito jen na slepé, německé R-nálepce s podacím číslem R/522. Provizorní razítko pošty je jednořádkové, Freistadt (Oberschles).Viz reprodukce razítka. U této pošty Hans-Curt Graf von Sponeck uvádí toto provizorní razítko v používání na poště Fryštát v době okupace jako jediné. Frankatura zásilky je 3+40 Pfg (přetištěná známka Mi: č. 716 (vydání z 1.10.1939) a známka Mi: č. 738 (vydání z 27.X.-9.11.1939). Známka s doplatkem, který je účelový a do tarifu se nepočítá). Známky Deutsches Reich. Zda je tarif podle aktuálně platného k datu 24.11.1939 nevíme! Platné tarify z té doby nemáme k dispozici! Frankatura je ale známkami vydanými krátce před expedicí zásilky. Za ukázku děkujeme MUDr. Adriánovi JUNGOWI z Karviné. ************************************************************************************ Známka nominální hodnoty 1,55 zł ze série „Polský lodní průmysl“, vydání z roku 1960 (24.VI.) Fi: č. 1095 s nepotištěným kupónem velikosti známky pod známkou. Známka byla vydána v rámci 6-známkové série „Polský lodní průmysl“. Série známek byla vytištěna jedno sektorovou tiskovou formou. Jelikož známky mají v sérii různý formát, bylo jich na tiskovém archu vytištěno nestejné množství. Známka 60 gr. spolu se známkou nominální hodnoty 2,50 zł. byla vytištěna v PA o 60 kusech známek (6x10, Fi: č. 1094 a 1096). Známky Fi: č. 1095, 1097 a 1098 (1,55 zł., 3,40 zł. a 4,00 zł.) byly tištěny v PA po 36 kusů známek. Známka ze série nejdelší, 5,60 zł. (Fi: č. 1099) byla tištěna v PA po 24 kusů známek (3 x 8). Známky byly vytištěny vícebarevným ofsetem na papíru bílém, středním a hladkém. Perforace známek je hřebenová, ZHř. 11. Katalog Fischer I. Díl z r. 2014 uvádí, že známka nominální hodnoty 1,55 zł. existuje s operforovaným kupónem velikosti známky pod známkou (viz reprodukce). Katalog oceňuje tuto známku s kupónem pod známkou na 160 zł. (dnes asi 1.100 Kč) Na reprodukci je takový exemplář, který pochází z pravého, dolního roh PA ( známkové pole č. 36). Za ukázku děkujeme Grzegorzowi BARGLOWI. ************************************************************************************

Posun svislé perforace známky Fi: č. 2415, vydání z 10.6.1978. Vydání u příležitosti 50. Mezinárodního veletrhu v Poznani, nominální hodnota 1,50 zł. Papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Vícebarevný ofset. Tisková forma byla 4-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahoval 60 kusů známek (6x10). Perforace známky byla hřebenová, ZHř.11. Existuje známka se silným posunem svislé perforace doleva. Tato zajímavá vada perforace není katalogem Fischer Díl I z roku 2014 evidována a oceněna. Známka asi pochází z makulatury, která byla v tiskárně vyřazena a měla být proto i zničena. Kdo ví ? Grzegorz BARGIEŁ ************************************************************************************

Syrena 223

- 40 Makulatura vydání „Chovní, exotičtí ptáci“ z roku 2004 (30.VI.) použitá na obaly s aršíky dodávanými na pošty místo normálních známek.

Jedná se o makulaturu použitou na obaly s dodávkami aršíků na pošty a jiným odběratelům. Balírna známek využívá tuto makulaturu místo originálních známek, a to jak v neperforovaném stavu nebo i perforované, ale špatně. Svědčí o tom zbytky obalů na které je tato makulatura nalepena a škrty „křížem“ černě přes známky. Zatím jsme se na obalech setkali pouze s normálními známkami. ************************************************************************************ Zpravodaj Klubu Polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku Syreny používanou od č. 154 navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 11. dubna 2014. Číslo bylo vytištěno 09. ÷ 13. 05. 2014. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č. 223. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa !

Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na nášSyrena zpravodaj S Y R E N A ! ! ! 223