~ 1 ~ I. část - Kategorie poplatníka pojistného - zaměstnavatel:

~1~ V první části se budeme zabývat podrobněji jednotlivými okruhy poplatníků pojistného na sociální zabezpečení – zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pojmem „malý rozsah“ a platbou pojistného. Identifikujeme si formy pojistných poměrů a to z pracovní poměru, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce. Dále pak specifické okruhy poplatníků pojistného - společníky, jednatele, komanditisty komanditních společností a členové družstev. Významné změny nastaly v sazbách odvodu pojistného pro ty kategorie pojištěnců, kteří uzavřeli smlouvu o důchodovém spoření tj. vstoupili do II. pilíře důchodového pojištění. Této části věnujeme náležitou pozornost včetně názorných příkladů odvodu pojistného. Poslední část tohoto prvního dílu bude zaměřena na povinnosti zaměstnavatelů při placení pojistného, tj. dodržení termínů splatnosti. Poznámka: Zásadní změny pro rok 2013 budou značeny tučně kurzivou, důležité informace pak budou zdůrazněny tučně. Systém celého důchodového a nemocenského pojištění je založeno na pojistném principu, do kterého se ještě řadí z pohledu subsystému ještě příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Samostatnou kapitolu celkového sociálního pojištění pak tvoří veřejné zdravotní pojištění. Pro poplatníky pojistného to znamená povinnost pravidelného odvodu v určené procentuální výši. Částky vybrané na pojistném tvoří více než třetinu příjmů státního rozpočtu. I. část - Kategorie poplatníka pojistného - zaměstnavatel: V úvodu tohoto dílu se musíme zabývat prvním okruhem poplatníka pojistného a tím je zaměstnavatel. Stručně řečeno, zaměstnavatelem se stává každá právnická, či fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tento fakt, však neznamená ještě povinnost takového zaměstnavatele se přihlásit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a platit pojistné. Vždy záleží na formě sjednaného pracovněprávního vztahu, zda se jedná o pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce ve smyslu Zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen svého zaměstnance přihlásit a odvádět pojistné na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení, pokud jsou však splněny základní podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění. (Podrobně v další části zaměstnanec). V případě, kdy bude mít zaměstnavatel povinnost přihlásit sebe a své zaměstnance, je třeba připomenout Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~2~ „místo přihlášení“ tj. na jakou správu sociálního zabezpečení. Pokud se tedy zaměstnavatelem stává: právnická osoba, řídí se místní příslušnost podle sídla právnické osoby, nebo sídla organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku. V případě, kdy je zaměstnavatelem fyzická osoba, je pro něj místně příslušná správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), podle místa trvalého pobytu. Pokud se jedná o zaměstnavatele, který je cizinec je místní příslušnost podle místa hlášeného pobytu v ČR nebo místa podnikání na území ČR. Česká správa sociálního zabezpečení vydala za tímto účelem předepsané tiskopisy, pod vzorem: 89 500 2 – I./2010 – Přihláška do registru zaměstnavatelů, Odhláška z registru zaměstnavatelů pod vzorem 89 501 1 – I./2010/. Dále pak je zaměstnavatel, kromě sebe, jako právní subjekt povinen přihlásit své zaměstnance a to pomocí tiskopisu pod vzorem : ČSSZ 89 503 1/I./2009 – Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání). Přihlášení do registru …… a Oznámení o nástupu ……… se podává zaměstnavatelem nejpozději do 8 dnů od vzniku zaměstnavatele a vzniku či zániku pracovněprávního vztahu zaměstnance. Pozn: Je zřejmé, že tyto tiskopisy jsou součástí některých mzdových programu, kdy „Oznámení o nástupu …….“, je možné zasílat zaměstnavatelem, při splnění určitých podmínek, i elektronickou cestou. Poznámka : Česká správa sociálního zabezpečení odložila účinnost zákona 470/2011 Sb., kterým se měnil Zákon o nemocenském pojištění, o zasílání předepsaných tiskopisů formou tzv. e-podání z původního termínu 1.1.2013 až na termín 1.1.2014. Znamená to, že v průběhu roku 2013 lze zasílat tiskopis Oznámení o nástupu zaměstnance, Přihláška a odhláška do registru a z registru zaměstnavatelů ještě do konce roku i klasickou listinnou podobou prostřednictví např. poštovní přepravy, nebo donáškou přímo na místně příslušnou OSSZ. Je však zapotřebí, aby si každý zaměstnavatel zajistit v průběhu roku 2013 přístupový kód, tak aby uvedené tiskopisy od roku 2014 zasílal formou epodání. Ještě podotýkám, že veškeré informace k zajištění e-podání jsou uvedeny na www. CSSZ cz. II. část - Kategorie poplatníka pojistného – zaměstnanec: Nyní se dostáváme k druhé kategorii poplatníků pojistného a tím jsou zaměstnanci. Jak bylo již zmíněno v předešlém odstavci, jsou poplatníky pojistného zaměstnanci činní na základě sjednaného pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti pokud byla u nich splněna účast na nemocenském Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~3~ pojištění podle Zákona o nemocenském pojištění. Kdo je tedy účasten nemocenského pojištění? Zmíněný zákon jasně uvádí tři podmínky vzniku a trvání účasti na nemocenském pojištění: 1. Zaměstnání na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. 2. Sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň Kč 2 500,- tzv. rozhodný příjem. Platí i pro rok 2013. 3. Zaměstnanec fakticky nastoupil do zaměstnání nebo sice nenastoupil, ale tento den přede dnem nástupu mu musel zaměstnavatel zúčtovat náhradu mzdy nebo platu. V případě, kdy zaměstnanec splní současně tyto tři podmínky, vznikne mu účast na nemocenském pojištění a z těchto důvodů pak musí zaměstnavatel odvést pravidelně měsíčně pojistné z vyměřovacího základu zaměstnance. Uvedený zákon připouští i variantu, kdy není u zaměstnance splněna první podmínka tj. , že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů, ale je splněna podmínka druhá tj. sjednání částky započitatelného příjmu činí aspoň Kč 2 500,-- , nebude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud doba od skončení prvního zaměstnání do event. vzniku druhého zaměstnání neuplyne aspoň 6 měsíců. Tam, kde druhé zaměstnání vznikne do 6 měsíců od skončení předchozího a jeho délka bude opět méně než 15 kalendářních dnů, ale sjednaná odměna za výkon práce dosáhne aspoň rozhodného příjmu, vznikne zaměstnanci účast na nemocenském pojištění s povinností zaměstnavatele odvést z tohoto druhého zaměstnání pojistné. Pro ilustraci jsou uváděny názorné příklady. Příklad č. 1): Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem od 1. 6. na dobu neurčitou. Dohodl se se zaměstnancem na smluvní mzdě Kč 20 000,-.Dne 1. 6. fakticky nastoupil do zaměstnání. Odpověď: Zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění, kdy je zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne nástupu a za daný měsíc odvést pojistné.

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~4~ Příklad č. 2): Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem od 6. 6. na dobu určitou do 17. 6. Sjednaný příjem činí Kč 2 500,-. Odpověď: Zaměstnanci nevznikne účast na nemocenském pojištění, neboť zaměstnání netrvalo alespoň 15 dnů. Zaměstnavatel není povinen zaměstnance přihlásit a odvádět pojistné. Příklad č. 3): Zaměstnanec měl se svým zaměstnavatelem dohodnutý nástup do zaměstnání ke dni 1.6. Při první cestě do tohoto nového zaměstnání si způsobil úraz, pro který nemohl nastoupit fakticky do práce. Odpověď: Zaměstnanci nevznikla účast na nemocenském pojištění a z tohoto důvodu mu nevznikl ani pojistný poměr, neboť fakticky do zaměstnání nenastoupil. Příklad č. 4): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem krátkodobý pracovní poměr na dobu určitou od 2. 5. do 13. 5. na inventarizaci skladu. Dohodnutá odměna za tuto jednorázovou práci činila Kč 5 000,-. S ohledem na kvalitně odvedenou práci s ním zaměstnavatel uzavřel nový krátkodobý pracovní poměr od 1. 9. do 14. 9. na inventuru dalšího skladu za stejných finančních podmínek. Odpověď: Zaměstnanci při prvním sjednaném pracovním poměru nevznikla účast na nemocenském pojištění (nebyla splněna první podmínka, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 dnů). Zaměstnavatel nemá tak povinnost zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a ani odvést pojistné z částky dohodnuté odměny. Jiná situace však nastane u dalšího pracovního poměru, kdy toto zaměstnání bylo sjednáno do 6 měsíců od skončení prvního zaměstnání. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatel zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění do 8 dnů od nástupu, poté ho odhlásit do 8 dnů od skončení zaměstnání a samozřejmě odvést pojistné ze sjednané částky Kč 5 000,Na těchto několika příkladech jsme si objasnili splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění s následnou odvodovou povinností, kde je či není


~5~ splněna první podmínka účasti tj. , že zaměstnání trvá nebo mělo trvat alespoň 15 dnů. Nyní si přiblížíme situace, kdy je sice první podmínka splněna (zaměstnání trvá alespoň 15 dní ), ale zaměstnání je tak malého rozsahu, že předem sjednaná měsíční odměna za výkon práce nedosahuje ani Kč 2 500,-. Příklad č. 5): Zaměstnavatel sjednal pracovní poměr se zaměstnankyní na úklid kanceláře na dobu neurčitou s nástupem od 1.9. Sjednaný rozsah pracovní doby je 2 hod. denně s měsíční částkou odměny za výkon práce Kč 1 950,-. Odpověď: Zaměstnankyni nevznikla účast na nemocenském pojištění, toto zaměstnání je tzv. zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel nemá povinnost takového zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a také odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Příklad č. 6): Tento příklad navazuje na příklad předcházející, kdy zaměstnankyně byla odměňovaná měsíční částkou Kč 1 950,- pravidelně až do měsíce listopadu. V měsíci prosinci obdržela ještě odměnu Kč 1 000,-. Díky této odměně pak zaměstnavatel zúčtoval do měsíce prosince mzdu Kč 2 950,-. Odpověď: Zaměstnanci v měsíci prosinci vznikne účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit do 8 dnů po měsíci, kdy zaměstnanci vznikla účast na NP a to zpětně od vzniku pracovního poměru tj. od 1. 9. s označením, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za tento měsíc pak odvede z příslušné částky pojistné. Další problém při posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění a event. povinnost odvádět zaměstnavatelem pojistné nastane v případě, kdy zaměstnanec splnil první podmínku, druhá splněna není po celou dobu zaměstnání, takže zaměstnavatel nemá povinnost odvádět pojistné, neboť se jedná o zaměstnání malého rozsahu, avšak u zaměstnavatele nastane povinnost zaměstnanci dodatečně po skončení zaměstnání zúčtovat (doplatit) náhradu mzdy, odměnu atd. Tímto doplatkem pak může zpětně vzniknout účast na nemocenském pojištění s povinností zaměstnavatele dodatečně odvést pojistné.


~6~ Příklad č. 7): Uklízečka uvedená v příkladech 5. a 6. měla sjednán pracovní poměr z původní doby neurčité na dobu určitou od 1. 9. do 31.12. Sjednaný měsíční příjem činil Kč 1 950,--. Zaměstnavatel ji po uplynutí sjednaného pracovního poměru zúčtoval do měsíce února následujícího roku poměrnou část roční odměny v částce Kč 1 000,-. Odpověď: Zaměstnavatel nemusel a ani nemusí zaměstnance dodatečně přihlašovat k nemocenskému pojištění, i když mu součtem příjmu za poslední zúčtovaný měsíc výkonu práce tj. prosinec a dodatečně zúčtovanou odměnou v měsíci únoru účast vznikla (Kč 1 950 + Kč 1 000,-). Zaměstnavatel má však povinnost v měsíci únoru odvést dodatečně pojistné z částky Kč 2 950,-- tj. součtu příjmů podle předchozí věty.Výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti: Samostatnou kapitolu a velmi časté nejasnosti při odvodu pojistného vznikají při sjednávání dalšího možného pracovněprávního vztahu tj. dohody o pracovní činnosti. Jak vyplývá ze Zákoníku práce, může být dohoda sjednána tak, že rozsah výkonu práce nesmí překročit polovinu týdenního plného úvazku v průměrném období 52 týdnů nebo celkové délky trvání této dohody. Pracovní dobu zaměstnavatel může nebo nemusí se zaměstnancem sjednat. Z této skutečnosti pak zaměstnavatel vychází pro určení případné předem domluvené odměny za výkon práce plynoucí z DPČ. Tam, kde zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem pracovní dobu spolu s odměnou, kdy z těchto údajů bude zřejmé dosažení rozhodné měsíční výše pro vznik účasti na nemocenském pojištění (alespoň Kč 2 500,-), vznikne tím zaměstnanci pojistný poměr, s povinností zaměstnavatele přihlásit zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění do 8. dnů a pravidelně měsíčně odvádět pojistné. (Pozn. Musí být splněny všechny tři podmínky pro účast na nemocenském pojištění). Druhá situace může nastat v případě, kdy zaměstnavatel pracovní dobu přímo neurčí (bude uvedeno, že zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práce podle potřeby). Z rozsahu práce pak vyplývá předem určená odměna za každou odpracovanou hodinu Kč XY,-/hod. Při takovéto práci musí zaměstnavatel posuzovat účast na nemocenském pojištění a odvod pojistného za ty měsíce, kdy násobek počtu odpracovaných hodin a částka hodinové odměny dosáhne alespoň rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,-. Výkon práce bude posuzován jako práce malého rozsahu. Zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance k účasti na Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~7~ nemocenském pojištění poprvé v měsíci, kdy zaměstnanec splní zmíněné podmínky. (Pozn. Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance do osmi dnů po měsíci, kdy mu vznikla účast na nemocenském pojištění zpětně od data vzniku dohody o pracovní činnosti. Na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání, pak uvede, kromě data nástupu, ještě v části 5. – „Identifikace zaměstnavatele a informace o zaměstnání“, údaj o zaměstnání malého rozsahu. Příklad č. 8): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodou o pracovní činnosti na dobu určitou od 1. 1. do 31. 10. Pracovní dobu zaměstnavatel určil na pondělí-středapátek 4 hodiny denně, s měsíční odměnou Kč 5 000,-. Odpověď: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k nemocenskému pojištění do 8. dnů od data uzavření dohody a bude pravidelně měsíčně odvádět pojistné z předem sjednané měsíční odměny. Zaměstnanec splnil všechny tři podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 9): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou od 1.5. Pracovní dobu mu určil na pondělí – pátek po 3 hodinách denně. Odměna byla sjednána na Kč 150,-- za každou odpracovanou hodinu, podle určeného harmonogramu tj. 3 hodiny denně. Odpověď: I zde zaměstnanci vnikne účast na nemocenském pojištění ihned od prvního měsíce výkonu práce. Z uvedeného vyplývá, že částka měsíční odměny přesáhne zákonem určený rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. Kč 2 500,-. (viz. např. odměna dosažená za květen by činila: nominální fond 176 hodin: 22 dnů x 3 hodiny denně = 66 hodin/měsíc x Kč 150/hod. = Kč 9 900,-). Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a pravidelně odvádět měsíční pojistné. Příklad č. 10): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou od 1. 8. do 31. 12. Zaměstnavatel určil zaměstnanci výkon práce tak, že zaměstnanec bude pracovat podle potřeby zaměstnavatele s tím, že za každou odpracovanou hodinu obdrží odměnu ve výši Kč 100,-. Zaměstnavatel mu tak Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~8~ podle odpracovaných hodin zúčtoval: V srpnu: Kč 1 900,-. V září: Kč 1 700,-. V říjnu: Kč 2 000,-. V listopadu: Kč 1 900,-. V prosinci Kč 1 500,-. V následujícím roce pak ještě obdržel dodatečně odměnu Kč 1 500,-. Tato odměna byla zúčtována do měsíce března. Odpověď: V tomto příkladu se jedná o zaměstnání malého rozsahu, kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v těch měsících, kdy jeho odměna dosáhne alespoň částky Kč 2 000,-. Zde tedy zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění až za měsíc říjen, kde dosáhl rozhodného příjmu, nejpozději do 8. listopadu zpětně od vzniku dohody tj. od 1. 8., a uvede v odd. 5. Tiskopisu „Oznámení……., že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za měsíc říjen odvede pojistné. Dále pak musí bývalý zaměstnavatel odvést dodatečně pojistné v měsíci březnu následujícího roku, neboť dodatečně zúčtovaná odměna Kč 1 500,- se připočte k poslední zúčtované odměně za výkon práce tj. za měsíc prosinec. Zaměstnavatel tak v měsíci březnu odvede pojistné z celkového součtu částek tj. z Kč 3 000,-. III. část - Sazby pojistného – zaměstnavatel, zaměstnanec: Zákonem o pojistném na sociální zabezpečení jsou určeny pro uvedené poplatníky pro rok 2013 za zaměstnance účastných nemocenského a důchodového pojištění: U zaměstnavatele 25% z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, kdy se toto procento skládá z 21,5% na důchodové pojištění, 2,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti. U zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu. Celkem tedy pojistné za zaměstnavatele a zaměstnance činí i pro rok 2013 31,5% pokud neuzavře smlouvu o důchodovém spoření. Viz další část IV – Důchodové spoření. U zaměstnavatele 26% z úhrnu vyměřovacích základů, pokud se jedná o zaměstnavatele, který zaměstnává průměrný počet zaměstnanců pod 26, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví. (Pozn. Pokud se zaměstnavatel přihlásil do tohoto zvláštního režimu nejpozději do 20. ledna 2011, může si odečítat od pojistného i nadále polovinu vypočtených náhrad při dočasných pracovních neschopností zaměstnanců Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~9~ při prvních 21 dnech nemoci. Zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců si od roku 2011 již nemohou odečítat od pojistného polovinu vyplacených náhrad při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů jejich nemoci). U zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu. Tito „malí zaměstnavatelé“ budou muset odvádět pojistné za zaměstnavatele a zaměstnance pro rok 2011 32,5%. Platí i pro rok 2013. Pojistné je zaměstnavatel povinen odvádět i za svého zaměstnance z jeho měsíčního vyměřovacího základu (z jeho příjmu, který mu zaměstnavatel zúčtuje). Pojistné se vypočte zvlášť za zaměstnavatele a zaměstnance, kdy se pojistné zaokrouhlí odděleně za zaměstnavatele a zvlášť za zaměstnance vždy na celé koruny směrem nahoru. Poté se tyto dvě zaokrouhlené částky sečtou a odvedou na účet místně příslušné správy sociálního zabezpečení. V případech, kdy má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, ze kterých je účasten nemocenského a důchodového pojištění posuzuje zaměstnavatel každý pojistný poměr samostatně, tj. samostatně vypočte pojistné, včetně zaokrouhlování pojistného. Příklad č. 11): Zaměstnavatel zaměstnává 30 zaměstnanců. V měsíci červenci zúčtoval těmto zaměstnancům mzdy v celkové částce jejich vyměřovacích základů Kč 958 567,-. Odpověď: Zaměstnavatel vypočte pojistné následujícím způsobem: Pojistné za zaměstnavatele Kč 958 567 x 25% = Kč 239 641,75 = zaokr. Kč 239 642,- + pojistné za zaměstnance Kč 958 567 x 6,5% = Kč 62 306,86 = zaokr. Kč 62 307,- . Celkem tak odvede pojistné 25% Kč 239 642 + 6,5% Kč 62 307 = 31,5% Kč 301 949,-. Příklad č. 12): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem současně dva pracovní poměry. Za výkon práce z prvního pracovního poměru mu zúčtoval v měsíci červenci částku Kč 25 896,-. Za výkon práce v druhém pracovním poměru dosáhl vyměřovacího základu Kč 10 254,-.


~ 10 ~ Odpověď: Zaměstnavatel vypočte pojistné následujícím způsobem: Vyměřovací základ Kč 25 896,-- x 25% = Kč 6 474,- + 6,5% = Kč 1 683,24 = zaokr. 1 684,- = 31,5% Kč 8 158,-. Vyměřovací základ z druhého pracovního poměru u téhož zaměstnavatele Kč 10 254,- x 25% = Kč 2 563,5 = zaokr. 2 564,- + 6,5% 666,51 = zaokr. 667,- = 31,5% Kč 3 231,-. IV část - Odklon pojistného 3% z částky 6,5% na důchodové spoření II. pilíře : Od roku 2013 vstoupil v platnost Zákon 397/2012 O pojistném na důchodové spoření tzv. II. pilíř – důchodové spoření a dále doplňkové penzijní spoření tzv. III. pilíř, který se vytvořil transformací penzijního připojištění se státním příspěvkem. My se však budeme zabývat jen důchodovým spořením - II. pilířem, který má dopady na odvod pojistného do státního systému důchodového pojištění tj. povinného nemocenského a důchodového pojištění tj. I. pilíře. Nyní si podrobněji rozvedeme principy vstupu a odvodu pojistného na důchodové spoření ve smyslu Zákona 397/2012 O pojistném na důchodové spoření s platností od 1. 1. 2013. Vstoupit do II. pilíře – důchodového spoření může každá fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a není poživatelem starobního důchodu. Takto bez ohledu na věk může důchodové spoření uzavřít osoba nejpozději do 30. 6. 2013. Po tomto datu jen osoba mladší 35 let. Účastník tohoto důchodového spoření, který uzavře smlouvu má povinnost s odkazem na § 29 shora uvedeného Zákona písemně bezodkladně oznámit plátci pojistného dne, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného (zaměstnavatel) tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného. Plátce pojistného je pak povinen řešit odvod pojistného následujícím způsobem: Varianta č. I: - Zaměstnanec neuzavře smlouvu o důchodovém spoření: Pojistné odváděné zaměstnavatelem na sociální zabezpečení: 21,5%

na důchodové pojištění

2,3%

na nemocenské pojištění

1,2%

na státní politiku zaměstnanosti


~ 11 ~ 25%

celkem odvod pojistného zaměstnavatel +

6,5% pojistného na důchodové pojištění srazí zaměstnavatel přímo zaměstnanci = 31,5%

celkem odvod pojistného zaměstnavatel – plátce pojistného.

Varianta č. II - Zaměstnanec uzavře smlouvu o důchodovém spoření: Pokud se pojištěnec rozhodne ke vstupu do II. důchodového pilíře musí jak již uvedeno doložit kopii smlouvy s příslušným důchodovým fondem! Poté zaměstnavatel odkloní 3% pojistného, které sráží přímo zaměstnanci + dalších 2% z jeho vyměřovacího základu, tj. celkem 5% na účet u příslušného specializovaného finančního úřadu, který je za tímto účelem zřízen – tzv. účet důchodového spoření II. pilíře. Odvod pojistného pak bude následující: Odvod do I. důchodového státního pilíře na účet České správy sociálního zabezpečení: Pojistné zaměstnavatel 25% + jen 3,5% srážka zaměstnanci = celkem 28,5%. Odvod do II. důchodového pilíře – důchodové spoření: Zaměstnavatel srazí pojistné na důchodové spoření na účet u specializovaného finančního úřadu a to ve výši 3% z 6,5% povinného pojistného + ještě dalších 2% z vyměřovacího základu zaměstnance. Dopady na pozdější výpočet státního důchodu z I. pilíře – vyplácí Česká správa sociálního. Pokud zaměstnanec se takto odkloní odvodem pojistného z I. Pilíře do II. fondového důchodového pilíře, bude mít státní důchod vypočten tak, že místo 1,5% za každý odpracovaný rok zápočtu se mu započte pouze 1,2%. Toto krácení pak bude mít dopady na výši vypočteného státního důchodu. Na druhou stranu však bude pobírat určitou částku důchodové renty z II. pilíře, kdy výše vyplaceného důchodu bude samozřejmě záležet na zhodnocení uspořených částek v přímé úměře na prosperitu daných fondů, které jsou:


~ 12 ~ důchodový fond státních dluhopisů konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond, dynamický důchodový fond. Při odchodu do důchodu si bude moci každý účastník vybrat: doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem na tři roky, starobní důchod na dobu 20 let. Pokud účastník tohoto spoření zemře, stávají se tyto prostředky předmětem dědictví, za předpokladu, že bude dědicem: osoba mladší 18let – obdrží sirotčí důchod na 5 let, osoba starší 18 let, která má zvolen II. pilíř, pak bude o tyto peněžní prostředky přiměřeně navýšen budoucí důchod, osoba starší 18 let, která nemá II. pilíř důchodového spoření, pak jí bude vyplacen jednorázový dědický podíl. Pokud se stane plátce tohoto důchodového spoření invalidou III. stupně a vznikne nárok na výplatu invalidního důchodu, pak 60% prostředků přejde do tohoto důchodu a 40% bude ponecháno na starobní penzi. Důležitá poznámka: Vstup do druhého pilíře tj. důchodového spoření je zásadně dobrovolný a záleží na každém pojištěnci (zaměstnanci, nebo i OSVČ ). Pokud se však takto rozhodne z tohoto systému již nemůže vystoupit . Příklad č. 13): Výpočet pojistného účastníka důchodového spoření – II. pilíře: Vyměřovací základ :

Kč 45 000,-

Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25%

Kč 11 250,-

Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel

Kč 4 050,-

9%

Základ daně - super hrubá mzda

Kč 60 300,-

Daň před slevou 15%

Kč 9 045,-


~ 13 ~ Sleva poplatník

Kč 2 070,-

Záloha daň

Kč 6 975,-

Vyměřovací základ :

Kč 45 000,-

Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec 3,5% I. pilíř

Kč 1 575,- srážka

Pojistné na důchodové spoření II. pilíř

3%

Kč 1 350,- srážka

Pojistné na důchodové spoření II. pilíř

2% z VZ zaměstnance Kč 900,- srážka

Pojistné na zdravotní pojištění

4,5%

Kč 2 025,-

ČISTÁ MZDA: Kč 45 000,- minus ( Kč 1 575,- + Kč 1 350,- + Kč 900,- + Kč 2 025,- + Kč 6 975 ) = Kč 32 175,- čistá mzda. V případě, kdy by zaměstnanec nevstoupil do II. pilíře, byla by jeho čistá mzda Kč 33 075,- tj. o Kč 900,-- vyšší (2%). V část - Specifické okruhy poplatníků pojistného – společníci, jednatelé, komanditisté komanditních společností a členové družstev: S přijetím novelizovaného Zákona o nemocenském pojištění došlo od 1.1.2012 k zásadní změně posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění shora uvedených kategorií poplatníků. Od tohoto roku jsou společníci, jednatelé, komanditisté komanditních společností a členové družstev účastni nemocenského pojištění, pokud nejsou ke společnosti vázáni pracovněprávním vztahem a vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Znamená to, že bude tento poplatník posuzován obdobně jako klasický zaměstnanec a to v případě, že za výkon práce pro společnost obdrží odměnu v rámci daného měsíce alespoň Kč 2 500,--, (tj. rozhodná částka pro vznik účasti na nemocenském pojištění). Pokud bude splněna tato podmínka dosažení alespoň měsíčního rozhodného příjmu musí být odvedeno pojistné v klasické procentuální výši 25% „zaměstnavatel“ a 6,5% uvedený poplatník. Celkem tedy 31,5%.


~ 14 ~ Z uvedeného vyplývá, že sice od roku 2012 budou shora uvedení poplatníci pojistného již účastni nemocenského pojištění, avšak v případě vzniku pracovní neschopnosti budou mít nárok jen na likvidaci nemocenského tj. až od 22. dne trvání jejich pracovní neschopnosti. Znamená to, že pokud společník, jednatel, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva, který n e n í vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem onemocní, nevznikne mu nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti. (Poznámka : Pokud bude vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem bude mu samozřejmě náležet při jeho pracovní neschopnosti i náhrada mzdy za prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Příklad č. 14): Společník s.r.o. není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem. Vykonává však pro společnost práci, za kterou je také odměňován jednou za čtvrtletí ve výši Kč 30 000,-- . První odměna mu byla zúčtována do měsíce března. Odpověď: Zaměstnavatel odvede za společníka pojistné v plné výši 25%+6,5% a to v měsících, kdy mu bude zúčtována odměna za výkon práce pro společnost. Přihlásí ho na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení poprvé od měsíce března. Příklad č. 15): Jednatel společnosti navázal pracovní poměr na pozici obchodního zástupce se smluvní mzdou Kč 35 000,-. Dále pak mu valná hromada společnosti odsouhlasila odměnu jednatele ve výši Kč 10 000,- měsíčně. Odpověď: Zaměstnavatel bude odvádět pravidelně pojistné ve výši 25%+6,5% ze součtu těchto příjmů. Příklad č. 16): Člen družstva, který není vázán k družstvu pracovním poměrem provedl pro družstvo výběrové řízení na dodávku materiálu na rekonstrukci družstevních bytů. Za tuto práci pro družstvo obdržel jednorázovou odměnu Kč 7 000,-.


~ 15 ~ Odpověď: V měsíci, kdy mu bude zúčtována tato odměna, bude tento člen družstva účasten nemocenského pojištění, kdy z této odměny se odvede pojistné v plné výši 25%+6,5%. Příklad č.17): Společník je odměňován za práci pro společnost ve výši měsíční odměny Kč 3 500,- a dále pak za funkci jednatele pobírá odměnu ve výši Kč 5 000,-. Odpověď: Pokud je společník zároveň jednatelem společnosti , budou se pro vznik účasti na nemocenském pojištění a s tím i pro odvod pojistného na sociální zabezpečení posuzovat tyto odměny v souhrnné částce Kč 8 500,, kdy se z této částky odvede pojistné v plné výši 25%+6,5%.

VI část - Specifické okruhy členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni : Jedná se o účastníky nemocenského pojištění a tím i poplatníky pojistného na sociální zabezpečení. Jsou to členové představenstev akciových společností, nebo členové dozorčích rad společností, kteří jsou za práci pro tuto společnost odměňováni a nejsou vázáni k této společnosti pracovněprávním vztahem. Pokud tedy tak jako v předchozí kapitole bude dosahovat jejich měsíční odměna alespoň výše rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,-, jsou účastni nemocenského pojištění s povinností platit též pojistné na sociální zabezpečení. Příklad č. 18): Pan František Vomáčka byl navržen do dozorčí rady akciové společnosti jako statutár této společnosti na dobu dvouletého období. Odměna za výkon práce v dozorčí radě byla určena za každé čtvrtletí ve výši Kč 50 000,-. Pan Vomáčka není vázán ke společnosti žádným pracovněprávním vztahem. Jeho závislá činnost je výkon práce, jako osoba samostatně výdělečně činná. Odpověď: Jak vyplývá z předešlého odstavce, bude tento člen dozorčí rady účasten nemocenského pojištění s povinností platit pojistné v tom měsíci, kdy mu bude zúčtována odměna za výkon práce v dozorčí radě.


~ 16 ~ Zaměstnavatel je povinen ho přihlásit do 30 dnů od měsíce, kdy mu poprvé zúčtoval odměnu za výkon práce v dozorčí radě. Příklad č. 19): Předseda představenstva akciové společnosti je i zaměstnancem s měsíční mzdou za výkon práce Kč 40 000,- . Dále pak za činnost předsedy představenstva pobírá čtvrtletní odměnu ve výši Kč 100 000,-. Činnost předsedy představenstva je vykonávána již od roku 2011. Odpověď: Zaměstnanec byl účasten nemocenského pojištění do roku 2011 jen z činnosti zaměstnance. Z činnosti předsedy představenstva nebyl účasten ani nemocenského a tím ani důchodového pojištění. Od roku 2012 je účasten nemocenského pojištění z obou těchto činností, tj. zaměstnavatel bude muset provést přihlášení k účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 20): Člen představenstva akciové společnosti není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem. Za členství v představenstvu pobírá pravidelně měsíčně odměnu ve výši Kč 20 000,-. Musí být přihlášen k pojištění s pravidelným měsíčním odvodem pojistného na sociální zabezpečení? Odpověď: Zaměstnavatel musí člena představenstva přihlásit k účasti na nemocenském pojištění a odvádět pravidelně pojistné na sociální zabezpečení.

VII část - Dohody o provedení práce a účast zaměstnance na nemocenském pojištění s povinností odvádět pojistné na sociální zabezpečení: Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je od 1. 1. 2012 účasten nemocenského pojištění pouze v těch měsících, kdy mu zaměstnavatel zúčtuje za výkon práce měsíční odměnu ve výši více než Kč 10 000,- . Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od předcházejících podmínek vzniku účasti na nemocenském pojištění, kdy musí být splněna podmínka dosažení předem domluveného příjmu za výkon práce alespoň Kč 2 500,-, je rozhodným příjmem pro vznik účasti na nemocenském pojištění u


~ 17 ~ zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce dosažení rozhodného příjmu nad Kč 10 000,- za měsíc. Příklad č. 19): Zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel sjednal dohodu o provedení práce od 1. 2. 2013 do 31. 8. 2013 s předem domluvenou hodinovou odměnou Kč 250,z rozsahem práce podle potřeby zaměstnavatele, při dodržení maximálního limitu 300 hodin v rámci sjednané doby trvání dohody o provedení práce. V měsících únor – květen 2013 dosáhl měsíčních odměn pod částku rozhodného příjmu tj. Kč 10 000,-. V měsících červen – srpen 2013 mu zaměstnavatel zúčtoval měsíční odměny nad Kč 10 000,-. Odpověď: Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit k účasti na nemocenském pojištění od 1.2.2013 tj. od data vzniku dohody o provedení práce, do 8. dnů od měsíce, kdy vznikla zaměstnanci účast na nemocenském pojištění poprvé v měsíci červnu 2013. Za měsíc červen tak zaměstnavatel odvede pojistné v plné výši 25%+6,5% nejpozději do 20.7. Příklad č. 20): Zaměstnanec vykonával v roce 2013 opakovaně činnost na základě dohod o provedení práce. První dohoda byla sepsána od 1. 2. do 31. 3. se sjednanou měsíční odměnou á Kč 2 500,-/ měsíc. Druhá dohoda byla sjednána od 1. 5. do 30. 6. s měsíční odměnou Kč 3 000,- za měsíc květen, a Kč 5 000,- za měsíc červen. Odpověď: Zaměstnanci nevznikne účast na nemocenském pojištění ani v jednom měsíci, neboť měsíční odměny nedosáhly více než Kč 10 000,-. Zaměstnavatel tak nemá povinnost přihlašovat zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 21): Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce na dva dny od 5. 3. do 6. 3. na inventarizaci skladu s odměnou Kč 6 000,-. V témže měsíci uzavřel další dohodu o provedení práce od 19. 3. do 21. 3. na inventarizaci druhého skladu s odměnou Kč 7 000,-. Odměny jsou zaměstnanci zúčtovány v následujícím měsíci ve výplatním termínu tj. 12. 4. v celkové výši Kč 13 000,-.


~ 18 ~ Odpověď: Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění ve dnech od 5. 3. do 6. 3. a od 19. 3. do 21. 3. neboť součet odměn přesáhl rozhodnou částku v daném měsíci tj. více než Kč 10 000,--. Příklad č. 22): Zaměstnavatel uzavřel současně se zaměstnancem tři dohody o provedení práce a to od 1. 3. do 31. 12. s měsíční odměnou za každou tuto dohodu Kč 3 500,-. Celkovou částku odměn z těchto tří dohod tj. Kč 10 500,- je zaměstnanci zúčtována pravidelně měsíčně ve výplatním termínu. Odpověď: Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění od 1. 3. do 31. 12., neboť součet odměn z těchto tří dohod o provedení práce překročí rozhodnou částku pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. Kč 10 000,-. Příklad č. 23): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na jeden měsíc od 1. 3. do 31. 3. 2013 na výkon práce lektora rekvalifikačního kurzu s odměnou Kč 25 000,-. Zaměstnanec poslední den trvání dohody o provedení práce onemocněl. Odpověď: Zaměstnavatel musí zaměstnance přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, poté odhlásit do 8 dnů od skončení sjednané dohody. Dále odvede pojistné nejpozději do 20. 4. V obvyklé výši pojistného tj. 25%+6,5%. Nárok na náhradu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci sice vznikne tj. jen 31. 3., ale s ohledem na karenční dobu první tři dny a skončení sjednané dohody 31. 3. (skončila účast na nemocenském pojištění) náleží zaměstnanci náhrada v nulové výši. Příklad č. 24): Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce se zaměstnancem na dobu od 1. 2. do 31. 8. na výkon práce podle potřeby s hodinovou odměnou Kč 250,-. V měsíci 5/2013 se stal zaměstnanec práce neschopným od 30. 5. do 31. 7. 2013. Odměna za měsíc květen dosáhla před vznikem pracovní neschopnosti částky Kč 12 000,-. Zaměstnanci tak vznikla v měsíci, kdy onemocněl účast na nemocenském pojištění.


~ 19 ~ Odpověď: Zaměstnavatel musí odvést pojistné za měsíc květen a vyplatit náhradu odměny při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti. Pokud bude zaměstnanec i nadále práce neschopen tj. od 22. dne pracovní neschopnosti má nárok na výplatu nemocenského prostřednictvím místně příslušné správy sociálního zabezpečení a to event. až do dne sjednané dohody o provedení práce. VIII část - Závazné termíny splatnosti pojistného a formy úhrady pojistného : Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanoví povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce v termínu od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce za měsíc, za něž má být pojistné odvedeno. Znamená to, že za včasný odvod pojistného se považuje termín, kdy zaměstnavatel provedl platbu tak, aby bylo pojistné připsáno nejpozději do 20. dne na účet poskytovatele platebních služeb. Pojistné se hradí v české měně. Z pohledu možných způsobů odvodu pojistné je nejčastěji zaměstnavatelem využíván bezhotovostní převod z účtu plátce pojistného, další možný způsob odvodu pojistného je platba v hotovosti do pokladny příslušné správy sociálního zabezpečení – maximální limit hotovostní platby je od roku 2012 Kč 10 000,- a poslední možný způsob platby pojistného je využití platby prostřednictvím držitele poštovní licence. (Pozn. Při platbách poštovní poukázkou (složenkou) je postup držitele poštovní licence následující. Držitel poštovní licence je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal a poskytovatel platebních služeb je povinen ji převést na samotný účet do konce následujícího pracovního dne !). Zaměstnavatel kromě faktického odvodu pojistného shora uvedenými způsoby je povinen také zaslat na správu sociálního zabezpečení závazný tiskopis Přehled o výši pojistného, vzor ČSSZ-89 542 9 I/2011. (Pozn. Jedná se o předpis výše měsíčního pojistného – „strana má dáti“). Příklad č. 25): Zaměstnavatel vypočetl pojistné za měsíc duben ve výši Kč 350 000,-. Toto pojistné je splatné nejpozději do 20. května. Výplatní termín zaměstnavatele je určen na každého 12. měsíce. Zaměstnavatel zaslal toto pojistné formou elektronického převodu ze svého účtu na účet poskytovatele platebních služeb ( tj. peněžního ústavu, kde má založen příjmový účet příslušná správa sociálního zabezpečení) dne 18.5. Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 20 ~ Odpověď: Zaměstnavatel provedl odpis ze svého účtu včas, tzn., že platba pojistného bude připsána do 20. na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Příklad č. 26): Zaměstnavatel realizoval platbu pojistného za své zaměstnance v pátek 20. května přímo do pokladny příslušné správy sociálního zabezpečení. Pokladní mu vystavila účetní doklad o přijetí příslušné částky pojistného. Odpověď: Pojistné bylo odvedeno včas tj. nejpozději do 20. v měsíci. Příklad č. 27): Zaměstnavatel realizoval platbu pojistného pomocí držitele poštovní licence ve čtvrtek dne 19.5. Odpověď: Tento termín realizace odvodu pojistné bude jednoznačně považován za pozdní, neboť do 20. nebude pojistné připsáno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. ( Pozn. Za každý den pozdního připsání na účet správy tj. po 20. dni v měsíci bude plátce pojistného předepsáno penále – viz. další díl sankce ). IX část - Odvod pojistného na důchodové spoření do II. pilíře: Tak, jak jsem si vysvětlili systém nového důchodového spoření ve IV. části našeho e-semináře, je nutné si v několika větách objasnit principy odvodu pojistného na příjmový účet u příslušného specializovaného finančního úřadu. S účastí zaměstnance na důchodovém spoření vyplývají povinnosti i zaměstnavateli, jako plátci pojistného. Tyto povinnosti se dají shrnout do 3 bodů a to povinnost: odvádět pojistné formou měsíční zálohyy za svého zaměstnance účastného v důchodovém spoření a to nejpozději do 20. následujícího měsíce za měsíc uplynulý, měsíčně odesílat „Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření s odkazem na § 19 Zákona o důchodovém spoření a to nejpozději do 20. následujícího měsíce za měsíc uplynulý, a to zásadně elektornicky


~ 21 ~ po uplynutí kalendářního roku (nejpozději do 1. 4.) musí zaměstnavatel odeslat (opět elektronicky) vyúčtování pojistného. Důležitá poznámka: Je předpoklad, že uvedené tiskopisy, které slouží jako předpis k odvodu pojistného na důchodové spoření, a následné vyúčtování budou součástí tiskových sestav programu mzdové účetnictví. Originál tiskopisu naleznete na webových stránkách daňové správy pod číslem: 25 5541 MFin 5541 – vzor č. 1.


~ 22 ~

V druhé části se seznámíme se zvláštními skupinami poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a to zahraničními zaměstnanci, smluvními zaměstnanci, osobami dobrovolně účastných důchodového pojištění, a osobami samostatně výdělečně činnými. V neposlední řadě pak i možnost odklonu části pojistného u OSVČ do II. pilíře – důchodového spoření. I. část – Zahraniční zaměstnanec: Jak uvedeno v první části se platba pojistného odvíjí od podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců, tj. že zaměstnání musí trvat alespoň 15 dnů, předem domluvená odměna za výkon práce dosáhne alespoň Kč 2 500,- a zaměstnanec nastoupí fakticky do zaměstnání. Tyto podmínky neplatí pro zahraničního zaměstnance. V prvé řadě si musíme definovat, kdo je zahraniční zaměstnanec. Zahraničním zaměstnancem pro účely nemocenského pojištění může být zaměstnanec, který je činný na území České republiky ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu na poli sociálního zabezpečení. Takovýto zaměstnanec, pokud chce být dobrovolně účasten nemocenského pojištění, přihlásí se na předepsaném tiskopise k této účasti. Pojištění pak vzniká v den, který zahraniční zaměstnanec uvedl na přihlášce a zaniká dnem skončení zaměstnání na území ČR, nebo prvním dnem kalendářního měsíce za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné, nebo dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém tuto odhlášku podal. Místně příslušná je správa sociálního zabezpečení podle místa hlášeného pobytu nebo místem, kde se zdržuje na území ČR. Pokud bude takto přihlášen k nemocenskému pojištění plynou mu z tohoto pojištění nároky, při splnění obecných podmínek na: nemocenské od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti pokud byl účasten pojištění přede dnem pracovní neschopnosti alespoň tři měsíce a peněžitá pomoc v mateřství a to nejdříve od počátku 8 týdne před očekávaným dnem porodu, pokud splní opět obecné podmínky nároku na tuto dávku, podle Zákona o nemocenském pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění , event.. důchodové pojištění a jeho splatnost :


~ 23 ~ Pojistné na nemocenské pojištění platí zahraniční zaměstnanec měsíčně a to ve výši 2,3% z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je částka, kterou si zahraniční zaměstnanec sám určí. Tento vyměřovací základ však nesmí být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění tj. částky Kč 2 500,--. Z uvedeného tedy vyplývá, že minimální částka činí Kč 5 000,--, kdy maximální měsíční částka není určena. Pro rok 2013 je to částka Kč 115,-- (Kč 5 000x2,3%). Pojistné se hradí měsíčně a je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. Zahraniční zaměstnanec se může též přihlásit i k důchodovému pojištění, kdy odvod pojistného činí 1,4% z jedné čtvrtiny průměrné mzdy tj. pro rok 2013 je to Kč 25 884 : 4 = Kč 6 471 x 1,4% = Kč 91,--/ měsíc. II. část – Smluvní zaměstnavatel - zaměstnanec: Smluvním zaměstnavatelem se pro účely Zákona o pojistném na sociální zabezpečení rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Pod pojmem smluvní zaměstnanec, na rozdíl od zahraničního zaměstnance se rozumí pro účely vzniku účasti na nemocenském a důchodovém pojištění zaměstnanec, který je smluvně vyslán k práci pro firmu se sídlem na území ČR a není povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Znamená to, že pokud mateřská společnost ( zaměstnavatel ) smluvního zaměstnance, nedoloží potvrzení o tom, že její zaměstnanci jsou důchodově pojištěni, budou mít tito zaměstnanci stejné postavení z hlediska vzniku účasti na nemocenském a důchodovém pojištění, jako zaměstnanci ČR. V takovém případě je musí společnost pro, kterou jsou vysláni přihlásit do 8. dnů od započetí výkonu práce na území ČR a odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Je-li tedy zaměstnanec považován podle Zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem ( viz. první odstavec) :, je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 24 ~ jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40%. Pokud by zaměstnavatel doložil potvrzení, že za smluvní zaměstnance odvádí i nadále pojistné na důchodové pojištění podle svých předpisů vznikne těmto smluvním zaměstnancům účast na nemocenském a důchodovém pojištění až po uplynutí 270. dne trvání zaměstnání na území ČR. Znamená to, že jejich účast na nemocenském a důchodovém pojištění vzniká podle našich předpisů až od 271 dne trvání zaměstnání. Od tohoto dne by musel zaměstnavatel pro kterého smluvní zaměstnanci pracují na území ČR tyto přihlásit na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení nejpozději do 8 dnů a přijímat od nich event.. žádosti o dávky nemocenského pojištění a platit jim náhradu při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti. Stručná rekapitulace – kdo je smluvní zaměstnanec: je to zaměstnanec , který pracuje na území České republiky, jeho zaměstnavatel má sídlo v tzv. nesmluvní cizině „ve státech třetího světa“ tj. mimo území EU, jeho zahraniční zaměstnavatel jej zapůjčil (pronajal) smluvnímu zaměstnavateli na základě písemné smlouvy. Smluvní zaměstnavatel má sídlo na území České republiky. Z uvedeného vyplývá, že při splnění těchto podmínek smluvní zaměstnavatel přiděluje smluvnímu zaměstnanci práci, kdy smluvní zaměstnanec musí dbát pokynů smluvního zaměstnavatele. Smluvním zaměstnancem se nikdy nemůže stát zaměstnanec zaměstnavatele, který má sídlo ve státě EU nebo má sídlo ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení. Příklad č. 1): Mexičan, zaměstnanec zaměstnavatele, který má sídlo na území Mexika (nesmluvní stát), byl na základě písemné smlouvy „zapůjčen“ pro zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR – českou společnost, na dobu 8 měsíců, od 1. 7. Česká společnost hradí mexické společnosti měsíčně Kč


~ 25 ~ 60 000,- včetně provize za zprostředkování. Česká společnost se s mexickou dohodla, že bude zaměstnanci vyplácet Kč 20 000,-. Znamená to, že do Mexika zasílá český zaměstnavatel Kč 60 000,-. Mexická společnost doložila potvrzení, že za tohoto zaměstnance neodvádí důchodové pojištění. Od kdy bude muset český zaměstnavatel zaměstnance přihlásit a odvádět pojistné? Odpověď : Zaměstnavatel musí zaměstnance přihlásit do 8. dnů na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení a odvádět pojistné z částky rozdílu mezi Kč 60 000,- a Kč 20 000,-, tj. z Kč 40 000,-. III. část – Dobrovolná účast občanů na důchodovém pojištění : Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je možná u osob starších 18 let. K převzetí přihlášky a vedení evidence o dobrovolném důchodovém pojištění je příslušná správa sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu občana, nebo pokud se jedná o cizince podle místa hlášeného pobytu na území ČR. Kdo se může přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění? Do tohoto systému se může přihlásit: 1) Osoba – uchazeč o zaměstnání , pokud po tuto dobu evidence uchazeče o zaměstnání nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Potřebné doklady k doložení K přihlášce občan předloží potvrzení úřadu práce o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně období vyplácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci. Po ukončení vedení v evidenci, je povinen podat do 8 dnů odhlášku z pojištění. 2) Student, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice. Potřebné doklady k doložení: Od 1. 1. 2010 lze dobrovolně důchodově pojistit kteroukoliv dobu studia po dosažení věku 18 let. K přihlášce k účasti a odhlášce z pojištění je třeba předložit potvrzení o době trvání studia – vysvědčení, index, tiskopis „Potvrzení St“. Z dokladů musí jasně vyplývat datum zahájení, event.. ukončení studia.


~ 26 ~ Poznámka: Tyto dva druhy dobrovolného pojištění lze uplatnit i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení. 3) Výdělečná činnost v cizině po 31.12.1995, pokud se jedná o: zaměstnance v pracovním poměru, členy družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni, osoby samostatně výdělečně činné. Potřebné doklady k doložení: K přihlášce musí být přiloženy doklady prokazující trvání výdělečné činnosti v cizině. Veškeré tyto doklady musí být úředně přeloženy do českého jazyka a ověřeny. Tento překlad se nevyžaduje, pokud žadatel pracoval ve státech, se kterými má ČR mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Překlad se také nevyžaduje u dokladů předložených ve slovenštině. 4) Osoba, která vykonává činnost dobrovolnické služby, na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací: Potřebné doklady k doložení: Pojištění může trvat pouze po dobu výkonu dobrovolnické služby. Za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem. K přihlášce občan předloží příslušnou smlouvu uzavřenou s vysílající organizací. 5) Činnost v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činní v ČR ve prospěch tohoto zaměstnavatele: Potřebné doklady k doložení: Pojištění může trvat pouze po dobu výkonu takové činnosti. K přihlášce je nutné předložit příslušný dokument prokazující existenci a dobu trvání pracovněprávního nebo obdobného vztahu u zahraničního zaměstnavatele. Poznámka: Za dobu přede dnem podání přihlášky je u těchto tří druhů dobrovolného pojištění účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem. Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 27 ~ 6) Poslanec ve výkonu funkce Evropského parlamentu, zvoleného na území ČR : 7) Osoba, která pobývá v cizině za účelem následování svého manžela, který v cizině působí v diplomatických službách: Potřebné doklady k doložení: K přihlášce je třeba předložit potvrzení Ministerstva zahraničí ČR o skutečnosti a dále oddací list prokazující trvání manželství s osobou, která působí (působila) v diplomatických službách a to po celou dobu, po kterou má dobrovolné pojištění z tohoto titulu trvat. Poznámka : Tyto dva druhy dobrovolného pojištění lze aplikovat i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení, nejdříve však od účinnosti zákonné úpravy tj. od 1. 1. 2010. 8) Dobrovolné pojištění – bez uvedení důvodů: Pojištění mohou být účastny osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na dobrovolném pojištění, aniž splňují některou z podmínek uvedených v předešlých bodech 1 - Účast na pojištění je možná pouze v rozsahu nejvýše 10 let. VÝŠE POJISTNÉHO NA DOBROVOLNÉ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ : Osoba dobrovolně důchodově pojištění odvádí pojistné ve výši 28% z částky jedné čtvrtiny z průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Pro rok 2013 je určena průměrná mzda , jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pojistné se pro rok 2013 stanoví ze: Všeobecného vyměřovacího základu Kč 25 093,- x 1,0315 = Kč 25 884,- : 4 = Kč 6 471,- x 28% = Kč 1 812,-. Pojistné se platí od 1. do 20. následujícího měsíce za měsíc minulý. IV. část - Osoby samostatně výdělečně činné: V úvodu k této IV. části poplatníků pojistného si vyjmenujeme okruhy osob, které se považují v rámci své výdělečné činnosti za osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ ).


~ 28 ~ 1) ZA OSVČ S PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ POVAŽUJÍ OSOBY: a) které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nebo b) spolupracují při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud lze na ně rozdělovat podle daňových předpisů příjmy dosažené výkonem této výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. 2) VÝKON SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINOSTI SE ROZUMÍ: a) osoby provozující živnost podle Živnostenského zákona, b) osoby podnikající v zemědělství, c) osoby podnikající podle zvláštních předpisů (advokáti, notáři, lékaři, veterináři atd.), d) osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, e) osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností, ani podnikáním, f) společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, g) osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy. 3) ZAHÁJENÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI – PRVNÍ ROK PODNIKÁNÍ, TERMÍNY PŘIHLÁŠENÍ, MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST, PLATBY ZÁLOH NA POJISTNÉ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ: Pokud OSVČ zahájí svojí činnost, jako hlavní musí oznámit tuto skutečnost nejpozději do 8. dne měsíce po měsíci od zahájení samostatné výdělečné činnosti na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu nebo místa hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince. Příklad č. 2): Osoba samostatně výdělečně činná zahájila svoji výdělečnou činnosti 2.6. . Do kdy musí oznámit své zahájení činnosti ? Odpověď: Oznámení musí být podáno nejpozději do 8. 7. Při zahájení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna platit minimální zálohy na pojistné na své důchodové pojištění, které pro rok 2013 činí Kč 1 890,-- ( je to Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 29 ~ částka, která je vypočtena jako 29,2% z částky Kč 6 471,-- což je ¼ z průměrné mzdy určené pro rok 2013 Kč 25 884,--.). Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ se může rozhodnout platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Takovéto platby záloh na delší období je však povinna předem oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Příklad č. 3): OSVČ zahájil svoji činnost ke dni 1.1. Toto podnikání je jeho hlavním zdrojem příjmu. Jak to bude s jeho oznámením a platbami záloh na pojistné? Odpověď: Musí oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 8.2. Dále pak bude odvádět platby záloh tak, aby tyto zálohy v minimální výši Kč 1 890,- byly připsány na účet správy sociálního zabezpečení v termínu od 1. do 20. následujícího kalendářního měsíce. První platba za měsíc leden bude realizována v únoru. Znamená to, že pokud bude vykonávat svoji činnost po celý kalendářní rok 2013 musí uhradit zálohy na pojistné z minimálního vyměřovacího základu Kč 77 652,- ( Kč 6 471 x 12 ). Za kalendářní rok 2013 odvede na zálohách Kč 22 675-. ( Kč 77 652 x 29,2% ). V případě, že OSVČ zahájí samostatnou výdělečnou činnost v průběhu roku bude, jeho minimální roční vyměřovací základ úměrně ponížen o měsíce, kdy činnost nebyla vykonávána a to vždy o částku měsíčního minimálního vyměřovacího základu. Příklad č. 4): OSVČ zahájila svoji činnost ke dni 1.4. Před tímto datem byla tato osoba zaměstnána. Z jaké minimální výše ročního vyměřovacího základu bude muset uhradit zálohy na pojistné? Odpověď: Jak z uvedeného vyplývá, svoji činnost nevykonávala 3 měsíce v rámci kalendářního roku. Proto se od částky ročního minimálního vyměřovacího základu Kč 77 652,- odečte 3 x 6 471. Minimálním ročním vyměřovacím základem tak je Kč 58 239,- ( Kč 77 652,-- minus Kč 19 413,- ), kdy z částky Kč 58 239,- bude za tento rok odvedeno na zálohách 29,2% tj. Kč 17 006,- . Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 30 ~ 4) POKRAČOVÁNÍ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI – DRUHÝ ROK, PODÁNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH: Každá osoba samostatně výdělečně činná, která podnikala nebo spolupracovala při s OSVČ musí podat Přehled o příjmech a výdajích. Je třeba zdůraznit, že tento „Přehled“ musí podat každá podnikající osoba nebo spolupracující osoba i když nevykazuje žádné příjmy a výdaje. Pozn: Jedná se o situace, kdy spolupracující osoba zahájila spolupráci, a osoba se kterou zahájila spolupráci na ni nepřevedla ( nerozepsala ) své příjmy ani výdaje. 5) TERMÍN PODÁNÍ „PŘEHLEDU……….“ : Jak uvedeno v předchozím odstavci Přehled podá každá osoba, která vykonávala výdělečnou činnost nebo osoba spolupracující nejpozději do měsíce ode dne, kdy měla podat podle daňových předpisů přiznání k dani z příjmu. Znamená to, že pokud tato osoba podávala pro letošní rok daňové přiznání 2. 4., musí podat tento Přehled nejpozději 2.5. V případě, kdy má OSVČ daňového poradce, musí tuto skutečnost příslušné správě sociálního zabezpečení nahlásit a doložit nejpozději do 30.4. V tomto případě pak podává daňové přiznání nejpozději do 1. 7. a přehled nejpozději do 1. 8. 6) VYÚČTOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ – PŘÍJMY, VÝDAJE – ZISK NEBO ZTRÁTA: Při vyúčtování je OSVČ povinna v Přehledu uvést své příjmy od kterých pak odečte výdaje za uplynulý kalendářní rok. Pokud bude vykazovat zisk, určí z tohoto zisku 50%. Ze zbylé částky pak vypočte pojistné ve výši 29,2% . Výsledek pak odečte z již zaplacených záloh za uplynulý kalendářní rok. Rozdíl pak bude doplatek na zálohách, který je povinen příslušné OSSZ uhradit. Z této částky si pak určí nové zálohy, které má povinnost hradit do dalšího období před vyúčtováním běžného roku. Příklad č. 5): Podnikatel zahájil svoji činnost k 1. 1. 2013. Na zálohách za rok 2013 uhradil na zálohách na sociálním zabezpečení Kč 22 675,- ( viz. příklad č. 3 ). Za tento rok podal Přehled o příjmech a výdajích k 30. 4. 2014, kde uvedl své příjmy a výdaje. Jeho příjmy činily za rok 2013: Kč 1 000 000. Výdaje Kč 500 000,--.


~ 31 ~ Jak to bude s jeho vyúčtováním, kolik musí doplatit a jaké budou jeho nové zálohy? Odpověď: Příjmy Kč 1 000 000 minus výdaje Kč 500 000,-- = zdanitelný příjem Kč 500 000,-- x 50% = Kč 250 000,-- x 29,2% = Kč 73 000,--. Mělo být zaplaceno na zálohách za rok 2013. Bylo zaplaceno Kč 22 675,--. Rozdíl Kč 50 325,-- znamená doplatek na zálohách za rok 2013 ( Kč 73 000 minus Kč 22 675,-- ). Dále si OSVČ určí nové zálohy již ze skutečného Hospodářského výsledku, tj. Kč 250 000 : 12 = Kč 20 834 x 29,2% = Kč 6 084,--, nové zálohy. Tyto zálohy pak musí hradit v květnu již od měsíce dubna 2014 a to až do měsíce podání dalšího Přehledu za rok 2014 tj. v roce 2015. Příklad č. 6): Podnikatel zahájil svoji činnost k 1. 1. 2013. Na zálohách za rok 2013 uhradil na zálohách na sociálním zabezpečení Kč 22 675,- ( viz.příklad č. 3). Za tento rok podal Přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 k 2.5.2014, kde uvedl své příjmy a výdaje. Jeho příjmy činily Kč 600 000,- a výdaje Kč 645 000,- . Vykazuje tak ztrátu Kč 45 000,-. Jak to bude s placením záloh na pojistné? Odpověď: Osoba samostatně výdělečně činná bude v případě ztráty dál hradit zálohy v minimální výši a to až do podání dalšího Přehledu za rok 2014 v roce 2015. 7) OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ – VEDLEJŠÍ SAMOSTATNÁ ČINNOST : Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích stanovena dle daňového základu minimálně však pro rok 2013 Kč 756,-. V měsíci podání Přehledu za rok 2014 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu minimálně Kč 756,-. Pokud tedy OSVČ vedlejší dosáhne daňového základu alespoň za rok 2013 Kč 62 121,- musí platit povinné minimální zálohy v částce 29,2% z minimálního vyměřovacího základu Kč 2 589,- ( Kč 25 884 x 10% = Kč 2 589,-- x 29,2% ).


~ 32 ~ 8) DOBROVOLNÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH: Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Vzniká na základě přihlášky. Nemocenské pojištění nemůže vzniknout zpětně přede dnem přihlášení. OSVČ, která se takto pro rok 2011 přihlásila k dobrovolné platbě nemocenského pojištění, je od 1. 1. 2011 vždy považována jako OSVČ hlavní, a to i když bude např. zaměstnancem, studentem, důchodcem. Zde pak i takováto OSVČ vedlejší, která se přihlásila k nemocenskému pojištění a není povinna z důvodu daňového základu (viz. odstavec shora) platit zálohy na důchodové pojištění, je povinna od ledna 2013 platit zálohy jako OSVČ hlavní ve výši alespoň Kč 1 890-- měsíčně. Čekací doba: Nárok na nemocenské má OSVČ, teprve tehdy, kdy její účast na nemocenském pojištění trvala alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Tato podmínka platí bez výjimky, tzn. i pro OSVČ, která zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost. Při splnění těchto podmínek náleží pak nemocenské až od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. Příklad č. 7): OSVČ zahájila výdělečnou činnost k 1.1.2013 začala si platit i pojistné na nemocenské. Od 1.4. se stala práce neschopnou a byla v pracovní neschopnosti až do 30.6. vznikne mu nárok na likvidaci nemocenské? Odpověď: Ano, nárok na nemocenské vznikne, neboť je splněna podmínky čekací doby 3 měsíce. Počátek výplaty bude od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. Platba dobrovolného pojistného na nemocenské pojištění: Od 1. 1. 2011 se zvyšuje pojistné na nemocenské pojištění z původních 1,4% na 2,3% . Minimální výše platby pojistného na nemocenské pojištění činní u OSVČ pro rok 2013 Kč 115,-tj. 2,3% z částky Kč 5 000,- . Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2013 tj. částka Kč 103 536,- ( Kč 1 242 432 : 12 ). Maximální platba na dobrovolné nemocenské pojištění tak je pro rok 2013 Kč 2 382,- ( Kč 103 536 x 2,3% ). Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 33 ~

9) PROPOJENÍ S DŮCHODOVÝM POJIŠTĚNÍM V ROCE 2013 : Výši měsíčního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění si OSVČ může určovat mezi svým minimálním a maximálním základem. Minimálním základem je 50% daňového základu daňového základu, ale u OSVČ přihlášené k nemocenskému pojištění nemůže být nižší než Kč 6 471,- . Maximálním měsíčním vyměřovacím základem v roce 2013 je částka Kč 103 536,- tj. z této částky 29,2% je měsíční záloha Kč 30 233,- . Poznámka: Kdyby tedy OSVČ platila maximální zálohy na své důchodové pojištění a byla zároveň přihlášena na nemocenské pojištění musela by platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,3% z částky Kč 103 536,- tzn. částku Kč 2 382,-). V. část - Osoba samostatně výdělečně činná a důchodové spoření – II. pilíř: Od 1 .1 .2013 vstoupil v účinnost zákon o důchodovém spoření a další související zákony. Jestli-že se účastníkem důchodového spoření stane OSVČ, stanovuje se její základ pojistného na důchodové spoření ve shodné výši, jako vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Principem důchodového spoření je vyvedení 3% pojistného ze státního průběžného systému důchodového pojištění do kapitalizačního (fondového) pilíře. Pokud OSVČ uzavře důchodové spoření, sníží si tak sazbu pojistného na důchodové pojištění dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení z 29,2% na 26,2%. OSVČ si tak sníží platbu povinné zálohy na pojistné na důchodové pojištění, a to od měsíce, ve kterém se stala účastníkem důchodového spoření. Pokud budeme vycházet z minimální výše pro hlavní činnost OSVČ tj. z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro rok 2013 Kč 6 471 byla by pak záloha na povinné důchodové pojištění Kč 1 696,-- ( Kč 6 471 x 26,2% ). Při výkonu vedlejší činnosti činí minimální záloha v období po podání Přehledu o příjmech a výdajích částka Kč 679,-- ( Kč 2 589,-- x 26,2% ).


~ 34 ~ Maximální záloha při účasti na důchodovém spoření by pak byla Kč 27 127,-( Kč 103 536 x 26,2% ). !Důležitá poznámkA : Pojistné na důchodové spoření je zákonem stanoveno na 5% ze základu pojistného, což pro OSVČ znamená, že ke 3% které není povinna platit na důchodové pojištění , si ještě 2% připlatí ze svých prostředků. Správcem pojistného na důchodové spoření jsou orgány finanční správy, tzn., že OSVČ si příslušných 5% bude muset hradit sama převodem z účtu na účet u příslušného specializovaného finančního úřadu. Příslušné správě sociálního zabezpečení bude platit zálohy pouze ve výši 26,2%. ! Příklad č. 8): OSVČ začala podnikat od 1.1.2013 a zároveň uzavřela smlouvu o důchodovém spoření ( II. pilíř ). Jak budou probíhat platby záloh na pojistného na důchodové pojištění a důchodové spoření ? Odpověď: OSVČ bude platit zálohy na pojistné na povinné důchodové pojištění Kč 1 696,-- Kč 6 471 x 26,2% . Na důchodové spoření uhradí : Kč 194,13 (Kč 6 471 x 3%) resp. Kč 195 Kč 129,42 (Kč 6 471 x 2%) ze svých prostředků resp. Kč 130,--. Celkem tedy 5% Kč 325,-- na účet u specializovaného finančního úřadu.


~ 1 ~ I. část - Kategorie poplatníka pojistného - zaměstnavatel:

Recommend Documents