Kategorie I (střední školy) 1) U mechorostů můžeme dobře sledovat, střídání haploidní a diploidní fáze rostliny. Které písmenko na obrázku označuje diploidní fázi? a) 2) Na mapě je část české republiky, která je spojena s jedním geologem, jak se tento
geolog jmenoval? a) b) c) d)
Jan Krejčí Joachim Barrande Kašpar Šternberk Antonín Frič
3) Jestliže jsem se narodil 29. prosince 1986, mohl jsem zažít vyhlášení Biosférické rezervace Třeboňsko? a) b) c) d)
nemohl, protože BR Třeboňsko bylo vyhlášeno mnohem dříve nemohl, protože BR Třeboňsko bylo vyhlášeno 22. prosince 1986 mohl, protože BR Třeboňsko bylo vyhlášeno až v roce 1987 mohl, protože BR Třeboňsko bylo vyhlášeno až po roce 1993
4) Korýši jsou poměrně bohatou a pestrou skupinou živočichů. Ne každý by ale některé zástupce bez zaváhání mezi korýše zařadil. Pro vás však nebude problém poznat, na kterém obrázku korýš není: a) b) c) d)
5) Některé rostliny byly již odedávna používány k barvení tkanin. To se odrazilo i v jejich druhovém jménu. Mezi následují rostliny se však připletla jedna, která druhové jméno barvířský / barvířská nemá. Je to: a) alkana barvířská c) mořena barvířská e) kručinka barvířská b) rmen barvířský d) boryt barvířský f) ochmet barvířský 6) Příkladem mechů jsou také rašeliníky. Při jejich pozorování pomocí mikroskopu si můžeme všimnout dvou rozdílných typů buněk – chlorocytů a hyalocytů. K čemu jsou jednotlivé typy dobré? a) chlorocyty mají funkcí zásobní, hyalocyty zadržují vodu b) chlorocyty provádí fotosyntézu, hyalocyty obsahují zásobní organické látky c) chlorocyty mají asimilační funkci, hyalocyty zadržují vodu d) chlorocyty obsahují zásobní organické látky, hyalocyty provádí fotosyntézu 7) „Prakontinet Pangea se rozpadl na … a … a to v …“ Vyber možnost, která obsahuje správné termíny: a) Laurasii – Gondwanu – prvohorách b) Laurassi – Gondwanu – druhohorách
c) Pannotii – Rodinii – prvohorách d) Ponnotii – Rodinii – druhohorách
8) Patří mezi maloplošná chráněná území CHKO a BR Třeboňsko Horusická blata? a) ne – nepatří; jsou součástí Veselských blat b) ne – nepatří; leží až v Novohradských horách
c) ano – patří d) ne – nepatří; Horusická blata vůbec neexistují.
9) Co můžeme konstatovat (a mít přitom pravdu), najdeme-li v potoce blešivce? a) Kdopak tam chudáčka donesl a hodil, ten tam přece nepatří. b) To je ale špinavá voda, když v ní žije blešivec. c) Tak v tomto potoce není příliš mnoho tlejících organických látek. d) Ani jedna varianta nelze při tomto zadání použít. 10) Již dlouhou dobu se používá (spíše tedy používalo) barvivo santalin z rostliny jménem santal. Jakou barvu látky získáme použijeme-li tuto rostlinu? c) modrou d) žlutou
a) červenou b) hnědou
e) zelenou f) bílou
11) Jednou ze skupin kapraďorostů jsou i plavuně – rostlinky většinou menšího vzrůstu, připomínající mechy. Kolik druhů plavuní u nás v republice můžeme najít? a) 6
b) 12
c) 18
d) 24
12) Z jakého období vývoje Země pochází následující výjev? c) třetihory d) čtvrtohory
a) prvohory b) druhohory
13) Na Třeboňsku můžeme „potkat“ zvířátko zajímavé svým názvem – různorožce borůvkového. O jako zvířátko se jedná? a) brouk b) pták
c) motýl d) takové zvíře neexistuje
14) U nás již nežije mnoho původních druhů raků. Za jejich úbytek může znečištění vod a také choroba způsobená parazitickou houbou známá jako: a) račí mor
b) plíseň račí
c) račinec
d) rakůvky
15) Mořena barvířská byla jednou z nejvýznamnějších barvířských rostlin. Získávalo se z ní červené barvivo, které se mohlo pomocí různých mořidel tónovat od barvy fialovočervené až po nachovou. Jaká její příbuzná rostlina, běžně u nás rostoucí, by ji mohla do jisté míry nahradit? c) rýt barvířský d) bez čevený
a) svízel povázka b) andělika lékařská
16) V souvislosti s kapraďorosty se mluví o ostěrách. Co to vlastně je? a) výtusnicové klasy plavuní b) blány kryjící kupky výtrusnic kapradin
c) výtrusnice přesliček d) útvary chrání během zrání tobolky mechů
17) První jehličnany jsou známé: a) z kambria
b) z ordoviku
c) z permu
d) z jury
18) Třeboňsko je po kvalitativní i kvantitativní stránce poměrně bohaté na obojživelníky. Celkem bylo na Třeboňsku zaregistrováno 12 druhů. K nejcennějším patří ... (Bufo kalamita) rozmnožující se v mělkých depresích na okrajích pískoven, tři druhy čolků včetně poměrně vzácného čolka velkého (Triturus cristatus) či ve velké části původního areálu mizející kuňka ohnivá (Bombina bombina). Místo teček doplníme: a) ropucha obecná
b) ropucha zelená
d) ropucha velká
c) ropucha krátkonohá
19) Pozorně prohlédněte zástupce na obrázku a potom vyberte jedno tvrzení, které není pravdivé. a) na obrázku je znázorněn krab b) tohoto zástupce můžeme najít v Labi c) krabům chybí na rozdíl od raků zadeček d) na končetinách a na klepetech vidíme chloupky 20) V antickém světě byly populární purpurové pláště. Byly velice drahé, protože důkladné probarvení nebylo vůbec jednoduché. Z čeho se toto drahé barvivo vyrábělo? a) z hmyzu nopálovce b) z plžů ostranek
c) z kořenů rostliny mořeny d) ze stromu škumpy
21) Který z uvedených druhů není kapradina, ale mech? a) hasivka orličí b) jazyk jelení c) hadí jazyk
d) žebrovice různolistá e) drabík stromkovitý
f) podezřeň královská g) sleziník severní
22) Vyberte z následujících tvrzení o prekambriu tvrzení pravdivá: 1. Prekambrium zahrnuje prahory a starohory 2. První známé organismy z prekambria jsou prvoci a zelené řasy 3. Trvání prekambria se odhaduje na dobu od 4,6 miliardy let do 570 milionů let 4. Prekambrium skončilo érou zvanou perm Platí tvrzení: a) 1, 4 b) 2, 3 c) 1, 3
d) 2, 4
23) Na Třeboňsku jsou oblasti, které jsou součástí seznamu lokalit mezinárodně chráněných Ramsarskou konvencí. O jaké biotopy se jedná? a) b) c) d)
rašelinné louky mokřady rybníky v typickou vegetací drobné periodické vody
24) A trocha matematiky: Kolik tykadel a kráčivých končetin (včetně přeměněných) má dohromady 5 raků bahenních a 3 raci říční? a) 64
b) 80
c) 96
d) 112
25) Jakou barvu má alizarin – barvivo hojně používané k barvení látek? a) červenou b) modrou
c) žlutou d) zelenou
e) hnědou
Kategorie II (8 - 9. třída) 1) Tak na takový malý rozjezd tématu mechorosty a kapraďorosty si zkusíme ujasnit, co vlastně mezi kapraďorosty a mechorosty patří. Vyberte správně tu variantu, kde je v tomto pořadí uveden zástupce mechů, játrovek, plavuní, přesliček a kapradin. (jednotlivé druhy opravdu existují – v tom chyták nehledejte – jde skutečně jen o správné zařazení) a) ploník ztenčený, mřížkovec kuželovitý, plavuník zploštělý, přeslička lesní, rokyt cypřišový b) rokytník skvělý, porostnice mnohotvará, plavuň vidlačka, přeslička bahenní, osladič obecný c) sleziník červený, mřížkovec kuželovitý, plavuň pučivá, přeslička poříční, papratka samičí d) bělomech sivý, rašeliník červený, plavuňka zaplavovaná, přeslička bečení, hasivka orličí 2) V jaké éře vývoje Země zažívala tato a jí podobné rostliny největší rozvoj?
c) třetihory d) čtvrtohory
a) prvohory b) druhohory 3) Kdy bylo Třeboňsko vyhlášeno biosférickou rezervací? a) 1990 b) 1975
c) 1977 d) 1999
4) Mezi korýše nepatří pouze raci, které asi dobře znáte, ale také řada dalších živočichů, kteří již tak známí nejsou. Pokuste se z uvedené nabídky vybrat jednoho zástupce, který není korýšem: a) perloočka b) buchanka
c) stínka d) vodomil
e) blešivec f) listonoh
5) Některé rostliny byly již odedávna používány k barvení tkanin. To se odrazilo i v jejich druhovém jménu. Mezi následují rostliny se však připletla jedna, která druhové jméno barvířský / barvířská nemá. Je to: a) alkana barvířská b) rmen barvířký
c) mořena barvířská d) boryt barvířský
e) kručinka barvířská f) ochmet barvířský
6) Jak se označujeme útvar mechů, ve kterém vznikají výtrusy? a) ostěra b) mechovnice
c) tobolka d) pouzdro
e) plodnice
7) O trilobitech platí tvrzení: a) žili v prvohorách až třetihorách b) žili pouze v druhohorách
c) asi deset druhů přežívá jako živé zkameněliny dodnes d) největší rozvoj prodělali v prvohorách a poté vyhynul
8) Které dva mokřady mezinárodního významu jsou chráněné Ramsarskou konvencí? a) Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště b) Třeboňské rybníky, Žítečská rašeliniště
c) Třeboňská rašeliniště, Bošilecké rybníky d) Třeboňská rašeliniště, Kojákovické rybníky
9) Pozorně si prohlédněte tento obrázek. Je na něm znázorněn jeden zástupce poměrně hojně se vyskytující v našich rybních. Jeho jméno určitě znáte – to nás nyní ale nezajímá. Chceme vědět jakou část těla tohoto zástupce označuje otazník c) druhý pár kráčivých končetin d) zvětšené ušní boltce
a) rozvětvená tykadla b) první pár kráčivých končetin
10) Budeme-li barvit látku pomocí rostliny, jejíž jméno je indigovník, jakou barvu látka získá? a) červenou b) hnědou
e) zelenou f) bílou
c) modrou d) žlutou
11) Na obrázku je část rostliny jednoho mechorostu. Vůbec po vás nechceme, jak se jmenuje. Zajímá nás, do které skupiny mechorostů ji zařadíte. a) mechy b) játrovky c) hlevíky d) je to podvod – ani jedna možnost 12) Krytosemenné rostliny se začaly vyvíjet: c) uprostřed třetihor d) koncem prvohor
a) koncem druhohor b) začátkem druhohor
13) Kolik je na Třeboňsku vyhlášených evropsky významných lokalit v rámci území sítě NATURA 2000? a) 11
b) 17
c) 15
d) 16
14) Jak se jmenuje zástupce korýšů na tomto obrázku ? a) žábronožka b) listonoh
c) škeblovka d) lasturnatka
15) Že se dají barvit vlasy asi kdekdo ví. Možná, že jste slyšeli i o tom, že k barvení právě vlasů se používá barvivo henna. Jak se jmenuje rostlina, které toto barvivo poskytuje a používá se k barvení nejen tkanin, ale také právě vlasů a při tetování ? a) líčidlo americké b) alkana barvířská
c) lawsonie bílá d) ořešák černý
16) Ve spojitosti s kapradinami se mluví o proklu. Co tím máme na mysli? a) útvar vyrostlý z výtrusu b) blána kryjící výtrusnice
c) kupky výtrusnic na spodní straně listu d) samčí výtrus – mikrospora
17) Za éru savců lze označit: a) perm
b) druhohory
c) třetihory a čtvrtohory
d) ordovik
18) Na obrázku je jedna z masožravých rostlin vyskytujících se na Třeboňsku. Jedná se o: a) láčkovku b) mucholapku
c) rosnatku d) rosnolist
19) Už jste chytli raka ? A prohlédli jste si ho pozorně ? To pro vás potom nebude problém říci, kolik mají raci tykadel a kráčivých končetin – pozor i klepeta jsou vlastně kráčivé končetiny. a) jeden pár tykadel a tři páry kráčivých končetin d) dva páry tykadel a tři páry kráčivých končetin b) jeden pár tykadel a čtyři páry kráčivých končetin e) dva páry tykadel a čtyři páry kráčivých končetin c) jeden pár tykadel a pět páru kráčivých končetin f) dva páry tykadel a pět párů kráčivých končetin 20) Barvivo se získává také z rostlin krokusů. Která část rostliny se však pro barvení sbírala a používala? a) listy b) postraní kořeny
e) nezralé plody
c) čnělky d) tyčinky
21) Na tomto obrázku je zachycen jeden z druhů našich kapradin. Je poměrně běžný a roste i zde v údolí Lužnice. A který druh že to tedy je? a) kapraď samec b) puchýřník křehký c) osladič obecný
d) papratka samičí e) sleziník routička
22) Jaké období nespadá do druhohor? a) trias b) ordovik
c) jura d) křída
23) Člověk se výrazně podílel v ….. úpravami vodních poměrů této močálovité krajiny (důmyslná síť umělých stok a uměle zakládané rybníky.) a) 5. století
b) 10. století
c) 11. století
d) 12. století
24) Na tomto obrázku se nachází jeden z běžných korýšů, se kterým se setkáváme u nás ve vodách. Koho to tedy na obrázku vidíme? a) buchanku b) perloočku
c) vznášivku d) kapřivce
25) Z jaké rostliny se získávalo populární modré barvivo indigo? a) modřilu srpatého b) rdesna barvířského
c) barytu barvířského d) omanu pravého
Kategorie III (6-7. třída) 1) Stopy tohoto živočicha objevíme jen málokdy. Poznáme je však snadno podle otisků dlouhých drápů. V zimě spí vždy několik dní tvrdým spánkem, pak se probudí a znovu usne. a)
liška
b)
veverka
c)
d)
jezevec
kuna
2) Život v rybníku a jeho okolí je neuvěřitelně bohatý. Některé organizmy nacházíme na dně, někteří volně plavou, někteří se vznášejí u vodní hladiny, jiní žijí v okolních porostech, někteří rybníky jen navštěvují nebo v nich hledají svou potravu. Na rybníky je vázáno i mnoho rostlin. Která z těchto rostlin však s rybníkem spojená není? a) rákos obecný b) leknín bílý
c) vodní mor kanadský
e) puškvorec obecný
d) lomikámen zrnatý
3) Pohoří Šumava asi znáte. Nemáme to k němu zase tak daleko. Asi také víte, že se nachází na hranici s Rakouskem. Jaký je nejvyšší vrchol v české části Šumavy? a) Rejštejn – 1259 m. n. m. b) Plechý – 1378 m. n. m.
c) Velký Javor – 1456 m. n. m. d) Mrtvý Luh – 940 m. n. m.
4) Pro většinu houbařů je hlavním znakem, jak rozeznat houbu přítomnost rourek nebo lupenů na spodní straně listů. Vy jste ovšem houbaři téměř profesionálové a tak víte, že tento znek určitě nestačí. Přesto - co najdeme pod kloboukem bedly vysoké? a) rourky b) lupeny
c) bedla nemá klobouk
e) slimáka ☺
d) nelze pouhým okem poznat
5) Šištice zřejmě většinou známe jako útvary, kde vznikají semena jehličnatých stromů. S útvary, které se označují šištice najdeme však i u některých listnatých stromů. Je to: a) olše b) javor
c) jasan d) dub
e) buk
6) Seřaďte stopy následujících živočichů podle velikosti od největších po nejmenší. 1. jelen, 2. srnec, 3. muflon, 4. vlk a) 1, 2, 3, 4
b) 1, 4, 3, 2
c) 1, 3, 4, 2
d) 4, 1, 3, 2
7) Na břehu rybníka jsem nedávno poslouchal dva chovatele rybiček, že jdou pro patentky. Napadlo mě, že ke švadleně to mají asi ještě dost daleko a že jsou na nákup podivně oblečeni. Nebo jsem špatně rozuměl? Co mysleli patentkami? a) larvy jepic
b) larvy pakomárů
c) larvy vážek
d) larvy potápníků
c) Chalupské slatě
d) Vrchynické slatě
8) Největším komplexem slatí na Šumavě je komplex: a) Modravské slatě
b) Jezerní slatě
9) Nadělá se plno řečí, proč některé houby brečí. Proč jim tečou slzičky? a) přišly o své dětičky b) rozkládají celulózu, produkují při tom vodu
c) žádné slzy nemají, jsou to jenom pověry d) žijí v příliš vlhkém mechu, tak vydávají vody trochu
10) Na obrázku je list jednoho velice známého stromu. Při hledání plodů tohoto stromu jsem narazil na tento útvar. Pomůžete mi vysvětlit, co jsem to našel? a) jde o list dubu a jeho plody - žaludy, ovšem namalované ze shora b) jde o list dubu, ale útvary na listu nejsou jeho plody c) je to jen montáž, nic takového jsem najít nemohl d) vůbec to není list dubu, ale stromu, který je mu podobný a na listech se takto skutečně tvoří plody 11) Na obrázku je stopa jedné šelmy, se kterou se u nás můžeme setkat.Kdo tady zanechal svoji stopu? a) jezevec b) pes
c) kuna d) kočka
12) V blízkosti rybníka žije mnoho druhů ptáků. Někteří žijí v porostu kolem, někteří na vodní hladině, někteří se pod vodu i potápějí, jiní pobíhají po mělčině. Který z uvedených zástupců nepatří svým chováním a místem výskytu mezi ostatní? a) kachna divoká b) potápka roháč
c) hohol severní d) kormorán velký
e) vodouš stříbřitý f) lyska černá
13) Jak je to vlastně s geologickým podloží Šumavy? Která z uvedených možností charakterizuje horninové složení Šumavy ? Které horniny ho tvoří tedy tvoří? a) žulami a uhlím
b) břidlicemi a štěrkem
c) svory a žulami
d) rulami a svory
14) Jak se lidově říká hřibu žlutomasému – houbě, kterou asi dobře znáte a určitě jste se s ní už několikrát setkali? a) hořčák
b) pravák
c) babka
d) dědek
15) Nejběžnější možnosti, jak se mohou plody stromů rozšiřovat jsou pomocí větru a pomocí živočichů. Jeden z následujících stromů vyberte jeden, který se nerozšiřuje pomocí větru. a) jasan
b) javor
c) topol
d) jeřáb
16) Na tomto obrázku je stopa jednoho běžného ptáka. Kdo to je? . a) kachna b) koroptev
c) bažant d) strakapoud
17) Pod i nad vodní hladinou žije mnoho predátorů, kteří jsou vskutku nebezpeční svému okolí. Mezi ostatní se ale přimíchal i jeden, který není masožravcem. Který? a) vážka b) vodomil
c) potápník d) čolek
e) znakoplavka f) štika
18) Národní park Šumava je naším nejrozsáhlejším národním parkem. Kolik činí jeho rozloha ? a) 50 020 ha
b) 69 030 ha
c) 75 531 ha
d) 110 300 ha
19) Na houby se obvykle chodí v létě a na podzim. Přesto jedlé houby můžeme sbírat i v zimě a na jaře. Takovou jarní houbou je čirůvka májovka. Kde byste ji nejčastěji hledali? a) na travnatých místech
b) hluboko v lesích
c) na tmavých místech
d) jen tam, kde je sucho a jehličí
20) Plody jednoho z následujících druhů se výrazně na první pohled liší od těch ostatních. Který to je? b) jeřáb ptačí
a) bez černý
c) hloh obecný
d) dřín obecný
21) A komu patří asi tato stopa? Najdeme ji nejčastěji u vody.. c) kachna d) jezevec
a) vydra b) bobr
22) A ještě zpět k našim rybářům s patentkami. Jejich zájem zaujali drobné červené „žížalky“ žijící na dně rybníka. Co je to tam vlastně zaujalo? a) pijavice
b) chrostíci
c) jepice
d) nitěnky
23) Která tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v roce 1990 biosférickou rezervací? a) NP Šumava, CHKO Šumava a NP Bavorský les b) NP Šumava, CHKO Slavkovský les a NP Bavorský les
c) NP Šumava, CHKO Třeboňsko a NPR Kralický sněžník d) NP Šumava, CHKO Šumava a CHKO Železné hory
24) Ne každý hřib se dá jíst. Jeden poměrně známý je dokonce jedovatý. Jmenuje se satan. Jakou barvu klobouku tento hřib má? a) zelenou
b) červenou
c) černou
d) bílou
25) Na obrázku jsou plody jednoho známého stromu. Tento strom se dožívá vysokého věku a také může dorůstat pořádných rozměrů. Plody možná tak známé ale nejsou. Pro vás to však žádný problém nebude. a) bříza b) višeň
c) lípa d) olše
e) topol f) jilm
c Kategorie IV (3-5. třída) 1) Podle jakého charakteristického rysu stopy poznáš vodní ptactvo? a) podle drápů
c) podle delšího prvního prstu
b) podle blan
d) podle zadního drápu
2) Život v rybníku a jeho okolí je neuvěřitelně bohatý. Některé organizmy nacházíme na dně, někteří volně plavou, někteří se vznášejí u vodní hladiny, jiní žijí v okolních porostech, někteří rybníky jen navštěvují nebo v nich hledají svou potravu. Co rozumíme pod pojmem plankton? a) větší organizmy volně plavající v rybníce b) soubor drobných organizmů žijících u hladiny c) soubor organizmů žijících u dna d) trvale ponořené vyšší rostliny s kořeny pevně zakořeněnými ve dně 3) Národní park Šumava jen jedním z několika Národních parků, které jsou v České republice. Dalším známým je například Krkonošský národní park. Kolik národních parků má Česká republika celkem? b) 5
a) 4
c) 6
d) 7
4) Je nejjedovatější houbou na světě. Vyskytuje se v lesích severní polokoule a svým světle olivově hnědým kloboukem je nenápadná. Po požití její jed napadne játra a ledviny oběti, přičemž příznaky otravy se mohou projevit po šesti až dvanácti hodinách. Bez léčení člověk do 10 dnů zemře. Houba se jmenuje: a) muchomůrka panterová b) muchomůrka zelená
c) muchomůrka jízlivá d) muchomůrka jarní
5) Plody mnoha rostlin – zvláště stromů jsou označovány svými názvy, které leckdy vůbec nepřipomínají strom, ze kterého pocházejí. Tak například jírovec maďal. Jak říkáme jeho plodům? a) žaludy
b) bukvice
d) jírovky
c) kaštany
e) klíněnky
6) Seřaď stopy následujících živočichů podle velikosti od nejmenších po největší. 1. srnec, 2. medvěd, 3. muflon, 4. zajíc a) 4, 1, 3, 2
b) 4, 3, 1, 2
c) 2, 3, 1, 4
d) 2, 1, 3, 4
7) I na vodní hladině rostou rostliny. Některé kořeny mají volně ve vodě, některé jsou svými kořeny přirostlé ke dnu. Jak se jmenuje vodní rostlina s půvabnými bílými květy? a) stulík
c) okřehek
b) leknín
d) rdest
8) Které z následujících nej platí o Národním parku Šumava ? a) nejstarší národní park v ČR b) největší národní park v ČR
c) nejmenší národní park v ČR
d) nejmladší národní park v ČR
9) Představ si, že jsi houbař a jdeš do lesa na houby. Co si na ně kromě nožíku vezmeš? a) igelitový sáček
b) proutěný košík
c) uzlík z látky
d) tašku do školy
10) Mezi následují plody jeden z určitých důvodů nepatří. Který? a) třešeň
b) hruška
c) švestka
d) bluma
11) Jaký je typický znak kočkovitých šelem? a) mají 5 prstů
b) ve stopě se vždy otiskují drápy
c) mohou zatahovat drápy d) mají srostlé prsty
12) Pod vodní hladinou čistých rybníků můžeme najít stříbrně se lesknoucího vodoucha. Co to vlastně může pod tou hladinou najít? a) pavouka
b) rybu
c) brouka
d) hada
c) Ohře
d) Vltava
13) která z uvedených řek pramení na Šumavě? a) Lužnice
b) Labe
14) Najdeš mezi jedlými houbami 1 smrtelně jedovatou? a)
b) hřib koloděj
muchomůrka tygrovaná
c)
hřib smrkový
d) holubinka kolčaví
15) Kdopak by neznal takzvané „nosy“ - plody běžného stromu, který podle listů kdekdo pozná. Pro jistotu ještě přikládáme obrázek, kdyby si někdo onen strom nevybavil. Plody kterého stromu jsou tedy na obrázku? a) jasan b) javor
c) lípa d) bříza
e) dub f) buk
16) Poznej, komu stopa patří. a) kanec b) kůň
c) jelen d) kráva
17) V rybních můžeme najít i savce – jinak většinou suchozemské tvory. Asi nejznámějšími jsou u nás ondatra a vydra. V této otázce se přesvědčíme, jak se v nich vyznáte. Ve které variantě je k oběma tvorům přiřazen správný typ potravy? a) ondatra - ryby, vydra - rostliny b) ondatra – ryby, vydra – ryby
c) ondatra – rostliny, vydra – rostliny d) ondatra – rostliny, vydra – ryby
18) Pod kterým číslem se na mapě skrývá Národní park Šumava? a) 1 b) 2
c) 3 d) 4
19) Čím je charakteristický hřib žlučník? a) jemnou chutí
b) pálivou chutí
c) hořkou chutí
d) sladkou chutí
20) Který z těchto listnatých stromů netvoří plody? a) habr obecný b) jilm vaz c) platan javorolistý
d) olše lepkavá e) vrba křehká
f) žádná možnost není správně
21) Poznej, komu stopa patří. c) poštolka d) vrána
a) bažant b) orel
22) Když se řekne rybník, tak se asi většině lidí vybaví ryby. Ryb u nás žije mnoho. Jak jste na tom? Znáte naše ryby? Poznáte tedy, který z živočichů není rybou? a) kapr
b) okoun
d) lín
c) lyska
e) cejn
23) A něco z historie. Kdy byla část Šumavy vyhlášena NP? a) 1989
b) 1990
c) 1991
d) 1992
24) Jak je to vlastně se zařazením hub mezi ostatní organizmy? Patří houby mezi rostliny? a) ano
c) jen málo z nich ano
b) ne
d) jen málo z nich ne
25) A jedna opravdu jednoduchá otázečka na závěr. Na obrázku je jeden známý plod jednoho známého stromu. Tady asi nikoho nenachytáme. Je to jasné, že na obrázku je plod:
a) dubu
b) buku
c) lísky
d) habru
