Zvládání konfliktních situací

Zvládání konfliktních situací Vzdělávací program v rámci projektu „Rekonstrukce učitelů“ - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052)

1

Úvod   

Seznámení se… Program školení Dnešní úkoly a cíle….

2

Konflikt – definice Střetnutí rozporných sil, tendencí a vlivů, doprovázených napětím. Jeden z nejčastějších zdrojů stresu.

Konflikt – úkol 

Jaké konfliktní situace nejčastěji zažíváte?



Jak tyto situace řešíte?



Jste spokojeni se způsobem, kterým konflikty řešíte?

Individuální práce, 15 min, prezentace…

Konflikt – s kým 

  

 

Osobní - intrapsychický S někým jiným Se skupinou Se společností Na pracovišti Ve vztahu k „zákazníkovi“

VÝSLEDKY KONFLIKTŮ 

Výhra – prohra



Prohra – prohra



Výhra – výhra



Úkol: Vzpomeňte si pro každý případ na situaci ze své minulosti…

POZITIVNÍ FUNKCE KONFLIKTŮ 

     

Jsou zdrojem změn Boří staré a přežité pořádky Mobilizují zdroje Uvolňují napětí Nesou očistné a vysvětlující procesy Přináší podnět k větší komunikaci Větší užitek pro pracovní klima než trvalá nespokojenost a nedůvěra

Konflikt – Vývoj

Vrchol, konflikt Eskalace Spouštěč

Zklidnění

Postkonfliktní stav

DŮSLEDKY VYHÝBÁNÍ SE KONFLILKTŮM 

 

 

Hromadí se naštvanost a zášť Posléze neadekvátní výbuchy hněvu Přenášení agrese na jiné osoby (partnery, děti, psy…) Stěžování si jiným, kritizování za zády Somatické potíže VYHÝBAT SE ≠ PŘEDCHÁZET

Konflikt – Vývoj Vrchol, konflikt

Eskalace Spouštěč

Zklidnění Postkonfliktní stav

• Situace – horko, hluk, izolace, náročné procesy • Lidé – nepříjemná osoba, moc lidí v okolí, odlišné osoby • Moje „já“ – aktuální zdravotní stav, strach, obavy, temperament • Možnosti zásahu: převod pozornosti na jiné téma, překvapení, humor, jídlo a pití, pauza, zápis problematických bodů

Konflikt – Eskalace Vrchol, konflikt



• Nahromadění spouštěčů • Stoupá adrenalin, organismus se připravuje k akci, podrážděnost • Možnosti zásahu : • Vizualizace – obrázek, schéma, materiály • Posun v čase – vrátíme se k tomu za 20 minut • Vstup třetí osoby – kolega, expert

Konflikt – Vrchol Vrchol, konflikt Eskalace Spouštěč


• Emocionální zatmění • Potlačení racionality, stav boje • Možnosti zásahu • Odchod z místa střetu, odklad v čase, dohoda o nedohodě, vstup třetí osoby

Konflikt – Zklidnění Vrchol, konflikt



• Uvolnění, ztišení konfliktu, rekapitulace situace • Dočasné , fyzické svalové uvolnění, vysoká hladina stresového hormonu • Člověk je opět snadno dráždivý • Možnosti zásahu: • Zjednodušená mluva, postupný zápis, vizualizace, hlídání vyjadřování a chování, definování potřebného výstupu a rizika pokud se nedohodneme

Konflikt – Postkonfliktní stav Vrchol, konflikt


Zklidnění

Postkonfliktní stav

• Racionalizace vlastního chování • Výčitky nebo úvahy „kdybych byl býval …“ • Možnosti zásahu • Zpětná vazba k tomu co proběhlo – analýza • Dopředná zpětná vazba – jak jednat příště • Syntéza a řešení – využití třetí osoby

Asertivita, výkon

Jak řešíte konflikty - přístupy

Neasertivita

Kooperace,

Jak řešíte konflikty 

Žralok, Lev - Soupeření, prosazení, konkurence



Liška - Kompromis, sdílení



Koala/Panda – uklidňování, přizpůsobování



Hlemýžď, Želva – uhýbání, stažení, vyhýbání



Sova – spolupráce, řešení problému

Lev, žralok 

NE – není odpověď



Cíle jsou důležité a chtějí jich dosáhnout za každou cenu



Věří, že mohou jen vyhrát nebo prohrát



Pokud prohrávají, cítí se slabí, proto nesnesou neúspěch





V konfliktech používají všech možných taktik, proto často ztrácejí přátele Lvi jsou hrdí a úspěšní a je jim jedno, že je lidé nemají rádi

Liška 





Snaží se najít střední cestu, ze které by oba „protivníci“ získali, pro kterou se však oba musí něčeho vzdát Nemají rády extrémy a snaží se najít řešení, které by prospělo všem

Lišky uzavírají kompromis, aby dosáhly mírové dohody, která je však často jenom dočasná, protože „štvanice “ může začít znovu

Sova 



Vědí že lidské vztahy se nerozvíjejí, pokud lidé nejsou spokojení. Konflikty řeší tak, že proti sobě staví všechny východiska, což vyžaduje odvahu a čas



Oba protivníci však získají to, co chtějí, a ještě se při tom sblíží



Sovy nikoho neovládají ani na nikom nelpí



„Jsou to vzácní ptáci“

Želva, hlemýžď 







Hlemýžď se skrývá do bezpečí ulity pokaždé, když je nějaký konflikt na obzoru Buď se vytratí nebo vypadá tak uraženě, že se ten druhý cítí provinile, dokonce i když se o nějakém problému jen zmíní

Hlemýždi si připadají bezmocní a jsou často nešťastní, protože nikdy nedostanou to, co chtějí Často se nedokážou jiným lidem přiblížit, zůstávají totiž ve své ulitě

Koala 





Pro medvídky jsou lidské vztahy tak cenné, že by se vzdali všeho, jen aby si udrželi přátele Proto je lidé často využívají a „trhají“ na kusy

Medvídci potřebují, aby je měl někdo rád a bojí se, že konflikt druhému ublíží

PREVENCE VYOSTŘENÍ KONFLIKTŮ 





ukažte, že rozumíte a chápete, jak se na věc dívá ten druhý „Chápu, co tím myslíte…“

vyjádřete, co to znamená pro Vás „…avšak já to vidím takto…“ řekněte, co chcete, aby se stalo „…a tak navrhuji, abychom…“

KDYŽ SE OBJEVÍ KOFLIKT 





DEJTE SI PAUZU !!! (nádech, výdech) Ujasněte si potřeby druhé osoby (otevřeně se ptejte, bez ironie) Ujasněte si své potřeby






Objasněte druhé straně své potřeby Shrňte konflikt (důraz na zájmy ne požadavky) Dohoda – řešení přijatelné a nejméně bolestné pro obě strany






Objasněte druhé straně své potřeby Shrňte konflikt (důraz na zájmy ne požadavky) Dohoda – řešení přijatelné a nejméně bolestné pro obě strany

Praktická část 

Viz pokyny lektora….

OČISTNÉ RITUÁLY  



Probrat se předměty, které máme rádi Představit si toho, kdo se nade mnou povyšuje, jak je doma deptán manželkou či jak je stírán svým nadřízeným Terč a šipky

PŘIROZENÁ REAKCE NA STRES  

ÚTOK ÚSTUP

Shrnutí, diskuze…

29

Děkuji za pozornost  Vzdělávací program v rámci projektu „Rekonstrukce učitelů“ - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052)

30

Konflikty, typy a způsoby zvládání Co to je konflikt?

Slovo konflikt pochází z latinského slova conflictus – „srazit se spolu“. Konflikt je definován jako srážka, soutěž nebo vzájemný střet pro sobě stojících sil (vlastností, myšlenek, zájmů, postojů apod.). Jednodušeji řečeno nedorozumění mezi dvěma nebo více osobami,

Konflikt je neoddělitelnou součásti našeho života. Setkáváme se s ním např. v televizi, která nás informuje o různých mezinárodních konfliktech, politických sporech nebo sousedských sporech. Konflikt může vzniknout také mezi spolužáky, spolupracovníky, přáteli, příbuznými, partnery atd. A právě na tyto posledně zmíněné konflikty jsem se v mé prezentaci zaměřila, jelikož se domnívám, že se nás týkají přeci jenom více a blíže než např. politické spory.

Cyklus konfliktu (4 fáze)

Fáze 1. Konflikt začíná pro všechny z nás u našich názorů a postojů ke konfliktu. Tyto názory a postoje pramení z mnoha zdrojů a ovlivňují naši reakci při konfliktu: -

z dětské představy, jež jsme o konfliktu získali

-

z chování ovlivněné vzorem rodičů, učitelů, přátel

-

ze stanovisek prezentována médii (TV, filmy, …)

-

z vlastních zkušeností s konfliktem

Fáze 2. V této fázi dochází ke konfliktu

Fáze 3. Naše reakce: např. -

smějeme se, jako by se nic nestalo

-

předstíráme, že je vše v pořádku 1

-

hovoříme o tom přímo

-

vybijeme svoji zlost

-

někomu si stěžujeme (např. jdeme za nadřízeným)

-

vzdáváme se

-

žertujeme, jsme ironičtí

-

pláčeme

Tyto reakce mohou vyvolat buď pozitivní nebo negativní důsledky. o Negativní důsledky budou s největší pravděpodobností vyvolány, když budeme: -

křičet

-

předstírat, že se nic nestalo

-

vzdáme se řešení apod.

o Pozitivní důsledky mohou vzniknout, když: -

hovoříme o problému na rovinu, bez křiku a umlčování

Fáze 4. Reakce vede k určitým důsledkům. Mezi důsledky špatného řešení konfliktu patří např.: -

stres, únava, snížení sebevědomí, poraněné city

Pozitivní důsledky jsou např.: -

vyřešení problému

-

snížení napětí

-

lepší poznání sebe sama i toho druhého

Příčiny konfliktu

Příčin způsobující konflikt je nekonečné množství. Mohou být však rozděleny do 3 kategorií: a) konflikty kvůli majetku 2

b) konflikty vyvolané psychologickými potřebami (potřeba přijetí, přátelství, svobody, bezpečí, aj.) c) konflikty, v nichž hraje roli hodnotový systém (náboženské názory, životní styl, apod.)

Mnoho sporů je tvořeno kombinací 2 nebo i všech 3 kategorií. Jak přecházíme z jedné kategorie do třetí, stává se řešení konfliktu obtížnější. Konflikt týkající se majetku, bude vyřešen snáze, než konflikt způsobený psychologickými potřebami. A oba konflikty budou vyřešeny snáze, než konflikty, ve kterých hraje roli hodnotový systém. Řešení těchto druhů konfliktů patří k nejobtížnějším, protože obsahují to, co je nám nejdražší, a to názory tvořící naši identitu a dodávající nám smysl našeho života.

Druhy konfliktů

o Vnitřní konflikty (intrapersonální) Jedná se o konflikty týkající se cílů, využití volného času, morálních otázek, rozhodnutí nebo váhání. Např. Ten, kdo se potřebuje učit na zkoušku, ale v televizi běží jeho oblíbený pořad, prožívá vnitřní konflikt (čemu má dát přednost).

o

Meziosobní konflikt (interpersonální)

Dochází k nim mezi 2 nebo více osobami. Např. Manželka potřebuje ráno auto, aby mohla odvézt děti do školy a dojet na nákup. Manžel potřebuje auto, aby včas dorazil do práce. Oba prožívají interpersonální konflikt.

o Konflikt uvnitř skupiny Pokud se skupina lidí nemůže dohodnout na společné činnosti nebo společném řešení. Např. Pokud se studenti v jedné třídě nemůžou dohodnout, kam pojedou na školní výlet.

o Konflikt mezi skupinami Konflikt mezi 2 a více skupinami s odlišným počtem i zaměřením.

3

Styly řešení konfliktů

Přestože jsou přístupy ke konfliktům velmi rozmanité, můžeme je rozdělit zhruba do 4 základních kategorií: -

únik, vyhýbání se konfliktu, jeho popření

-

konfrontace, agrese

-

kompromis (řešení problému)

-

přizpůsobení se názoru protistrany, ústup ze svého stanoviska

Není jednoduché poradit si s konfliktem ta, aby vedl ke kladnému řešení. Vyžaduje to umění komunikace, ochotu a sebevědomí. Ne každému byli dány tyto vlastnosti a spíše může zvolit cestu úniku z konfliktu nebo ústup ze svého stanoviska, jen aby nastaný konflikt dále nepokračoval, popř. aby vůbec nevznikl.

Zatímco někteří lidé se snaží konfliktu vyhnout, jiní se k němu raději stavějí čelem. Ten, kdo konfliktu čelí, je přesvědčen, že jeden z účastníků má pravdu a druhý ne a snaží se prokázat, že pravdu má právě on. Občas takoví účastníci mohou podlehnout agresivitě, zahrnovat se urážkami, výhružkami, popř. se poprat. Konfrontace, stejně jako únik, málokdy vede k úspěšnému vyřešení konfliktu.

Nejlepší cestou je cesta „řešení problému“. Ten kdo preferují řešení, se na konflikty dívá jako na přirozenou součást všech lidských vztahů a nezajímá ho ani tolik, kdo má pravdu a kdo ne, ale spíše to, jak najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Takovému jednání se říká kompromis. Při kompromisu se každý účastník musí něčeho vzdát.

Při řešení problému může nastat i „dohoda“. Kdy se obě strany od začátku pokouší odhalit vzájemné potřeby a konflikt vyřeší tak, aby se ani jedna ze zúčastněných osob nemusela ničeho vzdávat jako u kompromisu. (oba vyhrávají, nikdo nic neztrácí).

Aby byla spolupráce úspěšná, je nutné pochopit, co ke konfliktu vedlo a co dává která strana v sázku. Spolupráce nejlépe funguje tam, kde jsou oba účastníci konfliktu poučeni, jak si vyjít vstříc a jsou schopni dosáhnout vzájemného přijatelného výsledku. Ale to je velmi vzácný 4

případ. Mnohem častěji má jeden z účastníků buď tendenci ke konfrontaci nebo k uhýbání před konfliktem. Pokud však je osoba spolupracující vytrvala, může získat jeho důvěru a zájem partnera o vyřešení problému.

Druhy řešení konfliktů

1. Spontánní řešení 2. Záměrné řešení 1.1. Řešení účastníky konfliktu 1.2. Řešení další osobou

Spontánní řešení Jsou to techniky nebo obranné mechanismy, pomocí kterých se člověk sám vyrovnává se zátěží. Mohou to být např.: -

agrese, únik

-

egocentrismus

-

rezignace, negativismus, popření, potlačení aj.

Všechny tyto uvedené techniky lze nalézt v běžných projevech lidí. Tyto reakce se často vzájemně kombinují a doplňují.

Záměrné řešení konfliktů Znamená, že buď účastníci sami nebo další nezúčastněné osoby převezmou iniciativu k ukončení a zvládnutí konfliktní situace.

o Řešení účastníky konfliktu

Bez účasti třetí strany. Cílem je snížit napětí, odstranit averzi a změnit soupeřivý postup na obou stranách. Řešení konfliktu jeho účastníky má řadu zvláštností: Partneři v konfliktu jsou nuceni opustit roli účastníků konfliktu a hrát roli řešitelů. To není vůbec snadné. Musí překonat svou podrážděnost, podezíravost a začít racionálně a rozvážně řešit situaci. Řešení konfliktu samotnými účastníky často selhává. Nevědí, jak svůj problém řešit nebo vědí jak, ale vzájemné toho nejsou schopní, jelikož jsou stále příliš 5

zainteresováni na dané sporu a nedokáží (často ani nechtějí) na spor pohlížet objektivně a s „chladnou hlavou“. Vždyť kdyby byli schopni společně řešit konflikt, pravděpodobně by mezi nimi ani žádný závažný konflikt ani nevznikl.

o Řešení konfliktu další osobou

Některé konflikty lidé jen těžko zvládnou sami, a tak se obracejí o pomoc ke třetí straně. A tím jí vlastně dávají jistou míru práva rozhodovat o svých záležitostech. Od třetích osob se očekává podpora, nezaujaté posouzení a konečné rozhodnutí. Oficiálně přizvanou stranou může být mediátor, soud nebo atribut.

Mediátor Jde o přítomnost třetí osobu v řešení konfliktu. Jde o tzv. smírčího, který zprostředkovává komunikaci mezi účastníky konfliktu. Jeho úkolem je dohoda řešení a napravení vzájemných vztahů.

Soud Jde o řešení především situací, kdy je porušováno právo. Poslání soudu není uspokojení přání a potřeba zúčastněních stan, ani jejich smíření. Rozhoduje pouze o právu sporných stran a vysloví konečný verdikt. Různé výzkumy ukázaly, že se soudním rozhodnutím je spokojeno pouze 40% klientů.

Arbitráž Také známé pod pojmem „rozhodčí řízení“. U arbitráže pověřují strany konfliktu vyřešením svého případu společně zvolenou třetí nezávislou osobu, která nemusí mít právnické vzdělání. Arbitr vyslechne každou ze stran, zváží přednesené argumenty a požadavky a učiní rozhodnutí. To je pak pro klienty právně závazné.

6

Konflikty a prosazování I. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace:

Host v restauraci si stěžuje na kvalitu jídla, Řidič kamionu si chtěl v automatu v motorestu koupit cigarety, automat je však rozbitý, řidič přišel o peníze a stěžuje si u vedoucího motorestu,

Délka trvání: cca 20 minut

Otázky k diskuzi: Jak jsou konflikty řešeny? Prosazují si hráči své zájmy bez ohledu na druhé? Vzdávají se svých zájmů? Jsou uzavírány kompromisy? Jak jsou prezentovány vlastní zájmy? Věcně, srozumitelně, s humorem, agresivně, zraňujícím způsobem?

Konflikty a prosazování II. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace: Zákazník si stěžuje na nové brýle, Zaměstnanec žádá svého nadřízeného o zvýšení platu, Délka trvání: cca 20 minut


Konflikty a prosazování III. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace: Zákaznice si stěžuje kadeřnici na špatný střih svého účesu, Cestující je v autobuse přistižen bez jízdenky, Délka trvání: cca 20 minut


Konflikty a prosazování IV. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace: Zákazník chce vyměnit boty, které si před pár dny koupil, Nájemník je obviněn, že rušil noční klid, Délka trvání: cca 20 minut


Konflikty a prosazování V. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace: Dcera sdělí matce, že se chce provdat za cizince, Syn žádá otce, aby si mohl půjčit auto, Dcera žádá otce, aby mohla zůstat venku, Matka žádá dceru, aby šla něco nakoupit, dcera odpovídá, že nemá chuť, do toho přijde otec… V rodině probíhá spor, protože se ztratily klíče Délka trvání: cca 20 minut


Konflikty a prosazování VI. Ve dvojicích (skupinách) zkuste přehrát následující situaci. Rozdělte si ve skupině role. Následně je nutno se věnovat řízené diskuzi (viz otázky k diskuzi). Příprava: cca 5 minut

Situace: Dcera žádá otce, aby mohla zůstat venku, Matka žádá dceru, aby šla něco nakoupit, dcera odpovídá, že nemá chuť, do toho přijde otec… V rodině probíhá spor, protože se ztratily klíče Délka trvání: cca 20 minut


Poruchy učení Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové obtíže. Pod pojmem specifická porucha učení, ale také vývojová porucha učení, porucha učení, či specifická vývojová porucha učení (dále jen SPU) můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole. Odborně se jim říká dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. Odhaduje se, že v populaci je 4-5% jedinců, trpících některou z těchto poruch, vyšší procento výskytu je u chlapců. Pedagogové však uvádějí, že takových dětí může být až 20 %, protože ne všechny děti mají při své poruše stejné projevy a obtíže. Asi 2 % dětí má v rámci vzdělávacího procesu výrazné problémy se zvládáním čtení, psaní nebo počítání, a to nejčastěji v důsledku dysfunkce určité oblasti mozku. Specifické poruchy učení nezpůsobují obtíže v prostředí školy a vzdělávacím zařízení, ale i v sociokulturním prostředí a profesionálním uplatnění. Tyto poruchy učení mají vliv na formování osobnosti dítěte, které často trpí pocity méněcennosti a neurotickými příznaky, mezi které mj. patří poruchy spánku nebo nechutenství. Psychosociální postavení dítěte je ovlivňováno reakcemi zdatnějších spolužáků, učitele a přístupem rodičů k „neúspěchu“ dítěte. Děti se často obávají odmítnutí rodičů, což vede ke vzniku úzkostí. Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla po nástupu do 1. ročníku ZŠ.

Specifické poruchy učení nejsou způsobeny poruchami vývoje, zrakovým, sluchovým, motorickým nebo jiným zdravotním postižením, ani přímo způsobeny prostředím s nedostatečnými podněty. Přesný původ vzniků těchto poruch učení není dosud znám. Předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch (přibližně u 40% dětí postižených rodičů), a že tyto poruchy jsou způsobeny mj. odchylnou organizací aktivit mozku a dominancí hemisfér, která není typická. Specifické poruchy učení jsou nejčastěji vztahovány k dysfunkci části mozku (následkem např. LMD) nebo jeho drobného poškození,

určitý vliv je přikládán i nepříznivým vlivům prostředí – zejména emocionálnímu klimatu v rodině a vztahu rodičů ke škole. Specifické poruchy učení se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně (např. Albert Einstein byl také dyslektik), tak i podprůměrně inteligentních. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní kariéře vrcholu svého oboru. Vývojovou poruchou čtení byl postižen například slavný státník Winston Churchill nebo zakladatel Microsoftu Bill Gates. Další významné osobnosti měly poruchu čtení: W. A. Mozart, Leonardo da Vinci, Gustav Flaubert, Walt Disney, Hans Christian

Andersen,

Tom

Cruise,

Whoopi

Goldberg,

Pablo

Piccaso

nebo

také

Alexander Bell, gen. George S. Patton, Thomas A. Edison, J. F. Kennedy, Woodrow Wilson, George Bush a jiní. Starší výzkumy, realizované převážně lékaři, také zkoumaly vznik specifických poruch učení jako reakci na organické poškození mozku (např. v důsledku úrazu hlavy) a centrální nervové soustavy. Souvislost se však nepodařilo prokázat. Příčiny vzniku poruch učení 

Dědičnost – je to případ, kdy se v blízké rodině mohou vyskytovat lidé, kteří těmito obtížemi trpěli či trpí.



Nepříznivý nitroděložní vývoj dítěte - tento bývá zpětně většinou obtížně prokazatelný. Uvažuje se zde například o negativním vlivu nevyvážené hormonální hladiny matky či dítěte v průběhu těhotenství, vlivu prodělaných závažnějších onemocnění matky během těhotenství, vlivu rizikových léků z hlediska těhotenství a vývoje plodu, intoxikace jinými škodlivými látkami včetně užívání drog, alkoholu a kouření. Negativní vliv na nitroděložní vývoj dítěte může mít i dlouhodobý psychický stres matky během těhotenství.



Komplikace při porodu a v období těsně po porodu - těžký porod s přidušením dítěte nebo těžší novorozenecká žloutenka mohou být také příčinou, na jejichž základech se mohou poruchy učení rozvinout.



Nepříznivý vývoj dítěte v období do jednoho roku věku - sem spadá například prodělání těžšího infekčního onemocnění, úraz hlavy a podobně.



Nedostatek potřebných podnětů – např. málo podněcující rodinné prostředí pro zdárný a včasný vývoj řeči, nedostatečná pomoc při zvládání dovedností čtení a psaní v raném období školní docházky.

DYSLEXIE – patří mezi nejčastěji se vyskytující specifické poruchy učení. Jedná se o poruchu schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítěte není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena. Tyto děti mají potom problémy i např. při přijímacích

testech

na

střední

školy,

kde

se

vyžaduje

práce

s

textem.

Tato porucha postihuje tedy základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu.

Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu: 

Rychlost - dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného.



Chyby – dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dochází k zaměňování pořadí písmen ve slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich začátku nebo kontextu.



Technika čtení – dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování, opakovaně čte začátky slov případně celá slova, čtení je neplynulé, těžkopádné, s častými zárazy.



Porozumění – zaměření úsilí a pozornosti na zvládnutí čtenářské techniky může dítěti znemožnit více či méně porozumět obsahu přečteného. Někdy to může být na úrovni úniku detailů, či částí z obsahu. V nejtěžších případech dítě nerozumí obsahu přečteného textu vůbec.



Rozložení skupiny dyslektiků je stejné, jako rozložení celé populace. Jsou mezi nimi intelektuálové nadprůměrní, průměrní i podprůměrní. Poměr dyslektiků mezi dívkami a chlapci je 1:10 v neprospěch chlapců. Chlapců postižených dyslexií je desetkrát více. Rozhodující význam pro výzkum, diagnostiku a nápravu specifických poruch učení měl Samuel Torrey Orton, jehož jméno nese také nejvýznamnější organizace zabývající se dyslexiemi (Ortonova dyslektická společnost, se sídlem v USA).

Diagnostiku provádí pouze pracovník pedagogicko – psychologické poradny. Diagnózu nemůže určit ani rodič nebo učitel, dokonce ani dětský lékař. Při diagnostice se musí vyloučit tyto okolnosti: - zda nejde o následek smyslových vad - zda má dítě přiměřenou inteligenci - poskytuje-li mu jeho sociokulturní prostředí dost příležitostí ke vzdělávání V rodině je třeba dyslektické dítě podněcovat k mluvení. Necháme si vyprávět zážitky (co se přihodilo u babičky, v mateřské škole, s kým si hrálo). Zpíváme dětské písničky, vytleskáváme říkadla a rozpočitadla. Případné chyby neopravujeme, jen správnou větu řekneme a zazpíváme. Především je nutné těmto dětem denně číst.

Vzdělávání žáků a studentů s dyslexií stanoví Směrnice ministerstva školství č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 , že je nezbytné vzdělávat žáky s poruchou učení tak, aby dítě handicapem netrpělo. Je vydán i Metodický pokyn13 711/2001-24, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování. Metodický pokyn navazuje na Směrnici MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Například: - částečná redukce učiva - poskytnutí delšího času k vypracování úkolů - používání speciálních pomůcek (například PC) a především hledání jiných cest vzdělávání, které nejsou ovlivněny poruchou. Další část informací o poruchách učení bude věnována dysortografii.

Péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení Je nezbytné, aby po celou dobu docházky byla dětem s SVPU věnována speciální péče. V současné době lze zajišťovat speciální péči v těchto formách: -

individuální přístup v rámci běžné třídy základní školy

-

reedukace vyškoleným učitelem v kroužku nebo doplňovací hodině

-

reedukace prováděná speciálním pedagogem

-

ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně

-

specializovaná třída pro děti s SPU

-

dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i další poruchy a porucha učení je velmi závažná

Integrace Konkrétní podmínky integrace žáka s poruchou učení doporučuje škole pedagogickopsychologická poradna na základě jeho vyšetření. To znamená, že doporučuje konkrétní opatření v dalším pedagogickém vedení žáka, způsob zohledňování jeho obtíží, způsob jeho hodnocení, může doporučit zařazení žáka do nápravné péče, případně jeho vřazení do specializované dyslektické třídy. Na základě doporučení je žákovi vypracován individuální vzdělávací plán, který obsahuje konkrétní cíle a metody práce, materiály, pomůcky, způsob jeho hodnocení a také zapojení a spolupráce jak rodičů, tak i daného žáka do procesu vzdělávání. Individuální vzdělávací plán může být při nezájmu a nespolupráci rodičů i dítěte zrušen.

Vybraná literatura: Poruchy učení – O. Zelinková Dyslexie – specifické poruchy učení – Matějček Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení – Pokorná Dyskalkulie – specifické poruchy učení – J. Novák

Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy – R. Blažková Nešikovné dítě – Dyspraxie a další poruchy motoriky – A. Kirbyová Cizí jazyky a specifické poruchy učení – O. Zelinková Výuka německého jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – V. Janíková, M. Bartoňová Výuka angličtiny u dětí s dyslexií – M. Šigutová Styly učení při výuce cizích jazyků u dětí s SPU – J. Tůmová

Tom Cruise Tom Cruise je aktivistou a celosvětovým velvyslancem Mezinárodní aplikované scholastiky. Jeho práce spočívá v pomoci Aplikované scholastice etablovat její rozlehlé školící středisko pro učitele a centrálu v St. Louis, Missouri.

„Když mi bylo asi sedm let, označili mě jako dyslektika. Měl jsem prázdno v hlavě, cítil jsem úzkost, nervozitu, nudu, bezmoc a hloupost. Po celou dobu, co jsem chodil do školy a část mé kariéry jsem se cítil, jako bych měl něco skrývat. „Potom jsem se seznámil s dílem L. Rona Hubbarda… a všechno zapadlo na své místo. Měl jsem co dohánět, ale bylo to ono! Uvědomil jsem si, že se mohu naučit naprosto všechno, co chci.

„Nechci, aby lidé zažívali to, co jsem zažil já. Chci, aby děti byly schopné vyřešit své problémy v životě.“

John Travolta John Travolta, herec oceněný filmovou akademií, je dlouholetým mluvčím Aplikované scholastiky. John Travolta neúnavně propaguje studijní technologii v médiích, v Capitol Hill ve Washingtonu, D.C., a při získávání příspěvků v soukromém sektoru.

„Studijní technologie mi umožnila - někomu, kdo nikdy nedokončil střední školu, dosáhnout jednoho z mých největších cílů – stát se pilotem tryskových letadel. A nejen to, ale rovnou pilotem s licencí řídit šest různých typů tryskových letadel. Také jsem osobně viděl, jak tato zázračná vyučovací technologie přinesla naději a radost do životů mnoha dětí, ať už v městských komunitách, ve školách nebo doma.

„Doufám, že si najdete čas, abyste si zjistili více o studijní technologii a o Aplikované scholastice. Může to změnit váš názor na budoucnost, kterou můžeme vytvořit pro naše děti.“

Zdroje: http://www.nidm.cz/neformalni-vzdelavani http://specou.cz/files/SPU-prez.pdf http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=19&cts=1331743956633&ved=0 CGoQFjAIOAo&url=http%3A%2F%2Fwww.zssirotkova.cz%2Fweb%2Fhtml%2Fucitele%2F1stupen%2F docs%2FSPU%2C%2520SPU%2520a%2520LMD%2C%2520integrace.doc&ei=Z8xgT7jKKoOP4gTzsZW1 Dg&usg=AFQjCNHXc1oa1mkf68N6SPj2aT_DEwuXpA

Zvládání konfliktních situací

Recommend Documents