VN12_10.indd
1
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
2 strana Informace z 86. schůze Rady města Votic konané dne 19. 5. 2010 Zveřejňována je upravená verze usnesení z důvodu dodržování přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů Usnesení Rada města nedoporučuje Zastupitelstvu města schválit záměr prodeje pozemku parc.č. 2425 v katastrálním území Votice vzhledem k platné nájemní smlouvě uzavřené na tento pozemek na dobu neurčitou a vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo města dne 9. 2. 2004 a dne 22. 6. 2009 záměr prodeje tohoto pozemku neschválilo. Usnesení Rada města schvaluje návrh rozpočtového opatření č. 6/2010 dle přílohy. Usnesení Rada města souhlasí s povolením výjimky z nejvyššího počtu naplnění 4 tříd MŠ Votice pro školní rok 2010/2011 dle předloženého návrhu, třídy mohou být naplněny takto: 1. třída – zelená - 28 dětí 2. třída – oranžová - 28 dětí 3. třída – žlutá - 28 dětí 4. třída – modrá - 28 dětí 5. třída – červená - 25 dětí Usnesení Rada města souhlasí s vyřazením majetku ZŠ Votice dle návrhu předloženého ředitelem školy PaedDr. Karlem Vinšem. Usnesení Rada města uděluje ZŠ Votice předchozí písemný souhlas k nabytí do vlastnictví města 2 ks interaktivních tabulí dle předloženého návrhu ředitele ZŠ PaedDr. Karla Vinše. Usnesení Rada města souhlasí se zapojením rezervního fondu ZŠ Votice do rozpočtu ve výši 250 tis. Kč dle předloženého návrhu ředitele ZŠ PaedDr. Karla Vinše. Usnesení Rada města schvaluje Smlouvu o dílo mezi Městem Votice a SPF Group, v.o.s., jejímž předmětem je realizace řízení/administrace projektu „Rekonstrukce ZUŠ Votice“ dle podmínek ROP NUTS II Střední Čechy, a pověřuje starostku podpisem této smlouvy. Usnesení Rada města schvaluje Dodatek č. 4 ke smlouvě o budoucím nájmu nemovitostí ze dne 12. 1. 2004 mezi Městem Votice a A + R, s.r.o., a pověřuje starostku města podpisem tohoto dodatku. Usnesení Rada města schvaluje Dodatek č. 4 ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne 12. 1. 2004 mezi Městem Votice a A + R, s.r.o., a pověřuje starostku města podpisem tohoto dodatku. Usnesení Rada města rozhodla po konzultaci a doporučení krizového štábu Zlínského kraje o zaslání příspěvku obci Horní Bečva ve výši 20.000,- Kč na odstraňování následků povodní, a to bankovním převodem přímo na účet obce. Usnesení Rada města po projednání: a) Vzala na vědomí informace tajemnice úřadu, že Regionální poradenská agentura Brno ve spolupráci s tajemnicí zpracovala dokumentaci k podání žádosti o finanční podporu na projekt v rámci výzvy č. 06 IOP „Rozvoj služeb eGovernmentu v obcích“ a tajemnice úřadu podá tuto žádost na Centru pro regionální rozvoj ČR, pobočce pro NUTS II Střední Čechy v Praze 2 dne 21. května 2010. b) Vzala na vědomí informaci, že podmínkou pro přiznání finančních prostředků na realizaci projektu je ochrana úřadu, a to prostřednictvím městské policie, bezpečnostní agentury nebo zabezpečovacího zařízení. c) Uložila tajemnici úřadu oslovit firmy zabývající se instalací zabezpečovacího zařízení, aby předložily městu své nabídky. Usnesení Rada města stanovila termín konání příštího zasedání Zastupitelstva města Votic na čtvrtek 24. 6. 2010.
VN12_10.indd
2
ročník XX, číslo 12
Zprávy z radnice Informace ze 87. schůze Rady města Votic konané dne 2. 6. 2010 Zveřejňována je upravená verze usnesení z důvodu dodržování přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů Usnesení Rada města neschvaluje vyhlášení záměru pronájmu pozemků parc. č. KN 1649 a 1580/1 v katastrálním území Martinice. Usnesení Rada města schvaluje uzavření nájemní smlouvy na části pozemků KN 615, KN 616/1 a KN 1110/7 o celkové výměře cca 221 m² vše v katastrálním území Votice za cenu 7,- Kč/m² ročně. Usnesení Rada města schvaluje uzavření nájemní smlouvy na byt č. 4 v č. p. 279, Tyršova ul., Votice. Nájemné 36,73 Kč/m²/měsíc, nájemní poměr na dobu určitou 1 roku. Usnesení Rada města bere na vědomí ukončení nájmu nebytových prostor – Restaurace Na Schůdkách k 31. 8. 2010 a vyhlašuje záměr pronájmu těchto prostor za účelem provozování restauračního zařízení. Usnesení Rada města schvaluje příspěvek Kateřině Cerinové ve výši 3 000,- Kč na provoz výtvarného kroužku, který vede v ZŠ Votice. Usnesení Rada města souhlasí se zvýšením příspěvku pro rok 2010 obecně prospěšné společnosti Magdaléna (K - centrum Benešov) o 5 000,- Kč, a to na celkovou částku ve výši 15 000,- Kč. Usnesení Rada města souhlasí s vyřazením majetku ZŠ Votice ve výši 123 189,- Kč dle návrhu předloženého ředitelem školy PaedDr. Karlem Vinšem. Usnesení Rada města souhlasí s umístěním výdejního automatu na dotované školní mléko a ovoce v budově školy dle návrhu předloženého ředitelem školy PaedDr. Karlem Vinšem. Usnesení Rada města schvaluje výsledky výběrového řízení zakázky malého rozsahu – „Votice čp. 68, Komenského náměstí oprava střechy“ a pověřuje starostku města uzavřením smlouvy s předkladatelem vítězné nabídky – Pytelka Milan, K Potoku 2 951, Tábor, IČ 11339985 za celkovou nabídkovou cenu 298.280,50 Kč včetně DPH. Usnesení Rada města po projednání schvaluje uzavření „Smlouvy o spolupráci k zajištění udržitelnosti hostované spisové služby“, a to s obcemi Zvěstov, Smilkov, Ješetice, Střezimíř, Vrchotovy Janovice, Mezno. Těchto šest obcí ve správním obvodu města Votic požádalo o hostování a provozování spisové služby v technologickém centru, které bude vybudováno ve Voticích dle výzvy IOP č. 06 – Rozvoj služeb eGovernmentu v obcích, pokud se město Votice stane úspěšným žadatelem o dotaci v rámci uvedeného projektu. Smlouvy se uzavírají za účelem společné realizace projektu spočívajícím v zavedení elektronické spisové služby ze strany poskytovatele (ORP Votice) příjemci. Smluvní strany se zavazují zajistit podmínky udržitelnosti příslušné části projektu (zavedení elektronické spisové služby) po dobu minimálně pěti let následujících po ukončení realizační fáze projektu, zavazují se zajistit podmínky realizace povinné publicity. Smluvní strany se dále zavazují, že nahradí škody, které způsobí porušením povinností stanovených v této smlouvě. Rada města pověřuje starostku města podpisem uvedené smlouvy s vyjmenovanými obcemi. Usnesení Rada města schvaluje Smlouvu o dílo mezi vítězem výběrového řízení pro zhotovitele na akci „Výstavba kanalizace jihozápad – Votice a Vodovod Beztahov“ společností JIMAST s.r.o., Husova 442, Votice a Městem Votice za celkovou cenu 16 539 728,- Kč včetně DPH a pověřuje starostku města podpisem této smlouvy. Usnesení Rada města schvaluje Smlouvu o dílo č. 2010/080 na pořízení software na správu bytů a nebytových prostor v celkové částce 88 201,10 Kč bez DPH mezi společností STARLIT s.r.o., Bendlova 2237, 470 01 Česká Lípa a Městem Votice a pověřuje místostarostu města podpisem této smlouvy. Usnesení Rada města bere na vědomí informace starostky města o stádiu přípravy prodeje bytového fondu města Votic s tím, že poslední informace, které jsou zpracovávány, Rada města projedná na svém příštím zasedání a předloží návrh Pravidel prodeje bytového fondu Města Votic k projednání Zastupitelstvu města. Usnesení Rada města bere na vědomí informace paní starostky Jany Kocurové o ukončení činnosti paní Jany Pavlukové v osadním výboru Beztahov a zvolení nového předsedy pana Jiřího Rokose. Usnesení Rada města bere na vědomí zprávu Městské policie Votice o činnosti za měsíc květen 2010. Mgr. Jaroslava Ptáčková tajemnice MěÚ Votice
26. června 29.7.2010, 9:19
e
Votické noviny
ročník XX, číslo 12
strana 3
Votice dokončení ze strany 1 Nerad odcházím od rozdělané práce na zorientování se, pokud má člověk zájem poznat místní prostředí a problémy. Ty nejsou ve Voticích menší nebo větší než v ostatních městech. Samozřejmě, že místní specifikum hraje svoji roli, ale to je o tom, co jsem již napsal – mít zájem poznat.
Myslím, že sedmileté dotační období skončí pro naši zemi velkou ostudou.
S jakými záměry a plány jste do funkce místostarosty nastupoval? Jak byste zhodnotil vaše začátky?
Malé středočeské město, které ve své historii procházelo obdobími, kdy jeho význam stoupal i klesal, zažívalo období rozvoje i úpadku, hojnosti i nouze, zájem o věci veřejné a scházení se ve spolcích, sdruženích a jednotách, stejně jako nezájem o cokoli a separování se za zamčenými dveřmi. Takhle ale vypadá charakteristika většiny naší republiky. Devizou našeho města je zachovalá příroda kolem něj a ne velká vzdálenost od hlavního města. Nevýhodou je jeho velikost, pro investory v kategorii větší zaměstnanosti. Lidé jsou zde stejní jako jinde. Hodní, schopní a chytří, ale najdou se i nepoužitelní, závistiví a zlí.
Do funkce místostarosty jsem nastupoval poněkud složitě a s obavami. Složitě proto, že do konce roku 2006 jsem jako neuvolněný pracoval dopoledne na Marile a odpoledne na radnici. S obavami proto, že jsem nechtěl zklamat, ale zároveň jsem věděl, že vstupuji do něčeho zcela nového a ne zrovna snadného. Bylo mi jasné, že budeme pracovat pod silným tlakem a drobnohledem, kdy se chyba neodpouští. V tomto období, kdy si logicky nosíte domů všechny starosti, obavy a pochybnosti, pro mne byla a dodnes je obrovskou oporou moje paní, která ale zároveň umí být i mým nejtvrdším kritikem. Činnost radnice za uplynulé období již shrnula starostka Jana Kocurová. Co vy osobně považujete za největší úspěchy, co se vám podařilo?
Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velice tenká, protože posuzování bývá většinou subjektivní. Za úspěch považuji vše, co bylo občany přijato jako přínos, co jim usnadňuje všední život a rozšiřuje možnosti využití volného času. Zeptám se i z druhé strany – co vás nejvíce mrzí, že se nepodařilo realizovat?
Stále jsem přesvědčen, že toto město a jeho obyvatelé si zaslouží mít zařízení pro konání kulturních akcí v kulturním prostředí. Mluvím o projektu „Kulturní centrum Votice“, který byl kompletně zpracován a připraven k podání žádosti o dotaci na základě výzvy ROP Stř. kraje. Bohužel, současné vedení ROPu, tento titul s dostatečnou finanční alokací nevyhlásilo. Ještě jedna věc mne mrzí a to, že žádný z poskytovatelů dotací nenašel dost odvahy vyhlásit titul, který by uceleně řešil katastrofální stav komunikací v majetcích měst a obcí. Výstavby, rekonstrukce, budování nových zařízení mají společného jmenovatele a tím jsou dotace z evropských financí – co k nim můžete říct?
Toto je otázka na samostatný článek, podotýkám, že dost smutný článek. Pokusím se být co nejstručnější. Období, které jsme všichni chápali jako historickou šanci dát do pořádku vše, co nelze díky vysokým částkám financovat z rozpočtů. Rekonstrukce a opravy komunikací, budov a ostatních zařízení v majetku měst a obcí. Možnost vybudovat nová zařízení, která obyvatelům chybí. Mít reálnou šanci zachránit zdevastované historicky cenné objekty. Vytvořit podmínky, kdy se dostanou peníze nejen do měst, ale i do malých obcí. K dispozici byly jednoduché a pružné modely pro čerpání evropských dotací, které použili jiní členové EU (např.Irsko) a byli velice úspěšní. Náš stát mohl tento model použít a nevymýšlet nic nového. Bohužel se tak nestalo. Dnes má tato republika 22 poskytovatelů dotací z EÚ, tisíce úředníků, kteří o vás rozhodují, aniž by znali problematiku místa a potřeby obyvatel. Domnívám se, že máme nejnesmyslnější a nejsložitější systém, vytvořený našimi poskytovateli. Stohy papírů, analýz, rozpočtů, auditů, projektů, dokumentací a bůh ví čeho ještě, vše patřičně pracné, složité a drahé. Když celou tuto kalvárii přežijete a žádost podáte, jste v situaci, kdy můžete pouze doufat, že se na vás usměje štěstí. To je trochu málo za spoustu práce, času a peněz, kterou jedna větší dotace obnáší, obzvláště, že při žádání o dotaci jsme si měli být všichni rovni. Omyl! Z dotací se stal politicko-mocenský nástroj.
VN12_10.indd
3
Votice – žijete zde deset let, s manželkou jste se přistěhovali z Prahy. Jak byste město charakterizoval?
V čem jsou podle vás rezervy města, co by se dalo a mělo vylepšit, aby se zkvalitnil život občanů ve Voticích, aby lidé neodcházeli, ale zůstávali?
Nenazýval bych to rezervami města, protože to, co chybí prioritně, je větší zaměstnanost a širší výběr, který nezajistí město, ale příchod investorů s novými pracovními příležitostmi. Stěhování, nebo dojíždění za prací či využití kvalifikace jsou hlavními důvody odchodů. Pokud budou lidé ekonomicky i profesně zajištěni v místě bydliště, nebo jeho blízkém okolí, nebudou odcházet. Potom přijde zvýšená poptávka po službách, kultuře, volnočasovém vyžití a to s sebou přináší další pracovní příležitosti. Stále je v tomto městě co vylepšovat, ale téměř vše je spojeno s penězi. Na to měly být využívány dotační prostředky, jak to s nimi je, o tom jsem již mluvil. Vraťme se k vám, jak se vyrovnáváte se ztrátou soukromí, v uplynulých měsících jste reagoval na několik příspěvků ve VN, které se dotýkaly vašeho soukromého života a také provázanosti s určitými podnikatelskými subjekty…
Částečná ztráta soukromí k této profesi patří a problém s tím skutečně nemám. Nemám co skrývat a za co se stydět. Nevymetám restaurační zařízení a nepotácím se opilý po ulicích, nesnáším drby a pomluvy a na lidi i věci si dělám rád svůj vlastní názor. Určitě nejsem Mirek Dušín, ale moje životní zásady a hodnoty jsou stále stejné a nehodlám je na stará kolena měnit. K těm článkům se vyjadřovat nebudu, ono totiž není k čemu a votická veřejnost si svůj názor na člověka jistě udělá sama, podle toho jak se chová, co od něho slyší a co vidí. Myslím, že odpověď na Vaši otázku by mohla znít „kdo chce psa bít, hůl si najde“ a v tomto případě je jistě na místě, „každý by si měl nejprve uklidit před vlastním prahem“. Proč si myslíte, že pisatel na tyto skutečnosti upozorňuje? Je v tomto ohledu skutečně všechno tak transparentní a čisté, jak říkáte?
On neupozorňuje na skutečnosti, on trousí narážky, pochybnosti a polopravdy, jejichž jediným cílem je vzbudit u lidí nedůvěru. Je to stále stejný scénář ze stejného místa pod vedením stejného režiséra. Již jsem jednou na toto téma odpovídal a mohu Vás ubezpečit, že z mé strany je vše transparentní a čisté, protože pokud by nebylo, měl bych asi zcela jiné a nepříjemné starosti a seděl bych asi někde jinde. Jak hodnotíte spolupráci se zastupiteli a také zaměstnanci městského úřadu?
Nechci ji hodnotit, protože zastupitelé jsou voleni občany a ti mají možnost si jejich práci zkontrolovat na každém zastupitelstvu. Není tomu tak. Účast občanů je tristní i když faktem je, že jednání bývají dlouhá a ve většině
Sloupek
Bezva pracovní nabídka
V tomto sloupku vám popíšu, jak snadno můžete přijít o práci. Moje mladší sestra dlouhá léta pracovala v jedné nejmenované instituci. Byla to pracovnice pracovitá, zodpovědná, šikovná, k lidem vždy vstřícná a ochotná a snad můžu napsat, že zákazníky oblíbená. Takové „úslužné sluníčko“ vždy s úsměvem na tváři. Těchto jejích kvalit a profesionality si také povšiml jeden nejmenovaný manažer jednoho nejmenovaného komplexu, nebo také farmy – chcete-li, vznikající nedaleko Votic, a nabídl jí místo. Nedivím se mu, že chtěl mít mojí sestru v kolektivu zaměstnanců a tak ji přesvědčoval o tom, jak pěkné místo to bude a moje sestra po několikatýdenním rozhodování jaho nabídku přijala. Smlouva byla podepsána, výpověď v zaměstnání podána, rozlučka s oblíbenými kolegyněmi vykonána a pak už se jen těšila na nové, pěkné pracovní místo. Prvního května se sestřička pěkně vystrojila a s úsměvem na tváři vkráčela do kanceláře pana manažera, do svého nového zaměstnání. Hned mezi dveřmi se dozvěděla, že stavy zaměstnanců byly sníženy a že tedy do nového zaměstnání nenastoupí. Těžko popisovat pocity šoku, rozladění a nakonec znechucení, se kterými se sestra, rodina a přátelé (kteří jsme jí radili, ať se chopí dobré příležitosti), vypořádávali. Toto nepostihlo pouze ji, ale dalších pět žen a jednoho muže. A jaká je situace dnes? Sestra práci nemá, milý a seriózní pan manažer nezvedá telefony, je jaksi „neexistující“ a lidi pomožte si sami... Přemýšlím, jaké z toho plyne poučení, ale nic moc mě nenapadá. Protože když budeme lpět na tom „jistém“, co v životě máme, nikam se neposuneme. Asi málokdo by odmítl pracovní nabídku nebo příležitost, kterou by si měl polepšit po všech stránkách. Tím spíše, když vám ji dá člověk seriózní, který evidentně stojí o to, abyste pro něj pracovali. Již Leukippos před dvěma tisíci lety řekl, že nic se neděje bez příčiny, že každá událost má svůj důvod. To si myslím i já. Zkusme věřit, že to třeba bude k něčemu dobré. Zejména mé sestře a všem ostatním přeji, aby brzy našli pěkná zaměstnání, kde budou náležitě oceněny jejich kvality a přístup k práci. Ostatním, kteří budou někdy uvažovat o tom, že by nastoupili do komplexu zářícího novotou a luxusem (vyskytujícího se u Tomic), aby dobře zvažovali, protože přístup k zaměstnancům je tam, velmi mírně řečeno, poněkud zvláštní. Jaroslava Drábová bodech nezáživná. Jak pracují, jak jsou aktivní, nebo rozhodují, by měli posoudit jejich voliči. Po nástupu do funkce jsme s paní starostkou svolali sezení s paní tajemnicí a vedoucími odborů, na kterém jsme je seznámili s naší představou o fungování úřadu. Je prostá a založená na dané struktuře řízení, osobní zodpovědnosti a důvěře. Chci zde poděkovat naší asistentce paní Lee Rosolové, která je nesmírně spolehlivý, pracovitý, přesný a milý člověk, bez něhož si naši práci nedovedu představit. Budete znovu kandidovat? Předvolební kampaň asi nebude nic příjemného, jak se na ni připravujete?
Netuším, jaká bude ve Voticích předvolební kampaň, ale pokud proběhne slušně a vkusně, budeme asi všichni spokojeni. Vše se odvíjí od úrovně těch, kteří se na ni podílejí. Komunální volby v malých městech a obcích přece nejsou, nebo lépe řečeno, neměly by být o politických stranách, ale o lidech. Nechme na občanech, ať si sami zvolí, kdo je bude v dalším období zastupovat. Na předvolební kampaň se nepřipravujeme z jediného důvodu, nemáme na to čas, protože věci, které nás v nejbližším období čekají, jsou důležitější. Do voleb půjdu, protože nemám ve zvyku odcházet od rozdělané práce. Jaroslava Drábová
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
4 strana
ročník XX, číslo 12
Na Voticku talentů neubývá V letošním roce se pod patronací MKC a ak. mal. Vladislava Kasky konal 12. ročník soutěže Votické talenty a nás upřímně těší, že porota mohla vybírat z velkého počtu pěkných prací jak výtvarné, tak slohové části soutěže. Také letos se zúčastnili žáci základních, uměleckých a mateřských škol Votice, Jankov, Miličín, Ratměřice a Vrchotovy Janovice. Na následující dvoustraně najdete vyhodnocení a ukázky vítězných prací. O paletu Antonína Slavíčka
Téma: Podmořský svět
1. místo: Marie Kudrnová 2. místo: Barbora Bursíková 3. místo: Radek Martinec
ZŠ Votice ZUŠ Votice ZŠ Miličín
Čestné uznání: Hana Čalounová ZŠ Votice Jaroslav Hubínek ZUŠ Votice Šárka Machymuková ZŠ Votice Eva Opičková ZUŠ Votice Cena poroty: Kamila Halašková ZŠ Jankov Petra Pohanová ZŠ Votice
Téma: Jak vypadalo naše město či obec před 500 lety 1. místo: Tomáš Kramný 2. místo: Jaroslav Míka 3. místo: Petra Kytlerová
ZŠ Votice ZŠ Votice ZUŠ Votice
Čestné uznání: Lucie Slunečková ZŠ Jankov Jan Pěkný Ratměřice Marek Šimánek ZŠ Jankov Ladislav Křemen ZŠ Votice Cena poroty: Filip Štamfr ZUŠ Votice
Téma: Co vidím z okna
1. místo: Veronika Slunečková MŠ Votice 2. místo: Nikola Procházková MŠ Ratměřice 3. místo: Jonáš Dušánek ZŠ Votice Čestné uznání: Sabina Volková ZUŠ Votice Karolína Votrubová MŠ Votice Štěpán Fulín ZŠ Votice Vojta Daněk ZŠ Jankov Cena poroty: Lucie Hořejší ZŠ Jankov
Téma: Naše paní učitelka 1. místo: Karolína Maršíčková MŠ Votice (ZUŠ) 2. místo: Jana Míková MŠ Votice 3. místo: Lucie Křížková MŠ Votice Čestné uznání: Andrea Tomnáhlovská ZŠ Jankov Barbora Seidlová ZŠ Jankov Sabina Hauserová ZUŠ Votice Lucie Neradová ZŠ Jankov – Louňovice Cena poroty: Daniel Vávra MŠ Votice O kalamář Jana Herbena
Téma: Čeho se nejvíc bojím 8. třída: 1. místo: Vojtěch Fortelný 2. místo: Denisa Adamová 3. místo: Jakub Nosek Radka Štěpánková
VN12_10.indd
ZŠ Votice ZŠ Votice ZŠ Votice ZŠ Votice
4
9. třída: 1. místo: Kristýna Palmeová 2. místo: Kateřina Šeráková 3. místo: Lenka Ramešová
ZŠ Votice ZŠ Votice ZŠ Votice
6. – 7. třída: Čestné uznání: Žaneta Dvořáková ZŠ Votice Adéla Brožová ZŠ Votice
Téma: Být slušný se vyplatí?
6.-7. třída: Čestné uznání: Šárka Houdková ZŠ Votice Jitka Kramperová ZŠ Votice 8.-9. třída: Čestné uznání: Tereza Brdková ZŠ Votice Eva Opičková ZŠ Votice
Téma: Kdybych měl neomezenou moc 6.-7. třída: 1. místo: Tomáš Opplt ZŠ Votice 2. místo: Jan Tůma ZŠ Votice
Čestné uznání: Jiří Drábek ZŠ Votice Filip Burda ZŠ Votice Čeho se nejvíc bojím Asi každý člověk se něčeho bojí. Lidé se mohou bát některých zvířat, např.: pavouků, hadů, myší. Také mohou mít strach ze stárnutí, smrti, bolesti, samoty, strach z výšek, uzavřených prostor a létání. Asi nejvíce se lidé bojí smrti a stárnutí. Já se nejvíce bojím špatných známek, zubařky, žihadel a toho, že si po škole nenajdu zaměstnání. Ze všeho nejvíce se bojím stárnutí. Většina starých lidí jen vysedává v parku na lavičce a povídají si o svých problémech, jako jsou bolesti kloubů a zad a podobných věcech. Staří lidé jsou často nemocní a všechno je bolí. Většina z nich si už nemůže zahrát kopanou s jejich vnoučaty, ale jen sedí a pozorují, jak se svět vyvíjí. Mladý člověk si může říct, že staří lidé nejsou zajímaví. Na druhou stranu ale musím říct, že většina starých lidí má stále co vyprávět. Kdybyste se nějakého puberťáka zeptali, jaký je jeho životní příběh, nejspíš by nic neřekl, ale každý starý člověk má svůj příběh, který může vyprávět. 1. místo 8. třída Vojtěch Fortelný, 14 let, ZŠ Votice Čeho se nejvíc bojím Klidně přiznám, že nejsem zrovna moc statečná. Nemám ráda tmu, a když kolem mě všechno ztmavne, tak má bujná fantazie si začne s každým tajemným zvukem a stínem hrát, jak se jí zlíbí. Vzhledem k mému věku by se ale dalo očekávat, že fantazie postupně ustoupí a nechá mě už v klidu. Také se bojím a nemám ráda pavouky, hady, ale třeba i injekce. Ale teď už doopravdy. Bojím se vážných nemocí, které mohou postihnout mě a mé blízké. Přijdou a vezmou si co chtějí, klidně i život. Nechají nás trpět, svádí s námi boj a zanechají za sebou hluboké rány. Někdy zvítězí smrt a někdy naší síle podlehne. Na světě by bylo lépe, kdyby nemoci nebyly součástí našich životů. Obavy mám také z myšlenky, které leží v koutku mé mysli a vyškrábe se na povrch jen tehdy, když je mi ouvej. Myslím na to, jak to bude s námi, tj. s lidstvem a naší planetou, Skoro každý den se v novinách, televizi nebo na internetu objeví zpráva o globálním oteplování, přírodních a ekologických katastrofách. Vždy se uklidním tím, že chytří vědci přijdou na něco, co by pomohlo ochránit lidstvo, živočichy
a hlavně naší planetu. Vždyť máme jen jednu! Ale není na záchranu příliš pozdě? Určitě každý slyšel o přírodních katastrofách. Zlobí se na nás matička Země? Je to ona, kdo nám poskytuje úrodnou půdu, přírodní bohatství, vodu a dnes již nepostradatelné černé zlato. Pak připluje nějaký „trouba“, naloží tanker ropou a rozlije ji po moři. Jeho vinou zemře velké množství zvířat. Neměli bychom Zemi spíš děkovat, než jí škodit tím, že do ovzduší budeme vypouštět různé škodliviny a na každém kroku odhodíme, co již nepotřebujeme a nebudeme se tím vším trápit? Ano, je to člověk, kdo nadělal spoušť po celém světě. Nestojí za to se nad tímhle vším pozastavit, přemýšlet o tom a hlavně něco dělat? Někdo o tom možná nepřemýšlí, ale já prostě ano. Takže se někdy bojím budoucnosti a toho, jak a kde budou žít další generace… 1.místo, 9. třída Kristýna Palmeová, 15 let, ZŠ Votice Být slušný se vyplatí? Když jsem jednou jela na basketbalový trénink do Benešova, stala se mi tato příhoda: Na autobusové nádraží jsem tehdy přišla včas a proto jsem musela ještě chvíli počkat. Nástupiště č. 4 se pomalu zaplnilo lidmi a dětmi, které jeli ze školy domů. Když přijel autobus, rychle jsem nastoupila. Koupila jsem si lístek do Benešova a sedla si dopředu za řidiče, aby mi nebylo cestou špatně. Autobus se pomalu naplnil a všechna místa byla obsazena. Některé děti už musely stát vzadu u dveří. Najednou přišel do autobusu starší pán, který si už neměl kam sednout. Zůstal stát u sedačky, kde jsem seděla. Vstala jsem a chtěla jsem pána pustit sednout. On se na mě místo poděkování rozkřikl, že není tak starý, aby si sedl. Já jsem se tedy posadila zpět na své místo a celou cestu do Benešova jsem přemýšlela, zda být slušný se vyplatí? Čestné uznání, 7. třída Šárka Houdková, 13 let, ZŠ Votice Co bych udělal, kdybych měl neomezenou moc? Dne 29. 4. 2010 to začalo. Zjistil jsem, že na co pomyslím, to se stane. Ráno cestou do školy jsem potkal jednu dívku, která se mi moc líbila. Přál jsem si v duchu, abych se s ní mohl častěji scházet a kamarádit. Najednou se dívka otočila, přišla ke mně a řekla, že mě má ráda a dala mi pusu. Byl jsem překvapený a pozval jsem ji na druhý den na hřiště. Před školou přecházím silnici, kde je velký provoz. Myslel jsem na to, aby nic nejezdilo a opravdu neprojela ani jedno auto. Připadalo mi to divné. Ještě jsem si svou schopnost vyzkoušel na pár hloupostech a všechno se splnilo. A tak jsem zjistil ,že na co pomyslím, všechno se stane. Rozhodl jsem se využít tuto schopnost k tomu, že budu pomáhat lidem kolem sebe. Příští den se na hřišti konal slet čarodějnic. Přišlo tam hodně dětí a také moje kamarádka. Hráli jsem různé hry a soutěže. Při jedné z her se zranila malá dívka. Přál jsem si, aby byla zdravá. Lékař ji začal ošetřovat a zjistil, že se jí vlastně nic nestalo. Za chvilku si už zase hrála s dětmi. Večer se pálil ohýnek. Najednou začal foukat vítr a jiskry z ohýnku zapálily suchou trávu a křoví. Dospělí se to snažili uhasit, ale nakonec museli zavolat hasiče. Uprostřed požáru zůstalo několik dětí i s mojí přítelkyní. Zamyslel jsem se, jak jim pomoci a přál jsem si, aby začalo pršet. Najednou zahřmělo a začal prudký déšť. Než přijeli hasiči, bylo po požáru a všechny děti byly v pořádku. Rozešli jsem se k domovu, rozloučil jsem se s přítelkyní a přemýšlel jsem, jak prožiji další den. 1. místo, 6. třída. Tomáš Opllt, 12 let, ZŠ Votice
29.7.2010, 9:19
Jaroslava Drábová
Votické noviny
ročník XX, číslo 12
strana 5
Slavnostní vyhlášení vítězů a předání cen se uskuteční
ve čtvrtek 24. června od 17:00 hod v budově Základní umělecké školy ve Voticích. Všechny srdečně zveme!
1. místo Tomáš Kramný, 9 let, ZŠ Votice 1. místo Marie Kudrnová, 12 let, ZŠ Votice
1. místo Veronika Slunečková, 6 let, MŠ Votice
VN12_10.indd
1. místo Karolína Maršíčková, 6 let, MŠ Votice
5
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
6 strana
ročník XX, číslo 12
Region
BLÍŽÍ SE DRUHÝ ROČNÍCH LEZECKÝCH ZÁVODŮ „VLAŠIMSKÁ KARABINA“ Všichni milovníci lezení budou moci vyzkoušet svou zdatnost a poměřit své síly na druhém ročníku lezeckých závodů Vlašimská karabina, který se uskuteční na zahradě domu v neděli 20. června 2010 od 13 do 17 hodin. Závodit mohou děti, mládež i dospělí v několika věkových kategoriích ( do 6 let, 7 – 10 let, 11 – 15 let, 16 – 20 let, dospělí) a ve dvou lezeckých disciplínách – na lezecké stěně (rozměr 8 x 3 m) se bude závodit na čas/rychlost, na boulderové (3 x 8 m) zase na obtížnost. Jako doprovodný program bude zajištěna venkovní trampolína, lanová dráha a občerstvení v zahradním altánu. Pro vítěze budou nachystány hodnotné ceny v podobě sportovních potřeb. Startovné závodníků činí 50,- Kč. V případě, že budete chtít na závody trénovat, můžete se s lezeckým instruktorem Miroslavem Brožkem domluvit na samostatném lezení - otevírací hodiny pro veřejnost jsou každé pondělí a čtvrtek od 13.00 do 18.00. Kontakt: 731 024 683 nebo na
[email protected]. Aktuální ceník vstupného na lezecké stěny naleznete na webových stránkách www.spolkovydum.cz pod odkazem Zahrada plná aktivit. Miroslav Brožek, Eva Hájková
Společnost
Setkání spolužáků po šedesáti letech Dne 5. června ve 13 hodin se v hostinci v Neustupově konalo setkání bývalých spolužáků neustupovské školy ročníků 1933, 1934 a 1935. Tohoto setkání se zúčastnilo dvacet sedm spolužáků. Na harmoniku jim zahrál pan Václav Šalát. Přítomné pozdravil a popřál hodně zdraví starosta Josef Krejčí. Veselá a družná zábava končila až po devatenácté hodině. Setkání zorganizoval Miloš Slavík z Benešova, za což mu patří dík. Miroslav Slunečko
Linka psychopomoci
je určena lidem, kteří se nacházejí nejen v psychické krizi. Poskytujeme sociálně právní poradenství, pomůžeme zorientovat se v nepříznivé životní situaci. Předáme informace, týkající se všech aspektů duševního zdraví a nemoci. Poskytneme kontakty na odborníky a zařízení poskytující pomoc v oblasti nejen duševního zdraví z celé České republiky. Naše linka je určena všem, kteří potřebují poradit, vyslechnout, podpořit.
Příští číslo vyjde
2. července,
uzávěrka dalšího čísla bude
24. června
VN12_10.indd
6
Provozovatelem linky je Česká asociace pro psychické zdraví – ČAPZ. Organizace dále zřizuje Terapeutickou komunitu Mýto, vydává časopis Esprit. Úzce spolupracuje s Psychoterapeutickým sanatoriem Ondřejov. Linka psychopomoci je v provozu každý pracovní den od 9. do 21. hodiny na čísle 224 214 214 nebo 777 783 146 nebo na e-mailu :
[email protected] . Volajícím jsou k dispozici plně kvalifikovaní konzultanti.
Pro více informací navštivte naše stránky: www.capz.cz 29.7.2010, 9:19
Votické noviny
ročník XX, číslo 12
strana 7
Zahrada Spolkového domu slavnostně otevřena Slunečné odpoledne v neděli 6. června 2010 přilákalo na zahradu Spolkového domu více než 70 návštěvníků z Vlašimi a okolí. Od 15 hodin se tu totiž otevírala pro veřejnost permakulturní zahrada, která v průběhu jara získala zcela novou tvář, a to v rámci projektu města Vlašimi Zahrada Spolkového domu – zahrada plná aktivit a zeleně. Mezi návštěvníky samozřejmě nechyběli zástupci partnerů projektu - místních spolků, kteří svými nápady a také vlastními silami významně přispěli ke zkrásnění zahrady díky nové zeleni a herním a zahradním prvkům. Těmito spolky jsou Klub Ráchel, o.s. Sluníčko, Rodinné centrum Světýlka, o.s. Strom a Církev bratrská Vlašim. Nechyběli ani další dobrovolníci z řad veřejnosti a další spolupracovníci, především zástupci Nadace Partnerství, která celý projekt výsadby nové zeleně finančně podpořila v rámci svého programu Strom života. Slavnostní otevření bylo zahájeno proslovem vedoucí domu Mgr. Evy Hájkové, která je realizátorem a koordinátorem projektu. Prostor byl dán také krátkému zamyšlení nad textem o stvoření světa ze Starého zákona, tvořivé lidské činnosti a krátké modlitbě za zahradu a společnou práci na ní, kterou pronesl kazatel Církve bratrské Jan Lukl. Poté si slovo vzal starosta města Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa, který poděkoval spolkům a zaměstnancům Spolkového domu za jejich práci na projektu a péči o zahradu. „Bylo to velmi příjemné odpoledne, věříme, že si jej dobře užili všichni návštěvníci různého věku,“ hodnotí akci Eva Hájková a dodává: „Děti si mohly poprvé vyzkoušet řadu nových herních prvků – největší atrakcí bylo zajisté orlí hnízdo v koruně stromu, na které se odvážil vylézt i pan starosta, zpestřením pro děti byl také vrbový tunel nebo klouzačka či stávající trampolína. Starší lidé zase mohli posedět na nové houpací lavici či si poslechnout country kapelu ze spolku Strom. Svou troškou do mlýna přispělo také rodinné centrum Světýlka, které pro příchozí napeklo voňavé perníčky. Ti nejvytrvalejší, kteří zůstali na zahradě až do večera, si mohli společně užít saunování v nové indiánské sauně.“ Další atrakci připravil spolek Sluníčko, vedený Miroslavem Brožkem: „S dětmi ze Sluníčka jsme pro návštěvníky zahrady přichystali dvě taneční desky, na kterých si mohli vyzkoušet své taneční schopnosti a postřeh. Naše děti z našeho spolku si desky velmi oblíbily, a také u návštěvníků zahrady se setkaly s velkým ohlasem.“ Zahrada Spolkového domu je otevřena veřejnosti na požádání u zaměstnanců domu, a to zpravidla ve všední den od 9 do 16 hodin nebo v rámci akcí pro veřejnost. Po předchozí domluvě je také možno si přijít zalézt na lezecké a boulderové stěně (školy, spolky, sportovní kluby, firmy, jednotlivci). Projekt „Zahrada Spolkového domu – zahrada plná aktivit a zeleně“ byl finančně podpořen z programu Strom života Nadace Partnerství, jehož generálním partnerem je společnost Skanska. Eva Hájková – vedoucí Spolkového domu
PODĚKOVÁNÍ Rádi bychom poděkovali celé rodině Šedivých, jmenovitě pak panu Milanovi Šedivému.
Nová atrakce zahrady - orlí hnízdo. Foto: Jan Kulík
Není obvyklé, že by dnes někdo dokázal nabídnout nezištnou pomoc. V situaci, kdy se naše čtyřčlenná rodina ocitla na řadu měsíců bez střechy nad hlavou, poskytl nám pan Šedivý bydlení ve svém domě. Za to, že nám toto období pomohli překlenout moc děkujeme. Slavnostní zahájení - zástupci spolků a Spolkového domu. Foto: Jan Kulík
VN12_10.indd
7
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
8 strana
ročník XX, číslo 12
Z deníku (ne)dobrovolné hasičky „Voheň je neřád, dyž se pustí z vočí a dobře nehlídá. Hanušce chytlo před půldruha sta lety máslo na kamnech a lítalo po střechách z domu na dům, až z toho vyhořelo celý město. Jindy stačí děravej komín, zazděnej trám v komíně, rozpálená trouba vod kamínek a třá i špaček cigára, vodhozená sirka. Voheň se holt musí hlídat, aby neztropil škodu. Ty, který si vzali za oukol bojovat s tímto nevázaným živlem sou lidi, který si zasloužej ouctu všech, poněváč zachraňujou velký hodnoty z pouhý lásky k bližnímu a ke společnosti. Málo kterej spolek uďál lidem tolik dobrýho jako hasiči. A v jejich umění měl by bejť každém pořádnej člověk vycvičenej, to je jeho vlastenecká povinnost. A při vohni, jak říkával starej Tonin Menců, žádnej kalup, ale ouplnej klid, na všecko hezky s rozvahou, neboť panika je v takovejch pádech nejhorší nepřítel člověka a měla by bejť.“ (Výňatek z knihy: Krkonošské poudačky od Jaromíra Horáčka) Vždycky jsem se domnívala, že dobrovolní hasiči dobrovolně hasí – hlavně vlastní žízeň. O tom, že za členstvím u dobrovolných hasičů je také spousta práce, modřin a potu, jsem se přesvědčila na vlastní oči a nohy v sobotu 22. května v 15:21. Právě jsem s velkou vervou přelézala (protože přeskok to opravdu nebyl) malou bariéru, vláčela kolečka hadicí přes lávku, zapojovala rozdělovač a z posledních sil se doplazila (protože běh už to opravdu nebyl) za povzbuzování ostatních členek družstva k cíli. Moje stovka měla něco přes půl minuty. Hrůza, protože o patnáct let starší maminy ji běhají nejen statečněji, ale i rychleji, a ještě při tom stihnou dobře vypadat. Naše družstvo ješetických žen se profilovalo celé jedno desetiletí. Když netěhotněla jedna, těhotněla druhá, když už to vypadalo nadějně, přišla nemoc, dovolená, víkend v práci. Sedm statečných se nás sešlo až letos. Jako správní hasiči jsme předsoutěžní nácviky omezily na několik týdnů před okrskovou soutěží ve Smilkově. Nedošlo nám však, že jako nováčci některé z nás nepoznají savici od proudnice a proudnici od hadice. Proto se pro nás nácviky stávaly bojovým cvičením se snahou spojit všechno dobře, pokusit se nabrat vodu a co nejméně se při tom zmáchat. A také udělat radost velitelům ješetických mužských družstev, kteří ochotně ještě v den soutěže vysvětlovali, že koš je třeba do kádě ponořit, jinak ta voda prostě nepoteče. Domů jsme chodily jako vodníci (vodnice). Od soboty do soboty stačily naše boty jen tak tak uschnout. Při nácviku pořadovky jsme zjistily, že pochodovat za sebou, bez toho aniž bychom se pokopaly, není tak jednoduché, jak se zdálo. A to ještě nemluvím o tom, že poznat pravou a levou stranu dělalo našim hasičkám nemalé potíže. Na soutěž jsme proto jely se staženými opasky. Při pořadovce prokázalo naše ženské družstvo, že hruď vypínat umí. Útok se nám dle mého mínění povedl znamenitě – voda tekla, plechovky byly sestřeleny, všechny to přežily. A o stovce byla řeč výše. Ješetický holky si premiérou rozhodně ostudu neudělaly. Tohle je poděkování mým šesti spoluhasičkám, které dobrovolně či pod malým nátlakem podávaly nadlidské výkony na letošní okrskové souteži ve Smilkově. Velitelka SDH − ženy Ješetice Jana Spálenková
Zasedání zastupitelstva 24. června od 18,00 hodin Kde: Školní jídelna Eurest VN12_10.indd
8
Nastoupená družstva.
Ješetické hasičky při pořadovce.
Hasičská soutěž v Miličíně
Na státní svátek, 8. května, se na miličínském fotbalovém hřišti konala okrsková hasičská soutěž. Ve 12 hodin, při nástupu a hraní české státní hymny, vše začalo. Zasoutěžit si sem přijely týmy z okolních vesnic. Jako první se utkaly mladší děti, v této kategorii soutěžily pouze 2 týmy, jeden z Miličína a druhý ze Střezimíře, ten skončil první. Následovaly děti starší se 4 týmy, 2 ze Střezimíře, jeden z Malovic a další z Petrovic, podle očekávání s velkým náskokem zvítězili Střezimířští. V ženské skupině se zúčastnilo několik týmů, první skončily Malovice. Skupina družstev mužů od 15 let byla velmi zajímavá, velcí favorité ze Záhoří uhráli s novým náčiním výborný čas v útoku, ale kvůli skoro nedokončené štafetě skončili až na třetím místě. Druhé místo obsadil tým z Petrovic, první se umístily opět Malovice. Kategorie mužů od 35 let byla také zajímavá, po vyloučení družstva ze Záhoří po zásahu třetí osoby bylo o favorita méně, naopak Malovicím
29.7.2010, 9:19
se útok velmi vydařil a obsadily tak 1. místo. K jednomu z nejkurioznějších týmů patřil i Chlistov, tým, co si nejede pro vítězství, ale přijel se pouze zúčastnit. Ukázal všem, že se prohry nebojí. Po zapojení všech „hadic“ strojník nastartoval jejich „osmičku“, ta ale v zápětí „chcípla“. Než se jí povedlo dát opět do provozu, uplynul velmi drahocenný čas, konečný výsledek chlistovského útoku byl 81,8 vteřiny. Při večerním vyhodnocování bylo všem jasné, kdo zvítězil, ale umístění jednotlivců ve štafetách překvapil nejednoho diváka. Na všech umístěních ve štafetách v dětské kategorii byli hasiči ze Střezimíře, naopak u žen a mužů zabodovali hasiči z Malovic. Malovice se tak staly nejúspěšnějším týmem této soutěže vůbec. Příští rok se soutěž koná v Červeném Újezdě. Daniel Adam Omlouváme se za uvedení příspěvku bez podpisu. Redakce VN
Votické noviny
ročník XX, číslo 12
strana 9
POZVÁNKA NA BESEDU K problematice projektované výstavby dálnice D3, neboť tato dálniční komunikace je součástí uvedeného koridoru. Cílem besed bude poskytnout obcím aktuální informace k posuzovaní variant vedení dálnice D3 územím Středočeského kraje a k problematice vlivu dálnic na okolní lokality a regiony.
Program besed je následující:
• informace z vládní skupiny pro posuzování variant vedení dálnice D3 Středočeským krajem • informace k probíhajícímu posuzování vlivů na ŽP (studie EIA) • informace k financování formou PPP (Public-Private-Partnership)
Středa 23. června v 17,00 hod. ve školní restauraci Eurest.
VN12_10.indd
9
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
10 strana
ročník XX, číslo 12
Školník
Přírodovědný pobyt BOUBÍN 2010 Naše putování začalo v Olbramovicích na nádraží, odkud jsme v počtu 22 žáků s paní učitelkou Zelenkovou a paní učitelkou Pavličovou vyrazili směrem na České Budějovice, pak Strakonice, až do Kubovy Hutě. Hned první den nás cestou do chaty zastihl déšť. Než jsme se ubytovali a vybalili si věci, tak naštěstí přestalo pršet, takže jsme mohli vyrazit na průzkum do okolí. Bohužel jsme zase zmokli, vrátili jsme se tedy na chatu a šli jsme brzy spát, protože jsme měli za sebou velmi náročný den. Druhý den jsme vstávali už v sedm hodin a brzy po snídani jsme vyrazili na horu Boubín. Cestou jsme fotili různé zajímavé stromy a další rostliny, zejména dřípatku horskou, která je symbolem Boubínského pralesa. Po dlouhé a náročné cestě jsme dorazili na vrchol a tam jsme ještě všichni vystoupali na rozhlednu. Počasí nám přálo, protože sluníčko svítilo, a my jsme tak měli krásný výhled na okolní šumavské kopce. Vidět byla dokonce i elektrárna v Temelíně. Pak nás čekalo klesání stezkou okolo Boubínského pralesa, kterou jsme došli až k jezírku. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili opět na cestu, došli jsme do informačního centra na Idině pile, kde jsme si orazítkovali naše pracovní listy a také zjistili řadu odpovědí na otázky, které nám paní učitelky zadaly. Také jsme si zde nakoupili pohledy a suvenýry a v nedalekém obchůdku také zmrzlinu, kterou jsme si po takovém výšlapu opravdu zasloužili. Třetí den, v sobotu ráno, se nám nechtělo vůbec vstávat, ale po snídani jsme už opět plní energie vyrazili na cestu. Tentokrát jsme šli lesem na zastávku Horní Vltavice, odkud nám jel vlak až na Soumarský most. Odtud jsme se vydali podél břehu Teplé Vltavy na rašeliniště Mrtvého luhu. Cestu nám zpestřily také staré vojenské bunkry, které se líbily hlavně klukům. Krásnou krajinou jsme došli až do osady Dobrá, kde jsme se v hospůdce U Němečku občerstvili zmrzlinou. Pak jsme se vydali cestou vedoucí pod Stožcem k cíli naší cesty, k Černému kříži. Cestou jsme sbírali různé bezobratlé živočichy, fotografovali je a určovali podle atlasu. Nejvíc se nám líbil klikoroh devětsilový a mandelinka proměnlivá. Na zpáteční cestě jsme ve vlaku skoro všichni usnuli, tak jsme byli utahaní. Ale to ještě nebyl konec dne! Večer vyhlásily paní učitelky společenskou hru „Oblékni svého kapitána“, u které jsme se hodně nasmáli. Nakonec kluci zapálili táborák a všichni jsme se zpívali až do posledního dechu. „Vstávat, uklízet, balit!“, tak tohle znělo v neděli ráno celou chatou. Všichni jsme byli smutní, že náš výlet končí, ale při vzpomínce na předešlé dny jsme nasadili úsměv a pokoje se začaly vyprazdňovat a krosny zpátky plnit. Na řadu přišly luxy, košťata a hadry a všichni jsme se pustili do společného úklidu. Nakonec jsme ještě vynesli všechny odpadky a chata byla zase jako ze škatulky.Úplně na závěr paní učitelky v kruhu před chatou vyhodnotily naše splněné úkoly a rozdaly všem účastníkům medaile. S krosnami na zádech jsem opět vyrazili na oběd do restaurace a pak naposledy do Kubovy Hutě. Po rozloučení s naším průvodcem panem Petrem Zdychyncem, který nás jako dobrovolný strážce národního parku celou dobu provázel, jsme odjeli lokálkou do Strakonic. Tam jsme přestoupili na rychlík do Českých Budějovic, kde jsme ještě jednou přestupovali do rychlíku směrem na Prahu. Před šestou hodinou jsme všichni v pořádku dorazili zpátky do Olbramovic, kde jsme se naposled spočítali a rozloučili. Každý z nás se pak s krásným zážitkem a 45 kilometry v nohách vydal domů.
(27. května – 30. května 2010)
Žákyně 7. B, Jana Machyniaková, Eliška Štiková
VN12_10.indd
10
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
ročník XX, číslo 12
strana 11
Exkurze v muzeu V přízemí historické budovy radnice ve Voticích je umístěna expozice místního Vlastivědného klubu, která seznamuje návštěvníky s historií města a nejbližšího okolí. 3. června se na výstavě vystřídali žáci čtvrtých a pátých tříd ZŠ Votice, aby si doplnili učivo z vlastivědy, týkající se místního regionu. Průvodní slovo měl pan Holubovský. Žáci se zaujetím poslouchali a prohlíželi si vystavené exponáty. Kachlíková, Jindráková učitelky ZŠ Votice
Tip na výlet Víte, co je to trdlice a jak se s ní pracuje? Umíte vyčesat len? Počítáte na abakuku? Uhodnete, k čemu se používaly housličky a k čemu devítiocasá kočka? Chcete si obléci turnajové brnění? To a mnohem více jsme si vyzkoušeli 9. června 2010 v Pěnkavově dvoře v Takoníně. Přivítal nás slovutný Karel IV., který nás provedl svou ložnicí, pracovnou, ale i koupelnou. Předvedl nám nejen středověké stolování, ale třeba i oblékání vznešených i prostých lidí. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí z jeho života a směli jsme ho doprovodit na kolbiště a zhlédnout část rytířského turnaje. Kromě toho jsme si vyzkoušeli středověké mučicí nástroje (kládu, pranýř,…), ale i pás cudnosti. Velice zajímavá byla ukázka zpracování lnu od sklizně až po tkaní. Potom jsme se přesunuli do pivovaru v Kácově. Paní průvodkyně nám ukázaly výrobu piva od smíchání vody, sladu, chmele a dalších přísad až po plnění do lahví. Prohlédli jsme si celý pivovar. Líbilo se nám v ledárně, kde bylo příjemné chladno. Celý výlet byl velmi podařený a moc se nám všem líbil. Monika Slabá, Klára Neradová, Lucie Slunečková a Jaroslava Zelinková žákyně 7. třídy ZŠ a MŠ Jankov
VN12_10.indd
11
29.7.2010, 9:19
Votické noviny
12 strana
ročník XX, číslo 12
Hudební vystoupení v Neveklově
ZUŠka hrála v Domově seniorů Jankov
Dne 31. května proběhlo vystoupení žáků Neveklovské školy, kteří navštěvují ZUŠ Votice – pobočka v Neveklově. Představil se zde hudební obor pod vedením pana uč. Josefa Slunečka, paní uč. Jany Arazimové, pana uč. Antonína Zázvůrka a pana uč. Pavla Maška. Velký dík patří rodičům, kteří se přišli na své ratolesti podívat a potleskem je podpořit. Jsou to právě rodiče, kteří své děti do naší pobočky přivedli a mají radost, když zde dělají pokroky.
2. června 2010 zahrály děti ZUŠ Votice a svým vystoupením tak zakončily školní rok. Obyvatelům Domova seniorů se moc líbily a některé písně si zazpívali s nimi. Jaroslava Kratinová
Marie Kumštová
Závěrečný koncert žáků ZUŠ Votice 2. června 2010 se konal závěrečný koncert v Československém kostele ve Voticích. Jako vždy se též pochlubili i rodiní příslušníci a zahráli si s dětmi. Obecenstvo se zájmem vyslechlo celý program a děti sklidily zasloužený potlesk. Též děkujeme paní farářce Kamile Čadové, že umožnila, jako každý rok, v prostorách kostela toto vystoupení uskutečnit. ZUŠ Votice
MŠ Miličín zněla hudbou Tak jako každý rok, i letos zahrály děti z MŠ z Miličína, pobočka ZUŠ Votice, na záveřečném koncertě ostatním dětem. Mnoho písní ostatní děti znaly a tak bylo ve školce veselo. Velký dík patří p. uč. Josefu Slunečkovi s p. uč. Antonínu Zázvorkovi, kteří program uváděli a doprovázeli. Marie Kumštová
VN12_10.indd
12
29.7.2010, 9:19
