Zpravodaj 134 červen 2009
2 2 2 2 2 2
Obsah V 15. ročníku soutěže o titul Vesnice roku se utká 325 obcí Spolek pro obnovu venkova i letos zamířil na Regiontour a měl úspěch František Winter opět zvolen předsedou Národní sítě MAS Agrární komora o mléčné krizi První přehlídka Má vlast SPOV a Mendelova univerzita
www.spov.org
2 3
4-5
6-7 8
Spolek opět na výstavě Země živitelka Předáním pocty České komory architektů 2008 byla zahájena výstava Miroslava Bašeho Přál bych našemu venkovu větší svébytnost - rozhovor s Eduardem Kavalou, předsedou Spolku pro obnovu venkova Zajímavosti z dění na venkově Téma: Památka v obci může být radost i starost ZPRAVODAJ 1
ZPRÁVY Z ČINNOSTI SPOV
ZPRÁVY Z ČINNOSTI SPOV
V 15. ročníku soutěže o titul Vesnice roku se utká 325 obcí
Profesor Miroslav Baše obdržel ve středu 6. května 2009 in memoriam Poctu České komory architektů 2008. Cenu převzala manželka Olga Bašeová. Ceremoniál proběhl při zahájení výstavy Bašeho díla v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Bašeho vybrala porota ČKA ze dvou desítek nominovaných kandidátů. Poctu uděluje každoročně již od roku 2000 významné osobnosti v oboru, která se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsala do historie moderní české architektury.
V soutěži Vesnice roku 2009 poměří své síly 325 českých a moravských obcí. To je oproti loňskému roku o šestnáct více. „Poslední čísla ukázala, že zájem převýšil loňský historický ročník, což považuji za pokrok a úspěch. Není cílem soutěže, aby byla masová, netýká se všech, měla by být prezentací toho nejlepšího – anebo také zkouškou, zda už dobrý jsem nebo nejsem,“ uvedl předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala. Obce nyní čekají návštěvy devítičlenných hodnotitelských komisí v čele se starosty předloňských vítězných obcí. Komise budou posuzovat zejména koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podmínky pro podnikání, spolupráci se zemědělskými subjekty, péči o veřejná prostranství, krajinu a připravované rozvojové projekty. Obce se utkají o zlatou stuhu za vítězství v krajském kole, modrou stuhu za společenský život a bílou stuhu za činnost mládeže. Dále o zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí a oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělci. Oficiální výsledky soutěží krajských hodnotitelské komise vyhlásí ve druhé polovině června. Vyhlašovateli soutěže jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství. Loni se Vesnicí roku 2008 stala obec Lidečko ze Vsetínska, druhé místo patřilo obci Pikárec z okresu Žďár nad Sázavou, na třetím místě se umístila obec Malenice ze Strakonicka. šum
František Winter opět zvolen předsedou Národní sítě MAS Národní síť MAS ČR obměnila 11. března na volební valné hromadě v Zábřehu své vedení. Předsedou byl opět zvolen František Winter, který je předsedou správní rady MAS Horní Pomoraví a je také od loňského prosince členem předsednictva SPOV ČR. Za Spolek pro obnovu venkova se akce zúčastnil místopředseda Spolku Radan Večerka. Členem SPOV je přitom řada aktérů místních akčních skupin.
Agrární komora o mléčné krizi Především o existenčních problémech zemědělců spojených s propadem výkupních cen mléka hovořili účastníci sněmu Agrární komory (AK), který se uskutečnil 5. března v Olomouci. Za Spolek pro obnovu venkova ČR na něm vystoupil senátor Jiří Žák, který připomněl mimo jiné nezbytnost spolupráce mezi organizacemi zabývajícími se venkovským sektorem.
První přehlídka Má vlast
Předáním pocty České komory architektů 2008 byla zahájena výstava Miroslava Bašeho Právě Prof. Ing. arch. Miroslav Baše naprosto splňoval podmínky statutu Pocty ČKA. Podle sdělení člena odborné poroty, která vybírala osobnost, jíž by mělo být toto ocenění uděleno, profesora Miroslava Masáka „byl Baše osobností, která svým rozhledem a svými zájmy přesahovala obor architektury a urbanismu a jeho přesvědčení o přednosti věcí veřejných před osobními zájmy ho dovedlo i k trvalé společenské aktivitě. Jeho pevný občanský postoj se projevil nejen v obou vypjatých obdobích naší současné historie, ale i v pasivní době normalizace sedmdesátých a osmdesátých let“. Na slavnostním ceremoniálu představil Bašeho tvorbu architekt Petr Všetečka, který byl nejen členem odborné poroty Pocty ČKA 2008, ale je také autorem koncepce katalogu a výstavy Město – Suburbie – Venkov. Ve své řeči upozornil především na Územní prognózu Pražské památkové rezervace z 80. let, Bašeho magnum opus, která poskytla do té doby neznámý
Zástupci českých a moravských krajů si dali v první jarní den, tedy 21. března, dostaveníčko na pražském Vyšehradě. Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s. tam spolu s dalšími partnery uspořádala první ročník přehlídky Má vlast, na níž kraje představily své počiny v péči o prostředí měst a vesnic a jejich okolní krajinu.
SPOV a Mendelova univerzita Spolek pro obnovu venkova i letos zamířil na Regiontour a měl úspěch Spolek pro obnovu venkova ani letos nechyběl mezi účastníky veletrhů cestovního ruchu Go a Regiontour, které se uskutečnily od 15. do 18. ledna v Brně. Stejně jako před rokem se prezentoval ve stánku spolu s Folklorním sdružením ČR. Spolek informoval zájemce o svých cílech a aktivitách včetně spoluúčasti při pořádání soutěže Vesnice roku. „Navázali jsme nové kontakty. U stánku se zastavilo několik krajanů, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí. Naše krajina, náš venkov je stále táhne zpátky. Opakovaně jsme od návštěvníků zaznamenali pozitivní pohled na naši práci. Překvapivý byl nejen zájem o naši činnost, ale také obdiv, že v této trhem a financemi řízené společnosti je společenství lidí, kteří mají zájem o slušný a důstojný život na našem venkově,“ uvedla tajemnice SPOV ČR Marcela Harnová. Podle ní příchozí také kladně hodnotili propagační materiály SPOV. 2 ZPRAVODAJ
Spolek pro obnovu venkova ČR navázal spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně. V polovině března se předseda SPOV ČR Eduard Kavala a tajemnice Spolku Marcela Harnová zúčastnili slavnostního zasedání vědecké rady Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, která byla svolána k 50. výročí založení. Zástupci Spolku se zúčastnili rovněž následné konference na téma Firma a konkurenční prostředí, kterou fakulta uspořádala. Poté diskutovali s představiteli vysoké školy o možnostech propojení a další spolupráce akademického prostředí a Spolku.
Spolek opět na výstavě Země živitelka Spolek pro obnovu venkova ČR se bude i letos prezentovat na výstavě Země živitelka 2009 v Českých Budějovicích. Ta se letos uskuteční na konci srpna, přesněji ve dnech 28. srpna až 1. září. „Budeme vystavovat v pavilonu R1 s NS MAS, MAS a Celostátní sítí pro venkov. Dne 28. srpna organizujeme seminář Rozvoj venkova ČR a jeho podpora, v jednání je uspořádání společenského večera Náš venkov,“ uvedla tajemnice SPOV ČR Ing. M. Harnová, která je pověřena zastupovat Spolek při organizaci zajištění prezentace na výstavě.
ucelený pohled mnoha profesí na strukturu a hodnotu historického města. Připomněl téma suburbií, míst mezi městem a venkovem, a vyzdvihl šíři aktivit týkajících se obnovy venkova. „Miroslav Baše nebyl ortodoxním regulátorem ani konzervátorem sídel či krajiny, jeho pohled byl organický, jeho síla byla v kladení otázek, shromáždění a analýze relevantních dat, v pochopení rozporů a v argumentaci“, říká Petr Všetečka. Miroslav Baše spolupracoval s řadou organizací, spolků a významných osobností. Svůj hold mu proto přišel vzdát také RNDr. Václav Cílek, který s Bašem spolupracoval právě na tématu suburbanizace a popularizovali společně pojem „sídelní kaše“. Za spolupráci a podporu aktivit sdružení Antikomplex poděkoval Matěj Spurný. Bašeho činnost pro Spolek pro obnovu venkova připomněl starosta města Nečtiny Ing. Jiří Křemenák. Obec Nečtiny byla shodou okolností místem, kde profesor Baše realizoval jednu ze svých posledních přednášek. Celý text přednášky, včetně dalších zásadních Bašeho textů, je přetištěn v katalogu doprovázejícím výstavu. Středně velká expozice upozornila na průřez nejzásadnějších architektových děl, rozdělených symbolicky obrovskými mapami, které připomínaly tři hlavní okruhy padesáti let tvůrčí práce Miroslava Bašeho. Tematická období se odehrávala v jiném úseku doby a podmínkách, ale vždy šlo o témata společností podceňovaná a ve svých složitostech nerozpoznaná. Vystaveny byly studie, územní prognóza Pražské památkové
reservace na ručně zpracovaných urbanistických plánech, autorovy skicy, grafiky, fotografie, publikace, práce pro venkov a texty z přednášek. Součástí výstavy byly rovněž dvě filmové projekce - jedna velkoplošná a vzpomínková, druhá připomínající poslední přednášku Miroslava Bašeho v Nečtinách, s tématem územní pánování malých obcí. Ve všech třech zásadních tématech autor osvědčil schopnost vystihnout oblasti, kterým takřka před našima očima hrozí rozpad - námi již nevnímaný. Speciálně k výstavě byl vydán, moderní grafikou zpracovaný katalog. Odborná autorská výstava, navzdory krátkému času života expozice, potěšila svojí citlivou prezentací, ohromila rozsahem díla. Neušla zájmu nejširší veřejnosti. šum Zdroj: Vlasta Jílková a Česká komora architektů foto: Petr Bartoš Text Miroslava Bašeho prezentovaný v části Venkov: l Venkov vznikl na principech existence člověka závislém na věčném koloběhu přírody. l Člověk se musel přizpůsobit přírodním poměrům a poznat meze dané přírodou. l Tato orientace jej vedla k specifickému názoru na svět a jeho hodnotám. l Města byla a zůstala více vzdálena od původní přírody, až někdy na přírodě vyvzdorovaná. l Umělé ostrovy civilizace a kultury, kterým musí být stále dodávána energie zvenčí. l Venkovan nahlédl do složitých vazeb přírodního dění a vybudoval si k němu respekt. l Život většiny obyvatel se přesunul z venkovského osídlení do měst. S tím souvisel i přesun většiny vykonávaných činností do interiéru. l Žijeme v bytech, pracujeme a přesunujeme se v interierech, osobních vozech, letadlech, metru. Tam se také soustředila naše „kultura“. Veřejná prostranství zůstala v pozadí. l Dlouhodobý pohyb do měst byl doplněn opačným pohybem, z měst na venkov. Znamenal však zájem pobývat na venkově také přesun městského způsobu života a „života v interiéru“ a jeho kultury, zpět do krajiny, do veřejného prostoru? l Člověk se ani zde nepřestává chovat městsky. l Na venkově se mezitím proměnili venkované. Byli zbaveni podstaty svého venkovanství -vztahu k půdě, příčin a důvodů sociální soudržnosti, svébytnosti. l Měli se „přiblížit k městům“. Pomohlo se násilím. l Do značné míry se to zdařilo. A nadále daří. Většinu vesnic dnes můžeme označit za „postagrární“. l Tam, kde zemědělství přežívá, se většinou provozuje jako námezdní činnost. l Přes tyto negativní skutečnosti zůstává na venkově něco podstatně svébytného. Jsou případy, kdy komunity sídel vytvářejí inspirativní tvůrčí zázemí. Oživují tradiční aktivity. Bude tam půda pro nového Branusciho? l Položme si důležitou otázku. Máme špatný nebo dobrý zákon o půdě, je veřejnost spokojená nebo lhostejná? l Měkký zákon o půdě ji, dle mého názoru, degraduje. Toto základní bohatství státu, na prostor jakoby bez půdy, kde je možné vše, kromě starosti o půdu. l Existují zcela extrémní názory, že vše můžeme dovážet a proč tedy půdu chránit? l Venkovská obnova musí souviset s obnovou pracovních příležitostí, a to především pracemi na půdě. l Paměť krajiny je stále čitelná. Obdělaná půda je stále součástí tradičních vesnic. l Trend proti plýtvání a trend sledující kvalitu prostředí stále více sleduje jiné zacházení s půdou. Miroslav Baše ZPRAVODAJ 3
ROZHOVOR
ROZHOVOR malých obcí je v této zemi problém. Mým cílem bylo, abychom po vypracování analýzy hovořili na ministerstvu financí jedním hlasem. Vyzýval jsem k tomu Svaz měst a obcí stejně jako Sdružení místních samospráv. Nestalo se tak – oba subjekty přišly s vlastním návrhem rozpočtového určení daní, což považuji za scestné, protože nikdo z těchto lidí není fundovaný, aby sestavil odpovídající RUD – k tomu jsou jiné týmy jiných odborníků. Nicméně nechali se vehnat do této hry, byli vyslechnuti, načež nám všem bylo sděleno, že není pravý čas na změnu a že není důvod a ani motiv, proč rozpočtové určení daně měnit. Takže námi probojované usnesení ze Senátu o nutné změně k roku 2010 je dnes pod stolem stejně jako veškeré snahy. Nebyli jsme jednotní a prohráli jsme si to sami. Nechceme dál jezdit na ministerstvo financí jenom proto, abychom si tam povyprávěli, ale aby jednání přinesla reálný výsledek. Rozpočtové určení daní teď opravdu není na pořadu dne – přesto jsme se ve Spolku usnesli na tom, že vyzveme oba výše uvedené spolupracující subjekty k setkání u společného stolu a řekneme si, ve kterých bodech jsme schopni se protnout a zmíněnou nespravedlnost napravit.
Eduard Kavala byl na loňské prosincové valné hromadě Spolku pro obnovu venkova ČR počtvrté zvolen předsedou Spolku. Venkovem se z této pozice zabývá již desátým rokem. Skoro by se dalo říci, že se za tu dobu stal jakýmsi mluvčím českého a moravského venkova. Vystupuje jako bojovník za zvýhodnění daní pro malé obce, prosazuje myšlenku kultivace krajiny, a zároveň jako dlouholetý starosta obce Bělotín razí heslo, že vesnice žije teprve tehdy, když do ní lidé nechodí jen přespávat, ale také se potkávat. Ne vše se od počátku tohoto roku podařilo tak, jak by si představoval. Finanční krize i pád vlády dopadají i na venkovskou politiku – na změnu rozpočtového určení daní není čas, roste nezaměstnanost…
Přál bych našemu venkovu větší svébytnost Začněme tento rozhovor stále ožehavým tématem, které v posledních měsících otřáslo především naším venkovem. Obce se bouřily proti rozhodnutí ministerstva zemědělství, které jim zpětně změnilo podmínky pro čerpání evropských dotací. Zatímco v předchozích kolech Programu rozvoje venkova mohly malé obce do výdajů na přihlášené projekty zahrnout i daň z přidané hodnoty, podle nových pravidel budou muset DPH zaplatit ze svých rozpočtů. Podle ministerstva si změnu pravidel vyžádala EU, neboť původní český výklad byl prý v rozporu s jejími předpisy. Jaký nastal v této věci vývoj a jak celou situaci dnes hodnotíte? O problému s DPH vědělo ministerstvo zemědělství více než rok. Ten problém ale drželi vyjednavači ministerstva i europoslanci „pod pokličkou“. Na letošním Dni malých obcí v Praze přišel bývalý ministr Gandalovič s tím, že pro nás má dvě zprávy – dobrou a špatnou: „Tou špatnou je, že od pátého kola Programu rozvoje venkova nebude uznávána daň z přidané hodnoty, a ta dobrá je ta, že jsem dal dvojnásobnou alokaci,“ sdělil. V tom okamžiku ještě nikomu nedošlo, co to znamená. Teprve časem se ukázalo, že je to vlastně určitá kamufláž – snažili se tím zakrýt fakt, že ministerstvo zemědělství již rok vědělo, že DPH je problematickým výdajem, že Evropa s tím má problém – ten ovšem nemá jen Česká republika, ale mají jej i ostatní státy. Česká republika v této věci učinila nějaké kroky, ale já nejsem schopen rozklíčovat, zda byly adekvátní nebo ne. Nicméně se propásla šance vyjádřit sílu protestu těch, kterých se tato situace týká. Bohužel jsme se tak závažnou informaci dozvěděli s velkým zpožděním a neměli jsme již příležitost dát důrazně najevo, že s postojem Evropy nesouhlasíme. Že není možné, aby jediný evropský program měl DPH jako neuznatelný náklad, zatímco všechny ostatní operační programy DPH jako uznatelný náklad mají. Ministr zemědělství nakonec po vyjednáváních s ministerstvem financí a dalšími organizacemi rozhodl, že DPH v pátém kole bude uznatelné. Myslím si, že je na místě poděkovat všem, kteří se o to zasloužili. 4 ZPRAVODAJ
Jednání probíhala nejen na úrovni Evropské unie, ale i v rámci České republiky. Ministerstvo zemědělství se intenzivně snažilo najít řešení vzniklé situace, a to také za podpory partnerů z řad Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova a Národní sítě Místních akčních skupin. Díky těmto jednáním nakonec daň z přidané hodnoty u projektů pro páté kolo čerpání evropských podpor v rámci Programu rozvoje venkova uhradí stát, do budoucna ale musí žadatelé o podporu počítat s částkami na úhradu DPH v rozpočtech jednotlivých projektů. Nicméně pro nás to není řešení – pro nás je to stejně podvod na venkovu. A je mně jedno, jestli za to může Evropa nebo Česká republika – bylo dost času na to, aby se tato situace řešila. Dnes spadla klec a nevím, co se s tím dá v daném okamžiku dělat. Navíc teď v době finanční krize. Možná bychom mohli jít do budoucna podobnou cestou jako naši sousedé. Slovensko našlo zvláštní fond, z něhož částku obcím dokrývá. Pro nás uznané páté kolo DPH není řešení definitivní. Dvacet procent je pro obec velký výdaj – zvláště v případě rozsáhlejších projektů. Prakticky to znamená, že nedostanou například devadesátiprocentní dotaci, ale sníženou o DPH, tedy sedmdesátiprocentní. V takovém případě hrozí, že některé obce za těchto podmínek od projektů ustoupí, protože na jejich spolufinancování nebudou mít peníze. Ta částka mnohdy i několikanásobně převyšuje rozpočet malé obce. Spolek pro obnovu venkova usiloval spolu s dalšími organizacemi o změnu rozpočtového určení daní, probíhala jednání s ministerstvem financí, nakonec bylo vše „zameteno pod stůl“. Proč myslíte, že se to nepovedlo a co v této věci plánujete do budoucna? Za Spolek pro obnovu venkova musím říci, že jsme v této „hře“ rozhodně nebyli těmi nejsilnějšími hráči. Po nekonečných jednáních ze strany Svazu měst a obcí, která nepřinášela téměř žádný výsledek, jsme se přidali my s peticí. Myslím si, že usnesení Parlamentu ČR je jasné. Říká, že je potřeba od roku 2010 s rozpočtovým určením daní něco udělat a že je potřeba jej změnit. Velmi halasně se za podporu změny RUD postavilo Sdružení místních samospráv. Všechny tyto tři subjekty spolu se zástupci Senátu a Poslanecké sněmovny vstoupily do tzv. pracovní komise na ministerstvu financí se zadáním, že od roku 2010 bude nové rozpočtové určení daní. Nejdříve proběhla analýza finančních toků, kterou zpracovala Vysoká škola ekonomická. Náš Spolek do tohoto týmu nominoval docenta Tománka z VŠE Ostrava, který dlouhodobě pracuje na dotčeném problému a dokazuje, že podfinancování
Máme novou vládu, brzy budou volby. Má v tomto období vůbec smysl o něco usilovat? Samozřejmě. Před volbami to má největší smysl. Náš spolek už před posledními volbami oslovil všechny kandidující politické subjekty a vyzval je, aby sdělily, jak se chtějí postarat o venkov. Některé strany ani neuznaly za vhodné nám odpovědět, což svědčí o tom, s kým chtějí hrát hry a na co potřebují voliče. Těch, které nám odpověděly, se budeme dotazovat, jak se nyní staví k předvolebním slibům, a s čím jdou do dalších voleb ve prospěch venkova. To je naše legitimní právo ptát se na konkrétní činy. Co považujete – kromě zmíněných dvou témat – za zásadní nyní řešit – z pohledu předsedy Spolku pro obnovu venkova? Mezi prioritní úkoly patří bezesporu čerpání evropských peněz. Jsme v monitorovacích výborech, je tedy možné v mezidobí některé věci připomínkovat. Dalším problémem, který nás trápí, je růst nezaměstnanosti. Podle našich informací slábnou toky na řešení nezaměstnaných právě na vesnicích, kde se situace projevuje nejbolestivěji… Důsledky nezaměstnanosti pociťujeme zejména v sociální sféře. Režim, který byl nastaven pro řešení nezaměstnanosti na letošní rok, vypadal zpočátku velmi příznivě, takže jsme jej uvítali. Obce měly možnost požádat o veřejně prospěšné pracovníky a byly adekvátně sanovány – takže neodčerpávaly prostředky z obecních rozpočtů. Poslední informace jsou ovšem takové, že zdroje se tenčí a naopak nezaměstnanost narůstá. Bude-li méně z daňových příjmů v obecních pokladnách, sníží se příspěvky z ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadu práce a zároveň vzroste nezaměstnanost, tak nakonec největší problémy zůstanou na obcích – protože lidé se budou vyhýbat placení základních záležitostí, jako jsou poplatky za popelnice apod. Další otázka se týká například daně z nemovitosti, která byla patnáct let neměnnou a nyní je možnost vynásobit základní částku dvěma, třemi, pěti. Po patnácti letech by nikdo o zdvojnásobení daně neuvažoval, kdyby se daň z nemovitosti zvyšovala pravidelně a postupně. Zvyšovat ji ovšem skokově je tak nepopulární a tak sociálně citlivé, že zvláště v malých obcích z toho byl velký poprask. V dubnu vyhlásilo ministerstvo zemědělství výsledky programu Leader, který přináší peníze místním akčním skupinám – což jsou venkovské regiony. Ukázalo se, že zájem o rozvoj místních partnerství a spolupráce obcí, zemědělců a neziskových organizací a vesnických spolků je daleko větší, než se očekávalo a než byla stanovená finanční alokace… My jsme na to upozorňovali dopředu, ale naše názory nebyly akcentovány. A leaderovské skupiny předvedly, že se dokáží sjednotit. Ukázalo se, že peněz je velmi málo. Nicméně alespoň letos se společně s ministerstvem zemědělství našlo řešení v podobě převedení jednoroční alokace z pozemkových úprav na dalších 32 místních akčních skupin. To je určitě velmi pozitivní, protože by
nebylo možné vyhlásit třetí kolo – to Evropa nepřipouští. Byli jsme v situaci, kdy jsme museli volit „menší zlo“ – takže jsme souhlasili, že z pozemkových úprav, které považujeme za velice důležité, se vezme jednoroční alokace. Z mé strany vzešla podmínka na písemné vyjádření ministerstva zemědělství, že pozemkové úpravy nepouští a že najde do roku 2013 národní finanční zdroje, které dorovnají handicap, který jde v tomto okamžiku na MASky. Příslib jsem nakonec obdržel a považuji jej za velmi dobrý výsledek komunikace, který by mohl i do budoucna vydržet. Chceme věřit, že co je psáno, to je dáno. Přejme místním akčním skupinám, aby se jim dařilo, a aby řešitelé a realizátoři pozemkových úprav se snažili situaci pochopit a pomohli nám najít zdroje na dorovnání na původně stanovenou úroveň. I proto se uskutečnil 19. května v Praze celodenní seminář s názvem „Pozemkové úpravy – klíčový nástroj rozvoje venkova“. Uspořádala jej Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova a Spolek pro obnovu venkova ČR. Letos se již popatnácté uskuteční soutěž Vesnice roku, jejímž hlavním pořadatelem je Spolek pro obnovu venkova ČR. Bude v něčem jiná než v minulých letech? Už víte, kolik se přihlásilo obcí? Před několika lety jsme se se Spolkem dohodli na jednoduché větičce „Vraťme se ke kořenům“. Takže soutěž by měla zůstat soutěží, nikoliv nějakým monstrem… Účast dalších institucí jsme podmínili jejich ekonomickou participací. Letos se nám jednání trošku zadrhla na ministerstvu životního prostředí, které chtělo podporovat projekty obcí oceněných zelenou stuhou jenom v extravilánu. Ale jednání jsou vstřícná a podpora bude rozšířena také do intravilánu. Jde-li o zelenou stuhu, má ministerstvo, které do projektu vkládá peníze, právo nasměrovat jej na zeleň či životní prostředí. Také jsme měli trochu obavu, zda starostové do soutěže letos půjdou, jestli nejsou vystrašeni krizí. Poslední čísla ukázala, že zájem převýší loňský historický ročník, takže do soutěže je letos přihlášeno kolem 325 obcí, což považuji oproti loňským 309 opět za pokrok a úspěch. Není cílem soutěže, aby byla masová. Netýká se všech, měla by být prezentací toho nejlepšího – anebo také zkouškou, zda už dobrý jsem nebo nejsem. V neposlední řadě bychom rádi udrželi trend velmi úzké spolupráce s ministerstvem pro místní rozvoj a s ministerstvem zemědělství ve vztahu k soutěži. Hodně jsme se zamýšleli nad tím, zda je soutěž dobře prezentována – zda soutěžení má také dostatečnou odezvu ve společnosti. A mohu říci, že i díky podporám obou ministerstev se tato soutěž prezentuje společně jak na Regiontouru v Brně, tak na Zemi živitelce v Českých Budějovicích, kde letos bude „Den českého venkova“. Také propagační materiály vytváříme společně s MMR a prezentujeme výsledky soutěže v rámci turistických nabídek, které vyjdou v tištěné podobě společně s Klubem turistů. Loňští vítězové jsou poprvé v katalogu i v automapě. Letos by mělo být třešničkou na dortu slavnostní vyhlášení, které se nebude odehrávat formou kabinetní tiskové konference na ministerstvu, ale mělo by se v přímém přenosu odvysílat v rámci podzimního folklorního festivalu v Luhačovicích. Vyhlašovatelé by měli vítěze představit přímo před kamerami, což bude určitě moc pěkné. Letos si připomeneme dvacet let od listopadu 1989 – tedy od roku, kdy žijeme ve svobodné zemi a kdy se i venkov ubírá vlastní cestou. Co byste venkovu přál? Aby venkov zůstal svébytným. Aby měl svůj duchovní rozměr, aby měl co nabídnout – aby to nebylo jen spaní v klidnějším prostoru – to může nabídnout i leckterá městská část. A tím duchovním rozměrem míním, aby byli lidé schopni se ve vesnici potkat, pozdravit se, podat si ruku a zeptat se jeden druhého, jak se daří… to považuji za alfu a omegu všeho. Lidé často mluví o venkovu, ale zároveň chtějí mít veškerý servis jako ve městě. Pokud k té svébytnosti pomůže i náš Spolek, pak to všechno má význam. V opačném případě můžeme být tak nanejvýš klubem přátel. Rozhovor vedla Marie Šuláková ZPRAVODAJ 5
ZAJÍMAVOSTI Z DĚNÍ NA VENKOVĚ l Ministerstvo zemědělství podpořilo ve IV. ose PRV celkem 112 MAS Nikoliv plánovaných 80, ale 112 místních akčních skupin (MAS) bude nakonec naplňovat své místní rozvojové strategie v evropském programu Leader, který je součástí Programu rozvoje venkova. V takzvané druhé vlně bylo podpořeno 32 MAS. Nejúspěšnější byly MAS z Olomouckého a Zlínského kraje, kterých v hodnocení uspělo celkem deset, po pěti z každého kraje. Do této druhé vlny se přitom nově přihlásilo 23 MAS, které uspěly v národním programu Leader ČR 2007 a nemohly se tak zúčastnit první vlny v roce 2007. Ve druhé vlně jich uspěla nadpoloviční většina – třináct. Čtyři MAS byly vybrány dodatečně v další „dvaatřicítce“, tři MAS neuspěly a dokonce tři MAS z Leaderu ČR byly vyřazeny v administrativní kontrole.
ZAJÍMAVOSTI Z DĚNÍ NA VENKOVĚ
Z jednání Valné hromady Národní sítě MAS v Zábřehu
V první dvaatřicítce vybraných MAS je kromě třinácti MAS z Leaderu ČR 2007 také MAS Buchlov (úspěšný v Leaderech ČR 2004–2006), LAG Strakonicko (L ČR 2005) a MAS Partnerství venkova (L ČR 2006). Pět MAS se nezúčastnilo Leaderu ČR 2007 ani první vlny (například Valašsko – Horní Vsacko) a celkem čtrnáct MAS „skládalo reparát“ z první vlny. Mezi první vybranou dvaatřicít-
kou je sedmnáct moravských a patnáct českých MASek. Nejvíce dodatečně vybraných MAS bylo naopak z krajů Královéhradeckého (7) a Pardubického (5). Královéhradecký kraj se přitom stal regionem, kde získaly podporu všechny MAS, které v kraji působí. V těsném závěsu je Moravskoslezský a Plzeňský kraj. Naopak největší počet neúspěšných MAS mají kraje Vysočina (7), Středočeský (6) a Olomoucký (6). Z tohoto kraje je ovšem nejvíce podpořených MAS – dvanáct – stejně jako v krajích Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském. Zasedání hodnotitelské komise pro opatření IV.1.1 Místní akční skupina se uskutečnilo dne 27. března 2009. Hodnotitelská komise doporučila ministrovi zemědělství 32 místních akčních skupin k podpoře z Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013. Ministr zemědělství dne 8. dubna 2009 potvrdil závěry
Kraj
Středočeský Jihočeský Plzeňský
Podpořené MAS v Leaderu PRV
1. vlna 2008
2. vlna 2009
Z toho L ČR 2007
Vybrané navíc
5
3
1
3
8 5
3 0
0 0
1 3
Nevybrané MAS ve 2. vlně
Přehled úspěšnosti MAS v programu Leader podle krajů:
5 4 1
MAS v kraji (v závorce: členové NS MAS)
Celkem
Leader PRV IV.
Ostatní
17 (15)
11 (11)
6
17 (13) 9 (6)
12 (10) 8 (5)
5 1
Karlovarský
1
1
1
1
1
4 (3)
3 (2)
1
Ústecký
0
3
2
1
0
8 (6)
4 (4)
4
Liberecký
4
1
0
0
1
7 (7)
5 (5)
2
Královéhradecký
3
2
2
7
0
12 (11)
12 (11)
0
Pardubický
0
2
1
5
2
11 (9)
7 (6)
4
Vysočina
4
3
0
2
5
16 (7)
9 (5)
7
Jihomoravský
6
3
1
0
1
11 (10)
9 (8)
2
Olomoucký
5
5
3
2
5
18 (12)
12 (9)
6
Zlínský
3
5
2
4
3
16 (8)
12 (5)
4
Moravskoslezský
4
1
0
3
0
9 (8)
8 (8)
1
48
32
13 (23)
32
28
155 (115) (74%)
112 (89) (79%)
43
Celkem
Leader ČR 2007: podpořeno 24 MAS (2 MAS se sloučily), 13 ve 2. vlně přímo, 4 dodatečně, 3 neuspěly, 3 vyřazeny MAS v kraji: V závorce je uveden počet členů NS MAS z daného kraje. Národní síť MAS nyní zastupuje 74% všech existujících MAS, které se někdy přihlásily do programu Leader a 89 ze 112 MAS, které byly úspěšné ve IV. ose v evropském Leaderu (to je 79%). Zdroj: Archiv TSu, www.leaderplus.cz, szif.cz, databáze členů NS MAS ČR
6 ZPRAVODAJ
hodnotitelské komise a schválil 32 místních akčních skupin. Tiskový mluvčí MZe Petr Vorlíček informoval, že vzhledem k důležitosti využití a aplikace metody Leader, která je zdůrazňována i na mnoha fórech v rámci Evropské unie, navrhl ministr zemědělství zazávazkovat dalších 32 místních akčních skupin (MAS) v pořadí, jak byly obodovány hodnotitelskou komisí. „Tento krok umožní lépe pokrýt poptávku místních akčních skupin po podpoře jejich aktivit, které jsou velmi důležité pro plnohodnotný život ve venkovských oblastech. Bude také zajištěno rovnoměrné pokrytí území České republiky místními akčními skupinami a podpoří se tak udržení a rozvoj komunální spolupráce a života na venkově,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. TSu l Biopotravinou roku 2008 v oboru gastro jsou vařené brambory z Jihlavy Vařené vakuované bio brambory z Jihlavy zvítězily v soutěži Česká biopotravina roku 2008 v kategorii „bio výrobky pro gastronomii“. Jejich výrobce Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy si ocenění odvezl počátkem března z Veletrhu G+H v Brně. Výsledky „gastronomické“ kategorie vyhlásili spolu se společností Veletrhy Brno zástupci Potravinářské komory ČR a PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců na 4. mezinárodním veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování. „Biopotraviny si získávají v oblasti gastronomie stále větší oblibu. Proto byla letos poprvé v soutěži vytvořena nová kategorie „gastro“. Jejím cílem je podpořit vývoj nových domácích bio výrobků a dodavatelského řetězce v oblasti gastronomie a veřejného stravování,“ řekl organizátor soutěže Tom Václavík. Výrobce vítězného produktu Josef Sklenář je zkušený ekologický zemědělec a průkopník ekologického chovu prasat v České republice. Od loňského roku se věnuje také dalšímu zpracování bio brambor a jejich uvádění na trh. Porota v kategorie „gastro“ vybírala celkem ze tří výrobků. Kromě vítězného to byly ještě bio moravský knedlík od firmy Svoboda – výroba domácích knedlíků s.r.o. a druhý výrobek od pana Sklenáře – zmrazené bio bramborové hranolky. Přihlásit nový bio výrobek do prestižní soutěže využilo v roce 2008 celkem 27 českých potravinářských firem a o titul Česká biopotravina roku soutěžilo 52 biopotravin. Kromě hlavní ceny a kategorie „gastro“ jsou vyhlašováni vítězové dalších kategorií – pečivo, mléko a mléčné výrobky, maso a výrobky z masa, nápoje, ovoce a zelenina a pochutiny. maš
l Do národního POV se přihlásila více než tisícovka projektů, podporu získala větší polovina Do programu Podpora obnovy venkova vyhlášeného ministerstvem pro místní rozvoj pro rok 2009 se přihlásilo celkem 1044 projektů. Žadatelé požadovali 271,830 milionů korun. Nejvíce žadatelů bylo v dotačním titulu na podporu dětí a mládeže – 573 projektů s požadavkem 139,133 milionu korun. O podporu drobných sakrálních staveb si žádalo 330 projektů za 68,929 milionů korun. Ke spolupráci obcí v rozvoji venkova se přihlásilo padesát projektů s požadavkem 8,253 milionů korun. Vítězové soutěže Vesnice roku si požádali v 75 obcích (48,959 milionů korun). Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec schválilo dotace pro 627 projektů malých obcí v celkové výši dotace 167 milionů korun, čímž byly vyčerpány veškeré zdroje určené pro financování programu. „Program přispívá ke zvýšení atraktivity malých obcí pro mladé rodiny a zlepšování kvality života na venkově,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Nejvíce podpořených projektů je ze Středočeského kraje – 112 za 24,8 milionů korun, následují kraje Zlínský - 68 projektů
„Věřím, že krásná tradice bude pokračovat díky další řadě lidí, kteří výrazně přispívají k tomu, že náš život je kvalitnější a bohatší,“ řekl při slavnostním předání cen vlašimský starosta Luděk Jeništa. Barbora Čmelíková ocenění získala za nápad vyčistit řeku Sázavu a její okolí od odpadu. Pětasedmdesátiletý Jiří Hostek získal čestný titul za celoživotní dílo. In memoriam ocenění získal numismatik, historik, archeolog a významný vědecký pracovník Národního muzea v Praze Pavel Radoměrský. Ač rodilý Pražan, svým osobním vztahem ke kraji pod Blaníkem a zejména výsledky své badatelské činnosti se výrazně zapsal mezi osobnosti odhalující málo známou historii Velkého a Malého Blaníku a zaniklého ženského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem. Zdroj: www.ekolist.cz l Čeští odborníci se podíleli na vzniku manuálu Animace místních partnerství na venkově Zkušení školitelé z oblasti rozvoje venkova z pěti zemí se podíleli na vzniku manuálu „Animace místních partnerství na venkově – praktický průvodce“. Vznikl v loňském roce i za účasti Centra pro komunitní práci Střední Morava v rámci
ze Slovinska – Slovinská síť rozvoje venkova (SRDN) a ze Švédska – Švédská federace venkovského hospodářství a zemědělských společností (HUSH), která je zodpovědná za hodnocení projektu. Důležitou částí ve vytváření školicích materiálů je tvorba manuálu – praktického průvodce pro lidi, kteří by chtěli animovat své místní komunity a přispět k vytvoření venkovského partnerství. Školicí materiály budou doplněny výukovým DVD, které prezentuje příklady dobré praxe z místních partnerství z pěti zemí. Spolupráce mezi partnery projektu a mezinárodní školení také přispějí k vytvoření mezinárodní sítě animátorů partnerství. Manuál byl napsán mezinárodním týmem expertů – zkušenými školiteli, kteří jsou obeznámeni nejen s principy místního rozvoje (jako tvorba partnerství, strategické plánování a management zdrojů), ale také se specifickými potřebami venkovských komunit a středoevropským kontextem venkovských oblastí. Kniha je určena primárně jako doplňkový materiál pro účastníky pilotních školení. Nicméně může být použita i samostatně – jako zdroj nápadů pro kohokoli, kdo má zájem začít aktivity ve svém venkovském regionu a hledá odpovědi na otázky typu: „Proč
uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Výměra orné půdy se zvýšila o pětinu. Biopotraviny již nejsou pro spotřebitele žádnou výjimečností. V současné době je zná 98 procent spotřebitelů a 39 procent spotřebitelů biopotraviny nakupuje. Zhruba 14 procent z nich si biopotraviny pořizuje pravidelně, alespoň jednou týdně. Národní logo BIO, kterým jsou biopotraviny označeny, se již dostalo do povědomí více než poloviny spotřebitelů. maš l Čeští zastupitelé jsou většinou straníci, často jde o učitele či inženýry Kdo reprezentuje česká města a městské části v zastupitelstvech? Odpověď na tuto otázku hledali v uplynulých měsících výzkumníci z Katedry sociologie a andragogiky a Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se zapojili do mezinárodního projektu „Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě“. V tuzemsku ojedinělý průzkum ukázal, že zastupitelé a zastupitelky byli v převážné většině zvoleni na kandidátkách celostátních stran, práci v komunální politice vykonávají v průměru 7,6 let
POV MMR 2009 Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem
DT-1: Vesnice roku DT-2: Zapojení mládeže žádáno Ž P Dotace žádáno Ž P Dotace N 4200000 6 5 3 600 000 9 366 000 40 21 5 090 000 4688000 6 4 2 800 000 16 369 000 64 28 6 920 000 4386000 7 4 2 800 000 2 705 000 10 9 2 481 000 3400000 6 5 2 800 000 5 415 000 22 5 1 356 000 3400000 8 7 2 800 000 4 246 000 19 14 2 931 000 2200000 3 3 2 200 000 6 424 000 27 12 3 470 000 3000000 4 4 3 000 000 16 922 000 67 33 8 016 000 2800000 4 4 2 800 000 6 974 000 28 12 2 775 000 2800000 4 4 2 800 000 6 180 000 28 13 2 904 000 6194000 9 7 2 800 000 29 028 000 127 53 12 201 000 2800000 7 7 2 800 000 12 368 000 47 31 7 643 000 3700000 4 4 3 700 000 8 601 000 37 14 3 204 000 4800000 7 7 4 800 000 14 535 000 57 41 11 090 000 48 368 000 75 65 39 700 000 139 133 000 573 286 70 081 000
19 36 1 17 5 15 34 16 15 74 16 23 16 287
DT-3: Spolupráce venkova DT-4: Kulturní památky DT-5: Romové žádáno Ž P Dotace žádáno Ž P Dotace žádáno Ž 666 000 5 5 652 000 2 428 000 14 9 1 453 000 794 000 5 4 730 000 6 854 000 32 25 5 741 000 192 000 2 2 191 000 2 546 000 12 6 1 497 000 658 000 4 4 658 000 1 629 000 9 5 1 240 000 200 000 1 1 199 000 763 000 7 5 443 000 361 000 2 2 361 000 6 217 500 25 22 5 255 000 1 196 000 6 5 995 000 5 471 000 31 27 4 919 000 1 233 000 4 200 000 1 1 200 000 5 490 100 24 14 3 421 000 548 000 4 4 548 000 2 437 000 13 6 1 213 000 134 000 1 821 000 6 4 406 000 14 448 000 77 47 8 874 000 500 000 1 586 000 4 4 539 000 9 174 000 35 25 6 314 000 4 693 000 10 800 000 4 3 600 000 7 116 000 30 21 5 044 000 1 035 000 6 4 664 000 4 352 000 21 16 3 559 000 8 253 000 50 43 6 743 000 68 925 600 330 228 48 973 000 6 560 000 16
Celkem 1-5 žádáno Ž 16 600 000 28 705 000 9 829 000 11 102 000 8 609 000 15 202 500 140 000 27 822 000 15 464 100 134 000 12 099 000 500 000 50 991 000 930 000 29 621 000 20 217 000 24 722 000 1 704 000 271 239 600
P Dotace
1 1 1 2
5
P 65 107 31 41 35 57 112 57 50 220 103 75 91 1044
40 61 21 19 27 39 70 31 28 112 69 42 68 627 60%
úspěšnost dotace žádostí 10 795 000 61,50% 16 191 000 57,00% 6 969 000 67,70% 6 054 000 46,30% 6 373 000 77,10% 11 286 000 68,40% 17 070 000 69,20% 9 196 000 54,40% 7 599 000 56,00% 24 781 000 50,90% 18 226 000 66,90% 12 548 000 56% 20 113 000 74,70% 167 201 000 60,05% 61,60%
Ž - počet žadatelů P - podpořené projekty
za 20,1 milionů, Ústecký - 69 projektů za 18,2 milionů a Olomoucký - 70 projektů za 17,1 milionů. Nejméně podpořených projektů je z Královéhradeckého kraje – 19 projektů za 6,05 milionů korun. TSu l Neziskové organizace Podblanicka rozdaly ocenění Blanický rytíř Neziskové organizace Podblanicka vyhlásily 10. dubna výsledky ankety Blanický rytíř. Tento titul každoročně udělují lidem, kteří se významným způsobem zasloužili o rozvoj regionu. Letošními laureáty se stali vlašimský veterinář Jiří Hostek, projektová manažerka společnosti Posázaví Barbora Čmelíková a in memoriam ocenění získal vědecký pracovník Pavel Radoměrský. Ocenění Blanický rytíř se letos udělovalo pojedenácté a včetně jmenovaných tří laureátů ho získalo už 33 osobností.
projektu TEPA, který reagoval na urgentní poptávku po místních animátorech. Místní animátoři jsou osoby, které mohou hrát klíčovou roli v tvorbě místních partnerství, mobilizaci komunit a nacházení řešení místních problémů. Zároveň jim mohou pomáhat profitovat z evropských fondů. Role místního animátora je vysoce komplexní a vyžaduje různé sociální dovednosti. Projekt TEPA vytváří osnovy pro školitele místních animátorů v pěti nových členských státech Evropské unie. Jsou jimi Slovensko, Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovinsko. Projekt je realizován osmi partnery: ze Slovenska – Slovenský vidiecký parlament (VIPA) vedoucí konsorcia; z České republiky – Centrum pro komunitní práci střední Morava (CpKP); z Polska – Fond spolupráce (FFW), Polské venkovské fórum (FAOW) a Polská nadace Partnerství (FPS); z Maďarska – Středoevropská informační síťmístního rozvoje (CELODIN);
je důležité mít partnerství?“, „K čemu je strategické plánování?“ nebo „Jak zorganizovat setkání na vesnici?“ maš l V České republice přibývá ekofarem, jejich počet se blíží 2000 V České republice se zvyšuje počet ekofarem. Z aktuálních statistických údajů vyplývá, že na konci loňského roku se jejich počet přiblížil ke dvěma tisícům. Je to o 600 farem více než o rok dříve. Zemědělci ekologicky hospodaří na výměře téměř 350 000 hektarů. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy tak již přesáhl osm procent. „Na konci prosince 2008 hospodařilo v České republice ekologicky 1 946 zemědělských podniků, a to představuje meziroční nárůst 48 procent. Počet výrobců biopotravin se zvýšil z loňských 253 na 422, což znamená nárůst o 66 procent,“
a jejich působení v městských či místních zastupitelstvech je někdy i tak trochu dědičnou záležitostí. Mezi zastupiteli převažují vysokoškoláci, z velké části se jedná o inženýry, učitele či podnikatele. „Výzkum podobného rozsahu se v České republice dosud neprováděl, v minulosti byli osloveni například jen starostové měst a obcí. Nyní zastupitelé vyplňovali dvanáctistránkový dotazník, takže máme k dispozici podrobné informace. Vzhledem k tomu, že tyto výzkumy se zpracovávají ve dvaceti evropských zemích, budeme moci výsledky porovnat se zahraničím,“ uvedl Dan Ryšavý z Katedry sociologie a andragogiky, který je jedním z řešitelů projektu podporovaného Grantovou agenturou ČR. V letošním roce bude výzkum pokračovat šetřením v obcích od tří tisíc do deseti tisíc obyvatel. (Více informací o výzkumu lze nalézt na www.ksoc.upol.cz/vyzku m/vyzkum1.html) ZPRAVODAJ 7
TÉMA
Památka v obci může být radost i starost Duchovní odkaz našich předků, nebo jejich nechtěné dědictví či danajský dar? Tyto a řadu dalších otázek si často mohou pokládat lidé ve vedení obcí, v jejichž katastru se nachází kulturní památka. O to častěji a naléhavěji, pokud kaple, zámek, venkovská usedlost či třeba tvrz potřebují zásadní rekonstrukci, na niž chybějí vlastníkům peníze. Například Národní památkový ústav sestavil databázi nejvíce ohrožených památek s téměř 700 položkami. Ačkoliv není seznam rozdělen na památky venkovské a ve městech, obce jsou zastoupeny výraznou měrou. Stačí se jen podívat na charakter nemovitostí: kaple, venkovské usedlosti, sýpky, vodní mlýny, křížová cesta, sušárna ovoce a řada dalších. Alfou i omegou problému většiny vlastníků, tedy i obcí, je nedostatek financí na opravu památek. Vesnice, které se na složitou cestu rozsáhlé rekonstrukce vydají, musejí počítat s tím, že se jedná o aktivitu na několik let. Například v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku se do opravy tamního zámku pustili již v roce 2001. Část potřebných peněz získávají každoročně z dotací, ať již z ministerstva kultury či třeba z Olomouckého kraje. Přispět ale obec musí i ze své pokladny. Práce již stály zhruba čtyřicet milionů korun, celkové náklady jsou však vyčísleny na tři sta milionů korun. „Hledáme soukromého investora, který by se podílel na opravách a část zámku následně využíval. Je to jedna z cest, jak rekonstrukci urychlit,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková. Vlastníci památek včetně obcí se bez státních dotací neobejdou. Například na Havlíčkobrodsku se loni díky nim podařilo opravit pět venkovských památek. Největší díl z jednoho milionu korun od ministerstva kultury připadl empírové budově bývalé pošty v obci Kámen, márnici u původně hornického kostelíka sv. Kateřiny ve Stříbrných Horách a zámku v Úsobí. Opravena byla také socha sv. Jana Nepomuckého v Lipnici nad Sázavou a kříž u Krásné Hory. Dotace
pocházely z programu na obnovu kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. „Tento program je přímo ušitý na obce. Umožní ministerstvu kultury alokovat příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, aby byla naplněna účinnější péče o tu část památkového fondu, kde to účelně neumožňují jiné programy ministerstva kultury,“ uvedla Renata Slámková z informační kanceláře ministerstva. Peníze z programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami, a které nejsou ve vlastnictví České republiky, popřípadě na obnovu movité kulturní památky pevně spojené se stavbou, jako jsou například oltáře nebo varhany v kostelech, pokud je tato stavba kulturní památkou. Macešsky se ke kulturnímu dědictví nechtějí stavět ani některé kraje, dotační tituly ale vycházejí z jejich finančních možností a priorit. Například Jihočeský kraj letos rozdělí prostřednictvím grantových programů na záchranu kulturního dědictví 24 milionů korun. Podobnou částku mohli majitelé cenných staveb a předmětů takto získat i v minulých letech, nově ale letos kraj podpoří předprojektovou přípravu obnovy památek. Olomoucké hejtmanství chce letos věnovat na obnovu památek 14,6 milionu korun. Peníze si rozdělí 84 žadatelů. Příkladem spolupráce místní samosprávy a neziskového sektoru je Program podpory občanským sdružením zaměřený na opravy malých sakrálních staveb v litoměřickém regionu. Program připravilo občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka spolu s městem Litoměřice. Poprvé byl vypsán v roce 2006. „Postupně se nám daří zachraňovat drobné sakrální památky – boží muka, kříže, kapličky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ministerstva kultury a nelze
Vnější a vnitřní pohled na zámek v Hustopečích nad Bečvou
tudíž na jejich opravu čerpat dotace z ministerstva kultury či kraje,“ uvedl Tomáš Hlaváček z občanského sdružení. Podle něj sdružení spolupracuje s řadou obcí či nadací. Náklady oprav jsou z poloviny pokryty grantem města Litoměřice. Ve většině případů se na nákladech spolupodílejí obce, v jejichž katastru se památka nachází. Dalším zdrojem financí jsou peníze od nadací, členů občanského sdružení či drobných dárců. Pro řadu vlastníků je velkou šancí získat na obnovu památek evropské dotace. Výzvu k podávání žádostí o podporu z evropských fondů, která se týká kulturního dědictví, vyhlásilo ministerstvo kultuKraj
ry loni v prosinci. České památky by mohly z evropských peněz do roku 2015 získat až téměř pět miliard korun. Pro stavby místního historického významu a kulturního dědictví jsou reálně k dispozici dva programy: Program rozvoje venkova a Program obnovy venkova. Uchování kulturního dědictví je jednou z priorit i takzvaných „norských fondů“. Právě tohoto zdroje využily neziskové organizace a obce z Tachovska k obnově pěti zchátralých památek v Plzeňském kraji. Žádost o dotaci připravila MAS Český Západ – Místní partnerství a nositelem projektu je město Stříbro. text -mašPočet nejohroženějších památek
Praha
44
Středočeský
101
Jihočeský
28
Plzeňský
28
Karlovarský
69
Ústecký
123
Liberecký
39
Královéhradecký
31
Pardubický
25
Vysočina
23
Jihomoravský
63
Olomoucký
35
Zlínský
30
Moravskoslezský
59
Zdroj: Národní památkový ústav
Zpravodaj Spolku pro obnovu venkova l Vychází jako příloha čtrnáctideníku Veřejná správa l Redakce: Tomáš Šulák, tel. 775 949 142, e-mail:
[email protected] l Grafická úprava: Zuzana Jeřábková l Názory uveřejněné ve Zpravodaji SPOV nemusí vyjadřovat stanovisko redakce Veřejné správy. 8 ZPRAVODAJ
ZPRAVODAJ 9
