ZPRAVODAJ VINO SK FARNÍ. Velikonoce Z obsahu:

V I N O ¤ S K ¯ FA R N Í

Z P R AVO DA J

Velikonoce 2012

Z obsahu: ●

Úvodní slovo P. Pavla Jančíka

●

Jak jsme koledovali...

●

Putování za P. Janem Kutáčem

●

Křížová cesta lesem

●

Co nás čeká na jaře

●

Pořad bohoslužeb o Velikonocích

VINOŘSKÝ FARNÍ ZPRAVODAJ

šených chlebů, příp. jiných částí večeře. Po skončení večeře – ještě před půlnocí (asi po půl jedenácté) se můžeme ztišit v kostele a strávit hodinu s Pánem, který řekl: „To jste nemohli ani hodinu se mnou bdít?“ Podobný význam – hlubší prožití dané chvíle – má i ztišení u Božího hrobu po velkopátečních obřadech a během Bílé soboty – využijme těchto pozvání... Při Velikonoční vigilii na Bílou sobotu budeme svědky křtů dospělých. Pamatujme na ně v modlitbách. Tuto největší slavnost ještě završíme na agapé v prostorách farního Betléma, kam jsou všichni srdečně zváni na společné sdílení radosti a hodování.

Úvodní slovo Těšíme se z jara, které přichází po každé zimě. Probouzení přírody je krásným znamením toho, co slavíme o Velikonocích: Vítězí život! Základní strach, který máme, je strach ze smrti. Ježíš nás převádí ze smrti do života bez hranic. To je největší poselství Velikonoc. Mějme zájem o nabídku být připojeni k Ježíšovu vítězství. Pravdivé radostné Velikonoce! farář Pavel Jančík

Velikonoce ve Vinoři Velikonoce jako největší křesťanské svátky mají i zvláštní liturgii, která má mnoho symbolů, aby nás uvedly snáze do pochopení Kristovy oběti. Kromě bohoslužeb budeme moci ještě prožít zvláštní chvíle v kostele i mimo něj. Na Zelený čtvrtek po mši svaté si na farním dvoře připomeneme, jak asi vypadala večeře, kterou Židé slavili odchod z Egypta. Uslyšíme vysvětlení symboliky všech částí sederové večeře, ochutnáme jednotlivé chody a víno. Protože jistě přijde mnoho dalších lidí, snažme se zachovat důstojnost a poklid této připomínky, aby se neproměnila v párty dobře se bavících skupinek lidí. Děkujeme za pomoc při upečení nekva■

Jak jsme koledovali... S nápadem přidat se jako rodina k tříkrálové sbírce přišel Standa. Mně je myšlenka na chození s kasičkami spíš vzdálená, a tak jsem byla v pokušení navrhnout, že já zůstanu doma a budu chystat oběd. Nakonec jsem ale uznala, že pokud půjdeme jako rodina, bude to větší svědectví pro ty, které navštívíme. A tak jsme se v neděli po mši vyzbrojili připravenými kostýmy a potřebnými průkazkami, kasičkou a drobnými dárky. Naše tři děti byly posílené o další dvě dítka a k nám dospělým se přidala ma-

2■


minka jedné z holčiček, takže se naše kolední skupinka rozrostla na celkový počet pěti dětí a tří dospělých. Cíl byl daný – Podolanka. Prvním místem, které jsme navštívili, byl dům Dragounových, kde jsme byli přijati velmi vřele. Naladili jsme se zde do správné tříkrálové nálady. Další zastavení byla různá – někde nás přijali hezky, i když o tříkrálové sbírce předtím neslyšeli, jinde už to tak přátelské nebylo… Někde jsme se nedozvonili, jinde jsme zahlédli poodhrnutí záclony bez následného otevření a v jednom případě jsme byli odmítnuti majitelem velkého domu, který měl největší starost o uklidnění rozštěkaných psů. Zatímco děti zůstávaly dobře naladěny – zpívání, rozdávání cukříků, ka■

lendářů a chrastění kasičkou je bavilo od rána do večera –, moje dobré odhodlání být průkopníkem tříkrálové sbírky na nových místech oslabovalo a jen stěží jsem se bránila srovnání se skupinkami podomních prodavačů různého zboží, kteří alespoň něco nabízejí, zatímco my jsme vybírali… Odpolední koledování se s dopoledním nedalo srovnat. Přestože se ho zúčastnila jen část původní sestavy, byl to zážitek, který přebil těžký rozjezd. Místem našeho působení bylo vinořské sídliště. Zde nás vinořští přijímali vlídně. Kromě příspěvků do kasiček a sladkostí pro děti se dostavila hlavně radost z toho být tříkrálovým koledníkem. Věřím, že naše koledování bylo úspěšné – tam, kde jsme byli přijati hezky, jsme se obdarovali navzájem. Kde bylo přijetí vlažné, nebo dokonce odmítavé, jsme možná prošlápli cestu a vešli lidem do povědomí. Příští rok tak snad přibude rodin, kde na nás už budou čekat... Kateřina Hájková Možná jste si všimli, že tento zpravodaj je delší než obvykle. Je to proto, že se našlo více těch, kteří se s námi chtěli podělit o své zážitky z naší farnosti. Moc jim děkuji a těším se příště na příspěvky i od dalších z vás. Zpravodaj bude takový, jaký si ho společně uděláme a bude vycházet třeba i častěji – jakmile bude co tisknout. Proto pište, foťte a posílejte na adresu: [email protected]. Děkuji. Za všechny spolupracovníky přeji radostné Velikonoce! Ludmila Obručová

3■


PUTOVÁNÍ na oslavu jubilea P. Jana Kutáče do Vizovic

Začátkem ledna jsme se dozvěděli, že náš bývalý vinořský farář P. Jan Kutáč bude zanedlouho slavit dvojí jubileum – 70. narozeniny a 40. výročí svého vysvěcení na kněze. Vizovjan Jan Špaňhel navrhl, že by bylo pěkné, aby z naší farnosti, stejně tak jako ze všech ostatních, v nichž pater Jan působil, vyrazilo několik zástupců – gratulantů. Letmo jsem se o tom po návratu z nedělní bohoslužby zmínila a můj muž reagoval zcela nečekaně: „Tam musíme všichni jet! Vždyť žádný jiný kněz už toho pro naši rodinu určitě nebude moci tolik udělat. Absolvovali jsme s ním pří■

pravu na manželství, oddal nás, pohřbil mého tatínka a pokřtil Cecilku…“ Moje snaha přesvědčit ho, že je to strašně daleko, určitě bude sněhová kalamita a že děti budou vyvádět, se setkala s jednoznačným odmítnutím. Když jsme 28. ledna vyráželi, silnice byly suché, cesta docela utekla a děti zlobily až od Zlína. Celkem se nás na cestu pěti auty vydalo dvacet čtyři. Odpoledne jsme se zúčastnili slavnostní děkovné bohoslužby celebrované světícím biskupem olomouckým Mons. Josefem Hrdličkou (shodou okolností též jubilantem), který v kázání mimo jiné vzpomínal na soukromé večerní setkání se Svatým otcem Janem Pavlem II. po návštěvě Svatého kopečku, jehož se P. Jan též zúčastnil. Na závěr mše sv. otci Janovi předal medaili sv. Václava, kterou mu za jeho dlouholetou službu udělil arcibiskup Jan Graubner. Dovolím si ještě jeden soukromý postřeh: když jsem šla k přijímání, P. Jan se na okamžik zarazil a zadíval se na Cecilku, která stála přede mnou. Bylo patrné, že se mu nechce věřit, že tohle dítě před pár lety při křtu držel v náručí nad obětním stolem ve vinořském kostele... Po skončení mše sv. už před kostelem vyhrávala dechovka a všichni jsme se, jak nás P. Jan vyzval, přesunuli na opačný konec vizovického náměstí do kulturního domu. Tam se konala dru4■

VINOŘSKÝ ZPRAVODAJ

há část oslav. Na otce Jana čekala „zkouška“ v podobě dlouhého zástupu těch, kteří mu chtěli osobně popřát. Navzdory svému vážnému zdravotnímu stavu (který na něm ovšem vůbec nebyl znát) P. Jan trpělivě přijímal gratulace, s každým vlídně a osobně promluvil, ptal se na situaci ve farnosti a farníky… Vinořští poutníci mu předali dar v podobě jedenáct kilogramů vážící šunky (dodané Petrem Bílkem), jež se stala vítanou součástí bohatého občerstvení. Během večera promluvila též ministryně kultury a bývalá vizovická starostka paní Alena Hanáková a promítal se krátký film o životě P. Jana. Vizovjanům patří velký dík a obdiv za organizaci a přípravu oslav! V neděli dopoledne po mši svaté nás ještě P. Jan pozval na faru na snídani, během níž jsme si s ním velmi srdečně popovídali o jeho současném působišti, zavzpomínali na čas, kdy sloužil ve Vinoři, velmi otevřeně mluvil i o své nemoci a léčbě. Otec Jan pozdravuje všechny farníky a slibuje, že pokud mu to zdravotní stav dovolí, rád by mezi nás letos na pár dnů zavítal. Cesta domů po trase, kterou nám P. Jan poradil, utekla velmi rychle a my víme, že putování na oslavu jeho dvojitého jubilea, bude vždy patřit mezi nezapomenutelné rodinné zážitky. Díky! M+C+R+V Rytinovi ■

Společenský večer Zlaté Prahy ...se konal v sobotu 18. února a nesl se v duchu upřímné sousedské zábavy. Vinořská sokolovna přivítala návštěvníky příjemně vyzdobena i vytopena. K hezky strávenému večeru přispělo okamžité porozumění mezi Tanečním kombem pražského salonního orchestru a publikem dychtivě tančícím od první skladby. Taneční rej byl přerušen jen zajímavým vystoupením country skupiny Klepeto a kolem 22:00 hodiny vylosováním vítězů tomboly. Šťastní výherci dortu, soudku piva nebo vepřové hlavy tak přispěli na mezinárodní setkání mládeže Genfest 2012. Před půlnocí se publikum potěšilo pohledem na swingové kreace sourozenců Vackových, kteří se pak pokusili plný parket zájemců naučit několik figur tohoto radostného tanečního stylu. O neobvyklosti vinořské plesové události svědčilo i to, že po skončení večera po sobě tanečníci bleskurychle sál uklidili a rozjeli se do nejrůznějších koutů zlaté Prahy. Helena Filcíková

5■


Duchovní obnova s P. J. Koutským Tématem duchovní obnovy 18. března byl půst, almužna a modlitba, tedy „prvky“ duchovního života, které shrnuje evangelium podle Matouše ve své 6. kapitole. V průběhu života stále stojíme před nějakou volbou: pro něco se rozhodujeme a něčeho se zříkáme. Nemůžeme se rozhodnout pro všechno, ani pro všechno dobré ne. Něco chtě nechtě musíme pustit. V čem tedy spočívá podstata postu? Rozhodnout se pro to, kde je Bůh, a proti tomu, kde Bůh není. Půst neznamená jen to, že se zřekneme masa, čokolády nebo televize a internetu. Je třeba vypustit ze života věci, které jsou přebytečné a udělat tak místo, kde by se rád „umístil“ Bůh, jen na to v nás nemá prostor a čas. Každý z nás nejlépe ví, co konkrétně to je pro něho samotného. Druhým „prvkem“ je almužna. Etymologicky to znamená milodar, slitodar. Míra našeho dávání je mírou Boží přítomnosti – v nás a tím ve světě. V čem spočívá největší pokušení? Užít si svůj život pro sebe tak, jak se mi hodí. Naplnit ho tím, co se mně líbí. A třetím, avšak základním „prvkem“ je modlitba. Modlitba jako setkání, přátelství s Bohem, pramen, kde můžeme ■

čerpat sílu k postu a almužně. Znamená to věnovat určitý čas, kdy neděláme nic jiného, jí a jen jí. Člověk žije tak, jak se modlí, a modlí se tak, jak žije. Sv. Pavel píše v listu Efesanům v 2. kapitole: „Jsme Boží dílo, stvořeni k tomu, abychom byli schopni konat dobré skutky. Bůh je předem připravil, abychom my je pak ve svém životě uskutečnili.“ (z liturgie 4. neděle postní). Snažme se tedy, aby náš život byl naplněn samými takovými skutky, které Bůh připravil pro nás, abychom tak rostli plněji do účasti na Boží přirozenosti. Miriam Zindulková

Křížová cesta lesem Dne 20. 3. 2012 proběhla v podvečer ve Vinoři tradiční křížová cesta lesem, kterou organizuje naše katechetka Marie Nováková. Letos však byla cesta trochu odlišná, protože účastníci (děti z náboženství a jejich rodiče) nesli opravdový kříž. Ten měl být instalován do skály v lese místo starého kříže, který již ztrouchnivěl. Děti i dospělí se sešli v 17:00 mezi rybníky a vyrazili kolem skal a přes výpusť rybníka ke kříži. Sešlo se nás asi padesát – dětí i dospělých. Celou cestu s námi šel i jáhen Alois Koláček, aby kříž při posledním čtrnáctém zastavení posvětil. 6■


Cestou jsme také zpívali písničku na nápěv písně „Pomoz mi můj Pane“ a při každém zastavení jsme plnili nějaký úkol. Například starší nesli jednoho mladšího na zádech nebo jsme se slepili (nejedlými) kukuřičnými křupkami, ze kterých jsme potom udělali kříže. Také jsme dali k jednomu zastavení dáreček a sami si vzali jiný. Když jsme zazpívali poslední sloku písně, Martin Halík s asistenty kříž nainstalovali. My jsme zapálili svíčky a Alois Koláček kříž posvětil. Potom jsme se rozloučili a vraceli se do svých domovů. Děkujeme Marušce Novákové za organizaci, Martinu Halíkovi za instalaci kříže, jáhnu Aloisovi i všem, kteří jakkoliv pomohli. Chvíle zamyšlení v přírodě se nám moc líbila. Už se těšíme na Velikonoce a taky na příští křížovou cestu. Matouš Ettler, 11 let

byli v převaze, přišli, aby si poslechli, co jen tak někde neuslyší. Přednášku měli manželé kvalitně zpracovanou a připravenou. A co my na to...? Ráda Vám odpovím. Byli jsme vděční, že si na nás v této uspěchané době udělali přednášející čas. Plně se nám věnovali a soustředili se i na volnou diskusi a otázky. Myslím, že to, co jsme se dozvěděli, nám rozhodně pomohlo pochopit řadu skutečností nejen z oblasti zrození lidského človíčka :). Řada myšlenek z tohoto setkání nám jistě přinese užitek i v našem budoucím životě. Ten bude jistě plný překvapení, radostí, splněných přání a silné vůle odevzdat své počínání a vztahy do rukou Pána a podle toho se i řídit. Za mladé z farnosti @nežka E.

Přednáška manželů Šmehilových

VINOŘ – BRUSEL

Díky otci Pavlovi, Marku Novákovi, Káťě Halíkové a ostatním, jsme se mohli s naší mládeží, farností a kamarády z vinohradského společenství sejít v poklidný nedělní večer a prožít ho trochu jinak, než jsme zvyklí. Tématem byla sexualita a PPR (přirozené plánování rodičovství). Mladí ■

12. května 2012 křesťané z více než 250 hnutí a komunit různých církví pořádají v Bruselu setkání s názvem „Společně pro Evropu“. Prostřednictvím internetu bude přímo propojeno ještě dalších 150 měst Evropy, mezi nimi i Praha a Brno. Příprav setkání v Praze se společně účastní komunita Sant’Egidio, komunita Chemin Neuf a Hnutí fokoláre. Uskuteční se v Centru Mariapoli v PrazeVinoři 12. května od 16 do 18 hodin. 7■


Přímému přenosu z Bruselu budou předcházet svědectví s žitým evangeliem a společná modlitba. Po programu bude následovat agapé. Všichni jste co nejsrdečněji zváni! Toto, v pořadí již třetí setkání, má svoji historii: Již v roce 1969 se v Německu začala rozvíjet spolupráce mezi více než 120 evangelickými hnutími a komunitami. Pro katolickou církev bylo významným mezníkem historické setkání hnutí a církevních komunit s papežem Janem Pavel II. o Letnicích v roce 1998. Dalo nový impuls k vytváření hlubších vztahů mezi více než 240 hnutími a komunitami v celém světě a ke vzájemné spolupráci ve službě církvi a společnosti. 31. října 1999 byla podepsána společná Deklarace katolické církve a Světové luterské federace o nauce ospravedlnění. V ekumenickém centru v Ottmaringu nedaleko Augsburku (Německo) se tehdy setkali zodpovědní některých katolických a evangelických hnutí a komunit. Zrodila se nová zkušenost společenství a spolupráce, která se rychle rozšířila mezi pravoslavné, anglikány a ostatní křesťany a postupně se rozvíjela. V Římě v květnu 2002 u příležitosti setkání zakladatelů a zodpovědných za některá evangelická a katolická hnutí a komunity se zrodila myšlenka uspořádat velké setkání, které by přispělo ke zviditelnění „duše Evropy“. Setkání ve Stuttgartu 8. května 2004, nazvané „Společně pro Evropu“, navští■

vilo asi 9000 lidí. Výsledkem další spolupráce bylo i druhé setkání v roce 2007. Jeho závěrečné poselství končí slovy: „Společně se chceme znovu dát do služeb míru a jednoty, které jsou v základech současné Evropy. Společně chceme Evropě a světu přinášet evangelium života a pokoje, které dává život našim hnutím a komunitám.“ Program letošního setkání v Bruselu bude vycházet právě z tohoto poselství. Srdečně zvou P. Martinko (komunita Chemin Neuf) K. a P. Koldinští (komunita Sant’Egidio) L. Bukovanská (Hnutí fokoláre)

Farní Betlém a jeho pronájem Vážení a milí farníci! V posledním čísle Vinořského zpravodaje je inzerát, ve kterém nabízíme pronájem prostor „Betléma“ pro rodinné oslavy apod. Abyste se necítili odstrčeni (tyto prostory se budovaly především pro potřeby farnosti), je na místě, abychom vás informovali o představě ekonomické rady farnosti na využití prostorů „Betléma". 1) Přednost mají akce pořádané farností (duchovní obnova, větší akce pro celou farnost atd.). 2) Dále jsou to soukromé akce (oslava křtin, narozenin, svatby, ale i setkání 8■


pozůstalých po pohřbu apod.). Zde byl doporučen poplatek za celodenní propůjčení přízemí budovy „Betléma“ v letních měsících 1 000 Kč, v zimních měsících 1 400 Kč . Při půldenním využití bude poplatek snížen na polovinu. 3) Přihlášky k pronájmu „Betléma“ prosím projednávejte s P. Jančíkem, který bude osobně evidovat zájemce, eventuálně tím pověří další osobu. 4) Je nutné, aby především farníci po sobě uklidili pronajatý prostor a předali zařízení osobně P. Jančíkovi nebo jím pověřené osobě. 5) V případě, že budou farníci používat i pergolu nebo velkou farní kuchyni, bude nutné se dohodnout o pokrytí nákladů na tyto prostory. Přejeme vám všem, aby se zejména oslavy v nově zrekonstruovaných prostorách vydařily. Fotografie Betléma naleznete na adrese: www.farnost-vinor.org/pronajem. Za ekonomickou radu Jaroslav Krajl

■

Z dopisu Pavla Háčka, dobrovolníka v české salesiánské misii v Bulharsku Zdrasti! Posílám mnoho pozdravů do Čech! …Oratoř s děckama z místní romské machaly máme každou středu a čtvrtek od dvou do čtyř, vždy máme prezentaci nějakého biblického příběhu (proto oratoři říkáme někdy „biblejsko“), pak tématickou hru a pak volnou zábavu, děcka můžou hrát fotbal, fotbálek, kulečník, stolní tenis – co chtějí. Nakonec máme duchovní slůvko a pak pro některá děcka do půl páté ještě kytaru. Protože děti chodí do školy na směny, máme oratoř i dopoledne od jedenácti do půl jedné. ...Každý pátek ráno pak dojíždíme do Staré Zagory pomáhat s biblejskem tam. Odpoledne pak s dvěma bulharskýma holkama animátorkama chodím do srdce machaly do školy na výtvarný kroužek. Školní budova jako taková je obrovská, betonová, plesnivá a zanedbaná a pro dokreslení atmosféry ještě po chodbách chodí hlídači s rákoskami. Vůbec se děckám nedivím, že se jim tam nechce chodit, zvlášť když máme teď venku tak hezky… Téměř každý víkend se pak u nás v Kazanlaku něco děje, měli jsme zimní tábory děcek ze Staré Zagory, míváme 9■


animátorské víkendy a teď v postním období máme sérii duchovních obnov – pro romské holky, kluky, pro mládež atp. Na těchto akcích se většinou zapojujeme do přípravy programu. V neděli máme vždy mši v 9 hodin, na kterou nám chodí i naše děcka z oratoře. …Od úterý do čtvrtka mívám dopoledne doučování Mitka. Ve zbylém čase si pak připravuju hry a také reorganizuji naší kazanlackou salesiánskou knihovnu. ...Děcka jsou jako všechny romčata divoký, je těžké je udržet v klidu a donutit je soustředit se na nějakou činnost, hlavně při biblických hodinách, pro každou hloupost se začínají postrkovat, nadávat si nebo se prát a tropí nám všelijaké neplechy, ale myslím, že u těch pravidelně chodících jsou vidět velké pokroky. Když přijdou pak někdy nová děcka, vidím, že ta „naše" se chovají opravdu o dost líp. Člověk vidí, že mají opravdu dobré srdce, a nemůže si je neoblíbit. …Za tu dobu, co jsem tady, jsem se dozvěděl příběhy několika našich a starozagorských děcek …Jak můžeme chtít, aby z dítěte nevyrostl násilník, když doma jeho otec týrá maminku, nebo co chceme od dítěte, které si může dělat co chce, nemá žádná pravidla ani příklady a nikdo se o něj nestará. Jeden kluk mi říkal, že by rád chodil do školy, jeho táta ho ale do žádné nepustí, jiné zase posílají rodiče místo školy žebrat… Je to smutné, když člověk vidí, jak se mnohé životy takhle hloupě promrhají a proflákají. Přitom ■

v dětech dříme opravdu mnoho talentu. Co všechno se za ty tři roky ve Staré Zagoře povedlo jsem viděl také na slavnosti Dona Boska tady v Kazanlaku, kde měla děcka ze Staré Zagory několik vystoupení (hudební, taneční i žonglování), která byla opravdu dobrá. Zároveň nás na letošní Velikonoce čeká velká radost – první tři starozagorští kluci budou pokřtění. Pavel Háček

Salesiánské hnutí mládeÏe (SHM), které organizuje dûtsk˘ ma‰karní ples, na nûjÏ Vám pfiiná‰íme pozvánku, je kfiesÈanské obãanské 10 ■


sdruÏení dûtí a mládeÏe s celostátní pÛsobností. Jeho posláním je v˘chova dûtí a mlad˘ch lidí. âinnost SHM vychází z v˘chovn˘ch principÛ preventivního systému a je inspirovaná Ïivotem sv. Jana Boska. Zahrnuje sportovní, kulturní, vzdûlávací aktivity - krouÏky, oratofie, turnaje, besídky, festivaly, semináfie, v˘lety, tábory. SHM Klub Praha – Poãernice pÛsobí v oblasti Horních Poãernic a okolí, pfiedev‰ím v prostorách farního sálu u kostela sv. Ludmily na Chvalech. Kromû pravideln˘ch aktivit (sportovní stfiedy, pûveck˘ krouÏek, spolão mlad˘ch lidí atd.) pfiipravuje dal‰í akce - Mikulá‰skou nadílku, ãi sportovní klání - SKAM. Také chystá víkendové a pfiedev‰ím prázdninové pobyty tzv. Chaloupky. SHM Poãernice nás zve i na dal‰í akce. Dal‰í informace na: pocernice.shm.cz Jan Obruãa

Co nás čeká ● Do 15. 4. je možno zapsat se na nový dvouletý kurz varhaníků AP ● 15. 4. v 15:00 Dětský maškarní ples SHM Počernice (viz pozvánka) ● 22. 4. v 18:00 ekumenická bohoslužba v Horních Počernicích ■

● 12. 5. v 16:00 „Společně pro Evropu“ v Centru Mariapoli ● V sobotu 26. 5. akce Výboru pro kulturu, prezentaci a archivaci zastupitelstva MČ Praha-Vinoř „Vinořský Vandráček“ a „Den sousedů“ budou spojeny a zakončeny táborákem na farské zahradě. ● V pátek 1. 6. Noc kostelů ● V sobotu 2. 6. odpoledne „Dětský den“ ● 10. 6. první sv. přijímání

Noc kostelů 1. června 2012 Program v kostele Povýšení sv. Kříže ve Vinoři: 18:00 - 18:45 mše svatá 18:45 - 20:00 výklad o historii kostela, proloženo hudbou Hudební program s průvodním slovem o historii kostela a jeho výzdobě a vybavení 20:00 - 22:00 prohlídka interiéru kostela a věže Možnost prohlídky zvonů, věže, kůru, varhan a sakristie, po celou dobu příležitost k pohovoru a dotazům Po celou dobu bude možnost zhlédnout výstavu obrazů místního malíře Petra Ettlera. 11 ■


¤ÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST U KOSTELA POV¯·ENÍ SV. K¤ÍÎE V PRAZE – VINO¤I

2012

● 1. dubna KVùTNÁ NEDùLE – 9:00 hod. m‰e sv.

● 5. dubna ZELEN¯ âTVRTEK – m‰e sv. na památku Veãefie Pánû

v 18:00 hod., 19:15 sederová veãefie na farním dvofie, po skonãení modlitební setkání v kostele ● 6. dubna VELK¯ PÁTEK – Památka umuãení Pána JeÏí‰e

15:00 hod. KfiíÏová cesta, 18:00 bohosluÏba ● 7. dubna BÍLÁ SOBOTA – od 10:00 moÏnost adorace v kostele

Slavnost Zmrtv˘chvstání Pánû Velikonoãní vigilie (noãní bohosluÏba) – 20:30 svûcení ohnû pfied kostelem, následují obfiady a m‰e sv. ● 8. dubna BOÎÍ HOD VELIKONOâNÍ – 9:00 hod. m‰e sv. ● 9. dubna PONDùLÍ VELIKONOâNÍ – 9:00 hod. m‰e sv.

K A P L E S VAT É A N N Y V SATA L I C Í C H ● 8. dubna BOÎÍ HOD VELIKONOâNÍ – 16:00 hod. m‰e sv.

V sobotu 7. dubna obvyklá m‰e sv. nebude. V INO Ř S KÝ FA RNÍ Z P RAVO DAJ ● Občasník farnosti při kostele Povýšení svatého Kříže v Praze – Vinoři Připomínky a příspěvky můžete zasílat na adresu: [email protected] ● Počet výtisků: 100 ks Tiskne: VR Atelier, Bukovinská 96, Praha-Vinoř ● Březen 2012

, po skonãení agapé na fafie

ZPRAVODAJ VINO SK FARNÍ. Velikonoce Z obsahu:

Recommend Documents