Zpravodaj squatterské a anarchoautonomní scény

1 listopad 2009 INFO USURPA

#14

Zpravodaj squatterské a anarchoautonomní scény

l

Debata o tom, zda je dobré legalizovat obsazené domy nebo ne, je neustále aktuální, stejně jako polemika o tom, zda je smysluplné snažit se o legalizaci squattingu v rámci zákona. Jediná země, kde lze za určitých podmínek domy obsazovat legálně, je Holandsko. Squatů jsou zde tisíce. Ale v posledních dnech, jako už mnohokrát, parlament schvaloval zákon, který squatting zakazuje a dokonce trestá. Tentokrát je ale rozdíl v tom, že zákon doopravdy prošel a čeká se na rozhodnutí senátu. Je velice pravděpodobné, že i senát tento zákon schválí a od prvního ledna tak bude možné všechny squaty vystěhovat a kriminalizovat obyvatelky a obyvatele těchto budov. Pokud zákon v Holandsku projde, dokážete si představit, jakým způsobem pak budou na squatting reagovat vlády okolních států? Je totiž skoro nemožné představit si, že by se v takové situaci nějakým zázrakem podařilo squatting zlegalizovat i jinde. Otázka legalizace je velice sporná, protože legalizace squattingu nepřináší nutně nějakou větší změnu v postoji společnosti k této praxi a dokonce, jak se zdá, ani automaticky nepřináší politický rozměr squattingu coby zpochybnění osobního vlastnictvi a placení vysokých nájmů, nebo třeba zaangažování velkého množství squatterů/ek v politických kauzách. Na druhou stranu je pak ale možné využít volného prostoru, který zákon nabízí, pro realizaci stabilního centra, v němž nemusí být všechna energie využita na udržení místa nebo na život v neustálém provizoriu. Důležitý je ale fakt, že žádný zákon není náhradou a usnadněním komunikace s majiteli/kami budov, sousedstvím nebo společností a ideálním stavem by byla spíš změna negativního pojímání squattingu, překonání strachu a pocitu ohrožení životních hodnot, nebo rozvíjení schopnosti představit si možnosti, které squatting nabízí, a najít odvahu je realizovat. Toto číslo přináší několik informací a reportů z akcí v Holandsku a zahraniční projevy solidarity, které se zatím podařilo zmonitorovat, report ze squatu Sofia v Žilině a také jedno zpětné ohlédnutí za zářijovým pokusem o obsazení Apolinářské, kde se sice nepodařilo udržet obsazenou budovu a mnoho lidí bylo obětmi traumatizující represe, ale shromáždilo se tu veliké množství potenciálních squatterek/ů a supporterů, kterým už chybí jenom nová strategie...

Ve čtvrtek 15. října 2009 holandsk ý parlament schválil nový zákon, který ze squattingu udělá zločin. Zákon musí ještě projít senátem. Nicméně s pravicovou většinou je vyhlídka taková, že od 1. ledna 2010 čeká všechny squaty v Holandsku vystěhování. To bude konec urči tého období a cesta bude tímpádem volná pro

2

destrukci našich sociálních center a infrastruktury. Nemluvě o kriminalizaci tisíců lidí, kteří nemají kde bydlet a pro které byl squatting legální cestou k získání střechy nad hlavou. Obsazení náměstí před parlamentem během hlasování skončilo zásahem robokopů, kteří se vrhli na stanové městečko a zatkli asi stovku lidí. Vyjádřete svůj nesouhlas: Velvyslanectví Holandského království Adresa: Gotthardská 6/27, 160 00 Praha 6, Bubeneč Tel: (+420) 233 015 200, Fax: (+420) 233 015 254, E-mail: [email protected]

Talin, Vídeň, Praha, Barcelona a Berlín Solidární akce s holandskou squatterskou scénou začínají být organizovány na mnoha ruzných místech v Evropě. V noci z pátku na sobotu byla holandská ambasáda v Berlíně postříkána barvou a napadena kamením. V Barceloně squatterky a squatteři protestovali před konzulátem, zazněly slogany a objevily se transparenty ve španělštině, holandštině i angličtině, lidé přednesli krátké projevy, křičelo se a dělal se rámus. To vše za tvorbu nových autonomních prostorů, barů, uměleckých prostor, divadel a za práva uprchlíků, žen, zvířat atd. Asi třicet osob se sešlo před ambasádou ve Vídni, úředníkům byla předána petice, kterou měli odfaxovat na ministerstva v Holandsku, nestalo se tak, lidem na ulici byly rozdávány letáky a byl přednesen projev. V Estonsku se sešlo před ambasádou asi 15 lidí, na transparentu bylo napsáno "Zastavte zákon proti squattingu", rozdávaly se letáky, úředníkovi byl předán dopis adresovaný ambasádě a parlamentu, v němž kolektiv odmítá zákon o kriminalizaci squattingu: "Pokud tento zákon bude schválen, ohrozí tisíce lidí ztrátou bydlení, mnoho sociálních center bude muset být zavřeno a z tisiců lidí se bezdůvodně stanou zločinci.Podle nás by squatting měl zůstat legální, protože propaguje užívání opuštěné půdy a budov..."

Report z akce na podporu holandských squatterů Ihned potom, co dolní komora nizozemského parlamentu odhlasovala zákon kriminalizující dosud částečně legální squatting, vyhlásili holandští squatteři a squatterky protestní dny akcí na podporu squattingu, a to od 30. října do 1. listopadu. Na jejich výzvu zareagovala i Československá anarchistická federace (ČSAF) a po domluvě s kolektivem z Truhlářské 11 společně svolaly akci solidarity s holandskými squattery. Solidární protest se konal v pátek 30. října od tří odpoledne před Velvyslanectvím Holandského království v Praze-Bubenči. Na místo dorazilo kolem třiceti lidí s velkým transparentem „One step back?!“. Vedle toho lidé drželi cedule „Zákaz squattingu = krok zpět. Co dál? Totalita?“, „Postavme zákony mimo zákon“, „ Squatting = střechy nad hlavou, sociálně kulturní centra, alternativní život“,

„Solidaritu se squattery!“ a „Vaše ruiny jsou naším domovem“. Pro zpříjemnění chladného odpoledne hrála reprodukovaná hudba. Po nějaké chvíli došlo na projev, jehož přepis najdete na konci reportu. Během něj lidé skandovali a vyjadřovali nevoli k záměru nizozemských politiků připravit tisíce lidí o střechu nad hlavou. Po proslovu se šlo hodit protestní dopis do schránky ambasády. Přístup k ní však byl zahrazen policisty. Po domluvě a policejním prohledání obálky, bylo umožněno dopis do schránky vhodit. V dopise stálo mimo jiné: „Dokud nedojde ke zrušení zákona o zákazu squattingu a následného pronásledování a potlačování squatterů a squatterek, budeme o tomto problému informovat lidi v Čechách a v dalších krajinách a podporovat je ve vyjadřování protestu.“

ocházely. Avšak těm, kteří čtvrti, davy lidí kolem zrovna nepr celá Jelikož šlo o akci v diplomatické em solidárního protestu. Skoro se mohli stručně seznámit s účel uniformovanými i isty prošli, byl dán letáček, v němž polic s aut du rovo dop za rem na Letnou, a to skupina se po akci vydala smě mi. tajný na našich stránkách již brzy. Žilině. Reportáž z ní přineseme y Další solidární akce proběhla v váni. Jejich boj za obsazené dom y byli o naší solidaritě informo tterk squa a tteři squa í ndšt Hola budeme nadále sledovat.

Projev na akci:

ntu zákon, který dělá ze í komora nizozemského parlame Ve čtvrtek 15. října schválila doln trestního stíhání musí obávat a ání ěhov a příštího roku se vyst squattingu trestný čin. Od 1. ledn itické" squattery a squatterky, "pol mo ch domech. A nejedná se jeno zený ůžou obsa v ících bydl lidí e tisíc tů lidé, kteří si jednoduše nem u tvoří velkou část obyvatel squa jaké známe z Čech. V Holandsk . i, sexuální menšiny apod dovolit drahé nájemné, imigrant rok opuštěný. Ve chvíli, kdy si přijít do domu, který byl více než né mož u ndsk Hola v bylo Doposud žován za obývaný a vlastník itř postel, stůl a židli, byl dům pova noví obyvatelé domu přinesli dovn ázat, jaký s ním má záměr. prok u soud objekt získal zpět, musel u nemohl obyvatele vyhodit. Aby znamená obrovskou kriminalizaci ízení squatů, změna zákona ale Přesto i dodnes docházelo k vykl er. cent h álníc soci a h mnoha kulturníc pravdu tisíců lidí a okamžitou likvidaci nt pouze potvrdil stokrát omílanou ame parl ský zem nizo áním ela své udrž ch vaný ilego priv Svým protispolečenským jedn inka všech, ale o to, aby si malá skup o tom, že státu nejde o blaho nás zisky. je naší povinností vyjádřit se zde sešli, protože cítíme, že My, anarchisté a anarchistky, jsme icky aktivním, ale i v polit těm n neje to m a squatterkám. A kterých se na Nový rok přes solidaritu holandským squatterů ze ů, dom m a obyvatelkám obsazených atelů obyv hým pou ch ovká uvoz tá připravit o domov tisíce nností ozvat se, když se stát chys noc stanou zločinci. Je naší povi jak nevinných lidí. ať už ho jejich zákony zakazují, zace squatting nezničí, protože inali krim á žádn že jisti, si e Jsm vždy legitimní. chtějí, pro nás bude squatting !

They call it ilegal, we call it free

y

3

Soukenické ulici v Praze 1. V sutinách Před měsícem se při stavebních pracích zřítila část domu v připomenout neštěstí a uctít památku chceme si události zahynuli čtyři dělníci. Měsíc po tragické obětí. protože rachot padajících zdí vystřídalo Chceme se ale také ptát po zodpovědnosti a souvislostech, Mlčí i další spekulantští majitelé, média. i u najedno mlčí a ticho – mlčí stavební dozor, mlčí radnice kteří vyhánějí původní obyvatele a nechávají chátrat další domy. ek pro migrantské dělníky, takže A mlčí i ministerstvo vnitra, které připravuje další zhoršení podmín moct dál přikazovat práce, které je bude jim avatel zaměstn jejich a nější bezmoc ještě budou přivedou třeba až v ohrožení života.

Uctění památky obětí neštěstí v Soukenické

4 „Tragická událost v Soukenické ulici nás zasáhla o to silněji, že se stala pouhých sto metr Truhlářské,“ doplňuje teta Mila ů od da. Bezprostředně po tragédii jsme se ptali: „Kolik lidí mus zemřít, aby se něco změnilo?“ í ještě Budeme se ptát dál, protože se obáváme, že se další takové trag mohou opakovat, protože vyhá édie nění běžných lidí z centra pokr ačuje a záměrně chátrajících neubývá. A k tomu mlčet nech domů ceme. Sejdeme se 2. listopadu 2009, před domem v Soukenické 25, v 18.00 hod. Pietní setkání pořádá kolektiv Milada se sousedy z Truhlářsk é 11, s panem Milanem Smržem Vlastou Novotnou. Zveme všec a hny, kterým není lhostejný trag ický osud obětí i budoucnost Prahy. teta.milada.org města

Squat Palác Sofia v Žilině čelil policejním provokacím

V pátek 23. října 2009 na žilinském squatě Palác Sofia od odpoledních hodin probíhal první koncert v historii squatu. Poté co odehrálo několik slovenských a skotských akustických souborů, krátce před 22. hodinou na dvůr squatu vnikla nezvaná „návštěva“ v podobě několikačlenné policejní hlídky.SofiaI přestože policejní návštěva nebyla vítaná, tak ze strany squatterského kolektivu došlo ke snaze vyřešit situaci nekonfliktní cestou. Ze strany policie však tato vůle k poklidnému řešení nebyla a na místo toho byli povoláni další policisté. Ti pak vyhnali všechny lidi ze squatu před jeho bránu. Squatterský kolektiv se společně s ostatními přítomnými rozhodl tuto provokaci nenechat bez odezvy. Na situaci několik desítek shromážděných lidí zareagovalo demonstrativním pochodem přes centrum Žiliny až k hlavní policejní stanici. Během pochodu demonstrující skandovali hesla na podporu squattingu a proti státnímu útlaku. Zaznělo zde např. „Palác Sofia žije, boj pokračuje“, „Nechcete nás na squatě, máte nás v ulicích“, nebo „Touhu po svobodě represe nezastaví“. SofiaPoté co demonstrující došli až k policejní stanici, tak zde byly navzdory policejním hlídkám zapáleny svíčky jako vzpomínka na všechny squaty zabité represivními složkami státu. Zazněl i improvizovaný projev jednoho ze squatterů, který ve své řeči zdůraznil, že právě probíhá spontánní vzpomínkový akt na všechny oběti státního útlaku, mezi které patří i squaty a autonomní centra po celém světě. Spontánní demonstrace byla po několika desítkách minut ukončena a squatterský kolektiv se vrátil zpět na squat. Jeden z prvních střetů mezi squatterským kolektivem z Paláce Sofia a represivními složkami státu tedy skončil ke spokojenosti squatterů! Ze squatu i nadále visí černorudá anarchistická vlajka na důkaz toho, že Palác Sofia opravdu žije a boj za svobodný prostor i nadále pokračuje!

s 5

ně prospěšn

obec Squatting jako

á práce

tově, akce na Alber squatterské ní é ce er no kt od ně mnoha zh pomíjeny ěsíc dočkaly ly paradoxně em, o. Zvláště by za uplynulý m naším pohled t hn se ec os e ál m vš js ud no u yž če lo ře I kd eré nás ke ce y lo kt al y, by áz iv že ot uk t, m dy e poci áme hlavní y bychom te ád kl ád věrečný R ed . pořád nemám zá př ce m u ak ší xt pekty celé akce, předev sledujícím te ná ké V rs . tte ic tn ua podstatné as as e průběh sq ou přímých úč aa komentujem pohledem dv ujeme se Lenk vedou, a také a y dl ve ní a né „my“: jmen e ec em ob squatová uj za ac ly h. y, občas pr neschováva policejní zása e vysoké škol abychom se em s, uj ná ud o st , co čů e ně rodi Takže nejprv 20, bydlíme u vytvořit oázu m něco přes dy než snaha vo dů ší Tereza, je ná ub hl nás vedly tovat. akce 12. září, u, chceme squa životního styl e se účastnily o m js éh vn že ra u, ot m y ed K to us so o pr ného a našeho hluč

nejlépe v domě, ke kterému nám dopomůže zase nějaký představitel vlády, když zjistí, že to na té střeše myslíme vážně. Jaké důvody to tedy byly? Myslíme si, že bydlení je právo, jakkoliv to může znít otřepaně. Pro nás obě je samostatné bydlení nedostupné. I když budeme pracovat na plný úvazek, může se nám lehko stát, že budeme jako mnozí a mnohé dávat přes polovinu platu na nájem, anebo budeme na dlouhá léta hypotékou připoutané ke stabilnímu příjmu. Připadá nám absurdní trávit většinu našeho života v práci, abychom zaplatily byt, ve kterém stejně jenom přespáváme. Ač neustále rostou nové rezidence luxusních bytů, jejich ceny jsou rok od roku dosažitelné pro stále užší skupinu lidí. Důstojné bydlení se pro obyčejné lidi stává nedostupným snem. Celý život žijeme v Praze a za tu dobu pozorujeme zřetelnou změnu charakteru města: od města pro život k městu pro byznys a turismus. Praha, a už nejenom její centrum, ztrácí funkci obytného celku, místa pro setkávání a fungujícího sousedství. Lidé se kvůli rostoucím nájmům stěhují pryč z centra. Mimo centrum začínají být vytlačovány i např. vzdělávací instituce, které nemohou konkurovat zájmům vlivných investorů. Centrum místo toho okupují luxusní hotely, skleněné kancelářské budovy nebo nadbytečná obchodní centra. Tím se město odcizuje lidem a jeho obyvatelé jeden druhému. Praha tím sice dohání trend západních velkoměst, ten se ale časem ukazuje jako neživotaschopný. V některých těchto městech jsou už proti této tzv. gentrifikaci zaváděna opatření. Jedním z důvodů pro výběr domu v Apolinářské ulici na Praze 2 byla snaha upozornit na vylidňování centra, které se stává nepřístupným čemukoli, co nezavání tučnými zisky. Další silnou motivací ke squattingu je pro nás nutnost tvořit prostory pro onu mnohokrát skloňovanou alternativní kulturu. To ale neznamená jen neustále připomínané hlučné koncerty a volně pobíhající psy. Chceme především nabízet něco jiného než je masová zkomercionalizovaná kultura, chceme tvořit a ukazovat jiný pohled na svět kolem nás, chceme experimentovat, chceme dělat vše, čeho se umění hlavního proudu bojí, protože to postrádá jistotu úspěchu. Chceme umění svobodné a netřesoucí se o honorář a návštěvnost. Jde nám také o to, nabídnout těm, kteří a které by jinak neměli možnost zkoušet, kreslit, malovat, šít, modelovat, hrát, vystavovat, aby využili prostoru, který na ně neklade jiné nároky než přímý dialog s diváky a dalšími umělci. Odmítáme kopat samy za sebe. Individualizovaní jsme slabí a osamělí.

6 To jsou tedy ve zkratce hlavní motivy, které nás ke squattingu přivedly a které chceme při svých aktivitách zohledňovat. Squatting je jednou z cest, jak zmíněné problémy řešit a realizovat naše představy. Je prostředkem, ne cílem sám o sobě. Hlavním argumentem proti squattingu je existence soukromého vlastnictví. Ačkoli bychom nikomu neobsadily obývák nebo nezabraly zahradu, naprosto neuznáváme nároky někoho, kdo se o majetek dlouhodobě nestará, nechává ho záměrně pustnout a vyčkává třeba i dlouhá léta na kupce, který nabídne nejvíc, nebo na to, až dům zchátrá a prostě spadne (vlastník se ní se např. chráněných staveb) a uvol tak vyhne nákladným opravám mu tak lukrativní parcela. můžeme i zavazuje, jak se konec konců Vlastnictví nejen opravňuje, ale avec 3). odst 11, ek (člán od svob a dočíst v Listině základních práv tně se átné a tedy nedotknutelné. Osta Soukromé vlastnictví není posv , který je schopen ve státu up post i ádá dokl jak užívá nadmíru účelově, pozemek ke stavbě dálnice či „veřejném zájmu“ vyvlastnit něčí stranu užívané auto z ulice. Na druhou odstranit někým vlastněné nepo o majetek tent á kter sti, ečno spol é rom k obraně majetku souk ilizuje neplní povinnosti vlastníka, mob zanedbává, neužívá a tedy ani n. koru za statisíce stovky policistů a provede akci 12. 9. dlouho dopředu avizované na „Obsazování nového squatu“, v tting squa než race onst dem jako 2009, bylo koncipované spíše o dům situován v centru tent je že o, prot jen Už slu. smy pravém slova n, nám lety v dražbě za 50 miliónů koru města a byl nabízen před čtyřmi hodobě dlou dům i šanc áme nem telem bylo jasné, že bez dohody s maji rum v bychom sociální a kulturní cent udržet. Neznamená to však, že ně čeká dlouhá patr u tom k nás m Jeno těly. centru města vytvořit nech ttingu ů a policie, které vyhlásily squa cesta a mnoho překážek od úřad nulovou toleranci. věděly na hvězdné nebe nad Prahou, Když jsme se ze střechy dívaly ihu. post čelit eme bud a práv ého jsme, že za zpochybnění vlastnick tním zásahem proti ekvá nead osto napr y očen Přesto jsme byly zask , pořit, aniž by blokovaly dopravu desítkám lidí, které nás přišly pod m, ruká m holý i prot ušky rozb í Ohlušujíc čímž policie zásah odůvodnila.

h

slzný plyn nebo polibek tonfou místo diskuze. Rychlý a brutální postup policie ukázal, jakou možnost máme v této (údajně nejlepší možné) „demokracii“ k vyjádření svého přesvědčení, jde-li proti jednomu z nejuctívanějších principů dnešní doby. Po noci přišlo ráno. Sedmdesát našich kamarádů a kamarádek ještě bylo na služebnách, když přišla řada na nás. K nám na střechu zavítaly desítky plně vyzbrojených příslušníků zásahové jednotky připravených na násilný střet. Vypadaly překvapeně, když nás našly klidně sedět na betonové terase střechy. Někteří a některé z nás se drželi za ruce, z přehrávače hrála vážná hudba. Asi to pány v černém zklamalo. Napadali nás tedy alespoň slovně: výhružkami, urážkami, sexistickými „vtipy“. Když už jsme stály před domem a čekaly na eskortu, jeden z příslušníků zásahové jednotky bavil druhého gestem strkání obušku mezi nohy jedné z nás. Padly i, naštěstí nenaplněné, výhružky o zmlácení nás „jako psů“ na celách. Ponecháme na vás, abyste si učinili představu o tom, kdo tu byl nebezpečnější. Na kriminálním oddělení policie jsme se sice setkaly s o poznání přívětivějším přístupem, nicméně se za ním do značné míry skrývala vypočítavost a přetvářka. Naše právo kontaktovat právníka bylo ve většině případů ignorováno – údajně mu policistky a policisté sami volali, což se později ukázalo ve většině případů jako lež. Byly jsme převezeny do cel předběžného zadržení, kde jsme strávily jednu až dvě noci (podle toho, který den jsme měly soud). Tam nám bylo odepřeno dostat k jídlu vegetariánskou/veganskou stravu a někteří a některé z našich spoluzatčených kamarádů a kamarádek byli po celou dobu umístěni na samotce. Když se někdo odvážil ohradit, chovali se policisté svévolně (např. úplným vynecháním při rozdávání jídla) a agresivně. Vězeňská stráž i my jsme podepsaly dvojlist s vyjmenovanými právy a povinnostmi v cele po dobu zadržení, které byly opakovaně porušovány a když jsme se na konkrétní práva dovolávaly, bylo nám sděleno, že tento papír je určen pro jiný typ věznice a že zde námi požadovaná práva neplatí.

7

7 Vyčerpané, před soudem, jsme si vyslechly rozsudky, které se sice nezdají být přísné, ale my nesouhlasíme s jakýmkoliv tres tem, protože podle našeho přes vědčení jsme se nedopustily trestného činu. Trestný čin by měl mít určitou míru společenské nebezpečnosti, což náš čin postrádá. Naopak si myslíme, že naše jednání je společensky prospěšné. Celou akcí jsme chtě rozpoutat diskuzi nejen o squa ly ttingu a chátrajících domech, ale i o skrytých úskalích konceptu soukromého vlastnictví a o bezz ubosti státních úřadů oproti priv átnímu podnikatelskému sektoru. chtěly jsme to udělat viditelně. A Masmédia skutečně věnovala akci náležitou pozornost, ale často opět svým charakteristickým senzacechtivým způsobem. Princip jejich fungování z mnoha důvodů kritizujeme, nemůžeme ale ignorovat jejich vliv. Říká se, že když se novináři neodpoví, odpoví si sám. A proto se i masmédiím opakovaně snažíme zprostředkovat náš úhel pohledu. Raději bychom se ale obracely k veřejnosti jinými cestami, např. přes alternativní média. Mrzelo nás, že jsme se i na více či méně alternativních internetových fórech setkávaly s většinou negativními reakcemi a hodnocením squatterské akce. Spousta lidí si očividně pod pojmem squatter představí feťáka, který se jim možná právě vloupal do chaty. Překvapením pro nás ale byla nepokrytá hrdost diskutujících na to, že platí nesmyslně vysoké nájmy nebo hypotéky, což považují patrně za určitý druh ctnosti. Naproti tomu ten, kdo se pustí na cestu relativizování někdy až absurdních norem a pravidel, které si nikdo z nás nezvolil a začne se tázat po jejich legitimitě a po tom, komu vlastně slouží, očividně vyvolává nevraživost a pohrdání. Přizpůsobit se stávajícím hodnotám a vnímat je jako určující a neporušitelné vypovídá však spíše o strachu a neschopnosti zpochybňovat možná skutečně špatný a nespravedlivý systém, který raději chrání konstrukt soukromého vlastnictví ad absurdum a tedy zájmy spekulantů a developerů, než by pomáhal uchovávat města k životu a chránil zájmy lidí v nich žijících. Proti konformitě a přizpůsobivosti se chceme vymezovat tvorbou vlastních médií a vytvářením příkladů funkčních squatů, které budou uvádět do praxe naše myšlenky a názory a jak věříme, budou sloužit veřejnosti. Proti trestům, které nám byly uděleny a které chápeme jako nespravedlivé, se budeme bránit podáním odvolání (odporu). Doufáme, že i po odlivu zájmu od akce 12. září, bude nadále pronikat squatting a jeho východiska do veřejné diskuse. Nebojíme se dnes již klasiky volební hantýrky a prohlašujeme: Myslíme to upřímně! Opravdu chceme vdechnout opuštěným domům život, městu různorodost a našim životům smysl! Mailing list: [email protected] Přihlaste svůj mail do konferen ce a posílejte ostatním informace, článk ya pozvánky na akce ve squatech a autonomních prostorech. Nebo věci, které lze na squat!netu publikovat a náměty k diskuzi. Více informací o přihlášen í najdete na stránkách squat.net/praha aneb o se obraťte na náš mail.

D.I.Y. benefiční DVD Milada

da forever, disk obsahuje V prodeji DIY benefiční DVD Mila fotky, letáky z akcí na tu, squa í izen video záznamy z vykl staré a nové generace + Miladě, rozhovory se squatery squaterky na Miladě. A na ní anič zahr bení půso ohlednutí a Toy_box + samolepka. od i izen závěr příloha komix o vykl da. Seženete v novém Výtěžek věnován kolektivu Mila rgency records na Žižkově, Eme 11, é lářsk Infoshopu v Truh m dobrém distru. vaše a na http://distro.a-punk.cz

AKCE Anarchistické dny

8

Truhla

3.11. 19 - 20h Tvorba komiksu + 20h Volkskuche Přednáška a Společná veganská večeře za dobrovolný příspěvěk 13.11. infoshop Revolver: 18:00 lace insta , hopu Infos 4.11. 18h-20:30 DIY Cyklodílna + 20h Večer na téma workshop: Představení knihovny veganství: přednáška + veganská večeře + možnost virtuální knihovny na netu stavení některých zakoupit veganskou kuchařku + 20:30 Filmy: TRUTH OF 20:00 Přednáška workshop: Před DAIRY (Pravda o mléce) a FOOD.INC svobodných OCR 5.11. Dračák 22:00 MiniInstallFest Promítání filmu: Kruh - 6.11. 13h FNB vaří pro bezdomovce (16h rozdáván í jídla v 14. 11. infoshop Revolver: 9:00 Holešovicích) + 20 h FOOD not BOMBS night + promitani Bitva o Janov é zí na téma Řeck filmu GARBAGE WARRIOR + něco dobreho k veceri 11:00 Cyklus přednášek a disku 8.11. 14h ŠITÍ: [email protected] povstání anarchistickými projekty 9.11. 20h Benefiční koncert pro ABC (Anarchist black 14:00 Seznámení s aktuálními cross): MC Homeless, Zoen, Riddlore of CVE a 70. léta v Německu 60. ze: disku a a 16:30 Přednášk 10.11. 19 - 20h Tvorba komiksu + 20h Volkskuche zí na téma: 18:00 Cyklus přednášek a disku Společná veganská večeře za dobrovolný příspěvěk. Anarchosyndikalismus 12.11. Dračák 1989pad listo 17. 9:00 lver: Revo 15.11. infoshop 14.11. 13h FNB vaří pro bezdomovce (16h rozdávání jídla v KPK – luci analýza dění před a po revo Holešovicích) zí na téma: Krize 11:00 Cyklus přednášek a disku 15.11. Večer na téma Radical Queer: film Travel Queeries, : téma na zí disku a k náše 14:00 Cyklus před režie Elliat Graney-Saucke, 2009, 68 minut, české titulky Nacionalismus a antifašismus o radical queer kolektivech napříč Evropou + diskuze Palash 18:00 Promítání filmů z produkce 17.11. 19 - 20h Tvorba komiksu + 20h Volkskuche om chtěli věnovat 16.11. 20:00 Pondělní večer bych Společná veganská večeře za dobrovolný příspěvěk. spíše nebo u, ning politickému umění a formou hape 18.11. 18h-20:30 DIY Cyklodílna + 20:30h Filmotéka Truhla: ě míst ecifikovaném Edelweiss piraten-Každý návštěvník si odnese tiskovinu dismalingu, na zatím blíže nesp okracie, to zn. uctít se stručným přehledem o E.P. uctít památku obětí 20 let dem nebo eli, zmiz dně 19.11. IT kurs + promítání filmu Revolution OS památku těch lidí, kteří např. záha ekonomické situace 21.11. 13h FNB vaří pro bezdomovce (16h rozdávání jídla v spáchali sebevraždu z důvodu Holešovicích) apod.. šop, work a, Hudb á: Letn 22.11. 14h ŠITÍ: [email protected] 17.11. 12:00, U Stalina- Praha, ity, od 16:00 pochod 24.11. 19 - 20h Tvorba komiksu + 20h Volkskuc diskuzní stan, distra a další aktiv he Společná veganská večeře za dobrovolný příspěvěk. ke stanici metra Národní třída 8, va slavo Meči se: VÝSTAVA - VERNISÁŽ Infoshop Revolver najdete na adre 25.11. 20:30 Filmotéka Truhla vol.13 na téma zahraniční Praha 4 - Nusle organizace Filmy ANGRY BRIGADE (Rozzuřená brigáda) infoshop-revolver.cz 26.11. Dračák NÁPLAVKA 28.11. 13h FNB vaří pro bezdomovce (16h rozdávání jídla v DISKO & LATRINO Holešovicích) pátek 13. listopadu - FUNKY & 29.11. 18h Filmotéka Truhla vol.16 podruhé na téma KARNEVAL (otvíračka!!) L SKA & SOU zahraniční organizace (skupiny) - I.R.A (Irská pátek 4. prosince - REGGAE & řesněno rebublikánská armáda) film SOME MOTHERS SON pátek 18. prosince - zatím neup milada.org/truhla tel.: 775 448 753

F

OOD NOT Praha: vaření každou BOMBS sobotu v 16:00 na Nádraží Holešovice Brno: rozdávání každou sobotu v 15:30 v parku pod Janáčkovým divadlem Hradec Králové: rozdávání každou první neděli v měsíci od 13:00 v parku u Tesca. Zlín: každý sudý pátek na nádraží Karlovy Vary: každou první neděli v měsíci v parku u Alžbětiných Lázní Program DVP

13-14-15 .11. další ze série D.I.Y. Zima už je tady, takže budeme sklízet dříví, učit se drátkování, zašívání věcí, sběr a skladování bylinek atd. 27-28-29 .11. CRYPTOFEST - šifrování na všechny způsoby, podle náročnosti, součástí bude přednáška o programu SCRIBUS GNU/GPL DTP

Klub Jolanda skončil, ale v Brně vzniká nový diy prostor DIY Flek je nověvznikající autonomní centrum, které pomalu dostává formu v jedné z opuštěných brněnských továrních hal - a ke svému zrodu a fungování potřebuje pomoc všech, kterým jsou myšlenky do-it-yourself alespoň trochu blízké. Jednou z možností je Fleku nabídnout své ruce, nohy, hlavy a prostředky - kontaktní informace najdete na myspace.com/DIYflek. Příjemné s užitečným pak můžete spojit návštěvou některé z benefičních akcí

Redakce: [email protected] Všechna předchozí čísla ke stažení na stránkách https://squat.net/praha Copyleft! Kopírování a šíření celé IU nebo jednotlivých textů podporujeme! Reporty a články, překlady, obrázky nebo komixy vítány.