ZPRAVODAJ
OBCE
Starostka obce informovala přítomné zastupitele také o těchto dalších skutečnostech:
VELKÁ KRAŠ č.1
Dnes se Vám dostává do rukou první číslo „ ZPRAVODAJE OBCE VELKÁ KRAŠ“. Od 11.10.2011 je tento náš občasník zaregistrován Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 20424.
Slovo starostky Události posledních několika týdnů v naší obci ve mně vyvolávají smutek. Řeči o zaručeném souhlasu starostky , aby vzniklo další romské geto v obci. Rozdupané dýně, které jsme pracně pěstovali, abychom uspořádali „Dýňovou slavnost“. Soustavné vyvážení odpadů do míst, kde určitě nepatří a články v regionálním tisku mi berou „vítr z plachet“. Někdy mám i pocit, že čtenář si musí myslet, zda to je myšleno vskutku vážně. Věty, které jsem nikdy nevyřkla, výroky zastupitelstva, které jsou prezentovány naruby… to na mě jukne téměř každé úterý z JT. V souvislosti s těmito událostmi jsem si vzpomněla na jednu povídku, která mi kdysi přišla e-mailovou poštou a kterou jsem si uložila a náramně mi dnes přišla vhod:
Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost. Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“ Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „ A který vlk vyhraje?“ Starý indián odpověděl: „Ten kterého krmíš!“
A jak to vidím já? Já určitě budu krmit jen toho dobrého vlka. Vlasta Kočí,starostka
Ze zastupitelstva 10. zasedání zastupitelstva obce se konalo 27.09.2011 v Obecní knihovně. Zastupitelstvo mimo jiné schválilo rozpočtové změny č.6 v celkové výši 1 063 400,- Kč . Dále zastupitelstvo projednalo a schválilo přijetí sponzorských darů ve výši 2500,- Kč na vybudování dopravního hřiště na zahradě MŠ od pana Jaroslava Kovaříka zástupce motoklubu CRAZY-HORSES a dar ve výši 11 966,-Kč na vybudování dopravního hřiště na zahradě MŠ od paní Zdeňky Rybové, bytem Velká Kraš 205.
informace od náměstka hejtmana Olomouckého kraje, že vedení Olomouckého kraje dělá maximum, aby rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 byl dostatečně naplněn, informace o kanalizaci obec Velká Kraš – město Vidnava, informace o inventurách na rok 2011, informaci o vytipovaných lokalitách Brownfields v obci , sdělení od Telefónica Czech Republic, a.s., že v průběhu měsíce září 2011 plánují zrušení nevyužívaného veřejného telefonního automatu v lokalitě Velká Kraš, Hukovice 189, informaci o hospodaření Technických služeb Jeseník, životnosti skládky v Supíkovicích, nutnosti separace odpadů a v neposlední řadě upozornění na zimní provoz svozu komunálního odpadu (popelnic), informace o dostavbě vodovodu-Velká Kraš, k.ú. Hukovice ve spolupráci s obcí Kobylá nad Vidnavkou (za železničním přejezdem). Jedná se především o domy čp.165, čp.198, čp.197, čp.193, čp.192, čp.194, čp.163, celkem 7 rodinných domů, usnesení od Drážního úřadu, Wilsonova 300/8, Praha 2, že Drážní úřad prohlašuje zastavení drážní dopravy na železničních zastávkách Velká Kraš - zastávka a Vidnava a zrušení vlakové zastávky Velká Kraš – zastávka,
11. zasedání zastupitelstva obce se konalo 31.10.2011 v 17:00 hodin v Obecní knihovně. Zastupitelstvo obce tentokrát schválilo rozpočtové změny č. 7 v celkové výši 374 909,63 Kč, schválilo také „Příkaz starosty číslo 1/2011“ k provedení řádné inventarizace majetku a závazků ke dni 31.12.2011 dále byla schválena „Smlouva o bezúplatném převodu majetku“ Radiostanice Select 5 v hodnotě 59 816,90 Kč od Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje pro jednotku SDH ve Velké Kraši. Zastupitelstvo obce mimo jiné schválilo podání žádosti do Programu podpory kultury a památkové péče v Olomouckém kraji v roce 2012 na II. etapu oprav kaple sv.P.Marie v k.ú.Hukovice u Velké Kraše na st.p.č.16, podání žádosti do programu Lesnická technika na pořízení mulčovače a křovinořezu také bylo schváleno podání žádosti do Programu rozvoje venkova na pořízení nového vybavení Dětské hřiště ve 2 lokalitách.
Starostka obce informovala přítomné zastupitele také o těchto dalších skutečnostech: Oznámení Občanského sdružení Ester o ukončení spolupráce v oblasti Veřejné služby k 31.12.2011. Informaci od Ministerstva práce a sociálních věcí o veřejné službě od 1.1.2012. Prohlášení Jesenické nemocnice, že nechystá uzavřít porodnici. Nabídka firmy NAVOS a.s., Čelakovského 1858/27, 767 16 Kroměříž na zajištění výpomoci při kalamitních stavech v zimním období.
Žádost pana M. Juhanyaka na pronájem nebytových prostor v kulturním domě Velká Kraš. Pronájem kulturního domu není v současné době v zájmu obce, protože byla podána žádost o dotaci na rekonstrukci objektu. Informace o šířící se „poplašné zprávě“ ve věci vybudování dvou romských get na území obce. (více na www.velkakras.cz nebo přímo v kanceláři starostky) 12. zasedání zastupitelstva obce se uskuteční 30. listopadu v 16:00 hodin v Obecní knihovně.
Výzva pro řidiče Řidiči, neparkujte prosím svá auta na zelených plochách veřejné zeleně obce. Maříte tak práci na zvelebování i Vaší obce. Dalším nešvarem se stává odstavování nákladních aut a přívěsů přímo na místních komunikacích a to především v katastru Hukovic. Místní komunikace opravdu nemá sloužit jako odstavné parkoviště některým „podnikatelům“. Vaše auto brání úklidu a v zimním období ztěžuje i odhrnování sněhu.
Dětská lékařka ve Vidnavě Poděkování občanům naší obce za třídění odpadů Členové zastupitelstva obce Velká Kraš děkují všem spoluobčanům za třídění odpadů. Za běžný komunální odpad musí být z obecního rozpočtu vypláceny nemalé prostředky. Naproti tomu vytříděné sklo, plasty a papír jsou považovány za druhotné suroviny, za které pomocí i vaší píle se nějaké finance do obecní kasy zase vrátí. Dalším významným počinem je ta skutečnost, že díky třídění odpadů zatím nemusíme zvedat poplatky za odvoz jedné popelnice. Ještě jednou všem děkujeme, že neházíte peníze do popelnice.
Technické služby Jeseník a.s. – odpadové hospodářství
Dětská lékařka ve Vidnavě MUDr. Z. Smrčková oznamuje, že dne 18.11.2011 nebude ordinovat.
Upozornění Od 1. listopadu 2011 došlo k přesunu obvodního oddělení policie z Javorníku do Žulové. Ve stávající budově v Javorníku bude zřízena služebna, která bude přístupna pro veřejnost : Pondělí
Středa
od 8:00 hod. od 15:00 hod. od od
do 10:00 hod. do 17:00 hod.
8:00 hod. do 10:00 hod. 15:00 hod. do 17:00 hod.
Zůstala vaše odpadová nádoba nevyvezena? Trápí Vás nějaký problém v souvislosti s likvidací komunálního odpadu? Tak na tyto otázky hledejte odpověď ve stručném průvodci svozu komunálního odpadu, který je volnou přílohou dnešního zpravodaje
Mimo stanovené úřední hodiny si lze také domluvit individuální dobu, kdy budou policisté na služebně k zastižení. Se svým požadavkem se můžete obrátit na tel. linku 974 773 721.
Upozornění
Policie nevylučuje, že může dojít ke změně stanovených úředních hodin s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci v obci a požadavků občanů.
Řidičské průkazy vydané od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2002 jsou jejich držitelé povinni vyměnit nejpozději do 31. prosince 2012. Majitelé řidičských průkazů vydaných od 1. ledna 2003 do 30. dubna 2004 pak mají tuto povinnost do 31. prosince 2013. Uplynutím stanovené doby pro jejich výměnu, řidičské průkazy pozbývají platnosti. Kde si mohu vyměnit ŘP? Na určeném pracovišti obecního úřadu obce s rozšířenou působností (Městský úřad, Magistrát města), příslušného podle místa trvalého pobytu na území České republiky . Co musím mít s sebou? - „Žádost o vydání ŘP“ – obdržíte na pracovišti obecního úřadu obce s rozšířenou působností - platný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas) - průkazovou fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm - ŘP, který podléhá povinné výměně Kdy mně bude vydán nový ŘP? Vydat ŘP je možné do 20 dnů od podání žádosti, příp. do 5 pracovních dnů od podání žádosti po úhradě správního poplatku 500 Kč. Kolik mě to bude stát? Povinná výměna ŘP je osvobozena od správního poplatku, vyjma vydání ŘP ve lhůtě kratší, tj. do 5 pracovních dnů
Žádost o kácení dřevin Protože opět nastala doba vegetačního klidu a tím i možnost kácení dřevin, připomínáme občanům tato pravidla: Dřeviny je možno kácet v době od 1. října do 31. března. V případě, že obvod stromu ve výšce 1,30 m je větší než 80 cm, je třeba mít ke kácení povolení obce. Postup podání žádosti: Žadatel vyplní formulář Žádost o kácení dřevin, který lze vyzvednout přímo na OÚ, případně je k dispozici na webových stránkách obce v části Obecní úřad – Formuláře ke stažení. K vyplněné žádosti je nutné přiložit plánek se zákresem místa, kde se předmětná dřevina nachází. Žádost podává a podepisuje majitel nemovitosti, v případě více spoluvlastníků je třeba, aby žádost podepsal každý z nich. Takto vyplněnou žádost předává žadatel na OÚ a ten na základě posouzení vydá rozhodnutí o povolení kácení. Upozorňujeme občany, aby žádosti podávali na OÚ včas a nenechávali termín jejich odevzdání na poslední chvíli tak, aby jejich posouzení a zpracování proběhlo ke spokojenosti obou stran.
Dýňová párty 4.11.2011 v 17:00 hodin vyšel průvod strašidýlek od MŠ směrem ke kulturnímu domu. Tanec se strašidly, ochutnávka pokrmů z dýní , soutěže pro děti to vše se uskutečnilo za hojné účasti Vás všech
Recept na zeleninovou směs a‘ la Uncle Ben’s (od Z. Ovesné) 1 kg cibule, 2-3 feferonky, 1 kg dýně , 1 kg paprik, 2,5 dl oleje, 2 lžíce cukru, 1 lžíce soli, 6 lžic sójové omáčky, 2 lžíce worcestrové omáčky, 1 kečup sladký (asi 500 g), 1 kečup ostrý (asi 500 g). Zeleninu nakrájíme na kostičky, přidáme přísady a dusíme 20 minut. Těsně před dokončením můžeme přidat vařené sojové boby nebo fazole. Horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a sterilizujeme 15 minut.
Čalamáda z dýně ( od Z. Ovesné)
No a pokud vám připravené pokrmy chutnaly, tak zde je pár receptů:
Recept na dýňovou polévku ( od starostky) 2 polévkové lžíce oleje, 4-6 čajových lžiček kari, 1 velký stroužek česneku nakrájený nadrobno, 3 malé cibule nasekané nadrobno, 1 středně velká dýně hokaido nakrájená na kousky, 1 ¼ litru vody, 10 nasekaných lístků čerstvé bazalky, sůl a pepř podle chuti. 1. Ve větším hrnci rozehřejeme olej 2. Přidáme kari a česnek. Necháme asi jednu minutu osmahnout, tak aby kari začalo vonět a česnek lehce hnědnout. Přidáme cibuli a dýni a dalších 5 minut opékáme. 3. Přilijeme horkou vodu a přikryjeme pokličkou. Přikryté vaříme asi 30 minut – dokud dýně nezměkne. 4. Jakmile je polévka hotová, necháme ji vychladnout a ručním mixérem rozšleháme do požadované konzistence. Pokud bude polévka hodně hustá, přilijeme další vodu. 5. Znovu zahřejeme a ochutíme solí a pepřem (můžeme si pomoci i kostkou bujónu) 6. Před podáváním můžeme ozdobit jednotlivé porce polévky lžící nasekané bazalky.
Recept na dýňový džem (od starostky – podle I. Mraznicové a M. Pískové) 1 kg dýně – pomeleme, nebo rozmixujeme a nebo rozkrájíme na malé kousky. Přidáme 0,5 kg Extra želírovacího cukru a dobře promícháme – přidáme j kávovou lžičku meruňkové potravinářské příchutě. Vše za stálého míchání přivedeme k varu a důkladně provaříme minimálně 5 minut. Odebereme případnou pěnu a ihned plníme do připravených sklenic. Sklenice uzavřeme pečlivě víčkem a otočíme dnem vzhůru asi na 5 minut.
3 kg dýně, 1 kg papriky, 0,5 kg cibule, 80 dkg cukru, 0,5 litru octa a 1 deko Dýni nastrouháme na středním struhadle na nudličky. Papriku nakrájíme také na nudličky a cibuli nakrájíme na kostičky. Přidáme cukr, ocet, deko a promícháme. Necháme 2 hodiny odstát. Plníme do sklenic a krátce sterilizujeme.
Na co se můžeme těšit Svatomartinské posezení
11.11.2011 od 20:00 hodin Vás zveme do kulturního domu „Na Zastávce“ na „Svatomartinské posezení“ k tanci a poslechu bude hrát kapela KAPKA (Kapesní kapela – Homolská heligonka) - Svatomartinské víno - Svatomartinské rohlíčky - Svatomartinská husa Vstupné: z d a r m a Světla venku ubývá. Vnější nepřízeň počasí nás zahání do tepla domovů. Pobyt uvnitř nám umožňuje hledat cestu k druhým lidem i k sobě samým. Svátek sv. Martina je spojen s významným lidským gestem – soucitem, laskavostí a schopností se dělit. Svátek byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvíceneckou martinskou husu a martinské rohlíčky nebo podkovy zvané martiny, roháče, záhyby – prostě posvícení jak se patří.
Mikuláš
9.12.2011 v 15:15 hodin začneme vypouštěním balónků s přáním Ježíškovi. Mikuláš se svým doprovodem bude mít připraveny dárečky určitě pro všechny děti. Také tentokrát budeme vařit punč pro zahřátí. 9.12.2011
od 20:00 hodin se uskuteční taneční zábava pro velké čerty, anděly ale i Mikuláše. K tanci a poslechu bude hrát DUO PARÁDA Vstupné: z d a r m a
Předvánoční koncert
17.12.2011 Od 14:30 hodin v Kapli P. Marie v Hukovicích. Koledy zazpívají děti z MŠ a na píšťalky zahrají Písklata ze Žulové. Také letos bude pro každého připraven malý dárek a „Zpěvníček“. Abychom mohli obdarovat úplně každého návštěvníka našeho koncertu, tak bychom chtěli poprosit o pomoc při výrobě dárečků všechny šikovné lidičky. Výtvarnou dílnu uskutečníme v pondělí 12.12.2011 v Obecní knihovně od 15:30 hodin. Děkujeme .
31.12.2011
SILVESTR
od 20:00 hodin v kulturním domě „Na Zastávce“ společné setkání všech, kteří nechtějí rok 2012 očekávat sami při televizní obrazovce. Po půlnoci odpálení ohňostroje. No a jelikož si každý přinese tu svou dobrotu a budeme si promítat co se nám za ten rok událo, tak by se to čekání mohlo stát docela příjemným. Vstupné : z d a r m a Zájemci nechť se hlásí na OÚ u paní Lady Kuběnové.
ROK 2012 11.02.2012
MAŠKARNÍ BÁL - tentokrát se uskuteční malinko dříve než jsme zvyklí a tak na něj upozorňujeme už v tomto Zpravodaji, aby jste se všichni náležitě připravili. K tanci a poslechu nám tentokrát bude hrát ŘEBŘIŇÁK z Vrbna pod Pradědem Vstupné: 50,-
Jubilanti V měsíci říjnu slavili své jubileum tito občané: A. Kotoučová (80) L. Daňková (60) B. Kopecký (65)
V měsíci listopadu oslaví své jubileum tito občané: L. Paciorek (60) S. Doruška (91) P. Hajná (60) Z. Hanáčková (60) D. Škodíková (50) J. Archondidisová (55)
Vám všem, vážení spoluobčané, kteří v tomto období oslavíte nebo jste již oslavili své narozeniny a významná životní jubilea, přejeme při dobrém zdraví ještě mnoho spokojených let v životě.
Knihovna
Ani letos tomu nebude jinak v Obecní knihovně se uskuteční VÁNOČNÍ – PRODEJNÍ VÝSTAVA KNIH. Prohlédnout a poté možná i zakoupit knihy si můžete v těchto dnech: 15.11.2011 17.11.2011 21.11.2011 22.11.2011 24.11.2011
Úterý Čtvrtek Pondělí Úterý Čtvrtek
08:30 08:30 08:30 08:30 08:30
– – – – –
10:00 10:00 10:00 10:00 10:30
hod. hod. hod. hod. hod
14:00 14:00 14:00 14:00 14:00
– – – – –
16:00 16:00 16:00 16:00 16:00
hod. hod. hod. hod. hod.
Vtip : Stojí dědeček před Úřadem vlády ČR a v ruce drží transparent na kterém je napsáno: Děkuji Václavu Klausovi, Miroslavu Kalouskovi, Petru Nečasovi, Radku Johnovi, Alexandru Vondrovi a jim podobným lidem za krásné dětství. Vyleze ven mluvčí vlády a říká: Dědečku, to se pletete, když vy jste byl dítě, tak oni ještě nebyli na světě." No, právě proto jsem měl tak krásné dětství, a za to jim děkuji" Manžel dostal k narozeninám vyhlídkový let dvousedadlovým akrobatickým letadlem z Medláneckého letiště. Pilot se chtěl pořádně předvést a tak pro začátek provedl těsný průlet kolem továrního komína Zetoru. Manžel na to jen podotkl: "To jsem čekal". Pilot lehce znervózněl a proletěl Husovickým tunelem. Manžel zase:"To jsem čekal". To už si pilot řekl, že to pěkně rozpálí a začal s akrobacií. Když chvilku letěli na zádech, tak najednou manžel prohodil: "Tak to jsem nečekal!" Pilota to konečně uklidnilo a když přistáli, tak se ptal: "Prosím Vás, vy už jste někdy lítal, že jste pořád říkal, že jste to čekal?" "To ne, ale jak jste letěl kolem toho Zetoru, tak to jsem čekal, že se pomočím strachy. Že se poseru, až poletíme tunelem, to jsem taky čekal. Ale že mi to potom všechno nateče do helmy, tak to jsem opravdu nečekal!"
Ve Velké Kraši 8.11.2011
Vlasta Kočí,starostka
Vzpomínková akce na tragické události, které se staly na území dnešního okresu Jeseník ve dnech 21. a 22. září 1938. 22.09.2011 ve Velké Kraši
Dovolujeme si čtenářům předat několik vzpomínek pana Viktora Dadáka, které se vztahují k atmosféře válečné celní správy vč. Finanční stráže a stráže S.O.S. Jedná se o výtah – přepis z jeho osobních vzpomínek. K vyprávění těchto vzpomínek ho inspiroval kdysi článek v časopise AHOJ vztahující se k odsunu „sudetských Němců“. „Jsem ročník 1909. Vystudoval jsem reálné gymnázium s maturitou, dále pak jednoroční obchodní abiturientský kurs, 8 měsíců vojenskou dělostřeleckou školu pro důstojníky v záloze a následně pak cyklus celních odborných kurzů v Bautzenu a v Drážďanech i jinde. Vojenskou službu jsem vykonal v Prešově a v Jelšavě. Od r. 1933 do r. 1974 jsem byl trvale zaměstnán jako celní úředník a to střídavě v Českém Těšíně, Vidnavě ve Slezsku a v Prostějově. Během mé celnické „kariéry“ jsem krátkodobě pracoval také na celních úřadech v Bohumíně, Šumperku i jinde. V době, kdy jsem sloužil v Českém Těšíně, kde jsem pracoval 4,5 roku jsem se oženil a získal i pěkný byt. Měl jsem velice zajímavé zaměstnání, dobré finanční podmínky a mohl jsem i sporadicky vypomáhat rodičům. Vykonal jsem příslušné odborné zkoušky, cvičil jsem v Sokole, byl jsem činný ve Spolku československých celních úředníků, zajímal jsem se o českou kopanou na Těšínsku a tak jsem se snažil i kulturně a sportovně vyžít. Pro dovršení radosti se nám narodila dcerka a tak jsme užívali plnými doušky krásy života. Tři měsíce po narození dcery jsem ale dostal dekret na přeložení do Vidnavy ve Slezsku, na místo vedoucího celnice. Ač jsem byl teprve novopečený celní adjunkt a místo bylo pro celního tajemníka s minimálně 10letou praxí, byl jsem nucen příkaz respektovat. Byl to pro mne tzv. „danajský dar“, i když se zase nedalo říct, že by těšínsko bylo klidné a bekovské, přece jsem zde něco prožil a užil. Polsko po nás nepožadovalo Olszu, ale říkali „Ostravica granica“, ale přesto byla pro mne Vidnava daleko problémovější a rovněž mne přeložení postihlo i finančně. Ve Vidnavě jsem tedy převzal železniční i silniční celní úřad a mým zástupcem byl vrchní respicient finanční stráže. Vidnava měla tehdy asi 4.000 obyvatel a z toho jen asi 65 obyvatel bylo české národnosti. Kraj byl převážně zemědělský a dobře prosperující vč. známého a prosperujícího šamotového závodu a v pracovním obvodu jsme měli i hukovický lihovar a na náměstí asi čtyři hospody, kam ze sousedního Německa zajížděli často hosté i na kolech, zejména v neděli, kde měli možnost v některých obchodech nakupovat. Do „Anschlussu“ bylo všechno celkem na úrovni, ale po obsazení Rakouska byla do rána polepena všechna okna plakáty NSDAP, neboť Henlein přešel rázně do útoku. Věděli jsme, že již delší dobu řady mladých mužů odjíždí do Německa na týden i dva a podrobují se zde vojenskému výcviku a domů se vrací značně unaveni. Cítili jsme nebezpečí a tak jsme i v noci zajišťovali dobrovolné pozorování. Najednou však přišel
příkaz pro členy SOS (stráže obrany státu), aby zaujali předem určená palebná postavení. V tu dobu se také zadařilo jednomu mladému dozorci finanční stráže, když konal službu u závory hraničního přechodu a prováděl důkladnou kontrolu pytlů s obilím vezeným do mlýna k semletí. V některých pytlích byly ukryty zbraně se střelivem, které byly určené pro frývaldovsko. Došlo k zatýkání a převozu k výslechu tuším až do Ostravy. Události běžely rychle dál a celý případ nemohl být rádně se všemi důsledky ukončen. Dostal jsem se tak do nepříjemné situace, neboť jsem byl mladý a zde jediný celník. Dále zde byli pouze příslušníci finanční stráže, kteří podléhali vlastnímu inspektorátu a s celním úřadem spolupracovali pouze v určitém směru. Zodpovědnost ležela tedy zcela na mých bedrech a nebylo absolutně s kým se poradit. Mimořádné povolání na vojenské cvičení do Jelšavy bylo v ten moment určitým vysvobozením z problému. Vzal jsem tedy manželku a dcerku a odvezl je na prostějovsko k manželčiným rodičům a odjel do slovenské Jelšavy. Co se dělo ve Vidnavě jsem několik týdnů nevěděl. Asi 22. září 1938 byl v 11 hodin vyhlášen poplach a pravděpodobně i všeobecná mobilizace a tak jsem hned ve 14 hodin odjížděl s četou do předem stanoveného palebného postavení asi 5 km od maďarských hranic. Velitelem byl mladý aktivní poručík a já jsem byl prvním důstojníkem. Během pobytu v palebném postavení jsem dostal jakési neblahé zvláštní tušení a nevěděl jsem co se děje. Požádal jsem tedy velitele, aby poslal jezdce do Rimavské Seče pro poštu. Vojín dovezl poštu, kde jsem měl dopis od moji sestry se smutnou zprávou, že 22. září 1938 byl při evakuaci mého bytového zařízení zastřelen ve vlaku můj otec a moje manželka, kteří právě přijeli do Vidnavy naložit nábytek do přistaveného vagónu. Zprávou jsem byl pochopitelně šokován a velitel prohlásil, že mne ihned navrhne uvolnění ze služby, abych mohl pátrat po rodině. Mezitím jsem potkal jednoho záložního poručíka od zákopníků a ptal se, co je tam „nahoře“ nového. Říkal, že Němci se tam bouří a ve Vidnavě oběsili přednostu celnice nějakého Viktora Dadáka. Tak se ta zpráva potvrdila, neboť otec se jmenoval rovněž Viktor Dadák. Musel jsem se tedy ze Slovenska nějak dostat domů na Moravu. Sestra mi pak vyprávěla, co se dověděla od lidí jak k této tragedii došlo, což jsem se pak jaksi přesněji dověděl od finančníků, kteří leželi v té době už ve vojenské nemocnici na Hradisku v Olomouci a z jejich zpráv jsem si skládal mozaiku co se ve Vidnavě vlastně stalo. Dne 22.9. 1938 se kolem 12. hodiny u hraničních závor soustředilo mnoho ozbrojených ordnerů kteří se dostali do sporu se dvěma vykonávajícími příslušníky Finanční stráže. Finančníkům se podařilo utéci, ale ač bylo po nich stříleno, doběhli na svá stanoviště a hlásili to svému veliteli. Velitel družstva inspektor finanční stráže Josef Novák a dozorce František Pospíšil chtěli s Němci vyjednávat, ale byli zákeřně zavražděni ve dveřích poštovního úřadu. V tu dobu bylo také zjištěno, že úseky kterými se mělo v případě nouze postupovat byly obsazeny ordnery se čtyřmi strojními puškami. Proto se vedení SOS rozhodlo použít vlaku, který stál ve stanici připraven k jízdě do Hukovic. Když vlak vyjel z nádraží, bylo na něj stříleno, ale asi po dvou km jízdy byla trať zahrazena kameny a ze zahrad – záloh krytými zděnými ploty byla na vagóny zahájena palba. Kdo nebyl zraněn, vyskočil z vlaku na druhou stranu a utíkal polem směrem do Hukovic. Ve vagóně, kde byl můj otec, manželka, výpravčí Boháč, železničář Sýkora, dozorci finanční stráže Martínek a Schiller to bylo nejhorší. Oba finančníci silně krváceli. Moje manželka nehleděla na střelbu a snažila se jim zastavit krvácení pomocí různého oblečení. Že dostala sama zásah naštěstí jen do klobouku, zjistila až později. Zatím můj otec ležel s p. Sýkorou pod oknem, kde se kryli. Když palba na chvíli ustala, otec vstal aby se podíval, zda se naši probili. V tom však padla rána, kterou otec dostal přímo nad týl do hlavy. Asi po 20 letech mi pan Sýkora vyprávěl, že si přesně pamatuje na ten okamžik a že zahlédl kulovnici s dálkovým zaměřovačem. Otec byl pochován na zdejším hřbitově ve společném hrobě a teprve po válce bylo jeho tělo exhumováno a převezeno do Čelčic na Prostějovsku. Manželka nakonec i přes četná ranění tuto událost přežila a vrátila se k dcerce a k mamince. Po těchto smutných vzpomínkách které se mi stále vybavují jako film bych jich část přeskočil až na konec války.
Osmého května 1945 asi po 22. hodině nám Rumuni oznámili, že je konec války a tak jsme se za velkého jásotu domnívali, že jsme svědky poslední války na světě. Byl to ale zatracený omyl. Začali se vracet vězňové z koncentračních táborů, z pracovního nasazení, ale také se začali najednou objevovat různí „jakohrdinové“, kteří honili fašisty, kolaboranty a také Němce. Teprve po vydání dekretů se poměry začaly stabilizovat a vláda pověřila celní úřady řízením při „odsunech“ Němců, stanovila postup podle kterého se odsuny budou provádět, co je povoleno vyvézt a v jakém množství. Já už jsem se díky radě kolegy Karla Vlka z Ostravy dostal klikatou cestou na celnici do Prostějova. První odsun Němců jsme dělali spolu s olomouckými kolegy ve Štěpánově u Olomouce, potom následovaly Dvorce a okolí Rýmařova. Bylo pochopitelné, že někteří Němci měli daleko větší množství zboží než ti, kteří přišli právě z lágru a tak byli obojí spravedlivě poděleni, aby při dojezdu do Německa nevznikaly nějaké dohady a okrádání. Později pracovali prostějovští celníci na odsunech samostatně, posíleni jen bývalými členy finanční stráže, kteří byli v tu dobu zaměstnáni u berních úřadů. Pro odsuny Němců z Prostějovska a částečně z Kroměřížska byla vyčleněna tovární hala fy. Sigmund v Lutíně. Byl to velice vhodný a dobře vedený objekt, za který po zdravotní stránce odpovídali dva lékaři z Olomouce – německé národnosti. Po vstupu do tohoto areálu dostal každý Němec doklad a s ním pak přicházel od jedné kontroly k druhé a každý zásah jako odebrání čsl. peněz, vkladní knížky, cenné předměty, starožitnosti apod. byl řádně poznamenán. V hale byla velká místnost a těm co měli málo a nebo některé z důležitých potřeb jim chyběly, byli dodatečně vybaveni. Snad jsme je i trochu litovali, neboť jsme poznali, že to nejsou ti praví viníci. Ti buď padli, nebo již dávno od nás utekli. Většina tehdejších celníků a finančníků měla ten názor, aby tito Němci kteří od nás odcházejí z donucení, měli aspoň trochu dobré mínění a aby později v nové vlasti na svůj život v ČSR v dobrém vzpomínali. Současně aby i přiznali, že také nám bylo z jejich strany velice ublíženo. Vždyť u nás měli větší možnosti než Němci v Říši za Hitlera. U nás měli od nepaměti školy obecné, střední, vysoké, měli také svoje divadla, profesory, lékaře, turnery a sportovce všeho druhu. Přijměte tyto snad někdy časově neurovnané řádky jako vzpomínky pamětníka a věřím, že aspoň trochu přispějí k osvětlení neblahé válečné historie, která se v mnoha směrech dotkla i celníků, finančníků a členů stráže obrany státu zvané SOS.“ Jen pro upřesnění dodávám, že tyto vzpomínky pochází z pera p. Dadáka v době kolem r. 1998, tedy v takřka jeho 90letech. Zemřel 3. července 2003.
Pan Viktor Dadák při podpisu dokumentu „Etický kodex celníka“ Vzpomínky zachytil „emeritní“ ředitel Celního úřadu v Prostějově Václav Adam, který nám dal svolení k jejich publikování v našem „Zpravodaji“. Děkujeme.
ROZVOJ ZÁCHRANNÝCH SYSTÉMŮ Pořízení dopravního automobilu IVECO pro Sdružení dobrovolných hasičů Velká Kraš v roce 2011 bylo spolufinancováno Evropským fondem pro regionální rozvoj a obcí Velká Kraš v rámci Operačního programu příhraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013 Projekt CZ.3.22/1.3.00/09.01561
FOTOGALERIE… _____________________________________________________
Pečení koláčků na oslavy 755 let obce
Vystoupení dětí z MŠ pro seniory
Výrobky dětí z MŠ – Dýňová párty
Oslavy 755 let obce – 1. obecní kroj
Vystoupení taneční školy z Jeseníku pro seniory
Velké námětové cvičení SDH ve Velké Kraši
Vydává: Obec Velká Kraš, IČO: 00635855.www.velkakras.cz,Telefon: 584 436 141 Adresa: 790 58 Velká Kraš čp. 132. E-mail:
[email protected] Vychází: občasník v nákladu 280 ks. Povoleno: MK ČR E 20424
