zpravodaj občanské sdružení rozum a cit

občanské sdružení rozum a cit

zpravodaj ZIMA 2014

www.rozumacit.cz

V současné době nabízíme naše služby v těchto projektech: Poradenské centrum

Poskytujeme: • informace o náhradní rodinné péči • sociálně-právní poradenství • psychologické poradenství a psychoterapii pro děti a náhradní rodiče • pomoc při řešení obtížných rodinných situací • mediaci při řešení konfliktů v rodinných vztazích • podporu pro pěstouny-prarodiče, tety, strýce v rámci svépomocné skupiny pro příbuzenskou pěstounskou péči tel.: 323 605 782, 733 102 901; e-mail: [email protected]

Doprovázení náhradních rodin

Nabízíme: • dlouhodobou a intenzivní podporu náhradních rodin na základě dohody o výkonu PP • individuální práci s rodinou v domácím prostředí • péči doprovázejícího pracovníka – „průvodce“ • řadu návazných služeb na základě individuálních potřeb rodin tel.: 730 157 041; e-mail: [email protected] tel.: 730 157 039; e-mail: [email protected]

Vzdělávací služby

Pořádáme: • případové konference • dvoudenní semináře „Jak zorganizovat případovou konferenci“ • pětidenní výcviky facilitačních dovedností „Jak facilitovat případovou konferenci“ • supervize pracovníků případových konferencí • dvoudenní zážitkové výcviky v oblasti NRP • vzdělávací semináře tel.: 774 416 879; e-mail: [email protected] nebo [email protected]

2

Osvěta a propagace náhradní rodinné péče • odborné publikace v oblasti náhradní rodinné péče • konference, diskuze, mediální výstupy

Pro koho jsou naše služby určeny: • děti v náhradních rodinách • mladistvé v náhradních rodinách • náhradní rodiče • biologické rodiče dětí svěřených do NRP • odbornou i laickou veřejnost Rozum a Cit má ve svých řadách tyto odborníky: • psychologa • sociálního pracovníka • speciálního pedagoga • psychoterapeuta • arteterapeuta • supervizora • mediátora

3

Financování služeb pro pěstouny V rámci změn souvisejících s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dítěte, a tedy i s pěstounskou péčí a jejím financováním ze strany státu, jsme se na začátku roku 2013 museli rozhodnout, zda budeme své služby pěstounským rodinám nabízet jako pověřené osoby. Tuto výzvu jsme přijali, a proto jsme museli celkově reorganizovat svou vnitřní strukturu, navýšit počet zaměstnanců a rozšířit své aktivity do dalších regionů, vymyslet a ověřit v praxi způsob, jak financovat všechny služby. Vzhledem k tomu, že stále zachováváme především individuální přístup ke každé pěstounské rodině a snažíme se ji podpořit jako celek, je nutné nejen dobře využít státní příspěvek 48 000 Kč na každou rodinu, ale také opatřit další finanční prostředky, díky nimž se můžeme věnovat i dětem z pěstounských rodin, které jsou v adopční péči, biologickým dětem pěstounů či partnerům, nemajícím statut pěstouna. Z celkové částky 48 000 Kč financujeme 37,5 % práci našich 14 průvodců pěstounských rodin, 16,7 % práci dalších interních odborníků, kteří s rodinami pracují (např. terapeutů), 7,3 % práci koordinátorů odborných programů (např. programu vzdělávacích či odlehčovacích služeb), 6,2 % přímou režii (nájmy, telefony atd.), 22,3 % přispíváme rodinám na odlehčovací, vzdělávací služby či jiné externí odborné služby, 10 % financujeme nepřímé režie. Pěstounům stále zůstává možnost volit mezi několika subjekty, se kterými mohou uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Může to být orgán sociálně-právní ochrany dítěte, nebo pověřená organizace; orgán sociálně-právní ochrany dítěte však nikdy „nevypadává ze hry“, pověřená organizace a OSPOD vždy spolupracují. Pevně věříme, že pěstouni si svoji možnost volby uvědomují a vybírají dle kvality a komplexnosti služeb. Vážíme si toho, že s námi v současné době spolupracuje 164 pěstounských rodin. Právě spolupráce je základní společnou hodnotou, díky níž můžeme poskytovat služby a zlepšovat život dětem, které měly těžší svůj start do života. Mgr. Lucie Salačová

4

DOPROVÁZENÍ Služba Doprovázení náhradních rodin se v letošním roce díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí proměnila. Jsme pověřenou osobou a sepisujeme dohody o výkonu pěstounské péče. Máme 164 klientských rodin. Počet klientských rodin v projektu se tedy zdesetinásobil. Jsou služby, které nelze financovat ze státních prostředků, a proto potřebujeme spolufinancování tohoto projektu i nadále. Služba reaguje na konkrétní potřeby náhradních rodičů: dlouhodobě a intenzivně pracovat s problémy, které se při výchově přijatých dětí objevují a které vyplývají z těžké minulosti, jež přijaté děti prožily. Doprovázení představuje intenzivní podporu náhradním rodinám za pomoci vyškolených terénních pracovníků (průvodců) a odborníků. Hlavním principem doprovázení je intenzivní kontakt s klientem a aktivní účast průvodců a dalších odborníků na řešení problémů v rodině. V případě nutnosti průvodce zprostředkuje kontakt na další služby.

Odlehčení

Tak jako v loňském roce organizujeme víkendy a výlety pro děti, proplácíme tábory a další pobytové aktivity dětí a poskytujeme terénní odlehčení.

Vzdělávací a terapeutické služby

Možnosti pro naplnění povinnosti klientů vzdělávat se v rozsahu 24 hodin za rok. Přehled naplánovaných aktivit TERMÍN REGION

DRUH AKCE LEKTOR/KA LEDEN

3. 1. Říčany

Sdílecí Klub Klára Dvořáková

15. 1. Nymburk

Sdílecí Klub Petra Boháčová

23. 1. Vlašim

Sdílecí Klub Lenka Hanousková

27. 1. Plzeň

Sdílecí klub Mgr. Lucie Salačová

27. 1. Kutná Hora 30. 1. Benešov

Klub na téma Ing. Jana Plachá „Novela a daně v NRP“ a Lenka Hanousková Sdílecí Klub Mgr. Petra Štětková

ÚNOR 7. 2. Říčany

Klub na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP“

5

8. 2. Vlašim

Jednodenní seminář na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP“

8. 2. Praha

Jednodenní seminář na téma Mgr. Terezie Pemova „Syndrom vyhoření“

8.-9. 2. Praha

10. 2. Praha 15. 2. Říčany 15.–16. 2 Plzeň

17. 2. Kutná Hora 19. 2. Nymburk 24. 2. Plzeň 27. 2. Benešov

Víkendová akce na téma Mgr. Jakub Kabíček „Práce s životním příběhem přijatého dítěte za pomoci arteterapeutických technik“ – akreditováno u MPSV Klub na téma Mgr. Radomír Juřička „Dospívající dítě“ Jednodenní seminář na téma „Kniha života“ Víkendová akce na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP a zdravověda“ Klub na téma „Šikana“ Bc. et Bc. Martin Galbavý Sdílecí klub Petra Boháčová Klub na téma Ludmila Hanušová „Identita u dětí v NRP“ Sdílecí klub Petra Boháčová

BŘEZEN 7. 3. Říčany 7.–9. 3.

15.–16. 3. Benešov

18. 3. Říčany 20. 3. Vlašim 26. 3. Praha 27. 3. Benešov 29.–30. 3 Plzeň

6

Klub na téma Mgr. Petra Štětková „Psychohygiena“ Víkendová akce Mgr. Jakub Kabíček pro mladé lidi v NRP (15–24 let) Víkendová akce na téma Mgr. Petra Štětková „Kniha života a psychohygiena“ Jednodenní seminář na téma Mgr. Veronika Zagatová „Dětská psychiatrie“ Sdílecí klub Lenka Hanousková Klub na téma „Finanční gramotnost“ Sdílecí klub Mgr. Michaela Malá Víkendová akce na téma Ludmila Hanušová „Identita u dětí v NRP a arteterapie“

31. 3. Praha 31. 3. Plzeň 31. 3. Kutná Hora

Klub na téma Mgr. Radomír Juřička „Výchovné problémy u dětí“ Klub na téma „Základy práce s počítačem“ Klub na téma Mgr. Petra Štětková „Syndrom vyhoření“

DUBEN 2. 4. Nymburk 4. 4. Říčany 5.-6. 4. Smečno 12.–13. 4. Plzeň

Sdílecí klub Petra Boháčová Klub na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý „Šikana“ Víkendová akce na téma Mgr. Jakub Kabíček „Jak relaxovat“ Víkendová akce na téma Martina Smutná „Kniha života a dotyková terapie“

16. 4. Praha

Klub na téma „Základy práce s počítačem“

23. 4. Praha


24. 4. Benešov

26.–27. 4. Smečno

Klub na téma Mgr. Lucie Salačová „Attachment – citové přilnutí dítěte k matce a dalším blízkým osobám“ Víkendová akce na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý, „Attachment – citové přilnutí Mgr. Jakub Kabíček dítěte k matce a dalším blízkým osobám a relaxace“

28. 4. Plzeň

Klub na téma „Dluhová problematika“

28. 4. Kutná Hora

Klub na téma Petra Boháčová „Videotrénink interakcí“

KVĚTEN 2. 5. Říčany 10. 5. Vlašim

Klub na téma Mgr. Radomír Juřička „Škola a NRP“ Jednodenní seminář na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý „Attachment – citové přilnutí dítěte k matce a dalším blízkým osobám“

14. 5. Nymburk

Sdílecí klub Petra Boháčová

15. 5. Benešov

Sdílecí klub Mgr. Petra Štětková

7

17. 5. Praha

Jednodenní seminář na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP“

19. 5. Praha

Klub na téma Ludmila Hanušová „Komunikace s rodinou“

22. 5. Vlašim

Sdílecí klub Ludmila Hanušová

24.–25. 5. Benešov

26. 5. Plzeň 26. 5. Kutná Hora 31. 5. Kutná Hora

Víkendová akce na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý, „Separace a vývojové úkoly Martina Smutná rodiny a dotyková terapie“ Klub na téma „Drogy“ Klub na téma „Kniha života“ Jednodenní seminář na téma Mgr. Lucie Salačová „Attachment – citové přilnutí dítěte k matce a dalším blízkým osobám“

ČERVEN 3. 6. Říčany 5. 6. Benešov 6. 6. Říčany

14.–15. 6. Smečno 16. 6. Praha 18. 6. Nymburk 23. 6. Plzeň 23. 6. Kutná Hora

Jednodenní seminář na téma Mgr. Veronika Zagatová „Dětská psychiatrie“ Sdílecí klub Mgr. Michaela Malá Klub na téma Mgr. Lucie Salačová „Attachment – citové přilnutí dítěte k matce a dalším blízkým osobám“ Víkend pro rodiny Martina Smutná s handicapovanými dětmi Klub na téma „Drogy“ Sdílecí klub Petra Boháčová Klub na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý „Šikana“ Klub na téma Ludmila Hanušová „Identita u dětí v NRP“

ČERVENEC 6.–10. 7. Říčany

7.–11. 7. Český Šternberk 12.–15. 7. Český Šternberk

8

Aktivně do života – filmová NIDAR o. s. škola pro mladé lidi v NRP (15–24 let) Letní pobyt na téma „První pomoc“ Letní pobyt jen pro muže Bc. et Bc. Martin Galbavý

16.–19. 7. Český Šternberk 17.–20. 7. Smečno 20.–25. 7. Český Šternberk

Letní pobyt jen pro ženy Ludmila Hanušová Letní pobyt pro rodiny Martina Smutná s handicapovanými dětmi Tábor pro děti v NRP Lenka Hryzová (9–15 let)

24. 7. Vlašim

Sdílecí klub Lenka Hanousková

28. 7.–1. 8. Hanesův mlýn

Letní pobyt s arteterapií na Mgr. Jakub Kabíček téma „Jak nám spolu je“ – akreditovaný u MPSV

2.–6. 8. Hanesův mlýn

Letní pobyt na téma Mgr. Petra Štětková „Psychohygiena“

SRPEN

11.–15. 8. Plzeň

Letní pobyt s dramaterapií MgA. Václava Křesadlová

16.–20. 8. Plzeň

Letní pobyt s arteterapií na Mgr. Jakub Kabíček téma „Jak nám spolu je“ – akreditovaný u MPSV

25. 8. Plzeň

Sdílecí klub Alice Kunešová

ZÁŘÍ 5. 9. Říčany

Klub na téma „Širší rodina a NRP“

17. 9. Nymburk


18. 9. Benešov

Sdílecí klub Mgr. Petra Štětková

20. 9. Praha 25. 9. Vlašim 29. 9. Plzeň 29. 9. Praha 29. 9. Kutná Hora

Seminář na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP“ Sdílecí klub Lenka Hanousková Klub na téma Ludmila Hanušová „Identita u dětí v NRP“ Klub na téma Mgr. Petra Štětková „Psychohygiena“ Sdílecí klub Martina Smutná

ŘÍJEN 3. 10. Říčany 7. 10. Říčany

Klub na téma Mgr. Radomír Juřička „Psychohygiena“ Jednodenní seminář na téma Mgr. Veronika Zagatová „Dětská psychiatrie“

9

11.–12. 10. Benešov

11.–12. 10. Praha

15. 10. Nymburk 18. 10. Vlašim 18. 10. Kutná Hora 18.–19. 10. Plzeň

20. 10. Plzeň

Víkendová akce na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý, „Attachment – citové přilnutí Mgr. Radomír Juřička dítěte k matce a dalším blízkým osobám a komunikace v rodině“ Víkendová akce na téma Ludmila Hanušová, „Identita u dětí v NRP a Mgr. Jakub Kabíček relaxace“ Sdílecí klub Petra Boháčová Jednodenní seminář na téma „Kniha života“ Jednodenní seminář – téma bude upřesněno Víkendová akce na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý, „Attachment – citové přilnutí Mgr. Jolana Fořtová dítěte k matce a dalším blízkým osobám a relaxace“ Klub na téma „Drogy“

LISTOPAD 3. 11. Praha 7. 11. Říčany

Sdílecí klub

12. 11. Nymburk


13. 11. Benešov

Sdílecí klub Ludmila Hanušová

22.–23. 11. Plzeň

24. 11. Plzeň

Víkendová akce na téma Martina Smutná „Kniha života a dotyková terapie“ Klub na téma Mgr. Jaroslava Máliková „Identita u dětí v NRP“

24. 11. Kutná Hora

Sdílecí klub

27. 11. Vlašim

Sdílecí klub Lenka Hanousková

28.–30. 11.

29.–30. 11. Benešov

10

Klub na téma Mgr. Radomír Juřička „Výchovné problémy v NRP“

Víkendová akce Mgr. Jakub Kabíček pro mladé lidi v NRP (15–24 let) Víkendová akce na téma Ludmila Hanušová, „Identita u dětí v NRP a kniha Mgr. Petra Štětková života“

PROSINEC 1. 12. Praha

Klub na téma Bc. et Bc. Martin Galbavý „Šikana“

5. 12. Říčany

Sdílecí klub

10. 12. Nymburk


15. 12. Kutná Hora

Sdílecí klub

15. 12. Plzeň


Upoutávky k jednotlivým tématům: Identita u dětí v NRP Jakým tématům se budete na semináři věnovat?

Budeme hovořit o tom, proč je důležité zabývat se životní historií dítěte. Povíme si, proč je pro náhradní rodiče tak těžké zabývat se minulostí přijatého dítěte. Budeme se učit, jak s dětmi hovořit o těchto citlivých tématech.

Na jaké otázky může účastníkovi seminář odpovědět?

Kdo jsem já? Jak pomoci dětem budovat jejich identitu? Proč se v náhradních rodinách nemluví o biologických rodičích dětí? Jak vhodně hovořit s dětmi o jejich rodičích? Kdy a jak podporovat kontakt dětí s jejich rodiči?

Šikana Jakým tématům se budete na semináři věnovat?

Typy šikany. Rozdíl mezi šikanou a škádlením. Projevy šikany. Stádia šikany – kdy je třeba obrátit se na odborníka.


Co je šikana a kde se s ní můžeme setkat? Kde všude se člověk může setkat se šikanou. Jaké jsou varovné příznaky probíhající šikany. Jak se chovat, když jsem šikanovaný, na koho se obrátit.

Dětská psychiatrie Jakým tématům se budete na semináři věnovat?

Budeme se věnovat těmto tématům: postavení dítěte v rodině (generační hranice, sourozenecká pozice apod.), hyperaktivita a porucha pozornosti u dětí, poruchy chování, psychosomatická onemocnění, úzkosti.


Obecně by měl seminář napovědět, co se odehrává v dětské mysli a jak se k tomu postavit tak, aby se v rodině všem dařilo dobře. Jakékoliv konkrétní dotazy budou vítány.

11

Dotyková terapie Na jaké otázky může účastníkovi seminář odpovědět?

Účastníci se mohou dozvědět, jak zlepšovat komunikaci s dítětem i jinak než slovně. Dozvědí se, pro jaké děti a v jaké formě je tato metoda vhodná.

Cíl semináře?

Cílem je naučit náhradní rodiče používat metodu jemné dotykové terapie a pochopit, že i touto metodou se dá budovat bezpečná vztahová vazba.

Jakým tématům se budete na semináři věnovat?

Převážně tématu komunikace mezi rodičem a dítětem, popř. žákem a učitelem. Budeme se zabývat tématem naladění či připojení na úroveň komunikace dítěte – vše pomocí natočených záznamů či modelových situací.

Cíl semináře?

Nahlédnutí na to, jak svou komunikací mohu působit na své okolí.

Videotrénink interakcí

Komunikace s rodinou Na jaké otázky může účastníkovi seminář odpovědět?

Jak to udělat, abych se zbytečně nerozčílil. Na co a jak se ptát, abych podporoval naši vzájemnou důvěru. Proč se s některými lidmi nemohu dohodnout?

Cíl semináře?

Uvědomit si, jak moc mohu ovlivnit průběh jakéhokoli setkání. Osvojit si některé nástroje, které mi usnadní cestu k porozumění i s těmi, u kterých to příliš nepředpokládám.

Separace a vývojové úkoly rodiny Jakým tématům se budete na semináři věnovat?

Vývojové etapy dítěte a úkoly v těchto etapách. Důležitost osamostatňování se při dospívání dětí. Důležitost separace pro celou rodinu. Úkoly jednotlivých členů rodiny při separaci (odchodu) dítěte z rodiny. Následky nezvládnuté separace.


Jaké kroky je třeba podniknout, aby separace v rodině proběhla bez nežádoucích následků. Jaká je má role při probíhající separaci.

Jakou formou bude seminář probíhat?

Nebudeme se zaměřovat na témata týkající se pěstounství, ale uděláme něco pouze pro sebe. V první části budeme cvičit, pracovat s tělem a dechem, vyzkoušíme si jednoduchou, příjemnou relaxační masáž. Ve druhé části budeme vyrábět drobné věci z přírodních materiálů, z ovčí vlny. Účastníci si intenzitu a nasazení určují sami podle svých možností. Na cvičení a relaxaci je nutné pohodlné oblečení, karimatka, vhodná je i teplá deka pro teplotní komfort.

Relax

12

Informace o přihlášení pro klienty OS Rozum a Cit Během ledna a února každou rodinu kontaktuje její průvodkyně a rozplánuje potřebné vzdělání na celý rok. Každý náhradní rodič je ze zákona povinen splnit 24 hodin odborného vzdělání za kalendářní rok. Měsíc před akcí dostane každá přihlášená rodina či účastník podrobné informace o samotné akci společně s přihláškou, kterou je nutné poslat vyplněnou zpět. Jestliže se rodina přihlásila na akci, kde je vyžadován příplatek, po zaslání vyplněné přihlášky je každé rodině či účastníkovi vypočítána cena za akci, která se proplácí na účet OS Rozum a Cit. Podrobné informace ohledně platby a storno poplatků jsou vždy součástí přihlášky. Pokud máte jakékoliv otázky, kontaktujte buď svou průvodkyni nebo osobu odpovědnou za akci uvedenou na pozvánce. Informace pro ostatní náhradní rodiče (bez dohody o výkonu PP s OS Rozum a Cit) Pokud kontaktujete OS Rozum a Cit jakožto klíčový pracovník náhradní rodiny, domluva na vzdělávání je možná s Lenkou Hryzovou: [email protected], tel. 730 157 046. Informace pro OSPOD – hromadné vzdělávání pro náhradní rodiny na klíč. V případě zájmu o hromadné vzdělávání rodin kontaktujte Martinu Smutnou: [email protected], tel. 730 157 037.

Typy vzdělávacích akcí • Akce jen pro dospělé • Sdílecí klub: Setkání náhradních rodičů bez předem určeného tématu. Čas je možné věnovat sdílení zkušeností z různých situací nebo přinést konkrétní příklad, na kterém je možné vzorově pracovat. Účastí splníte 4 vzdělávací hodiny. • Klub na téma …Odborník na předem domluvené téma vede program pro náhradní rodiče. Účastí splníte 4 vzdělávací hodiny. • Jednodenní seminář: Odborník na dané téma vede program pro náhradní rodiče. Účastí splníte 8 vzdělávacích hodin. • Akce pro celé rodiny • Víkendové akce: Program může být společný, kdy rodina pracuje dohromady na jednom úkolu nebo hře. Jiný druh víkendové akce může být rozdělený. Rodiče mají oddělený program s odborníkem na dané téma a děti mají v jiné místnosti připravený hravý program. Účastí na víkendové akci máte možnost splnit 16 vzdělávacích hodin. Není zde místo pro mimoprogramovou aktivitu rodiny (samostatné výlety, neúčast na programu...). 13

• Letní pobyty: Na letních pobytech je program většinou kombinovaný. Lektor má připravený jak rodinný, tak rozdělený program. Účastí na letním pobytu máte příležitost splnit 36 vzdělávacích hodin. Program na letních pobytech je připraven pro děti od 4 let (dramaterapie od 6 let). Vzhledem k velkému zájmu mají vždy přednost rodiny, které se hlásí poprvé. • Akce jen pro mladé lidi • Víkend pro mladé lidi: Akce je určena jen pro mladé lidi ve věku 15–24 let. Program je zde společný, většinou vedený zážitkovou formou. Akce slouží jako setkávání ve skupině, je zde příležitost promluvit si s psychologem a zahrát si nějaké nové hry s ostatními. Akce není vhodná pro psychiatricky diagnostikované osoby a je určena jen pro děti v pěstounské péči. • Tábor: Akce je určena jen pro mladé lidi ve věku 9–15 let. Pro celou dobu pobytu je připraven zážitkově-sportovní program. Akce není vhodná pro psychiatricky diagnostikované, obtížně motivovatelné děti.

Platby pro naše klienty na rok 2014: Druh akce

Platba

Akce s noclehem dospělý

300,–/den

dítě do 15 let

100,–/den

Semináře pouze pro dospělé

zdarma

Víkend pro mladé lidi mladiství (15–22 let)

200,–/den

Klientům, kteří se přihlásili na konkrétní akci, bude zaslána pozvánka a přihláška. V přihlášce jsou uvedeny konkrétní pokyny pro platbu, která musí být uhrazena v plné výši nejpozději 1 měsíc před akcí na účet OS Rozum a Cit. Storno podmínky: • odhlášení 14 kalendářních dní před akcí – vracíme 50 % z celkové částky • odhlášení 7 kalendářních dní před akcí – vracíme 25 % z celkové částky • odhlášení 3 kalendářní dny a méně – vracíme 0 Kč z celkové částky

14

Proč téma IDENTITA považujeme za jedno ze základních Lída Hanušová „Tou hlavní odlišností, kterou nemusejí vlastní děti řešit, je otázka původu, náhradní identity.“ Jeroným Klimeš, Budování identity dítěte, Rozum a Cit 2008 Identita (matematicky) = jednoznačné zobrazení, úplná shodnost Identita osoby = totožnost, svébytnost, osobitost, svéráznost, sebeuvědomění člověka – vím, kdo jsem, kam patřím. Člověk se zdravou identitou je tolerantnější k sobě i k druhým, dokáže přijímat druhého i sebe, vnímat potřeby své i druhých. Dokáže tedy navazovat a udržovat vztahy, fungovat jako kolega, přítel, partner, rodič…Není primárně ovládán emocemi, spíše dělá rozvážná rozhodnutí podle svého přesvědčení. Od útlého dětství si pro sebe doplňujeme věty: „Já jsem ten, který je…“; „Já jsem ten, který má…“; „Já jsem ten, který umí…“ a tím si svou identitu vytváříme. Odpovědi čerpáme z reakcí svého okolí, z tradic své rodiny, z postojů, které zaujímají naše vzory, z pocitů, které v nás situace vyvolává atd. Identifikační vzory v dětství reprezentují rodiče, v případě pěstounské péče také rodiče náhradní. Každá životní krize souvisí s posunem v identitě – nástup školní docházky, narození sourozence, přijetí nové práce, rozchod…Tyto situace vyvolávají silné znejistění a bouři pocitů i u člověka stabilního, pokud však v otázce své identity tápe dlouhodobě, každá změna v jeho životě obvykle vyvolá závažnou krizi. Dospívající člověk zápasí o vytvoření své identity, aby se stal poměrně stálým v názorech, emocích a chování. Pokud se do puberty dostává člověk s poruchou identity, s nepevnou či nezdravou identitou, situace bývá značně dramatická s velmi nejistými výsledky a všechny zúčastněné stojí její zvládnutí mnoho sil. Proto doporučujeme s tímto tématem neotálet.

15

Nežijeme v pohádkách, ale přesto… Bc. et Bc. Martin Galbavý

Pohádky nám poskytují zábavu i poučení. Když říkám nám, myslím doopravdy i nás, dospělé. V pohádkách je skryto mnoho moudrosti, jen musíme dokázat naslouchat. My už to možná tak dobře nedokážeme, ale naše děti ano. Pro ně se stává svět pohádek místem, kde se můžou učit, poznávat věci, které jsou pro ně v reálu ještě nepochopitelné či nebezpečné. Třeba pohádka o Jeníčkovi a Mařence. Ta vypovídá o snaze dítěte držet se rodičů, přestože nadešel čas k samostatnému poznávání světa. Dětem se v pohádce dostane duševní podpory. Jejich obavy se ukážou jako překonatelné, děti nakonec zvítězí a hrozivý nepřítel (ježibaba) je poražen. Nebo pohádka O Sněhurce. I zde můžeme najít různé motivy. Pohádka pojednává o dospívající dívce, která ve spoustě věcí vyniká nad svou zlou macechou. Ta by byla nejraději, kdyby dívka vůbec neexistovala. Co si takové děvče, nerozumějící si se základní ženskou postavou ve svém životě, má počít. Pohádka ji upozorňuje, že se může uchýlit i do mužského světa. Sněhurku nejdříve zachrání trpaslíci a posléze princ. Existuje tedy možnost najít cestu k otci či k jinému muži, zastupujícímu otcovskou roli. Nám se to možná zdá samozřejmé, ale musíme si uvědomit, že naše děti žijí v trochu jiném světě. A poselství, že mužský svět není pro mladé dívky jen nebezpečný, ale může jim také pomoci, je důležité. Dnes bych se však chtěl zastavit u jiné pohádky. U pohádky O ošklivém káčátku. Všichni ji nejspíš znáte, ale přesto ji v krátkosti připomenu. Káčátko se narodilo z velkého vejce. Matka kachna ho poctivě vyseděla, i když ji stará slepice přesvědčovala, že se jí vylíhne nejspíš nějaký krocan. A krocan to doopravdy nebyl. Ošklivé káčátko umělo plavat stejně jako ostatní, ale vypadalo jinak – bylo ošklivé. A protože nebylo jako ostatní, byla na něj zvířata zlá a nadávala mu. Dokonce mu i ubližovala. Proto nakonec ošklivé káčátko uteklo. Nikde nemohlo najít domov, a tak šlo dál a dál. Dostalo se do domu, kde žil kocour se slepicí a starou paní. Pořád káčátku říkali, že se má naučit kokrhat nebo příst, jinak za nic nestojí. Ono však chtělo plavat, to pro něj bylo přirozené, ne kokrhání nebo předení. Káčátko tedy nakonec zase uteklo. Málem umrzlo na jezeře a zachránila ho jedna rodina. Od té také uteklo, protože už nedokázalo nikomu důvěřovat a nechtělo být nikde zavřené. Nakonec se na jaře vrátilo na jezero, kde sídlily labutě, a poznalo, že patří mezi ně. Říkám si, zda existuje příhodnější pohádka, zachycující ve zhuštěné formě většinu témat pěstounské péče. Káčátko se narodí do jiné (cizí) rodiny. Můžeme spekulovat o tom, co se stalo. Kde je jeho skutečná matka a otec. Nevíme. A možná se to nikdy nedozvíme. Stejně tak se to stává u našich dětí, u dětí, o které se staráme. A chceme se starat dobře. Jako ta kachna v pohádce. Sice jí káčátko připadalo také ošklivé (jiné, můžeme si říci), ale přesto ho měla ráda a snažila se ho chránit. Ovšem v pohádce to funguje stejně jako v našem světě. Okolí těžko 16

toleruje odlišnost a je na ošklivé káčátko zlé, a to raději utíká. Není to proto, že by se matka kachna špatně starala. Bohužel ani to mnohdy nestačí. Je potřeba i podpora okolí. Káčátko tedy utíká a hledá – zkouší najít přijetí. Ale nedaří se mu. Všude po něm chtějí, aby bylo jiné, než je jeho přirozenost. To je důležité ponaučení pro nás. Možná chceme pro druhé to nejlepší, ale ne vždy to je to, co opravdu chtějí oni. A jestli je máme opravdu rádi, měli bychom je podporovat v jejich cestě a nesnažit se je předělávat. Nakonec se káčátko dostalo na jezero a potkalo labutě. Labutě jsou symbolem čistoty. Káčátko bylo přitahováno jejich krásou. Stále si sice o sobě myslelo, že je ošklivé a špatné, ale už se nebálo. Dalo na své srdce a vydalo se k nim. A náhle zjistilo, že během všech těch obtíží vyrostlo a zkrásnělo. Vnitřní krása se projevila i navenek a labutě ho přijaly mezi sebe. Našlo sebe samo. Pohádka končí šťastně. Ale nebývá to tak vždy. Je důležité mít někoho, kdo nás podporuje tak, abychom nalezli sami sebe a abychom si sami sebe vážili. Byl bych rád, kdyby takových pozitivních konců byla plná celá pěstounská péče. Proto si znovu přečtěte pohádku O ošklivém káčátku a popřemýšlejte o ní. A přemýšlejte i o ostatních pohádkách, až je budete číst dětem. A abyste na to přemýšlení nebyli sami, zveme Vás na semináře o identitě, kde si o takových a podobných věcech můžeme popovídat.

17

Attachment – citová vazba Bc. et Bc. Martin Galbavý

Před časem ke mně do pracovny přišla pěstounka s pětiletou holčičkou. Potřebovala se poradit. Vše probíhalo standardně a já si našel čas pohrát si také s malou slečnou. Při odchodu se však stala klasická situace (klasická pro mne). Dítě se mě drželo za nohu, plakalo a odmítalo s pěstounkou odejít. Ve tváři pěstounky jsem četl velké rozpaky. Jako by říkala: „Co si teď asi o mně pomyslí, možná, že to dítě zanedbávám, týrám či jiné věci, nebo přinejmenším se mu alespoň dost nevěnuji.“ Pěstounku jsem uklidnil a nakonec se mi podařilo uklidnit a přesvědčit i onu dívenku. I když to byla mnohem větší „fuška“. A o co se tedy jednalo? Jednalo se o klasický projev dítěte s poruchou vztahové vazby. Každý člověk se rodí do vztahu. Základní funkcí vztahu je přežití. Podmínkou přežití je zajištění bezpečného prostředí, které chrání dítě před nepříznivými vnějšími vlivy. Hledání bezpečí a ochrany je tak instinktivní chování každého dítěte. To se snaží získat bezpečí pomocí křiku, pláče a tělesného kontaktu s blízkou osobou, kterou bývá nejčastěji matka. Ta na jeho křik a pláč reaguje hlazením, krmením, mluvením a podobně, a tak vytváří bezpečné prostředí, ve kterém může dítě vyrůstat a rozvíjet se. Tak vlastně odstraňuje existenční strach dítěte. Vzájemná interakce mezi matkou a dítětem vytváří specifickou kognitivní a emoční zkušenost, která má vliv na budoucí chování dítěte. Mezi dítětem a matkou (či jiným primárním pečovatelem) vzniká pouto, které nazýváme vazbou či bezpečnou vazbou. Tato vazba je podmínkou pro maximální rozvoj kognitivního potenciálu dítěte a také pro utváření uspokojujících sociálních vztahů. Celosvětové výzkumy ukázaly, že bezpečná vazba mezi dítětem a pečovatelem se vyskytuje přibližně u dvou třetin populace. To znamená, že třetina dětí žije v prostředí, kde jim pečující osoby nejsou schopny poskytovat dostatečnou emoční a fyzickou ochranu. Je nutné si uvědomit, že v naší skupině (pěstounů) je toto číslo mnohonásobně větší. Pěstounské děti si procházejí těžkými životními situacemi od selhání rodičů či jejich ztráty, až po pobyt v kojeneckých ústavech či dětských domovech. S trochou zjednodušení můžeme říci, že pokud dítě pobývalo v průběhu prvních tří let v institucionální péči (tři a více měsíců), je zde pravděpodobnost vzniku nejisté vazby velmi vysoká. A co to ta nejistá vazba vlastně je? Chování dětí s nejistou vazbou můžeme rozdělit do tří kategorií: • Ambivalentní (rozporuplná) vazba – děti s touto vazbou jsou velice úzkostné, drží se matky a neustále vyžadují její pozornost. Pokud jim pečující osoba zmizí, jsou velice rozrušené a chtějí ji zpátky. Po jejím návratu se od ní zlostně odvracejí, nebo se na ni naopak nepřiměřeně „lepí“ a nedají se utišit. Takováto vazba většinou vzniká za situace, kdy jsou rodiče ve svém vztahu k dítěti nekonzistentní – někdy tu pro dítě jsou a jindy ho ignorují. Jednoduše 18

řečeno, nechovají se k dítěti podle jeho potřeb, ale podle potřeb svých. Proto jsou jejich děti úzkostné. Nevěří, že rodiče tu pro ně jsou, a nevzniká tak u nich pocit bezpečí. V běžné populaci je asi 5 až 15 % takovýchto dětí. • Vyhýbavá vazba – děti s touto vazbou působí sebevědomě a nezávisle. Snadno navazují kontakt s jinou osobou (viz úvodní příběh). Přesto i tyto děti jsou ve své podstatě úzkostné. Pokud jejich pečující osoba zmizí, reagují pláčem, ale velice rychle se dají utišit cizí osobou. Po návratu pečující osoby se k ní dítě vrací, ale nenavazuje oční kontakt, odklání se stranou. Vyhýbavý typ vazby se vyvíjí u dítěte, jehož rodiče jsou „citově nepřítomní“. Nejsou dostatečně vnímaví a citliví k malému dítěti a někdy projevují i odmítání a odpor. Dítě se proto časem naučí moc nevyhledávat jejich blízkost. V běžné populaci je takovýchto dětí asi okolo 30 %. • Dezorganizovaná vazba – jedná se o zvláštní případ nejisté vazby. Tento typ je především charakteristický pro děti tělesně a psychicky týrané. Tyto děti se chovají při ztrátě pečující osoby velice chaoticky. Jde například o stavy „zamrznutí“, dítě jako by se odpojilo od tohoto světa nebo naopak o stav nadměrného vzrušení. Příčinu tohoto chaotického chování lze objevit v instinktivním hledání blízkosti pečující osoby v situaci ohrožení. Dítě se po jejím návratu přibližuje v naději, že jej zbaví úzkosti a poskytne mu ochranu. Na druhou stranu si ale také uvědomuje, že pečující osoba mu v minulosti opakovaně ublížila a může být taktéž zdrojem ohrožení. Dítě se tak ocitá ve velkém konfliktu, a proto se projevuje tak chaoticky. Tyto děti se jeví jako přehnaně opatrné, sociálně stažené, pasivní a zakřiknuté. Pasivita týraných dětí má ochrannou funkci a vyplývá ze snahy snížit počet traumatických interakcí s pečovatelem na minimum. Pokud bychom se podívali na běžnou populaci, našli bychom asi 4 % takovýchto dětí. Situace bude ovšem jiná, pokud se pohybujeme v oblasti pěstounské péče. Tyto řádky píši proto, abychom si uvědomili, že právě s takovýmito dětmi se v naší práci setkáváme. S dětmi, které si ve svém dětství prošly ztrátami a traumaty. Proto je jejich chování pochopitelné. Ony se tak neprojevují proto, aby nás rozzlobily, nedělají to schválně, nemají potěšení z nepříjemných situací, do kterých se dostávají. I když to tak někdy vypadá. Chovají se tak proto, že to jinak neumí, proto, že se bojí nebo tak volají o pomoc. A pomoci jim je naším úkolem. A na závěr příběh: Obrátila se na mě babička pěstounka s tím, že její 14letý vnuk měl velké problémy ve škole. Podle jejích informací měl Patrik problémy už několik let. Často ležel celé hodiny s hlavou na školní lavici a odmítal pracovat. Postupně jsem zjistil, že všechny separační kroky v Patrikově životě byly spojeny se značnými problémy – mateřská škola, nástup do školy, škola v přírodě atd. Tím, jak Patrik odpíral účast na školním dění, byli jeho prarodiče velmi zranění, protože úspěch se v rodině velice cenil. Po řadě vyšetření a sezení s Patrikem jsem pochopil, 19

že se zde jedná o velmi těsnou ambivalentní vztahovou vazbu. Příčinou byla Patrikova matka. Ta se v raném dětství víc soustředila na drogy než na péči o svého syna. Byly chvíle, kdy byla „v pohodě“ a malému Patrikovi se věnovala a okamžiky, kdy ho naprosto ignorovala. V důsledku tohoto chování nevznikla u Patrika bezpečná vztahová vazba, ale vazba ambivalentní. Tento model Patrik používal posléze i v ostatních vztazích. Tedy i ve vztahu k prarodičům. Ignorování školy mu pomáhalo si tuto vazbu nadále udržet. Na jedné straně toužil po vztahu a přijetí a velmi brzo zjistil, že určitým chováním si zabezpečí pozornost svých prarodičů (je třeba si uvědomit, že školní neprospěch je mnohdy metoda, jak se snaží děti upoutat naši pozornost). A na straně druhé mu ignorování školy a přání jeho prarodičů pomáhalo vyjádřit svou agresi, kterou k blízkým osobám cítil. Nakonec se nám při dlouhodobé spolupráci podařilo, že Patrik školu dokončil a získal jakýsi náhled na své chování. Ale to už by byl jiný příběh. Zde jsem chtěl pouze naznačit, jak se vazebné chování odráží v životě každého z nás. Pokud vás tyto informace zaujaly, a já věřím, že ano, zvu Vás na naše semináře, kde se vztahové vazbě budeme věnovat podrobně a kde budete mít příležitost pracovat na vlastních konkrétních situacích.

20

poradenské centrum Mgr. Radomír Juřička V roce 2007 jsme sociální poradenství zaregistrovali jako sociální službu podle zákona o sociálních službách. Poradenské centrum poskytuje informace o náhradní rodinné péči a s ní související problematice, individuální podporu na kontaktní lince, pomoc při řešení konkrétní problémové situace rodiny, může doporučit či zprostředkovat dalšího specializovaného odborníka. Prostřednictvím osobních konzultací, terénních návštěv u klienta, telefonického či e-mailového dotazu poskytujeme sociálně-právní a psychologické poradenství. Pro mladistvé z náhradních rodin poskytujeme poradenství v rámci sociální sítě Facebook (skupina Hnízdo). Naším cílem je sledovat novinky a legislativní změny v oblasti NRP a aktuálně tyto informace zprostředkovávat našim klientům, a to především prostřednictvím námi vydávaného Zpravodaje (2x ročně v tištěném nákladu 500 ks a v elektronické podobě ke stažení na webových stránkách). Další naší aktivitou je osvěta a propagace náhradní rodinné péče v ČR a vydávání odborných publikací v této oblasti. V rámci poradenského centra se pravidelně (6x ročně) setkává specifická skupina náhradních rodičů – senioři a příbuzní. Zkušený terapeut, který vede tato setkání, zde řeší konkrétní problémy náhradních rodičů, zprostředkovává kontakty na další odborníky a instituce. Od podzimu roku 2012 organizujeme také pravidelné terapeutické setkávání dospívajících (14–18 let), vyrůstajících v náhradní rodině. Terapeut zde má možnost intenzivně s touto skupinou klientů pracovat na jejich osobních problémech. Děti v pěstounské péči patří podle školské legislativy mezi sociálně znevýhodněné žáky. Proto není možné v rámci sociální služby, která je poskytována pěstounským rodinám, pomíjet školskou problematiku, tj. výchovu a vzdělávání. Není rovněž možné tuto problematiku oddělit od sociální práce. Je třeba podporovat pěstounské rodiny při řešení výchovných a vzdělávacích potíží pěstounských dětí. Tato problematika se objevuje v rámci naprosté většiny kontaktů sociálních pracovníků Rozum a Cit s pěstounskými rodinami. Z uvedených důvodů rozšiřuje poradna své služby. Bude poskytovat pěstounským rodinám poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání a při řešení výchovných problémů dětí. Bude realizována prevence rizikového chování, dále poradenství při adaptaci dětí na školní prostředí, při komunikaci se školou. V případě potřeby bude odborníky prováděna diagnostika výchovných a vzdělávacích potíží dětí a budou vytvářeny podpůrné programy pro pěstounské rodiny. Významná bude také práce odborníků poradny při přípravě a realizaci asistovaného kontaktu pěstounských dětí s biologickými rodinami (tj. vyšetření dětí i osob žádajících o asistovaný kontakt a příprava účastníků na setkání). Odborníci (speciální pedagog a psycholog) rozšířili tým projektu Poradenské centrum Rozum a Cit. Dále se podílíme (již třetím rokem) na přípravách pěstounů ve Středočeském kraji. 21

Sdílení

Skupina „Hnízdo” www.facebook.com Před časem na internetové sociální síti Facebook vznikla nová skupina „Hnízdo“. Je to prostor pro setkávání mladých lidí, kteří jsou v náhradní rodinné péči anebo takovou péčí prošli a nebo mají k tomuto tématu blízko z nějakého jiného důvodu…mohou se zde svěřit, poradit se, ale také se vzájemně setkávat, komunikovat, sdílet zážitky, vzpomínky, zkušenosti, nápady a kdovíco ještě! Skupina Hnízdo provozuje službu CHAT! Je možno pravidelně, každý týden, popovídat si on-line o všem, co koho trápí, zajímá, svěřit se, vypovídat anebo si popovídat „jen tak“... • • • • • •

Chceš si popovídat? Nemáš se komu svěřit? Potřebuješ radu nebo pomoc? Chceš se potkat s lidmi ze stejného prostředí? Znáš někoho, koho by tato skupina mohla zajímat? Chceš se potkat s lidmi, kteří mají podobnou životní zkušenost?

Přidej se do skupiny Hnízdo! Tato skupina je částečně uzavřená a vstup do ní je jen po schválení. Je to proto, aby informace o Tobě nemohl číst nikdo „zvenku“. Každý týden si můžeš on-line popovídat o všem, co Tě jen napadne! Zajímá Tě to? Zajdi na Facebook, do vyhledávání skupin zadej „Hnízdo“ a požádej o vstup do skupiny anebo napiš na [email protected], že máš zájem se připojit. Během pár dnů Ti přijde pozvánka. Nejsi na Facebooku? Nevadí! Na www.facebook.com se můžeš zaregistrovat jako nový uživatel. Mgr. Kamila Kudlvasrová

Arteterapie v praxi ZKUŠENOSTI Z PRVNÍHO ROKU FUNGOVÁNÍ ARTETERAPEUTICKÉ SKUPINY PŘI NAŠEM OBČANSKÉM SDRUŽENÍ Lída Hanušová Pojem arteterapie vznikl spojením dvou různojazyčných slov: latinského „ars“, což znamená umění, a řeckého „therapeiá“ s významem léčba, léčení. K jednoduchému přiblížení, jak arteterapie funguje, použiji následující citáty slavných kolegů: „Jakmile se problémy přenesou na papír, klient na ně může pohlédnout jinýma očima. Konflikty dostaly novou realitu existující mimo ně a již tím se oddramatizovaly.“ Roseline Davido „Už samotný akt malování či kreslení, bez jakéhokoli terapeutického zásahu, je mocným prostředkem k sebevyjádření, podporujícím vědomí vlastní identity a umožňujícím vyjádřit emoce….Když se nám podaří obsah obrázku výstižně vyjádřit, jsme o krůček blíže k uvědomění si toho, co se v životě autora děje. A zároveň se nám otevírají dveře ke změně.” Violet Oaklander,Třinácté komnaty dětské duše Jinými slovy jde (zejména) o výtvarné tvoření, při kterém není důležitý výsledek, ale proces tvorby, radost z činnosti. Způsob práce v tomto smyslu může působit jako prevence vzniku nežádoucího chování, přispívat k rozvoji osobnosti dětí, k sebepoznání, uvolnění napětí apod. Arteterapii lze využít • pro podporu a rozvoj osobnosti – rozvíjí sebepoznání, poznání druhých a komunikaci • pro překonání plachosti a úzkostí • pro práci s agresivitou a její zvládání • jako prevenci vzniku nežádoucího chování • pro rozvoj empatie, tolerance a respektu • pro uvolnění napětí • pro zvládnutí traumatických událostí (posttraumatický syndrom, kompenzační posttraumatické projevy) • pro práci s poruchou identity

23

V Rozumu a Citu využíváme arteterapii dvěma způsoby: • individuální arteterapie – psychoterapie s využitím arteterapeutických metod, technik a postupů pro dospělé, děti, mladistvé či rodinné systémy (Lída Hanušová, Míša Malá) • skupinová arteterapie – skupina pro děti a mladistvé (Lída Hanušová, Míša Malá, Lenka Hryzová) Arteterapeutická skupina tedy není jen zájmovým kroužkem, ale má terapeutické, tedy léčebné, poslání. To znamená, že každé dítě je přijato na základě faktu, že ono samo, či jeho okolí (rodina, škola, OSPOD…) vnímá nějakou potíž (zdravotní, sociální, v chování apod.). S dítětem je potom pracováno právě ve smyslu řešení této jeho konkrétní situace. Jak by se Vaše dítě mohlo dostat do skupiny? Většinou je to tak, že se o problémech dítěte radí pěstouni s klíčovým pracovníkem a ten doporučí dítě k přijetí do skupiny. Ale je možné i to, že se pěstoun sám obrátí na poradenské centrum našeho občanského sdružení a o zařazení dítěte do programu požádá přímo. Život skupiny potřebuje svou intimitu, bezpečí. Z tohoto důvodu např. neposkytujeme rodičům konkrétní údaje o chování dítěte. Právo rodičů na informace ale není dotčeno, vždy je možný individuální rozhovor s rodiči, snažíme se, aby tomuto setkání bylo dítě přítomno. V závažných případech si rodiče mohou vyžádat mimořádnou konzultaci. Skupina je polootevřená – do skupiny chodí dlouhodobě stejné děti, během roku je možné přibírat nové členy a také rozloučit se s těmi, kteří již službu nepotřebují, nechtějí nebo nemohou přijímat. Aby bylo možno dospět ke zlepšení stavu dítěte, je důležité dodržovat pravidelnost docházky. Každé setkání má totiž svůj řád a předem plánovaný účel, vycházející z potřeb dětí, z nichž se skupina skládá. Zásady, které je nutné dodržovat v rámci naší spolupráce ve skupině, jako např. diskrétnost, stabilita členů skupiny, pravidelnost (každý druhý týden) umožňují klientům se s důvěrou uvolnit a cítit se bezpečně. Teprve na tomto základě se mohou děti otevřít a začít pracovat. O práci skupiny je vedena dokumentace, rodič nebo instituce OSPOD (se souhlasem rodičů) si mohou vyžádat zprávu o dítěti a průběhu jeho práce ve skupině. Naši skupinku navštěvuje bohužel proměnlivý počet zájemců a i tímto článkem bychom chtěli přispět k lepšímu pochopení jejího poslání a tím ke zlepšení jejího fungování. Stejně jako pravidelnou docházku je důležité dodržovat i čas. Každé setkání má totiž několik částí: • 1. Úvodní kolečko – jak jsem se měl, co je nového – přenesení se do současné situace tady a teď. • 2. „Ledolamka“ – zbavení ostychu a nervozity účastníků. 24

• 3. Ztišení – vytvoření místa pro nové zážitky a prožitky. • 4. Motivační úvod do hlavní činnosti – zapojení všech účastníků, včetně sebe, do společné činnosti. • 5. Hlavní činnost – doba, kdy je každý zabrán do práce. • 6. Závěrečné sdílení – uvědomění si pocitů při tvorbě, zamyšlení se nad aktuálními pocity, společné hledání dalších možností, práce se zpětnou vazbou. • 7. Závěrečný rituál – zakončení sezení je stejně důležité jako jeho zahájení. Mělo by být vedeno v pozitivní náladě, aby děti odcházely v pohodě a klidu a byly schopné se znovu zapojit do běžného života. V rámci naší arteterapeutické skupiny pro mladé lidi využíváme různé výtvarné techniky – koláž, malbu akvarelem, temperami, pastely, pastelkami, malbu tuší, práci s hlínou apod. Dle přání klientů je možné využít i různé jiné, netradiční, recyklovatelné a podobné materiály a tvořit v prostoru. Výtvarná činnost se může propojit s příběhy a pohádkami, hudbou nebo s tělesným pohybem a může se změnit z individuální tvorby do kolektivní skupinové, z introvertní do podoby extrovertního vyjádření. Důležitý je samotný proces tvorby a prožitek, který přináší. Dochází přitom k prohloubení spolupráce a porozumění ve skupině, rozvinutí empatie, tolerance a respektu k individualitě své i druhého, ocenění jedinečnosti každého člověka zvlášť. Dále pak k uvolnění, relaxaci, hravosti a rozvoji fantazie, cvičení logického myšlení, schopnosti dávat věci do souvislostí, přemýšlení a používání intuice, zručnosti, pozornosti, prostorové představivosti…Nabízí abreakci, uvolnění, vhled do citového života, pomoc při hledání zdravé identity. Při naší práci se nám osvědčil respekt – ke složení skupiny, k individuálním schopnostem a potřebám jednotlivců, ke zvláštnostem zobrazování; motivace – citově pozitivní oceňování účastníků, atmosféra bezpečí a přijetí, smysl pro humor (motivačně působí např. i skutečnost, že terapeutky pomáhají při tvorbě, někdy pracují společně s dětmi); zpětná vazba – posílení identity, podpora dovedností a schopností, uvědomění si vlastních schopností, tendencí, reakcí…; vhodný výběr technik – tzn. přiměřeně náročné techniky, aby účastníci dosáhli úspěchu: • 1. „Vizitky“ – co o sobě říkám, co chci, aby o mě ostatní (ne)věděli…. (identita, sebepoznání, zařazení do skupiny) • 2. „Hendikep“ – co to je, jak s tím zacházet… (sebepoznání, rozvoj dalších možností, změna pohledu, rozvoj empatie a přijetí) • 3. „Můj strach, moje radost“ …. (práce s emocemi – změna emočního náboje, práce s vlastní energií, tvořivost) 25

• 4. „Nové zvíře“ – co jsem zdědil po svých předcích, a co když to nevím… (sebepojetí, identita) • 5. „Dárky“ – co je odměna, co potrestání, jaký mají účel …. (rozvoj empatie, hledání praktických řešení situace) • 6. „Štěstíčko“ …. (sebepoznání, souvislosti, propojování, fantazie, logické myšlení, tvořivost, hravost) • 7. „Adam a Eva“ – vztahy mezi ženami a muži (citovost, sexualita, zdravé vztahy) • 8. „Můj pokoj“ – prostorový objekt (prostorové vnímání, spolupráce) • 9. „Co se děje v mé hlavě“ – (sebepoznání, sebeuvědomění, možnosti vývoje, změny) Moc se nám neosvědčila přílišná tolerantnost k dodržování pravidel, zejména dobrovolnost docházky. A nakonec jedna zcela konkrétní aktivita – modelování na téma „Můj strach, moje radost“ Cílem práce na tomto setkání je uvědomit si, že každý máme možnost měnit daný stav věcí, své okolí nebo alespoň vlastní pohled na situaci, ve které se nalézáme. K tomu je důležité rozpoznat, co rádi máme a co nikoli, v čem chceme pokračovat a v čem nikoli, kudy se chceme ubírat dál, kam se vracet atd. Děti zde mohou vyjádřit zkušenosti, které s takovými procesy mají. Pracujeme nejen s hlínou, ale také s emocemi. Sledujeme, co se děje během naší práce, jak se mění nálada při jednotlivých úkonech, ale také propojením našich emocí s pocity druhých, sdílením, spoluprací. Rozvíjíme empatii a toleranci k ostatním, schopnost přiměřeným způsobem vyjádřit své potřeby a říci si o jejich naplnění ostatním či se bránit nepřiměřeným nárokům okolí (asertivita). Abychom uvolnili napětí, seznamujeme se nejprve s materiálem, objevujeme, jaké možnosti nám skýtá, a zbavujeme se ostychu vůči němu. Nejprve si s hlínou hrajeme: každý si z ní uhněte kuličku, pohazuje si s ní, hází si s kamarády, bouchá s ní o podložku…zkouší, co všechno s materiálem může dělat. Pak po slepu modeluje kouli, krychli, jehlan…Co je lehké? Co těžší? Co zábavné? Přichází čas na „hlavní téma“, které v tomto případě budí zpočátku trochu rozpaky a nejistotu, děti si nebývají jisté, jak zpracovat něco tak nekonkrétního, abstraktního. Cestu nacházíme přes vyprávění příběhů, zážitků, zkušeností. S povídáním přicházejí nápady.

26

27

Práce obvykle probíhá v několika blocích: • modelování strachu a následné povídání na toto téma (čeho se obávám, kdy, co s tím dělám, co s tím mohu dělat) • přemodelování strachu v něco, „co mi přináší radost“ a opět povídání na toto téma • tvorba společné krajiny – modelování + hledání pojmenování. Když se setkávám s pěstouny, např. na seminářích či klubech, ptají se, co nejčastěji děti modelují jako „strach“. Vyjádření bývá různé, nejčastěji množství děr, hadů a dalších objektů, vtahující černá díra, zbraně, nadpřirozené bytosti… Vyjadřují obavy ze ztráty pro dítě důležitých vztahů, objektů, bolest z takovéhoto zraňování, z opuštěnosti, samoty. Z ohrožení množstvím změn, které se v životě dítěte odehrávají. Z tlaku velkých vnějších sil, u kterých včas nerozpozná, k čemu směřují, z neschopnosti odolat nástrahám, najít vlastní řešení. Strach podporuje také nečitelnost, nejednoznačnost chování okolí, zejména nejbližších osob. Radost mívají z růstu, vývoje, úspěchů, z blízkosti ostatních, hry, volnosti. Aby ji mohli prožívat naplno, potřebují bezpečí, jistotu, stabilitu prostředí, v němž žijí, přítomnost a blízkost mateřské osoby, která je vede a pomáhá při rozhodování, lásku: „…to, že já mám rád je a oni mě.“ A. Č. Děti vesměs vyjadřují radost z radosti druhého, z vlastního přispění k ní. Velice je těší spolupráce při hledání cíle, cesta k cíli, sdílení. I při tvorbě potřebují prostředí zajištující bezpečí a jistotu, které jim poskytuje laskavé vedení zkušenějšího (lektora, učitele, pěstouna…). Toto potřebují pro rozvoj vlastní svobody a to je pro ně podmínkou uplatnění kreativity a spontánnosti. Závěry z jednotlivých skupin i ze soustavnější práce mohou dát směr a vést k doporučení další práce s dítětem. Další otázkou bývá, zda se děti při takové činnosti baví, smějí, užívají si ji. Musíme říci, že na našich skupinách rozhodně nebývá o legraci nouze. A nejen o ni, ani o další pocity a emoce, popsané výše. Nakonec – nejlépe o tom, co taková práce dětem, a potažmo jejich pěstounům a dalším blízkým, přináší, vypovídají ohlasy pěstounů dětí, které s námi pracují a dětí samotných: „Moje děti se díky práci ve skupině naučily vyjádřit svůj názor, formulovat pocity, říci si, že se mají rády. Vzájemně si dávat prostor pro svá vyjádření, naslouchat si navzájem. Chválit se vzájemně, je mezi nimi lepší souhra, dokonce se jeden druhého zastanou i navenek. Přestaly se překřikovat, bojovat mezi sebou o slovo a pozornost. Více drží pospolu, podporují se navzájem.Uvědomily si rozdíly mezi sebou i to, že to není špatné, že je v pořádku, že jsou rozdílní – mohou se tak doplňovat. Také se naučily vážit, do čeho dát sílu a energii a co za to zase až tolik nestojí.“ Paní A.

28

„Skupina mi dává energii. Hodně mě baví. Jsou tam fajn lidi, je to zajímavé a radostné“ Účastník skupiny, 17let „Od r. 2006 mám v pěstounské péči vnoučata – vnučka, dnes již 18 let, vnuk, dnes 16 let – složitý a nepříjemný věk jak pro něho samotného, tak pro jeho okolí. Já sama se zúčastňuji schůzek OS Rozum a Cit a po nabídce naší aktivistky sl. Michaely Malé, aby se chlapec zapojil do činnosti terapeutické skupiny dětí z pěstounských rodin, byla jsem velmi překvapena!!! Nabídku sám přijal, pravidelně se zúčastňuje a doma mě informuje o průběhu, ukazuje foto z výtvarné činnosti apod. Seznámil se s dalšími dětmi, výměna názorů je také působivá. Velmi si vážím Vaší práce, přeji Vám hodně, hodně trpělivosti, úspěchů, radosti z práce, ale hlavně hodně zdraví Vám všem. Radostné svátky a šťastný nový rok!“ Babička pěstounka

VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY Martina Smutná „Uvidíš-li jinde věci lepší, pravdivější a užitečnější, proč bys je rád nevyměnil za své, které nejsou tak hodnotné?“ J. A. Komenský V malém ohlédnutí za rokem 2013 musíme konstatovat, že zájem o vzdělávání ze strany odborné veřejnosti v problematice náhradní rodinné péče byl velký. Uspořádali jsme dva dvoudenní „Zážitkové výcviky v oblasti NRP pro pracovníky OSPOD a NNO“ a dva dvoudenní „Zážitkové výcviky v oblasti NRP pro náhradní rodiče“, kterých se zúčastnilo celkem 26 účastníků. V průběhu celého roku jsme pořádali celkem 8 dvoudenních seminářů „Jak zorganizovat případovou konferenci“, proškolili jsme 64 účastníků. Návazný pětidenní výcvik v oblasti facilitačních dovedností „Jak facilitovat případovou konferenci“ byl v průběhu roku 2013 uspořádán celkem 3x, vyškolili jsme 27 facilitátorů. Z hodnotících dotazníků účastníků seminářů a výcviku vybíráme: • dvoudenní seminář mi dodal odvahu se do facilitace pustit, navíc s nadšením • za nejpřínosnější považuji to, že jsem zjistila, jak důležité je rozdělení rolí na případových konferencích a zjištění, že není vše na OSPOD • pochopila jsem, jak je důležitá každá část případové konference, např. představení účastníků, závěr případového setkání • pochopila jsem pojem „případová konference“ a rozplynuly se mé obavy 29

V první polovině roku 2014 projekt Vzdělávacích služeb nabízí: • Dvoudenní seminář „Jak zorganizovat případovou konferenci“ První termín: 4.–5. 2. 2014 (út + st) Místo konání: Říčany Lektor: Mgr. Karolina Koubová Druhý termín: 19.–20. 3. 2014 (st + čt) Místo konání: Říčany Lektor: Mgr. Petra Krupičková Cena: 3600,–/ osoba/ dvoudenní seminář Počet hodin: 14 vyučovacích hodin, rozložených do 2 dnů po sobě následujících Velikost skupiny: minimálně 7 účastníků, maximálně 12 účastníků Stručný popis programu semináře: Jedná se o akreditovaný seminář MPSV – absolvent získá akreditované osvědčení. Absolventi tohoto základního kurzu se orientují ve struktuře případové konference, jsou jim srozumitelné role jednotlivých účastníků případové konference, dokážou svolat a zorganizovat případovou konferenci, umí vytvořit a zpracovat potřebné související dokumenty (pozvánku, zápis – individuální plán), seznámí se s modelovou situací případové konference. • Pětidenní výcvik facilitačních dovedností „Jak facilitovat případovou konferenci“ Termín konání: 16.–17. 4. (st + čt),14.–15. 5. (st + čt),19. 6. (čt) Místo konání: Říčany Lektor: Mgr. Petra Krupičková Cena: 9.000,–/ osoba/ pětidenní výcvik Počet hodin: 40 vyučovacích hodin ve 3 modulech (2 dny + 2 dny + 1 den) Velikost skupiny: minimálně 7 účastníků, maximálně 12 účastníků Stručný popis programu výcviku: Jedná se o Akreditovaný výcvik MPSV – absolvent získá akreditované osvědčení. Účast na tomto výcviku je podmíněna absolvováním předchozího dvoudenního semináře OS RaC „Jak zorganizovat případovou konferenci“. Absolvent výcviku je schopen vést, „facilitovat“, případovou konferenci, ošetřit bezpečí a emoce jednotlivých účastníků, umí aktivizovat skupinu k tvoření nápadů vedoucích k řešení či zlepšení situace klienta, umí dovést skupinu k vytvoření individuálního plánu, dokáže pracovat se skupinou, řídit diskuzi, zároveň si umí udržet neutrální pozici. 30

• Případové konference Díky vzdělávacímu programu, který OS Rozum a Cit poskytuje nejen pracovníkům orgánů sociálně-právní ochrany dítěte, ale i pracovníkům neziskových organizací, dochází k proškolení a díky tomu k ujasnění pojmů a nácviku potřebných dovedností v oblasti případových konferencí. Tato nová metoda práce s klientem již není jen pomyslný strašák daný novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Z vlastních zkušeností můžeme říci, že metoda případové konference začíná mít svou váhu a důležitost a je již na mnoha pracovištích profesionálně zrealizovaná. Za letošní rok jsme facilitovali celkem 35 případových konferencí, velkou část z nich jsme organizovali a zároveň tvořili individuální plán. Většina případových konferencí se konala ve Středočeském kraji. OS Rozum a Cit pracuje v současné době se 164 pěstounskými rodinami v rámci dohod o výkonu pěstounské péče, a proto vycházíme vstříc především potřebám svých klientů. Vzdělávací projekt bude od roku 2014 facilitovat a organizovat případové konference právě pro tyto rodiny. Ostatním zájemcům o facilitaci a organizaci případové konference nabízíme poradenství po telefonu nebo prostřednictvím osobní konzultace. Cena osobní konzultace: 400,–/ hod. Místo: Říčany Pro zájemce o facilitaci konkrétní případové konference jsme vytvořili databázi námi proškolených facilitátorů, kteří mají zájem o spolupráci a nabízejí své služby. Databáze je umístěna na www.rozumacit.cz. V případě volné kapacity facilitátorů z řad OS Rozum a Cit je možné zajistit facilitaci za cenu 2000,–/ případová konference. Další možností, jak rozvíjet metodu případových konferencí a zároveň se sebezdokonalovat, je • Supervize pracovníků případových konferencí Možnost společného setkání, diskuze a řešení Vašich otázek. Termín konání: 9. 4. 2014 Místo konání: Říčany Supervizor: Mgr. Jolana Fořtová Cena: 200,–/ účastník/ hodina Počet hodin: 3 vyučovací hodiny

31

Pro všechny, kteří chtějí hlouběji proniknout do problematiky náhradní rodinné péče prostřednictvím vlastního zážitku, nabízíme • Dvoudenní zážitkový výcvik v oblasti NRP Určeno pracovníkům orgánů sociálně-právní ochrany dítěte a pracovníkům organizací, které se zabývají problematikou náhradní rodinné péče. Účastníci mají možnost vyzkoušet a zažít to, co prožívají budoucí pěstouni v přípravách na svou roli náhradního rodiče. Nabízíme: • možnost blíže se seznámit s problematikou náhradní rodinné péče • možnost hlouběji proniknout do prožívání, postojů a motivů náhradních rodičů, biologických rodičů i samotného dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče • možnost ujištění se ve své roli jako průvodce náhradní rodiny Termín konání: 27. 3.–28. 3. 2014 Místo konání: Říčany Lektoři: Mgr. Petra Štětková, Bc. et Bc. Martin Galbavý Cena (účastnický poplatek): 200,–/ účastník/ hodina Počet hodin: 16 vyučovacích hodin V případě Vašeho zájmu či dotazů kontaktujte: Martinu Smutnou: [email protected], Lenku Mrkvovou: [email protected], společný tel.: 774 416 879.

Nabídka spolupráce pro pracoviště OSPOD a další pověřené organizace V rámci spolupráce při realizaci dohod o výkonu pěstounské péče nabízíme spolupráci i těm pracovištím, jejichž klienti nemají dohodu uzavřenou s naším občanským sdružením. V roce 2013 se nám takováto spolupráce osvědčila na několika pracovištích ve Středočeském kraji. Možnost spolupráce je dána souladem v poptávce a nabídce a také naší kapacitou. Při spolupráci upřednostňujeme rámcovou dohodu s jednotlivým pracovištěm, která nám umožní naše služby naplánovat.

32

V oblasti vzdělávání nabízíme následující semináře, určené jak pěstounům, tak i pracovníkům (v rámci jejich vzdělávání, odděleně od vzdělávání pěstounů): Jméno lektora

Téma

Mgr. Jaroslava Máliková nebo Ludmila Hanušová

Budování identity – mluvme o biologické rodině dítěte Seminář je akreditován u MPSV.

Mgr. Jaroslava Máliková

Supervize pěstounů

Mgr. Lucie Salačová

Úvod do problematiky vztahové vazby (attachmentu) – zážitkový seminář Seminář je akreditován u MPSV.

Martina Smutná

Úvod do problematiky jemné dotykové terapie – praktický seminář Seminář je akreditován u MPSV. Máma a dcera – jak si navzájem lépe porozumět

Mgr. Jakub Kabíček

Rozsah 9 hodin

3 hodiny 8 hodin

13 hodin

6 hodin

Práce s životním příběhem přijatého dítěte za pomoci arteterapeutických technik Seminář je akreditován u MPSV.

16 hodin

„Jak nám spolu je“ – arteterapeutická prohlídka rodinných vztahů v náhradní rodině Seminář je akreditován u MPSV.

30 hodin

Mgr. Jolana Fořtová

Relaxační techniky a cvičení

7 hodin

Bc. et Bc. Martin Galbavý

Jak předcházet syndromu vyhoření – péče o sebe

6 hodin

Šikana a jak jí předcházet

6 hodin

Vývojová psychologie u dětí a mladistvých vyrůstajících v NRP

6 hodin

Poruchy chování u dětí

6 hodin

Táta a syn – jak si navzájem lépe porozumět

6 hodin

Separace u dětí

6 hodin

Virtuální svět a děti v něm

6 hodin

Drogy a jak jim předcházet

6 hodin

33

Ludmila Hanušová nebo Mgr. Petra Štětková nebo Mgr. Lucie Salačová nebo Bc. et Bc. Martin Galbavý (vždy dvojice lektorů)

Zážitkový výcvik v oblasti NRP, podobný přípravám, kterými procházejí žadatelé o pěstounskou péči (prožívání, postoje, motivy náhradních rodičů, biologických rodičů, dětí)

8 hodin

Mgr. Radomír Juřička

Výchova a vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

8 hodin

Výchova a vzdělávání romských žáků

8 hodin

Poruchy chování a výchovné problémy, možnosti jejich řešení, prevence negativních jevů

12 hodin

Výchova a vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra

12 hodin

Program proti šikaně

12 hodin

Všechny semináře jsou vedeny zážitkovou interaktivní formou pro minimální počet 8 účastníků a maximální počet 12 účastníků. Každý účastník po absolvování semináře získá osvědčení. Cena nabízených seminářů je 200,- Kč/ hodina/ jeden účastník + cestovné pro lektora. V případě Vašeho zájmu se prosím obracejte na Martinu Smutnou : tel: 730 157 037 nebo e-mail: [email protected]. Těšíme se na vzájemnou spolupráci, která je obohacující pro obě strany – rádi učíme a rádi se učíme. Mgr. Lucie Salačová

34

CHYBĚJÍCÍ OTEC

Bc. et Bc. Martin Galbavý Ženu ani květinou neuhodíš. Přísloví mluvící o vztahu mužů k ženám. Nesoucí v sobě poselství o tom, že ženy jsou křehké bytosti, zasluhující ochranu. Je tomu tak. Ale možná nás překvapí, že stejnou, ne-li ještě větší, ochranu si zasluhují i muži. Zní to překvapivě? Ale je to tak. Dr. Hubert Wallot, lékař a profesor kanadské univerzity přednesl před komisí pro duševní zdraví tato fakta: „Od dětského věku a období dospívání se u mužů častěji (než u žen) vyskytuje mentální retardace, problémy související s hyperaktivitou, obtíže schizoidního typu, přechodné nebo chronické tikové poruchy, koktavost, funkční enuréza a enkopréza, somnambulismus a noční děs, autismus a specifické vývojové a přetrvávající potíže, jako je dyslexie. V dospělosti muži tvoří větší podíl pacientů s poruchami osobnosti paranoidního, kompulzivního a antisociálního typu (jak dosvědčuje jejich vyšší počet ve věznicích). Muži zcela převládají v problematice transsexuality, homosexuality a sexuálních deviací.“ Možná to zní překvapivě, ale lékaři už dávno vědí, že od samého početí je mužský plod mnohem náchylnější k různým poruchám a to pokračuje i po narození. Chlapci umírají v dětství a v pubertě statisticky mnohem častěji než děvčata. A nejedná se pouze o fyzickou stránku. I mužská psychika čelí ohrožení. A ještě větší nebezpečí číhá na mysl jinošskou. Při jejím vývoji je potřeba průvodce. A to průvodce ne ledajaký, průvodce mužský. OTEC. A těch se nám, jak mi určitě většina z vás potvrdí, v poslední době moc nedostává. Otec není potřeba jen k početí, ale hraje ve vývoji dítěte (chlapce i děvčete) významnou roli. Dříve se i psychologové domnívali, že otcové jsou pro děti důležití až od třetího či čtvrtého roku – až dítě začne mluvit. Ale opak je pravdou. Otcové jsou důležití už od samotného počátku. Výzkumy potvrdily, že ve skupině chlapců s problémovým chováním se vyskytovalo mnohem víc chlapců z rodin, kde v prvních dvou letech chyběl otec. Jednalo se především o rodiny vojáků a námořníků, kteří trávili většinu roku mimo rodinu. Stejné problémy byly identifikovány i u sirotků a dětí vyrůstajících pouze s matkou. Ve všech těchto případech chyběla synům adekvátní otcovská postava. U všech chlapců z takovýchto rodin se projevily problémy v oblasti sociální, kognitivní, sexuální či morální. Bohužel se nejedná pouze o otce fyzicky nepřítomné. Někdy se otec v rodině nachází, a přesto mluvíme o chybějícím otci. Otec musí být přítomen nejen fyzicky, ale také duševně a emočně. Musí se stát pro syny vzorem, podporou, ale také vymezovatelem, který určuje hranice a zprostředkovává každodenní realitu. Tento úkol není vůbec jednoduchý. Otce i syny čeká náročná cesta plná chyb a nezdarů, ale také radosti a úspěchů. Chtěli bychom Vám na této cestě pomoci, a proto nabízíme letní pobyt pro muže a jejich syny (biologické i nebiologické), plný mužské zkušenosti a radosti. 35

DĚKUJEME

náhradním rodinám za aktivní zájem o vzdělávání a služby podporující děti vyrůstající v jejich rodinách!

Za spolupráci DĚKUJEME především:

Středisku náhradní rodinné péče a PhDr. Věduně Bubleové, PaedDr. Michaelu Chytrému, PhDr. Jeronýmu Klimešovi, Dáše a Vráťovi Kratochvílovým, Mgr. Petře Krupičkové, Mgr. Kamile Kudlvasrové, Mgr. Karolině Koubové, MUDr. Janě Schmidtové, Mgr. Petru Štěpánkovi, Bc. Jakubu Kabíčkovi, PhDr. Janu Šiklovi PhD., Mgr. Janu Hezounovi, Občanskému sdružení Velký vůz, Mateřskému centru Veverka a dalším spolupracovníkům a lektorům.

Za finanční podporu našich projektů DĚKUJEME:

Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, Nadačnímu fondu J&T, Nadaci Terezy Maxové dětem, Nadaci rozvoje občanské společnosti, Nadačnímu fondu Albert, Nadaci Táta a máma, Nadaci Naše dítě, městu Benešov, městu Říčany a dalším dárcům.

36

Zvláštní poděkování za dlouholeté partnerství a finanční podporu našich projektů patří Nadačnímu fondu Rozum a Cit.

Za finanční a jinou podporu děkujeme také firmám a osobám ICP, s. r. o., EPI–Centrum, s. r. o., Arton, s. r. o., TPA Horwath, Poradca podnikateľa, spol. s r. o. a Radce Smutné. Aktivity projektů Doprovázení a vzdělávací služby jsou podpořeny z dotačního programu Rodina a ochrana práv dětí MPSV. Aktivity projektu Pevný most – jistíme Vás v přechodném období byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond dětem.

37

Pěstounské rodiny – šance pro opuštěné děti na nový život I vy můžete pomoci více, než si myslíte.

www.rozumacit.cz

Děti patří do rodiny

Foto FFot Fo otto JJan o an a nV Vo Vob Voběrek oběre ek

Již 17 let hájíme jejich právo na bezpečný domov a odbornou péči v rodině. Díky všem, kteří nám již pomohli podpořit 3 000 dětí vyrůstajících v náhradních rodinách.

SLUNÍČKOVÝ DEN 1. – 2. dubna 2014 KUPTE SI MAGNETKU, PLACKU, ŽETON Zašlete dárcovskou SMS ve tvaru: DMS ROZUMACIT na číslo 87 777. Cena jedné SMS je 30 Kč, Nadační fond Rozum a Cit obdrží 28,50 Kč. Více na www.darcovskasms.cz.

RaC 2014 letak A5_slunickovy den_K4.indd 1

24.1.2014 16:51:55

zpravodaj

Občanské sdružení Rozum a Cit Na Výsluní 2271, 251 01 Říčany ČÚ: 268043028/5500 IČ: 70828181

Grafické zpracování: Jakub Cejpek Jazykové korektury: Mgr. Regina Hořejší Fotografie: Mgr. Jaroslava Máliková (z kurzu sebeobrany „Někdy Rozum a Cit nestačí“) Ilustrace: MŠ Nemo Říčany

www.rozumacit.cz

Foto: Marian Srpoň © Seminář o komunikaci a dotykové terapii

zima 2014

zpravodaj občanské sdružení rozum a cit

Recommend Documents