ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁ KA
ro ník XX, 2009, . 4
P íb h obrazu D lení r ží Zlata Gersdorfová Obraz D lení r ží je tém neodmyslitelným symbolem jižních ech. Zatímco samotné legend o p vodu nejslavn jších starožitných eských rod a s tím souvisejícím fenoménem uchování a p edávání rodové pam ti byl v nován dostatek pozornosti,1) výpov di obrazu v rovin ikonografického pramene se nedostala tém žádná pozornost, a koli se jedná o nejstarší známé vyobrazení, které nám m že pomoci alespo áste n osv tlit
vzhled eskokrumlovského hradu p ed velkorysou p estavbou Viléma z Rožmberka, která je již dostate n zachycena písemnými prameny.2) Vzhledem k vyobrazeným stavebním prvk m lze p edpokládat, že nejstarší obraz vzniknul v rozmezí let 1508 – 1560. Jak vypadal renesan ní originál se dnes m žeme pouze dohadovat, v tšinu expozic jiho eských památkových objekt spojených s pány z r že zdobí
D lení r ží, olejomalba, 1848 Johann See (foto archiv autorky) 49
kopie obrazu z poloviny 19. století. V depozitá i Státního v eském Krumlov se objevila hypotéza, že hrad byl hradu a zámku v eském Krumlov je však uložena ješt p vodn dvoujádrový (analogie s Rožmberkem) a stá í jedna kopie o více jak 200 let starší, pocházející z roku Horního hradu m že být vyšší, než bylo doposud 1742, autorem je dle inventárního záznamu Antonín v literatu e uvád no. Tato domn nka vede k další hypoStreer. Spolehlivé zaznamenání obrazu s tímto nám tem téze, že jádro Horního hradu je starší než Hrádek.6) První písemné zprávy, které se bezpe n váží k objektu Hrádlze v p ípad eského Krumlova v písemných pramenech datovat až do dvacátých let 17. století. Kolik bylo ku pochází až z roku 1451 a je zajímavé, že již tehdy objekt sloužil jako sklad. celkem obraz s touto tématikou, dnes není jasné. RovZajímavé jsou i nálezy gotických omítek pod renen ž tak p vodní podobu jednotlivých obraz i jejich kopií z inventárních záznam jednotlivých panských san ními vrstvami zven í i uvnit Hrádku, p i emž v interiérech nebyly dosud nalezeny zbytky nást nných sídel dnes není možno rekonstruovat. maleb, což by zna ilo, že stavba nenabyla reprezentativVlastnímu d ji pov sti o d lení erbovních znamení r ží mezi Vítkovy syny tvo í kulisu statky, které rodu ní charakter – je snad možné hovo it o jisté nedokon enosti stavby. Pro to by sv d ily i výsledky dendrochronáležely. Sice se jedná pouze o prost edí, v n mž se d j odehrává, p esto je ale zajímavé srovnání vybraného objektu (tj. eskokrumlovského zámku) s jeho reálným historickým vývojem. Bereme-li tento obraz v rovin ikonografické pramene, shledáváme zde velké nep esnosti, což je dáno ješt st edov kou malí skou tradicí a jejímu specifickému vnímání a p izp sobování skute nosti; níže uvedený rozbor stavby se proto soust edil pouze na dominantní prvky, tj. nejv tší hmoty Horního hradu. Vzhledem k dataci osazení vyobrazených architektonických prvk (arký na jižním pr elí zámku) obraz nevznikl d íve než v letech 1508 – 1513. Snad lze vzít Pokus o rekonstrukci pohledu, který se mohl naskýtat malí i na krumlovský zámek v potaz dataci obrazu do polo- v pol. 16. stol. z výšin nad dnešní Rybá skou ulicí (3D rekonstrukce) viny 16. století, kterou uvádí nologií, které asov tém souvisí s vym ením pán v tšina literatury s p ihlédnutím k tehdy probíhajícímu z Krumlova roku 1302 a nástupem Rožmberk , kte í sporu Viléma z Rožmberka s pány z Plavna o výsadní snad dokon ili starší zapo atou stavbu a sami za ali postavení mezi eskou stavovskou obcí. V této dob byla budovat nové reprezentativn jší a prostorn jší sídlo na však rozvíjena zejména první rovina legendy o sp ízn ní skalním h betu západn od Hrádku, pokud snad již nebyl rodu Rožmberk s italským rodem Orsini a ne samotný Horní hrad zapo at d íve, i když doposud odebrané akt d lení r ží. vzorky pro dendrochronologické analýzy tuto tezi nepoZa nejstarší ást celého hradu je považován tzv. tvrzují a na Horním hrad nejsou ani žádné architektoHrádek, jednalo se p vodn o hrad bergfritového typu, nické prvky, které by tak raný vznik stavby dosv d ovazákladní typ šlechtických hrad , který se v nejstarším ly. Zajímavé je i komunika ní schéma mezi prvním horizontu objevuje od druhé tvrtiny 13. století. nádvo ím a Horním hradem, které Hrádek ponechává V písemných pramenech máme krumlovský hrad (?) zcela stranou.7) Nálezy ost ní oken a gotických omítek doložen k roku 1253.3) N kdy bývá za starší zmínku na severní stran Hrádku v podstat vylu ují, že by do o existenci krumlovského hradu považována zmínka Hrádku vedl vstup od severu z dnešního druhého nádvo í v autobiografické básni rakouského minnesängera Ulrip es palácové stavení; jako nejpravd podobn jší varianta cha z Liechtensteinu Die Frauendienst, která je kladena se jeví vstup z dnešního prvního nádvo í branou vedle do po átku 40. let 13. století a lí í pozvání na rytí ský bergfritu, tj. dnešním východním k ídlem paláce Hrádku. turnaj do zem eské na Krumlov („Ein ritterschaft in 4) V rámci rekonstrukce budovy další výzkumy budou Beheim lant/ waer ze Krumbenowe genomen/“ ). Zmínnásledovat, ale již nyní je jasné, že Hrádek vznikl jako ka se však nemusí bezpodmíne n vztahovat na eský kompaktní stavba, která m la od po átku trojk ídlou Krumlov, p esv d iv jší je zatím argumentace, že se dispozici (tj. nejen k ídlo západní, ale i jižní a severní). zmínka váže k Moravskému Krumlovu.5) Diskuse na toto Patra p vodního gotického paláce byla na jiné úrovtéma není doposud uzav ena. ni než dnes; o tom informují mimo jiné nálezy zazd Dle p ísp vk do diskuse o stavebn historickém ných tém tvercových gotických oken s profilovaným vývoji hradu je snad možné sledovat analogii s hrady ost ním odkrytých p i restaurátorských pracích obnovy Rožmberk a Weitra, jejichž založení p edchází polovinu fasády. Za jeden z nejstarších stavebních prvk byl do13. století a ze stavebního vývoje Horního hradu 50
posud považován nález zazd ného okna s kamenným profilovaným ost ním odkrytého na západní nádvorní stran Hrádku v roce 1910 a považovaný za dílo vrcholné gotiky. Nov jší restaurátorské zprávy odkazují na mladší osazení tohoto okna. V ž Hrádku má dnes p dorysnou základnu o pr m ru 11,2 m celkovou výšku 54,5 m, výška v že k ochozu je 24,6 m, což odpovídá ty em podlažím, která náleží gotickým fázím výstavby. Odebrané vzorky n kterých d ev ných prvk ukázaly, že d evo na stavbu v že (1. – 3. podlaží) bylo skáceno mezi lety 1291 – 1313, gotickým je i podlaží tvrté (20. léta 15. století). Na výše pojednaném obraze je možné spat it podobu v že p ed tím, než nabyla tu sou asnou, kterou získala v devadesátých letech 20. století v rámci obnovy renesan ní výmalby pr elí v že, která vznikla za p estaveb v 80. letech 16. století dle projektu architekta Baldassare Maggi di Arogna. Podle odebraných vzork dendrochronologie tuto podobu v ž nabyla za p estaveb Old icha II., kdy se p estavoval i celý Hrádek.8)
dova. P i srovnání s mladšími vedutami (konkrétn z roku 1660) však jižní stranu nádvo í uzavírá prostá ze . Starší konstrukce (gotické a renesan ní) se v prostorách Mincovny zatím nepoda ilo a z ejm ani nepoda í prokázat. Nad st echou výše zmín né budovy lze zpozorovat ješt jeden objekt; pravd podobn se jedná o objekt brány, kterou se vcházelo na druhé nádvo í. V rámci sondáží b hem archeologického výzkumu byly odkryty poz statky konstrukce mostu tzv. kolébkového typu. Renesan ní budova tzv. Buchalterie byla dostav na východn ji do prostoru p vodního p íkopu mezi dva (?) pásy p vodního gotického opevn ní. Vznik nalezeného východního úseku opevn ní je snad možno nejpravd podobn ji položit do 2. poloviny 13. století a od tohoto se tudíž odvíjí i p edpoklad souvislého opevn ní celé plochy druhého nádvo í.10) Avšak vzhledem k p evýšení prvního a druhého nádvo í se auto i lánku shrnující archeologický výzkum domnívají, odvolávajíce se na tvrzení Theodora Wagne-
Vý ez z veduty zachycující eský Krumlov kolem r. 1660 – jedná se o jednu z nejstarších vedut zachycující kompletn celý objekt zámku (foto archiv autorky) Na západní stran dnešního druhého nádvo í dle obrazu p iléhala k objektu Hrádku budova. Archeologické pr zkumy9) provedené v prostoru druhého nádvo í odkryly základy metalurgického pracovišt z p elomu 13. a 14. století. První zmínky o rožmberské huti jsou z roku 1475 v horním privilegiu a jsou hojné ješt v pr b hu 16. století. V pr b hu 15. století s hutí patrn provozn souvisela i mincovna a nemusí být vylou eno, že se jedná o objekt tohoto charakteru. Objekt nestál na základech dnešní budovy tzv. Mincovny, nýbrž byl situován více na sever. Na severní obvodové zdi eggenberské Mincovny byla archeologickým pr zkumem doložena existence hradní obvodové zdi (toto lze ostatn zjistit p ímo na míst ve sklepních prostorách budovy). Na obraze D lení r ží však na jižní stran není žádná hradba a jihozápadní stranu nádvo í uzavírá výše zmín ná bu-
ra, schwarzenberského archivá e a Emila von Hartenthala, stavebního editele, že v míst dnešní Buchalterie stávala ješt jedna brána. V ž nad branou m la být stržena podle tvrzení výše zmín ných osob z let 1912 – 191411) až v roce 1589, tj. 11 let po dostavb budovy Buchalterie. Po jejím dokon ení byly zasypány i nefunk ní ásti fortifikace, takže se plocha druhého nádvoí zv tšila p ibližn do dnešních rozm r . Bylo by logické, že posledním lánkem, který by byl odstran n, byla práv vstupní brána, aby se i b hem stavby zajistila plynulá komunikace mezi jednotlivými ástmi hradu. Pokud však prov íme zprávu, na kterou se výše zmín ní odvolávají, zjistíme, že myln ztotožnili okrouhlou v ž Hrádku s objektem brány stojícím údajn v míst renesan ní Buchalterie.12) Pro existenci staršího vstupního objektu v míst Buchalterie tedy nehovo í ani prameny, ani záv 51
ry stavebn historického pr zkumu budovy, který nenalezl v objektu poz statky starších, tj. gotických konstrukcí.13) V p íkopu mezi druhým nádvo ím a Horním hradem zachycuje obraz budovu Máselnice, jejíž podoba není p íliš vzdálena od dnešního stavu. Dle zpráv Václava B ezana dostala své renesan ní štíty v roce 1549.14) Máselnice ale nebyla komunika ním lánkem mezi Horním hradem a níže položeným nádvo ím, nebo je zcela mimo osu pr jezdu.15) Její hmota vystupuje z hrazení druhého nádvo í a pln kryje z východní strany Pohled na zámek od jihovýchodu (3D rekonstrukce ideálního stavu pol. 16. stol.). Šipka elo paláce Horního hradu, ozna uje domn lý objekt vstupní brány v míst dnešní Buchalterie který p vodn p iléhal káln p estav n. V dob vzniku obrazu byla však výk severovýchodní v ži a tvo il ást severního pr elí chodní v ž stojící severn od kaple pohlcena ve hmot Horního hradu. K severozápadnímu nároží Máselnice tzv. Starého paláce a jako v žovitý útvar se pohledov p iléhala hradba parkánové zdi, která se zárove stala jevilo šnekovité schodišt v že, jak o tom bude zmínka podnoží severní p ístavby Máselnice, která se na obraze dále. T i v žovité útvary jsou zachycené na vedut espohledov neuplat uje; pravd podobn se jedná až kého Krumlova datované k roku 1660. V žovitý útvar o renesan ní p ístavek. zakon ený barokní cibulovou bání však není východní Ze západní strany druhého nádvo í vybíhá na obraze v ž, ale pouze k ní p iléhající šnekovité schodišt . rampa do Horního hradu, která strm stoupá p es vyNa objekt brány p iléhá prostá ze s cimbu ím,17) hloubený p íkop a zajiš uje komunikaci mezi Horním nad kterou vystupuje st echa tzv. Starého paláce, která je hradem a druhým nádvo ím. I p es etné studie a názory pon kud nelogicky ve dvou výškových úrovních, a koli se zatím nepoda ilo uspokojiv vy ešit zp sob komunise jedná o jeden objekt. Obraz však správn zachycuje ka ního propojení mezi t mito ástmi hradu, ale jako arkádové okno proražené skrz ze s cimbu ím, které je nejpravd podobn jší se jeví, že úprava Viléma sou ástí jižní fasády zámku dodnes. Jeho gotický p vod z Rožmberka nebyla tak razantní jak se dosud soudilo potvrzuje nález gotické omítky pod mladší renesan ní a v podstat navázala velkou m rou na starší ešení. vrstvou.18) Vstup do Horního hradu vede skrze v žovitou budoNa jižní fasád se na obraze spat uje hmota malé vu, objekt brány, jejíž nároží bylo identifikováno rožmberské kaple ztvárn né jako arký (ve skute nosti v souvislosti s restaurováním fasád jižního pr elí. A hmota kaple spo ívá na skalním pilí i) a dalším prvkem koli tato ást Horního hradu byla považována za renep edstupující fasád je arký , který lze spat it i dnes san ní novostavbu, poda ilo se prokázat její gotický a jehož ost ní pochází z po átku 16. století. Stavební p vod, p i emž na p d zámku je dodnes znatelný otisk úpravy v letech 1508 – 1513 daly vzniknout n kolika prejzové st echy, která objektu náležela. Východní v ž, umn provedeným pozdn gotickým okn m, která byla která stála severn ji a bezprost edn navazovala na gododate n do pr elí vkládána zevnit jak prokázaly tický objekt brány, byla již v té dob pohlcena ve hmot výsledky dendrochronologií.19) tzv. Starého paláce. Jižní ást t etího nádvo í byla rovn ž uzav ena paláMonumentalita Horního hradu je akcentována dv covým k ídlem, avšak o jeho vzhledu nejsme informoma v žemi p esahujícími okolní zástavbu. Nejnov jší váni, nebo Vilém z Rožmberka tuto ást nádvo í od výzkumy však ukázaly, že p vodní dispozice Horního základ p estav l a t etí nádvo í tak dostalo nový pravihradu byla pon kud jiná, totiž Horní hrad nem l p voddelný p dorys. O starší dispozici nás neinformuje ani n v že dv , jak b žn uvádí starší literatura, ale t i. situace ve sklepích, nebo prostory jsou nep ístupné. Zajímavé je, že existence t etí v že si byl v dom již Pozoruhodný poz statek hrázd né konstrukce starší August Sedlá ek.16) Toto je z ejmé i z p dorysu hradu, stavby je možno spat it v prostorách p dy p ibližn pokud jej srovnáme s obrazem; západní v ž odpovídá v místech nad dnešním vstupem do kaple. p dorysu, ale východní v ž p ipomíná spíše presbytá K podob zobrazeného západního pr elí nelze nic hradní kaple, nad nímž v ž d íve opravdu bývala. V tšivytknout, nebo zde jsme pln odkázáni na obraz. na literatury však ztotož ovala v ž nad presbytá em Správné je zde zachycení ady dnes zaniklých malých kaple jako v ž stojící více na sever, protože v p doryse oken druhého patra, která je možno spat it i dnes po se hmota „kaplové“ v že vlastn v bec neuplat uje, restaurování fasád zámku. Dokonce byl poz statek gojelikož byl interiér kaple v pr b hu dalších století raditického okna odkryt výše nad touto adou, což zna í, že 52
okno bylo umíst no ve štítu, nebo výši korunní ímsy se poda ilo celkem p esn definovat na jižní fasád zámku. Palácová k ídla kolem tvrtého nádvo í vznikla už za dob Old icha II. z Rožmberka, což dokázaly dendrochronologické analýzy p i restaurování jižního pr elí.20) Nutno však podotknout, že autor obrazu ignoroval opevn ní v prostoru dnešního pátého nádvo í, které existovalo nejpozd ji v první polovin 15. století.21) Vzhledem k tomu, že vyobrazení eskokrumlovského zámku tvo í pouze kulisu hlavního výjevu obrazu, jedná se vcelku o detail. Pro ú ely konfrontace modelu hradu a obrazu byl vynechán terén m sta, který by rušil pohledové roviny na hmotu hradu a rovn ž tak není zobrazeno opevn ní prvního nádvo í, opevn ní a most Na Plášti, a koli hrad byl v této dob oboustrann pr jezdný. Poznámky: 1) Rozbor legendy a jejích prom n v b hu asu viz Hrdli ka, J.: Jak se utvá í pam . In: B žek, V. – Král, P. (ed.): Pam urozenosti. Praha 2007, s. 68 – 87. 2) Renesan ní podob zámku se ve svých etných p ísp vcích v novala Anna Kubíková, která i shrnula pramennou základnu ke hradu pro období st edov ku, viz nap . Kubíková, A.: St edov ký eskokrumlovský hrad ve sv tle archivních pramen , Pr zkumy památek 6, 1999, s. 106 – 110. 3) Název Crumbenowe je zmín n v predikátu Vítka, jenž je jmenován ve sv de né ad listiny, kterou vydal tehdy ješt moravský markrab P emysl Otakar II. – o hradu listina výslovn nehovo í. 4) Lachmann, K. (ed.): Ulrich von Liechtenstein, Vrouwen Dienest. Berlin 1841, s. 477. 5) Bok, V.: Místní jméno „Krumbenowe“ v básnické skladb „Frauendienst“ Ulricha von Liechtenstein, Zpravodaj místopisné komise SAV 21, 1980, s. 208 – 214. 6) Varhaník, J.: K po átk m hrad Rožmberka a eské-
ho Krumlova, Pr zkumy památek 11, 2004, s. 53 – 60. 7) Toto potvrzuje i archeologický výzkum, viz Ernée, M. – Nová ek, K.: K po átk m eskokrumlovského hradu. Výsledky archeologického výzkumu v letech 1994 – 1995, Pr zkumy památek 5, 1999 s. 27. 8) P estavby Old icha II. na Krumlov byly daleko rozsáhlejší, než se doposud soudilo, což ukázaly dendrochronologie; této etap výstavby však není možno se zde podrobn ji v novat. 9) Výsledky prvního archeologického pr zkumu na hrad viz dílo citované v pozn. 7, s. 21 – 34. 10) Citace v pozn. 7. 11) von Harthental, E.: Kurze Baugeschichte des Schlosses Krumau (SOA K, sbírka rukopis . 187), Wagner, T.: Das Schloß Krumau. Kurze baugeschichtliche Studie (SOA K, sbírka rukopis . 188). 12) Pánek, E. (ed.): Václav B ezan, Životy posledních Rožmberk I, s. 291, 335. 13) Lancinger, L. – Muk, J. – Šimková, D.: SHP eský Krumlov p. 59. Praha 1990 (uloženo v Oblastním archivu a zámecké knihovn ). 14) Citace v pozn. 12, s. 37. 15) Lancinger, L. – Muk, J.: SHP eský Krumlov. Horní zámek. Praha 1991, s. 197. Tuto domn nku potvrdila i 3D vizualizace. 16) Sedlá ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského III. Bud jovicko. Praha 1884. 17) Na vedut z r. 1660 dot ená ást chybí; ostatní ikonografie z doby p ed sjednocením st ech Horního hradu (intarzie z 30. let 18. stol. i Wernerova veduta z r. 1750) potvrzují samostatnou partii st echy, která není tvarov ani výškov sjednocena s objektem sousedícím na východ (objekt brány). 18) Šnejd, D.: Ke stavebnímu vývoji jižního pr elí Horního hradu v eském Krumlov , Zprávy památkové pé e 66, 2006, s. 196. 19) Citace v pozn. 18, s. 195. 20) Citace v pozn. 18, s. 191 – 198. 21) Razím, V.: Tzv. Pláš v eském Krumlov . P ísp vek k diskusi o tzv. Renesan ním dom p. 177, Pr zkumy památek 3, 1997, s. 120.
Angerbach – nová zjišt ní stavu hradu Luboš Hobl Lokalita Angerbach leží asi kilometr od m sta Kožlany (okr. Plze -sever) sm rem na obec istou. Jde o terénní poz statky na ostrožn nad Hradeckým potokem a Javornicí. Nacházel se zde vrcholn st edov ký hrad z poloviny 13. století. Jde o hrad náležející, podle T. Dur-
Obr. 1: Angerbach, lícovaná ze hrad (foto autor 2009)
díka, mezi hrady tzv. p echodného typu (nap . Durdík 2007, 5). Jeho zánik je datován do první poloviny 14. století. P vod hradu je nejasný, m že jít jak o hrad královský (nap . Durdík 2007, 57), tak i o hrad šlechtický (Razím 2005, 372 – 373).
v narušení na zadním
Obr. 2: Angerbach, sou asný stav zemnice (foto autor 2009) 53
a zaevidovány na Kated e archeologie Filozofické fakulty Západo eské univerzity v Plzni a je možno je za adit na p elom 13. a 14. století. V narušení byla také zjišt na lícovaná ze (obr. 1) totožné konstrukce jako st na zemnice na p edním hrad , tj. nasucho kladená b idlice. S nejv tší pravd podobností jde o vn jší líc objektu, ze kterého byl doposud zjišt n jen roh (Durdík 2007, 82). Pr zkum také ukázal, že stav zdí zemnice na p edním hrad (odkryté již p i výkopech amatérského archeologa J. Hynka) se neustále zhoršuje (obr. 2), nezajišt né líce se stále bortí, oproti fotografiím z roku 1975 (Durdík 2007, 74 – 76) jsou místy až o polovinu nižší. Dále také bylo zjišt no poškození hrany p edního šíjového p íkopu (obr. 3) t žkou lesní technikou, ke kterému došlo nejspíše b hem nedávné t žby d eva v tomto prostoru. Jediné pozitivum této t žby je lepší p ehlednost lokality, což zajisté ocení p edevším návšt vníci, kte í se vydají po kožlanské nau né stezce, nebo stezka prochází p ímo pod hradem a jedna z tabulí je hradu v nována. Literatura: Durdík, T. 2007: Hrady p echodného typu v echách. Praha. Razím, V. 2005: O tzv. hradech p echodného typu, Archeologické rozhledy 57, s. 351 – 380.
Obr. 3: Angerbach, poškození p edního p íkopu (foto autor 2009 V dubnu roku 2009, b hem rekognoskace tohoto místa v rámci semestrální práce, bylo zjišt no narušení nejasného stá í (nejspíše n kdy b hem p edchozího roku) na severovýchodní stran zadního hradu, kolem n hož bylo nalezeno 25 zlomk keramiky. St epy byly sebrány
Nový Dv r u P ovan Václav Chmelí – Petr Rožmberský P ed trnácti lety bylo na stránkách Hlásky upozorn no na do té doby v literatu e neprezentované panské sídlo Nový Dv r u P ovan v okrese Plze -sever. Tehdy se podailo najít v nejstarší matrice fary Jezná (založené roku 1694) zápisy z let 1718 – 1725 o narození d tí urozeného pána Josefa Gympela z Frauenthalu, pána na Novém Dvo e, a jeho manželky Polyxeny Steinbachové z Kranichsteina.1) Informací o Novém Dvo e bylo od té doby nashromážd no podstatn více a jsou prezentovány v tomto p ísp vku. Také je t eba opravit uvedený predikát – porovnáním více forem zápis jsme dosp li k názoru, že zn l správn „z Trautenthalu“. Vznik Nového Dvora je spojen s majetkovým p esunem, který se uskute nil roku 1704. Tehdy spole n prodali paní Anna Ludmila, ovdov lá z í an, rozená ernínová z Chudenic, a Vilém Leopold z í an se svoji manželkou Barborou Ludmilou, rozenou Úlickou z Plešnic, statky Úlice, Hracholusky a dva díly P ovan, s m ste kem P ovany, vesnicemi Úlice, Hracholusky, podíl na vsi Jarový (tj. Rájov), polovinu Dolan, t i chalupníky v Jezné, dva chalupníky v Malém Chot šov a mlyná e v Butov na vlastním mlýn . Na statcích bylo šest panských dvor a to v Úlicích, P ovanech, Hracholuskách, Jezné, Malém Chot šov (dnes Chot šovi ky) a Dolanech. Byl tu též pivovar a ty i výsadní hospody, z nichž jedna byla v Úlicích, zbylé t i byly všechny v P ovanech. Za tato zboží m l zaplatit 130 000 zlatých rýnských jejich kupec, kterým byl František Hartman, íšský hrab z Klenové a z Janovic, pán na Roupov , M ín , Polyni a Úsilov ,2) který takto rozší il sv j majetek do zcela jiné ásti západních ech. P estože na tomto celém majetku bylo, jak jsme se mohli dozv d t, hned n kolik panských dvor , rozhodl se hrab vrchnostenské hospoda ení rozší it založením dalšího. Poprvé jsme o jeho existenci zpraveni na konci ledna
roku 1709. V matrikách je totiž zaznamenán k est „ex Nova Villa“,3) tj. z Nového Dvora. Vzhledem k ro ní dob ale lze p edpokládat, že jeho výstavba probíhala už nejmén minulého roku 1708. Nov vzniklé hospodá ské za ízení bylo ozna eno tím nejmén náro ným zp sobem. František Hartman z Klenové se však ocitá v dluzích. Roku 1710 byl tedy jeho majetek soudn odhadnut, p i emž pro tyto ú ely byl rozd len na ur ité ásti. Nov vzniklý dv r dal název a samu podstatu jedné takové ásti. Ú edníky byl Nový Dv r odhadnut na 400 kop groš a popsán jako nov postavený, sestávající z ratejny, komorykuchyn , kravských stájí z kamene, dále pak z d ev né stodoly se dv ma mlaty. Upozor uje se tu na nedokon enou ze . To není jediná v c, která ukazuje na to, že hrab nestail zcela toto za ízení dokon it a pln uvést do provozu. Nazna uje to i nep ítomnost zamýšleného dobytka, který m l být teprve dopln n z r zných míst. Ke dvoru v rámci dílu pat ily další náležitosti. Byl jím i výtažní rybník, zvaný Dolní rybní ek, ale hlavn polnosti o rozloze 2 ¼ „Huben“ (tj. lán ) 6 ¼ „Seil“ (tj. provazc ), a dalších 23 ½ provazc . Další náležitostí bylo právo šenku. To se realizovalo v m ste ku P ovanech. Majitelem objektu hospody samé byl Petr Fortin, který m l jako povinnost k vrchnosti platit ro n 9 zlatých, nazvaných robotní peníze, což je vyjád ení reluice robotní práce. K dílu takto byla p i azena jedna z hospod, jmenovaných p i prodeji roku 1704. Celý díl byl i s pozemky odhadnut na 8149 zlatých 44 krejcar .4) Jednotlivé ásti hrab cího majetku byly v následujících letech postoupeny na úhradu dluh r zným v itel m. V roce 1710 se tak stalo s Hracholusky,5) 1711 s Dolany,6) Úlicemi,7) Jeznou,8) roku 1712 byl nový majitel uveden do P ovan.9 Je zajímavé, že nakonec z celého konglomerátu statk západn od Plzn z stal pouze ú edn vymezený díl, jehož centrem byl nov z ízený dv r. 54
