Zpravodaj Brněnské tiskové misie č.114
Sedm otázek
Služba OPEN DOORS
Velikonoční letáčky
Open Doors Služba
Konec náboženství
Na úvod…
„Já jsem dobr ý pastýř. Dobr ý pastýř položí svůj život za ovce. Já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyr ve.“ (Janovo evangelium 10, 11 a 28)
Blahoslavená ruka ta svatá, která mne z vedla z bahna a z bláta. V zbíleném rouchu jdu v jejím stínu. Bezpečně se to, radostně kráčí! Netřeba volat už: „Hynu – zhynu!“ Ta ruka mocná na všechno stačí! Přes radost, žalost, smutky a strasti, Přes Jordán zdutý do věčné vlasti Nakonec v slávu, v stín věčných stromů dovede k O tci, domů mne, domů… I tebe vést chce ruka ta svatá i tebe z vednout z bahna a bláta. Dej se jí z vednout ke světlu z temna, Ucítíš, jak je – ač mocná – jemná! Očistu, slávu, domov ti chystá zbodená ruka Ježíše Krista.
Marie Rafajová (1896-1978)
Milí přátelé, před námi je velikonoční doba, kdy si připomínáme události, týkající se každého člověka na této zemi. Jsou klíčové nejen z pohledu lidských dějin, ale také z Boží strany. Vždyť Bůh z nepochopitelné lásky k nám obětoval svého jediného Syna, který umřel za hříchy světa. Zkusme si na chvíli vybavit dramatický obraz této chvíle: v samém středu dění vidíme postavu nevinného Ježíše, okolo něj pak dav lidí v nenávistné davové psychóze volající jediné: „Pryč s ním! Ukřižovat!“ Jsme svědky postoje tehdejší společnosti k slovům a činům Ježíše Krista. Postoje lidí, vrcholící do nenávistné snahy zbavit se Ježíše jednou provždy. Ještě na kříži se mu posmívají a provokují ho slovy: „Ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho!“ Může nás tento obraz dnes v něčem znovu oslovit? Nepřipomíná nám to společnost naší doby, zvláště postoje lidí v naší zemi k evangeliu, ke Kristu? Drtivá většina zůstává lhostejná, mnozí se posmívají, někteří provokují, jiní o něm nechtějí nic slyšet a ve svém nitru volají „Pryč s ním!“ Chtějí se zbavit Ježíše, který zůstává mrtvý v jejich srdcích… Kolem Ježíšova kříže však tehdy zůstala hrstka těch, kteří vše prožívali úplně jinak. Lidí, kteří se později stávají svědky Ježíšova zázračného vzkříšení a nositeli evangelia do celého světa. Také nás, křesťanů v České republice, je v porovnání s celým národem jen hrstka, ale i my máme povinnost i výsadu toto nenahraditelné poselství nést dál. Je to Ježíšův příkaz, a to nejen v nadcházející velikonoční době.
Rok 2012 20. výročí BTM
RNDr. Petr Kolek, vedoucí Brněnské tiskové misie
Je to neuvěřitelné, že na podzim tohoto roku to bude již 20 let, co jsme pro Vás, naše odběratele a spolupracovníky, připravili první soubor misijních textů. Mnozí z Vás si jistě vzpomenou na texty s názvem: Smysl života, Štěstí, Každý může věřit, Jsi milován, Kdo mi dá útěchu, Bůh dává naději, Radost, Díky a další. Rádi bychom si připomněli dvacet let naší spolupráce a misijního úsilí při setkání, které plánujeme na podzim tohoto roku. Termín jsme stanovili, s ohledem na naše zahraniční hosty, na SOBOTU, 13. října 2012, od 14.00 – 19.00 hodin. Místem setkání bude BRNO. Prosíme ty z Vás, kteří by se rádi zúčastnili, rezervujte si již dnes ve svém kalendáři tento den. V dalším Zpravodaji Vás budeme o tomto setkání informovat podrobněji. Je naší touhou, aby celý program probíhal v duchu vděčnosti našemu nebeskému Otci za jeho přízeň, ochranu a požehnání.
3
K zamyšlení…
SEDM OTÁZEK
vzkří šeného Krista Pro čtenáře Bible nejsou tyto otázky neznámé. Můžeme je nalézt v závěru všech evangelií, kde je popisováno Ježíšovo vzkříšení a po něm následující události. Stojí za pozornost, protože nám dodnes mají co říci.
1
Proč pláčeš?
Tak se ptal zmrtvýchvstalý Ježíš Marie, která plakala, protože nevěřila, že mohl vstát z mrtvých. Ale stalo se to a namísto smutku tu byl důvod k veliké radosti! I my často zapomínáme na Boží zaslíbení a nedůvěřujeme Boží moci, která může všechno změnit. Noříme se do svého pochybování, do svého smutku a beznaděje. Právě tehdy k nám však přichází Ježíš a ptá se: „Proč pláčeš? Jsem živý a připravený ti pomoci ze všech trablů a nesnází.“
2 3
Koho hledáš?
Ptá se dále Ježíš Marie, která hledá mrtvého Ježíše v hrobě, zatímco on právě vstal z mrtvých. Bůh, kterého hledáme, není mrtvým Bohem, bezmocným a neschopným pomoci. Naopak, smíme se obracet v plné důvěře k živému, všemohoucímu Bohu, který nás nikdy neopustí a nikdy se nás nezřekne.
O čem to spolu cestou rozmlouváte?
Tak se zeptal zmrtvýchvstalý Ježíš dvou učedníků jdoucích do Emauz. Byli velmi zmateni celou situací po ukřižování Krista. Nepočítali s jeho zmrtvýchvstáním, obávali se, co s nimi bude dál. Byli plní bolesti, zklamání a zármutku. Jejich vzájemný rozhovor byl velice skličující. I my někdy prožíváme podobné chvíle. Hovoříme o mnohých svízelích a těžkostech, které nás v životě potkaly a jejichž smyslu dobře nerozumíme. Jsme naplněni smutkem. Ale tak jako dvěma učedníkům tehdy na cestě do Emauz, tak i nám Ježíš zjevuje pravdu. Otevírá nám oči, uši a především srdce, abychom porozuměli a mohli být znovu naplněni velikou radostí, že se mu ani v našem životě nic nevymkne z rukou.
4
5
K zamyšlení… Přátelé, nemáte něco k jídlu?
Tak se ptal zmrtvýchvstalý Ježíš svých učedníků, kteří se ve svém hlubokém zklamání z událostí minulých dní vracejí k rybolovu na břehu jezera Tiberiadského. Vůbec se jim lov nedařil. Ježíš je nachází v tomto rozpoložení a neodsuzuje je za to, že se vrátili k původnímu povolání. Povzbuzuje je tím, že pro ně učiní zázrak. Poté, co sami nic neulovili, na jeho rozkaz ulovili tolik, že nebyli schopni ani utáhnout síť plnou ryb. Tak jim Ježíš pomohl a dodnes je připraven pomoci všem, kteří se od něj vzdalují, a to ve všech jejich nesnázích.
6 7
Miluješ mne?
Tak se ptal zmrtvýchvstalý Ježíš Šimona Petra. Ptal se ho třikrát za sebou, protože Petr předtím třikrát Ježíše zapřel. Když Petr odpověděl, že Ježíše miluje, obdržel od něj povolání k velikému a zodpovědnému úkolu: „Buď pastýřem mých ovcí!“ Ježíš se vždy nejdříve ptá na naši lásku k němu a na základě naší odpovědi nám pak svěřuje jedinečné úkoly a službu.
Kdybych ho tu na zemi ponechal až do svého příchodu, proč se o to staráš?
Tak odpovídá a současně se ptá zmrtvýchvstalý Ježíš Petra na jeho otázku, týkající se budoucnosti učedníka Jana: „Pane, co bude s ním?“ Ježíš mu jasně naznačuje, že to není jeho problém – znát Ježíšovy plány s Janem. Ježíš zjevuje každému z nás náš úkol, naše poslání, naši budoucnost. Chce, abychom se tolik nezajímali o to, jaké má plány s druhými, ale o to, jaký plán má s námi. Chce, abychom jej osobně následovali bez „ohlížení se na druhé.“ Nechce, abychom ztráceli čas a energii tím, že se budeme snažit pochopit, jaké má Ježíš plány se svými dalšími učedníky. Chce, abychom se soustředili na naplnění plánů, které má s námi. Sedm otázek zmrtvýchvstalého Ježíše platí i dnes pro každého člověka. Mají nás potěšit a povzbudit a naše životy nasměrovat k následování Ježíše Krista.
Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit všemu, co předpovídali už dávní proroci?
Ti dva jdoucí do Emauz byli malomyslní, ve svém srdci nevěřili tomu, co bylo dávno prorokováno. Často i my býváme malomyslní, zmatení, protože nehledáme správnou orientaci v Bibli, Slovu Božím. Tam bychom totiž nacházeli odpovědi, vysvětlení, varování, upozornění i předpovědi. Místo toho trpíme obavami a strachem, protože nečteme s plnou důvěrou to, co nám Bůh ve svém slovu sděluje.
4
5
Představujeme Vám…
Představujeme Vám… Abdulahi ze Somálska: „Bylo mně jasné, že moje děti
Open Doors Služba
Služba dětem pronásledovaných křesťanů Křesťané jsou nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě. Podle světových údajů je kolem 100 mil. osob kvůli své víře v Ježíše diskriminováno, týráno nebo dokonce usmrceno. Co se však stane s dětmi obětí? Křesťanské děti zakoušejí opovržení, vyloučení ze společnosti a někdy dokonce i smrt. Nemohou si hrát s ostatními dětmi, protože ty se jim vysmívají, pohrdají jimi a bijí je. Rodina často žije v nouzi, protože rodiče jako křesťané nemají práci a děti musí žebrat. Jsou nuceny k dvojímu životu – doma čtou Bibli, ale ve škole se učí zpaměti verše z koránu. V Pákistánu jsou děti křesťanů zotročeny, zneužity a dokonce zabíjeny. Také v Iráku se pronásledovatelé nezaleknou ani vyvraždění celých rodin. Nejhorší situace je v Severní Koreji. Zde jsou děti drženy v pracovních táborech jako zvířata. Totalitní režimy vědí, že děti jsou ještě lehce ovlivnitelné, a proto se na ně v islámských a komunistických státech soustřeďuje největší pozornost. Podaří-li se jim tvárnit děti podle své představy, pak je jejich moc nad nimi zajištěna i v budoucnosti. Ježíš řekl: „Nechte děti přicházet ke mně“ – ale právě tomu chtějí zabránit ti, kteří mají moc v pronásledovaných zemích. Významnou pomocí ve službě těmto dětem je křesťanská služba „OPEN DOORS“. U jejího zrodu byl bratr Andrew, který přijal Boží povolání k této službě. „Bylo to v Polsku v r. 1955, kdy jsem zaslechl Boží výzvu: Posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření“ (Zj 3, 2). Přání pomoci pronásledovaným křesťanům je hnací silou díla Open Doors. „Zpočátku jsme reagovali na volání o pomoc těch, kteří trpěli pod komunismem ve východní Evropě a Sovětském Svazu. Dnes je touto výzvou ke službě pro nás oblast islámu.“ Bratr je znám pod přezdívkou „Boží pašerák“. Kniha s tímto názvem vyšla ve více jak 10 milionech exemplářů ve 36 jazycích. „Bůh povolává obyčejné lidi, jako jsi ty a já“, říká bratr Andrew. Společně v síle Ducha svatého jsme schopni mimořádných věcí. Můžeme přinášet světlo a naději v Kristu a podílet se tak na naplnění Jeho plánu spásy.“
6
zemřou“, vzpomíná matka tří chlapců ze Somálska. Jednoho dne se objevili bojovníci islámské milice Al Shahab. Extrémistům bylo známo, že rodina opustila islám, a že patří ke křesťanské podzemní církvi. Útočili na otce, ale ten zůstal pevný a neprozradil jim místo pobytu svého pastora. Potom se milice zmocnila chlapců a odvlekla je. Jen sedmiletý Abdulahi se vrátil s křikem zpět. Jeho bratřím Rahamanu (11r.) a Husseinovi (12r.) setli hlavu. Ze strachu před dalším pronásledováním utekla rodina do uprchlického tábora v Keni. Abdulahi zde žije ve svízelných podmínkách, moc postrádá své bratry. K tomu přistupuje ještě strach, když jsou křesťané muslimského původu pronásledováni. Neboť příslušníci Al Shahabu i zde provozují svou nekalou činnost.
Susan z Ugandy: Šest měsíců trvalo utrpení 14tileté dívky z vesnice na jihozápadě Ugandy. Susan se rozhodla pro život s Pánem Ježíšem. Ale její muslimský otec to považoval za hrubou urážku cti své rodiny. „Ohrožoval mne a mého bratra nožem“, vypráví Susan. „Zakázal nám jít do kostela, jinak že nás usmrtí.“ Ale nezůstalo jen u těchto výhrůžek. Týral ji a chtěl z ní víru v Ježíše vytlouct. Když nic nepomohlo, zavřel ji do sklepa, ve kterém děvče půl roku vegetovalo bez denního světla jen s troškou jídla. Teprve když sousedé přivedli policii, byla Susan osvobozena. Děvče bylo vyhublé, s projevy ochrnutí těla a ztrátou řeči. Celé měsíce se křesťané strachovali o její život. Vzdor všemu chce Ježíše následovat. Pastor Baluku o ní řekl, že je silná ve víře v Pána.
Eso Nayak z Indie: „I když s námi jednají jako s malomocnými, patříme k rodině živého Boha, který nás miluje a pečuje o nás.“ Heidi z Kolumbie, jejíž rodiče byli zastřeleni: „Chtěla bych lidem vyprávět o Ježíšově lásce, tak jak to dělali moji rodiče.“
Jak můžeme pomoci my? Uvědomila jsem si, že všichni se můžeme podílet na pomoci těmto dětem především vroucími, naléhavými, úpěnlivými modlitbami. „Vždyť velkou moc má modlitba spravedlivého opravdová.“ Kromě modliteb je však třeba se zapojit i do praktické pomoci. Je řada projektů, které se týkají budoucnosti dětí pronásledovaných křesťanů, které můžeme podpořit. Více informací je možno získat na:
http://www.opendoors-de.org nebo se případně obraťte na naši adresu.
(Eva Ttěrová)
7
Velikonoce 2012
Velikonoční příběh (H130) Všichni volali: „Ukřižovat!“ Pilát namítl: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě více křičeli: „Ukřižovat!“ Když Pilát viděl, že nic nepořídí, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc.“ Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován… Poslední dny Ježíše Krista podle Matoušova evangelia. (Dop. cena 3,50 Kč) Velikonoce – cesta k novému životu (DK113) Kolik důležitých událostí se stalo od počátků trvání lidstva. A dějí se dodnes, většinou se nás však netýkají… Když však Kristus vstal z mrtvých, platilo to pro každého z nás osobně. Dvojitá karta s velikonočním zamyšlením. (Dop. cena 5,20 Kč)
Velikonoční kvíz (DT61) Dětský kvíz s velikonoční tematikou – tajenku tvoří jednotlivé události, které se odehrály v týdnu před ukřižováním Ježíše Krista. Vylosovaní výherci opět obdrží ceny. (Doporučená cena 2,80 Kč) Radostné Velikonoce (P9)
Pohlednice s biblickým veršem z 1. listu Janova 4, 9: „Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život.“ (Doporučená cena 3,50 Kč)
Požehnané Velikonoce (P10) Panoramatická pohlednice s biblickým veršem z listu Římanům 8, 34: „Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás.“ Na zadní straně je krátká úvaha o významu Velikonoc. (Doporučená cena 4,50 Kč)
® NO V INK
Nabídka velikonočních letáčků…
A
Velikonoční prostírání
Nabídka velikonočních letáčků…
„Proč hledáte živého mezi mrtvými?“ Biblický příběh z Lukášova evangelia o odvaleném kameni, opuštěném hrobu a zázračném vzkříšení je doplněný modlitbou. Text svým velkým formátem A3 je vhodný také na nástěnky. (Dop. cena 5,50 Kč) OBJEDNACÍ KÓD K13
PRO VELKÝ ZÁJEM JSEME PŘIPRAVILI DOTISK KVARTETA „NOVÝ ZÁKON“
Velikonoční týden s Ježíšem (OT11) Průvodce dramatickými událostmi posledního týdne života Ježíše Krista na zemi. Přehledný text na osmi stranách začíná popisem událostí květné neděle a končí Kristovým slavným vzkříšením a jeho zjevením svým blízkým – učedníkům a přátelům. (Doporučená cena 4,20 Kč) Nemilosrdný bobr (PN40)
V oblíbené kartičce si děti přečtou příběh o nemilosrdném bobru, který ničí vše kolem sebe. Text je doplněn o biblický verš z 1. listu Korintským 10, 24. (Doporučená cena 2,80 Kč)
Tajemství Velikonoc (PT73) V historii lidstva je jedna událost, která předčí všechny záhady a tajemství a je naprosto nad naše chápání. Je to smrt a slavné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Dvojitá malá kartička o významu Kristovy oběti je ukončena veršem z 2. listu Korintským 5, 15. (Doporučená cena 2,80 Kč) Doporučená cena za zásilku (včetně poštovného): časopis Nové perspektivy - 16 Kč, časopis + ukázka letáčků - 52 Kč Letáčky jsou neprodejné, zasíláme je za dobrovolný dar.
8
Soubor kvartet s osmi tématy: - narození Ježíše - příběhy - podobenství - blahoslavenství
- evangelia - zázraky - učedníci - města.
32 karet s výstižnými ilustracemi Aleny Lančové. Obrázek na každé kartě doprovází krátký text.
(Doporučená cena 25 Kč)
9
Nabídka starších velikonočních letáčků…
Speciální nabídka… POZOR! Mimořádná nabídka! Starší letáčky se slevou
DVOJITÉ KARTY (Formát A6, krátký text a biblický verš)
Důvěra (DK32)
Pokojné a požehnané… (DK64)
SÉRIE HLEDÁNÍ (Formát A5)
30% !!!
Svou naději… (DK106)
LETÁČKY RT (Formát A6)
Velikonoční pozdrav (DK49) dvojitá karta AKCE 4 Kč
Velikonoční přání (P5) – panoramakarta AKCE 3,50 Kč
Ježíš řekl… (Jan 11,25) (P6) pohled AKCE 3 Kč
Karikatury Boha (OT7)
3 Kč
Tesař z Galileje (H99)
Volný jako pták (RT52)
7 smrtelných hříchů (OT10) Pýcha, Hněv, Závist, Nečistota, Obžerství, Lenost a Lakomství – tyto vlastnosti označil na konci 6. století papež Řehoř Veliký jako Sedm smrtelných hříchů. Brožurka přináší krátká zamyšlení nad každým z nich. Text je sestaven podle knihy Billyho Grahama. Text ilustracemi doprovodila Marie Plotěná. (20 stran formátu A6.)
Ukřižovaný a zmrtvýchstalý (RT56)
Mojžíš (H112)
Jsi zachráněn? (H113)
Kde najít útěchu (RT73)
Proč Ježíš? (RT77)
DVOJITÁ KARTIČKA
P RO DĚ T I
(Formát A7, krátký text a biblický verš)
(CD4) K Velikonocům můžete využít také dárkový letáček připravený ve spolupráci s Českou biblickou společností (dvojitá karta s přílohou mini CD s Lukášovým evangeliem a skutky apoštolů v podání našich předních umělců). Tento letáček může být vhodným dárkem při Vašich rozhovorech s lidmi o víře.
Omalovánky Mojžíš PX7 Omalovánky se stručně převyprávěným biblickým příběhem. 16 stran formátu A5.
Biblické domino
16 Kč
PX 10
15 Kč
10 Kč Chlapec a ovečka (DT32) Už svitlo jitro… (DT38)
10
9 Kč
Bible – slovo pro každého
m au + in di iC o D
Já jsem vzkříšení… (H78)
Některé představy lidí jsou natolik vzdálené obrazu Boha v Bibli, že připomínají spíše nepovedenou karikaturu… Autorka textu Kateřina Lachmanová uvádí některé nejčastější omyly na pravou míru.
Velikonoční kvíz (DT56)
Slunce hřeje (PT35)
LETÁČKY SI MŮŽETE OBJEDNÁVAT TAKÉ NA WWW.BTM.CZ NEBO TELEFONICKY 545 224 253
11
Reportáž na aktuální téma…
Soumrak náboženství v Čechách? Mnohým z Vás asi neunikla alarmující zpráva v tisku o tom, jaký vývoj náboženství lze u nás očekávat. Studie, kterou zveřejnila American Physical Society, předpokládá poměrně brzký konec náboženství v devíti zemích světa. Mezi nimi je na prvním místě Česká republika. Není se čemu divit, vždyť právě ČR je pokládána za nejateističtější zemi na světě. Studie vycházející z celosvětových statistických údajů ukazuje, že v mnoha moderních demokratických zemích stále klesá počet lidí, spojujících svůj život s náboženstvím. Výsledkem je, že náboženství v těchto zemích je určeno k brzkému zániku. Jsou to země, které byly paradoxně po celá staletí spojovány s náboženstvím: Austrálie, Rakousko, Kanada, Česká republika, Finsko, Irsko, Holandsko, Nový Zéland a Švýcarsko. To potvrzuje i nedávná zpráva průzkumu STEM o postojích českých lidí k církvím a víře. Většina Čechů nepovažuje církve za užitečné a smysluplné instituce. Pouze 9 procent lidí odpovědělo na otázku: „Jsou církve užitečné?“ „Určitě ano!“ Dalším pozoruhodným údajem při sčítání lidu v roce 2011 je, že přes 700 tisíc lidí uvedlo, že jsou sice věřící, ale nehlásí se k žádné církvi. Hodně to vypovídá o nedůvěře k náboženským institucím v naší společnosti. Rozhodně nás takové údaje nemohou nechat netečnými. Ale jak probudit české církve a české věřící k tomu, aby se všechny smutné prognózy nenaplnily? O čem vlastně tato studie vypovídá? Je všeobecně známo, že tento postoj k církvím je Čechům vlastní od nepaměti. Český člověk vždy hledal a bude hledat na „těch druhých“ to negativní, to, co musí být odhaleno, náležitě zkritizováno a „po právu“ odsouzeno. Vždy se musí najít viník, který může za to, že se nám něco nedaří. Právě tato vlastnost nás odlišuje od většiny jiných národů. Spolupracovník MF Dnes, pan Vladimír Kučera, ve svém zamyšlení pod názvem „Církev nemilá“ píše: „Mohli bychom k hranici, na níž chceme upalovat církev pro její hříchy, přikládat mnoho pravdivých polínek. Jenomže to činí v této zemi kdekdo už po staletí.“ Co se s tím dá dělat? Jak získat více než jen těch 9 procent spoluobčanů, kteří najdou na církvi něco pozitivního? Určitě to záleží víc na církvi samotné, než na objektivnějším pohledu kritiků církve. Jistě ne tak, aby se začala „podbízet“ a sázet třeba jen na moderní marketingové principy. To, čím dnes může oslovit moderního člověka, zůstává stejné: být věrna svému jedinečnému poslání – být „solí země a světlem světa.“ Do důsledku vzato, od toho se dost vzdálila a musí se tedy k tomu vrátit. Jinak by to „určitě ano“ mohlo příště říci ještě méně spoluobčanů než dnes. Ale to záleží i na každém z nás, kteří si říkáme křesťané. (Jan Titěra)
„Nalezne Syn člověka víru v České republice, až přijde?“ (podle Lukáše 18, 8)
12
Osobní evangelizace (seriál)…
Páté evangelium (O misii s kazatelem Církve bratrské Danielem Fajfrem) Posledně jsme si připomněli, že se Pavel nestyděl za Kristovo evangelium. V Ekumenickém překladu je oddíl z epištoly Římanům nadepsán „Pavlovo evangelium“ (Ř 1, 16). O jaké evangelium tedy jde: o Kristovo nebo Pavlovo? Jaký je rozdíl mezi Kristovým a Pavlovým evangeliem? Kristovo evangelium znamená doslova dobrá zpráva o Ježíši Kristu. Vše, co o něm víme z Písma, o jeho příchodu, životě, smrti, vzkříšení, na nebe vstoupení, to vše jsou pro člověka důležité informace, ba co víc, to je Kristovo evangelium, které nám lidem přináší spásu. Zatímco Pavlovo evangelium, to je Pavlův výklad Kristova evangelia, a především jeho život podle evangelia. Pavel prožil setkání s Kristem, které jej změnilo. Poté o Kristu vyprávěl druhým a nesl tuto zprávu dál. Můžeme zmínit některé texty: „Tolik jsme po vás toužili, že jsme vám chtěli odevzdat nejen evangelium Boží, ale i svůj život.“ (1 Tes 2, 8) V životě Pavla se zvěstování evangelia a život podle evangelia propojuje, mohli bychom říci, evangelium je jeho životní styl. Je připraven pro evangelium i zemřít, a má-li žít, tak jedině s Kristem a pro Krista. „Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl“ (1 Kor 9, 23). A konečně sám definuje svoje evangelium: „Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium“ (2 Tim 2, 8). Z toho plyne důležitý závěr: svědectví o Kristu nespočívá v jakési čisté a dokonalé esenci evangelia, kterou by bylo možné vypreparovat z Bible a předávat v nějakém úhledném balení, bez rušivého lidského faktoru. Naopak. Kristovo evangelium je vždy spojeno s tím, kdo jej sdílí. Řeknu to takto: Boží evangelium potřebuje naši člověčinu, aby se mohlo šířit a mohlo mu být rozuměno. Proto také v Bibli nemáme jen jedno evangelium, ale čtyři. Proč? Vždyť by se mohl udělat výběr ze všech čtyř v jedno kompletní. Bůh usoudil jinak. Každé ze čtyř evangelií vypráví o Kristu, ale každé trochu jinak, podle toho, kdo jej vypráví. Existuje tedy evangelium podle Matouše, Marka, Lukáše, Jana, podle Pavla. V tomto smyslu ale také evangelium podle Franty, Věry, Honzy či Jany. Takovému evangeliu lidé rozumí. Lidé nečtou Bibli, ale čtou nás. Říká se: mám ho přečteného. To je dobře, tak v nás mohou číst Kristovo evangelium. Proto potřebujeme evangelium Kristovo přenést do našich životů. To je autentické a lidem srozumitelné. To je originální evangelium, a možná jediné, které si lidé „přečtou“. V našem podání všelijak nedokonalé, ale díky Duchu svatému, který si nás může použít, i mocné. Tak se stáváme jakýmsi „pátým“ evangeliem, viditelným slovem Božím. Náš život v místě bydliště, ve škole, v práci, to je naše evangelium. Šéf firmy, vedoucí prodejny, učitelka, lékař, údržbář, podnikatel, mzdová účetní, senior, a přitom vyznávající, pokorný křesťan, který se nestydí sdílet evangelium, může být součástí té nejúčinnější evangelizace 21. století.
13
Svědectví…
Pro zamyšlení…
Když vás chtějí zničit, zůstane vám už jenom Bůh V závěru minulého kalendářního roku se objevil v našem tisku článek, který bych spíše označil jako osobní vyznání, z pera Julie Tymošenkové, bývalé premiérky Ukrajiny, současné hlavy ukrajinské opozice. Posléze přišla zpráva o jejím zhoršujícím se zdravotním stavu ve vězení, dokonce probleskla informace, že byla několik hodin v kómatu. Nezávidím nikomu z politiků jeho život. Ve své politické kariéře musí počítat vždycky se vším. Kdysi na výsluní politické slávy doma i v zahraničí, dnes uvězněná, trávící svůj čas ve vězeňské cele, píše Julija Tymošenková mimo jiné toto: „Po svém zinscenovaném procesu a čtyřech a půl měsících strávených v cele jsem zjistila, že ateistou není nikdo ani ve vězení. Když vás navzdory nesnesitelné bolesti desítky hodin bez přestávky vyslýchají, a to i v cele, a celý donucovací systém autoritářského režimu včetně jeho médií se vás snaží jednou provždy zdiskreditovat a zničit, stává se modlitba jediným intimním, důvěrným a konejšivým rozhovorem, který člověk může mít. Uvědomíte si, že Bůh je vaším jediným přítelem a jedinou dostupnou rodinou, protože, nemáte-li ani přístup ke knězi, jemuž důvěřujete, neexistuje nikdo jiný, komu byste se mohli svěřit se svými obavami a nadějemi. V temnotě cely čerpám sílu a naději z faktu, že Bůh se mi tu zdá být nějakým způsobem velmi nablízku. Vždyť kde jinde by mohl Kristus přebývat než u těch, kdo trpí a jsou utiskováni?“ Tymošenková dále píše o tom, že čte Listy z vězení Dietricha Bonhhoeffera, který ve chvílích čekání na blížící se popravu z rukou nacistů prahne po Kristu, schopném nabízet stále milost tomuto světu skrze svoji mučednickou smrt na kříži. Přiznám se k tomu, že „spojení“ Tymošenková – Bonhoeffer mne velmi překvapilo, a to pozitivně. Jen se ptám, jestli skutečně až ve chvílích, kdy vám nezbude zhola nic a nikdo blízký, se obracíte k Bohu. Tím teď nemyslím na bývalou ukrajinskou premiérku. O jejím duchovním životě v době minulé nic nevím. Ne, že by Bůh člověku vyčítal, že se na něj obrací až ve chvílích nejhlubší životní krize. Naopak se tu naplňuje Kristovo: „Pojďte ke mně všichni, kteří jste obtížení různými břemeny svého života, a já vám dám odpočinutí.“ Proč však mnozí stále pohrdají platnou nabídkou z Boží strany - vložit svůj život do Božích rukou ještě dříve, než přijdou nejtěžší chvíle života? Proč prodlužují svůj sebeklam v tom, že si na všechno v životě vystačí sami? Přeji všem, aby směli zakoušet požehnání blízkosti otcovské Boží náruče co nejdříve také ve svém životě. Dosvědčuji, že jsem na světě nepoznal nic cennějšího. (Jan Titěra)
14
Bůh uzdravuje
Vyrůstala jsem v malé vesnici na Valašsku, kde mohl zloděj v neděli vykrást všechny domy, protože kromě nemohoucích byli všichni v kostele vzdáleném asi 3 km. Žila jsem v domnění, že Pán Bůh je součástí folklóru, hlavně těch starších lidí, dokonce jsem od jednoho ruského filozofa četla, že Boha potřebuje jen ten, kdo je slabý. Pak přišla studentská léta. Na univerzitě jsem se setkala s jedním studujícím z Afriky. Byl sympatický, ale co mne nejvíc udivilo, že je mladý a přitom věřící. Život šel dál. Při jednom vyšetření jsem se dozvěděla, že mám pravděpodobně tuberkulózu ledvin. Když mi to řekli s tím, že dlouhý život to nebude, šla jsem si dát s kamarádkou koňak do kavárny. Shodou okolností si k nám přisedli dva horolezci a nabídli mi jezdit s nimi na skály. Tam jsem se také seznámila s husitským farářem a s jeho ženou. Byli oblíbení mezi mladými lidmi. Poprvé jsem nabyla dojmu, že víra může být opravdová a může přispět k aktivnímu pojetí života. Moje rodinná situace nebyla nejlepší. Matka se léčila na psychiatrii a i v běžném životě bylo těžké s ní žít. Můj otec byl alkoholik, zmizel z mého života, když mi bylo 10 let. To mi zas tak nevadilo, protože se rodiče doma často hádali, nejhorší bylo, když se napadali, tekla krev a byla hrůza. Většinou se o mne nikdo nezajímal. Nikdo nevěděl, co prožívám jako dítě. Po čase jsem se vdala. Nastalo neradostné životní období. Dvakrát jsem měla spontánní potrat, teprve po pěti letech se nám po komplikovaném porodu narodil syn. Ale pak to teprve začalo, prodělala jsem poporodní neléčenou psychózu, stupňovaly se stresy s matkou, která na protest proti mé svatbě nakonec skočila z okna. Byla jsem úplně na dně. Bylo mi doporučeno číst Žalmy, které mě však neoslovily. Pak jsem objevila Joba. A ten mi mluvil z duše. V té době jsem v podstatě jen přežívala. Byla jsem po operaci štítné žlázy, den jsem zvládala pomocí 23 prášků. Chystala jsem se pozvat příbuzné, abych se s nimi ještě rozloučila, dříve než odejdu z tohoto světa. Pamatuji si, že byl pátek. Šla jsem nakupovat. Najednou slyším vnitřní hlas: „Pojď do kostela!“ Jestli to byla myšlenka nebo jsem skutečně slyšela hlas – to nevím. Byl to kostel, kde jsem coby studentka často chodila obdivovat baroko. Tam na mne Bůh promluvil. Řekl mi, že jestli chci v něho věřit, že mě uzdraví. Spontánně jsem reagovala: ANO CHCI! A plakala jsem a plakala, poprvé mi někdo chtěl pomoci jen tak! Po těle mi procházel jakoby elektrický proud po všech nervových drahách. I když jsem nemocí zhubla, dostala jsem novou vnitřní energii. A co hlavní – začala jsem žít bez léků!!! Haleluja! Věřím, že Pán Bůh uzdravuje i DNES! Inka Melzerová (převzato z www.jezis.cz), upravila BTM
15
Závěrem…
Z tvorby Marie Plotěné
AFORISMY PAVLA KOSORINA • Následujeme–li Krista, naše cesta vede mezi lotry. • V okamžiku smrti přicházíme o všechno – ale zase jdeme tam, kde všechno je. • Zapomínáme na to, že Bůh má dobrou paměť. • Každý pátek může být velký. • Někteří lidé chtějí být jako Bůh – nepochopitelní. • Bůh nic nechystá pro ty, kteří nic neplánují. • Kreativita je znakem lidí, kteří milují Boha, protože láska je vynalézavá. • Ten, kdo o Bohu něco věří, je na tom lépe, než ten, kdo o něm něco ví.
Ilustrace: Marie Plotěné
„Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ (Matouš 26,41)
• Dokud Bohu zůstane tajemství, mě zůstane víra. • Když dáme Bohu sebe, nic víc po vás chtít nebude.
Nedoručené zásilky – nepřehlédněte! Někteří z odběratelů nás informují, že jim nepřišly objednané letáčky. Ať už je důvod jakýkoliv (nevyplněná zpáteční adresa, ztráta na poště), prosíme Vás, abyste nejprve zkontrolovali, zda Vaše zásilka leží na poště a nebylo Vám doručeno pouze oznámení. Pokud se Vám přesto nepodaří zásilku vyhledat, zavolejte nám. Letáčky Vám rádi znovu zašleme.
Všem našim odběratelům přejeme radostné prožítí velikonočních svátků. Nové perspektivy – Zpravodaj BTM č. 114. Vydává BRNĚNSKÁ TISKOVÁ MISIE, o.s., křesťanská ekumenická
nezisková společnost. Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo v únoru 2012 Počet příloh variabilní. Adresa redakce: BTM, P. O. Box 64, 638 00 BRNO, tel/fax: 545 224 222, E-mail:
[email protected], internet: www.btm.cz. Telefon pro objednávky: 545 224 253. Odpovědný redaktor: RNDr. Petr Kolek. Bankovní spojení: KB Brno-Černá Pole, č.ú. 94532621/0100. Jako variabilní symbol uveďte svoje evidenční číslo. Tisk: TISKNOS, Brno. Distribuce: firma Vlastislav Dvořák, PP 601-115/97, 621 00 Brno 21. (Obchodní psaní).
16
