Zpráva ze zahraniční cesty Termín konání:
22. - 27. 9. 2014
Místo konání:
Republika Srbsko – Autonomní oblast Vojvodina, obce Kanjiža, Bela Crkva, Vršac, Česko Selo, Kruščica, Bělehrad, Zrenjanin (aktuální teritoriální informace o Srbsku)
Účastníci:
radní KHK s gescí školství Mgr. Táňa Šormová, vedoucí oddělení rozpočtu škol a školských zařízení Ing. Václav Jarkovský, Ivana Tomková – kancelář hejtmana, předseda VVVZ Ing. Jiří Franc, 29 ředitelů, popř. zástupců středních a speciálních škol a 2 zástupci ČŠI
Téma:
vzdělávací systém středního školství v Srbsku, setkání s českou komunitou v Autonomní oblasti Vojvodina
Program: 1. den
odjezd z Hradce Králové v 20:00 hod., přejezd na Slovensko
noční přejezd přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko návštěva obce Kanjiža – setkání s představiteli místní samosprávy, přednáška na téma vzdělávací systém v Srbsku, prohlídka školního hospodářství místní střední zemědělské školy „Besedeš Jožef“ přejezd do Bele Crkvi na ubytování
2. den
3. den
prohlídky a besedy s představiteli škol v Bele Crkvi: 1. skupina v průmyslové škole „Sava Muncan“, 2. skupina v Gymnáziu a ekonomické škole prohlídka Kulturního domu a muzea v obci Česke Selo návštěva základní školy v Kruščici, fotbalové utkání, folklórní představení, večeře s krajany
4. den
prohlídky a besedy s představiteli škol ve Vršaci: 1. skupina ve střední zemědělské škole, 2. skupina ve škole pro základní a střední vzdělávání (speciální škola) „Jelena Varjaški“ v odpoledních hodinách přejezd a prohlídka centra Bělehradu večeře s rodáky v Českom Sele
5. den
přejezd do Zrenjaninu, návštěva škol: společně Chemicko-potravinářská a textilní škola „Uroš Predič“ + Průmyslová škola a Elektrotechnická škola „Nikola Tesla“ odjezd zpět do ČR
v časných ranních hodinách návrat do ČR - Hradce Králové
6. den
1
Vyhodnocení cesty: Pracovní cesta byla tematicky zaměřena na střední školství v Srbsku a na setkání s českou komunitou. Souhrnnou informaci jsme obdrželi v úterý během návštěvy vzdělávacího centra v Kanjiži, kde jsme absolvovali přednášku a navazující diskuzi k této problematice. Následně se účastníci stáže rozdělovali podle zájmu do 2 skupin a v těchto menších kolektivech 3. a 4. den individuálně navštívili jednotlivé školy. Na školách jsme se seznámili s jejich vzdělávací nabídkou a vybavením, mohli jsme si doplnit některé další znalosti (trh práce, …). Protože na území Vojvodiny žije řada národnostních menšin, seznámili jsme se i s přístupy státu při jejich vzdělávání (výuka jazyků, výuka v jazycích národnostních menšin). Nemalý význam přikládáme setkání s krajany žijícími v obcích Česko Selo a Kruščica, seznámení s jejich zvyky a způsobem života. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. Shrnutí informací o školství Systém středního vzdělávání v zemi Gymnázia (gimnazije) – všeobecné studium na 4 roky, příprava na studium na vysoké škole Střední odborné školy (stručne škole) – výuka na 3 – 4 roky, zahrnuje i praktickou činnost Smíšené školy (mešovite škole) – kromě obecného gymnaziálního vzdělávání je možné získat i odborné vzdělávání Umělecké školy (umetničke škole) – studium na 4 roky, zaměření na hudbu, tanec, výtvarné obory Střední školy pro vzdělávání dospělých Střední školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – zaměření na řemesla (jednodušší práce) Rozložení škol (údaje za Srbskou republiku byly prezentovány jako údaje z r. 2006) Srbská republika AO Vojvodina (1 930 000 obyvatel) 128 gymnázií 117 středních škol v 39 správních oblastech 337 odborných škol 10 speciálních škol 34 speciálních škol 33 uměleckých škol Jazykové vzdělávání ve Vojvodině 6 úředních jazyků (celkově 26 různých etnik) srbsky, maďarsky, slovinsky, rumunsky, rusky, chorvatsky u některých škol je vzdělávání zabezpečeno i v jazycích národnostních menšin.
2
Probíhající reformy vzdělávání Pociťují potřebu reformovat školství. Provedli reformu u předškolního a základního vzdělávání. U středního a vysokého školství reforma zahájena, nikoliv však provedena. Proběhla diskuze o posílení gymnázií, v závěru podpořena orientace na odborné školství, řemesla. Cíle reformy: - rozvoj sítě základních, středních a vysokých škol - rozvoj odborného vzdělávání - omezení speciálních základních škol - registrace všech institucí předškolního vzdělávání - rozvoj systému závěrečné zkoušky u středního vzdělávání – všeobecného, odborného i uměleckého vzdělávání. Reforma počítá s jednotnými závěrečnými zkouškami u řemesel i u maturit (jednotné zadání připravené ministerstvem) - od roku 2000 se opakuje situace - nová vláda = nová reforma Školní dokumentace - statut školy – obecný právní dokument - školní program – schvaluje ministerstvo Vojvodiny na návrh samosprávy (=zřizovatele); základní koncept a obsah vzdělávání jsou však dány státními osnovami - roční program činnosti školy (nutně dokončen vždy do 15. 9.) - rozvojový plán na 3-5 let - plán odborného vzdělávání pedagogických pracovníků (součástí ročního plánu) Ve školách jsou vytvářeny týmy, které na plánech pracují. Podílí se na tom i studenti (školní parlamenty). Školský zákon považují za velmi moderní a evropský. Je však nutné rozvíjet lidský potenciál (povědomí pedagogů) i přesah k rodinám a celé společnosti. Za vzor považují finské školství. Financování Stát platí platy pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům a související odvody. Financování pedagogické práce se odvíjí od počtu odučených hodin týdně ve státem schválených třídách. Z rozpočtu samospráv jsou financovány provozní náklady škol, opravy, investice, ale i další vzdělávání pedagogických pracovníků a často i pedagogická asistence, v navštívené speciální škole poskytována doprava a stravování žáků zdarma. Rozpočtové prostředky státu byly v posledních letech kráceny. Téměř zastaveny velké investice. Plat pedagoga cca 400€ je nad státním průměrem (zaměstnanci škol uváděli průměr 300€, Národní banka Srbska naproti tomu 388€). Několik let probíhá diskuze o reformě financování – přechod na výkonové normativy. S ohledem na očekávané velké negativní dopady na zaměstnanost je její zavedení oddalováno (nezaměstnanost je již nyní podle různých zdrojů mezi 21 – 26 %). Školy nemohou poskytovat služby, popř. pronajímat své prostory za úplatu.
3
Vyučovací povinnost učitele střední školy 18 nebo 20 hodin přímé práce + 6 hodin nepřímé práce ve škole + zbytek do 40 hodin týdně na přípravu. Učitelé předmětů spojených s písemnými pracemi (matematika, jazyky) mají 18 hodin. Učitelé praxe mají 26 hodin. Ředitelé neučí. Přijímání žáků do středních škol: podstatné jsou výsledky žáků při studiu na základní škole („závěrečná zkouška“). Žáci pak mohou podle svých výsledků jít na různé typy škol. Střední školy přijímací zkoušky neprovádějí. S ohledem na pokles počtu žáků ve školách výsledky ze základní školy pro přijetí v řadě případů nejsou zcela rozhodující.
4
Poznámky k některým navštíveným školám Střední zemědělská škola „Besedeš Jožef“ v Kanjiži Město asi 25 000 obyvatel, 85 % Maďaři, 9 % Srbové, 2% Romové Vojvodina je prioritně zemědělská oblast s 84 % plochy orné půdy vysoké kvality (černozemě) Škola s 500 žáky, obory strojní a zemědělské. - škola využívá areál školního hospodářství s cca 100 ha půdy (z toho 10 ha ovocné sady) - desítky let staré stroje, výjimečně i nová technika - k dispozici mechanizační dílna Speciální škola „Jelena Varjaški“ ve Vršaci Město asi 35 000 obyvatel, 70 % Srbové, 10 % Rumuni, 4 % Maďaři, 2,5 % Romové Navštívená škola existuje 37 let a má ve své nabídce základní vzdělávání (40 žáků) a střední vzdělávání (40 žáků). - žáci musí před nástupem do speciální školy projít hodnocením komisí složenou ze speciálních pedagogů - pro každého žáka je vytvářen individuální program - mají 2 programy: pro lehce postižené a těžce postižené žáky - střední škola v současné době vzhledem k malému počtu žáků vyučuje pouze obor kadeřník, krejčí a automechanik (jednodušší práce). Praxi žáci absolvují i u firem - škola má celkem 33 zaměstnanců, z toho 26 učitelů. Ve škole je zaměstnán i psycholog a bezpečnostní pracovník (ostraha), který zabezpečuje pořádek u vchodu a ve školních prostorách - žáci začínají základní vzdělávání ve věku 6-7 let. Celkem 8 let se vzdělávají na základní škole, 4 roky na střední škole - nejlepší úroveň hmotného vybavení ze všech navštívených škol - speciální relaxačně stimulační místnost - zaměstnanci se vyjadřovali dosti rezervovaně k problematice inkluze - žáci mají vše zdarma včetně dopravy z a na místo bydliště (k dopravě využívána i taxi služba) - pro žáky 1. – 4. třídy provozují do 16:30 školní družinu - pozn.: speciální mateřské školy existují v Srbsku také, ale ne ve Vršaci Průmyslová škola „Sava Muncan“ v Bele Crkvi Město asi 8 800 obyvatel, s podřízenými obcemi (tzv. opština) cca 17 000 obyvatel. V opštině dominují Srbové – 76 %, Rumuni 5 %, Češi 4 %, Romové 3 %, Maďaři 2 % Škola s 400 žáky, 65 učitelů. Obory orientovány na 4 oblasti: - strojní – úbytek zájmu, nyní zejm. automechanik (výuka autoškoly za cenu pohonných hmot), opravář zemědělských strojů; pro výuku programování CNC nemají stroje - o chladící a klimatizační techniku není zájem, podobně o klempíře- karosáře - cestovní ruch – praxe v hotelech a cestovních agenturách (město se profiluje jako turistické centrum) - velký zájem o obor kuchař - služby: dámský kadeřník a pánský holič (úbytek zájmu) - autoškola – nákladní automobil Zastava + 3x osobní Chevrolet Spark 5
-
zdůrazňováno vybavení počítači a wifi (z darů Německo, Rusko, EU) v rámci opštiny provozují centrum výuky ruského jazyka (vybaveno za ruské finanční podpory) modely pro výuku – staré vyřazené vojenské terénní automobily = ani to není v Srbsku obvyklé nemají pracovní oděvy = problém nedostatku peněz v rodinách rozsáhlý kamerový systém nemají tělocvičnu a aulu či obdobné místo pro společná shromáždění nemají internát škola se aktivně zapojuje do soutěží praktických dovedností žáků, má vynikající výsledky u automechaniků.
Chemicko-potravinářská a textilní škola „Uroš Predič“ v Zrenjaninu Město asi 76 000 obyvatel, 75 % Srbové, Maďaři 10 %, Romové 3 %, Rumuni a Slováci po 2 % Škola s 500 žáky, 26 tříd - obor pekař, oděvní obory - návrháři a studium chemie - hodně vzdělávacích aktivit pro dospělé (rekvalifikace) - vlastní moderní technologii na zpracování mléka - snaha o kontakt se soudobými technologiemi (zpracování biomasy) - škola budila dojem dobře řízené organizace s cílevědomým vedením Průmyslová škola a Elektrotechnická škola „Nikola Tesla“ v Zrenjaninu - 660 žáků, 41 tříd, 100 pedagogických pracovníků, 20 nepedagogických - stavební obor a elektroobory - problém najít učitele odborného výcviku Závěrečné zhodnocení: Za nejzajímavější považujeme následující poznatky: - přijímání žáků do středních škol probíhá na základě výsledků žáků během a v závěru základního vzdělávání, školy neuskutečňují přijímací zkoušky; - vzdělávání národnostních menšin, včetně výuky v dalším jazyku (např. ve městě Zrenjanin údajně 23 národností – důsledek vnitřních pohybů obyvatelstva vlivem Jugoslávských válek 1991 - 2001) - důraz na rozvoj odborného vzdělávání, snaha inovovat závěrečné zkoušky na středních školách - špatná naplněnost škol, ve srovnání s našimi školami přezaměstnanost a z toho vyplývající obavy z rizik, které by přinesla uvažovaná reforma vzdělávání - platové ohodnocení pedagogů nad státním průměrem - ve většině škol se učí v dopolední a odpolední směně (např. do 14 hodin a do 19 hodin) - v Srbsku je 12 center pro vzdělávání pedagogů - v 17 opštinách se ve školách vyučuje ve více jazycích - některé školy mají v rámci zaměstnanců zařazeny i pracovníky ostrahy - učitel má 30 dnů dovolené - další vzdělávání učitelů v rozsahu 100 hodin / 4 roky - budovy po stránce údržby obecně v silně zanedbaném stavu Zpracoval: Ing. Václav Jarkovský, Ing. Jiří Franc 6
