ZPRÁVA KOMISE RADĚ. Zpráva o pokroku navazující na závěry Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.6.2016 COM(2016) 375 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ Zpráva o pokroku navazující na závěry Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi

CS

CS

OBSAH

1. ÚVOD ...................................................................................................... 1 2. ZÁVĚRY RADY O POKROKU V OBLASTI CELNÍ SPOLUPRÁCE S VÝCHODNÍMI SOUSEDNÍMI ZEMĚMI............... 1 3. PŘEHLED POKROKU ........................................................................... 3 3.1. CELNÍ SPOLUPRÁCE S GRUZIÍ, MOLDAVSKOU REPUBLIKOU A UKRAJINOU ............................................................ 3 3.2. CELNÍ SPOLUPRÁCE S BĚLORUSKEM............................................ 5 3.3. CELNÍ SPOLUPRÁCE S RUSKEM ...................................................... 6 3.4. TŘÍSTRANNÉ ROZHOVORY EU-RUSKO-UKRAJINA.................... 6 3.5. EUROASIJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ UNIE ............................................. 7 3.6. CELNÍ SPOLUPRÁCE S ARMÉNIÍ A ÁZERBÁJDŽÁNEM .............. 7 3.7. ČINNOSTI V RÁMCI VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ .................... 7 4. ZÁVĚR .................................................................................................... 8

2

1.

ÚVOD

Účelem tohoto dokumentu je zhodnotit pokrok dosažený v prioritních oblastech označených Radou Evropské unie v „závěrech Rady o pokroku v oblasti celní spolupráce s východními sousedními zeměmi“ (dále jen „závěry Rady“) přijatých na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci dne 28. ledna 2014. Dokument poskytuje aktuální informace týkající se celních vztahů s východními partnery a Ruskem od poslední zprávy Komise o pokroku navazující na závěry Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi (Brusel, 21.11.2013, SWD (2013) 487 final). ZÁVĚRY RADY

2.

O POKROKU V OBLASTI CELNÍ SPOLUPRÁCE S VÝCHODNÍMI SOUSEDNÍMI ZEMĚMI

Na seminářích na vysoké úrovni o celní spolupráci na východních hranicích EU, které se konaly ve dnech 14. a 15. dubna 2011 v Budapešti a ve dnech 20. a 21. října 2011 v Krakově, byly dohodnuty tři prioritní oblasti, tj. „vytvoření bezpečných a průchodných obchodních tras“, „podpora řízení rizik a boje proti podvodům“ a „investice do modernizace celních systémů v regionu“, a následně stanoveny v závěrech Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi (přijatých na zasedání Rady v Bruselu dne 5. prosince 2011). V této souvislosti Rada ve svých závěrech ze dne 28. ledna 2014 vyzvala Komisi a členské státy ke spolupráci s východními sousedními zeměmi s cílem: 1. Vytvořit bezpečné a průchodné obchodní trasy, zejména tím, že: •

definují podmínky, včetně požadavků na ochranu údajů, a zahájí pilotní projekt či projekty týkající se výměny předběžných informací mezi členskými státy a východními sousedními zeměmi, což povede k lépe cíleným kontrolám a k usnadnění obchodu,

•

budou podporovat východní sousední země při budování systémů oprávněných hospodářských subjektů i při přípravě nezbytných právních předpokladů pro možné vzájemné uznávání s EU,

•

budou podněcovat a podporovat východní sousední země při dodržování hlavních kroků vedoucích k přistoupení k úmluvám o společném tranzitním režimu a o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, a to mimo jiné zřízením projektové skupiny, provedením analýzy nedostatků, přípravou plánu, zajištěním odborné přípravy celních úředníků, poskytnutím informací podnikům a přezkoumáním možností nástrojů finanční podpory,

•

budou usilovat o zajištění řádného a transparentního fungování Úmluvy TIR z roku 1975 a o vytvoření vhodných podmínek pro tranzitní operace na východních hranicích EU.

2. Podpořit řízení rizik a boj proti podvodům, zejména tím, že:

3

•

posílí operativní spolupráci, zorganizují další společné celní operace s účastí východních sousedních zemí, jež budou založeny na osvědčených postupech a doporučeních, mimo jiné vycházejících ze společné celní operace ROMOLUK (2013),

•

stanoví pravidla sledování objemu vyrobených tabákových výrobků, který by měl odpovídat legitimní poptávce.

3. Podporovat modernizaci celních systémů, zejména tím, že: •

identifikují rozdíly v celních právních předpisech a postupech, zejména v nejdůležitějších oblastech, jako jsou např. celní prohlášení, tranzit, určování celní hodnoty, původ zboží, klasifikace zboží, řízení rizik a povolení vydávaná celními orgány za účelem vypracování a provádění sbližovacích agend, za použití revidovaného souboru celních plánů EU a příkladů osvědčených postupů,

•

plně zužitkují možnosti, jež jim nabízejí stávající a budoucí finanční nástroje EU, k financování vybavení, twinningových projektů, odborné přípravy celních úředníků, výměny zkušeností a osvědčených postupů.

4. Pokračovat v jednáních s ruskými celními orgány o hodnocení pilotního projektu v oblasti výměny informací a o mechanismu včasného varování, jež by sloužily jako prostředek včasného oznamování situací, které mohou narušit obchodní toky mezi EU a Ruskem, a k navrhování praktických řešení. 5. Zapojit se do neformálního technického dialogu o celních otázkách s nadnárodními institucemi zřízenými v návaznosti na vytvoření celní unie mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem s cílem výměny informací, řešení praktických problémů či umožnění sblížení celních právních předpisů. 6. Zvážit přípravu a přijetí strategického rámce a zřízení pracovních skupin pro celní spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem a Gruzií, pokračovat ve spolupráci s Ruskem, Moldavskou republikou a Ukrajinou v souladu s jednotlivými strategickými rámci. 7. Pokračovat v podrobném sledování pokroku ve výše uvedených oblastech a v dialogu mezi EU a východními sousedními zeměmi v rámci seminářů na vysoké úrovni o celní spolupráci na východních hranicích EU nebo na jiných specializovaných fórech pro celní záležitosti s cílem zajistit vhodnost prováděných opatření a koordinovat a přizpůsobovat poskytovanou pomoc. V neposlední řadě Rada vyzvala Komisi, aby společně s členskými státy zhodnotila pokrok dosažený v prioritních oblastech celní spolupráce s východními sousedními zeměmi a při tom mimo jiné zohlednila iniciativy a osvědčené postupy členských států. Komise byla rovněž vyzvána, aby Radě o dosaženém pokroku podala zprávu, aby tak mohla navrhnout pokračování těchto opatření do konce roku 2015.

4

3.

PŘEHLED POKROKU

Vztahy s Gruzií1, Moldavskou republikou2 a Ukrajinou3 byly v roce 2014 prostřednictvím dohod o přidružení a prohloubených a komplexních zón volného obchodu (AA/DCFTA) uvedeny na novou úroveň. Cílem těchto dohod je postupné politické přidružení a hospodářská integrace těchto zemí s EU, a to prostřednictvím provádění reforem a plnění závazků. Politický vývoj v regionu, tj. konflikt na Ukrajině a napětí mezi EU a Ruskem, jakož i vznik a rozšiřování Euroasijské hospodářské unie (EAHU) mají vliv na míru angažovanosti EU vůči zemím v tomto regionu.

3.1.

CELNÍ SPOLUPRÁCE S GRUZIÍ, MOLDAVSKOU REPUBLIKOU A UKRAJINOU

Ve spolupráci s Gruzií a Moldavskou republikou bylo od 1. září 2014, kdy bylo zahájeno prozatímní uplatňování dohody o přidružení/ prohloubených a komplexních zón volného obchodu (DCFTA), dosaženo pokroku, zatímco u Ukrajiny bylo prozatímní uplatňování této části dohody odloženo do konce roku 2015. Celní spolupráce s Moldavskou republikou, Ukrajinou a Gruzií je založena na strategickém rámci, jenž byl schválen s Moldavskou republikou v říjnu 2011, Ukrajinou v květnu 2012 a podepsán s Gruzií v březnu 2015. Praktické provádění vzájemně dohodnutých činností a podpory je organizováno v rámci programu Clo 2020. Pravidelně probíhá celní dialog s cílem zajistit strategickou perspektivu. Na základě nových dohod byly zřízeny celní podvýbory, které byly pověřeny rozhodovací pravomocí a mají za úkol sledovat sbližování právních předpisů a postupů podle závazků vyplývajících z dohod o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu. Jejich cílem je dosáhnout vysokého stupně spolupráce mezi smluvními stranami a sbližování jejich právních předpisů. Z výsledků první schůze výboru s Gruzií a Moldavskou republikou (březen/květen 2015) vyplývá, že obě země jsou z hlediska dodržování celních závazků týkajících se dohodnutých lhůt v rámci nové dohody na dobré cestě. V případě Ukrajiny byla celní spolupráce ovlivněna politickým vývojem v zemi a organizačním vývojem ukrajinské celní správy. Během tohoto období byl zaznamenán určitý pokrok u některých projektů podporovaných Komisí a členskými státy. Spolu se sbližováním celních právních předpisů s acquis EU v oblasti cel se Evropská unie zaměřuje na:

1

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (Úř. věst. L 261, 30.8.2014).

2

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 260, 30.8.2014).

3

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014). 5

- vývoj systémů řízení rizik, včetně programu pro oprávněné hospodářské subjekty, a dále na podporu výměny celních informací, - podporu při přípravách přistoupení k Úmluvě o společném tranzitním režimu, což představuje možnost nepřetržitého tranzitu v rámci EU, - pomoc při přípravách přistoupení k Regionální úmluvě o celoevropskostředomořských preferenčních pravidlech původu, což má přispět k rozvoji regionální hospodářské integrace obchodu se zbožím. Rozvoj konceptu oprávněného hospodářského subjektu (OHS) v souladu s právními předpisy EU je jedním ze závazků, které Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina přijaly v rámci nových dohod o přidružení. V současné době je pozornost zaměřena na srovnávací analýzu příslušných právních předpisů týkajících se oprávněných hospodářských subjektů (OHS), kterou provádí Komise spolu s odborníky z členských států. Ke sdílení zkušeností a osvědčených postupů bude docházet díky možnosti účasti na setkáních sítě OHS a uskutečňováním studijních návštěv v členských státech EU. Kromě toho byl na moldavsko-rumunské hranici dne 1. července 2015 na 6timěsíční počáteční období zahájen pilotní projekt týkající se uznávání OHS z EU na hraničních přechodech na vnější hranici EU. Cílem tohoto pilotního projektu je poskytnout dodatečné výhody pro OHS z EU na hraničním přechodu Leuseni (zkrácení doby nutné ke zpracování, lepší zacílení rizik, méně fyzických a dokumentárních kontrol). S cílem zlepšit řízení rizik a usnadnit obchod mezi EU a jejími východními sousedy bylo rozhodnuto zahájit pilotní projekt s Moldavskem a Ukrajinou, který se týká zasílání dat ohledně tranzitu do těchto zemí za účelem realizace projektu v roce 2016. Budoucí přistoupení východních sousedů ke společnému tranzitnímu režimu režimu by znamenalo důležitý krok směrem k regionální integraci tranzitních režimů. Dosáhlo by se tak zjednodušení a urychlení hraničních kontrol a posílilo by se řízení rizik. V lednu 2015 byl na Ukrajině zahájen krátkodobý tranzitní projekt s hlavním cílem poskytovat podporu a poradenství ukrajinské státní fiskální službě v přípravách na přistoupení k Úmluvě o společném tranzitním režimu. V návaznosti na to byl doporučen twinningový projekt. Pro Moldavskou republiku se připravuje twinningový projekt s cílem sladění se systémem NCTS. Ve Varšavě (září 2013), v Kyjevě (duben 2015) a v Tbilisi (červen 2015) se konaly semináře týkající se Úmluvy o společném tranzitním režimu. Kromě nich byly uspořádány i studijní návštěvy členských států. Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina mají status neformálního pozorovatele v pracovní skupině EU-ESVO pro společný tranzitní režim a zjednodušení formalit v obchodě se zbožím a pravidelně této skupině poskytují aktuální informace o pokroku. Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, coby zóna kumulace výrobních procesů v EU a v dalších členských zemích této úmluvy, přispívá k rozvoji regionální hospodářské integrace obchodu se zbožím. Moldavská republika tuto úmluvu ratifikovala dne 28. května 2015 a stranou této úmluvy se stala dne 1. září 2015. Gruzie požádala o přistoupení k uvedené úmluvě v říjnu 2015. Ukrajina informovala Komisi o interním jednání o přistoupení k této Úmluvě. V roce 2014 a 2015 bylo pro tyto tři země uspořádáno několik seminářů o pravidlech původu (5. června 2014 v Kyjevě, 3. listopadu 2014 v Kišiněvě a 17. března 2015 v Tbilisi). 6

Boj proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky zůstává pro EU ve vztahu s jejími východními sousedy vysokou prioritu. Komise za úzké spolupráce s členskými státy aktivně pokračuje v provádění akčního plánu ze sdělení o zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky. Na základě pozitivních zkušeností z předchozí společné celní operace (ROMOLUK I), jíž se zúčastnila Moldavská republika i Ukrajina, uspořádal OLAF v roce 2015 další společnou celní operaci (ROMOLUK II) týkající se pašování cigaret. Pomoc, kterou EU poskytuje Gruzii, Moldavské republice a Ukrajině na podporu provádění dohody o přidružení/prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a ke zlepšení kapacit celních orgánů těchto zemí, má zásadní význam. Kromě toho Mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) poskytuje cennou pomoc v oblasti celních předpisů a postupů, včetně činností zaměřených na boj proti podvodům. 3.2.

CELNÍ SPOLUPRÁCE S BĚLORUSKEM

V návaznosti na několik pozitivních kroků, které Bělorusko od roku 2014 podniklo a které vedly ke zlepšení jeho vztahů s EU, přijala Rada dne 15. února 2016 rozhodnutí zrušit nejvíce omezující opatření vůči Bělorusku a urychlit provádění seznamu konkrétních opatření pro prohloubení politiky kritické angažovanosti EU vůči Bělorusku. Tento seznam opatření potvrdil COREPER v lednu 2015 a zahrnuje činnosti v oblasti cel. V této souvislosti Komise navrhla obnovit kontakty s odborníky. EU rovněž financuje projekty v rámci programu Východního partnerství. 3.3.

CELNÍ SPOLUPRÁCE S RUSKEM

Na spolupráci s Ruskem má vliv probíhající politická krize i prvky narušující obchod a celní spolupráci. Rusko provedlo několik kroků s negativními důsledky pro hospodářské subjekty v rámci EU: – od července 2013 omezilo zeměpisnou působnost Úmluvy TIR na několik hraničních přechodů na hranici Ruska s EU a požadovalo další (vnitrostátní) záruky pro tranzit zboží přes Rusko. Tato narušení jsou i nadále aktuální, – v roce 2014 zavedly ruské pohraniční orgány na několik měsíců posílená kontrolní opatření zaměřená na litevské silniční dopravce. Tato opatření rovněž způsobila narušení, – od září 2014 byl rovněž narušen tranzit přes Rusko mezi EU a státy Střední Asie a zeměmi jižního Kavkazu kvůli ruskému zákazu dovozu zemědělských produktů a potravinářských výrobků z EU, který Rusko zavedlo v reakci na sankce EU přijaté v návaznosti na intervenci Ruska na Ukrajině. Strategický rámec celní spolupráce schválený v listopadu 2010 poskytl celkový směr pro spolupráci. Provádění však zůstává nadále velmi omezené. Mechanismus včasného varování nebyl aktualizován a společné hodnocení pilotního projektu v oblasti výměny informací nebylo dokončeno. Nicméně koncem roku 2015 byl vypracován nový plán pro provádění strategického rámce, který byl schválen na začátku roku 2016. 7

3.4.

TŘÍSTRANNÉ ROZHOVORY EU-RUSKO-UKRAJINA

Rozhovory o řešení obav Ruska ohledně uplatňování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou byly mezi EU a Ruskem neformálně zahájeny v listopadu 2013, tedy před podpisem dohody o přidružení/prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (27. června 2014); Do těchto rozhovorů se Ukrajina zapojila v červnu 2014. Prohlášení v Minsku dne 12. února 2015 od vedoucích představitelů normandské čtyřky ohledně širšího pohledu na krizi na Ukrajině odkazuje na třístranné rozhovory o dohodě o přidružení/prohloubené a komplexní zóně o volném obchodu a uvádí, že jejich cílem je „nalézt praktická řešení k rozptýlení obav, které Rusko vyjádřilo v souvislosti s prováděním dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu“. Pokud jde o celní otázky, nemohlo Rusko prokázat, jak by ustanovení dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mohla zvýšit riziko podvodů v rámci dvoustranného ukrajinsko-ruského obchodu, ani proč by jakékoli obavy ohledně možných podvodů nebylo možné vyřešit v rámci stávajících dvoustranných dohod a rámců pro celní spolupráci (tj. mezi Ukrajinou a Ruskem, EU a Ruskem a EU a Ukrajinou). Dne 1. ledna 2016 Rusko pozastavilo pro Ukrajinu obchodní preference Společenství nezávislých států (SNS); Rusko také vydalo zákaz dovozu zemědělských produktů pocházejících z Ukrajiny a zavedlo další sankce omezující tranzit z Ukrajiny do Kazachstánu přes Rusko. Ukrajina reagovala zavedením omezení týkajících se dovozu a tranzitu ruského zboží. 3.5.

EUROASIJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ UNIE

Smlouva o založení EAHU byla podepsána dne 29. května 2014 Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2015. Arménie k této dohodě přistoupila dne 2. ledna 2015 a Kyrgyzstán dne 12. srpna 2015. Euroasijská hospodářská unie byla vytvořena na základě celní unie, kterou v roce 2010 tvořilo Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Mezi útvary Evropské komise a Euroasijské hospodářské komise byly navázány určité kontakty na technické úrovni. 3.6.

CELNÍ SPOLUPRÁCE S ARMÉNIÍ A ÁZERBÁJDŽÁNEM

V říjnu 2014 podepsala Arménie smlouvu o přistoupení k Euroasijské hospodářské unii. Tato smlouva vstoupila v platnost dne 2. ledna 2015. Po rozhodnutí Arménie v roce 2013 neparafovat sjednanou dohodu o přidružení a prohloubenou a komplexní dohodu o volném obchodu nicméně Arménie a EU pokračují v politickém a obchodním dialogu v oblastech, kde je to slučitelné s novými závazky Arménie. V prosinci 2015 byla zahájena jednání o nové právně závazné a komplexní dohodě mezi EU a Arménií ke zlepšení dvoustranných vztahů, které se v současnosti zakládají na dohodě o partnerství a spolupráci. Celní spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem byla dosud spíše omezená, a to vzhledem k tomu, že se Ázerbájdžán rozhodl jednání o dohodě o přidružení pozastavit. Na summitu 8

Východního partnerství v Rize (květen 2015) potvrdil Ázerbájdžán svůj zájem o novou dohodu mezi EU a Ázerbájdžánskou republikou. Tuto iniciativu EU uvítala v souladu se svou revidovanou evropskou politikou sousedství, jež předpokládá nový diferencovaný přístup EU vůči zemím Východního partnerství, který bude řešit jejich konkrétní potřeby a priority. Diskuse o oblasti působnosti budoucí dohody byla zahájena v prosinci 2015 s cílem získat mandát k zahájení jednání ještě v roce 2016. To by zahrnovalo i celní spolupráci. 3.7.

ČINNOSTI V RÁMCI VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ

Východní partnerství představuje společné úsilí EU a Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny nadále podporovat udržitelné reformní procesy v těchto zemích. V rámci platformy Východního partnerství č. 2 o Hospodářské integraci a soudržnosti s politikami EU byla zahájena řada školení pro vedoucí pracovníky celní správy týkající se usnadnění obchodu. Proběhly dvě akce: v září 2014 ve Varšavě a v září 2015 v Krakově. Celkem 48 účastníků ze šesti zemí Východního partnerství bylo vyškoleno v otázkách ověření původu, celního zařazení, celní hodnoty, ochrany práv duševního vlastnictví, auditu po celním odbavení, etických a protikorupčních opatření. V rámci školení bylo poskytnuto 160 hodin přednášek, cvičení a případových studií. V této oblasti je třeba zajistit trvalou podporu členských států. Odborný panel Východního partnerství týkající se integrované správy hranic má usnadnit výměnu osvědčených postupů v oblasti integrované správy hranic a posilovat spolupráci mezi celními orgány a pohraniční stráží v partnerských zemích. Stěžejní iniciativa Východního partnerství týkající se integrované správy hranic poskytla zemím Východního partnerství příležitosti předložit návrhy projektů, jejichž cílem je modernizace cel a usnadňování obchodu. Projekty vypracované v rámci této iniciativy mají zemím Východního partnerství pomoci při provádění strategií integrované správy hranic, zajištění integrity, usnadnění obchodu, řízení rizik, odhalování drog a pašovaných cigaret/tabákových výrobků, ochraně práv duševního vlastnictví a boji proti korupci4. Nedávno zveřejněné nové rozšíření celních plánů, které připravila Evropské komise s podporou ze strany odborníků členských států a kandidátských zemí, by mělo pomoci zlepšit a posílit operační a správní kapacitu celních služeb zemí Východního partnerství (konkrétně Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny). Tyto plány mají sloužit jako referenční hodnota, vůči níž mohou země Východního partnerství měřit nedostatky v různých oblastech podnikání a následně provést zlepšení. Obsah plánů byl představen na zasedání panelu Východního partnerství týkajícího se integrované správy hranic v červnu 2015 v Rize. Následné činnosti, například ve formě seminářů, mohou být organizovány i v budoucnu.

4

V této souvislosti stojí za zmínku projekt v oblasti budování kapacit integrované správy hranic v rámci Východního partnerství, který řídí agentura FRONTEX s cílem usnadnit pohyb osob a zboží přes hranice ve všech šesti zemích Východního partnerství. 9

4.

ZÁVĚR

Od vydání předchozí zprávy Komise o pokroku navazující na závěry Rady o celní spolupráci s východními sousedními zeměmi (Brusel, 21.11.2013, SWD(2013) 487 final) bylo dosaženo významného pokroku. Celní spolupráce se zeměmi Východního partnerství, zejména s Ukrajinou, Moldavskou republikou a Gruzií, nabrala na intenzitě. Komise se soustředila na provádění dohod o přidružení/ prohloubených a komplexních zón volného obchodu a provádění strategických rámců pro celní spolupráci, a to podporou celních reforem. Pokroku bylo dosaženo v provádění programů oprávněných hospodářských subjektů, v přípravách přistoupení k Úmluvě o společném tranzitním režimu a k Regionální úmluvě o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu. Dotčené země se zapojily do programu Clo 2020, činností nástroje pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX) a twinningových projektů, díky nimž mohly lépe porozumět celním činnostem EU a následně uplatňovat osvědčené postupy. Členské státy podpořily činnosti týkající se budování kapacit. Celní spolupráce s Ruskem byla během tohoto období omezená a ovlivněná vývojem v politické a obchodní situaci. Komise trvá na tom, aby Rusko plně provádělo ustanovení úmluvy TIR a zdrželo se neodůvodněných celních kontrol. V zájmu prevence narušení obchodních toků je nezbytné vést dialog. Spolupráce v celní oblasti s Běloruskem a s Eurasijskou hospodářskou unií byla omezená.

10