Zpracování žádosti o dotaci na nákup stroje z prostředků OPPI pro firmu Hon a.s

Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně

Zpracování žádosti o dotaci na nákup stroje z prostředků OPPI pro firmu Hon a.s. Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D.

Dominik Kořený

2010/2011

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé práce, panu Ing. Mgr. Janu Přenosilovi, Ph.D., za vedení a pomoc při zpracování této práce. Mé poděkování patří také pracovníkům firmy Hon a.s. za to, že mi umožnili toto téma zpracovat.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 21. prosince 2010

.....................................

Abstrakt Kořený, D. Zpracování žádosti o dotaci na nákup stroje z prostředků OPPI pro firmu Hon a.s., Bakalářská práce. 2010 Bakalářská práce se zabývá zpracováním projektové žádosti o dotaci s názvem „Nákup řezacího a rylovacího stroje“ akciové společnosti HON a.s. a její finanční analýzou. Teoretická část práce popisuje regionální politiku EU, její cíle, strukturu a její finanční prostředky. Praktická část práce se zabývá činnostmi předcházejícími zpracování projektu, podrobným popisem projektu, jeho finanční analýzou a hodnocením.

Klíčová slova Operační program Podnikání a inovace, Podnikatelský záměr, Dotace, Řezací a rylovací stroj.

Abstract Kořený, D. Processing of the project application for a grant, to purchase equipment from the OPPI, for Hon joint stock company, Bachelors thesis. 2010 The bachelor thesis deals with processing of the project application for a grant entitled "ʺPurchase of cutting and creasing machine "ʺ for joint stock company HON, and its financial analysis. The theoretical part describes the EU'ʹs regional policy, its objectives, structure and financial resources. The practical part deals with the processing activities antecedents project, a detailed description of the project, its financial analysis and evaluation.

Keywords Operational Programme Enterprise and Innovations, Business Plan, Grants, Cutting and creasing machine.

Obsah

6

Obsah 1. Úvod ............................................................................................................................. 10 2. Cíl práce a metodika .................................................................................................. 11 2.1. Cíl práce ................................................................................................................ 11 2.2. Metodika práce .................................................................................................... 11 2.2.1. Metodika výpočtu dílčích položek rozpočtu projektu ........................... 11 2.2.2. Metody posuzování investičních projektů ............................................... 13 3. Literární přehled ........................................................................................................ 15 3.1. Regionální politika a její podpora ..................................................................... 15 3.1.1. Cíle regionální politiky ................................................................................ 15 3.1.2. Nástroje regionální politiky ........................................................................ 16 3.1.3. Struktura fondů na území české republiky .............................................. 17 3.1.4. Finanční prostředky fondů ......................................................................... 18 3.1.5. Alokace prostředků mezi žadatele ............................................................ 20 3.2. Podnikatelský plán ............................................................................................. 21 3.2.1. Postup sestavení podnikatelského plánu ................................................. 21 3.2.2. Podoba podnikatelského plánu .................................................................. 22 4. Praktická část .............................................................................................................. 25 4.1. Činnosti předcházející zpracování žádosti ...................................................... 25 4.1.1. Sběr dat pro hodnocení projektu ............................................................... 25 4.1.2. Příprava dat pro finanční hodnocení projektu ........................................ 26 4.2. Projekt „Nákup řezacího a rylovacího stroje“ firmy HON a.s. .................... 29 4.2.1. Popis projektu ............................................................................................... 29 4.2.2. Cíle projektu .................................................................................................. 29 4.2.3. Přínos projektu a srovnání s výchozím stavem ....................................... 29 4.2.4. Připravenost projektu k realizaci ............................................................... 31 4.2.5. Technická specifikace pořizovaného vybavení ........................................ 32 4.2.6. Udržitelnost projektu ................................................................................... 32

Obsah

7

4.2.7. Hodnoty indikátorů ..................................................................................... 33 4.2.8. Harmonogram projektu .............................................................................. 34 4.3. Finanční hodnocení projektu ............................................................................. 35 4.3.1. Rozpočet projektu a jeho financování ....................................................... 35 4.3.2. Výsledky provozu projektu ........................................................................ 36 4.3.3. Porovnání investičních variant .................................................................. 38 4.3.4. Výsledky hodnocení projektu .................................................................... 38 4.3.5. Analýza rizik ................................................................................................. 40 5. Závěr ............................................................................................................................ 42 6. Použité zdroje ............................................................................................................. 43 Přílohy ................................................................................................................................. 45

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika EU – Evropská unie ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje ES – Evropské společenství ESF – Evropský sociální fond HDP – Hrubý domácí produkt OP – Operační program OPPI – Operační program Podnikání a inovace ROP – Regionální operační program

8

Seznam tabulek a grafů

9

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tab. 1 Přehled prostředků přidělených pro účely jednotlivých cílů ......................... 19 Tab. 2 Přehled prostředků přidělených programům v České republice .................. 19 Tab. 3 Porovnání spotřebovaného množství papíru variant s projektem a bez

projektu ................................................................................................................... 27

Tab. 4 Předpokládaný vývoj výroby v letech životnosti projektu ............................. 28 Tab. 5 Monitorovací ukazatele projektu ........................................................................ 34 Tab. 6 Přehled financí vynaložených na projekt ........................................................... 35 Tab. 7 Průměrná doba odepisování v letech ................................................................. 36 Tab. 8 Výsledky provozu projektu v tis. Kč. ................................................................. 37 Tab. 9 Komparace nákladnosti variant při projektu a při nezavedení projektu ...... 38 Tab. 10 Výsledky hodnocení projektu bez dotace ........................................................ 39 Tab. 11výsledky hodnocení projektu s dotací ............................................................... 39

Seznam grafů Graf č. 1 Celková spotřeba papíru v letech ................................................................... 33

Úvod

10

1. Úvod Strukturální fondy Evropské unie disponují pro roky 2007 – 2013 více než 308 miliardami €, které jsou určeny pro plnění cílů konvergence, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a územní spolupráce v ekonomicky méně rozvinutých regionech na území 27 států Evropské unie. Tyto prostředky jsou rozdělovány pomocí tří nástrojů – Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu, které se starají o rozdělování finančních prostředků mezi operační programy jednotlivých zemí. Pro potřeby ČR je pro toto programové období určena celková alokace 31 miliard €, respektive 763 miliard Kč o jejichž rozdělování se v České republice stará celkem 26 fondů, což je nejvíce z členských zemí EU. Jedním z těchto programů je také Operační program Podnikání a inovace, který slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jeden z nástrojů k rozdělování finanční pomoci mezi české podnikatelské subjekty. Pomoc je poskytována jak z přidělených prostředků fondů Evropské unie – Evropského fondu regionálního rozvoje, tak ze zdrojů státního rozpočtu. Cílem OPPI je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, rozvoj regionů a zvýšení atraktivnosti České republiky pro potencionální investory. Podnikatelský subjekt má možnost žádat o finanční podporu v několika oblastech podle typu předkládaného projektu. O získání dotace z prostředků OPPI se chce pokusit také akciová společnost HON. V Žádosti o dotaci chce uspět se svým projektem „Nákup řezacího a rylovacího stroje“. Celkový rozpočet projektu činí 4 779 600 Kč. Vzhledem k sídlu firmy na Opavsku v Moravskoslezském kraji má firma možnost získat dotaci ve výši až 2 389 800 Kč. Projektem se chce firma osamostatnit při výrobě obalů pro své výrobky, chce zároveň vyřešit problémy, se kterými se potýká v provozech balírny výrobků a skladů, jakými je vysoká nákladnost balení výrobků, nedostatek skladových prostor a problémy při balení výrobků atypické výroby. Od projektu si vedení firmy také slibuje dobrou návratnost investice a pozitivní dopad na ekologii ve snížení celkové spotřeby papírové lepenky. V práci bude detailně popsán přínos projektu ve srovnání s momentálním stavem a bude provedeno jeho finanční hodnocení.

Cíl práce a metodika

11

2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je finanční analýza a zhodnocení podnikatelského záměru nákupu řezacího a rylovacího stroje ve firmě Hon a.s., která se zabývá výrobou kancelářského nábytku. Pro tento projekt by podnik chtěl využít možností dotačního programu OPPI Rozvoj. Práce si klade tyto cíle: • seznámení s regionální politikou EU, její funkcí a strukturou fondů v nadnárodní a národní úrovni • zpracování projektu, popis a kvantifikace jeho přínosů ve výrobě podniku • finanční analýza projektu a jeho hodnocení

2.2. Metodika práce Praktická část práce se zabývá finanční analýzou a zpracované projektové žádosti o dotaci s názvem „Nákup řezacího a rylovacího stroje“ a jejím finančním a ekonomickým hodnocením. Zpracování žádosti bude vycházet z pokynů prováděcích dokumentů OPPI programu Rozvoj -‐‑ Výzva III . Při kvantifikaci přínosů projektu byly využity metody popsané v první podkapitole metodiky práce. Pro účely finančního hodnocení dotací se vychází z analýzy CBA – Cost-‐‑Benefit Analysis, neboli analýzy nákladů a přínosů. V podkapitole 2.2.2 této části práce popíši nástroje, které k tomuto hodnocení využívá.

2.2.1.

Metodika výpočtu dílčích položek rozpočtu projektu

Pro finanční analýzu projektu bylo nutné provést kalkulaci jednotlivých položek nákladů jak pro variantu při zavedení projektu, tak pro variantu bez zavedení projektu. Při těchto kalkulacích byly použity níže popsané metody. a) Výpočet množství použitého materiálu pro obal !! = !! ∗ š! ∗ !! kde: i – číslo druhu obalu di – délka přířezu obalu druhu i


12

ši – šířka přířezu obalu druhu i ko – odpad při zpracování obalu ve tvaru koeficientu b) Výpočet ceny materiálu za jednotku obalu !! =

!! ∗ š! ∗ !! ∗ !!

kde: Pi -‐‑ cena obalu druhu i di – délka přířezu obalu druhu i ši – šířka přířezu obalu druhu i ko – odpad při zpracování obalu ve tvaru koeficientu P – cena papíru Celková cena spotřebovaného materiálu za časovou jednotku se pak vypočte podle vzorce !

!! ∗ !!

!"#$%&á !"#$ !"#$%&á!" = !!!

kde: Pi – cena materiálu obalu druhu i Qi – počet spotřebovaných obalů druhu i c) Náklady na spotřebu elektrické energie při výrobě stroje !

!! ∗ !! ∗ !!

!á!"#$% !"#$ř!"# !"!#$%! = !!!

kde: ti – čas výroby obalu druhu i Qi – počet spotřebovaných obalů druhu i Pe – cena elektrické energie d) Výpočet ročního odpisu Pro výpočet je uveden vzorec pro výpočet rovnoměrného odpisu, podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, který bude po rozhodnutí vedení firmy použit pro odpisování zakoupeného zařízení. !=

!∗! 100


13

kde: O – roční výše odpisu P – pořizovací cena zařízení k – procento odpisu určené pro daný rok

2.2.2.

Metody posuzování investičních projektů

CBA analýza slouží k hodnocení investičních projektů, k poměřování nákladů k užitku. Jejím účelem je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj bezprostředně plynou zřizovateli, ale současně i finančně zhodnotit všechny další společenské přínosy, které projekt přinese pro místní obyvatele, obec, či stát. Tím umožňuje hodnocení nejen tvrdých projektů1, ale také měkkých2, které nepřinášejí zisk (Přichystal, 2009). K finančnímu posouzení projektu používá CBA analýza tyto ukazatele: e) Metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value) je dle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 175) rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investičního projektu a kapitálovými výdaji, nutnými pro realizaci projektu. !

Č!" = !!!

kde: • • • • • • • f)

!"! = (1 + !)!

!

!!!

!! − !" (1 + !)!

ČSH -‐‑ čistá současná hodnota CFt -‐‑ plán cash flow z investičního projektu v jednotlivých letech Pt -‐‑ příjem z investice v jednotlivých letech životnosti KV -‐‑ kapitálový výdaj N -‐‑ doba životnosti investičního projektu t -‐‑ jednotlivé roky životnosti investičního projektu i -‐‑ požadovaná výnosnost investičního projektu v tvaru indexu Metoda indexu rentability (Profitability Index) podle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 176) představuje doplňkový ukazatele k ukazateli čistá současná hodnota. Je poměrovým ukazatelem efektivnosti. Vypočítává se jako podíl diskontovaných plánovaných peněžních příjmů z investičního

1 Projekt jehož cílem je finanční zisk. 2 Projekt jehož cílem je tvorba hodnot, nebo rozvoj společnosti.


14

projektu a kapitálových výdajů na něj vynaložených. Přijatelné jsou projektu s indexem PI >= 1. !"! ! !!! (1 + !)! !" = !" kde: • • • • g)

CFt -‐‑ plán cash flow z investičního projektu v jednotlivých letech t -‐‑ jednotlivé roky životnosti investičního projektu i -‐‑ požadovaná výnosnost investičního projektu v tvaru indexu KV -‐‑ kapitálový výdaj Metoda vnitřního výnosového procenta dle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 176) představuje skutečnou míru výnosnosti projektu, která se dosáhne z plánovaných příjmů a kapitálových výdajů. Vychází z výpočtu čisté současné hodnoty projektu a představuje jeho výnosovou míru. !

!!" = !!!

kde: • • • • a)

!! 1+!

− !" = 0

Pt -‐‑ příjem z investice v jednotlivých letech životnosti t -‐‑ jednotlivé roky životnosti investičního projektu i -‐‑ požadovaná výnosnost investičního projektu v tvaru indexu KV -‐‑ kapitálový výdaj Metoda doby návratnosti investičního projektu podle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 177) určuje dobu návratu investice v letech, přičemž se předpokládá očekávání návratnosti. Určuje se pomocí kumulativního součtu předpokládaných diskontovaných příjmů v jednotlivých obdobích. !

!" = !!!

kde: • • • •

!

!! (1 + !)!

Pt -‐‑ příjem z investice v jednotlivých letech životnosti t -‐‑ jednotlivé roky životnosti investičního projektu i -‐‑ požadovaná výnosnost investičního projektu v tvaru indexu DN -‐‑ doba návratnosti investičního projektu

Literární přehled

15

3. Literární přehled Tato část práce vás seznámí se základními principy fungováním fondů Evropské unie, s institucemi, které rozhodují o podpoře členských států EU, institucemi jejichž programy, mají za úkol podporovat růst regionů České republiky pomocí dotací, ať už se jedná o investice do měkkých projektů, majících za cíl rozvoj společnosti, nebo tzv. tvrdých projektů, které jsou uskutečňovány za účelem tvorby zisku, restrukturalizace, či modernizace výroby podniku. „Evropa musí obnovit základ své konkurenceschopnosti, zvýšit svůj růstový potenciál a svoji produktivitu a posílit sociální soudržnost, a přitom klást hlavní důraz na znalosti, inovaci a optimalizaci lidského kapitálu“. Předpokladem naplnění evropského cíle posílení konkurenceschopnosti EU je zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých zemí (Národní strategický referenční rámec, 2007). K dosažení konkurenceschopnosti, růstového potenciálu a sociální soudržnosti byly definovány tři základní cíle. Jsou jimi konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, a Evropská územní spolupráce. Pro plnění těchto cílů byl vytvořen Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Kohezní fond, které prostřednictvím dotačních programů nabízejí institucím a podnikatelům možnosti, jak získat finanční prostředky pro realizaci svých projektů. Také Česká republika jako jedna z 27 členských zemí EU vytvořila pro rozdělování prostředků přidělených z fondů mnoho programů pomocí kterých se snaží o podporu regionů na svém území. S fungováním těchto institucí a programů budete blíže seznámeni v následujících kapitolách.

3.1. Regionální politika a její podpora 3.1.1.

Cíle regionální politiky

a) Konvergence Cíl Konvergence se snaží o podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a regionech, kde je přepočet HDP na osobu nižší než 75 % průměru EU. Podpora se soustřeďuje na modernizaci, ekonomiku, rozšíření a zlepšení základní infrastruktury a ochranu životního prostředí, zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních služeb, zvýšení investic do lidského kapitálu, adaptaci veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ (Marek a Kantor, s. 24, 2009).


16

b) Konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento cíl politiky strukturálních fondů se svým určením podobá cíli Konvergence. Jedná se o podporu regionů, u kterých je přepočet HDP na osobu vyšší než 75% průměru EU. Protože v těchto oblastech není nutnost podpory tak vysoká, také tomu odpovídá celková výše přidělené podpory. Pod tento cíl spadají například průmyslové oblasti, kde je míra nezaměstnanosti a podíl zaměstnanosti v průmyslovém sektoru vyšší než je unijní průměr. Venkovské oblasti pod tento cíl spadají, pokud mají řídké osídlení, nebo pokud je nezaměstnanost dvojnásobkem průměru EU (Marek a Kantor, s. 25, 2009). c) Evropská územní spolupráce Evropská územní spolupráce se soustřeďuje na podporu harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie, tedy na podporu další integrace EU pomocí přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce. Mezi hlavní priority se řadí podpora rozvoje vědy, výzkumu a informační společnosti, životní prostředí, předcházení rizikům a řízení vodních zdrojů (Marek a Kantor, s. 25, 2009).

3.1.2.

Nástroje regionální politiky

V období mezi lety 2007 – 2013 využívá EU pro rozdělování prostředků regionální politiky tří nástrojů (Marek a Kantor, s. 29, 2009). • ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje • ESF – Evropský sociální fond • Kohezní fond

3.1.2.1. Evropský fond regionálního rozvoje V rámci svých úkolů se podílí na financování produktivních investic pro vytvoření a zachování udržitelných pracovních příležitostí, investic do infrastruktury a regionálního rozvoje (Nařízení ES č. 1783/1999 z 12. července 1999). Mezi priority patří financování výzkumu, inovací, ochrana životního prostředí, prevence rizik a investice do infrastruktury (Marek a Kantor, s. 29, 2009).

3.1.2.2. Evropský sociální fond Evropský sociální fond je hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU. Zaměřuje se na oblasti zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků, lepší přístup k zaměstnání a účasti na trhu práce, posílení sociálního začlenění potlačováním diskriminace a usnadněním přístupu znevýhodněných osob na trh práce a podporu partnerství pro reformy v oblastech zaměstnanosti a začlenění (Marek a Kantor, s. 29, 2009).


17

3.1.2.3. Kohezní fond Pojem kohezní politika označuje všechny kroky vedoucí ke snížení ekonomických a sociálních nerovností v EU. Finanční prostředky Kohezního fondu má možnost získat členský stát s HDP nižším než 90 % průměru Společenství – což jsou nové členské státy, Řecko a Portugalsko. Fond se zaměřuje na projekty ochrany životního prostředí a transevropské dopravní sítě. Působí také v oblastech souvisejících s udržitelným rozvojem. Původně se fond zaměřoval spíše na konkrétní projekty, v posledním období se však orientuje na víceleté investiční programy.

3.1.3.

Struktura fondů na území české republiky

Pro ČR je v současné době připravených celkem 26 fondů poskytujících podporu. Programy naplňující cíl „Konvergence“ lze rozdělit do tří skupin podle cíle, který naplňují: • OP pro cíl „Konvergence“ • OP pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. • OP cíl „Evropská územní spolupráce“

3.1.3.1. OP pro cíl Konvergence Sektorové operační programy (tematické) Navazují na rozvojovou strategii a cíle politiky soudržnosti definované v Národním rozvojovém plánu ČR (Přichystal, 2009). Patří mezi ně tyto (Národní referenční rámec ČR 2007-‐‑2013, 2007): • OP Podnikání a inovace • OP Životní prostředí • OP Doprava • OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost • OP Výzkum a vývoj pro inovace • OP Lidské zdroje a zaměstnanost • Integrovaný operační program • Technická pomoc Regionální operační programy Zaměřují se na jednotlivá odvětví v regionech po celém území České republiky kromě Prahy. Jsou zaměřeny na řešení konkrétních problémů jednotlivých regionů (Přichystal, 2009). Celkem je připraveno sedm operačních programů: • ROP NUTS II Jihozápad • ROP NUTS II Jihovýchod


• • • • •

18

ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Moravskoslezskou ROP NUTS II Střední Čechy

3.1.3.2. OP pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Operační programy sledující cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti se týkají Prahy jako jediného regionu ČR. Mají za cíl podporovat ekonomické změny v průmyslových městských a venkovských oblastech s přepočteným HDP na obyvatele vyšším než 75 % průměru EU. Prostředky se soustředí na inovace a ekonomiku založenou na znalostech, životní prostředí, předcházení rizikům a služby základního ekonomického významu, jakými jsou například komunikační sítě (Marek a Kantor, s. 44, 2009). Připraveny jsou dva programy: • OP Praha – Konkurenceschopnosti • OP Praha – Adaptabilita

3.1.3.3. OP pro cíl Evropská územní spolupráce Soustředí se na vyvážený rozvoj EU v oblastech vědy, výzkumu a informační společnosti, životního prostředí, předcházení rizik a řízení vodních zdrojů (Marek a Kantor, s. 44, 2009). Připraveno je devět programů: • 5 OP Přeshraniční spolupráce o ČR – Bavorsko o ČR – Polsko o Rakousko – ČR o Sasko – ČR o Slovensko ČR • OP Meziregionální spolupráce • OP Nadnárodní spolupráce • ESPON 2013 • INTERACT II

3.1.4.

Finanční prostředky fondů

Finanční prostředky fondů jsou součástí jednání o rozpočtu EU. Návrh rozpočtu předkládá Evropská komise Radě ministrů, která do návrhu vnáší změny a následně je návrh předložen Evropskému parlamentu. Konečné rozhodování o rozpočtu je rozděleno mezi Evropskou radu a Evropský parlament. Při summitu Evropské rady 16. prosince 2005 byla schválena konečná finanční perspektiva EU pro roky 2007-‐‑2013 ve výši 862 miliard €, což představuje 1,045 % HDP EU. Z této


19

částky bylo vyčleněno 308 miliard € pouze pro prostředky regionální politiky a politiku soudržnosti (Marek a Kantor, s. 31, 2009). Tabulka č. 1 Přehled prostředků přidělených pro účely jednotlivých cílů Cíl

%

Absolutní výše (miliardy €)

Konvergence

81,9

252

Regionální konkurenceschopnost

15,7

48

2,4

7,5

Přeshraniční spolupráce

Tabulka č. 2 Přehled prostředků přidělených programům v České republice (Marek a Kantor, 2009) Operační program

%

Absolutní výše (miliardy €) 25,93

Cíl Konvergence OP Doprava

22

5,76

OP Životní prostředí

19

4,92

Regionální operační programy (7 ROP)

18

4,66

OP Podnikání a inovace

12

3,04

OP Výzkum a vývoj pro inovace

8

2,07

OP Lidské zdroje

7

1,84

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

7

1,83

Integrovaný operační program

6

1,55

Technická pomoc

1

0,26


20

0,45

Cíl Regionální konkur. a zam. OP Konkurenceschopnost

71

0,26

OP Adaptabilita

29

0,19 0,39

Cíl Evropská územní spolupráce Přeshraniční spolupráce (5 OP)

90

0,35

Transnárodní a meziregionální spolupráce (4 0P)

10

0,04

K datu 6.10.2010 byly schváleny projekty v celkové výši 393,9 miliardy Kč, respektive 15,4 miliardy €. Ke stejnému datu bylo z celkové alokace pro ČR již proplaceno 165,5 miliardy Kč, respektive 6,47 miliardy €, což je celkem 21,7 % z celkové alokace prostředků určených pro Českou republiku (Evropské fondy – aktuální stav k 6. říjnu 2010).

3.1.5.

Alokace prostředků mezi žadatele

Pro získání dotace je bezpodmínečně nutné podání žádosti v podmínkách jaké vymezují průvodní dokumenty každé výzvy k předkládání projektů. Každé úplné žádosti v Operačním programu Podnikání a Inovace předchází registrační žádost v nástroji eAccount, ve které žadatel popíše základní charakteristiky projektu, jakými jsou název projektu, jeho stručný popis, celkový rozpočet a výše požadované dotace, předpokládanou změnu monitorovacích ukazatelů a vloží finanční výkazy, které slouží pro výpočet finančního ratingu podniku. Po úspěšném podání registrační žádosti zpravidla do čtrnácti dnů od jejího podání následuje vyrozumění o předběžném schválení projektu. Po předběžném schválení projektu může žadatel podat plnou žádost o dotaci. Nejdůležitějším prvkem žádosti v programech OPPI je podnikatelský záměr v určené struktuře, ve kterém je podrobně popsán přínos projektu, srovnání s výchozím stavem, jeho technické specifikace a finanční ukazatele. Do programu eAccount je dále nezbytné vložit předpokládané finanční výsledky projektu, finanční plán podniku a elektronickým podpisem potvrdit prohlášení a závazky spojené s podmínkami programu. Na základě vložených informací do systému eAccount je automaticky provedeno hodnocení projektu a vypočteno bodové hodnocení, které udává doporučení ke


21

schválení projektu, doporučení s výhradami, nebo nedoporučení projektu ke schválení. Dále jsou projekty schvalovány v kolovém režimu. Každý podnikatelský záměr je zhodnocen dvěma hodnotiteli, kteří u něj bodovým systémem ohodnocují ekonomické hodnocení žadatele, soulad se strategickými cíli, zkušenosti a odborné předpoklady žadatele, technické řešení projektu a udržitelnost. V tomto hodnocení může projekt dosáhnout maximální hranice sta bodů. V kolovém systému hodnocení je pak postupně rozhodováno o přiznání dotace od projektů s nejvyšším bodovým ohodnocením (Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu Rozvoj – Výzva III, 2010).

3.2. Podnikatelský plán Podnikatelský plán může být podle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 98) použit pro tyto účely: • jako manažerský nástroj určený k řízení živností či společnosti • jako podklad pro získání cizích (finančních zdrojů) • sekundárně pro jiné účely

3.2.1.

Postup sestavení podnikatelského plánu

Podnikatelský plán Koráb, Peterka a Režňáková (2008, s. 95) popisují základní kroky k sestavení úspěšného plánu v jedenácti krocích. • Vyjasnění si očekávání – co a proč plánujeme, o jaký plán se jedná. • Vymezení si vlastního podnikání – v čem podnikáme, nebo případně chceme podnikat. • Zhodnocení a definování současného stavu – interní analýza podniku včetně finanční analýzy • Zhodnocení externích faktorů – definování tržních podmínek, konkurence a reálné tržní pozice • Definování strategických cílů, klíčových záměrů podniku v konkrétní a měřitelné podobě • Navržení a definování proveditelné strategie • Identifikace rizik – tj. SWOT analýza • Rozpracování a doladění základní strategie do podoby konkrétních funkčních strategií a operačních plánů • Projekce finančních toků, nákladů a výnosů v kontextu navržené základní strategie • Finalizace plánu a jeho formy adekvátně účelu • Praktické využívání plánu


3.2.2.

22

Podoba podnikatelského plánu

3.2.2.1. Obecná podoba podnikatelského plánu Podle Korába, Peterky a Režňákové (2008, s. 98) by obecná podoba podnikatelského plánu měla obsahovat tyto části: • Titulní strana plánu • Exekutivní souhrn • Analýza trhu • Popis podniku • Výrobní plán • Marketingový plán • Organizační plán • Hodnocení rizik • Finanční plán • Přílohy Exekutivní souhrn Smysl exekutivního souhrnu je stručně popsat nejdůležitější aspekty podnikatelského plánu a tím podnítit zájem případných investorů. Sestavuje se po dokončení celého podnikatelského plánu (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008). Analýza trhu Do analýzy trhu patří zejména analýza konkurenčního prostředí, kde zkoumáme všechny významné konkurenty včetně jejich slabých a silných stránek a možností jak by mohli negativně ovlivnit tržní úspěch podniku (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008). Popis podniku Obsahuje identifikační informace o firmě, které jsou nutné zejména pro externího uživatele a měly by obsahovat plné obchodní jméno společnosti, typ společnosti, údaje o velikosti kapitálu, základní struktuře a identifikačních čísel jako jsou IČ a DIČ. Dále by měl být uveden stručný popis vývoje podniku. Vhodné je sestavení pouze krátkého odstavce, případně několika odrážek informujících o historii firmy, respektive jejích strategických milnících ve formě dat a parametrů o založení, změně vlastnické struktury , nebo typu společnosti, klíčových změnách a strategiích s reálným dopadem do financí. Čtenář by měl být stručně informován o efektivní organizaci uvnitř firmy a optimálním rozložení personálních zdrojů. Pro tyto účely je vhodné jednoduché schéma struktury firmy. Vhodný je také popis podnikové infrastruktury, který


23

je zaměřen na posouzení zdrojů nepersonálního charakteru respektive popis rozvahy na straně aktiv. Čtenář by měl získat ucelený přehled o struktuře majetku s podrobnějšími informacemi, než jaké mu může poskytnout účetnictví (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008). Výrobní plán Informuje o fungování výrobního procesu. Popsáni jsou dodavatelé potřební k zajištění výroby, popis potřebných strojů a zařízení, případně informace o nákupu zboží a služeb nejedná-‐‑li se o výrobní podnik, prostor potřebných k výrobě a skladování. V této části se uvádí certifikáty a osvědčení jakosti kterými firma disponuje. Marketingový plán Marketingový plán podává informace o tom jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány. Obsahuje odhady objemu produkce, nebo služeb ze kterých lze dále odvodit údaje důležité pro finanční plán (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008). Organizační plán Popisuje nejen vlastnická práva v podniku, ale je také vhodné uvést jména klíčových manažerů z top managementu firmy, případně údaje o jejich vzdělání a zkušenostech z praxe. Údaje mohou být uvedeny v organizačním schéma. (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008) Hodnocení rizik Pro potencionálního investora je důležité mít jistotu o tom, že si při plánování uvědomujeme všechna rizika spojená s pozdější realizací záměru a je případné problémy připraven řešit. Je proto nutné tato rizika analyzovat a připravit alternativní strategie pro případ jejich vzniku (Koráb, Peterka a Režňáková, 2008). Finanční plán Tvoří důležitou část podnikatelského plánu. Zpravidla obsahuje tři části • predikci příjmu a výdajů nejméně na tři následující roky • cash flow • odhad bilance Přílohy Přílohami mohou být podklady rozvíjející informace poskytnuté v textu. Na tyto přílohy je možné odkazovat. Jedná se o materiály jako jsou úplné finanční výkazy, organizační struktura podniku, profesní curriculum vitae manažerů, produktové


24

informace, patenty a certifikáty, a další informace rozšiřující popisnost podnikatelského plánu.

3.2.2.2. Podnikatelský plán pro účely žádosti o dotaci Pro účely žádostí o dotaci je struktura podnikatelského plánu upravena tak, aby co nejlépe popsala prvky projektu hodnocené hodnotitelskou komisí. Pro účely výzvy OPPI Rozvoj III byla v dokumentu Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu Rozvoj – Výzva III (2010 s. 36) definována struktura podnikatelského plánu takto: • Identifikační údaje žadatele o podporu • Podrobný popis projektu • Technická specifikace projektu • Časový harmonogram • • •

Marketingová analýza Finanční analýza projektu Závěr

Podrobný popis projektu Charakteristika projektu a jeho soulad s podmínkami programu, specifikace předmětu projektu – co bude pořízeny a jaký je přínos, popis cílů, kterých má být dosaženo, vliv projektu na monitorovací ukazatele a další výstupy, vliv projektu na životní prostředí. Technická specifikace projektu Specifikace parametrů pořizovaných strojů, SWOT analýza žadatele a projektu. Finanční analýza projektu Základní ekonomické ukazatele za žadatele, náklady a výnosy projektu, rozpočet projektu po položkách a zdroje financování.

Praktická část

25

4. Praktická část Praktická část práce se zabývá projektem instalace řezacího a rylovacího stroje pro výrobu lepenkových obalů ve firmě Hon a.s. sídlící ve Skřipově u Opavy. Současný systém balení výrobků v podniku se setkává s mnoha specifickými provozními problémy, které budou zavedením projektu eliminovány. Vedení firmy zároveň od projektu očekává dobrou ekonomickou návratnost investice. O možnosti instalace systému se v podniku začalo spekulovat začátkem roku 2010. Analýzy možností systému nasvědčovaly možnému pozitivnímu přínosu investice a byla předběžně schválena jako možný projekt pro žádost o dotaci z fondů EU. Projektové žádosti předcházela detailní analýza projektu pro podmínky provozů firmy HON a.s. a následně začala být připravována projektová žádost o dotaci. Vypracovaná projektová žádost měla sloužit jako podklad pro žádost o dotaci v programu OPPI Rozvoj – Výzva III.

4.1. Činnosti předcházející zpracování žádosti Pro potřeby finanční analýzy projektu nákupu řezacího a rylovacího stroje bylo nutné provést kalkulaci výsledků projektu. Protože projekt nepřináší žádné tržby, nýbrž úspory oproti současnému systému balení výrobků firmy, cílem této analýzy je především porovnání současné varianty bez zavedeného stroje s variantou při zavedení projektu.

4.1.1.

Sběr dat pro hodnocení projektu

Prvním krokem pro analýzu projektu bylo seznámení se se systémem výroby v provozech firmy HON a.s. ve Skřipově a Opavě. Také seznámení se s vizí vedení firmy a výsledky, které od zavedení projektu očekává bylo důležité pro jeho hodnocení, zejména pak pro zvolení vhodného způsobu dalšího postupu provedení celé analýzy. Po sběru těchto informací bylo možné identifikovat cíle projektu, které bylo nutné dalšími analýzami potvrdit jako ty, které je možné zavedením projektu splnit, nebo ty, které jsou nad jeho možnosti. Pro potřeby finanční analýzy projektu bylo důležité získat data o obalech použitých ve výrobě v takové struktuře, aby bylo možné kvantifikovat spotřebu obalů jednotlivých závodů podle druhu výroby3. Tento požadavek je důležitý z důvodů různé materiální nákladnosti při balení výrobků sériové oproti atypické 3 Druhem výroby se rozumí sériová výroba, nebo atypická výroba – tj. Výroba podle specifických požadavků zákazníka.

Praktická část

26

výrobě. Moderní systém výroby firmy nabízí několik zdrojů, odkud data s potřebnými požadavky získat. Pro účely analýzy byly použity tyto zdroje: • Záznamy spotřeby obalů dle objednávek a druhu objednávky závodů ve Skřipově a Opavě, za uplynulý rok 2009 • Stavy výdejů obalů podle druhů dle skladových karet roku 2009 • Záznamy rozměrů atypických objednávek roku 2009

4.1.2.

Příprava dat pro finanční hodnocení projektu

4.1.2.1. Náklady současného systému Prvním krokem pro finanční analýzu projektu bylo zjištění nákladů současného systému balení výrobků ve firmě, aby systém bylo možné porovnat s variantou při zavedení projektu. Ze záznamů spotřeby obalů ve výrobě byly zjištěny celkové počty obalů spotřebované v roce 2009, které byly dále roztříděny podle druhu objednávky. Přestože systém ve firmě HON a.s. nabízí možnost přístupu k velkému množství informací o výrobě, získávání dat pro hodnocení projektu však narazilo na své překážky. Údaje o spotřebě obalů v atypické výrobě nebyly úplné. Po porovnání spotřebovaných obalů v sériové výrobě s výdejem ze skladových karet, však byla dopočítána celková spotřeba obalů atypické výroby. V této fázi byly náklady vypočteny jednoduchým postupem jako součin ceny každého druhu nakupovaného obalu a počtu jeho spotřebovaných kusů. Pro účely porovnání množství spotřebovaného papíru a zhodnocení dopadu na ekologii, bylo třeba vypočíst hrubou spotřebu papíru v m2 opět zvlášť pro sériovou a pro atypickou výrobu. Obecný vzorec tohoto výpočtu je uveden v metodice této práce v podkapitole 2.2.1. Podrobný rozpis jednotlivých položek je uveden v příloze 1 této práce. Pro výpočet nákladů varianty při zavedení projektu a také pro zhodnocení dopadu projektu na ekologii, respektive celkovou změnu spotřeby papírové lepenky ve výrobě, bylo nutné získaná data dále analyzovat, třídit a porovnat s dalšími informacemi z databází firmy pro získání detailnějších informací.

4.1.2.2. Náklady varianty při zavedení projektu Náklady na materiál Nejpodstatnější část nákladů při výrobě přířezů obalů na řezacím a rylovacím stroji tvoří použitý materiál. Pro získání reálného odhadu nákladů při zavedení projektu, se vycházelo ze struktury výroby roku 2009 a následně byla provedena predikce změn struktury a objemu výroby pro další roky životnosti projektu. Ze zdrojů tedy

Praktická část

27

bylo nutné získat informace o rozměrech vyráběných obalů. Pro sériovou výrobu byly použity rozměry používaných obalů, protože tyto se po zavedení stroje do výroby nezmění. Naproti tomu nebylo možné použít informace o spotřebovaných obalech v atypické výrobě, protože zde se užívají přířezy obalů stejné jako ve výrobě sériové a tyto se ručně upravují pro rozměry atypického výrobku. Naopak na zakoupeném stroji budou vyráběny přířezy přímo podle rozměrů výrobku. Ze záznamů o rozměrech atypických výrobků byly zjištěny jejich rozměry a podle vzorce, uvedeného v podkapitole 2.2.1 této práce byla vypočteno množství použitého papíru a jeho cena. Při výpočtu byla uvažována materiální ztráta výroby 5% z rozměrů finálního výrobku, která byla určena odborným odhadem, tedy koeficient 1,05. U výrobků atypické výroby nebylo možné identifikovat spotřebu materiálu na kalkulační jednici v současném systému, pro porovnání dat je proto možné použít pouze data v agregované podobě. Podrobný rozpis jednotlivých položek je uveden v příloze 1 práce. Tabulka č. 3 ukazuje množství spotřebovaného papíru v současné výrobě a při stejné struktuře výroby v případě zavedení projektu. Tabulka č. 3 Porovnání spotřebovaného množství papíru variant s projektem a bez projektu Druh výroby Sériová výroba Atypická výroba Celkem

Bez projektu

S projektem Absolutní změna

Relativní změna

305 175

320435

15260

+5,0%

59 958

29439

-30519

-49,1%

365 134

335 155

-29 979

-8,2%

Náklady elektrické energie

Výrobce stroje provedl pro firmu odhad ukazatelů při výrobě používaných druhů obalů na stroji. Pro výpočet spotřeby nákladů elektrické energie proto byl vypočten celkový čas výroby stroje jako součet všech součinů uvedeného času výroby obalu a celkového uvažovaného počtu tohoto obalu. Pro obaly určené pro atypickou výrobu byl uvažován průměrný čas výroby obalu strojem. Po vynásobení tohoto celkového času spotřebou stroje při výrobě a cenou elektrické energie, byla získána celková částka za spotřebu elektrické energie strojem. Stroj má uváděný instalovaný příkon 7,5 kW, celkový čas výroby ve struktuře výchozího roku činí

Praktická část

28

1179 hodin, při ceně 4,5 Kč za kWh. Podrobný rozpis jednotlivých položek je uveden v příloze práce. !á!"#$% !"!#$%&'#é !"!#$%! = 7,5 ∗ 1179 ∗ 4,5 = 39825 !č Odpisy Podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, podle §30, přílohy 1 stroj spadá do druhé odpisové skupiny s dobou odpisování pět let. Vedením firmy bylo rozhodnuto, že se stroj bude odpisovat rovnoměrným odpisem. Pro první rok odpisování tedy odpis činí: !=

4779600 ∗ 11 = 525756 !č 100

Pro další rok odpisování pak: !=

4779600 ∗ 22,25 = 1063461 !č 100

4.1.2.3. Predikce nákladů projektu v letech životnosti investice Po získání dat o nákladnosti současného systému a varianty při zavedení projektu bylo nutné provést predikci nákladů této výroby pro roky životnosti projektu pro obě varianty. Pro data byla simulována změna celkového objemu výroby firmy. Protože v současné době je velmi obtížné reálně posoudit vyhlídky podniku k růstu v dalších letech, byla uvažována pouze minimální hodnota 1% meziročního růstu. Druhým simulovaným hlediskem byla předpokládaná změna struktury výroby, konkrétně poměru mezi sériovou a atypickou výrobou. Tento vývoj je zobrazen v tabulce č. 4. Ze současné situace na trhu, na kterém se firma pohybuje, vedení firmy v následujících letech očekává růst podílu atypické výroby na úkor výroby sériové. Pro data byl tento trend simulován do roku 2013, kdy se situace opět navrací do stavu výchozího roku. Tabulka č. 4 Předpokládaný vývoj výroby v letech životnosti projektu Druh výroby

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Sériová výroba

89%

87%

87%

89%

91%

93%

93%

93%

Atypická

11%

13%

13%

11%

9%

7%

7%

7%

výroba

Praktická část

29

4.2. Projekt „Nákup řezacího a rylovacího stroje“ firmy HON a.s. 4.2.1.

Popis projektu

Projektem chce firma dosáhnout samostatnosti ve výrobě obalů, které nyní používá ve své výrobě. Současný systém, ve kterém firma obalový materiál kupuje od externího výrobce se v dlouhém období ukazuje jako příliš nákladný s množstvím nevýhod oproti možnosti výroby obalů ve vlastní režii. Předmětem projektu je koupě řezacího a rylovacího (ohýbacího) stroje italského výrobce LCR, který je schopen z polotovaru vlnité lepenky, nebo papíru, vyřezat tvar budoucí krabice obalu a poté narylovat její hrany pro snadnější manipulaci při balení výrobků. Použití stroje v provozu firmy bude mít pozitivní přínos na celý proces balení, který se v současném systému potýká s mnoha provozními problémy. Projekt zavedení řezacího a rylovacího stroje je také stále unikátním na území České republiky. V oblasti podnikání firmy HON a.s. dosud není firma, která by systém vlastního strojového vyrábění obalů využívala. Pokud se jedná o firmy z jiných odvětví, podobný systém využívá pouze několik málo podniků.

4.2.2.

Cíle projektu

Po srovnání výchozího stavu a očekávaného stavu při zavedení projektu je možné specifikovat tyto základní cíle: • Dosáhnout zvýšení celkové efektivity procesu balení výrobků firmy. • Snížení finanční nákladnosti procesu balení. • Snížení potřebného množství skladových prostor. • Zvýšení pružnosti výroby. • Zlepšení ochrany výrobků při přepravě a manipulaci a tím zvýšení standardu kvality nabízeného sortimentu. • Dosáhnout snížení spotřeby papíru a produkce odpadu. • Zajistit vyšší bezpečnost na pracovištích balíren podniku.

4.2.3.

Přínos projektu a srovnání s výchozím stavem

4.2.3.1. Popis výchozího stavu Problém v současném systému nastává již u dodavatele, který firmě vyrábí a prodává již zpracované lepenkové přířezy pro obaly výrobků. Dodavateli firmy systém vytváří vysoké nároky na skladové prostory – toto se pak spolu s marží dodavatele přímo promítá do cen nakupovaných obalů.

Praktická část

30

Další komplikace současný systém vytváří v zásobování balíren firmy v jednotlivých provozech. Pro každý uvažovaný výrobek je možné nakoupit množství přířezů obalů dané jejich minimálním počtem na jedné paletě. Protože dodávky potřebných obalů v současném systému nelze řešit operativně podle potřeb výroby, vznikají zbytečně velké skladové zásoby, které zabírají příliš mnoho skladových prostor. Při zavedení projektu bude používán pouze sklad hrubé, neopracované lepenky a malý operativní sklad vyrobených přířezů u samotného stroje. Kvůli výše zmíněnému problému se firma snaží minimalizovat počty nakoupených lepenkových přířezů – nastává tak ale problém při balení malosériových a zakázkových výrobků, kde je vyloučeno zakoupení lepenkového obalu na míru. Pracovníci proto musí ručně dotvářet výslednou podobu lepenkového přířezu tak, aby byl balený výrobek co nejlépe chráněn. Ruční výroba však nezaručuje jakýkoliv standard zabalení výrobku a ten není zabezpečen tak jako v případě přesného strojového vyrobení obalu. Při ručním opracování přířezu vzniká větší množství odpadu, než při strojovém zpracování – zavedení projektu tedy sleduje také dlouhodobý důraz firmy na řízení odpadového hospodářství a tím na ekologii. Využitím stroje se zkrátí časová náročnost balení zejména u malosériových a zakázkových výrobků. Proces balení se tak stane pružnějším. Protože pracovníci musejí při balení výrobků často pracovat s noži, které díky stroji nebudou dále potřebovat, zvýší se také bezpečnost práce na pracovišti. Posledním očekávaným přínosem je nižší finanční náročnost po zavedení projektu, touto změnou se bude podrobněji zabývat část finanční analýzy projektu. Současně stroj skýtá možnosti další výroby také pro externí subjekty vzhledem k relativně nízké spotřebě strojového času, který firma využije pro své potřeby.

4.2.3.2. Dopad projektu na provoz firmy Projekt bude mít pozitivní dopad na fungování výroby. Jak bylo definováno v cílech programu, jedná se především o zlepšení celkové efektivnosti procesu balení výrobků, řešení problému s množstvím skladovacích prostor. Projekt tak bude mít největší dopad na skladování a samotný úsek balírny výrobků. Podrobně se jimi práce zabývá v následujících podkapitolách. Dopad na provoz balírny výrobků Stroj bude umístěn v hale, která je nyní součástí balírny výrobků. Tato hala v podniku přímo sousedí s hlavní halou balírny. Vyrobené přířezy obalů tak budou operativně vyráběny a ihned přemisťovány do balírny k výrobě. Odpadne tak nutnost zásobování přímo ze skladu. Přestože bude samozřejmě nutné zásobovat

Praktická část

31

stroj, ten nevyžaduje tak časté doplňování zásobníků lepenky a bude tak ušetřen čas zásobovačů. Balírna výrobků tak bude moci pružněji reagovat na změny výroby a nebude tolik ovlivněná relativní nepružností zásobování a skladu, což bude mít na pružnost výroby další pozitivní efekt. Dopad na zásobování a skladování Při změně struktury potřebných zásob z celkem 70 různých druhů obalů na nejvíce 5 druhů polotovaru lepenky, které se liší pouze svou šířkou, dojde k zjednodušení na úseku zásobování. Projekt bude mít pozitivní dopad na zásobování výroby. Zásobování musí zajistit dostatečné množství polotovaru lepenky, který je ukládán do zásobníků stroje. Vyrobené přířezy pak budou z příručního skladu stroje převáženy přímo do haly balírny. Zásobování proto není tolik náročné jako v současném systému, kdy se ze skladu až do výrobní haly balírny přivážejí různé druhy přířezů obalů. Pokud se jedná o zásobování na úrovni skladů, díky zjednodušení struktury zásob se sníží náročnost na sledování skladového stavu jednotlivých druhů obalů a poklesne frekvence objednávek lepenky od dodavatele. Mezi cíle projektu patří snížení potřebného množství skladovacích prostor. V současném systému balení výrobků se používá celkem 70 druhů obalů. Z pochopitelných organizačních důvodů musí být každý druh tohoto obalu umístěn na své vlastní paletě. To však působí příliš velké nároky na skladovací prostory. V praxi musí být obsazeno více než 70 palet, protože některé druhy obalu jsou ve výrobě používány v mnohem větším množství než jiné a je třeba zajistit jejich dostatečné množství při minimalizovaných nákladech za dopravu při opakovaných objednávkách. Zavedení projektu tento problém řeší. Pro výrobu obalů bude objednáván polotovar vlnité lepenky od výrobce Smurfit Kappa z blízkých Žimrovic, v množství 20 000 m2 , při kterém je možné maximálně využít množstevní ceny výrobce. Tento materiál představuje množství, které je možno umístit do kamionu, na 32 paletách. Potřeba skladových prostor se tak sníží o více než polovinu. Projekt si dále vyžádá malý příruční sklad vyrobených přířezů, tento sklad bude umístěn v místnosti se strojem a nezasáhne tak do prostor materiálových skladů firmy.

4.2.4.

Připravenost projektu k realizaci

Zakoupený řezací a rylovací stroj bude umístěn v areálu provozu firmy ve Skřipově, který je vzdálen asi 15 km od města Opavy (Loc: 49°48'ʹ47.893"ʺN, 17°54'ʹ38.392"ʺE). Tento provoz byl vybudován v roce 1993 na základě stavebního povolení čj. 353/93-‐‑L, které vydal dne 29. března 1993 Odbor výstavby a ÚP

Praktická část

32

Městského úřadu v Hradci nad Moravicí na firmou vlastněných parcelách 379/1, 379/2 a 379/3 v k.ú. Skřipov. Dne 5. ledna 1994 bylo vydáno povolení k prozatímnímu užívání stavby ke zkušebnímu provozu a dne 29. prosince 1994 vydal Odbor výstavby a ÚP kolaudační rozhodnutí čj. 1838/94-‐‑L-‐‑43A na provoz stolárny a skladu, toto rozhodnutí nabylo právní moci 30. prosince 1994. Pro tento stroj je v provozu firmy připravena místnost o rozměrech 12 x 20m. Z areálu výroby ve Skřipově bude zásobována druhá výroba podniku v Opavě pomocí vnitropodnikové přepravy fungující mezi oběma závody.

4.2.5.

Technická specifikace pořizovaného vybavení

Vybraný řezací a rylovací stroj Multiflex italského výrobce LCR se skládá ze čtyř částí. Jsou jimi zásobníky lepenky, řezací a rylovací stroj, počítač s ovládacím panelem centra a tiskárna. Stroj je plně automatizován. Ze zásobníků lepenky je materiál pomocí posuvu dopravován do řezací a rylovací části stroje, kde je vyřezán tvar budoucí krabice a poté jsou rylovačem naohýbány její hrany. Vystupující přířezy odebírá a ukládá obsluhující dělník, který má také za úkol zadávání vstupních údajů do řídícího počítače centra. Součástí stroje je také peletovací stroj, který zpracovává vystupující odpad a tiskárna, která je schopná tisknout na přířezy grafické informace barevně ve vysokém rozlišení. Stroj je schopen pracovat s lepenkou o tloušťce od 2,5 – 7 mm. Příkon zásobníků a posuvů činí 1,5 KW elektrické energie, příkon řezacího a rylovacího stroje 7 KW, při 24 V DC. Celková váha stroje činí 3000 kg. Nákres stroje naleznete v příloze 2.

4.2.6.

Udržitelnost projektu

S realizací podobných projektů jakým je nákup řezacího stroje má firma HON a.s. bohaté zkušenosti. Projektové aktivity budou pokračovat i po ukončení projektu. Obaly vyrobené zakoupeným řezacím a rylovacím strojem budou využívány v provozu podniku ve Skřipově a Opavě. Kromě pozitivního finančního efektu v podobě snížených nákladů povede realizace projektu k pružnějšímu fungování provozu firmy na úseku balení výrobků. Projekt také sleduje stávající trend a přinese nižší ekologickou zátěž v podobě snížené spotřeby papíru. Projekt dále povede k zjednodušení skladování a objednávání zásob a zvýšení bezpečnosti při balení výrobků. Další možností, se kterou prozatím finanční analýza a projekt nepočítá je možnost výroby obalů pro provoz dceřiné firmy HON – KOVO s.r.o. a případně pro další externí zájemce o tyto obaly. Při posouzení záměru nebyla z realizačního ani provozního hlediska zjištěna rizika, která by zpochybňovala jeho realizaci a naplňování, je tedy možné konstatovat, že projekt je z těchto hledisek udržitelný.

Praktická část

4.2.7.

33

Hodnoty indikátorů

4.2.7.1. Horizontální ukazatele Horizontální ukazatele popisují plnění horizontálních témat EU, mezi které patří rovné příležitosti a udržitelný rozvoj, respektive vliv na životní prostředí. V případě že je v programu eAccount zadáno zaměření projektu na ukazatel, nebo jeho pozitivní dopad na tento ukazatel, žadatel musí zdůvodnit jakým způsobem projekt změny dosahuje. V případě neutrality projektu v plnění daného ukazatele není vysvětlení požadováno, nesmí však mít negativní dopad. Vliv na rovné příležitosti Projekt je z hlediska rovných příležitostí neutrální – nezabývá se jimi, nemá však žádný negativní dopad na rovné příležitosti. Vliv na životní prostředí Projekt je šetrný k životnímu prostředí. Není svým určením zaměřen na ochranu životního prostředí, má však na tuto oblast pozitivní dopad. Díky projektu dojde k poklesu spotřeby papírové lepenky k balení atypických výrobků, které firma produkuje. Předpokládaný pokles spotřeby papíru se pohybuje okolo 30 tisíc metrů čtverečních lepenky, což je až 4 % celkového objemu použitého k balení výrobků. Tato změna je zapříčiněna možností výroby obalů i pro výrobky o atypických rozměrech, pro které byl v současném systému obal opracován ručně z dostupných přířezů lepenky, a tím docházelo k vysokým ztrátám, které se projevovaly jak na velmi velkém množství přímo použitého papíru, tak v produkci odpadu. Vývoj spotřeby papíru je vyobrazen v grafu č. 1. Graf č. 1 Celková spotřeba papíru v letech 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Sériová výroba

2014

2015

2016

2017

2018

Atypická výroba

Praktická část

34

V grafu je názorně vidět snížení celkové spotřeby papíru spotřebovaného při výrobě atypického sortimentu od roku 2011, kdy je projekt zaveden. Spotřeba v dalších letech narůstá v důsledku předpokládaného růstu výroby. Na tomto růstu se větší mírou podílí atypická výroba, u které firma přibližně do roku 2013 předpokládá růst podílu na celkové produkci, který bude činit přibližně 13 %. V dalších letech je očekáván návrat k původnímu 7% podílu.

4.2.7.2. Monitorovací ukazatele Monitorovací ukazatele jsou v aplikaci eAccount předdefinované a slouží pro kontrolu přínosů celého programu. Patří mezi ně ukazatel změny přidané hodnoty, nově vytvořených pracovních míst, změny průměrného počtu zaměstnanců a produktivity práce na jednoho zaměstnance. Tabulka č. 5 Monitorovací ukazatele projektu Ukazatel Přidaná hodnota

Jednotka

Změna Kč

-2 707

Nově vytvořená přepočtená pracovní místa

zaměstnanci

0

Změna průměrného počtu zaměstnanců

zaměstnanci

0

Produktivita práce na a.s. jednoho Výroba nábytku ve firmě HON probíhá prostřednictvím smlouvy mezi touto zaměstnance společností a dceřinou společností Hon-‐‑nábytek s.r.o. pod kterou spadají všichni zaměstnanci jednotlivých výrob. Společnost HON a.s. zaměstnává 20 zaměstnanců. Jedná se zejména o management firmy, účetní, vedoucí posty výzkumu a vývoje a vedoucí techniky. Ve společnosti Hon-‐‑nábytek s.r.o. je zaměstnáno celkem 72 pracovníků. Zavedení projektu nebude mít žádný dopad na počet zaměstnanců. K výrobě stroje bude přiřazen některý ze stávajících zaměstnanců úseku balení výrobků.

4.2.8.

Harmonogram projektu

Vzhledem k nízké náročnosti projektu na implementaci nebude projekt rozčleněn do etap. Bude realizován v období od 1.1.2011 do 31.6.2011. V tomto období postupně proběhne příprava haly k instalaci zařízení, instalace zařízení a proškolení pracovníků v ovládání, práci a bezpečnostních předpisech při

Praktická část

35

manipulaci se strojem. Souběžně budou prováděny optimalizace v systému dělby práce a organizace pracovníků.

4.3. Finanční hodnocení projektu 4.3.1.

Rozpočet projektu a jeho financování

V tabulce č. 6 jsou rozepsány plánované výdaje vynaložené na realizaci projektu. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 4 779 600 Kč z toho je 4 674 600 Kč výdaji způsobilými pro žádost o dotaci. Nezpůsobilými výdaji ve výši 105 000 Kč jsou zejména náklady na instalaci stroje dodavatelem v odhadní ceně ve výši 80 000 Kč a dopravu v odhadní ceně 25 000 Kč. Žadatel chce pro projekt získat maximální možnou výši dotace, která v podmínkách Moravskoslezského kraje dle hodnocení NUTS II představuje 50 % z celkových způsobilých výdajů, ve výši 2 337 300 Kč. Zbylé náklady ve výši 2 442 300 Kč žadatel uhradí z vlastních zdrojů. Tabulka č. 6 Přehled financí vynaložených na projekt Suma zdrojů

4 779 600

Celkové způsobilé výdaje

4 779 600

Celkové způsobilé investiční výdaje

4 674 600

Celkové způsobilé neinvestiční výdaje Celkové nezpůsobilé výdaje Investice žadatele

105 000 0 2 389 800

Maximální míra podpory projektu

50 %

Požadovaná dotace z fondu OPPI

2 389 800

Praktická část

36

Veškeré zakoupené vybavení spadá do druhé odpisové třídy s dobou odpisování pět let. Pro první rok odpisování je při koeficientu 11 vypočtený odpis odpis ve výši 525 756 Kč pro další čtyři roky odpisování činí vypočtená výše odpisů při koeficientu 22,25 pro následující čtyři roky 106 3461 Kč. Tabulka č. 7 Průměrná doba odepisování v letech Název investice

Hodnota Doba investice odepiso (bez DPH) vání v letech

Investice ve třídě odepisování 1 (3 roky)

0

0

Investice ve třídě odepisování 1a (4 roky)

0

0

4 779 600

5

Investice ve třídě odepisování 3 (10 let)

0

0


0

0


0

0


0

0


Celkem Průměrná (PDOI)

4 779 600 doba

odepisování

v

letech 5

4.3.2.

Výsledky provozu projektu

Predikce výsledků provozu projektu v letech efektu investice byla uvažována při 1% ročním růstu výroby firmy. Vzhledem k aktuální situaci na trhu a vývoji poptávky po výrobě firmy za uplynulý rok, byla pro zpřesnění výsledků simulována změna struktury výroby v letech. V podílu mezi sériovou a atypickou výrobou. se předpokládá přibližně do roku 2013 růst podílu atypické výroby v produkci firmy na 13 % a sériové výroby na 87 %. V dalších letech se předpokládá návrat k současnému 7% podílu atypické a 93% podílu sériové výroby. Podrobné informace o výsledcích provozu projektu naleznete v tabulce č. 8. Protože stroj bude sloužit pouze k výrobě uvnitř podniku, z provozu projektu nejsou generovány žádné tržby. Ve výrobě se používá celkem 70 různých druhů obalů lišících se především svými rozměry. Při výpočtu spotřeby materiálu byla uvažována hrubá spotřeba

Praktická část

37

třívrstvého lepenkového papíru, při ceně, kterou při jednorázovém 4 odběru 20 000 m2 z nedaleké výroby v Žimrovicích, určil vybraný dodavatel Smurfit Kappa na 7,38 Kč za m2 . Pro rok 2011 je předpokládané množství spotřebované lepenky vyčísleno na 347 tisíc m2 , což v peněžních jednotkách představuje 2 563 321 Kč. Pro další roky byla spotřeba vypočtená podle uvedených hledisek předpokládaného vývoje výroby. Spotřeba elektrické energie byla vyčíslena ze spotřeby stroje uváděné výrobcem, tj. 8,5 kW, času výroby jednotlivých druhů obalů a jejich předpokládaného vyrobeného počtu, při ceně 4,5 Kč/kWh. Náklady za elektrickou energii tak byly pro rok 2011 vypočteny na 39 825 Kč, pro další roky stejně jako ostatní ukazatele podle hledisek předpokládaného vývoje výroby. V nákladech na služby jsou započteny náklady na dopravu v odhadované ceně 25 000 Kč a odhadní cena za instalaci stroje dodávající firmou 80 000 Kč. K obsluze stroje bude přidělen pracovník úseku balírny výroby, náklady na tohoto pracovníka byly vyčísleny při celkových nákladech 150 Kč/h, při 250 pracovních dnech s délkou směny 8 hodin, což za rok činí 300 000 Kč. Odpisy investice jsou vyčísleny na 526 756 Kč pro první rok odpisování a 106 3461 Kč pro následující roky odpisování tak jak bylo uvedeno v předchozí kapitole. Tabulka č. 8 Výsledky provozu projektu v tis. Kč. Výsledky provozu projektu v tis. Kč.

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Tržby provozní (cena 0 0 0 0 0 0 0 0 služby) Ostatní výnosy 0 0 0 0 0 0 0 0 VÝNOSY PROVOZNÍ 0 0 0 0 0 0 0 0 CELKEM provozní Spotřeba materiálu 2 563 2 568 2 593 2 641 2 689 2 739 2 766 2 794 Spotřeba energie 39 39 40 40 41 41 41 42 Náklady na opravy a 0 0 0 0 0 0 0 0 údržbu Náklady na služby 105 0 0 0 0 0 0 0 Náklady na publicitu, 0 0 0 0 0 0 0 0 přístup k informacím, atd. PŘIDANÁ HODNOTA -‐2 707 -‐2 607 -‐2 633 -‐2 681 -‐2 730 -‐2 780 -‐2 807 -‐2 836 Osobní náklady 300 300 300 300 300 300 300 300 (mzdy+soc.zab.) Pojištění majetku, silniční 0 0 0 0 0 0 0 0 daň, atd. Odpisy investice (bez DPH 526 1 063 1 063 1 063 1 063 0 0 0

4 Jednorázovým odběrem je myšlen odběr „kamionového“ množství. Kapacita kamionu činí 20 000 m2 , respektive 32 palet materiálu.

Praktická část

38

a bez dotace) Ostatní náklady NÁKLADY PROVOZNÍ CELKEM provozní HV provozní

4.3.3.

0 0 0 0 0 0 0 0 3 533 3 970 3 996 4 044 4 093 3 080 3 107 3 136 -‐3 533 -‐3 970 -‐3 996 -‐4 044 -‐4 093 -‐3 080 -‐3 107 -‐3 136

Porovnání investičních variant

Projekt řezacího a rylovacího stroje není projektem generujícím zisk, nýbrž šetřícím náklady. Ačkoli se projekt na první pohled jeví jako ztrátový, při srovnání s uvažovanou variantou při nezavedení tohoto projektu a setrvání v současném systému, vyjde najevo výhodnost tohoto projektu. Alternativní náklady při nezavedení projektu byly vypočteny postupem uvedeným v části 4.1.2.1 této práce Porovnání tohoto projektu s variantou při nezavedení tohoto projektu naleznete v tabulce č. 9. Tabulka č. 9 Komparace nákladnosti variant při projektu a při nezavedení projektu v tis. Kč 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Náklady při nezavedení projektu

4 962

4 976

5 062

5 112

5 199

5 288

5 341

5 394

Náklady při projektu

3 533

3 970

3 996

4 044

4 093

3 080

3 107

3 136

Rozdíl

1 429

1 007

1 030

1 068

1 106

2 208

2 234

2 259

Pro podnik představuje zavedení projektu finanční přínos ve formě úspor ve výrobě. Budeme-‐‑li tyto úspory uvažovat jako příjem z investice, můžeme pro tento projekt vypočíst hodnocení tak jak je popsáno v následující kapitole.

4.3.4.

Výsledky hodnocení projektu

4.3.4.1. Výsledky hodnocení projektu bez dotace V tabulce č. 10 jsou uvedeny charakteristiky hodnocení projektu. Všechny ukazatele byly vypočteny při diskontní míře 5%, která byla určena Evropskou komisí jako výchozí pro hodnocení projektů předkládaných pro žádosti o dotace. Při výpočtech byla uvažována doba trvání efektu investice osm let, po kterou je ze zkušeností firmy možné spolehlivě provozovat podobné stroje, jakým

Praktická část

39

je uvažovaný. Čistá současná hodnota investice byla vypočtena na 10 419 973 Kč, index rentability činí 2,18, projekt je tedy rentabilní. Vnitřní výnosové procento bylo interpolací vypočteno na 17 %. Návratnost projektu je předpokládána v pátém roce životnosti. Tabulka č. 10 Výsledky hodnocení projektu bez dotace Ukazatel

Hodnota

Čistá současná hodnota

9 671 408

Index rentability

2,02

Vnitřní výnosové procento

17 %

Doba návratnosti v roce

5

4.3.4.2. Výsledky hodnocení projektu včetně dotace V hodnocení projektu při započítání dotace, se dotace kladně projeví na výsledcích finančního hodnocení. Dotace se neprojeví ve výpočtu čisté současné hodnoty projektu. Rentabilita vzroste po započtení dotace, respektive výpočtu pouze s investicí žadatele na dvojnásobek. Kladně se projeví také v ukazateli vnitřního výnosového procenta a návratnosti investice firmy. Vnitřní výnosové procento by se při získání dotace zvýšilo až o 27 % na celkových 44 %. Prostředky vložené do projektu by se firmě navrátily o tři roky dříve a to již v druhém roce životnosti. Tabulka č. 11 výsledky hodnocení projektu s dotací Ukazatel Čistá současná hodnota Index rentability Vnitřní výnosové procento Doba návratnosti v roce

Hodnota 9 671 408 4,05 45 % 2

Praktická část

4.3.5.

Analýza rizik

4.3.5.1. SWOT analýza žadatele a)

silné stránky • • • • • •

Moderní strojové vybavení podniku Silné postavení v odvětví na domácím trhu Kvalita výrobků – certifikáty kvality Pružnost výroby Lidské zdroje Zavedené značky Hobis a Exner

b) • • • •

Slabé stránky Velká závislost na tuzemském trhu Slabý exportní potenciál Nedostatek skladových prostor Dopravní problém mezi provozy firmy

c) Příležitosti • Poskytování doplňkových služeb u zákazníka • Orientace na luxusní zboží d) • • •

Hrozby Pokles poptávky po produkci firmy – krize ekonomiky Konkurence z východních trhů Omezení výdajů státního rozpočtu

4.3.5.2. SWOT analýza projektu a) • • • • • • • •

Silné stránky Návratnost investice Omezení produkce odpadů Pružná výroba obalů Bezpečnost na pracovišti Inovativní projekt Možnost množstevní slevy při odběru lepenky Pozitivní dopad na ekologii Kvalitní zabalení výrobků

40

Praktická část

b) Slabé stránky • V ČR nepříliš prověřená technologie • Nutnost odebírání lepenky v relativně velkých objemech c) Příležitosti • Snížení ceny papíru • Možnost výroby obalů také pro další odběratele d) • • •

Hrozby Porucha stroje – vznik dodatečných nákladů Zvýšení ceny papíru Nepřiznání dotace projektu

41

Závěr

42

5. Závěr Projekt nákupu řezacího a rylovacího stroje akciové společnosti HON vznikl jako reakce na dlouhodobé problémy a omezení firmy v její výrobě. Podstatou projektu je instalace řezacího a rylovacího stroje do provozu výroby a osamostatnění se ve výrobě lepenkových obalů používaných k balení výrobků z produkce podniku. Projekt se zdá být ideálním pro řešení problémů v provozu balírny výrobků, kterými jsou zejména nákladnost tohoto procesu balení a problémy s množstvím skladových prostor. Hlavní i dílčí cíle, které si projekt klade se jeví jako reálné a dosažitelné. Projekt splňuje všechny požadavky k podání žádosti o dotaci, splňuje horizontální témata, zejména téma vlivu na životní prostředí. Ačkoliv se na tuto oblast primárně nezaměřuje, projekt bude mít pozitivní dopad na ekologii ve snížení celkového spotřebovaného množství lepenkového papíru až o 4 % z celkové spotřeby. Zavedením projektu dojde k podstatné úspoře skladových prostor, s jejichž nedostatkem se podnik dlouhodobě potýká. Oproti současnému systému budou zásoby materiálu uloženy na maximálně 32 paletách oproti současné potřebě 70 – 80 palet materiálu. Dalším pozitivním efektem bude, díky reorganizaci dělby práce na úseku balírny výrobků, vyšší pružnost a nižší časová náročnost výroby. Podstatným způsobem dojde ke snížení nákladnosti výroby ve srovnání se stávajícím stavem, což dokazuje finanční analýza projektu. Návratnost investice podnikatele do stroje byla výpočtem určena na pět let s hladinou vnitřního výnosového procenta 17%, v případě započtení dotace již v druhém roku životnosti s vnitřním výnosovým procentem 45 %. Projekt je jednoznačně možné doporučit k realizaci. Projekt byl zpracováván pro žádost o dotaci v programu OPPI – Rozvoj, třetí výzvě, ve které byly přijímány žádosti během roku 2010. Z finančních důvodů byla realizace tohoto projektu odložena do jara roku 2011, kdy se s ním společnost pokusí uspět v žádosti o dotaci v příští výzvě programu Rozvoj.

Použité zdroje

43

6. Použité zdroje Aktuální měsíční monitorovací zpráva - září 2010. [online]. Fondy Evropské unie, 2010 [cit. 2010-11-22]. Dostupné z WWW: BAJER, P.; MATYÁŠ J. Praktický průvodce dotacemi z fondů EU. 1. vydání. Praha: EUROSPOLEČNOSTI a.s., 2009. 122 s. ISBN 978-80-254-4017-9. FARDOVÁ, LENKA. Jak vytvářet projekty za podpory Strukturálních fondů EU [online]. Praha: PERSONA GRATA, 2007 [cit. 2010-09-17]. Dostupné z WWW: . MAREK, D; KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Praha: Barrister & Principál, 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8. Průvodce podnikatele Operačním programem Podnikání a inovace [on-line]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008 [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.mpo.cz/dokument28967.html >. Nápověda systému eAccount [online]. Czechinvest, 2010 [cit. 2010-11-23]. Dostupné z WWW: Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013 [on-line]. Fondy Evropské unie, 2010 [cit. 2010-11-19]. Dostupné z WWW:. Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013 - verze červenec 2007. [online] Fondy Evropské unie, 2010 [cit. 2010-11-22]. Dostupné z WWW: . Nařízení ES č. 1783/1999 z 12. července 1999. [online]. EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie, [cit. 2010-11-22]. Dostupné z WWW: Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu Rozvoj – Výzva III. [online] Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky – sekce strukturálních fondů – Řídící orgán OPPI, [cit. 2010-11-15]. Dostupné z WWW: PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: Vega-L, 2008. 153 s. ISBN 978-80-86757-94-0.

Použité zdroje

44

Přehled cen elektrické energie [online] TZB-info, [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW:< http://www.tzb-info.cz/prehled-cen-elektricke-energie> PETERKA, J; KORÁB, V; REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: COMPUTER PRESS, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0 SIEBER, P. Analýza nákladů a přínosů metodická příručka [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, květen 2004 [cit. 2010-09-17]. Dostupné z WWW: . VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie . 1.vydání. Praha : Gra-da, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X WOKOUN, R., MALINOVSKÝ J. a kol.: Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha, a. s., 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0

Přílohy

45

Přílohy

Zpracování žádosti o dotaci na nákup stroje z prostředků OPPI pro firmu Hon a.s

Recommend Documents