Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky
Tomáš VILIŠ
ZNAKOVÝ KLÍČ PRO TVORBU MAPY STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Alena VONDRÁKOVÁ
Olomouc 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Geoinformatika a geografie vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Aleny Vondrákové. Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku, autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví. Všechna poskytnutá i vytvořená digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat.
V Olomouci 21. května 2013
_______ ______________
Děkuji vedoucí práce RNDr. Aleně Vondrákové za podněty a připomínky při vypracování práce.
4
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………6 1 CÍLE PRÁCE............................................................................................................... 7 2 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .................................................. 8 2.1 Kartografické metody pro vyjádření dynamiky ................................................... 8 2.1.1 Statické metody ........................................................................................ 9 2.1.2 Dynamické metody ................................................................................. 16 2.2 Stěhování národů ................................................................................................ 18 2.2.1 Počátek stěhování národů ...................................................................... 18 2.2.2 Bitva u Adrianopole (porážka římského vojska Góty) .......................... 19 2.2.3 Rozdělení Římské říše ............................................................................ 19 2.2.4 Bitva na Katalaunských polích a následný rozpad Hunské říše ............. 20 2.2.5 Konec stěhování národů ........................................................................ 20 3 POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ ............................................ 21 3.1 Použitá data ........................................................................................................ 21 3.2 Použité programy ............................................................................................... 21 3.3 Postup zpracování .............................................................................................. 21 4 HODNOCENÍ A VÝBĚR SOFTWARU ................................................................. 22 4.1 Metody hodnocení .............................................................................................. 22 4.2 Charakteristika vybraných softwarů .................................................................. 23 4.3 Postup hodnocení ............................................................................................... 25 4.4 Výsledky hodnocení softwarů ............................................................................ 27 5 NÁVRH ZNAKOVÉHO KLÍČE ............................................................................. 29 5.1 Bodové znaky ..................................................................................................... 29 5.2 Liniové znaky ..................................................................................................... 30 5.3 Areálové znaky................................................................................................... 32 5.4 Knihovna znaků ................................................................................................. 33 6 VÝSLEDKY ............................................................................................................... 34 7 DISKUZE ................................................................................................................... 35 8 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 36 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE SUMMARY PŘÍLOHY
5
ÚVOD Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku. Jejich příčinou byly demografické změny, především růst počtu obyvatelstva způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství, to znamená k usedlému způsobu života i sociální důvody. Studium této historické problematiky je důležité pro pochopení kulturních specifik, ale z hlediska kartografického je zajímavé znázornění dynamiky ve statických mapách. Co je dynamický jev? Je to jev, který probíhá v čase. Zkoumáním změn objektů a jevů v prostoru v souvislosti s plynutím času se zabývají různé vědní disciplíny. Pro vizualizaci digitálních dat, která vyjadřují dynamiku prostorových jevů, existuje i řada metod tematické kartografie. S rozvojem technologie dochází i k rozvoji kartografických vyjadřovacích metod. V bakalářské práci jsou stručně popsány metody nové, ale i starší, pomocí kterých lze dynamiku jevu prezentovat. Existuje velké množství map, na kterých je znázorněna problematika stěhování národů. Drtivá většina však prezentuje jen pouhou lokalizaci říší, obsahuje podobné bodové a liniové znaky a celkově obsahuje malé množství údajů, a to pravděpodobně z důvodu časové náročnosti prezentace více informací v podobě komplexních map. Tato práce se snaží posunout vyjádření stěhování národů na mapách na vyšší úroveň, kde by byla znázorněna i dynamika probíhajících procesů a další dosud neprezentované jevy.
6
1 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit návrh znakového klíče pro vyjádření dynamiky na mapách stěhování národů, a to s využitím poznatků z již existujících kartografických děl, včetně zhodnocení stávajících dostupných map vztahujících se k řešené problematice. Mezi teoretické cíle práce patří rešerše dostupné literatury, která se zabývá vyjádřením dynamiky prostorových jevů s důrazem na problematiku stěhování národů. Dalším dílčím cílem je rešerše a zhodnocení dostupného softwaru, který umožňuje tvorbu kartografických znaků pro vyjádření dynamiky. Cílem praktické části realizace bakalářské práce je návrh a realizace znakového klíče pro mapy stěhování národů na ukázkových mapách. Navržená znaková sada bude obsahovat kartografické znaky s jejich popisem a návrhem dalšího využití. Znakový klíč bude sestaven s veškerými náležitostmi a vzorové mapy budou zdokumentovány datovými modely map. Výsledky bakalářské práce budou geoinformatické i kartografické.
7
2 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Stěhování národů je zajímavá tematika především s ohledem na historický vývoj osídlení v Evropě. Z kartografického hlediska je zajímavá problematika vizualizace dynamiky prostorových jevů a z hlediska geoinformatického jsou důležité možnosti výsledného zpracování tematiky do podoby kartografické vizualizace. Vizualizace dynamiky prostorového jevu Pro vizualizaci informací vyjadřujících dynamiku prostorových jevů existuje řada metod tematické kartografie. Zkoumáním změn jevů v prostoru a zároveň v souvislosti s plynutím času se zabývají vědní disciplíny jako např. fyzika, astronomie. Dynamika je definována jako obor mechaniky studující pohyb těles a hmotných prostředí a jeho příčiny (Barták, 1995). Z hlediska geomatiky a geoinformatiky je dynamika označována jako časová složka popisu prostorových dat. Podle Brašnové (2012) může vyjadřovat změny různých jevů, například: změny polohy či velikosti objektu v čase, změny prostorových vztahů v čase, změny vlastností v čase.
2.1 Kartografické metody pro vyjádření dynamiky Znázornění dynamiky na mapách lze vyjádřit slovy: pohyb, proces, vývoj, trend, změna, rytmus, cyklus, vznik – trvání - ukončení, rozvoj apod. Podle toho, které slovo vystihuje znázorňovaný jev nejlépe, je vybrána mapová metoda znázorňování jevu v čase (Kaňok, 2007). Pro vizualizaci časových změn existuje celá řada metod tematické kartografie. S rozvojem geografických informačních systémů (GIS), dochází neustále k pokusům vytváření metod nových. K práci ale byly použity i publikace, ve kterých jsou popsány historicky starší metody tematické kartografie. Mezi tyto publikace patří: Metody tematické kartografie, vizualizace prostorových jevů (Voženílek, Kaňok a kol., 2011), Metódy mapového vyjadrovania, klasifikácia a ukážky (Pravda, 2006), Aplikovaná kartografie I. (Voženílek, 2001), Tematická kartografie (Kaňok, 1999), Thematic cartography and geovisualization (Slocum a kol., 2005), Cartography : Visualization of geospatial data (Kraak a Ormeling, 2003). Rozdělení metod znázorňující dynamiku jevu se může třídit podle různých kritérií. Jedno z možných kritérií je podle Kaňoka (2007) forma výsledného znázornění: statické vyjádření (např.: graf, diagram, mapa, 3 a více map stejného území, kde se jev mění v čase), 8
dynamické vyjádření (např.: animace v 2D, animace v 2D nebo pseudo-3D). Podle výše uvedených metod se tedy mapy na statické a dynamické a každé z nich pak na mapy prohlížecí a interaktivní (Kraak a Brown, 2000). Dané rozdělení spočívá v míře dynamiky a interaktivity. Pod dynamikou je chápána měnitelnost obsahu (např. změna měřítka, pohyb symbolů, apod.). Interaktivita se dá v kartografii definovat jako soubor nástrojů ovládání mapy, které umožňují komunikaci mezi uživatelem a serverem (Kraak a Brown, 2000). Vymezení uvedených typů map bylo realizováno na základě studia výše uvedených literárních zdrojů. Statické prohlížecí mapy Jedná se o naskenované papírové mapy, jejichž kvalita závisí na rozlišení skeneru. Nejčastějším typem těchto map jsou mapy historické. Statické interaktivní mapy Pod pojmem statická interaktivní mapa se nejčastěji zmiňuje termín „klikací mapa“. Tato mapa má funkci rozhraní k dalším datům (mapám, textům, databázím, webovým adresám atd.). Obsahuje funkce jako oddálení, přiblížení, posunování apod. Součástí této mapy je i výběr prvků obsahu (zapínání a vypínání vrstev). Jedná se nejčastěji o mapové portály. Dynamické prohlížecí mapy Dynamické prohlížecí mapy obsahují nejčastěji animace ve formátu AVI či GIF. Příkladem těchto map jsou neustále se obnovující načítání webové stránky. Uživatel nemá možnost nijak zasahovat do průběhu animace. Typicky dynamickou prohlížecí mapou je znázornění průběhu počasí. Dynamické interaktivní mapy Vrchol klasifikace z pohledu Kraaka a Browna (2000). Nejvíce se přibližují splnění nároků na digitální kartografický produkt s prvky GIS. Využívanými technologiemi jsou Java, Javascript, Flash, VRML, QuickTime, SVG a další.
2.1.1 Statické metody Charakteristickým rysem statických metod je, že pomocí nich lze vyjádřit jev měnící se v čase, ale vizualizace zůstává stále stejná (Brašnová, 2012. Mezi metody statické se řadí metody tematické kartografie. Existuje mnoho různých způsobů, jak lze metody kartografické vizualizace dělit. Dělení se liší především různými přístupy autorů a stupněm úrovně podrobnosti klasifikace. Pro bakalářskou práci je použito dělení podle
9
Voženílka, Kaňoka a kol. (2011), které prezentují v publikaci Metody tematické kartografie. Dle této publikace, patří mezi hlavní metody tematické kartografie: metoda bodových znaků metoda liniových znaků metoda plošných znaků metoda teček metoda izolinií dasymetrická metoda metoda kartodiagramu metoda kartogramu metoda kartografické anamorfózy metoda kartotypogramu Metoda bodových znaků Typickým příkladem vyjádřením časového údaje v mapě je použití kombinace symbolického bodového znaku a popisu (obr. 1). Při použití metody bodových alfanumetických znaků může být spojitost s konkrétním okamžikem jako např. bitva na Bílé hoře označena symbologií roku 1620. Nevýhoda alfanumerických znaků je však jejich obtížnější lokalizace (vztažný bod se zpravidla nachází v geometrickém středu), proto je využívána v naprosté většině kombinace geometrických nebo symbolických znaků s popisem.
Obr. 1 Ukázka kombinace symbolického bodového znaku (zkřížené meče) a popisu (1620).
Metoda liniových znaků Liniové kartografické znaky jsou vhodným vyjadřovacím prostředkem, kterým lze vyjádřit změnu polohy v prostoru. Pokud je ke změně polohy přidán i časový popis, jedná se opět o snahu vyjádřit děj. Liniový kartografický znak je zde nejčastěji ve tvaru šipky, která vyjadřuje směr pohybu. Tento způsob vyjádření je typický pro historické události, stěhování národů, vojenská tažení apod. V kontextu historických událostí hovoří Kaňok o kvalitativních dynamických pohybových liniích (Kaňok, 1999).
10
Obr. 2 Ukázka metody pohybových liniových znaků pro vyjádření dynamiky (zdroj: Semotanová, 2007).
Metoda plošných znaků Metoda plošných znaků (někdy též uváděno jako areálová metoda) se používá ke znázornění plošných prostorových jevů a využívá jen dva parametry, kterými jsou výplň a obrys. Výplň areálového znaku představuje barevné nebo rastrové zaplnění plochy, která je ohraničena obrysovou linií. Metodu plošných znaků je také možné členit, a to dle způsobu vymezení na ohraničené areály, přesně neohraničené areály a otevřené areály. Další členění podle prostorového uspořádání rozlišuje areály na izolované, dotykové a překrývající se. Podle Kaňoka (1992) lze areály rozlišit barvou, typem rastru (bodový, dezénový, písmenkový, číslicový a půltónový) a popisem. Pro vyjádření dynamiky je obvykle volen tzv. půltónový rastr.
Obr. 3 Areálovou metodou jsou vyjádřeny např. jednotlivé říše (zdroj: Bible history, 2013).
Metoda teček Vhodnou metodou pro znázornění prostorového rozmístění jevu uvnitř sledovaných jednotek je metoda teček, která se zejména používá ke znázorňování nerovnoměrně 11
rozmístěných nespojitých jevů. Používá se pro vyjádření absolutních vlastností jevů. Kvantitativní vlastnosti teček jsou vyjádřeny pomocí váhy teček, kdy jeden symbol vyjadřuje určité množství vizualizovaného jevu, např. 1 tečka = 100 osob. Vyjádření časových změn a dynamiky je závislé na lokalizaci vizualizovaných dat. Jestliže se jedná o data, u kterých se lokalizace mění v důsledku časové změny, pak lze časové změny vyjádřit do jedné mapy např. s barevným rozlišením teček. Pokud data, která jsou v časových obdobích lokalizována stejně, je dobrou volbou použít pro vyjádření časových změn několik map, kdy každá mapa znázorňuje data v určitém časovém okamžiku, tzv. sekvenci map.
Obr. 4 Tečková metoda, kde jedna tečka znázorňuje 500 lidí (zdroj: Stansfield, 1998).
Metoda izolinií Metoda izolinií (často označovaná jako izočárová metoda) je považována za jednu z nejstarších a nepropracovanějších metod tematické kartografie (Voženílek, Kaňok a kol., 2011). Je vhodná pro znázornění kvantitativních charakteristik objektů či jevů, která se v prostoru mění plynule, spojitě. Jedná se například o nadmořskou výšku, proměnlivost atmosférického tlaku v prostoru, apod. Izolinie jsou označovány jako zvláštní typ čárových znaků, které spojují místa o stejné hodnotě daného jevu. Izolinie znázorňující jev s plynulým přechodem hodnot, se nazývají pravé a vznikají izometrické mapy. Opakem jsou nepravé izolinie znázorňující nespojité jevy tj. měnící se neplynule a vznikají izopletické mapy.
Obr. 5 Metoda izolinií prezentující vývoj Římské říše (zdroj: Salerno, 2005).
12
Dasymetrická metoda Dasymetrická metoda se používá pro znázornění oblastí se stejnou intenzitou jevu s důrazem na prezentování proměnlivosti jevu. Často se tato metoda spojuje s pojmem dasymetrický kartogram, jelikož je její vizualizace podobná. Od kartogramu se zásadně liší tím, že nemá předem stanovené hranice (územní celky jako okresy, kraje). Její přirozené hranice vznikají na základě podobných hodnot jevu. Dasymetrická metoda tedy podává mnohem přesnější informace o rozložení jevu v územním celku, jelikož není předem vázána na hranice areálů a znázorňuje proměnlivost uvnitř těchto areálů. Stupnice u dasymetrických map mají zpravidla větší rozsah než stupnice u kartogramu a jsou náročnější na konstrukci. U vymezení areálů se využívá kombinace dvou typu dat. První skupinou dat jsou data vizualizovaného jevu, které prezentují hodnotu jevu. Druhou skupinou jsou data pomocná, za které se považují např. mapy vytvořené pomocí metody izolinií, mapy vytvořené tečkovou metodou nebo statické údaje. Další typy vymezení areálů jsou popsány např. v publikaci Voženílek, Kaňok a kol. (2011). Dasymetrickou metodou by bylo možné vyjadřovat např. hustotu osídlení v průběhu stěhování národů, ale je to obtížné realizovatelné kvůli nedostupnosti dat.
Obr. 6 Znázornění hustoty zalidnění v roce 2000 v San Francisku pomocí dasymetrické metody (zdroj: USGS, 2012).
Metoda kartodiagramu Kartodiagramy jsou v současné době velice častě využívanou kartografickou metodou. Používá se výhradně pro vyjádření kvantity pomocí absolutních hodnot jevu. Jejich uplatnění se nachází např. v demografii, humánní i fyzické geografii apod. Pro tuto práci je důležité rozlišit kartodiagram na statický a dynamický.
13
Právě kartodiagramy vyjadřující vývoj v čase vznikají podle Voženílka, Kaňoka a kol. (2011) spojením několika (minimálně tří) stejných typů diagramů se společným bodem s cílem ukázat dynamiku jevu v daném místě, ale v různém čase. K vyjádření dynamiky se využívá nejčastěji diagramů kruhových, čtvercových a trojúhelníkových. Diagramy se uspořádávají tak, aby se dotýkaly v jednom společném bodu, kterým může být střed strany (spojení čtverců), střed obrazce.
Obr. 7 Ukázka vyjádření dynamiky pomocí kartodiagramů (zdroj: Brašnová, 2012).
Metoda kartogramu Metoda kartogramu je v současné době jednou z nejpoužívanějších metod tematické kartografie. Podle Kaňoka (1999) je kartogram mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data (jedná se o relativní hodnoty) většinou geografického charakteru. Podstatou metody kartogramu je znázornění jevu vyjádřeného relativními hodnotami tj. data, přepočtená na jednotku plochy konkrétního územního celku např. počet obyvatel na 1 km2. Tyto kartogramy, které mají data přepočtená na jednotku plochy, se nazývají pravé kartogramy. Opakem jsou nepravé kartogramy, tj. kartogramy, které neobsahují přepočtená data na jednotku plochy. Nepravé kartogramy mají v praxi nejčastější uplatnění např. ve statistice. Existuje mnoho druhů pravých i nepravých kartogramů, jejich podrobné rozdělení je uvedeno v publikaci Metody tematické kartografie (Voženílek, Kaňok a kol., 2011) nebo Tematická kartografie (Kaňok, 1999). Kartogramem by bylo možné znázornit např. hustotu zalidnění určité kmenu v Evropě.
Obr. 8 Ukázka pravého kartogramu na účasti voličů v Libereckém kraji (zdroj: ČZSO, 2006).
14
Metoda kartografické anamorfózy Metoda kartografické anamorfózy je řadou uživatelů vnímána jako metoda atraktivní Voženílek, Kaňok a kol., 2011). Slovo anamorfóza pochází z řeckého anamorphosis, což znamená přetvoření – v případě map jde většinou o částečné přetvoření polohopisu (Čerba, 2007). Voženílek (2001) uvádí, že anamorfóza mapy je přeměna geometrické kostry mapy i jejího obsahu podle určitých pravidel tak, aby bylo umožněno výraznější vyjádření tematického obsahu. U kartografické anamorfózy je nezbytná podobnost s originálem, tudíž aby veškeré prvky, které jsou zkreslené, byly rozlišitelné. Existuje mnoho dělení anamorfózy, jedno z nich je dělení na cílenou a necílenou (často označováno také jako úmyslnou a neúmyslnou). U cílené anamorfózy je přeměna kostry mapy prvotním cílem autora. U necílené se hovoří spíše o zkreslení či deformaci. Příkladem necílené anamorfózy je také rasterizace mapy. Metodou kartografické anamorfózy by bylo možné prezentovat počet příslušníků kmenů v jednotlivých říších.
Obr. 9 Ukázka přeměny geometrické kostry mapy (zdroj: Esri, 2013).
Metoda kartotypogramu Metoda kartotypogramu se uplatňuje ve vědecké metodě typologie. Voženílek, Kaňok a kol. (2011) ji popisují jako zobecňující metodu, která může setřídit vybrané jevy v mapovém prostoru podle podobných znaků. Celý proces hledání a vytváření oblastí podobného typu se nazývá typizace. K tomuto procesu hledání slouží metody centrogramu, typogramu, typografu. Podrobněji zde metoda není blíže specifikována, jelikož je poměrně složitá a není často využívaná pro vyjádření dynamiky, proto není významná pro realizaci této práce. Níže jsou popsány ještě další dvě metody, které nejsou obsaženy v dělení podle Voženílka, Kaňoka a kol. (2011), ale patří mezi zástupce kartografických metod pro vyjádření dynamiky. Jedná se o sekvenci map a časoprostorovou krychli. Sekvence Map Pod pojmem sekvence map (sada map) si lze představit určitý soubor map tzv. time slices, které znázorňují vždy stejný jev na stejném území, při stejném měřítku. Jednotlivé 15
mapy vyjadřují stav zkoumané problematiky v určitých časových intervalech; tyto intervaly mohou být zvoleny v pravidelných časových odstupech nebo v bodech, ve kterých jsou dostupná data. Pro čtenáře mapy jsou samozřejmě vhodnější sekvence map v pravidelných časových odstupech (např. po 10 letech). V případě časových okamžiků musí čtenář odhadnout stav v mezidobí (Brašnová, 2012).
Obr. 10 Soubor map ukazujících vývoj růstu města (zdroj: Blok, Köbben, 2009).
Časoprostorová krychle Se zajímavým způsobem, jak vyjádřit dimenzi času v kartografii, přišel koncem 60. let minulého století Hägerstrand (Kraak, 2003). Jedná se o model krychle; na její podstavě jsou vyjádřeny prostorové pravoúhlé souřadnice X, Y, výška krychle pak reprezentuje čas. Kraak považuje tento koncept za počátek časové geografie. V pozdějších letech byl model časoprostorové krychle mnohokrát změněn a vylepšen, ale myšlenka zůstala stejná: pomocí dvojrozměrného média a obrazu trojrozměrného tělesa vyjádřit větší množství kartografických dimenzí.
Obr. 11 Ukázka časoprostorové krychle (zdroj: Kraak, 2003).
2.1.2 Dynamické metody Dynamické mapy stejně jako statické mapy mění svůj obsah v čase. Od statických se ale liší v několika bodech. Jsou tvořeny vždy v digitální podobě. Dynamickou mapu lze do analogové podoby převést jen v určitých časových intervalech a vytvořit tím výše známou sekvenci map nebo time slice.
16
Za nejčastější dynamické metody, pomocí kterých je možné vyjádřit časové změny prostorových dat, se považuje vyjádření dynamiky pomocí prvků interaktivity a animace. Animace Slovo animace pochází z latinského slova animare znamenající „přivést k životu“. Dle definice Bartáka (1995) je animace vytváření iluze pohybu při zobrazování, dosahované rychlým střídáním jednotlivých obrazů. Animace se poprvé začaly využívat v kartografii v šedesátých letech minulého století pouze na experimentální úrovni. Až rozvoj informačních technologií v osmdesátých letech minulého století umožnil další vývoj v této oblasti, který probíhá neustále a je výrazně ovlivněn možnostmi současných geografických informačních systémů. V oblasti kartografie se dají animace dělit na časové a nečasové. Časové znázorňují změny v závislosti na čase (tzv. temporální) a nečasové znázorňují změny v závislosti na jiné veličině než je čas. Další možné rozdělení animací je na fixní a interaktivní (Hrubá, 2009). U fixních animací uživatel nemá možnost jakkoliv zasahovat do jejího průběhu. Jsou to animace, které jsou nejčastěji vytvořeny ve formátech GIF nebo AVI. Za typickou fixní animaci se dá považovat vývoj meteorologických podmínek v určitém časovém průběhu (např. 12 či 24 hodin). Druhou skupinou jsou animace interaktivní. U těchto animací se uživatel nestává jen pouhým divákem, ale může si např. korigovat průběh animace (její rychlost, počet zobrazených dat, apod.). Dibiase (1992) definoval tzv. dynamické proměnné, kterými jsou: průběh („duration“) – doba trvání určitého snímku, pořadí („order“) – pořadí snímků, rychlost změny („rate of change“) – rozdíl v rozsahu změny za jednotku času pro každý snímek ze sekvence. MacEachren (1994, podle Kraaka, 1996) doplnil další tři typy dynamických proměnných, kterými jsou: frekvence („frequency“) – např. jak často budou blikat bodové prvky na snímku, čas zobrazení („display date“) – čas, ve kterém je zahájena změna zobrazovaných dat, synchronizace („synchronization“) – synchronizace několika časových řad. Čas v dynamických metodách Pokud se jedná o vyjádření času v dynamické kartografii, je možné podle Víta (2010) rozlišovat jeho několik druhů: čas reprezentace – čas, ve kterém si uživatel prohlíží animaci,
17
absolutní čas (světový, reálný) snaží se usadit zobrazovanou problematiku do konkrétního časového okamžiku a využívá nějaký existující kalendářní, respektive obecně známý časový systém. Například Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Takto zapsaná událost je pevně ukotvena v dějinách, relativní čas – čas určitého časového rozpětí v rámci zobrazovaných událostí (používá se zejména ve sportu, např. 15. minuta hokejového utkání), čas animace – čas plynutí animace, od jejího počátku po její konec. Z výše uvedeného dělení by měl být zřejmý rozdíl mezi definovaným časem absolutním, relativním a časem animace. Čas absolutní se vztahuje primárně ke kontextu světových událostí, čas relativní k samotné události a čas animace bere za hlavní objekt animaci, která tuto událost znázorňuje.
2.2 Stěhování národů Doba, nazývaná stěhování národů (toto pojmenování pochází z roku 1555 od historika W. Lazia), byla pestrou a složitou mozaikou historických procesů a událostí (Bednaříková, 2009). Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku. Jejich příčinou byly demografické změny, především růst počtu obyvatelstva, způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství. Za hlavní příčinu stěhování národů se dá považovat také změna klimatických podmínek v severní Evropě a v Mongolsku. Ve Skandinávii se ochladilo, a tak se kmeny, které žily v severní Skandinávii, se dostaly do střední Evropy, ale i dál na jih až k Černému moři, především to byl kmen Gótů ve 2. až 3. století. Taktéž v Mongolsku dochází ke klimatickým změnám, kočovné kmeny Hunů, které zde žily, se chtěly stěhovat za lepšími podmínkami a začaly z Mongolska expandovat západním směrem. Tímto pohybem vzniká řetězová reakce. Národy se dostaly do pohybu od Mongolska až po Evropu a právě tento proces je nazýván začátkem stěhování národů. V následujících podkapitolách jsou stručně popsány nejdůležitější události v průběhu stěhování národů, které sloužily jako tematický obsah mapové tvorby.
2.2.1 Počátek stěhování národů (vpád Hunů – rok 375) Hunské kmeny pod vedením náčelníka Balamira překročili r. 375 Volhu a napadli stepní národ Alanů, usazených mezi Volhou a Donem. Alanové se stali první obětí hunské expanze, ačkoli i oni byli nomádi, jejich kopí a meče se nemohly rovnat zbraním Hunů. Hunové začali společně s podmaněnými Alany napadat Ostrogóty, usazené západně od Dněpru. Ostrogótské království bylo zničeno, po prohře utekli a vytlačili spřátelené Visigóty. Část Visigótů se stáhla do Sedmihradska a se usídlila v Římské říši, aniž by tušili, že s Huny budou zarputile bojovat ještě dvě další generace. I přes obrovské území, které Hunové ovládli, nevytvořili jediný národ (Tuma a Vacha, 2004).
18
2.2.2 Bitva u Adrianopole (porážka římského vojska Góty – rok 378) Roku 378 císař Valens s římskou armádou vytáhl z Konstantinopole proti Gótům. Jejich armáda se nacházela u římského města Adrianopolis (také Hadrianopolis, dnes Erdine v Turecku). Valentova šedesátitisícová armáda zastihla 9. srpna 378 u Adrianopole Góty nepřipravené na bitvu. Padesátitisícové jezdectvo totiž opustilo ležení a spížovalo, takže proti římské armádě stálo na začátku bitvy jen asi padesát tisíc pěších bojovníků za vozovou hradbou. Gótové by asi podlehli, kdyby se na poslední chvíli nevrátila gótská jízda. Římská armáda byla rázem přečíslena v poměru 5:3. Římská armáda byla zničena, padla takřka do posledního muže. Bitva u Adrianopole se řadí k nejvýznamnějším světovým bitvám starověku (Heather, 2002).
Obr. 12 Bitva u Adrianopole. Modré šipky znázorňují postup Gótů, armáda císaře Valenta je znárodněna šipkami fialovými (zdroj: Koeller, 1999).
2.2.3 Rozdělení Římské říše (rok 395) V roce 395 zemřel císař Theodosius I. Před svou smrtí však rozdělil římské impérium mezi své dva syny. Východní část říše svěřil staršímu Arcadiovi, západní část mladšímu Honoriovi. Obě poloviny říše, mezi nimiž panovaly hluboké etnické, kulturní a ekonomické rozdíly, se začaly vzájemně vzdalovat i po stránce politické. Svou vinu na tom nesli i Theodosiovi synové. Od dob císaře Theodosia I. se již žádnému dalšímu panovníkovi nepodařilo dosáhnout sjednocení římské říše (Češka, 2000).
Obr. 13 Rozdělení Římské říše. Západní část barvou červenou, východní část oranžovou (zdroj: Damen, 2012).
19
2.2.4 Bitva na Katalaunských polích a následný rozpad Hunské říše (roky 451 a 453) Attila byl nejmocnějším králem hunské říše, který vedl řadu nájezdů na Římskou říši a toužil po ovládnutí území celé Evropy. Dne 20. června 451 došlo ke střetu vojska krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů a Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska Flavia Aetia. Tento střet je označován jako bitva na Katalaunských polích u galského Troyes a pokládá se za vůbec největší vojenské střetnutí dosavadních dějin. Ztráty v boji byly u Hunů a jejich spojenců enormní. Bitva na Katalaunských polích zastavila invazi Hunů po Evropě a odvrátila jejich další postup do nitra Galie. Attila chystal odvetu, ale roku 453 nečekaně umírá a hunská říše se rozpadá. (Heather, 2002 a Grasgruber, 2004).
Obr. 14 Attilovo tažení znázorněno černými šipkami, příchod Římanů šedými (zdroj: Wikimedia, 2009).
2.2.5 Konec stěhování národů (rok 568) Koncem 5. a v průběhu 6. století se Langobardi přemístili od dolního Labe na Moravu a následně do Panonie. Pod tlakem Avarů se v roce 568 vydali z Panonie do severní Itálie, kde založili langobardskou říši. Její existence trvala pak až do druhé poloviny 8. století, než si ji podrobil Karel Veliký. Toto tažení je považováno za konec období stěhování národů. (Bednaříková, 2009) Stěhování národů změnilo charakteristiku Evropy. Vytvořila se západoevropská středověká civilizace, změnila se politická a národnostní struktura, protože nově příchozí národy se střetávaly s původními a v západní Evropě položili základ ke vzniku národností románských. Nové národy přejímali různé prvky staré kultury (antické) a přizpůsobili je svým potřebám a zvyklostem.
20
3 POUŽITÉ METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ 3.1 Použitá data Základem pro všechny vypracované mapy byla data ve formátu shapefile (dále jen SHP), která byla poskytnuta Katedrou geoinformatiky. Jedná se o polygonovou vrstvu znázorňující pevninu celého světa rozčleněnou na jednotlivé státy. Dále byla použita vrstva říční sítě Evropy, která byla volně stažena ze serveru americké nezávislé vědeckovýzkumné vládní agentury USGS. Pro ukázkové mapy pojednávající o stěhování národů byla použita vlastní data, která vznikla digitalizací z map dějepisných atlasů. Jednalo se např. o jednotlivé linie, které vyjadřovaly postup jednotlivých kmenů v době stěhování národů, či areály, které prezentovaly rozmach jednotlivých říší.
3.2 Použité programy Digitalizace dat i realizace ukázkových map s aplikací navrženého znakového klíče probíhala v programovém prostředí ArcMap 10.1 od společnosti Esri. Pro výběr softwaru k realizaci návrhu znakového klíče sloužilo hodnocení kartografické funkcionality geografických informačních systémů. Hodnocenými softwary byly: ArcGIS (ArcMap) 10.1 od společnosti Esri, AutoCAD Map 3D 2013 od společnosti Autodesk, Geomedia Viewer 6.0.1 od společnosti Intergraph, Grass 6.4.2 od společnosti GRASS Development Team, Kristýna GIS 4.0.1 od výrobce Josefa Gensereka, MapInfo Proffessional 7.8 od společnosti Pitney Bowes Business Insight a OCAD 11 od společnosti OCAD AG. Hodnocení je popsáno v kapitole 4.
3.3 Postup zpracování V první fázi bakalářské práce bylo důležité seznámit se s danou problematikou. Probíhalo nastudování odborné literatury zabývající se vyjádřením dynamiky prostorových jevů. Neméně důležitou částí bylo také seznámit se s problematikou stěhování národů, která byla nastudována z tištěných publikací a různých internetových serverů, zabývajících se touto historickou událostí. V další části probíhala rešerše kartografických děl se zpracovávanou tematikou. Tato díla pocházela především z řady knih a atlasů v Ústřední Knihovně Univerzity Palackého a z internetových zahraničních serverů. Na příkladu těchto děl docházelo k hodnocení znakových sad a možností kartografických vyjadřovacích metod v různém uživatelském prostředí (analogové mapy, digitální mapy, apod.). Dalším krokem bylo hodnocení softwaru vhodného pro realizaci návrhu znakového klíče a na základě tohoto hodnocení byl proveden výběr softwaru. Výsledkem práce byla kompletace znakových klíčů pro různá měřítka. Jejich realizace byla ukázána na vzorových mapách.
21
4 HODNOCENÍ A VÝBĚR SOFTWARU Softwary lze hodnotit mnoha způsoby. Důležité je ujasnit si, za jakým účelem se software hodnotí. Porovnávat se dá funkcionalita softwaru, ale i ekonomická náročnost, uživatelská vstřícnost, technická náročnost apod. (Dobešová a Kusendová, 2009) Velmi často se skloňují pojmy funkcionalita a použitelnost. U těchto pojmů se názory na vymezení často liší. Dle Sedláka (2010) je použitelnost jedním z atributu kvality produktu, který má uživatelské rozhraní. Za produkt se zde považuje právě software. Pod funkcionalitou se představuje, co lze s daným předmětem dělat a jak funguje. Bevan (1995) považuje funkcionalitu za součást použitelnosti. Jestliže konkrétní produkt nesplňuje požadované nároky na funkce, stává se pro daný účel nepoužitelný. Uživatel potřebuje co nejlépe a nejsnadněji dosáhnout svého cíle, a proto musí produkt obsahovat jednoduché a srozumitelné funkce. Funkcionalita bývá odlišná podle účelu daného softwaru. Pro tuto práci je potřeba software, ve kterém je možná realizace znakového klíče pro tvorbu mapy Stěhování národů.
4.1 Metody hodnocení Metoda je postup nebo návod, jak získávat nové poznatky, je to prostředek poznání. Toto poznání je do jisté míry ovlivněno volbou určité metody, což platí i u hodnocení softwarů. Mezi techniky hodnocení použitelnosti patří podle Jeffrey a Chisnell (2008) focus group, designové strukturované přístupy, metoda písemného hodnocení, hodnocení expertem, audit použitelnosti, testování použitelnosti, terénní studie a follow-up studie. Jednou z možných a zároveň nejjednodušších metod je hodnocení softwaru verbální metodou. Je založeno na přirozeném záznamu názoru hodnotitele a vyjadřuje se slovním popisem, ve kterém se vypisuje seznam kladných a záporných vlastností (Bláha, 2009). Další metoda je založená v hodnocení jednotlivých aspektů formou odpovědi Ano/Ne, popř. Lze/Nelze. Stanoví se kartografické metody a hodnotí se, zda software kartografickou metodu obsahuje a lze ji tedy použít či naopak. Lze provést i ohodnocení klasifikační stupnicí, například známkováním nebo přidělováním počtu hvězdiček. Jednoduchá binární metoda formou odpovědi Ano/Ne byla použita v této práci pro výběr softwaru k tvorbě znakového klíče. Za nejpropracovanější metodu, která byla vyvinuta V. Basili na Univerzitě v Marylandu, College Park a v Software Engineering Laboratory v Goddard Space Flight Centre NASA je považována metoda Goal-Question-Metric. Metoda spočívá v hodnocení stavu možností programu pomocí sady definovaných otázek, na které se odpovídá výběrem z nabízených odpovědí, jež jsou koncipovány tak, aby se daly změřit v rámci předdefinované škály. Tato metoda byla použita v projektu CASCADOSS, který byl 22
zaměřen na celkové hodnocení Open Source softwarů z oblasti GIS a DPZ (Dobešová, 2009).
4.2 Charakteristika vybraných softwarů Pro hodnocení bylo vybráno 7 GIS softwarů. Hlavním ukazatelem pro výběr bylo umístění v testování na mapové znaky v publikaci Dobešové (2009). Ve výběru se nachází 5 komerčních softwarů a 2 softwary šířené zdarma. ArcGIS – ArcMap 10.1 ArcMap, jehož výrobcem je firma Esri je hlavní složkou z ArcGIS sady programů pro zpracování geoprostorových informací. ArcMap je použitelný pro všechny mapově orientované úlohy, včetně prostorových analýz, editace dat a tvorby kartografických výstupů. V ArcMap existují dva různé pohledy na mapu: zobrazení geografických dat a zobrazení výkresu mapy. V zobrazení geografických dat se pracuje s geografickými vrstvami a může zde docházet např. ke změně symboliky a analyzování datové sady GIS. V zobrazení výkresu mapy dochází k práci s mapovými stránkami, které obsahují geografická data, ale i další mapové prvky, jako jsou legendy, měřítka, severky a referenční mapy. (Esri, 2013) Webové stránky producenta softwaru: http://www.esri.com/
AutoCAD Map 3D 2013 AutoCAD Map je základní komerční GIS aplikací firmy Autodesk pro oblasti: mapování, geodézie, urbanismus, plánování, příprava, údržba a analýza geoprostorových dat. Oproti základnímu AutoCADU je software doplněn např. o síťovou analýzu, tvorbu tematických map, import/export souborů MicroStation (DGN), ArcInfo, MapInfo a další. Firma Autodesk nabízí ke stažení 30-ti denní zkušební verzi. (CAD Studio, 2013) Webové stránky producenta softwaru: http://www.autodesk.com/
GeoMedia Viewer 6.0.1 GeoMedia patří mezi skupinu profesionálních desktopových aplikací. Jedná se o univerzální software, který je schopen analyzovat v jednom mapovém okně více datových formátů od různých výrobců geoinformačního softwaru. Oproti ostatním GIS softwarům jsou v této aplikaci veškerá grafická data uložena prostřednictvím databází Microsoft Access či Oracle. GeoMedia Viewer 6.0.1 je bezplatnou prohlížečkou komerční verze GeoMedia Professional 6.0.1 a je volně ke stažení na stránkách výrobce, jimž je společnost Intergraph. (Studená, 2009) Webové stránky producenta softwaru: http://www.intergraph.com/
23
Grass 6.4.2 Grass GIS (Geographic Resources Analysis Support System) je volně dostupným GIS od společnosti GRASS Development Team. Umožňuje práci s rastrovými a vektorovými geografickými daty na mnoha platformách (GNU/Linux, MS Windows, Mac OS X a další) a to jak pomocí příkazové řádky, tak grafického uživatelského rozhraní. Vývoj GRASSu byl započat výzkumnými laboratořemi vojska armády USA v roce 1982. GRASS GIS je v současné době používán v akademickém i komerčním prostředí po celém světě. Mezi významné uživatele systému GRASS patří například NASA nebo NOAA. Zatím poslední dostupná verze 6.4.2 je volně ke stažení. (GRASS GIS, 2013) Webové stránky producenta softwaru: http://www.grass.osgeo.org/
Kristýna-GIS 4.0.1 Klíčovou vlastností Kristýny GIS je snadnost načtení tabelárních dat, jako dBASE® soubory a data z databázových serverů. Použitím Kristýny GIS je možno zobrazovat, sumarizovat a organizovat data geograficky. Kristýna GIS nepracuje s mapou jako obrázkem - místo toho pracuje s mapou jako databází. Jedná se o program, který je neustále vyvíjen. Na oficiálních stránkách Kristýny GIS jsou uváděny neustálé aktualizace a možné soubory ke stažení. V současnosti nabízí výrobce na svých stránkách k dispozici dvě varianty tohoto softwaru. Kristýna GIS 4.0.1, kterou je možnost stáhnout a bezplatně využívat po dobu 21 dní v plné verzi. Po této časové lhůtě je vyžadován aktivační poplatek 59 euro (k 30. 4. 2013). Druhou variantou je Kristýna GIS prohlížečka 1.45, která je volně dostupná bez aktivačního poplatku, ale na rozdíl od plné verze je o řadu funkcí ochuzena. (Hermann, 2012) Webové stránky producenta softwaru: http://www.christine-gis.com/cz/
MapInfo Proffessional 7.8 MapInfo Professional® představuje špičkový software pro vizualizaci a analýzu dat z geografické perspektivy. S MapInfo Professional® je možné provádět detailní a sofistikované analýzy dat využitím jejich prostorové složky, ať již se jedná o kompletní adresu, pouze PSČ nebo souřadnice naměřené GPS. Používá se hlavně pro geografické řešení (rozmístění poboček, prodejen, skladů apod). Výrobcem softwaru je firma Pitney Bowes Software, která nabízí dosud poslední verzi 11.5 na dobu 30 - ti dní zdarma. (CSmap, 2013) Webové stránky producenta softwaru: http://www.pbinsight.com/welcome/mapinfo
OCAD 11 OCAD je kartografický software, vyvíjený a produkovaný švýcarskou firmou OCAD, A.G. Jedná se o uživatelsky velmi intuitivní a nepříliš komplikovaný software, který používá drtivá většina kartografických společností v České republice. Jeho uplatnění se nachází hlavně v tvorbě plánů měst, turistických map a automap. K jeho 24
přednostem patří snadná tvorba kartografických znaků a především velmi nenáročná a přesto přesná tvorba samotné kresby mapy, tj. umisťování vektorových prvků mapy reprezentovaných svými symboly. Dalším faktorem jeho velkého využití je i cena, která se pohybuje okolo 30 000 kč (k 30. 4. 2013). (Seemann, 2013) Webové stránky producenta softwaru: http://www.ocad.com/
4.3 Postup hodnocení Prvním krokem při hodnocení softwaru byl výběr metody. Z několika možností hodnocení, které jsou popsány v kapitole 4.1, byla vybrána metoda formou odpovědi ano/ne, za které softwary dostaly 1 bod, nebo 0 bodů. (pozn. v testování se objevuje i možnost odpovědi např. z poloviny, ze čtvrtiny, za které je počet bodů 0,5 respektive 0,25). Postup hodnocení vycházel z publikace Dobešové (2009), kde bylo z velkého množství uvedených hodnocených otázek vybráno 20, které se svým významem blížily k vizualizaci stěhování národů. Otázky byly do hodnocení zařazeny jak v původním znění, tak i s částečnou úpravou. Každý z hodnocených softwarů obsahuje na otázku odpověď ano či ne, respektive jestli je možné v programu použít konkrétní kartografickou metodu (např. metodu kvantitativních směrových znaků pro vyjádření rychlosti stěhování), nebo zda obsahuje např. alfanumerické bodové znaky ve svém vzorníku. Odpovědi, které byly na otázky zodpovězeny již v publikaci Dobešové (2009), nebyly jen převzaty, ale jejich správnost byla kontrolována v nových verzích jednotlivých softwarů, kde mohlo dojít s vývojem programu ke změně funkcí. Tab. 1 Sada otázek pro hodnocení jednoduchou metodou pro softwary ArcGIS ArcMap 10.0, AutoCAD Map 3D 2013, Geomedia Viewer 6.0.1 ArcGIS
AutoCAD
Geomedia
ArcMap 10.0
Map 3D 2013
Viewer 6.0.1
Je k dispozici vektorový editor znaků?
ANO
ANO
NE
Obsahuje vzorník nemotivované bodové znaky geometrické?
ANO
ANO
ANO
Obsahuje vzorník alfanumerické znaky?
ANO
NE
ANO
Obsahuje vzorník motivované bodové znaky (tj. symbolické, piktogramové, ikonické, obrázkové)?
ANO
NE
ANO
Obsahuje vzorník liniové přerušované (nesouvislé) znaky?
ANO
ANO
ANO
Obsahuje vzorník vzorkované linie?
ANO
NE
ANO
Obsahuje vzorník dvou- a víceliniové znaky a jejich varianty?
ANO
NE
ANO
Lze měnit parametry liniových znaků?
ANO
ANO* (0,5)
ANO* (0,75)
Lze odsadit liniový znak (např. od středu linie,
ANO
NE
NE
25
od počátku linie, druhé linie od první)? Lze zakončit liniový znak volitelně (šipkou, zaoblením)?
ANO
NE
ANO
Lze měnit parametry ohraničující linie plošného znaku?
ANO
ANO
ANO
Lze nastavit orientaci rastrové výplně?
ANO
NE
ANO
Lze vybrat způsob umístění znaku podle vztažného bodu, resp. linie?
ANO
NE
ANO
Lze automaticky řešit kolize polohy liniových znaků?
NE
NE
NE
Lze použít metodu kvalitativních směrových liniových znaků?
ANO
NE
NE
Lze použít metodu kvantitativních směrových liniových znaků?
ANO
NE
NE
Lze použít metodu směrovou migrační?
NE
NE
NE
Lze pracovat s areály, které se navzájem překrývají?
ANO
ANO
ANO
Lze převést popisy na samostatný text?
ANO
NE
NE
Lze vytvořit dynamické/animované mapy?
ANO
NE
NE
18
5,5
11,75
Celkem bodů (ANO=1, NE=0, ANO*=ANO, v omezené míře (1/2,1/3), …)
Tab. 2 Sada otázek pro hodnocení jednoduchou metodou pro softwary Grass 6.4.2, Kristýna GIS 4.0.1, MapInfo 7.8, OCAD 11 Grass 6.4.2
Kristýna GIS 4.0.1
MapInfo 7.8
OCAD 11
Je k dispozici vektorový editor znaků?
ANO
NE
ANO
ANO
Obsahuje vzorník nemotivované bodové znaky geometrické?
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Obsahuje vzorník liniové přerušované (nesouvislé) znaky?
NE
ANO
ANO
ANO
Obsahuje vzorník vzorkované linie?
NE
ANO
ANO
ANO
Obsahuje vzorník dvou- a víceliniové znaky a jejich varianty?
NE
ANO
ANO
ANO
ANO* (0,5)
ANO* (0,75)
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
Obsahuje vzorník alfanumerické znaky? Obsahuje vzorník motivované bodové znaky (tj. symbolické, piktogramové, ikonické, obrázkové)?
Lze měnit parametry liniových znaků? Lze odsadit liniový znak (např. od středu linie, od počátku linie, druhé linie od první)? Lze zakončit liniový znak volitelně (šipkou,
26
zaoblením)? Lze měnit parametry ohraničující linie plošného znaku?
ANO* (0,5)
ANO* (0,5)
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
Lze automaticky řešit kolize polohy liniových znaků?
NE
NE
NE
NE
Lze použít metodu kvalitativních směrových liniových znaků?
ANO
NE
ANO
NE
Lze použít metodu kvantitativních směrových liniových znaků?
ANO
NE
ANO
NE
Lze použít metodu směrovou migrační?
NE
NE
NE
NE
Lze pracovat s areály, které se navzájem překrývají?
ANO
ANO
ANO
ANO
Lze převést popisy na samostatný text?
ANO
NE
ANO
NE
Lze vytvořit dynamické/animované mapy?
NE
NE
NE
NE
Celkem bodů (ANO=1, NE=0, ANO*=ANO, v omezené míře (1/2,1/3), …)
10
8,25
15
14
Lze nastavit orientaci rastrové výplně? Lze vybrat způsob umístění znaku podle vztažného bodu, resp. linie?
4.4 Výsledky hodnocení softwarů Většina odpovědí na hodnocené otázky souhlasila s hodnocením uvedeným v publikaci Dobešové (2009), ale došlo i ke změnám odpovědí z důvodu nových verzí programů, např. v programu GRASS ve verzi 6.4.2 se nově objevují motivované bodové znaky, či v programu GeoMedia Viewer verze 6.0.1 se nachází oproti verzi 6.0 funkce, která umožňuje zakončovat liniové znaky (např. šipkou).
Obr. 15 Ukázka zakončení liniového znaku v programu GeoMedia Viewer 6.0.1.
Z maximálního počtu získaných bodů (20), dosáhl nejmenšího počtu (5,5 bodů) software AutoCAD Map 3D 2013. Z hodnocení lze poznat, že software není kartograficky založen a oproti ostatním zaostává již ve vzorníku znaků, který je často výchozím bodem pro návrh znakového klíče. V AutoCAD Map není možné praktikovat metodu směrových znaků a nelze i zakončit liniový znak. Prakticky stejného hodnocení, 27
které je lehce vylepšeno díky propracovanějšímu vzorníku znaků dosáhl software Kristýna-GIS 4.0.1 (8,5 bodů). Poněkud zvláštní hodnocení vykazuje software GRASS 6.4.2, který získal 10 bodů. Ve vzorníku tohoto programu se sice nenachází složitější provedení struktury liniových znaků (přerušované, víceliniové, atd.), ale za to GRASS nabízí metodu kvantitativních a kvalitativních směrových liniových znaků. Bodově podobného hodnocení (11,75 bodů) docílil software GeoMedia Viewer 6.0.1, který se od softwaru GRASS liší právě existencí složitější struktury liniových znaků, ale nepodporuje metodu kvantitativních i kvalitativních znaků. Tři nejlépe hodnocené softwary OCAD 11 (14 bodů) MapInfo Proffessional 7.8 (15 bodů) a ArcGIS – ArcMap 10.0 (18 bodů) se od ostatních softwarů opravdu výrazně liší. Všechny tři obsahují velmi propracované vzorníky znaků, ve kterých nechybí např. složitější struktury liniových znaků nebo motivované bodové znaky. V MapInfo Proffessional 7.8 chybí jedna důležitá funkce a tou je zakončení liniového znaku. V OCAD 11 pro změnu není možné využít metody kvalitativních i kvantitativních směrových liniových znaků. Obě tyto slabiny vyřeší ArcMap 10.0, ve kterém jsou obě funkce podporovány. I díky těmto dvěma funkcím, které jsou z hlediska problematiky stěhování nejspíše nejdůležitější (vyjádření tažení národů), se ArcMap 10.0 v hodnocení umístil na prvním místě s 18 body. Ztráta 2 bodů byla na otázkách, na kterou neměl ani nikdo z ostatních softwarů kladnou odpověď. Návrh znakového klíče byl uskutečněn v tomto ArcGIS–ArcMap 10.0, kde probíhala i realizace ukázkových map s aplikací znakového klíče. Tab. 2 Výsledky hodnocení softwarů. Pořadí
Software
Počet bodů
1.
ArcGIS – ArcMap 10.0
18,00
2.
MapInfo Proffessional 7.8
15,00
3.
OCAD 11
14,00
4.
GeoMedia Viewer 6.0.1
11,75
5.
Grass 6.4.2
10,00
6.
Kristýna-GIS 4.0.1
8,25
7.
AutoCAD Map 3D 2013
5,50
28
5 NÁVRH ZNAKOVÉHO KLÍČE Praktickým cílem této práce byl návrh znakového klíče pro mapu stěhování národů. Základem bylo seznámení se s již existujícími mapami pojednávajícími o této problematice, na kterých byla hodnocena znaková sada a použité kartografické vyjadřovací metody. Hodnocení těchto map se nachází v příloze 1 této práce. Návrh znakového klíče byl prováděn na základě hodnocení softwaru v kapitole 4 v ArcGIS – ArcMap 10.1 od společnosti Esri.
5.1 Bodové znaky U návrhu bodových znaků byla věnována pozornost sídlům a zvláště bitvám, které jsou pro období stěhování národů typické, a proběhlo jich nespočetně. Znaky pro sídla byly buď přímo vybrány ze vzorníku ArcMap a nebo byla ještě provedena jejich částečná úprava. Bodové znaky symbolizující bitvu byly tvořeny v prostředí Marker Editor hlavně pomocí nástrojů Create line a Create polygon.
Obr. 16 Ukázka prostředí Marker Editoru při tvorbě bitevního znaku.
K jednotlivým bodovým znakům jsou ve znakovém klíči sepsány jejich parametry, tzn. jakou velikostí je proveden (pro znaky sídel byla zvolena velikost od 10 pt. do 15 pt.), pro znaky bitev bylo zvolena jednotná velikost 15 pt.), jestli je nějak orientován, jestli je nějak vnitřně členěn či jaké barvy obsahuje. Na každém bodovém znaku je taky zaznačen jeho vztažný bod pro umístění v mapě. U parametrů je také sepsáno, jak se znak může kvantitativně či kvalitativně měnit. 29
Obr. 17 Ukázka popisu bodového znaku ve znakovém klíči.
5.2 Liniové znaky U problematiky stěhování národů je ve většině případů metoda liniových znaků hlavním vyjadřovacím prostředkem. Linie na mapách prezentují pohyb, trasu jednotlivých národů. Častým problémem u většiny map je podobnost liniových znaků. Znaky se liší pouze kvalitativně pomocí barvy. V této práci tedy nebylo prioritou navrhnout velké množství znaků pro jednotlivé kmeny, které by se lišily pouze barvou, jak tomu často bývá. Bylo zde snahou vyjádřit liniovým znakem něco nového, dosud neprezentovaného. S pomocí změny struktury liniového znaku, kdy se plná linie změnila na přerušovanou, došlo k vyjádření rychlosti pohybu národů. S různou rychlostí se interval přerušení mění. Vyjádření rychlosti pohybu kmenů lze dosáhnout i přidáním doprovodného znaku ve tvaru šipky na linii a interval mezi šipkami měnit v závislosti na rychlosti. Pro obě metody vyjádření byly vytvořeny mapy, které jsou v příloze. Znaky pro vyjádření rychlosti jsou prezentovány na obr. 18,19.
Obr. 18 Vyjádření rychlosti přerušovanou
Obr. 19 Vyjádření rychlosti znakem šipky.
linií.
Problém při prezentování rychlosti nastal v případě, když jeden národ zdolal určitý úsek trasy v rychlosti 500 km/rok a druhý úsek v rychlosti 1500 km/rok. V takovém případě bylo zapotřebí nastavit pro každou linii jiný interval po sobě jdoucích šipek. 30
Tento problém byl vyřešen pomocí převedení vrstvy do reprezentace, kde se dá pracovat s každou linií zvlášť. .
Obr. 20 Ukázka prostředí reprezentace při nastavování parametrů šipky.
S pomocí dvou liniových znaků odlišných barev, které jsou přichytnuty navzájem k sobě, lze dosáhnout vyjádření poměru jezdeckého a pěšího vojska. Hlavní roli zde hraje tloušťka linií, která se s počtem vojáků mění a pokud tyto liniové znaky mají stejnou délku, lze pak dobře porovnat jednotlivé síly.
Obr. 21 Ukázka liniového znaku pro poměr vojsk.
31
Obr. 22 Ukázka mapy rychlosti pohybu kmenů.
K liniovým znakům jsou ve znakovém klíči stejně jako u bodových sepsány jejich parametry, tj. jakou tloušťkou jsou vyhotoveny, jestli obsahují doprovodný znak a jaké velikosti tento znak je, a je sepsán také potenciál, jak lze jednotlivé parametry liniových znaků kvantitativně a kvalitativně měnit.
5.3 Areálové znaky Jak již bylo výše zmíněno, hlavní vyjadřovací metodou u problematiky stěhování národů je ve většině případů metoda liniová a areálové znaky nenachází z hlediska tematiky široké uplatnění. Plošné znaky se na mapách používají pro znázornění velikostí říší jednotlivých kmenů. Stejně jako u liniových znaků není zapotřebí vytvořit velké množství znaků, které by se navzájem lišily jen změnou barevné výplně. V práci byl vytvořen areálový znak s výplní jak prostřednictvím barvy, tak prostřednictvím rastru. K oběma znakům jsou ve znakovém klíči sepsány parametry, tj. jakou výplň obsahují a jaké jsou parametry obrysové linie a jejich potencionální využití.
32
Obr. 23 Příklad areálového znaku ve znakovém klíči
5.4 Knihovna znaků V prostředí programu ArcMap 10.1 byla vytvořena i knihovna znaků. Pomocí okna Style Manager, byl vytvořen nový styl s názvem stehovani_narodu.style. V knihovně bylo vytvořeno 8 bodových znaků, 8 liniových znaků a 2 areálové znaky. Vytvořená knihovna znaků se nachází na přiloženém DVD.
Obr. 24 Náhled do Style Manageru, kde byla vytvářena knihovna znaků.
33
6 VÝSLEDKY Teoretickým cílem práce bylo provést rešerši dostupné literatury, zabývající se vyjádřením dynamiky prostorového jevu. Byla prostudována česká literatura i zahraniční. Dělení kartografických vyjadřovacích metod vycházelo především z publikace Voženílka, Kaňoka a kol. (2011) a jejich podrobný popis je proveden v kapitole č. 2.1.1. Dalším výsledkem je zhodnocení stávajících map znázorňujících problematiku stěhování národů. Na těchto mapách byly hodnoceny použité kartografické vyjadřovací metody a hodnocení obsahuje také všechny potřebné bibliografické údaje. Celkově bylo hodnoceno osm map, mezi nimiž se nachází jak mapy z tištěných publikací, tak z internetových serverů. Hodnocení se nachází v příloze 1 bakalářské práce. Geoinformatickým výsledkem je rešerše dostupných programů, které umožňují tvorbu kartografických znaků pro vyjádření dynamiky a jejich zhodnocení. Hodnocení programů vychází z Dobešové (2009). Byla vytvořena tabulka se sadou otázek, na které programy obsahují kladné nebo záporné hodnocení. V programu ArcMap 10.1, který se podle hodnocení umístil nejvýše, byl pak vyhotoven znakový klíč. Všechny potřebné informace k hodnocení se nachází v kapitole 4, této práce. Praktickým a zároveň hlavním cílem bakalářské práce je návrh znakového klíče pro vyjádření dynamiky na mapách stěhování národů. Navržená znaková sada obsahuje kartografické znaky s popisem jejich parametrů a návrhem dalšího využití. V návrhu znakového klíče nebylo prioritou vytvořit velké množství podobných znaků, které by se lišily jen např. změnou barvy. Byl kladen důraz, pokusit se docílit pomocí znaků něčeho nového, co není nikde na stávajících mapách aplikováno. V návrhu znakového klíče se nachází bodové znaky pro lokalizaci sídel a bitev. V metodě liniových znaků jsou popsány způsoby, jak lze např. změnou struktury docílit vyjádření rychlosti pohybu národů či jak porovnat poměr vojenských sil. Návrh znakového klíče je aplikován na ukázkových mapách, na kterých je prezentováno, jak lze vyjádřit změnu rychlosti pohybu národů, změny počtu postupujících lidí v kmenu či jak vyjádřit poměr vojenských sil. Kromě návrhu znakového klíče, o kterém pojednává kapitola 5, a který se nachází v příloze 10 bakalářské práce, došlo také k vytvoření knihovny znaků v prostředí programu ArcMap 10.1 pro pozdější využití (k dispozici na přiloženém DVD). Na závěr bakalářské práce byly vytvořeny internetové stránky, které prezentují výsledky této práci. Odkaz se nachází na stránkách Katedry geoinformatiky.
34
7 DISKUZE Na začátku bakalářské práce bylo zapotřebí provést rešerši dostupné literatury zabývající se vyjádřením dynamiky prostorového jevu. Tato kartografická tematika je velice rozsáhlá, a tak nebyl problém najít potřebné materiály k provedení rešerše. Ze všech možných materiálů bylo zapotřebí vybrat do textu bakalářské práce to nejdůležitější, jelikož kartografických vyjadřovacích metod je celá řada. Bylo důležité seznámit se s problematikou stěhování národů, ke které je bakalářská práce úzce spjata. Stěhování národů je zajímavá problematika hlavně z historického hlediska, tudíž bylo potřeba nastudovat významné události, které byly prezentovány v ukázkách map a pro které byly navrženy znaky. Časově náročnou částí byl sběr dat, která vstupovala do procesu navrhování znaků. Jelikož nebyly získány žádné existující SHP vrstvy, které by obsahovaly bitvy v průběhu stěhování národů, trasy jednotlivých kmenů a lokalizaci říší, bylo nutné vše digitalizovat z atlasových či internetových map. V oblasti hodnocení kartografických vyjadřovacích metod na stávajících mapách byl největší problém najít mapy s odlišnými znaky a jiným způsobem vyjádření. Drtivá většina map prezentuje jen pouhou lokalizaci říší, obsahuje podobné bodové znaky, jejichž grafické provedení se používá pro lokalizaci sídla a bitvy společně. Liniové znaky na těchto mapách jsou často odlišeny pouze kvalitativně barvou, proto navzdory těmto nedostatkům bylo cílem navrhnout, jak lze vyjádřit i rychlost pohybu národů, jejich odlišné počty, atd. Návrh znakového klíče byl podle výsledků hodnocení proveden v nejvhodnějším programovém prostředí, kterým bylo ArcMap od firmy Esri. Tento software však nemusí být vždy nejlepší pro tvorbu všech typů znaků. Volba vhodného softwaru závisí na mnoha aspektech, kterými může být ekonomická náročnost, technická náročnost, ale i tematika pro kterou jsou znaky vyhotoveny. Pro stěhování národů je vhodné využít metodu kvalitativních i kvantitativních směrových znaků a také možnost zakončení liniového znaku např. šipkou popřípadě na něj umístit doprovodné znaky. Tyto vlastnosti se spoustou dalších splňoval právě ArcMap, proto bylo k práci zvoleno tohoto softwaru. Do budoucna by bylo vhodné, aby vznikalo více mapových děl s tematikou stěhování národů, jelikož nejsou na území České republiky příliš rozšířená, a aby se na těchto dílech vyjadřovalo více charakteristik, než pouhá lokalizace. Uvědomění si prostorových vazeb a procesů v čase je totiž významným aspektem pochopení historického vývoje. Pro vizualizaci stěhování národů se nabízí i tvorba interaktivních map, na kterých by se pohyb národů promítl nejlépe. Bitevní znaky by např. mohly blikat, měnit svou barvu atd. U liniových znaků by mohl být aplikován pohyb linií. Interaktivní mapy nebyly z časového hlediska a technické náročnosti tvoření animací v této práci vytvořeny, nejednalo se ani o cíl práce. Tato oblast však poskytuje značný potenciál pro budoucí výzkum a vývoj v řešené problematice.
35
ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce byl návrh znakového klíče pro mapu stěhování národů a realizace ukázkových map, na kterých by byly navržené znaky aplikovány. Znakový klíč byl sestaven se všemi náležitostmi, tj. znaky obsahují popis parametrů a návrh dalšího využití. Realizaci znakového klíče předcházelo zhodnocení znakových sad a kartografických vyjadřovacích metod na stávajících mapách. Při tomto hodnocení došel autor k závěru, že z problematiky stěhování národů je na těchto mapách prezentováno jen malé množství údajů, a to pravděpodobně z důvodu časové náročnosti prezentace více informací v podobě komplexních map. Cílem tedy bylo posunout vyjádření stěhování národů na mapách o na vyšší úroveň, kde by byla znázorněna i dynamika probíhajících procesů. V práci bylo vysvětleno, jak pomocí změny parametrů jednotlivých znaků dosáhnout takové kartografické vizualizace, která by byla pro prezentování řešené tematiky vhodná. V bakalářské práci je přiblížena problematika vizualizace dynamiky prostorového jevu, což bylo teoretickým cílem. Byla prostudována česká i zahraniční literatura a v textu bakalářské je obsažen výčet kartografických vyjadřovacích metod s jejich stručným popisem. Tato práce také představuje několik GIS programů, na kterých docházelo k hodnocení možnosti tvorby znaků pro problematiku stěhování národů. V nejlépe hodnoceném softwaru, jímž byl program ArcMap, byl proveden návrh znaků a jejich aplikace na ukázkových mapách. Záměrem autora bylo přiblížit uživatelům problematiku vizualizace dynamiky prostorového jevu a možnosti vyjádření stěhování národů na mapách použitím různých metod kartografické vizualizace.
36
POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE BARTÁK, J. a kol. Ilustrovaná encyklopedie (A – I). Praha: Encyklopedický dům, s. r.o., 1995, ISBN 80-902647-3-0 BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; HOMOLA, Aleš. Stěhování národů a Východ Evropy: Byzanc, Slované, Arabové. Praha: Vyšehrad, 2009. 557 s. ISBN 80-7021-787-1. BEVAN, Nigel. Measuring usability as quality of use. Http://www.nigelbevan.com/papers/qusab95.pdf [online]. 1995 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.nigelbevan.com/papers/qusab95.pdf BIBLE HISTORY. The Roman Empire. The Roman Empire (Bible History Online) [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.bible-history.com/maps/06-romanempire.html BINEK, Jan. Regionální rozvoj a regionální politika. Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2011 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/tl_files/soubory/Vyuka/RRPX%201_1.pdf BLÁHA, D.,J. (2009): Various ways of assessment of cartographic works,ICA symposium on Cartography for Central and Eastern Europe,Vienna, 11s. BLOK, Connie a Barend KÖBBEN. Dynamic visualization variables. [online]. 2009 [cit. 201303-14]. Dostupné z: http://www.peer.eu/fileadmin/user_upload/opportunities/metier/course4/c4_2D_visualization _dynamic_variables.pdf BRAŠNOVÁ, K. Kartografické metody pro vizualizaci časových změn prostorových dat – diplomová práce [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Fakulta aplikovaných věd – Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: https://stagws.zcu.cz/ws/services/rest/kvalifikacniprace/downloadPraceContent?adipIdno=48815 CAD STUDIO. AutoCAD Map 3D. CAD Studio [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.cadstudio.cz/map CSMAP. MapInfo Professional. CSmap [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.csmap.cz/gis-a-mapy/mapinfo-professional.htm ČEŠKA, Josef, Zánik antického světa, Praha, Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8 ČERBA, Otakar. Anamorfované mapy. Plzeň: Západočeská univerzita [online]. 2007 [cit. 201305-12]. Dostupné z: http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/anamorfovane_mapy.pdf ČZSO. Volební účast - kartogram. Volební účast - kartogram [online]. 2006 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/volebni_ucast_kartogram DAMEN, Mark. The Fall of Rome. 1320 SECTION 8: The Fall of Rome: Facts and fictions [online]. 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.usu.edu/markdamen/1320Hist&Civ/chapters/08ROMFAL.htm DIBIASE, David, Alan M. MACEACHREN, John B. KRYGIER a Catherine REEVES. Animation and the Role of Map Design in Scientific Visualization. Cartography and Geographic Information Science [online]. 1992-10-01, vol. 19, issue 4, s. 201-214 [cit. 201305-16]. DOI: 10.1559/152304092783721295. Dostupné z: http://openurl.ingenta.com/content/xref?genre=article
37
DOBEŠOVÁ, Z.(2009): Hodnocení kartografické funkcionality geografických informačních systémů.Evaluation of cartographic functionality in geographic information systems. Vydavatelství Univerzity Palackého, 132s.ISBN 978-80-244-2353-1 DOBEŠOVÁ Z, KUSENDOVÁ D. (2009): Goal-Question-Metric method for evaluation of cartographic functionality in GIS software, Proceedings GIS Ostrava 2009, VŠB – TU, Ostrava, ISSN 1213-2454 ESRI, Remapping the World's Population. Remapping the World's Population [online]. Aktualizace 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.esri.com/news/arcuser/0110/cartograms.html ESRI. ArcGIS. Esri [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.esri.com/software/arcgis GRASGRUBER, Pavel. Katalaunská pole 451 n. l. ANTIKA - Katalaunská pole 451 n. l. [online]. 2004 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1686 GRASS GIS. GRASS GIS. GRASS Development Team [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://grass.osgeo.org/ HEATHER, Peter. Gótové. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-199-9 HERMANN, Jiří a Pavel POMEZNÝ. Desktopová aplikace Desktop GISVB – popis řešení. In: Centrum informačních technologií Ostravská univerzita v Ostravě [online]. 2012 [cit. 201305-16]. Dostupné z: http://cit.osu.cz/gis/download/DesktopVB.pdf HRUBÁ, L. Dynamická vizualizace v oblasti dopravy [online]. Aktualizace: 2009 Hornickogeologická fakulta – Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava. Dostupné z: http://gse.vsb.cz/2009/LV-2009-3-35-44.pdf JEFFREY, Rubin a Dana CHISNELL. Handbook of Usability Testing: Howto Plan, Design, and Conduct Effective Tests. 2. vyd. United States: Wiley, 2008. ISBN 9780470185483 KAŇOK, J. 2007. Kartografické vyjádření dynamiky prostorových jevů. In: GIS Ostrava 2007. [online] 2007 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2007/sbornik/Referaty/Sekce7/Clanek-Kanok.pdf KAŇOK, J. Tematická kartografie. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, ISBN 80-7042-781-7 KAŇOK, J. 1992. Kvantitativní metody v geografii – 1. díl: Grafické a kartografické metody. Ostrava: Ethics, Ostravská univerzita, 1992. 236 s. ISBN 80-7042-700-0. KOELLER, David. The Battle of Adrianople. The Battle of Adrianople: 378 [online]. 1999 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.thenagain.info/webchron/mediterranean/Adrianople.html KRAAK, M. The space-time cube revisited from a geovisualization perspective [online]. Aktualizace: 2003 International Cartographic Conference in Durban. Dostupné z: http://www.itc.nl/library/Papers_2003/art_proc/kraak.pdf KRAAK, M. KLOMP, A. A Classification of Cartographic Animations: Towardsa Tool for the Design of Dynamic Maps in a GIS Environment [online]. Aktualizace:1996 Materials for a seminar on teaching animated cartography –International Cartographic Association. Dostupné z: http://cartography.geo.uu.nl/ica/Madrid/kraak.html
38
KRAAK, MENNO-JAN AND ALLAN BROWN: Web Cartography – Developments and prospects, Taylor & Francis, New York, 2000, ISBN 0-7484-0869-X PRAVDA, J. Metódy mapového vyjadrovania. Klasifikacia a ukážky. Bratislava: Slovenská akadémia vied, Geografický ústav Bratislava, 2006, ISBN 1210-3519 SALERNO, Vincenzo. Sicilian Peoples: The Romans. Best of Sicily [online]. 2005 [cit. 2013-0516]. Dostupné z: http://www.bestofsicily.com/mag/art159.htm SEDLÁK, Pavel, Miloslav HUB, Jitka KOMÁRKOVÁ a Tomáš VÍŠEK. Nové přístupy k testování a hodnocení kvality map. Geodetický a kartografický obzor: odborný a vědecký časopis Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úradu geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky. 2010, 56/98, č. 9, s. 182-188. ISSN 00167096. SEMOTANOVÁ, E. a kol. ČESKO Ottův historický atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2007 – 2012, ISBN 978-80-7360-577-5 SEEMANN, Pavel. NÁVODY K SOFTWARU OCAD. Software OCAD - návody [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://kartografie.fsv.cvut.cz/ocad.php STANSFIELD, Charles A. A geography of New Jersey: the city in the garden. New Brunswick, N.J.: Rutgers University Press, c1998, xv, 313 p. ISBN 08-135-2579-9. STUDENÁ, Klára. WEBOVÝ TUTORIÁL PRO GEOMEDIA PROFESSIONAL V. 6.0. Olomouc, 2009. Dostupné z: http://theses.cz/id/dq838u/67841-401704566.pdf. Bakalářská práce. Katedra geoinformatiky - Univerzita Palackého v Olomouci. TUMA, Radek a Tomáš VACHA. Hunové. ANTIKA - Hunové [online]. 2004 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1596 USGS. San Francisco Bay Area Results. Western Geographic Science Center [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://geography.wr.usgs.gov/science/dasymetric/data.htm VÍT, L. Znázornění času v kartografických dílech na příkladu map historických bitev – diplomová práce [online]. Aktualizace: 2010 Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.mapybitev.ic.cz/Vit_2010_pro_cteni.pdf VOŽENÍLEK, V. KAŇOK, J. a kol. Metody tematické kartografie – vizualizace prostorových jevů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, ISBN 978-80244-2790-4 VOŽENÍLEK, V. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta, 2001, ISBN 80-244-0270-X WIKIMEDIA. Attila in Gaul 451CE. Wikimedia - Commons [online]. 2009 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Attila_in_Gaul_451CE.svg
39
SUMMARY The main aim of my thesis is the proposal of sign key for the map of migration of nations and realization of sample maps where proposed signes were used. Partial aim is research and evaluation of available software wchich enables creation of cartographic signs expressing dynamics. In the first part of my thesis it was important to get to know the issues. It means tostudy the literature dealing with expressing dynamics of spacial phenomenons. Next important part was to get know the issues of nation migration, which was studied from either printed materials or different internet servers focused on this historical event. The realization of map key preceded evaluation of sign sets and cartographic expressing methods in current maps. After this evaluation the author came to the conclusion that only small part of nation migration is presented in these maps. Maybe because of time demanding presentation of more information in the formo of complex maps. The sign key was formed with all the requirements, it means signs contain the description of parameters and suggestion of further use. In thesis i salso sketched the isme of visuliation of dynamics of spacial phenomenon. This work also presents several GIS programmes where evaluation of posibility to form signs for nation migration was done. In the top evaluated programme ArcMap 10.1 the proposal of signs and thein aplication in sample maps was done. The Essentials part of thesis is enclosed DVD which contains the whole text of thesis in PDF form. Web pages desribing this thesis were formed and they are accesible from web pages of geoinformatics department and also from enclosed DVD in off –line vision.
40
PŘÍLOHY
41
SEZNAM PŘÍLOH Vázané přílohy: Příloha 1
Hodnocení stávajících dostupných map k problematice stěhování národů
Volné přílohy Příloha 2
Mapa - Poměr jezdeckého a pěšího vojska.
Příloha 3
Datový model k mapě - Poměr jezdeckého a pěšího vojska.
Příloha 4
Mapa - Bitva na Katalaunských polích roku 451.
Příloha 5
Datový model k mapě - Bitva na Katalaunských polích roku 451.
Příloha 6
Mapa - Rychlost pohybu kmenů v letech 541 - 545 vyjádřenou změnou struktury linie.
Příloha 7
Datový model k mapě - Rychlost pohybu kmenů v letech 541 - 545 vyjádřenou změnou struktury linie.
Příloha 8
Mapa - Rychlost pohybu kmenů v letech 541 - 545 vyjádřenou doprovodným znakem na linii.
Příloha 9
Datový model k mapě – Rychlost pohybu kmenů v letech 541 - 545 vyjádřenou doprovodným znakem na linii.
Příloha 10 Znakový klíč pro tvorbu mapy Stěhování národů. Příloha 11 DVD (text práce, výstupy, knihovna znaků, webové stránky)
42
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
THE GERMANIC INVASIONS, AD 378-439 http://mappery.com (cit. 10-03-2013) 2008 neuvedeno 1656 x 1296 px (digitální verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Pro znázornění sídel je použita jedna velikost geometrických znaků (černé kolečko). Pro Řím, kde došlo k vyplenění sídla, je použit geometrický znak ve tvaru černé hvězdy. Symbolický znak představující kresbu zkřížených mečů v barevném provedení zde odkazuje na bitvy, které se odehrály v průběhu stěhování národů. Bodové znaky jsou často doplněny popisem událostí s jejich datováním. Liniová metoda Liniová metoda znázorňuje pohyb kmenů. Tento pohyb je vizualizován pomocí linie zakončené šipkou. Liniové znaky jsou kvalitativně odlišeny, kvantitativně však nikoliv. Kvalitativní odlišení představuje změna barvy linie. Zajímavostí je, že kmen Vizigótů je rozdělen do 3 časových rozpětí a tyto rozpětí jsou odlišeny pomocí jiného tónu modré barvy. Pro tohle odlišení se spíše nabízí použití 3 různých barev, aby čtenář nenabýval dojmu kvantity. Linie prezentující trasy pohybu kmenů jsou doprovázeny popisem. Na mapě chybí hraniční linie znázorňující rozdělení Západořímské a Východořímské říše, které nastalo v roce 395. Vykreslena je zde i generalizovaná říční síť Evropy, která obsahuje popis jen u nejdůležitějších vodních toků (Dunaj, Rýn). Areálová metoda Areálová metoda je použita pro topografický podklad - pevninu a vodní plochy. Na pevnině je znázorněn hillshade (terénní reliéf ve stínování). Z říší je zde barvou odděleno území celého Římského impéria od okolních území. Velkoplošnému území chybí alespoň menší obrysová linie a postrádá podrobnější rozdělení na jednotlivé říše. Celkové zhodnocení mapy Jedná se o jednoduchou analytickou mapu, která znázorňuje pohyb kmenů při stěhování národů a místa významných bitev. Znaky nejsou kvantitativně odlišeny a nesou většinou pouze jedinou charakteristiku. Mapa je doplněna o stínovaný reliéf, říční síť a popis. Negativně působí již výše zmíněné tažení Vandalů, které je odlišeno tónem modré barvy a čtenář může nabývat dojmu, že se jedná o vyjádření kvantity.
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
ВЕЛИКЕ ПЕРЕСЕЛЕННЯ НАРОДІВ http://ukrmap.su (cit. 10-03-2013) 2005 neuvedeno 1346 x 1024 px (digitální verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Bodovou metodou jsou znázorněny sídla, bitvy, tábor a místo, kde došlo k vyplenění sídla. Pro sídla je vybrán geometrický znak jedné velikosti ve tvaru bílého kolečka. Bitvy jsou prezentovány symbolickým znakem, na kterém jsou vizualizované dvě postavy s meči. Znak je doplněn i popisem názvu bitvy a rokem jejího konání. Symbolický znak ve tvaru stanu je použit pro vizualizaci Attilova táboru. Pro událost roku 410 a 455 kdy došlo k vyplenění Říma je taktéž použit symbolický znak s kresbou ohnivého plamene. Liniová metoda Liniovou metodou jsou znázorněny pomocí linie zakončené šipkou trasy kmenů, které jsou kvalitativně i kvantitativně odlišeny. Kvalitativní odlišení představuje změna barvy linie u jednotlivých kmenů. Kmen Hunů, který svým vpádem do Evropy začal stěhování národů, je na rozdíl od ostatních linií kvantitativně odlišen pomocí silnější tloušťky linie. Na mapě se také nachází hraniční linie znázorňující rozdělení Západořímské a Východořímské říše, které nastalo v roce 395. Tradiční modrou linií je na mapě vykreslena generalizovaná říční síť. Areálová metoda Areálovou metodou jsou prezentovány jednotlivé říše kmenů a topografický podklad. Areálové znaky pro říše kmenů jsou kvalitativně odlišeny pomocí výplně. Území Západořímské a Východořímské říše je vizualizováno areálovým znakem, který obsahuje oproti ostatním říším barevnou výplň. Tento znak navíc ohraničuje růžová obrysová linie. Výplň znaku pro ostatní říše představuje pravidelný rastr, který je kvalitativně odlišen pomocí barvy. Nejvíce na mapě však vyniká velkoplošné území Hunského impéria a Slovanů díky velké tloušťce své obrysové linie. Areálové znaky jsou také čitelně popsány. Celkové zhodnocení mapy Jedná se o analytickou mapu, která znázorňuje pohyb kmenů při stěhování národů. Na mapě jsou použity bodové symbolické znaky pro vyjádření různých událostí. Liniové znaky jsou kvantitativně i kvalitativně odlišeny. Vhodně jsou odlišeny pomocí výplně (barvou i rastrem) jednotlivé říše. Záporem může být velká tloušťka modrošedé obrysové linie u území Hunů, která na sebe nejvíce upozorňuje i přesto, že se nejedná o hlavní tematiku. V levém horním okraji mapy se nachází schéma průběhu bitvy na Katalaunských polích.
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ A ROZPAD ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE Atlas světových dějin. 1. díl, Pravěk - středověk (cit. 10-03-2013) 1995 neuvedeno velikost A4 (tištěná verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Na mapě jsou znázorněna jen důležitá sídla. Jsou lokalizovány pomocí geometrického znaku ve tvaru kolečka, které ve svém středu obsahuje kolečko menší velikosti s modrou barvou. Velikost těchto bodových znaků je malá, tím pádem pro uživatele špatně čitelná. Pro důležité bitvy byl použit symbolický znak představující kresbu zkřížených mečů. Znaky jsou kvantitativně odlišeny barvou. I velikost těchto znaků je příliš malá, a je těžko čitelné, zda se jedná o symbolický znak mečů či jen geometrický znak ve tvaru kříže. Liniová metoda Pohyb kmenů prezentují linie, které jsou kvalitativně odlišeny. Jednotlivé kmeny jsou odlišeny barvou ale i strukturou linie. Objevují se zde linie plné, čárkované, čerchované i tečkované. Všechny tyto linie obsahují zakončení šipkou, která udává směr pohybu. Pro znázornění rozdělení Západořímské říše od Východořímské je použita čárkovaná linie v červené barvě. Mapa obsahuje také generalizovanou říční síť s popisem. Areálová metoda Areálová metoda je použita pro lokalizaci jednotlivých říší v době stěhování. Areálové znaky se pomocí výplně kvalitativně odlišují. Výplň znaku představuje barva i pravidelný rastr. Pro lepší představu, kde probíhalo stěhování národů je použita obrysová červená linie, která ohraničuje celé Římské impérium. Díky výskytu velkého množství areálových znaků a popisu, který zde také prezentuje lokalizaci říší, se mapa stává nečitelnou. Netypická je i tím, jak v horní části zasahuje do rámu mapy. Celkové zhodnocení mapy Obsahově mapa neopomíjí žádné důležité bitvy, sídla či tažení. Větší důraz mohl být kladen na velikost znaků znázorňující bitvu, jelikož jsou tematicky důležité. Protože je mapa vyhotovena ve formátu papíru A4 a obsahuje velké množství areálových znaků s popisem, stává se tak lehce nečitelnou a do pozadí posunuje jednotlivá tažení, které jsou z hlediska tematiky nejdůležitější. Grafickou úpravu kazí zásah areálové metody do mapového rámu v horní části.
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
VPÁD BARBARŮ Atlas lidské migrace (cit. 10-03-2013) 2008 neuvedeno velikost A3 (tištěná verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Bodovou metodou jsou znázorněny sídla společně s bitvami. Jsou lokalizovány pomocí jedné velikosti geometrického znaku ve tvaru bílého kolečka. Na mapě chybí odlišení sídel od bitev, bitvy by měly být zaznačeny např. symbolickým znakem mečů či geometrickým znakem ve tvaru křížku. Řada sídel v mapovém poli chybí např. Toulouse, Milán či Atény, které jsou vzhledem ke stěhování důležitá. V mapovém poli také není zaznačena bitva na Katalaunských polích, která je jednou z nejdůležitějších událostí v období stěhování národů. Liniová metoda Jednotlivé liniové znaky znázorňující proudy kmenů nejsou kvantitativně odlišeny. Liší se jen kvalitativně pomocí barvy. V mapě je také zaznačena hraniční linie oddělující Západořímskou říši od Východořímské. Mapa obsahuje také generalizovanou říční síť Evropy, která je pro slabou tloušťku linie a její světlý odstín modré barvy zle čitelná. . Areálová metoda Areálovou metodou je vizualizován rozsah Římské říše k roku 300 n. l., který je zaznačen tmavě oranžovou barvou. Římská říše postrádá podrobnější zaznačení jednotlivých říší, pomocí areálových znaků s výplní a obrysovou linií. Říše jsou vyznačeny jen popisem, který přesný rozsah neznázorňuje. Areálová metoda je také použita pro topografický podklad – moře, kontinenty a hillshade (terénní reliéf ve stínování). Celkové zhodnocení mapy Jelikož je mapa vyhotovena ve formátu papíru A3 a objevuje se na ní málo kartografických znaků, působí mapa holým dojmem. Zbytečně velký prostor je na mapě věnován území Východoevropské nížiny, mapa mohla být více zaměřena na Evropu. Grafický dojem by mohla vylepšit lepší propracovanost areálové metody.
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
ВЕЛИКЕ ПЕРЕСЕЛЕНИЕ НАРОДОВ http://dic.academic.ru (cit. 10-03-2013) 1978 (vydání Velké Sovětské encyklopedie – 3. vydání) neuvedeno 1378 x 843 px (digitální verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Pro vizualizaci sídel je použit geometrický znak ve tvaru kolečka. Znaky jsou kvantitativně odlišeny, podle důležitosti sídla v období stěhování. Pro méně důležitá sídla, sloužící jako topografický podklad je použit geometrický znak malé velikosti ve tvaru kolečka bez výplně. Pro více důležitá sídla v dané tematice (Řím, Konstantinopol) je použito kolečko větší velikosti, které ve svém středu obsahuje menší kolečko v černé barvě. Bitvy jsou lokalizovány pomocí geometrického znaku v podobě křížku. Liniová metoda V mapovém poli je použito velké množství liniových znaků pro vyjádření směru tažení národů, které jsou kvalitativně i kvantitativně odlišeny. Kvalitativně jsou jednotlivé kmeny odlišeny barvou ale i strukturou linie. Objevují se zde linie plné, čárkované, čerchované, tečkované. Mapa obsahuje také složitější provedení a to v podobě dvojité linie a linie doplněné doprovodnými znaky (šipky na linii). Všechny tyto linie obsahují zakončení šipkou. Kvantitativně se linie odlišují velikostí tloušťky. Pro znázornění rozdělení Západořímské říše od Východořímské je použita čárkovaná linie v modré barvě Mapa obsahuje také generalizovanou říční síť s popisem. Areálová metoda Areálovým znakem s pravidelnou rastrovou výplní je vizualizována Západořímská a Východořímská říše. Tyto dvě území jsou navzájem kvalitativně odlišeny barvou. Celé Římské území je pak odděleno od ostatních částí světa hnědou silnou obrysovou linií. Podrobnější rozdělení říší zde chybí, jejích území je jen naznačeno popisem. Celkové zhodnocení mapy Hlavní mapa zachycuje stěhování národů v 4. a 5. století. V pravém horním okraji se vyskytuje vedlejší mapa, která prezentuje stav Evropy po stěhování k 7. století. V hlavní mapě je použito velké množství liniových znaků, ze kterých upoutávají na první dojem linie červené barvy s větší tloušťkou než ostatní. Tyto linie prezentují příchod Slovanů do Evropy, který není nijak nadřazen ostatním kmenům, a proto by linie měly mít stejnou tloušťku s ostatními.
mapa č. 1
mapa č. 2
Názvy map: Zdroj:
neuvedeno mapa č. 1 http://usu.edu, mapa č. 2 http://desafiodahistoriablog.blogspot.cz, (cit. 10-03-2013) Rok vydání: neuvedeno Měřítko: neuvedeno Originální velikost: mapa č. 1 891 x 688 px (digitální verze), mapa č. 2 1073 x 786 px (digitální verze) HODNOCENÍ Bodová metoda Na obou mapách chybí zaznačení bitev v průběhu stěhování národů. Pro vizualizaci sídel na mapě č. 2 je použita jedna velikost geometrických znaků (černé kolečko). Mapa č. 1 lokalizaci sídel neobsahuje a v žádné z map se další bodová metoda nevyskytuje. Liniová metoda Linie vyjadřující směr pohybu národů jsou na obou mapách kvalitativně odlišeny barvou. Na mapě č. 2 jsou linie kvalitativně odlišeny i pomocí změny struktury, ale chybí větší tloušťka u linií, aby došlo k vyzdvižení hlavní problematiky do popředí. Mapa č. 1 obsahuje z říční sítě jen Dunaj a Volhu, kdežto na mapě č. 2 se objevuje velice podrobná říční síť Evropy s popisem. Na obou mapách chybí hraniční linie rozdělující Západořímskou a Východořímskou říši. Areálová metoda Areálová metoda na mapě č. 2 prezentuje rozdělení Římské říše a Západořímskou a Východořímskou. Tyto dvě velkoplošná území jsou kvalitativně odlišeny pomocí barvy. Na mapě č. 1 není znázorněno Římské impérium, kde stěhování probíhalo, a jednotlivé říše musí čtenář vyčíst z popisu linií. Mapa č. 2 taktéž neznázorňuje rozdělení říší a neobsahuje ani přibližný popis, kde se říše vyskytuje. Celkové zhodnocení map Mapy byly hodnoceny společně z důvodu velkých nedostatků a ve většině případů nedostatků společných. Na obou mapách nejsou znázorněny žádné bitvy a na mapě č. 1 dokonce žádné města i říše. Na mapě č. 1 je sice dobře vidět postup stěhování národů, ale pro čtenáře chybí lokalizování pomocí topografického podkladu. Na mapě č. 2 může čtenář nabývat dojmu, že byla věnována pozornost spíše topografickému podkladu než stěhování národů. Objevuje se zde podrobně generalizovaná říční sít Evropy a velké množství sídel, která nejsou pro tematiku stěhování národů důležitá a liniové znaky, které jsou hlavní tematikou, jsou pak potlačeny do pozadí.
Název mapy: Zdroj: Rok vydání: Měřítko: Originální velikost:
INVASIONES BÁRBARAS EN EUROPA http://nohaynorte.blogspot.cz/ (cit. 10-03-2013) neuvedeno neuvedeno 1164 x 855 px (digitální verze) HODNOCENÍ
Bodová metoda Bodovou metodou jsou znázorněna sídla, bitvy a tábor. Sídla jsou lokalizována pomocí jedné velikosti geometrického znaku v podobě kolečka bez výplně. Pro vizualizaci bitev byl použit geometrický znak ve tvaru černé hvězdy s výplní a s popisem názvu bitvy a jejího datování. Bodový znak ve tvaru žluté hvězdy bez výplně a ve větší velikosti je naopak použit pro Attilův tábor. Liniová metoda V mapovém poli je použito velké množství liniových znaků pro vyjádření směru tažení národů, které jsou kvalitativně odlišeny barvou i strukturou linie. Na mapě se nachází linie plné, čárkované, a tečkované. Mapa obsahuje také složitější provedení a to v podobě dvojité linie ve žluté barvě pro kmen Hunů. Všechny linie pro znázornění pohybu obsahují zakončení šipkou, která je v barvě linie. Pro znázornění rozdělení Západořímské říše od Východořímské je použita čárkovaná linie ve fialové barvě, která se kvantitativně (svou tloušťkou) liší od ostatních linií. Mapa obsahuje také generalizovanou nejdůležitější říční síť Evropy s popisem. Areálová metoda Pomocí areálových znaků jsou na mapě prezentovány všechny říše v průběhu stěhování národů. Tyto znaky jsou kvalitativně odlišeny pomocí barvy. V topografickém podkladu zde netradičně nejsou vizualizovány moře modrou barvou nebo alespoň popisem. Areálový znak prezentující území Římské říše (světle oranžovou barvou) je ohraničen tmavě oranžovou obrysovou linií. Celkové zhodnocení mapy Jedná se o velice propracovanou mapu, která podává přehledně informace o stěhování národů. V mapě není opomenuta žádná z důležitých událostí v průběhu stěhování národů. V této mapě se nachází dobře propracována liniová metoda, kde je použito i složitějších provedení struktury linie a tak znaky nejsou jen kvalitativně pomocí barvy odlišeny. Dalším pozitivem je prostřednictvím areálové metody lokalizace všech říší jednotlivých národů.
POMĚR JEZDECKÉHO A PĚŠÍHO VOJSKA v bitvě u Adrianopole roku 378
VIZ
DY
Bitva u Adrianopole
[ ( i
Naissus
ŘÍ M
SK Á ŘÍŠE
Sofie
P
p zá
ad
ní
n ma í Ř
é
naj Du
usazení vítězných Vizigótů
Topografický podklad Černé moře
[ (
výc ho
250 1 : 5 000 000
P
významné sídlo vodní tok vodní plocha
dn
íŘ
ím
an
é
Konstantinopol
P
0
jezdecké vojsko
óti
ót
místo střetu kmenů
pěší vojsko
Os tr
Vi zi g
P
IG Ó T I
og
MÁNS KÉ NÁ GER RO
500 km
Počet vojenských jednotek (v tis.): 5
10
15
20
Tomáš VILIŠ Olomouc 2013 příloha BP 2
BITVA NA KATALAUNSKÝCH POLÍCH v roce 451
Rý n FR A
a
Orleans
Loira
É
Události bitvy: místo střetu kmenů tažení Gepidů tažení Římanů
$ Augusta Treverorum
in Se
Paříž
NK O V
Labe ÁNSKÉ KME NY GER M
tažení Ostrogótů
HU N O V É
$ D un
$
tažení Franků tažení Hunů
aj
tažení Vizigótů
ALAM ANI
Počet vojenských sil
(v tisících):
VIZIG ÓTI
Lyon
$
$
Burdigala
Milán
a R hon
Toulouse
Verona
$ $
Turín
10
ANI ŘÍM
Pád
$
40
Ostatní:
$
$
20
významné sídlo vodní tok
vodní plocha
0
250 1 : 7 000 000
500 km
Řím $
Tomáš VILIŠ Olomouc 2013 příloha BP 4
RYCHLOST POHYBU KMENŮ v jižní Evropě v letech 541 - 545
Augusta Treverorum
Rýn
P
BAVO ŘI
Orleans
P
F
K OV É RA N
OS T
Lyon
P
Pád
P
Dunaj
LAN GOBARDI
GEP IDOVÉ
R O G ÓT I
Milán
P
Rho na
VANÉ SLO
Sáva
P
Verona
Turín
Ligurské moře
Ja de
Dunaj
rsk
ém oř
PNaissus
e
P
P
PŘím Neapol
Konstantinopol
Ř Í MA N I
P
Tyrhénské moře
Adrianopol
Sofie
Jó n
mo
ře
s ej Eg
sk é
P
500 km
1 : 12 000 000
500 km/rok
1 000 km/rok 1 500 km/rok
Sparta
KartágoP
Přepočet rychlosti pohybu kmenů:
e
250
oř
0
m
P
ké
Athény
STŘEDOZEMNÍ
Tažení:
Římané
Ostrogóti
Slované
Frankové
P
MOŘE
Podklad: P
město vodní tok
vodní plocha Tomáš VILIŠ Olomouc 2013 příloha BP 6
RYCHLOST POHYBU KMENŮ v jižní Evropě v letech 541 - 545
Augusta Treverorum
Rýn
P
BAVO ŘI
Orleans
P
F
K OV É RA N
OS T
Lyon
P
Pád
P
LAN GOBARDI
GEP IDOVÉ
R O G ÓT I
Milán
P
Rho na
VANÉ SLO
Dunaj
Sáva
P
Verona
Turín
Ligurské moře
Ja de
Dunaj
rsk
ém oř
PNaissus
e
P
P
PŘím Neapol
Konstantinopol
Ř Í MA N I
P
Tyrhénské moře
Adrianopol
Sofie
Jó n
mo
ře
s ej Eg
sk é
P
500 km
Sparta
KartágoP
STŘEDOZEMNÍ
1 : 12 000 000
Přepočet rychlosti pohybu kmenů: 500 km/rok
1 000 km/rok 1 500 km/rok
e
250
oř
0
m
P
ké
Athény
Tažení:
Římané
Ostrogóti
Slované
Frankové
P
MOŘE
Podklad: P
město vodní tok
vodní plocha Tomáš VILIŠ Olomouc 2013 příloha BP 8
Příloha 3 Datový model k mapě - Poměr jezdeckého a pěšího vojska v bitvě u Adrianopole roku 378. Vrstva
Zdroj dat
Geoprvek
Rozlišovací atribut
Znak *
Parametry znaku obrys 0,4 pt.
Vizigótská říše
vlastní
CMYK (0, 0, 0, 39)
polygon
výplň
Parametry popisu ** Arial, tučné verz., spline text, 10 pt. CMYK (64, 46, 73, 0)
CMYK (33, 20, 60, 0) Jméno říše
obrys 0,4 pt. CMYK (0, 0, 0, 39)
country
more
vlastní
vlastni
polygon
Jméno říše
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
výplň Germánské národy
CMYK (0, 8, 31, 0)
CMYK (20, 33, 60, 0)
Východořímská říše
CMYK (17, 0, 25, 0)
CMYK (64, 46, 73, 0)
výplň
Arial, tučné, kurzíva, 6 pt.
CMYK (41, 14, 5, 0)
CMYK (60, 40, 20, 0)
polygon
šipka vel. 15 pt. Poměr jezdeckého a pěšího vojska
Bojující kmeny
vlastní
CMYK (0, 0, 0, 30) šířka linie 1 pt. pěší vojsko
CMYK (0, 50, 50, 0)
jezdecké vojsko
CMYK (73, 69, 46, 0)
5
šířka linie 2 pt.
10
CMYK (0, 0, 0, 100) šířka linie 4 pt.
15
CMYK (0, 0, 0, 100) šířka linie 6 pt.
20
CMYK (0, 0, 0, 100) šířka linie 8 pt.
linie Počet vojenských jednotek (v tisících)
CMYK (0, 0, 0, 100)
Arial, 8 pt. CMYK (0, 0, 0, 100)
Pokračování přílohy 3 dunaj
USGS
linie
Mista
vlastní
bod
šířka linie 1 pt.
Arial, kurzíva, 6 pt.
CMYK (50, 30, 0, 0)
CMYK (60, 53, 20, 0)
znak vel. 10 pt.
Arial, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 100)
CMYK (0, 0, 0, 100)
kruh vel. 22pt. Bitvy
vlastní
bod
CMYK (0, 0, 0, 69) znak 15 pt. CMYK (34, 56, 100, 0)
*znaky v mapě jsou provedeny barevně, specifikace barev je uvedena v kódu CMYK **parametry popisu jsou uvedeny v pořadí rodina písma, řez, velikost, barva
Příloha 5 Datový model k mapě - Bitva na Katalaunských polích v roce 451. Vrstva
Zdroj dat
Geoprvek
Rozlišovací atribut
Znak *
Parametry znaku obrys 0,4 pt.
Frankové
vlastní
CMYK (0, 0, 0, 57)
polygon
výplň
Parametry popisu ** Arial, tučné verz., spline text, 10 pt. CMYK (73, 69, 46, 0)
CMYK (38, 33, 16, 0) Jméno říše
obrys 0,4 pt. CMYK (0, 0, 0, 39)
country
vlastní
polygon
Jméno říše
výplň Germánské národy
CMYK (0, 0, 39, 0)
CMYK (10, 26, 100, 0)
Vizigótská říše
CMYK (20, 33, 60, 0)
CMYK (46, 56, 73, 0)
Západořímská říše
CMYK (17, 0, 25, 0)
CMYK (20, 33, 60, 0)
obrys 0,4 pt. Alamani
vlastní
polygon
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 57) výplň
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt. CMYK (46, 73, 60, 0)
CMYK (16, 38, 26, 0) obrys 0,4 pt. Hunové
vlastní
polygon
CMYK (0, 0, 0, 57) výplň
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt. CMYK (64, 46, 73, 0)
CMYK (22, 16, 38, 0) řeky
USGS
linie
šířka linie 1 pt.
Arial, kurzíva, 7 pt.
CMYK (96, 42, 1, 0)
CMYK (100, 64, 10, 0)
Pokračování přílohy 5 šipka vel. 16 pt. vždy v barvě kmenů šířka linie 2 pt. Kmeny
Bojující kmeny
vlastní
linie
Počet vojenských sil
Gepidové
CMYK (10, 10, 100, 0)
Římani
CMYK (10, 40, 100, 0)
Ostrogóti
CMYK (4, 52, 52, 0)
Frankové
CMYK (73, 69, 46, 0)
Hunové
CMYK (64, 46, 73, 0)
Vizigóti
CMYK (46, 65, 73, 0)
10
šířka linie 4 pt. CMYK (0, 0, 0, 100)
20
šířka linie 7 pt. CMYK (0, 0, 0, 100)
(v tisících) 40
šířka linie 10 pt. CMYK (0, 0, 0, 100)
Místa
vlastní
bod
znak vel. 10 pt.
Arial, 8 pt.
CMYK (0, 0, 0, 100)
CMYK (0, 0, 0, 100)
kruh vel. 17pt. CMYK (0, 0, 0, 80) znak vel. 15 pt. Bitvy
vlastní
bod
provedení mečů CMYK (0, 0, 0, 59) provedení rukojetí CMYK (0, 0, 0, 100)
*znaky v mapě jsou provedeny barevně, specifikace barev je uvedena v kódu CMYK, **parametry popisu – viz příloha 3
Příloha 7 Datový model k mapě – Rychlost pohybu kmenů v jižní Evropě v letech 541 – 545 (změna struktury linie) Vrstva
Zdroj dat
Geoprvek
Rozlišovací atribut Jméno říše
Znak *
Parametry znaku
Parametry popisu **
obrys 0,4 pt.
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 39) výplň Říše541
vlastní
polygon
Název
říše Bavorů
CMYK (38, 33, 16, 0)
CMYK (73, 69, 46, 0)
říše Franků
CMYK (17, 0, 25, 0)
CMYK (64, 46, 73, 0)
říše Gepidů
CMYK (16, 31, 38, 0)
CMYK (46, 65, 73, 0)
říše Langobardů
CMYK (16, 16, 38, 0)
CMYK (46, 46, 73, 0)
říše Ostrogótů
CMYK (0, 25, 25, 0)
CMYK (46, 73, 73, 0)
říše Slovanů
CMYK (0, 0, 55, 0)
CMYK (10, 18, 100, 0)
Jméno říše
obrys 0,4 pt.
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 39) country
řeky
vlastní
USGS
polygon
výplň
Jméno říše Germánské národy
CMYK (0, 0, 0, 20)
Východořímská říše
CMYK (0, 8, 31, 0)
CMYK (20, 33, 60, 0)
šířka linie 1 pt.
Arial, kurzíva, 8 pt.
CMYK (96, 42, 1, 0)
CMYK (100, 56, 0, 0)
linie
šipka vel. 20 pt. vždy v barvě kmenů šířka linie 2 pt. Bojující kmeny
vlastní
linie
Kmeny
Římani
CMYK (10, 18, 100, 0)
Ostrogóti
CMYK (0, 50, 50, 0)
Frankové
CMYK (64, 46, 73, 0)
Slované
CMYK (46, 65, 73, 0)
Pokračování přílohy 7 šipka vel. 20 pt. vždy v barvě kmenů
Bojující kmeny
vlastní
linie
Přepočet rychlosti pohybu kmenů
500 km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
1000km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
1500km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
Mista
vlastní
bod
*znaky v mapě jsou provedeny barevně, specifikace barev je uvedena v kódu CMYK **parametry popisu – viz příloha 3
znak vel. 15 pt.
Arial, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 100)
CMYK (0, 0, 0, 80)
Příloha 9 Datový model k mapě - Rychlost pohybu kmenů v jižní Evropě v letech 541 – 545 (doprovodný znak na linii) Vrstva
Zdroj dat
Geoprvek
Rozlišovací atribut Jméno říše
Znak *
Parametry znaku
Parametry popisu **
obrys 0,4 pt.
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 39) výplň Říše541
vlastní
polygon
Název
říše Bavorů
CMYK (38, 33, 16, 0)
CMYK (73, 69, 46, 0)
říše Franků
CMYK (17, 0, 25, 0)
CMYK (64, 46, 73, 0)
říše Gepidů
CMYK (16, 31, 38, 0)
CMYK (46, 65, 73, 0)
říše Langobardů
CMYK (16, 16, 38, 0)
CMYK (46, 46, 73, 0)
říše Ostrogótů
CMYK (0, 25, 25, 0)
CMYK (46, 73, 73, 0)
říše Slovanů
CMYK (0, 0, 55, 0)
CMYK (10, 18, 100, 0)
Jméno říše
obrys 0,4 pt.
Arial, tučné verz., spline text, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 39) country
řeky
vlastní
USGS
polygon
Jméno říše
výplň Germánské národy
CMYK (0, 0, 0, 20)
Východořímská říše
CMYK (0, 8, 31, 0)
CMYK (20, 33, 60, 0)
šířka linie 1 pt.
Arial, kurzíva, 8 pt.
CMYK (96, 42, 1, 0)
CMYK (100, 56, 0, 0)
linie
šipka vel. 20 pt. vždy v barvě kmenů šířka linie 2 pt. Bojující kmeny
vlastní
linie
Kmeny
Římani
CMYK (10, 18, 100, 0)
Ostrogóti
CMYK (0, 50, 50, 0)
Frankové
CMYK (64, 46, 73, 0)
Slované
CMYK (46, 65, 73, 0)
Pokračování přílohy 9 šipka vel. 20 pt. vždy v barvě kmenů
Bojující kmeny
vlastní
linie
Přepočet rychlosti pohybu kmenů
500 km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
1000km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
1500km/rok
šířka linie 3 pt. CMYK (0, 0, 0, 59)
Mista
vlastní
bod
*znaky v mapě jsou provedeny barevně, specifikace barev je uvedena v kódu CMYK **parametry popisu – viz příloha 3
znak vel. 15 pt.
Arial, 10 pt.
CMYK (0, 0, 0, 100)
CMYK (0, 0, 0, 80)
Příloha 10 Znakový klíč pro tvorbu mapy Stěhování národů Bitva: Název: bitva 1 Tvar: symbolický znak zkřížených mečů Velikost: 15 pt. Změna velikosti: Velikost znaku se mění podle významu bitvy. Pro důležité bitvy by měl být znak použit ve větší velikosti než u menších střetů. Dále se velikost znaku mění podle počtu padlých v bitvě. Bitvy, kde došlo k velkým ztrátám, budou prezentovány znakem větší velikosti než u bitev s menším počtem ztrát na životech. Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení mečů - CMYK (0, 0, 0, 59) Změna barevného provedení: Ve znaku dochází k barevnému odlišení mečů na základě bojujících kmenů. Dále se znak mění po bitvě, kdy celý znak ponese barvu vítězné strany. Měřítko: Znak může být použit v libovolném měřítku. Pro oblast jižní Evropy se doporučuje měřítko okolo 1 : 5 000 000. Název: bitva 2 Tvar: symbolický znak zkřížených mečů Velikost: 15 pt. Změna velikosti: viz znak bitva 1 Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení mečů - CMYK (0, 0, 0, 59) barevné provedení linie ve středu meče – CMYK (0, 0, 0, 80) Změna barevného provedení: viz znak bitva 1 Měřítko: Znak může být použit v libovolném měřítku. Pro oblast jižní Evropy se doporučuje měřítko okolo 1 : 5 000 000. Název: bitva 3 Tvar: symbolický znak zkřížených mečů s rukojeti Velikost: 15 pt. Změna velikosti: viz znak bitva 1 Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení mečů – CMYK (0, 0, 0, 59) barevné provedení tenké linie ve středu meče – CMYK (0, 0, 0, 80) barevné provedení rukojetí - CMYK (0, 0, 0, 100) Změna barevného provedení: Rukojetě mohou měnit barvu podle soupeřů nebo se mohou nést v barvě vítězné strany. Měřítko: Znak může být aplikován v libovolném měřítku, v této práci byl znak použit pro oblast západní Evropy v měřítku 1 : 7 000 000. Název: bitva 4 Tvar: čtverec s úhlopříčkou Velikost: 15 pt. Orientace: žádná Struktura: vnitřní dělení pomocí úhlopříčky Změna struktury: Struktura se mění podle počtu zúčastněných kmenů v bitvě. Při vyšším počtu bojových stran se znak rozčlení např. pomocí druhé úhlopříčky a dalšího dělení podle středu stran.
Výplň: barevné provedení jedné strany - CMYK (20, 33, 60, 0) barevné provedení druhé strany - CMYK (33, 20, 60, 0) barevné provedení obrysu stran a úhlopříčky – CMYK (0, 0, 0, 80) Změna barevného provedení: S rostoucím dělením znaku bude docházet k přidávání různých odstínu barev. Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. Pro oblast Evropy se doporučuje měřítko okolo 1 : 5 000 000. Sídlo: Název: sídlo 1 Tvar: černé kolečko s bílým obrysem Velikost: 15 pt. Změna velikosti: Velikost znaku se mění podle významu sídla. Sídlo významnějšího charakteru v dané tematice bude provedeno ve větší velikosti než město sloužící spíše jako topografický podklad. Dále se město může měnit podle rozlohy. Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 100) Změna barevného provedení: Barevné provedení znaku se mění v případě, že bylo město dobyté národy nebo se jedná o vypálené město. Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. V této práci je znak použit v pro oblast Evropy v měřítku 1 : 5 000 000. Název: sídlo 2 Tvar: pětiúhelník Velikost: 10 pt. Změna velikosti: viz znak sídlo 1 Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 100) Změna barevného provedení: viz znak sídlo 1 Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. V této práci je znak použit v pro oblast Evropy v měřítku 1 : 7 000 000. Název: sídlo 3 Tvar: symbolický znak chrámu Velikost: 10 pt. Změna velikosti: viz znak sídlo 1 Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 100) Změna barevného provedení: viz znak sídlo 1 Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. Pro oblast Evropy se doporučuje měřítko přibližně 1 : 5 000 000. Název: sídlo 4 Tvar: symbolický znak reprezentující stanoviště Velikost: 10 pt. Změna velikosti: viz znak sídlo 1 Orientace: žádná Struktura: žádná Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 100) Změna barevného provedení: Barevné provedení praporku se mění podle kmene, které dobylo město a např. zakládá tábor.
Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. Pro oblast Evropy se doporučuje měřítko přibližně 1 : 5 000 000. Tažení kmene: Název: tažení 1 Tloušťka: 3 pt., velikost zakončující šipky: 15pt. (X Offset: 3 pt.) Změna tloušťky: Tloušťka liniového znaku se mění podle počtu postupujících lidí v kmenu. Velikost zakončující šipky se přímo úměrně mění se změnou tloušťky linie. Orientace: žádná Struktura: plná linie se zakončením Změna struktury: Struktura linie se mění podle rychlosti postupujícího kmene. Z plné linie se stává linie přerušovaná, u které se interval přerušení mění v závislosti na změně rychlosti. Přerušované linie vypadají následovně: pro rychlost 500 km/rok pro rychlost 1000 km/rok pro rychlost 1500 km/rok Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 69) Změna barevného provedení: Liniové znaky jsou kvalitativně odlišeny barvou jednotlivých kmenů. Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. V této práci je však použit pro oblast Evropy v měřítku 1 : 12 000 000. Název: tažení 2 Tloušťka: 3 pt., velikost šipek: 15pt. (X Offset: 3 pt.) Změna tloušťky: Tloušťka liniového znaku se mění podle počtu postupujících lidí v kmenu. Velikost šipek se přímo úměrně mění se změnou tloušťky linie. Orientace: žádná Struktura: plná linie s doprovodným znakem Změna struktury: Struktura linie se mění v závislosti na rychlosti postupu kmenů, respektive počet doprovodných znaků na linii (šipek) se bude s rychlostí měnit. Linie s doprovodnými znaky vypadají následovně: pro rychlost 500 km/rok pro rychlost 1000 km/rok pro rychlost 1500 km/rok Výplň: barevné provedení - CMYK (0, 0, 0, 69) Změna barevného provedení: viz znak tažení 1 Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. V této práci je však použit pro oblast Evropy v měřítku 1 : 12 000 000.
Název: tažení 3 Tloušťka: jedna linie 6 pt., druhá linie 3 pt., velikost zakončující šipky: 20 pt. (X Offset: 9 pt., Y Offset: -1 pt.) Změna tloušťky: Tloušťka obou linií se mění s počtem jezdeckého a pěšího vojska. Různou tloušťkou linií dojde k porovnání sil jednotlivých vojsk. Orientace: žádná Struktura: plná linie se zakončením Změna struktury: žádná Výplň: barevné provedení – pro jezdecké vojsko CMYK (10, 40, 100, 0) pro pěší vojsko CMYK (64, 46, 73, 0) Změna barevného provedení: žádná Měřítko: Aplikace znaku může být provedena v libovolném měřítku. V této práci je však použit pro oblast Evropy v měřítku 1 : 5 000 000. Říše kmenů: Název: říše 1 Výplň: barevné provedení areálu - CMYK (25, 18, 0, 0) barevné provedení obrysové linie - CMYK (0, 0, 0, 57) Změna barevného provedení: Areály jsou kvalitativně odlišeny barvou. Říše kmenů jsou provedeny ve stejné barvě jako jejich liniové znaky. Obrys: Obrysová linie s tloušťkou 0,4 pt. Změna tloušťky: Pro důležitou říši z hlediska tematiky nebo pro říši s velkou rozlohou může být linie provedena ve větší tloušťce či jiné více upozorňující barvě. Areály mohou být také provedeny bez obrysové linie. Měřítko: Areálový znak může být aplikován v jakémkoliv měřítku. Název: říše 2 Výplň: první barva pravidelného rastru - CMYK (0, 100, 100, 0) úhel šraf: 45°, šířka linie: 1 pt. druhá barva pravidelného rastru- CMYK (0, 50, 50, 0), offset: 1,25, úhel šraf: 45°, šířka linie: 2 pt. barevné provedení obrysové linie - CMYK (0, 0, 0, 57) Změna barevného provedení: Areály jsou kvalitativně odlišeny barvou rastru. Rastry, prezentující říše kmenů, jsou provedeny ve stejné barvě jako jejich liniové znaky. Plná plocha různých odstínů se dá použít pro vymezení říše na počátku stěhování národů a šrafování stejnou barvou na konci stěhování. Obrys: Obrysová linie s tloušťkou 0,4 pt. Změna tloušťky obrysové linie: viz znak říše 1 Měřítko: Areálový znak může být aplikován v jakémkoliv měřítku.