zima revolvoluce

V o lv o m ag a z í n podzim/zima 2013

reVOLVOluce vize blízké budoucnosti

Citigold

Dialog, který jste nevedli, je ztracenou příležitostí. Konverzace se může stočit různými směry, které vedou k různým řešením a užitečným kontaktům. Lidem, kteří Vám otevřou nové příležitosti a poradí Vám, jak dosáhnout Vašich finančních cílů. Osobní Citigold bankéř Vám poskytne profesionální finanční servis a postará se o to, aby byl Váš život jednodušší a výnosnější. Pojďme si tedy promluvit o těch správných věcech. Nebo ještě lépe.

Začněme už dnes dialog, který má cenu zlata. www.citigold.cz

Obsah Vážení čtenáři, vítám vás na stránkách Volvo magazínu, ve kterém jsme se tentokrát rozhodli nahlédnout do věštecké koule a poodhalit budoucnost naší značky. Zanedlouho se totiž ze Švédska přižene revoluce: na trh dorazí nová generace modelu XC90 a po ní budou následovat další novinky. Již dnes může být velkou nápovědou, kudy se bude automobilka ubírat, Concept Coupé z pera nového designéra Thomase Ingenlatha. Jeho výrazné klasické linie navazující na legendární křivky modelu P1800 a oděné do vrcholného skandinávského designu získaly na podzimním autosalonu ve Frankfurtu obdiv médií i veřejnosti. Volvo Concept Coupé představuje také novou modulární platformu navrženou pro použití nových motorů, u nichž se počítá s častým využitím technologie plug-in hybridů. S budoucími modely dorazí i další vyspělé systémy aktivní bezpečnosti, které řidiči usnadní jeho roli. Nastupující generace vozů Volvo už bude připravena dokonce i na plně autonomní řízení. Premiéra dvoulitrových čtyřválců Drive-E, které vstupují na náš trh už letos, vyvolala vlnu pozitivního ohlasu. Oficiální evropská certifikace NEDC dokonce potvrdila, že v poměru výkonu a emisí CO2 jsme překonali všechny konkurenty. Příslib „potěšení z úsporné jízdy“ tak dostal zcela jiný rozměr. Nedávno mě zasáhla skutečná událost, která o tom, že jde Volvo léta správným směrem, vypovídá víc než „papírové“ testy a hodnocení. V polovině října v hustém provozu na dálnici vedoucí do Bruselu narazilo v relativně vysoké rychlosti Volvo XC60 do stojícího kamionu. Byl to přesně ten druh nejhoršího scénáře, kdy se osobní auto zaklíní pod kamion a každý případný další náraz jde absolutně mimo veškeré připravené deformační zóny. Bohužel jiný kamion, jedoucí za volvem, nestačil

dobrzdit a narazil do něj zezadu. Navzdory tomu, jak katastrofálně situace vypadala, obě cestující – matka se svou dcerou – nakonec po vyproštění odešly pouze s drobnými poraněními. Podle záchranářů by ve voze jiné značky neměly šanci. Nejčastěji zmiňovaná bezpečnost však není jediná, v níž se naše automobilka snaží jít budoucnosti vstříc. Prvenství v dalších technologických oblastech nás podněcuje hledat stejně „vizionářské“ spojence a navazovat spolupráci a přátelství se všemi, kteří dokážou nahlédnout dál než jen za první dveře. Takovým partnerem je pro Volvo například přehlídka moderního vizuálního umění Signal Light Festival, jejíž první ročník jsme společně s organizátory akce přivezli do Prahy. Zacílení na budoucnost však neznamená odhození historie a tradic. Naopak, Volvo vidím jako strom, jehož nové výhonky vyrůstají z pevného kmene tradice a zkušeností. Stejně jako třeba v tomto čísle zmíněné české sklářské umění, z něhož dnes čerpají inspiraci současní mladí umělci od Česka až po Skandinávii.

4 K a l e i d o s k o p Svět zajímavostí a inovací v kostce

3 6 D ě d i c t v í Dědeček švédských kombíků

6 P ř e d s ta v u j e m e Concept Coupé. Novou cestou

3 8 Nov é t e c h n olo g i e Motory Drive-E: úspěšná premiéra

1 4 Pol e s ta r Rychlost a emoce nejen pro závodní tým 1 8 Z d rav í Děti v bezpečí

4 4 P u r e d e s i g n 2 2 B e z p e č n o s t České sklo v severském Nové technologie pro novou kabátku „devadesátku“ 5 0 V olvo Mov i e 2 6 K ř í ž e m k r á ž e m Stálice filmového plátna Cimrmanovým krajem za psím spřežením 5 2 S m ö r g å s b o r d Novinky ze světa Volvo 34 Lidé fleetu Co spojuje švédskou 5 4 V olv i s ta automobilku a českého Olympijská naděje výrobce sudů Ondřej Bank

Přeji vám, ať také každý váš krok do budoucnosti je co nejúspěšnější.

Fr a nk Ve r s aevel Ma na g ing Directo r Volvo Auto C zech

Volvo magazín, podzim/zima 2013: Vydavatel Volvo Auto Czech, s. r. o., V Oblouku 731, Průhonice 252 43, IČO 63981726 Evidenční číslo MK ČR E 12667 Šéfredaktorka Petra Doležalová, [email protected] Spolupracovníci Pavlína Zelníčková, Petr Prokopec, Michal Froněk, Michal Borský, Anita Blahušová, Martin Mazari, Lukáš Dittrich Obrazová úprava Libor Špaček Grafická úprava Radek Rytina Tisk Tiskárna Didot Produkce a prodej inzerce Petra Doležalová Vychází dvakrát ročně www.volvocars.cz

4 0 F e s t i v a l světla Noční Praha v rukou moderních mágů

PEFC/04-31-0741

Kaleidoskop umění

Cyklistická trofej P o k u d j s t e n a d š e n ý cyklista s citem pro design a vtip, pořiďte si na zeď některou

z těchto dekorací. Britský umělec Regan Appleton vám vyrobí umělecké dílo ze zbytků vašeho bicyklu, a vy tak můžete mít svého věrného společníka stále na očích, i když už dosloužil. Nástěnné umělecké dílo s rytým věnováním podle výběru zákazníka vyrobí Appleton, který první kolo přetvořil jako dárek pro svého tatínka, za necelých dvě stě liber. bicycletaxidermy.com

s p o rt

Běžet jako naboso BĚŽET V BEZ P E Č N É A P E V N É OBU V I a přitom se cítit, jako byste utíkali

naboso? Díky nejnovější technologii Flyknit vznikly boty, které podporují chodidlo v jeho přirozeném pohybu: v horní části vypadají

n a bijte si telefon , foto a p a r á t nebo poč í t a č

a nosí se spíš jako ponožka, zespodu nohu chrání dostatečně pevná, ale zároveň znatelně odlehčená podrážka, která kopíruje váš pohyb. www.nike.com

CEST O V ÁNÍ

Solární panel na zádech P r o v š e c h n y , kdo jsou stále na cestách a potřebují mít

své elektronické pomocníky v nepřetržité pohotovosti, nabízí britská společnost CrossKase batoh s integrovaným solárním panelem. Přímo během cesty si tak můžete nabít telefon, fotoaparát nebo počítač. Panel využívá přirozené i umělé světlo a funguje i za deště. Batoh tak oceníte nejen při lyžování v horách, ale třeba i na meetingu při prezentaci. www.crosskase.com

4 volvo m a g a z í n

T ext A n i t a B l a h u š o v á

F oto g r a fie a r c h i v

design

Posezení na hraně

PŘÍS LU Š ENST V Í PR O i PAD

Večeře se smartphonem P o t ř e b u j e t e s e n a j í s t , ale zároveň neustále sledovat dění na

Ž i d l e E d g e od českého designéra Petra Novagua získala v loňském roce prestižní ocenění Red Dot. Židle evokující japonské skládanky origami skvěle vypadá a zároveň se na ní velmi pohodlně sedí. K dispozici je v mnoha barevných variacích. Je stohovatelná a jako celohliníková vydrží téměř všechno.

hliníkové origami

edge.novague.com

svém smartphonu? Nebo se dnes cítíte osamělí a chcete si dát s někým společnou večeři on-line na dálku? Designové a architektonické studio MisoSoupDesign vytvořilo jídelní misku s praktickým držátkem na smartphone, která vám to umožní. V prodeji by měla být už na jaře příštího roku. www.misosoupdesign.com

Energie a umění

Budoucnost v dobíjení elektromobilů Nejprve Volvo

představilo model V60 Plug-in Hybrid, teď přichází se sofistikovaným řešením pro jeho dobíjení. „Pure Tension pavilion“ je vítězným návrhem mezinárodní architektonické a designérské soutěže, kterou vyhlásilo v květnu Volvo Car Italia. Přenosná solární stanice navržená studiem Synthesis Design + Architecture vyniká absolutně unikátním

futuristickým vzhledem. Tato ohebná skládačka, kterou drží pohromadě karbonové pruty, je pokrytá fotovoltaickými buňkami absorbujícími sluneční i umělé záření. Vůz se do pláště jednoduše zapojí a dobije se pro další provoz. „Pure Tension pavilion“ reprezentuje budoucnost alternativního využití energií, s jeho výrobou se nicméně v nejbližší době prozatím nepočítá.

BEZDRÁT O V É TECHN O L O GIE

Hudba i pod vodou C h o d í t e p l a v a t a chybí vám při pohybu oblíbená hudba nebo poslech audioknih? Sluchátka nové generace Neptune MP3 Player umožní vnímat zvuky za pomoci vibrací kostí. Díky úložnému prostoru 4 GB si během tréninku přehrajete až tisíc písniček, tedy zhruba 60 hodin hudby s čistým a jasným zvukem. www.finisinc.com

5

Revolvo Začalo to minulý rok modelem V40

a pokračovalo na letošním autosalonu v Ženevě, kde Volvo představilo facelift nevídaných rozměrů. Kromě nového hatchbacku prošla modernizací kompletně celá nabídka. Tedy s výjimkou vrcholné XC90, která svým příchodem odstartuje velkou švédskou revoluci. A tato revoluce s odhalením studie Concept Coupé dostává zcela konkrétní tvary. T ext L u k á š D i t t r i c h F oto g r a fie V o l v o C a r s

P

í š e s e rok 1 9 6 1 a švédská automobilka Volvo spouští produkci zbrusu

nového kupé. Jde o automobil, jehož tvar byl stvořen v Itálii a z pásu sjíždí ve Velké Británii, ale především jde o vůz, jenž zaznamenává obrovský úspěch. Ano, řeč je o legendárním modelu P1800. Ten vznikl z jednoho prostého důvodu: přilákat pozornost k automobilce Volvo. A to až do takové míry, aby když nový zákazník navštíví showroom značky, už neodešel po svých. Respektive aby odjel v novém volvu. Jedno staré známé pravidlo říká, že historie se opakuje. A Volvo není výjimkou. Autosalon ve Frankfurtu se stal dějištěm světové premiéry studie Concept Coupé, která si částečně vzala P1800 za svůj vzor a jež tradiční tvary slavného švédského designu posunula dále. Zrodila se nová tvář moderního Volva a nepostaral se o ni nikdo jiný než Thomas Ingenlath. K překvapení mnohých zahájil slavný designér svoji spolupráci se značkou Volvo už v létě 2012. Tento fakt byl důsledně a hlavně úspěšně střeženým tajemstvím. Více než rok trvaly přípravy, na jejichž konci stojí značně elegantní kupé a především nová a moderní identita Volva. Následovat budou ještě dvě studie a příští rok dlouho očekávaná druhá generace modelu XC90, která bez jakéhokoliv přehánění spustí lavinu dalších novinek a otevře cestu k dosažení 800 000 celosvětově prodaných automobilů během jediného roku. (pokračování na str. 9)

6 volvo m a g a z í n

volvoluce! Představujeme

Nový designový směr, to je spící lev. Elegantní, a přesto od prvního pohledu plný emocí.

Představujeme

S klidnou sílou lva Volvo Concept Coupé, následující studie i nové sériové modely dostanou do vínku více emocí a sportovních genů. Thomas Ingenlath ale nehledá žádné prvoplánové tvary ani nechce, aby nové automobily stavěly své schopnosti na odiv. Vše nejlépe vystihuje přirovnání ke králi zvířat, jímž je odjakživa lev. Ten nemusí být v plném sprintu ani nemusí cenit zuby, aby všichni bezpečně poznali, čeho všeho je tahle šelma schopná. Nový designový směr, to je spící lev. Elegantní, a přesto od prvního pohledu plný emocí. První ze série tří konceptů tuto strategii ztělesňuje více než dokonale. Dvoudveřové kupé dostalo dlouhou nízkou kapotu a kabinu posunutou směrem vzad. Zaujme také nová mřížka chladiče a světlomety s diodami denního svícení uspořádanými do tvaru písmene T. Kromě všech nových prvků ale na studii najdeme také decentní a velmi povedené odkazy do minulosti, které míří právě k v úvodu zmiňovanému modelu P1800. Nakonec, Concept Coupé je svým způsobem P1800 nové generace. Výsledný dojem dotváří pětipaprsková kola o velikosti 21 palců. I když Volvo přímo neslibuje sériovou výrobu své poslední studie, automobil rozhodně nevypadá nereálně, a nespadá tak do kategorie bláznivých konceptů, ze kterých při přechodu do výroby mnoho nezůstane. Je tomu přesně naopak. Concept Coupé ukazuje nové možnosti, nový směr a především dává reálně nahlédnout do budoucnosti. A ta se nezadržitelně blíží. Nová platforma připravena na vše Volvo Concept Coupé představuje také novou modulární platformu, označenou jako Scalable Product Architecture. Ta byla vyvinuta výhradně pro modely Volvo a pro designéry i konstruktéry znamená osvobození od různých omezení vyplývajících z použití univerzálních platforem sdílených s několika automobilkami. Platforma SPA je navržena pro použití nových motorů, u kterých se počítá s častým využitím technologie plug-in hybridů. Automobilka chce nabízet benzinový motor kombinovaný s elektromotorem u zadní nápravy coby náhradu za vysoce výkonné, ale také velké a méně hospodárné pohonné jednotky. Protože byl nový základ vyvinut s ohledem na tyto požadavky, bude zástavba komponentů souvisejících s elektrickým pohonem daleko jednodušší a bude mít logicky také výrazně menší dopad na prostor v interiéru. Koncept samotný dostal pod kapotu dvoulitrový přeplňovaný benzinový motor řady Drive-E. Systém přeplňování kombinuje jak turbodmychadlo, tak kompresor. Ten se postará o patřičný tlak při nízkých otáčkách, následně nastupuje turbo. V praxi toto znamená absenci turboefektu a zajímavý zátah ve velmi širokém rozsahu otáček. Spalovací motor doplňuje u zadní nápravy elektromotor. Celkový výkon, jímž Volvo Concept Coupé disponuje, se pohybuje přibližně kolem 400 koní a točivý moment dosahuje na 600 Nm. Bavíme se tedy o parametrech běžných osmiválců, ovšem s daleko nižší spotřebou. (pokračování na str. 11)

skandinávský klenot Jednoduchý, elegantní a do detailu propracovaný skandinávský design samozřejmě vládne také interiéru, kde nechybí ručně vyrobené prvky typu kůží čalouněného přístrojového panelu nebo obložení přírodním dřevem. Designéři navíc připravili specialitu v podobě ručně vyrobeného krystalu zasazeného do voliče automatické převodovky. V kombinaci se všemi částmi interiéru tento detail vytváří výjimečný pocit a ten si budou moci zanedlouho užít všichni zákazníci značky Volvo.

9

Představujeme

Thomas Ingenlath nabral během své kariéry přes dvacet let zkušeností, převážně v koncernu Volkswagen. Nejprve vytvářel vzhled modelů Audi, od roku 1995 do roku 2000 se staral výhradně o VW, následně na dalších šest let zamířil do mladoboleslavské Škody. Předtím, než nastoupil k automobilce Volvo, působil v designovém centru Volkswagen v Postupimi. Zde pracoval na vzhledu vozů všech automobilek spadajících pod německý koncern. Thomas Ingenlath studoval na Fachhochschule für Gestaltung v Pforzheimu a poté na Royal College of Art, která sídlí v Londýně.

1 0 volvo m a g a z í n

Thomas Ingenlath chce rozvíjet pojem zvaný skandinávský design. hodlá navrhovat promyšlená auta, která se neokoukají.

Design pro více emocí

Jenže ani tím jsme nové možnosti platformy SPA nevyčerpali. Nastupující generace modelů Volvo už bude připravena dokonce i na zcela autonomní řízení. Pro začátek půjde o funkci autonomního parkování, kterou Volvo představilo už před několika měsíci. Druhá generace modelu XC90 bude první, která tuto novinku nabídne zákazníkům. Nicméně to je stále jenom začátek dlouhé cesty. Volvo chce systém autonomního řízení dotáhnout do reality všedního provozu nejpozději do roku 2020. Nová platforma SPA je takovým základním kamenem, na němž se bude dále stavět. Nový design, nové motory, nové technologie a řada zajímavých systémů, taková je budoucnost značky Volvo. Concept Coupé je teprve první ukázkou nových možností, ale podle velmi pozitivních reakcí, které tato novinka vyvolala, je už teď prakticky jisté, že se dnes již jediná švédská automobilka vydala tím správným směrem. Thomas Ingenlath: nový muž Minulý rok, přesně prvního července, nastoupil na post hlavního designéra automobilky Volvo Thomas Ingenlath, který tak nahradil Petera Horburyho. Prezident a generální ředitel této značky tehdy označil nového muže na palubě za jednoho z nejzajímavějších automobilových designérů současnosti s tím, že bude hrát hlavní roli při vpisování výraznějších emocí do jinak velmi elegantních genů všech švédských modelů. I po změně hlavního designéra zůstává Volvo automobilkou, která nevrhá na vytváření prvoplánových tvarů ani přehnaně výrazných designů, jejichž efekt nemá dlouhého trvání. Thomas Ingenlath chce rozvíjet pojem zvaný skandinávský design. Hodlá navrhovat promyšlená auta, která se neokoukají. V podstatě jde pouze o to, posunout klasickou švédskou eleganci více k modernímu pojetí. To dostalo z pera Thomase Ingenlatha několik hlavních rysů. Díky modulární platformě může být vzdálenost mezi přední nápravou a palubní deskou větší, takže se můžeme těšit na delší kapotu. Dalším charakteristickým prvkem je výrazné logo zasazené do nové masky chladiče, nové světlomety a nápadné linie boků. Každé budoucí Volvo navíc dostane diody uspořádané ve tvaru písmene T. Mimochodem, toto písmeno ve světlech představuje Thórovo kladivo, což je amulet pocházející z doby vikingů. Kdo jej nosil, ten byl chráněn před útoky zla a nebezpečím všeho druhu. V kontextu bezpečnostních prvků Volvo to je více než výstižné.

Volvo už delší dobu připravuje revoluci, která bude pro automobilku znamenat vskutku zajímavou proměnu. Ta začala minulý rok představením modelu V40, který se dočkal pozitivních ohlasů od zákazníků i médií. Tradiční švédská elegance a důraz na bezpečnost zůstávají, v rámci proměny automobilky se ale zájemci a fanoušci dočkají dvou důležitých novinek. Nový designový směr přinese více emocí, v případě bezpečnosti se vývojáři definitivně posunuli od ochrany cestujících a chodců v momentech, kdy dojde na realizaci nejhorších scénářů, k vývoji moderních systému zajišťujících již předcházení těmto krizovým okamžikům. Právě technologie vidí Volvo jako jednu z cest k novým dávkám emocí. Vše nové pak bude založeno na modulární platformě SPA.

11

Nový design, nové motory, nové technologie a řada zajímavých systémů, taková je budoucnost značky Volvo.

Volvo P180 0: slavný předchůdce Concept Coupé nejen svým designem odkazuje do šedesátých let na model P1800. Ten vznikal po dobu čtyř let pečlivého plánování a za svůj dlouhý život se dočkal výrazného úspěchu, především u amerických zákazníků. Design tohoto kupé se povedl natolik, že postupem času jej prakticky nebylo nutné měnit. Drobné modernizace se dotkly maximálně detailů v podobě masky chladiče, barev nebo disků kol. V roce 1971 rozšířilo Volvo nabídku ještě o provedení 1800 ES, které v sobě spojovalo prvky kategorie GT a kombi. Volvo P1800 uvítalo za svým volantem několik slavných osobností v čele s Rogerem Moorem. Jistý Irv Gordon pak zvládl na svém exempláři najet od roku 1966 do letošního podzimu tři milióny mil, tedy ZHRUBA 4,8 MILIonů kilometrů. ZA VOLANTEM STRÁVIL ČISTÉHO ČASU VíCE NEŽ DVANÁCT LET! Jen pro upřesnění: vůz má stále původní motor!

SPA: zbrusu nový základ Základním kamenem pro Concept Coupé a pro budoucí novinky vycházející z dílny automobilky Volvo je ve Švédsku vyvinutá modulární platforma SPA. Prvním sériovým exemplářem, který tuto novinku použije, je druhá generace XC90. Platforma je připravena na rozsáhlé použití hybridního pohonu a také na instalaci systému podporujícího autonomní jízdu. Už příští rok se dočkáme naprosto automatického parkování, nejpozději v roce 2020 se stane realitou stoprocentně autonomní jízda. Uživatelské rozhraní nové generace Konektivita. To je slovo, které se v uspěchané moderní době skloňuje čím dál častěji. Zákazníci více sledují schopnosti automobilů z pohledu multimédií a jednoduchosti jejich ovládání. Concept Coupé ukazuje nový přístup, který si sem našel cestu s cílem zpříjemnit obsluhu a zároveň zvýšit bezpečnost. Základem je velká dotyková obrazovka na místě středového panelu. Ta je propojena s adaptivním digitálním displejem a samozřejmě nechybí ani head-up displej. Drive-E: motory se závodními kořeny Budoucnost netvoří pouze jiný design, ale také nové motory. Volvo přichází z řadou Drive-E, která v případě dieselů nabídne rozsah výkonu od 120 do 230 koní, u benzinových jednotek půjde o rozmezí od 140 do 300 a více koní. Nejsilnější verze dostanou na pomoc ještě elektromotor pro zadní nápravu, jak tomu je u Conceptu Coupé. V takovém případě se bavíme o parametrech 400 koní a 600 Nm. Není bez zajímavosti, že prototyp motoru Drive-E byl poprvé použit v roce 2011 v závodním speciálu Volvo soutěžícím v šampionátu WTCC. ■


…užijte si špičkovou kvalitu léčebných a wellness programů hotelu Imperial v Karlových Varech Hotel Imperial****superior • Libušina 18, 360 01 Karlovy Vary • e-mail: [email protected] • tel.: +420 353 203 113 • fax: +420 353 203 151 • www.spa-hotel-imperial.cz/volvo

Member of Imperial Karlovy Vary Group

Stylový hostitel od roku 1912

po me

dv

lá

Ne

jja

rk a

ě ji p da m o á pr ům uhý vel m m ěr ok i bl n e za e í mě Hvě ž Sl m, č zko un k s z em ří me do c e u ús Po na pra e a p ž se ver pě n ve da v šn sp ct ět t nel ímu sou ěj o n ji is g ip z v oh lic tos í al íck e d neb hvě ivi ký z t Pol e p rá e yb m t. M ské dí M t o u ná mo je al ár nec vět á t mu ok šv z d éh š k v h p ř é e í ru y e ó hy ly z dsk m Pol a au me j zář icet lu. o Vid kr i v na č á s p to iný ivo T ext e s e á m m s ol k t ř t v íme pe ta . ,m yV ob ej tr e r ět né pr olvo čn ilov íst se ok ší o o s op vn il st to é ec p n h ro ěm up F oto ho ic os r e z gr t v . ávo av ot a fie ět se u ar dn jíc iž s a. ch iv í tá í le


sn

ěj

ší

hv

ěz

da

polestar

Síla přeplňovaného šestiválce skrze šestistupňovou manuální převodovku míří na všechna čtyři kola a umožňuje dech beroucí zrychlení z klidu na stovku za 3,9 sekundy a nejvyšší rychlost 300 km/h.

předstihnout značky jako Audi, Honda nebo Opel. O sezónu později se již do klání zapojily také BMW a Seat, ani to dva závodní speciály S60 nezastavilo v honbě za prvenstvím. Rok 2004 však vítěznou šňůru přerušil: Volvo pokleslo na stříbrnou pozici. Mnohem podstatnější ovšem bylo, že Nilsson se na konci sezóny rozhodl tým opustit. Hlavní podíl v něm získal dosavadní šéfmechanik Christian Dahl, který partnerství se značkou Volvo Cars upevnil. A zároveň změnil název týmu na Polestar Racing.

R

ok 1 9 9 6 za s ti hl auto m o bi l ku

Volvo C a r s v horečnaté činnosti. Modernizaci byl podroben model 850, zatímco sedan a kombi řady 960 doznaly zásadního přejmenování na S90 a V90. V Göteborgu pak navíc došlo ke spojení se závodním týmem Flash Engineering. Automobilka mu oficiálně poskytla finanční podporu i samotné automobily, přičemž cílem nebylo nic jiného než vítězství v nově založeném švédském mistrovství cestovních vozů STCC (Sweden Touring Car Championship). To se majiteli týmu Janu „Flash“ Nilssonovi povedlo hned v prvním roce. O dvanáct měsíců později si navíc připsal druhý jezdecký mistrovský titul, čímž sláva týmu přesáhla hranice země. Dosud se však jednalo jen o vavříny získané jednotlivci, v roce 2002 ale Nilsson společně s týmovým kolegou Edwardem Sandströmem nasbírali dostatek bodů na to, aby vybojovali také titul mezi konstruktéry. Volvu se tak povedlo

Cesta na vrchol V roce 2005 tak začala novodobá historie Polárky, i když její záře zpočátku nebyla silná jako v případě předchozího Blesku (jak lze přeložit název Flash). Tým sice na konci každé sezóny stál na pódiu, vždy z toho ale bylo jen třetí místo v Poháru konstruktérů. Změnu přinesl až rok 2009. Tommymu Rustadovi a Robertu Dahlgrenovi se povedlo deklasovat veškerou konkurenci, což týmu Polestar Racing vyneslo první celkové vítězství. Rustad se navíc stal šampiónem mezi jezdci. Tím nejpodstatnějším úspěchem ovšem bylo další rozšíření spolupráce s automobilkou Volvo Cars, přičemž již tentokrát nemělo jít pouze o závodní okruhy, ale také o veřejné silnice. Vítěznou sérii v Poháru konstruktérů přerušil tým Polestar Racing pouze v roce 2011, kdy obsadil „pouhé“ druhé místo. Mezi jezdci pak na stupínek nejvyšší vystoupal v roce 2012 Fredrik Ekblom, jemuž kryl záda týmový kolega Thed Björk. Ten navíc letos zvítězil už šestkrát, čímž de facto získal mistrovský titul celé dva závody před koncem sezóny! Rok 2013 je tak bezpochyby nejúspěšnějším v historii značky Polestar, neboť vyjma závodního světa společnost zabodovala také vůbec prvním sériovým modelem – Volvem S60 Polestar.

15

Rok 2013 je nejúspěšnějším v historii značky Polestar.

Ko

nc ep ne Pol tS jvý k o 60 kd e y v nně st zn jší a T6 iklo oso r j

ed pr b od . Jeh ní volvo os ud oš uk ne 508 u e s st ko kut je ivá , jak e ní é le a 5 čný c 75 Nm ch .


polestar

Vyjma závodního světa společnost zabodovala také vůbec prvním sériovým modelem – Volvem S60 Polestar.

Optimalizace v balíčku Představením vrcholné verze sedanu S60 bychom ale trochu předbíhali, proto se vrátíme do již zmiňovaného roku 2009. Právě v té době totiž automobilka Volvo Cars začala na vybraných trzích prostřednictvím svých dealerů nabízet optimalizační software motoru. Ty se postupem času rozšířily prakticky na celou modelovou řadu. Jejich hlavním kladem je kromě vyššího výkonu a točivého momentu zachování původní tovární záruky Volvo a nezměněný servisní program. Tím se Polestar liší od celé řady tuningových společností. Dané úpravy přitom nemají vliv na certifikované hodnoty spotřeby paliva ani na deklarované množství produkovaných emisí. A aby toho nebylo málo, tato optimalizace ještě navyšuje hodnotu vozidla. Česká republika je přitom jednou ze zemí, kde je software společnosti Polestar oficiálně k mání. Mimo nás jej můžete pořídit v dalších 51 zemích, mezi nimiž stojí za zmínku Austrálie. Tam svou nabídku ještě o něco vylepšili: zatímco totiž ve všech ostatních státech lze dokupovat jen samotné navýšení výkonu, u protinožců mají jedinečnou možnost koupě celého vozu vyrobeného pod taktovkou severské polární hvězdy. Řeč je o modelu Volvo S60 Polestar, který je produkční verzí stejnojmenného konceptu. Pár rozdílů se přitom mezi oběma vozy najde, hlavně po stránce mechanické, dva do očí bijící prvky jsou však shodné – a to zářivě modrá barva karoserie a 19palcová litá kola. Koncept S60 Polestar je dosud nejvýkonnější osobní volvo, jaké kdy vzniklo. Jeho třílitrový benzinový šestiválec (nazvaný standardně T6 či mnohem odborněji B6304T4) totiž po přidání turbodmychadla Garret 3171 produkuje neskutečných 508 koní a 575 Nm. Tato síla pak skrze šestistupňovou manuální převodovku M66C míří na všechna čtyři kola, výsledkem čehož je dech beroucí zrychlení z klidu na stovku za 3,9 sekundy a nejvyšší rychlost 300 km/h. Tedy hodnoty ze světa supersportů. Oproti nim však Volvo S60 Polestar váží 1 640 kg, což bychom mohli brát jako značný handicap. Ovšem pouze do té doby, než si uvědomíme, že na palubě je stále přítomen komfort a hlavně příkladná bezpečnost. Nebyl to přitom pouze motorový prostor, co oproti standardnímu Volvu S60 doznalo změny. Rozchod náprav byl rozšířen o 20 mm vpředu a 40 mm vzadu, zatímco podvozek klesl k zemi o 30 mm. Dále nechybí tlumiče značky Öhlins, zesílené stabilizátory, tužší silentbloky, výkonnější brzdy Brembo nebo nově naladěný elektrohydraulický posilovač řízení EHPAS. Tedy prvky a oblasti, díky nimž verze Polestar drží v každé zatáčce. To ostatně vůz dokázal i během testů, kdy na závodním okruhu za sebou nekompromisně držel takové ikony jako Audi RS4 nebo BMW M3. Právě těmto

německým modelům, respektive divizím za ně zodpovědným, by přitom společnost Polestar Performance měla konkurovat. A proto je tu civilnější sériová verze konceptu. Ta je samozřejmě trochu umírněnější, i když nikoliv po vizuální stránce. Stále je zde totiž zmiňovaný modrý lak i 19palcová kola. A nechybí ani řada spoilerů či ventilačních otvorů, stejně jako se záď může pochlubit difuzorem upravujícím proudění vzduchu pod vozem. V motorovém prostoru však třílitrový šestiválec T6 v kombinaci s větším turbodmychadlem Borg-Warner produkuje 350 koní, které hýbou s 1 684 kg pohotovostní hmotnosti vozu. Díky systému launch control, který se u modelu Volvo objevuje vůbec poprvé, však ani tento deficit oproti konceptu neznamená zásadní zpomalení. Z klidu na stovku totiž S60 Polestar dokáže akcelerovat za parádní 4,9 sekundy a omezovač rychlosti zasahuje až ve 250 km/h. Systém pohonu všech kol Haldex byl navíc záměrně naladěn tak, aby posílal více výkonu na zadní nápravu. Díky tomu S60 Polestar nabídne působivé zážitky v přímce i v zatáčkách. K čemuž jsou zde rovněž stavitelné pružiny Öhlins, o 80 procent tužší pružiny a stabilizátory, zesílená ramena či karbonové vzpěry pro větší torzní tuhost. Tedy prakticky ty samé komponenty, jakými se pyšnil podvozek konceptu. V jednom ohledu však sériová verze svůj předobraz překonává. S ohledem na trochu vyšší hmotnost tu totiž najdete mnohem lepší brzdové ústrojí, které tvoří chlazené kotouče ve všech rozích a destičky Jurid 958 vpředu a HP2000 Brembo vzadu. Uvnitř kabiny nabídne Volvo S60 Polestar již ve standardu sportovní sedadla, kterým dělá společnost modifikovaná hlavice šestistupňové automatické převodovky. I její vyladění, resp. software převodovky přitom doznal několika změn, samozřejmě ve prospěch rychlejšího řazení. Důvodem nasazení jen v Austrálii přitom není pouze snaha otestovat trh, ale především plánovaný vstup závodního týmu Polestar do tamního šampionátu V8 Superstars. Švédská značka do něj nasadí dva sedany S60, ty však již podle názvu nabídnou pod kapotou místo šesti- osmiválcové motory s výkonem okolo 650 koní. Také v naší kotlině si můžete užívat nadstandardních jízdních radostí, a nemusíte přitom ani sedět za volantem závodního speciálu či sériového Volva S60 Polestar. A to díky v Česku tolik úspěšným optimalizačním balíčkům. Takový balíček totiž – jak už bylo řečeno – můžete k motoru T6 kdykoliv dokoupit a v tu chvíli máte pod pravou nohou hned 329 koní a 480 Nm. Navíc jej lze po letošním březnovém faceliftu vůbec poprvé v historii značky Volvo doplnit pádly řazení pod volantem. Zážitky, jež jsou denním chlebem závodních pilotů, tak můžete okusit na vlastní kůži. ■

A ž 3 2 9 k oní na p o ž á dá ní Momentální nabídka v oblasti úprav vozidel značky Volvo je neuvěřitelně široká. Modifikovaný software společnosti Polestar totiž můžete pořídit pro modely S60, V60, XC60, V70, XC70, S80 a XC90 vybavené motory T6 a D5. V případě benzinového šestiválce stoupne výkon na 329 koní a točivý moment na 480 Nm, zatímco pětiválcový turbodiesel nabídne 230 koní a 470 Nm. S ohledem na velký zájem pak Volvo Auto Czech rozšířilo možnost úpravy i pro motory T5 vozů C30, C70, S40 a V50. Tím ale Polestar rozhodně nekončí, neboť nyní je optimalizace softwaru k mání také pro motor T4, který do modelů V40, S60, V60, V70 a S80 zapřáhne namísto původních 180 celých 200 koní. Vylepšit lze také oblíbené motory D4 (modelového roku 2013) a D3 (m. r. 2012) pohánějící většinu modelů s ústrojím AWD. Posledně jmenovaným motorům optimalizační software vyloženě svědčí a původní výkon 163 koní a 420 Nm upgraduje na sílu 215 koní a 440 Nm. Na dalších motorizacích se stále pracuje, takže se mají příznivci silných „spřežení“ na co těšit.

17

správná volba Světový trh s autodoplňky je dnes doslova zaplaven nepřeberným množstvím autosedaček všeho druhu. Společnost Volvo je přitom jedním z mála výrobců, který sám nabízí dětské sedačky pro vlastní automobily, v nichž je také ve svých laboratořích důkladně testuje.


zdr zdraví aví

M álok do ne z až i l c o by d í tě cestu n a letní dovolenou n a z a dn ím sedadle r odinn ého vozu. V po st ř eše n ašla pané m žigu l ík u či škodovce b y l č a sto dětem dop ř á n komfor t n atáhno u t se v noci vodor ovně p ř es sed a dla a za dne ta mt éž p rovozovat nevá z a n é d ětské r a dová nky v těch nejnemožnějš íc h kr kolomn ý c h polohá c h.

T ext M i c h a l B o r s k ý F oto g r a fie P e t r a D o l e ž a l o v á a archiv

kategorie 0 Pro nejmenší pasažéry se používají autosedačky kategorie 0 (takzvaná „vajíčka“), které dítě důmyslně chrání ze všech stran. Tento typ je určen pro děti do 13 kg tělesné váhy, tedy zhruba do jednoho roku života. Jakmile batole povyroste (a může být i lehčí než zmiňovaných třináct kilo, ale jeho hlavička se dostane na hranu sedačky), přichází čas pořídit sedačku z vyšší kategorie.

Nejcennější

v bezpečí T k a t e g o r i e I–II

Zde už je zapotřebí počítat s vyšší úrovní individualizace dle stupně vývoje tělesných dispozic konkrétního dítěte. Volvo nabízí nejmodernější, pohodlně vypolstrované sedačky, které flexibilně překrývají dvě kategorie, tedy I–II a II–III. Kategorie II je určena od 9 do 25 kg (zhruba do šesti let) a její nespornou výhodou je, že u menších dětí umožňuje montáž i proti směru jízdy.

ento bezs taro s tný z p ů so b

cestování měl bezesporu nádech romantiky, ale byl také proklatě nebezpečný. Co se stane s nepřipoutaným dětským tělíčkem v okamžiku kolize, už dnes všichni z mnoha odstrašujících klipů dobře víme. K výraznému omezení rizika zranění nebo dokonce smrti přitom stačí tak málo – správně použitá kvalitní dětská autosedačka. Doba pionýrských časů materiální i legislativní nouze v otázce ochrany dětí při cestách autem je sice už dávno ta tam, zanedbávání bezpečnosti přepravy našich nejkřehčích rodinných příslušníků je ale paradoxně stále palčivým problémem, souvisejícím především s chronickým podceňováním prevence. Je takřka jisté, že všichni rodiče chtějí svým dětem při cestování autem dopřát co možná nejlepší ochranu. I přesto stále dochází k úrazům a úmrtím dětí kvůli nesprávně upevněným dětským sedačkám či nevhodné volbě zádržného systému z hlediska věku, výšky a hmotnosti dítěte. Nebo – což je ještě horší – protože dítě v automobilu cestovalo zcela nepřipoutané. Z čistě laického pohledu je tak možné tuto křehkou problematiku rozčlenit do dvou fází: v té první je rozhodující výběr správného typu autosedačky, ve druhé pak způsob jejího upevnění v interiéru automobilu včetně způsobu upoutání samotného dětského pasažéra.

19

zdr aví

„Z hlediska možných zranění by

k a t e g o r i e III Často podceňovaná kategorie III je určena pro děti mezi 15 a 36 kg. Pro ty největší jsou určeny takzvané „podsedáky“ s použitím bezpečnostních pásů zabudovaných ve vozidle. Tady opět často zbytečně riskujeme život našich nejdražších, protože se obvykle spokojíme jen se spodní částí této sedačky, která dítě pouze nadzvedne tak, aby mu bezpečnostní pás v autě nevedl přes krk. Podstatně bezpečnější jsou ovšem autosedačky tvořené podsedákem a odnímatelným opěradlem, které ochrání i hlavu před bočním nárazem.

Volvo u kolébky dětské bezpečnosti První dětskou sedačku s uchycením zády ke směru jízdy představila švédská automobilka už v roce 1972. A to díky spolupráci s profesorem Bertilem Aldmanem, který koncem šedesátých let přišel s myšlenkou přepravovat děti zády ke směru jízdy. Nechal se tehdy inspirovat žhavou tematikou prvních posádkových letů do kosmu. Při startu rakety se přetížením mnohonásobně


obecně bylo nejbezpečnější sedět v autě zády ke směru jízdy. Je to samozřejmě utopie, ale minimálně u dětí je záhodno tento zvyk udržovat co nejdelší dobu.“

zvýšená hmotnost astronauta díky poloze zády ke směru letu rozloží do celého těla. To samé platí i pro náraz při případné nehodě. V závislosti na síle nárazu a vzrůstu dítěte může být toto zatížení pro dítě velmi nebezpečné, až fatální. Týká se to zejména novorozenců, jejichž hlavička tvoří zhruba polovinu hmotnosti celého těla. Také v tomto směru jde společnost Volvo příkladem, když možnost uchycení autosedačky proti směru jízdy nabízí nejen pro novorozence, ale i v kategorii pro děti do čtyř let.

Ani po úspěšném výběru autosedačky ještě nemáme vyhráno, neméně důležitý je totiž způsob jejího ukotvení. V dnešní době se – zejména u starších typů vozů – můžeme dosud nejvíc setkat s upevňováním autosedaček za pomoci klasických bezpečnostních pásů. Ve stále větší míře se však prosazuje i kotevní systém ISOFIX, a to především u nejmenší kategorie. „U nás je to pořád málo používaná věc – navzdory tomu, že auta jsou tímto systémem dnes běžně vybavena. Když je sedačka pevně uchycena ke karosérii, energie, která se musí po nárazu pohltit, je vedena do zborcení auta, nikoliv do těla dítěte. V momentě, kdy se dítě začne posunovat dopředu, už je kinetická energie pohlcena. U sedačky neuchycené ISOFIXem naproti tomu energii nárazu kompletně pojme tělo dítěte, které v tu chvíli narazí do bezpečnostního pásu,“ říká zkušený člen letecké záchranné služby v Hradci Králové a předseda České resuscitační rady MUDr. Anatolij Truhlář. Stěžejní je i orientace sedačky vzhledem ke směru pohybu vozidla. Pokud totiž dítě sedí čelem po směru jízdy, je tělo při čelním nárazu zadrženo bezpečnostním pásem, zatímco hlava pokračuje v pohybu dopředu, a značně tak zatěžuje krk. „Z hlediska možných zranění by obecně bylo nejbezpečnější sedět v autě zády ke směru jízdy. Je to samozřejmě utopie, ale minimálně u dětí je záhodno tento zvyk udržovat co nejdelší dobu,“ přidává medicínský náhled doktor Truhlář. Jak je vidět, problematika související se správným výběrem a používáním dětských autosedaček není vůbec jednoduchá. Cestování autem zkrátka představuje v dnešních podmínkách nezanedbatelné bezpečnostní riziko, jemuž je nutné přizpůsobit nejen výběr dostatečně spolehlivého vozu, ale i kvalitního sezení pro nejmenší rodinné příslušníky. Záchrana dětského života v případě kolize je totiž opravdu k nezaplacení. ■

povinné ručení, které ochrání i Váš vůz.

S vámi od A do Z

Návrat

do budoucnosti

O d p r e mi é r y první části le g end á r ní filmov é t r ilog ie u pl ynulo letos již osma dvacet let. Přesto lidstvo a ni nadále nedoká že cestovat v č ase. C elá ř a d a další ch f u t u r istick ých tec h nolo g ií však již nen í u ž t a k vzd á len a, neboť v p ř í ští m r oce je předst aví nov á g ene race V olv a X C90. M ode r nizované S UV dovede na p ř í kl a d zabránit srážce s osob a mi či jinými vozidl y i z a tmy . N a ví c vám nedovol í sjet do pří kopu či n a r a zit do vp ředu jedo u c í h o vozidl a. T o je vša k po u h ý začátek.

P

ředs tavte s i s vět zcela bez dopravních

nehod. A vlastně i bez kolon nebo vystresovaných řidičů. Že jde spíše o fantazii hollywoodských filmařů související s titulkem tohoto článku než o realitu všedních dní? Ještě před pár lety byste měli pravdu, dnes však žijeme v době, kdy je možné prakticky vše. Někomu se to možná nelíbí, lidstvo však vždy k průlomovým novinkám přistupovalo nejprve s nedůvěrou či nechutí. Stačí jen vzpomenout nedávné obavy z radiace mobilních telefonů. A přesto má řada lidí ne jeden, ale hned několik přístrojů. Není proto jediný důvod, proč se na automobily řízené vyspělým počítačem dívat s nevraživostí. Vyvíjeny jsou za jediným účelem – aby chránily náš život. Je však nezbytné již v úvodu říci, že na silnici technologii budoucnosti hned tak nepotkáme. Oproti zmíněným mobilům je potřeba mnohem důkladnější testování i podstatně větší jistota. Jen jediný omyl by totiž mohl vést ke zbytečným odkladům. Nebudeme však hovořit pouze v obrysech a raději přistoupíme k detailům. Ty v případě automobilky Volvo Cars


T ext L u k á š D i t t r i c h F oto g r a fie a r c h i v V o l v o

Automobil, který dokáže sám zaparkovat Jakmile vůz daný úkol splní, obeznámí o tom pomocí komunikace s mobilním telefonem svého majitele.

směřují k ušlechtilému cíli – aby v roce 2020 nedošlo v souvislosti s novými vozy skandinávské značky k jedinému usmrcení či vážnému zranění. To se snadno řekne, a o poznání hůře udělá. Zapotřebí je totiž odstranění či alespoň významné omezení nejpravděpodobnějšího zdroje všech rizik a nebezpečí. Tedy vás. Právě člověk je dle analýz, studií a průzkumů nejslabším článkem v řízení automobilů. Plnou pozornost dokáže udržet pouhých 20 sekund, poté již zájem o řízení začíná upadat. Zpočátku jde jen o pouhá promile, ta se však postupně sčítají. Ve výsledku tak každý řidič dobrých 30 procent veškerého času stráveného za volantem přemýšlí o jiných věcech než o řízení. A díky tomu dochází k nehodám. Od příštího roku by však jejich počet mohl začít klesat. Automobilka Volvo Cars na trh uvede novou generaci modelu XC90, která představuje první krůčky na dlouhé cestě. Jak by ale řekl slavný astronaut Neil Armstrong, tyto malé kroky mohou být obrovským skokem pro celé lidstvo, neboť představují budoucí pilíře autonomního řízení. Tedy systému,

technologie autonomního parkování Kombinace samočinného řízení s rozpoznáváním dopravního značení a okrajů vozovky a s brzděním před dalšími objekty umožní jízdu bez obsluhy.

23

systém rozpoznávání chodců ve tmě Modernizovaný systém nyní reaguje i za snížené viditelnosti a zvládne zabránit i srážce s cyklisty či jinými vozidly.

Adaptivní tempomat s asistentem řízení Nově dokáže vůz setrvat ve zvoleném jízdním pruhu.

Když si auta „povídají“ S příchodem nového Volva XC90 samozřejmě automobilka nesloží ruce v klín a nebude se hřát na výsluní. V plánu jsou totiž další technologie, které povedou k větší bezpečnosti na silnicích. Někdy v roce 2016 dorazí systém komunikace mezi vozidly (Car 2 Car), který plně odpovídá svému názvu – zvládne komunikovat napříč


jednotlivými vozidly. Založen je na silniční infrastruktuře, jakou jsou například dopravní značky či semafory, a dokáže varovat třeba při hrozbě průjezdu křižovatkou na červenou. Stejně tak ovšem zvládne i chytat „zelenou vlnu“ nebo varovat před pracemi na silnici. Sám mezi všemi Na první pohled by se mohlo zdát, že společnost Volvo Cars je jediným výrobcem, který autonomní řízení vyvíjí. Tento dojem je navzdory celé řadě světových prvenství klamný, neboť se svou verzí autopilota

chtějí přijít i ostatní značky. Ty se ovšem nemohou pochlubit participací na projektu SARTRE (Bezpečné silniční vlaky pro životní prostředí). Ten umožnil jízdu bez řidiče i ve smíšeném prostředí. Flotila vozidel tvořená vedoucím nákladním automobilem a čtyřmi vozy Volvo přitom zvládala až 90kilometrové tempo, přičemž mnohdy mezi jednotlivými účastníky panoval pouze čtyřmetrový rozestup. Tedy vzdálenost, na které by již řidič prakticky nezvládal zareagovat na jakoukoliv situaci. Nikoliv však nová technologie Volva.

Detekce okrajů vozovky a svodidel s asistentem řízení Funkce, která vám zabrání v neplánovaném výletu do příkopu.

bezpečnost

jenž bude vozidla k vytyčenému cíli navádět namísto lidské ruky. Spoléhat se přitom bude muset právě na ty technologie, které dorazí již v příštím roce se zmiňovaným SUV. V prvé řadě se jedná o modernizovaný systém ochrany chodců, jehož podstatou se stejně jako nyní stanou kamery a radary. Ty teď budou nově reagovat i za snížené viditelnosti, čímž dovedou zabránit nehodě třeba s opilým člověkem klátícím se noční ulicí. Jen na osoby však vylepšená technologie reagovat nebude. Nově zvládne zabránit i srážce s cyklisty či jinými vozidly. Vše přitom funguje na stejném principu jako u lidí, kdy systém řidiče nejprve varuje a teprve po jeho nečinnosti aplikuje automatické brzdění. Později po uvedení XC90 přijde na řadu i dlouho očekávaný systém pro zmírňování následků srážek se zvěří, který rozpozná a automaticky zabrzdí vozidlo v případě hrozící srážky se zvířetem, a to i za tmy. Tím máme vyřešen první pilíř, ale co ty další? I na ně bylo ve Skandinávii pamatováno. Příští rok dorazí zcela nové technologie Detekce okrajů vozovky a svodidel s asistentem řízení, jež vám zabrání v neplánovém výletu do příkopu. Funkce totiž dokáže zaregistrovat, že vůz sjíždí z vozovky, a samočinným zásahem do řízení jej vrátí zpět do správného směru. Opětovně přitom využívá dat zaznamenaných kamerami a radarem, díky čemuž dokáže fungovat i na silnicích bez okrajových čar. Také adaptivní tempomat rozšířil spektrum svých funkcí. Na základě senzorů totiž Volvo XC90 nebude reagovat pouze na zpomalení či zrychlení vozu před sebou, ale dokáže i setrvat ve zvoleném jízdním pruhu. Stiskem tlačítka si přitom řidič může od počítače přebrat veškerou kontrolu nad vozem nazpět. Pokud tedy v dopravní koloně uvidíte skulinku, klidně můžete na chvíli odložit noviny, systém deaktivovat, provést

Detekce okrajů vozovky a svodidel s asistentem řízení Systém využívá dat zaznamenaných kamerami a radarem, díky čemuž dokáže fungovat i na silnicích bez okrajových čar.

pár „myšek“ a poté vše opět nechat na samotném automobilu. Ještě dále zachází technologie autonomního parkování, která již počítá s tím, že řidič bude moci vozidlo opustit třeba při vjezdu do nákupního střediska. Kombinace samočinného řízení s rozpoznáváním dopravního značení a okrajů vozovky a s brzděním před dalšími objekty pak umožní jeho další jízdu bez obsluhy. Přičemž jakmile systém najde na parkovišti volné místo, sám do něj zaparkuje. Rychlost i zpomalení jsou navíc přizpůsobeny pohybu v omezeném prostranství, čímž nebudou ohroženy ani automobily s řidiči za volantem. Jakmile vůz daný úkol splní, obeznámí o tom pomocí komunikace s mobilním telefonem svého majitele. Tím ovšem jeho činnost zdaleka nekončí, neboť vše zvládá také v opačném pořadí. Svým způsobem mu tak jen pomocí mobilu oznámíte, že již máte nakoupeno, a můžete vyjít na místo, kde jste vůz opustili – už na vás totiž bude poslušně čekat. A tím jsme už jen krůček od plné automatiky. V tomto ohledu však musíme zdůraznit, že bude nezbytná změna legislativy. Momentálně totiž vozidla bez řidičů nejsou v silničním zákoně zakotvena. Doufejme tedy, že politici začnou včas jednat. Přece jen, životy, k jejichž záchraně přispějí, mohou být jejich vlastní. ■

25

Existuje něco jako Volání divočiny. Dobrodružství, která nás svádí zažívat dosud nepoznané. Objevovat téměř „za humny“ zajímavé lidi a neskutečně malebná místa A věci, které stojí za to vidět. Věděli jste například, že v Česku žije musherka, která své spřežení ovládá lépe než většina skandinávských závodníků? Nebo že v kraji Járy Cimrmana vyrostl maják v nejvyšší nadmořské výšce? Volvo vás doveze na místa, kde bavit se a snít je druhou přirozeností. T ext a F oto g r a fie p e t r a d o l e ž a l o v á

krajinou

Kří žem kr á žem

radostí

Kří žem kr á žem

O psech a sn ech Chov Jany Henychové navazuje na chov Gerta Sandwega z Německa, který za více než 30 let v oboru dosáhl řady závodních úspěchů a v německém mushingu je živoucí legendou. Momentálně tu najdete již čtyři generace psů, které si Jana vychovala odmalička. Vlastnost, kterou u dobrého závodního psa oceňuje nejvíc, je zájem o člověka. Znát své psy je prý jedna z nejdůležitějších podmínek závodů na dlouhou vzdálenost. „Pokud vás váš pes miluje a je ochoten pro vás udělat maximum, máte vyhráno.“ Příští rok by Jana chtěla Finnmarkslopet zkusit znovu. To budou mít její současná štěňata tři roky, tedy ten správný věk. Jejím největším snem je ale odjet závod na Aljašce na 1 600 km Iditarod.

M

ys ti cká kraji na na pomezí Jizerských hor a Krkonoš stála vždy tak

trochu ve stínu rušných letovisek typu Špindlu nebo Harrachova. Doposud tu najdete tichá, hektickou dobou nepoznamenaná údolíčka, zapomenutá návrší a jiná zákoutí, kde je co objevovat. Pohodový crossover XC70 je díky své světlé výšce a pohonu všech kol doma v každém terénu a s asistentem sjíždění svahů nás nemůže zaskočit ani nejprudší kopec. Okolní vrchy zaplavují večerní paprsky podzimního slunce, právě když vjíždíme lesní cestou do Horního Maxova. Zbývá jen pár dní do okamžiku, než napadne první sníh a Jana Henychová tudy znovu na saních vyrazí se svým psím spřežením. Radostný štěkot její smečky osmadvaceti sibiřských huskyů okamžitě navozuje atmosféru dalekého severu. Bylo to právě v norské Altě, kde jsem o ní od tamních musherů slyšela poprvé. V roce 2009 jako první cizinka zdolala jeden z nejnáročnějších závodů psích spřežení světa na 1 000 km – Finnmarkslopet. A to je skutečné sousto i pro mnohé otrlé Seveřany, v tak náročném maratonu totiž rozhoduje nejen kondice psů a jejich majitele, ale především jejich vzájemný vztah a přístup mushera. Ten má Jana, která tady v Jizerkách provozuje husky školu a prakticky celý den trénuje nebo pečuje o své věrné miláčky, skoro mateřský. Během nejsevernějšího závodu světa, když teplota spadla na mínus 40 °C, putovala sama se svou smečkou ledovou pustinou celých osm dní a 16 hodin. Zastavovalo se pouze na kontrolních stanicích, kde byli psi prohlédnuti veterinářem a museli odpočívat. Povinností mushera je postarat se o své psy sám – rozhrnout pod ně slámu, sundat botky chránící jejich tlapky před mrazem, namasírovat, uložit je do tepla, připravit a rozdat jídlo... Na spánek tak už

„Jsem žena, která běží svůj život se psy podobnými vlkům. Už je to 17 let, co s nimi stále někde běhám, a musím říci, že mě to pořád baví. Místo jednoho psa jich mám dnes 28, z toho tři štěňátka se skvělou závodní budoucností. “


„Jedinou vadou u psů je to, že jejich život je proti tomu našemu příliš krátký a příliš to bolí vidět je stárnout a umírat…“

„Sibiřský husky je perpetum mobile severu. Jak málo potřebuje, o to víc práce dokáže odvést. Má svoji hlavu. Je to pes, který ví, co chce i co nechce. Povaha, ve které jsem se našla.“

jemu samotnému zbude sotva hodina. „Během putování se zde stáváte součástí svého psího týmu, jste téměř telepaticky propojeni. Věřím jim, stejně jako oni věří mně. Pokud se propracujete k této symbióze, pak máte šanci ujet stovky kilometrů v nehostinné krajině a šťastně se dostat domů. Díky mrazu je vše tak syrové a jasné, až vám hrůzou běhá mráz po zádech. Rozlehlé sněhové pláně, podivné skalnaté útvary – projíždíte mezi nimi a tají se vám dech,“ vzpomíná několikanásobná mistryně České republiky a dvojnásobná mistryně Evropy v mushingu na svůj největší závod, který jí prý změnil život. „Jsem z Jablonce, odmalička jsem běhala na běžkách a triatlony. Vždy mi vyhovovaly náročnější a delší disciplíny, které v člověku utužují vytrvalce. Jako holka jsem milovala knihy Jacka Londona a běhala po horách s postupně přibývajícími pejsky. První musherské zkušenosti jsem získávala metodou pokus – omyl a domů jsem chodila pořádně rozbitá.“ Takto tvrdá poznání dnes lidé, kteří touží okusit trochu z Janina umu, podstoupit nemusejí. Úžasný pocit svobody spojení s přírodou i psy tady, v Horním Maxově, dnes nejlepší česká musherka nabízí dětem i dospělým. A to i když není sníh – to zapřáhne za smečku kolečkovou káru nebo speciální koloběžku a vyrazí se zájemci o dobrodružství na výlet po okolí. „Snažíme se ukázat lidem, že psi nejsou sněžné skútry, které se nakopnou a jedou, ale že záleží hlavně na vašem vztahu k nim a jejich vzájemné spolupráci. Stáváte se zde součástí psího týmu, jejich parťákem.“ Kromě vyjížděk vede se svým americkým manželem Rodneyem Lovettem (rovněž musherem) česko-anglické tábory pro děti. A tak „severskou“ stránku jizerských hvozdů poznala i řada nadšenců nejen z Anglie, Německa, Rakouska, Francie či Itálie, ale i z dalekého Nového Zélandu, Kanady či dokonce z Jihoafrické republiky.

Š e d iv á č k ů v l o n g Nejznámější závod v Čechách, pořádaný v posledním lednovém týdnu, měří 222 km a patří do série čtyř závodů Iron sled dog man („železný muž za psím spřežením“). Závod je rozdělen do čtyř etap a účastníci musejí povinně jednou bivakovat na sněhu. Trasa vede po české i polské straně Orlických hor, mezi obcemi Deštná, Orlické Záhoří a polskou oblastí Czarne bagno. Z malého lokálního závodu v průběhu let vyrostl podnik celoevropského formátu, kam přijíždějí závodníci z celé Evropy.

Když si lidé hrají… Opouštíme tak trochu „skandinávskou“ část Jizerek a míříme do míst, která pro změnu ovládl duch největšího z Čechů. Je časné ráno, venku téměř mrzne, a tak oceňuji nejen vyhřívání tříramenného sportovně laděného volantu, ale i to, jak rychle máme uvnitř auta teplo. Svižně šplháme ostrými serpentinami do Příchovic v kopcovité krajině nedaleko bájného Liptákova, kde letos v červnu otevřeli první oficiální muzeum Járy Cimrmana. Na jeho střeše se tyčí rozhledna, která podle neuskutečněné Cimrmanovy vize nese název Maják. Model kruhovité věže představené před čtyřmi lety na benátském Bienále architekta Martina Rajniše padl do oka Aleši Voverkovi. Po komplikovaném vyběhávání stavebního povolení pak v těsném sousedství čerstvě zrekonstruovaného penzionu U Čápa, jehož je spolumajitelem, vystavěl s profesorem Rajnišem rozhlednu i věž. „Funkcí je to rozhledna, a aby to bylo dostatečně cimrmanovské, je to nejvýše položený maják na světě, který v noci svítí a slouží k orientaci,“

29

„Sbírka je neustále živá. Lidé nás s nadšením zásobují nalezenými věcmi a já bych rád expozici posouval. Budeme se rozrůstat ven, integrovat do krajiny zapuštěné artefakty.“

Maják Járy Cimrmana se zařadil k dalším místním pamětihodnostem – jako je třeba známá tanvaldská socha Jára Cimrman v mlze –, které jasně prokazují, že proslulý Liptákov se nacházel právě ve zdejším kraji. Cyklostezka Járy Cimrmana je pak nejlepší příležitostí, jak celý kraj a jeho historii prozkoumat.


vysvětluje Aleš Voverka. Stavba, kterou majitelé objektu vybudovali z vlastních zdrojů bez jakýchkoliv dotací, je skvělou ukázkou tzv. přírodní architektury. „Rozhlednu z borového dřeva jsme zapustili do skály, do níž jsme organicky zakomponovali muzeum a obložili v místě vytěženým kamenem, jako by se ta skála ztrácela dál.“ Sbírka až podivuhodných exponátů vznikla na popud herce Divadla Járy Cimrmana Václava Kotka. Společně s Mikroregionem Tanvaldsko oslovil obyvatele zdejšího kraje, aby muzeu věnovali předměty z doby, kdy génius Cimrman žil. Tak se v něm vedle sebe sešly třeba hudební a hasicí nástroje, fotoaparáty, hračky, nábytek a dokonce i dochovaná Cimrmanova busta, bohužel poničená napařováním klobouků. Bez vtipných doprovodných textů by možná bylo muzeum jen sbírkou harampádí, společně však v dnešní přetechnizované době působí jako balzám na duši. Některé popisy píšou původní majitelé vystavených kousků, převážně je však tvoří tým cimrmanologů pod vedením Zdeňka Svěráka. Začátkem listopadu pokřtí cimrmanovci pět sjezdovek v těsném sousedství muzea jmény jednotlivých her. „Křtít se bude i nové bistro Severní pól, kde budou vystaveny staré sněžnice a lyže. Kdo chce, bude si je moci i půjčit,“ svěřuje se s novými plány Aleš Voverka. Takže i zkušení lyžaři, kteří tu v zimě učí lyžovat své potomky, budou postaveni před novou výzvu. Carving s jasanovými prkénky ledabylý styl rozhodně neodpustí. Otisk hravého ducha nese i rekonstrukce a dostavba původního stavení U Čápa s č. p. 1, o němž první zmínka pochází již z roku 1654. Původní stavba má za sebou nejenom řádění ohnivého živlu, ale i minulého režimu, kdy objekt využíval jako rekreační středisko pro své zaměstnance národní podnik Benzina. „Tu nejhezčí, roubenou část překryly umakartové toalety,“ líčí Aleš Voverka překvapivé objevy při rekonstrukci. „Se Šimonem Cabanem jsme se snažili vytvořit útulný přírodní objekt navazující na historickou stavbu.“ Ráz původního stavení ctí většina interiéru dostavby i rozšířená restaurace. Fantazii se tu meze nekladou, a tak není divu, že se k Čápovi sjíždějí i známí čeští designéři a architekti. Inspirace přírodou a návrat zpět k ní tu proudí docela přirozeně. Podporují tak snahy a vize o budoucnosti kraje lidí kolem Aleše Voverky: „Přál bych si, abychom ve způsobu přemýšlení a poskytování služeb ovlivnili celý region. Hodně chalupářů si koupí pozemek, plotem se oddělí od okolní krajiny a nepečují o ni. Založili jsme proto obecně prospěšnou společnost ‚Jizerky pro vás‘, kde se snažíme opravovat cesty, sochy i kaple. Pomáháme kraji zuboženému minulou dobou, ostatně jak by si to Jára Cimrman sám přál.“ ■

Vyšplhat se za hudebního doprovodu téměř až do nebe, které svůj odraz zrcadlí na hladině Lipenské přehrady, a pak svižně tobogánem zpátky na zem. No není to pohádka?

Víceúčelová knihovna byla osobitým nápadem Šimona Cabana. „Když přijedou děti, promění knihy ve stavebnici. Názvy knížek pak vznikají živelně.“

31

„Baví mě sledovat, jak se utváří duch místa. Po vztyčení majáku Járy Cimrmana a vytvoření solidního zázemí penzionu a restaurace se sem vracejí naprosto odlišní lidé, kteří si tu navzájem hrají. Celé to klima na lidi působí tak, že je jim dobře.“

Kolem Cimrmanova Majáku racci nekrouží, střeží jej důstojný čáp. Stavba je příkladnou ukázkou tzv. přírodní architektury. Originální konstrukce z borového dřeva je vzdušná a svou siluetou skutečně připomíná maják. Přírodu ctí i celý objekt U Čápa…

Profesor Rajniš o přírodní architektuře: Architektura prožívá krizi. Naše domy lidi neuspokojují. Jak je možné, že auta, lodě, letadla je uspokojují, jsou krásné a bezvadné? Protože je to hluboce pochopený design, inspirovaný přírodou: aerodynamika podobná ptákům, osová symetrie podobná všem zvířatům. Architektura je v krizi, protože se neřídí těmito pravidly. Je nutné začít tvořit jinak: místo designu a estetiky se inspirovat hlubokými zákony přírody. Ponořit se do prostředí, do systému, z kterého jsme povstali. Sto tisíc generací jsme žili v přírodě, a pouhých sto nebo dvě stě generací žijeme v civilizaci. V přírodě jsme žili tisíckrát déle a z této doby v nás uvízlo mnohem víc, než se na první pohled zdá. Příroda je neuvěřitelnou pokladnicí geniálních konstrukcí, tvarů, barev, systémů i nahodilostí. Ukazuje nám, jak žít s chybami a nezpůsobit katastrofu. Architektura je plnohodnotnou součástí našeho světa, tak jako příroda. Architekt proto nutně musí studovat přírodu. Do hloubky, nejen formálně nebo stylisticky. Poznat její elementární zákony, které nejsou na první pohled vždy zřejmé, ale mají dalekosáhlé důsledky, když nejsou respektovány.

Prof. arch. Martin Rajniš je český architekt, urbanista a pedagog, spoluzakladatel České komory architektů. Mezi veřejností je znám hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Návrat ke krajině vám určitě urychlí psí spřežení (www.huskies.cz). A chcete-li pohlédnout přírodě do očí skutečně zblízka, vyšplhejte na Maják v kraji Járy Cimrmana – www.ucapa.eu. Hledání duše českého génia

Z takovýchhle cest za dobrodružstvím se vám nejspíš bude těžko vracet. V bezpečném objetí pohodlných sedadel překonáte i náročný terén s veškerým komfortem a klidem, jak se na „pravého seveřana“ sluší. Při večerních návratech oceníte aktivní přepínání dálkových světel a nejen na dlouhé přejezdy se hodí adaptivní tempomat s funkcí automatického brzdění. A pokud chcete převzít otěže od automatické převodovky do svých rukou, aniž byste je zvedli od volantu, můžete využít pádla řazení, která nabízí nejnovější verze tohoto oblíbeného švédského svalovce.


ČESKÁ REPUBLIKA

Huskies

POLSKO

Albrechtice v Jizerských horách Tanvald Penzion U čápa

Jablonec nad Nisou

Vysoké nad Jizerou

T ext P e t r P r o k o p e c F oto g r a fie M a r i e Č e r m á k o v á a Jana Bauerová, www.shootido.com

vztahy (a svary),

které nerezaví...


Lidé fleetu

Na první pohled se zdá, že výroba sudů a osobních automobilů nemají nic společného. Podle Romana Weisse z akciové společnosti Greif Czech Republic je tu ale něco, co je spojuje: ekologie a bezpečnost jsou na montážních linkách jejich továrny stejně jako pro výrobce automobilů tím prvním i posledním.

F

ina nční ř e ditel společnosti Greif Czech

Republic Roman Weiss zná dobře nejenom finanční stránku podniku, ale i samotný tvůrčí proces. Záhy se tak dozvídáme spoustu zajímavostí z výroby, která ve skutečnosti připomíná automobilový průmysl i v řadě dalších věcí. Zvláště v posledních letech, kdy obě odvětví berou o poznání větší ohled na životní prostředí. I proto jsou v továrně pyšní na svoji lakovnu, v níž jsou používány výhradně vodou ředitelné laky. Práce s nimi je sice podstatně náročnější než u těch syntetických, ale není zbytí, jedy do přírody nesmějí. Tomu má zabránit i vlastní čistička, a tak se do odpadních vod nedostane jediný škodlivý prvek. Zajímavé přitom je, že vypalování laku zabírá většinu času, který je na produkci jednoho sudu potřeba. Této finální fázi pak předchází řada jiných výrobních kroků – od přesného ustřižení 1,8metrového budoucího pláště sudu z ocelového svitku, přes jeho stočení do dutinky a následné svaření až po zalisování dna a víka sudu tzv. zadrápkováním. Především v závěrečné fázi výroby je pak nezbytná naprostá těsnost, což spolehlivě prověří heliový tester. Při tolika specializovaných úkonech asi nepřekvapí, že společnost dbá na extrémní dodržování bezpečnosti. Přece jen, pokud by došlo na souboj plechových plátů a lidských končetin, člověk nad milimetr tenkou ocelí sotva vyhraje. Díky jasně stanoveným pravidlům bezpečnosti práce se však misky vah kloní na stranu firmy Greif: již patnáct měsíců v řadě zde nedošlo k jedinému zranění.

Roman Weiss ve společnosti sudů o objemu 216 litrů, které jsou jedním z hlavních artiklů firmy. Výroba jednoho zabere zhruba 30 minut, přitom musejí být dodrženy veškeré bezpečnostní i ekologické požadavky.

Přirozený vývoj S ohledem na výše zmiňovanou bezpečnost i ohleduplnost vůči životnímu prostředí by se mohlo zdát, že automobilka Volvo byla pro firmu Greif při posledním doplňování vozového parku jedinou logickou možností. K partnerství však ve skutečnosti došlo víceméně náhodou, na základě přirozeného vývoje potřeb i osobních pocitů všech zúčastněných. Vše odstartoval generální ředitel společnosti a jeho první volvo: V70, které na něj zapůsobilo svou bezpečností i elegantním designem. Také sám Roman Weiss původní služební vůz nahradil kombíkem V60. Obchodní zástupce firmy pak pro změnu sáhl po modelu XC60 – i on byl nadmíru spokojen, proto dnes jezdí

již druhým exemplářem po sobě. Ani zmíněný generální ředitel nezůstal jen u jednoho vozu „na zkoušku“: postupně se propracoval nejprve k modelu XC70 a posléze k mohutnému SUV XC90. Firemní pravidla však v příštím roce zavelí k výměně, což by mohlo přivodit menší problém. Nová generace Volva XC90 totiž dorazí až po daném termínu. Obliba švédského modelu je ale u Greifu natolik veliká, že dokáže překlenout i pár měsíců. Partnerství mezi automobilkou a výrobcem sudů tedy dozajista potrvá i nadále. ■

PŘES HOLANDSKO DO SPOJENÝCH STÁTŮ Stejně zajímavá jako výroba sudů je i historie akciové společnosti Greif Czech Republic. Samotná továrna, kde probíhá výroba, byla založena již v roce 1909 jako pobočka Slévárny válců Kölsch & spol. v Siegenu ve Vestfálsku. O 56 let později byla začleněna do českobudějovického koncernu Sfinx, n. p., přičemž slévárnu železa a soustružnu válců nahradila výroba sudů a pozinkovaných konví. V roce 1993 byla společnost koupena od fondu národního majetku

holandskou nadnárodní firmou Royal Packaging Industries Van Leer B. V. Ani v jejích rukou však továrna dlouho nezůstala, neboť se za několik let stala součástí americké společnosti Greif Inc., největšího výrobce sudů a obalů na světě. Pod její hlavičkou česká pobočka působí dodnes a kromě tuzemského trhu má na starosti i zásobování okolních zemí. Což zní vskutku obdivuhodně, když si uvědomíme, že o chod celé továrny se stará jen pár desítek zaměstnanců.

35

Výrobní program automobilky Volvo si dnes lze jen těžko představit bez rodinných kombi. Předchůdce

dnešních „véček“ vyrazil do světa přesně před šedesáti lety.

Průkopník T ext M i c h a l B o r s k ý

F oto g r a fie a r c h i v v o l v o

Posle chně t e si vy pr á vění z dob minulých, kdy

automobily nepřetékaly elektronikou, jejich karosérie kladly vzduchu značný odpor a jezdily do roztrhání těla. Když se člověk zamyslí, co si představit pod pojmem kombi Volvo, většině z nás se vybaví hranatý stěhovák 245, který začal brány továrny v Göteborgu opouštět v sedmdesátých letech. Už mnohem méně nadšenců ale ví, že o něco dříve brázdil

světové cesty necesty Amazon a ještě před ním vůbec první Volvo s praktickou rodinnou úpravou typu stejšn – Duett. Úsvit automobilismu, ale i celá první polovina dvacátého věku byly vedle klasické výroby modelových řad, jak je známe dnes, charakterizovány též výrobou podvozků a celých mechanických skupin, na jejichž bázi pak mnoho malých karosáren stavělo rozličné nástavby dle přání koncového zákazníka. Typickým výrobcem praktikujícím tento „šasi“ systém bylo až do začátku šedesátých let také švédské Volvo AB, přičemž šlo v drtivé většině o užitkové verze. Pokrok v automobilové konstrukci přivál na kreslicí prkna a v roce 1944 i do výroby první samonosný model PV444. Moderní technické řešení však v sobě současně neslo jeden

Zaoblená praktická karosérie Duettu se vyznačovala nadčasovými tvary.


Dědictví Smyslem prvního švédského kombi bylo skloubit užitkové vlastnosti s nároky na volnočasové vyžití.

palčivý problém spočívající v tehdejší faktické nemožnosti zkonstruovat tolik žádanou užitkovou variantu vozu. Řešení se však našlo záhy, a to velmi šalamounské – na novou lehkou rámovou konstrukci byly upevněny vesměs totožně vypadající díly karosérie jako v případě PV444 a nový praktický model byl na světě. Ani typ 445 ovšem ještě nebyl kombíkem v dnešním slova smyslu, ale spíše civilně vypadající dodávkou se slušnou nosností a spartánským interiérem. Tím pravým předchůdcem pozdějších velkých, pohodlných a bezpečných kombi značky Volvo se stal až Duett z roku 1953. Název Duett měl vyjadřovat symbiózu mezi prací a volným časem, hlavní motivace ale spočívala ve snaze rozvíjející se automobilky nabídnout zákazníkům svůj vlastní unifikovaný užitkový automobil, jakkoliv výroba podvozků jako základů pro další nástavby pokračovala ještě dlouhá léta. Vývojem Duettu byl pověřen inženýr Erik Skoog, který ve skromných podmínkách navrhl novou, půvabně bachratou karosérii na podvozku 445. Jednalo se o automobil, kterému dnes říkáme kombi, tedy vůz vhodný pro přepravu osob i nákladu, s dostatečnou variabilitou. Karosérie byla dlouhá 4,4 metru a měla jen dvojici bočních dveří. Zadní kola vozu postupně poháněly čtyřválce OHV o objemech od 1,4 do 1,8 litru (40 až 75 koní) přes tří-, případně čtyřstupňové manuální převodovky. Duetty s plnými i prosklenými boky šly skvěle na odbyt a drobní švédští živnostníci si je nemohli vynachválit pro jejich provozní nenáročnost a vysokou praktičnost. S rokem 1960 dorazila výraznější vzhledová i konstrukční

K dostání byly různé varianty karosérie, které se lišily mírou prosklení zadní části vozu a uspořádáním interiéru.

modernizace, obnášející mimo jiné implantaci nového zaobleného čelního skla bez střední příčky, vylepšenou přístrojovou desku a třeba také s proběhlými inovacemi související změnu typového označení modelu. Duett i výchozí řada 445 nově nesly číslovku 210, „konkurující“ mladé kombi z rovněž úspěšné řady Amazon, produkované od roku 1956, totiž okupovalo označení 220. O dva roky později se pod kapotou Duettu objevil známý motor B18, původně vyvinutý pro pohon legendárního kupé P1800, spolu s dvanáctivoltovou elektrovýzbrojí nahrazující předchozí slabé 6V napájení. Stavba samostatných podvozků, na nichž své dodávkové, sanitní či pohřební nástavby tvořily dnes už zapomenuté karosárny Grip, Valbo nebo Nordbergs, zatáhla oponu v roce 1962; oblíbený Duett se ovšem prodával dál, a nebýt nových zákonných požadavků na bariérové zkoušky automobilových karosérií, dost možná by ve výrobě přežil i svůj finální letopočet 1969 – z dnešního pohledu se tento důvod ukončení výroby vozu Volvo jeví docela úsměvně. Z již zmíněné příčiny musely být všechny vozy z posledního ročníku výroby vyvezeny do zahraničí – s výjimkou posledního kusu s šasi číslo 97299, který dostal göteborskou „espézetku“ a dnes je součástí expozice firemního muzea. Z výrobních linek sjelo k 19. únoru 1969 přes 97 tisíc Duettů, v součtu se samostatnými podvozky pak 101 492 vozů. Nejde o číslo nikterak závratné, důležité ale je, že díky základům, které Duett vystavěl, už tou dobou naplno běžela výroba moderního kombi řady 145 a do důchodu se chystal Amazon, který svého předchůdce ve výrobě přečkal o pouhý rok. Dědeček Duett se nad takovou „sklizní“ mohl po svém neokázale pousmát…■

37

mise emise Sv ě t se m ěn í a s n í m ta k é pohled n a moto r y . K romě v ý kon u a n a b ízen é h o v rc h ol u točiv ého moment u se čím d á l v í ce sled u je spotř eb a p aliv a a p r od ukce emis í . Především posledn í dva jmenov an é a spekt y se stal y c í lem „mise“ , jej í ž p rvní etap u před n ěkolik a t ý dn y u končili tech nici a utomobilk y V olvo. Na t r h p řic h áz í rodina zcela nov ý c h motorů .

T ext L u k á š D i t t r i c h F oto g r a fie V o l v o c a r s


V

pos lední do bě často probíraná revoluce automobilky Volvo má kromě příchodu nové generace modelu XC90 a řady různých nových systémů ještě jeden velmi důležitý rozměr. S definitivní platností postupně skončí éra současných motorů. Volvo vyvinulo zcela novou řadu, která nabídne nižší spotřebu, vyšší výkon, vysokou míru univerzálnosti a z toho logicky pramenící také nižší výrobní náklady. A abychom nezapomněli, všechny motorizace se budou vyrábět ve švédském Skövde. Nová řada nese označení Drive-E. Za tímto jménem se skrývá velké množství variant a možností, nicméně všechny vycházejí prakticky z identického základu. Asi vás teď napadá to nejlogičtější rozdělení na dieselové a benzínové motory, ale i při porovnání těchto verzí zjistíme, že zde existuje mnoho společných aspektů. Jmenovat můžeme třeba vrtání, zdvih, objem, blok motoru, klikovou hřídel, olejové čerpadlo, alternátor nebo kompresor klimatizace. Bez ohledu na konkrétní provedení je každá motorizace lehká a kompaktní, což má nemalé výhody.

Dvoulitrový základ S příchodem motorů řady Drive-E (označovaných také jako VEA – Volvo Engine Architecture) se stane orientace v nabízených motorizacích mnohem jednodušší. Aktuálně se můžeme setkat s různými objemy a různým počtem válců, v nedaleké budoucnosti ovšem zákazník podstatně snáze rozpozná, o co přesně se jedná. Bez ohledu na to, zda se středem jeho zájmu stane T4 nebo T6, respektive D2 nebo D5, vždy bude základem dvoulitrový spalovací motor. Zavedené označení ovšem Volvo měnit nebude. Podle prvního písmene se i nadále rozlišuje diesel a benzín (tak jako doteď), číslo v označení už ale nenaznačuje počet válců, nýbrž výkonovou úroveň. Už teď je jisté, že se v případě benzínových

nové technologie „Výkon, kterého může benzínový motor dosáhnout, není dán jeho velikostí. Závisí především na množství vzduchu, které jím projde. Pokud dokážete do menšího motoru přivést více vzduchu, může být výkonný a zároveň úsporný.“ Dr. Derek Crabb ředitel vývoje pohonných jednotek

jednotek u aktuálně nejsilnější T6 končit nebude. A to samé platí také o dieselové části nabídky. Celkově se dočkáme velkého množství variant (bude to hodně přes deset) postavených na jediném základě, což je mírně řečeno velmi solidní výsledek. Oním zmiňovaným základem je spalovací motor o objemu 1 969 ccm. Rozteč válců má hodnotu 91 mm, vrtání pak 82 mm a zdvih 93,2 m. Všechny jednotky jsou čtyřválcové, mají čtyři ventily pro každý válec a v každém případě jde o přeplňované agregáty. Právě systém přeplňování bude tvořit hlavní rozdíl. Na trh jako první dorazily jednotky T6, T5 a D4. V případě T6 mluvíme o systému kombinujícím kompresor (Roots) a jedno turbodmychadlo, slabší T5 se objede bez kompresoru a dieselová jednotka dostala pro změnu systém přeplňování s dvojicí turbodmychadel.

SYST ÉMY PŘEPLŇ OVÁNÍ NOVÉ MOTORIZACE SI JSOU VE VELKÉ MÍŘE PODOBNÉ. JEDNÍM Z HLAVNÍCH ROZDÍLŮ JE SYSTÉM PŘEPLŇOVÁNÍ, KTERÝ NAJDEME U KAŽDÉ VÝKONOVÉ ÚROVNĚ. SLABŠÍ JEDNOTKY DOSTANOU JEDNO TURBODMYCHADLO, U VÝKONNĚJŠÍCH DIESELŮ JE PŘIPRAVEN SYSTÉM S DVOJNÁSOBNÝM PŘEPLŇOVÁNÍM, PROZATÍMNÍ VRCHOL T6 PAK NABÍZÍ KOMBINACI KOMPRESORU PRO RYCHLOU ODEZVU V NÍZKÝCH OTÁČKÁCH A TURBODMYCHADLA, KTERÉ SE STARÁ O PATŘIČNÝ TLAK VE VYSOKÝCH OTÁČKÁCH.

Čtyři válce, zátah šestiválce Teorie bylo dost, pojďme se bavit o konkrétních číslech. Aktuální vrcholná novinka T6 nabídne výkon 306 koní a 400 Nm. Jen pro představu: starší šestiválec se stejným označením vyprodukuje 304 koní a 440 Nm, nicméně vyšší točivý moment je k dispozici v užším pásmu otáček. Praktická stránka věci pak například pro XC60 znamená zrychlení z nuly na stovku za 6,9 s a maximální rychlost 210 km/h. Kdo už se s T6 svezl, ten určitě potvrdí, že zátah motoru je opravdu obdivuhodný. Možná o to zajímavější, když si uvědomíme, že pod kapotou je „pouze“ čtyřválec. T5 osazená jedním turbem má v tabulkách zapsané parametry 245 koní a 350 Nm. Pro Evropany atraktivní dieselový motor aktuálně dorazil s označením D4, což představuje 181 koní a 400 Nm. Zajímavostí této jednotky je kromě výrazně nižší hmotnosti systém i-Art. Namísto jednoho snímače tlaku na zásobníku common-rail je každý jednotlivý vstřikovač osazen vlastním snímačem a pro každý jednotlivý vstřikovač a spalovací cyklus se individuálně upravuje dávka paliva. Přesnější dávkování nemůže přinést nic jiného než nižší spotřebu. Nastupující diesel je velmi příjemný a v praxi se může chlubit značně omezenou konzumací paliva. Ale to člověk v dnešní době vlastně tak nějak očekává. Možná trochu skrytým, ale v praxi o to zřetelnějším bonusem pro řidiče je relativně malá hmotnost nad přední nápravou, kdy auto daleko ochotněji a rychleji zatáčí, než tomu bylo a je u starších a svým způsobem charakteristických pětiválců. Motory Drive-E jsou velkým krokem kupředu. Přinesou více možností a lepší parametry, zároveň také nižší spotřebu a ještě nižší produkci emisí. Za vše jeden údaj. Když srovnáme XC60 T6 s novým čtyřválcem a starším šestiválcem, pak u kombinované spotřeby naměříme rozdíl více než tři litry

(šestiválec potřeboval 10,7 l / 100 km). U produkce CO2 je pokrok ještě markantnější. Starší T6 vyprodukovala 249 gramů na kilometr, novinka se dostala na 169 gramů. Závěrem nelze než doplnit, že „mise emise“ byla splněna. Do puntíku. Připraven pro elektromotor Možnosti spalovacího základu budou rozšířeny o elektromotor. Tímto způsobem se Volvo dostane jak k ještě nižší spotřebě, tak k výkonům přesahujícím hranici 300 koní. Nová platforma, na níž byla postavena studie Concept Coupé, s tímto faktem počítá, takže není nejmenší problém zabudovat pod podlahu akumulátory s různou kapacitou a přidat elektromotor k zadní nápravě. Kompaktní rozměry základního motoru ovšem dovolují připojit elektromotor i k nápravě přední. Jinak řečeno, modely Volvo budou vybaveny klasickým pohonem, ale také to budou hybridy s pohonem přední nápravy, případně automobily osazené systémem hybridní čtyřkolky. Pouze hybridní 4×4? Trochu se nabízí otázka, zda se i po příchodu modelové ofenzívy Volvo budeme setkávat s pohonem všech kol tak, jak jej známe dnes, tedy s mezinápravovou spojkou, když je tolik snadné přidat k zadní nápravě elektromotor. Obavy nejsou namístě, i s touto verzí se počítá, takže si rovnou můžeme připsat na náš pomyslný seznam verzí odvozených od řady Drive-E další položku. Osm stupňů poprvé napříč Spolu s novými motory přicházejí nové převodovky. Dieselová D4 se představí s novým šestistupňovým manuálem coby základní možností, T5 a T6 nabídnou v sériové výbavě (u D4 na přání) novinku v podobě osmistupňového automatu z dílny společnosti Aisin. Osmistupňové převodovky jako takové už dobře známe, jenže k této se váže jedno zajímavé prvenství. Její rozměry jsou tak kompaktní, že ji bylo možné umístit vedle motoru. Tím pádem jde o příčnou zástavbu, se kterou jsme se ještě u žádné jiné značky nesetkali. Mimochodem, Aisin tuto převodovku poprvé světu ukázal minulý rok na autosalonu v Paříži. Opět jen pro představu: při 130 km/h točí dieselová D4 na osmičku ve spojení s modelem V60 velmi příjemných 1 900 ot./min. ■

39

Praha po setmění je sama o sobě mystická, a když se její genius loci prolne s velkolepou hrou světel a stínů, jako by se ohromeným chodcům otvírala možnost nahlédnout do neznámé dimenze. Díky prvnímu ročníku Signal festivalu se v průběhu čtyř říjnových večerů běžné vizuální vnímání prostoru otřáslo v základech.

Budiž

světlo! T ext A n i t a B l a h u š o v á foto g r a fie A l e x a n d e r D o b r o v o d s k ý a L u b o š W i š n i e w s k i


festival svě tl a

S

vě tlo a svě telné paprs ky coby hlavní prostředky vyjádření – to je zhruba definice moderního audiovizuálního uměleckého směru nazývaného light art. Do této široké množiny aktivit patří světelné instalace, kreslení světlem nebo disciplína zvaná videomapping čili projekce na libovolné statické objekty, nejčastěji fasády budov. Dílo kreslené světlem vzniká na pár chvil, aby za okamžik zase nenávratně zmizelo. Realita se mění v iluzi, statické ožívá pohybem a divák se ocitá v neskutečném světě fantazie.

Síla světla Světlo od nepaměti symbolizuje protipól temných sil, byla mu přisuzována kouzelná moc a využívalo se při nejrůznějších náboženských obřadech a rituálech – od křesťanských společenství po asijské kultury. Fotografie, film a následně vynález elektrického osvětlení pak světlo definitivně osvobodily jako samostatný výrazový prostředek. Historie light artu spojeného s moderními technologiemi je oproti tomu samozřejmě relativně mladinká. Světlem jako uměleckým prostředkem se zabývali už výtvarníci v seskupení Bauhaus ve třicátých letech a za jeden z průkopnických počinů na poli světelné iluze je považováno otvírání Domu hrůzy v americkém Disneylandu v roce 1969, kdy se promítáním filmu na „useknuté“ hlavy tehdejší tvůrci pokusili o optickou iluzi skutečnosti. Od té doby možnosti světelné iluze obrovsky pokročily a obliba tematických performancí a festivalů se celosvětově rychle zvyšuje. Přinášejí oživení městských prostor a stávají se opravdovým zážitkem, událostí přitahující obyvatele měst i turisty, amatéry i profesionály. Videomapping, asi nejznámější a divácky nejvděčnější forma light artu, zažívá svůj boom zhruba od přelomu tisíciletí. Největší festivaly lákající každoročně miliony návštěvníků probíhají v Lyonu, Berlíně, Sydney, japonském Kobe, Singapuru, menší akce se konají třeba v Eindhovenu, Ghentu či Ženevě. V říjnu 2013 se díky Signal festivalu na mapě světelného umění poprvé rozsvítila také Praha.

3D videomapping na oficiálním voze festivalu, Volvu V40 Cross Country, vytvořilo Laser Studio z Kyjeva.

Praha zářící Signal festival přivezl do Prahy čtyři videomappingové a 25 světelných instalací rozesetých po Starém Městě, podél Vltavy či na Petříně. Instalace spuštěné v půl osmé zhasly až před půlnocí a videomappingy se opakovaly každých patnáct minut, prohlídkovou trasu bylo tedy možné si naplánovat přesně podle chuti a časových možností každého návštěvníka. Festival vyvolal mezi předními českými umělci enormní zájem. František Skála předvedl na Kampě Dům stínů, který se v noci měnil v zářící krystal, na jehož stěnách se odehrávalo stínové divadlo. Zneklidňující dvoumetrové plastické oči, pohupující se pod mosteckými věžemi Karlova mostu, byly dílem Milana Caise. Pod mostním obloukem tamtéž se zavěsila světelná Můra

Atmosféru noční Prahy prozářily instalace českých i zahraničních výtvarníků a uměleckých studií.

Volvo v40 Cross Country v proudu impozantních světelných efektů prošlo znovu celou svou genezí. 41

festival svě tl a

Jakuba Nepraše, Maják Krištofa Kintery šířil světlo z Petřínské rozhledny. V Praze se představili také špičkoví světoví tvůrci architektonických videomappingových projekcí a světelných instalací: belgicko-francouzští Antivj visual label, uskupení 1024architecture z Paříže, tuzemská formace The Macula a další. A tak se po setmění vznášel u Hergetovy cihelny interaktivní Mrak, nad Pařížskou třídou se lámal paprsek Metronomu, Řetězovou ulicí vedlo světelné Potrubí, ve vestibulu stanice metra Florenc vyšlo Slunce… Nejen plavba za světlem Hladinu Vltavy po setmění brázdily parníky s programem komentovaných plaveb za světlem, jasnou září se roztančil Tančící dům a atmosféru koncertů skupiny Clarinet Factory podtrhla instalace tisíců svíček, plovoucího ohně a motivů z filmů Karla Zemana na hladině pražského vodního kanálu Čertovka. V rámci festivalu proběhly zároveň tři konference určené odborníkům i široké veřejnosti, na nichž se otevřela témata veřejného osvětlení, světelného designu a nových technologií v osvětlování architektury a městského prostoru. Zapálení diváci měli možnost zúčastnit se hned osmi specializovaných workshopů, jimž dominoval ten s názvem Architekti světla: pod vedením zkušených profesionálů si zájemci vytvořili vlastní světelné instalace, které se ve smíchovském parku u galerie Portheimka staly přímo součástí festivalu.

Alfanumerické kódy, mrak z tisíců žárovek, klášter oděný do světla – Signal festival propojuje tradici a historii s uměním a technologiemi budoucnosti.

signal festival První ročník festivalu se připravoval déle než dva roky. Praha díky němu dostala novou tvář. Oslavy světla v nejrůznějších podobách nabídly město plné příběhů a odkryly možnosti, které v sobě skrývá tvorba světelnými médii. Přípravy na další ročník začínají už teď, máte-li nápad nebo tip pro příští světelnou show, můžete se o ně s organizátory podělit na www.signalfestival.com.


Volvo – oficiální vůz festivalu Značka Volvo si zakládá na své progresivitě, a to nejen při vývoji jízdních a bezpečnostních technologií či v oblasti ekologie. Na prvním místě tu stojí člověk, jeho pocity, emoce a radost. Proto si ve Volvu rádi volí hravé partnery, kteří se nebojí být v něčem o krok napřed. Spojení s prvním ročníkem Signal festivalu tak není překvapením. Seveřané kladou na vývoj světel a vnitřního osvětlení svých vozů obrovský důraz. Nejde jen o pohrávání si s tvarem světlometů na přídi či s koncovými světly, kromě vizuálních vylepšení přichází také s technologickými novinkami usnadňujícími řízení. V letošním roce Volvo například představilo systém aktivních dálkových světel, které brání oslnění protijedoucích řidičů. Další „světelnou“ kapitolou je náladové podsvícení interiéru. Stylový hatchback Volvo V40 nabízí interiérové osvětlení, které si každý může měnit podle libosti. K dispozici je sedm režimů, od bílé Toscana po fialovou Violet. Vybrat si lze rovněž styl displeje interaktivní přístrojové desky a osvětlená řadicí páka přidá vnitřku vozu na dramatičnosti. Všechny tyto šikovně vymyšlené detaily zvyšují komfort při jízdě. Během Signal festivalu rozzářily Volvo V40 Cross Country navíc speciální technologie 3D mappingu, o který se postaralo Laser Studio z Kyjeva. Přímo před budovou Rudolfina v proudu impozantních světelných efektů prošel vůz znovu celou svou genezí. Videomapping uvedlo působivé malování do písku, pak se před očima diváků promítlo zrození modelu V40 Cross Country, od zasazení sedadel až po seskládání jednotlivých dílů karosérie. Poté se automobil za pomoci mappingu virtuálně rozjel, a diváci ho tak mohli obdivovat v jeho plném lesku a kráse. ■

Možnosti světelné iluze Přinášejí oživení městských prostor a stávají se opravdovým zážitkem.

Oko neustále skenuje to, co je kolem nás. Občas mě přepadá pocit, že předmět, který se promítl do mé sítnice, jsem už někde viděl. Styly

a inspirace se v dnešní překotné době mění a vyvíjejí stále rychleji. I odborník mnohdy

průhle l ad islav su t n ar Kdykoliv se mě někdo ze zahraničních novinářů zeptá, kdo je pro mě zásadní postavou československého designu, vždy odpovídám: Ladislav Sutnar. Jeho čajový servis navržený v roce 1931 pro Krásnou jizbu se stal i pro tehdejší střední vrstvy každodenním užitným předmětem. V roce 2003 jsme pro UPM připravili jeho výstavu „Design in Action“ (zapůjčeno z eAntik.cz).


pure design

těžko určuje, odkud ten který objekt pochází, kdo jej navrhl. Zájem všech značek pochopitelně směřuje k tomu, mít autentický produkt. Jedinečný a na první pohled rozpoznatelný. T ext m i c h a l f r o n ě k

F oto g r a fie s a l i m i s s a

ednost

45

pure design

v r a t is la v šot ola Sklářský designér a výtvarník Vratislav Šotola navrhl set lisovaných mís a táců pro sklárnu v Libochovicích. „Spičstajn mísa“, jak ji pan Šotola pojmenoval, je sice jednoduše vyrobitelná, přesto je dnes mezi sběrateli poměrně raritní.

T Masovou normalizační sklářskou výrobu vyvažovaly limitované umělecké série.

Jména Vízner, Šotola, Cígler, Libeňský dobyla svět. 4 6 volvo m a g a z í n

ěš í m ě, když se na trhu objeví takový

snadno identifikovatelný design. Nenarážím tím na klišé „italský rovná se kreativní a nabitý emocemi“ nebo „německá preciznost“, spíš na to, jak je sympatické okamžitě poznat rukopis výrobce. Takový předmět má svůj osobitý styl, který stvořila léta zkušeností a specifičnost místa vzniku. Do téhle kategorie patří už od dob středověku české sklo. Paradoxem je, že pro mnohé teoretiky jsou současní tvůrci střední Evropy často formálně inspirováni Skandinávií. Přitom se naopak sklářské řemeslo dostávalo na sever právě především ze střední Evropy – hlavně z Čech. Například snad nejvýznamnější švédská sklárna Orrefors, založená v roce 1898, začala s kvalitními návrhy expandovat do světa až po příchodu Heinricha Wollmana počátkem dvacátého století. A ten původně pracoval v Čechách. Naši sklářští mistři působili i v dalších švédských sklárnách, třeba ve světově proslulé dílně Kosta Boda. Později Seveřany nadchla výstava československého uměleckého průmyslu a architektury, která se uskutečnila v Malmö a ve Stockholmu v roce 1931. Významný výtvarník Ladislav Sutnar spolu s architektem Bohumilem Fuchsem

zde vytvořili prezentaci, kterou dobová kritika přirovnávala k dílu Miese van der Rohe. V té době se v Československu dařilo funkcionalismu, jenž se masivně šířil nejen v oblasti architektury. Síla jeho jednoduchosti, rafinované přímosti a čistých linií dodnes uchvacuje napříč generacemi i lokalitami – například sklářský puristický styl tvorby právě Ladislava Sutnara či Ludviky Smrčkové evidentně přináší silné podněty současné generaci nejen českých designérů. Tento čistý sloh se mohutně prosazoval i ve Skandinávii. Není divu, vždyť dokonale ladí se severskou mentalitou. V tomto duchu se nesou například rané práce z dílny finského designéra a sochaře Tapia Wirkkaly, který už tehdy navrhoval pro sklárnu Littala. Tato jeho díla se stala synonymem jednoduchosti dýchající zvláštním kouzlem a půvabem. Při listování encyklopediemi designu skla narazíme na výtvarníky ze střední Evropy hned vedle těch ze Skandinávie. Je zajímavé, že hledají podobná estetická a filozofická východiska, uvědomíme-li si, jakou roli hrají odlišné technické možnosti, kulturní zázemí a politické prostředí jednotlivých

jakub berdych V minulém roce přišel Jakub Berdych se „znetvořenou“ kolekcí broušených předmětů. Jakub tento „hnusbrus“, jak je takový druh skla mezi designéry označován, pojednal po svém: znovu je ponořil do ohně a začal s huťmistry tvarově předělávat, natahovat…

okko Značka Okko je specialistou v tlumicích akustických objektech; tento s názvem Tratti navrhla Laura Tuorilová.

sk a n d if o r m Skandiform je již přes padesát let hlavním dodavatelem kancelářského nábytku ve Skandinávii, odlehčený design konstrukce je jejich typickým tvaroslovím.

lisované žardiniéry františka víznera

z šedesátých let se paradoxně dají i dnes objevit v bazarech, a to za pár stovek – tak hodně štěstí při lovu.

f r a n t iše k v íz n e r Guru československého skla František Vízner je zastoupen snad ve všech důležitých světových muzeích zabývajících se současným designem.

47

pure design vlad islav u rb a n Bublinová váza s katalogovým číslem 20048 se mezi sběrateli lisovaného skla stala ikonou. Byl to jeden z prvních kusů naší domácí sbírky skla a Vladislav Urban ji navrhl v roce 1962 pro Heřmanovu Huť.

a d o l f ma t ur a Mám rád sériovou výrobu a obdivuji, když se nějaký předmět dostane mezi širokou veřejnost. Adolf Matura to fakt uměl, jeho nápojový set pro sklárny Kavaliér se dodnes vyrábějí a celkový počet prodaných kousků přesahuje padesát milionů.

Když něco navrhuji, váza Hlava adolfa matury mě

l ud vika smrčko v á Když jsme s naším studiem vystavovali v raných devadesátých letech na milánském veletrhu, jako doplněk jsme na náš nábytek umístili funkcionalistické sklo Ludviky Smrčkové (zapůjčeno z eAntik.cz).

z police nad stolem bedlivě sleduje.

Michal Froněk Architekt a designér. Spoluzakladatel studia Olgojchorchoj (založeno 1990), které se orientuje především na rezidenční architekturu, ale i průmyslový design a bytové doplňky. Od roku 2000 působí s Janem Němečkem na UMPRUM jako vedoucí ateliéru designu. Miluje auta, především švédská.


zemí. A tak po roce 1945 proniklo švédské sklo díky jasnému marketingu a vynikajícímu designu do všech koutů světa, zato naši výtvarníci začali se zahraničím ztrácet kontakt. Státem řízená ekonomika se soustřeďovala na počty vyvezených kusů, sériová výroba logicky chrlila průměrné výrobky. Přesto se zejména v šedesátých letech – tedy po nevídaném úspěchu na EXPO 1958 v Bruselu – opět vzedmul zájem o československé sklo. Vystavené zboží, ač ověnčené desítkami cen, se však bohužel jen ztuha dostávalo do výroby. Později se kvalitní návrhy stočily hlavně k ateliérové tvorbě a malosériové výrobě. Anebo k naprostému protipólu – k nejlevnějšímu lisovanému sklu. V době normalizace se sklo z tehdejší ČSSR vyváželo po vlacích především na Východ. Nepotřebovalo ani marketing, ani obaly, ani obchodní strategie. Design zažíval úpadek, chyběla vize, kam směřovat. Snad právě proto se zformovala skupina výtvarníků, kteří realizovali svá umělecká

díla v limitovaných sériích. Jména Vízner, Šotola, Cígler, Libeňský dobyla svět a dnes jsou zastoupena snad ve všech prestižních sbírkách a muzeích. Současné české sklo je naštěstí zase pojmem, a to nejen zásluhou výtvarných návrhů mladých umělců či nových technologií, ale právě i díky tomu, že lidé chápou, jakou hodnotu má místo vzniku, historie a tradice. Budoucnost vždy hleděla do dáli z ramenou minulosti. U nás stejně jako ve Skandinávii. Fotografie k článku pořídil český fotograf Salim Issa. Některé ze záběrů se zrodily v akváriu, za použití barevných pigmentů a tuše. I když se může na první pohled zdát, že snímky vznikaly snadno, pravdou je, že šlo o dlouhotrvající a přesně načasovaný postup, využívající každý vodní vír či náhodně vzniklou bublinu… „Naplnit, vylít a znovu dokola, trochu úmorná práce. Všechno se muselo udělat co nejrychleji a najednou, takže z toho byl takový krkolomný tělocvik,“ popisuje issa focení pro Volvo.

S k a nd i ná vská kin em ato gra fi e p a t ř í u ž n ěkolik desetilet í mezi to nejz a j í mavě jš í , co filmový svě t div á k ům nabí zí . S ní mky ze seve r u Evrop y mají svo u osobito u a tmosf é ru a jsou p r osl u l é originální m sm yslem p r o hu mo r , který je nám Čechů m na v í c velmi bl í zk ý. Automobil V olvo , d a lší ze seve rsk ých s y mbol ů jedinečnosti a kv ality, si v mno h a t ě ch to filmech také sám z a hr á l – tvůrci si totiž dobře uv ě dom u j í , že sp rávně vybraná zn a čk a vozu dok resl í ch arakter post a v y a může celkové vyznění filmu zna čně ovlivnit.

Volvo

v severské kinematografii


volvo movie T ext A n i t a B l a h u š o v á F oto g r a fie a r c h i v

Švé d s k á filmová star Když se řekne severská filmová hvězda, asi se vám vybaví Ingrid Bergman nebo Greta Garbo. Celosvětově nejobsazovanější skandinávskou filmovou star je ale automobil Volvo – podle statistiky, kterou společně vypracovaly web specializovaný na půjčování filmů Lovefilm.se a švédský časopis Teknikens Värld magazine, má kamera nejraději konkrétně model 240. Na obrazovce nebo filmovém plátně se objevil více než osmtisíckrát.

Na stř íb r ném plá t ně nebo v televizi se auta obvykle mihnou na scéně v několikasekundových záběrech jako kulisa běžného života. Takhle si zahrálo třeba Volvo V70 v roli červeného taxíku v legendárním Muži bez minulosti Akiho Kaurismakiho a Volvo Amazon P220 se kupříkladu projelo v Bergmanově filmu Persona. Všechno ale rázem dostane nový rozměr, použijí-li tvůrci automobil k dotvoření celkové atmosféry filmu. To se povedlo autorům švédsko-norské bizarní komedie Povídky z kuchyně. Zápletka snímku je jednoduchá, ale seversky mrazivě geniální: v období po druhé světové válce se švédští odborníci na bydlení rozhodnou uskutečnit rozsáhlý průzkum chování, na jehož základě hodlají vyrábět dokonalé kuchyňské linky. Podle dosavadních výpočtů totiž ženy nachodí v kuchyni při vaření za rok vzdálenost představující zhruba trasu ze Skandinávie do Konga a nová linka by ji měla zkrátit na úroveň cesty do severní Itálie. Po zmapování návyků hospodyněk se bádání přesune na osamělé staré mládence... Výzkumníci mají za úkol sedět tiše v rohu místnosti a s nikým nesmějí komunikovat. Mezi jedním z nich a jeho pozorovaným subjektem se však jednoho dne začne vyvíjet nečekaný vztah. Volva hrají ve filmu důležitou roli – „pozorovatelé“ totiž vyrážejí na svou misi do severských kuchyní v karavaně modelů PV 544, táhnoucích šedozelené přívěsy. Hned v úvodu tak fanoušky Volva potěší vizuálně dokonalá, barevně sladěná zimní scéna ukazující osmnáct za sebou jedoucích aut krásných oblých tvarů, kontrastujících s okolní drsnou zasněženou krajinou. Švédsko-americký filmový debut švédského režiséra Jonase Åkerlunda s názvem Šňup z roku 2002 je úplně jiná káva. Na rozdíl od pomalu plynoucího děje Povídek z kuchyně je tenhle snímek, přinášející trochu psychedelický vhled do světa americké drogové scény, natočen jako jeden dlouhý videoklip. Tříšť příběhů a dekadentní humor, to vše v závratně rychlém tempu. Hvězdami snímku nejsou jen američtí herci Brittany Murphy a Mickey Rourke, ale také tmavě hnědé Volvo 244, v němž hlavní hrdinové brázdí ulice Los Angeles a které během filmu prakticky nesjede z obrazovky. S Volvem si ve scénáři pohrál také jeden z nejslavnějších dánských režisérů Lars von Trier v dnes už kultovní, lehce hororové televizní minisérii Království, natočené v letech 1994 a 1997, kterou jsme měli možnost vidět před několika lety také v České televizi. Děj osmi epizod se odehrává na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice, jejíž

personál věří jen ve vlastní schopnosti, vědu a pokrok. Budovu postavenou na bažinatém území ale ovládá duch minulosti a do chodu oddělení se pomalu začínají vkrádat nadpřirozené síly. Jedna z hlavních postav seriálu, poněkud rozporuplný a samolibý primář Stig Helmer, řídí nejen oddělení, ale také svou milovanou 740, auto s vlastním charakterem, stejně hranaté a svérázné jako on sám. Každé ráno s ní zajede na parkoviště, kde pravidelně sundává poklice od kol, aby je ochránil před nenechavýma rukama místních výrostků. Volvo neodmyslitelně patří také k oblíbené švédské inspektorce oddělení pro násilné kriminální činy v Göteborgu Irene Huss. Tuto bývalou šampionku v džiu-džitsu a maminku pubertálních dvojčat stvořila jedna z nejčtenějších švédských autorek současnosti, Helene Tursten. Filmoví tvůrci podtrhli osobnost vyšetřovatelky těžkých zločinů stylovou tmavě červenou C30. Úspěšná série detektivních příběhů se natáčí od roku 2007. ■ Muži, kteří nenávidí ženy Mimořádně úspěšná trilogie Milénium Švéda Stiega Larssona od počátku přímo volala po zfilmování. Skandinávská adaptace prvního dílu tohoto globálního bestselleru s názvem Muži, kteří nenávidí ženy měla premiéru už v roce 2009 a její hollywoodská verze pod vedením slovutného režiséra Davida Finchera vznikla hned dva roky nato. Obě filmové adaptace byly velice zdařilé a obě natáčení probíhala ve Švédsku: režisér Fincher naštěstí nepřesunul příběh do amerických reálií, a jeho atmosféra

tak mohla zůstat přesvědčivě severská. Pozorný divák zahlédne švédská Volva hned několikrát. Jedno řídí sám hlavní hrdina Mikael Blomqvist (alias Daniel Craig) – v krátké scéně se objeví v tmavém Volvu S60. Autentickou atmosféru šedesátých let, kterou bylo v části filmu nutné vytvořit, dokreslují historická vozidla zapůjčená z Volvo muzea v Gothenburgu. V záběrech situovaných do Švédska roku 1966 si tak zahrál třeba bílý model P1900.

Ve zdařilé hollywoodské adaptaci trilogie Stiega Larssona se sám Daniel Craig objeví za volantem Volva S60.

51

Co se dě je ve svě tě Volvo

smÖrgÅsbord Připravte své Volvo (nejen) na zimu J í z d a v z i m n í c h p o d m í n k á c h vyžaduje nejen zvýšenou opatrnost, ale také speciální vybavení. U každého dealera Volvo můžete vybírat z aktuální nabídky kompletních zimních kol a pneumatik. A pokud nevíte, kam s těmi letními, v servisu vám je vymění, zkontrolují a do jara uskladní. Na dovolenou na horách se vám budou hodit střešní nosiče s držáky pro 4 nebo 6 párů lyží, střešní box či plastová vana do kufru. A až vaše neposedné potomky cestou zklidní nový zábavní systém RSE, vy můžete surfovat po internetu a streamovat hudbu, sledovat informace o počasí nebo využít online 3D navigaci iGO díky novému systému Sensus Connected Touch, který lze aktivovat hlasem i dotykem, a to dokonce i v rukavicích! Kompletní přehled příslušenství najdete na stránkách Volvo Auto Czech nebo u svého autorizovaného dealera.

Volvo = bezpečnost Jednoduchá rovnice, kterou prokázal i nezávislý výzkum dopravních nehod provedený pojišťovnou Folksam. Jeho výsledek potvrzuje, že vozy Volvo jsou nejbezpečnější ze všech automobilů a konkrétně modely S60, V60, V70 a S80 v tomto ohledu přesahují průměrný testovaný osobní vůz téměř o 60 %. Závěry výzkumu dokazují, že neustálý vývoj nových

aktivních i pasivních bezpečnostních systémů ve společnosti Volvo není jen prázdným marketingovým tahem. Pro švédské vývojáře je navíc tato studie důležitější než standardní měřítka normovaných bezpečnostních testů, neboť vychází z podrobností 158 tisíců reálných dopravních kolizí a lékařských zpráv 38 tisícovek zraněných.

Bližší inform ace ke všem n ab í dk á m n a jdete n a str á nká c h w w w . v o l v o c a r s. c z

Seveřani v čele Švé d s k é V o l v o p ř e d s t i h l o německé konkurenty na jejich domácí půdě. V průzkumu agentury J. D. Power bylo vyhlášeno nejlepší značkou pro rok 2013 a modely V70 a XC70 byly vybrány jako nejlepší vozy ve svých třídách. Anketa, která zjišťovala spokojenost německých řidičů se svými vozy, sleduje náklady na provoz, atraktivitu, kvalitu a spolehlivost vozu a zkušenost se servisem. U zákazníků Volva panuje celkově 83,2% spokojenost.

VOLVO: nejlepší značka pro rok 2013 v německu


Volvo Selekt Pokud jste dosud váhali pořídit si vůz prémiové značky, nyní nastala ta správná příležitost. Volvo přichází s jedinečnou nabídkou Volvo Selekt, která zpřístupňuje jeho modely širšímu okruhu zájemců. Program spočívá v opětovném prodeji dostupných vozů, které splňují přísné podmínky – například nepřekročí stáří pěti let, obsahují pouze originální díly a po celý svůj dosavadní život navštěvovaly výhradně autorizovaný servis. Pečlivě

vybrané automobily jsou pak uvedeny do natolik perfektního stavu, aby prošly veškerými testy a kontrolami podle standardu platného pro nové modely. Jako bonus získá nový majitel nejnovější aktualizaci původního softwaru, prodlouženou záruku, silniční asistenční službu a v rámci 30denní „záruky spokojenosti“ možnost výměny, pokud by vybraný kus nebyl podle jeho představ. www.dovolsivolvo.cz

důvod k úsměvu V autorizovaných servisech Volvo nyní pořídíte náhradní díly i mechanické práce na starší vozy levněji než v neznačkových autodílnách, a to s kompletní zárukou! Akce 4+ určená pro vozy starší čtyř let byla totiž pro značný zájem prodloužena a ještě vylepšena. Ke slevám 15–25 % na originální náhradní díly přibyly atraktivní fixní ceny za výměnu rozvodů a za počeštění palubního počítače. Například za 2,5hodinovou práci na výměně rozvodů, plochého řemene s napínákem a kladkou, vodního čerpadla

Novinka! fixní ceny u akce 4+ a program volvo service 2.0

a chladicí kapaliny zaplatíte u čtyřleté XC90 s motorem D5 jen 13 610 Kč. Další novinkou je program Volvo Service 2.0 zahrnující hned několik typizovaných služeb ve dvou skupinách (placené a zdarma). Při každé opravě či údržbě v autorizovaném servisu vás nyní v rámci tohoto programu čeká vaše osobní kontaktní osoba, unikátní aktualizace softwaru celého automobilu a mytí po opravě zdarma. Využít můžete také nabídky načtení vozu diagnostikou, kontroly akumulátoru a vhodného typu náhradní dopravy.

Legendární „devadesátka“ za výjimečnou cenu

Škola smyku Nejlepším z p ů s o b e m , jak předcházet krizovým situacím na silnici, je naučit se dokonale ovládat svůj automobil i za nepříznivých podmínek. A ty nás s příchodem chladných dnů neminou. Proto Volvo na svých jednodenních kurzech „Volvo škola smyku“ učí vše potřebné pro co nejbezpečnější jízdu. Tedy nejen vyhýbací manévry či

krizové brzdění na rozdílných površích, ale třeba i správné usazení za volantem, které je pro optimální funkci airbagů a dalších bezpečnostních prvků naprosto zásadní. Na letošním podzimním kurzu nechyběla ani teorie zaměřená na aktuální dopravní pravidla, silniční zákon a samozřejmě průprava k využívání moderních technologií vozů Volvo.

„ V o l v o X C 9 0 – mužný, ale ne drsňák, svalnatý, ale ne agresivní,“ prohlásil při jeho uvedení na trh tehdejší viceprezident a šéfdesignér Volvo Car Corporation Peter Horbury. Zdálo by se, že nejen svými parametry, ale i cenou je Volvo XC90 vozem pouze pro vyvolené. Mezi ně ale vbrzku může patřit víc zájemců, než byste mysleli. Do posledního ročníku své výroby totiž vstupuje toto sedmimístné SUV s akční nabídkou: díky balíčku zvýhodnění v hodnotě 250 tisíc korun jej lze do konce roku 2013 pořídit za méně než jeden milion korun, a to včetně DPH! Radost si ovšem letos můžete udělat i s většinou dalších modelů značky Volvo, ať už jde o cenové bonusy v konkrétních hodnotách, slevy, či úvěry s minimální akontací a nulovým navýšením. Stačí si jen vybrat z výhodných možností na českých Volvo stránkách v sekci Akční nabídky.

Balíček zvýhodnění v hodnotě 250 tisíc korun do konce roku 2013!

volvista

Pohodář

v bílé stopě

A ni s é r i e z r a n ěn í a doposud neobjasněný

virus, který odstavil našeho nejlepšího sjezdaře z většiny závodů posledních dvou let a málem jej stál život, nesebraly Ondřeji Bankovi jeho nezdolný optimismus. Je ve skvělé formě a letošní olympijskou sezónu si tento neobvykle skromný sportovec užívá už během tréninků. „Když stojím ráno na kopci a vychází slunce, strašně si to vychutnávám. Nevadí mi vstávat za tmy a makat, všechno je lepší než řešit nemoci,“ říká lyžař, který v minulosti dosáhl historického úspěchu českého lyžařského sportu – zabodoval v každé disciplíně: slalomu, obřím slalomu, super-G, sjezdu i kombinaci. Už odmala byl Ondra šikovné dítko, kterému šel každý sport. „Než jsem si v šestnácti dvakrát za sebou zlomil nohu, byl jsem rozmazlený fracek, který lámal rakety a vyhrával závody. Pak jsem se ocitl v rehabilitačním centru a poznal lidi na vozíčku a jejich problémy. Pochopil jsem, že jde o úplně jiné hodnoty než být první nebo třetí. Od té doby jsem se dost zklidnil. Hodně lidí mi říká, že kdybych se tolikrát nezranil, mohl bych dnes být lyžařská superstar. Já jim ale odpovídám, že jsem raději menší ‚star‘ a lepší člověk než velká hvězda.“ Vyzkoušel různé sporty, za srdce ho chytil klidný golf i adrenalinový skydiving, kde opět vynikal. Posledních pár měsíců se ale věnuje disciplíně podle svých slov nejlepší – být tátou malého Alberta. „Tuhle roli si užívám na sto deset procent, ze syna jsem nadšený.“ Navíc podle Ondry otcovství hraje roli i v samotné přípravě na sjezd. „Spíš než o opatrnosti je to ale o zkušenosti,“ říká. „Víc si předem prohlédnu těžší pasáže, abych věděl, jak tudy jet rychleji a zároveň bezpečněji. S nerozvážností jsem – zvlášť po svých mnoha úrazech – nikdy problémy neměl.“ Vyrovnanost nachází Ondra také za volantem, navíc přírůstek do rodiny vyžaduje co největší důraz na bezpečnost. I to je jeden z důvodů, proč si český sjezdař pochvaluje svoji několikaletou spolupráci s jedničkou na poli automobilové bezpečnosti, která neustala ani v dobách jeho nemoci. „Obezřetně jsem jezdil i dřív, ale teď si všímám

každé drobnosti. Vědomí, že nemůžu mít spolehlivější auto než Volvo XC70, mě naplňuje pocitem uvolněného klidu. A to se odráží i na mém stylu řízení,“ je přesvědčen Ondřej Bank. „Například adaptivní tempomat je věc, bez které bych už asi nemohl jezdit. Nejen proto, že je to pohodlné a nejsem tak unavený, ale taky mě hlídá: i když se třeba jen mrknu na rádio, sám za mne začne brzdit.“ „Už když mi bylo deset, bylo Volvo moje vysněné auto – tenkrát jsem pokukoval po kombi V70. XC70 je hodně intuitivní, takže je to příjemně plynulá jízda,“ chválí si svůj švédský crossover. Touha po rychlosti a vítězství a vedle ní po

„Toužím vyhrát, ale taky vím,

že to není v životě to nejdůležitější.“


T ext p e t r a d o l e ž a l o v á foto g r a fie B á r a V o t a v o v á , Sv ě t s p o r t u

prožitých událostech – zlých i šťastných – odpovědnost a pokora. To je Ondřej Bank dnešních dní. I proto si prý dokáže představit svůj život bez lyží. „Mám hlavu plnou nápadů a myslím, že bych rychle věděl, na co se vrhnout.“ Jedním z ventilů Ondřejovy kreativity je firma na sportovní oblečení a doplňky Vagus, kterou založil s lidmi podobného smýšlení a touhy po originalitě. „Je to rodinná firma, řada z nás to dělá spíš ze zájmu a myslím, že je vidět, že nás to baví. Naši zákazníci jsou mezi puberťáky stejně jako šedesátníky. Teď bychom rádi expandovali do zahraničí,“ vyznává se ze svých dalších plánů neúnavný Ondřej Bank. V budoucnu by si rád užil klukovský sen, který měl paradoxně v dětství přímo u nosu, ale přesto nedosažitelný. „Jako malý jsem musel hodně trénovat. Toužil jsem po hlubokém sněhu, ale neměl jsem možnost to zkoušet, měl jsem přísný režim a nebyl jsem k tomu připuštěn. Přitom ježdění v hlubokém sněhu je úžasné. Rád bych vyrazil do Norska, Švédska, Japonska…“ ■

Volvo Cars recommends Castrol EDGE Professional

Ten pravý olej pro moTory volvo

CasTrol eDGe professional v 0W-20 pŘinÁŠÍ ZvýŠenoU ÚČinnosT Současné motory automobilů Volvo pracují za těžších podmínek - jsou menší, lehčí a jsou provozovány za vyšších provozních teplot než kdykoliv před tím. Na mazivo jsou tak kladeny vysoké nároky, aby bylo schopné udržet pohyblivé součástky motoru od sebe. Castrol EDGE Professional V 0W-20 snižuje tření, čímž vám nabídne lepší zážitek z jízdy, vysoký potenciál úspory paliva* a snížení škodlivých emisí CO2. Produkt Castrol EDGE Professional V 0W-20 je exklusivně nabízen v autorizovaných servisech značky Volvo.

*V porovnání s Castrol EDGE Professional A5 0W-30

ING Český Akciový fond Investujte tam, kde to znáte: Atraktivní růstové téma se srdcem v České republice

Právní upozornění: Tento text má pouze informační charakter a nejedná se o nabídku ke koupi cenných papírů. Veškeré informace a příslušné dokumenty ke zmíněným fondům naleznete na www.ingfondy.cz

zima revolvoluce

Recommend Documents