zima 2011

Časopis SŠPHZ-UH 1. číslo podzim/zima 2011

?

Slovo úvodem Vážení čtenáři, poprvé v tomto školním roce se setkáváte s novým číslem školního časopisu. S novou redakcí (převážně žáci 1.C) přichází nápad – nový název. Neváhejte a navrhujte! Nový název školního časopisu? Soutěž pro všechny třídy! Zkuste vymyslet trefný název školního časopisu. Své návrhy zasílejte na adresu: casopis-ssphz@email. cz Členové redakce a jejich poradci vyberou tři nejlepší, které postoupí do finále. V příštím čísle časopisu je otiskneme a vy, čtenáři, vyberete to NEJ!!! Názvy nesmí být vulgární!

Z hodin češtiny ve druhém ročníku Vyučující: „Připravte si ve skupinkách vlastní báseň: musí mít nejméně 3 strofy, rým bude obkročný. V básni se musí objevit několik znaků literárního romantismu. Máte na to 14 dní.“ Třída (sborově): „Hurá! Už se na to moc těšíme! To jsme ještě nikdy nedělali! Jupí!“ Předešlý řádek = chyba tisku!!! Opravujeme: Třída (sborově): „Sccoo? Fuj! Pfff!!!“ Po 14 dnech: Vyučující: „Nachystejte si básničky, přečteme si je.“ Skupinka první (a tento den zároveň poslední): (Mudrák Jan, Pfeffer Dominik, Řepa Patrik, Hanák Mira) Romantismus Nepochopen společností, utekl jsem do přírody. Na jiného by šly mdloby, já však pukal nenávistí. Ona, den i noc mého života. Tak proč s ní nemůžu býti, proč právě ona nyní náleží ti?! Ach, zavolat mi nechte kata! Láska má k tobě zakázána je, získal tě on, býval přítel můj. Avšak toužím po tobě stůj co stůj. Kdysi přítel byl, teď je zmije. Jako had vkradl se mezi nás. Nevím jak, však okouzlil tě, všechno to probíhalo tak skrytě. Nakonec lásku tvou ke mně zhas´. A tak do světa odcházím, snad najdu důvod svého bytí. Teď ale jen sám chci žíti. Opouštím tě, lásko, mizím.

A některé další: (Eliáš Jaroslav, Gajdošík Jakub, Obr Kryštof, Michalčík Martin) I. Jdu lesem temným, dál a dál. Až jsem se po chvíli bál a cítil divný pocit srdcem mým. II. Já žebrák pouhý utíkám od lidí dál, než abych se kál. Můj život nebude už dlouhý. III. Zamilovaný jsem víc a víc, do ženy krásné jako květ, v ránu bych jí snesl celý svět, ale bojím se ji vidět víc. (Mahdal Adam, Omelka Dominik, Kapounek Filip, Lochman Karel) Jen jednou jsem miloval, to když jsem byl mladý, měla jenom klady, a vše jsem jí sliboval. Večer jsem ji potkal, v parku na lavičce, řekla, že mě nechce, pak jsem doma plakal. Život bez ní mě nebavil, žít už se mi nechce, dýchá se mi těžce, jenom pro ni jsem tu žil.

Proč vůbec veršuju? Asi před 2 až 3 roky jsem dostal za trest vymyslet a napsat báseň o žvýkání. Když jsem napsal první řádky, zjistil jsem, že zveršovat zážitky ze života není až zase tak hrozné a že jako trest to s radostí udělám. Tak to tehdy přišlo a ráz na ráz se ze mě stal „malý básník“. Vždy, když mě něco trápí, těší, nebo něco mezi tím, tak dříve než se podělím s kamarády, si rádoby řečeno popovídám sám se sebou. Ujasním si myšlenky, o které se chci podělit, a píšu. Pak ještě dalších pár minut, hodin, dokonce i dnů píšu, dokud své dílo nedokončím. Tvořím rád a baví mě to a potěší mě, když každá má báseň najde svého čtenáře. Děkuji. Marek Zembol 1.C (:) Padá snížek bílý... Poslalo jsem na Zem bílou nadílku, pomohla mi parta peřin trhajících andílků. Řeknu vám, je to opravdu fuška. Vše se dělá ručně, není na to puška. Pracují i mí kolegové, Mráz a Vítr osobně. Jo, když se ti dva spojí, vypadá to úchvatně. Všude, kde voda byla, už jen led, ale to je pouhý začátek, rozjedeme to až teď. Smůla, sem tam přijde na pomoc samotné Slunce, když se nám tu zdrží, bude po čarobílé louce. Už musím končit, je toho moc, inu, spěchám Zimě na pomoc.

Umělá inteligence nemá šanci proti přirozené blbosti – mikropovídka Fabio Mladší Jednou jsem byl divákem olympijských her, kde srovnávaly své síly umělá inteligence, vymyšlená člověkem, s přirozenou lidskou blbostí. Konalo se to na dvou místech planety - jedno vymýšlel člověk a druhé umělá inteligence. Místa to byla prapodivně bizarní, to první, co vybíral člověk, se nacházelo na místě, jež do té doby navštívilo pramálo lidí. Žili zde pouze domorodci za nejprimitivnějších podmínek, jaké si dokázal v této době člověk jen představit. Ostrov v Tichém oceánu nazýván domorodci Ichacaguega. V překladu pro vás název Ichacaguega znamená Ostrov blbců. Místo, jež vybrala sama umělá inteligence, bylo naopak to nejtechničtější město na Zemi. Tohle město je pojmenováno po předcích umělé inteligence. Nazývá se Computer City. Obě strany - jak lidé, tak roboti již od pravidel sepsaných při konání prvních olympijských her inteligence a blbosti, měli právo zvolit a vymyslet tři různé disciplíny. Lidé si zvolili, jak by se dalo na jejich, od přírody danou blbost, očekávat. První měla spočívat v tom, kdo rychleji založí oheň. Podle názvu byste čekali, že to asi bude lehké. Zkuste si to ovšem pouze s párem křemenů, trochou suché trávy a pár větvičkami, které darovali domorodci jako vzdání díků za to, že se u nich koná něco tak významného jako jsou tyto olympijské hry. První disciplíny se ujaly obě zúčastněné strany s velkým zapálením, jelikož to byla první disciplína, a taky proto, že si všichni mysleli, jak to bude jednoduché. Opak se stal pravdou. Oběma závodníkům, z každé strany jednomu, trvalo zakládání více než dvě a půl hodiny. Bohudíky za to, že to má lidská rasa od pradávných předků v genech. Lidský zástupce zvládl založit oheň o pět minut dříve než robot, který soutěžil za stranu umělé inteligence. Druhá disciplína, vymyšlená člověkem, měla spočívat v tom, kdo vydrží déle se potápět. Přičemž lidé spoléhali na to, že robot zreziví nebo se mu zkratují obvody. Bohužel si neuvědomili, že už dlouhou dobu vyrábí roboty z takového materiálu, který musí vydržet i pod vodou. Jak už naznačuji, tak tuto disciplínu vyhrála strana umělé inteligence s rozdílem hodným Guinessovy knihy rekordů. Po přesunutí turnaje do Computer City započala třetí disciplína. Údajně nejchytřejší z robotů vymyslel velice složitou rovnici, kterou měli soutěžící vyřešit. Než si člověk vzpomněl, že má násobení a dělení přednost před sčítáním a odčítáním, umělá inteligence už prováděla i zkoušku správnosti řešení. Tudíž si druhý bod připsala opět umělá inteligence, čímž se posunula do vedení. Čtvrtá, poslední disciplína, zněla následovně. Soutěžící museli vyrobit a naprogramovat prachobyčejnou kalkulačku. Umělá inteligence v domnění jednoduchého vítězství zvolila tak lehký úkol, aby i lidé měli ještě alespoň kapku naděje. Asi byste si řekli: ,,Vždyť člověk nemá žádnou šanci proti robotovi, proč se o to vůbec pokouší?“ Ba naopak, byla to velmi vtipná podívaná. Umělá inteligence, v zastoupení robotechnika, si vůbec nevěděla rady. Jsou tak inteligentní, že ani ten nejlepší robot netušil, jak se taková jednoduchá věc dělá. Naproti tomu se s tímhle úkolem zástupce lidské blbosti rval hodně statečně a vyhrál. Tímto se skóre srovnalo na stav 2:2. Nyní nastala chvíle, kdy porota musela sama vymyslet úkol, který rozhodne o tom, kdo vyhraje tento ročník olympijských her inteligence a blbosti. Porota se dohadovala půl dne. Rozhodla se pro sportovní disciplínu, která se dělala již v antickém Řecku, kde byly tyto hry založeny. Tato disciplína se nazývala maraton. Zástupce za lidskou blbost při poslední disciplíně, jež měla rozhodnout o tom, kdo je lepší a chytřejší, dostal strach z prohry. Začal přemýšlet, jak by umělou inteligenci obelstil. Závod začal a po prvních deseti kilometrech, kde se oba soupeři drželi vedle sebe, napadla zástupce lidské blbosti jedna vychytralá věc! A to: umělou inteligenci naprosto jednoduše vypnout. Jak ho napadlo, tak také udělal. Díky jeho činu lidská blbost zvítězila nad umělou inteligencí, lidskou vychytralostí a mazaností. Již nyní se těším na další olympijské hry, které se bohužel budou konat až za 16 let. Poučení zní: Lidská blbost není vždy úplná blbost…

Ze sportu – místní i školní klání:-) 12. 11. 2011 proběhlo poslední podzimní kolo Gambrinus ligy, hrálo se na hřišti Slovácka. Utkání mezi hráči 1.FC Slovácka a Liberce proběhlo v klidném prostředí, za podpory 4 502 diváků. I přes špatné začátky se domácí tým 1.FC Slovácko ujal vedení – 1:0 díky gólu Davida Pavelce. Liberci se však podařilo vyrovnat gólem ve 43. minutě. Ve 2. poločase si domácí tým vytvořil gólové šance, ale ani jednu nedokázal proměnit. Tým Liberce nevyužil šance v normální hrací době a podařilo se mu dát gól až v první minutě nastavení. Liberec měl velké štěstí a dokázal udržet vedení 2:1 a zápas tímto výsledkem skončil. I přesto, že domácí prohráli, jejich fanoušci jim po zápase poděkovali. (Sledovali T. Mlýnek, V. Müller – 1.C)

Slovácko podlehlo Liberci gólem v nastavení sobota, 19.11.2011 18:56 Slovácko přivítalo ve 14. kole Gambrinus ligy liberecký Slovan, který je ve formě a v tabulce mu patří druhé místo. Slovácko se v zápase muselo obejít bez Lukáše Kubáně, který dostal stop po čtyřech žlutých kartách a v útoku domácím chyběl zraněný Libor Došek. Slovácko mělo v předchozích domácích zápasech problémy se vstupem do utkání a jak v zápase s Plzní, tak i Slavií tým brzy inkasoval. Tentokrát vstoupilo Slovácko do utkání aktivně. Paradoxně to byli hosté, kteří poprvé vážněji ohrozili domácí branku, když ve 12. minutě musel Filipko zasahovat po střele Rabušice. V 18. minutě se Slovácko radovalo z vedoucí branky, když se po pohledné akci prosadil hráč číslo 18. David Pavelka, který si ve středu hřiště narazil míč s Ondřejkou a střelou zpoza šestnáctky poslal domácí do vedení.Vedoucí branka Slovácko nabudila a o minutu později šel sám na bránu Liberce Ondřejka, který přehodil vyběhnuvšího gólmana, ale obránce Liberce míč vykopl před brankovou čárou.Liberec se s přibývajícím časem oklepal a několikrát nebezpečně zahrozil. Velkou šanci si hosté vytvořili ve 35. minutě, kdy se dostal k zakončení Gebre Selassie, ale Filipko byl na místě.O tři minuty později již bylo vyrovnáno. Domácí hráči neuhlídali Gebre Selassieho, který poslal míč do vápna na nohu Rabušice, který srovnal na 1:1. Ve druhém poločase Slovácko zatlačilo Liberec do obrany, ale pozorní hosté nedovolovali domácím hráčům dostávat se do zakončení.

V 60. minutě dostal Ondřejka míč do běhu a šel proti jedinému hráči Liberce, snažil se ještě vysunout Valentu, ovšem ten byl pomalejší než Kelič.O deset minut později vystřelil nebezpečně Valenta, ale Bičík byl namístě a míč vyrazil před sebe. Před dobíhajícím Daníčkem včas zasáhl Nezmar.I když se Slovácko ve druhém poločase snažilo strhnout vedení na svou stranu, tak ve druhé minutě nastavení, stejně jako v Teplicích, inkasuje a nakonec prohrává 1:2. 1.FC Slovácko: Filipko - Reinberk, Košút, Trousil, Mezlík - Daníček, Kordula, Fujerik (46. Volešák), Pavelka, Valenta - Ondřejka (85. Čtvrtníček) FC Slovan Liberec: Bičík - Gebre Selassie, Nezmar, Karisik (49. Kelid), Fleišman - Šural, Vácha, Janů, Breznaník (68. Bosančid) - Štajner, Rabušic

Jsme opět mistři kraje - piškvorky Šedivé ráno a inverze nás vítala v pondělí 21. 11. 2011 v krajském městě Zlíně na dalším postupovém kole v logické hře piškvorky. Z oblastního kola postoupily dva naše nejlepší týmy „Nebreč“ a „Proč“, aby se utkaly o postup do celorepublikového kola. Všech deset hochů bylo ráno na nádraží včas, na rozdíl od paní učitelky, která měla s včasným příchodem trochu problém. Naštěstí to byl jediný zádrhel tohoto listopadového pondělí. Na Gymnáziu Zlín Lesní čtvrť, které již tradičně spolupořádalo krajský turnaj, jsme se utkali celkem s dvanácti týmy z různých středních škol okresu – vítězů oblastních kol. Zastoupení mělo Gymnázium Zlín Lesní čtvrť, Obchodní akademie Valašské Meziříčí, Gymnázium Valašské Meziříčí, Gymnázium Uherské Hradiště, SPŠ polytechnická Zlín, SPŠ strojnická Vsetín, Gymnázium Vsetín, Střední policejní škola Holešov a naše Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uherské Hradiště. Skvělý a rychlý vítězný začátek obou našich týmů přibrzdily remízy ostatních a museli jsme čekat na prodloužení ostatních týmů, neboť nikdo nechtěl odjet předčasně domů. Ale potom už to šlo ráz naráz. Oba naše týmy se dostaly do semifinále, kde mezi sebou nakonec soupeřily dva naše týmy a dva týmy z hostitelského gymnázia. A finále již bylo zcela v naší režii. Vítězem kraje se již potřetí stal tým „Nebreč“ ve složení Robin Tomášů, Jan Jurásek, Lukáš Brzica, Erik Pfeffer a Dominik Pfeffer. Na druhém postupovém místě skončil tým „Proč“ ve složení Jiří Hanzal, David Psotka, Miroslav Páč, Michal Tomešek a Boi Ha Tai. Třetí místo již patřilo gymnáziu Zlín. Oba naše týmy budou tedy reprezentovat nejenom svoji školu, ale i Zlínský kraj v celorepublikovém finále, které se uskuteční 2. prosince 2011 v Brně. Těšíme se a doufáme, že uspějeme. Držte nám palce!!!! Zpráva před uzávěrkou – Náš tým 2. v republice!!! Gratulujeme k velkému úspěch piškvorkářů v celorepublikovém kole! V kuloárech jsme se dokonce dozvěděli, že mohli být i první, ale pořadatelé během hry změnili pravidla (to se nedělá!) Celému týmu „Nebreč“ve složení Robin Tomášů (4.C), Jan Jurásek (4.B), Lukáš Brzica (3.B), Erik Pfeffer (3.C) a Dominik Pfeffer (2.E) patří velké poděkování za reprezentaci školy a Zlínského kraje a taky gratulace k fantastickému výsledku!!!!!!!

Blíží se Vánoce Holky (hlavně z části Z) nelenily a nechaly své spolužačky a spolužáky odpovědět na otázky naší předvánoční ankety (bohužel se neodvážily oslovit někoho z vyučujících – škoda...) Tady jsou dané otázky a následují „nejzajímavější odpovědi“ :) Tak si také počtěte…. Předvánoční anketa: 1. Prožíváte období adventu jako přípravu na Vánoce? Jak? 2. Popište nám prosím vaši/tvou nejkrásnější vánoční vzpomínku. 3. Které jídlo z vánočního stolu máte/máš nejraději? 4. Jak se podílíte/podílíš na vánoční přípravě? 1. neprožívám 2. dostal jsem traktůrek 3. kuřecí řízek s erteplama 4. topím kapra (1.A) 1. Ne, jako přípravu na Velikonoce. 2. Pálení slivovice na Štědrý den. 3. Klobásky, brambůrky, čokoládu, škvarky, lečo s klobásů. 4. Uklízím sníh, topím v kamnech, aby nebyla zima, pomáhám taťkovi (pit gořalku). 1. Ano, děláme předvánoční úklid a výzdobu. Máme vánoční atmosféru. 2. Když jsem zjistila, že Ježíšek není a dárky nosí rodiče:) 3. Bramborový salát a poté cukroví. 4. Uklízím, vyzdobuju, někdy dělám večeři. (1.B) 1. Ano, udělám adventní věnec a každou neděli zapálím svíčku. 2. Nejkrásnější vzpomínku byla, když jsem dostala nový mobil. Měla jsem velkou radost. 3. Bramborový salát. 4. Zdobím vánoční stromeček, pomáhám se štědrovečerní večeří, kupuju vánoční dárky, uklízím. (1.B) 1. Celkem aj. Dejme tomu, že nakupuju dárky, atd. 2. Když děda snědl týden před Štědrým dnem párátko a pak si u vánočního stolu nemohl sednout, tak klečel. 3. Bramborový salát a kapr! 4. Vařím, peču, smažím.... (1.B) 1. Ano, nejraději mám adventní koncerty na ČT 2. 2. Nejkrásnější pro mě bylo, když nám shořel stromeček. 3. Žádné, protože chci vidět zlaté prasátko!!! Které bude mít zahnutý zuby nahoru. 4. Při vánoční přípravě se snažím nemotat se ostatním pod nohy. (3.AZ) 1. Chodím do kostela ke zpovědi, kupuju dar, čtu Blesk, sleduju pohádky, olizuju rampouchy. 2. – 3. Salát. Mmm. Kyselice:) 4. Zdobím stroma, zapaluju svíčky na adv. věnci, dělám výzdobu kolem domu, chodím krmit srny do lesy, navštěvuju Santu na Severním pólu a pomáhám mu vyrábět hračky. (3.AZ) 1. Ano, při každém zapálení další svíčky mě hřeje na srdci. 2. Pekla jsem cukroví s babičkou a mámou. Bylo to boží. 3. Přece kapra a salát. A cukroví! 4. Uklízím, peču, zdobím stromeček... (3. AZ) ??? 1. Ne. 2. Morčátko. 3. Oplatek. 4. Peču. (2.B)

Zvyky a tradice VÁNOČNÍ KAPR: Je tradiční štědrovečerní pokrm v České republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Rakousko, Alsasko). Ryba byla tradičním symbolem křesťanství a postním jídlem, proto se při klášterech od středověku zakládaly rybníky K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. Tento zvyk patří k těm nejtajemnějším a dodnes není tato vánoční tradice zcela objasněna. Prase však bylo v předkřesťanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesťanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. ROZKRAJOVÁNÍ JABLEK: U štědrovečerní večeře se při této věštbě určovalo, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Každý si rozkrojil svoje jablko. Pokud se po rozkrojení objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objevil-li se křížek, nevěstilo to nic dobrého. POUŠTĚNÍ OŘECHOVÝCH LODIČEK: Tento zvyk ocení spíše mladší děti. Je to tajemný, ale především krásný zvyk a také ukrácení chvíle při čekání na Ježíška. Do půlek vlašských ořechů nakapeme vosk a připevníme tak do nich malou svíčku. Každý z rodiny dostane jednu takovouto lodičku, kterou následně pouštíme v kbelíku nebo umyvadle. Pokud naše lodička zůstává u břehu, říká se, že nás v příštím roce nečeká žádná výraznější změna. Pokud lodička pluje bok po boku s jinou, čeká nás údajně tolerance, láska od toho druhého nebo někdo nový v životě. Pokud pluje lodička spolu s ostatními, symbolizuje to vzájemnou úctu a semknutost. Když se loďka potopí, nevěstí to nic dobrého. JMELÍ: Zatímco zdobení vánočního stromku je vánoční tradice relativně mladá, zvyk rozvěšovat o Vánocích jmelí má kořeny mnohem starší. Už keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. A v dalších obdobích pak bylo považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci. Jmelí platí také za rostlinu lásky. Políbíte-li se s milovanou osobou pod jmelím, přinese to vaší lásce štěstí a plodnost. VÁNOČNÍ BETLÉM: Mezi další z vánočních obyčejů patří výroba betlémů a jesliček VÁNOČNÍ KOLEDY: Pravděpodobně nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích. PŮST: Na Štědrý den se držel až do večeře přísný půst. Ti, kteří ho zachovali, měli vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se pak zasedlo poté, co vyšla první hvězda.

Blíží se Vánoce, pro nás studenty ze SŠPHZ dny volna a odpočinku a zábavy. Těšíme se na vánoční pochoutky a cukroví, samozřejmě i na spousty krásných a vysněných dárků. A když jsme u pamlsků, redakce vám nabízí následující dva recepty. Neváhejte a vyzkoušejte! Dobrou chuť!!! Ferrero kuličky: Ferrero kuličky patří mezi velmi dobré druhy cukroví. Chutnají líp než ty z obchodu. INGREDIENCE: 250 g másla nebo tuku 1 salko 2 kakaové pudinky v přášku lžíce kakaa mleté ořechy nebo kokos na obalení POSTUP: Ve vodní lázni rozpustíme máslo, k němu přidáme salko, kakaa a dva pudingové prášky. Chvíli vaříme, až směs zhoustne, odstavíme ji. Necháme vše vychladnout a dáme směs odpočinout do lednice přes noc. Na druhý den tvoříme kuličky. Na obalení použijeme mleté ořechy nebo kokos. Kuličky Ferrero, jsou velmi dobré. Uskladníme je nejlépe v chladu. KOŠÍČKY S ČOKOLÁDOU A BÍLKOVOU PĚNOU * 210 g hladké mouky * 140 g hery * 70 g moučkového cukru * 2 žloutky * citronová kůra * 1 vanilkový cukr Na obalení: * 3 bílky * 60 g cukru krystal * citronová šťáva Poleva: * 50 g mléčné čokolády * 15 g ztuženého tuku POSTUP: 1. Hladkou mouku smícháme s cukrem, citronovou kůrou a vanilkovým cukrem. Přimícháme změklý tuk a žloutky. Směs propracujeme v hladké těsto. Zabalíme do fólie a necháme přes noc v lednici. Druhý den těstem plníme formičky na košíčky a pečeme v troubě vyhřáté na 175 °C asi čtvrt hodiny do růžova. Po upečení košíčky vyklepneme na vál a necháme vychladnout. 2. Mezitím si připravíme bílkovou pěnu. 2/3 cukru nasypeme do kastrůlku a zalijeme vodou tak, aby byl ponořený. Správný rozvar poznáme tak, že když do něj ponoříme očko z drátu a foukneme do něj jako

do bublifuku, tvoří se bublinky. Hotový rozvar odstavíme z ohně a necháme vychladnout. 3. Mezitím v míse smícháme bílky se zbylým cukrem a vyšleháme na sníh. Do hotového sněhu slabým pramínkem přiléváme cukerný rozvar a šleháme do vychladnutí. Přendáme do cukrářského sáčku a sněhem plníme košíčky. Necháme sníh krátce vyschnout a přelijeme vychladlou čokoládovou polevou, kterou jsme si připravili rozpuštěním mléčné čokolády s tukem. Necháme důkladně ztuhnout. NUGETOVÉ (NUTELOVÉ) ŠPIČKY Suroviny: 250 g nugety (Nutelly), 100 g (i víc) másla, 2 lžíce vaječného koňaku. Dětské piškoty, čokoládová poleva. Postup: Nugetu, máslo a vaječný koňak ušleháme do krému, nastříkáme špičky na piškoty a dáme zchladit. Pak je namáčíme do polevy. Velice rychlá a snadná sladkost, která u nás pravidelně mizí jako první.

Závěrem něco pro zasmání… Jeden školní: Jirkovi se v žákovské knížce objeví poznámka: Váš syn nemá žádné znalosti. Otec připíše: Proto chodí do školy. A jeden aktuální: Předvánoční čas. U lesa zastaví auťák, vyjdou dvě mladé dívky (nemusí to být nutně blondýnky…) a vejdou do lesa hledat smrček na Vánoce. Po dvou hodinách hledání říká jedna druhé: „No tak si vezmeme ten nenazdobený.“

Přejeme nejen všem čtenářům našeho časopisu příjemné strávení svátků vánočních a v roce 2012 hodně zdraví, štěstí, lásky a porozumění.

Obsah Slovo úvodem ............................................................................................................................................2 Z hodin češtiny ve druhém ročníku ...........................................................................................................3 Proč vůbec veršuju? ...................................................................................................................................5 Umělá inteligence nemá šanci proti přirozené blbosti – mikropovídka....................................................6 Ze sportu ....................................................................................................................................................7 Blíží se Vánoce ...........................................................................................................................................9 Zvyky a tradice .........................................................................................................................................10 Blíží se Vánoce, pro nás studenty ze SŠPHZ dny volna a odpočinku a zábavy. .......................................11 Závěrem něco pro zasmání… ...................................................................................................................13

Příjemné počtení přeje redakce: Na tomto čísle se podíleli: A. Grygar, T. Mlýnek, V. Müller, M. Zembol (1.C); T. Dostálek (4.D); žáci 2.E (viz básně); L. Grebeňová, M. Hanáková, D. Paluříková (1.B) Pomocná ruka – PE Všem děkujeme, přivítáme rádi další přispěvatele/lky!!! Také se omlouváme za případné chyby, či další nedostatky (teprve se učíme...) Děkujeme za pochopení.