Zhodnocení mechaniky pohybu plemene velšský horský pony a velšský pony

Zhodnocení mechaniky pohybu plemene velšský horský pony a velšský pony EVALUATION OF MOVEMENT THE WELSH MOUNTAIN PONY AND THE WELSH PONY Píšová M., Jiskrová I., Petlachová T. Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Česká republika [email protected] Tato práce vznikla za podpory projektu IGA TP 1/2012

ABSTRAKT Práce hodnotí mechaniku pohybu plemene velšský pony a velšský horský pony. Cílem bylo vyhodnotit mechaniku pohybu v kroku a klusu. Byly sledovány základní parametry (délka kroku v kroku, délka kroku v klusu a frekvence). Pro zhodnocení byly zvoleny efekty: pohlaví, sekce plemene, země původu a úhel lopatky. Do databáze bylo zařazeno 57 jedinců plemene velšský pony a kob, 37 jedinců sekce A a 20 jedinců sekce B. Data jsme naměřili pomocí laserové míry a speciálního pedometru v období březen 2010 až duben 2012.Výsledky ukazují vysoce statisticky průkazný (P ≤ 0,01) vliv efektu úhlu lopatky na délku kroku. Úhel lopatky je rozhodujícím ukazatelem o prostornosti jednotlivých chodů. Průkazný (P ≤ 0,05) vliv byl zjištěn i pro efekt sekce. Klíčová slova: Velšský pony, měření, pohyb, frekvence v kroku a klusu, úhel lopatky

ABSTRACT We are interested in movement of The Welsh Ponies, especially The welsh pony and The Welsh mountain pony. At our thesis we were engaged in evaluation of basic body measure, height the withers of breed Welsh pony and cob. Our aim was evaluation movement in walk and trot. We evaluated the lenght of walk and trot, frequency in trot on 30 m long distance. The results we evaluated by effects: sex, section, domicile of origin and angle of scapula. 57 welsh ponies and cobs, 37 welsh mountain ponies and 20 welsh ponies we used for our research. The dates were provide by the measurement by laser measure and special pedometer during March 2010 to April 2012. The results were shown, the detected significantly results (P ≤ 0,05) especially at angle of scapula. The angle of scapula is very important for conformation and movement.

Key words: The welsh pony and cob, measurement, movement, frequency in walk and trot, angle of scapula

ÚVOD Plemeno velšský pony a kob vzniklo z lokálních klisen, které byly na území dnešního Walesu zušlechťovány hřebci arabského plnokrevníka, berberského koně a anglického plnokrevníka. Později také plemenem hacney a shire. Během staletí se exteriér velšských pony měnil, především ve 20. století, vlivem stále většího tlaku na produkci jezdeckých pony z původních kočárových. V České republice se tito ponyové začali chovat od 70. let minulého století a jejich obliba stále roste. Nejen díky výborným jezdeckým schopnostem, ale i kvůli jejich dobrému charakteru a nenáročnosti. Velšský pony a kob stále častěji ovlivňuje chov ostatních plemen ponyů, v České republice především českého sportovního ponyho. Proto je velmi důležitý chovný materiál, který je založen na kvalitních klisnách i potenciálu hřebců a jejich schopnosti předávat typické vlastnosti. Důležitým aspektem by měla být stavba těla a mechanika pohybu odpovídající standardu plemene velšský pony a kob. Krok, kterým se tato práce zabývá, je nejproblematičtějším chodem koně, snadno u něj dochází k vadám (HANALUAY, 2002). Nejzávažnější vadou v kroku jsou jeho nečistoty (nákrok, plouživý krok, kohoutí krok a mimochod). Dále se u kroku sleduje pravidelnost, která se dá do jisté míry naučit, a prostornost, kterou můžeme podpořit. Pro chovatelskou veřejnost by měla být mechanika pohybu důležitým faktorem při výběru chovného materiálu pro plemenitbu.

LITERÁRNÍ PŘEHLED Velšský pony a kob je především exteriérově korektní a harmonický pony, jeho tělo je vyvážené ve všech liniích. Plemenná charakteristika a typ spolu s pohybem ve všech chodech odpovídají účelům, pro které je používán.Plemeno se rozděluje do jednotlivých sekcí. Sekce velšských plemen pony a kob:






Sekce A: velšský horský pony (welsh mountain pony), KVH do 122 cm Sekce B: velšský pony (welsh pony), KVH do 137 cm Sekce C: velšský pony v typu kob (welsh pony of cob type), KVH do 137 cm Sekce D: velšský kob (welsh cob), KVH nad 137 cm neomezená Sekce WPBR: podílový velš (welsh part-bred), KVH neomezená

Pro zhodnocení mechaniky pohybu je nutné správné měření. Měření tělesných rozměrů vychází z faktu, že zvíře je těleso, u kterého je možno měřit rozměry délkové, výškové, šířkové, obvody, úhly, hmotnost. Míry by měly být definovány tak, aby byly opakovatelné, tj. aby v případě měření různých zvířat se měřil rozměr vždy od stejného místa – od kloubu či hrbolu (MAJZLÍK, 2004). K měření výškových a délkových rozměrů se používá měrná hůl, nejčastěji tzv. Lydtinova hůl. Tělesných rozměrů, které lze u koní měřit, je velký počet. Pro praktické sledování stavby těla uvádíme však jen některé, hlavně ty, které se evidují v základních listech chovných koní. Mezi základní tělesné rozměry patří: kohoutková výška hůlková (KVH) – měří se hůlkovou mírou v nejvyšším místě kohoutku, zpravidla vrubu, záseku (DUŠEK, 1999). U vyhodnocení kohoutkové výšky je nutné dbát přesného měření a ponyho přeměřit několikrát a danou míru zprůměrovat. Nutné je i zaměření na pozici hlavy. O problémech měření hovoří LAMAS a kol. (2007), který uvádí, že rozpětí hodnot získané v sérii opětovného měření jednou osobou se liší +/- 1, 06 cm, ale rozpětí se zvýší až na +/1,89 cm, pokud měření provádí tři odlišné osoby. Variace ve výšce nastává také, když se změní pozice hlavy, ale nenastává, pokud se kůň posune. Obvod hrudi (OH) – měří se páskovou mírou za kohoutkem. Obvod holeně (Ohol) – měří se krátkou páskovou mírou v horní třetině její délky (v nejslabším místě holeně). U hříbat se tento rozměr měří v její polovině, tedy opět v nejslabším místě obvodu (DUŠEK, 1999). MISAŘ A KOL. (2008) uvádí, že hodnocení tělesné stavby má v chovu koní mimořádný význam, protože patří mezi limitní výběrová kritéria při zařazování hodnocených jedinců do chovu. Protože koně jsou chováni především pro svalovou práci, je vztah mezi tělesnou stavbou a účelem použití sil výkonností zřejmý. Se stavbou těla úzce souvisí i mechanika pohybu. Mechanika pohybu je jednou z nejdůležitějších výkonnostních vlastností u všech plemen koní. Proto je metodám hodnocení mechaniky pohybu věnována stále vyšší pozornost (DUŠEK, 1981). Pohyb koně vychází ze zadních končetin a přední končetiny v zásadě jeho tělo podpírají. Důležitým aspektem je stavba končetiny a její zaúhlení. Plec z hlediska jejího postavení a funkce hraje u mechaniky pohybu významnou roli. Umožňuje koni posun vpřed kývavým pohybem. Optimální poloha lopatky je při úhlu s horizontálou 45°. Pokud je úhel

větší než 50°, hovoříme o lopatce strmé. V případě strmé a krátké lopatky je chod koně málo prostorný. U jezdeckých koní je ceněna lopatka šikmá a dlouhá ramenní kost. Ramenní kost by měla být dostatečně dlouhá a šikmá a s lopatkou má svírat úhel blízký pravému. Mechanika pohybu je jednou z podstatných vlastností, která je zdůrazňována při současném zušlechťování teplokrevných plemen v širokém mezinárodním měřítku. Při hodnocení kvantitativních složek mechaniky pohybu se v praxi diskutuje otázka vztahu kohoutkové výšky k délce kroku. Tato otázka není zanedbatelná, neboť při signifikatním vztahu by byli menší koně znevýhodněni (DUŠEK, 1977). Parametry sloužící k hodnocení pohybu můžeme dělit na: -

Kvalitativní – jsou výsledkem subjektivní hodnocení pozorovatele. Kvantitativní – jsou měřitelné a tedy považované za objektivní a jejich výsledkem je číselná hodnota. Mezi kvantitativní parametry patří délka kroku, rychlost, kroková frekvence. Možnost objektivního posouzení mechaniky pohybu vytváří předpoklady pro odhad pracovní kapacity hodnocených koní a tato skutečnost tedy podmiňuje snahu různých autorů rozpracovat metodu, která by při její snadnější interpretaci poskytovala dobré informace o pohybových schopnostech. Snaha o zlepšení mechaniky pohybu koní je v současné době typové a tvarové přestavby mnoha plemen jednou z nejzákladnějších plemenářských prací prakticky ve všech chovatelských svazech, k přestavbě původního modelu s cílem zlepšení pohybových schopností dochází dokonce i u chladnokrevných plemen. Pro praktické posuzování mechaniky pohybu v různých chodech je důležitá otázka vzájemných vztahů prostornosti chodu v kroku, klusu a ve cvalu (DUŠEK, 1974).

METODIKA A MATERIÁLY Pokladová databáze obsahovala data naměřených tělesných rozměrů a data pro vyhodnocení mechaniky pohybu: • kohoutková výška hůlková • úhel lopatky • počet kroků v klusu • čas dosažený na 30 m dlouhé dráze • délka kroku v kroku • délka kroku v klusu. Měření bylo prováděno měřidly: laserová míra – kohoutková výška hůlková, laserový úhloměr, pro délku kroku v kroku a klusu byla použita pásková míra pro koně, pro změření času a počtu kroků byl použit speciální pedometr pro koně, který je umístěn na hlavě koně, nebo v oblasti hrudníku. Měření probíhalo vždy na pevném, rovném podkladě. Měření bylo provedeno v období březen 2010 až duben 2012 v České republice, Nizozemí a Velké Británii.

Do databáze bylo zařazeno 57 koní velšských plemen pony, z toho 37 jedinců velšského horského ponyho (sekce A) a 20 jedinců velšského ponyho (sekce B). Srovnávací základna zahrnovala tyto efekty:





sekce plemene příslušnost k pohlaví země původu úhel lopatky. Jednotlivá data byla zpracována v programu Statsoft STATISTICA verze 9.

Byl zjišťován vztah mezi délkou kroku v kroku a klusu a kohoutkovou výškou, příslušnost k pohlaví, zemi původu, sekcí plemene a úhlem lopatky. Data byla vyhodnocena lineárním modelem s pevnými efekty (GLM): yijklm= µ + ai + bj + ck + dl + eijklm Kde: µ = celkový průměr ai = efekt pohlaví koně (i = 1,2. 3) bj = efekt kohoutkové výšky (j= 1,2.....19) ck = efekt sekce plemene (k= 1,2....5) dl = efekt úhel lopatky eijklm = reziduální efekt Metodou mnohonásobného porovnání byly stanoveny rozdílu u efektů, kde byl zjištěn statisticky průkazný vliv.

VÝSLEDKY A DISKUSE Při vyhodnocení délky kroku a klusu velšského horského ponyho a velšského ponyho jsme zjistili, že na prostornost jednotlivých chodů má statisticky průkazný vliv (P ≤ 0, 01) na kohoutkovou výšku hůlkovou. Rozdíl kohoutkové výšky hůlkové mezi uvedenými sekcemi je v průměru 10cm. Naměřená průměrná kohoutková výška hůlková u sekce A byla 117 cm a u sekce B 128,6 cm. U sekce B, který patří k sekci s vyšší kohoutkovou výškou hůlkovou byla délka kroku 74,5 cm a v klusu 100 cm. U sekce A byly naměřené průměrné hodnoty v kroku 60,5 cm a v klusu 80 cm. U obou chodů byl rozdíl více než 10 cm. U délky kroku v klusu byla maximální hodnota u sekce A naměřena 126 cm (u sekce B pouze 125 cm). Tato hodnota ukazuje na zaměření chovatelů na prostornost v klusu. V moderním výstavnictví je prostorný klus rozhodujícím aspektem při výběru nejlepšího jedince. Přesné hodnoty uvádíme v Tabulce č. 1 – Vyhodnocení délky kroku a klusu velšského horského ponyho a velšského ponyho.

Tabulka č. 1 - Vyhodnocení délky kroku a klusu velšského ponyho a velšského horského ponyho Krok klus krok klus sekce A sekce A sekce B sekce B median 58 75,5 71 93 min 45 54 63 90 max 87 126 90 125 průměr 60,5 80 74,5 100 Při posuzování mechaniky pohybu se hodnotí vlastnosti kvantitativní (délka kroku, frekvence) (DUŠEK, 1974). Největší frekvenci v klusu jsme naměřili u velšského horského ponyho. Velšský horský pony je nejmenší sekcí z hlediska kohoutkové výšky hůlkové. Lze proto předpokládat, že tito ponyové mají větší frekvenci kroku v klusu. To se nám také potvrdilo. Frekvence v klusu je závislá na prostornosti chodu a rychlosti. Velmi důležitá je například při vozatajských závodech, kde je nutné, aby soutěžící dle pravidel nepřekročili časový limit, což je maximální čas stanovený pro krokové a klusové úseky terénní zkoušky. Tento limit je daný pro všechna plemena ponyů stejný, i když je značná variabilita v závislosti na kohoutkové výšce hůlkové. Na startovních listinách můžeme nalézt jedince, kteří se liší až o 40 cm u kohoutkové výšky hůlkové. Tabulka č. 2 – Frekvence v klusu u velšského ponyho a velšského horského ponyho sekce A B

Průměrná frekvence/min. 83,8 76,7

Průměrná frekvence/s

Sx 31,7 19,4

1,4 1,3

Při srovnání prostornosti kroku a klusu dle zvolených efektu: pohlaví, úhel lopatky, příslušnost k jednotlivé sekci a zemi původu jsme zjistili vysoce průkazný vliv (P ≤ 0, 01) efektu úhel lopatky. Úhel lopatky tedy prokazatelně ovlivňuje prostornost jednotlivých chodů. Průkazný vliv (P ≤ 0, 05) byl zjištěn i pro příslušnost k jednotlivé sekci (kohoutková výška hůlková). Jak uvádí Tabulka č. 3 u efektu pohlaví a země původu jsme nezjistili statisticky průkazný vliv. Země původu tedy nemá vliv na mechaniku pohybu. Na mechaniku pohybu má vliv chovatel, který ji správným předvedením koně může ovlivnit. Tabulka č. 3 – Vyhodnocení mechaniky pohybu v závislosti na jednotlivých efektech Efekty

F

p

Pohlaví

0,89

0,53

Úhel lopatky

1,1

0,01

Sekce

1,16

0,05

Země původu

0,47

0,3

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PRAXI Naším cílem bylo vyhodnotit mechaniku pohybu v kroku a klusu. Zhodnotili jsme délku kroku v kroku a klusu, frekvenci v klusu na 30 metrů dlouhé dráze a výsledky vyhodnotili na základě efektu: pohlaví, sekce plemene, země původu, úhel lopatky. Do databáze bylo zařazeno 57 jedinců plemene z toho 37 sekce A a 20 sekce B. Z vyhodnocených dat byla zjištěna největší frekvence v klusu u velšského horského ponyho. Velšský horský pony je nejmenší sekcí z hlediska kohoutkové výšky hůlkové. Frekvence a prostornost chodu je důležitá například pro disciplínu spřežení, kde se musí pony i s menší kohoutkovou výškou hůlkovou vyrovnat ponyům s kohoutkovou výškou hůlkovou, která se přibližuje hranici 148 cm, zejména v krokové části při terénní zkoušce. Pro jedince s kohoutkovou výškou do 122 cm je velmi důležitým aspektem dostatečná frekvence a prostornost chodu. Stanovený časový limit v krokové a klusové části terénní zkoušky totiž nezohledňuje plemena s nižší kohoutkovou výškou a je vypočítáván pro plemena s kohoutkovou výškou na hranici 148 cm. Dle výsledků práce je zřejmé, že se chovatelé zaměřují na prostornost v klusu. Což je ceněno zejména na výstavách, které jsou doménou těchto dvou sekcí (A a B) a těší se velké oblibě chovatelů. Posuzovatelé se zaměřují na prostorný klus, ale prostornosti v kroku se příliš nevěnují. Při srovnání prostornosti kroku a klusu dle zvolených efektů pohlaví, úhel lopatky, příslušnost k jednotlivé sekci a zemi původu jsme zjistili vysoce průkazný (P ≤ 0, 01) vliv efektu úhel lopatky a průkazný (P ≤ 0, 05) vliv mezi velšským horským ponym a velšským pony. Mnohonásobným porovnáním byl zjištěn průkazný rozdíl efektu kohoutková výška hůlková, kde rozdíl mezi kohoutkovou výškou hůlkovou mezi jednotlivými sekcemi byl v průměru více než 10cm. Pro chovatele je nutné zaměřovat se nejen na stavbu těla, ale také na mechaniku pohybu nejen v klusu, ale i v kroku. Pro jezdeckého koně je mechanika pohybu základem pro uplatnění, nelze se zaměřit pouze na exteriér a mechaniku pohybu v klusu. Stejně tak je tomu v chovu ponyů, protože i ti jsou využíváni pro jezdecké a vozatajské soutěže. Především prostornost jednotlivých chodů je velmi důležitá pro jezdecké disciplíny a vozatajské soutěže. Chovatelé v zahraničí se zabývají především prostorností v klusu, kdy prostornost tohoto chodu je velmi důležitým aspektem při hodnocení výstav. Mezinárodní rozhodčí nevěnují pozornost kroku, i když je i tento chod důležitý pro další využití ponyů v oblasti sportovní i rekreační.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Davies W. (2006) .:The welsh pony, J.A. Allen, London, 2006, s. 232, ISBN 0-85131870-3 2. Davies W. (1993). : The welsh mountain pony, J.A. Allen, London, 1993, s. 134, ISBN 0-85131-571-2 3. Davies W. (1997). : The welsh Ponies and Cobs, J.A. Allen, London, 1997, s. 3 -25, ISBN 0-85131-361-2 4. Dušek J. (1974) : Návrh standardů k hodnocení mechaniky pohybu u koní různých plemen, Výzkumná stanice pro chov koní Slatiňany, 21/1974, Nové Město nad Cidlinou,s.65 - 67 5. Dušek J.(1977) : Vztah výšky koně k prostornosti chodu, Výzkumná stanice pro chov koní Slatiňany,30/1977, Nové Město nad Cidlinou, s. 36 6. Dušek J (1977). : Standardy pro hodnocení mechaniky pohybu koní čs. plemen, Výzkumná stanice pro chov koní Slatiňany, 29/1977, Nové Město nad Cidlinou, s.2 3 7. Dušek J. a kol. (1999). : Chov koní, n. Brázda, Praha, 1vyd., 1999, s. 352, ISBN 80209-0282-1 8. Holmstrom M. – Philipssonb J. (1993): Relationships between conformation, performance and health in 4-year-old swedish warmblood riding horses, The Swedish National Stud, Flyinge,Livestock Production Science,Volume 33, Issues 3–4, 2/1993, s. 293–312 9. Majzlík a kol. (2004).: Chov zvířat I. ,Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta, 2004, s. 67, ISBN 80-213-1253-X 10. Misař D. – Jiskrová I. (2008) : Chov a šlechtění koní, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, ISBN 80-7157-510-8 11. Lamas L.P. et all (2007) Some factors off affecting the accurancy and variability of measurements of the height of ponies, Veterinary record, 5/19, 160(20)691-4