Zhodnocení hospodaření obce Nová Lhota

Vysoká škola Polytechnická Jihlava Obor Finance a řízení

Zhodnocení hospodaření obce Nová Lhota

bakalářská práce Autor: Irma Pavlačková Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová Jihlava 2016

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením hospodaření obce Nová Lhota v letech 2011 aţ 2014. Práce se skládá z teoretické části, kde se zaměřuji na problematiku veřejné správy a pojmy týkající se obce a jejího hospodaření. Dále se skládá z praktické části, kde konkrétně řeším problematiku hospodaření pomocí analýzy příjmů a výdajů. V závěru práce se zaměřím na spokojenost občanů pomocí dotazníků, abych zjistila, jejich názory, na to, jak obec hospodaří a jejich návrhy na zlepšení v obci. Poté sama navrhnu zlepšení hospodaření obce pomocí zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů. Klíčová slova Obec, rozpočet obce, příjmy a výdaje obce

Annotation This Bachelor thesis deals with economy evaluation of Nová Lhota village since 2011 to 2014. The thesis consists of the theoretical part and the practical part. In the theoretical part I deal with the issues of public administration and concepts regarding the village and its economy. In the practical part I solve issues of economy by the analysis of revenues and expenses. In the conslusion of thesis I use the questionnaire to ask the citizens about their contentment with village economy and their proposals for improvement. Then I do my own proposal for improvement of village economy by the increase of revenues and the optimisation of expenses. Key terms Municipality, budget of municipality, revenues and expenses of municipality

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat zaměstnancům obecního úřadu v Nové Lhotě, kteří mi poskytli informace a podklady pro zpracování této práce. Především paní Marii Bajkové, která si na mě udělala čas a poradila mi s danou problematikou. Také chci poděkovat své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Martině Zemanové, za cenné připomínky. Dále nesmím opomenout svou rodinu, která mě podporovala, jak ve vypracování této práce, tak i v celém mém studiu.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých parametrů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohou jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě 4.5.2016 ............................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1.

Teoretická část ......................................................................................................... 9 1.1.

1.1.1.

Územní státní správa ................................................................................. 10

1.1.2.

Územní samospráva .................................................................................. 10

1.2.

Působnost obce ......................................................................................... 11

1.2.2.

Orgány obce .............................................................................................. 13

Rozpočtová soustava ........................................................................................ 15

1.3.1.

Rozpočtové zásady ................................................................................... 16

1.3.2.

Rozpočtová skladba .................................................................................. 17

1.3.3.

Rozpočtový proces .................................................................................... 17

1.3.4.

Závěrečný účet .......................................................................................... 18

1.4.

Rozpočet obce .................................................................................................. 20

1.4.1.

Příjmy rozpočtu obce ................................................................................ 23

1.4.2.

Dotace a transfery ..................................................................................... 25

1.4.3.

Výdaje rozpočtu ........................................................................................ 28

Praktická část ......................................................................................................... 31 2.1.

Obec Nová Lhota ............................................................................................. 31

2.1.1.

Sloţení obyvatel ........................................................................................ 32

2.1.1.

Obecní úřad ............................................................................................... 33

2.2.

Vývoj příjmů a výdajů obce Nová Lhota 2011 - 2014..................................... 34

2.3.

Analýza příjmů ................................................................................................. 37

2.3.1.

Daňové příjmy .......................................................................................... 39

2.3.2.

Nedaňové příjmy....................................................................................... 43

2.3.3.

Kapitálové příjmy ..................................................................................... 46

2.3.4.

Přijaté transfery ......................................................................................... 47

2.4.

Analýza výdajů................................................................................................. 50

2.4.1.

Běţné výdaje ............................................................................................. 52

2.4.2.

Kapitálové výdaje ..................................................................................... 55

2.5. 3.

Obec ................................................................................................................. 11

1.2.1.

1.3.

2.

Veřejná správa .................................................................................................... 9

Zhodnocení hospodaření obce Nová Lhota 2011 – 2014................................. 57

Dotazníky a návrhy na zlepšení ............................................................................ 57

3.1.

Dotazník ........................................................................................................... 57

3.2.

Návrhy na zlepšení ........................................................................................... 59

3.2.1.

Daň z nemovitostí ..................................................................................... 59

3.2.2.

Poplatek za psy a vyuţívání veřejného prostranství ................................. 60

3.2.3.

Odprodej pozemků a výstavba bytových či rodinných domů ................... 61

3.2.4.

Kulturní akce............................................................................................. 62

3.2.5.

Zaloţení firmy........................................................................................... 62

3.2.6.

Optimalizace výdajů ................................................................................. 63

Závěr .............................................................................................................................. 64 Seznam literatury .......................................................................................................... 65 Zákony ........................................................................................................................... 65 Internetové zdroje ......................................................................................................... 65 Materiály obce ............................................................................................................... 66 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................... 66 Seznam grafů ................................................................................................................. 67 Příloha: Dotazník .......................................................................................................... 68

Úvod Obec je základní jednotkou územní samosprávy. Kaţdý z nás bydlí ve městě nebo obci, která hospodaří s finančními prostředky. Efektivní a poctivé hospodaření jednotlivých obcí a měst má vliv na spokojenost občanů. Kaţdý z nás by se měl zajímat, jak obec či město hospodaří a jak nakládá s financemi. Předloţená bakalářská práce se zabývá hospodařením obce Nová Lhota, která se nachází v Jihomoravském kraji, okrese Hodonín. Vybrala jsem si tuto obec, protoţe zde bydlí moje babička a navštěvovala jsem zde základní školu a je vzdálená 3 km od mojí malé vesničky. Téma zhodnocení obce jsem si zvolila z důvodů, ţe mě zajímá, jak funguje hospodaření v obci, s jakými příjmy a výdaji se potýká. Cílem této práce je zjistit, zda obec hospodaří efektivně či nikoliv, na základě teoretických znalostí navrhnout podněty, které by obci mohly přinést vyšší příjmy a omezit stávající výdaje. V teoretické části se budu zabývat veřejnou správou a jejím členěním. Dále se budu zabývat základními pojmy obce, její charakteristikou, orgány a následně jednotlivými kroky, které vedou k sestavení rozpočtu. Dále podrobně popíši příjmy a výdaje, podle rozpočtové skladby. Na začátku praktické části představím obec Nová Lhota, dále se zaměřím na vývoj příjmů a výdajů obce v období 2011 – 2014. Nejdůleţitější bude analýza příjmů a analýza výdajů ve sledovaném období, kdy přiblíţím příčiny změn jednotlivých let. V této analýze budu vycházet z finančních výkazů FIN 2 – 12 M 2011 – 2014. V další části interpretuji výsledky dotazníku, který jsem si pro tuto práci připravila. Zajímá mě, jak jsou občané spokojeni s hospodařením, a jaké změny by v obci uvítali. Dále navrhnu několik podnětů ke zvýšení rozpočtových příjmů, která by vedla ke zkvalitnění ţivota občanů Nové Lhoty.

8

1.

Teoretická část

1.1. Veřejná správa Veřejný sektor se řídí veřejnou správou, tedy jejími orgány. Tento pojem můţeme také chápat jako sluţby, které slouţí obyvatelstvu. Činnost veřejné správy kontrolují především zvolené orgány, ale i sami občané. Činnost veřejné správy je ovlivňována: a)

moci zákonodárnou

b)

mocí výkonnou

c)

mocí soudní.1

Subjekty veřejné správy jsou: a)

stát

b)

územní samospráva

c)

jiné subjekty

Veřejnou správu a její sloţení můţeme rozdělit: a)

Pokud veřejnou správu vykonává stát svými orgány, nebo stát přenechává určitou část záleţitostí na veřejnoprávní korporace, aby si je spravovaly na samosprávném principu.

b)

Rozdělení dle geografického hlediska (tj. ústřední, územní, případně místní správa)

Podle prvního bodu můţeme rozdělit systém na dvě části, hlavní systém je státní správa a druhá část veřejná samospráva. Kde státní správu vykonává stát skrze instituce, kdeţto veřejná samospráva bývá označována jako výsledek řízení na jiné nestátní subjekty. Má své povinnosti, vykonává činnosti samostatně a s prostředky zákonem stanovenými předpisy. Dle druhého dělení je územní veřejná správa ty jednotky, které vykonávají svou činnost podle území na které je stát rozdělen.2

1 2

Peková, Pilný, 2008, str. 87 Provazníková, 2009, str. 11

9

1.1.1. Územní státní správa V současnosti je v České republice dvoustupňový systém. První je tvořen obecními úřady, případně pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností, které vykonávají úkoly státní správy v rámci přenesené působnosti. Druhý stupeň tvoří krajské úřady, které vznikly na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 3

1.1.2. Územní samospráva Územní samospráva má dlouholetou historii a vznikla dvěma způsoby – uměle a přirozeně. Mezi uměle vzniklé zařazujeme kraje a regiony a mezi přirozeně vzniklé města a obce. Kaţdý stupeň územní samosprávy představuje: a)

Územní celek geograficky ohraničený

b)

Společenství občanů

c)

Samosprávu veřejných záleţitostí.

Územní samospráva je spojena: samostatnou působností - zabezpečuje potřeby a veřejné statky pro své občany, přenesenou působností - vykonává státní správu na základě přenesených kompetencí. 4 „U územní samosprávy se nejedná o hierarchickou strukturu, resp. nadřízenost a podřízenost, neboť každý celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní celek nemůže zasahovat.“ (Provazníková, 2009, str. 28)

3 4

Provazníková, 2009, str. 24 Peková, 2009, str. 12, 13

10

1.2. Obec Obec je základní územní jednotkou státu, kterou tvoří obyvatelstvo, které vyuţívá území a které má právo na samosprávu. Pokud se stane, ţe má obec více jak 3000 obyvatel, nejde o obec, ale o město. Obec má vlastní majetek, který si sama spravuje, vystupuje pouze se svým jménem a za vše nese odpovědnost. Spravuje ji zastupitelstvo obce, ale také rada obce, starosta, obecní úřad a případně zvláštní orgány obce. Stát prostřednictvím státních orgánů do hospodaření obce zasahuje, pouze způsobem, který je dán zákonem.5 Tři základní znaky obce jsou: 

Území,



občané České republiky s trvalým pobytem nebo čestným občanstvím obce či města, ale také právnické osoby a podnikatelé, kteří podnikají na území obce,



působnost – samospráva veřejných záleţitostí v hranicích obce.5

Občané se mohou podílet na řízení obce přímo – dobrovolnou prací nebo pravidelnou účastí na veřejných schůzích obce. Případně se mohou vyjádřit v místním referendu, o kterém rozhoduje rada obce, která seznámí občany s návrhem zastupitelů obce a koná se v celé obci nebo jen části na návrh určitého počtu občanů. Nepřímé podílení občanů na řízení obce je prostřednictvím volených zástupců, které si volí do zastupitelstva obce ve veřejných komunálních volbách, které vyhlašuje prezident České republiky. 6

1.2.1. Působnost obce Samostatná působnost obcí Do samostatné působnosti obce patří náleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů, pokud nejsou zákonem svěřena krajům, pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce anebo o působnost, která je zákonem svěřena správním úřadům.

5 6

Lajtkepová, 2009, str. 105 Peková, 2009, str. 79

11

Samostatná působnost obcí je vymezena v § 84, 85 a 102, jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi, uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací atd. Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí a)

Při vydávání obecné závazných vyhlášek zákonem,

b)

v ostatních záleţitostech jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

Obec můţe pro výkon samostatné působnosti zakládat právnické osoby a organizační sloţky obce, můţe si zřídit obecní policie, můţe udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zaslouţily o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan má právo se vyjadřovat na zasedání zastupitelstva. 7 Přenesená působnost Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony pro svůj správní obvod, který je totoţný s územním obvodem obce. Obec s rozšířenou působností je i obcí s pověřeným obecním úřadem. V rámci přenesené povinnosti mají za úkol tyto činnosti: 

vydávání nařízení obce,



rozhodování o místních a účelových komunikacích,



projednání přestupků,



jsou povodňovým orgánem,



jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší aj. 8

7 8

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Provazníková, 2009, str. 31

12

1.2.2. Orgány obce Zastupitelstvo obce samostatně spravuje hospodaření obce, má zásadní rozhodovací pravomoc. Pro zvolení určitého rozhodnutí, musí být nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Jednání zastupitelstva je podle zákona veřejná, takţe musí zvolit jednací síň. Základní činnosti zastupitelstva jsou: 

„Schvalování programu rozvoje obce



Schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce



Zřízení či zrušení obecní policie



Vydávání obecně závazných vyhlášek obce



Volby starosty, místostarosty a radních a odvolávání je z funkce



Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek,



Aj. (Lajtkepová, 2009 str. 106)

§ 68 odst. 1 zákona o obcích nám při sestavování počtu členů zastupitelstva říká, ţe rozhoduje počet obyvatel a také velikost územního obvodu.

Do 500 obyvatel

5 – 9 členů

Nad 500 do 3000 obyvatel

7-15 členů

Nad 3000 do 10 000 obyvatel

11 – 25 členů

Nad 10 000 do 50 000 obyvatel

15 – 35 členů

Nad 50 000 do 150 000 obyvatel

25 – 45 členů

Nad 150 000

35 – 55 členů.

Ze svých členů si následně zvolí starostu, který zastupuje obec a také ji reprezentuje. Má závazek vůči zastupitelstvu, aby plnil veškeré své funkce jak má. Pokud nemá obec tajemníka, sám starosta tuto funkci zastupuje, řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu. Starosta svolává zastupitelstvo, řídí schůze rady obce, má také na starost audit hospodaření obce. Následně je vybrán místostarosta, který nahrazuje starostu v jeho nepřítomnosti. Výkonný orgán obce je rada obce, která se skládá ze starosty a některých členů ze zastupitelstva (ti se také zvolí). Oproti jednání zastupitelů je jednání rady obce neveřejné. Rozhodnutí rady je schváleno tehdy, pokud hlasuje

13

nadpoloviční většina všech členů. Počet členů je vţdy lichý 5 – 11 členů, avšak pokud má zastupitelstvo méně jak 15 členů, rada obce se nevolí. 9 „Rada obce má za úkol: 

Zabezpečit hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádí rozpočtová opatření



Vydávat nařízení obce



Rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a výpůjček



Stanovit počet zaměstnanců obce v obecním úřadě a organizačních složkách obce,



Aj.“(Lajtkepová 2009, str. 106)

Obecní úřad: 

plní úkoly zastupitelstva a rady obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti v oblasti samostatné působnosti



vykonává přenesenou působnost v mezích zákona o obcích, kromě té činnosti, která je svěřená do působnosti příslušné komise obecního úřadu nebo zvláštního orgánu.

Obecní úřad vykonává administrativní práce, které souvisí se samosprávní i přenesenou působností obce, tedy jejich orgánů. Obecní úřad řídí starosta a také místostarostové a jmenovaný tajemník. Tajemník se vţdy zřizuje u pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností. Obecní úřad tvoří zaměstnanci ve výkonných orgánech. Výkonnými orgány jsou odbory, kdy jejich počet a náplň pracovní činnosti závisí: na velikosti obce, rozsahu samostatné působnosti a rozsahu přenesené působnosti. 10

9

Peková, 2009, str. 89 Peková, 2009, str. 90

10

14

Poradní a kontrolní orgány obce a)

výbory – ty, které jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Počet výborů závisí na rozhodnutí zastupitelstva, ale vţdy musí být zřízen finanční výbor, který řídí hospodaření majetku a nakládání s ním, včetně finančních prostředků a další povinnosti, které zvolí zastupitelstvo. Dalším povinným výborem je výbor kontrolní. Ten kontroluje splnění činností zastupitelstva, rady obce a také dodrţování právních předpisů. Výše uvedené výbory musí mít nejméně tři členy, z nich nemůţe být starosta, místostarosta, tajemník, ani ţádní z členů, který se zabývá hospodařením obce.

b)

Komise, které jsou



Iniciativními a poradní orgány rady obce – mohou předkládat návrhy



Výkonnými orgány v přenesení působnosti obce na svěřeném úseku činnosti, kde jsou odpovědni starostovi.

Dalším poradním orgánem můţe být také veřejná schůze občanů, kde jsou obyvatelé obce pravidelně seznámeni s činností, ale také dalším plánovaným rozvojem obce. Tato schůze je velice důleţitá, protoţe zjišťuje názory, preference obyvatel a tím můţe zlepšit a zajistit spokojenost občanů. 11

1.3. Rozpočtová soustava Rozsah rozpočtové soustavy je závislý na politickém uspořádání daného státu, na velikosti státu, ale také na tradicích, které jsou dodrţovány v jednotlivých zemích. Rozpočtová soustava je soustava veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělení, uţití, kontrolu toků jednotlivých finančních prostředků v této soustavě.

11

Peková, 2009, str. 93

15

Soustava veřejných rozpočtů je v České republice tvořena rozpočtem centrální vlády, rozpočty regionálními a místními. Do regionálních rozpočtů zařazujeme rozpočty krajů, kterých je v současnosti 14 a místní rozpočty, tedy rozpočty obcí a svazků obcí, kterých je v České republice 6 248. Mezi rozpočty centrální vlády patří především státní rozpočet, dále mimorozpočtové fondy a fondy sociálního a zdravotního pojištění.

12

1.3.1. Rozpočtové zásady Rozpočtové zásady jsou poţadavky na strukturu státního rozpočtu, které se odvíjí z vývoje minulých let. Celý rozpočtový proces by se měl těmito zásadami řídit, hovoříme o těchto zásadách: 

Úplnosti – ve státním rozpočtu se musí projevit všechny finanční operace vlády a centrálních institucí. Je nutností, aby veškeré příjmy a výdaje byly uvedeny v úplných částkách.



Jednotnosti – veškeré příjmy a výdaje prochází státní pokladnou, kde jsou účetně zaznamenány. Všechny příjmy a výdaje jsou zachyceny v jediném dokumentu a jednotným způsobem.



Reálnosti – zamezování rozpočtových přesunů, tedy zamezení vymezených výdajů na jiný účel, neţ byl určen.



Každoroční sestavování a schvalování – rozpočet se musí sestavovat kaţdoročně, protoţe jednoroční období nám umoţňuje lepší přehled o struktuře příjmů a výdajů. Termín schvalování rozpočtu by měl být stanoven tak, aby se rozpočet stihl projednat a schválit ještě před započetím období.



Publicity – zásada zveřejnění nebo zásada veřejnosti, slouţí k zamezení tajnému hospodaření vlády, kdy se rozpočet projedná a následně zveřejní v tisku nebo v podobě právní normy ve sbírce zákonů.



Přehlednosti – jedná se o pevné stanovení věcné struktury rozpočtu, jsou zde logicky seřazeny a rozděleny jak příjmy, tak výdaje. 13

12 13

Neradil, 2009, str. 47 Neradil, 2009, str. 50 a 51

16

1.3.2. Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba neboli rozpočtová klasifikace je závazné členění rozpočtových příjmů a výdajů celé v celé soustavě veřejných rozpočtů, mimorozpočtových fondů státu, obcí i krajů. Rozpočtovou skladbu upravuje vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb. Rozpočtová skladba se třídí na čtyři druhy příjmů a výdajů: 

Kapitolní třídění – je povinné pouze u státního rozpočtu, kde se dělí na 40 kapitol. Pro územní samosprávu je toto třídění nepovinné.



Druhové třídění – je nejzákladnější třídění, kdy se týká veškerých peněţních operací, které se třídí do základních okruhů – příjmů, výdajů a financování.



Z hlediska odvětvového – příjmy a výdaje třídíme podle odvětví. Výdaje třídíme všechny, ale příjmy jen nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů.



Konsolidační třídění – vylučuje znova opakující se započítávání příjmů a výdajů, na které působí transfery.14

1.3.3. Rozpočtový proces

Souhrn činností, které jsou nezbytné k hospodaření obce v rozpočtovém období, tedy kalendářní rok. Rozpočtový proces bývá zpravidla delší, v intervalu 1,5 aţ 2 roky. „Etapy rozpočtového procesu: a)

Analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období;

b)

Sestavení návrhu rozpočtu;

c)

Projednávání a schválení;

d)

Kontrola plnění rozpočtu;

e)

Přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet;

f)

Následná kontrola;

g)

Aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu.“ (Provazníková, 2009, str. 70)

14

Provazníková, 2009, str. 111

17

Sestavení návrhu a tvorbu podkladů pro tvorbu rozpočtu provádí finanční odbor. Podkladem pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled, ale to jen za předpokladu, ţe je rozpočtový výhled rozpracován detailně, nejen v základních údajích. Rozpočet je vázán na jiné rozpočty, jako jsou rozpočty kraje, svazky obcí apod. Návrh rozpočtu také musí obsahovat poţadavky odborů a zastupitelů, ale také poţadavky organizací, které obec řídí. Následně se sestavený plán projednává výkonnými orgány. Pokud jsou nějaké připomínky orgánů, finanční výbor je zpracuje do návrhu rozpočtu. Zastupitelstvo má výhradní právo ve schvalování rozpočtu. Rozpočet se schvaluje jako vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový, kdy schodek musí být pokryt z prostředků z minulých let, nebo smluvní půjčkou, úvěrem či prodejem dlouhodobého majetku. Rozpočet musí mít t především tyto zásady – pravdivost, reálnost a úplnost. Kontrola plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení je závislá na předešlých třech zásadách. Výkonné orgány, tedy finanční výbor a rada obce, mají přehled o skutečném plnění rozpočtu a sestavují závěrečný účet, schválení tohoto účtu má v pravomoci zastupitelstvo obce. Kaţdý územní samosprávný celek a dobrovolné svazky obcí musí nechat přezkoumat své hospodaření za předchozí rok a to krajským úřadem nebo pomocí auditora.15

1.3.4. Závěrečný účet Představuje vyúčtování hospodaření obce za předchozí kalendářní rok a musí obsahovat údaje o hospodaření, tedy příjmy a výdaje v plném rozdělení podle rozpočtové skladby. Je velmi důleţité, aby toto rozdělení bylo přesné, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření a jí zřízených nebo zaloţených právnických osob a hospodaření s jejím majetkem. Součástí zprávy závěrečného účtu musí být analýza faktorů, které ovlivnily plnění příjmů a výdajů rozpočtu a také návrh opatření, které by přispěly k omezení tomuto vzniku. Součástí tohoto účtu je tak zpráva o přezkoumání hospodaření obce, kterou je obec povinna se podrobit. Pro přehlednost a jasnost pro zastupitele, ale také občany by ml závěrečný účet obsahovat tabulky, komentáře a grafická znázornění.

15

Provazníková 2009, str. 70

18

Struktura závěrečného účtu by měla obsahovat: 

„Celkový pohled na hospodaření v minulém roce, porovnání schváleného, upraveného rozpočtu a účetní skutečnosti v podrobnosti tříd rozpočtové skladby s vyjádřením salda hospodaření při zahrnutí i třídy 8 – financování.“

Jedná se o informace o celkovém hospodaření sledovaného roku – zda hospodaření skončilo s přebytkem nebo se schodkem. 

„Vyhodnocení příjmové části rozpočtu; rozdělením na daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace.“

Z vyhodnocení je vidět, která skupina tvoří nejdůleţitější část příjmů (ve většině případů jsou to daňové příjmy). 

„Rozdělení daňových příjmů na sdílené daně, výlučné daně, místní poplatky a správní poplatky.“

Poskytuje přehled o struktuře nejdůleţitější příjmové části rozpočtu (v ČR se jsou to sdílené daně). 

„Plnění sdílených daní po měsících v daném roce, eventuelně i v období uplynulých tří let.“

Analýza poskytuje vedení obce nebo kraji informace o objemu příjmů sdílených daní v jednotlivých měsících ve sledovaném roce. 

„Porovnání běžných výdajů v odvětvovém členění rozpočtové skladby.“

Poskytuje informace o tom, které organizační celky samosprávného orgánu „spotřebují“ nejvíce provozních výdajů. 

„Vyhodnocení celkových výdajů podle odpovědnostního (kapitolního) třídění rozpočtové skladby nebo podle oddílů rozlišené na běžné, kapitálové a výdaje celkem;



Analýza příjmů a výdajů po měsících.“

Poskytuje informace o plnění příjmů a výdajů v jednotlivých měsících. 

„Vyhodnocení salda provozního přebytku (rozdílu běžných příjmů a výdajů) po měsících.“

19

Zobrazuje vyhodnocení běţných rozpočtů v jednotlivých měsících. Lze sledovat závislost, ve kterých měsících je saldo provozního přebytku nízké (nebo záporné) a kdy nabývá největších hodnot. 

„Měsíční stav peněžních prostředků na účtech samosprávního celku.“

Podává přehledné informace o stavu financí v jednotlivých měsících. 

„Běžné a kapitálové výdaje po měsících.“

Vyjadřuje informace o čerpání finančních prostředků v jednotlivých měsících. (Provazníková, 2009, str. 70 - 71) Projednání závěrečného účtu uzavírá zastupitelstvo, které se vyjádří k celoročnímu hospodaření bez výhrad nebo výhradami a to nejpozději do 30. června. Následně musí být zveřejněn, nejméně však 15 dnů před projednáním, aby se i občané k němu mohli vyjádřit. 16

1.4. Rozpočet obce Rozpočet obce je sestavován na rozpočtové období, coţ je kalendářní rok. 

Rozpočet obce bývá označován jako decentralizovaný peněţní fond, který obsahuje příjmy obce, které získává v rámci přerozdělení rozpočtové soustavy, ale i příjmy z činnosti obce,



funguje hlavně na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti,



z účetního hlediska je bilancí, kdy by se příjmy měli rovnat výdajům,



je důleţitým rozpočtovým plánem, podle kterého se po celý rok hospodaří,



je to nástroj realizace municipální politiky, nástrojem volebních programů, nástrojem politiky.

1)

Rozpočet jako bilance

Hospodaření obce vystihuje tato rovnice: F1 + P – V = F2

16

Provazníková, 2009, str. 70 a 71

20

kde: F1 stav peněţních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtovaného období F2 stav peněţních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtovaného období. P příjmy V výdaje Je-li F2 větší neţ F1 musíme vytvářet finanční rezervu v následujícím roce. Pokud je to ovšem naopak, musíme pouţít rezervu z minulého období nebo z jiných zdrojů, abychom bilanci vyrovnali.

1)

Rozpočet jako finanční plán

Finanční plán by měl obci přinést solventnost a to tak, ţe připouští pouze ty výdaje, které jsou kryty: a)

příjmy, které můţeme očekávat;

b)

existující rezervy;

c)

půjčkami, které lze získat a následně splatit.

Při plánování příjmů a výdajů se setkáváme s rozpočtovým omezením, coţ znamená, ţe se účetní jednotka snaţí vytvořit dostatečný objem zdrojů příjmů a setkává se často s problémem financování určitých záměrů a cílů na výdajové straně. Jelikoţ obce nejsou finančně soběstačné, je nutné o příjmech obce uvaţovat jako o rozpočtovém omezení, kdeţto výdaje jsou předem známé a lze je předem odhadnout.

2)

Rozpočet jako nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky

Mezi další nástroje rozpočtu jako nástroje realizace ekonomického a sociálního rozvoje území můţeme zařadit: -

stanovení priorit ohledně místních veřejných statků a sluţeb, které obec poskytuje;

-

alokace zdrojů mezi různé činnosti obce;

-

v rámci jiţ existujících zákonných norem rozhoduje o úrovni zdanění a výši poplatků, které budou vybírány během následujícího období; 21

poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které slouţí jako

-

základ pro měření efektivnosti operací obce. Z těchto zmíněných funkcí, které rozpočet plní, vyplývají roviny rozpočtu: a)

rozhodovací – rozhodování o tom, čeho chce obec v období dosáhnout;

b)

řídící – alokace zdrojů mezi jednotlivé organizační jednotky obce, kdy by tyto jednotky měli mít dostatečné zdroje na pokrytí nákladů na mzdy, vybavení apod. k zajištění poţadovaných výstupů;

c)

kontrolní – legalizace toho, kolik finančních prostředků obec získá a kolik vydá, ale také kdo můţe peníze vydávat, v jaké výši a za jakým účelem.

Obrázek 1 – Obecné schéma běţného rozpočtu Provazníková 2009, str. 67

Rozpočet běţný můţe být sestaven jako vyrovnaný, kdy příjmy se rovnají výdaji anebo deficitní, kdy příjmy jsou menší neţ výdaje. Díky tomuto zjistíme, jak obec hospodaří. Podle vyrovnaného rozpočtu lze říci, ţe obec je schopna pokrýt běţné výdaje svými běţnými příjmy, kdeţto u deficitního rozpočtu nám říká, ţe nejsme schopni pokrýt provozními příjmy naše provozní výdaje. 17

17

Provazníková, 2009, str. 57 - 52

22

1.4.1. Příjmy rozpočtu obce Příjmy obce můţeme rozdělit na daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy a úvěry. První tři výše uvedené příjmy můţeme označit jako nenávratné příjmy, které jsou nejdůleţitější zdrojem financování. Poslední, tedy úvěry, patří do skupiny návratných příjmů, kdy má obec povinnost za daných podmínek půjčku nebo úvěr splatit.18 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. vymezuje příjmy rozpočtu obce: 

„Příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



příjmy z výsledků vlastní činnosti,



příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,



příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,



výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,



výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,



dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



dotace z rozpočtu kraje,



prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,



přijaté peněžité dary a příspěvky,



jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.“

18

Provazníková, 2009, str. 79

23

Vlastní příjmy 1)

Běžné příjmy – jsou pravidelné, kaţdý rok se opakují, i kdyţ ne ve stejné výši. Jsou určeny především k financování běţných výdajů na zabezpečení veřejných statků. Můţeme je členit podle:

a)

Charakteru



Daňové – největší skupina běţných příjmů, jsou to nenávratné příjmy jako například daně, které jsou dané zákony ČR. Do daňových příjmů zařazujeme daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kdy obec získá podíl na výnosu této daně, obce získají celý výnos z daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných a příjem obcí je také daň z příjmů právnických osob, v případě, ţe je poplatníkem sama obec. Dalším daňovým příjmem je daň z nemovitostí, kdy obec získá celý výnos. Jednotlivým obcím je přidělován podle polohy nemovitosti. Daň dělíme na daň z nemovitosti a daň z pozemků. Správní poplatky obce vybírají povinně podle zákona, jestliţe vykonávají územní samosprávu. Výše je dána sazebníkem, obce tedy nemají moţnost ovlivnění výše poplatků. Jedná se o poplatky za provedení správních úkonů například výpisy z matrik, vystavení dokladů, povolení stavby apod. Místní poplatky si kaţdá obec stanoví sama a můţe tedy ovlivňovat jejich výši. Jejich výnos by měl slouţit na poskytování lokálních veřejných statků. Ve skutečnosti tvoří minimální část na celkovém podílu daňových příjmů. V současné době se můţe jednat o tyto poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský a rekreační pobyt, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za uţívání veřejného prostranství apod.



Nedaňové

–

příjmy z vlastní

hospodářské činnosti, tvoří

je

příjmy

z uţivatelských poplatků realizovaných v rámci činnosti obcí. Patří sem i ostatní příjmy, některé mohou být stanoveny zákonem a jsou to například pokuty za znečišťování ţivotního prostředí.

b) 

Původu Patří sem především daně místní, podle daňového určení daně svěřené (daň z nemovitostí), sdílené daně (daň z příjmů FO, PO DPH), správní poplatky za úkony, vlastní nedaňové příjmy, uţivatelské poplatky apod.

24



Příjmy z přerozdělovacích procesů



nenávratné transfery – dotace z rozpočtové soustavy a příjmy od jiných subjektů



Nenávratné transfery – krátkodobé a překlenovací úvěry

2)

Kapitálové příjmy – jsou jednorázové, na rozdíl od běţných příjmů se pravidelně neopakují. Jsou pouţívány na investování, tedy na financování dlouhodobých potřeb obce. Můţeme je rozdělit:

a)

Vlastní – příjmy z prodeje vlastního majetku, cenných papírů, majetkových podílů apod.

b)

Příjmy z přerozdělovacích procesů



Nenávratné transfery – dotace ze státního rozpočtu, popřípadě ze státních účelových fondů, které jsou poskytovány na určitou investici, finanční prostředky z Evropské Unie, které jsou poskytnuté za účelem financování rozvojových projektů.



Návratné – střednědobé nebo dlouhodobé úvěry od banky na financování investic, různé kapitálové půjčky apod. 19

1.4.2. Dotace a transfery Hospodaření územních samospráv není většinou finančně soběstačné. Transfery tvoří významnou část příjmů obce, protoţe finanční soběstačnost municipálních rozpočtů je nereálná. Dotace představují nenávratné vztahy přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy. Potřeba dotací se většinou zdůvodňuje potřebou obecné podpory obcí i podporou specifických činností, na kterých má stát zájem se podílet. V teorii místních financí jsou zdůrazňovány tyto poţadavky na systém dotačních vazeb: a)

Nezávislost v rozhodování o použití dotace příjemcem – znamená umoţnit rozhodovací pravomoc volených orgánům. Předpokládá se vyuţívat především neúčelové dotace.

19

Peková, 2009, str. 251 - 252

25

b)

Příjmová dostatečnost – z fiskálních důvodů doplnit finanční prostředky v územních rozpočtech.

c)

Spravedlnost v rozdělování a solidarita

d)

Plánovatelnost – alespoň v období deseti let

e)

Jednoduchost kritérií pro poskytnutí dotace do územního rozpočtu a alespoň střednědobá neměnnost, administrativně nenáročná na kontrolu.

f)

Ekonomická efektivnost – neutrální dopad na rozhodování obce

g)

Motivace na dobré hospodaření obce, aby dotace nebyly poskytovány na pokrytí obecního deficitu ani nahrazovat místní daně.

h)

Využití i cílených grantů. 20

Nenávratné dotace mohou být do územních rozpočtů poskytnuty jako: 1)

Účelové dotace – specifické

2)

Neúčelové dotace – všeobecné, globální

Dotace jsou poskytovány na financování běţných, pravidelně se opakujících potřeb v rozpočtovém období, coţ představují dotace běţné. Naopak dotace kapitálové jsou jednorázové, pravidelné a neopakující se. Běžné účelové dotace se poskytují:

-

Územní samosprávě, která zajišťuje na základě přenesené odpovědnosti za zabezpečení poţadovaného rozsahu a kvality veřejné sluţby ze státu. Jedná se zejména o preferované veřejné statky jako základní škola,

-

u nichţ je nutné zajistit standardní úroveň veřejných statků,

-

na vyrovnání rozdílů v daňové kapacitě,

-

dochází-li k výdajové externalitě.

Kapitálové účelové dotace jsou nepravidelné nejen v čase, ale i mezi obcemi, případně regiony. Poskytují se na úhradu části výdajů na konkrétní investici. Tyto dotace jsou poskytovány na dočasné potřeby, které se neopakují v čase, tj. na:

20

Peková, 2009, str. 291 - 292

26

-

financování investiční výstavby, která umoţní následně lépe nebo ve větším rozsahu uspokojovat veřejným sektorem lokální veřejné statky, většinou jsou i preferované – jedná se například o výstavbu školy

-

financování investic, které svým významem přesahuje danou lokalitu (silnice),

-

realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů.

Míra účelovosti můţe být u jednotlivých druh dotací různá. Poskytnutí účelové dotace je vázáno na splnění podmínek pouţití. Proto se kaţdá nesprávně vyuţitá dotace musí vrátit zpět do rozpočtu, ze kterého byla dotace poskytnuta. Poskytnutí kapitálové dotace můţe být ze strany poskytovatele podmíněno tím, ţe se projekt, na který je dotace poskytnuta, musí hradit i z vlastních zdrojů. Částka je stanovena rovnocenným podílem, anebo se stanoví různým procentem. Účelové dotace se poskytují obcím většinou na financování vzdělání, zlepšení bydlení, výstavbu komunálních bytů, na údrţbu komunikací, na zabezpečení municipální policie, hasičů apod. Neúčelové dotace jsou podmíněné, coţ znamená, ţe jejich poskytnutí není vázáno na předem určený účel ani předem stanovené podmínky. Obec můţe tyto dotace vyuţít podle svého uváţení. Jsou stále častěji vyuţívány a ve větším rozsahu, i kdyţ vyšší vládní úroveň ztrácí do určité míry kontrolu nad pouţitím těchto poskytnutých prostředků. Poskytnutí neúčelových dotací s sebou nese jisté nebezpečí a to takové, ţe orgány obce tyto dotace pouţijí podle vlastního uváţení na financování lokálních veřejných statků a přitom úmyslně či neúmyslně opomenou zajišťování jiných veřejných statků. V delším časovém období to můţe vést k váţnému zanedbání některých sluţeb a v budoucnu k mnohem vyšším nákladům na financování zanedbaných sluţeb, především údrţby komunikací, údrţby vodovodů, údrţby komunálního bytového fondu apod. Kritéria přiřazování dotací nejsou jednotná. Ve většině vyspělých zemí se pouţívá kombinace několika kritérií.21

21

Peková, 2009, str. 294 - 298

27

„Jde zpravidla o tyto kritéria: -

počet obyvatel lokality, regionu,

-

počet obydlí v obci,

-

rozloha obce,

-

průměrná výška budov,

-

délka silniční sítě

-

průměrný příjem obyvatel,

-

počet dětí školního věku,

-

v některých zemích v 70. letech zadluženost, kdy výrazně rostl municipální dluh, apod.“ (Peková, 2009, str. 298)

1.4.3. Výdaje rozpočtu Výdaje můţeme rozdělit do dvou skupin a to výdaje plánované a neplánované. Důleţité je, abychom zvolili vhodnou strukturu příjmů, které výdaje pokrývají. Plánované výdaje jsou takové, které lze dopředu naplánovat a které se pravidelně opakují. Neplánované výdaje jsou neočekávané, se kterýma obec dopředu nepočítá, takţe nedokáţe předem odhadnout jejich výši. Nejlepší způsob jak tyto neočekávané výdaje hradit jsou rezervy. 22 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. vymezuje výdaje rozpočtu obce: 

„Úhrady závazků vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,



výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,



výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,



úhrady závazků vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a se smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,



úhrady závazků přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,



22

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

Otrusinová, 2011

28



výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležících jejich vlastníkům,



výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,



jiné výdaje uskutečněné v rámci v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.“

Nejčastější dělení výdajů: a)

podle ekonomického hlediska



běžné – opakující se výdaje, ze kterých se financují běţné potřeby například platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv atd.



kapitálové – slouţí k financování dlouhodobých, investičních potřeb, které přesahují období jednoho rozpočtového období.

b)

Podle rozpočtové skladby – podrobné členění běţných a kapitálových výdajů. Dělí se do dvou tříd:



třída 5 – neinvestiční výdaje: výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné, neinvestiční nákupy atd.,



třída 6 – investiční výdaje: investiční nákupy a související výdaje, nákup akcií a majetkových podílů, investiční transfery atd.

c)

Podle infrastruktury



výdaje na ekonomickou infrastrukturu - zahrnují výdaje určené na výrobní účely. Patří sem i dotace a půjčky,



výdaje na sociální infrastrukturu – zahrnují výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněţní transfery, výdaje na provoz sociálního zařízení.

d)

Podle funkcí veřejných financí



alokační – výdaje na nákup sluţeb od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek, výdaje na uhrazení ztráty vlastních podniků, kde je obec zakladatelem,



redistribuční – souvisí s peněţními transfery obyvatelstvu (nenárokové sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné), 29



stabilizační – prostřednictvím nákupů statků a sluţeb ovlivňují obce celkovou poptávku po pracovních příleţitostech a stabilizují zaměstnanost na svém území.

e)

Podle hlediska rozpočtového plánování



plánovatelné – výdaje, které lze přesně určit předem. Většina plánovaných výdajů jsou běţné a opakující se výdaje,



23

neplánované – nahodilé výdaje, u nichţ nelze vznik odhadnout. 23

Provazníková, 2009, 212 - 216

30

2.

Praktická část

2.1. Obec Nová Lhota

Obec Nová Lhota se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín, je situována na hranicích mezi Českou republikou a Slovenskem. Zároveň je nevýše poloţená obec v Jihomoravském kraji (484 m.n.m.). Nachází se v pohoří Bílé Karpaty, protéká zde Lhotský potok a nejvyšší bod je Šibenický vrch, který má 707 metrů nadmořské výšky. K obci patří i malá rekreační osada Vápenky a společně mají 670 trvale ţijících obyvatel. Je součástí mikroregionu Horňácko, kde je folklorní soubor Lhoťáček. Od ostatních vesnic Horňácka se Nová Lhota liší především řečí, krojem, tanečním stylem, ale i některými druhy tanců. První zmínka o obci byla v roce 1598, kdy byli původní obyvatelé dřevorubci, které si najímaly vrchnosti Stráţnického panství. Jelikoţ měli dřevorubci na kácení lhůtu, říkalo se jim Lhotaři a místu, kde začali stavět první osady, Lhotka. Osada se skládala z horní a dolní části. V roce 1605 po vpádu uherských vojsk obec utrpěla výrazné škody a při nájezdech Kuruců, v roce 1704, byla obec vypálena. Mezi nejzákladnější památky patří kostel svatého Matouše, který byl postaven v 18. století v barokním stylu. Na území obce se nachází několik domů postavených ve stylu lidové vesnické architektury. Vápenky byly zaloţeny v 18. století jako dělnická osada, kde jsou dodnes dochovány dělnické domky. Tato kolonie je chráněná jako památková zóna a název Vápenky je odvozen od vápence, který se zde v minulosti těţil pro potřeby skláren v Květné. Vápenky leţí severovýchodně od Nové Lhoty a jsou oblíbeným turistickým místem při cestě na Velkou Javořinu, kde pramení i řeka Velička. Velká Javořina je nejvyšší bod Bílých Karpat a vede zde cyklostezka jak přes Novou Lhotu, tak i Vápenky. V období letních prázdnin se zde konají tradiční manifestace přátelství Čechů a Slováků, kde je doprovodný folklorní program a jarmark. V obci se nachází ZŠ a MŠ, kterou dohromady navštěvuje pouze 42 dětí. Součástí školy je i obecní knihovna. Základní školu mohou děti navštěvovat pouze do 5. třídy. Pak dojíţdí do 8 km vzdálené obce Velká nad Veličkou nebo do Blatnice pod Svatým Antonínem. 31

Můţeme zde také najít dva obchody, pohostinství a nově zrekonstruovaný hotel Háj. Nově v obci také najdeme ski areál. Ve Vápenkách se nachází celkem tři pohostinství, kdy jedno z nich je rekreační středisko vhodné pro rodinné oslavy, svatby apod. Co se týče pracovních příleţitostí, v obci je jich minimum. Většina obyvatel za prací musí dojíţdět, coţ je velká nevýhoda.24

2.1.1. Složení obyvatel Obec má 670 trvale ţijících obyvatel k datu 17. 3. 2016. Ţije zde 298 muţů, 279 ţen a 93 dětí do 15 let. Průměrný věk obyvatelstva je 42,86 let. Tyto informace nám zobrazuje i graf č. 1. Graf 1 - Sloţení obyvatel

Složení obyvatel obce 14% 44% muži 42%

ženy děti do 18 let

Zdroj: Materiály obce

24

Nová Lhota. Nová Lhota Oficiální web obce [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.novalhota.cz/nova-lhota-a-vapenky/d-11624/p1=316

32

2.1.1. Obecní úřad Název organizace Obecní úřad Nová Lhota Sídlo Nová Lhota 355, 696 74 Velká nad Veličkou IČO 00285188 Telefon 518 383 029 Email [email protected] webové stránky obce www.novalhota.cz Struktura obecního úřadu Starosta: Mgr. Antonín Okénka Účetní a matrikářka: Marie Bajková Referent veřejné správy a matrikářka: Anna Šajdlerová Zastupitelstvo obce má tyto členy: 

starosta obce Mgr. Antonín Okénka



místostarosta DiS Lukáš Huserek



Ing. Petr Fusek



Jan Mlýnek



Josef Holeš



Pavel Malár



Josef Štipčák



Vlasta Sobková



DiS Robin Štipčák

Obec má také kontrolní a finanční výbor. Kontrolní výbor se skládá ze tří členů a má za úkol kontrolu usnesení zastupitelstva. Také finanční výbor se skládá ze tří členů a provádí kontrolu hospodaření podle rozpočtu.

33

2.2. Vývoj příjmů a výdajů obce Nová Lhota 2011 - 2014 Nyní se budu věnovat hodnocení hospodaření obce Nová Lhota pomocí analýzy příjmů a analýzy výdajů ve sledovaném období 2011 - 2014. Budu vycházet z materiálů, které mi poskytli pracovníci obecního úřadu, a to ze závěrečných účtů jednotlivých let, které jsou součástí finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí. Tyto výkazy budu ve své práci označovat Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011-2014. Tato analýza je prováděna z důvodů, abych zjistila, zda příjmy nebo výdaje rostou či klesají, a z jakého důvodu. Rozpočet obce navrhuje pan starosta a následně se schvaluje na zasedání zastupitelstva. Rozpočty pro konkrétní roky se schvalují v únoru nebo březnu daného roku na zasedání zastupitelstva. Rozpočet se sestavuje jako schodkový, pouze v roce 2012 je přebytkový. V případě, ţe je rozpočet sestaven jako schodkový, musíme jej dorovnat finančními zdroji z minulých let, tuto částku najdeme na účtu 8115. Následně se však schvaluje vţdy jako vyrovnaný. Konkrétně v roce 2011 je rozdíl mezi schválenými příjmy a výdaji 847 000,- Kč, aby byl rozpočet vyrovnaný, tuto částku nalezneme na účtu 815. V tabulce č. 1 můţeme vidět sestavené rozpočty v období čtyř let. Tabulka 1 - Schválené příjmy a výdaje obce

2011

2012

2013

2014

Schválené příjmy

6 807 700

8 121 600

9 914 200

9 677 400

Schválené výdaje

7 654 700

7 874 200

10 633 400

10 246 200

Rozdíl -847 000 247 400 -719 200 Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

-568 800

Na základě zasedání zastupitelstva během roku se schvalují rozpočtová opatření, tudíţ se jednotlivé poloţky ve schváleném rozpočtu mění. Tato skutečnost je vidět ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu, kde první sloupec uvádí schválený rozpočet (tabulka č. 1), druhý sloupec uvádí schválený rozpočet po změnách (tabulka č. 2), a třetí sloupec nám uvádí skutečné příjmy a výdaje na konci roku, se kterými se obec v daném roce setkala (tabulka č. 3). Tato skutečnost je kvůli tomu, ţe během roku dochází 34

k nečekaným výdajům, ale i příjmům, proto se musí během celého roku měnit a schvalovat na zasedání zastupitelstva. Jak můţeme vidět v tabulce č. 1 a 2, tak zastupitelé na zasedání schválili zvýšení příjmů i výdajů a to v poměrně vysoké částce. V roce 2011 se příjmy během roku navýšily o 12 138 700,- Kč a výdaje o 12 308 500,- Kč. V dalším roce se nenavýšily tak razantně jako v roce předchozím, ale příjmy vzrostly o 3 591 300,- Kč a výdaje o 7 774 000,- Kč. V roce 2013 bylo navýšení o 4 867 300,- Kč a výdaje pouze o 751 100,- Kč a v posledním roce došlo k navýšení o 6 181 000,- Kč a u výdajů o 4 618 600,- Kč. V roce 2011 došlo k navýšení výdajů, kvůli poskytnuté půjčce NL aktiv s.r.o. ve výši 1 850 000,- Kč, dále kvůli opravě a nákupu vybavení budovy environmentálního vzdělávání. Mnoho navýšených poloţek souvisí s dotacemi, kdy o ně obec zaţádá a dostane je aţ následující rok, případně můţou být zamítnuty. Tabulka 2 - Příjmy a výdaje po změnách během roku

2011

2012

2013

2014

Příjmy

18 946 400

11 712 900

14 781 500

15 858 400

Výdaje

19 963 200

15 648 200

11 384 500

14 864 800

Rozdíl

-1 016 800 -3 935 300 3 397 000 Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 – 2014

993 600

Graf 2 - Příjmy a výdaje rozpočtu po změnách v tis. Kč

Příjmy a výdaje rozpočtu po změnách 25000

Údaje v tis. Kč.

20000 15000 Příjmy

10000

Výdaje 5000 0 2011

2012

2013

2014

Rok

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 – 2014

35

V tabulce č. 3 můţeme vidět, kolik příjmů a výdajů obec skutečně dosáhla a zdali dosahovala zisku nebo ztráty. V prvních dvou letech byla obec ve schodku, v roce 2011 činil 1 004 915,- a další rok 3 669 069,- Kč. Tyto schodky vznikly z důvodů rozsáhlých investic do majetku a budování nové cyklostezky v úseku Nová Lhota a Vápenky. Podrobněji jednotlivé příjmy a výdaje najdeme v analýze příjmů a v analýze výdajů. Další roky obec hospodařila lépe a dosahovala poměrně vysokého zisku 3 616 478,- Kč a v posledním roce 3 583 811,- Kč. Tabulka 3 - Skutečné příjmy a výdaje

Skutečné příjmy Skutečné výdaje Rozdíl

2011

2012

2013

2014

23 732 323

14 099 834

18 102 656

21 428 022

24 737 238

17 768 903

14 486 178

17 844 211

-1 004 915

-3 669 069

3 616 478

3 583 811

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 – 2014 Velikost příjmů se v jednotlivých letech výrazně lišila, v roce 2011 činily příjmy 23 732 323,- Kč, z toho tvořily kapitálové příjmy 6 287 182,- a přijaté dotace 11 044 707,- Kč, následující rok příjmy klesly aţ na 14 099 834,- Kč, kdy největší část tvořily daňové příjmy a přijaté transfery, ale další roky opět vzrostly. Příjmy se v jednotlivých letech liší především z důvodu odlišných velikostí přijatých dotací, které tvoří nejvyšší část příjmů společně s příjmy daňovými. Výdaje se také výrazně lišily v jednotlivých letech, v roce 2011 byly nejvyšší, a to 24 737 328,- Kč, následně klesly o 6 968 335,- Kč, další rok klesly aţ o 10 251 061,- Kč a poslední rok zase vzrostly. Důvod toho je ten, ţe v jednotlivých letech obec investovala do majetku a různých projektů v jiné výši.

36

Graf 3 - Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč

Příjmy a výdaje 2011 - 2014 Údaje v tis. Kč

25000 20000 15000 Příjmy

10000

Výdaje

5000 0 2011

2012

2013

2014

Rok

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 – 2014

2.3. Analýza příjmů Nyní se budu věnovat jednotlivým příjmům obce, rozdělím je podle rozpočtové skladby do 4 skupin na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. V této kapitole zjistím, které příjmy jsou pro obec nejdůleţitější a jak se jednotlivé příjmy podílí na příjmech celkových. Dále zjistím, které příjmy můţe obec sama ovlivnit a které nikoliv. V grafu č. 4 vidíme skutečné příjmy ve sledovaném období. Graf 4 - Skutečné příjmy v tis. Kč

Skutečné příjmy Příimy v tis. Kč

26 000

23 732

22 000

21428

18 000

18103

14 000

14100

10 000 2011

2012

Skutečné příjmy

2013

2014

Rok

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014 37

Hodnoty příjmů byly v roce 2011 nejvyšší, následující rok spadly nejníţe za posledních 5 let a poté začaly růst. V roce 2011 byly příjmy nejvyšší především kvůli získaným dotacím k pořízení majetku, na cyklostezku a na rekonstrukci střechy kulturního domu, které činily přes 11 mil. Kč. V roce 2012 obec získala pouze 6,5 mil. Kč na dotacích, sníţily se také příjmy z kultury a z tělovýchovy oproti předchozímu roku. Následně začaly příjmy opět růst, například daň z přidané hodnoty vzrostla, protoţe se v tomto roce i následujícím zvýšila daňová sazba na 15 a 21 %. Růst jednotlivých poloţek příjmů popíši podrobněji v následujících kapitolách po rozdělení do jednotlivých druhů. Tabulka 4 - Rozdělení příjmů dle druhu

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Celkem

2011

2012

2013

2014

5 903 745

6 064 258

7 330 834

8 358 769

491 409

1 007 881

1 170 200

1 512 091

6 292 462

515 342

2 622 949

15 940

11 044 706

6 512 352

6 978 672

11 541 222

23 732 323

14 099 834

18 102 656

21 428 022

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 – 2014

V roce 2011 a 2012 tvoří největší část příjmů přijaté transfery, a to kvůli získaným dotacím, naopak v roce 2013 a 2014 tvoří největší část příjmů daňové příjmy. V roce 2011 přijaté transfery dosahovaly podílu na celkových příjmech 46,5 %, kdy obec získala dotace na výstavbu cyklostezky a také na budovu environmentálního vzdělávání pro děti. Další nejvyšší podíl v tomto roce měly kapitálové příjmy s podílem 26,5 %. V následujícím roce 2012 tvořily nejvyšší část daňové příjmy i přijaté transfery poměrně stejně na celkovém podílu příjmů, a to daňovými 43,3 % a přijatými transfery 43,5 %, které obec pouţila především na zateplení budovy základní školy. V roce 2013 nejvíce převyšovaly daňové příjmy a to s celkovým podílem příjmů 40,5 % a v posledním roce 2014 opět daňové příjmy tvořily největší část příjmů na celkovém podílu 50,2 %.

38

2.3.1. Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří téměř ve všech letech druhou největší poloţku příjmů obce. Část těchto příjmů je dána rozpočtovým určením daní, takţe je obec nemůţe ovlivňovat. Výše těchto příjmů má růstovou tendenci. Obec ve svých závěrečných účtech označuje daňové příjmy třídou 1. Patří sem 14 poloţek a jsou to: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daň z příjmů fyzických OSVČ; daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů; daň z příjmů právnických osob; daň z příjmů právnických osob za obce; daň z přidané hodnoty; poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa; poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru a přepravy; poplatek za psy; poplatek za vyuţívání veřejného prostranství; poplatek ze vstupného; odvod z loterií a podobných her kromě výher z hracích přístrojů; správní poplatky, daň z nemovitostí. Graf 5 - Daňové příjmy v tis. Kč

Daňové příjmy Daň. příjmy v tis. Kč

9000 8359

8000

7331

7000 6000

5904 6064

5000 4000 2011

2012

2013

2014

Rok Daňové příjmy

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 - 2014 V grafu č. 5 vidíme, ţe daňové příjmy rok od roku stoupaly. Následující tabulka nám zobrazuje jednotlivé poloţky daňových příjmů a jejich vývoj.

39

Tabulka 5 - Daňové příjmy

2011

2012

2013

2014

1 308 916

1 440 566

1 649 942

1 787 937

1 057 009

1 371 722

1 673 832

2 290 107

DPH

2 749 788

2 446 112

3 195 642

3 466 842

Poplatky

290 130

292 599

283 890

280 853

Odvod z loterií

0

18 145

32 859

27 015

12 040

16 120

21 830

23 890

462 763

478 994

472 839

482 125

5 903 745

6 064 258

7 330 834

8 358 769

Daň z příjmů FO Daň z příjmů PO

Správní poplatky Daň z nemovitostí Celkem

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 - 2014 Daňové příjmy dělíme: a)

svěřené,

b)

sdílené,

c)

správní poplatky,

d)

místní poplatky.

V daních svěřených máme jedinou poloţku a to daň z nemovitostí, od roku 2015 daň z nemovitých věci. Jako jediná daň spadá do rozpočtu té obce, na jakém katastrálním území se daná nemovitost nachází a to v plné výši. Výši této daně si stanovuje obec sama v souladu se zákonem č. 338/1992 Sb. zákon daně z nemovitosti. Kaţdý rok je tato daň poměrně stejná, a to od 462 463 Kč aţ po 482 125 Kč. Do daní sdílených patří daně z příjmů a daň z přidané hodnoty, coţ je největší poloţka daňových příjmů, tuto skutečnost můţeme vidět v tabulce č. 5, kde daň z přidané hodnoty je největší poloţkou po celé sledované období. Do obecního rozpočtu jde z výše zmíněných daní určité procento, které je stanovené rozpočtovým určením daní, obec Nová Lhota plátcem daně z přidané hodnoty není. 40

V kaţdém roce tvoří poloţka daň z přidané hodnoty nejvyšší část daňových příjmů, v prvním roce je to 47 %, v roce 2012 40 %, v roce 2013 44 % a v roce 2014 41 %. Sazba daně z přidané hodnoty je sníţená a základní. V roce 2011 byla sníţená sazba 10 % a zvýšená 20 %, následující rok 14 % a 20 %, v roce 2013 i 2014 15 % a 21 %. Zvýšení daňové sazby v posledních dvou letech vedlo k celkovému nárůstu daně z přidané hodnoty. Další početnou poloţkou jsou daně z příjmů jak fyzických osob, tak právnických osob. Sazba daně z nemovitosti byla ve všech sledovaných období ve výši 19 % a sazba u daně z příjmů fyzických osob 15 %. V grafu č. 6 můţeme vidět rostoucí vývoj těchto daní. Graf 6 - Daně z příjmů FO a PO v tis. Kč

DP FO a PO Údaje v tis. Kč

2500

2290

2000 1441

1309

1500

1788

1674

1000

1372

1057

500 0 2010

1650

2010,5

2011

2011,5

Daň z příjmů FO

2012

2012,5

2013

2013,5

2014

Rok

Daň z příjmů PO

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 – 2014 V roce 2011 byla poloţka odvod z loterií nulová, protoţe tyto příjmy neplynuly do obecního rozpočtu, ale do státního. Aţ v roce 2012 se stala tato poloţka příjmem obcí a měst. Poplatky správní a místní se podílí na daňových příjmech minimálně, jejich výše se pohybuje kaţdoročně kolem 300 000 Kč, tyto poplatky si obec stanovuje sama v souladu se zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Jedná se o tyto poloţky:

1)

Poplatek za odvoz komunálního odpadu – výše tohoto poplatku je stanovena ve výši 350,- Kč za osobu. Jelikoţ osada Vápenky je chatová oblast, tak i tam je výše poplatku 350,- Kč, avšak na chatu. Platí jí kaţdá fyzická osoba, která má

41

trvalý pobyt v obci, kromě dětí do 3 let a kaţdý, kdo vlastní chatu na území obce. Sazba poplatku 350,- Kč na osobu je tvořena z částky 11,- Kč za kalendářní rok a z částky 339,- Kč za kalendářní rok, kdy je tato částka stanovena na základě skutečných nákladů obce z předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka. Poplatek za odvoz komunálního odpadu je nejvyšší ze všech poplatků, ve všech sledovaných období se na celkových poplatcích podílí 97 %. 2)

Poplatek za psy je stanoven ve výši 30,- Kč na jednoho psa, podíl na celkových poplatcích tvoří 1,5 – 1,7 %.

3)

Poplatek za využívání veřejného prostranství platí fyzické nebo i právnické osoby za vyuţití veřejného prostranství v majetku obce. Tento poplatek zahrnuje 50 Kč za hlášení v obecním rozhlase a 50 Kč za místo, přičemţ nezáleţí na době vyuţití tohoto místa.

4)

Poplatek ze vstupného – poplatek platí fyzické i právnické osoby, které pořádají událost, na které se vybírá vstupné. Sazba činí 10 % z celkového vybraného vstupného. Poplatek musí být obci uhrazen nejpozději do 15 dnů po skončení události.

Tabulka 6 - Místní poplatky

2011

2012

2013

2014

Poplatek za komunální odpad

281 750

284 589

276 895

273 463

Poplatek ze psů

4 830

4 530

4 410

4 800

Poplatek za využívání veřejného prostranství

2 600

2 700

1 850

1 850

Poplatek ze vstupného

950

780

695

740

Celkem

290 130

292 599

283 890

280 853

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 - 2014

42

Správní poplatky jsou dány zákonem č. 634/2004 Sb., kdy tyto poplatky obec neovlivňuje. Mezi tyto poplatky patří matriční poplatky, které obsahují poplatek za vidimaci listin, správní poplatek za povolení místa uzavření manţelství na jiném vhodném místě, ale také poplatek za změnu místa trvalého pobytu, vydávání kopií nebo výpisů z úředních spisů, ověření podpisů a otisku razítka, poplatky z czech pointu (výpisy z katastru nemovitostí, trestní rejstřík, výpis bodového hodnocení řidičů apod.) Tyto poplatky nejsou nijak rozhodující, protoţe se na daňových příjmech podílí minimálně, coţ můţeme vidět i v tabulce 7. Tabulka 7 - Správní poplatky

2011 2012 2013 Správní 12 040 16 120 21 830 poplatky Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12M obce Nová Lhota 2011 – 2014

2014 23 890

2.3.2. Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy závisí na hospodaření jednotlivých obcí a jejich výši ovlivňuje sama obec, podle toho, jak hospodaří s vlastním majetkem. Tyto příjmy obsahují poloţky: příjmy z pronájmu majetku obce; příjmy z poskytování sluţeb a výrobků; příjmy z pronájmu pozemku; ostatní nedaňové příjmů. V následujícím grafu máme zobrazený vývoj nedaňových příjmů ve sledovaném období. Graf 7 - Nedaňové příjmy v tis. Kč

Nedaňové příjmy Údaje v tis. Kč

1600

1512

1200

1170 1008

800 400

491

0 2011

2012

2013

2014

Rok Nedaňové příjmy

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014 43

Nedaňové příjmy se podílely na celkových příjmech v roce 2011 pouze 2 %, v následujících třech letech to bylo 7 %. Tyto příjmy mají růstovou tendenci, avšak nízkou. V následující tabulce máme uvedeny oblasti, z nichţ plynou do obecního rozpočtu příjmy nedaňového charakteru. V mnoha uvedených oblastech v jednotlivých letech příjmy hodně kolísají, nejsou stálé. Tabulka 8 - Nedaňové příjmy

2011

2012

2013

2014

4 000

0

0

0

0

350 000

100 000

480 000

Pitná voda

0

7 230

3 582

2 628

Činnosti spojů

0

9 906

53 358

52 094

Kultura

74 945

25 524

98 269

109 853

3 200

3 350

2 050

1 950

100 000

1 700

700

100 198

133 770

130 921

113 795

133 190

20 535

348 456

341 619

331 498

105 694

101 200

103 259

73 728

4 259

0

218 767

150 883

6 333

2 411

4 200

16 484

13 272

25 011

54 523

24 633

25 401

2 172

76 077

34 952

Lesní hospodářství Splátky půjčených prostředků od PO

Sdělovací prostředky Tělovýchova Rozvoj bydlení a bytové hospodaření Komunální služby a územní rozvoj Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Požární ochrana Regionální a místní správa Obecné příjmy z finančních oper Celkem

491 409 1 007 881 1 170 200 Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

1 512 091

44

V roce 2011 byly nedaňové příjmy nejniţší. V dalších letech se příjmy zvýšily, v roce 2012 především kvůli poskytnuté půjčce, kdy společnost NL aktiv s.r.o. začala půjčku splácet. Další výraznou poloţkou, o kterou se příjmy zvýšily, je pronájem plynovodu ve výši 317 337,- Kč. Splátky půjčených prostředků právnickým osobám – v roce 2010 obec na základě smlouvy půjčila společnosti NL aktiv s.r.o. 1 850 000,- Kč na rekonstrukci budovy bývalé fary. V roce 2012 společnost splatila vyšší částku, neţ má podle smlouvy, další roky platí roční splátky ve výši 100 000,- Kč. V roce 2013 obec poskytla finanční prostředky církvi na opravu kostela ve výši 380 00,- Kč, kterou následující rok církev splatila v plné výši. Kultura – řadíme sem příjmy z pronájmu sálu kulturního domu na akce typu myslivecký ples, maškarní ples, oslavy dnů matek, ale patří sem také pojištění budovy KD, pronájem ţidlí, stolů, nádobí na akce apod. V roce 2014 je částka nejvyšší z důvodu pronájmu pohostinství, které obec zakoupila a začala jej pronajímat. Zisk z tohoto pronájmu činil v roce 2014 70 000,- Kč. Rozvoj bydlení – v oblasti bytového hospodaření má obec v majetku dva obecní byty, ze kterých plynou kaţdoročně do rozpočtu obce příjmy z pronájmu. Pronájem z obecních bytů se ve sledovaném období pohybuje v rozmezí 47 376,- Kč aţ 50 952,Kč. Do nebytového hospodářství patří nebytové prostory – zde jsou příjmy z pronájmu prostorů pro soukromníky a také vrácené přeplatky za energie v těchto prostorech, které obec přeplatila. Tělovýchova – příjem v roce 2014 je vyšší ve srovnání s předchozími lety, a to z důvodu přefakturování elektřiny na lyţařském vleku, kdyţ jej měl v nájmu soukromník. Obec kaţdý měsíc zasílala faktury, které bohuţel soukromník nezaplatil a aţ nyní je splácí. V této poloţce je i příjem z pronájmu šatny fotbalistům při nedělních zápasech konaných pravidelně kaţdou neděli. Komunální služby a územní rozvoj – tato poloţka zahrnuje příjem z pronájmu pozemků, polí a luk. V roce 2014 byly vráceny přeplatky elektřiny z veřejného osvětlení ve výši 19 540,- Kč. Příjmy z pronájmu movitých věcí se týkají pronájmu plynovodu, kdy obec pronajímá plynárnám plynovod a oni jej opravují, udrţují a provádí potřebné

45

kontroly a revize. Tento pronájem se ve sledovaném období pohybuje v rozmezí od 265 737,- aţ 317 337,- Kč. Regionální a místní správa – tato poloţka obsahuje příjmy z úroků z banky, příjmy z činnosti místní správy – kopírování apod. Příjmy z podílů na zisku dividend se pohybují v rozmezí 17 850,- a 37 301,- Kč.

2.3.3. Kapitálové příjmy Tyto příjmy obec získává z prodeje vlastního majetku, případně získaných darů. Patří sem ale také příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Jde o příjmy jednorázové a nepravidelné. V roce 2011 byly kapitálové příjmy poměrně vysoké, činily 6 287 182,- Kč, a to z důvodu obdrţení dotace od hlavního partnera projektu s názvem Operační program přeshraniční spolupráce, zlepšení dostupnosti Velké Javořiny - dotace na cyklostezku. Jedná se o kapitálový příjem, nikoliv o přijatý transfer z důvodu, ţe finanční prostředky byly poskytnuty od hlavního partnera projektu - správy a údrţby silnic jihomoravského kraje, která je příspěvkovou organizací. Tento partner obdrţel dotace od ministerstva ze Slovenska a obcím jej rozeslal, proto nelze z našeho pohledu mluvit o přijatém transferu. Stejný případ nastal i v letech 2012 a 2013, kde se jedná o příjem ve výši 515 341,- Kč a 2 622 949,- na jiţ zmíněný projekt. V roce 2014 byly kapitálové příjmy nejniţší poloţkou příjmů, protoţe obec prodala pozemky v poměrně malé výši. Tabulka 9 - Kapitálové příjmy

Prodej pozemků Pozemní komunikace Celkem

2011

2012

2013

2014

5 280

0

0

15 940

6 287 182

515 341

2 622 949

0

6 292 462

515 341

2 622 949

15 940

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

46

2.3.4. Přijaté transfery Přijaté dotace představují velmi významnou poloţku příjmů, a to v důsledku toho, ţe obce nejsou zaloţeny z důvodu, aby podnikaly a dosahovaly zisku, proto jsou pro ně dotace velmi důleţité k rozšiřování a zkvalitňování veřejných statků občanům. V roce 2011 a 2012 dotace tvořily největší část příjmů. V tabulce č. 10 můţeme vidět jednotlivé dotace, které obec získala z různých zdrojů. Tabulka 10 - Přijaté dotace

Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu

2011

2012

2013

2014

670 300

734 680

873 718

1 557 352

38 000

0

0

0

0

30 000

154 150

22 850

611 874

118 529

1 619 675

4 793 878

2 404 536

3 458 840

4 782 378

1 396 616

1 829 048

1 997 519

1 226 667

566 000

255 000

200 000

895 000

3 557 063

639 215

300 065

0

0

0

0

1 306 000

11 044 707

6 512 352

6 978 672

11 541 222

Neinvestiční dotace od obcí Neinvestiční dotace od krajů

38 000

Neinvestiční dotace od mezinárodních institucí Převody z rozpočtových účtů Investiční dotace ze státního rozpočtu Investiční dotace od krajů Investiční dotace od jiných států Investiční dotace od mezinárodních institucí Celkem

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

47

V roce 2011 obec získala investiční dotace ze státního rozpočtu ve výši 1 396 616,- Kč a pouţila je na veřejné osvětlení, opravu střechy kulturního domu ve výši 154 667, -Kč, na rekonstrukci budovy environmentálního vzdělávání ve výši 205 305,- Kč a dále na výstavbu cyklostezky v úseku Nová Lhota a Vápenky ve výši 366 400,- Kč. Investiční dotace od krajů obec pouţila na opravu střechy kulturního domu a rekonstrukci budovy environmentálního vzdělávání vše v plné výši 566 000,- Kč. Investiční dotace ze Slovenska pouţila obec k realizaci projektu ERDF Operační program přeshraniční spolupráce na budovu environmentálního vzdělávání v plné výši 3 557 063,- Kč. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly konkrétně z úřadu práce – aktivní politika zaměstnanosti 245 689,- Kč, které obec získává na platy zaměstnanců a program EU peníze školám - průtoková dotace ve výši 225 996 Kč. Neinvestiční dotace od obcí pouţila obec na knihovnu v celkové výši 38 000,- Kč. A poslední neinvestiční dotace od mezinárodních institucí – Evropský fond regionálního rozvoje byla vyuţita v plné výši 22 850,- Kč na Trafostanici. V roce 2012 obec dostala o necelou polovinu méně dotací neţ v předchozím roce. Investiční dotace ze státního rozpočtu byly o 64 380,- Kč vyšší oproti minulému roku. Tyto dotace obec získala na rekonstrukci budovy environmentálního vzdělávání a činily 16 545,- Kč, dále obec čerpala dotace ve výši 1 812 502,- Kč na sníţení energetické náročnosti ZŠ, a to zateplením budovy. Investiční dotace od krajů poskytl JMK na cyklostezku ve výši 255 000,- Kč. Investiční dotace od jiných států, tedy ze Slovenska, obec pouţila opět k rekonstrukci budovy environmentálního vzdělávání ve výši 289 117,- Kč. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly poskytnuty ve výši 734 680,- Kč. Jedná se o programy EU peníze školám, volby do krajů + prezidentské volby, aktivní politika zaměstnanosti (dotace z ÚP), obec také zakoupila nábytek do budovy environmentálního vzdělávání. Neinvestiční dotace od obcí, stejně jako předchozí rok, obec pouţila na obecní knihovnu v Nové Lhotě. A poslední neinvestiční dotace od mezinárodních institucí z Evropského fondu regionálního rozvoje byla vyuţita na rekonstrukci budovy environmentálního vzdělávání v plné výši 611 874,- Kč. V roce 2013 byly investiční dotace ze státního rozpočtu poskytnuty v rámci programu Operační program ţivotního prostředí ze státního fondu ţivotního prostředí – zateplení ZŠ, které bylo financované částkou 99 551,- Kč. Dále se jednalo o program sníţení energetické náročnosti, taktéţ na zateplení ZŠ, avšak od ministerstva ţivotního prostředí, ve výši 1 692 374,- Kč. Z programu přeshraniční spolupráce obec získala 48

prostředky na pořízení WEB kamer ve výši 18 053,- Kč a poslední dotace ze státního rozpočtu byly ve výši 187 541,- Kč z ministerstva mezinárodního rozvoje taktéţ na přeshraniční spolupráci. Investiční dotace od krajů poskytl JMK na přípojku vody do ZŠ ve výši 200 000,- Kč. Investiční dotace od jiných států, tedy ze Slovenska, obec pouţila na WEB kamery ve výši 300 065,- Kč. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly poskytnuty ve výši 873 718,- Kč. Jedná se o dotace z úřadu práce na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 630 731,- Kč, dále na volby do krajů – prezidentské volby a volby do poslanecké sněmovny, společně v celkové výši 53 400,- Kč a poslední neinvestiční dotace byla poskytnuta opět na WEB kamery ve výši 7 132,- Kč. Neinvestiční dotace od krajů byla poskytnuta ve výši 30 000,- Kč. A poslední neinvestiční dotace od mezinárodních institucí byla vyuţita na program přeshraniční spolupráce na cyklostezku ve výši 118 529,- Kč. V roce 2014 byly investiční dotace ze státního rozpočtu pouţity na projekty zkušební vrty – pitná voda, rekonstrukce zvonu – elektřina, rekonstrukce hřiště u MŠ, přírodní výuková zahrada a panely na turistickou stezku v celkové výši 1 226 666,- Kč. Investiční dotace od krajů poskytl JMK na projekty rekonstrukce sociálního zařízení v hostinci, rekonstrukce místní komunikace na horním konci obce a pořízení hasičské cisterny. Tyto projekty byly zaplaceny v plné výši, a to 895 000,- Kč. Investiční dotace přijaté od mezinárodních institucí ve výši 1 306 000,- Kč byly pouţity na panely turistické stezky a na přírodní výukovou zahradu. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly pouţity na opravu kapličky, na výsadbu zeleně v obci, na volby do zastupitelstva obcí a do Evropského parlamentu, na panely turistické stezky, na budovu environmentálního vzdělávání a na dotace z úřadu práce v celkové výši 1 365 750,- Kč. Neinvestiční dotace od krajů obec pouţila na pořízení krojů pro místní folklórní skupinu, dále prostředky pouţila na udrţování cyklistické stezky a pořídila věcné vybavení pro SDH - to vše v plné výši 154 150,- Kč. Neinvestiční dotace od mezinárodních institucí obec pouţila na přírodní výukovou zahradu a na panely turistické stezky, tato částka činila 1 619 675,- Kč. Projekt: Za poznáním přírody Obec zakoupila od Policie ČR budovu, kde měla dříve stanici. Tento projekt se financoval několik let pomocí dotací z ERDF, coţ je Evropský fond regionálního rozvoje, který platí 85 % výdajů, 10 % platí obec a zbylých 5 % ministerstvo 49

regionálního rozvoje. Tento projekt se skládá z nakoupení budovy, její rekonstrukce, zakoupení vybavení a financování vzdělávacích aktivit. Tento projekt je pro děti, které do obce přijedou za poznáním přírody, přespí na ubytovně společnosti NL aktiv s.r.o., školní jídelna jim vaří a do budovy environmentálního vzdělávání se chodí učit o přírodě. WEB kamery Projekt přeshraniční spolupráce, který má 7 partnerů. Obec Nová Lhota se stala vedoucím partnerem tohoto projektu a spočívá v podpoře turistického ruchu. V Nové Lhotě byly web kamery zaměřeny na oblast ski areálu a lidé mohou na internetu sledovat, zda je v obci sníh a můţou přijet lyţovat. Tento projekt byl financován ze Slovenska. Nejprve si obec všechno nakoupila a zaplatila sama, poté byly poskytnuty dotace v plné výši výdajů z Bratislavy. Aktivní politika zaměstnanosti Obec kaţdoročně přijímá zaměstnance, kteří jsou vedeni na úřadu práce k udrţování obce. Kaţdoročně na tyto zaměstnance dostává jiţ zmíněné dotace.

2.4. Analýza výdajů V této kapitole se zaměřím na výdaje obce Nová Lhota v období 2011 – 2014. Dělení výdajů není tak obsáhlé jako dělení příjmů, ale dělí se jen na 2 sloţky, a to na běţné a kapitálové výdaje. Běţné výdaje jsou spojeny s kaţdodenním financováním obce a jsou pravidelné. Výdaje kapitálové souvisí s investováním a rozvojem obce a jsou nepravidelné.

50

Graf 8 - Skutečné výdaje v tis. Kč

Skutečné výdaje Údaje v tis. Kč

26000

24737

22000 17 769

18000

17 844

14000 14 486 10000 2011

2012

2013

2014

Roky Skutečné výdaje

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

V grafu č.: 8 jednoznačně vidíme, ţe výdaje byly nejvyšší v roce 2011, kdy obec nejvíce investovala do jiţ zmiňované budovy environmentálního vzdělávání pro děti ve škole v přírodě, dále zřízení cyklostezky a jiných projektů jiţ uvedených v kapitole 2.3.4. přijaté transfery. Do těchto projektů obec investovala i v ostatních sledovaných obdobích avšak ne v tak velké výši jako v roce 2011. Tabulka 11 - Běţné a kapitálové výdaje

2011

2012

2013

2014

Běžné výdaje

13 602 316

8 727 343

10 739 762

13 562 580

Kapitálové výdaje

11 134 922

9 041 559

3 746 416

4 281 631

Celkem

24 737 237

17 768 903

14 486 178

17 844 211

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 – 2014 Z tabulky č.: 11 je patrné, ţe obec nejvíce investovala do rozvoje obce v letech 2011 a 2012, kdy kapitálové výdaje byly vysoké a v roce 2012 dokonce převyšovaly nad běţnými výdaji.

51

Graf 9- Běţné a kapitálové výdaje v tis. Kč

Běžné a kapitálové výdaje

Údaje v tis. Kč.

15000 12000 9000 Běžné výdaje

6000

Kapitálové výdaje

3000 0 2011

2012

2013

2014

Roky

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

2.4.1. Běžné výdaje Jak jsem jiţ zmiňovala, běţné výdaje souvisí s kaţdodenním hospodařením obce, jedná se o pravidelně se opakující platby, jako jsou např. náklady na energii, mzdové náklady zaměstnanců obce, nákup materiálu, nákup pohonných hmot, udrţování zeleně apod. Běţné výdaje tvoří hlavní část výdajů, kdy se v roce 2011 podílely na celkových výdajích 55 %, v dalším roce 49 %, v následujícím roce 74 % a v posledním roce dokonce 76 %. V tabulce č. 12 můţeme vidět jednotlivé poloţky běţných výdajů, se kterými se obec potýká.

52

Tabulka 12 - Běţné výdaje

2011

2012

2013

2014

Pozemní komunikace

140 256

123 217

241 055

157 941

Pitná voda

25 182

16 160

10 920

19 590

Nákup zboží

0

12 800

30 818

114 405

Zařízení předškolní výchovy

1 374 157

1 345 557

802 360

426 663

Kultura

162 402

373 887

457 179

361 657

0

0

0

29 766

23 639

4 504

3 085

15 600

131 605

80 109

445 860

106 081

0

16 294

153 514

611 343

3 079 294

518 370

227 531

308 106

589 300

595 800

591 048

601 472

443 210

447 399

408 143

422 185

612 282

632 445

1 618 203

2 784 757

39 802

51 069

48 688

75 214

33 485

40 545

134 547

40 789

797 669

843 367

860 970

854 302

Regionální a místní správa

1 047 841

981 901

1 001 627

1 193 523

Ostatní

5 102 191

2 643 919

3 704 212

5 439 188

Celkem

13 602 316

8 727 343

10 739 762

13 562 580

Ochrana památek Sdělovací prostředky Tělovýchova Zájmová činnost a rekreace Rozvoj bydlení Komunální služby Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Služby sociální péče Požární ochrana Zastupitelské orgány

Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

53

Pozemní komunikace – představuje údrţbu místních komunikací během celého kalendářního roku. Patří sem i náklady na pohonné hmoty spojené s údrţbou silnic, nákup materiálu aj. V roce 2011 stály opravy a udrţování 19 796,- Kč, nákup sluţeb 85 510,- Kč (kdy se najal bagr na výkop a jiné úpravy v obci), v roce 2012 stál nákup sluţeb 56 698,- Kč, v roce 2013 byly výdaje na pozemní komunikaci nejvyšší, kdy nákup sluţeb stál 167 509,- Kč, nákup písku 12 690,- Kč. V roce 2014 stál nákup sluţeb 44 604,- Kč, úpravy a udrţování silnic stály 39 204,- Kč, nákup pohonných hmot 19 694,- Kč. Zařízení předškolní výchovy – jelikoţ je obec zřizovatelem příspěvkové organizace základní a mateřské školy v Nové Lhotě, vynakládá kaţdý rok nemalé prostředky na udrţování a plynulý chod organizace. Jedná se i o neinvestiční příspěvky na provoz a část i na platy, které se ve sledovaném období pohybují v rozmezí 391 663,- aţ 1 100 000,- Kč. Kultura – v oblasti kultury obec vynakládá výdaje do místní knihovny, kde jsou výdaje na plat knihovníka, ale patří sem i náklady na energii a plyn v kulturním domě, pohoštění a věcné dary. Zájmová činnost a rekreace – sem patří výdaje spojené s projektem ,,Za poznáním přírody“ (tento projekt je pro děti, kde se učí o přírodě, o půdě a o zvířatech). V obci byly děti z Čachtic, Brezové pod Bradlom, Velké nad Veličkou a jiné. Dále sem patří výdaje na platy lektorů z CHKO, kteří děti vyučují, dále elektřina, plyn, plat manaţera, kancelářské potřeby, veškeré jídlo pro děti po dobu, kterou stráví v obci ve škole v přírodě. Tento projekt začal aţ v roce 2013, kdy výdaje na pohoštění činily 68 800,Kč, platy lektorů 48 900,- Kč, elektřina a plyn 35 814,- Kč. V roce 2014 bylo pořízeno vybavení do budovy environmentálního vzdělávání a kancelářské potřeby v částce 338 097,- Kč, pohoštění 28 200,- Kč, elektřina a plyn 212 264,- Kč Rozvoj bydlení – výdaje spojené s obecními byty, ale i nebytovými prostory. Tyto výdaje jsou opravy a údrţby, topení, elektrická energie a plyn. V roce 2014 energie a plyn stály 147 108,- Kč, opravy a udrţování 121 354,- Kč Komunální služby – elektrická energie, veřejné osvětlení, pohřebnictví, nájemné, pozemky, opravy a údrţby atd. Kaţdý rok jihomoravské plynárny fakturují částku na místní plynovod za to, ţe jej opraví a provedou kontroly apod. Plynovod je obecní,

54

plynárny jej mají pouze v pronájmu. Tyto opravy a kontroly se ve sledovaném období pohybují v rozmezí 295 835,- aţ 328 342,- Kč, výdaje spojené s veřejným osvětlením byly v rozmezí 260 489,- aţ 293 633,- Kč. Ochrana přírody a krajiny – Obec kaţdý rok přijme z úřadu práce zaměstnance, kteří vykonávají údrţbu veřejného prostranství. Úřad práce poskytuje dotace na jiţ zmíněné zaměstnance. Patří sem platy zaměstnanců, odvod sociálního a zdravotního pojištění, ochranné pomůcky, pohonné hmoty, cestovné, pohoštění, materiál na opravy, nákup oděvů atd. V roce 2013 a 2014 byly výdaje vyšší oproti předchozímu období, kvůli projektu ,,Za poznáním přírody“, kdy měla obec výdaje na plat manaţerky tohoto projektu, dále nákup nábytku, čistících prostředků, telefonní komunikace aj. V roce 2014 činily výdaje na platy zaměstnanců 706 587,- Kč, nákup materiálu 131 158,- Kč, péče o veřejnou zeleň 2 125 267,- Kč. Zastupitelské orgány – největší část výdajů je na odměny členů zastupitelstva a odvody pojistného, dále sem zařazujeme cestovné, školení a vzdělávání, telefonní sluţby, v letech 2012 – 2014 jsou zde i výdaje spojené s volbami do Evropského parlamentu, do zastupitelstev územních celků a do Parlamentu České republiky. Regionální a místní správa – zde zařazujeme denní fungování obce, plyn, energie, platy zaměstnanců, poštovní sluţby, telefony, pohoštění, nákup kolků, cestovné, drobný dlouhodobý majetek a jiné. Největší poloţkou jsou platy zaměstnanců, které se pohybují v rozmezí od 425 976,- do 546 683,- Kč, Obec poskytuje i neinvestiční příspěvky spolkům jako jsou včelaři, zdravotně postiţeným a pořadatelům Javořinských slavností. Ostatní – tato poloţka obsahuje obecné výdaje z finančních operací, tedy úroky a bankovní sluţby, různá pojištění, převody vlastním rozpočtovým účtům, platby daní a poplatků státnímu rozpočtu a finanční vypořádání minulých let.

2.4.2. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje nejsou tak vysoké jako běţné, ovšem v letech 2011 a 2012 jsou poměrně vysoké, protoţe obec investovala do majetku. V prvním roce se tyto výdaje podílely na výdajích celkových 45 %, v dalším roce 51 %, v roce 2013 pouze 26 % a v posledním roce 24 %. Tyto výdaje jsou nestabilní, většinou se neopakují. Nejvíce obec investuje do budov a staveb, jak je zobrazeno v tabulce č. 13. 55

Tabulka 13 - Kapitálové výdaje

2011

2012

2013

2014

11 075 258

8 072 932

2 553 035

4 228 184

59 664

533 627

446 490

0

Transfery do zahraničí

0

0

346 186

0

Církev

0

0

380 000

0

Pozemky

0

35 000

20 705

53 446

Půjčka

0

400 000

0

0

Budovy a stavby Stroje, přístroje, zařízení

Celkem 11 134 922 9 041 559 3 746 416 Zdroj: Finanční výkaz FIN 2 – 12 M obce Nová Lhota 2011 - 2014

4 281 630

V roce 2011 byly vynaloţeny největší výdaje na vybudování cyklostezky v celkové částce 7 864 286,- Kč. Dalším velkým výdajem v tomto roce byla výstavba budovy environmentálního vzdělávání za 2 817 028,- Kč. Výdaje na tyto projekty byly vynaloţeny i v dalších letech sledovaného období, avšak v menší výši. V roce 2012 byla provedena rekonstrukce základní a mateřské školy v Nové Lhotě, tedy její zateplení ve výši 2 665 263,- Kč, obec také odkoupila z osobního vlastnictví budovu místního pohostinství za 1 570 054,- Kč. V tomto roce byla provedena i rekonstrukce veřejného rozhlasu za 533 627,- Kč v osadě Vápenky a poskytnuta další půjčka společnosti NL aktiv s.r.o. ve výši 400 000,- Kč. V roce 2013 si nechala obec sestavit plán k pozemkovým úpravám týkající se studie odtokových poměrů ve výši 446 490,- Kč, pokračovala v zateplování budovy základní školy ve výši 1 972 433,- Kč a poskytla půjčku církvi na opravu kostela ve výši 380 000,- Kč. V roce 2014 provedla rekonstrukci silnice v horní části obce za 1 059 187,-, opravila dětské víceúčelové hřiště pro děti ve výši 407 174,- Kč a provedla hydrogeologické průzkumné vrty na pitnou vodu na čtyřech různých místech v částce 944 351,- Kč, Obec prodala pozemky v menší výši, jedná se o pozemky zastavěné budovami, pole a ostatní plochy. 56

2.5. Zhodnocení hospodaření obce Nová Lhota 2011 – 2014 Jak jsem jiţ zmiňovala, hlavní účel obce není dosahování zisku, ale uspokojování potřeb občanů. Obec se snaţí rozvíjet pomocí získaných dotací, kdy provádí různé projekty ke zkvalitnění ţivota na vesnici. V roce 2011 a 2012 hospodařila se schodkem, v prvním roce 1 004 915,- Kč a v druhém 3 669 069,- Kč, avšak obec byla schopna tyto schodky uhradit. Důvod, proč byly výdaje vyšší, neţ příjmy byl ten, ţe obec prováděla investice do zmíněných projektů jako je cyklostezka a rekonstrukce budovy environmentálního vzdělávání. V posledních dvou letech se obci dařilo a měla poměrně slušný přebytek ve výši 3 616 478,- Kč a 3 583 811,- Kč. Myslím si, ţe obec hospodaří efektivně a hlavně se snaţí rozvíjet a získává příjmy do rozpočtu ve formách dotací, a nikoliv zvyšováním poplatků pro občany.

3.

Dotazníky a návrhy na zlepšení

3.1. Dotazník Ke své bakalářské práci jsem vytvořila dotazník, abych zjistila, jak jsou občané Nové Lhoty a okolních osad spokojeni s hospodařením obce a jaké změny by v obci uvítali, případně jak jsou spokojeni se zaměstnanci obecního úřadu. V dotazníku jsem se tázala na věk z důvodu, aby byli občany rozděleni podle věku do 30 let a nad 30 let, abych viděla priority mladší a starší generace. Druhá otázka byla jednoduchá, zda je občan spokojen s hospodařením či nikoliv. Další otázky byly k uvedení vlastního názoru, co by chtěli v obci změnit a zdali jsou spokojeni se zaměstnanci a chodem na obecním úřadě. Dotazovala jsem se osobně a také svých spoluţáků přes sociální síť v celkovém počtu 61 občanů. Většina obyvatel mi dotazník vyplnila bez problémů. Nyní si ukáţeme, kolik lidí do 30 let a nad 30 let je a není spokojeno s hospodařením obce.

57

Tabulka 14 - Spokojenost občanů s hospodařením podle věku Jste spokojen s hospodařením? / Věk

Do 30 let

Nad 30 let

Celkem

Ano, jsem spokojen

17

25

42

S hospodařením obce nejsem spokojen

9

10

19

Celkem

26

35

61

Zdroj: Vlastní zpracování Zjistila jsem, ţe většina dotazovaných je s hospodařením obce spokojená, občané do 30 let s počtem 17 a nad 30 let s počtem 25 občanů. S hospodařením obce není spokojeno pouze 19 občanů, coţ je 30 % dotazovaných. Tuto skutečnost vidíme i v grafu č. 10. Graf 10 - Spokojenost občanů s hospodařením

Spokojenost občanů s hopodařením 25

Počet respodentů

25 20

17 10

15

Ano, jsem spokojen

9

10

S hospodařením obce nejsem spokojen

5 0 Do 30 let

Nad 30 let Věk

Zdroj: Vlastní zpracování Další otázka byla, co by občané chtěli ve své obci změnit. Tady bych občany rozdělila na dvě skupiny, a to na obyvatele Nové Lhoty a obyvatele okolních osad. Obyvatelé Vápenek a okolních osad se většinově shodli na opravě chodníků, dětského hřiště, ale také na vybudování odpadkových košů a lepšího veřejného osvětlení. Našli se i odpovědi, ţe se občané cítí odstrčení oproti Nové Lhotě. Občané Nové Lhoty uvedli nejčastěji obnovení pošty, lékaře v obci, lepší autobusové spojení, ale také by chtěli větší nabídku pracovních příleţitostí a zavedení vodovodu. Mladší generace uváděla zavedení letních zábav při táboráku apod. Co se týče obnovy pošty, je moţné, ţe k ní dojde. Protoţe zde probíhalo malé mnoţství transakcí, pošta se rozhodla udělat z obyčejné pošty pouze výdejní místo, takţe se zde 58

nemůţou vyplácet důchody, vybírat peníze, placení poukázek se vypisuje ručně apod. Po 2 letech si však vedení pošty všimlo, ţe počet transakcí přibývá a uvaţuje o znovuzavedení klasické pošty se všemi sluţbami jako dříve. Zavedení vodovodu se plánuje na příští rok, protoţe přes teplá léta obec trpí nedostatkem vody. Ohledně lékaře si myslím, ţe je obec malá na to, aby tam byl stálý praktický lékař. Reálné by však mohlo být, ţe by lékař dojíţděl některý den v týdnu například z 8 km vzdálené Velké nad Veličkou. Vybudování odpadkových košů je velmi dobrý nápad a i pan starosta uvaţuje o jejich zřízení. Co se týká veřejného osvětlení ve Vápenkách, tak je obec názoru, ţe je osada dostatečně osvětlena. O zajištění pracovních příleţitostí a akcí pro mladé se zmíním v následující kapitole.

3.2. Návrhy na zlepšení Poslední část bakalářské práce je zaměřena na moţné návrhy ke zlepšení hospodaření obce, pomocí zvýšení příjmů a optimalizování výdajů. V letech 2011 a 2012 měla obec vyšší výdaje neţ příjmy, tak by tomu nemělo být a obec by měla hledat cesty k navýšení příjmů. Co se týče zvýšení příjmů, obec Nová Lhota se snaţí najít cesty k vyšším příjmům pomocí získání dotací. Nechce zvyšovat poplatky ani daně, aby nebyli škodní občané, ale snaţí se do obecního rozpočtu získat finance jinými cestami. Návrhy ke zvýšení poplatků a daní beru jako krajní situaci, kdy by obec nedokázala získat příjem do rozpočtu jinými cestami.

3.2.1. Daň z nemovitostí Daň z nemovitosti je dána zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, kdy se základní sazba násobí koeficientem, který je dán zákonem. Obec Nová Lhota se nachází v intervalu do 1 000 obyvatel, takţe má koeficient 1,00. Obec místní koeficient nemá, tudíţ platí koeficient 1,00. Obec má nárok pomocí obecně závazné vyhlášky tento koeficient zvýšit o jednu kategorii anebo můţe stanovit na území obce jeden místní koeficient v rozmezí 2-5. Těmito koeficienty se následně 59

násobí daň poplatníka. Pokud by bylo vloţeno do obecně závazné vyhlášky zvýšení místního koeficientu, daň z nemovitosti by navýšila obecní příjmy. Nyní provedu výpočet, kolik by zvýšení o koeficient obci přineslo příjmů. Tabulka 15 - Zvýšení místního koeficientu daně z nemovitosti

Místní koeficient

2014

1

482 125

2

964 250

3

1 446 375

4

1 928 500

5

2 410 625

Zdroj: Vlastní výpočet Pokud by obec chtěla zvýšit koeficient, doporučila bych místní koeficient 2, aby občané Nové Lhoty nebyli moc finančně zatíţení.

3.2.2. Poplatek za psy a využívání veřejného prostranství Zákon č. 565/1990 Sb., nám říká, ţe výši poplatku za psy si stanovuje obec sama, avšak maximální částka tohoto poplatku je stanovena ve výši 1 500 Kč. Platí se za psa, který je starší 3 měsíce. U druhého a kaţdého dalšího psa se můţe horní hranice sazby zvýšit aţ o 50 %. V obci se vybírá poplatek za psa pouhých 30 Kč, za kaţdého druhého psa se však neplatí a v obci je kolem 160 psů. V obci je problém od některých občanů získat i pouhých 30 Kč, ale podle mě je to zanedbatelná částka a určitě bych navrhla její zvýšení. V obci se našlo uţ i několik lidí, kteří vlastní v osadě Vápenky chatu a chtěli by si zde nahlásit i psa, aby zaplatili pouhých 30,- Kč oproti vyšší částce, neţ mají jinde ve městech. Pomocí tabulky a vlastního výpočtu zjistím, kolik by zvýšení obci přineslo příjmů z poplatků. Je pravda, ţe se na celkových příjmech tento poplatek podílí minimální částkou, ale kdyţ uţ je zavedený, určitě bych jej zvýšila, v současnosti pohybuje kolem 4 500,- Kč.

60

Tabulka 16 - Zvýšení poplatku ze psů

Poplatek

Příjem

30,-

4 800,-

100,-

16 000,-

150,-

24 000,-

200,-

32 000,-

250,-

40 000,-

300,-

48 000,-

Zdroj: Vlastí výpočet Pokud by se obec rozhodla tento poplatek zvýšit, určitě bych nedoporučovala razantní zvýšení, protoţe někteří občané by poplatek odmítali uhradit, v obci bydlí starší generace, pro které přijde tento poplatek neoprávněný. Navrhovala bych zvýšení maximálně na 100,- Kč za psa. Pokud jde o poplatky za vyuţívání veřejného prostranství, tak tyto poplatky platí několik málo podnikatelů, kteří jednou za měsíc přijedou do obce a prodávají oblečení, maso, ţivá zvířata apod. Jelikoţ jich do obce jezdí jenom minimum, zvýšení tohoto poplatku by vedlo k zrušení dojíţdění těchto podnikatelů do obce. Protoţe obec je vzdálená od nejbliţších obcí 8 km, bylo by to na škodu především pro občany, kteří zde nakupují pravidelně ţívá zvířata, ale i oblečení, protoţe v obci ţádný obchod s textilem není.

3.2.3. Odprodej pozemků a výstavba bytových či rodinných domů Navrhovala bych vystavět novou bytovou jednotku. Výdaje na její postavení by šly z dotací Evropského fondu regionálního rozvoje a ministerstva místního rozvoje, jelikoţ jiţ zmíněné projekty, jako je výstavba budovy environmentálního vzdělávání, byly financovány z těchto zdrojů. Obec by po vybudování jednotky měla stabilní příjem z pronájmu bytů. Na konci obce jsou i stavební pozemky, které má obec v plánu odprodat na výstavbu rodinných domů. Pro obec by bylo jednoznačným přínosem, kdyby se zvýšil počet občanů, především mladší generace, která by měla děti. Je ale pravda, ţe je zde špatná 61

dostupnost zaměstnání a většina občanů musí do práce dojíţdět. Ale určitě jsou i lidi, kterým to nevadí a obětovali by dojíţdění kvůli bydlení na venkově a v neporušené přírodě. Přírůstek dětí by jednoznačně vedl k vyuţití základní školy, kterou v současnosti navštěvuje pouhých 16 ţáků od první do páté třídy. V obci jsou v současnosti pouze dva obecní byty, ze kterých plyne do rozpočtu obce minimální příjem, protoţe nájem za 1 m2 činí pouhých 20,- Kč. Je pravda, ţe se pronajímají učitelům základní školy, ale i tak je to minimální částka.

3.2.4. Kulturní akce Další moţnost, jak zvýšit obecní příjmy, ale především uspokojit občany a zviditelnit obec, jsou kulturní akce. V současnosti jsou v obci pořádány plesy a akce pro malé děti, jako karneval, oslava dne matek, lampionový průvod apod. V roce 2011 se znovu po třiceti letech konal fašank, obec se tak snaţí o obnovu starých tradic. Myslím si, ţe by bylo přínosné především přes letní sezónu pořádat venkovní zábavy na fotbalovém hřišti. Obec by nakoupila občerstvení a pití, vybíralo by se symbolické vstupné a určitě by měla příjem do rozpočtu, ale především by uspokojila mladší generaci. V souvislosti s pořádáním této akce by přilákala i chataře z nedaleké osady Vápenky, kde je jich přes léto nemalé mnoţství. Myslím si, ţe by se této venkovní události zúčastnilo velké mnoţství obyvatel a ţe přesně tento typ události v obci chybí.

3.2.5. Založení firmy Pro obec, ale i její obyvatele, by bylo největším přínosem, kdyby na jejím území byla firma, která by vyráběla. Ne však nějaká továrna, aby ničila ovzduší, ale ruční dílna nebo něco podobného. Před několika lety byl v obci investor, který chtěl vybudovat firmu, avšak kdyţ dojel na Novou Lhotu, zhrozil se, jak je daleko od nejbliţšího města a okolních vesnic. Kdyby se ovšem podařilo najít nějakého podnikatele, který by měl zájem v obci podnikat, byl by to pro obec obrovský přínos v mnoha oblastech. Občané Nové Lhoty by nemuseli dojíţdět za prací, zvýšily by se sdílené daně a byl by větší zájem o bydlení v této lokalitě.

62

3.2.6. Optimalizace výdajů Obec se snaţí o optimalizaci výdajů pomocí jiţ uskutečněných projektů. Jedná se například o zateplení budovy školy, kdy obec získala dotace, opravila a zateplila budovu základní a mateřské školy a nyní neprotopí tolik jako před rekonstrukcí a ročně ušetří aţ 50 000,- Kč. Stejný případ je i u opravy budovy kulturního domu. Obec také nakupuje elektrickou energii a plyn na Českomoravské komoditní burze v Kladně, kde nakupuje za výhodnějších podmínek. Obec optimalizuje své výdaje i nákupem ţárovek do veřejného osvětlení. Dřív se kupovaly levnější s menším výkonem a nyní nakupují draţší, avšak s větším výkonem a delší dobou ţivotnosti. Tím nevynakládá výdaje do pořízení nových ţárovek.

63

Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza hospodaření obce Nová Lhota a návrh opatření, která by vedla ke zlepšení finanční situace obce a ke zkvalitnění ţivota občanů. Analýza příjmů a výdajů vycházela z interních materiálů obce a z rozpočtů v letech 2011 – 2014, které jsou součástí finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků. Bakalářská práce se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na teorii, kde jsou objasněny základní pojmy týkající se veřejné správy, obce, sestavení rozpočtu a popis příjmů a výdajů. Druhá část nás informuje o obci Nová Lhota a o obecním úřadu. Dále se tato část zaměřuje na vývoj příjmů a výdajů ve sledovaném období 2011 – 2014 a pokračuje analýzou příjmů a výdajů. Jednotlivé příjmy a výdaje jsou rozděleny podle rozpočtové skladby. Došla jsem k závěru, ţe obec hospodaří efektivně a snaţí se rozvíjet pomocí projektů, které zkvalitňují ţivot občanům. I kdyţ v prvních dvou letech sledovaného období bylo hospodaření schodkové, následující roky obec vykazovala přebytkové hospodaření. V poslední části práce jsem se zaměřila na vyhodnocení dotazníku, kde občané uvedli, zdali jsou spokojeni s hospodařením obce a uvedli návrhy, jaké změny by v obci uvítali. Dále jsem navrhla opatření, která by vedla ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci výdajů. V oblasti navýšení příjmů jsem navrhla zvýšení poplatku za psy, ale také nalezení investora, který by na území obce vybudoval firmu a tím by obci zajistil zvýšení příjmů a zajistil pracovní příleţitosti, které v obci nejsou. V oblasti optimalizace výdajů jsem uvedla, ţe obec se jiţ snaţí o omezení prostřednictvím realizovaných projektů, jako je zateplení budovy základní a mateřské školy, ale také kulturního domu.

64

Seznam literatury 1.

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8.

2.

NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-162-5.

3.

OTRUSINOVÁ,

Milana

a

Dana

KUBÍČKOVÁ. Finanční

hospodaření

municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-342-4. 4.

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4.

5.

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 280 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-2097-5.

Zákony 6.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

7.

Zákon č. 250/200 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

8.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

9.

Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích

Internetové zdroje 10.

Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/loterie-a-sazkove-hry/vysledky-z-provozovaniloterii/2012/sazkove-hry-v-roce-2012-12746 11.

Nová Lhota. Nová Lhota Oficiální web obce [online]. [cit. 2016-04-21].

Dostupné z: http://www.novalhota.cz/nova-lhota-a-vapenky/d-11624/p1=316

65

Materiály obce 12.

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2011

13.

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2012

14.

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2013

15.

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2014

Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1 – Obecné schéma běţného rozpočtu Provazníková 2009, str. 67 ................. 22 Tabulka 1 - Schválené příjmy a výdaje obce .................................................................. 34 Tabulka 2 - Příjmy a výdaje po změnách během roku ................................................... 35 Tabulka 3 - Skutečné příjmy a výdaje ............................................................................ 36 Tabulka 4 - Rozdělení příjmů dle druhu ......................................................................... 38 Tabulka 5 - Daňové příjmy ............................................................................................. 40 Tabulka 6 - Místní poplatky............................................................................................ 42 Tabulka 7 - Správní poplatky.......................................................................................... 43 Tabulka 8 - Nedaňové příjmy ........................................................................................ 44 Tabulka 9 - Kapitálové příjmy ........................................................................................ 46 Tabulka 10 - Přijaté dotace ............................................................................................. 47 Tabulka 11 - Běţné a kapitálové výdaje ......................................................................... 51 Tabulka 12 - Běţné výdaje ............................................................................................. 53 Tabulka 13 - Kapitálové výdaje ...................................................................................... 56 Tabulka 15 - Spokojenost občanů s hospodařením podle věku ...................................... 58 Tabulka 16 - Zvýšení místního koeficientu daně z nemovitosti ..................................... 60 Tabulka 17 - Zvýšení poplatku ze psů ............................................................................ 61

66

Seznam grafů Graf 1 - Sloţení obyvatel ................................................................................................ 32 Graf 2 - Příjmy a výdaje rozpočtu po změnách v tis. Kč ................................................ 35 Graf 3 - Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč.................................................................... 37 Graf 4 - Skutečné příjmy v tis. Kč .................................................................................. 37 Graf 5 - Daňové příjmy v tis. Kč .................................................................................... 39 Graf 6 - Daně z příjmů FO a PO v tis. Kč ...................................................................... 41 Graf 7 - Nedaňové příjmy v tis. Kč ................................................................................ 43 Graf 8 - Skutečné výdaje v tis. Kč .................................................................................. 51 Graf 9- Běţné a kapitálové výdaje v tis. Kč ................................................................... 52 Graf 10 - Spokojenost občanů s hospodařením .............................................................. 58

67

Příloha: Dotazník Prosím o vyplnění krátkého dotazníku ke své bakalářské práci, která má název Zhodnocení hospodaření obce Nová Lhota. Moc Vám děkuji.

1)

Uveďte, kolik máte let

a)

Do 30 let

b)

Nad 30 let

2)

Jak jste spokojeni s hospodařením vaší obce?

a)

Ano, jsem spokojen

b)

S hospodařením obce nejsem spokojen

3)

Co byste ve Vaší obci chtěli změnit?

4)

Jste spokojeni s prací na obecním úřadě? Udělali byste nějaké změny?

68