Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Václav Adamec, Ph.D.

Hana Hažmuková

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D. za odborné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, dle metodických pokynů vedoucího bakalářské práce a s využitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. prosince 2010

__________________

Abstract Hažmuková, H. The evaluation of financial indicators of the business, catering and accommodation sectors. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU in Brno, 2010. The aim of this bachelor thesis is the analysis of selected indicators in the business, accommodation and catering sectors. Statistical methods for smoothing of the time series were used for this purpose. The data were obtained from the Czech Statistical Office. The thesis also deals with the development of the selected sectors between 200-2008 in the Czech Republic. The description of seasonality of each indicator are also included in the thesis. Furthermore, the employment rates in the business, accommodation and catering sectors in individual regions were compared. Keywords Business, accommodation and catering, time series, staff, average gross monthly wages, business margin.

Abstrakt Hažmuková, H. Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2010. Obsahem této bakalářské práce je analýza vybraných ukazatelů v odvětví obchodu a ubytování a stravování. K tomu byly použity statistické metody k vyrovnání časových řad. Data pocházejí z Českého statistického úřadu. V práci byl zkoumán vývoj sledovaných odvětví za období 2000 – 2008 v České republice. Součástí práce bude popis sezónnosti u každého ukazatele. Bude také porovnána zaměstnanost v odvětví obchodu a ubytování a stravování v jednotlivých krajích. Klíčová slova Obchod, ubytování a stravování, časová řada, pracovníci, průměrná hrubá měsíční mzda, obchodní marže.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .........................................................................................................10

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

Přehled literatury

12

2.1

Služby .......................................................................................................12

2.2

Odvětví ubytování a stravování v rámci ekonomických činností............12

2.3

Ubytování.................................................................................................13

2.3.1 2.4 2.5

Trh ubytovacích služeb ....................................................................14

Stravování ................................................................................................15

2.4.1

Trh stravovacích služeb ...................................................................15

Obchod .....................................................................................................16

2.5.1

Velkoobchod.....................................................................................16

2.5.2

Maloobchod ..................................................................................... 17

2.6 3

10

Etický kodex Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.........19

Materiál a metodika

20

3.1

Statistická klasifikace.............................................................................. 20

3.2

OKEČ....................................................................................................... 20

3.2.1

Konstrukce ...................................................................................... 20

3.2.2

Metodika ukazatelů..........................................................................21

3.3

Časové řady ............................................................................................. 22

3.3.1

Analýza časových řad ...................................................................... 22

3.3.2

Elementární charakteristiky časových řad ..................................... 22

3.3.3

Dekompozice časové řady ............................................................... 23

3.3.4

Analytické vyrovnání ...................................................................... 24

3.3.5

Mechanické vyrovnání .................................................................... 24

3.3.6

Volba vhodného modelu trendu ..................................................... 26

3.3.7

Popis sezónní složky ....................................................................... 27

Obsah 4

6

Vlastní práce 4.1

29

Analýza sektoru obchod.......................................................................... 29

4.1.1

Pracovníci celkem ........................................................................... 29

4.1.2

Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance......................... 33

4.1.3

Tržby celkem ....................................................................................37

4.1.4

Obchodní marže.............................................................................. 40

4.2

Analýza sektoru ubytování a stravování................................................. 43

4.2.1

Pracovníci celkem ........................................................................... 43

4.2.2

Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance......................... 47

4.2.3

Tržby celkem ....................................................................................51

4.2.4

Obchodní marže.............................................................................. 54

4.3 Zaměstnanost v odvětví obchodu a ubytování a stravování v jednotlivých krajích.......................................................................................... 58 5

Závěr

59

6

Literatura

61

A

Elementární charakteristiky časových řad

65

Seznam grafů

7

Seznam grafů Graf. 1 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků schodovitým trendem s konstantní sezónností [ve fyzických osobách]

31

Graf. 2 Čtvrtletní sezónní změny počtu pracovníků [ve fyzických osobách]

33

Graf. 3 Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru obchod [v %]

34

Graf. 4 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní sezónností [v Kč] 36 Graf. 5 Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč] 37 Graf. 6 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč]

38

Graf. 7

40

Čtvrtletní sezónní změny celkových tržeb [v %]

Graf. 8 Vyrovnání časové řady obchodní marže klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč]

41

Graf. 9

42

Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v %]

Graf. 10 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v fyzických osobách] 45 Graf. 11

Čtvrtletní sezónní změny celkového počtu pracovníků [v %] 46

Graf. 12 Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru ubytování a stravování [v %]

47

Graf. 13 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní sezónností [v Kč]49 Graf. 14 Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč] 50

Seznam grafů

8

Graf. 15 Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru OKEČ a v NH [v Kč] 51 Graf. 16 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč]

52

Graf. 17

53


Graf. 18 Vyrovnání časové řady obchodní marže schodovitým trendem s konstantní sezónností [v mil. Kč]

55

Graf. 19 Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v mil. Kč]

57

Graf. 20 Počet pracovníků v sektorech v jednotlivých krajích v roce 2008 [v %] 58

Seznam obrázků a tabulek

9

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1

Čtyřstupňový číselný kód

21

Tab. 1

Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků 30

Tab. 2

Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy 35

Tab. 3

Hodnoty kvality vyrovnání tržeb

38

Tab. 4

Hodnoty kvality vyrovnání obchodní marže

41

Tab. 5

Obchodní marže v OKEČ 50-52

43

Tab. 6

Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků 44

Tab. 7

Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy 48

Tab. 8


52

Tab. 9


55

Tab. 10

Obchodní marže v OKEČ 55

57

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Služby, jako hospodářská činnost podniků a lidí, se v celosvětovém trendu neustále a dynamicky rozvíjí. Nabývají tak smyslu v ekonomice a proto je důležité vývoj služeb sledovat. Ekonomické subjekty, které mají zásadní význam ve službách a poskytují služby, činí v celém národním hospodářství České republiky zhruba třetinový podíl. Cílem služeb je uspokojit určitou lidskou potřebu a následně dosáhnout zisku. I přes velkou krizi, která v ekonomice nastala, zažívá ekonomika v současné době oživení, na kterém se podílí právě sektor služeb. Součástí služeb je obchodní činnost a činnost pohostinství. Obchod a dále pohostinství, do kterého spadá činnost ubytovacích a stravovacích zařízení, jsou nedílnou součástí cestovního ruchu. Tyto dva sektory jsou vzájemně propojeny a je mezi nimi určitá závislost. Ubytování a stravování jsou činnosti zajišťující služby a bez cestovního ruchu by nebyla aktivita. Služby v cestovním ruchu jsou pro každou zemi důležité, zvyšují HDP dané země. Pro podnikatele je cílem maximalizace zisku a u zákazníků v cestovním ruchu maximalizace požitku. Jak obchod, tak i pohostinství jsou závislí na velikosti poptávky. Lidé hledající zábavu, společenské a sportovní vyžití nebo odpočinek, jezdí na místa, která jim jejich přání splní. To vše od těchto služeb očekávají a jsou ochotni nabídnout vyšší cenu. Obchodní činnost v tržní ekonomice zajišťuje nákup a prodej zboží, či služeb za peníze. Největší část obchodu patří velkoobchodní a maloobchodní činnosti, ve kterých může dojít k prodeji přímo konečnému spotřebiteli, nebo v opačném případě obchodu mezi přímými výrobci a dalšími obchodníky. Ve velkoobchodu je vysoká úroveň počtu zaměstnanců a snese srovnání s Evropou. Naproti tomu maloobchod dosahuje nižších hodnot počtu pracovních míst. Jako důsledek poklesu pracovníků je rozvoj technologie v podnicích a každoroční sezónní výkyvy. Odvětví ubytování a stravování zahrnuje širokou škálu ubytovacích zařízení a stravování, jejichž součástí jsou služby spojené se zábavou, a to v restauracích, barech, nočních klubech, ale i v letadlech. Toto odvětví nabývá malého významu z celého národního hospodářství. Počet pracovníků je velice nízký a to se odráží v produktivitě práce. Také tržby z této činností nedosahují velkých hodnot, jsou spíše zanedbatelné v porovnání s tržbami jiných odvětví národního hospodářství. V tržní ekonomice stále přibývají nové služby a roste tak interakce konkurence. Vzájemná souvislost odvětví obchodu a ubytování a stravování je důvodem jejich společného hodnocení a v tržním hospodářství brána jako velké odvětví společných rysů. Jejich vzájemná linie nabývá zřetelnosti a významu.

Úvod a cíl práce

11

1.2 Cíl práce Cílem této práce je analýza vývoje finančních ukazatelů ve dvou odvětvích, obchodu a ubytování a stravování v České republice. Budou hodnoceny základní vybrané ukazatele odvětví, jejichž časové řady budou vyrovnány statistickými metodami. Roční a čtvrtletní data použita v práci pocházejí z Českého statistického úřadu a tyto statistická data jsou klasifikována podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Práce se zaměří na zhodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů v odvětví od počátku sledovaného roku 2000 do roku 2008. Analýzou obou odvětví se očekává vyvození možných důsledků kolísání časových řad. Jednotlivá odvětví budou hodnocena podle celkového počtu pracovníků, průměrné hrubé měsíční mzdy pracovníků, dosažených celkových tržeb v odvětví a získané obchodní marže. Při hodnocení výkonnosti odvětví bude použita produktivita práce v souvislosti s průměrnou mzdou. Jejich vzájemné posouzení zhodnotí finanční situaci uvnitř obchodu či v ubytovacích a stravovacích službách. Práce se zaměří i na vývojové změny jednotlivých ukazatelů, na které působí sezónnost a právě sezónní výkyvy budou charakterizovány. Na závěr každého hodnoceného odvětví bude sledována obchodní marže, zvláště její celkový vývoj za 9 let. Součástí práce bude také porovnání vývoje počtu pracovníků v obou odvětvích v jednotlivých krajích. Cílem této části bude zjistit příčiny poklesu návštěvnosti ubytovacích a stravovacích zařízení.

Přehled literatury

12

2 Přehled literatury 2.1 Služby V současné době podstatu služeb nejlépe vystihují američtí autoři Kotler a Armstrong: Služba je jakákoli činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem. Služba je tedy hospodářská činnost, jejíž cílem je uspokojit potřeby zákazníka a o to se snaží i sektory, kterými se bude práce zabývat. Je vhodné tyto služby roztřídit dle jejich charakteristických vlastností do tří skupin, protože jsou značně rozsáhlý sektor. 

Terciární: Zástupci skupiny jsou restaurace a hotely, holičství a kadeřnictví, opravy a údržba domácích přístrojů a domácností a další služby.



Kvartérní: Sem řadíme dopravu, obchod, komunikaci, finance a správu.



Kvinterní: Příkladem jsou služby zdravotní péče, vzdělávání a rekreace. [31]

2.2 Odvětví ubytování a stravování v rámci ekonomických činností Každé ekonomické odvětví je zařazeno v mezinárodně uznávané a aplikované klasifikaci ekonomických činností. Odvětví ubytování a stravování je zařazeno v oborové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) v sekci H UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ a v oddíle 55. [1] Oddíl 55 zahrnuje různé možnosti ubytování a stravování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Přísluší sem provoz hotelů, penzionů, turistických ubytoven, vysokoškolských kolejí, domovů mládeže, restaurací apod. [10] Podrobnější členění na jednotlivé pododdíly: H – Ubytování a stravování Oddíl 55 Ubytování a stravování 55.1 Hotely a podobná ubytovací zařízení 55.10 Hotely a podobná ubytovací zařízení Tato třída zajišťuje krátkodobé ubytování v: 55.10 1 Hotely 55.10 2 Motely, botely 55.10 9 Ostatní podobná ubytovací zařízení

Přehled literatury

13

55.22 Kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování Tato třída zahrnuje krátkodobé ubytování v: 55.21 Turistické ubytovny a horské boudy 55.22 Kempy včetně tábořišť pro obytné přívěsy 55.23 Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování 55.23 1 Rekreační střediska a prázdninové tábory 55.23 2 Krátkodobé ubytování v zařízených pronájmech 55.23 8 Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže 55.23 9 Ostatní zařízení pro krátkodobé ubytování j. n. 55.3 Restaurace 55.4 Výčepy a bary 55.5 Stravování účelové a dodávky hotových jídel Tato třída zahrnuje prodej jídel a nápojů v různých typech stravovacích služeb: 55.51 Stravování účelové 55.51 1 Stravování v závodních kuchyních 55.51 2 Stravování ve školních zařízeních, menzách 55.52 Dodávky hotových jídel Do oddílu 55 nepatří: - výroba jídel a prodej jídel, která nejsou určena pro okamžitou spotřebu, - výroba potravin, - prodej potravin, které nejsou výsledkem vlastní výroby. [13]

2.3 Ubytování Idea poskytnout nocleh může být jednoduchá, ale způsobů jak toho dosáhnout je značné množství. V odvětví existuje široká škála ubytovacích jednotek, některé jednotky poskytují pouze ubytování a jiné zase vedle ubytování mohou nabízet i stravování a rekreační služby. Typy ubytování se obvykle dělí do tří skupin podle toho, zda poskytuje plné, částečné nebo vůbec žádné služby. Různorodost ubytovacích služeb ukazuje následující výčet: 

Rekreační střediska



Hotely



Motely



Penziony („bed and breakfast“)



Historické státní hotely jako Paradores ve Španělsku a Poussadas v Portugalsku



Ubytovny pro mládež

Přehled literatury

14



Prázdninová střediska a vesnice



Kluby a instituce



Ubytovací hostince



Ubytování na farmách



Výletní lodi a trajekty, plachetnice a motorové lodi



Autobusy s lůžkovou úpravou



Lůžkové vlaky



Kočáry tažené koňmi



Školy a univerzity s ubytovacími zařízeními, která jsou volná v období prázdnin



Ubytovací zařízení typu „timeshare“



Tábořiště



Obytné přívěsy pojízdné a stabilní



Chaty, domky, vily, penziony bez stravování



Soukromé domy, pronajímané po část roku



Bývalé ubytovny dělníků, současně využívané pro turisty



Horské chaty a útulky

2.3.1

Trh ubytovacích služeb

Různorodost typů ubytování nás vedlo se zabývat pouze trhem v oblasti hotelových služeb. Lidé mají různé potřeby a tak k nim musí přistoupit i trh. Rodina, která cestuje, vyhledává pokoje nabízející komfort a služby s nabídkou například dětského jídelníčku, nebo hřiště u hotelu. Naopak zaměstnanec na obchodní cestě vyžaduje vybavený jednolůžkový pokoj s psacím stolem, faxem a možností použití počítačů. Různí zákazníci mají různé potřeby, které by jim měl hotel poskytnout. Vybavenost pokojů stále roste, vznikají pokoje pro manažery i manažerky, pokoje pro kuřáky, s možností vlastní přípravy jídla, ale i relaxace v podobě wellness, fitness, sauna apod. Zdokonaluje se i počítačová technologie. Zákazníci si dovolenou mohou objednat přes rezervační systém na stránkách hotelů. Hotelové služby jsou z velké části závislé na sezónnosti. Ubytování v horách budou v létě spíše využívat turisté na pěší chůze a v zimě lyžaři. Aby byl hotel úspěšný a prosperoval, musí být vždy plně obsazen v průběhu celého týdne i celého roku. V pracovní dny jsou hotelovými hosty většinou lidé na pracovních cestách a víkendové služby patří rodinám s dětmi či autobusovým zájezdům.

Přehled literatury

15

2.4 Stravování Spadá sem činnost, která zahrnuje přípravu jídla pro okamžitou spotřebu poskytující ve veřejných provozovnách, nebo doma přímo u zákazníka. Veřejným stravovacím zařízením začínají konkurovat supermarkety, jenž ve stále větší míře prodávají předem připravená jídla, které lze rychle upravit k použití. Stravovací služby se člení na sektor veřejný a soukromý. Většina služeb patří do sektoru soukromého, kde hlavním cílem je zisk a podíl na trhu. Do státního sektoru patří například stravovací zařízení ve školách a v nemocnicích. Ve tradičním stravování existuje ale celá řada subsektorů a zjednodušeně jsou uvedeny níže. Různé typy stravovacích služeb 

Smluvní poskytovatelé stravovacích služeb, zajišťujících stravování v provozních zařízeních zákazníka.



Ústavní stravování, například v nemocnicích a školách.



Nezávislé restaurace ve vlastnictví jednotlivců.



Restaurace ve vlastnictví řetězců.



Levné restaurace a bufety.



Rychlá občerstvení a prodej „přes ulici“.



Stravovací služby s donáškou domů.



Bary, hospody, taverny, kde se prodává jídlo, ale hlavní činností je výčep alkoholických a nealkoholických nápojů.



Stravování v sektoru dopravy, například v letadlech, na trajektech, ve vlacích a ve střediscích služeb na dálnicích.



Stylové nebo běžné stravování v návštěvnických atraktivitách.



Zábavní komplex, které nabízejí stravování, například noční kluby, kasina a divadla.



Stravovací zařízení v hotelech a střediscích cestovního ruchu.

2.4.1

Trh stravovacích služeb

V závislosti na typech stravovacích zařízení se rozlišují segmenty trhu. Segmentem trhu se zde rozumí účastníci na trhu služeb, například vyšší společenské třídy, lidé s nižšími příjmy, rodiny, turisté, místní lidé, lidé na obchodních cestách, atd. Společensky chudší vrstva dá přednost rychlému občerstvení před tříhvězdičkovou restaurací, kam zamíří bohatí lidé z regionu, nebo turisté na obchodních cestách a na dovolených. Zákazníci mají individuální přání, která vyhledávají a podle nich si vybírají místo na trhu stravovacích služeb. Turisté při svých cestách do České republiky poznávají tradiční českou kuchyni, naopak pro místní je to součást jejich každodenního života, najíst se

Přehled literatury

16

a u jídla si popovídat s přáteli. U Evropanů jsou velmi oblíbené italské, japonské či francouzské restaurace a tak se zdá, že stravovací služby budou součást globalizace. Avšak tradiční jídla vytlačují z pozic rychloobslužné restaurace amerických konkurentů. [22]

2.5 Obchod Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a nákup zboží a poskytnutých služeb za určitou protihodnotu, kterou může být služba, zboží nebo peníze. Zahrnujeme sem všechny činnosti spojené s nabídku a poptávkou realizované mezi prodávajícím a kupujícím, které vedou k uskutečnění sjednané transakce za předem daných podmínek. [32] Obchodem se převážně rozumí velkoobchod a maloobchod, jsou to poslední etapy v distribuci zboží. V maloobchodě a velkoobchodě se obchoduje se zbožím, které neprošlo již žádnou přeměnou a též se službami související s prodejem zboží. Do odvětví patří kromě velkoobchodu a maloobchodu také opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost a maloobchodní prodej pohonných hmot. Tato práce se zabývá pouze velkoobchodní a maloobchodní činností. Obchod klasifikován v OKEČ je zařazen do sekce G OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST v oddíle 50-52. [10] Mezi hlavní funkce obchodu patří: 1. 2.

Transformační – změna výrobního sortimentu na obchodní. Zprostředkovací – překonání vztahu mezi fází výroby a fázemi distribuce.

3. 4. 5. 6. 7.

Časová – překonání rozdílů mezi časem výroby a časem nákupu zboží. Zásobovací – serióznost dodávek a jejich kvalita. Iniciativní – ovlivňování výroby co do sortimentu, času a místa. Zajišťovací – zajišťování racionálních zásobovacích cest. Platební – včasné úhrady dodavatelů, platební jistota pro dodavatele .

2.5.1

Velkoobchod

Je to podnik nakupující ve velkém množství a ve velkém i prodává. Značíme tím obchod, který není určen pro konečného spotřebitele, ale jedná se o prodej zboží maloobchodníkům, výrobním podnikům, drobným výrobcům ale i pohostinství. Pod pojem velkoobchod řadíme všechny činnosti spojené s prodejem výrobků, zboží a služeb zákazníkům. Zákazníci nakupují za účelem dalšího prodeje. [16] Klasifikace velkoobchodu, která vychází podle OKEČ, je klasifikována v rámci kategorie G, oddílů 50 – 51 a pododdílů 1-7. Pro zatřídění velkoobchodních činností v rámci jednotné klasifikace ekonomických činností je rozhodujícím kritériem převažující činnost podnikatelského subjektu. [17]

Přehled literatury

17

Činnosti ve velkoobchodě podle OKEČ: 

Zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51.1);



Velkoobchod se základními zemědělskými produkty a živými zvířaty (OKEČ 51.2);



Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky (OKEČ 51.3);



Velkoobchod výrobky převážně pro domácnost (OKEČ 51.4);



Velkoobchod s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (OKEČ 51.5);



Velkoobchod se stroji, strojním zařízením a potřebami (OKEČ 51.8);



Ostatní velkoobchod (OKEČ 51.9). [14]

Druhy velkoobchodní činnosti a)

Dodávkový velkoobchod – nejpoužívanější systém velkoobchodu, kdy si organizace nakupuje zboží do skladu a z nich pak zboží dopravuje svým odběratelům. Doprava je součástí velkoobchodního provozu.

b)

Agenturní–traťový velkoobchod – dodávky jsou organizovány, na rozdíl od prvního případu, přímo z výroby či od jiných velkododavatelů odběratelům. Zajistí tak nižší náklady, jelikož dochází k úsporám vyloučením ukládání dodávek do skladů. Používá se u velkých dodávek a pro větší odběratele.

c)

Samoobslužný velkoobchod – určen pro malé podnikatele, drobné výrobce (např. cukráři, lahůdkáři) a do pohostinství. Zákazníci si pro odběr zboží přijedou vlastním automobilem. Typickým příkladem tohoto typu velkoobchodu je Cash & Carry. Výhodou je relativně levnější nákup.

d)

Regálový velkoobchod – spočívá v dohodě mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem, kdy maloobchodník bude na riziko velkoobchodníka prodávat sortiment, který mu velkoobchodník dodá. Toto zboží bude ve vymezené části prodejny. Je to forma rozšiřování nepotravinářského zboží v potravinářské prodejně.

e)

Prodejní sklady – určeny pro konečné spotřebitele, živnostníky, maloobchodníky a velké firmy. Patří sem sortiment, který je těžko prodejný v síti prodejen – hutní výrobky, stavební materiál, uhlí apod. [32]

2.5.2

Maloobchod

Obchod malého měřítka. Rozumíme tím nákup zboží od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho následný prodej bez přeměny přímo konečnému spotřebiteli pro osobní potřebu. Představuje všechny činnosti týkající se zprostředkování

Přehled literatury

18

zboží konečnému spotřebiteli. Maloobchod vytváří skladováním pohotovou prodejní zásobu zboží a poskytuje informace o tomto zboží. [16] Klasifikace maloobchodu, která vychází podle OKEČ, je klasifikována v rámci kategorie G, oddílů 52. Činnosti v maloobchodě podle OKEČ: 

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (OKEČ 52.1);



Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.2);



Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým, toaletním a drogistickým zbožím ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.3);



Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (OKEČ 52.4);



Maloobchod s použitým zbožím provozovaný v prodejnách (OKEČ 52.5);



Maloobchod provozovaný mimo prodejny (OKEČ 52.6);



Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 52.7). [14]

Druhy maloobchodní činnosti Rozdělují se do dvou hlavních skupin: a) maloobchod realizovaný v síti prodejen b) maloobchod realizovaný mimo síť prodejen ad a) Maloobchod realizovaný v síti prodejen (stacionární) 

Potravinářský maloobchod – obchoduje převážně s potravinami, ale zařazují se sem prodejní jednotky s nepotravinami, například supermarkety, hypermarkety, smíšené zboží.



Nepotravinářský maloobchod – reprezentuje širokou škálu sortimentů a provozních typů. Maloobchod se neustále rozvíjí a rozšiřuje se sortiment. Patří sem i zvláštní skupina prodej aut včetně servisu a prodej pohonných hmot.

ad b) Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen 

Prodejní automaty – v současné době je tento typ prodeje velmi populární. Jsou typickým příznakem naší moderní doby a někteří si bez nich nedokáží představit svůj volný čas. Mezi hlavní výhody patří fungování 24 hodin denně každý den bez účasti pracovní síly. Zboží, které je možné zakoupit v těchto automatech jsou studené a teplé nápoje, cukrovinky

Přehled literatury

19

a jednoduchý sortiment. Za nevýhody je považována technická a ekonomická náročnost a malá výkonnost. Seskupení více automatů zajišťuje doplňkový prodej. Prodej v automatech představuje ve vyspělých státech až 2% všech maloobchodních prodejů. 

Přímý prodej – přímý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Obchod v rodinném prostředí, a to v domě svých zákazníků, je uskutečňován skrze prodejce, který je prostředníkem tohoto obchodu. Často se organizuje setkání více rodin. Prodejce je adresná osoba zajišťující případné reklamace.



Přímý marketing – různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu zákazníkovi přímo do bytu, odkud se realizuje objednávka. Prostředníky mezi zákazníkem a obchodem jsou katalogy. A s tím je spojena i nevýhoda tohoto typu maloobchodní činnosti, velké náklady na katalogy a reklamu. Uplatní se velké firmy, které mají dostatek počátečních investic. Naopak výhodou je dostupnost katalogu 24 hodin denně po 7 dní v týdnu, zvýšená hospodárnost provozu a snížená potřeba přítomnosti pracovní síly při vykonávání určité činnosti. [32]

2.6 Etický kodex Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR ČR) je otevřené sdružení subjektů podnikajících v obchodě a cestovním ruchu a ve všech navazujících odvětvích a oborech. [30] Svaz je nezávislý a dobrovolný a vznikl za účelem ochrany hospodářských a sociálních zájmů podnikajících subjektů v souladu s právními předpisy ČR. Cílem SOCR ČR je uspokojovat potřeby spotřebitelů a prospěch v obchodním podnikání.[9] SOCR ČR si klade za cíl, aby jejich činnost byla v souladu s obecně uznávanými etickými zásadami podnikatelské činnosti a mezilidskými vztahy v demokratické společnosti. [30] Členové SOCR ČR považují za znaky svého etického chování odpovědnost, důvěryhodnost a spolehlivost vůči svým zákazníkům, dodavatelům, zaměstnancům, ale i konkurentům. Dodržují právní řád a nedovolí vzniku možných konfliktů zájmů či korupce. Dále dbají na úctu k zaměstnancům, na jejich informovanost, spravedlivé odměňování, na rovné zacházení se všemi zaměstnanci, na dodržování rovných podmínek pro muže a ženy, na dodržování zákazu diskriminace a bezpečnost a hygienu práce. Snaží se zlepšovat životní prostředí ve svých provozovnách a zařízeních. [29]


20

3 Materiál a metodika 3.1 Statistická klasifikace Statistická klasifikace představuje třídění ekonomických, sociálních, či demografických jevů a procesů, které jsou uspořádány ve stupnici hodnot. Zmíněné jevy jsou sledovány od obecnějšího k detailnějšímu a spolu s procesy jsou v klasifikacích uspořádány a rozčleněny do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů. Ve stupnici hodnot existuje logické uspořádání podřízení a nadřazení jednotlivých stupňů klasifikace. Ze statistických klasifikací se budeme věnovat klasifikaci Odvětvové klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). [15]

3.2 OKEČ Patří mezi základní ekonomické klasifikace. Tyto klasifikační systémy umožňují zpracovat široký rozsah statistických dat za účelem jejich prezentace a analýzy. OKEČ poskytuje možnost přípravy statistických údajů o vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Zabývá se všemi pracovními činnostmi, které vykonávají ekonomické subjekty a jsou určovány jejich vývojem. V tomto smyslu je činnost chápána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření výkonů (služeb). Hlavním úkolem odvětvové klasifikace je poskytnutí hierarchického třídění ekonomických činností, které je možné dále využít například k analýze ve statistice, ale i do jiných oblastí. 3.2.1

Konstrukce

Pro třídění činností je využita kombinace alfabetického kódu, který je dvoustupňový a čtyřstupňového číselného kódu. Třídění je sestaveno následovně: alfabetický kód je dvoustupňový A sekce AA subsekce číselný kód je čtyřstupňový


Obr. 1

21

Čtyřstupňový číselný kód

Klasifikace obsahuje 17 sekcí a my se budeme zabývat pouze dvěma z nich, a to Ubytování a stravování a Obchod, dále obsahuje 16 subsekcí, 62 oddílů, 224 skupin, 513 tříd a 663 podtříd činností. Pohostinství je široký pojem, který zahrnuje stravování v hotelech, v hospodách apod. [13] 3.2.2

Metodika ukazatelů

Metodika k vybraným základním finančním ukazatelům je důležitá pro pochopení a orientaci u vykazovaných výsledků. 

Pracovníci celkem - Pracovníci celkem jsou součtem pracujících majitelů a spolupracujících členů domácností a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách.



Průměrný evidenční počet zaměstnanců - Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci (bez ohledu na jejich státní příslušnost), kteří jsou k zaměstnavateli v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah). Ukazatel je počítán ve fyzických osobách.



Průměrná hrubá měsíční mzda na jednoho zaměstnance v Kč - Vyjadřuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Je to propočtový ukazatel a počítá se jako podíl ukazatelů Mzdy bez ostatních osobních nákladů v Kč (za jeden měsíc) a Průměrný počet zaměstnanců (ve fyzických osobách). [8]



Tržby celkem v Kč - Jsou součtem tržeb za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží a jsou bez DPH a spotřební daně.



Účetní přidaná hodnota v Kč - Je rozdíl mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou.



Obchodní marže v Kč - Rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží, resp. její procentní podíl na tržbách za zboží.




22

Produktivita práce - Je počítána jako podíl tržeb z průmyslové činnosti ve stálých cenách a počtu všech osob pracujících v podniku. Je to tedy množství zhotovené produkce jedním pracovníkem za jednotku času. [11]

3.3 Časové řady Časovou řadu chápeme jako posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, uspořádanou časově ve směru minulost – přítomnost. Časové řady ekonomických ukazatelů mají specifické rysy, které se odlišují od jiných časových řad. Tudíž je důležité znát odpovídající postupy k jejich dalšímu zpracování. [20] Rozlišujeme základní druhy časových řad: a)

Podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové a na časové řady okamžikové. Intervalové – závislost intervalového ukazatele závisí na délce sledovaného intervalu. Aby nedošlo ke zkresleným srovnáním, musí se tito ukazatelé vztahovat ke stejně dlouhým intervalům. U ukazatelů je možné tvořit součty. Srovnatelnost zajistíme přepočítáním na jednotkový časový úsek, ten se nazývá kalendářní očišťování. Okamžikové – u těchto řad se ukazatel vztahuje k určitému okamžiku, nejčastěji dni. Součet ukazatelů v tomto případě nedává reálný smysl. Časové řady se shrnují pomocí speciálního průměru, který se nazývá chronologický průměr.

b)

Podle periodicity sledovaných údajů v řadách, na časové řady roční (dlouhodobé) a na časové řady krátkodobé (údaje jsou zaznamenávány ve čtvrtletních, měsíčních, týdenních a jiných periodách).

c)

Podle toho jakým způsobem jsou vyjádřeny údaje, a to na časové řady naturální a na časové řady peněžních ukazatelů.

3.3.1

Analýza časových řad

Analýzou časových řad se rozumí soubor metod, sloužící k popisu těchto řad a případné předvídání jejich budoucího chování. Cílem analýzy je tedy většinou konstrukce vhodného modelu. [19] 3.3.2


Abychom získali základní informace o chování analyzované řady, počítáme z řady tzv. základní charakteristiky. [21] Pro rychlou a orientační představu o charakteru procesu využijeme základní metody, mezi něž patří vizuální analýza, která využívá grafů a elementárních charakteristik. K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady. Tyto charakteristiky mají tvar:


23

1. diference (neboli jde o měsíční přírůstky, případně úbytky) je dána vztahem d t  yt  yt 1 , pro t = 2, 3,…, n.

(3.1)

Koeficient růstu (neboli tempo růstu či řetězové indexy) je dán vztahem

kt 

yt , pro t = 2, 3,…, n, yt 1

(3.2)

mluvíme-li o tempu růstu, vyjádříme ukazatel jako 100kt. Koeficient přírůstku (neboli relativní přírůstek) je dán vztahem

t 

yt  y t 1  k  1 , pro t = 2, 3,…, n, y t 1

(3.3)

mluvíme-li o tempu přírůstku, vyjádříme ukazatel jako 100 t . 3.3.3

Dekompozice časové řady

Dekompozice je metoda pro rozklad časové řady ve složky. Každá časová řada se skládá ze čtyř složek, ale není nutnost souběžné existence všech čtyř forem. Časovou řadu lze rozložit na a) b) c) d)

trendovou složku (trend) Tt, sezónní složku St, cyklickou složku Ct, náhodnou složku εt.

Trendová složka je dlouhodobá tendence ve vývoji hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající, nebo konstantní, kdy v průběhu sledovaného období mohou hodnoty ukazatele kolísat kolem určité úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendu. Periodicita u časových řad je kratší než jeden rok. Příčiny kolísání mohou být důsledkem změn v jednotlivých ročních období, například různé délky měsíčního nebo pracovního cyklu, výplata mezd. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého vývoje s periodicitou delší než jeden rok. Cyklus je chápán jako dlouhodobé kolísání s neznámou periodou, která může mít jiné příčiny než ekonomický cyklus.


24

Složkou, která zbývá po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky, nazýváme nepravidelnou složkou. Je to taková, která nelze popsat žádnou funkcí času. Všechny čtyři složky tvoří dohromady deterministickou složku, kterou značíme Yt. Rozklad může být dvojího typu [19]: aditivní multiplikativní 3.3.4

y t  Tt  S t  C t  t  Yt   t , t = 1, 2, …, n, yt  Tt S t C t  t , t = 1, 2, …, n.

(3.4) (3.5)

Analytické vyrovnání

Analytické vyrovnání časové řady spočívá v proložení pozorovaných hodnot časové řady vhodnou trendovou funkcí. Získáme tak informaci o charakteru analyzované časové řady a možný vývoj do budoucna. Lineární trend Jeho význam spočívá v tom, že ho můžeme použít vždy, chceme-li určit základní směr vývoje analyzované řady. Je tedy nejčastěji používaným typem trendové funkce a v celé práci se budeme zabývat pouze lineárním trendem. Trendovou přímku vyjádříme ve tvaru Tt   0   1t ,

(3.6)

Kde β0 a β1 (označíme je symboly b0 a b1) jsou neznámé parametry a t=1, 2, …, n je časová proměnná. Funkce (3.6) je lineární v parametrech, proto použijeme k výpočtu metodu nejmenších čtverců. Vyřešíme dvě normální rovnice

y  ty

t

 nb0  b1  t ,

(3.7)

 b0  t  b1  t 2 .

(3.8)

t

Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů [18] b0  y  b1t , b1 

3.3.5

yt  yt t2 t 2

.

(3.9) (3.10)

Mechanické vyrovnání

Jedním z přístupu k vyrovnání časové řady jsou tzv. klouzavé průměry. Podstata spočívá v nahrazení posloupnosti původních empirických pozorování řadou průměrů, které vypočítáme přímo z těchto pozorování. Při výpočtu průměrů


25

vždy postupujeme o jedno pozorování kupředu a zároveň poslední pozorování ze skupiny vypouštíme. Důležitým krokem při tomto vyrovnání je určit klouzavou část období interpolace, značíme ji symbolem m=2p+1 pro m
kde veličiny

yj 

,

1 m  yij , m j 1

(3.11) (3.12)

jsou v našem případě čtvrtletní průměry a

y

1 m r  yij rm i 1 j 1

je celkový průměr analyzované řady. [26]

(3.13)


3.3.6

26

Volba vhodného modelu trendu

Vhodná volba modelu trendu je obtížným úkolem, protože neexistuje objektivní způsob jeho výběru. Dalo by se říci, že vystihnout tendenci vývoje sledovaných ukazatelů je jedním z nejdůležitějších úkolů rozhodování. Základem tohoto úkolu by měla být věcně ekonomická kritéria. Trend je volen dle věcně ekonomické analýzy, při které můžeme posoudit, zda jde o funkci rostoucí, nebo klesající. Nevýhodou analýzy je poodhalení tendence ve vývoji analyzovaného ukazatele pouze v hrubých rysech. Druhou možností volby je vizuální analýza grafu časové řady. Je to jednoduchý prostředek k nalezení vhodného modelu trendu, ale existuje tu nebezpečí v subjektivním hodnocení výběru. Na základě rozboru grafu mohou různí uživatelé u stejné časové řady dojít k různým závěrům. U obou analýz, k vhodné volbě trendu, jsou negativa, a to neúplnost a subjektivita rozhodování, které mohou vést k nejednoznačnému výsledku. Je proto nutné vnést do rozhodovacího procesu i kritéria statistická. Mezi statistická kritéria patří tyto míry kvality modelu: M.E. = Mean Error = střední chyba:

 y   T   M.E.  . o

t

t

(3.14)

n

M.S.E. = Mean Squared Error = střední čtvercová chyba:

 y   T   M.S.E. 

2

o

t

t

.

n

(3.15)

M.A.E. = Mean Absolute Error = střední absolutní chyba: M.A.E. 

 y t  o Tt n

.

(3.16)

M.A.P.E. = Mean Absolute Percentage Error = střední absolutní procentní chyba:  yt  o Tt M.A.P.E.     yt 

 100 . .  n 

M.P.E. = Mean Percentage Error = střední procentní chyba [20]:

(3.17)


27

 y  o Tt M.P.E.    t  yt 3.3.7

 100 . . n 

(3.18)

Popis sezónní složky

V podkapitole dekompozice časové řady bylo již zmíněno o existenci periodicky se opakujících výkyvů v ekonomických časových řadách. Toto periodické kolísání má dvě podoby. Jednou z nich je cyklická složka, kterou se zabývat nebudeme a druhou je sezónní složka. Kolísání je důsledek přímých, či nepřímých příčin, které se každý rok opakují existencí střídáním ročních období. Nacházíme-li sezónní složku v časové řadě, musíme nejprve kvantifikovat sezónní výkyvy a poté provést očištění časové řady. [20] Pro další zpracování zavedeme novou symboliku hodnoty y, a to dvakrát indexovanou yij, kde i je index periody a i=1, 2 , …, m a j je index dílčího období (například měsíc, čtvrtletí) uvnitř periody, kde j=1, 2, …, r. Číslo m je počet let a číslo r jsou hodnoty, zpravidla čtvrtletní (r=4), nebo měsíční (r=12). Konstantní sezónnost Amplituda se nemění v závislosti na směru trendové složky. Zde je charakteristikou absolutní rozměrná charakteristika, nazývána sezónní konstanta, která se skládá sčítáním. Sezónní konstanta má tvar: vj  y j  y

, pro j = 1 ,2, …, r,

(3.19)

kde průměry jsme definovali ve shodě se vzorci (3.12) a (3.13). Proporcionální sezónnost Velikost sezónnosti souvisí s trendem. Amplituda výkyvu se zvyšuje u časových řad s rostoucím trendem a naopak se snižuje u řad s klesajícím trendem. Pouze u řad s konstantním trendem je amplituda konstantní. Charakteristikou proporcionální sezónnosti je relativní bezrozměrná charakteristika, nazývána sezónní index, který se skládá násobením. Sezónní index má tvar: m

(1  c j ) 

y i 1 m

 i 1

kde

0 

Tij značí roční průměr.

(o) ij

Tij , pro j = 1, 2, …, r,

(o)

2 ij

T

(3.20)


28

Aby uvažovaný model umožňoval kompenzaci sezónní složky, musí platit

 1  c   r . r

j 1

j

(3.21)

Triviální sezónnost Triviální sezónnost vychází z proporcionální sezónní složky. Charakteristikou je zde primitivní charakteristika, nazývána empirický sezónní index. Zmiňovaný index je aritmetický průměr podílů pozorovaných a trendových hodnot. Empirický sezónní index má tvar: Ij 

1 m y ij  m i 1 o Tij

, pro j = 1, 2, …, r.

(3.22)

Vlastní práce

29

4 Vlastní práce Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením čtyř základních finančních ukazatelů v sektoru obchodu a ubytování a stravování. Hodnoceny v každém sektoru jsou ukazatelé pracovníci celkem, průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance, tržby celkem a obchodní marže. Z mnoha ukazatelů byly vybrány jmenované pro specifický vývoj časových řad a důležitost ukazatelů pro sektor. Veškeré ukazatele v odvětvích budou vyrovnány analytickými a mechanickými metodami k vyrovnání časových řad. Práce se zabývá lineárním trendem, centrovaným průměrem o délce p=4 a dále schodovitým trendem. Také bude posuzována sezónnost. K tomu jsou nutné výsledky z měření kvalit vyrovnání, ze kterých vyplyne nejvhodnější typ sezónnosti k vybrané metodě. Následně u každého ukazatele bude vytvořen graf časových řad. U ukazatelů bude hodnocen jejich vývoj ve sledovaném období a popsány možné příčiny nepravidelného kolísání. Obchodní marže u obou odvětví bude analyzována pomocí elementárních charakteristik a také vyrovnána zmíněnými metodami pro vyrovnání časových řad. Bude sledován i její vývoj od počátku sledovaného roku 2000 do roku 2008. Závěrem práce bude porovnána zaměstnanost v obou odvětvích v jednotlivých krajích. Data v této práci byla získána z Českého statistického úřadu a většina údajů jsou analyzovány čtvrtletně, pouze u pozorování vývoje produktivity práce a mezd jsou data roční, a to za období 2000 až 2008.

4.1 Analýza sektoru obchod 4.1.1

Pracovníci celkem

Budeme-li hodnotit odvětví z pozice počtu zaměstnanců, je velikostně obchod druhou největší sekcí národního hospodářství (za sekcí zpracovatelského průmyslu). Je několik způsobů zapojení osob do pracovního procesu, jsou to především zaměstnanci, vlastníci podniků, kteří ve svém podniku pracují, dále jejich rodinní příslušníci a také pracovníci mimo pracovní poměr, kteří vykonávají práci na základě smluv. Z pohledu hodnocení výkonnosti se velkoobchod na výkonových ukazatelích podílel dosti významně. Ale z hlediska hodnoceného ukazatele v počtu pracovníků, byl nejnižší. Mezi zmíněné výkonové ukazatele řadíme například spokojenost zaměstnanců, spokojenost uživatelů, poptávka uživatelů a kvalita. [14] Maloobchod zaznamenal mírný růst pracovníků, ale vzhledem k velikosti odvětví představuje pouze dvouprocentní nárůst ve sledovaném období v celém národním hospodářství. [5] Dlouhodobý a udržitelný trend na trhu práce bude tehdy, pokud bude nárůst počtu pracovníků ve všech odvětvích služeb. Ve velkoobchodě ho může pozitivně ovlivnit růst prodeje automobilů a s tím související investice do dopravy, například další čerpací stanice.

Vlastní práce

30

Měření kvality vyrovnání Čtvrtletní údaje časové řady nejsou konstantní. Na poklesu zaměstnaných osob se projevilo několik trendů. Nejvíce však výkyvy na trhu práce, kde měsíc leden patří k nejkritičtějším měsícům v roce. Časová řada byla popsána dvěma metodami, klouzavými průměry o délce p=4 a schodovitým trendem. Dosažené výsledky z obou metod byly porovnány v tabulce a poté zvolena ta metoda, která je vhodnější pro vyrovnání časové řady. V celé práci byl použit centrovaný klouzavý průměr o délce p=4 a to proto, že zvolená délka klouzavé části koresponduje s počtem dílčích období uvnitř periody. Tab. 1

Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků

Model sezónnosti Klouzavý průměrkonstantní sezónnost Klouzavý průměrproporcionální sezónnost Klouzavý průměrtriviální sezónnost Schodovitý trendkonstantní sezónnost Schodovitý trendproporcionální sezónnost Schodovitý trendtriviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

-299,719

26 453 352

3 950,415

0,563

-0,050

-299,226

26 530 728

3 965,759

0,566

-0,050

-299,219

26 531 691

3 955,233

0,564

-0,050

0,000

17 921 692 2 952,949

0,423

-0,004

0,000

17 975 854

2 962,805

0,425

-0,003

0,000

17 976 307

2 963,550

0,425

-0,373

Zdroj: Vlastní výpočty

Proporcionální a triviální sezónnost vykázaly téměř shodné výsledky, je to dáno tím, že triviální sezónnost vychází právě z proporcionální. Měřením kvality vyrovnání vyšly nejlépe hodnoty pro model schodovitého trendu s konstantní sezónností, u něhož jsou hodnoty u středních chyb nejmenší. U klouzavého průměru u všech typů sezónnosti došlo ke značnému podhodnocení skutečných hodnot, téměř -300.

Vlastní práce

31

Vyrovnání časové řady Časová řada byla vyrovnána schodovitým trendem. Již z vizuální analýzy grafu bylo patrné, že ukazatel pracovníků bude vyrovnán jednou z metod mechanického vyrovnání, protože pro analytické vyrovnání není časová řada vhodná. Následující graf znázorňuje vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků danou metodou s vhodným typem sezónnosti. Graf. 1 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků schodovitým trendem s konstantní sezónností [ve fyzických osobách] 740 000 730 000 720 000 710 000 700 000 690 000 680 000

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

670 000

schodovitý trend

Zdroj: Hodnoty z ČSÚ, vlastní vypracování

Časová řada byla popsána schodovitým trendem. Mezi lety 2001 a 2003 řada skutečných hodnot rostla. V tomto období růstu bylo také dosaženo nejvyššího počtu osob, a to v roce 2002 ve 4. čtvrtletí, procentuálně je to nárůst o 3,8 p.b. od počátku období. Nejvyšší počet pracovníků dosáhl hranice 727 100 osob. Na přelomu roku 2003 až do roku 2006 ale řada prudce klesala a v tomto období se dostala na vrchol minima v počtu pracovníků za sledované období. Krize na český trh práce přišla právě v roce 2006, kdy stav v obchodě dosáhl 676 400 osob. Takovému poklesu předcházely cyklické faktory, tj. zpomalení a ekonomický pokles. V tomto roce nastala nejvyšší nezaměstnanost téměř ve všech krajích v České republice. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším zaznamenaným počtem pracovních míst byl téměř 50 700 osob. Rokem 2007 se počet pracovníků zvyšuje, je to tedy situace, kdy obchod nabírá nové pracovní síly a česká ekonomika na trhu práce opět stoupá. Celkový vývoj pracovníků v obchodě byl již nastíněn, na průběh vývoje se podílel též maloobchod a velkoobchod. V maloobchodě celkový počet pracujících mezi lety 2001 - 2004 mírně stoupal a od roku 2005 naopak mírně poklesl. Na poklesu zaměstnanosti v maloobchodě se projevilo několik trendů, například růst podílu velkoformátových prodejen na maloobchodním prodeji, konsolidace trhu a rychlý rozvoj internetových obchodů. Zmíněné trendy vyvolaly rostoucí

Vlastní práce

32

poptávku po pracovnících s vyšší odborností. Zájem Čechů o takové pozice s vyšší kvalifikací není a tak se může stát, že volná pracovní místa obsadí cizinci. Další vývoj zaměstnanosti v odvětví bude ovlivňován převážně rozmachem internetového obchodování a také ztrátou zájmu Čechů o málo kvalifikované profese. [2] Ve velkoobchodě od sledovaného roku do roku 2007 byl počet pracovníků na přibližně stejné hladině, v průměru 239 200 osob. Výraznější změna nastala rokem 2002, kdy počet pracovníků ve velkoobchodě klesl zhruba o 4 p.b. Český trh je v tomto odvětví relativně vyspělý. Sezónnost Ve sledované časové řadě byla prokázána existence sezónní složky, proto je potřeba provést analýzu sezónnosti. Úkolem je kvantifikovat sezónní výkyvy v jednotlivých čtvrtletích za období 2000-2008. Nyní bude uveden výpočet sezónních vlivů ukazatele počtu pracovníků, jejichž výsledky budou uvedeny ve fyzických osobách. Dosazením do vzorce (3.12) vypadá výpočet prvního čtvrtletní následovně y. j 

6 276 509  697 389 fyzických osob 9

a celkový průměr analyzované řady podle (3.13) y

25 240 898  701 136 fyzických osob. 9 .4

Sezónní výkyvy vypočítáme podle (3.11) b1 = 697 390 - 701 136 = -3 746 (fyz. osob), b2 = 699 956 - 701 136 = -1 180 (fyz. osob), b3 = 703 074 - 701 136 = 1 938 (fyz. osob), b4 = 704 124 - 701 136 = 2 988 (fyz. osob). Sezónní změny pro model konstantní sezónnosti se schodovitým trendem jsou zobrazeny v grafu č. 2. U konstantní sezónnosti je důležité zmínit, že sezónní výkyvy se rok od roku neustále opakují a mezi léty se neliší. Výkyvy se v celém roku vykompenzují, takže jejich součet za celý rok je nulový.

Vlastní práce Graf. 2

33

Čtvrtletní sezónní změny počtu pracovníků [ve fyzických osobách]

4 000

2 988

3 000 1 938

2 000 1 000 0 -1 000

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

-1 180

-2 000 -3 000 -4 000

-3 746

-5 000

Zdroj: Vlastní vypracování

Výsledky ukazují, že v 1. čtvrtletí klesl počet pracovníků sektoru obchodu působením sezónních vlivů o 3 746 osob. Také ve 2. čtvrtletí došlo k poklesu o 1 180 osob. Pokles v první polovině roku byl vyrovnán růstem počtu pracovníků ve zbývajících dvou čtvrtletích. A to ve 3. čtvrtletí o 1 938 osob a ve 4. čtvrtletí o 2 988 osob. Rozdíl mezi 1. a 4. čtvrtletím je 6 735 osob. Výrazný pokles na začátku roku je způsoben lednovou krizí na trhu práce. Ve druhé polovině roku se počet pracovníků zvyšuje. Důvodem jsou letní prázdniny a s tím spojený zájem o pracovní místa v podobě brigád. Sezónní nárůst počtu pracovníků v posledním kvartálu je způsoben Vánocemi. Kombinace typicky letních a zimních sezónních prací by měla přispět ke zpružnění trhu práce, tedy ke zvýšení počtu pracovních míst. 4.1.2

Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců odvětví obchodu rostla v hodnoceném období zhruba o 6 p.b. ročně. Velkoobchod a maloobchod se ve mzdové oblasti od sebe výrazně liší. Z celého odvětví obchodu tvoří mzdy 97% podnikatelského sektoru. Tato celková mzda v obchodě představuje 20 310 Kč. Z toho mzdy ve velkoobchodě dosahují v průměru téměř 130%. Těmto procentům odpovídá měsíční mzda 26 388 Kč a v maloobchodě to bylo pouhých 72% celého podnikatelského sektoru, to je 15 035 Kč. Produktivity práce v odvětví obchodu Při hodnocení výkonnosti obchodu je na místě použít ukazatel produktivity práce, který je měřen účetní přidanou hodnotou na pracovníka. Ve vztahu produktivity práce ke mzdám obecně platí, že tempo růstu ukazatele produktivity práce by mělo být rychlejší než tempo růstu mezd. U porovnávání ukazatelů je vhodné

Vlastní práce

34

používat výpočty na jednoho zaměstnance. Graf č. 3 zobrazuje roční růst produktivity práce a průměrné měsíční mzdy. [23, 25, 28] Od roku 2000 do roku 2003 jsou oba ukazatele na stejné růstové úrovni. Stav, kdy mzdy jsou rychlejší než produktivita práce může vést k zaostávání ekonomiky. Taková situace nastala ve sledovaném období v roce 2001. Produktivita práce v tomto roce klesla o 0,5 p.b. pod hodnotu ukazatele mezd, ale od roku 2003 produktivita práce předstihuje růst mezd. Opačná situace je v roce 2007. O celých 26 p.b. roste rychleji produktivita práce, je to situace, kdy obchod nejvíce prospívá. Graf. 3

Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru obchod [v %]

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

produktivita práce na 1 pracovníka

2004

2005

2006

2007

2008

průměrná hrubá měsíční mzda na 1 pracovníka


Velká náročnost maloobchodu na pracovní sílu se odráží i v úrovni produktivity práce. Tento ukazatel roste poměrně rychle. Od sledovaného roku do roku 2008 se zvýšil ze 169 tis. na 370 tis. Kč pracovníka za rok. Průměrně produktivita rostla v hodnoceném období o 10 p.b. ročně. Vzhledem k větším možnostem mechanizace a automatizace ve velkoobchodě, dosahují pracovníci nadprůměrných hodnot produktivity práce. Produktivita práce ve velkoobchodě v období 2000 - 2008 rostla a mezi těmito lety se zvýšila z 505 tis. na 808 tis. Kč na pracovníka za rok. Takovýto nárůst byl důsledkem výrazné zvýšení produkce. V odvětví velkoobchodu působí rozsáhlá profesní struktura, která má velký podíl na zaměstnanosti a to tedy zvyšuje produktivitu práce. Do této struktury jsou zahrnuti techničtí pracovníci, kvalifikovaní řemeslníci, vedoucí a řídící pracovníci. [14]

Vlastní práce

35

Měření kvality vyrovnání Pro analýzu ukazatele průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance bylo použito analytické vyrovnání časové řady. Vhodný model byl zvolen lineární trend, neboť u měsíční mzdy je brán v úvahu lineární růst mezd. K danému typu trendu byla vypočítána konstantní, proporcionální a triviální sezónnost, které jsou dále vzájemně porovnány. Tab. 2

Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy

Model sezónnosti Lineární trendkonstantní sezónnost Lineární trendproporcionální sezónnost Lineární trendtriviální sezónnost

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

0,000

175 828,722

352,094

2,210

0,060

-9,885

181 350,094

353,178

2,207

-0,018

-10,310

182 126,971

351,997

2,191

-0,012

M.E.


Z výpočtů středních chyb uvedených v tabulce byl zjištěn vhodný model pro vyrovnání ukazatele mezd. Nulová hodnota střední chyby u konstantní sezónnosti je dána tím, že se jedná o funkci lineární v parametrech. Vyrovnání časové řady Řada průměrné hrubé měsíční mzdy bude vyrovnána použitím lineárního trendu. Pro číselné určení odhadu parametrů b0 a b1 přímky jsme použili vzorec (3.9) a (3.10). Parametry přímky určíme takto: b1 

11 753 430  18,5.580 213,9  262,412 , 16 206  36.18,5 2

b0  16 117,05  262,412.18,5  11 262,424 . Rovnice trendové přímky má tedy tvar (3.6) Tt  11 262,424  262,412t . Po vyrovnání časové řady následuje zhodnocení vývoje skutečných, vyrovnaných hodnot a lineární přímky z analýzy grafu.

Vlastní práce

36

Graf. 4 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní sezónností [v Kč] 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

10 000

lineární přímka


Z grafu č. 4 ve sledovaném období je stálý růst zmiňovaného ukazatele mezd a lze konstatovat, že trendová přímka má lineární rostoucí charakter. Pokud budeme předpokládat podmínku ceteris paribus, bude tomu tak i v dalších letech. Mzdy se pohybují v rozmezí 11,5 – 22,5 tis. Kč. Téměř dvojnásobný nárůst mezd nastal za 9 let, tedy od prvního do posledního sledovaného roku. Sezónnost Výpočet sezónních konstant pro lineární trend získáme dosazením do vzorce podle (3.11), kde průměry jsme již definovali ve vzorci (3.12) a (3.13). Čtvrtletní průměr potom získáme 580 213,92  16 117,05 Kč 9.4 a dosazením do vzorce pro výpočet sezónních výkyvů získáme y

b1= 15 121,70 – 16 117,05 = -995,36 (Kč), b2= 15 798,00 – 16 117,05 = -319,06 (Kč), b3= 15 934,36 – 16 117,05 = -182,69 (Kč), b4= 17 614,15 – 16 117,05 = 1 497,10 (Kč), jejichž součet musí být roven 0. V následujícím grafu budou uvedeny a zhodnoceny čtvrtletní změny hrubé měsíční mzdy, které jsou uváděny v Kč.


37

Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč]

2 000,00 1 497,10

1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 -500,00 -1 000,00

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí -319,06


4.čtvrtletí

-995,36

-1 500,00


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že pouze v posledním čtvrtletí roku dosáhly měsíční mzdy přírůstku. Nejvyšší růst hodnot je tedy ve 4. čtvrtletí a jeho změna činí 1 497 Kč. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou způsobeny odměnou z hospodářského výsledku ve formě tzv. „Vánočních prémií“. Nejnižší hodnota byla vykázána v 1. čtvrtletí a dosahuje 995 Kč pod hodnotu normálu. Druhou nejnižší hodnotou je změna o 319 Kč ve 2. čtvrtletí. V 1. čtvrtletí je sezónní pokles o 995 Kč. Rozdíl mezi 1. a 4. čtvrtletím je téměř 2 492 Kč. 4.1.3

Tržby celkem

Tržby jsou sledovány a přepočítány ve stálých cenách. Do tržeb se zahrnuje i tržba z maloobchodní a velkoobchodní činnosti. Protože je velkoobchod prováděn ve velkém, tak se předpokládá, že i tržby její činnosti budou větší než v maloobchodě. Tvoří v průměru 60% z celkových tržeb obchodu. Tržby z velkoobchodní činnosti mají stabilní růst po celé sledované období. Nejrychleji rostly tržby maloobchodu provozované prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby. Tyto tržby však neměly tak významný dopad na celkový růst tržeb jako tržby za prodej elektroniky, elektrických přístrojů, stavebnin, nábytku a dalšího zboží pro domácnost. Tržby v maloobchodě byly ovlivněny celkovým snížením spotřebitelské poptávky a kupní síly. Takové dopady se projevily převážně v obchodě s motoristickým zbožím. S tím souvisí i pokles prodeje pohonných hmot, které jsou v maloobchodní činnosti dosti významným zbožím. [7] Celkový vývoj tržeb v obchodě, do kterého byly započítány také maloobchodní a velkoobchodní tržby, bude analyzován a zhodnocen v následující části. Měření kvality vyrovnání U časové řady celkových tržeb byla zvolena metoda klouzavého průměru, tedy její skutečné (empirické) hodnoty byly nahrazeny řadou průměrů. U zvolené

Vlastní práce

38

metody byly vypočteny míry úspěšnosti a k nejlepším výsledkům vyrovnání dat vedl klouzavý průměr s proporcionální sezónností. Tab. 3


Model sezónnosti Klouzavý průměrkonstantní sezónnost Klouzavý průměrproporcionální sezónnost Klouzavý průměrtriviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

302,236

100 039 585,504

8 137,342

1,275

0,016

415,558

77 299 275,802

7 282,601

1,101

0,011

424,909

78 166 223,580

7 317,362

1,105

0,020


U ukazatele tržeb došlo u střední chyby k výrazným vysokým hodnotám. Také další výsledky střední čtvercové chyby dosahovaly vyšších hodnot, přesto k nejlepším výsledkům vedl model klouzavého průměru s proporcionální sezónností, u něhož byly míry kvality modelu nejmenší. Vyrovnání časové řady Za vhodný model k vyrovnání časové řady tržeb byl zvolen model klouzavého průměru s proporcionální sezónností, který je znázorněn v následujícím grafu. Graf. 6 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč] 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000

skutečné hodnoty


vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

400 000

trendová složka

Vlastní práce

39

Z trendové složky je znatelný pokles tržeb v roce 2008. Do tohoto roku byl vývoj trendu stále rostoucí. Poslední sledovaný rok byl pro obchodníky dosti kritický, jehož obrat byl slabší ve srovnání s loňským rokem. Největší podíl na celkovém úbytku tržeb měly v měsíci říjnu specializované prodejny s nepotravinářským zbožím a prodejny se smíšeným zbožím, které bývají otevřené většinou v pracovní dny. To se také odrazilo ve výši tržeb. Předvánoční obliba nakupovat spotřební a bílou elektroniku nastala i v tomto roce. Tržby z těchto spotřebičů, nábytku a dalšího zboží pro domácnost zvýšily celkové tržby obchodu. Vždy na přelomu roku objem tržeb klesá a pokles je na časové řadě vyrovnaných hodnot označen datovým bodem. Takový pokles může být způsoben povánoční stagnací nákupního chování lidí. V průměru tento úbytek činí 110 310 mil. Kč za sledované období. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2008, a to téměř 147 000 mil. Kč. Použitím dat z ČSÚ a následným výpočtem bylo zjištěno, že průměrné tempo růstu tržeb v maloobchodě je téměř stejné jako u celkových tržeb obchodu. Naproti tomu růst tržeb u velkoobchodní činnosti zaznamenal výraznější vývoj, téměř 108 p.b. za rok. Sezónnost Také v obchodě byla prokázána sezónnost, proto k vyjádření velikost sezónní změny provedeme následující výpočty. Výpočet odhadu sezónních indexů jsme získali dosazením do vzorce (3.20) (1+c1) = 3 367 559 090 548,89 : 3 657 369 833 911,45 = 0,9208 (1+c2) = 3 938 864 540 921,53 : 3 657 369 833 911,45 = 1,0770, (1+c3) = 3 423 895 759 618,70 : 3 657 369 833 911,45 = 0,9362, (1+c4) = 3 907 424 688 486,57 : 3 657 369 833 911,45 = 1,0684. jejichž součet je roven 4,0023. Stejně jako u modelu konstantní sezónnosti i zde musí platit, že součet (1+cj) = r podle (3.21), v našem případě r=4,0023 a to z důvodu, aby uvažovaný model v rámci období interpolace umožňoval kompenzaci sezónní složky. Pro vyjádření hodnot v grafu byl sezónní index upraven odečtením výsledných sezónních indexů o 1. Takto interpretované hodnoty jsou znázorněny v grafu č. 7. Sezónnost se váže se střídáním ročních období a to se odráží i ve změnách čtvrtletních hodnot tržeb. Z výpočtu odhadu sezónních indexů lze usuzovat, že nejvýraznější růst je ve 2. čtvrtletí o 7,7%. Naopak největší pokles nastal v 1. čtvrtletí o 7,92% pod normál řady. Rapidní vzestup obchodních tržeb se také očekává v posledním kvartálu roku. Důvodem je zvýšená návštěvnost prodejen v době Vánoc. Nejčastěji tomu bývá v měsíci listopadu a prosinci. Naopak na začátku

Vlastní práce

40

roku je pokles tržeb více znatelný než-li jejich růst na konci roku. Na meziročním poklesu se nejvíce podepsal nízký prodej motorových vozidel a to i včetně náhradních dílů. Graf. 7


10,00

7,70

8,00

6,84

6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

-4,00 -6,00 -8,00 -10,00

-7,92

-6,38


4.1.4

Obchodní marže

Aby se obchodníkům podařilo zhodnotit nakoupené zboží, byl vyjádřen rozdíl mezi tržbou za prodané zboží a náklady na ně vynaložené, neboli obchodní marži. Je důležité si uvědomit, že obchodní marže není zisk, ale že z obchodní marže podnik kryje své náklady, například na mzdy zaměstnanců nebo nájemné. Proto je pro obchod efektivní, aby její hodnota byla co nejvyšší. Obchodní marže bude sledována jako celek za celé odvětví obchodu. Měření kvality vyrovnání Ukazatel obchodní marže byl popsán modelem klouzavého průměru. O vhodnosti modelu bylo rozhodnuto měřením kvality vyrovnání podle velikosti středních chyb. Byl zvolen takový model, u kterého byly hodnoty kvality vyrovnání nejmenší. Z níže uvedených údajů z tabulky vyplývá, že jako nejlepší varianta pro vyrovnání časové řady metodou klouzavých průměrů bude v souvislosti s proporcionální sezónností. Také u tohoto ukazatele jsou hodnoty střední absolutní chyby dosti vysoké, přesto k vyrovnání časové řady bude použita zvolená metoda

Vlastní práce Tab. 4

41


Model sezónnosti Klouzavý průměrkonstantní sezónnost Klouzavý průměrproporcionální sezónnost Klouzavý průměrtriviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

13,190

2 627 924,346

1 260,211

1,307

-0,006

29,258

1 750 948,069

1 128,887

1,179

-0,009

30,093

1 766 909,162

1 122,766

1,166

-0,003


Vyrovnání časové řady Pro vyrovnání časové řady byl vybrán jako optimální klouzavý průměr s proporcionální sezónností, který je znázorněn v grafu č. 8. Graf. 8 Vyrovnání časové řady obchodní marže klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč]

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

150 000 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000

trendová složka


K získání rychlé představy o vývoji obchodní marže ve sledovaném období nám slouží elementární charakteristiky vývoje. Na ukazatel obchodní marže budou aplikovány tři základní charakteristiky; absolutní přírůstek, tempo přírůstku a tempo růstu. Poslední dvě charakteristiky jsou uvedeny v %. Největší pokles v celém období je téměř vždy začátkem každého roku, a to v průměru 18 950 mil. Kč za celé období, v procentech hodnota činí 17,6 p.b. Jako je tomu u vývoje tržeb v obchodě, tak se také projevuje i obchodní marže, která s tržbami

Vlastní práce

42

úzce souvisí. Oba tyto ukazatelé zaznamenaly značné snížení vždy na začátku každého roku. V období nastal největší pokles skutečných hodnot v roce 2008 v 1. čtvrtletí, v absolutním vyjádření činí hodnota 25 000Kč. V relativním vyjádření v porovnání se skutečnými hodnotami je tempo přírůstku v tomto roce -17,7 p.b. a tempo růstu je 82,3 p.b. Naproti tomu největší růst ukazatele je v roce 2004 ve 2. čtvrtletí s nárůstem 21,8 p.b., tempo růstu je v tomto roce 121,8 p.b. Veškeré výpočty jednoduché míry dynamiky jsou uvedeny v příloze A tabulka č. 11. V 1. polovině roku 2001 došlo k mírnému poklesu trendu, který činí 305 mil. Kč a stejná situace nastala v posledním čtvrtletí sledovaného období, kde trend klesl o 48 mil. Kč. Mezi zmiňovanými lety byl ale trend stále rostoucí. Sezónnost Stejný postup, který byl zvolen u ukazatele celkových tržeb odvětví obchodu, bude aplikován také u ukazatele obchodní marže, neboť oba ukazatele byly vyrovnány stejným model sezónnosti. Dosazením hodnot do vzorce (3.20) dostaneme odhady sezónních indexů v podobě (1+c1) = 72 718 365 956,86 : 79 747 597 063,56 = 0,9119, (1+c2) = 85 042 216 777,59 : 79 747 597 063,56 = 1,0664, (1+c3) = 74 583 515 466,05 : 79 747 597 063,56 = 0,9352, (1+c4) = 86 685 096 647,66 : 79 747 597 063,56 = 1,0870, jejichž součet je roven 4,0005. Pro vyjádření v grafu byl sezónní index upraven, a to rozdílem výsledných hodnot sezónních indexů a hodnotou 1. Graf. 9

Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v %] 8,70

10,00

6,64

8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

-4,00 -6,00 -8,00 -10,00

-6,48 -8,81


4.čtvrtletí

Vlastní práce

43

Vývoj sezónních indexů ukazatele obchodní marže je odrazem vývoje tržeb v obchodě. Proto i odhady sezónních indexů u obou ukazatelů jsou velmi podobné. Největší růstová sezónní změna nastala ve 4. čtvrtletí, kdy je obchodní marže 8,7 % nad normálem časové řady. Téměř shodný sezónní index jako ve 4. čtvrtletí nastal v 1. čtvrtletí, ale v opačném vývoji. Obchodní marže vlivem působení sezónnosti klesla o 8,81 % pod normál řady. Obchodní marže je závislá na velikosti tržeb, proto i čtvrtletní sezónní změny jsou téměř shodné. Vývoj obchodní marže za sledované období V práci byl u ukazatele obchodní marže hodnocen vývoj za každé čtvrtletí. V této části bude ukazatel zhodnocen za celé sledované období, tedy od roku 2000 do roku 2008. Jak se obchodní marže změnila, je nastíněno v tabulce č. 5. Jsou zde porovnány pouze tyto dva roky. Ukazatel byl vyjádřen absolutně v mil. Kč a v procentech, které odpovídají hodnotám v peněžním vyjádření tržeb za prodané zboží. V posledním předpokládaném roce 2008 vzrostla absolutní hodnota obchodní marže o 55 p.b. proti roku 2000. Za 9 let marže vzrostla o více než polovinu, přesto je její podíl na tržbách za zboží nižší o 1,3 p.b. Poslední zmíněná procentní hodnota je výsledkem rozdílu podílu na tržbách za zboží z roku 2008 a 2000 a je uveden v posledním sloupci tabulky. Tab. 5

Obchodní marže v OKEČ 50-52

Podíl na tržbách za zboží v%

Absolutně Ukazatel Obchodní marže celkem v mil. Kč

2000

20081)

Index v %

2000

20081)

Rozdíl

325 932

506 306

155,341

16,9

15,6

-1,3

Zdroj: Hodnoty z ČSÚ, vlastní vypracování Poznámka: 20081) Předpokládaný rok

4.2 Analýza sektoru ubytování a stravování 4.2.1

Pracovníci celkem

Toto rozsáhlé odvětví ubytování a stravování zahrnuje veškerou činnost hotelů a obdobných ubytovacích zařízení a kempů. Dále sem patří stravovací služby a služby spojené se zábavou poskytnuté restauracemi a podobně. Největší zastoupení profesní struktury tvoří provozní pracovníci (63 %). Zaměstnanost v odvětví je kolísavá. Důsledkem krize a změnám spotřebitelských trendů se počet osob zaměstnaných v odvětví snižuje. Mezi zmiňované trendy patří nízká poptávka po ubytovacích a stravovacích službách a nedostatečná efektivnost

Vlastní práce

44

podniku zvládnout vytíženost cestovního ruchu v turistické sezónně a naopak nalákání turistů mimo sezónu. Udržení počtu pracovníků závisí tedy na struktuře poptávky spotřebitelů. Zaměstnanost v České republice je v tomto odvětví koncentrována převážně do Prahy a Karlových Varů. Proto také v těchto městech je největší turistický ruch a zájem o služby. [4] Měření kvality vyrovnání K vyrovnání řady byly vybrány 2 metody, které dokážou nejpřesněji vystihnout vývoj časové řady. Mezi ně patří klouzavý průměr a schodovitý trend. Obě metody budou zkoumány v kombinaci s jednotlivými typy sezónnosti, konstantní, proporcionální a triviální. Na základně ukazatelů míry vyrovnání budou modely zhodnoceny a vybrán takový model, který bude nejpřijatelnější. Tab. 6

Hodnoty kvality vyrovnání celkového počtu pracovníků

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

951,550

0,584

-0,005

1 540 004,101

942,666

0,579

-0,005

10,815

1 542 647,378

945,838

0,580

-0,005

Schodovitý trendkonstantní sezónnost

0,000

1 724 891,865

1 045,680

0,646

-0,007

Schodovitý trendproporcionální sezónnost

0,000

1 709 677,979

1 040,684

0,643

-0,006

Schodovitý trendtriviální sezónnost

0,000

1 712 129,976

1 045,623

0,646

-0,007

Model sezónnosti

M.E.

M.S.E.

Klouzavý průměrkonstantní sezónnost

10,771

1 540 623,925

Klouzavý průměrproporcionální sezónnost

10,867

Klouzavý průměrtriviální sezónnost

M.A.E.


U schodovitého trendu je střední chyba odhadu u všech modelů sezónnosti rovna 0, přesto jako nejvhodnější model pro vyrovnání časové řady je klouzavý průměr s proporcionální sezónností, jejíž hodnoty dalších náhodných chyb jsou nejmenší. U obou modelů dosáhla střední absolutní chyba vysoké hodnoty.

Vlastní práce

45

Vyrovnání časové řady Jak již bylo uvedeno, ukazatel celkového počtu pracovníků byl vyrovnán klouzavým průměrem, neboť analytické vyrovnání by zde nebylo efektivní. V následujícím grafu je tedy ukazatel vyrovnán metodou klouzavého průměru s proporcionální sezónností. Řada vyrovnaných hodnot ukazatele pracovníků se pohybuje v rozmezí od 150 000 do 175 000 osob. Na jeho vývoji se podílela sezónnost, mezi které patří svátky, Vánoce či Velikonoce. Z grafu je patrné, že se stav do roku 2004 držel nad hranicí 165 000 osob, poté pod tuto hranici výrazně klesl. Graf. 10 Vyrovnání časové řady celkového počtu pracovníků klouzavými průměry s proporcionální sezónností [ve fyzických osobách] 175 000 170 000 165 000 160 000 155 000 150 000

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

145 000

trendová složka


Cestovní ruch v České republice začíná rokem 2005 mírně upadat, což se také projevilo i v poklesu počtu pracovníků. Dlouhodobější nárůst hodnot časových řad nastal až rokem 2007. Očekává se i do budoucna mírný růst počtu pracovníků, ale jeho vyšší vzestup není pravděpodobný, neboť český cestovní ruch slábne. Vše se tedy bude odvíjet na intenzitě cestovního ruchu a zájmem cizinců o česká města. [4] Řada skutečných hodnot zaznamenala největší pokles začátkem roku 2005 téměř 6 560 osob, což je o 4 p.b. oproti minulému čtvrtletí. Vývoj trendu se do roku 2004 vyvíjel pomalým růstem a od tohoto roku je trend prudce klesající. Jeho další růst nastal až v roce 2008. Trh práce v roce 2007 zaznamenal krizi, která zapříčinila pokles celkového počtu pracovníků v odvětví ubytování a stravování, ale také v odvětví obchodu. Takový stav lze vyčíst z obou grafů celkového počtu pracovníků. Po roce 2007 obě časové řady začaly opět růst a trh práce v odvětvích nabíral nové pracovní síly.

Vlastní práce

46

Sezónnost V odvětví ubytování a stravování je sezónnost často vyskytovaným pojmem. V pohostinství, do kterého řadíme ubytovací a stravovací služby, jsou sezónní výkyvy spjaty se střídáním ročních období, svátky, či krizí na ekonomickém trhu. Jak již bylo řečeno, tyto služby jsou silně vázány s vlivy sezónností, proto se budeme zabývat změnami počtu pracovníků, na které působí právě sezónní vlivy. Dosazením do vzorce (3.20) vypočítáme sezónní indexy (1+c1) = 211 277 187 721,87 : 212 731 294 473,49 = 0,9932, (1+c2) = 213 170 680 733,56 : 212 731 294 473,49 = 1,0021, (1+c3) = 215 389 135 885,28 : 212 731 294 473,49 = 1,0125, (1+c4) = 211 189 970 537,88 : 212 731 294 473,49 = 0,9928, kde jednotlivé výsledky (1+cj) dále upravíme odečtením hodnoty 1. Takto upravené hodnoty jsou znázorněny v grafu č. 11. I zde platí, že součet výsledných hodnot sezónních indexů musí být roven 4. V našem případě jejich součet činí 4,0006. Graf. 11

Čtvrtletní sezónní změny celkového počtu pracovníků [v %]

1,50

1,25

1,00 0,50

0,21

0,00 1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

-0,50 -0,68 -1,00

-0,72


V 1. čtvrtletní výsledky vykazují, že počet pracovníků klesl působením sezónních vlivů o 0,68 % pod normál řady. Příznivější situace nastala ve 2. a 3. čtvrtletí, kdy počet pracovníků měl opačný směr než-li 1. čtvrtletí. Jejich růst je o 0,21 % , respektive 1,25 %. V posledním čtvrtletí poklesl počet pracovníků zhruba o 0,72 % pod normál časové řady. Rozdíl počtu pracovníků mezi nejnižším a nejvyšším dosaženým sezónním indexem je 1,97 %. Návštěvnost turistů v odvětví

Vlastní práce

47

stravovacích a ubytovacích služeb je pouze ve 2. a 3. čtvrtletí, tedy v době začátku letních prázdnin. To se také odráží v počtu pracovníků. Z grafu je viditelný nejnižší sezónní index ve 4. čtvrtletí a to i přesto, že je v tomto období lyžařská sezóna. Taková situace je způsobena oblíbeností lyžařských aktivit v zahraničí, neboť naše podmínky nejsou příliš vhodným místem pro zimní sporty. Typicky zimní sporty jsou kompenzovány cestovním ruchem v letním období. 4.2.2

Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v odvětví ubytování a stravování vykazuje každoročně nejnižší úroveň ze všech odvětvích národního hospodářství. V roce 2000 dosáhla úrovně 7 003 Kč, což představuje pouhých 39,1 % mzdy vyplácené v podnikatelském sektoru národního hospodářství na osobu. V roce 2008, ve kterém je hodnota předpokládaná, byla průměrná měsíční mzda 12 072 Kč a to představuje 67,4 % vyplácených průměrných mezd na osobu. Produktivita práce v odvětví ubytování a stravování S průměrnou hrubou měsíční mzdou zaměstnanců je spojena produktivita práce. Odvětví ubytování a stravování je vysoce náročné na pracovní sílu, což se odráží v produktivitě práce, která je obecně pro toto odvětví nízká. Mezi lety 2000 a 2008 zaznamenala produktivita práce dynamický vývoj, kdy vzrostla téměř dvojnásobně. V následujícím grafu jsou uvedeny roční hodnoty. Produktivita práce, která je zde měřena účetní přidanou hodnotou na 1 zaměstnance je výsledkem podílu roční účetní přidané hodnoty a ukazatelem pracovníků celkem. Takto vypočtené hodnoty v mil. Kč jsou v grafu uvedeny v % ve formě bazických indexů. Rok 2000 je tedy výchozím rokem se základem 100 %. Graf. 12 Porovnání vývoje průměrné mzdy a produktivity práce v sektoru ubytování a stravování [v %] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000

2001

2002

2003

produktivita práce na 1 pracovníka


2004

2005

2006

2007

2008

průměrná hrubá měsíční mzda na 1 pracovníka

Vlastní práce

48

V celém sledovaném období hodnocený ukazatel produktivity práce roste rychleji než průměrná mzda, což pro odvětví znamená prospěch. Nejvyšší růst v celém sledovaném období zaznamenává graf v letech 2002 a 2003, který v průměru činí 15 p.b. oproti předešlému roku 2001. Pouze v posledním roce 2008 je znatelný pokles produktivity práce o 4,3 p.b. Nízká měsíční mzda v odvětví způsobí nezájem lidí o pracovní pozici, tím dojde ke snížení počtu pracovníků a tedy i produktivity práce. Měření kvality vyrovnání Průměrná měsíční mzda zaměstnanců odvětví ubytování a stravování vykazuje tradičně nejnižší úroveň ze všech braných odvětví národního hospodářství. Ukazatel mezd byl vyrovnán analytickou metodou, neboť, jak již bylo zmíněno u průměrných mezd v odvětví obchodu, se očekává stále rostoucí trend tohoto ukazatele. Abychom zjistili nejlepší výsledky v kombinaci se třemi různými typy sezónností, byly v tabulce č. 7 vypočítány míry kvality vyrovnání. Tab. 7

Hodnoty kvality vyrovnání průměrné hrubé měsíční mzdy

Model sezónnosti Lineární trendkonstantní sezónnost Lineární trendproporcionální sezónnost Lineární trendtriviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

0,000

31 424,391

160,100

1,743

-0,015

-3,686

33 599,734

163,746

1,775

-0,064

-3,943

33 879,747

164,694

1,777

-0,060


Výsledky tří modelů sezónnosti se s dosaženými hodnotami od sebe výrazně neliší. Jako nejvhodnější model vyšel lineární trend s konstantní sezónností, jehož střední čtvercová chyba odhadu je nejmenší. U konstantní sezónnosti je střední chyba (M.E.) nulová, neboť se vyrovnané hodnoty kompenzují se skutečnými. U proporcionální a triviální sezónnosti tomu tak není. Vyrovnané hodnoty se od skutečných hodnot mírně vzdalují. Vyrovnání časové řady K vyrovnání časové řady průměrných měsíčních mezd použijeme model vhodný z tabulky měření kvality vyrovnání, kterým je lineární trend s konstantní sezónností.

Vlastní práce

49

Pro číselné určení odhadu parametrů b0 a b1 lineární přímky jsme použili vzorec (3.9) a (3.10). Parametry přímky určíme takto: b1 

6 965 762,67  18,5.345 134,13  149,493 , 16 206  36.18,5 2

b0  9 587,06  149,493.18,5  6 821,434 . Rovnice trendové přímky má tvar O 

Tt  6 821,434  149,493t .

Průběh časové řady průměrné měsíční mzdy je znázorněn v následujícím grafu. Z rovnice trendové přímky lze konstatovat, že tato přímka je lineárně rostoucí. Pohybuje se v rozmezí 6 900 až 12 200 Kč. Ve sledovaném období tedy měsíční mzda vzrostla od roku 2000 do roku 2008 téměř dvojnásobně. Důvodem proč tomu tak je, může být posilování české koruny. Do budoucna by se situace rostoucích mezd neměla výrazně změnit. Graf. 13 Vyrovnání časové řady průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance lineárním trendem s konstantní sezónností [v Kč] 13 500 12 000 10 500 9 000 7 500

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

6 000

lineární trend


Sezónnost Pro výpočet sezónních konstant je nezbytný čtvrtletní průměr, jehož výpočet je následující

Vlastní práce

50

345 134,13  9 587,06 9 .4 a dosazením do vzorce pro výpočet sezónních výkyvů získáme y

b1= 9 018,94 – 9 587,06 = -568,12 (Kč), b2= 9 525,42 – 9 587,06 = -61,64 (Kč), b3= 9 691,83 – 9 587,06 = 104,77 (Kč), b4= 10 112,05 – 9 587,06 = 524,99 (Kč), součet výsledných změn musí být vzájemně vykompenzován, tedy jejich součet je roven 0. Následující graf uvádí čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy. Změny ve čtvrtletích jsou uváděny v Kč. Graf. 14

Čtvrtletní sezónní změny průměrné hrubé měsíční mzdy na 1 zaměstnance [v Kč] 524,99

600,00 400,00 200,00

104,77

0,00 -200,00

1.čtvrtletí


3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

-400,00 -600,00

-568,12

-800,00


Výrazné změny nastaly v 1. a 4. čtvrtletí. Hodnota průměrné měsíční mzdy v 1. čtvrtletí poklesla o 568 Kč. Tato sezónní změna je kompenzována z velké části ve 4. čtvrtletí růstem o téměř 525 Kč. Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší změnou, která během roku nastala je 1 093 Kč. Zanedbatelné rozdíly ve 2. a 3. čtvrtletí způsobily pokles o 62 Kč, respektive růstem o 105 Kč. Pouze ve druhé polovině roku byl zaznamenán růst průměrné mzdy. Velikost průměrné hrubé měsíční mzdy v sektorech OKEČ a v NH Z grafu je patrný výrazný rozdíl v odměňování zaměstnanců v odvětvích národního hospodářství v souladu s celým NH. V oddíle 55 Ubytování a stravování jsou mzdy mnohem nižší než mzdy v oddíle 50 – 52 Obchod. Mzdy v ubytovacích a stravovacích zařízeních rostou úměrně se mzdou v celém NH.

Vlastní práce

51

Měsíční mzda v NH v roce 2008 činí 21 931 Kč, v sektoru ubytování a stravování je to 12 072 Kč, což v % odpovídá 55,15 % průměrných měsíčních mezd ve vtahu k NH. Pro porovnání nyní uvedeme také stav měsíční mzdy v odvětví obchodu. V roce 2008 činí měsíční mzda v obchodě 21 049 Kč, které odpovídá 95,98 % vzhledem k celému NH. Hodnoty uvedené v grafu jsou uváděny ročně. Graf. 15

Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru OKEČ a v NH [v Kč]

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

OKEČ 55

OKEČ 50 - 52

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

0

NH


4.2.3

Tržby celkem

Tržby v odvětví ubytování a stravování nemají v rámci celého národního hospodářství velkou váhu. Na celkových tržbách v národním hospodářství se hodnocený ukazatel podílel malým procentuálním podílem. Tržby služeb se odvíjí od velikosti cestovního ruchu, vše je závislé na poptávce spotřebitelů. [24] Výraznější propad v návštěvnosti zaznamenal rok 2002, hlavním důvodem byly povodně v České republice. Výsledky odrážely celkový vývoj v cestovním ruchu. Tento rok byl kritický i z jiných důvodů. Byl ovlivněn teroristickými útoky a válečnými konflikty v Iráku. Ovšem již začátkem roku 2003 nastal obrat a došlo opět k obnovení dynamiky cestovního ruchu. Příčinou značného poklesu tržeb v roce 2008 byla světová krize, která má i nyní dlouhodobé trvání. Ve sledovaném období došlo v roce 2007 k největšímu růstu tržeb. Měření kvality vyrovnání K vyrovnání byly použity dvě metody, a to klouzavý průměr a schodovitý trend. Pro srovnání obou metod s jednotlivými typy sezónnosti byly vypočítány míry kvality vyrovnání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že klouzavý průměr s proporcionální sezónností vyšel ze tří uvedených modelů nejlépe. Schodovitý trend u všech typů sezónnosti dosáhl střední chyby hodnoty 0. Výsledky míry kvality modelu u proporcionální a triviální sezónnosti vyšly u obou metod velice podobně. Předchází

Vlastní práce

52

tomu fakt, že právě triviální sezónnost vychází z proporcionální. Na základně provedených testů kvality vyrovnání lze časovou řadu charakterizovat klouzavým průměrem s proporcionální sezónností. Model byl vybrán jako vhodný, neboť jeho výsledné hodnoty vykazují nejmenší hodnoty. Tab. 8


Model sezónnosti Klouzavý průměrkonstantní sezónnost Klouzavý průměrproporcionální sezónnost Klouzavý průměrtriviální sezónnost Schodovitý trendkonstantní sezónnost Schodovitý trendproporcionální sezónnost Schodovitý trendtriviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

35,234

486 029,671

528,842

2,192

0,083

35,097

417 137,762

482,345

2,017

0,073

34,479

421 537,552

500,358

2,081

0,072

0,000

515 943,792

559,606

2,357

-0,084

0,000

516 450,543

550,959

2,345

-0,129

0,000

519 525,841

558,556

2,378

-0,109

Zdroj: Vlastní výpočty Vyrovnání časové řady Graf. 16 Vyrovnání časové řady celkových tržeb klouzavými průměry s proporcionální sezónností [v mil. Kč] 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000

skutečné hodnoty


vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

10 000

trendová složka

Vlastní práce

53

Největší pokles časové řady skutečných hodnot v pohostinství byl zaznamenán na začátku roku 2007. V tomto čtvrtletí pokles dosáhl 3 779 mil. Kč, naopak největší nárůst hodnot časové řady byl ve stejném roce ve 4. čtvrtletí o 7 090 mil. Kč. Takovou změnu mohl způsobit vstup do Schengenského prostoru. Volný pohyb lidí po státech EU, tedy i do České republiky, zvýšil tržby v ubytovacích a stravovacích službách v naší zemi. Datové body na časové řadě vyrovnaných hodnot znázorňují situaci, kdy jsou tržby nejnižší v každém roce. Taková situace nastává pravidelně v 1. čtvrtletí. Vývoj trendové složky zaznamenal pokles pouze v roce 2004, lze tedy konstatovat, že po tomto roce je trend tržeb v námi sledovaném období stále rostoucí. Sezónnost Sezónnost lze očekávat i u tržeb v odvětví ubytování a stravování. Vyplývá to z charakteru, že tyto služby jsou závislé na počasí. U modelu klouzavého průměru s proporcionální sezónností byly vypočítány sezónní indexy, které vypovídají o důležitosti v ročních obdobích, na které působí sezónní vlivy. Dosazením hodnot do vzorce (3.20) dostaneme odhady sezónních indexů v podobě (1+c1) = 4 813 466 842,30 : 5 412 073 635,55 = 0,8894, (1+c2) = 6 170 563 104,90 : 5 412 073 635,55 = 1,1401, (1+c3) = 5 485 412 292,95 : 5 412 073 635,55 = 1,0136, (1+c4) = 5 207 112 481,05 : 5 412 073 635,55 = 0,9621, jejichž součet musí být podle (3.21) roven 4. Tato podmínka byla splněna s nepatrnou odchylkou 0,0052. Od sezónních indexů byla odečtena hodnota 1 a to z důvodu dokonalejšího vizuálního znázornění v grafu. Graf. 17


20,00 14,01

15,00 10,00 5,00

1,36

0,00 -5,00 -10,00

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí -3,79

-11,06

-15,00


Vlastní práce

54

Z hlediska sezónnosti je u časové řady výrazné 2. čtvrtletí, a to zejména vzestupem o 14,01 % nad normál řady. Turisté navštěvují Českou republiku v době sezóny českých památek, například hrady a zámky, a lázeňských měst. Právě lázeňská města jsou podnětem, které zvyšují tržby hotelových služeb. Graf představuje pokles ve 4. a 1. čtvrtletí, kdy nastává zimní lyžařská sezóna a lidé dovolenou v tomto období většinou tráví v zahraničí. Hotely očekávají na svátky malé tržby, což se také odráží ve výsledném grafu sezónních výkyvů. Důsledek, který vede ke snižování tržeb je také pokles zaměstnanosti a průměrných mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda patří v hromadných ubytovacích a stravovacích zařízeních tradičně mezi nejnižší v ekonomice a počet pracovníků se kvůli krizi a změnám spotřebitelských trendů také snížil. To vše tedy vedlo ke snížení celkových tržeb v odvětví. Na poklesu se ale nejvíce podíleli zahraniční a tuzemští turisté, kteří méně nocují v českých hotelech a dávají přednost dovolené mimo Českou republiku. Do budoucna vývoj nepovede k lepším výsledkům. V dalších letech se očekává, že vlivem klesajících tržeb bude vývoj pokračovat poklesem počtu pracovníků a tedy i průměrná hrubá měsíční mzda může klesnout. Podle Mag Consulting by se měly tržby dále snižovat přibližně o 2 p.b. Z hlediska ekonomiky bude mít taková stagnace vliv na velikost počtu návštěvníků do hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení této země. [6, 27] 4.2.4

Obchodní marže

Obchodní marže je výsledkem rozdílu prodaného zboží, či služby zákazníkům a nákladů na ně vynaložených. Je důležité, aby obchodní marže byla kladná, a to je v odvětví splněno. Měření kvality vyrovnání Časová řada obchodní marže byla popsána dvěma metodami, klouzavým průměrem a schodovitým trendem. K úspěšnému vyrovnání řady vybereme model, který je vhodný k vyrovnání časové řady. Obě metody s jednotlivými typy sezónnosti vystihuje tabulka níže. Střední čtvercové chyby jsou u klouzavého průměru více než trojnásobné oproti hodnotám schodovitého trendu. I ze zbývajících charakteristik je patrné, že k vyrovnání časové řady použijeme schodovitý trend s konstantní sezónností.

Vlastní práce Tab. 9

55


Model sezónnosti Klouzavý průměrkonstantní sezónnost Klouzavý průměrproporcionální sezónnost Klouzavý průměr-triviální sezónnost Schodovitý trendkonstantní sezónnost Schodovitý trendproporcionální sezónnost Schodovitý trend-triviální sezónnost

M.E.

M.S.E.

M.A.E.

M.A.P.E. (v %)

M.P.E. (v %)

0,135

576,178

18,272

5,287

-0,569

0,184

585,562

18,674

5,432

-0,566

0,186

587,867

18,907

5,476

-0,552

0,000

140,315

9,657

2,722

-0,125

0,000

164,011

10,283

2,949

-0,167

0,000

168,750

10,379

2,920

-0,136


Vyrovnání časové řady Následující graf znázorňuje nejvhodnější model k vyrovnání časové řady, kterým je schodovitý trend s konstantní sezónností. Graf. 18 Vyrovnání časové řady obchodní marže schodovitým trendem s konstantní sezónností [v mil. Kč] 500 450 400 350 300 250

skutečné hodnoty

vyrovnané hodnoty

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

200

schodovitý trend


Při analýze časové řady je obvykle prvním úkolem získat orientační představu o charakteru časové řady. Z vizuální analýzy zaznamenáme pouze průběh řady, pokles, růst, či dlouhodobou tendenci vývoje. Pro hlubší charakteristiku použijeme základní elementární charakteristiky vývoje.

Vlastní práce

56

V celém sledovaném období nastal největší pokles v absolutním vyjádření na začátku roku 2006. Tento pád činí 161 mil. Kč a je nejsnáze viditelný v grafu. Naproti tomu růst obchodní marže byl do grafu zanesen začátkem roku 2000, ve kterém vzrostla o 79 mil. Kč. Tempo růstu popisovaných výkyvů byl u růstu obchodní marže 31,11 % a u poklesu 36,04 %. K základním charakteristikám patří také tempo růstu, proto i tuto charakteristiku jsme zde aplikovali. Tempo růstu obchodní marže je v roce 2000 131,11 % a v roce 2006 63,96 %. U schodovitého trendu byl znatelný pokles ve stejném roce jako hodnoty skutečných a vyrovnaných hodnot, tedy rok 2006. V tomto roce pokles dosáhl 91 mil. Kč oproti minulému čtvrtletí. Sezónnost Ve sledované časové řadě byla prokázána existence sezónní složky, proto je potřeba provést analýzu sezónnosti. Úkolem je kvantifikovat sezónní výkyvy. Nyní bude uveden výpočet sezónních vlivů působící na počet pracovníků v jednotlivých čtvrtletích za období 2000-2008. Potřebné údaje a výpočty jsou uvedeny v příloze A tabulka č. 12. Dosazením do vzorce (3.12) vypadá výpočet prvního čtvrtletní následovně y. j 

2 904,82  322,76 mil. Kč 9

a celkový průměr analyzované řady podle (3.13) y

13 225,37  367,37 mil. Kč. 9 .4

Sezónní výkyvy vypočítáme podle (3.11) b1 = 322,76 – 367,37 = -44,61 (mil. Kč), b2 = 381,06 – 367,37 = 13,69 (mil. Kč), b3 = 384,99 – 367,37 = 17,62 (mil. Kč), b4 = 380,68 – 367,37 = 13,31 (mil. Kč). I zde u metody schodovitého trendu musí platit, že součet sezónních výkyvů dává hodnotu 0, neboť se čtvrtletní změny v celém roce musí vzájemně vyrovnat. Jak byly čtvrtletní změny ve sledovaném období ovlivňovány sezónními vlivy je graficky znázorněny v grafu č. 19.


57

Čtvrtletní sezónní změny obchodní marže [v mil. Kč]

30,00 17,62

20,00

13,31

13,69

10,00 0,00 -10,00

1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

-20,00 -30,00 -40,00 -50,00

-44,61


Obchodní marže v 1. čtvrtletí dosáhla největší sezónní změny, ve kterém hodnota ukazatele klesla o 44,61 mil. Kč. Ve 2. a 4. čtvrtletí působením sezónních vlivů obchodní marže vzrostla téměř o stejnou hodnotu, o 13,69 %, respektive o 13,31 %. Také 3. čtvrtletí nedosáhlo výrazných změn. Sezónní výkyvy v tomto čtvrtletí vzrostly o 17,62 %. I přes značný pokles v 1. čtvrtletí je sledovaný vývoj obchodní marže vcelku stabilní. Vývoj obchodní marže za sledované období Absolutní hodnota obchodní marže za sledovaných 9 let od roku 2000 do roku 2008 vzrostla o 33,5 p.b. Poslední sloupec tabulky č. 10 značí záporný rozdíl roku 2000 a 2008 v procentním vyjádření. Hodnota obchodní marže sice vzrostla o téměř 34 %, ale její podíl na tržbách za zboží klesl o 6,6 p.b. Tab. 10

Obchodní marže v OKEČ 55

Podíl na tržbách za zboží v%

Absolutně Ukazatel Obchodní marže celkem v mil. Kč

2000

20081)

Index v %

2000

20081)

Rozdíl

1 261

1 685

133,598

22,7

16,1

-6,6

Zdroj: Hodnoty z ČSÚ, vlastní vypracování Poznámka: 20081) Předpokládaný rok

Vlastní práce

58

4.3 Zaměstnanost v odvětví obchodu a ubytování a stravování v jednotlivých krajích Jak již bylo v práci zmíněno, stav zaměstnanosti v odvětvích je ovlivňován poptávkou turistů po službách. Odvětví budou lépe fungovat bude-li dost zahraničních i tuzemských turistů. V posledních sedmi letech počet českých turistů klesl o 7 p.b. v návštěvnosti stravovacích a ubytovacích služeb. Češi dávali přednost dovolené v zahraničí a proto počet jejich přenocování v hotelech poklesl. Naproti tomu zahraniční turisté navštěvují více Českou republiku, zvláště pak Prahu a lázeňská města, z velké části Karlovy Vary. Pokles je také způsoben rostoucí konkurencí a to nejen v tuzemsku, ale hlavně v zahraničí. V grafu č. 20 je nastíněna struktura zaměstnanosti v krajích. V obchodě je nejvyšší zaměstnanost v Praze, která činí 14,7 p.b. z celkového počtu pracovníků všech odvětví národního hospodářství. O více než polovinu nižší je stav v odvětví ubytování a stravování v lázeňském městě Karlovy Vary. Zaměstnanost v tomto odvětví je 6,9 p.b. ve vztahu k zaměstnanosti NH. V průměru stav zaměstnanosti v obchodě je 12,7 p.b., což je po průmyslu nejvyšší hodnota zaměstnanosti v celém národním hospodářství, v ubytování a stravování činí průměr 3,5 p.b. a patří mezi odvětví s nejmenším počtem pracovníků. Rozdíly v grafu jsou markantní, největší maximální rozdíly jsou v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a minimální v Karlovarském kraji. Graf. 20 Počet pracovníků v sektorech v jednotlivých krajích v roce 2008 [v %] 16 14 12 10 8 6 4 2 0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

obchod

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

ubytování a stravování

Zdroj: [3], vlastní vypracování Poznámka: PHA - Praha, STC - Středočeský kraj, JHC - Jihočeský kraj, PLK - Plzeňský kraj, KVK - Karlovarský kraj, ULK - Ústecký kraj, LBK - Liberecký kraj, HKK - Královéhradecký kraj, PAK - Pardubický kraj, VYS - Vysočina, JHM - Jihomoravský kraj, OLK - Olomoucký kraj, ZLK Zlínský kraj, MSK - Moravskoslezský kraj.

Závěr

59

5 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj obchodu a ubytování a stravování v tržní ekonomice za období 2000 – 2008. Zhodnocení bylo prováděno použitím statistických metod. První část byla věnována analýze odvětví obchodu a další část ubytování a stravování. Použito analytické a mechanické vyrovnání bylo hodnoceno v kombinaci s jednotlivými typy sezónnosti, u něhož vyšla nejlépe konstantní a proporcionální sezónnost. U ukazatele průměrné hrubé měsíční mzdy se předpokládá do budoucna lineární růst, proto byl tento hodnocený ukazatel vyrovnán lineárním trendem. V obou odvětvích byly použity i metody klouzavého průměru a schodovitého trendu. Ukazatel celkového počtu pracovníků v obchodě je velikostně druhou největší skupinou z celého národního hospodářství. Součástí obchodu je také velkoobchodní a maloobchodní činnost a právě v maloobchodě je počet pracovníků nízký. Důvodem je rozvoj internetového obchodu a také změna spotřebitelské poptávky. Trend rozvoje internetu způsobil zvýšení poptávky po pracovnících s vyšší odborností, o kterou ale nemají čeští občané zájem. Na trhu práce tedy nastane, že tato volná kvalifikovaná místa obsadí cizinci. Je patrné, že počet pracovníků nebude snižován pokud dále poroste maloobchodní síť prodejen. Velkoobchod je ekonomicky vyspělý, je tedy možné srovnání s Evropou. Další jeho pozitivní vývoj bude ovlivněn růstem prodeje automobilů a náhradních dílů. Důvodem existence sezónnosti, jejíž největší změna nastala právě v měsíci lednu, byla lednová krize na trhu práce. Počet pracovních míst vzrostl v době letních prázdnin, kdy mladí lidé vyhledávají práci v podobě brigád. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance rostla v odvětví poměrně rychle. Byl zde použit ukazatel produktivity práce ve srovnání s měsíční mzdou a mělo by obecně platit, že tempo růstu produktivity práce je rychlejší než tempo růstu mezd. Nastala ale i opačná situace, kdy mzdy převyšovaly produktivitu práce. Právě v takovém období pravděpodobně došlo k mírnému zaostávání ekonomiky. V odvětví obchodu je růst mezd úměrný s růstem produktivity práce. Velkoobchodní činnost tvoří velkou část obchodu, proto také velkoobchod přispěl k vyšší produktivitě práce. Vývoj mezd ve sledovaném období nezaznamenal větší pokles a budeme-li očekávat podmínku ceteris paribus, bude růst mezd i v dalších letech. Průměrná měsíční mzda, vlivem sezónních vlivů, zaznamenala největší nárůst v posledním kvartálu roku, neboť obchod rozdával svým pracovníkům odměny z hospodářského výsledku. Takovou odměnu bychom mohli nazývat Vánoční prémií. Tržby zaznamenaly v obchodě výrazné poklesy vždy na začátku každého roku, z důvodu sezónnosti, kdy leden patří k nejkritičtějším měsícům v roce v tržním hospodářství. Tržby ve velkoobchodě tvoří nedůležitější část celkových tržeb obchodu. Maloobchodní tržby rostly nejrychleji prostřednictvím zásilkové služby nebo provozované internetem a přesto nemají tak velký význam na změně celkového růstu tržeb. Důležitější byly tržby z prodeje elektroniky, elektric-

Závěr

60

kých přístrojů a dalšího zboží pro domácnost, které jsou stálou oblibou zákazníků v době Vánoc. Tržby z prodeje této elektroniky výrazně zvýšily celkové tržby. Nakoupené zboží maloobchodní a velkoobchodní činností bylo zhodnoceno obchodní marží. V celém sledovaném období zaznamenával ukazatel v každém roce výrazný pokles, který byl zapříčiněn sezónními výkyvy. Pro obchod je důležité, aby byla obchodní marže kladná a to zde bylo splněno. V obchodě za sledovaných 9 let byl růst obchodní marže průměrný, ale přesto byl její procentuální podíl na tržbách za zboží nižší. Druhá část byla věnována analýze sektoru ubytování a stravování. Toto odvětví prochází složitějším obdobím, ve kterém se nedaří přilákat zájemce do zapojení cestovního ruchu. Problémem je přílišná vytíženost v sezóně a naopak neefektivní snaha podniku nalákat turisty mimo sezónu. Přesto by zaměstnanost měla v dalších letech růst, ale vyšší růst není pravděpodobný a to z hlavního důvodu, v ČR je velmi nízká návštěvnost zahraničních i tuzemských turistů do českých měst. Mimo hlavní město a Karlovy Vary není téměř žádná aktivita v odvětví. Vývoj počtu pracovníků se tedy odvíjí od velikosti turistického ruchu. Pohostinství je vázáno s pojmem sezónnost, jejíž vlivem se snižuje počet pracovníků. Důvodem je střídání ročních období, svátky a ekonomická krize na trhu. Průměrná hrubá měsíční mzda je v odvětví obecně velmi nízká. V porovnání měsíční mzdy v odvětví obchodu s ubytováním a stravováním dosahuje mzda v obchodě až dvojnásobný růst. Aby byl spokojený jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, měla by mzda i produktivita práce dosahovat vyšších hodnot. Právě zmíněný ukazatel produktivity práce má v odvětví dynamický vývoj, téměř dvojnásobný. Produktivita práce roste rychleji než mzdy, což pro odvětví znamená efektivní podnikání. Vývoj měsíční mzdy je po sledované období stabilní a do budoucna by se situace neměla výrazně měnit. Pokud nastane pokles měsíční mzdy, taková situace způsobí nezájem lidí o pracovní místo a tím i k poklesu počtu pracovníků a produktivity práce. Tržby jsou v celém odvětví velmi nízké a tak k nim přistupuje i trh, nemají v národním hospodářství velký význam. Tržby dosažené z těchto služeb jsou závislé na cestovním ruchu a tedy na velikosti poptávky spotřebitelů. Česká republika byla zasažena povodněmi, které se odrážely v nízké návštěvnosti turistů. Odvětví bylo poznamenáno i teroristickými útoky a válkou v Iráku. Světová a národní krize ustala a cestovní ruch se začal opět rokem 2003 rozvíjet. Hlavním důvodem je ale pokles počtu turistů, kteří stále méně navštěvují český cestovní ruch a dávají přednost dovolené v cizině. Podle Mag Consulting se tržby budou dále snižovat a vývoj na trhu práce tak bude pokračovat v poklesu počtu pracovníků a tedy i mezd. Obchodní marže u sledovaného odvětví vykázala markantní výkyvy, důvodem jsou již zmiňované dopady v tržní ekonomice. Od začátku roku do konce sledovaného roku vzrostla absolutní hodnota pouze o 33 p.b., a podíl na tržbách vyšel opět v záporných číslech jako v odvětví obchodu, pouze s tím rozdílem, že podíl tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních klesl pětinásobně oproti odvětví obchodu.

Literatura

61

6 Literatura [1]BERÁNEK, J. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 180s. ISBN 80-86724-02-6. [2]Budoucnost profesí. Maloobchod a opravy výrobků osobní spotřeby [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [3]Budoucnost profesí. Trhy práce v regionech [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [4]Budoucnost profesí. Ubytování a stravování [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [5]Budoucnost profesí. Velkoobchod a prodej a opravy motorových vozidel [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [6]Businessinfo. Cestovní ruch v roce 2010 předpokládá další snížení tržeb [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [7]Businessinfo. Jak je na tom vnitřní obchod a cestovní ruch ČR [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [8]Businessinfo. Ekonomicko-statistický slovník [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [9]CIMLER, P., HEISEROVÁ, M., ŠÍPEK, L. Obchod a služby. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2001. 167s. ISBN 80-7082-795-5. [10]ČSÚ. Charakteristika a vymezení nejdůležitějších odvětvových seskupení ekonomických činností OKEČ [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [11]ČSÚ. Metodika - Základní finanční ukazatele [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: .

Literatura

62

[12]ČSÚ. Obchod, pohostinství a ubytování – časové řady [online]. [cit. 201011-05]. Dostupné z WWW: . [13]ČSÚ. Odvětvová klasifikace ekonomických činností [online]. [cit. 2010-1105]. Dostupné z WWW: . [14]ČSÚ. Hlavní tendence vývoje obchodu, ubytování a stravování od roku 2000 [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [15]ČSÚ. Statistická klasifikace [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/co_je_statisticka_klasifikace [16]Futuretro. Maloobchod a velkoobchod [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [17]HES, A. Velkoobchod a maloobchod. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2007. 138s. ISBN 978-80-213-1163-3. [18]HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 360s. ISBN 80-7169-2557. [19]HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 420s. ISBN 978-8086946-43-6. [20]HINDLS, R., KAŇOKOVÁ, J., NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 1. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1997. 259s. ISBN 8085943-44-1. [21]HINDLS, R., SEGER, J. Statistické metody v ekonomii. 1. vyd. Praha: H&H, 1993. 472s. ISBN 80-85787-26-1. [22]HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488s. ISBN 80-2470202-9. [23]Ihned. Produktivita práce: jak ji sledovat? [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [24]JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN 978-80-247-3247-3. [25]Měšec. Produktivita práce a mzdy v EU [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: .

Literatura

63

[26]MINAŘÍK, B. Statistika I Popisná statistika – druhá část. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2000. 530s. ISBN 978-80-7375-152-4. [27]Ministerstvo vnitra ČR. Cestovní ruch čeká další pokles [online]. [cit. 201011-05]. Dostupné z WWW: . [28]Novinky. Mzdy v Česku rostou rychleji než produktivita práce [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [29]Svaz obchodu a cestovního ruchu v ČR. Etický kodex svazu obchodu a cestovního ruchu v ČR [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [30]Svaz obchodu a cestovního ruchu v ČR. Kdo jsme [online]. [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . [31]VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 232s. ISBN 978-80-247-2721-9. [32]ZÁBOJ, M. Obchodní operace. 1. vyd. Brno: Brno International Business School, 2003. 126 s. ISBN 80-86575-93-4.

Přílohy

64

Přílohy


65

A Elementární charakteristiky časových řad Tab. 11 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obchodní marže v odvětví obchodu Čtvrtletí yt (mil. Kč)

Absolutní přírůstek ∆yt

71 739,00 81 984,00 80 272,00 91 937,00 72 177,00 82 149,00 78 765,00 89 896,00 76 940,00 86 276,00 83 733,00 95 093,00 76 802,00 87 994,00 89 044,00 99 517,00 80 989,00 98 674,00 94 821,00 105 443,00 85 853,00 102 929,00 98 306,00 113 964,00 94 813,00 112 094,00 111 015,00 127 609,00 109 137,57 123 350,82 120 415,55 140 832,27 115 927,05 129 512,76 127 642,07 133 223,81

10 245,00 -1 712,00 11 665,00 -19 760,00 9 972,00 -3 384,00 11 131,00 -12 956,00 9 336,00 -2 543,00 11 360,00 -18 291,00 11 192,00 1 050,00 10 473,00 -18 528,00 17 685,00 -3 853,00 10 622,00 -19 590,00 17 076,00 -4 623,00 15 658,00 -19 151,00 17 281,00 -1 079,00 16 594,00 -18 471,43 14 213,25 -2 935,28 20 416,72 -24 905,21 13 585,71 -1 870,69 5 581,74

I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV

Koeficient Tempo Koeficient Tempo přírůstku přírůstku růstu růstu [%] δt [%] δ kt k 0,14 -0,02 0,15 -0,21 0,14 -0,04 0,14 -0,14 0,12 -0,03 0,14 -0,19 0,15 0,01 0,12 -0,19 0,22 -0,04 0,11 -0,19 0,20 -0,04 0,16 -0,17 0,18 -0,01 0,15 -0,14 0,13 -0,02 0,17 -0,18 0,12 -0,01 0,04

14,28 -2,09 14,53 -21,49 13,82 -4,12 14,13 -14,41 12,13 -2,95 13,57 -19,23 14,57 1,19 11,76 -18,62 21,84 -3,90 11,20 -18,58 19,89 -4,49 15,93 -16,80 18,23 -0,96 14,95 -14,48 13,02 -2,38 16,96 -17,68 11,72 -1,44 4,37

1,14 0,98 1,15 0,79 1,14 0,96 1,14 0,86 1,12 0,97 1,14 0,81 1,15 1,01 1,12 0,81 1,22 0,96 1,11 0,81 1,20 0,96 1,16 0,83 1,18 0,99 1,15 0,86 1,13 0,98 1,17 0,82 1,12 0,99 1,04

114,28 97,91 114,53 78,51 113,82 95,88 114,13 85,59 112,13 97,05 113,57 80,77 114,57 101,19 111,76 81,38 121,84 96,10 111,20 81,42 119,89 95,51 115,93 83,20 118,23 99,04 114,95 85,52 113,02 97,62 116,96 82,32 111,72 98,56 104,37

Elementární charakteristiky časových řad Tab. 12 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

66

Obchodní marže v odvětví ubytování a stravování Čtvrtletí yt (mil. Kč) I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV I II III IV

254,58 333,75 347,82 324,89 239,19 307,56 299,91 268,18 351,60 386,31 395,00 399,90 311,40 387,85 411,79 387,13 325,02 389,72 378,73 398,51 367,20 428,82 440,60 446,06 285,29 336,01 361,55 335,38 381,54 439,55 399,48 429,05 398,32 420,12 429,60 436,67

Absolutní Koeficient Tempo Koeficient Tempo přírůstek přírůstku přírůstku růstu růstu [%] ∆yt δt [%] δ kt k 79,17 14,07 -22,94 -85,69 68,37 -7,64 -31,73 83,42 34,70 8,70 4,90 -88,50 76,45 23,94 -24,66 -62,11 64,70 -10,98 19,78 -31,32 61,62 11,78 5,46 -160,77 50,72 25,54 -26,17 46,16 58,00 -40,06 29,56 -30,73 21,81 9,48 7,07

0,31 0,04 -0,07 -0,26 0,29 -0,02 -0,11 0,31 0,10 0,02 0,01 -0,22 0,25 0,06 -0,06 -0,16 0,20 -0,03 0,05 -0,08 0,17 0,03 0,01 -0,36 0,18 0,08 -0,07 0,14 0,15 -0,09 0,07 -0,07 0,05 0,02 0,02

31,10 4,22 -6,59 -26,38 28,58 -2,48 -10,58 31,11 9,87 2,25 1,24 -22,13 24,55 6,17 -5,99 -16,04 19,91 -2,82 5,22 -7,86 16,78 2,75 1,24 -36,04 17,78 7,60 -7,24 13,76 15,20 -9,11 7,40 -7,16 5,47 2,26 1,65

1,31 1,04 0,93 0,74 1,29 0,98 0,89 1,31 1,10 1,02 1,01 0,78 1,25 1,06 0,94 0,84 1,20 0,97 1,05 0,92 1,17 1,03 1,01 0,64 1,18 1,08 0,93 1,14 1,15 0,91 1,07 0,93 1,05 1,02 1,02

131,10 104,22 93,41 73,62 128,58 97,52 89,42 131,11 109,87 102,25 101,24 77,87 124,55 106,17 94,01 83,96 119,91 97,18 105,22 92,14 116,78 102,75 101,24 63,96 117,78 107,60 92,76 113,76 115,20 90,89 107,40 92,84 105,47 102,26 101,65

Zhodnocení finančních ukazatelů sektorů obchodu, pohostinství a ubytování

Recommend Documents