Zhodnocení finanční výkonnosti komerčních pojišťoven

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finanční výkonnosti komerčních pojišťoven Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Bc. Hana Blinková

Brno 2013

Tímto bych chtěla vyjádřit své poděkování doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D. za její ochotu, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které jsem využila v mé diplomové práci.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Zhodnocení finanční výkonnosti komerčních pojišťoven“ vypracovala samostatně, za odborného vedení vedoucí práce a s využitím pramenů, které uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 23. května 2013

__________________

Abstract Blinková, H., Evaluation of the financial performance of commercial insurance companies. Diploma thesis. Brno, 2013. The diploma thesis deals with the financial performance of selected commercial insurance companies operating in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. In order to assess the financial performance of insurance companies made their financial analysis, are monitored current ratios and selected parameters covered by commercial insurance companies in the years 2006 – 2011. It is observed whether the ongoing financial crisis has had an impact on the management of insurance companies. The input data required for the financial analysis are obtained from the annual reports of commercial insurers. Keywords Commercial insurance company, financial analysis, ratios, adjusted ratios, spider analysis.

Abstrakt Blinková, H., Zhodnocení finanční výkonnosti komerčních pojišťoven. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zabývá finanční výkonností vybraných komerčních pojišťoven působící v České republice a Spolkové republice Německo. Za účelem posouzení finanční výkonnosti pojišťoven je zhotovena jejich finanční analýza, jsou sledovány běžné poměrové ukazatele a vybrané ukazatele upravené pro komerční pojišťovny v časové řadě let 2006 - 2011. Je sledováno, zda probíhající finanční krize měla dopad na hospodaření pojišťoven. Vstupní data potřebná pro provedení finanční analýzy jsou získána z výročních zpráv komerčních pojišťoven. Klíčová slova Komerční pojišťovna, finanční analýza, poměrové ukazatele, upravené poměrové ukazatele, spider analýza.

Obsah

11

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

14

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 14

2.2

Metodika ..................................................................................................15

2.2.1

Poměrové ukazatele ........................................................................ 16

2.2.2

Upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven ... 21

Literární rešerše 3.1

Obecné pojetí finanční analýzy ............................................................... 27

3.2

Postup finanční analýzy .......................................................................... 31

3.3

Finanční analýza komerčních pojišťoven ............................................... 31

3.3.1

Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven ......................... 31

3.3.2

Uživatelé finanční analýzy komerčních pojišťoven ........................ 32

3.3.3

Výkazy komerčních pojišťoven ....................................................... 32

3.4

Spider analýza ......................................................................................... 36

3.4.1 4

5

6

27

Konstrukce finančních ukazatelů.................................................... 38

Vývoj pojistných trhů

40

4.1

Vývoj makroekonomických ukazatelů .................................................... 40

4.2

Situace na pojistných trzích .................................................................... 42

4.2.1

Situace na pojistném trhu v ČR ...................................................... 43

4.2.2

Situace na pojistném trhu v SRN .................................................... 44

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky

46

5.1

Allianz pojišťovna, a.s. ............................................................................ 47

5.2

Česká pojišťovna, a.s. .............................................................................. 54

5.3

Generali Pojišťovna, a.s. .......................................................................... 60

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven SRN

67

12

Obsah

6.1

Allianz pojišťovna .................................................................................... 68

6.2

AXA pojišťovna .........................................................................................71

6.3

Generali pojišťovna ................................................................................. 75

7

Diskuse

80

8

Závěr

94

9

Přehled literatury

97

Seznam obrázků

103

Seznam tabulek

104

Seznam grafů

106

Přílohy

107

Úvod

13

1 Úvod Významnou roli ve finančním trhu vyspělých tržních ekonomik zcela jistě hraje pojistný trh. Uspět na pojistném trhu znamená odolávat konkurenci mnoha subjektů. Pojišťovny musí umět klienta nejen oslovit, ale taky udržet a neustálým zdokonalováním svých produktů reagovat na potřeby svých klientů a budovat tak své postavení na trhu. Pojišťovny jsou však ovlivňovány celou řadou vnějších faktorů, z nichž rozhodující roli představuje vývoj ekonomiky a finančních trhů, avšak podstatným faktorem mohou být neočekávané výskyty přírodních katastrof, státní reformy sociálních systémů, ale i změny cen pojistných produktů. Pojistný produkt umožňuje klientovi přenést nepříznivé finanční důsledky jeho podnikání, důsledky nahodilých událostí na smluvní pojišťovnu a tím vytvořit pro firmy, ale i domácnosti stabilní prostředí pro práci, pro život. Pojišťovny jsou však významnými institucionálními investory a i jejich hlavní podnikatelskou aktivitou je samozřejmě tvorba zisku při udržení finanční rovnováhy. Zisk je odrazem úspěšnosti činnosti pojišťovny, ale stává se i zdrojem pro její další rozvoj. Pro maximalizaci tvorby zisku znamená neustále nacházet výhodné pojišťovací produkty, výhodné investiční projekty, což ve svém důsledku přináší prosperitu pojišťovny, její konkurenceschopnost na trzích a dlouhodobou prestiž. U pojišťoven je rozhodujícím faktorem postavení na finančních trzích jejich důvěryhodnost. Klienty pojišťovny přesvědčují o své důvěryhodnosti svým chováním, svými produkty, avšak ekonomické partnery, ekonomické instituce zajímají především zpracované finanční analýzy dokládající ekonomickou situaci pojišťovny. Finanční analýza představuje základní nástroj zjišťování nejdůležitějších spojitostí skrývajících se v datech účetních výkazů. Data zpracována do ukazatelů mapují dosavadní ekonomickou situaci, které pak zobrazené v trendech vypovídají nejen o finanční historii pojišťovny, ale mohou i naznačit budoucí vývoj. Nepříznivé výsledky ukazatelů by měly vyvolat ozdravné reakce u pojišťoven, ale na druhou stranu mohou vyvolat zdrženlivé reakce mezi finančními partnery. Je evidentní, že samotná realizace finanční analýzy nepovede k nápravě ekonomické situace, znamená pouze způsob vyhodnocení. Z pohledu finančního řízení je nedostatkem účetních dat získávaných z výročních zpráv hlavně skutečnost, že zohledňují pouze minulost. Jejich vypovídací schopnost je omezená, neboť se věnují údajům zjištěným ke konkrétnímu datu. Finanční analýza poměřující získané informace skrze svoje postupy značně rozšiřuje jejich vypovídací schopnost a zvyšuje možnost získat konkrétnější závěry o celkovém hospodaření a finančním stavu pojišťovny. Objektivní zpracování finanční analýzy dává managementu prvotní podklad k zahájení provádění nezbytných rozhodnutí, ke stanovení a naplánovaní další strategie.

14


2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je na základě zvolených ukazatelů posoudit finanční výkonnost vybraných českých a německých pojišťoven ve sledovaných letech, výsledky vzájemně porovnat a vyvodit příslušné závěry. K naplnění cíle diplomové práce je potřeba provést několik dílčích cílů. Nejprve je důležité zaměřit se na zvolení vhodné metodiky, v rámci níž je nutné provést výběr a obsahové vymezení ukazatelů použitých při vyhodnocování finanční výkonnosti pojišťoven. To je ovšem značně eliminováno dostupnými daty. Informace je možno získat z pravidelně zveřejňovaných údajů jednotlivých pojišťoven, popřípadě dohledových institucí. Jelikož je vývoj pojišťovnictví v každé krajině determinován i vnějším ekonomickým prostředím, je druhým dílčím cílem analýza pojistných trhů sledovaných pojišťoven, tedy analýza českého a německého pojistného trhu. Tato analýza přispěje k poznání vlivu finanční krize na sledované pojišťovny. Nejdůležitějším dílčím cílem je zhodnocení finanční výkonnosti jednotlivých pojišťoven na základě analýzy poměrových ukazatelů zahrnující ukazatele likvidity, zadluženosti, rentability a analýzy upravených poměrových ukazatelů specifických pro komerční pojišťovny. Vybrané ukazatele sledují relaci dat v peněžních jednotkách tak, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků pro analyzované pojišťovny. Hodnota určitého poměrového ukazatele má sama o sobě velmi nízkou vypovídací schopnost, proto je nutné pracovat s časovou řadou hodnot poměrových ukazatelů a sledovat jejich vývoj v minulých obdobích. Je tedy zapotřebí stanovit období, pro které bude analýza prováděna. V závěrečném kroku je nezbytné zhodnotit výsledky práce v souvislosti se stanovenými výzkumnými otázkami, které byly definovány v následujícím znění: 1.

„Mají vybrané komerční pojišťovny České republiky a Spolkové republiky Německo problém s finančním zdravím?“

2.

„Měla finanční krize znatelný negativní dopad na výsledky finanční analýzy vybraných komerčních pojišťoven?“

Tato problematika byla zvolena v návaznosti na autorkou studovaný obor Finance. Zpracování je přínosem nejen pro samotné pojišťovny, regulační orgány, dohledové instituce, širokou veřejnost, ale i pro budoucí profesní život autorky. Ze zjištěných poznatků je vytvořen materiál, který může poskytnout užitek subjektům zabývajících se danou problematikou. Jedná se o téma náročné na cizí jazyky, neboť značná část zdrojů praktické části je v němčině.


15

2.2 Metodika K dosažení stanoveného cíle práce je nutné zvolit vhodnou metodu pro posouzení finanční výkonnosti vybraných pojišťoven, včetně provedení výběru a obsahového vymezení jednotlivých ukazatelů použitých ve vlastní práci. Vzhledem k dostupnosti dat byla zvolena metoda finanční analýzy. Vávrová, Homolová (2009) charakterizují finanční analýzu jako metodu, která představuje významnou součást soustavy firemního řízení. Jejím cílem je celkové zhodnocení finanční situace pojišťovacích subjektů na základě finančních údajů minulého vývoje. Finanční analýza tedy slouží k poznání ekonomického stavu pojišťovny vzhledem ke konkurenci nebo k předešlému či plánovanému vývoji. V rámci diplomové práce byla použita finanční analýza externí, jejímž základem jsou veřejně dostupné informace. Vlastní část práce se zabývá vybranými poměrovými ukazateli, které sledují relace dat v peněžních jednotkách tak, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků pro analyzované pojišťovny. Pro ověření výzkumných otázek jsou použity jednak poměrové ukazatele, které se běžně používají při finanční analýze podnikatelských subjektů, tak i upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven. Pomocné tabulky v práci obsahující červeně zvýrazněná data značí, že tyto výsledky se odchylují od doporučených hodnot. Struktury výpočtů běžně používaných poměrových ukazatelů jsou uvedeny v kapitole 2.2.1. V práci nejsou počítány všechny zmiňované poměrové ukazatele, ale pouze ty, které Pastoráková (2006a) uvádí jako nejčastěji používané. Z ukazatelů rentability se jedná o rentabilitu celkového kapitálu a rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatele zadluženosti reprezentují pouze míra samofinancování, finanční páka a celková zadluženost, neboť ke krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti nejsou ve výročních zprávách zveřejněna potřebná data. Místo běžně používaných ukazatelů likvidity jsou v práci počítány specifické ukazatele likvidity pro komerční pojišťovny, liquidity ratio a solvency ratio. Ukazatele aktivity jsou v pojišťovnictví využívány jen minimálně, a proto v práci nebudou počítány. Stejně tak nebudou počítány ani ukazatele tržní hodnoty, neboť data potřebná k provedení výpočtů nejsou vybranými pojišťovnami zveřejněny. Dalšími sledovanými ukazateli, pomocí kterých je v práci zjišťováno finanční zdraví pojišťoven, jsou upravené poměrové ukazatele. Přehled použitých ukazatelů, včetně jejich doporučených hodnot jsou uvedeny v tabulce č. 1, kterou uvádím na konci této kapitoly. Vypovídací schopnost hodnoty určitého poměrového ukazatele je sama o sobě velmi nízká. Proto je důležité pracovat s časovou řadou hodnot poměrových ukazatelů a pozorovat jejich vývoj v minulých obdobích. Pro účely této práce bylo zvoleno období let 2006 – 2011. Následně, pro rychlý přehled finančního zdraví českých pojišťoven vzhledem k odvětvovému průměru, je provedena spider analýza pro rok 2011. Jelikož odvětvové výsledky pro zvolené období nejsou dostupné, je nutné je v práci dopočítat. Pro lepší komparaci je žádoucí provést spider analýzu jak u českých tak

16


německých pojišťoven, ale z důvodu nedostupnosti dat nutných k výpočtu odvětvových výsledků je u německých pojišťoven od spider analýzy abstrahováno. Na provedenou finanční analýzu jednotlivých pojišťoven navazuje diskuse ohledně zjištěných výsledků, potvrzení či vyvrácení stanovených výzkumných otázek, shrnutí a také doporučení pro sledované pojišťovny. Údaje potřebné pro výpočty jsou čerpány především z internetových zdrojů dostupných na oficiálních webových stránkách jednotlivých pojišťoven. Jedná se zejména o výroční zprávy těchto pojišťoven. Nedílnou součástí práce je i seznam použité odborné literatury a přílohy, které jsou uvedeny v závěru práce. 2.2.1

Poměrové ukazatele

Poměrové finanční ukazatele jsou velmi citlivé na sektorovou a odborovou příslušnost podniku. Souvisí to s rozdílnou strukturou aktiv a pasiv podniku různých oborů. Příkladem mohou být zásoby. Ve vybraných podnicích je přiměřený rozsah zásob a přiměřené využití neoběžného majetku podmínkou jejich plynulého fungování. V obchodních podnicích je optimální jiná struktura majetku: zásoby mají převahu nad neoběžným majetkem. V podnicích poskytujících služby, zásoby nejsou, anebo jejich podíl je velmi nízký. V pojišťovně je hlavním finančním zdrojem cizí kapitál, jeho podíl na zdrojích bývá více jak 90 %, což je pro průmyslové podniky nemyslitelné. Takovýchto zvláštností je mnoho a musí se respektovat při hodnocení finanční situace. (Majková, 2008) Soustava finančních poměrových ukazatelů se dle Zalaie (2008) člení do skupin, ze kterých každá vypovídá o určité stránce finanční situace podniku. Nejčastěji se vymezují následující skupiny ukazatelů: • ukazatele likvidity, • ukazatele zadluženosti, • ukazatele rentability, • ukazatele aktivity, • ukazatele tržní hodnoty. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity informují o platební schopnosti podniku. Platební schopnost je obecně chápána jako schopnost podniku hradit své závazky. Při hodnocení platební schopnosti se můžeme setkat s těmito základními pojmy: (Čechová, 2009) • Likvidnost – schopnost podniku přeměnit majetek do peněžní podoby. • Likvidita – souhrn všech likvidních prostředků, které slouží k úhradě splatných závazků. • Solventnost – schopnost podniku získat prostředky k úhradě svých závazků.


17

V případě nedostatku likvidity podnik není schopen uhradit své závazky nebo nemůže využít ziskových příležitostí. Likvidita je tedy důležitým předpokladem pro dlouhodobou existenci podniku. Pro vlastníky podniku je ale vysoká míra likvidity nežádoucí, neboť finanční prostředky vázané v aktivech by mohly být využity produktivněji. Konstrukce ukazatelů likvidity se odlišuje tím, co považujeme za prostředky schopné uhradit závazky podniku. Ne všechna aktiva podniku jsou stejně likvidní. Právě míra zpeněžitelnosti jednotlivých položek krátkodobého majetku je základem rozlišení tří stupňů likvidity: (Zalai, 2008) • likvidita 1. stupně (hotovostní likvidita), • likvidita 2. stupně (pohotová likvidita), • likvidita 3. stupně (běžná likvidita). Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Ukazuje, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila všechna svá aktiva v daném okamžiku v hotovost. Doporučená hodnota ukazatele je v rozmezí 1,5 – 2,5. (Blaha, Jindřichovská, 2006)

Pohotová likvidita je označována také jako likvidita 2. stupně. Pro tento ukazatel platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel, tedy v poměru 1 : 1, popřípadě až v poměru 1,5 : 1. V případě poměru 1 : 1 je patrné, že podnik je schopen vyrovnat se se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele je příznivější pro věřitele, není však příznivá z hlediska akcionářů a vedení podniku. (Růčková, 2010)

Hotovostní likvidita počítá pouze s penězi, které má podnik na účtech a s obchodovatelnými cennými papíry, jež mohou být v rozvinutých tržních ekonomikách prodány a ve firmě proplaceny prakticky ihned. Ukazatel by měl nabývat hodnot v rozmezí 0,2 – 0,5. Vysoké hodnoty svědčí o neefektivním využití finančních prostředků. (Blaha, Jindřichovská, 2006)

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti v podstatě vypovídají o třech důležitých skutečnostech objasňujících finanční situaci podniku: o míře zadluženosti podniku, charakteru jeho zadluženosti a o schopnosti tuto zadluženost snášet.

18


Jak Cisko (2005) uvádí, zadluženost úzce souvisí se strukturou financování. Důležitou informaci, která charakterizuje strukturu financování, poskytuje podíl cizího a vlastního kapitálu. Podíl cizího kapitálu můžeme dále rozlišovat na podíl krátkodobého a dlouhodobého kapitálu z celkového kapitálu. Zadluženost také někdy dle Živělové (2007) označována jako ukazatel věřitelského rizika, ovlivňuje nejen riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku, neboť použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Velký význam má tento ukazatel pro dlouhodobé věřitele.

!""

Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost:

!""

!""

Míra samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti a jejich součet by měl dát přibližně 1, anebo v procentuálním vyjádření 100 %. Ukazatel vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva společnosti financována penězi akcionářů. (Růčková, 2010)

!""

Finanční páka je poměrem celkového kapitálu a vlastního kapitálu. Ukazatel měří užití levnějšího cizího kapitálu, který plní funkci finanční páky, tj. zvyšuje finanční sílu podniku a přispívá k jeho prosperitě. Je-li úroková míra nižší než výnosnost aktiv, potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. (Eamos, 2012)

Podkapitalizování podniku značí situaci, kdy v důsledku růstu podnikových aktiv (většinou zásob) hledá podnik dodatečné zdroje krytí. V důsledku toho je příliš zadlužen, část svého neoběžného majetku kryje nikoli vlastními nebo dlouhodobými zdroji, ale zdroji krátkodobými a existuje mnohdy reálné nebezpečí insolvence podniku. Stav podkapitalizování je považován za více nebezpečný než překapitalizování, při kterém podnik nevyužívá dostatečně cizí zdroje. Vlastní zdroje jsou používány i ke krytí oběžných aktiv. Důsledkem je sice vyšší


19

stabilita a solventnost podniku, ale za cenu nižší výnosnosti kapitálu. (Eamos, 2012)

#

Úrokové krytí podle Ciska (2005) udává, kolikrát se může provozní zisk snížit před tím, než se společnost dostane na úroveň, kdy už nebude schopna uhradit své úrokové povinnosti. Pokud je ukazatel roven 1, znamená to, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku. Ukazatel by neměl klesnout pod hodnotu 3. $

% $ $

Ukazatele rentability Ukazatele rentability, které jsou označovány Kislingerovou (2008) také jako ukazatele výnosnosti, patří mezi nejsledovanější ukazatele. Informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) podle Wagnera (2009) odráží, jak byla zhodnocena celková aktiva, bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování. Je měřítkem celkové efektivnosti zkoumané činnosti. &'(

# $ )!* %+,

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Jde o ukazatel, s jehož pomocí mohou investoři zjistit, jestli je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Růst ukazatele může znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření, zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu. (Růčková, 2010) &'-

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) umožňuje mezipodnikové srovnání. Nejčastěji se používá k hodnocení monopolních a veřejně prospěšných podniků. V čitateli uvádí Cisko (2005) celkové výnosy investorů a ve jmenovateli dlouhodobé finanční prostředky, které má společnost k dispozici. &'.-

# $ )!* %+,

# $ #

20


Ukazatele aktivity Do této skupiny patří celá řada dílčích ukazatelů, s jejichž pomocí lze analyzovat vybrané aktivity podniku, zejména pak efektivnost hospodaření s vybranými aktivy. Představují většinou ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách majetku, z tohoto důvodu bývají označovány i jako ukazatele relativní vázanosti kapitálu. (Landa, 2008) Jak je již zmíněno v mé bakalářské práci (Blinková, 2010), ukazatele aktivity mohou nabývat dvojí podoby. Buď se počítá rychlost obratu jednotlivých složek zdrojů, nebo aktiv, což vyjadřuje počet obrátek (kolikrát se počítaná složka přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky). Nebo se může počítat doba obratu, která odráží, jak dlouho trvá jedna obrátka, tj. kolik času je nutné k uskutečnění jednoho obratu. Mezi ukazatele aktivity jsou dle Růčkové (2010) řazeny: • • • •

ukazatele obratu celkových aktiv, ukazatele obratovosti zásob, ukazatele obratovosti pohledávek, ukazatele obratovosti závazků.

Využití těchto ukazatelů v pojišťovnictví je podle Čejkové a Valoucha (2005) minimální, proto nebudou dále v práci podrobněji rozebírány. Ukazatele tržní hodnoty Ukazatele tržní hodnoty neboli ukazatele kapitálového trhu vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a budoucí výhled. Důležité jsou především pro současné a budoucí investory a ukazuje jim, jakou návratnost mohou očekávat od vložených finančních prostředků. (Management mania, 2013) Účetní hodnota akcie vyjadřuje uplynulou výkonnost podniku. V časové řadě by měl být zaznamenán rostoucí trend. $

/

Čistý zisk na akcii, někdy také označován jako rentabilita na jednu akcii. Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by mohl být vyplacen ve formě dividend, pokud by podnik neuvažoval o reinvestici. (Ready ratios, 2012) /

/

/

Dividendový výnos je dalším ze skupiny ukazatelů tržní hodnoty. Výsledkem je částka, kterou společnost vyplácí svým akcionářům. Vyjadřuje atraktivitu investování do akcií společnosti. (Ready ratios, 2012)


21

/ /

/ / !

!""

Dividendové krytí vyjadřuje tempo růstu firmy a vypovídá o tom, kolikrát je jedna dividenda kryta ziskem, který na ni připadá. (Ready ratios, 2012)

/ ! !

Ukazatel P/E (price-earning ratio) je podle Ehrhardt a Brigham (2010) vyjádřen poměrem mezi tržní cenou akcie a ziskem po zdanění na jednu akcii. Vyplývá z něj, kolik jsou schopni akcionáři zaplatit za 1 Kč zisku na akcii. 01-

!

Ukazatel M/B (market to book ratio) je dán poměrem tržní ceny akcie a účetní hodnoty akcie. V případě, že je hodnota ukazatele vyšší než 1 znamená to, že tržní hodnota společnosti je vyšší než ocenění vlastního kapitálu v rozvaze. (Brigham, Houston, 2009) $ Z důvodů nedostupnosti dat potřebných k výpočtu ukazatelů tržní hodnoty, nebude dále tato analýza prováděna. 213

2.2.2

Upravené poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven

Pro finanční analýzu můžeme použít obecné poměrové ukazatele, některé však v omezené míře. Specifické pro pojišťovnictví je také to, že pojišťovací činnost v odvětví životních a neživotních pojištění má své vlastní charakteristické prvky jak v oblasti upisování, tak i v odškodňování, ve tvorbě i použití technických rezerv, což vedlo v Evropské unii až k oddělení činnosti a samostatnosti životních a neživotních pojišťoven. Upravené ukazatele jsou v zásadě použitelné pouze pro neživotní pojišťovny a jen orientačně pro univerzální pojišťovny s převahou neživotního pojištění. (Vávrová, Homolová, 2009) Poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven uvádí Čejková, Nečas a Řezáč (2003) následovně: 1. % /

22


Tento ukazatel poměřuje celkové riziko upisování příslušné společnosti ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. Upravený vlastní kapitál se počítá standardně, např. odpočtem nesplaceného základního kapitálu od celkového vlastního kapitálu1. Úprava kapitálu může být v různých zemích i firmách prováděna různým způsobem. Obecně, čím vyšší hodnota ukazatele, tím větší je vystavení se riziku pro společnost ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Složitost v aplikaci tohoto ukazatele pramení z použití „netto pojistného“ jako aproximace pro „vystavení se rizikům“. Během období rychlých změn sazeb se budou výrazně měnit i výsledky testu. Čím vyšší úroveň ukazatele, tím větší riziko. 2. % / % % Hodnota ukazatele určuje rychlost růstu netto pojistného. Rychlý růst přirozeně vyžaduje větší kapitálové krytí než pomalý růst. K tomu, aby nové pojišťovny ukázaly vyšší tempo růstu již v počátečních letech, musí disponovat dostatečně vysokou kapitálovou základnou. Je nutno ale zdůraznit, že rychlá tempa růstu mohou také vyplývat z fúzí, změn v nabídce produktů či ze změn v zajištění. Na nových pojistných trzích lze tento ukazatel chápat pouze jako okrajový. 3. 4

Tento ukazatel poměřuje pohledávky z pojištění k celkovým aktivům. Je důležitý jak z hlediska maximalizace výnosu investic, tak z hlediska řízení úvěrů. Upravená aktiva se používají jako určitý standard tím způsobem, že například ratingová agentura ohodnotí aktiva a vynechá ta aktiva, která nesplňují kritérium likvidity2. 4.

Toto je poměrně široké poměření schopnosti pojišťovny uspokojit finanční požadavky, které na ni mohou být uplatněny. Může poskytnout i jistý náznak situace pro pojištěné, jestliže se likvidace společnosti stane nezbytnou.

V práci bude k výpočtu ukazatele použita výše vlastního kapitálu uváděna v rozvaze (tzn. hodnota nebude upravována). 2 V práci bude k výpočtu ukazatele použita hodnota celkových aktiv uváděna v rozvaze (tzn. hodnota nebude upravována). 1


23

5. % Ukazuje přibližně adekvátnost technických rezerv. Je ale třeba znát skladbu pojistných produktů dané pojišťovny. Tento ukazatel definuje Cipra (2002) jako reserve ratio. 6. / Ukazatel vyjadřuje vlastní kapitálovou vybavenost. Je označován jako „solvency ratio“. Čím je jeho hodnota vyšší, tím více „bezpečnostního“ kapitálu je k dispozici, aby bylo možno čelit negativním dopadům vyplývajícím z obchodní činnosti pojišťovny. Vlastní kapitál může být definován v účetních nebo tržních hodnotách. Pro oblast pojišťovnictví existuje mnoho speciálně upravených poměrových ukazatelů. Následující ukazatele, které uvádí Vávrová a Homolová (2009) jsou v pojišťovnictví velmi často používány. Nejsou příliš náročné na výpočet, protože všechny potřebné údaje můžeme čerpat z výročních zpráv. 7.

Ukazatel vyjadřuje podíl investic pojišťovny na celkových aktivech. Výsledek je uváděn v procentech. Doporučená hodnota pro tento ukazatel není stanovena. 8. Tento poměrový ukazatel se vyjadřuje v procentech a říká nám, kolik celkově pojišťovna investovala vzhledem k technickým rezervám. Výsledná hodnota by měla být větší jak 100 %. 9.

Tento ukazatel vypovídá o tom, zda je pojišťovna schopna dostát svým závazkům vyplývajícím ze sjednaných pojistných smluv. Ukazuje, jak vysoké tech-

24


nické rezervy si pojišťovna vzhledem k vlastnímu kapitálu udržuje. Doporučená hodnota by se měla pohybovat pod 350 %. 10. + Tento poměrový ukazatel, který bývá podle Juračkové (2008) nazýván asset leverage, může napovědět, jestli je pojišťovna více zaměřena na investiční činnost nebo pojišťovací činnost. Jestliže dává pojišťovna přednost investiční činnosti, disponuje větším množstvím likvidních prostředků než pojišťovna, která se zaměřuje více na pojišťovací činnost a ukládá své prostředky do technických rezerv. Čím vyšších hodnot ukazatele dosahuje, tím je pro pojišťovnu investování důležitější. Protože je investování pro pojišťovny nezbytné, Standard & Poor´s doporučuje vyšší hodnoty ukazatele. Ukazatel se uvádí v procentech a počítá se vždy alespoň pro 2 po sobě jdoucí období3. 11. Ukazatel, podle Korobczuk (2007b), uvádí, jak vysoké technické rezervy si pojišťovna vytvořila vzhledem k netto zaslouženému pojistnému. Doporučené hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 100 – 150 %. Soubor finančních ukazatelů sloužící k hodnocení solventnosti pojišťovny uvádí Ducháčková (c2009) následovně: 12. Tento ukazatel vyjadřuje závislost na zajištění, neboť ukazuje, jak velkou část předepsaného pojistného si pojišťovna ponechá a jakou část postupuje zajistitelům. Výsledek se uvádí v procentech. 13. 5

Ukazatel hodnotí, jak je pojišťovna likvidní. Likvidní aktiva, která jsou ve jmenovateli vzorce, jsou představována cennými papíry s pevným výnosem, akciemi s výjimkou účastí, depozity u bank, pokladními hodnotami a depozity u zajistitelů. Doporučená hodnota ukazatele je méně než 100 %. Hodnota průměrných investic bude v práci vypočítána na základě aritmetického průměru investic daného a předchozího roku. 3


25

14. 6

#

Zda došlo k podkapitalizování či nikoliv, hodnotí tento ukazatel. Výsledná hodnota by měla být vyšší než 150 %. 15. 7

%

#

Tento ukazatel je ukazatel nákladovosti pojištění. Přiměřených nákladů dosahuje pojišťovna, pokud je výsledek nižší než 30 %. 16. Ukazatel poměřující náklady na pojistná plnění (náklady na pojistná plnění + změna stavu rezervy na pojistná plnění) a hrubé zasloužené pojistné. Výsledné hodnoty se uvádějí v procentech. Některé upravené poměrové ukazatele jsou vhodné pouze pro neživotní pojišťovny, v práci je však od tohoto faktu abstrahováno.

26 Tab. 1

Cíl práce a metodika Přehled použitých ukazatelů a jejich doporučených hodnot Ukazatel předepsané pojistné netto upravený vlastní kapitál předepsané pojistné netto předepsané pojistné netto za minulý rok pohledávky z pojištění upravená aktiva technické rezervy předepsané pojistné netto investice celková aktiva investice technické rezervy technické rezervy vlastní kapitál

Doporučená hodnota

asset ratio

čím vyšší

reserve ratio

100 – 150 %

retention ratio

dle vývoje

technical coverage ratio

>150 %

expense ratio

<30 %

čím nižší dle vývoje dle vývoje dle vývoje dle vývoje >100 % <350 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě Vávrové, Homolové (2009), Korobzcuk (2007).

Literární rešerše

27

3 Literární rešerše Pojem výkonnost není v ekonomické literatuře zcela jednoznačně vymezen. Wagner ve své knize (2009) definuje výkonnost podniku jako charakteristiku popisující průběh, kterým organizace uskutečňuje určitou činnost v podobnosti s referenčním způsobem průběhu této činnosti, přičemž interpretace výkonnosti je realizována vyjádřením uspořádaného vztahu zkoumaného a referenčního způsobu uskutečňování činnosti podle zvolené škály kritérií. Jiný pohled na výkonnost uvádí Pavelková a Knápková (2010), podle kterých je vnímání výkonnosti rozlišováno z pohledu různých subjektů, např. z pohledu zákazníka je výkonnost hodnocena jako schopnost uspokojení požadavků na výrobek nebo službu. Kašparovská (2006) definuje měření výkonnosti a konkurenceschopnosti jako způsob, jimž banka kvantifikuje pokrok při dosahování stanoveného cíle. Způsoby, kterými lze měřit finanční výkonnost, se vyvíjí přibližně od začátku poloviny 20. století v západní Evropě a Americe. Od myšlenek a přístupů uplatňovaných v tomto období se dále odvíjí koncepce výkonnosti tzv. západního světa a později globalizovaného světa až do současnosti. (Wagner, 2009) Posledních padesát let přineslo v oblasti měření výkonnosti množství přístupů a metod. Jejich konkrétní volba se odvíjí především od dostupnosti dat a cílů, které stanovuje analytik. Tradičně se výkonnost podniku hodnotí metodou finanční analýzy založené na poměrových ukazatelích. (Lošťáková, 2009)

3.1 Obecné pojetí finanční analýzy Pojem a úloha finanční analýzy Pro pojem finanční analýza se vyskytuje v teoretické i praktické oblasti mnoho definic. Obecně však můžeme říci, že finanční analýza je zpětnou vazbou, která informuje uživatele o tom, zda je jeho činnost úspěšná či nikoliv. Hlavní úlohou finanční analýzy je neustále vyhodnocovat na základě finančních ukazatelů ekonomickou situaci, zjistit slabiny, které mohou vést k problémům a identifikovat silné stránky, na kterých může firma v budoucnosti stavět. Podle orientace v čase mluvíme o finanční analýze ex post. Ta je koncipována tak, že při vysvětlování současného stavu hledáme jeho příčiny v minulosti, které později můžeme uplatnit v budoucnu. Druhou možností je analýza ex ante. Při ní usilujeme o prodloužení současnosti do budoucnosti a snažíme se prognózovat, jaká bude finanční situace podniku v budoucnu. (Živělová, 2007) Pravidelné provádění finanční analýzy je velkým přínosem pro všechny typy podniků. Průběžná znalost finanční situace firmy umožňuje manažerům rozhodnout se správně při získávání finančních zdrojů, při alokaci volných peněžních prostředků, při stanovení optimální finanční struktury, při poskytování obchodního úvěru, při volbě dividendové politiky a podobně.

28


Výsledky finanční analýzy jsou jedním ze základních podkladů pro finanční řízení podniku. Aby však byly tyto výsledky pro firmu přínosné, musí být správně interpretovány. Uživatelé finanční analýzy Finanční analýza není používána pouze pro potřeby podnikového managementu. Jako nástroj ohodnocení finančního zdraví firmy, slouží různým ekonomickým subjektům, které mají zájem dozvědět se více o jejím hospodaření. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Z pohledu uživatelů výsledků je možno finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí: (Živělová, 2007) • Externí finanční analýza – vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem dostupných finančních informací (zejména účetních informací). • Interní finanční analýza – analýza pro potřeby podniku, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Následující výčet externích a interních uživatelů není úplný, neboť zájemců o finanční analýzu neustále přibývá. Mezi externí uživatele jsou řazeni: • Obchodní partneři – mezi obchodní partnery firmy zahrnujeme jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé (zákazníci) mají zájem na plnění zejména dlouhodobých závazků ze strany svých dodavatelů, aby v případě finančních potíží či dokonce bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen uhrazovat své závazky. Sledují platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i průběh peněžních toků. • Banky a jiní věřitelé – požadují co nejvíce informací o finančním zdraví dlužníka, aby mohli správě určit, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. • Držitelé dluhopisů podniku – zajímají se především o finanční stabilitu a platební schopnost podniku s cílem zjistit, zda jim bude jejich cenný papír splacen včas a v předem stanovené výši. • Investoři – informace z finanční analýzy využívají při rozhodování o případných investicích do podniku, ale také ke kontrole, jak podnik nakládá s vloženými zdroji investorů. Zajímají se především o stabilitu podniku, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. • Burzovní makléři – potřebují průběžné informace o finanční situaci podniku obchodovaných na burze cenných papírů k rozhodování o obchodech s cennými papíry.


29

• Konkurenční firmy – využívají získané informace pro srovnání s vlastními výsledky. Upevňují své postavení na trhu odhalením slabých a silných stránek konkurenčních podniků. • Stát a jeho orgány – stát se zajímá o výsledky finanční analýzy pro formulování hospodářské politiky státu, pro kontrolu správnosti vykázaných daní a také pro statistické účely. • Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku – prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření firmy a navrhují nápravná opatření ke zlepšení stavu podniku. Mezi interní uživatele jsou řazeni: • Majitelé firmy – informace z finanční analýzy jim slouží ke zjištění, zda prostředky, které do firmy vložili, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využity. Zajímají se o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují také vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. • Manažeři firmy – využívají informace pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se o vývoj podniku, který řídí, ale zároveň i o vývoj finanční situace obchodních společníků a konkurenčních podniků. • Zaměstnanci podniku – zajímají se o prosperitu a finanční stabilitu podniku, která pro ně znamená jistotu zaměstnání a výdělku. Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Podklady finančních informací o podniku jsou velmi důležité a v praxi často využívané jako výchozí údaje, kterým musí každá firma průběžně věnovat určitou pozornost, musí být dostatečně kvalitní a poskytovat nezkreslený obraz o finanční situaci podniku. Údaje můžeme rozdělit do následujících okruhů: (Janok, 1997) 1.

Finanční informace o účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy, o vnitropodnikové informace, o předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení, o burzovní zpravodajství, o zprávy o vývoji měnových relací a úrokových sazeb,

2.

o hospodářské zprávy informačních médií. Kvantifikované nefinanční informace o firemní statistika produkce, poptávky, zaměstnanosti, odbytu apod.,

30


o prospekty, interní směrnice apod., o oficiální ekonomická statistika. 3.

Nekvantifikovatelné informace o zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, ředitelů, auditorů, o komentáře manažerů, o komentáře odborného tisku, o osobní kontakty, o nezávislé hodnocení, prognózy apod.

4.

Odhady analytiků různých institucí o informace statistického úřadu, podnikatelských sdružení apod.

Pojetí a typy finanční analýzy Pojetí finanční analýzy se často definují podle kroků či hlavních etap, v nichž finanční analýza probíhá. Jedná se tedy o rozbor dat, jehož základním zdrojem je sice finanční účetnictví podniku, ale jestliže má poskytovat co nejkvalitnější podklady pro podnikatelská rozhodování, je důležité, aby zahrnoval i nefinanční informace a propojoval technickou a fundamentální analýzu. (Čejková, 2003) Fundamentální i technická analýza řeší podle Růčkové (2010) stejné otázky, avšak metoda analýzy je natolik rozdílná, že se jejich výsledky mohou navzájem doplňovat. Je nezbytné, aby se oba typy analýz vzájemně kombinovaly. Hodnocení výsledků technické analýzy bez fundamentálních znalostí ekonomických procesů by bylo velmi obtížné. • Fundamentální analýza – využívá znalosti vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se o velkém množství informací a odvozuje závěry zpravidla bez algoritmizovaných postupů. • Technická analýza – je založena na matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metodách, které slouží ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků z ekonomického hlediska. (Růčková, 2010) Metody finanční analýzy Nejdůležitější roli u finanční analýzy sehrává časové hledisko. Z tohoto důvodu je důležité rozlišovat stavové a tokové veličiny. Stavové veličiny se vztahují k určitému časovému okamžiku, tokové veličiny se pak vztahují k určitému časovému intervalu. (Růčková, 2010)


31

Metody finanční analýzy vymezuje Rais a Smejkal (c2006) takto: • Analýza absolutních (stavových) ukazatelů: o analýza trendů (horizontální-indexová analýza), o procentní rozbor (vertikální analýza). • Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: o analýza fondů finančních prostředků, o analýza cash flow. • Přímá analýza poměrových ukazatelů: o rentability, o aktivity, o zadluženosti a struktury kapitálu, o likvidity, o kapitálového trhu, o na bázi finančních fondů a cash flow. • Analýza soustav ukazatelů: o DuPontův rozklad, o metoda EVA, o grafická analýza (metoda spider graf).

3.2 Postup finanční analýzy Standardní postup finanční analýzy je dle Majkové (2008) následující:

3.

Vypočítají se poměrové finanční ukazatele analyzovaného podniku. Podnikové ukazatele se porovnají s průměrnými ukazateli příslušného oboru podnikání. Zkoumá se vývoj sledovaných ukazatelů v čase.

4.

Analyzují se vzájemné vztahy mezi poměrovými finančními ukazateli.

1. 2.

3.3 Finanční analýza komerčních pojišťoven 3.3.1

Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven

Pojišťovna vystupující jako podnikatelský subjekt se oproti jiným podnikatelským subjektům vyznačuje řadou specifik, na které musí být schopno reagovat i její účetnictví. (Čejková, Valouch, 2005) Základními odlišnostmi podnikání pojišťoven můžeme považovat bariéry vstupu do podnikání a formu podnikání, dlouhodobý charakter podnikání, časový nesoulad mezi příjmem pojistného a pojistnou událostí, informační asymetrii a převahu cizích zdrojů v rozvaze pojišťoven, regulaci a dohled nad odvětvím a především speciální požadavky na poskytování informací pojišťovnami. Pojišťovnictví se vyznačuje významným faktorem nahodilosti, rizikovosti a délky cyklu. Období účetního sledování v účetních výkazech se nemusí shodo-

32


vat s obdobím úhrady pojistného ani s obdobím likvidace škod. To klade mimořádný důkaz na vytváření pojistně technických rezerv a jejich finanční umístění. Prostřednictvím peněžních prostředků, které pojišťovny spravují, provozují svou podnikatelskou činnost. Dle zákona o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb. jsou pojišťovny povinny tvořit z příspěvků pojistníků technické rezervy. Tyto rezervy slouží k financování závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou je nejistá. (Vávrová, Homolová, 2009) Cílem činnosti komerční pojišťovny by mělo být podle Majtánové a Pastorákové (2000) především podnikání v oblasti pojištění, ale i v oblasti finančního investování dočasně volných peněžních prostředků. Pro finanční analýzu pojišťoven je možno použít základní ukazatele, které používá jakákoliv firma. Jedná se o poměrové ukazatele (ukazatele likvidity, zadluženosti, rentability, aktivity). Některé ukazatele se ale mohou použít pouze v omezené míře. 3.3.2

Uživatelé finanční analýzy komerčních pojišťoven

Existuje celá řada uživatelů finanční analýzy. Jak uvádí Sůvová (1999) výsledky finanční analýzy pojišťovny jsou důležité pro tyto subjekty: • vedení pojišťovny, • akcionáři pojišťovny, • ostatní finanční instituce, • klienti, • státní orgány, • česká národní banka, • konkurenti, • zaměstnanci, • ostatní uživatelé, veřejnost. Hlavní skupiny uživatelů finanční analýzy mají v různé míře, ale přesto společně, zájem na dosahování zisku podniku a jeho dobrém hodnocení na kapitálovém trhu. Výsledky finanční analýzy jsou důležité také pro oceňování společnosti, které v poslední době nabývá na významu. Je to z důvodu nárůstu fúzí či akvizicí, případů prodeje, bankrotu a likvidace podniků. (Sůvová, 1999) 3.3.3

Výkazy komerčních pojišťoven

Účetní výkazy pojišťoven jsou určeny primárně manažerům při finančním řízení podniku, externím uživatelům (jako jsou banky, investoři, klienti) a rovněž orgánu státního dozoru. Základním zdrojem těchto informací je účetnictví, respek-


33

tive účetní závěrka, která popisuje důsledky hospodářských dějů v účetní jednotce za jedno účetní období. Účetní výkazy by měly poskytovat informace o finanční pozici podniku, o efektivnosti jeho činnosti, případně o změnách ve finanční situaci podniku. Účetní závěrka představuje soubor dokumentů, kterým pojišťovna prezentuje výsledky svého hospodaření. Účetní závěrku v pojišťovně tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha, jejíž součástí je výkaz změn vlastního kapitálu. Pojišťovny dále vedle účetní závěrky sestavují podle vyhlášky č. 303/2004 Sb. výkaz solventnosti a dvakrát do roka Přehled o finančním umístění prostředků technických rezerv. (Bokšová, 2010) • Rozvaha – majetek v rozvaze pojišťoven je uspořádán podle účelu, ke kterému slouží a ne podle likvidnosti, jak je tomu v rozvaze ostatních podnikatelských subjektů. Další odlišností v uspořádání rozvahy jsou v pasivech položky technických rezerv korigované o podíl zajišťovatelů. Rozvaha pojišťovny je odlišná nejen svou strukturou, ale také je zde možno nalézt položky, které jsou u ostatních podniků nepodstatné či neexistují. (Bokšová, 2010)

34


Tab. 2

Rozvaha pojišťovny Rozvaha pojišťovny Aktiva

A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

Pasiva A. Vlastní kapitál

B. Dlouhodobý nehmotný majetek

I. Základní kapitál

C. Finanční umístění (investice)

II. Emisní ážio

I. Pozemky a stavby

III. Rezervní fond na nové ocenění

II. Fin. umístění v podnik. seskupeních

IV. Ostatní kapitálové fondy

III. Jiná finanční umístění

V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku

D. Finanční umístění živ. pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období VII. Zisk nebo ztráta běžného účetního období

E. Dlužníci

B. Podřízená pasiva

IV. Depozita při aktivním zajištění

I. Pohledávky z operací přímého pojištění

C. Technické rezervy

II. Pohledávky z operací zajištění

D. Technická rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

III. Ostatní pohledávky

E. Rezervy na ostatní rizika a ztráty

F. Ostatní aktiva I. Dlouhodobý hmotný majetek a zásoby II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně III. Jiná aktiva G. Přechodné účty aktiv I.Naběhlé úroky a nájemné II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy III. Ostatní přechodné účty aktiv Aktiva celkem Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002

F. Depozita při pasivním zajištění G. Věřitelé I.Závazky z operací přímého pojištění II. Závazky z operací zajištění III. Výpůjčky zaručené dluhopisem IV. Závazky vůči finančním institucím V. Ostatní závazky VI. Garanční fond kanceláře H. Přechodné účty pasiv Pasiva celkem


35

• Výkaz zisku a ztráty pojišťovny – sleduje zachycení hospodaření pojišťovny za sledované období. Rozvádí jedinou rozvahovou položku, kterou je dosažený výsledek hospodaření za sledované období. Dělí se na tři části: technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet. (Bokšová, 2010) Tab. 3

Technické účty komerční pojišťovny

Technický účet k neživotnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění 2. Převedené výnosy z finančního umístění z Netechnického účtu 3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění 4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění 5. Změny stavu ostatních technických rezerv, očištěné od zajištění 6. Prémie a slevy, očištěné od zajištění 7. Čistá výše provozních výdajů 8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění 9. Změna stavu vyrovnávacích rezerv 10. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění Technický účet k životnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění 2. Výnosy z finančního umístění 3. Přírůstky hodnoty finančního umístění 4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění 5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění 6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění 7. Prémie a slevy, očištěné od zajištění 8. Čistá výše provozních výdajů 9. Náklady na finanční umístění 10. Úbytky hodnoty finančního umístění 11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění 12. Převod výnosů z finančního umístění na Netechnický účet 13. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002

36 Tab. 4

Literární rešerše Netechnický účet komerční pojišťovny

Netechnický účet 1. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění 2. Výsledek Technického účtu k životnímu pojištění 3. Výnosy z finančního umístění 4. Převedené výnosy finančního umístění z Technického účtu k životnímu pojištění 5. Náklady na finanční umístění 6. Převod výnosů z finančního umístění na Technický účet k neživotnímu pojištění 7. Ostatní výnosy 8. Ostatní náklady 9. Daň z příjmů z běžné činnosti 10. Zisk nebo ztráta z běžné činnosti po zdanění 11. Mimořádné výnosy 12. Mimořádné náklady 13. Mimořádný zisk nebo ztráta 14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 15. Ostatní daně poplatky 16. Zisk nebo ztráta za účetní období Zdroj: Vyhláška Ministerstva financí č. 502/2002

3.4 Spider analýza Grafické znázornění si v oblasti posouzení finanční výkonnosti získává stále větší oblibu. Přínosem grafické analýzy je umožnění okamžitého a přehledného vyhodnocení postavení určité společnosti v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru, případně srovnání s nejlepším v odvětví či oboru. (Vochozka, 2011) Synek, Kopkáně a Kubálková (2009) označují spider analýzu za jednu z možností prezentace poměrových ukazatelů dovedenou do grafické podoby (pavučinového grafu). Soustava je tvořena čtyřmi skupinami ukazatelů (čtyřmi kvadranty), z nichž první se vztahuje k rentabilitě, druhý likviditě, třetí ke struktuře financování a poslední ke struktuře majetku. Pro odvětví pojišťovnictví byla Vávrovou a Homolovou (2009) zvolena následující modifikace klasického spider grafu tak, aby odrážela specifika tohoto odvětví:


D1 – Podíl vl. kapitálu D2 – Podíl fin. umístění D3 – Podíl tech. rezerv D4 – Fin. umístění / TR

C1 – ZPO / ČPV – NP C2 – ZPO / ČPV – ŽP C3 – VFU / NFU – ŽP C4 – VFU / NFU - NÚ

Obr. 1

37

A1 – Rentabilita vl. kapitálu A2 – Rentabilita tržeb hrubá A3 – Rentabilita tržeb očištěná A4 – Rentabilita aktiv

B1 – ZPO / PHP – NP B2 – ZPO / PHP – ŽP B3 – ZPO / NPPO – NP B4 – ZPO / NPPO - ŽP

Spider graf pro odvětví pojišťoven (Vávrová, Homolová, 2009)

Používaných poměrových ukazatelů existuje mnoho, avšak model spider analýzy vyjadřuje pouze některé z nich vybrané. Smyslem jeho využití je okamžitý pohled na hospodaření pojišťovny. Model obsahuje křivky vyjadřující v procentech hodnotu jednotlivých ukazatelů vztaženou k základu srovnání. Výsledné hodnoty může porovnávat s odvětvovým průměrem, konkurenční společností, nebo např. s nejlepší ze srovnávaných společností. Základní kružnicí je tedy ta, která představuje hodnotu společnosti vzaté za základ srovnání (100 %). (Synek, Kopkáně, Kubálková, 2009)

38


3.4.1

Konstrukce finančních ukazatelů

Tab. 5

Rentabilita Rentabilita (%) HV za účetní období Vlastní kapitál

A1. ROE A2. ROS hrubá A3. ROS očištěná

HV za účetní období Předepsané hrubé pojistné, (ŽP, NP) HV za účetní období Zasloužené pojistné, očištěné (ŽP, NP) HV za účetní období Aktiva celkem

A4. ROA Zdroj: Čechová (2009) Tab. 6

Indexy Indexy

B1. ZPO/PHP – NP

Zasloužené pojistné, očištěné (NP) Předepsané hrubé pojistné (NP)

B2. ZPO/PHO – ŽP

Zasloužené pojistné, očištěné (ŽP) Předepsané hrubé pojistné (ŽP)

B3. ZPO/NPPO – NP

Zasloužené pojistné, očištěné (NP) Náklady na pojistná plnění, očištěné (NP)

B4. ZPO/NPPO – ŽP

Zasloužené pojistné, očištěné (ŽP) Náklady na pojistná plnění, očištěné (ŽP)

C1. ZPO/ČPV – NP

Zasloužené pojistné, očištěné (NP) Čistá výše provozních výdajů (NP)

C2. ZPO/ČPV – ŽP

Zasloužené pojistné, očištěné (ŽP) Čistá výše provozních výdajů (ŽP)

C3. VFU/NFU – ŽP

Výnosy z finančního umístění (ŽP) Náklady na finanční umístění (ŽP)

C4. VFU/NFU – NÚ

Výnosy z finančního umístění (NÚ) Náklady na finanční umístění (NÚ)

Zdroj: Čechová (2009)

Literární rešerše Tab. 7

39

Struktura majetku Struktura majetku

D1. Podíl vlastního kapitálu

Vlastní kapitál Aktiva

D2. Podíl finančního umístění

Finanční umístění Aktiva

D3. Podíl technických rezerv

Technické rezervy Aktiva

D4. Finanční umístění/TR

Finanční umístění Technické rezervy

Zdroj: Čechová (2009)

40


4 Vývoj pojistných trhů Vývoj pojišťovnictví je v každé krajině determinován vnějším ekonomickým prostředím. Naopak i rozvinutost a dynamika růstu pojišťovnictví (investiční činnost pojišťoven) působí na rozvoj národního hospodářství i na makroekonomickou rovnováhu. (Majtánová, 2006)

4.1 Vývoj makroekonomických ukazatelů V práci je sledována finanční situace pojišťoven v období 2006 – 2011. Toto období bylo zasaženo globální bankovní a hospodářskou krizí, která se nevyhnula ani České republice a Spolkové republice Německo, což se může odrazit ve výsledcích finanční výkonnosti vybraných pojišťoven. Meziroční míra reálného růstu HDP byla ve sledovaném období nejpříznivější pro ČR v roce 2006. Hodnota růstu byla 7 %. Výrazná recese v roce 2009 je pozorována v obou sledovaných zemích. ČR i SRN vykazovaly nejhorší hodnoty meziročního reálného růstu HDP za sledované období. V následujících letech (2010 a 2011) došlo k oživení ekonomiky, v SRN však o něco výrazněji než v ČR. Tab. 8

Meziroční míra reálného růstu HDP v ČR a SRN v %

ČR SRN EU

2006 7,0 3,7 3,3

2007 5,7 3,3 3,2

2008 3,1 1,1 0,3

2009 -4,5 -5,1 -4,3

2010 2,5 4,2 2,1

2011 1,9 3,0 1,5

Zdroj: Eurostat

Z grafu č. 1 je viditelné, že vývoje meziroční míry reálného růstu HDP májí obdobné vývojové tendence. Graf porovnává dopad finanční krize na HDP v České republice, Spolkové republice Německo a celkově za průměr Evropské unie4. Od roku 2006 do roku 2009 je vývoj klesající, v roce 2010 je pozorován nárůst HDP, avšak v roce 2011 zase menší pokles.

4

V roce 2006 měla Evropská unie 25 členských států, od roku 2007 má 27 členů.


41

Meziroční míra reálného růstu HDP v %

Graf č. 1 8% 6% 4%

ČR

2%

SRN 0%

EU 2006

2007

2008

2009

2010

2011

-2% -4% -6% Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z Eurostatu.

Ačkoliv míra nezaměstnanosti ve Spolkové republice Německo v celém sledovaném období klesá, dosahuje ve srovnání s Českou republikou v každém roce vyšších hodnot. Největší rozdíl je v roce 2007, kdy SRN má o 3,3 procentního bodu vyšší nezaměstnanost. V roce 2011 se výše nezaměstnanosti v obou zemích vyrovnaly a dosahují hodnoty 6,9 %. Tab. 9

Míra nezaměstnanosti v ČR a SRN v %

ČR SRN

2006 7,8 10,7

2007 6,8 10,1

2008 5,6 8,8

2009 5,5 8,0

2010 6,1 7,5

2011 6,9 6,9

Zdroj: Eurostat

Inflační vývoj zaznamenaný ve sledovaných zemích za období 2006 – 2011 dosahuje nízkých hodnot. Výjimkou je pouze rok 2008, kdy v České republice došlo k nárůstu inflace o 3,3 procentního bodu. Rekordně nízká míra inflace je zaznamenána v SRN v roce 2009 (0,2 %). Stagnace spotřebitelských cen ovšem motivuje obyvatelstvo ke zvýšení spotřeby, která se v průběhu roku 2009 postupně akcelerovala.

42 Tab. 10

Vývoj pojistných trhů Míra inflace v ČR a SRN v %

ČR SRN

2006 2,1 1,8

2007 3,0 2,3

2008 6,3 2,8

2009 0,6 0,2

2010 1,2 1,2

2011 2,1 2,5

Zdroj: Eurostat

4.2 Situace na pojistných trzích5 Evropa si z hlediska celosvětového měřítka předepsaného pojistného v posledních letech upevnila vedoucí postavení na světových pojistných trzích. Podle údajů z CEA statistic je podíl evropského pojišťovnictví v roce 2010 na úrovni 39 %. Za Evropou následuje Severní Amerika s podílem 30 % a dále Asie s podílem 27 %. Pokud budeme vyhodnocovat evropský trh jako celek, pak největší předepsaného pojistného dosahuje pojistný trh ve Velké Británii. Velikost celkového předepsaného pojistného na evropském pojistném trhu tvoří britské k roku 2010 18,74 %. V těsné blízkosti následuje pojistný trh ve Francii s podílem 18,71 %. Údaje použité v této kapitole, jsou čerpány z Evropského orgánu pro pojišťovnictví (CEA), který je založen na shromažďování dat od svých členských sdružení6. Českou republiku reprezentuje Česká asociace pojišťoven a Spolkovou republiku Německo Generální svaz německých pojišťoven. Pro lepší srovnání těchto dvou zemí je vývoj předepsaného pojistného uváděn v následující tabulce v eurech. Evropská federace pojišťoven a zajišťoven CEA, uvádí vývoj v oblasti předepsaného pojistného pouze do roku 2010. Pro lepší vyhodnocení a pochopení situace na pojistných trzích v České republice a Spolkové republice Německo je vývoj pozorován již od roku 2001 do roku 2010. Předepsané pojistné českých pojišťoven v období 2001 – 2008 neustále roste. V roce 2009 došlo k poklesu předepsaného pojistného o 66 miliónů eur. Rok 2010 se vrátil k rostoucí tendenci a nárůst oproti roku 2009 činil 694 miliónů eur. Vývoj předepsaného pojistného ve Spolkové republice Německo je v celém sledovaném období rostoucí. Růst však v jednotlivých letech nebyl rovnoměrný. Předepsané pojistné ve sledovaném období vzrostlo 1,32 krát. Můžeme říct, že tento nárůst byl spíše podprůměrný, neboť nárůst předepsaného pojistného za CEA byl 1,37 krát.

5 6

Statistické údaje v této kapitole jsou uvedeny pouze za členy CEA. K srpnu 2012 je v Evropě 34 národních asociací pojišťoven.

Vývoj pojistných trhů Tab. 11

43

Vývoj předepsaného pojistného v ČR a SRN v milionech eur

2001 2010

2002 2548

2003 2837

2004 3332

2005 3709

2006 4099

2007 4445

2008 5196

2009 5130

2010 5824

SRN

135093

141008

147729

152166

157984

161945

162923

164532

171416

178854

CEA

806976

872314

884170

935518

1015517

1100704

1181351

1059731

1059674

1104221

ČR

Zdroj: CEA

Hlavním rysem vývoje pojistného trhu v České republice se stal vstup ČR do Evropské unie. V roce 2005 lze vidět nárůst pěti pojišťoven, což je nejvíce ve sledovaném období. Lze to přičítat zvýšenému zájmu pojišťoven z jiných členských států EU či EHP provozovat v ČR pojišťovací činnost prostřednictvím svých poboček nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Vývoj pojistného trhu ve Spolkové republice Německo má opačnou vývojovou tendenci, nežli pojistný trh v ČR, kde počet pojišťoven stále narůstá. V SRN došlo za sledované období k poklesu pojišťoven z 640 na 582. Tab. 12

Vývoj počtu pojišťoven v ČR a SRN 2001 43 640

ČR SRN

2002 42 645

2003 42 640

2004 40 633

2005 45 632

2006 49 613

2007 52 609

2008 53 607

2009 53 596

2010 53 582

Zdroj: CEA

4.2.1

Situace na pojistném trhu v ČR

Jak již bylo zmíněno dříve, vývoj předepsaného pojistného v České republice stále roste. Za sledované období 2001 – 2010 činil nárůst předepsaného pojistného téměř 2,9 krát, což je velmi vysoký nárůst, bereme-li v úvahu, že průměrný nárůst předepsaného pojistného v CEA je 1,37 krát. Výraznější nárůst zaznamenalo předepsané pojistné v životním pojištění, až 5,44 krát. Tento trend můžeme hodnotit jako pozitivní. Tab. 13

Vývoj předepsaného pojistného v ČR v milionech eur

ČR životní neživotní

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2010

2548

2837

3332

3709

4099

4445

5196

5130

5824

478

708

842

1219

1318

1457

1687

1964

2044

2600

1532

1840

1994

2113

2391

2642

2758

3233

3086

3224

Zdroj: CEA

Jeden z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, který do značné míry ovlivňuje výši předepsaného pojistného, je hrubý domácí produkt. Vývojový trend předepsaného pojistného (hlavní osa) a vývojový trend HDP (vedlejší osa) zobrazuje následující graf, ze kterého můžeme vyčíst rostoucí tvar předepsaného

44


pojistného i meziroční míru růstu reálného HDP v období let 2002 – 2006. Zatímco předepsané pojistné roste i ve zbývajících pozorovaných letech, vývoj ekonomiky se ubíral opačným směrem, k čemuž bezpochyby přispěla začínající finanční krize.

Graf č. 2

Vývojový trend předepsaného pojistného a HDP

0,60%

8,00%

0,50%

6,00% 4,00%

0,40%

2,00% 0,30% 0,00% 0,20%

-2,00%

0,10%

-4,00%

0,00%

-6,00% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Předepsané pojistné celkem

PP životní

PP neživotní

HDP

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z Eurostatu.

4.2.2

Situace na pojistném trhu v SRN

Německý pojistný trh je označován za třetí největší pojistný trh v Evropě s podílem 16,2 % na celkovém evropském předepsaném pojistném. Povolení vykonávat pojišťovací činnost mělo za rok 2010 582 společností. Trh je tedy velice konkurenceschopný. Role pojišťovnictví se odráží také v poměru předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu. Dříve, v šedesátých letech, odpovídaly příjmy z předepsaného pojistného na HDP přibližně 3 %. Nyní se role soukromého pojištění v Německu výrazně zvýšila a objem předepsaného pojistného činí 7 % HDP. (Die Deutschen versicherer, 2012) Celkové předepsané pojistné činilo v roce 2010 178 854 miliónů eur, z toho v životním pojištění 90 365 miliónů eur a v neživotním 88 489 miliónů eur. Podíl neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném je v období 2001 – 2009 vyšší než podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, avšak v roce 2010 tvořilo životní pojištění 50,5 % a neživotní 49,5 % na celkovém předepsaném pojistném.

Vývoj pojistných trhů Tab. 14

45

Vývoj předepsaného pojistného v SRN v milionech eur 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

135093

141008

147729

152166

157984

161945

162923

164532

171416

178854

životní

62565

65301

68574

70343

75244

78455

78967

79586

85248

90365

neživotní

72528

75707

79155

81823

82740

83490

83956

84946

86168

88489

SRN

Zdroj: CEA

46


5 Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky Tato kapitola se bude zabývat hodnocením finanční situace vybraných komerčních pojišťoven České republiky (Allianz pojišťovna, Česká pojišťovna a Generali pojišťovna). Pojišťovny byly vybrány na základě velikosti předepsaného pojistného a podílu na českém trhu. Analyzovány budou pojišťovny patřící mezi deset největších na daném trhu. Pro lepší orientaci jsou v následující tabulce shrnuty vybrané pojišťovny, jejich předepsané pojistné a podíl na trhu. Tab. 15

Předepsané pojistné (mil. Kč) a podíly na trhu ČR (%) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

7

119 857

130 269

136 574

139 915

151 135

116 394

předepsané pojistné podíl na celk. PP (%) předepsané pojistné podíl na celk. PP (%) předepsané pojistné podíl na celk. PP (%)

9 373 7,82 39 667 33,10 6 388 5,33

9 597 7,37 39 805 30,56 7 601 5,83

9 862 7,22 40 386 29,57 8 579 6,28

10 244 7,32 38 005 27,16 8 912 6,37

10 651 7,05 38 399 25,41 8 947 5,92

9 445 8,11 31 332 26,92 8 439 7,25

předepsané pojistné v ČR celkem Allianz Česká pojišťovna Generali

Zdroj: Výroční zprávy ČAP.

První zvolenou pojišťovnou je Allianz pojišťovna, a.s. Je dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí předního světového pojišťovacího koncernu Allianz Se. V České republice působí od roku 1993 a během svého působení se vypracovala mezi tři největší české pojišťovny. (Allianz, 2012) Největší pojišťovnou na českém pojistném trhu je Česká pojišťovna, a.s. Jedná se o univerzální pojišťovnu, která má více než 180letou tradici v poskytování životního i neživotního pojištění. Přestože její podíl na celkovém předepsaném pojistném je v posledních letech klesající, stále si udržuje svou první pozici na pojistném trhu v ČR. (Česká pojišťovna, 2012) Poslední analyzovanou pojišťovnou je Generali Pojišťovna, a.s. Opět se jedná o univerzální pojišťovnu poskytující pojištění jak v oblasti životního, tak i neživotního pojištění. Na českém pojistném trhu zaujímá v současnosti čtvrté místo. (Generali, 2012)

7

Celkové předepsané pojistné je zde uvedeno pouze za členy ČAP.


5.1

47

Allianz pojišťovna, a.s.

Ukazatele likvidity Důležitou vypovídací schopnost pro pojišťovny ohledně ukazatelů likvidity mají ukazatele likvidity ratio a solvency ratio. Standard & Poor´s uvádí doporučující hodnotu likvidity ratio pod hranicí 100 %. Jak můžeme vidět v následující tabulce, Allianz pojišťovna tento požadavek splňovala v prvních čtyřech sledovaných letech. V letech 2010 a 2011 byla hodnota ukazatele nad požadovanou hranicí, což není pro pojišťovnu příznivé. V případě, že by došlo k nepředpovídaným výplatám pojistného plnění, pojišťovna by neměla dostatek hotovosti k vyplacení tohoto pojistného plnění. Výsledky ukazatele solvency ratio, neboli také kapitálová vybavenost, se pohybují v rozmezí doporučených hodnot pouze v roce 2006. Od roku 2007 je objem vlastních zdrojů vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému vyšší, než je potřeba. Pojišťovna je dostatečně solventní. Tab. 16

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

89,29

95,71

91,11

97,10

103,63

107,87

solvency ratio (%)

48,08

52,04

54,88

56,30

54,88

53,36

Zdroj: Výpočet autorky na základě výročních zpráv pojišťovny.

Ukazatele zadluženosti Zadluženost je významným ukazatelem, který pomáhá určit finanční zdraví pojišťovny. Měří rozsah, v jakém je pojišťovna financována cizími zdroji. Jak můžeme vidět z tabulky níže, celková zadluženost, kterou vykazuje podnik, se pohybuje okolo 80 %. Obecně platí, že celková zadluženost by neměla přesáhnout hodnotu 50 %, avšak výsledky pojišťovny nelze porovnávat s optimem pro běžný podnik. Celková zadluženost poměřuje celkové závazky pojišťovny k celkovým aktivům. Součástí závazků pojišťovny jsou mimo jiné i technické rezervy, které je pojišťovna povinna tvořit podle zákona. Vyšší hodnoty celkové zadluženosti jsou proto u pojišťovny přípustné. Doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti je míra samofinancování. Ta vyjadřuje finanční nezávislost společnosti. Allianz pojišťovna vykazuje v celém sledovaném období stabilní hodnoty. Finanční páka je převrácenou hodnotou míry samofinancování, ovšem je vyjádřena v peněžních jednotkách. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2006, kdy na jednu jednotku vlastního kapitálu připadalo 5,3 jednotek aktiv.

48 Tab. 17

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková zadluženost (%)

81,14

80,24

79,98

79,79

80,62

81,09

míra samofinancování (%)

18,86

19,76

20,02

20,21

19,38

18,91

5,30

5,06

5,00

4,95

5,16

5,29

finanční páka


Ukazatele rentability Výsledky výnosnosti vloženého kapitálu zachycuje tabulka č. 18. Tyto výsledky umožňují zjistit efektivnost podnikání. Výnosnost celkového kapitálu (ROA) pojišťovny Allianz má střídavý charakter. Nejlepších hodnot dosahuje v prvním sledovaném roce. V tomto roce přinese jedna koruna celkového vloženého kapitálu 5,56 haléřů zisku. Příčinou daného výsledku je především nízká hodnota celkových aktiv v roce 2006. Na druhou stranu, hned v následujícím roce dosáhla pojišťovna nevětšího propadu, a to o 1,51 haléřů. Tento propad byl způsoben jednak růstem celkových aktiv, ale také snížením zisku pojišťovny. Zisk poklesl v daném roce téměř o 199 mil. Kč. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) má podobné vývojové tendence jako rentabilita celkového kapitálu. Nejlepších hodnot dosahovala také v roce 2006, kdy na 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadalo téměř 30 haléřů. Nejnižší hodnoty vykazuje pojišťovna v roce 2007, ale přesto se jedná o velmi pozitivní výsledek. Z hlediska rentability celkového vloženého kapitálu i rentability vlastního kapitálů dosahuje pojišťovna Allianz velice kladných výsledků. Tab. 18

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

5,56

4,05

4,26

5,39

4,23

4,02

ROE (%)

29,50

20,49

21,29

26,67

21,84

21,28


Upravené poměrové ukazatele První z upravených poměrových ukazatelů poměřuje čisté předepsané pojistné a upravený vlastní kapitál. Riziko pojišťovny ve vztahu k vlastnímu kapitálu se v období 2006 – 2009 snižuje. V roce 2006 bylo předepsané pojistné 2,09 krát vyšší než upravený vlastní kapitál, zatímco v roce 2009 bylo předepsané pojistné už jen 1,81 krát vyšší než vlastní kapitál. Od roku 2010 ovšem začíná riziko ve vztahu k vlastnímu kapitálu mírně růst. Druhý ukazatel zaznamenává nárůst čistého předepsaného pojistného. Čím je větší růst, tím vyžaduje větší kapitálové krytí. K největšímu nárůstu tohoto ukazatele došlo z roku 2008 na 2009 a to ve výši 8,7 %. V tomto roce došlo ke


49

zvýšení hrubého předepsaného pojistného téměř o 70 mil. Kč a ke snížení podílu postoupeného zajišťovatelům o 329 mil. Kč u neživotního pojištění. U životního pojištění došlo ke zvýšení hrubého předepsaného pojistného o téměř 313 mil. Kč a k nepatrnému zvýšení hrubého předepsaného pojistného postoupeného zajišťovatelům. Třetím ukazatelem je poměr pohledávek z pojištění a upravených aktiv. Pohledávky z pojištění jsou v celém sledovaném období střídavě rostoucí a klesající, aktiva jsou v celém průběhu pouze rostoucí. Nejvyšší hodnoty 5,21 % dosahuje ukazatel v roce 2007, nejnižší shodně v roce 2008 a 2009 (4,19 %). Ukazatel č. 4 vyjadřuje adekvátnost technických rezerv a pro jeho hodnocení je potřeba znát skladbu pojistných produktů Allianz pojišťovny. Výsledky jsou v celém sledovaném období rostoucí, což je zapříčiněno rychlejším růstem technických rezerv, než čistého předepsaného pojistného. Pátý ukazatel zachycuje podíl investic na celkových aktivech. Hodnoty ukazatele se pohybují v rozmezí od 88,9 % do 90,7 %. Z výsledků v tabulce můžeme konstatovat, že investice tvoří podstatnou část celkových aktiv. Samotné investice jsou potom převážně tvořeny dluhovými cennými papíry. Např. v roce 2009 investice tvořily dluhové cenné papíry ze 77,8 %. Podíl investic na technických rezervách (ukazatel č. 6) by se měl pohybovat nad hodnotou 100 %. Tato hranice byla v celém analyzovaném období splněna, z čehož plyne, že pojišťovna investuje potřebnou výši technických rezerv. Jestli je pojišťovna schopna dostát svým závazkům vyplývajícím ze sjednaných pojistných smluv či nikoliv zachycuje poměrový ukazatel č. 7. Pojišťovna by si měla udržovat technické rezervy 3,5 krát menší než vlastní kapitál. Tento limit pojišťovna Allianz nesplnila ani v jednom sledovaném roce. Vývoj tohoto ukazatele byl v letech 2006 – 2008 klesající, od roku 2009 začala hodnota opět stoupat. Osmý ukazatel vykazuje v období 2006 – 2010 růstový trend. Samotná výše průměrných investic se zvýšila od roku 2006 do roku 2010 o více než 7 075 mil. Kč, z čehož je možno usuzovat, že investice představují pro pojišťovnu stále důležitější roli. Reserve ratio se nepohybuje ani v jednom ze sledovaných let v rozmezí doporučených hodnot 100 – 150 %. Ukazatel se stále více odchyluje od horní hranice doporučeného rozmezí. K tomuto zvyšování přispívá především větší růst technických rezerv než růst zaslouženého čistého pojistného. V roce 2006 bylo vychýlení nejmenší, ale již v tomto roce by musela pojišťovna snížit technické rezervy o více než 2 009 mil. Kč, aby byl výsledek adekvátní. To, že pojišťovna Allianz vytváří nadměrné množství technických rezerv, bylo zjištěno již v ukazateli č. 7. Retention ratio sleduje rozsah závislosti na zajištění. Výše zajištění závisí na vztahu pojišťovny k riziku. V celém sledovaném období se míra předepsaného pojistného postoupené zajišťovatelům snižovala. V roce 2006, byla míra zajištění největší, a to 22,62 %. Nejnižší zajištění je pozorováno v roce 2009 ve výši 13,31 %.

50


Hodnota ukazatele technical coverage ratio byla nejnižší v roce 2006, kdy se pohybovala na úrovni téměř 226 %. Přesáhla minimální doporučenou hranici ukazatele, což znamená, že pojišťovna měla dostatek vlastních i cizích volných prostředků ke krytí svých závazků vyplývajících z pojištění a zajištění. Expense ratio poměřuje provozní náklady s hrubým pojistným. Výsledky pojišťovny Allianz mají sice rostoucí tendenci, avšak jejich výši můžeme hodnotit za nízkou, vzhledem k maximální doporučené hodnotě 30 %. Nejvyšší hodnota 20,72 % byla zaznamenána v roce 2011, kdy provozní náklady vzrostly meziročně více než předepsané pojistné této pojišťovny. Tab. 19

1. 2. 3. 4.

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR)

předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto minulého roku (%) pohledávky z pojištění / upravená aktiva (%) technické rezervy / předepsané pojistné netto

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2,09

1,94

1,85

1,81

1,83

1,89

105,96

107,52

104,77

108,70

102,47

104,66

5,06

5,21

4,19

4,19

5,14

4,53

1,77

1,83

1,90

1,98

2,07

2,06

88,91

88,89

90,18

90,77

89,98

89,48

5.

investice / celková aktiva (%)

6.

investice / technické rezervy (%)

127,42

126,83

128,01

125,84

122,45

121,15

7.

technické rezervy / vlastní kapitál (%)

369,91

354,66

351,87

356,85

379,09

390,64

8.

průměrné investice / zasloužené pojistné netto (asset levarege v %)

214,50

222,73

236,12

240,29

249,48

248,45

9.

reseve ratio (%)

177,85

184,56

193,10

200,91

208,03

208,44

10.

retention ratio (%)

77,38

81,25

82,85

86,69

85,44

86,24

11.

technical coverage ratio (%)

225,93

236,60

247,98

257,21

262,91

261,79

12:

expense ratio (%)

17,17

17,51

18,80

20,05

19,59

20,72



51

Spider analýza Doplněním finanční analýzy je následující spider analýza, která poskytuje přehledné vyhodnocení postavení pojišťovny v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru. Jelikož odvětvové výsledky k pojišťovnictví nebyly pro období, kterému se věnuje tato práce, doposud zpracovány, byl proveden jejich výpočet. K výpočtu odvětvových hodnot byly zapotřebí data čerpané z výkazů České národní banky. Výsledky pojišťoven byly provedeny na základě údajů z výročních zpráv. Poněvadž hodnoty jednotlivých položek vykazované Českou národní bankou, ve výročních zprávách jednotlivých pojišťoven a na Českém statistickém úřadě se liší, jsou podkladová data uvedena v přílohách diplomové práce. Srovnání výsledů pojišťoven vzhledem k odvětvovým hodnotám je provedeno pouze pro poslední sledovaný rok, tedy rok 2011. V případě německých pojišťoven nebude spider analýza provedena, z důvodů nedostupnosti některých dat. Zvolené poměrové ukazatele pro spider analýzu včetně jejich výsledků jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 20

Poměrové ukazatele pro spider analýzu pojišťovny Allianz. odvětví

Allianz

12,41

21,28

A2. ROS hrubá (%)

5,92

9,69

A3. ROS očištěná (%)

7,37

11,36

A1. ROE (%) rentabilita

indexy

upravené poměrové ukazatele

struktura majetku

A4. ROA (%)

2,11

4,02

B1. ZPO / PHP - NP

0,67

0,78

B2. ZPO / PHO - ŽP

0,96

0,99

B3. ZPO / NPPO - NP

1,78

1,40

B4. ZPO / NPPO - ŽP

1,68

1,70

C1. Solvency ratio (%)

59,38

53,36

C2. Liquidity ratio (%)

82,75

115,81

C3. Reserve ratio (%)

210,04

223,80

C4. Technical coverage ratio (%)

269,42

277,16


0,17

0,19


0,76

0,69


0,60

0,79

D4. Finanční umístění / TR

1,27

0,88

Zdroj: Výpočet autorky na základě výročních zpráv pojišťovny a ČNB.

Základem grafu jsou dvě soustředné kružnice. Červená kružnice znázorňuje odvětvový průměr, modrá výsledné hodnoty pojišťovny Allianz. Spider graf ukazuje na první pohled představu o hodnocené společnosti. Jestliže je modrá kružnice blíže středu grafu než červená, jedná se o podprůměrné hodnoty a opačně. Výjimkou jsou výsledky upravených poměrových ukazatelů (skupina C), jejichž výsledky se měří podle doporučených hodnot S&P. Jelikož ale ani odvětvové

52


výsledky nedosahují vždy optimálních hodnot, spider graf nám znázorní, jak se hodnoty sledované pojišťovny liší vzhledem k odvětvovému průměru a podle toho se budou odvíjet i komentáře. Výsledky rentability (A1 – A4) vykazuje pojišťovna Allianz vzhledem k odvětví nadprůměrné. Všechny sledované ukazatele rentability dosahují výrazně lepších výsledků než průměrné odvětvové hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala v roce 2011 podíl na odvětvovém průměru ve výši 171 %. Příčinou byl vysoký podíl zisku vzhledem k objemu vlastního kapitálu. Vysoký zisk v roce 2011 byl způsoben tím, že likvidace pojistných událostí až na červencové bouře byla ušetřena větších kalamit. U hrubé rentability tržeb dosáhla pojišťovna Allianz 164 % podílu na odvětvovém průměru. Hrubá rentabilita tržeb poměřuje výsledek hospodaření vzhledem k hrubému předepsanému pojistnému. Hrubé předepsané pojistné činilo 11 044 mil. Kč v roce 2011, z čehož 7 308 mil. Kč připadlo na neživotní pojištění a 3 736 mil. Kč na životní pojištění. Čistá rentabilita tržeb tvořila 154 % podílu na odvětvovém průměru. Nižší hodnota čisté rentability tržeb než hrubá rentabilita tržeb vůči odvětvovému průměru značí, že pojišťovna vykazovala vyšší míru zajištění vzhledem k výsledku hospodaření, nežli byl odvětvový průměr. Rentabilita celkového vloženého kapitálu přesahovala odvětvový průměr o více než 90 %. Jedna koruna celkového vloženého kapitálu přinesla v odvětvovém průměru pojišťovnám 2,11 haléřů zisku. Pro pojišťovnu Allianz činil zisk z jedné koruny celkově vloženého kapitálu 4 haléře. Skupina indexů (B1 – B4) se pohybuje už blíže průměrným odvětvovým hodnotám. Čisté zasloužené pojistné vzhledem k předepsanému hrubému pojistnému (B1 a B2) dosahuje lepších hodnot jak u životního tak i neživotního pojištění. Index B1 vyjadřující poměr zaslouženého a předepsaného pojistného u neživotního pojištění dosahoval 116 % odvětvového průměru. U životního pojištění přesahoval výsledek pojišťovny Allianz odvětvový průměr o 3 %. Indexy B3 a B4 poměřující čisté zasloužené pojistné a čisté náklady na pojistná plnění. U neživotního pojištění jsou výsledné hodnoty horší než odvětvové hodnoty a to o téměř 22 %. Naopak u životního pojištění se výsledky skoro shodují s průměrnými hodnotami, pojišťovna Allianz tvoří 101 % podílu odvětvového průměru. Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz vzhledem k odvětvovým výsledkům můžeme vidět ve skupině C. Solvency ratio by se mělo podle doporučených hodnot pohybovat v rozmezí 30 – 50 %. Odvětví dosahovalo hodnoty 59 %, což značí, že pojišťovny mají v průměru v ČR dostatečné množství bezpečnostního kapitálu. Ačkoliv pojišťovna Allianz dosahuje nižších hodnot než je průměr, stále je dostatečně kapitálově vybavena. Druhý ukazatel liquidity ratio by se měl pohybovat pod hodnotou 100 %. Odvětvové výsledky tuto hodnotu splňují a jsou dostatečně likvidní. Sledovaná pojišťovna dosahuje vzhledem k odvětví nadprůměrných hodnot a její výsledky překračují i optimální hodnoty. Z pohledu liquidity ratio není Allianz dostatečně likvidní. Hodnoty reserve ratio poměřující technické rezervy a čisté zasloužené pojistné mají optimální rozmezí 100 – 150 %. Odvětvové výsledky přesahují maximální doporučenou hranici o 60 procentních bodů, výsledky sledované pojišťovny dokonce o 73,8 procent-


53

ních bodů. Tyto výsledky naznačují, že poslední ukazatel skupiny C, technical coverage ratio, bude dosahovat doporučených hodnot nad 150 %. U ukazatele reserve ratio byl rozdíl odvětvových výsledků a výsledků pojišťovny 13,8 procentních bodů, u ukazatele technical coverage ration je rozdíl už jen 7,7 procentního bodu. Z tohoto můžeme usuzovat, že vlastní kapitál vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému je u odvětví vyšší, než u pojišťovny Allianz. Dokazují to i výsledky, poměr vlastního kapitálu vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému je u odvětví 59 %, u pojišťovny Allianz jen 53%. Poslední skupina sledovaných ukazatelů je tvořena strukturou majetku. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech vykazuje pojišťovna nadprůměrný (111,76 % podílu odvětvového průměru). Zato podíl finančního umístění na celkových aktivech má Allianz o 9,2 % méně. Nadprůměrný je i poměr technických rezerv k celkovým aktivům, Allianz dosahuje téměř 132 % odvětvového průměru. Poslední ukazatel vykazuje hodnotu 69,29 % odvětvového průměru, což značí, že podíl finančního umístění na technických rezervách je podprůměrný. Graf č. 3

Spider graf pojišťovny Allianz A1. D4.

200

A2.

150

D3.

A3.

100 D2.

A4. 50 Allianz

D1.

B1.

0

odvětví B2.

C4. C3.

B3. C2.

B4. C1.

Zdroj: Vlastní zpracování.

54


5.2 Česká pojišťovna, a.s. Ukazatele likvidity Česká pojišťovna dle ukazatele přiměřenosti likvidních prostředků vykazuje dostatek likvidních prostředků v sledovaném období 2006 – 2011. Výsledky se nevychylují z optimálních hodnot. Technické rezervy tedy byly tvořeny v dostatečné výši a neovlivnily schopnost pojišťovny rychle reagovat na potřebu hotovosti v případě nečekaných pojistných plnění. Likvidity ratio v průběhu let střídavě klesá a roste, což je zapříčiněno především hodnotou likvidních aktiv, neboť meziroční změny technických rezerv jsou ve sledovaném období minimální. Solvency ratio České pojišťovny vykazuje hodnoty vyšší než doporučovaný poměr. Ačkoliv jsou hodnoty vyšší, než optimum, je překročení horní hranice příznivější ve srovnání s tím, kdyby byly hodnoty nižší jak minimální hranice. Překročení horní hranice vypovídá o tom, že pojišťovna využívá vyšší bezpečnostní kapitál než je potřeba. Nejvyšší hodnota pozorovaná v roce 2010 (91,76 %) byla způsobena nárůstem nejvyšší hodnotou vlastního kapitálu za sledované období, která činila 24 180 mil. Kč v roce 2010. Tab. 21

Ukazatele likvidity České pojišťovny 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

87,99

83,90

95,11

97,59

80,40

74,57

solvency ratio (%)

63,77

62,57

64,61

78,60

91,76

73,00


Ukazatele zadluženosti Zadluženost pojišťovny se ve srovnávaném období drží přibližně na shodné úrovni (v rozmezí 81 – 86 %). Vysoká zadluženost je nepříznivá, neboť zvyšuje riziko úpadku společnosti. Pokles celkových závazků v roce 2010 zapříčinil mírné snížení celkové zadluženosti. Míra samofinancování vykazuje od roku 2006 do roku 2010 rostoucí trend. Tento růst způsobuje vyšší tempo růstu vlastního kapitálu. V roce 2010 je tak více než 19 % aktiv financováno z vlastních zdrojů České pojišťovny. Naopak finanční páka na rozdíl od míry samofinancování do roku 2010 klesá. Maximální hodnoty bylo dosaženo hned v prvním a druhém sledovaném roce, na jednu jednotku vlastního kapitálu připadlo 7,1 jednotek aktiv. Nejméně připadlo v roce 2010 na jednu jednotku vlastního kapitálu 5,23 jednotek, což je o 1,87 jednotky méně.

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven České republiky Tab. 22

55

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny 2006

2007

2008

2009

2010

2011


85,92

85,92

85,63

82,72

80,91

85,02


14,08

14,08

14,37

17,28

19,13

14,98

7,10

7,10

6,96

5,79

5,23

6,68

finanční páka


Ukazatele rentability Rentabilitu celkového kapitálu vykazuje Česká pojišťovna v celém sledovaném období 2006 – 2011 pozitivní. Porovnáním vložených prostředků vzhledem k zisku zjistíme, že bez ohledu na původ celkového kapitálu vloženého do podnikání byl tento kapitál zhodnocen. Nejlépe byl zhodnocen v roce 2010. Zde dosahoval téměř třikrát větší efektivnosti, než v následujícím roce 2011. V tomto roce naopak byla hodnota nejnižší, jedna koruna vložených aktiv přinesla pouze 3 haléře zisku. Pokles vyvolalo výrazné snížení zisku, které negativně ovlivňuje ROA. Rentabilitu vlastního kapitálu můžeme považovat za velmi důležitý ukazatel, protože zobrazuje, zda kapitál přináší akcionářům a vlastníkům dostatečný výnos. ROE u České pojišťovny dosahuje značně vysokých hodnot. V prvních pěti sledovaných letech neklesl výnos pod hranici 31 haléřů z jedné vložené koruny vlastního kapitálu. V roce 2006 dosahovala rentabilita vlastního kapitálu dokonce 48,6 haléřů. Vykázaný zisk po zdanění v tomto roce byl ve výši 8,3 mld. Kč a tím řadil Českou pojišťovnu mezi nejvíce ziskové společnosti v České republice. Rok 2010 byl také velmi úspěšný. Jedna koruna vlastního vloženého kapitálu přinesla pojišťovně 46 haléřů zisku. Jak uvádí Česká pojišťovna ve výroční zprávě z tohoto roku, svým hospodařením společnost dokázala, že stojí na zdravých základech a že se profesionálně a s jistotou vyrovnala s nepříznivým vývojem na finančních trzích. Ukazatel ROE je v celém sledovaném období větší než ROA, což značí vyšší míru zisku na jednotku vlastního kapitálu než je míra zisku na jednotku celkového kapitálu. Z toho můžeme soudit, že cizí kapitál dokázal na sebe vydělat a ještě přispět ke zvýšení vlastního kapitálu. Tab. 23

Ukazatele rentability České pojišťovny 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

6,84

5,47

4,57

5,84

8,86

3,03

ROE (%)

48,56

38,85

31,83

33,77

46,32

20,25


56


Upravené poměrové ukazatele Česká pojišťovna se podle prvního poměrového ukazatele střídavě vystavuje riziku ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Nejvyššího čistého předepsaného pojistného vůči upravenému celkovému kapitálu dosahuje v roce 2007. V tomto roce dosahovalo předepsané pojistné maximální výše za celé analyzované období. Následující tři roky (2008, 2009 a 2010) naznačují snižování tohoto ukazatele, což je pro pojišťovnu žádoucí, protože se snižuje riziko, kterému je vystavena. V roce 2011 došlo ke snížení čistého předepsaného pojistného, což by mělo při konstantní výši upraveného vlastního kapitálu snížit hodnotu ukazatele. Výsledek ale vzrostl, z čehož plyne, že vlastní kapitál poklesl mnohem více, než byl pokles předepsaného pojistného. Tempo růstu čistého předepsaného pojistného (ukazatel č. 2) má střídavý charakter. Největší nárůst čistého předepsaného pojistného je zaznamenán mezi roky 2006 a 2007, o necelé 4 %. Na druhou stranu k nejhlubšímu propadu došlo z roku 2008 na rok 2009 a to o 11,3 %. Hodnoty tohoto ukazatele jsou ovlivňovány změnami brutto pojistného a podílem pojistného postoupeného zajišťovatelům. Třetí ukazatel, pohledávky vůči aktivům, neuvádí doporučené hodnoty, sleduje se jeho vývoj. Nejvyšší objem pohledávek z přímého pojištění měla Česká pojišťovna v roce 2007. Tato hodnota se promítla i do námi sledovaného ukazatele a vykazovala v tomto roce nejvyšší hodnoty. V letech 2010 a 2011 dosahuje ukazatel oproti roku 2007 snížení o necelé 3 procentní body. Především snížení pohledávek z pojištění mělo za následek tento propad. Výsledky ukazatele č. 4 nám ukazují, že objem technických rezerv je více než 3 krát větší než objem předepsaného čistého pojistného. Jelikož objem technických rezerv je ve sledovaném období poměrně stabilní, za rostoucí výsledky v posledních čtyřech sledovaných letech může z větší části snižující se netto předepsané pojistné. Podíl investic na celkových aktivech zobrazuje pátý ukazatel. Vzhledem k tomu, že nejsou stanoveny doporučené hodnoty ukazatele, můžeme sledovat pouze jeho vývoj. V roce 2006 představovaly investice 86 % celkových aktiv. Rok 2007 vykazuje nejvyšší dosaženou hodnotu za sledované období a to 90 %. Od roku 2008 se podíl investic na celkových aktivech ustálil na průměrné hodnotě 81,5 %. Ukazatel číslo 6 poměřuje podíl investic na technických rezervách. Růst investic zvyšuje hodnotu ukazatele, naopak růst technických rezerv působí na hodnotu negativně. Optimální hodnota stanovena S & P je splněna v celém sledovaném období. Česká pojišťovna vykazuje dostatečně vysoké hodnoty finančního umístění. Na přelomu roku 2010 a 2011 došlo k poklesu investic o 8 346 mil. Kč, což způsobilo pokles ukazatele č. 6 o 6 procentních bodů. I při tomto poklesu ale zůstává hodnota ukazatele nad minimální doporučenou hodnotou. Jelikož pojišťovna vytváří nadbytečné množství technických rezerv vzhledem k vlastnímu kapitálu, projevuje se to ve výsledcích sedmého ukazatele.


57

Hodnoty by podle optimálních hodnot měly být menší než 350 %. Pozitivním jevem se mohla zdát snižující se hodnota tohoto ukazatele, avšak v roce 2011 opět hodnota stoupla výrazně vysoko. V tomto roce se mohlo jevit pozitivně snížení technických rezerv o 2,6 miliardy Kč, avšak pokles vlastního kapitálu o 6,7 miliard Kč vychýlilo výsledek opět daleko od doporučovaných hodnot. Asset leverage vypovídá o důležitosti investičního obchodu pro pojišťovnu. Výsledky tohoto ukazatele v České pojišťovně kolísají. V letech 2006 – 2008 by se dalo říct, že pojišťovna snižovala investiční činnost. Od roku 2009 se ale hodnoty začaly znovu zvyšovat a investování hraje pro společnost čím dál větší roli. Nejvyššího podílu průměrných investic na zaslouženém pojistném bylo dosaženo v posledním sledovaném roce. Reserve ratio poměřující technické rezervy a čisté zasloužené pojistné bylo v celém sledovaném období nad maximální doporučenou hodnotou. Vysoká hodnota technických rezerv v České pojišťovně již byla několikrát zmiňována. I tento ukazatel vypovídá o zbytečně velkém objemu technických rezerv. Nejvyšší hodnota reserve ratio byla zaznamenána v roce 2010 ve výši 365 %, i když paradoxně v témže roce vytvořila nejnižší technické rezervy za sledované období. Na výsledku tohoto ukazatele se v daném roce podepsal pokles netto zaslouženého pojistného. Závislost na zajištění (retention ratio) poměřuje netto a brutto předepsané pojistné. V prvních třech sledovaných letech byly hodnoty ukazatele vyšší, což značí, že pojišťovna se tolik nezajišťovala a podíl připadající zajistitelům byl nižší. V posledních třech sledovaných letech se podíl připadající zajišťovatelům zvýšil. Je těžké odhadnout, jaká míra zajištění je optimální. Každá pojišťovna by měla sama posoudit, které rizika a v jaké míře je vhodné je zajistit. Technical coverage ratio má stanovenou doporučenou hodnotu 150 % a více. Česká pojišťovna tento požadavek splňuje, což se dalo předpokládat, jelikož v čitateli tohoto ukazatele se vyskytují mimo vlastní kapitál také technické rezervy a jejich podíl byl na základě předchozích výpočtů označen za nadměrný. Hodnoty technical coverage ratio jsou v průměru za sledované období 2,7 krát vyšší než je doporučovaná minimální hodnota. Z takto vysokých hodnot můžeme jednoznačně říci, že riziko z nedodržení závazků je minimální. Posledním ukazatelem, který je zmiňován je expense ratio. Za celé sledované období má pojišťovna přiměřené provozní náklady. Jejich výše kolísá okolo hodnoty 16 %, pouze v posledním sledovaném roce se poměr vyšplhal na téměř 25 %. Takto vysoký nárůst byl způsoben jednak nárůstem provozních nákladů v daném roce, tak i poklesem hrubého zaslouženého pojistného.

58


Tab. 24

Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny 2006

2007

2008

2009

2010

2011

1,60

1,65

1,57

1,17

1,09

1,37

1.

předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál

2.

předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto minulého roku (%)

100,04

103,86

102,21

88,66

102,58

90,50

3.

pohledávky z pojištění / upravená aktiva (%)

4,60

5,24

4,59

2,93

2,28

2,36

4.

technické rezervy / předepsané pojistné netto

3,24

3,14

3,19

3,47

3,42

3,67

5.


86,06

90,26

81,28

83,55

80,60

80,28

6.


118,12

123,79

113,09

118,76

113,23

107,07

7.


517,47

517,88

500,04

407,07

372,11

500,47

8.


407,51

390,63

375,51

377,63

393,77

408,64

9.

reseve ratio (%)

329,98

324,03

323,07

319,95

341,46

365,34

10.

retention ratio (%)

71,16

73,72

74,36

69,07

70,93

69,68

11.


393,75

386,60

387,68

398,55

433,23

438,34

12.

expense ratio (%)

16,44

17,60

15,39

16,29

15,90

24,93


Spider analýza Následující tabulka zobrazuje výsledky poměrových ukazatelů pro spider analýzu České pojišťovny. Hodnoty jsou sledovány a srovnávány s odvětvím pro rok 2011.


Poměrové ukazatele pro spider analýzu České pojišťovny odvětví

Česká pojišťovna

12,41

20,02

A2. ROS hrubá (%)

5,92

10,40


7,37

14,61

A4. ROA (%)

2,11

3,00

B1. ZPO / PHP - NP

0,67

0,55

B2. ZPO / PHO - ŽP

0,96

0,96

B3. ZPO / NPPO - NP

1,78

1,68

B4. ZPO / NPPO - ŽP

1,68

1,71


59,38

73,00


82,75

74,57


210,04

365,34


269,42

438,34


0,17

0,15


0,76

0,76


0,60

0,75


1,27

1,01


indexy

upravené poměrové ukazatele

struktura majetku

59


Ukazatelé rentability (A1 – A4) vykazovala Česká pojišťovna v roce 2011 ve srovnání s odvětvovými výsledky nadprůměrné. Rentabilita vlastního kapitálu převyšovala průměrné hodnoty odvětví o 61,3 %. Hrubá rentabilita tržeb byla o 75,7 % a čistá rentabilita o 98,2 % vyšší než odvětvový průměr. Rentabilita aktiv dosahovala 142,2 % průměru odvětví. Vysoké hodnoty rentabilit jsou zapříčiněny vysokou hodnotou výsledku hospodaření, který byl v tomto roce 3 494 mil. Kč. Výsledek hospodaření odvětví byl 9 183 mil. Kč. Česká pojišťovna tedy vykazovala 38 % výsledku hospodaření celého odvětví. Z hlediska indexů (B1 – B4) si Česká pojišťovna vedla spíše podprůměrně. Podíl čistého zaslouženého pojistného na předepsaném hrubém pojistném byl u neživotního pojištění nižší než odvětví, u životního pojištění se společnost shoduje s odvětvím. Čisté zasloužené pojistné představuje na čistých nákladech na pojistná plnění u neživotního pojištění o 5,6 % nižší hodnotu než je v případě odvětví, u životního pojištění je pojišťovna mírně nad odvětvovým průměrem, a to o 1,8 %. Třetí skupina (C1 – C4) vyžaduje speciální komentáře, neboť hodnoty v grafu, které jsou dále od středu a zároveň dále od odvětvových hodnot, neznamenají, že jsou jejich výsledky lepší. C1 – solvency ratio je i v odvětví vyšší (o 9,38 procentních bodů) než jsou doporučené hodnoty. Česká pojišťovna vykazuje téměř 130 % odvětvové hodnoty. Znamená to, že jak odvětví, tak Česká pojišťovna, disponují dostatečným objemem bezpečnostního kapitálu k úhradě závazků z pojistných smluv. C2 – likvidity ratio vykazuje odvětví v optimální výši a stejně tak i Česká pojišťovna dokazuje, že má dostatek likvidních prostředků.

60


Objem technických rezerv vůči čistému zaslouženému pojistnému (C3) dosahuje vysokých hodnot jak v odvětví, tak i u sledované pojišťovny. Česká pojišťovna dosahuje ještě o 73 % vyššího výsledku než odvětvová hodnota, která je o 60 procentních bodů vyšší vzhledem k optimální hodnotě stanovené S&P. C4 – technical coverage ratio dosahuje pozitivních výsledků. Riziko z nedodržení závazků je minimální v odvětví i ve sledované pojišťovně. Výsledky struktury majetku (ukazatele D1 – D4) dosahují nadprůměrných hodnot pouze v případě podílu technických rezerv na celkových aktivech. Hodnota je 125 % odvětvového průměru. Dále podíl finančního umístění na celkových aktivech se shoduje s odvětvovými výsledky. Zbylé dva ukazatele, podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech a finanční umístění vzhledem k technickým rezervám, jsou podprůměrné. Spider graf České pojišťovny

Graf č. 4

A1. D4.

200

A2.

150

D3.

A3.

100 D2.

A4. 50 Česká pojišťovna

D1.

B1.

0

odvětví

C4.

B2.

C3.

B3. C2.

B4. C1.


5.3 Generali Pojišťovna, a.s. Ukazatele likvidity Likvidity ratio pojišťovny Generali dosahuje doporučené hodnoty pouze v jednom ze sledovaných let a to v roce 2009. Technické rezervy každoročně rostou podobným tempem, ovšem likvidní aktiva v roce 2009 vzrostly o 2 533 mil. Kč, což zapříčinilo uvedení tohoto ukazatele mezi optimální hodnoty. Pojišťovna by se proto měla snažit snižovat objem technických rezerv pod hodnotu likvidních aktiv, popřípadě zvýšit objem likvidních aktiv.


61

V případě ukazatele solvency ratio je možno konstatovat, že společnost nedisponuje dostatečným objemem bezpečnostního kapitálu k úhradě závazků z pojistných smluv. Výjimku tvoří roky 2009 a 2010, kdy Generali vykazovala výrazně vyšší objem zisku běžného účetního období. K dosažení optimálních výsledků je tudíž v zájmu pojišťovny, aby zvýšila objem vlastního kapitálu. Tab. 26

Ukazatele likvidity pojišťovny Generali (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

100,89

110,41

104,19

96,52

104,26

109,26

solvency ratio (%)

29,04

24,79

25,80

41,17

43,58

29,56


Ukazatele zadluženosti Z hlediska zadluženosti vykazuje Generali vyšší hodnoty. Blíží se k hranici 90 %, což může být hodnoceno jako negativní vývoj. Nejvyšší zadluženost pozorujeme v roce 2011. Celková aktiva se podílejí na cizích zdrojích z více než 90 %. Příčinou je pokles celkových aktiv, především pak finančního umístění, vůči závazkům. Míra financování poměřující vlastní kapitál a celková aktiva, je poměrně nízká. Stejně jako ukazatel solvency ratio, i tento ukazatel značí nízkou hodnotu vlastního kapitálu v této pojišťovně. Finanční páka potvrzuje, že výše aktiv připadající na jednotku vlastního kapitálu je vysoká. V analyzovaném období to je v průměru 8,62 jednotek celkových aktiv připadající na jednu jednotku vlastního kapitálu. Tab. 27

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011


86,93

88,42

89,33

86,93

86,92

90,72


13,07

11,58

10,67

13,07

13,08

9,28

7,65

8,63

9,37

7,65

7,65

10,77

finanční páka


Ukazatele rentability Celková efektivnost pojišťovny Generali zjišťovaná pomocí ukazatele ROA není příliš vysoká. Jedna koruna celkového kapitálu vložená do podnikatelské činnosti přinesla v jednotlivých letech zisk v rozmezí 0,74 – 5,34 haléřů. Nejnižší hodnotu vykazovala pojišťovna v roce 2008. V tomto roce vzrostly náklady spojené s realizací na finanční umístění téměř o 1,3 miliardy Kč, což také přispělo k nejnižšímu zisku pojišťovny za sledované období. Naopak nejlepší hospodářský výsledek sledujeme v roce 2009, a i v tomto roce je zaznamenána nejvyšší efektivnost. Na jednu korunu celkových aktiv připadá 5,34 haléřů zisku.

62


Výnosnost vlastního kapitálu je v prvních dvou sledovaných letech velmi pozitivní. Například v roce 2007 získala pojišťovna z jedné koruny vlastního kapitálu 30 haléřů zisku. Ovšem stejně jako efektivnost celkového kapitálu, rok 2008 byl kritický. Rentabilita vlastního kapitálu byla v tomto roce pouze 6,9 %. Roky 2009 a 2010 byly z hlediska ROE nejpozitivnější za sledované období (40 haléřů zisku na jednu korunu vlastního kapitálu v roce 2009 a 31 haléřů zisku na 1 korunu vlastního kapitálu v roce 2010). V roce 2011 dochází opět k poklesu výnosnosti. Ten byl způsoben nízkou hodnotou čistého zisku. Tab. 28

Ukazatele rentability pojišťovny Generali (ČR) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

3,61

3,50

0,74

5,34

4,13

0,85

ROE (%)

27,62

30,21

6,90

40,86

31,55

9,15


Upravené poměrové ukazatele První ukazatel vypovídá o tom, že největšímu riziku pojišťovna čelila v roce 2007, kdy předepsané pojistné bylo více než čtyřnásobkem vlastního kapitálu. Obecně v celém sledovaném období je poměr předepsaného čistého pojistného ve vztahu k vlastnímu kapitálu vysoký, což není žádoucí stav. Nejvyššího tempa růstu čistého předepsaného pojistného dosahovala pojišťovna v roce 2006. Nárůst čistého předepsaného pojistného z roku 2005 na rok 2006 byl markantní. V peněžních jednotkách jde o více než 3 miliardy korun českých. Tohoto nárůstu bylo dosaženo především kvůli velkému snížení objemu pojistného postoupené zajišťovatelům. V roce 2005 činilo pojistné postoupené zajišťovatelům 4 045 mil. Kč, v roce 2006 už pouze 936 mil. Kč. Nejnižší tempo růstu ukazatele č. 2 bylo zaznamenáno v roce 2008. Pokles předepsaného čistého pojistného byl 13 % vzhledem k předchozímu roku. Vývoj třetího ukazatele je docela stabilní. Hodnoty se pohybují v rozmezí 4 – 4,7 %. Ačkoliv mají pohledávky z pojištění rostoucí tendenci, podíl pohledávek z pojištění na celkových aktivech ve sledovaných letech klesal (vyjma roku 2011). To zapříčinil výraznější nárůst celkových aktiv. Čtvrtý ukazatel poměřující technické rezervy vůči předepsanému pojistnému netto za sledované období roste. Každoroční nárůst technických rezerv je toho příčinou. V roce 2006 jsou technické rezervy vůči předepsanému čistému pojistnému 1,6 krát větší. V roce 2011 jsou technické rezervy už 2,37 krát vyšší. Podíl investic na celkových aktivech se pohybuje okolo hodnoty 90 %. Nejnižší podíl investic na celkových aktivech vykazovala pojišťovna v roce 2007, nejvyšší podíl vykazovala v roce 2009, téměř 92 %. Výsledy šestého ukazatele převyšují doporučenou hodnotu 100 % ve všech sledovaných letech, z čehož můžeme vyvodit, že podíl investic na technických rezervách je adekvátní. Investice i technické rezervy jsou kromě roku 2011 rostoucí, výsledky ukazatele jsou proto ovlivněny jejich různými tempy růstu. Nej-


63

vyšší hodnotu 130 % vykázala pojišťovna v roce 2009, nejnižší hodnotu 113,5 % v roce 2007. Sedmý ukazatel poměřující technické rezervy s vlastním kapitálem překračuje v celém sledovaném období doporučenou hodnotu 350 %. Příčinou je nízký objem bezpečnostního kapitálu v pojišťovně. Asset lavarege zaznamenalo mírný pokles pouze v roce 2007 jinak je v celém sledovaném období rostoucí. V průběhu šesti let vzrostlo ze 183 % na 299 %. Investování pro pojišťovnu Generali tedy hraje stále větší roli. Reserve ratio, ukazatel č. 9, se ani v jednom roce nepohybuje v optimálním rozmezí. Naopak od roku 2006 až do roku 2011 se výsledné hodnoty čím dál více vzdalují od maximální doporučené hranice. Příčinou je vysoký nárůst technických rezerv v jednotlivých letech. Výše technických rezerv je tedy nadhodnocena. Míra zajištění, jinak řečeno retention ratio, mírně kolísá. V prvních dvou sledovaných letech dosahovala míra zajištění nižších hodnot, v dalších čtyřech letech hodnot vyšších. V roce 2009 bylo z předepsaného pojistného postoupeno zajišťovatelům 36 %, což byla nejvyšší míra zajištění ve sledovaných letech. Ukazatel technical coverage ratio dosahuje v celém sledovaném období dostatečných hodnot, riziko nesplacení závazků plynoucích z pojištění je tedy nízké. Technické rezervy společně s vlastním kapitálem jsou dostatečné ke krytí závazků. Hodnoty expense ratio v celém analyzovaném období kolísají. Ve všech letech jsou výsledky v doporučeném rozmezí pod 30 %. Nejvyšší hodnota 28,4 % dosažená v roce 2007 byla zapříčiněna jednak vysokým navýšením provozních nákladů a zároveň nižší hodnotou zaslouženého pojistného.

64


Tab. 29

1. 2. 3. 4.

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali (ČR)


2006

2007

2008

2009

2010

2011

3,54

4,16

3,70

2,39

2,28

3,35

239,14

122,48

87,06

97,73

101,37

97,29

4,62

4,69

4,67

4,15

4,02

4,15

1,63

1,63

1,92

2,25

2,38

2,37

89,92

89,41

90,46

91,77

91,18

90,36

5.


6.

Investice / technické rezervy (%)

119,00

113,54

119,36

130,46

127,99

122,81

7.


578,06

679,78

710,36

538,19

544,63

792,41

8.


183,33

177,50

211,03

260,01

296,12

299,08

9.

reseve ratio (%)

167,84

168,49

183,30

221,59

237,37

234,26

10.

retention ratio (%)

85,35

87,86

67,77

63,76

64,38

64,79

11.


196,88

193,28

209,10

262,77

280,95

263,83

12.

expense ratio (%)

24,23

28,40

22,20

21,04

21,01

22,67


Spider analýza Výsledky poměrových ukazatelů sloužících k provedení spider analýzy a následně zaznačení do spider grafu jsou zaznamenány v následující tabulce. Stejně jako u pojišťovny Allianz i České pojišťovny, jsou u pojišťovny Generali tyto ukazatele sledovány pro rok 2011.


Poměrové ukazatele pro spider analýzu pojišťovny Generali odvětví

Generali

12,41

9,21

A2. ROS hrubá (%)

5,92

1,78


7,37

2,72


indexy

A4. ROA (%)

2,11

0,85

B1. ZPO / PHP - NP

0,67

0,51

B2. ZPO / PHO - ŽP

0,96

0,96

B3. ZPO / NPPO - NP

1,78

1,63

B4. ZPO / NPPO - ŽP upravené poměrové ukazatele

struktura majetku

65

1,68

1,59


59,38

29,56


82,75

109,25


210,04

234,28


269,42

263,83


0,17

0,09


0,76

0,90


0,60

0,74


1,27

1,23


První skupina ukazatelů (A1 – A4), ukazatele rentability, nedosahovala ani v jednom případě průměrných odvětvových výsledků. Rentabilita vlastního kapitálu představovala v pojišťovně Generali 74,21 % odvětvového průměru. Z jedné koruny vloženého vlastního kapitálu dosahovala pojišťovna o 3,2 haléře méně zisku, než činil odvětvový průměr. I rentabilita hrubých tržeb, čistých tržeb a celkových aktiv byly v roce 2011 podprůměrné. Extrémně nízká byla efektivnost celkových aktiv, pojišťovna dosahovala 40 % odvětvového průměru. Ve druhé skupině ukazatelů (B1 – B2) si vedla pojišťovna Generali o něco lépe. Sice dosahovala také podprůměrných hodnot, ovšem ne tak extrémně nízkých. První index, poměřující čisté zasloužené pojistné s předepsaným hrubým pojistným, zaznamenala pojišťovna v oblasti neživotního pojištění téměř o 24 % nižší výsledek vzhledem k odvětvovým hodnotám. U životního pojištění byl tento poměr shodný s odvětvím. Třetí index, srovnávající zasloužené pojistné očištěné s očištěnými náklady z pojištění, byl v případě neživotního pojištění o 8,4 % nižší než odvětvový průměr. V oblasti životního pojištění vykazovaly odvětvové výsledky o 3,4 % vyšší hodnoty. V případě třetí skupiny ukazatelů dosahuje pojišťovna odlišných výsledků než je odvětvový průměr. V tomto případě se ovšem nejedná nutně o horší výsledky. Každý ukazatel v této skupině má podle S&P doporučené hodnoty. Odvětví jako celek se pohybuje v doporučených hodnotách pouze u ukazatele liquidity ratio a technical coverage ratio. Pojišťovna Generali splňuje doporučené hodnoty pouze u ukazatele technical coverage ratio. U ukazatele solvency ratio se odvětví pohybuje nad hranicí doporučených hodnot, což není až tak negativ-

66


ní, jako když se hodnota pohybuje pod hranicí optimálních hodnot u Generali. Pojišťovna nedisponuje dostatečným množstvím bezpečnostního kapitálu a měla by tuto hodnotu zvýšit. Poslední skupina ukazatelů sleduje strukturu majetku (D1 – D4). Podprůměrných hodnot zde dosahují dva ukazatele. Jedná se o podíl vlastního kapitálu, který dosahuje 53 % odvětvového průměru a podíl finančního umístění na technických rezervách s 97 % podílem na odvětvovém průměru. Naopak zbylé dva ukazatele dosahují vyšších hodnot než je průměr v odvětví. Podíl finančního umístění přesahuje výsledky odvětví o 18,4 % a podíl technických rezerv dokonce o 23,3 %. Lze vidět, že podíl technických rezerv dosahuje vyšších hodnot než podíl finančního umístění vzhledem k odvětvovému průměru, což se projevilo i u čtvrtého ukazatele. Graf č. 5

Spider graf pojišťovny Generali A1. D4. D3.

D2.

D1.

140 120 100 80 60 40 20 0

A2. A3.

A4. Generali B1. odvětví

C4.

B2.

C3.

B3. C2.

B4. C1.



67

6 Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven SRN Kapitola se bude zabývat hodnocením finanční situace vybraných komerčních pojišťoven Spolkové republiky Německo (Allianz pojišťovna, AXA pojišťovna a Generali pojišťovna). Pojišťovny byly vybrány na základě velikosti předepsaného pojistného a podílu na německém trhu. Analyzovány budou pojišťovny patřící mezi deset největších na daném trhu. Pro lepší orientaci jsou v následující tabulce shrnuty vybrané pojišťovny, jejich předepsané pojistné a podíl na trhu. Tab. 31

Předepsané pojistné (mil. eur) a podíly na trhu Německa (%) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

161945

162923

164532

171416

178854

178200

předepsané pojistné

4386

3533

3449

3811

3854

3590

podíl na celk. PP (%)

2,71

2,17

2,10

2,22

2,15

2,01


2649

2718

2761

3259

3176

3545


1,64

1,67

1,68

1,90

1,78

1,99


1467

1522

1458

1516

1500

1499


0,91

0,93

0,89

0,88

0,84

0,84

8

předepsané pojistné v Německu celkem Allianz AXA Generali

Zdroj: Výroční zprávy GDV.

Allianz SE je hodingová společnost, která přímo i nepřímo souvisí s jednotlivými dceřinými společnostmi. Společnost byla založena v roce 1993 v Mnichově. Allianz je lídrem německého pojistného trhu. V roce 2011 tvořila z pohledu celkového předepsaného pojistného plnění v Německu více než 2 %. (Allianz, 2012) AXA pojišťovna je jednou z hlavních pojišťoven a finančních služeb společnosti v Německu. AXA Versiecherung je součástí AXA Group, jedné z předních světových pojišťoven a správců. Významnou událostí v AXA pojišťovně se stal přelom roku 2008 a 2009, kdy DBV-Winterthur byla začleněna pod práva společnosti. S účinností od 1. ledna 2009 se spojily tyto společnosti a proto se to promítlo v nárůstu jednotlivých položek výročních zpráv. (AXA, 2012) Generali pojištění je největší pojišťovnou v rámci skupiny Generali Deutschland a číslo 5 na německém trhu. Má dobrou pověst, vysokou kvalitu služeb, zejména v oblasti maloobchodního pojištění. Z hlediska podílu na celkovém předepsaném pojistném v Německu se blíží téměř k jednomu procentu. (Generali, 2012)

8

Celkové předepsané pojistné je zde uvedeno pouze za členy GDV.

68


6.1 Allianz pojišťovna Ukazatele likvidity Prvním sledovaným ukazatelem pojišťovny Allianz je likvidity ratio neboli přiměřenost likvidních prostředků. Tento ukazatel poměřuje technické rezervy společně s likvidními aktivy. Podle doporučených hodnot by se měly výsledky pohybovat pod 100 %. Z výsledků uváděných v tabulce níže je jasné, že pojišťovna má dostatek likvidních prostředků v celém sledovaném období. Hodnoty ukazatele se pohybují okolo 12 %. Přestože společnost nemá s likviditou žádné problémy, hodnota likvidních prostředků se stále zvyšuje. V roce 2006 byla výše těchto prostředků 80 060 miliónů eur, v roce 2011 o 7 386 mil. eur více. Kapitálová vybavenost společnosti ve všech sledovaných letech velmi výrazně přesahuje horní hranici optimálního rozpětí (30 – 50 %). Výše bezpečnostního kapitálu je ve vztahu k zaslouženému pojistnému výrazně vyšší, než je potřeba. To, že se ukazatel pohybuje nad horní hranicí doporučených hodnot, nepřináší žádná rizika spojená se schopností dostát svým závazkům. Pojišťovna Allianz je kapitálově velmi dobře zajištěna. Tab. 32

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

13,10

11,67

11,88

11,76

11,87

12,04

solvency ratio (%)

1 245,29

1 774,83

1 483,60

1 331,73

1 345,73

1 321,71


Ukazatele zadluženosti Zadluženost pojišťovny Allianz je poměrně na nízké úrovni, vzhledem k tomu, že se jedná o pojišťovnu. V analyzovaných letech se zadluženost pohybovala mezi 54 – 60 %. Nízké hodnoty zadluženosti, přispívají k důvěryhodnosti této pojišťovny. Míra samofinancování doplňuje předchozí ukazatel. Allianz pojišťovna se nejvíce podílela na financování své činnosti z vlastních zdrojů v roce 2009, kdy poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům činil více než 46 %. Na druhou stranu nejmenší podíl na financování z vlastních zdrojů vykazovala v roce 2006, a to 40,33 %. Ukazatel finanční páka byl ve sledovaném období kolísavý, ne však velmi výrazně. Hodnoty se pohybují v rozmezí 2,17 – 2,48. Po dobu šesti let sledování dosahovala pojišťovna v průměru na jednu jednotku vlastního kapitálu 2,25 jednotek celkových aktiv.

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven SRN Tab. 33

69

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011


59,67

54,02

54,63

53,89

54,39

56,13


40,33

45,98

45,37

46,11

45,61

43,87

2,48

2,17

2,20

2,17

2,19

2,28

finanční páka


Ukazatele rentability Vývoj ukazatele rentability celkových vložených aktiv nemá konstantní směr. Naopak ve sledovaných letech docházelo k téměř pravidelnému meziročnímu střídání růstu a poklesu výsledných hodnot. Stejný směr vývoje můžeme pozorovat v případě zisku, který vstupuje do výpočtu ROA. Tím byly výrazně ovlivněny hodnoty ukazatele. Nejvyšší hodnotu 4,97 % vykazovala pojišťovna v roce 2007, nejnižší hned následující rok (1,71 %). Rentabilitu vlastního kapitálu vykazuje pojišťovna vyšší než rentabilitu celkových aktiv. Vývoj je však velmi podobný. Stejně jako u ROA, nejhorších hodnot dosahuje v roce 2008, způsobené poklesem zisku téměř o 66 %. V tomto roce jedno euro vlastního kapitálu přineslo zisk pouhých 3,78 centu. Tab. 34

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

4,42

4,97

1,71

2,12

2,26

2,16

ROE (%)

10,96

10,80

3,78

4,59

4,96

4,91


Upravené poměrové ukazatele Výsledné hodnoty prvního ukazatele se pohybují na nízké úrovni, což je pozitivní, protože je nízké riziko, kterému je pojišťovna ve vztahu k vlastnímu kapitálu vystavena. Hodnoty ukazatele jsou nízké, neboť pojišťovna disponuje velkým množstvím vlastního kapitálu. Tempo růstu čistého předepsaného pojistného má kolísavý charakter. Rok 2006 zaznamenal pokles o 13,5 % vzhledem k roku 2005. I v roce 2007 dochází ke snížení předepsaného pojistného očištěného o podíl zajišťovatelů. V roce 2008, 2009 a 2011 dochází meziročně k růstu předepsaného pojistného. Největší nárůst je pozorován v roce 2008 a to téměř o 20 % vzhledem k roku 2007. Třetí ukazatel poměřuje pohledávky z pojištění k celkovým aktivům. Pohledávky se na aktivech podílejí v rozmezí 3,19 – 7,49 %. Nejvyšší hodnoty 7,49 % dosahuje pojišťovna v roce 2007, kdy byly i pohledávky z pojištění jednoznačně nejvyšší za sledované období. V tomto roce vykazovala pojišťovna pohledávky ve výši 5 550 mil. eur. Hodnota aktiv, které vstupují do výpočtu ukazatele č. 3, se meziročně mění jen minimálně. Maximální výkyv aktiv (nárůst o 4,3 %) může-

70


me pozorovat v posledním sledovaném roce. Výsledky třetího ukazatele jsou tedy ovlivňovány především změnou výše čistého předepsaného pojistného. Přiměřenost technických rezerv vůči čistému předepsanému pojistnému zobrazuje čtvrtý ukazatel. Výsledné hodnoty značí převažující výši technických rezerv nad předepsaným pojistným netto více než 3 krát v každém ze sledovaných let. V roce 2007 byly technické rezervy téměř čtyřnásobně vyšší než předepsané pojistné očištěné o podíl postoupený zajišťovatelům. Ukazatel číslo pět zachycuje podíl investic na celkových aktivech. Vývoj investic v jednotlivých letech je rostoucí. Celková aktiva nepravidelně rostou a klesají. Podíl investic se pohyboval okolo 91 – 95 %. Šestý ukazatel popisuje podíl investic na technických rezervách. Investice jsou ve sledovaných letech 8 – 9 krát vyšší než technické rezervy. Doporučená hodnota 100 % je tedy splněna ve všech analyzovaných letech. Jak již bylo zmíněno, pojišťovna je velmi dobře kapitálově zajištěna. To dosvědčuje i ukazatel číslo 7, kdy technické rezervy představují v průměru 24 % vlastního kapitálu. Opět doporučená hodnota (maximálně 350 %) byla splněna. Asset laverage poměřuje průměrné investice se zaslouženým čistým pojistným. Allianz pojišťovna dosahuje velmi vysokých hodnot, které vypovídají, že pojišťovna se velmi hodně věnuje investiční činnosti. To také dosvědčuje výše technických rezerv a likvidních prostředků. Pojišťovna, která se soustředí i na investování, potřebuje velké množství likvidních prostředků. Stanovené optimální hodnoty pro devátý ukazatel (reserve ratio) jsou 100 – 150 %. Výsledné hodnoty pojišťovny uvedeny v tabulce níže se ani v jednom sledovaném roce v tomto rozmezí nenachází. Pojišťovna Allianz vytváří ve vztahu k zaslouženému pojistnému nadměrnou výši technických rezerv. Retention ratio ukazuje, že podíl pojistného připadající zajistitelům byl v prvních dvou sledovaných letech větší než 30 %, v dalších čtyřech sledovaných letech nepřekročil výši 19 %. Techical coverage ratio opět dokazuje, že pojišťovna má dostatek vlastního kapitálu společně s technickými rezervami. Výsledky by měly být větší než 150 %. Hodnoty analyzované společnosti překračují 1 500 % a značí, že riziko nedodržení závazků je pro pojišťovnu prakticky nemožné. Expense ratio se s přehledem drží pod optimální hranicí 30 %. Pojišťovna tedy nemá nadměrné provozní náklady vzhledem k hrubému zaslouženému pojistnému.


1.

2.

3. 4.

71

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (Německo)


5.


6.


7.


8.


9.

reseve ratio (%)

10.

retention ratio (%)

11.


12.

expense ratio (%)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,08

0,06

0,07

0,07

0,07

0,07

86,52

83,27

119,51

110,49

98,83

101,31

6,11

7,49

4,99

3,19

4,01

4,50

3,65

3,92

3,44

3,09

3,20

3,33

93,12

91,67

94,26

95,30

95,01

94,48

807,02

903,48

883,43

894,18

883,46

870,39

28,61

22,07

23,52

23,11

23,58

24,74

2 760,21

3 535,23

3 042,90

2 903,05

2 789,27

2 795,34

356,30

391,65

348,92

307,81

317,33

327,03

65,55

67,76

82,95

82,94

81,06

88,16

1 601,60

2 166,49

1 832,52

1 639,53

1 663,06

1 648,74

18,06

18,62

23,08

22,75

22,52

24,93


6.2 AXA pojišťovna Ukazatele likvidity U ukazatele přiměřenosti likvidních prostředků zaznamenává pojišťovna AXA kolísající tendenci. Ve všech sledovaných letech se pohybují výsledky nad doporučenou hodnotu 100 %. Pojišťovna AXA tedy nedisponuje dostatečným množstvím likvidních prostředků sloužící ke krytí pojistných plnění. Technické rezervy po celou sledovanou dobu překračují objem likvidních aktiv. Největší odchylky od optimální hodnoty dosahuje pojišťovna v roce 2011. Technické rezervy zde překračují výši likvidních prostředků téměř 1,5 krát. Nárůst ukazatele téměř o 16 procentních bodů oproti roku 2010 byl zapříčiněn poklesem likvidních aktiv a zároveň růstem technických rezerv v roce 2011.

72


Hodnoty ukazatele solvency ratio by se měly pohybovat v rozmezí 30 – 50 %. V letech 2006 a 2011 se výsledky pojišťovny AXA od optima odchylují. V těchto letech nemá pojišťovna dostatek bezpečnostního kapitálu. Dostačující kapitálovou vybavenost má pojišťovna v letech 2007 – 2010, ale i v tomto období se výsledky přibližují spodní hranici doporučených hodnot, což značí, že pojišťovna není moc dobře kapitálově zajištěna. Tab. 36

Ukazatele likvidity pojišťovny AXA (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

120,59

111,48

120,13

130,59

131,99

147,90

solvency ratio (%)

24,95

33,39

31,93

36,45

36,16

25,02


Ukazatele zadluženosti Zadluženost pojišťovny AXA nemá konstantní směr. Ve sledovaných letech 2006 – 2011 jsou výsledky vyšší než 90 %. Nejvyšší zadluženosti 92,79% je dosaženo v roce 2011, ve kterém došlo k navýšení závazků pojišťovny o 168 mil. eur a zároveň k poklesu celkových aktiv o 57 mil. eur oproti předchozímu roku. Opačný vývoj než celková zadluženost má míra samofinancování. Pojišťovna financovala majetek vlastními zdroji velmi málo. Nejvyšším vlastním kapitálem vůči celkovým aktivům disponovala v roce 2009. Finanční páka vykazuje poměrně vysoké hodnoty, což ovlivňuje nízká výše vlastního kapitálu ve společnosti. Nejnižší hodnota zaznamenána v roce 2009, vyjadřuje, že na jednu jednotku vlastního kapitálu připadalo 10,32 jednotek celkových aktiv. Nejvyšší hodnotu vykazovala pojišťovna AXA v roce 2011. Tab. 37

Ukazatele zadluženosti pojišťovny AXA (Německo)

celková zadluženost (%) míra samofinancování (%) finanční páka

2006

2007

2008

2009

2010

2011

91,66

91,73

91,36

90,31

90,35

92,79

8,34

8,25

8,64

9,69

9,65

7,21

12,00

12,13

11,57

10,32

10,36

13,87


Ukazatele rentability Jak vyplývá z následující tabulky, hodnoty ROA dosahované pojišťovnou AXA jsou kolísavé. Nejvyšší výnosnost dosáhl celkový kapitál pojišťovny v roce 2007, kdy zisk vzrostl více než 3 krát oproti předchozímu roku (ze 165 mil. eur na 513 mil. eur). Podle výročních zpráv byl tento růst způsoben na Technickém účtu, kde došlo především k nárůstu položky „Změna stavu vyrovnávací rezervy“. Nejnižší výnosnost byla dosažena v roce 2011, kdy i zisk pojišťovny byl nejnižší.


73

Obecně tedy můžeme konstatovat, že v případě pojišťovny AXA hodnoty ROA odráží spíše vývoj zisku. Rentabilita vlastního kapitálu kopíruje výkyvy výsledku hospodaření v jednotlivých letech. Návratnost vlastního kapitálu v prvních čtyřech sledovaných letech lze označit za velmi dobrou. Zejména pak v roce 2007, kdy 1 euro vlastního kapitálu přineslo pojišťovně téměř 82 centů. Opět takto vysoká hodnota byla dosažena z důvodu nárůstu výsledku hospodaření v daném roce. V letech 2010 a 2011 byla efektivita vlastního kapitálu nižší, avšak stále dostatečná. Tab. 38

Ukazatele rentability pojišťovny AXA (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

2,19

6,73

3,88

4,09

1,39

0,90

ROE (%)

26,23

81,56

44,83

42,17

14,43

12,50


Upravené poměrové ukazatele První upravený poměrový ukazatel poměřuje předepsané pojistné očištěné o podíl připadající zajišťovatelům a upravený vlastní kapitál. Od roku 2006 do roku 2010 se vyvíjel ukazatel pozitivně, neboť se snižovalo riziko, kterému byla pojišťovna vystavena ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Rok 2011 se jeví negativněji, protože výsledek opět stoupl a dostal se na nejvyšší hodnotu za celé sledované období. Příčinou nárůstu ukazatele o více než 38 % bylo jednak snížení výše předepsaného pojistného v daném roce a zároveň poklesem vlastního kapitálu. Vývoj předepsaného čistého pojistného byl až na výjimku roku 2010 rostoucí. Pokles v roce 2010 byl zapříčiněn poklesem hrubého předepsaného pojistného. Největší nárůst čistého předepsaného pojistného byl v roce 2009, a to necelých 20 %. Tento nárůst byl také zapříčiněn růstem hrubého předepsaného pojistného, ale to v tomto roce vzrostlo především v důsledku spojení pojišťovny AXA s DBV-Winterthur. Nárůst hrubého předepsaného pojistného byl ve výši 498 mil. eur. Podíl pohledávek z pojištění na celkových aktivech zaznamenává ukazatel číslo 3. Výše tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 2,64 % - 4,73 %. Pohledávky se tedy podílejí na aktivech jen minimálně. Největší část aktiv zabírají jednoznačně investice, jejichž podíl můžeme vidět jako pátý ukazatel. Čtvrtý ukazatel ukazuje velikost technických rezerv vzhledem k čistému předepsanému pojistnému. Dalo by se říci, že pojišťovna AXA má stabilní poměr technických rezerv vůči netto předepsanému pojistnému. Hodnota ukazatele se pohybuje v průměru okolo 2,3 %. Jaká část na celkových aktivech připadá investicím, zaznamenává ukazatel číslo 5. V celém analyzovaném období neklesne hodnota pod 90 %. Nejvyšší podíl investic na celkových aktivech vykazuje pojišťovna v roce 2008. Ačkoliv investice jsou v tomto roce nejnižší, příčinou vyšší hodnoty ukazatele je výraznější pokles celkových aktiv.

74


Šestý ukazatel, podíl investic na celkových aktivech, v období 2006 – 2011 splňuje minimální hranici 100 %. Hodnoty střídavě stoupají a snižují se podle toho, jestli rychlejším tempem rostou investice nebo technické rezervy. Poměr technických rezerv a vlastního kapitálu dosahuje v pojišťovně velmi vysokých hodnot. Ani v jednom ze sledovaných let nesplňuje maximální hranici 350 %. Za celou dobu se pohybuje od 775 % nahoru. Hlavní příčinou, proč se ukazatel vzdaluje od doporučených hodnot, je příliš nízký objem bezpečnostního kapitálu v pojišťovně. Výsledky asset levarage značí investiční důležitost pro pojišťovnu. Hodnoty mají kolísavý charakter. Největší podíl investic na čistém zaslouženém pojistném vykazovala pojišťovna v roce 2007. Průměrné investice byly 3,7 krát vyšší než hodnota netto zaslouženého pojistného, které bylo v tomto roce nejnižší z celého analyzovaného období. Nízká hodnota čistého zaslouženého pojistného se projevuje i na devátém ukazateli (reserve ratio). Ve sledovaných letech pojišťovna vytváří nadměrnou výši technických rezerv vůči netto zaslouženému pojistnému. Závislost na zajistné ochraně (retention ratio), v prvních pěti sledovaných letech byla velmi nízká. Část pojistného, které pojišťovna postoupila zajišťovatelům v těchto letech, se pohybovala okolo výše 5 %. V posledním roce se hodnota zvýšila na téměř 13 %. Technical coverage ratio zaznamenané v pojišťovně AXA je pozitivní. Hodnoty se pohybují vysoko nad požadovanou hranicí. Ačkoliv velikost vlastního kapitálu je v pojišťovně nízká, v součtu s technickými rezervami vysoko překračují hodnotu čistého zaslouženého pojistného. Nejvyšší hodnotu 335 % vykazuje v roce 2010, kdy součet vlastního kapitálu a technických rezerv byl nejvyšší za celé sledované období. Expense ratio dosahuje mimo první sledovaný rok optimálních hodnot. V prvním roce činily provozní náklady na celkovém hrubém zaslouženém pojistném necelých 31 %. Naopak nejnižší hodnota provozních nákladů v roce 2007 se projevila i na nejnižší hodnotě expense ratio.


1.

2.

3. 4.

75

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny AXA (Německo)


2006

2007

2008

2009

2010

2011

4,07

4,13

4,13

3,47

3,45

4,77

100,99

101,41

100,00

119,50

97,00

102,66

2,64

2,69

3,46

2,64

3,05

4,73

2,31

2,10

2,10

2,23

2,40

2,44

91,08

90,73

93,03

91,63

92,84

92,03

5.


6.


116,29

126,80

124,36

122,02

116,34

109,91

7.


939,59

867,73

865,34

775,06

826,69

1161,27

8.


276,99

366,08

347,46

310,31

349,05

321,74

9.

reseve ratio (%)

234,43

289,70

276,29

282,47

298,96

290,54

10.

retention ratio (%)

96,60

95,47

93,99

95,15

94,71

87,11

11.


259,38

323,09

308,22

318,92

335,13

315,56

12.

expense ratio (%)

30,73

22,44

22,56

24,33

26,42

23,67


6.3 Generali pojišťovna Ukazatele likvidity Likvidity ratio v celém sledovaném období dosahuje příznivých hodnot, pod 100 %. Pojišťovna tedy nemá problémy s likviditou. Nejlepších výsledků dosahovala v roce 2011, kdy podíl technických rezerv vůči likvidním prostředkům činil 85,27 %. Solvency ratio vykazuje pojišťovna velmi vysoké a jeho výsledky stále rostou. Výše bezpečnostního kapitálu je dostačující v celém analyzovaném období. Příčinou těchto výsledků je stále se zvyšující objem vlastního kapitálu a téměř konstantní výše čistého zaslouženého pojistného.

76 Tab. 40

Posouzení finanční situace vybraných pojišťoven SRN Ukazatele likvidity pojišťovny Generali (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

likvidity ratio (%)

86,80

89,15

90,03

88,90

86,47

85,27

solvency ratio (%)

184,05

187,20

190,36

196,90

211,74

223,72


Ukazatele zadluženosti Zadluženost pojišťovny Generali je přiměřená výsledkům pojišťoven. Hodnota nejvyšší zadluženosti pojišťovny a nejnižší zadluženosti pojišťovny se liší 4,16 procentními body. Medián celkové zadluženosti je ve výši 76,2 %. Nejvyšší zadluženost vykazovala pojišťovna v roce 2006, což bylo z větší části zapříčiněno nejnižší hodnotou celkových aktiv v pojišťovně. Míra samofinancování má opačný vývoj jako celková zadluženost. Pojišťovna kryje vlastním kapitálem každým rokem více aktiv. V roce 2006 to bylo 22,59 %, v roce 2011 již 26,76 %. Finanční páka je převrácenou hodnotou míry samofinancování a tudíž je logické a z tabulky také zřejmé, že má klesající charakter. Tab. 41

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011


77,41

76,84

76,43

75,72

74,59

73,25


22,59

23,16

23,58

24,28

25,41

26,76

4,43

4,32

4,24

4,12

3,94

3,74

finanční páka


Ukazatele rentability Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) má ve sledovaném období rostoucí charakter. Jediný rok, který nebyl rostoucí, je rok 2008. Zde došlo k poklesu výsledku hospodaření a k výraznějšímu nárůstu aktiv, což se negativně odrazilo v rentabilitě celkového kapitálu, a z hodnoty 2,68 % v roce 2007 poklesla efektivnost na 2,02 %. Z údajů v tabulce vidíme, že nejlepších výsledků dosahuje pojišťovna v roce 2011. Jedno euro celkového vloženého kapitálu v tomto roce přineslo 3,46 centů zisku. Rentabilita vlastního kapitálu stejně jako rentabilita celkového vloženého kapitálu ve sledovaném období roste (vyjma poklesu v roku 2008). Rostoucí vývoj výnosnosti vlastního kapitálu je pro pojišťovnu pozitivní, neboť z jednoho eura vloženého vlastního kapitálu dosahuje postupně vyššího zisku.


77

Ukazatele rentability pojišťovny Generali (Německo) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

ROA (%)

1,69

2,68

2,02

2,92

3,17

3,46

ROE (%)

7,48

11,58

8,58

12,02

12,49

12,92


Upravené poměrové ukazatele Předepsané pojistné netto poměřené s vlastním kapitálem dosahuje v pojišťovně Generali dobrých výsledků. Pojišťovna disponuje dostatečnou zásobou vlastního kapitálu, a proto čelí nízkému riziku ve vztahu k vlastnímu kapitálu. Navíc hodnota ukazatele se stále snižuje, z čehož můžeme předpovídat i pozitivní vývoj do budoucích let. Rychlost růstu čistého předepsaného pojistného je kolísavá. V letech 2006, 2007, 2009 a 2011 má rostoucí tendenci. Rychlý růst pojistného vyžaduje větší kapitálové krytí než pomalý růst. Kapitálovou vybavenost má pojišťovna Generali dostatečnou, tudíž se nemusí obávat nedostatečného kapitálového krytí. Pohledávky z pojištění se podílejí na celkových aktivech velmi nízkým procentem, což by mělo naznačovat, že pojišťovna bude disponovat více investičními prostředky. Podíl pohledávek na celkových aktivech je klesající. V roce 2006 se pohledávky podílely na celkových aktivech 1,67 %, v roce 2011 dokonce jenom 0,57 %. Přiměřenost technických rezerv v pojišťovně jen nepatrně kolísá. Průměrný podíl technických rezerv na čistém předepsaném pojistném činí 4,45 %. Podíl investic na celkových aktivech je v pojišťovně Generali poměrně vysoký. Společnost investovala nejvíce prostředků vzhledem k jejím aktivům v roce 2011. Tento rok zaznamenává jak nejvyšší hodnotu celkových aktiv v pojišťovně tak i nejvyšší hodnotu investic za celé sledované období. Pojišťovna také investovala dostatečnou výši prostředků vzhledem k technickým rezervám. Doporučuje se převyšovat hodnotu 100 %, což se pojišťovně dařilo ve všech sledovaných letech. Nejvyšších výsledků dosahuje pojišťovna v posledním roce. Jak již bylo zmíněno, poslední analyzovaný rok vykazuje nejvyšší hodnotu investic, což bylo hlavní příčinou nárůstu výsledku ukazatele. Technické rezervy, které pojišťovna udržuje vzhledem k vlastnímu kapitálu, jsou v optimálním rozmezí. Maximální hodnota sledovaného období 235,5 % byla dosažena v roce 2006. V dalších letech docházelo k růstu vlastního kapitálu vyšším tempem než technické rezervy a tak se ukazatel snižoval. Vysoké hodnoty asset leverage naznačují, že pojišťovna se více zaměřuje na investiční činnost. Tyto výsledky potvrzuje i fakt, že společnost ukládá velkou výši svých prostředků do investic (více než do technických rezerv). Reserve ratio ukazuje, že pojišťovna si vytváří vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému vysoké rezervy. Doporučené hodnoty 100 – 150 % překraču-

78


je několikanásobně. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2009, kdy technické rezervy převyšují 4,5 krát čisté zasloužené pojistné. Poměr čistého a hrubého pojistného vykazuje Generali v průměru 84,2 %. Pojišťovna si v průměru ponechá 84,2 % pojistného a zbytek (15,8 %) postupuje zajistitelům. Z výsledků technical coverage ratio můžeme posoudit, že pojišťovna je spíše překapitalizovaná. Technické rezervy společně s vlastním kapitálem převyšují čisté zasloužené pojistné v celém sledovaném období. Hodnoty ukazatele postupně v jednotlivých letech narůstají. Důvodem je jak každoroční nárůst technických rezerv, tak každoroční nárůst vlastního kapitálu a poměrně konstantní výše čistého zaslouženého pojistného. Nákladovost pojišťovny ukazuje expense ratio. Přiměřené provozní náklady má pojišťovna pouze v prvním sledovaném roce. V následujících letech je poměr provozních nákladů vzhledem k hrubému zaslouženému pojistnému vyšší jak 30 %, což není optimální. Nejvíce překračuje pojišťovna optimální hranici v roce 2010, a to o 3,5 procentního bodu.


1. 2. 3. 4.

79

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali (Německo)


2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,54

0,54

0,52

0,50

0,47

0,44

101,19

106,14

98,97

102,56

100,00

100,47

1,67

1,27

1,25

1,10

0,75

0,57

4,35

4,34

4,50

4,50

4,55

4,48

94,53

94,29

94,91

93,96

94,15

96,28

5.


6.


177,68

174,05

171,22

170,63

173,38

180,98

7.


235,49

233,89

235,04

226,83

213,73

198,83

8.


736,61

792,24

806,14

798,53

823,25

832,23

9.

reseve ratio (%)

433,42

437,84

447,41

446,63

452,57

444,82

10.

retention ratio (%)

80,98

82,85

85,60

84,43

85,33

85,79

11.


617,46

625,04

637,77

643,52

664,31

668,55

12.

expense ratio (%)

27,40

30,16

33,13

32,32

33,47

32,56


80

Diskuse

7 Diskuse Tato kapitola se zabývá celkovou komparací výsledků jednotlivých pojišťoven, které jsou zpracovány a analyzovány v předchozích kapitolách. Na základě zjištěných údajů jsou v diskusi uvedeny doporučení pro jednotlivé pojišťovny. Ukazatele likvidity Likvidita pojišťoven byla hodnocena ukazateli liquidity ratio a solvency ratio. Jak se odlišovaly výsledky jednotlivých pojišťoven (České republiky i Německa), jsou zaznamenány v následujících dvou grafech. Přiměřenost likvidních prostředků (liquidity ratio) by se měla pohybovat pod hodnotou 100 %. Problémy s likviditou jsou zaznamenány pro 2 české pojišťovny (Allianz a Generali). Jejich technické rezervy byly nepoměrně vyšší vzhledem k likvidním aktivům pouze v některých ze sledovaných let. Z německých analyzovaných pojišťoven měla problémy s likviditou pouze AXA. Z grafu je patrné, že její likvidita nebyla dostatečná ani v jednom ze sledovaných let. V těchto letech by se v případě nečekaných pojistných plnění mohla pojišťovna dostat do potíží a nemohla by dostatečně rychle reagovat na potřebu hotovosti. Pro tyto pojišťovny plyne doporučení, aby k růstu technických rezerv přiměřeně zvyšovaly objem likvidních aktiv a předešly tak problémům, které by mohly vyústit až v jejich insolvenci. Naopak německá pojišťovna Allianz si z pohledu ukazatele liquidity raito vedla velmi dobře, neboť vykazuje velmi vysokou výši likvidních aktiv. Probíhající krize se na ukazateli liquidity ratio u sledovaných pojišťoven jednoznačně nepotvrdila. Graf č. 6

Srovnání pojišťoven – liquidity ratio

160 % 140 %

Allianz ČR

120 %


100 % 80 %

Generali ČR

60 %

Allianz SRN

40 %

Axa SRN

20 %

Generalli SRN

0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Druhým ukazatelem likvidity je ukazatel solvency ratio, jehož doporučené rozmezí je dle agentury S&P stanoveno v rozmezí 30 – 50 %. Každá ze sledovaných pojišťoven alespoň ve dvou analyzovaných letech nedodržela toto optimální rozmezí. Nejextrémnější hodnoty vykazuje německá Allianz pojišťovna, pro kte-

Diskuse

81

rou musela být v grafu zanesena vedlejší osa, s téměř desetinásobnými hodnotami, než u ostatních pojišťoven. V Německu je pojišťovna Allianz velmi dobře kapitálově vybavena, a především proto jsou hodnoty ukazatele solvency ratio tolikrát vyšší. Na jednu stranu má dostatek bezpečnostního kapitálu a je schopna hradit své závazky, na druhou ale drží nadměrně velký vlastní kapitál. I když se odchyluje od doporučeného standardu, je tento vývoj pro pojišťovnu příznivější, než kdyby se hodnota pohybovala pod hranicí 30 %, kdy by vlastní kapitál nebyl dostačující ke krytí závazků z pojistných smluv. Těchto negativních výsledků dosahuje v České republice pojišťovna Generali (pouze v některých sledovaných letech) a v Německu pojišťovna AXA, v prvním a posledním analyzovaném roce. Pojišťovny by měly zvýšit hodnotu vlastního kapitálu vzhledem k zaslouženému čistému pojistnému, aby do budoucna předešly problémům se solventností. Jedno z dalších možných doporučení uvádí Cipra (2004). Je jím postoupení větší části přijatého pojistného zajišťovatelům, neboť solventnost je do značné míry ovlivněna objemem zajištění. Tím, že pojišťovny převedou část svých závazků na zajistitele, uvolní se jim více vlastních kapitálových zdrojů, které by jinak byly vázány na krytí přijatých rizik. Takto ušetřené krytí pak může pojišťovna využít efektivněji. Probíhající finanční krize se ani v případě ukazatele solvency ratio neprojevila. Graf č. 7

Srovnání pojišťoven – solvency ratio 2000 %

250 % 200 %

1500 %

Allianz (ČR) Česká pojišťovna

150 % 1000 % 100 %

Generali ČR Axa SRN

500 %

50 %

Generalli SRN Allianz SRN

0%

0% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Vlastní zpracování.

Ukazatele zadluženosti Výši zadluženosti sledovaných pojišťoven zaznamenává následující graf. Pro běžné podniky by se měla výše zadluženosti pohybovat okolo 50 %, avšak u pojišťoven se musí brát ohled na pojišťovací činnost, neboť ta si vyžaduje vyšší zadlužení. Sledované pojišťovny vykazují poměrně stabilní hodnoty zadluženosti, nedochází k výraznějším změnám. Ani doplňující ukazatele, jako je míra samofinancování a finanční páka, nezaznamenaly žádné výrazné výkyvy. Opět nejvíce extrémní hodnoty je možno registrovat u německé pojišťovny Allianz. Stejně

82

Diskuse

jako u předchozích dvou ukazatelů, vysoká hodnota celkového majetku pojišťovny je příčinou. Její zadluženost se pohybuje v rozmezí 54 – 60 %, což se přibližuje hodnotám běžných podniků. Podle vývojů zadluženosti sledovaných pojišťoven můžeme konstatovat, že ani ukazatele zadluženosti nebyly ovlivněny probíhající finanční krizí. Graf č. 8

Srovnání pojišťoven – celková zadluženost

95 % 90 % 85 % 80 % 75 % 70 % 65 % 60 % 55 % 50 %

Allianz ČR Česká pojišťovna Generali ČR Allianz SRN Axa SRN Generalli SRN 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Ukazatele rentability Existuje předpoklad, že hospodaření pojišťoven je ovlivněno situací na finančních trzích. Objem přijatého pojistného pojišťoven se odráží ve výši technických rezerv, které vytvářejí a které dále používají k investování na finančních trzích. V případě, že poklesly akciové trhy a snížily se ceny korporátních dluhopisů, vykazovaly pojišťovny nižší výnosy v oblasti investování technických rezerv, což se odrazilo i na výši čistého zisku, tedy i výši rentability. V roce 2008 došlo k poklesu rentability celkových aktiv i rentability vlastního kapitálu u všech sledovaných českých i německých pojišťoven, kromě jedné pojišťovny v ČR a to pojišťovny Allianz. Vliv finanční krize se na ukazatelích rentability u sledovaných pojišťoven tedy projevuje. Provedená analýza rentability vložených aktiv obecně vyznívá ve prospěch českých pojišťoven. Z komparace dosažených hodnot ROA vyplývá, že návratnost aktiv sledovaných českých pojišťoven je v průměru vyšší než u sledovaných německých pojišťoven. Výsledky německých pojišťoven jsou hodně ovlivněny vyšší hodnotou celkových aktiv. Nejlepších výsledků za sledované období dosahovala Česká pojišťovna. Především v roce 2010 byla rentabilita celkových aktiv velmi vysoká. Důvodem byl vysoký čistý zisk, který i Česká pojišťovna považovala za historicky nejvyšší. Nárůst zisku byl tvořen především jednorázovými výnosy, zejména z prodeje majetkových účastí. Další pozitivní efekt mělo výrazné zlepšení situace na kapitálových trzích a z něho plynoucí růst výkonů finančního umístění.

Diskuse Graf č. 9

83 Srovnání pojišťoven – ROA

10 % Allianz ČR

8%


6%

Generali ČR 4%

Allianz SRN

2%

Axa SRN Generalli SRN

0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Rentabilita vlastního kapitálu je u všech pojišťoven v celém sledovaném období vyšší než rentabilita celkových aktiv. Tento jev je pozitivní a žádoucí. Nejvyšší hodnotu za celé sledované období vykazuje německá pojišťovna AXA a to v roce 2007 díky nárůstu zisku. Zvýšení zisku společnosti pochází převážně z povinného ručení a pojištění odpovědnosti. Graf č. 10

Srovnání pojišťoven – ROE

90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%


2007

2008

2009

2010

2011


Upravené poměrové ukazatele Komparace výsledků upravených poměrových ukazatelů zobrazují následující grafy. Ukazatele, které zde nejsou graficky zobrazeny, jsou uvedeny v příloze této diplomové práce. První poměrový ukazatel (předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál) zaznamenává nejvyšší riziko ve vztahu k vlastnímu kapitálu u německé pojišťovny AXA a u české pojišťovny Generali. Již předchozí ukazatele na straně 80 odhalily, že tyto pojišťovny se potýkají s nedostatečnou likviditou a solvent-

84

Diskuse

ností. Nemají tedy potřebné množství bezpečnostního kapitálu a v případě, že nastane nečekaná událost, dostanou se pojišťovny do velkých problémů, kdy nebudou schopny hradit ve stanoveném čase své závazky z pojistných smluv. Nedostatečný kapitál navíc budí dojem nespolehlivého partnera. Potřebu navýšení kapitálu pojišťoven nelze zpochybnit. Zvýšením kapitálu dosáhnou pojišťovny požadované vyšší solventnosti a zároveň posílí svou stabilitu. Jakým způsobem mohou pojišťovny potřebné prostředky získat? Jedním ze způsobů je zvýšení základního kapitálu společnosti z vlastních zdrojů. Navýšení základního kapitálu dosáhnou pojišťovny vydáním nových akcií, s tím, že stávající podíly akcionářů mohou být zachovány. Další možností je, že se akcionáři dohodnou nevyplatit si dividendy a ponechají je na účtu nerozděleného zisku. Tím by dokázali, že jejich záměr pokračovat v dalších investicích do pojišťovny je skutečný a podpořili by tím obchodní expanzi a rozvoj společnosti. Nejlepšími výsledky prvního ukazatele disponuje německá Allianz pojišťovna. Její hodnoty nepřekračují výši 0,08, což je zapříčiněno velmi vysokou výší vlastního kapitálu. Graf č. 11

Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál

6 5

Allianz ČR

4


3

Generali ČR

2

Allianz SRN Axa SRN

1

Generalli SRN 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Dalším sledovaným ukazatelem je vývoj předepsaného čistého pojistného. Vývoj hodnot je kolísavý u všech analyzovaných pojišťoven a je uveden v příloze 6 této práce. Zajímavou pozorovanou skutečností je rok 2010, kdy všechny pojišťovny zaznamenávaly téměř shodné tempo růstu předepsaného pojistného vzhledem k roku 2009. Třetí poměrový ukazatel zaznamenává výši pohledávek na upravených aktivech (graf č. 12). Nejvyšší podíl pohledávek na celkových aktivech dosahuje německá pojišťovna Allianz v roce 2007. Doporučuji pojišťovně hlídat si tyto pohledávky a provádět vhodnou prevenci k tomu, aby byly pohledávky inkasovány včas. Německá pojišťovna Generali zobrazuje trvale nejnižší hodnoty, kdy pohledávky tvoří v celém sledovaném období méně jak 1,7 % celkových aktiv.

Diskuse Graf č. 12

85 Srovnání pojišťoven – Pohledávky z pojištění / upravená aktiva

8% 7%

Allianz ČR

6% 5%


4%

Generali ČR

3%

Allianz SRN

2%

Axa SRN

1%

Generalli SRN

0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Podíl technických rezerv na čistém předepsaném pojistném zobrazuje následující graf. Největší česká pojišťovna (Česká pojišťovna) a největší německá pojišťovna (Allianz) se pohybují v rozmezí 3 – 4 %. Nejvyšších hodnot dosahuje v celém sledovaném období německá pojišťovna Generali, její technické rezervy tvoří okolo 4,5 násobek čistého předepsaného pojistného. Z předchozích ukazatelů ale vyplývá, že pojišťovna Generali nedisponuje příliš vysokými technickými rezervami, jak by mohl tento ukazatel naznačovat, ale pojišťovna se spíše potýká s nízkým předepsaným pojistným. Doporučuji tedy této společnosti zvýšit poptávku po svých pojistných produktech a tím tak zvýšit objem předepsaného pojistného. Ke zvýšení objemu předepsaného pojistného navrhuji pojišťovně, aby rozšířila spolupráci s partnery z řad obchodních řetězců, jako jsou např. prodejci aut, banky, developeři a cestovní kanceláře a aby rozšířila svou nabídku do míst, kde klienti pojištění nejvíce potřebují. Dále doporučuji této pojišťovně vykazující nízké předepsané pojistné inovativní přístup v oblasti online pojištění, neboť v této oblasti je v dnešní době velký potenciál.

86

Diskuse Graf č. 13

Srovnání pojišťoven – Technické rezervy / předepsané pojistné netto

5 4,5

Allianz ČR

4


3,5 3

Generali ČR

2,5

Allianz SRN

2

Axa SRN

1,5

Generalli SRN

1 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Jak se podílejí investice na celkových aktivech u sledovaných pojišťoven, ukazuje následující graf. U všech pojišťoven představují investice hlavní část majetku pojišťovny. Nejnižší podíl investic vykazuje Česká pojišťovna. Její hodnoty jsou výrazně nižší než u ostatních pojišťoven, pohybují se v průměru ve výši 83,7 %. Ve skladbě finančního umístění uplatňuje Česká pojišťovna konzervativní politiku zaměřenou na bezpečné investice. Tato strategie se ji vyplácí, což je vidět na jejím postavení na pojistném trhu. Avšak díky svému postavení si může pojišťovna dovolit investovat do trochu riskantnějších zato však výnosnějších produktů, např. do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem. Může také přistoupit k investičním instrumentům, jako jsou hypoteční zástavní listy. Ty nejsou pojišťovnami moc oblíbené, avšak jsou poměrně bezpečné. Jsou totiž zajištěny jak ze strany banky, tak i zástavním právem k nemovitosti. Tímto minimalizuje rizika spojená s neplněním závazků dlužníků a zároveň minimalizuje rizika spojená s investováním do hypotečních zástavních listů. Zapojením tohoto instrumentu do portfolia finančního umístění by tedy České pojišťovně nijak nenarušilo celkovou bezpečnost finančního umístění. Navíc by se pojišťovna nemusela obávat, že by se dostala do problému s likviditou, neboť hypoteční zástavní listy jsou vysoce likvidní.

Diskuse Graf č. 14

87 Srovnání pojišťoven – Investice / celková aktiva

98 % 96 % 94 % 92 % 90 % 88 % 86 % 84 % 82 % 80 %


2007

2008

2009

2010

2011


Ukazatel poměřující investice s technickými rezervami zobrazuje následující graf. Nejvíce extrémní hodnoty jsou zaznamenány u německé pojišťovny Allianz, pro kterou musela být v grafu zanesena vedlejší osa s vyššími hodnotami. Příčinou extrémně vysokých výsledků je nízká hodnota technických rezerv vzhledem k celkovým investicím. Pozitivním jevem tohoto ukazatele je, že všechny pojišťovny dosahují doporučených hodnot, tedy že všechny technické rezervy jednotlivých pojišťoven jsou dále investovány. Na českém pojistném trhu využívají analyzované pojišťovny ve svém finančním umístění jako investiční instrument nejvíce dluhové cenné papíry. Jedná se totiž o jeden z nejméně rizikových instrumentů. Navíc legislativa regulující limity finančního umístění poskytuje možnost umístit prostředky technických rezerv do tohoto instrumentu až do výše 100 %. Pojišťovny tak nejsou nijak omezeny a splňují tedy limit finančního umístění pro dluhové cenné papíry. Ve srovnání s německými pojišťovnami je pro pojišťovny působící na českém pojistném trhu charakteristická jejich velká konzervativnost. Pojišťovny se snaží dodržovat zásady finančního umístění, kdy musí dbát na záruku návratnosti vložených prostředků, a také pochopitelně na to, aby jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly zisk z prodeje. To vše při zajištění potřebné likvidity. Ovšem zahraniční pojetí konzervativního investování je poněkud odlišné. Podíváme-li se na vybrané německé pojišťovny, nalezneme podstatný rozdíl v investování do dluhových cenných papírů. U těchto pojišťoven tvoří největší část také investice do dluhových cenných papírů, ale společně s akciemi a ostatními cennými papíry s proměnlivým výnosem. Pojišťovny na českém pojistném trhu zdaleka nevyužívají všechny investiční instrumenty, které podle platné legislativy mohou, případně je využívají pouze v nízkém procentu. Právě v této oblasti vidím jisté doporučení. V širším rozsahu využití investičních instrumentů při finančním umístění. Pojišťovny působící na českém pojistném trhu by si mohly vzít příklad ze zahraničních pojišťoven a zapojit tak do finančního umístění další, dosud nevyužité instrumenty, jako jsou hypoteční zástavní listy, cenné papíry vydané fondem kolektivního investování,

88

Diskuse

vklady potvrzené vkladovým listem či vkladním listem a další. Další možností by bylo zapojit stávající využívané investiční instrumenty ve větší míře, ovšem bylo by to na úkor méně rizikových dluhových cenných papírů. To vše samozřejmě v rámci povolených regulativních limitů finančního umístění na základě vyhlášky č. 434/2009 Sb. a při dodržení zásad finančního umístění dle zákona o pojišťovnictví 277/2009 Sb. Graf č. 15

Srovnání pojišťoven – Investice / technické rezervy 920 % 900 % 880 % 860 % 840 % 820 % 800 % 780 % 760 % 740 %

190 % 170 % 150 % 130 % 110 % 90 %

Allianz ČR Česká pojišťovna Generali ČR Axa SRN Generalli SRN Allianz SRN

2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Vlastní zpracování.

Následující ukazatel (technické rezervy / vlastní kapitál) by měl dosahovat nižších hodnot než 350 %. Adekvátní technické rezervy vzhledem k vlastnímu kapitálu pojišťovny dosahují pouze 2 německé pojišťovny – Allianz a Generali. Ostatní sledované pojišťovny vykazují nadměrné technické rezervy vzhledem k vlastnímu kapitálu. Na jednu stranu technické rezervy pro svou činnost pojišťovny nezbytně potřebují, na druhou stranu však příliš vysoká úroveň těchto rezerv rovněž není optimální. Dočasně volné peněžní prostředky by mohly pojišťovny využít k investování na finančním trhu a tím dosáhnout lepších výsledků hospodaření. Důležité je ovšem dát si pozor, aby pojišťovny měly dostatek peněžních prostředků, které budou potřebovat k výplatě budoucích pojistných plnění. Pojišťovny musí při své činnosti zohlednit charakter provozované činnosti, výši a trvání pojistných plnění tak, ať jsou schopny zajistit dostatečnou likviditu, rentabilitu a ziskovost investic. Doporučuji pojišťovnám vhodně rozložit své investice do aktiv a tak si zajistit včasnou reakci na rizika vývoje finančních trhů. Jelikož všechny sledované pojišťovny jsou univerzálními pojišťovnami, navrhuji, aby si důkladně rozdělily položky životního a neživotního pojištění a zjistily, kolik prostředků technických rezerv v těchto dvou skupinách mají. Rezervy z neživotního pojištění by měly investovat do krátkodobých investic. Musejí to být investice, které jsou vysoce likvidní a u kterých je možné je rychle a bez velkých nákladů směnit za hotové peněžní prostředky. Příkladem takových investic jsou krátkodobé cenné papíry, krátkodobá bankovní depozita, směnky a další. Prostředky rezerv z životního pojištění by pojišťovny měly uložit do dlouhodobých

Diskuse

89

a střednědobých investic, nejlépe do dluhopisů, které pojišťovně zajistí stabilní příjem, nebo do akcií a dalších cenných papírů. Graf č. 16

Srovnání pojišťoven – Technické rezervy / vlastní kapitál

1400 % 1200 %

Allianz ČR

1000 %


800 %

Generali ČR

600 %

Allianz SRN

400 %

Axa SRN

200 %

Generalli SRN

0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Ukazatel poměřující průměrné investice vůči zaslouženému čistému pojistnému je graficky zobrazen v příloze číslo 6. Hodnoty ukazatele poukazují na to, do jaké míry se pojišťovna věnuje investiční činnosti. Pro pojišťovny je to ovšem pouze doplňující ukazatel, neboť investování je pro pojišťovny nezbytné. Nejvíce ze sledovaných pojišťoven se věnuje investování německá pojišťovna Allianz (její hodnoty neklesnou pod 2 760 %). Příčinou je opět již zmiňované velké množství investičního majetku. Dalším sledovaným ukazatelem je reserve ratio. Optimální hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 100 – 150 %. Jak lze vidět z následujícího grafu, ani jedna sledovaná pojišťovna se v tomto optimu nepohybuje. Technické rezervy, které tyto pojišťovny vytvářejí, nejsou v přiměřené výši k čistému zaslouženému pojistnému, ale jsou nadměrné. Je tedy žádoucí, aby pojišťovny hledaly nové nástroje jak oživit trh, aby dosáhly zvýšení zaslouženého pojistného. Toho dosáhne pojišťovna např. jednorázově placenými pojistnými produkty, které jsou v dnešní době stále více v oblibě.

90

Diskuse Graf č. 17

Srovnání pojišťoven – Reserve ratio

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50


2007

2008

2009

2010

2011


Část předepsaného pojistného, kterou postupují pojišťovny zajišťovatelům, měří ukazatele retention ratio a je zachyceno v následujícím grafu. Po zvážení všech možných rizik rozhoduje pojišťovna o výši zajistné ochrany. Jak lze z grafu vyčíst, nejvyšší zajistnou ochranu vykazovala v posledních čtyřech sledovaných letech česká pojišťovna Generali a Česká pojišťovna. Význam zajištění je pro oblast pojišťovnictví nesporný. Obecně mají české pojišťovny větší závislost na zajištění než pojišťovny německé. Pojišťovna AXA vykazuje nejnižší podíl zajištění ze všech sledovaných pojišťoven. To by mohlo mít pro AXU velmi negativní důsledky, např. v případě výskytu katastrofických událostí, které ovlivňují velký počet pojistných smluv. Důvodem proč se dostatečně zajistit jsou nejen katastrofické události, ale také ekonomické, sociální či technologické změny, nebo chybné předpoklady či špatně interpretované podkladové statistiky pro pojistně matematické výpočty. Pojišťovna by mohla namítat, že cena zajištění je příliš vysoká. V tomto případě doporučuji řešení ve formě důkladného poznání své expozice, tzn. distribuci svých pojištěných majetků na území daného státu. Když bude pojišťovna schopna poskytnout data expozice na dobré úrovni, je to prvním krokem k úspěšnému smlouvání ceny zajištění. Jestliže totiž pojišťovna poskytne data expozice, zajišťovna může tyto data analyzovat v příslušném modelu, jehož výsledkem bude odhad výše očekávaných škod za určitou periodu návratnosti. Zajišťovna tak ví, za jaká rizika přebírá zodpovědnost a stanovená cena lépe odpovídá danému portfoliu. Pokud však pojišťovna není schopna takováto data poskytnout, cena zajištění bude zahrnovat kromě vlastní ceny zajištění i určité navýšení právě díky tomu, že zajistitel neví přesné charakteristiky daného portfolia. Spolu s krytím může pojišťovna získat i tzv. zajistný servis. Ten zahrnuje pomoc při tvorbě produktů, které jsou pro pojišťovnu finančně velmi nákladné až nereálné. Jedná se např. o pomoc při ocenění zvláštních rizik nebo výpočtu pojistného u složitých produktů.

Diskuse

91

Graf č. 18

Srovnání pojišťoven – Retention ratio

100 % 95 %

Allianz ČR

90 % 85 %


80 %

Generali ČR

75 %

Allianz SRN

70 %

Axa SRN

65 %

Generalli SRN

60 % 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Technical coverage ratio zkoumá, zdali má pojišťovna dostačující množství vlastních a cizích zdrojů ke krytí svých závazků. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat nad 150 %. S touto hranící nemá ani jedna sledovaná pojišťovna problém. Nejvyšších hodnot dosahuje opět německá pojišťovna Allianz. Její množství vlastních a cizích zdrojů překračuju čisté zasloužené pojistné v každém sledovaném roce více než šestnácttisíckrát. Graf č. 19

Srovnání pojišťoven – Technical coverage ratio

2500 Allianz ČR

2000


1500

Generali ČR 1000

Allianz SRN Axa SRN

500

Generalli SRN 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Poslední upravený poměrový ukazatel (expense ratio) měří nákladovost pojišťovny. Hodnoty by neměly přesáhnout hranici 30 %. Následující graf značí, že všechny pojišťovny, vyjma německá AXY a Generali, mají výši provozních nákladů vzhledem k hrubému zaslouženému pojistnému adekvátní. Německá pojišťovna AXA dosahovala negativního výsledku pouze v prvním sledovaném roce, poté její nákladovost výrazně poklesla. Tento trend lze tedy předpovídat i do budoucna. Zato německá pojišťovna Generali dosahovala pouze v prvním sledovaném roce pozitivního výsledku, v dalších letech vynakládala na provoz pojiš-

92

Diskuse

ťovny nepřiměřené náklady. Doporučuji tedy pojišťovně optimalizovat své provozní náklady. Pro tuto pojišťovnu je to nutnost, neboť její hodnoty převyšují ve sledovaných letech maximální doporučenou hranici. Musí ovšem pečlivě prostudovat, které náklady je dobré zredukovat. Ukvapené seškrtání nákladů se totiž může stát chybou do budoucna, která už se hůře napravuje. Náklady, které může pojišťovna snadno a rychle snížit jsou náklady na marketing, propagaci, osobní náklady, propouštění zaměstnanců, šetření na vzdělávání svých zaměstnanců či např. krácení pohyblivých složek mezd. Dopady těchto kroků mohou nadělat do budoucna více škody, nežli užitku. Pokud by např. pojišťovna snížila počet zaměstnanců, tak se to na úsporách téměř neprojeví, vezmeme-li v úvahu nutnost zaplatit odstupné a ztrátu výkonů, které daný zaměstnanec pojišťovně přináší. Navíc se to může projevit i v motivaci důležitých zaměstnanců. Chybou může být také krácení nákladů na marketing, neboť jakmile zákazníci přestanou vnímat existenci firmy, může to mít katastrofální důsledky i z dlouhodobého hlediska, protože uvolněné místo na trhu rychle zaplní konkurence. Jak tedy optimálně snížit náklady? V první řadě navrhuji pojišťovně, aby si vytvořila spíše menší tým, který bude rozhodovat, protože mnohočlenné komise neumožní dostatečně rychle reagovat na turbulentní trh. Vedení by mělo být schopno rychle vyčíslit dopady a rizika různých variant, přičemž do modelování změn by měla být zahrnuta data ze všech částí pojišťovny. V druhé řadě doporučuji využít k optimalizaci nákladů vhodný nástroj pro podporu rozhodování a modelování rizik. Tyto dva faktory dohromady přinesou vedení schopnost optimalizovat náklady na základě čerstvých, tvrdých dat a podložených výhledových scénářů, které umožní výběr nejlepší z několika dobrých variant podle priorit pojišťovny. V třetí řadě doporučuji pojišťovně nastavit a okamžitě sledovat dopady změn a průběžně je poměřovat s očekáváním, co nejčastěji to bude pojišťovně umožněno. Dále pojišťovně Generali navrhuji, aby se zaměřila na zlepšení procesů a na zefektivnění zdlouhavých a komplikovaných procesů. Měla by důsledně zmapovat, analyzovat a vylepšit kvalitu fungování vnitřních procesů, což bude představovat dobrý základ pro optimalizaci nákladů. Dále pojišťovně doporučuji optimalizovat provozní náklady IT, redukovat úrovně zásob, akcelerovat fakturace a inkasa pohledávek nebo optimalizovat výdaje za nakupované materiály a služby.

Diskuse Graf č. 20

93 Srovnání pojišťoven – Expense ratio

35 % Allianz ČR

30 %


25 %

Generali ČR 20 %

Allianz SRN

15 %

Axa SRN Generalli SRN

10 % 2006

2007


2008

2009

2010

2011

94

Závěr

8 Závěr Diplomová práce se zaměřila na oblast finanční výkonnosti komerčních pojišťoven. Pro komparaci byli zvoleni tři zástupci České republiky a tři zástupci Spolkové republiky Německo. Jednotlivé pojišťovny byly vybrány na základě výše předepsaného pojistného na daném trhu tak, aby patřily do první desítky v dané zemi. V rámci hodnocení finanční výkonnosti jednotlivých pojišťoven lze odlišit množství přístupů a metod, z nichž některé jsou založeny pouze na finančních ukazatelích, jiné využívají rovněž ukazatele nefinanční. Výběr vhodné metody pro posouzení finanční výkonnosti vybraných pojišťoven byl značně eliminován dostupnými daty. Údaje zveřejňované jednotlivými pojišťovnami, popřípadě dohledovými institucemi umožňují v podstatě pouze aplikaci finanční analýzy, kterou zároveň samotné pojišťovny obou zemí při hodnocení své výkonnosti preferují. Základem finanční analýzy pojišťoven jsou poměrové ukazatele. Jedná se o ukazatele likvidity, zadluženosti, rentability a upravené poměrové ukazatele vhodné pro pojišťovny. Výpočet jednotlivých ukazatelů je také středem zájmu této práce. Provedená analýza tedy nepostihuje veškeré aspekty ekonomické činnosti jednotlivých pojišťoven, o to podrobněji se ovšem věnuje rozboru zvolených ukazatelů. Analyzované období je stanoveno na období let 2006 – 2011. V úvodu diplomové práce jsem stanovila výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: Mají vybrané komerční pojišťovny České republiky a Spolkové republiky Německo problém s finančním zdravím? Po dobu sledovaného období 2006 – 2011 mají s likviditou problémy 3 pojišťovny (v České republice pojišťovny Allianz a Generali, v Německu pojišťovna AXA). Tyto pojišťovny nedodržují doporučenou hodnotu pro ukazatel liquidity ratio. Nedostačující množství likvidních aktiv mohlo zapříčinit situaci, kdy by pojišťovny při vzniku nahodilých událostí nemohly dostatečně rychle reagovat na potřebu hotovosti. Technické rezervy jsou v těchto pojišťovnách vyšší než potřebné likvidní aktiva. Nelze ale s určitostí tvrdit, že pojišťovny tvoří technické rezervy v neadekvátní výši. Každá pojišťovna má svého pojistného matematika a své způsoby, kterými stanovuje výši technických rezerv. Jedná se však o interní informaci, která není zveřejňována. Z hlediska ukazatele solvency ratio dosahuje negativních výsledku v České republice pojišťovna Generali a v Německu pojišťovna AXA. Pozitivním jevem však je, že nízká solventnost se projevovala jen krátkodobě a pojišťovny se ji snažily zvyšovat. Ostatní sledované pojišťovny si vedou dobře, mají dostatečnou kapitálovou vybavenost a jsou schopny hradit své závazky z pojistných smluv bez problémů. Vysoké hodnoty ukazatele celkové zadluženosti korespondují se specifickým hospodařením pojišťoven, a pojišťovny tedy nijak neohrožují. Všechny sledované pojišťovny jsou v pozorovaných letech rentabilní. I přes nahodilé přírodní katastrofy a probíhající finanční krizi si udržují analyzované

Závěr

95

pojišťovny České republiky a Spolkové republiky Německo kladný hospodářský výsledek. Průměrně však české pojišťovny vykazují vyšší výnosnost než pojišťovny německé. Příčinou tohoto jevu je obecně vyšší kapitálová a majetková vybavenost německých pojišťoven. Velmi pozitivně jsou hodnoceny výsledky ukazatele technical coverage ratio. Všechny pojišťovny přesahují minimální doporučenou hranici ukazatele a disponují dostatkem vlastních i cizích volných prostředků ke krytí svých závazků vyplývajících z pojištění a zajištění. Výše předepsaného pojistného, které postupují pojišťovny zajišťovatelům je vyšší u českých pojišťoven. Obecně mají tedy německé pojišťovny menší závislost na zajištění než pojišťovny české. Přiměřená výše technických rezerv se u sledovaných pojišťoven odchyluje od doporučených hodnot. Všechny pojišťovny vytvářejí nadměrné množství technických rezerv. Neadekvátní výše technických rezerv však neznamená žádné nebezpečí, naopak to vypovídá o uplatňování konzervativní politiky. Investice pojišťoven jsou v dostatečné výši, neboť převyšují objem technických rezerv. Aplikace zvolených metod a následná komparace zjištěných výsledků prokázala, že analyzované pojišťovny neměly závažnější a déle trvající potíže s finančním zdravím. Mohu konstatovat, že vybrané komerční pojišťovny České republiky a Spolkové republiky Německo nemají problém s finančním zdravím. Druhá výzkumná otázka zní: Měla finanční krize znatelný negativní dopad na výsledky finanční analýzy vybraných komerčních pojišťoven? Analyzovaná časová řada let 2006 – 2011 je výrazně poznamenána celosvětovou finanční krizí. Kapitola 4 této práce uvádí dopady krize na makroekonomické ukazatele, jako jsou HDP, nezaměstnanost, a inflace. Ze zkoumaných dat je zřetelné, že krize se začala projevovat na výsledcích české a německé ekonomiky v roce 2008. Nejhorší hodnoty však obě země pozorují až v roce 2009, kdy se dostaly do recese. V následujících letech nastává opět oživení ekonomiky. Při sledování výkonnosti komerčních pojišťoven se na výsledcích ukazatelů nemusela projevit negativně pouze finanční krize. Analyzované období bylo poznamenáno i jinými událostmi, které měly vliv na výsledky pojišťoven. Například v roce 2009 byly pojišťovny ovlivněny živelnými pohromami. Českou republiku postihly povodně a v Německu se v srpnu tohoto roku prohnalo tornádo a napáchalo škody za miliony eur. V tomto roce zaznamenaly pojišťovny vysoké výplaty pojistných plnění z uzavřeného neživotního pojištění. Po zhodnocení výsledků práce v souvislosti se stanovenou výzkumnou otázkou mohu konstatovat, že přímé dopady krize se projevují pouze u ukazatelů rentability. Výsledky výnosnosti byly ovlivněny poklesem zisků sledovaných pojišťoven, který byl zapříčiněn snížením výnosů z investic v důsledku poklesu akciových trhů a poklesu cen korporátních dluhopisů. U ostatní ukazatelů se vliv finanční krize nepotvrdil. Na těchto výsledcích má jistě podíl i fakt, že pojišťovny jsou ve svých investicích konzervativní a náchylnost na riziková aktiva tak není velká.

96

Závěr

Přestože některé výsledky vybraných ukazatelů se odchylují od doporučených hodnot, je po celkovém zhodnocení finanční situace jednotlivých pojišťoven zřejmé, že všechny sledované pojišťovny dosahují spíše pozitivních výsledků. Jedná se o silné a stabilní pojišťovny, které nemají problémy s provozováním své činnosti. Jsou převážně solventními obchodními partnery a zároveň jsou zárukou stability i pro své klienty a zaměstnance.

Přehled literatury

97

9 Přehled literatury Monografie BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 194 s. ISBN 80-7261-1453. BÖHM, Arnošt. Ekonomika a řízení pojišťoven: v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie (vybrané aspekty). 1. vyd. Praha: ASPI, 2004, 259 s. ISBN 80-735-7020-3. BOKŠOVÁ, Jiřina. Účetnictví komerčních pojišťoven - specifika v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 379 s. ISBN 978-807-3575-212. BRIGHAM Eugeme a Joel HOUSTON. Foundamentals of Financial Management: Theory and practice. United states of America: Cengage learning, 2009. ISBN 978-0-324-59771-4. CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 271 s. ISBN 80-86119-54-8. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví: [moderní strategie růstu výkonnosti podniku]. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 260 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0838-8. CISKO, Štefan. Finančná analýza a plánovanie. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2005, 121 s. ISBN 80-731-4060-8. ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno, 2003. ISBN 80-210-3288-X. ČEJKOVÁ, Viktória a Petr VALOUCH. Účetnictví pojišťoven po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 120 s. ISBN 80-247-0953-8. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. EHRHARDT, Michael a Eugene BRIGHAM. Financial Management: Theory and practice. United states of America: Cengage learning, 2010. ISBN 978-14390-7810-6. JANOK, Michal. Základy finančnej analýzy firmy. Mika-Conzult, 1997, 105 s. ISBN 978-80-9672-955-5.

98

Přehled literatury

KAŠPAROVSKA, V. A KOL. Řízení obchodních bank – vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179713-5. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy: [analýza účetních výkazů, hodnocení finanční výkonnosti, měření efektivnosti investic : případové studie, příklady, koncepce podnikového účetního systému]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xv, 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. LOŠŤÁKOVÁ, Hana. Diferencované řízení vztahů se zákazníky: [moderní strategie růstu výkonnosti podniku]. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 268 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3155-1. MAJKOVÁ, Monika. Možnosti financovania malých a stredných podnikov v SR: (analýza štandardného a alternatívneho financovania malých a stredných podnikov v podmienkach SR). V Tribune EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008, 204 s. ISBN 978-80-7399-590-4. MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax = Pojišťovnictví : teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, c2006, 288 s. ISBN 80-869-2919-1. MAJTÁNOVÁ, Anna a Erika PASTORÁKOVÁ. Účtovnictvo v poisťovniach. 1. vyd. Bratislava: Ekonóm, 2000, 125 s. ISBN 80-225-1342-3. PASTORÁKOVÁ, Erika. Finančná analýza v poisťovniach. Bratislava: Ekonóm, c2006, 288 s. ISBN 80-225-2214-7. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SMEJKAL, Vladimír. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, c2006, 296 s. ISBN 80-247-1667-4. SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-726-5027-0. SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xviii, 301 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-154-3.

Přehled literatury

99

VÁVROVÁ, Eva a Pavlína HOMOLOVÁ. Vybrané kapitoly z ekonomiky komerčních pojišťoven. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 128 s. ISBN 978-80-7375-276-7. VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Grada Publishing, 2011, 246 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3647-1. WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti: jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 248 s. ISBN 978-80-247-2924-4. ZALAI, Karol, Ľudmila KALAFÚTOVÁ a Jana ŠNIRCOVÁ. Finančnoekonomická analýza podniku: finančná analýza : praktikum. Bratislava: Ekonóm, 2008, 135 s. ISBN 978-80-225-2501-5. ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Diplomové práce BLINKOVÁ, Hana. Posouzení finančního zdraví firmy Rios, spol. s r. o. Brno, 2010. Bakalářská práce. Mendelova univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Vedoucí práce Ing. Eliška Svobodová. ČECHOVÁ, Monika. Analýza finančního zdraví komerční pojišťovny. Brno, 2009. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Ústav financí. Vedoucí práce Ing. Eva Vávrová, Ph.D. ŠMITKOVÁ, Lucie. Posouzení finanční situace komerčních pojišťoven České republiky a Slovenska. Brno, 2012. Diplomová práce. Mendelova univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Ústav financí. Vedoucí práce doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Internetové zdroje Buch Publikationen [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: CEA. European Insurance in Figures [online]. Belgium [cit. 2012-10-16]. Dostupné z:

100

Přehled literatury

Česká asociace pojišťoven. Výroční zprávy [online]. [cit. 2012-09-09]. Dostupné z: Česká národní banka [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: Český statistický úřad [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: Deutche Bundesbank [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: Eamos. Dlouhodobá finanční stabilita [online]. 2012 [cit. 2012-09-14]. Dostupné z: http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_spo/externi/kat_spo_2966/8/kap89.html Eurostat. Statistics database [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: Gesamtverband der Deutschen Versicherungswirtschaft. Statistisches Taschenbuch der Versicherungswirtschaft 2011 [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojištoven: Analýza výrocní zprávy [online]. 2007a [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: KOROBCZUK, L. Informační výstupy pojištoven: Shrnutí [online]. 2007b [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: Management mania. Ukazatele tržní hodnoty [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: Ready ratios. Market value ratios [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z:

Přehled literatury

101

RŮČKOVÁ, Petra. Vybrané faktory ovlivňující pojišťovnictví s ohledem na současnou ekonomickou situaci v ČR i ve světě [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: Swiss Re. Financial information [online]. [cit. 2012-09-14]. Dostupné z: Vesicherungsjournal [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: Versicherungsforen Leipzig. Artikelübersicht [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: Výroční zprávy pojišťoven Geschäftsbericht. Allianz [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné z: Geschäftsbericht. AXA [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: Geschäftsbericht. Generali [online]. [cit. 2012-10-06]. Dostupné z: Výroční zprávy. Allianz [online]. [cit. 2012-08-22]. Dostupné z: Výroční zprávy. Česká pojišťovna [online]. [cit. 2012-08-22]. Dostupné z: Výroční zprávy. Generali [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z:

Právní předpisy Vyhláška č. 502/2002 Sb. [online]. [cit 2012-07-26]. Dostupné z:

102

Přehled literatury

Vyhláška č. 502/2002 Sb. [online]. [cit 2012-07-26]. Dostupné z: Vyhláška č. 434/2009 Sb. [online]. [cit 2013-05-14]. Dostupné z: Zákon c. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví [online]. [cit 2012-05-14]. Dostupné z:

Seznam obrázků

103

Seznam obrázků Obr. 1

Spider graf pro odvětví pojišťoven ................................................. 37

104

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled použitých ukazatelů a jejich doporučených hodnot ......... 26

Tab. 2

Rozvaha pojišťovny......................................................................... 34

Tab. 3

Technické účty komerční pojišťovny .............................................. 35

Tab. 4

Netechnický účet komerční pojišťovny .......................................... 36

Tab. 5

Rentabilita ...................................................................................... 38

Tab. 6

Indexy ............................................................................................. 38

Tab. 7

Struktura majetku .......................................................................... 39

Tab. 8

Meziroční míra reálného růstu HDP v ČR a SRN v % ...................40

Tab. 9

Míra nezaměstnanosti v ČR a SRN v %.......................................... 41

Tab. 10

Míra inflace v ČR a SRN v % .......................................................... 42

Tab. 11

Vývoj předepsaného pojistného v ČR a SRN v milionech eur ....... 43

Tab. 12

Vývoj počtu pojišťoven v ČR a SRN ............................................... 43

Tab. 13

Vývoj předepsaného pojistného v ČR v milionech eur .................. 43

Tab. 14

Vývoj předepsaného pojistného v SRN v milionech eur ................ 45

Tab. 15

Předepsané pojistné (mil. Kč) a podíly na trhu ČR (%) ................. 46

Tab. 16

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (ČR) ................................... 47

Tab. 17

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (ČR) ............................ 48

Tab. 18

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (ČR)................................ 48

Tab. 19

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (ČR) ................ 50

Tab. 20

Poměrové ukazatele pro spider analýzu pojišťovny Allianz. ......... 51

Tab. 21

Ukazatele likvidity České pojišťovny .............................................. 54

Tab. 22

Ukazatele zadluženosti České pojišťovny ....................................... 55

Tab. 23

Ukazatele rentability České pojišťovny .......................................... 55

Tab. 24

Upravené poměrové ukazatele České pojišťovny ........................... 58

Tab. 25

Poměrové ukazatele pro spider analýzu České pojišťovny ............ 59

Tab. 26

Ukazatele likvidity pojišťovny Generali (ČR) ................................. 61

Tab. 27

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali (ČR) .......................... 61

Tab. 28

Ukazatele rentability pojišťovny Generali (ČR) ............................. 62

Tab. 29

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali (ČR).............. 64

Seznam tabulek

105

Tab. 30

Poměrové ukazatele pro spider analýzu pojišťovny Generali........ 65

Tab. 31

Předepsané pojistné (mil. eur) a podíly na trhu Německa (%) ..... 67

Tab. 32

Ukazatele likvidity pojišťovny Allianz (Německo) ......................... 68

Tab. 33

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Allianz (Německo) .................. 69

Tab. 34

Ukazatele rentability pojišťovny Allianz (Německo) ..................... 69

Tab. 35

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Allianz (Německo) ....... 71

Tab. 36

Ukazatele likvidity pojišťovny AXA (Německo)............................. 72

Tab. 37

Ukazatele zadluženosti pojišťovny AXA (Německo)...................... 72

Tab. 38

Ukazatele rentability pojišťovny AXA (Německo) ......................... 73

Tab. 39

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny AXA (Německo) ......... 75

Tab. 40

Ukazatele likvidity pojišťovny Generali (Německo) ...................... 76

Tab. 41

Ukazatele zadluženosti pojišťovny Generali (Německo) ............... 76

Tab. 42

Ukazatele rentability pojišťovny Generali (Německo) .................. 77

Tab. 43

Upravené poměrové ukazatele pojišťovny Generali (Německo) ... 79

Tab. 44

Vstupní data – Allianz pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) ....................... 109

Tab. 45

Vstupní data – Česká pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) ......................... 110

Tab. 46

Vstupní data – Generali pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) ..................... 111

Tab. 47

Vstupní data – Allianz pojišťovna, Německo (v mil. eur)............. 112

Tab. 48

Vstupní data – AXA pojišťovna, Německo (v mil. eur) ................ 113

Tab. 49

Vstupní data – Generali pojišťovna, Německo (v mil. eur) .......... 114

Tab. 50

Údaje pro výpočet spider analýzy (v mil. Kč) ............................... 115

106

Seznam grafů

Seznam grafů Graf č. 1

Meziroční míra reálného růstu HDP v % ....................................... 41

Graf č. 2

Vývojový trend předepsaného pojistného a HDP .......................... 44

Graf č. 3

Spider graf pojišťovny Allianz ........................................................ 53

Graf č. 4

Spider graf České pojišťovny ..........................................................60

Graf č. 5

Spider graf pojišťovny Generali...................................................... 66

Graf č. 6

Srovnání pojišťoven – liquidity ratio ............................................ 80

Graf č. 7

Srovnání pojišťoven – solvency ratio ............................................. 81

Graf č. 8

Srovnání pojišťoven – celková zadluženost ................................... 82

Graf č. 9

Srovnání pojišťoven – ROA ............................................................ 83

Graf č. 10 Srovnání pojišťoven – ROE ............................................................ 83 Graf č. 11 Srovnání pojišťoven – Předepsané pojistné netto / upravený vlastní kapitál ........................................................................................................ 84 Graf č. 12 Srovnání pojišťoven – Pohledávky z pojištění / upravená aktiva . 85 Graf č. 13 Srovnání pojišťoven – Technické rezervy / předepsané pojistné netto ........................................................................................................ 86 Graf č. 14 Srovnání pojišťoven – Investice / celková aktiva .......................... 87 Graf č. 15 Srovnání pojišťoven – Investice / technické rezervy .....................88 Graf č. 16 Srovnání pojišťoven – Technické rezervy / vlastní kapitál ............ 89 Graf č. 17 Srovnání pojišťoven – Reserve ratio ..............................................90 Graf č. 18 Srovnání pojišťoven – Retention ratio ........................................... 91 Graf č. 19 Srovnání pojišťoven – Technical coverage ratio ............................ 91 Graf č. 20 Srovnání pojišťoven – Expense ratio ............................................. 93 Graf č. 21 Srovnání pojišťoven - Předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto minulého roku .......................................................................... 116 Graf č. 22 Srovnání pojišťoven – Průměrné investice / zasloužené pojistné netto ....................................................................................................... 116

Přílohy

107

Přílohy Příloha: 1

Seznam příloh

Příloha: 1 Seznam příloh ............................................................................... 107 Příloha: 2 Seznam použitých zkratek ............................................................ 108 Příloha: 3 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky .. 109 Příloha: 4 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven Spolkové republiky Německo ....................................................................................................... 112 Příloha: 5 Údaje pro výpočet spider analýzy ................................................. 115 Příloha: 6 Grafy neuvedené v diskusi ............................................................ 116

108

Přílohy

Příloha: 2 CEA ČAP ČR EHP EU GDV HDP HV NP PP ROA ROE ROS S&P SRN TR VK VZZ ŽP

Seznam použitých zkratek Comité Européen des Assurances (federace asociací pojišťoven) Česká asociace pojišťoven Česká republika Evropský hospodářský prostor Evropská unie Gesamtverband der Deutchen Versicherungswirtschaft (generální svaz německých pojistitelů) hrubý domácí produkt hospodářský výsledek neživotní pojištění předepsané pojistné rentabilita celkových aktiv (celkového kapitálu) rentabilita vlastního kapitálu rentabilita tržeb Standard and Poor´s (ratingová agentura) Spolková republika Německo technické rezervy vlastní kapitál výkaz zisku a ztráty životní pojištění

Přílohy

109

Příloha: 3 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven České republiky Tab. 44

Vstupní data – Allianz pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

18390

20368

22053

24320

25592

26591

investice

16350

18105

19886

22075

23027

23793

likvidní aktiva

14370

14914

17051

18065

18146

18208

4333

4027

4663

5091

5914

6263

931

1060

924

1017

1316

1204

1609

1680

1854

2054

2087

2288

15476

17227

18996

20981

22551

23410

předepsané pojistné brutto

9373

9598

9862

10244

10651

11044

předepsané pojistné netto

7253

7798

8170

8881

9100

9524

předepsané pojistné netto za předchozí rok

6845

7253

7798

8170

8881

9100

12831

14275

15535

17542

18804

19640

vlastní kapitál

3469

4025

4415

4916

4960

5028

zasloužené pojistné brutto

9335

9534

9736

10095

10590

10942

zasloužené pojistné netto

7215

7735

8045

8731

9039

9422

závazky celkem

14921

16343

17638

19404

20631

21564

zisk po zdanění

1023

825

940

1311

1083

1070

náklady na pojistná plnění (hrubá výše) pohledávky z pojištění provozní náklady průměrné investice

technické rezervy

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Allianz pojišťovna, a.s.

110 Tab. 45

Přílohy Vstupní data – Česká pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

121285

122015

128376

126430

126410

116515

investice

104381

110136

104338

105634

101883

93537

likvidní aktiva

100430

106043

97007

91150

111917

117146

23158

21535

24589

24137

26153

20180

pohledávky z pojištění

5581

6392

5893

3707

2882

2752

provozní náklady

6299

6764

5990

6054

5901

8524

109 132

107259

107237

104986

103759

97710


38326

38421

38932

37163

37121

34197


27272

28324

28951

25669

26330

23828


27260

27272

28324

28951

25669

26330

technické rezervy

88369

88972

92262

88949

89976

87357

vlastní kapitál

17077

17180

18451

21851

24180

17455


37836

37544

38594

39100

37108

34406


26780

27458

28558

27801

26350

23911

závazky celkem

104208

104835

109925

104579

102281

99060

zisk po zdanění

8293

6675

5873

7380

11200

3535

náklady na pojistná plnění (hrubá výše)

průměrné investice

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Česká pojišťovna, a.s.

Přílohy Tab. 46

111 Vstupní data – Generali pojišťovna, a.s. (v mil. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

11782

13850

14733

18180

19274

18023

investice

10594

12383

13328

16684

17573

16285

likvidní aktiva

8824

9878

10717

13251

13169

12137


2194

2815

3335

3504

3950

4643

545

649

689

754

775

748

provozní náklady

1548

2159

1904

1875

1880

1961


9724

11489

12856

15006

17129

16929


6388

7601

8580

8912

8947

8650


5452

6678

5814

5682

5760

5604


2280

5452

6678

5814

5682

5760

technické rezervy

8903

10906

11167

12789

13730

13260

vlastní kapitál

1540

1604

1572

2376

2521

1673


6240

7396

8857

9002

8971

8462


5304

6473

6092

5772

5784

5660

závazky celkem

10241

12246

13162

15804

16753

16350

zisk po zdanění

425

485

108

971

795

153


Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Generali, a.s.

112

Přílohy

Příloha: 4 Vstupní data pro finanční analýzu pojišťoven Spolkové republiky Německo Tab. 47

Vstupní data – Allianz pojišťovna, Německo (v mil. eur) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

90 881

92 490

92 315

91 750

92 972

96 975

investice

84 624

84 783

87 018

87 442

88 337

91 626

likvidní aktiva

80 060

80 423

82 932

83 156

84 220

87 446


3 571

4 143

2 757

2 561

2 417

2 232


5 550

6 928

4 610

2 927

3 726

4 362

792

658

796

867

868

895

81 233

84 704

85 901

92 230

87 890

89 982


4 386

3 533

3 449

3 811

3 854

3 590


2 875

2 394

2 861

3 161

3 124

3 165


3 323

2 875

2 394

2 861

3 161

3 124

technické rezervy

10 486

9 384

9 850

9 779

9 999

10 527

vlastní kapitál

36 649

42 525

41 882

42 309

42 404

42 546


4 318

3 532

3 487

3 795

3 827

3 537


2 943

2 396

2 823

3 177

3 151

3 219

závazky celkem

54 232

49 965

50 433

49 441

50 568

54 430

zisk po zdanění

4 017

4 594

1 582

1 942

2 104

2 090

provozní náklady průměrné investice

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Allianz pojišťovna, a.s.

Přílohy Tab. 48

113 Vstupní data – AXA pojišťovna, Německo (v mil. eur) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

7 546

7 628

7 276

9 227

9 044

8 987

investice

6 873

6 921

6 769

8 455

8 396

8 271

likvidní aktiva

4 901

4 896

4 531

5 306

5 468

5 088


1 785

1 924

1 762

2 135

2 282

2 466


199

205

252

244

276

425

provozní náklady

814

610

623

793

839

839


6 983

6 897

6 845

7 612

8 426

8 333


2 649

2 718

2 761

3 259

3 176

3 545


2 559

2 595

2 595

3 101

3 008

3 088


2 534

2 559

2 595

2 595

3 101

3 008

technické rezervy

5 910

5 458

5 443

6 929

7 217

7 525

629

629

629

894

873

648


2 646

2 722

2 750

3 257

3 187

3 505


2 521

1 884

1 970

2 453

2 414

2 590

závazky celkem

6 917

6 997

6 647

8 333

8 171

8 339

zisk po zdanění

165

513

282

377

126

81

vlastní kapitál

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny AXA.

114

Přílohy

Tab. 49

Vstupní data – Generali pojišťovna, Německo (v mil. eur) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

celková aktiva

9 703

10 103

10 130

10 455

10 718

10 820

investice

9 172

9 526

9 614

9 823

10 091

10 417

likvidní aktiva

5 947

6 139

6 237

6 476

6 731

6 750


820

927

885

919

926

987


162

128

127

115

80

62

provozní náklady

402

459

483

490

502

488


8 773

9 903

10 117

10 293

10 587

10 769


1 467

1 522

1 458

1 516

1 500

1 499


1 188

1 261

1 248

1 280

1 280

1 286


1 174

1 188

1 261

1 248

1 280

1 280

technické rezervy

5 162

5 473

5 615

5 757

5 820

5 756

vlastní kapitál

2 192

2 340

2 389

2 538

2 723

2 895


1 464

1 533

1 452

1 507

1 493

1 491


1 191

1 250

1 255

1 289

1 286

1 294

závazky celkem

7 511

7 763

7 742

7 917

7 995

7 926

zisk po zdanění

164

271

205

305

340

374

Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny Generali.

Přílohy

115

Příloha: 5 Tab. 50

Údaje pro výpočet spider analýzy

Údaje pro výpočet spider analýzy (v mil. Kč)

9 183

1 070

Česká pojišťovna 3 494

74 000

5 028

17 455

1 673

předepsané hrubé pojistné (NP, ŽP)

155 093

11 044

33 586

8 649

zasloužené pojistné, očištěné (NP, ŽP)

124 623

9 422

23 911

5 660

celková aktiva

435 499

26 591

116 515

18 023

likvidní aktiva

odvětví výsledek hospodaření vlastní kapitál

Allianz

Generali 154

316 328

18 208

117 146

12 137

zasloužené pojistné, očištěné (NP)

55 376

5 721

11 252

2 974

zasloužené pojistné, očištěné (ŽP)

69 247

3 701

12 659

2 686

předepsané hrubé pojistné (NP)

83 083

7 308

20 381

5 859

předepsané hrubé pojistné (ŽP)

72 009

3 736

13 205

2 790

náklady na pojistná plnění, očištěné (NP)

31 114

4 087

6 692

1 824

náklady na pojistná plnění, očištěné (ŽP)

41 202

2 176

7 405

1 686

čistá výše provozních nákladů (NP)

17 237

1 499

5 279

1 149

čistá výše provozních nákladů (ŽP)

15 342

789

3 245

812

finanční umístění

331 747

18 476

88 197

16 285

technické rezervy

261 763

21 086

87 357

13 260

Zdroj: Výroční zprávy pojišťoven.

116

Přílohy

Příloha: 6

Grafy neuvedené v diskusi

Graf č. 21 Srovnání pojišťoven - Předepsané pojistné netto / předepsané pojistné netto minulého roku 250 % 230 % 210 % 190 % 170 % 150 % 130 % 110 % 90 % 70 %

Allinaz ČR Česká pojišťovna Generali ČR Allianz SRN Axa SRN Generalli SRN 2006

2007

2008

2009

2010

2011


Graf č. 22

Srovnání pojišťoven – Průměrné investice / zasloužené pojistné netto

4000 % 3500 %

Allianz ČR

3000 % 2500 %


2000 %

Generali ČR

1500 %

Allianz SRN

1000 %

Axa SRN

500 %

Generalli SRN

0% 2006

2007


2008

2009

2010

2011

Zhodnocení finanční výkonnosti komerčních pojišťoven

Recommend Documents