ZEMĚDĚLSKÉ STROJE. II. díl STROJE PRO OCHRANU A HNOJENÍ ROSTLIN

ZEMĚDĚLSKÉ STROJE II. díl STROJE PRO OCHRANU A HNOJENÍ ROSTLIN

Publikace vznikla v rámci projektu OPVK „Začínáme s praxí již ve škole“ na Střední odborné škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Českých Budějovicích, reg.č. CZ 1.07/1.1.14/01.0006

Ing. Václav Forejt České Budějovice,2013

Jazyková korektura: Neprošlo jazykovou korekturou Sazba: Ing Václav Forejt

Ing Václav Forejt

3

4 OBSAH 1 Ochrana rostlin

4

1.1 Úvod

5

1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky

5

1.3 Postřikovače 1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů

13 15

1.4 Rosiče

32

1.5 Zmlžovače

33

1.6 Poprašovače

34

1.7 Moření osiva

34

1.8 Desinfekce půdy

34

1.9 Ekologická ochrana rostlin

34

2 Hnojení organickými hnojivy

37

2.1 Úvod

38

2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky

38

2.3 Vápnění

40

2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou

41

2.5 Stroje pro práci s kompostem

42

2.5.1 Drtiče a štěpkovače

43

2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu

45

2.5.3 Prosévání kompostu

46

2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv

46

2.6.1 Činnost rozmetadla

47

2.6.2 Kontrola nastavení dávky

53

2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu

56

2.7.1 Agrotechnické požadavky

56

2.7.2 Kejdovače a močůvkovače

56

3 Anorganická hnojiva

65

3.1 Úvod

65

3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky

65

3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv

66

4 Seznam literatury

79

Zemědělské stroje

4

Stroje na ochranu rostlin

1 STROJE NA OCHRANU ROSTLIN


5


1.1 Úvod Ochrana porostů ať už preventivní, nebo přímá, je pro získání výnosů stejně důležitá jako správná příprava půdy. Co očekáváme od strojů používaných při aplikaci chemických prostředků určených k ochraně rostlin? Sjednocováním předpisů v rámci Evropské unie se zvyšují legislativní i technické nároky nejen na samotné stroje, ale i na jejich obsluhu. Pro zemědělské odborníky je proto velice důležité umět si zjistit klíčové informace a náležitě jim porozumět. Ochrana rostlin je totiž pracovní operace, která může a nemusí být provedena a která se může, ale také nemusí vyplatit (v závislosti na kvalitě provedení). Pojďme si nejprve vysvětlit jaké jsou metody ochrany rostlin a od čeho se odvíjí způsob jejich chemické ochrany.

1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky Tradičně lze metody ochrany rostlin rozdělit na přímé a nepřímé. Nepřímé metody jsou vlastně určitým druhem prevence. Patří sem především dodržování agrotechnických postupů, moření osiva a šlechtění rezistentních odrůd. Přímé metody řeší aktuální výskyt problému a jeho následné potlačení. Opatření vedená proti škůdcům nebo chorobám musí být načasována tak, aby při prvním ošetření došlo k maximálnímu omezení jejich výskytu. U přímých metod máme také ještě možnost volby. V zásadě se můžeme rozhodnout mezi metodami biologickými, mechanickými, chemickými a velmi vzácně používanými metodami termickými, které jsou energeticky velmi náročné. Jejich princip totiž spočívá v tom, že ničí plevely proudem horkého vzduchu, předehřáté páry, nebo plamene. Biologické metody využívají přirozené vazby predátor – kořist. Například slunéčko sedmitečné požírá mšice. Zachycováním škůdců do různých lapačů jsou charakteristické mechanické metody. V konvenčním zemědělství se příliš nevyužívají, známější jsou např. z lesů (boj s kůrovcem). Lze je také využít jako indikátory výskytu škůdců. Chemické metody ochrany rostlin jsou pro svou účinnost a aplikovatelnost v současnosti nejrozšířenější. Způsob chemické ochrany rostlin se odvíjí od námi zvolené formy hospodaření. Ty jsou v zásadě tři: 

konvenční

Zemědělské stroje 

integrované



ekologické

6


Ekologická forma hospodaření chemické přípravky ochrany rostlin prakticky nevyužívá. O požadavcích na mechanizaci potřebnou pro tento druh hospodaření budeme hovořit později. Konvenční a integrované formy hospodaření využívají prostředky chemické ochrany rostlin. V souvislosti s integrovanou formou hospodaření se také hovoří o tzv. precizním hospodaření. Při této technologii chemické ochrany dochází k ošetření jen těch částí pozemku, v nichž byl zjištěn zvýšený výskyt škůdce a ve zbývající části porostu se prostředek neaplikuje buď vůbec, nebo ve snížené koncentraci. Při konvenčním způsobu hospodaření je nejčastěji zmiňován požadavek na rovnoměrnou aplikaci v celém porostu. Tím se vyvíjí tlak na zdokonalování automatizačních prvků a trysek. Pesticidy jsou souborně označované chemické přípravky používané k ochraně rostlin. Mohou se používat preventivně, nebo slouží k hubení škodlivých činitelů, které se aktuálně nachází v kontrolovaném porostu. Pro ničení houbových chorob používáme přípravky, které označujeme jako fungicidy. Insekticidy používáme při napadení rostlin hmyzem. Herbicidy nám pomáhají ničit plevele. Méně známé jsou tzv. akaricidy. Jsou to chemické přípravky, které se používají speciálně proti roztočům. Každý pěstitel, který k.ochraně porostu používá chemické přípravky, vyžaduje odpovídající účinnost. Vzhledem k administrativní a finanční náročnosti, která je s chemickou ochranou rostlin spojena, by bylo nepříjemné zjistit, že námi použitý pesticid nebyl buď účinný vůbec, nebo kontrolovaný porost dokonce poškodil. V rostlinolékařství se setkáváme se třemi základními okruhy problémů týkajících se zdraví rostlin: 

Škůdci (mandelinka bramborová, mšice, dřepčík, sviluška atd.)



Choroby (plíseň, padlí, rzi)



Poruchy látkové výměny (nedostatek mikro a makro elementů)


7


Možná vás napadá otázka proč ještě členit původce poškozující zdraví rostlin? Žádná z výše uvedených způsobů ochrany rostlin totiž není „širokospektrální“. I v případě používání pesticidů musíme respektovat jejich možnosti. Pesticidy aplikujeme dvěma možnými způsoby: 

Až po zjištění výskytu (zpravidla u většiny škůdců a méně významných

houbových chorob) 

Preventivně (plísně)

Tabulka 1/1: Fungicidy obsahující síru. Název: Používá

FUNGICIDY S OBSAHEM SÍRY se

k

Ovocných stromů, keřů a zeleniny, zvláště proti různým druhům

ochraně: Vybrané

padlí. Sulikol K

Sulka

Thiovit

Padlí

Mořidlo (např. česnek)

Padlí

přípravky: Používají se u: Poznámka:

Používají se při teplotě 16 – 25°C, nejsou jedovaté pro včely.

Tabulka 1/2: Fungicidy obsahující měď. Název: Používá se k ochraně: Vybrané přípravky: Používají se u: Poznámka:

FUNGICIDY S OBSAHEM MĚDI Proti houbovým chorobám s výjimkou padlí. Kuprikol 50

Bordóská jícha Vinná réva

Jsou třeba pečlivě dodržovat čistotu použitých postřikovačů.

Příprava bordóské jíchy: 10 litrů 1% bordóské jíchy připravíme tak, že 100g roztlučené modré skalice necháme v plátěném řídkém pytlíku 12 hodin louhovat v 5 litrech dešťové vody v plastové nádobě. V jiné 10-ti litrové nádobě rozpustíme v 5-ti litrech vody 100


8


– 150g hašeného vápna, aby vzniklo vápenné mléko, do kterého lijeme za stálého míchání rozpuštěnou modrou skalici NE OBRÁCENĚ! Tabulka 1/3: Organické fungicidy. ORGANICKÉ FUNGICIDY

Použití:

K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny

Vybrané přípravky:

Název:

Stolit 65,

Klarinet 20 SC,

Akrobat

Europaren

Novozir MN

Bayleton

Delan 700

Rubigan 12

MZ, Aliette

Multi,

80

25 WP,

WG, Dellan

EC, Topas 100

80 WP,

Ronila 50

Bioton,

750 SC

EC

Ridomil

WG,

Biool,

MZ

Rovral 50

Karathane

WP

LC.

Strupovitosti

Strupovitosti a

Plíseň na

Plíseň šedá a

Strupovitosti

Proti padlí

jádrovin,

padlí na

bramborách

moniliová

jádrovin,

na

skvrnitosti

jabloních

choroba

plísňových

okrasných

chorobách na

a ovocných

zelenině

rostlinách.

Používají se při:

listů

včetně brambor.

Tabulka 1/4: Insekticidy.

Použití:

K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny

přípravky:

INSEKTICIDY

Vybrané

Název:

Zolone

Bazudin 10

Diazinon 60

Actelic 50

Decis,

Pirimor

G

EC

EC

Karate

Roztočík

Květilky,

Obaleč

Hubí

jahodníkový

drátovci,

jabloňový,

veškerý

škůdcům na

ponravy,

květopas

hmyz i

ovocných

houbomilka

jahodníkový

užitečné

rostlinách a

česn.,

révě vinné

pochmurnatka

30

Proti savým a Používají se proti:

Omite

žravým

Svilušky

mšice

mrkvová

roztoče.


9


Tabulka 1/5: Bakteriální insekticidy. Název:

BAKTERIÁLNÍ INSEKTICIDY

Vybrané

Dipel LS, Biobit

Novodur FC

Housenkám různých motýlů na

Housenkám na košťálové

dřevinách

zelenině

přípravky: Používají

se

proti: Poznámka:

Obsahují Bacillus thuringiensis, jsou vhodné v zahradách

Tabulka 1/6: Herbicidy. Název:

HERBICIDY

Používá se k moření: Vybrané přípravky:

Plevelů Roundup, Dominátor

Sarane 250 EC, Trastan T

Totální herbicid

K ničení dvouděložných plevelů

Používají se :

Tabulka 1/7: ostatní pesticidy. Název: Vybrané

OSTATNÍ PESTICIDY Basamit

hypermangan,

Limacid

Aversol,

přípravky:

Granulat,

Používají

K desinfekci

Ochrana

K hubení

K ochraně

se :

půdy – ničí

klíčících

slimáků, plzáků

stromků před

patogenní houby,

rostlinek

a hlemýžďů

ohryzem zvěří

Morsuvin

háďátka a různý škodlivý hmyz

Otázka: Jak vypočítáme kolik gramů pesticidu potřebujeme na přípravu námi zvoleného množství postřikové látky o požadované koncentraci?


10


Koncentrace postřikové látky se udává zpravidla v procentech. Někdy se také můžeme setkat s jednotkou „ppm“. Pro vzájemný přepočet obou hodnot platí, že 0,1% = 1000 ppm. Pro vlastní výpočet si nejprve musíme uvědomit, že 1g pesticidu, který rozpustíme ve 100 ml vody představuje 1% (přesnější by bylo odměřit 99 ml vody + 1 gram pesticidu, ale v reálných podmínkách obvykle odměrné válce nebývají po ruce). Tímto způsobem jsme právě připravili 100 ml 1%-ní postřikové látky. Pokud 1 gram pesticidu rozpustíme v 1000 ml vody získáme 1 litr 0,1%-ní postřikové látky. Pro urychlení výpočtu je níže uvedena tabulka. Tabulka 1/8: Potřeba pesticidu. předepsaná koncentrace

množství postřiku v litrech 1

v%

v ppm

0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000

2

3

4

5

6

7

8

9

10

50

100

Jaká je potřeba pesticidu v gramech? 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

50

100

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

100

200

3

6

9

12

15

18

21

24

27

30

150

300

4

8

12

16

20

24

28

32

36

40

200

400

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

250

500

6

12

18

24

30

36

42

48

54

60

300

600

7

14

21

28

35

42

49

56

63

70

350

700

8

16

24

32

40

48

56

64

72

80

400

800

9

18

27

36

45

54

63

72

81

90

450

900

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

500

1000

Některé pesticidy jsou tekuté. V takovém případě pesticid nevážíme, ale lze předpokládat, že 1g ≈ 1cm3. Kolik je 1cm3 mililitrů? Z fyziky víme, že 1 dm3 = 1 litr a také, že 1 dm3 má 1000 cm3 a 1 litr má také 1000 ml. 1cm3 je tedy ekvivalentní 1 mililitru. Pro názornost si představme dvě stejně velké nádoby o obsahu 1 litru (tedy 1 dm3). Když každou z nich pomyslně rozdělíme na 10 stejných dílků, získáme dva shodné obrazce (viz obr.č.: ) Některé rostliny, např. zelí, mají na povrchu listů hladký voskový povrch. Postřik na takových rostlinách špatně ulpívá, proto je vhodné přidávat do postřikové látky tzv. smáčedla. Tyto přípravky lze koupit na trhu, nebo je možné je nahradit Jarem, případně lepem uvařeným ze škrobové mouky.


11


Obrázek 1/1:Velikost obsahu 1 litru a 1 dm3.

1 litr

1 dm 3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

100 mililitrů

100 cm3

Předpokládejme nyní, že jsme konvenční hospodáři a zkusme si představit, jaké by v tom případě byly naše nároky na stroje určené pro chemickou ochranu. Při přípravě postřiku bychom jistě ocenili možnost snadného odečtení stavu hladiny v nádrži. Očekáváme tedy transparentnost a dobře čitelné rysky. Obrázek 1/2a, 2b: Při výrobě nádrží jsou používány transparentní materiály.

Protože velikost kapek je velmi malá (udává se v µm), jsou trysky citlivé na nečistoty. Dalším požadavkem jsou účinné filtry, které jednak zachycují případné nečistoty, jednak neznesnadňují průchod přípravku přes filtr. V případě, že z jakéhokoli důvodu dojde k ucpání postřikové trysky, je pro nás důležitá jejich snadná výměna, případně i čištění. Častým


12


přerušováním práce, rozebíráním a čištěním trysek však vznikají časové ztráty, které jsou pro obsluhu nepříjemné. Dalším požadavkem jistě bude těsnost nádrže. Pro rovnoměrné dávkování postřiku je důležitý stálý tlak. Avšak při příliš vysokém tlaku vznikají příliš jemné kapky, které jednoduše uletí a na rostlinách vůbec neulpí. Naopak, při nízkém tlaku se tvoří velké kapky, které se na rostlinách neudrží a kapou na zem (jako při prudkém dešti). V obou případech zůstává porost neošetřen. K dosažení stálého tlaku však potřebujeme konstantní (neměnnou) rychlost. To si lze v praxi jen těžko představit. Pole bývají zvlněná, do kopce s plnou nádrží a plným postřikovačem jedeme jinou rychlostí, než z kopce s téměř prázdným postřikovačem. Také je nutné objíždět meliorační skruže, mokřiny, sloupy vysokého napětí a pomalu se otáčet na souvrati. Potřebujeme tedy snadno a rychle nastavit pracovní tlak abychom dosáhli rovnoměrného postřiku. U ručních postřikovačů považujeme jednoduchou obsluhu za samozřejmost, u traktorových, či samochodných postřikovačů je požadována snadnost obsluhy. Dalším požadavkem je zamezení odkapu trysek a konečně udržení stálé koncentrace pesticidu v nádrži. Důsledkem by byla nedostatečná ochrana rostlin na počátku postřiku a naopak, poškození rostlin na jeho konci. Obrázek 1/3a, 3b: Postřikovače musí mít odpovídající světlost, rostliny jsou od kol okláněny tzv. děličem porostu.

děliče porostu

Ty součásti postřikovačů, které přichází do styku s postřikem nesmí podléhat korozi. Současná výrobní technologie využívá kombinace plastů s odolnými keramickými nebo kovovými materiály. Postřikovač sám o sobě musí dobře procházet porostem, pro který je určen, proto mají samochodné postřikovače velkou světlost. Některé mohou být vybaveny tzv. děliči porostu (viz obr. 1/3a, 3b). Otázka: Proč mají traktorové postřikovače menší světlost než samochodné?


13


Chemické ochranné prostředky lze používat ve formě: 

Postřiku, rosení, zmlžování – přípravek se dostává na rostliny ve vodním

nebo jiném roztoku. Výhodou je dobrá přilnavost roztoku na rostliny a malá spotřeba přípravku. Nevýhodou je velká spotřeba vody a práce s přípravou roztoku. 

Poprašování – přípravek se dostává na napadené rostliny rozptýlený na jemné

prachové částečky. Nevýhodou je relativně velká spotřeba. 

Moření – osivo se obaluje ochranným mořícím prostředkem, který ničí

zárodky chorob a škůdců na povrchu semene a současně zabraňuje infekci semen z půdy. 

Desinfekce půdy – přípravek ničí škůdce, nebo jejich zárodky v půdě.

Nejčastěji se používá pára.

1.3 Postřikovače Rozdělení postřikovačů 

Ruční



Tažené 

Poháněné od pojezdových kol



Poháněné vlastním motorem





Traktorové 

Nesené



Závěsné Motorové, Samochodné

Obrázek 1/ 4: Traktorový závěsný postřikovač.


14


Obrázek 1/ 5a, 5b:Samochodné postřikovače.

Postřikování je charakterizováno velikostí kapek 100 – 700 µm. Předpokládaná spotřeba se pohybuje od 200 do 1000 l.ha-1. Princip rozptylu postřikové kapaliny je hydraulický – postřiková kapalina je do trysek vháněna pod tlakem 1 – 7 at. Tlak může být vyvíjen dvěma způsoby: 

postřiková kapalina prochází přímo čerpadlem a následně je vháněna do trysek



v zásobníku je zvyšován tlak vzduchu, který následně vhání postřikovou

kapalinu do trysek Postřikování se nejčastěji využívá na veškeré polní porosty. Z toho vyplývají i nedostatky tohoto postupu. Jsou to závislost na povětrnostních podmínkách, hustota porostu a s tím související časová náročnost a výkon. Povětrnostní podmínky – postřiky obecně se neaplikují za deště, těsně před a po dešti a při rychlosti větru nad 4 m.s-1. Na trhu jsou dostupné trysky s tzv. řízenou vzduchovou podporou, které jsou schopné aplikovat postřik při rychlosti větru do 9 m.s-1. Hustota porostu – pokud je porost zahuštěn, postřiková látka se nedostane pod listy. V praxi se jednoduše zvýší dávka postřiku. Časová náročnost – odvíjí se od kvality postřiku a včasnosti zásahu. Výkon – zde lze analogicky použít pořekadlo – kdo rychle dává, dvakrát dává. Včasnost zásahu může ušetřit další nutnost chemického postřiku.


15


1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů Zásobní nádrže - jsou dnes vyráběny z plastů. Obrázek 1/ 6: Boční pohled na tažený postřikovač.

Obsah nádrže se volí podle typu postřikovače. Ruční postřikovače mají obsah 1 – 16 l, potažní 150 – 400 l, traktorové, samochodné 500 – 3000 l. Obrázek 1/ 7a, 7b: Nádrže na pesticid.

Řada postřikovačů je vybavena kromě nádrže na postřikovací roztok i vyplachovací nádrží a malou nádržkou s čistou vodou, která slouží k omytí rukou nebo zasažených částí. Obrázek 1/8: Výpustní kohout čisté vody na mytí rukou (žlutá šipka) a kohout pro rychlé plnění nádrže (zelená šipka).


16


Aby nedocházelo v průběhu práce k ucpávání trysek, jsou v zásobní nádrži umístěny filtry, které mohou být tkané, nebo probíjené plastové s průměrem otvorů 0,6 – 0,8 mm. Filtry mohou být umístěny také v sacím potrubí čerpadla, popř. u výtokového hrdla. Obrázek 1/9: Filtr sací větvě

Míchadlo - zabezpečuje, že se po dobu pracovní operace nebude měnit koncentrace postřiku. Míchadla mohou být: Mechanická –používá se hřídel s rychlostí 100 – 180 ot.min-1. Hřídel je umístěna ve spodní části nádrže. K hřídeli jsou připevněny 2 – 4 páry radiálních lopatek. U kyvných míchadel se používají jednoduché lopatky a hřídel se kývá rychlostí 15 – 50 kyvů. min-1. Hydraulická – promíchávají obsah nádrže vratným proudem tlakové kapaliny, který se odděluje v regulačním ventilu z hlavního tlakového potrubí. Proud je vystřikován tryskou ve spodní části nádrže. Pneumatická – obsah je promícháván přetlakovým proudem vzduchu, který je veden do spodní části nádrže. Obrázek 1/ 10: Míchací a oběhové čerpadlo.


17


Čerpadlo - zabezpečuje, aby byl přípravek na ochranu rostlin rovnoměrně vháněn do rozstřikovacích trysek. Čerpadla rozdělujeme na:  zubová o s vnějším ozubením o s vnitřním ozubením a vložkou mezi ozubenými koly (srpkové) o s vnitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly (trochoidní)  šroubová  lamelová  pístová o axiální o radiální

Zubové čerpadlo je tvořeno dvěma, nebo více vzájemně zabíhajícími ozubenými koly uloženými v pouzdře s velmi malou boční i radiální vůlí. Jedno ozubené kolo bývá hnací, ostatní jsou od něj poháněna. Zubové čerpadlo s nitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly. Čerpadlo se skládá ze dvou ozubených kol. Ozubené kolo s vnějším ozubením (A) má vždy o jeden zub méně než ozubené kolo s vnitřním ozubením (B). Zuby jsou vyrobeny tak, že se všechny stále dotýkají. Na levé straně jsou oddělené sací prostory a na pravé straně jsou výtlačné prostory. Kapalina je při tomto smyslu otáčení trvale nasávána na levé straně a pravou stranou je vytlačována ven. Obrázek 1/11a, 11b: Ozubené kolo s vnitřním a vnějším ozubením. A

B

A


18


Obrázek 1/12:Zubové čerpadlo - detail.

A výtlak

B

sání

Čerpadlo s vnitřním ozubením s vložkou mezi ozubenými koly Tato čerpadla jsou tvořena poháněným ozubeným kolem s vnějším ozubením (1) a ozubeným kolem s vnitřním ozubením (2). Vložka mezi ozubenými koly (3) odděluje sací a výtlačný prostor čerpadla. Při otáčení ozubených kol (jak ukazuje šipka) je kapalina unášena v mezerách zubů obou kol z prostoru sání do prostoru výtlaku. Protože ozubení v horní části čerpadla do sebe zapadá, vytlačuje se kapalina z mezer zubů a proudí do výtlačného potrubí. Obrázek 1/13: Zubové čerpadlo s vnitřním ozubením, s vložkou – detail.

2

1 sání

výtlak

3


19


Obrázek 1/14a, 14b: detail kol s vnitřním a vnějším ozubením a detail vložky mezi ozubenými koly. 2

1 3

Čerpadlo s vnějším ozubením Tato čerpadla jsou tvořena nejčastěji dvěma, mohou i více, vzájemně zabíhajícími ozubenými koly (I), která jsou uložena v tělese s velmi malou boční i radiální vůlí (II). Jedno ozubené kolo je hnací (III), druhé (ostatní) je od něj poháněno. Zuby vycházející ze záběru se plní kapalinou, a tím dochází k nasátí kapaliny, která je dále dopravována zubovými mezerami po obvodu výtlačného prostoru. Obrázek 1/15a, 15b: Detail čerpadla s vnějším ozubením. II

III

I

Otázka: nakreslete schémata zubových čerpadel, naznačte smysl otáčení a popište funkci. Jaký je počet zubů u kol s vnitřním a vnějším ozubením a proč? Jaký je minimální počet zubů při němž by čerpadlo ještě fungovalo?


20


Šroubové čerpadlo může mít jedno vřeteno, nebo dvě až čtyři vřetena. Při otáčení koná vřeteno krouživý pohyb a posunuje kapalinu v trubce. Výhodou je plynulý průtok bez pulsací a tichý chod. Obrázek 1/16a, 16b: Šroubové čerpadlo.

Ozubená kola

vřetena

Lamelová čerpadla využívají rotoru (R), který je excentricky umístěn ve válcovém otvoru statoru (S). Čerpadlo během jedné poloviny otáčky nasává kapalinu a během druhé poloviny ji vytlačuje. Na jednu otáčku připadá jedno vysunutí a jedno zasunutí lamel (L). Obrázek 1/17: Lamelové čerpadlo - schéma. R

S L

Obrázek 1/18a, 18b: Lamelové čerpadlo – výukový model. L

S


21


Otázka: Proč dochází 1x k zasunutí a vysunutí lamel během jedné otáčky a čím je to způsobeno? Pístová axiální čerpadla jsou v principu velmi jednoduchá. Nakloněná deska vyvolává vzhledem k hřídeli tangenciální sílu, která klade odpor při otáčení čerpadla. Obrázek 1/19: Pístové axiální čerpadlo s kluzátkem. pružina

klouzátko

Pístové axiální čerpadlo s nakloněnou deskou a otočným blokem válců je schématicky načrtnuto na obrázku č.1/20: Obrázek 1/20: Pístové axiální čerpadlo s otočným blokem válců. rotující blok válců

písty

pevná nakloněná deska

Otázka: co se stane, když v pístovém axiálním čerpadle otočíme nakloněnou desku o 180°?


22


Pístová radiální čerpadla mají válce uspořádány v rovině proložené osou hřídele, podobně jako spalovací motory. Válce mohou být svislé, nebo vodorovné. Řadové pístové čerpadlo funguje tak, že kapalina je přiváděna sacím potrubím, prochází kanály v hřídeli, výstředníku a kluzátky přes sací ventil do válce nad píst. Při pohybu pístu vzhůru je kapalina vytlačována přes výtlačný ventil do výtlačného kanálu. Obrázek 1/21a: Pístové radiální čerpadlo. výtlačný kanál výtlačný ventil sací ventil výstředník píst

kluzátko

hnací hřídel

sací kanál

U postřikovačů se nejčastěji setkáme s membránopístovým čerpadlem. Jeho výhodou je zamezení úniku postřikové látky pod písty čerpadla. Obrázek 1/22a, 1/22b: Membránopístové čerpadlo. výfukové kanály

sací kanály membrána

písty

Otázka: při výměně oleje u membránopístového čerpadla jste si všimli, že se olej změnil v emulzi. Co to pravděpodobně způsobilo?


23


Obrázek 1/23: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele traktoru přes hnací kloubový hřídel.

Druhy používaných čerpadel u postřikovačů jsou: 

Pístová – jsou používána u výkonných motorových postřikovačů



Pístová jednoduchá – setkáme se s nimi u ručních postřikovačů. Fungují stejně

jako hustilky. 

Pístová dvojčinná – mají dva pracovní válce, do nichž zasahují dva písty na

společné pístnici. Při jednom zdvihu pístnice dochází v jednom válci k sání a ve druhém k výtlaku. Obrázek 1/24: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele traktoru přes hnací kloubový hřídel – pohled z druhé strany.


24


Obrázek 1/25: Míchací a oběhové čerpadlo.



Membránová – se používá jen u ručních postřikovačů



Zubová – můžeme se s nimi setkat u zamlžovačů určených pro čerpání

olejových roztoků, kterými je čerpadlo také zároveň mazáno. 

Odstředivá – jsou používána i u letadlových postřikovačů.

Rozstřikovací trysky - na práci trysek závisí kvalita rozptylu a tedy i účinnost postřiku. Výběr trysky je určen pracovním principem postřikové látky, záleží na tom zda se jedná o systémový, nebo kontaktní pesticid. Dále výběr trysek závisí na prostupnosti plodiny, počasí, vysoká rychlost pojezdu, vysoký tlak při postřiku a dále také záleží na typu ochrany rostlin a požadovaném aplikačním množství. Obrázek 1/26: Ztráty postřikové jíchy, k nimž dochází působením povětrnostních podmínek.

horko a sucho

odkap odpar

vítr


25


Obrázek 1/27a, 27b: Z důvodu snadné obsluhy jsou na postřikovém rámu umístěny 3 – 4 rozstřikovací trysky.

V praxi jsou používány tyto hydraulické rozstřikovací trysky: 

vířivé – tak jako dochází u vodních vírů k vířivému pohybu kapaliny, dochází i

ve vířivých tryskách ke spirálovitému otáčení postřikového prostředku. Touto odstředivou silou vzniká kapkový obrazec – dutý kužel. 

štěrbinové – na konci trysky je oválná štěrbina. Jako kapkový obrazec vzniká

vějíř. Jejich použití je v dnešní době nejčastější. Obrázek 1/28a, 28b: Porovnání velikosti kapek u štěrbinové trysky s přisáváním vzduchu (žlutá) a štěrbinové trysky bez přisávací komůrky (modrá). Modrá tryska tvoří v porovnání se žlutou tryskou jemnější kapky, které jsou náchylnější podnosu.

Obrázek 1/29a, 29b: Porovnání kapkového spektra v závislosti na tlaku.


26


Obrázek 1/30: Vějíř vznikající při použití štěrbinové trysky s plochou šterbinou.



nárazové – výsledný kapkový obrazec je plochý vějíř.



deflektorové – jsou opatřeny tzv. rozptylovacím deflektorem. Flektovat =

ohýbat, rozptylovací deflektor usměrňuje paprsek postřikové kapaliny do požadovaného tvaru. Obrázek 1/31: Tryska AirMixs plochou štěrbinou.

Další druhy trysek: 

širokorozsahové



nízkoúletové



injektorové (trysky s přisáváním vzduchu)



koncové



nízkotlaké


27




vysokotlaké



jednootvorové



víceotvorové (např. trysky pro kapalná hnojiva)

Obrázek 1/32: Víceotvorové trysky.

tříotvorová tryska

šestiotvorová tryska

 Aplikační trubice Obrázek 1/33a, 33b: aplikační trubice foto a nákres aplikační trubice s pěti otvory.

Kvalita rozptylu závisí na: 

Pracovním tlaku – zde existuje přímá úměrnost – čím vyšší tlak, tím větší

rozptyl, vysoký pracovní tlak však způsobuje opotřebování trysek. 

Průměru otvoru – čím menší otvor, tím větší rozptyl (pokud zahradní hadici

ucpete prstem docílíte vyššího rozptylu). Při postřiku vzniká celé spektrum kapek. Drobné kapky snadno ulétnou, velké kapky často přináší plýtvání chemikáliemi. Spektrum velikostí


28


kapek závisí na úhlu rozstřiku, velikosti trysky, typu trysky a tlaku postřikové látky. Trysky s menšími otvory vytváří menší kapky. 

Objemu vířivé komůrky – čím menší objem, tím lepší je rozptyl. Se změnou

objemu vířivé komůrky se mění i tvar kužele. Vysouváním, nebo zasouváním jádra do pouzdra se mění tvar kužele a tím i dostřik. 

Stoupání a hloubce závitů v hlavě jádra – čím menší stoupání, tím lepší rozptyl.



Kvalitě opracování součástek trysky – čím přesněji je tryska opracována, tím

lepší je rozptyl. Klasifikace spektra velikosti kapek podle Imag DLO Tabulka 1/9: Klasifikace velikosti kapek. Třída

Velikost kapek µm

VMD* Velmi jemné

< 150

F

Jemné

150 – 200

M

Střední

200 – 300

C

Velké

300 – 400

VC

Velmi velké

400 - 500

EC

Extra velké

>500

VF

Volume Median Diameter = střední objemový průměr

Otázka: Do níže načrtnuté tabulky doplňte šipky „je větší ↑“

nebo

„je menší ↓“ a charakterizujte vztah mezi veličinou a rozptylem. Jak lze u trysky ovlivnit tvar kužele? Tabulka 1/10: Přímá a nepřímá úměra mezi veličinami, které ovlivňují kvalitu rozptylu. Tlak

Rozptyl

Objem vířivé komůrky

Rozptyl

Průměr trysky

Rozptyl

Stoupání závitu

Rozptyl

Příručky na ochranu rostlin poskytují informace o množství kapaliny (l.ha-1) a o spektru kapek, se kterými je dosahováno optimálních výsledků, tato informace je sdělena


29


formou kódu. Např. kód 4M znamená, že je doporučeno množství 400 l.ha-1 s tryskami, které vytvářejí kapky o velikosti pro střední (M) kvalitu postřiku. Kola, nápravy a rám – Postřikovače mohou být vybaveny různými druhy kol. Důležitá je světlost podvozku, pro snadný průchod porostem a nosnost pneumatik, která bývá označována jako „LOAD INDEX – zátěžový index“, který odpovídá standardní pojezdové rychlosti, za ní pak bývá uvedena ještě druhá a třetí nosnost. Ty odpovídají dalším pojezdovým rychlostem. Obrázek 1/34a, 34b, 34c: Kola a pneumatiky u postřikovačů.

Další součástí výbavy postřikovačů jsou pevné nebo odpružené nápravy, které obsahují bubnové brzdy s vnitřním, nebo vnějším snímačem otáček. Obrázek 1/35a, 35b: Snímač pojezdové rychlosti a brzda.

U návěsných postřikovačů jsou součástí rámu vlečná oka, dolní, popř. naváděcí tažná oj, lze nastavit rozchod kol. Rám také slouží k upevnění elektrických kabelů nutných pro provoz po pozemních komunikacích. Postřikovací rám slouží k nesení vlastního postřikovací ústrojí a umožňuje aplikaci pesticidu na porost.


30


Obrázek 1/36: Pohled na postřikovací rám aplikačního ústrojí.

Zařízení zlepšující kvalitu postřiku 

nízkoúletové trysky



trysky s přisáváním vzduchu



řízená vzduchová podpora



přepínání různých velikostí trysek během jízdy



využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek



kombinace pesticidů s dalšími látkami

Nízkoúletové trysky – jsou trysky vytvářející takové kapkové spektrum, které není unášeno z porostu pryč. Nevýhodou tohoto systému může být tvorba velkých kapek, které se nedokáží udržet na rostlině a padají na zem. Výhodou je jejich cena a spolehlivost. Asymetrická injektorová tryska s dvojitým paprskem – rozstřikuje postřikovou jíchu ve dvou úhlech – 10°a 50°. To umožňuje smáčení celé rostliny bez ohledu na směr jízdy porostem. Obrázek 1/37: Směr výstřiku dvouštěrbinové trysky.

směr pojezdu


31


Řízená vzduchová podpora byla vyvinuta jako účinný nástroj proti úletu. Princip tohoto systému tkví v tom, že ke kapkovému obrazci ze standardních trysek je přiváděn proud vzduchu, který pomáhá malé kapky rovnoměrně umístit na rostliny. Tento systém umožňuje aplikovat postřik i při vyšší rychlosti větru (9 m.s-1). Tím se zlepšují podmínky pro včasnost postřiku, vyšší účinnost a s tím spojená nižší spotřeba postřiku. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady. Obrázek 1/38: Schéma postřikovače s řízenou vzduchovou podporou. Žlutá šipka naznačuje vlastní pesticid, modrá šipka usměrnění kapek díky řízené vzduchové podpoře.

vzduch postřik

Obrázek 1/39a, 39b: Řízená vzduchová podpora – foto, do vzduchových vaků Twin systému je vzduch vháněn ventilátory.

Možnost přepínání různých velikostí trysek během jízdy je systém, který vychází z předpokladu, že pro optimální práci trysek je nutný stálý tlak a tedy konstantní rychlost. Ta v praxi není možná z několika důvodů. Jsou to: zvlněný terén, různá hmotnost postřikovače z důvodu měnícího se objemu postřikové kapaliny a pohonných látek v nádrži, dále překážek na poli a existence souvratí.


32


Protože jsou trysky vybaveny protiúkapovou membránou, dochází při snížení rychlosti ke snížení tlaku a tryska vypíná postřik. Naopak, při zvýšení rychlosti se zvyšuje tlak a dochází k tvorbě velmi jemných kapek, které jsou unášeny z porostu pryč. Systém tedy sám během jízdy přepíná mezi zvolenými tryskami v závislosti na rychlosti pojezdu. Obrázek 1/40: Trysky mohou být při jízdě přepínány v závislosti na tlaku.

Využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek. Podstata tohoto systému spočívá v přitažlivé síle mezi částicí a ošetřovanou rostlinou. Tato síla nabývá na významu s klesajícím rozměrem kapek. Projevuje se snížením úletu, urychlením jejich usazení na rostlinách a snížením odparu nosiče z kapek. Významným přínosem je i zvětšení rychlosti pohybu kapek a zvýšení pravděpodobnosti zachycení kapek rostlinami. Dosažené výsledky účinností nejsou však ani u těchto postupů jednoznačné, protože kapky s elektrickým nábojem obvykle nepokrývají ošetřovaný porost rovnoměrně. Kombinace pesticidů s dalšími látkami. Jedná se o povrchově aktivní a o biologicky účinné látky, které zvyšují pravděpodobnost zachycení kapek rostlinami, nebo zvyšují biologickou účinnost látek. Otázka: Jaká znáte z vaší praxe zařízení pro zlepšení kvality postřiku, jaké jsou podle vás výhody a nevýhody těchto zařízení?.

1.4 Rosiče Rozdělení rosičů 

Ruční



Tažené



Poháněné od pojezdových kol


33



Poháněné vlastním motorem



Traktorové



Nesené



Závěsné



Samojízdné


Rosení je charakterizováno velikostí kapek 25 – 120 µm a použitím proudu vzduchu, který má dvě funkce: 

rozptyl (disperze) postřikové kapaliny – slouží k tvorbě malých kapek



transportní – napomáhá nasměrovat chemický postřik na porost a omezuje úlet

U rosičů je vždy řešen rozvod kapaliny i vzduchu. Existují dva způsoby aplikace. První způsob používá jeden aplikační rám pro rozvod kapaliny i vzduchu, druhý způsob využívá centrální tryskovou trubici. Rosiče jsou častěji používány v sadech a vinicích.. Obrázek 1/41: Rosič.

1.5 Zmlžovače Zmlžování je charakterizováno velikostí kapkového spektra 25 – 150 µm. Při takto malém kapkovém spektru je obtížné zamezit nadměrnému úletu. Zmlžování je proto vhodné při ošetřování porostů v uzavřených plochách, jakými jsou např. skleníky, nebo fóliovníky.


34


1.6 Poprašovače V zemědělské praxi dnes již nepoužívají. Výjimku tvoří letecké poprašovače, které jsou využívány v lesnictví.

1.7 Moření osiva Mořičky osiva Pro moření osiva jsou používány: Mořící bubny – jsou využívány pro moření malého množství osiva. Základem je vodorovně otočný mísící buben. V plášti je umístěn plnící otvor. Uvnitř bubnu jsou přidělána žebra pro lepší promíchávání směsi. Buben se naplní osivem a přidá se odpovídající množství mořícího přípravku. Otáčením se docílí namoření osiva. kontinuální mořičky – do míchacího zařízení se semena a mořicí přípravek přivádějí přes dávkovače v daném poměru. Ze stroje vychází namořené osivo v nepřetržitém proudu.

1.8 Desinfekce půdy Pro desinfekci menšího objemu půdy se mohou využívat vědra s horkou vodou, kterými se půda před osetím prolije. Pro desinfekci např. skleníků, nebo pařenišť se používají tzv. propařovače. Pára z vyvíječe je vedena pod tlakem 0,5 at tlakovou hadicí do rozvaděče. Přes hroty je z rozvaděče vedena do půdy. Pára prochází půdou a ničí choroboplodné zárodky. Takto připravené půdy jsou vhodné pro choulostivé druhy zeleniny a květin. Je možná i aplikace pesticidů.

1.9 Ekologická ochrana rostlin V ekologickém zemědělstvím nejde o „boj“ proti škůdcům, ale o posílení zdraví rostlin a vytvoření podmínek, v nichž se bude dařit kulturním rostlinám a nikoliv plevelům. Je proto kladen důraz na vyvážené hnojení, používání organických hnojiv, zpracování půdy, sestavení osevního postupu a podporu přirozených nepřátel. Abychom však mohli podporovat specifické predátory, musíme jim připravit podmínky. Řada z nich se živí nektarem a pylem a


35


včasná nabídka pylu na jaře podpoří jejich vývoj. Proto je potřeba podporovat osevní postupy ve smyslu četnosti zastoupení různých druhů rostlin. Další možností je: 

zakládání kvetoucích pásů



zakládání okrajových pásů



zakládání křovin a lesíků

Pro zakládání biotopů je důležité provést nejprve hlubokou orbu, nebo rigolování s následnou předseťovou přípravou a setím. Po zapojení porostu následuje sázení keřů a stromů. I v ekologickém zemědělství jsou používány prostředky na ošetřování rostlin. Jedná se o povolené preparáty, které si může farmář připravit sám, nebo jsou k dostání na trhu. Všechny ochranné prostředky mají jednu společnou vlastnost – častější aplikaci, tedy častější využití postřikovače. Je tedy nutné si spočítat náklady na aplikaci ve vztahu ke škodám způsobených chorobami, či škůdci. Při přímé regulaci plevelů jsou v obilovinách používány prutové brány a v širokořádkových kulturách plečky. Při vláčení prutovými branami platí zásada „čím menší plevele, tím větší účinek“. Každá pracovní operace má svá specifika. Při prevenci zaplevelení v obilovinách se doporučují tyto zásady: 

vláčením je nejúčinnější u drobnosemenných plevelů, pro hluboce kořenící je

téměř neúčinné 

ozimý ječmen, žito a pšenici lze vláčet již na podzim



po velkých mrazech je vhodné porosty brzy na jaře nejprve „usadit“ válcem a

následně zvláčet. Tím, jak během zimy docházelo k oteplování a zámrazu, půda se hutnila a kypřila a rostlinky se tak „povytahovaly“. Pokud bychom použili brány hned, hrozilo by vyvláčení i kulturního porostu. 

volba nářadí se řídí druhem půdy



nastavení tlaku prutů se provádí v závislosti na fázi růstu, citlivosti obiloviny a

půdním druhu 

na těžkých půdách lze kromě prutových bran použít lehké hřebové brány,

protože dochází i k rozrušení půdního škraloupu 

Pokyny pro plečkování kartáčovými plečkami:



odstraňují i vzrostlejší plevele



jsou použitelné pro všechny druhy půd


36




pracovní orgány mohou zasahovat do blízkosti rostliny, aniž by jí poškodily



je nutné dodržovat nízkou pracovní rychlost

Otázka: Navrhněte stroje potřebné pro rostlinou výrobu při ekologickém zemědělství. Kalibrace postřikovače  kontrola čerpadla Obrázek 1/42: Měřící kufr, průtokoměr s regulátorem tlaku a tlakoměrem

 kontrola tlakoměru Obrázek 1/43:Hydrogenerátor s cejchovaným a kontrolovaným tlakoměrem

 kontrola postřikovacích trysek na rámu Obrázek 1/44: Měřící plošina s odměrnými válci řízena počítačem


37

Hnojení organickými hnojivy

2 HNOJENÍ ORGANICKÝMI HNOJIVY



38

2.1 Úvod Proč se vlastně hnojí organickými hnojivy? Není jednodušší dodávat rostlinám živiny anorganickými hnojivy přímo na list, v množství, které je právě potřeba? V čem jsou organická hnojiva tak unikátní, že potřebujeme drahé stroje, které navíc využíváme maximálně 30 dnů v roce? Jsou všechna organická hnojiva rovnocenná? Hnojení plodin je pracovní operace, při níž zemědělec nezískává žádný finální produkt. Trh však nabízí velké množství strojů, při jejíchž výběru je nutné si rozmyslet, jaké máme možnosti a potřeby. Pojďme si nejprve vysvětlit co se skrývá pod pojmem organická hnojiva.

2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky Do skupiny organických hnojiv řadíme chlévský hnůj, kompost, rašelinu a rostliny, které jsou používány jako tzv. zelené hnojivo. Půdní mikroorganismy rozkládají během roku v půdě přítomné organické látky různého původu. Při rozkladu (mineralizaci) se uvolňují minerální látky (důležité pro výživu rostlin – dusík, draslík atd.), oxid uhličitý a energie. Oxid uhličitý se váže na vodu, čímž vzniká slabá kyselina uhličitá, která zpětně usnadňuje rozpouštění živin v půdě. Část uvolněné energie uniká ve formě tepla, které půdu prohřívá. Zbývající část energie je spotřebována při tvorbě humusu. Na humusové látky může být přeměněna pouze malá část organické hmoty. Zde si musíme alespoň okrajově vysvětlit o jaké látky se jedná. Jde o fulvokyseliny, huminové kyseliny a humáty. Pro naše potřeby je důležité si pamatovat, že zatímco mineralizace organické hmoty probíhá několik dní až let, humusové látky se rozkládají několik desetiletí (fulvokyseliny) až několik tisíc let (huminy). Jedná se tedy o velmi stabilní látky. Humus proto nemůže být zdrojem živin, ale jeho význam tkví ve: 

Schopnosti

poutat

kationy

(např.

těžké

kovy,

čímž

omezuje

jejich

„dostupnost“ pro rostliny) 

Zlepšování struktury a vlastností půdy

Ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou chladnější klimatické podmínky a nižší pH půdy, nemají půdní mikroorganismy vhodné podmínky pro svou činnost. Organická hmota, kterou bychom do této půdy dodali, může mineralizovat, ale nebude humifikovat. Za nepříznivých klimatických podmínek mohou plodiny na půdách s dostatkem humusu prospívat lépe, než plodiny, které rostou na chudých půdách.


39


Rozumným používáním organických hnojiv můžeme zmírnit nepříznivé vlastnosti půd – lehké, písčité půdy získávají schopnost lépe udržet vláhu a živiny, těžké půdy se zkypří, provzdušní a stávají se méně zamokřenými. Tyto vlastnosti jsou příznivé nejen pro plodiny, ale i pro mechanizaci, která je méně namáhána. Záleží nejen na množství organické hmoty, kterou do půd dodáváme, ale i na její kvalitě. Nejrychleji podléhá rozkladu zelené hnojení a kejda. Při hnojení rostlinami a kejdou jsou do půdy rychle dodány organické látky pro mikroorganismy a následně pro rostliny. Rychle je zlepšena půdní úrodnost, ale tvorba humusu téměř neprobíhá. Tato situace se podstatně zlepší při použití chlévského hnoje. Suverénně nejvíce stabilních látek dodává do půdy kompost. V laické veřejnosti bývají zaměňovány pojmy chlévská mrva, chlévský hnůj a kompost. Protože jde o tři samostatné kategorie, vyžaduje každá z nich i různý druh mechanizace. Zjednodušeně řečeno, chlévská mrva je směs výkalů, moče a podestýlky. Chlévský hnůj je mrva, která podlehla fermentaci bez přístupu vzduchu. Při zrání dochází k úbytku živin činností mikroorganismů, ale získáváme organickou hmotu, která poskytuje lehce až středně rozložitelné látky a stabilní sloučeniny. Kompost získáváme z rychle se rozkládajících zbytků organického původu za přístupu vzduchu. Souběžně z mineralizací vznikají i stabilní humusové látky. V zahradách se často setkáme s tím, že se chlévská mrva kompostuje. Získané hnojivo je kvalitnější než chlévský hnůj, avšak celá operace je poměrně pracná. Kvalita hnoje závisí také používané podestýlce. Za kvalitní hnůj je považován hnůj se slamnatou podestýlkou. Podestýlka poutá živiny chlévské mrvy a díky vysokému obsahu celulózy rozšiřuje poměr C:N, který je u výkalů úzký. Pokud máme k dispozici málo slámy, doporučuje se ji drobně nařezat. Velmi kvalitní je také hnůj z rašelinné podestýlky, která dobře váže moč, čpavek a pevné výkaly. V minulosti se k podestýlání používalo i listí, nebo tráva. Hnůj z této podestýlky není příliš kvalitní. Porovnejme si nyní kvalitu hnoje od jednotlivých hospodářských zvířat. Každý majitel skleníku, nebo pařeniště jistě rád použije hnůj koňský. Je vzdušný, rychle se rozkládá a uvolňuje velké množství tepla. Pro tyto vlastnosti je vhodný do těžších půd. Velkou výhřevností a rychlostí rozkladu je charakteristický i hnůj ovčí, nebo kozí. Na rozdíl od koňského hnoje zde nehrozí nebezpečí tetanu.


40


Hovězí hnůj je dnes nejpoužívanější organické hnojivo. Obvykle se používá každé čtyři roky (podle osevního postupu), na lehkých půdách se rozkládá rychleji (každé dva roky). Staří hospodáři označovali vepřový hnůj jako studený. Tato vlastnost je způsobena jeho pomalým rozkladem. Je proto použitelný pouze na lehčích půdách, kde vydrží déle, než ostatní druhy hnoje. Na menších plochách, nebo při intenzivním hospodaření se ještě využívají kompost a rašelina. O kompostu jsme již hovořili. V půdě nejdéle zadržuje vodu rašelina s hrubou strukturou, protože se pomaleji rozkládá. Její negativní vlastností je kyselá reakce, je tedy vhodná spíše pro zahrady. Při použití na kyselých půdách se doporučuje její neutralizace. Na svažitých pozemcích, kde hrozí vodní eroze, při odplevelení, nebo ke zlepšení písčitých půd je možné použít i tzv. zelené hnojení. V zahradách se používají vikvovité rostliny, v osevním postupu se využívají rostliny, které v krátké době vytvoří velké množství zelené hmoty – hořčice nebo svazenka, a zároveň nevytváří mohutný kořenový systém. Při následném zpracování půdy by docházelo k velkému namáhání strojů. Avšak i při sebelepším hnojení mohou rostliny trpět podvýživou a dávat nízké výnosy. Proč? Vláhy i hnojiv je dostatek a přesto se pěstovaným plodinám nedaří. Ruku v ruce s hnojením půdy musí jít i úprava půdní reakce.

2.3 Vápnění Reakce půdy závisí na množství volných vodíkových iontů (H+) v půdě. V rozborech se reakce označuje značkou pH (mnemotechnická pomůcka – počet H+ iontů) za níž následuje číslo. To udává typ půdní reakce. 6,6 – 7,1 neutrální půda pH < 6,5 kyselá pH > 7,2 zásaditá Pokud je půda kyselá, rostliny nemohou přijímat draslík, fosfor a čpavkový dusík a hladovějí. K vápnění nejčastěji používáme pálené vápno (těžké půdy), nebo mletý vápenec (lehčí půdy).


41


2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou Stroje používané ke shrnování chlévské mrvy jsou popsány v samostatné kapitole. O hnojení organickými hnojivy však nemůžeme hovořit bez znalostí základních faktů o přípravě hnojiště. Založení polního hnojiště podléhá legislativě. Polní hnojiště jsou zakládány na rovných pozemcích a vznikají vrstvením chlévské mrvy do hromad trojúhelníkového, nebo lichoběžníkového profilu o šířce základy cca 4 m a výšce max. 3 m. Mezi jednotlivými hnojišti je vzdálenost 15 - 20 m. Chlévská mrva je k hnojištím dopravována traktory, nebo nákladními auty. Obrázek 2/1. Prakticky založené hnojiště na místě bývalé silážní jámy šetří náklady na dopravu.

Na místě je vrstvena čelním nakladačem, který musí zároveň s vrstvením mrvy zajistit i její udusání. V opačném případě by docházelo k nadměrné ztrátě živin. Obrázek 2/2. Závěsný nakladač.


42


Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná, mírně mazlavá hmota, která může slabě páchnout amoniakem. Po vyzrání (2 – 3 měsíce) je nakládán a rozmetán. Z technického hlediska je linka pro výrobu chlévského hnoje energeticky náročná. Každá z jednotlivých operací (dovoz, vrstvení a dusání, nakládání a odvoz) musí mít svůj energetický zdroj a není možné k jedinému energetickému zdroji postupně připojovat ostatní stroje.

2.5 Stroje pro práci s kompostem Komposty jsou zakládány na rovných, vodohospodářsky zabezpečených plochách. Jsou to vrstvené hromady drceného materiálu, které mají v průřezu tvar lichoběžníku o základně přibližně 2 metry a výšce přibližně 1,5 m. Obrázek 2/3. Kompostiště.

Od toho se odvíjí i požadavky na používané stroje. Kompostovací linka se skládá z těchto pracovních operací: 

Drcení, štěpkování výchozího materiálu



Zakládání a vrstvení kompostu



Překopávání



Prosévání



Ostatní (nakládka, balení)

Každá z výše uvedených operací může mít vlastní energetický zdroj, nebo je možné na jeden energetický zdroj připojovat potřebné nářadí. Jako energetický zdroj je nejčastěji používán kolový traktor, nebo čelní nakladač. Podmínkou pro používání traktoru je možnost zařazení velmi pomalé pojezdové rychlosti. Čelní nakladač má sice možnost plíživé


43


pojezdové rychlosti, ale nabízí se otázka, zda je možné k němu připojit potřebné stroje. Abychom získali kvalitní kompost, je potřeba organickou hmotu řádně nadrtit. To zajišťují: 2.5.1 Drtiče a štěpkovče Drtiče jsou stroje, které zpracovávají větve do průměru 4 cm, dále trávu, listy, zbytky květin, obilí, kukuřičné palice a dokonce i katrony. Obrázek 2/4 Plnění drtící linky.

Obrázek 2/5 Drtící linka.

Obrázek 2/7 Vynášecí dopravník.

Obrázek 2/6 Mobilní drtič kompostu.

Obrázek 2/8 Drtící ústrojí.


44


Štěpkovače produkují z dřevních zbytků štěpku o objemu až 50 mm3. Organické zbytky mohou být čerstvé, suché nebo proschlé a od toho se odvíjí naše požadavky. Stroje by neměly být nadměrně hlučné, neměli by se často ucpávat a měly by být zachovány podmínky bezpečné práce. Obrázek 2/9 Rozdrcený materiál propadává síty podle velikosti.

Drtiče a štěpkovače rozdělujeme podle energetického zdroje: 

Připojitelné (např. k malotraktoru)



S elektromotorem



S benzínovým motorem

Zatímco elektromotory jsou nabízeny v tzv. hobby programu, pro zemědělské odborníky mají hlavní význam stroje s benzínovým motorem a stroje připojitelné k energetickému zdroji.

Podle pracovního ústrojí se dělí na stroje s: 

Rotujícími kladívky a protiostřím



Roujícími noži v rovině s osou otáčení



Rotujícími noži, které jsou kolmé na osu otáčení

Podle druhu podavače je dělíme na stroje s: 

Nuceným podáváním – materiál je posunován soustavou podávacích válců, které

mohou, nebo nemusí být poháněny od nožového setrvačníku. 

Samopodáváním – materiál je vtahován působením pohybu nožů


45


Podle způsobu přepravy dělíme drtiče a štěpkovače na: 

Převozné – jsou vybaveny jedno, dvouosým podvozkem. U dvouosého

podvozku je zajištěna lepší přepravovatelnost, je však také nutné zajistit potřebnou stabilitu. Převozný s vlastní pohonnou jednotkou. 

Nesené – na tříbodovém závěsu traktoru.



Přenosné – jsou vybaveny párem koleček. Používají se zejména v hobby

programech. S hmotností do 30 kg jsou použitelné na krátké vzdálenosti. 

Samojízdné – bývají upravené nákladní automobily.

2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu Kompost jako organický odpad je kyprý materiál v různém stupni rozkladu. Nejprve se vrství zakládka do požadovaného tvaru. Během zrání kompostu je potřeba kompost překopávat a provzdušnit a to tak, aby nedocházelo k nerovnoměrnému rozvrstvení materiálu a aby bylo aerobní prostředí v celém profilu zakládky. Komposty vykazují různou vlhkost a objemovou hmotnost, v závislosti na použitém materiálu. V úvodu kapitoly jsme hovořili o energetickém zdroji.

Podle připojení k energetickému zdroji rozdělujeme překopávače na: 

Nesené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Hlavní část tvoří rám, ke kterému je

připevněn most s rotorem. Pomocí hydraulického válce je možné přestavovat překopávač z přepravní polohy do polohy pracovní. Rotor je poháněn od vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou. 

Tažené – jeho výhodou je dobrá stabilita při práci. Je připojen do spodního závěsu

traktoru. Část hmotnosti je na tažném prostředku a část hmotnosti leží na nápravě. Rotor je poháněn od vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou. 

Tlačené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Rotor je poháněn od vývodového

hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou. Překopávaný kompost sune do strany, takže vytváří novou hromadu.

Zemědělské stroje 

46


Samojízdné

o

s elektromotorem

o

se zážehovým motorem

o

se vznětovým motorem

Samojízdné překopávače využívají pro pohyb pojezdová kola, nebo pásy. Překopávací ústrojí je tvořeno tunelem s pracovním rotorem se šnekovicí. 2.5.3 Prosévání kompostu 

vibrační prosévací síta – pracují na principu šikmo uložených rovinných sít.

Výhodou jsou vysoká životnost, energetická nenáročnost a spolehlivost. 

rotační třídiče – pracují na principu šikmo uložených válcových sít. Prosévací

síta jsou poháněna přes převodovku elektromotorem. 

rotační rošty – jako TEK s bramborami.

Z výše uvedeného vyplývá, že organická hnojiva jsou objemné materiály s různou hustotou a strukturou. Požadavky na rozmetadla organických hnojiv jsou v zásadě dva: zásobník organických hnojiv a vlastní rozmetací zařízení, jehož úkolem je rovnoměrně rozvrstvit hnojivo na dané ploše v přijatelném čase. Při příliš pomalém rozmetávání bychom přicházeli o minerální látky v hnojivu a také by se mohly zpozdit agrotechnické lhůty následných operací. Příliš velký zásobník by neúměrně zatěžoval půdu a traktor, příliš malý zásobník by prodražoval celou operaci velkými přejezdy. Jak tedy fungují rozmetadla organických hnojiv?

2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv

Příklad: Pan Horký plánuje hnojení polí během roku. Má několik možností: stroje si za úplatu půjčit, koupit staré stroje a opravit je, koupit nové, nebo si objednat službu. Zeptá se vás na radu, protože se domnívá, že na rozdíl od něj máte o těchto strojích větší přehled.


47


Napadá vás jak byste panu Horkému poradili? Jako budoucí odborníci byste se jistě pana Horkého zeptali, jak velkou rozlohu obhospodařuje, jestli chová skot, prasata, nebo drůbež a jaké plodiny bude pěstovat? Předpokládejme, že pan Horký plánuje hnojení polí jednou za 4 roky a hospodaří na celkové výměře 400 ha. Ročně tedy musí pohnojit 100 ha. Obvykle se dávka statkových hnojiv pohybuje okolo 300 q.ha-1. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že bude potřebovat 3 000 tun hnoje, tzn. 300 rozmetadel o nosnosti 10 tun. Rozmetadlo se používá asi 25 – 30 dnů v roce, tzn. že denně naplní a rozveze10 rozmetadel.

Příklad se touto odpovědí zdá být vyřešen. Pan Horký si musí spočítat, která z možností je pro něj nejpřijatelnější a podle toho se rozhodnout. Avšak pan Horký si vás váží jako odborníků a požádá vás, zda byste mu takové rozmetadlo neuměli zkonstruovat. Je schopen vám zajistit potřebný materiál, ale je na vás, jak si s celou problematikou poradíte. V první řadě je třeba si uvědomit jak rozmetadla fungují.

2.6.1 Činnost rozmetadla Na dně zásobníku rozmetadla je umístěn jeden, nebo dva dopravníky, které posunují hnojivo k frézovacímu bubnu. Jak? Hnací hřídel převádí točivý moment

od motoru do

převodové skříně. Obrázek 2/10a, 2/10b. Hnací hřídel.

V převodové skříni je točivý moment přenesen na pohyb dna a zároveň frézovacího bubnu, popřípadě rozmetacích lopatek. Pohyb dna může být přerušovaný, nebo kontinuální. K přerušovanému pohybu je využíván rohatkový mechanismus, který je levnější a lepší pro


48


nastavení různé rychlosti pohybu dna (dávky na ha), ale není možné použít zpětný chod, který je výhodný pro údržbu a opravy. Obrázek 2/11: Jednoosý rozmetací přívěs.

Princip rohatkového mechanismu Rohatkový mechanismus začíná u klikového kotouče. Na klikovém kotouči je připevněno dělené ojniční táhlo (dělené je z důvodu přidané tahové pojistky). Jak se klikový kotouč otáčí provádí excentricky uložený čep ojničního táhla kyvný pohyb a pohybuje kyvným ramenem se západkou.

Obrázek 2/12. Rohatkový mechanismus.


49


Pro lepší názornost si představme, že se někomu snažíme vysvětlit pohyb parní lokomotivy. (Dlaň je klikový kotouč, ojniční táhlo je předloktí a kyvné rameno je kost pažní.) Kruhový pohyb je převeden na pohyb kyvný. Západka pootáčí rohatkovým kolem, když jde ojniční táhlo „dopředu (táhne)“. Když se ojniční táhlo vrací zpět, západka se posune o více zubů a rohatkové kolo „stojí“. Regulace rohatkového mechanismu může být docílena: 1.

změnou poloměru klikového kotouče

2.

změnou délky ojničního táhla, část táhla je opatřena regulační kulisou (např.

řetězem) 3.

zakrýváním části rohatky krycím omezovacím plechem, který přizvedne

západku, ta se pohybuje po plechu a ne v rohatce

Převodové ústrojí Kontinuální pohyb je docílen převodovým ústrojím pomocí šnekového mechanismu, nebo s použitím redukčních ozubených kol čelních nebo kuželových. Ještě je možné využít různé převodové poměry a zpětný chod. Ozubená kola se mohou navzájem měnit (levnější varianta), nebo přeřazovat pomocí páky (převodovka). Obrázek 2/13a, 2/13b: Pro pohyb dna a frézovacích lopatek je využíván točivý moment z hnací hřídele traktoru.

Frézovací buben a rozmetací lopatky Frézovací buben a rozmetací lopatky jsou poháněny převodovým ústrojím.


50


Obrázek 2/14: Rozmetací lopatky a vertikální frézovací bubny.

Obrázek 2/15a, 2/15b: Horizontální frézovací bubny.

Několikrát jsme se zmínili o tom, že využitelnost rozmetadel během celého roku je relativně malá. Nejprve se tedy musíte rozhodnout pro způsob použití. Podle způsobu použití rozdělujeme rozmetací vozy na: 

Jednoúčelové – jedná se o vozy, které jsou speciálně vyrobeny na rozmetání

statkových hnojiv a k jinému účelu se nepoužívají. 

Víceúčelové – někteří výrobci nabízí upravený valník, na který je možné podle

potřeby namontovat rozmetací zařízení s potřebným příslušenstvím. Obrázek 2/16a, 2/16b. Víceúčelové vozy.


51


Organické hnojivo v zásobníku může být odebíráno dvěma způsoby: 

Dříve se používala rozmetadla s tzv. posuvným rozmetacím zařízením.

Rozmetací zařízení se během jízdy posouvalo ve směru jízdy proti nákladu stroje. Pro vysokou poruchovost se od této konstrukce upustilo. 

Dnes se používá výhradně pevné rozmetací zařízení s pohyblivým dnem.

Obrázek

2/17a, 2/17b. Pohyblivé dno může být tvořeno jedním, nebo dvěma

pohyblivými dopravníky.

Pohyblivé dno korby dopravuje materiál k rozmetacímu ústrojí, které může být: 

Horizontální

o

v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci a 2 disky

o

v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci 4 disky



Vertikální

Obrázek 2/18. Pohyblivé dno rozmetadla – Ewartův řetěz


52


Podle způsobu rozmetání dále rozdělujeme rozmetací vozy na: 

Vozy, které rozmetají v šíři stroje – tyto vozy jsou použitelné zejména

v ovocných sadech, vinicích, nebo chmelnicích 

Vozy s rozmetáním do strany – tyto vozy jsou vhodné na plošné rozmetání

Zařízení k nastavení dávky na jednotku plochy Dávka hnojiv se na jednotku plochy nastavuje: 

Změnou rychlosti posunu nákladu k rozmetacímu zařízení



Změnou pojezdové rychlosti tažného prostředku. Zde je důležité si uvědomit,

že množství rozmetaného hnojiva je nepřímo závislé na pojezdové rychlosti. Tedy – čím pomaleji traktor s rozmetadlem pojede, tím více hnojiva rozmetá na jednotku plochy. 

Kombinace výše popsaných konstrukčních řešení. V praxi se používá nejčastěji.

Její výhodou je široké rozmezí seřizování dávky. 

U rozmetadel se dvěma dopravníky je možné jeden z dopravníků vypnout

pomocí spojky a rozmetat hnojivo pouze z poloviny korby. Po vyprázdnění jedné poloviny nákladu se zapne druhý dopravník a rozmetá se zbytek hnojiva. Obrázek 2/19 Převodovka pro pohyb podlahového dopravníku s rotačním hydromotorem



53

Přívěsy rozmetacích vozů Přívěsy jsou: 

Jednoosé – mají lepší manévrovací schopnost zejména v těžkém terénu. Část

váhy vozu a tedy i nákladu se přenáší na závěs traktoru. S postupným vyprazdňováním prostoru se jeho těžiště posouvá dozadu a tlak na závěs se zmenšuje. 

Dvouosé – mají vyšší nosnost, jejich manévrovatelnost je však těžší.



Trojosé

–

s řiditelnou

první

a

poslední

nápravou.

Mají

dobrou

manévrovatelnost. Obrázek 2/20: Trojosý rozmetací přívěs.

Průjezdnost v těžkém terénu je možné zlepšit použitím hnané nápravy. Princip spočívá v převedení kroutícího momentu z vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem přes diferenciál na nápravu návěsu. Hnaná náprava podstatně zvyšuje součinitel využití tažného výkonu traktoru.

2.6.2 Kontrola nastavení dávky Pro kontrolu nastavení požadované dávky hnojiva na jednotku plochy existuje v učebnicích vzorec ((3,6 x 104 x hmotnost nákladu v korbě q)/(pojezdová rychlost km/h x čas potřebný k vyprázdnění vozu sec x šířka rozhozu m)), který se však v praxi nevyužívá. Ke kontrole je třeba znát přibližnou hmotnost používaného hnojiva a plochu, na kterou je hnojivo rozmetáno. Plocha se vypočítá jako obsah obdélníku o šířce záběru a délce pojezdu.


54


Malá zemědělská technika Malá zemědělská technika byla vždy považována za „Popelku“ mezi zemědělskými stroji. Dnes však její obliba stále roste. Používá se jak v městech, tak i na vesnicích. V ekologickém zemědělství, na rekreačních plochách a má svou nezastupitelnou funkci i v sadech a vinicích. A upřímně – dokážete si představit staré dobré rozmetadlo RUR třeba na golfovém hřišti? Můžeme tedy říci, že neplatí úměra: malá plocha = malá technika. Ekologické zemědělství Při ekologickém způsobu hospodaření lze zpracovat chlévskou mrvu dvěma způsoby. První možností je ji často rozmetávat v tenké vrstvě. Tato varianta sice více využívá mechanizaci, ale také se zvyšují náklady a není vždy proveditelná. Duhou možností je chlévskou mrvu skladovat. Nevýhodou jsou ztráty dusíku (uniká do vzduchu ve formě amoniaku) a uhlíku (uniká ve formě oxidu uhličitého). Aby nedocházelo při skladování chlévské mrvy k nadměrným ztrátám, doporučuje se skladovaná mrva řádně utužit a ovlhčit. Tím se zamezí pronikání kyslíku do materiálu a omezí se prodýchávání živin. Při rozmetání hnoje jsou doporučovány tyto zásady: 

Přesně dodržovat potřebnou dávku hnojiva



Dodržovat osevní postup



Aplikovanou dávku co nejdříve zapravit do půdy, do takové hloubky, aby byl

omezen přístup vzduchu, čímž se zpomalí rozkladné procesy

Rekreační plochy (golfová hřiště, parky, zahrady, ostatní zeleň) Hnojení travních ploch se provádí současně s přípravou půdy. Na základě půdního rozboru se zapravují organická i anorganická hnojiva a to nejméně 14 dní před výsevem do hloubky 5 – 8 cm. Další přihnojování závisí na intenzitě sečení. Při častém sečení se doporučuje hnojení organickými hnojivy po 3 – 5 letech. Po rozmetání je vhodné kompost zavláčet. Stálezelené jehličnany a dřeviny hnojíme polovičními dávkami, než opadavé dřeviny. Hnojení dřevin v uličním stromořadí provádíme v několika dávkách. Živiny v hnojivu by měly být rychle dostupné. Ideální je použít injektáž.


55


Sady a vinice V sadech může k nedostatku dusíku dojít pouze na zatravněných, málo hnojených pozemcích. Peckoviny jsou citlivější pouze na nedostatek vápníku, avšak při nadměrném vápnění se mohou projevit příznaky nedostatku hořčíku, železa a boru. Vinná réva potřebuje štěrkovité nebo kamenité půdy, které se rychle prohřívají. Na půdách bohatých humusem nemá réva takovou cukernatost. Pro svůj růst potřebuje zásaditou půdní reakci (pH 6,5 – 8).


56


2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu 2.7.1 Agrotechnické požadavky Stroje a zařízení pro aplikaci močůvky musí zajišťovat správné dávkování v širokém rozmezí, musí umožňovat účelné usměrnění kapaliny, tak aby byla zajištěna její maximální působnost v požadovaném prostoru. Tím se zabrání ztrátám a sníží se spotřeba účinných látek. V neposlední řadě je nutné zajistit, aby prací mechanizačních prostředků a působením kapalin nedocházelo k poškozování rostlin.

2.7.2 Kejdovače a močuvkovače Mechanizační prostředky pro hnojení močůvkou jsou určeny k podpovrchovému hnojení beztlakovými, nebo nízkotlakovými stroji. Skládají se z nádrže, plnícího zařízení, dávkovače a zařízení pro zapravení hnojiva do půdy. Na trhu jsou dostupné: 

Traktorové fekální návěsy



Automobilové fekální nástavby



Fekální nástavby na nosiče nástaveb

Obrázek 2/21a, 2/21b: Automobilová a traktorová fekální nástavba.

Nádrže – mají různý tvar a velikost.jejich konstrukce se řídí požadavkem zamezit korozním účinkům kejdy. Dávkovače – konstrukční požadavek na dávkovače je správné a rovnoměrné dávkování kejdy (močůvky) nezávisle na výšce hladiny v nádrži. Tento požadavek je řešen různými principy. Používáme dávkovače:  Gravitační



57

 Pneumatické  Hydraulické  Speciální V gravitačním dávkovači vytéká kapalina výtokovým otvorem samospádem. Průměr výtokového otvoru lze měnit. Pro lepší představu si nádrž představme jako barel s čajem. Pokud je barel plný, naplníme hrnek velmi rychle. Jak se hladina čaje v barelu snižuje, zpomaluje se i rychlost, kterou čaj vytéká. Pokud navíc barel hermeticky uzavřeme (abychom udrželi čaj co nejteplejší), vzniká při vypouštění čaje nad hladinou podtlak. Přesto, že víme, že je barel téměř plný, z kohoutku žádný čaj nevytéká. Pokud povolíme víko, bude mít opět vzduch volný přístup nad hladinu kapaliny a my si můžeme čaj natočit. Pokud bude čaje v barelu už málo, prostě jej nakloníme, což u močůvkovače udělat nemůžeme. Jak je tento problém konstrukčně řešen? Hermeticky uzavřenou nádrží s přepouštěcí trubicí, která dosahuje nade dnem nádrže do určité výšky. Pojďme si to blíže vysvětlit.V hermeticky uzavřené nádrži dosahuje kapalina horní úrovně a přepouštěcí trubice, která je přivedena shora, je do úrovně hladiny také plná kapaliny, od hladiny výš je naplněna vzduchem. Jak hladiny kapaliny v nádrži klesá, vzniká nad hladinou podtlak. Množství kapaliny se stále snižuje, hodnota podtlaku stále roste. Když hladina kapaliny klesne až pod spodní okraj přepouštěcí trubice, začne do nádrže pronikat vzduch. Nad hladinou však bude stále částečný podtlak. Výtok kapaliny bude bržděn úměrně hodnotě tohoto podtlaku. Gravitační dávkovač je pro svou jednoduchost poměrně spolehlivý, jeho nevýhodou je malá výtoková rychlost a malý tlak kapaliny. Obrázek 2/22: Princip gravitačního dávkovače. Přepouštěcí trubice

vzduch Vypouštěcí ventil kapalina


58


Princip pneumatického dávkovače je opačný. Vraťme se k našemu příkladu s barelem čaje. Máme hladinu čaje v hermeticky uzavřeném barelu. Otevřeme výtokový otvor, čaj vytéká, hladina v barelu se snižuje, v prostoru nad hladinou se tvoří podtlak, který zpomaluje rychlost vytékání čaje, až náhle čaj téci přestane. My však místo abychom použili přepouštěcí trubici, začneme do prostoru nad hladinou čaje vhánět například brčkem (za předpokladu, že barel stále zůstává hermeticky uzavřen. Nad hladinou vzniká přetlak, který vytlačuje kapalinu z nádrže do vypouštěcího ventilu. Výtoková rychlost tedy závisí na velikosti přetlaku nad hladinou kapaliny (čím intenzivněji budeme např. brčkem vhánět vzduch nad hladinu čaje, tím větší bude vznikat tlak na hladinu a bude se zvyšovat výtoková rychlost. My však ještě potřebujeme vyřešit výtokové množství. V praxi se musíme rozhodnout, zda chceme natočit rychle plný hrnek čaje, protože máme žízeň, nebo nám z nějakého důvodu stačí malé množství čaje, ale s vysokou rychlostí (něco jako postřikovač). Výtokové množství (dávka) tedy závisí nejen na výtokové rychlosti, ale i na průřezu výtokového otvoru. Součástí pneumatických dávkovačů je kompresor, seřizovací pružinový ventil, uzavírací ventil, vypouštěcí ventil, pojistný ventil a manometr. Tento dávkovač umožňuje práci i s vyššími dávkami a tlaky kapalin, je však vhodný pouze pro větší stroje. Obrázek /23: Princip pneumatického dávkovače. manometr

seřizovací a přepouštěcí ventil

pojistný ventil

uzavírací ventil

vypouštěcí ventil

kompresor

vzduch

kapalina

Hydraulický dávkovač – dodává do hydraulického okruhu maximálně potřebné množství kapalného hnojiva pod tlakem 300 - 500 kPa. Kapalina protéká přes seřizovací ventil, kterým nastavujeme provozní tlak a přes dávkovací trysku. Požadované množství hnojiva je tedy dáno průřezem dávkovací trysky, která je vyměnitelná, a tlakem kapaliny. Přebytečné množství kapaliny odtéká přes seřizovací ventil zpět do nádrže. V tuto chvíli musíme opustit náš příklad s barelem čaje a podívat se pod kapotu automobilu se spalovacím



59

motorem a tlakovým mazáním. Čerpadlo načerpá určité množství maziva, které vhání přes pojistný ventil na určená mazací místa. Pojistný ventil zabezpečí, aby do mazacího kanálu nešlo více oleje, protože by se tím zvyšoval tlak, který by mohl poškodit mazací systém. Přebytečná část oleje je vrácena zpět do olejové vany. Obrázek 2/24: Princip hydraulického dávkovače. čerpadlo

seřizovací a přepouštěcí ventil

vzduch

dávkovací tryska

kapalina

Mezi speciální dávkovače můžeme zařadit hadicové čerpadlo. Základem konstrukce je hřídel s nosnými kotouči, ve kterých jsou otočně uloženy válečky. Přes válečky jsou napnuty pryžové hadice tak, aby ve styku s válečky byly zalomeny. Mezi sousedními válečky vznikají uzavřené prostory. Při rotaci bubnu se nasává a vytlačuje dávka kapaliny uzavřená mezi válečky. Skutečná dávka pak závisí na počtu otáček bubnu, které lze měnit. Výhodou tohoto dávkovače je jednoduchá konstrukce, snadné opravy a velká provozní spolehlivost při přesném dávkování. Pokud počítáme pro každou zapravovací radličku jednu hadici na čerpadle, docílíme velmi dobré rovnoměrnosti na všech radličkách. S tímto druhem čerpadla se také můžeme setkat u mazání motorových pil. Obrázek 2/25: Hadicové čerpadlo.

olej


60


Rozstřikovače Rozstřikovače jsou určeny pro plošné povrchové hnojení kapalnými hnojivy. Vlastní rozstřikovač je tvarovaný výrobek, na který ústí výtokové potrubí, vedoucí od dávkovače. Vhodně volená pracovní plocha rozstřikovače umožní v závislosti na výtokové rychlosti kapaliny její rovnoměrné rozstříknutí do hnojeného pásu, který je široký 3 – 4 m. Obrázek 2/26a, 2/26b: Rozstřikovače používané při aplikaci kejdy na slámu (26a) a na poli (26b).

Obrázek 2/27: Při rozstřikování kejdy po povrchu dochází k úniku cenného dusíku.

Z důvodu ztráty cenného dusíku nabízí výrobci různé aplikátory kejdy. Uvádíme pouze některé.  Hadicový aplikátor – je aplikátor s vlečenými hadicemi s vestavěným řezacím ústrojím, který zajišťuje přesné rozprostření. Stabilní odpružená vedení udržují


61


hadice v přesných vzdálenostech a optimálně se přizpůsobují povrchu lehkým tlakem. Jsou určena pro samochody, nebo cisterny s tříbodovým závěsem. Obrázek 2/28: Hadicový zapravovač.

 Vibrační radlicový zapravovač – vykonává současně více pracovních operací. Používá se na polích, kde zůstává sláma, nebo strniště po sklizni. Kejda je čerpána z cisterny do rozdělovače, tam jsou delší částice zmenšeny a přesně dávkovány do jednotlivých hadic. Specielně vyvinuté vyprazdňovaní zařízení umožňuje optimální promíchání s ornicí. Aby se zamezilo ucpání slámou, jsou vibrační radlice uspořádány symetricky ve čtyřech řadách.  Injektorový aplikátor – v první řadě zapravovače jsou umístěny kotouče, které rozruší ornici.v další řadě jsou umístěny injektory, které dávkují kejdu a následně je vzniklá brázda opět uzavřena kotouči. Výměnou pracovních koncovek za rovné disky se stane z polního aplikátoru diskový injektor vhodný pro aplikaci kejdy do travních porostů. Obrázek 2/29a, 2/29b: Injektorový aplikátor – ze zadu a z boku.



62

 Diskový injektor s hydraulickými válci – je vhodný do všech typů půd. Zapravuje kejdu bez stébel. Pro zajištění lepšího kopírování terénu je ovládání každého diskového injektoru napojeno na hydraulický válec. Tím si v nerovném terénu zachovává každý diskový injektor svou pracovní hloubku. Obrázek 2/30: Diskový injektor.

směr jízdy

směr jízdy

pohled shora

pohled z boku

 Lyžinový zapravovač – je vhodný pro travní porosty. Poskytuje přesnost dávkování v příčném i podélném směru. Odpružené lyžiny se přizpůsobí terénu. Rostliny jsou lyžinou vychýleny ke straně a kejda je přivedena přímo na půdu pod listy. Nedochází ke znečišťování listů a jsou minimalizovány i ztráty amoniaku, protože po aplikaci se vychýlené rostliny vrací zpět a zastiňují dávku kejdy svými listy.  Botkový vibrační zapravovač – je vhodný pro pole i travní porosty. Kejda je zapravována do půdy pomocí hladkých botiček do hloubky několika centimetrů. Vibrační botky uvolní případné kaménky. Aby nedocházelo k ucpání botek např. slámou, jsou botky umístěny ve dvou řadách za sebou. Je doporučován do svahů. Jako další aplikátory můžeme uvést např.:  Aplikátory s deflektory  Aplikátory s kultivátory (S profil)  Aplikátory s diskovými incorporátory


63


Plnící zařízení Nádrže mechanizačních prostředků pro hnojení kapalnými hnojivy se mohou plnit:  prostým naléváním Obrázek 2/31: Plnící otvor fekálové nástavby.

 přečerpáváním kapaliny plnícím otvorem Obrázek 2/32: Plnící otvor pro přečerpání.

 Vakuokompresorem - vytvořením potřebného podtlaku v nádrži. Obrázek 2/33: Vakuokompresor.


64


 hydraulické dávkování - využívá k plnění čerpadlo dávkovače.  injektory. Princip injektoru spočívá v tom, že je kapalina přiváděna pod maximálním tlakem do centrální trysky umístěné v komoře injektoru. Proud kapaliny vytéká velmi vysokou rychlostí z trysky do difuzeru a vytváří tak v komoře injektoru podtlak, kterým je kapalina nasávána ze zásobní nádrže. Výkonnost injektorů se pohybuje mezi 100 – 200 l.min-1.

Nízkotlaké rozstřikování: Kejda se napouští stacionárním čerpadlem shora do cisterny zásobníku. Výhodou tohoto způsobu rozstřikování je, že, lze aplikovat hustou kejdu, nevýhodou je, že hustá kejda vytéká z cisterny pomalu a také je nerovnoměrně dávkována. Na dně cisterny je míchadlo, které zabraňuje usazování sedimentu na dně cisterny. Vysokotlaké rozstřikování Močůvka je nasávána do cisterny pomocí vakuokompresorů . Při vyprazdňování je cisterna tlakována, čož urychluje aplikaci kejdy a její rovnoměrnou dávku po celém pozemku.Výhodou je tedy rovnoměrnost dávky, kejdu je možné roztřikovat na větší vzdálenost (komposty). Nevýhodou zůstává energetická náročnost, důležitá je také těsnost nádrže. Obrázek 2/34a, 2/34b: Děliče.

Obrázek 2/35a, 2/35b: Axiální hydromotor.


65

Rozmetadla průmyslových hnojiv

3 Anorganická hnojiva 3.1 Úvod V kapitole o rozmetadlech organických hnojiv jsme již hovořili o významu organických hnojiv, jejich vlivu na agrotechnický a fyzikální stav půdy. Průmyslová hnojiva mají svůj význam, mohou však být účinná pouze na dobře organicky prohnojených a provápněných půdách s dostatkem humusu. Samozřejmostí by mělo být dodržování agrotechnických termínů, pěstování odolných odrůd a jejich účinná ochrana. Velký význam má hnojení dusíkatými hnojivy. Při nedostatku dusíku má např. zelenina nižší obsah bílkovin. Naopak – nadměrný obsah dusíku v půdě zhoršuje skladovatelnost brambor a ovoce. Rostliny mají vysoký obsah dusičnanů, které následně mohou způsobit nedostatečné okysličování krve. Navíc mezi obsahy jednotlivých prvků v rostlinách existují vztahy. Např. přebytek draslíku má za následek nedostatek vápníku a hořčíku. Aby nedocházelo k negativním důsledkům používání průmyslových hnojiv, je potřeba přihlížet k jejich vlastnostem a používat je s mírou.

3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky Průmyslová hnojiva působí na půdní reakci různě, podle toho, kterou část z dodaného hnojiva rostliny spotřebují, a kterou ponechávají v půdě. Např. ze síranu amonného rostliny potřebují amonnou skupinu a v půdě zůstává síranový anion, který způsobí pokles pH. V tabulce č.: 3/1 je uveden přehled vybraných hnojiv podle jejich vlivu na půdní reakci. Jak lze vyjádřit obsah živin v průmyslových hnojivech? Nejčastěji se vyjadřuje v prvcích (draslík, vápník, fosfor) v hmotnostních procentech. Také je možné vyjádřit obsah živin v oxidech (oxid vápenatý, oxid fosforečný), opět v hmotnostních procentech. Někdy potřebujeme přepočítat obsah živin z prvků na oxidy a opačně. V tom nám pomohou atomové a molekulové hmotnosti. My se jich nelekneme a odměnou nám budou přepočítávací koeficienty, které nám pomohou celý výpočet urychlit, jak napovídá tabulka č.: 3/2 .Dusík v tabulce není uveden, protože se nepřepočítává! Příklad : máme-li granulovaný superfosfát, můžeme si v návodu přečíst, že obsahuje 19% oxidu fosforečného P2O5. Výpočtem (viz tabulka) zjistíme, že podíl fosforu v oxidu fosforečném je 0,44. (19 * 0,44 = 8,31). Teď už víme, že granulovaný superfosfát obsahuje



66

8,31% fosforu. Naopak víme-li, že draselná sůl obsahuje 50% draslíku, můžeme jednoduchým přepočtem zjistit, že obsahuje 60,1% K2O.

Tabulka 3/1: Rozdělení hnojiv podle vlivu na půdní reakci. Podle vlivu na půdní reakci Hnojiva Kyselá Dusíkatá

Draselná

Neutrální amonný

Zásaditá

Síran

Ledek

s vápencem, Ledek

vápenatý,

amonný

močovina, rohovinová moučka

dusíkaté vápno

Fosfáty

Kostní moučka

Kainit, síran draselný, draselná sůl

Fosforečná

Superfosfát

Vápenatá

Sádra

Pálené vápno, mletý vápenec, odpad. vápno

komplexní

Cererit, NPK

Tabulka 3/2: Podíl prvku v oxidu. prvky

násobek počet podíl prvku prvku v atomů atomová molekulová molární v oxidu oxidu hmotnost hmotnost hmotnost 2 30,9 61,8 141,3 0,44 2,29 5 15,9 79,5 (61,8/141,3) (141,3/61,8) 2 39,1 78,2 94,1 0,83 1,20 1 15,9 15,9

P2O5

P O

K2O

K O

CaO

Ca O

1 1

40,1 15,9

40,1 15,9

56

MgO

Mg O

1 1

24,3 15,9

24,3 15,9

40,2

0,72

1,40

0,60

1,65


67


Dusíkatá hnojiva Dusík má největší vliv na dosažení vysokých výnosů. Z půdy je rychle vyplavován do nižších orničních a podorničních vrstev a je tedy potřeba ho rostlinám dodávat. Z dusíkatých hnojiv působí nejrychleji ledky, pak následují hnojiva s amoniakálním dusíkem a nejpomaleji uvolňují dusík organická hnojiva. Dusíkatá hnojiva používáme v první polovině vegetačního období. Přehled dusíkatých hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/3. Tabulka 3/3: Dusíkatá hnojiva. Název

Obsah Nv%

Ledek vápenatý

15

ve formě

Ledkové

Dále

Vhodný

obsahuje pro půdy 20% Ca

poznámka

spíše kyselé

Síran amonný Ledek

amonný

20

Čpavkové

20% S

alkalické

27,5

1/2 v ledkové,

7,5 %

kyselé

1/2 v čpavkové

CaCO2

1/2 v ledkové,

7,5 %

1/2 v čpavkové

CaCO2

s vápencem Ledek

amonný

27,5

s dolomitem Močovina

45

organické

kyselé

Obsahuje také hořčík

Nehodí se do písčitých, zamokřených půd

Dusíkaté vápno

20

DAM 390

30

kyselé

Fosforečná hnojiva Zásobní hnojení fosforem se využívá při výsadbě ovocných stromů a vinné révy. Kyselina fosforečná se do spodních vrstev ornice splavuje pomalu. Aby mohla být kořenovým systémem dobře využita, je potřeba ji zapravit v celém profilu ornice. Kyselina fosforečná je



68

dobře využitelná na spíše alkalických půdách s dostatkem humusu. Přehled fosforečných hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/4 Tabulka 3/4: Fosforečná hnojiva. Název

Obsah P v %

Superfosfát granulovaný

8

Trojitý superfosfát granulovaný

20

Mletý fosfát

11

Kostní moučka

6,5 - 13

Dopofos

6,4

Hydrofon

11

Dále obsahuje

3 – 5% N

50% CaO, 3% MgO

Otázka: vypočítejte procentické obsahy P2O5 u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2 Draselná hnojiva Draslík je ve vodě snadno rozpustný, půda jej však dobře poutá, takže se do spodních vrstev téměř nesplavuje. Proto se draselnými hnojivy může hnojit již na podzim a musí se promísit v celém profilu ornice. Některá draselná hnojiva však obsahují chlor, který negativně ovlivňuje klíčení semen a poškozuje kořínky mladých rostlin. Na kyselých půdách musíme hnojení draselnými hnojivy doplňovat vápněním. Přehled draselných a hořečnatých hnojiv je uveden v tabulce č.:3/5 Tabulka 3/5: Draselná hnojiva. Název

Obsah K v %

Dále obsahuje

33 a 50

Na, Mg, S, Ca, Cl!

Kamex

33

3,6% Mg

Síran draselný

42

17% S, 0% Cl

11 - 14

34% Cl!, 17% Na

Draselná sůl, dvě varianty

Kainit Kieserit

15 – 16,2



69

Otázka: vypočítejte procentické obsahy K2O u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2.

Vápenatá hnojiva Vápník v půdě zmírňuje kyselost a tím podporuje činnost půdních mikroorganismů. Následky přílišného vápnění naši předkové vystihli úslovím: „vápno obohacuje otce, ale ochuzuje syna“. Samotné vápnění bez hnojení organickými a draselnými hnojivy způsobí pokles půdní úrodnosti v pozdějších letech. Přehled vápenatých a hořečnatovápenatých hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/6. Tabulka 3/6: Vápenatá hnojiva. Název

Obsah Ca v %

Mletý vápenec

35

Dolomitický vápenec

23

Pálené vápno

60

Lihovarská šáma

15

Sádra

Dále obsahuje

15% Mg

10 - 12

Otázka: vypočítejte procentické obsahy CaO u hnojiv uvedených v tabulce č.:3/2.

3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv Průmyslová hnojiva, na rozdíl od statkových, mají různé fyzikálně mechanické vlastnosti. Vlastnost významně ovlivňující sypkost hnojiva je vlhkost. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou struktura hnojiva, jeho hmotnost, vazkost a hrudkovitost. Rozmetadla anorganických hnojiv se skládají ze zásobníku, dopravníku, čechrače, rozmetacího ústrojí a hřídele pohonu.



70

Obrázek 3/36a, 3/36b: Rozmetadlo anorganických hnojiv. Šroubový dopravník

čechrač

zásobník

Talíř rozmetacího ústrojí

Hřídel pohonu rozmetacího ústrojí

Rozmetací ústrojí může být:  Křídlové – podstatou je kovový hřídel, na němž jsou navlečeny hvězdicové články (křidélka) střídavě s levou a pravou šroubovicí. Hřídel je uložen ve spodní části zásobní skříně. Při otáčení vynáší hnojivo k výpadní štěrbině. Tento druh rozmetadla je lehký a nenáročný na obsluhu. Po ukončení hnojení je však důležité jej řádně vyčistit.  Řetězové – je složeno z jednotlivých článků řetězu, který se pohybuje v dolní části zásobní skříně. Články jsou opatřeny šikmo vybíhajícími rameny, která vynáší hnojivo na rozdělovací desku.  Ježkové – je složeno z posuvné skříně a vyhrnovacího ježkového válce.  Kotoučové – ze zásobní skříně je hnojivo dopravováno dopravníkem na rozmetací kotouč.  Talířové – na spodní straně nádrže je umístěn vynášecí talíř. Rozmetadla jsou vhodná na dobře sypká hnojiva. V praxi se nejčastěji setkáme s rozmetaly s talířovým odstředivým rozmetacím ústrojím. Princip takového rozmetadla je schematicky nakreslen na obr. č.3/37:


71


Obrázek 3/37: Princip talířového rozmetacího ústrojí.

hradítko

dopravník

usměrňovač hnojiva

rozmetací kotouče

Otázka: uměli byste nakreslit a popsat jednotlivé části rozmetadla aniž byste studovali následující text?

Rozmetací lopatky Pohon rozmetacích kotoučů může být mechanický, odvozený od vývodového hřídele traktoru, nebo hydraulický s napojením hydromotoru na vlastní hydraulický obvod nebo na vnější obvod hydraulické soustavy traktoru. Na vrchní části rozmetacích kotoučů jsou lopatky jejichž tvar a poloha mají značný vliv na počáteční rychlost části hnojiva, a tím i na šířku záběru. Lopatky předsazené dopředu udělují částicím největší počáteční rychlost. Pro lepší zapamatování si představme místo zakřivené lopatky předsazené dopředu svoji dlaň. Pokud potřebujeme část pozemku vysít ručně, budeme paží dělat půlkruh od strany ke středu těla. Dlaň pak dělá stejný pohyb jako zakřivená lopatka předsazená dopředu. Obrázek 3/38: Druhy rozmetacích lopatek.

radiální lopatky

tangenciální a zakřivené lopatky předsazené dozadu

tangenciální a zakřivené lopatky předsazené dopředu

Radiální lopatky s tzv. hraniční lopatkou


72


Obrázek 3/39a, 3/39b, 3/39c, 3/39d: Druhy rozmetacích lopatek.

Otázka: pokuste se sami nakreslit dva rozmetací kotouče se smyslem otáčení a šířkou záběru. Bude smysl otáčení kotoučů doprava, doleva, proti sobě – do středu, proti sobě - od středu? Měla by ostatní konstrukční řešení nějaký význam? Obrázek 3/40a, 3/40b: Smysl otáčení dopředu a dozadu. Rozmetání do středu Rozmetání od středu

překrytí záběrů

Záběr dvoukotoučovéh o rozmetadla

překrytí záběrů

Záběr dvoukotoučového rozmetadla


73


Výrobci dnes nabízí velké množství rozmetadel. Je možné se setkat s rozmetadly s tzv. systémem Trend. Jde o patentovaný systém, který dovoluje dosažení vysoké přesnosti pokrytí s minimální potřebou ladění stoje s ohledem na použité hnojivo, či povětrnostní podmínky. Odpadá zde tedy nutnost použití uzávěr, deflektorů apod. Pro přesnou aplikaci využívá systém Trend čtyřnásobného překrytí (rozmetací lopatky mají smysl otáčení do středu), který vzniká tak, že oba rozmetací kotouče pokrývají stejný obrazec o 180° a v jednom pojezdu vrhá rozmetadlo dvojnásobek nastaveného záběru (až k oběma sousedním kolejovým řádkům). Další vylepšení přináší tzv. systém Σpsilon. Zlepšení spočívá v novém profilu radiální lopatky. Profil této lopatky připomíná řecké písmeno epsilon. Tento profil přináší několik výhod. Jsou to:  Přesně nasměrovaný tok hnojiva  Udržení dvou drah hnojiva po celou dobu odstředivého zrychlení  Čtyřnásobné překrytí hnojiva na disk

Obrázek 3/41a, 3/41b: Systém Σpsilon

Tento systém navíc přináší inovaci i při hraničním rozmetání. Na rozmetacím talíři je po celou dobu práce upevněna specifická krátká hraniční lopatka, která zabezpečí, aby nedošlo k pohnojení sousedního pozemku. Obrázek 3/42: Hraniční lopatka.


74


Možnost měnit dávku hnojiva umožňují i radiální lopatky, u nihž je možné měnit úhel ke středu rozmetacího talíře. Obrázek 3/43: Systém dávkování hnojiva pomocí změny úhlu u rozmetacích lopatek.

Dávkovací zařízení Dávkovací zařízení rozmetadel je nejčastěji hradítkové, seřiditelné na potřebný stupeň dávkování. Obrázek 3/44: U systému Σpsilon je nastaveno místo dopadu hnojiva na disk. Nastavením páky na stupnici se zvětšuje, nebo zmenšuje šířka rozhozu.

Hradítko je umístěno na boční stěně násypky, výrobce udává, že nedochází ke změně dávky na hektar, k níž by mohlo dojít vlivem většího tlaku hnojiva, pokud by se hradítko nacházelo ve spodní části násypky.


75


Obrázek 3/45a, 3/45b:Štěrbinové hradítko pro nastavení dávky hnojiva s čechračem

Obrázek 3/46:Rozmetací kotouč s mechanickým nastavením rozhozu hnojiva

Obrázek 3/47:Přesný secí stroj s dávkováním průmyslových hnojiv při setí

Otázka: zkuste najít, nakreslit a vyjmenovat výhody, které poskytují další systémy používané u rozmetadel průmyslových hnojiv?


76


Obrázek 3/48: Rozmetadlo s pneumatickým rozmetacím ústrojím.


77


Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím jsou samojízdná, jednoúčelová nebo také konstrukčně řešená jako adaptér na univerzální podvozky automobilů, nejčastěji Tatry. Používají se při velkoplošném vápnění půd. Princip rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím je patrný na obrázku č.: 3/7. Tabulka 3/7: Legenda k obrázku č.: 1

Sací filtr kompresoru

19

Kloubová spojka neumatického rozvodu

2

Vznětový motor

20

Klapka pro ruční odvzdušnění rozvodu

3

Lamelové rotační kompresory

21

Klapka první pracovní větve pneumatického rozvodu

4

Výtlačné potrubí

22

Kloubová spojka pneumatického rozvodu

5

Odlučovač

23

Kloubová spojka přepravního potrubí

6

Manometry

24

Klapka druhé pracovní větve pneumatického rozvodu

7

Filtr manometru

25

Klapka pro ruční odvzdušnění nádrže

8

Čidla hladinozraku

26

Potrubí k ovládání klapky rozprašovací hubice

9

Plnící hrdlo

27

Uzavírací kohout a přípojka k ovládání rozvaděčů

10

Filtr odvzdušňovacího potrubí

28

Rozvaděč

11

Provzdušňovací zařízení

29

Rozvaděč k ovládání klapky rozprašovače

12

Výtlačné potrubí

30

Hlavní vedení tlakového vzduchu

13

Tlakový zásobník

31

Pojistný ventil

14

Štěrbinové regulační hradítko

32

Uzavírací ventil

15

Klapka rozprašovacího potrubí

33

Odlehčovací ventil

16

Rozprašovací potrubí

34

Odvod kondenzátů s výpustnými kohouty

17

Rozprašovací hubice

18

Druhá větev pneumatického rozvodu

Plnění tlakového zásobníku Tlakový zásobník je plněn dvěma způsoby: 

Volným sypáním vápna do plnícího hrdla



Přetlakovým principem


78


Při přetlakovém principu je třeba nejprve uzavřít klapky (20, 21, 24, 15) a hadicí se spojí kloubová koncovka (19 nebo22) se vzduchovým rozvodem přepravního zásobníku cisternového vozu. Dále se kloubová koncovka přepravního potrubí (23) spojí s přepravním potrubím cisternového vozu. Dále je potřeba zapnout kompresor a otevřít klapku pro odvzdušňování nádrže (25). Tím e umožněn proud tlakového vzduchu do cisterny, kde vzniká přetlak, který víří materiál (např. vápno) a tlačí jej hadicí a potrubím (23) do tlakového zásobníku rozmetadla (13). Po naplnění vypneme kompresory, musíme odvzdušnit přetlakový prostor, uzavřít kloubové koncovky (19, 22, 23), uzavřít klapku pro ruční odvzdušnění nádrže (25) a otevřít klapku první pracovní větve pneumatického rozvodu (21). Tím je rozmetadlo připraveno k pracovní operaci. Vyprazdňování zásobníku V tlakovém zásobníku rozmetadla je umístěno provzdušňovací zařízení (11), který víří materiál proudem vzduchu z první pracovní větve pneumatického rozvodu (21), čímž zabraňuje jeho usazování. Zvířený materiál proudí účinkem přetlaku do výtlačného potrubí (12) a dále přes štěrbinové hradítko (14) do rozprašovacího potrubí (16). Regulovaný proud vzduchu přiváděný do rozprašovacího potrubí (16) druhou pracovní větví pneumatického rozvodu (18), zvyšuje, nebo snižuje intenzitu rozhozu. Otázka: pochopili jste systém plnění a vyprazdňování tlakového zásobníku tak, že byste byli schopni jej zjednodušeně, ale přesně nakreslit?


79

Seznam literatury

4 Seznam literatury:  Agrotop Spray Technology, Injektorové trysky a příslušenství pro ochranu rostlin. Reklamní materiály. 2013.  Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 1., SZN, 1970, Praha.  Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 2., SZN, 1971, Praha.  Ezechiel, M., Zichová, J., Pytloun, L.: Ekologie a ochrana životního prostředí. VOŠZa a SZeŠ Mělník, 2012, Mělník.  Freund, M.: Řízená vzuchová podpora vítězí. http://www.agromanual.cz/ cz/clanky/ mechanizace/ rizena-vzduchova-podpora-vitezi.html 4.6.2013  Golasovský, K.:Zemědělské stroje, SZN, 1986, Praha.  http://cs.wikipedia.org/wiki/Chl%C3%A9vsk%C3%BD_hn%C5AFj, chlévský hnůj, 17.4.2013.  http://cs.wikipedia.org/wiki/kompost, 17.4.2013.  http://eshop.krtkuv-raj.cz/zahrada/rady-do-zahrady/obecne-zasady-ochrany-rostlin/ Chemická ochrana rostlin, obecné zásady Krtkův ráj.cz 4.6. 2013  http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=50,

stroje

pro

Stroje

pro

Stroje

pro

drcení a štěpkování organických zbytků, 17.4.2013.  http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=52, překopávání kompostu, 17.4.2013.  http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64idkapitola=43. chemickou ochranu rostlin. 4.6.2013.  http://www.agrotip.cz/bogballe/trend.php, Trend – unikátní patent. 23.8.2013.  http://www.dspeng.cz/index.php?pag=2&teg=1&feg=3,

DSP

Engeneering

s.r.o.

aplikátory kejdy, 23.8.2013.  http://www.strojeslovakia.sk/polnohospodarske-stroje/917-prekopavace-kompostov, 17.4.2013.  http://www.zsz.wbs.cz/hnojeni-prumyslovymi-hnojivy-9.html. Zemědělské stroje a zařízení 1. část. Stroje na hnojení průmyslovými hnojivy. 4.6.2013.  Hůla, J., Kovaříček, P.: Uplatnění techniky při zakládání porostů plodin a hnojení v jarním

období.

http://www.agroweb.cz/uplatneni-techniky-pri-zakladani-porostu-

plodin-a-hnojeni-v-jarnim-obdobi. 4.6.2013.


80

Seznam literatury

 Kolektiv autorů, Tvorba zeleně, sadovnictví – krajinářství. VOŠZa a SZeŠ Mělník, 2011, Mělník.  Kraus, Z.: Malá zemědělská mechanizace, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 1996, Praha.  Návod na používání: Návěsné postřikovače 724, 732 a 740. John Deere Fabriek Horst B.V., Německo, 2005.  Neubauer, K. a kol.: Zemědělské stroje, SZN, 1963, Praha.  Neuerburg, W., Padel, S.: Ekologické zemědělství v praxi, Nadace pro organické zemědělství FAO, Mze ČR, 1994, Praha.  Obrázky v kapitolách: Stroje pro hnojení a Ochrana rostlin jsou vybrány z archivu Ing. Václava Forejta.  Olšan,

I.:

Jak

dodržet

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/

optimální

kapkové

spektrum?

mechanizace/jak-dodrzet-optimalni-kapkove-

spektrum. 4.6.2013.  Plíva,

P.:

Malá

mechanizace

pro

kompostování.

http://biom.cz/cz/odborne-

clanky/mala-mechanizace-pro-kompostovani, 17.4.2013.  Roh, J.: Hydraulické mechanismy zemědělských strojů, 1. vydání, SZN, 1989, Praha.  Růžičková, J., a kol.: Sadovnictví. Nakladatelství KVĚT, 1996, Praha.  Sulky – inovace u rozmetadel hnojiv. Reklamní materiál. 2013.  Šrot, R.: 1000 dobrých rad zahrádkářům, 11. vydání, Nakladatelství Brázda, 2002, Praha.  Trunečka, K.: Technika a technologie ochrany rostlin v integrované rostlinné produkci. http://www.agroweb.cz/zemedelska-technika/technika-a-technologie-ochrany-rostlin-vintegrované-rostlinne-produkci. 4.6.2013.  Vaněk,

V.,

Kolář,

L.,

Pavlíková,

D.:

Úloha

organické

hmoty

http://biom.cz/czt/odborne-clanky/uloha-organické-hmoty-v-pude, 17.4.2013.

v půdě.

ZEMĚDĚLSKÉ STROJE. II. díl STROJE PRO OCHRANU A HNOJENÍ ROSTLIN

Recommend Documents