Zemědělci bránili krávy

Dne 5. března se v Olomouci konal XVII. sněm AK ČR

Liptál a Lidečko – vesnice roku Zlínského kraje

Brazílie – země velkých agrárních možností

Strany 6–8

Strany 19 a 20

Strany 36 a 37

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 28. května 2009 AKTUÁLNĚ

Jan Veleba znovu v čele COPA

Zemědělci bránili krávy

Dne 23. 4. byl prezident AK ČR Jan Veleba podruhé zvolen do funkce viceprezidenta COPA. Není přitom obvyklé, aby byl někdo v této funkci potvrzen vícekrát. Zemědělci EU mu vyslovili uznání za jeho aktivní přístup k agrární problematice. Má na to podle jeho slov vliv nejen krize, ale i agrární politika EU. Pokud se po roce 2013 odbourají dotace na minimum, tak agrární soustava EU nebude mít šanci obstát v konkurenci světového zemědělství. „EK se zemědělstvím v současné situaci takřka nezabývá. Řeší se jenom pomoci bankám, automobilkám apod. To je skutečnost, kterou jsem si ověřil na jednáních v rámci COPA v Bruselu,“ uvedl těsně po svém zvolení Veleba. (li)

Kandidát AK ČR do europarlamentu AK ČR podporuje kandidaturu Ing. Stanislava Jaše, pracovníka COPA-COGECA, do EP. Stanislav Jaš se specializuje na mléko, maso, šlechtění hospodářských zvířat a včelařství. Pokud by se europoslancem stal, začal by podle svých slov pracovat na možnostech ovlivnění debaty o budoucnosti společné zemědělské politiky EU. „Pokud vejde v platnost Lisabonská smlouva, EP bude spolurozhodovat o budoucnosti zemědělství v EU,“ říká Jaš. „V neposlední řadě bych rád inicioval strategický dokument o včelařství v Evropě,“ dodává. Stanislav Jaš kandiduje za Stranu důstojného života (SDŽ) s pořadovým číslem 14. (li)

Konec dubna se tentokrát nesl v duchu celoplošné demonstrace producentů mléka. Zemědělci se svou technikou vyrazili na silnice ve svých regionech a nebylo výjimkou, že se najednou dalo do pohybu i 60 traktorů, sklízečů a nákladních aut.

N

a některých nechyběly vysvětlující hesla a slogany. Zemědělství bez dojnic nemůže existovat a bez zemědělců skončí mlékárny, říkali zase potravináři a někteří, jako třeba společnost Madeta, symbolicky vyslali demonstrovat své vozy. „Požadavky máme čtyři,“ vysvětloval Jan Veleba, prezident AK ČR, sdělovacím prostřed-

kům, čeho chtějí zemědělci demonstrací dosáhnout. „Stejně jako u cukrovky bychom chtěli zavést ke kvótě minimální cenu mléka. Za druhé požadujeme legislativu, která zabezpečí korektní podnikání obchodních řetězců. Do třetice považujeme za nutné co nejdřív přijmout koncepci českého zemědělství. A za čtvrté bychom chtěli urychlit vý-

platy doplňkových přímých plateb, tzv. Top-up, to je dorovnání 30 % plateb z národních zdrojů k platbám z EU. Nechceme nic jiného, než co bylo vyjednáno před vstupem do EU. Tyto peníze bychom měli rádi v zemědělství během srpna 2009,“ uvedl Jan Veleba. „Chceme, aby farmáři co nejdříve dostali hotové peníze a pomohli si naplnit fi-

nanční toky, které kvůli nízkým výkupním cenám pomalu vysychají,“dodal. Konkrétní údaje od samotných chovatelů dojnic nasvědčují tomu, že se do dalšího pololetí už nepočítá se stovkami a dokonce tisíci krav v plné užitkovosti. (egi) Více o protestech zemědělců čtěte na stranách 3–5

Květinové šapitó v jarní Olomouci I letos se koncem dubna uskutečnila v hanácké metropoli mezinárodní zahradnická výstava pod názvem Flora Olomouc.

V

ůbec první výstava tohoto druhu proběhla v Olomouci v roce 1958. Jubilejní 30. výstava s názvem Flora se konala právě letos a byla tradičně doprovázena zahradnickými trhy a veletrhem zahradní mechanizace Hortifarm. S nabídkou květin, okrasných rostlin, dřevin a zahradnic-

kých potřeb se představili pěstitelé a prodejci z domova i ze zahraničí – Rakouska, Thajska, Švýcarska, Slovenska a Polska. Hlavní expozice v pavilonu A se proměnila na Květinové šapitó, květinovou manéž s klauny, koňmi, balerínami, provazovými žebříky či ohnivým kruhem. Zúčastnili se i medvědi z cirkusu Berousek. Pestrou nabídku obohatila velká expozice Svazu kvě-

tinářů a floristů České republiky či Zahradnictví města Vídně. Ví-

ce než 1500 orchidejí připravili pro návštěvníky Flory pěstitelé z dalekého Thajského království. Pavilon E byl tradičně vyhrazen expozici Českého zahrádkářského svazu se sbírkami kaktusů a sukulentů, bonsají, skalniček, jarních cibulovin, balkónových rostlin, květinovými aranžmá a přehlídkou širokého sortimentu macešek. Text a foto: (jur)

ČÍSLO DNE

71 %

Výsledek ankety Českého rozhlasu – stanice Radiožurnál, která probíhala 29. dubna. Na otázku: „Měl by stát víc chránit české zemědělce?“ odpovědělo 71 % respondentů „ANO“.

U pomníku bitvy sedláků S

cházíme se po letech znovu na tomto památném místě, které je symbolem utrpení našich předků a také symbolem jejich vzdoru a vůle postavit se proti zbídačování. My tu ale nestojíme v roli poražených sedláků bitvy z března 1775. Přijde doba, kdy společnost pochopí, že zemědělství je jedním ze základů každého rozumně řízeného státu. Přijde doba, kdy svobodný bude ten, kdo bude mít vodu, energii a potraviny. Zatím nevyužíváme přírodní zdroje naší země a mrháme hodnotami zděděnými po předcích. Jenom malý příklad za všechny. Základem pokroku byl pluh. Už v roce 1789 byla v Čechách založena Společnost pro orbu. O 220 let později – když spočítáme zemědělskou produkci a přidanou hodnotu na hektar půdy – je za námi pouze Slovensko a tři pobaltské země. Všechno jsme totiž postupně v posledních 20 letech snižovali, likvidovali, komoditu po komoditě, obor po oboru, za tichého přihlížení politiků. Samozřejmě ne všech, byly výjimky jako třeba Josef Lux. Postupně se zavíraly lihovary, škrobárny, cukrovary, konzervárny, tírny, semenářské stanice. Nyní jsou na řadě masny, mlékárny a další. Přidaná hodnota a zaměstnanost se dělá ve stále větším objemu mimo naši zemi. Na stranu druhou se ve stále větším objemu dovážejí potraviny. Svou zničující hru za nečinného přihlížení českých politiků a ÚOHS sehrávají obchodní řetězce, které mají pod kontrolou 75 % maloobchodního trhu potravin. Jejich bezostyšné praktiky se stupňují. Vyvrcholením byl nedávný dopis Kauflandu mlékárnám, jehož duch mi silně připomíná kriminalistické metody v duchu „obviněný, přiznejte se“. Abyste mi rozuměli – v tomto případě to je pokyn potravinářům, aby si sami snížili ceny svých výrobků o 15 %. Tomuto vývoji odpovídá i naše aktivizace a permanentní stavění barikád odporu. Jsme z toho už unaveni, ale nemáme jinou volbu. Pokud polevíme, půjde destrukce českého zemědělství mnohem rychleji. (Z vystoupení prezidenta AK ČR Jana Veleby na demonstraci 29. dubna v Chlumci nad Cidlinou, jíž se čeští zemědělci připojili k celoevropské protestní akci organizované Německým svazem chovatelů mléčného skotu)

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

Hlad nezná hranic N

edávno jsem se zúčastnil první konference ministrů zemědělství v historii G8. Ministři nejbohatších zemí světa se na ní zavázali k boji s nedostatkem potravin v rozvojových zemích a ke zlepšení situace těch nejchudších. Podle Světové banky trpí následkem ekonomické krize a rostoucích cen potravin a pohonných hmot extrémní chudobou 150 milionů lidí, kteří tak nemohou vést zdravý a produktivní život. Počátkem dubna se kvůli koordinaci společného postupu v boji s ekonomickou krizí sešel v Londýně prezident Obama s představiteli skupiny G20. Prezident tam oznámil, že požádá Kongres o zdvojnásobení americké finanční pomoci na zemědělské projekty v rozvojových zemích v roce 2010 až na miliardu dolarů. O týden později jsem na mezinárodní konferenci o potravinové pomoci v Kansas City oznámil přidělení dalších 80 milionů dolarů na čtyři projekty v Africe v rámci programu McGovern-Dole International Food for Education and Child Nutrition určeného pro 655 tisíc dětí. Proč jsou tyto kroky důležité? Dohromady tvoří ucelený postup pomáhající zajistit dostatek potravy nyní i v budoucnu.

V současnosti se snažíme uspokojit krátkodobé potřeby prostřednictvím programů potravinové pomoci, se kterými Amerika začala po druhé světové válce. USA se na celkovém objemu dodávek potravin posledních deseti let podílely celou polovinou. Našim cílem je pomoci lidem, aby se byli schopni v budoucnu nasytit sami. V současnosti roste poptávka po zemědělských produktech rychleji než nabídka. Předložením žádosti Kongresu se Obama zavazuje rozetnout začarovaný kruh bídy a hladu, jež se dotýká více než miliardy lidí. Prezidentův plán by pomohl rozvojovým zemím zvýšit výnosnost jejich půdy a tím zlepšit situaci venkovského obyvatelstva. Důsledky podvýživy a hladu mají dopad daleko za zeměpisnými hranicemi zemí, které jsou těmito hrůzami postižené. Svým kolegům jsem minulý týden na schůzce G8 zopakoval to, co jsem slíbil svým spoluobčanům – vláda Spojených států udělá vše pro to, aby zajistila dostatečné zásoby bezpečných a výživných potravin pro všechny Američany a pro lidi celého světa. Tom Vilsack, ministr zemědělství USA

Priority ministra Šebesty Nově nastupující ministr zemědělství Jakub Šebesta sdělil v první den „vlády“ své priority. to samozřejmě především „Jedokončení všech jednání v souvislosti s českým předsednictvím v Evropské unii. Také

„Letní“ ministr zemědělství Jakub Šebesta

příprava rozpočtu. Chci též zahájit komunikaci s nevládními zemědělskými organizacemi. Velký důraz budu klást mimo jiné na zákon, který se týká reorganizace pozemkového fondu,“ řekl v krátkosti nový ministr zemědělství Jakub Šebesta. Jelikož jeho předchůdce Petr Gandalovič ještě na poslední chvíli podepsal dvě smlouvy na nákup informačních a komunikačních technologií za 570 milionů korun bez veřejné soutěže, Jakub Šebesta na dotaz novinářů slíbil, že obě zakázky nechá co nejdřív prověřit. „V současné době se seznamuji s jejich detaily,“ řekl. Uzavření smluv přitom zakázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který začal obě zakázky prošetřovat. (egi)

28. května 2009

S inaugurací začal premiér Fischer pracovat i na předčasných volbách Jana Fischera, šéfa českých statistiků a od čtvrtka 9. dubna premiéra ČR, si vybrali lídři čtyř politických stran na svém nočním jednání v neděli 5. dubna v Kramářově vile. Poprvé s tímto návrhem oslovil Jana Fischera v pátek 3. dubna sám Mirek Topolánek, v té době premiér v demisi.

J

méno, které lídři vybrali, se zamlouvá i prezidentu Václavu Klausovi, který politiky znesvářených stran donutil k dohodě, když požadoval rychlé řešení politické krize. Jan Fischer si nechal pár desítek hodin na rozmyšlenou. Svolil s jednou podmínkou. „Po té pěti-, šestiměsíční službě, jak já to nazývám, se chci vrátit zpět do svého oboru, do své instituce. Mám tam hodně rozdělané práce,“ řekl. Dodal také, že tuto funkci nespojuje s žádnými dalšími politickými ambicemi. „Dospěl jsem k závěru, že bych mohl využít své dosavadní zkušenosti z odbor ného působení ve státní správě a vykonat tím dobrou službu,“ řekl Jan Fischer ještě před složením premiérského slibu na Pražském Hradě. Připustil také, že se s inaugurací a usednutím do premiérského křesla již de facto začíná pracovat na předčasných volbách a vlastně i své výměně za premiéra dalšího. Český statistický úřad bude totiž jako vždy připravovat zpracování voleb a už je na to připraven. „Pro pracovníky ČSÚ je uspokojující dohoda politiků nad termínem voleb v polovině října,“ uvedl Fischer a dodal, že z praktických letitých zkušeností, jaké se zpracováním volebních dat tato instituce má, lze vše v daném termínu stihnout. „Při-

Nový premiér ČR Jan Fischer (vlevo) s Janem Velebou, prezidentem AK ČR pouštím také, že to bude napjaté. I když u toho nebudu osobně, spoléhám se na štáb odborníků působících na úřadu,“ dodal Fischer. Nový premiér ale nespoléhá na poradce svého předchůdce a chce mít své. „To je moje podmínka úspěchu. Rád bych si poradce vybral sám,“ uvedl. I na nich a jejich odborných radách bude totiž záležet při sestavování rozpočtu na rok 2010. V tomto ohledu má Jan Fischer výhodu své letité profese a kontaktů právě na naše přední ekonomy. Jeho předností není jen znalost práce s daty a ekonomickými údaji. Kdo vzpomene jeho nástup do křesla šéfa ČSÚ, musí uznat i jeho další trumf, který je velmi důležitý i pro jeho neméně významnou novou funkci, totiž předsedajícího leadra Evropské unie. Jeho uvedení do funkce šéfa ČSÚ provázely komentáře odborníků

z domova i ze zahraničí a ukázalo se, že jméno Jan Fischer má velmi dobrý zvuk právě v Evropské unii.

Nová vláda bude při revizi letošního rozpočtu a přípravě rozpočtu na příští rok rozhodovat také o tom, jak silné finanční pumpy použije na boj s krizí. Samotný výpadek příjmů způsobí podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty deficit zhruba 130 miliard korun, to znamená přes 4 % HDP. A ve výdajích je to potom 80 miliard plánovaných ODS a ČSSD na boj s krizí, což znamená další možný výpadek přes dvě procenta. „Předchozí vláda, jak se dnes ukazuje, sázela spíše na tzv. socialismus pro bohaté. Mimo jiné pro tento fakt svědčí například krizové opatření, které zlevňuje auta pro podnikatele,“ říká viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Úkol vlády v období rostoucí nezaměstnanosti vidí proto v tom, aby byly náklady krize pokud možno rovnoměrně rozloženy také sociálně. Eugenie Línková

Životopis Jana Fischera Datum a místo narození: 2. ledna 1951, Praha Vzdělání: Vystudoval na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze obor statistika a ekonometrie v roce 1974. V roce 1985 uzavřel na VŠE postgraduální studium a získal titul kandidáta věd v oboru ekonomická statistika. Současná funkce: Od dubna 2003 je předsedou Českého statistického úřadu (ČSÚ). Předchozí zaměstnání a funkce: Do ČSÚ nastoupil již po vysoké škole; v roce 1990 se stal místopředsedou tehdy ještě federálního úřadu (ve funkci zůstal i po vzniku ČSÚ). Od počátku 90. let vedl týmy zpracovávající výsledky parlamentních a komunálních voleb. Na jaře 2001 pracoval v misi MMF, která zkoumala možnosti budování statistické služby ve Východním Timoru. Od září 2000 pracoval jako ředitel oddělení produkce společnosti Taylor Nelson Sofres Factum a od března roku 2002 až do jmenování předsedou ČSÚ byl vedoucím výzkumných pracovišť fakulty informatiky a statistiky VŠE. Členství v politických stranách: Nyní bez politické příslušnosti. V letech 1980 až 1989 byl členem KSČ. Rodina: Je podruhé ženatý a je otcem tří dětí. ●

Maxilahev na českém pivním trhu S doslova revolučním trendem v segmentu pivních obalů přichází nyní na český trh skupina Heineken Česká republika. Maxilahev o obsahu 1,5 litru, do které budou plněny značky Zlatopramen a Starobrno, obohatí český maloobchodní trh s baleným pivem.

„Nspotřebitelům větší kom-

ový obal nabízí našim

fort. Objem piva je třikrát větší než u běžné lahve, balení se snadno nese, lahev je lehká a nerozbitná. Je to více než klasická pivní lahev a méně než soudek,“ říká Jiří Imrýšek, mar-

ketingový ředitel skupiny Heineken Česká republika. Nový obal byl speciálně vyvinut pro plnění piva, které je velmi citlivé na světlo, teplotu a oxidaci. Při použití špičkových technologií a moderních materiálů (barva materiálu a speciální ochranná vrstva lahve) se podařilo podstatně snížit průnik slunečního záření a kyslíku a také zabránit úniku CO2 z lahve. „Pro spotřebitele je velmi praktická možnost opakovaného uzavírání lahve. Zkrátka, když pivo nevypijete hned, lahev jednoduše znovu uzavřete a dáte do chladničky. Materiál, z něhož je Maxilahev vyrobena, je plně recyklovatelný a nezatíží životní prostředí,“ dodal Jiří Imfrýšek (egi)

Křest Maxilahve Zlatopramenu se uskutečnil v botelu Albatros v Praze

Protesty zemědělců

28. května 2009

3

V Chlumci protestovaly stovky farmářů proti nízkým cenám mléka

Několik stovek zemědělců se sešlo 29. dubna v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na demonstraci proti nízkým výkupním cenám mléka. U památníku potlačeného selského povstání v roce 1775 upozornili během hodinového setkání na ztráty v chovu skotu, aby vyburcovali politiky k jejich okamžitému řešení.

P

rezident Agrární komory ČR Jan Veleba na demonstraci řekl, že výrobci mléka ztrácejí každý měsíc na tržbách asi půl miliardy korun v porovnání s loňským rokem. „Když to tak půjde dál, za rok to bude šest miliard. To nemá sektor schopnost přežít,“ řekl. Dodal, že zemědělci

potřebují ministra zemědělství, který jim rozumí. Podle odcházejícího ministra zemědělství Petra Gandaloviče ale protesty nic nezmůžou. „Samozřejmě jsem si vědom současné situace, kdy zemědělci ztrácejí až 2,50 Kč na litru mléka. To je obrovsky obtížná situace, ale bohužel v této chvíli s tím protesty a blokády nic nenadělají,“ řekl Gandalovič tentýž večer v České televizi. Podle něho je nutné přečkat obtížné období, neboť opatření Evropské unie prý již začínají pomalu působit. „Statistika ukazuje, že strmý pád cen se zastavil a my se pohybujeme po nějakém plochém dně. Věřím, že se ceny začnou v druhé polovině roku zase zlepšovat,“ dodal. Farmáři přinesli na pokojnou demonstraci několik trans-

parentů. Na jednom stálo „Gandalovič šrotuje krávy a zemědělce“. Z Táborska přijeli s nápisem „Požadujeme rovné podmínky“, zástupci Litoměřicka nesli transparent „Nechceme vybíjení dojného skotu v ČR“.

Mléko je podle Veleby poslední živočišnou komoditou, v níž je Česká republika soběstačná. Při již zahájeném vybíjení nerentabilních stád by to podle něj za dva roky nemusela být pravda. Odhadl, že za letošní první pololetí by mohlo být vybito 7000 krav z celkových asi 390 000 kusů. Ředitel Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý řekl, že podnik by při vybití svých 500 krav musel poslat 65 z 95 zaměstnanců na úřad práce. „Nechceme ale zabíjet své krávy, které nemohou za to, že za mléko dostáváme tolik, co za Husáka,“ řekl Veleba. Výrobní náklady na litr mléka jsou podle Agrární komory ČR kolem 8,50 Kč, výkupní cena je 6 Kč. Podle údajů Českého statistického úřadu pokračoval propad cen výrobců mléka i v prvním čtvrtletí. Průměrná cena mléka nejvyšší jakosti klesla více než o třetinu na 6,54 koruny za litr, v březnu již na 6,25 koruny za litr. (li)

kyni rakouského parlamentu Barbaře Prammerové. Konvoj traktorů se pak vydal k budově ministerstva zemědělství. Podle statistik ubude každý den v Rakousku 97 krav a devět selských usedlostí. Nyní je v Rakousku 40 000 chovatelů dojného dobytka, ale za poslední rok jich ubylo 2000. Rakouští i němečtí zemědělci přitom tvrdí, že aby mohli normálně hospodařit, muselo

N

a protest proti dramatickému poklesu cen mléka vyrazilo na vídeňskou centrální okružní tepnu Ringstrasse zhruba 1500 farmářů a více než 300 traktorů. Na transparentech byly k vidění nápisy jako „Bez spravedlivých cen žádná budoucnost“ nebo „Umře-li sedlák, umře země“. Rakouští farmáři předali protestní petici předsed-

Ilustrační foto Egi

Podpořili jste 29. dubna celoevropskou demonstraci zemědělců u památníku sedláků v Chlumci nad Cidlinou? Okresní Agrární komora v Rakovníku tuto celoevropskou akci podpořila, byť se na Rakovnicku už skotu moc nechová. Nejde totiž jen o mléko, podobný cenový podraz může postihnout i další zemědělské komodity. Jak hodnotíte minulou demonstraci, která se konala před ministerstvem zemědělství v Praze? Měla podle Vás význam? Osobně říkám, ale nikoliv coby okresní představitel agrární komory v Rakovníku, ale jako Miloslav Mánek, že všeobecně nejsem příliš nakloněný způsobu řešení problémů demonstracemi. Nakonec se ukázalo, že tyto nátlakové akce jsou zapotřebí, protože normální cestou nejde s představiteli ministerstva zemědělství a samotným ministrem jednat. Zásadní problém je v tom, že ministr vůbec nepřijme představitele zemědělců a nikdo s vámi nejedná. Vaše cesta skončí když ne na vrátnici, tak v sekretariátu ministra. Pokud jiná cesta není, tak nezbývá, než uspořádat veřejnou demonstraci. Její výsledek však přes přísliby není dosud žádný. Máte signály o tom, že by některý chovatel dojnic chtěl stavy omezovat, nebo dokonce likvidovat? Zatím takové signály na Rakovnicku nemáme. Kdo do skotu dělá, modernizoval s pomocí úvěru nebo dotace, takže musí nějakým způsobem pokračovat se stanoveným počtem dojnic, aby dotaci nemusel vrátit. Ta situace je o to vážnější, že podle zpráv, které máme, chtějí některé obchodní řetězce snížit cenu mléčných výrobků o 15 %. To se smluvně odrazí přes zpracovatele do prvovýroby. Nyní se to týká mléka, příště to může postihnout nákupní ceny u jatečních zvířat, což už by mohlo mít vážný dopad na živočišnou výrobu a tím i na celé zemědělství. Zdeněk Kulhánek

Vedení Agrární komory ČR při protestech v Chlumci nad Cidlinou

Demonstrovalo se i v Německu a Rakousku V předposlední dubnový den demonstrovali zemědělci ve 13 evropských zemích, nejvíce v Německu, Francii, Rakousku a samozřejmě i v ČR. Celkem protestovalo proti nízkým cenám mléka v Evropě zhruba 25 000 chovatelů dojného dobytka. Jejich společným požadavkem je pružnější systém regulace množství mléka na evropském trhu.

Tři otázky pro Mgr. Miloslava Mánka, předsedu Okresní agrární komory v Rakovníku

by se mléko vykupovat za cenu 40 eurocentů (zhruba deset korun) za litr. Současná situace vznikla po navýšení kvót na produkci mléka v celé Evropské unii, a to v době, kdy už byl evropský trh mlékem přesycen. EU se přitom loni na podzim po složitých debatách dohodla, že kvóty na mléko budou zrušeny v roce 2015. Do té doby se budou každý rok zvyšovat o jedno

procento, aby producentům umožnily „měkké přistání“. Protesty kvůli nízkým výkupním cenám mléka se konaly také v Německu. Tisícovky zemědělců protestovaly před ministerstvem zemědělství spolkové země Bádensko-Württembersko ve Stuttgartu. Někteří přijeli se svými traktory, další byli vyzbrojeni kravskými zvonci a transparenty. Podle organizátorů protestů se akce zúčastnilo nejméně 8000 chovatelů mléčného skotu. Zemědělci byli odhodláni zemskému ministrovi zemědělství Peteru Haukovi darovat pět dojnic jako výraz toho, že jejich chov stejně nic nevynáší. Francouzští producenti mléka se rozhodli příslušným úřadům předat otevřený dopis, jenž rovněž obsahuje seznam opatření, která jsou údajně předpokladem k záchraně mlékárenského průmyslu. (zpra)

Dopis zaslaný potravinářům obchodním řetězcem Kaufland Vážení, jak jsem předesílala, je nutné se opět podívat na nákupní ceny. Veškeré vstupní suroviny jsou za poslední týdny a měsíce již výrazně nižší, klesají, cena mléka kolem 6 Kč a nejen v mlékárně, ale obecně je a bude velký tlak na snížení ceny. Nejprve Vám dávám příležitost k zaslání vlastního návrhu (dobrovolný :-)), pokud bude odpovídat situaci a nebude důvod přesně definovat a specifikovat jednotlivé položky. Dávám Vám tento prostor, jelikož doufám, že v této době situaci výjimečně uznáte bez dlouhých diskuzí a dohodneme se o to rychleji než obvykle (jelikož snížení mělo již dávno proběhnout) a jsou jistě položky, na kterých máte větší prostor, na některých menší prostor. Jde mi obecně o snížení cen, můžeme se domluvit na variantě jeden artikl X %, druhý o to méně. Nechci, nebo nerada bych zatím volila variantu na kompletní sortiment 15 %, což by cca odpovídalo poklesu ceny výkupních, obalových materiálů, dopravy, energií apod. Cenové snížení musí mít minimálně šestiměsíční garanci, tzn. v případě platnosti nových cen od 1. 5. do konce října. Váš návrh nových fakturačních cen očekávám do příští středy, tzn. 22. 4. Děkuji S pozdravem Kaufland, Česká republika, v. o. s. (Jméno a kontaktní údaje jsme záměrně vyjmuli. red)

4

Protesty zemědělců

NÁŠ KOMENTÁŘ

Až na dřeň D

emonstrace bývají provázeny vášněmi a lidé ve vyhrocené situaci jednají mnohdy emotivně. Zemědělské demonstrace, jichž jsme po roce 1990 zažili, dá se říci, nespočet, měly jedno společné. Samotným aktérům šlo vždy o věc a zachování tohoto odvětví, které se od jmenovaného data mnohdy hrubě podceňovalo. Je to obor jistě specifický a upozornění, že na jeho chod má vliv z poloviny příroda a její jevy, se bralo jako nepřiměřené skuhrání a svým způsobem i jakési vydírání společnosti. Zemědělci totiž v začátcích postkomunistické doby připomínali, že se dá sice momentálně dovézt levněji, ale do budoucnosti je to špatný vklad, likvidovat si domácí agrární sektor. Jednak vše již tehdy napovídalo tomu, že přechodné lacino znamená do budoucna likvidaci konkurence, a tím i jednoduchou manipulaci s cenami. A potom v době katastrof platí jednoznačně, že kdo má své potraviny, vyhrává. To si také ve své době velmi rychle uvědomil Josef Lux, první „osvícenecký“ porevoluční ministr zemědělství. Také mu záhy došlo, že ho nebudou držet v ministerské sesli bruselští úředníci, ale domácí zemědělci. Jak se ukázalo na samotné březnové demonstraci, tuhle skutečnost bohužel odstupující ministr Petr Gandalovič nedokázal přijmout a zadrhl se na hřímání o nařízeních, usneseních a neměnnosti přija-

tých pravidel. Smlouvy se sice nemají, ba nesmějí obcházet a nedodržovat, nepřipustil ale možné další způsoby pomoci, které se nabízejí a samotná EU v dílčích státech je již začala aplikovat. Jeho vystoupení na demonstraci, které bylo jistě poznamenané tlakem více než osmi tisíc nespokojených zemědělců z osmi státu EU, víc hovořilo za daná pravidla EU, než o vyjádření snahy pomoci v naléhavé tísni, do níž se chov skotu dostal. Svým ukazovákem tak píchal do hnízda sršňů a zemědělci na to reagovali po svém, otočili se k němu zády. Byla to slova sahající až na dřeň problému a jeho nepochopení. V tomto kontextu bylo zajímavé sledovat reakce na přítomnost zemědělské komisařky Mariann Fischer-Boel, která v ten den byla na pozvání v Praze, na konferenci o kvalitě potravin. Nebála se vyjít z hotelu Mariott mezi demonstranty a nabídla jednání. Zachovala se diplomaticky, jak se od komisaře očekává. Jednala ale i lidsky vstřícně k zemědělcům, jejichž problémy sama dobře zná ze svého dřívějšího podnikání v tomto oboru. Vysloužila si ostruhy za nebojácnost a vstřícnost. Na totéž měl našlápnuto i Petr Gandalovič. Nebál se vyjít mezi demonstranty a nezabarikádoval se na ministerstvu jako svého času na pokyn svých rádců exministr Jaroslav Palas. Udělal ale osudovou chybu, nenalezl prostor pro dialog. Eugenie Línková

Kdo zastupoval chovatele osmi zemí EU

P

řijelo na 700 chovatelů z celého Slovenska, vedl je předseda Slovenské polnohospodárske a potravinárske komory Milan Semančík. Zúčastnili se i chovatelé sdružení v chovatelských svazech holštýnského a strakatého skotu v Maďarsku v čele s Immre Füllerem a Žoltem Köreszi. Nechyběli zástupci polské agrání komory a Polské federace chovatelů skotu a producentů mléka v čele s Wladyslawem Piaseckim a Martinem Jajem. Delegaci více než 50 rakouských chovatelů sdružených v rámci organizace IG Milch vedl Bernard Zechner. Z celého Německa v čele s Thorstenem Sehmem, ředitelem svazu BDM (Bundesverband Deutscher Milchviehhalter – svaz německých chovatelů dojného skotu) přijelo do Prahy 300 chovatelů. Neuvěřitelných 1200 kilometrů cestovali do Prahy i chovatelé ze vzdálené Litvy, které vedl Bronijus Markauskas, předseda litevské agrární komory. Téměř 700 kilometrů cestovali i chovatelé ze Slovinska v čele s Cyrilem Smrkoljem, prezidentem slovinské agrární komory. Nejpočetnější skupinu českých zemědělců vedl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. ●

28. května 2009

Demonstrace jednoty farmářů Solidarita zemědělců starých a nových zemí EU se projevila během demonstrace v Praze, kam se 12. března sjelo zhruba 8500 farmářů z osmi zemí. Pozvali je čeští zemědělci a oni vzdor mnoha stovkám kilometrů sedli do autobusů a přijeli. Agrární politika EU, jak se ukazuje, má trhliny a ty je třeba urychleně odstranit, jinak produkce mléka skončí fiaskem. Podnákladové ceny farmáře ničí a ti uvažují o uzavření kravínů.

Požadavky demonstrujících přednesené před ministerstvem zemědělství Na velmi dobře zorganizované demonstraci, kterou uspořádala Agrární komora ČR dne 12. března v Praze a pozvala chovatele skotu ze zemí EU, zazněla řada požadavků. Z těch, které byly zformulované Zemědělským svazem ČR a Agrární komorou ČR, výbíráme to nejdůležitější.

P

ožadujeme, aby se za stávajícího českého předsednictví EU jednalo o urychleném vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na úroveň přístupových smluv již v roce 2010. Toto „dorovnání“ podepsané v Kodani na rok 2013 dosahuje pouze cca 59% úrovně SRN a 51% úrovně Rakouska. Nejde tedy o nyní tak často v tisku opakované 90% vyrovnání. Vyrovnání se starými zeměmi EU-15 může nastat až od roku 2014.

Ptáme se, kdy jindy tyto rozhovory začít? Až za švédského předsednictví, které bude tlačit vysloveně liberální postoje? Pokles produkce vepřového a hovězího je více než čtvrtinový Po vstupu do EU se produkce hovězího masa snížila o 26 % a vepřového o 30 %. Za rok 2008 jsme dovezli masa za neuvěřitelných 14 mld. Kč, přitom ještě pár let před vstupem jsme ročně dováželi za 2 mld. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v roce 2008 dosáhlo –10 mld. Kč, což je absolutně nejvíc ze všech 24 tříd celního sazebníku, které se týkají agrárních komodit a potravin, přitom např. v roce 2001 to bylo pouhých 300 mil. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v roce 2008 tak představuje 42 % záporného agrárního salda. Problém zvyšování dovozu výrobků s přidanou hodnotou

a váznoucího vývozu těchto výrobků ohrožuje zvláště komoditu mléko. Rozhodně jsme odmítli mylné tvrzení, že „...90 % mléčných výrobků v obchodních řetězcích ČR je českých. Z našich propočtů na základě údajů ČSÚ vyplývá, že v roce 2000 byl podíl dovozů mléčných výrobků na spotřebě 9 %, před vstupem do EU byl podíl dovozů mléčných výrobků 13 % a v roce 2008 to bylo 37 %. Pád farmářských cen Ceny zemědělských výrobců (jde o farmářské ceny) za rok 2008 jsou na nižší úrovni než před vstupem do unie. V roce 2008 se proti počátku roku 2004 snížily o 3 %. Ceny vstupů do zemědělství ale vzrostly o 16 %. Ceny průmyslových výrobců potravin, spotřebitelské ceny potravin a inflace se shodně zvýšily o 8 %. V posledních měsících se pád cen zemědělských výrobců dále zintenziv-

ňuje. Index cen zemědělských výrobců v lednu 2009 proti lednu 2008 poklesl na 73 %, z toho živočišné výrobky propadly na 82,5 % a rostlinné výrobky na 66,3 % původního stavu před rokem. Marže obchodních řetězců stále rostou Často používanou proklamací se stalo to, že obchodní řetězce přispívají k nízkým spotřebitelským cenám potravin. Ale jak spotřebitelské ceny, tak marže obchodníků rostou. U patnácti základních potravin v průměru se marže v období mezi rokem 2003 a lednem 2009 zvýšila ze 20 % na 37 %. Marže obchodníků se např. u trvanlivého mléka v lednu 2009 zvýšila na nadprůměrných 46 %, u rohlíku na 51 %, u vepřové šunky na 53 % a u mouky na 61 %. Proto považujeme za důležité, aby byl vliv obchodních řetězců řešen zákonem.“ ●

Demonstrace začala před ministerstvem zemědělství, další zastavení bylo s komisařkou EU pro zemědělství Mariann Fischer-Boel před hotelem Mariott a závěr demonstrace byl u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, kde se kolemjdoucím rozdávaly české jogurty Na demostraci fotografovala Eugenie Línková

Protesty zemědělců

28. května 2009

Likvidace chovů dojnic začala V této stati jsou zahrnuté připomínky Zemědělského svazu ČR k materiálu MZe pro Radu hospodářské a sociální dohody (RHSD ČR). Materiál MZe se nazývá Připravovaná a realizovaná opatření pro stabilizaci situace v sektoru produkce a zpracování mléka ve střednědobém horizontu (2009–2010).

másla. Dále se pokračuje formou tendrů za nejnižší cenu. Vývozní náhrady do třetích zemí ČR využívá celkem slušně, do konce března 1350 t SOM, 1200 t plnot. suš. mléka a 38 t másla. Str. 2 Opatření PGRLF – opatření dobrá, ale bez přímé vazby na skot a mléko. Vyhlášení bude možné až po nabytí účinnosti novely zákona o zemědělství (asi v polovině dubna t. r.)

Dosud nebyly zahájeny práce na opatřeních: ● jednat o urychleném vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na úroveň zemí EU-15, ● zvýšit četnost cenových kontrol a kontrol kvality potravin v obchodní síti, ● v agrárním sektoru prioritně řešit dopady finanční krize, teprve po stabilizaci sektoru začít uplatňovat opatření kontroly zdraví (Health Check).

● platba na dobré životní podmínky dojnic (připravují se, ale je na ně připravena malá finanční částka), ● podpora dojnic v rámci ohrožených sektorů se připravuje pro rok 2010 ze SAPS. Dosud nebyly zahájeny práce na opatřeních: ● docílit cenového srovnání se zeměmi bývalé evropské patnáctky, tak zabránit vybíjení dojnic,

K

rizová situace v sektoru produkce a zpracování mléka se oproti únoru roku 2009, kdy byla tato problematika projednávána na 76. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR, dále prohlubuje. Dokládá to m.j. skutečnost, že produkce syrového kravského mléka se v lednu 2009 meziročně snížila na 95,8 % a v únoru 2009 na 92,2 %. Průměrná cena za syrové kravské mléko producentům se snížila ze 6,43 Kč/litr za leden 2009 na 6,16 Kč/litr za únor 2009. Cena za syrové kravské mléko je v ČR na úrovni 73 % cen placených zemědělcům v patnácti rozhodujících mlékárnách zemí EU-15. Některé zemědělské podniky v ČR již přistoupily k likvidaci chovů dojnic. Aby se této situaci urychleně čelilo, požádala 76. plenární schůze RHSD ministerstvo zemědělství, aby do 10. března 2009 předložilo krátkodobá opatření. Tato opatření ale předložena nebyla. Byla zpracována a předložena střednědobá opatření (2009–2010), k nimž ZS ČR uplatňuje následující připomínky: Str. 1 Opatření vyhlášená EU a zabezpečená SZIF od začátku roku 2009. Opatření byla ze strany EU vyhlášena opožděně a vzhledem k rozsahu mléčné krize nemají na stabilizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky podstatný vliv. Soukr. sklad. másla – v ČR nebylo prakticky realizováno Intervenční nákupy – z původně stanovených 30 tis. t másla a 109 tis. t SOM pro EU-27 mohla ČR využít 780 t SOM a 38 t

5

ŘEKLI BĚHEM DEMONSTRACE

Mariann Fischer-Boel komisařka EU pro zemědělství Určité kroky již EK, aby ulevila farmářůmv v této těžké situaci, přijala. Tato situace není příznačná pro ČR nebo Evropu, je to globální problém. Evropa se proto rozhodla, že uleví farmářům zavedením několika kroků. Jedním z nich je výkup přebytků do soukromých skladů, a to dříve, než je obvyklé. Zvýšili jsme kvóty pro výkupy másla a sušeného mléka a podporuje se jejich vývoz. Situaci v mlékárenském průmyslu sledujeme každý den a jsem připravena přijmout další kroky, které se netýkají jen těchto již vzniklých opatření. K deklaraci požadavků na zrovnoprávnění nových členských zemí, pokud jde o dotační politiku EU předanou prezidentem české agrární komory Janem Velebou a podepsanou zástupci dalších sedmi zemí účastnících se demonstrace v Praze, mohu říci, že v EU existuje shoda v tom, že je potřeba přijmout řešení, podle jakého klíče se bude poskytovat podpora po roce 2013. Slibuji také, že argumenty z předané deklarace zanalyzujeme a během jednoho až dvou měsíců přijmeme v Bruselu vaše zástupce. Budeme v dialogu pokračovat.

Jan Veleba prezident Agrární komory ČR Celá Evropa má problém s mlékem, ve střední a východní Evropě je ale mnohem vyhrocenější. Krizová situace si vyžaduje výjimečné prostředky. O tom by se mimo jiné mělo hovořit na evropské půdě na blížícím se jednání rady ministrů evropských zemí. Tam by měla být produkce mléka jedním z bodů žhavých témat. Demonstrace v Praze s tak silným obsazením farmářů z osmi zemí bude mít na to nesporně vliv. Potraviny mají svou cenu a je důležité se dívat, kde jsou vyráběny. V Evropě se klade důraz na podporu domácích výrobců, což má mimo jiné vliv na zaměstnanost na venkově, a to je dnes velmi důležité.

Bronijus Markauskas prezident litevské agrární komory Cena mléka je v Litvě na nejnižší evropské úrovni, za litr mléka u nás dostávají farmáři 10 centů. To si vyžaduje konkrétní injekci od EU, ale i na bázi národních rozpočtů. Podpora dojených krav v PRV – na dobré živ. podmínky podle čl. 40 NR 1698/200 v max. úrovni do 500 EUR na dojnici pro období 2007–2013. MZe připravuje návrh – v roce 2009 cca 200 Kč na dojnici. Str. 3 Podpora chovatelů dojených krav – převod prostředků ze SAPS se připravuje v r. 2010. Řešení budoucích výzev – z 870 mil. Kč uvolněných z EU pro ČR se pro podporu sektoru skotu podle MZe uvažuje o částce cca 600 mil. Kč – mechanismus není dosud zpracován.

Ze šesti opatření pro mléčný sektor ČR je realizováno jedno a připravována dvě opatření: ● intervenční nákupy a vývozní subvence (běží, využití omezené),

● od nového školního roku

2009–2010 obnovit národní podporu pro „školní mléko“, ● v příslušných orgánech Evropské unie prosadit pro Čes-

Závěry a doporučení Ze čtyř opatření k posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství je připraveno jedno opatření – programy PGRLF. kou republiku vytvoření „záchranného mléčného fondu“, zatím vyjednaného pouze pro Německo. Pro nové opatření – řešení budoucích výzev – není dosud zpracován mechanismus. Z výše uvedených důvodů Zemědělský svaz ČR doporučuje: ● Trvat na opatřeních předložených a projednaných na 76. plenární schůzi RHSD dne19. února 2009. ● Z důvodu, že řada opatření nebyla dosud realizována a ani nebyly zahájeny práce na jich přípravě a) v srpnu 2009 vyplatit zemědělcům zálohy na národní doplňkové platby, b) v národních doplňkových platbách pro rok 2009 výrazněji podpořit chov dojnic. ●

Peter Baco europoslanec Sám jsem chovatelem skotu a tuto problematiku znám ze svých zkušeností. Produkce mléka je v krizi, a je-li nějaký obor v krizi, přijímají se i krizová opatření. Stalo se tak v bankovním sektoru, v automobilovém průmyslu a záhy se na výzvy zástupců těchto sektorů reagovalo výraznými finančními injekcemi, které mají krizi zabránit. Měl by se okamžitě nastartovat institut minimální ceny mléka. To by mělo být jedno z řady krizových opatření. Máme krizi v mléku, nastavíme proto minimální cenu na 40 centů za litr. Když se situace změní k lepšímu, pak se jednoduše zruší toto univerzální opatření. My nic od daňových poplatníků nechceme a ani nepotřebujeme, nejsme také žádní chudáci, ale producenti vynikající suroviny, kterou chceme zachránit. Není pravda, že se musí čekat do roku 2013 na jakousi změnu nastavení podmínek a srovnání dotací. Již dnes se dají nalézt určité nástroje, kterými lze krizi zabránit a sektor mléka z ní dostat. První a nejdůležitější úlohou agrární politiky Evropské unie je stabilizovat agrární trh. Ten je specifický tím, že v zemědělství jsou na rozdíl od jiných oborů různé vlivy, které jej poznamenávají. Jsou to škůdci, choroby, teplotní výkyvy, sucho, déšť a další jevy, které má agrární politika eliminovat, a ne naopak nestabilitu zvyšovat. Připomeňme si krizi 30. let v Americe, kdy tehdejší prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt narychlo schváleným zákonem garantoval nastavením cen farmářům odbyt jejich produkce. Tím je vytáhl z krize a velmi jim pomohl. Proč by taktéž pružně nemohla nyní zasáhnout Evropská unie?

Karel Horák soukromý zemědělec ze Společenstva živočišné produkce AK ČR Chovatelé skotu by jakoukoliv pomoc ocenili. Dosahujeme v rámci EU vynikajících producentských výsledků. U hol štýnských krav jsme na průměrných 8700 kilogramech. Jestli se nepodaří co nejdřív přijmout v EU určitá systémová opatření, jak o nich mluvil europoslanec Baco, tak u nás řada chovatelů mléčného skotu skončí. ●

Tematickou dvoustranu připravila Eugenie Línková

6

XVII. sněm AK ČR

28. května 2009

XVII. sněm Agrární komory České republiky, Olomouc, 5. března 2009 KRÁTCE ZE SNĚMU ● Pro pěstitele cukrovky, kteří s pěstováním skončili, se po dvouletém úsilí podařilo konečně dosáhnout stoprocentní kompenzační platby a podařilo se také prosadit restrukturalizační prémie. ● Byla založena nová komoditní rada pro okrasné rostliny. Trh s okrasnými květinami v ČR reprezentuje roční obrat 8,5 mld. Kč. ● Velkou zásluhou členů komise pro obnovitelné zdroje energie je prosazení zvýšení objemu prostředků na podporu výstavby bioplynových stanic a zvýšení ceny elektrické energie z těchto zařízení. ● Z komisí komory nejaktivněji pracuje ekonomická a školská.

Stav zklamání a rozčarování ných zemědělcům více než o třetinu.

Co se podařilo Bojovali jsme za udržení zemědělských agentur v bývalých okresech, které se měly zrušit. Nakonec jsou začleněny do Národní sítě pro rozvoj venkova, což je poradenská síť pro všechny členy osy Evropského agrárního fondu rozvoje venkova čili Plánu rozvoje venkova ČR. Dokonce se vytvářejí i krajské články. V této souvislosti je potřeba vyjasnit i další úlohu Krajských informačních středisek, která většinou fungují při Krajských agrárních komorách a kterým má údajně MZe tendenci zrušit příspěvky. Sdělujeme, že takovýto krok je pro nás nepřijatelný.

Co chceme prosadit Zabývali jsme se analytickou koncepční činností. Kromě již dříve zpracovaného materiálu Východiska ze situace, kdy se neustále zmenšuje rozměr českého zemědělství, byl nově zpracován Rozbor cen v zemědělství v širších souvislostech a od odborníků z řad vysokoškolských profesorů mimo komoru Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. Tyto materiály dávají dostatek argumentů k tomu, abychom důrazně prosazovali prorůstovou agrární koncepci a začali naplňovat tezi „Naše trpělivost je u konce“.

Co chystáme Připravujeme další projekty z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a z Evropského sociálního fondu Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětvových sdruženích. Vidíme ale na tomto poli jako nezbytné lépe koordinovat činnost AK s členskými organizacemi.

Co chválíme Pokročili jsme v propagaci českých potravin na celostátní úrovni i v krajských soutěžích. Loni se k soutěžím nově připojil Ústecký kraj. Soutěže o nejlepší regionální potraviny se ve většině krajů staly nedílnou součástí práce krajských a okresních komor. V současnosti se naskýtá příležitost zvýšit jejich propagaci s putovním představováním výrobků se značkou Klasa. Na konec srpna se připravuje expozice regionálních výrobků v samostatném pavilonu na výstavě Země živitelka. Chceme přitom spolupracovat s Asociací krajů. Regionální výrobky bude možné propagovat i na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně ve dnech 25. až 28. června.

Co zkoumáme v obchodě Koncem března proběhly kontrolní nákupy mléčných potravin v obchodních řetězcích, abychom zjistili, kolik který řetězec má v regálech českých výrobků.

Co a kam píšeme Nedílnou součástí naší práce je prezentace názorů a zájmů členstva Agrární komory ČR. Kromě vydávání čtvrtletníku Agrobase publikujeme pravidelně v Zemědělci, Agrospoji, Agrárním obzoru, Zemědělské škole, Řeznickouzenářských novinách a Potravinářském zpravodaji. Zpravodaj Agrobase se stránkami v angličtině dostává sekretariát COPA-COGECA v Bruselu, komisařka Fischer-Boel i bývalý komisař Franz Eichler. Je rozesílána na naše diplomatická zastoupení ve světě i většině starostů obcí. V poslední době cíleně oslovujeme Deníky Bohemia, které vycházejí v 74 lokalitách s nákladem 1,1 mil. výtisků.

Zahraniční činnost AK ČR rozšiřuje zahraniční činnost a hledá spojence k prosazování zájmů na mezinárodním poli. Čtvrtletních schůzek komor zemí Visegrádské čtyřky se zúčastňují i zástupci ukrajinské komory. Máme zastoupení ve 32 skupinách COPA-COGECA. Zastoupení máme také v Ekonomickém a sociálním výboru EU a poradních výborech Evropské komise. Náš stálý zástupce v Bruselu přímo zastupuje komoru na řadě jednání. Řada povinností vyplývá i z funkce prezidenta komory jako viceprezidenta COPA. Je to ale také zdroj cenných informací a možnost více ovlivňovat dění v evropské agrární politice.

Zleva: prezident AK ČR Jan Veleba, odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič a viceprezident AK ČR Bohumil Belada na XVII. sněmu Agrární komory České republiky

Rok 2008 byl zejména v prvním pololetí ještě rokem velkých nadějí na obrat v tendenci neustálého zmenšování rozměru českého zemědělství, obrat ve zvýšení úlohy zemědělců v rozvoji venkova. Byl to ale také rok velkých zklamání v podobě obrovského propadu cen většiny agrárních produktů počínaje především 3. čtvrtletím, zhroucení trhu mléka v závěru roku, zklamání z dopadu globální finanční a hospodářské krize.

S

tav zklamání a rozčarování, se v současné době mění a přechází do stadia radikalizace a sílících oprávněných požadavků rychlých konkrétních kroků směřujících k řešení dramatického propadu ekonomiky zemědělských subjektů. Uvedu příklad: Jestliže producentům mléka za leden a únor 2009 klesly tržby oproti stejnému období 2008 o jednu miliardu Kč a jestliže v březnu tento trend pokračuje, pak avizovaných 80 milionů Kč na podporu dojného skotu z Programu rozvoje venkova je směšná záležitost.

Členská základna Agrární komory ČR Členstvo Okresních agrárních komor obhospodařuje 1,736 mil. ha zemědělské půdy, počet členů v těchto komorách je 3271 z toho je 1719 soukromých zemědělců, 1355 podniků ostatních forem hospodaření v zemědělství a 207 podnikatelů z ostatních agrárních odvětví. Zastoupení soukromých zemědělců v orgánech OAK a RAK je 37 %. Počet zaměstnanců členských podniků je 102 000. V počtu individuálních členů ani ve výměře zemědělské půdy nejsou zahrnuti členové 32 odborných společenstev ani zemědělského svazu, svazu chovatelů a pěstitelů apod. To proto, aby nedošlo k překryvu s členstvím v OAK. (egi)

Zpět k ekonomice Tempo růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky, které od roku 2005 rostlo meziročně o více než 6 %, začalo ve 3. čtvrtletí minulého roku výrazněji zpomalovat, až dosáhlo v prosinci pouhé 1 %. Přírůstek za celý rok 2008 dosáhl pouze

Od loňska klesají farmářské ceny Meziroční cenový index zemědělské výroby celkem začal klesat pod úroveň loňského roku po sklizni obilovin již v září. Počínaje závěrem loňské sklizně došlo k výraznému snížení korunových cen hlavních komodit rostlinné výroby, které se v září meziročně snížily o 7,2 % a v dalších měsících svůj pokles ještě dále výrazně prohloubily až na prosincových –29,1 %. Rovněž u cen živočišných produktů začal v září jejich pokles. Z jednoho procenta v září se pokles cen prohloubil až na 14,8 % v prosinci. Když sečteme ceny rostlinných a živočišných produktů, dosáhl jejich propad v prosinci bezprecedentních 22,8 %! Taková situace samozřejmě nezůstala bez odezvy na výsledných hospodářských číslech odvětví. Jestliže v roce 2007 dosáhl podnikatelský důchod 13,7 miliardy Kč, loni byl předběžně jen 9,8 miliardy Kč. Celý byl tvořen dotacemi. Loňský výsledek byl ovšem určitý doběh boomu roku 2007 s tím, že letošní rok jsme začali s cenami hlavních komodit na úrovni, která nemá srovnání. Bude-li tento stav pokračovat, zapíše se letošní rok do historie jako rok havárie českého zemědělství, které došlo na hranu, za kterou už není prostor pro jeho bytí. České zemědělství nemá v současné době žádný opěrný pilíř: ● má nízkou produkci živočišných komodit, ● má nízké ceny hlavních tržních komodit (mléko, maso a obilí), ● má přebytky obilí a mléka, ● má trvale hluboce deficitní saldo agrárního zahraničního obchodu. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

3,5 % a prognóza pro letošní rok je spíše minusová. Eurozóna je v recesi již od 2. čtvrtletí loňského roku a Spojené státy jsou od 3. čtvrtletí také v meziročním propadu. Prognóza mi-

myslu. Český průmysl snižoval výrobu již poslední tři měsíce loňského roku. Přitom se v závěru roku propadla produkce prakticky všech jeho oborů – za prosinec hutnictví o čtvrtinu,

nisterstva financí říká, že „...je možné očekávat přetrvání problémů reálné ekonomiky v globálním měřítku až do roku 2010.“ Konkrétní odhady jsou následující: ● Hrubý domácí produkt ČR: +1,4 % v roce 2009 +2,1 % v roce 2010 ● Hrubý domácí produkt EU-27: –0,8 % v roce 2009 –0,5 % v roce 2010 ● Hrubý domácí produkt USA: –1,2 % v roce 2009 –0,5 % v roce 2010 Česká národní banka očekává v letošním roce růst nulový či mírně záporný, v roce 2010 jednoprocentní. Přímé dopady těchto čísel pro nás mimo jiné znamenají, že nebude dostatečný prostor pro farmářské ceny určitých komodit, které by pokryly náklady. Ministerstvo financí totiž prognózuje jenom minimální nárůst spotřebitelských cen: +1,3 % v roce 2009 a +2,1 % v roce 2010. Lze předpokládat, že ceny potravin v letošním roce budou klesat. Je jasné, že nastává nejsložitější období českého zemědělství od transformace.

dopravní prostředky o pětinu a podobně. Výrazně se propadlo i stavebnictví. S tím samozřejmě roste nezaměstnanost a roste tlak na snížení cen. Pokud by se nechalo stranou zvýšení cen z administrativních rozhodnutí, jako je zvýšení DPH a různé deregulace, bylo by v prosinci 2008 zaznamenáno dokonce meziroční snížení spotřebitelských cen. U potravin by to bylo o 0,8 %. Tomu vůbec neodpovídá prosincový meziroční pokles cen place-

Paralela u českého průmyslu Obdobné procesy jako v zemědělství se odehrávají i v prů-

Zleva: Ing.Tomáš Revész, ředitel SZIF, Ing. Pavel Veselý, předseda dozorčí rady AK ČR a Ing.Milan Semančík, v té době ještě předseda SPPK 2x foto Eugenie Línková

XVII. sněm AK ČR

28. května 2009

7

Prodej jednotlivých komodit nepřináší zisky Již několik let prožíváme zrychlující se útlum chovu prasat. V době transformace, respektive v posledním desetiletí minulého století, se stavy prasat snížily ze 4,8 mil. kusů v roce 1990 na 3,7 mil. kusů v roce 2000, to je více než o pětinu (23 %). O další pětinu se stav prasat snížil od roku 2003 do roku 2007, respektive po vstupu do EU, tedy za pouhých pět let. Tedy stejný propad, ale za poloviční dobu. O další pětinu se snížil stav prasat ne za deset nebo pět let, ale za jediný rok 2008 o 527 tisíc kusů na 2,1 mil. kusů!

P

odívejme se na tento problém z hlediska potravinové soběstačnosti. Před vstupem do EU jsme vyrobili vepřového 580 tisíc tun, což představovalo soběstačnost na 129 %. V roce 2007 jej bylo vyrobeno 339 tisíc tun, v minulém roce 317 tisíc tun a letos to bohužel bude následkem prudkého poklesu stavů prasnic minimálně o dalších 10 % méně. Současná soběstačnost už je jen 70 %, na konci letošního roku poklesne, odhaduji, na 60 až 63 %! Otázky znějí: Jaký smysl bude mít za tohoto vývoje produkce obilí? Co se vůbec na české půdě bude pěstovat? Co se udělá s vyprazdňujícími se stájemi? Kde skončí chov dobytka? To všechno se u nás děje za stavu, kdy v produkčně významných zemích EU produkce vep-

řového masa roste. Například ve Španělsku a Německu. Do světových sítí agrobyznisu vepřového masa se velmi významně zapojuje i Polsko. Spolu se Svazem chovatelů prasat jsme vypracovali celý soubor opatření, který se týkal jak vnější pomoci, tak vnitřních opatření v chovech. Podařilo se prosadit preferenci při podpoře modernizačních investic a v současné době se dokončují jednání o významné podpoře ozdravovacího programu. Bude-li vůle na straně MZe, bude možno s realizací tohoto programu začít ve druhém pololetí tohoto roku. Podpora investic a ozdravného programu přinesou ovoce až v delším časovém horizontu, nicméně konečně bychom vytvořili předpoklady k zastavení útlumu odvětví a jeho následnému nastartování. Nejde jenom o prasata, ale stejně tak jde i o obilí. Předpokladem obratu k lepšímu je dosáhnout špičkových evropských parametrů v užitkovosti, zvýšení kvality a snížení nákladů provozních a investičních na jednotku produkce. Podobně jsme prosadili zvýhodnění podpory investic v chovu nosnic na přestavbu klecí tak, aby vyhovovaly budoucí evropské normě. Těžké časy chovatelů skotu a dojnic Dalším dlouhodobě ohroženým odvětvím je chov skotu a především chov dojnic. Z 3,5 milionu kusů skotu v roce 1990 jsme se dostali na 1,4 milionu kusů. To je snížení o 60 %. U dojnic z 1,2 milionu kusů na necelých 400 tisíc kusů, tedy snížení o dvě třetiny. Jestliže se v roce 1990 v ČR vyrobilo 4,8 miliardy litrů mléka, tak v současné době

jsme zhruba na Evropskou unií přidělené kvótě 2,7 miliardy litrů, to je snížení o 46 %. Podíl Evropy na rostoucí produkci světa se sice snižuje, ale propad české produkce je jeden z nejhlubších i v nových členských zemích unie. Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací převyšují náklady na mléčnou produkci průměrné roční ceny mléka již třetím rokem. Je to za situace, kdy průměrná roční dojivost převyšuje řadu starých členských zemí unie a je na solidní evropské úrovni. Cena se tak částečně dotuje z přímé platby na velkou dobytčí jednotku.

1

Postupný pokles průměrné měsíční ceny mléka z 10 Kč/l v březnu až na 7,20 v prosinci vyústil v bezprecedentní situaci, kdy mlékárny hrozí omezením nákupu suroviny a některé rozeslaly dodavatelům, většinou odbytovým organizacím zemědělců, seznam sběrných míst, ze kterých jsou ochotny odebírat mléko pouze v režimu takzvaného bezesmluvního plnění. Předpokládají, že za takové mléko odpovídající všem špičkovým parametrům budou moci zaplatit 4,50–5,50 Kč/l, tedy v úrovni 50–60 % nákladů na výrobu (ÚZEI 8,96 r.2007).

Může zemědělec zaplatit za naftu, hnojiva, za krmné směsi až podle toho za kolik prodá mléko? To jsou rovné podmínky, rovné šance? To je státem a Evropou garantovaná ochrana hospodářské soutěže? Nejde spíš o diktát počínaje finančním kapitálem přes obchod a zpracování s dopadem až na prvovýrobu s nečinným přihlížením kontrolních orgánů? To je ta blahodárně působící neviditelná ruka trhu? Současná situace, kdy se již desátý měsíc prodává mléko s hlubokou ztrátou, tlačí chovatele dojnic do neřešitelných

2

problémů. Pokud by takový stav trval déle, nemá na vybranou nikdo. Kdo investoval do moderních stájí a welfare zvířat, nebude moci splácet úvěr, když bude pokračovat ve výrobě mléka, ale ani když dojnice prodá na jatky. Takové ceny, jaké se nabízejí, neudrží při životě ani toho, kdo dosud neinvestoval a nezadlužil se. Odvrácení krachu celého odvětví včetně předvýrobních a zpracovatelských návazností a s dopadem na zaměstnanost venkova může pomoci jen okamžitá mimořádná finanční pomoc chovatelům. ●

3

4

5

1 Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR 2 Zleva: Jitka Slaměnová a Ing. Jaroslava Nekvasilová z APIC 3 Ing. Jarmila Vlasáková, ředitelka AK Pardubice 4 Zleva: Ing. Marcela Payerová, předsedkyně představenstva a ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s., a Ing. Marcela Harnová, tajemnice Spolku pro obnovu venkova a MAS 5 Zleva: Ing. František Loudát, CSc., předseda OAK Děčín, Ústí nad Labem, a Ing. Miroslav Novák, předseda představenstva společnosti Astur Straškov 5x foto Eugenie Línková

Obiloviny a jejich zhodnocení

Nefunkčnost systému ● Mechanismy společné zemědělské politiky, které dříve umožňovaly zmírnit ničivé dopady výkyvů trhu na zemědělství, v současných podmínkách nefungují. Neumožňují dlouhý zemědělský výrobní cyklus přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám. Nefunkčnost systému se zhoršuje s měnícími se klimatickými podmínkami, postupující liberalizací světového obchodu a rostoucími burzovními spekulacemi s komoditami. V této oblasti je nezbytná radikální změna ve společné zemědělské politice. ● Nezbytné je také přijmout a realizovat českou agrární koncepci, která by s vyžitím nástrojů společné zemědělské politiky zabezpečila určitou míru soběstačnosti státu v potravinách a také podíl na uspokojování rostoucí spotřeby potravin ve světě. ● Jde o volbu poměru mezi výrobními a nevýrobními funkcemi zemědělství. Při soustředění se na podporu nevýrobních funkcí roste nevyužívání výrobního potenciálu, klesá intenzita, zvyšují se náklady na jednotku produkce, omezují se investice do modernizace a cesta k nekonkurenceschopnosti se stále více otevírá. ● Požadavkem sněmu je proto přijetí skutečné prorůstové koncepce českého zemědělství a venkova. Ne takové strategie, kterou ministr zemědělství za účasti předsedy vlády vyhlásil loni v dubnu a kterou jsme v Lucerně strikně odmítli. Experimentování s českým zemědělstvím již bylo dost a naše trpělivost je u konce. ● Stejně důrazně musíme trvat na vyrovnání podmínek společné zemědělské politiky mezi starými a novými zeměmi. Místo toho, aby se podmínky vyrovnávaly, jsou výsledkem zdravotní kontroly společné zemědělské politiky, takzvaného healt-checku, další nové výhody pro staré země. Je to jak použití úspor ve financování společné politiky na pomoc při řešení komoditních problémů, konkrétně u mléka, pro země ze staré patnáctky, tak je to i využití prostředků z tzv. modulace, která ve starých zemích již běží pro tyto účely. Pro nové země je to pak pouze nesouměřitelný milodar za zrušení energetického kreditu. ● Další nerovnoprávnost se zakládá rozhodnutím o výši modulace, to je krácení výdajů na přímé platby a jejich převedení do financování plánu rozvoje venkova, které bude pro nové země platit od roku 2012 či 2013. Nulová modulace do 5000 EUR plateb na podnik se u nás týká minima podniků, v zemích jako je Rakousko, nebo i v nových zemích jako je Polsko, jde o velkou část hospodářství. Naopak vyšší krácení u podniků s přímými platbami v intervalu 5 až 300 tisíc EUR, to je 10 %, a nad 300 tisíc EUR, to je 14 %, se týká 80 % našich podniků – na rozdíl od starých zemí, kde je to minimum zemědělců. ● Musíme se bránit a prosazovat změnu takových evropských rozhodnutí. Oblíbenou tezi ministra zemědělství Petra Gandaloviče, že předsednická země nemůže prosazovat opatření pro sebe, odmítáme. Povinností je naplnit hlavní ideu českého předsednictví Evropa bez bariér. Jinými slovy, ministr Gandalovič je povinen prosadit sladění podmínek mezi novými a starými zeměmi. Že jde dosáhnout mnoho, o tom svědčí i výkon francouzského předsednictví v unii, který vynesl francouzským zemědělcům zvýšení podpor o 250 milionů EUR.

Velkým problémem našeho zemědělství je narušená hospodářská soustava obrovským zmenšováním objemu živočišné produkce. Historicky převažoval v českém zemědělství zhodnocovací proces – živočišná produkce byla vždy objemově větší než rostlinná. Opačnou tendenci posledních let potvrzuje i minulý rok.

J

e to cesta k nižší finalizaci, extenzitě, dalšímu nevyužívání produkčního potenciálu a pasování českého zemědělství do role dodavatele surovin k dalšímu zpracování pro někoho jiného. Zvlášť výrazně se to projevuje na obilovinách a jejich zhodnocení. Jejich vysoká loňská sklizeň 8,4

milionu tun byla třetí největší od roku 1990, kdy dosáhla téměř 9 milionů tun. V roce 2004 to bylo 8,8 milionu tun. Minulé vyšší sklizně však byly vždy z podstatně vyšší plochy o 100 tisíc a 50 tisíc hektarů. Intenzita výroby tedy roste a hektarový výnos obilovin 5,37 tuny byl překonán pouze v mimořádně úrodném roce 2004. Je to zásadní rozpor s neustále klesajícími stavy prasat i skotu, ale i s nevyužíváním již vybudovaných kapacit na bioetanol. K datu 31. 12. 2008 bylo na zásobách ještě 2,8 milionu tun obilí z loňské sklizně. Ke stejnému datu roku 2007 to bylo o 0,9 milionu tun méně. Do letošních žní je potřeba vyskladnit 1,9 milionu tun, při zachování běžných zásob na přechodné období, než je možné vyrábět

mouku a krmné směsi z nové sklizně. Decimováním stavů prasat a skotu si dále zvyšujeme přebytek obilovin. Záchranná síť v podobě intervenčních nákupů pro nízké intervenční ceny nefunguje. Poměrně velké množství obilí je potřeba vyvézt, vypálit na líh, výrazně zvýšit státní hmotné rezervy, nebo i využít v teplárnách. Veškeré takové užití však bez částečné finanční pomoci není možné. Rozhodnout je potřeba rychle. Tak velké množství obilí se nevyskladní hned a hrozí nebezpečí, že novou sklizeň nebude kde uskladnit. Na evropské úrovni je potřeba prosadit zvýšení intervenčních cen, které by odpovídaly nárůstu cen vstupů. Pokud se to nepodaří, je nutné přijmout opatření na národní úrovni. ●

Stránku z vystoupení prezidenta Jana Veleby na XVII. sněmu AK ČR připravila Eugenie Línková

8

XVII. sněm AK ČR

28. května 2009

Nevýhody českých zemědělců vůči zemědělcům zemí EU-15 nadále trvají vých členských zemí v rámci jednotného trhu EU.

Důsledky finanční a hospodářské krize v zemědělství jsou mimořádně velké. Důkazem toho je výrazný pokles cen zemědělských výrobců – za 4. čtvrtletí 2008 proti 4. čtvrtletí 2007 o 19 %, v lednu 2009 proti lednu 2008 již o 27 %. Ceny zemědělských výrobců byly v lednu 2009 proti lednu 2001 na úrovni 92 %, kdežto ceny výrobců potravin na úrovni 110,7 % a spotřebitelské ceny na úrovni 115,5 %.

že v rozpočtu EU v kapitole 2 – SZP jsou rezervy ve výši 5 mld. EUR.

Chov skotu je v ohrožení Vlivem dvoukolejné SZP, setrváváním na historických výhodách starých členských zemí EU a nových nerovnoprávných podmínek v Health Check se ČR dostala a dále dostává hluboko pod práh soběstačnosti v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství, zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou vážně ohroženy další sektory, zvláště pak chov skotu. Spolehlivé výsledky v politice dosáhne člověk nejsnadněji tak, že vyhledává dialog s partnerem. Teprve potom může rozhodovat vyváženě. V dané situaci rovněž potřebujeme jednotný postup, tzn. odstranit spory mezi zemědělci velkých a malých farem, mezi producenty a zpracovateli, jakož i mezi zpracovateli a obchodníky. To platí především tam, kde se vyskytne složitá záležitost, konkrétně nyní na trhu s mlékem je situace nanejvýš neuspokojivá.

Výhody u starých členských zemí trvají Naopak, reforma zvýhodnila zemědělce bývalé EU-15 zejména v těchto oblastech: ● Zrušením set aside z původně stanovených 10 % orné půdy na nulu bez jakékoliv kompenzace zemědělcům ostatních zemí. To umožňuje zvýšení produkce v zemích EU-15. ● Zemím EU-15 bylo umožněno použít až 4 % přímých plateb z nečerpaných národních obálek v rámci čl. 68. Nabídka přistupujícím zemím ve využití 90 mil. EUR představuje cca 1 % národních obálek, což je nesrovnatelné. ● Umožněním mimořádných opatření v Programu rozvoje venkova bylo pro Německo schváleno vytvoření „záchranného mléčného fondu“. Nebo Itálii bylo umožněno jednorázové zvýšení mléčné kvóty o 5 %. Tyto skutečnosti poškozují konkurenceschopnost ČR a no-

Obchodní marže mléčných výrobků rostou Je naprosto nepřijatelné se smířit se současným rozdílem v cenách placených zemědělcům v ČR proti Německu a Rakousku. Nabídka ze strany českých mlékáren nakupovat mléko o 1,50 Kč levněji než v Německu, uplatnit dvojí cenu s tím, že za mléko na výrobu SOM nebo másla je nabízena cena 4,50–5,50 Kč/l, je začátek likvidace chovů a následně i likvidace mlékáren v ČR. Přitom obchodní marže mléčných výrobků rostou. Chceme perspektivu pro trh s mlékem. Mléko je výsledným produktem vyspělého a kulturního zemědělství a nezastupitelnou potravinou. Současná situace se dramaticky odchyluje od našich představ. Nejen našich představ, ale chov dojného skotu je základem evropského modelu zemědělství a jeho utlumení jde proti jeho cílům. Každý den nás tlačí a politici to zřejmě nechápou. Problém není v tom, že vy-

N

echci tímto malovat situaci černě pro zemědělské producenty, je ale evidentní, že na důsledcích krize se nepodílejí stejně prvovýrobci se zpracovateli a obchodníky. Od vstupu do EU neměli čeští zemědělci a doposud nemají srovnatelné podnikatelské podmínky se zemědělci zemí EU-15. Přitom musejí zabezpečovat podnikání při plném plnění předpisů EU s obavou o krácení přímých plateb z důvodu nedodržování GAEC a prvních devíti směrnic EU. Po vstupu ČR do EU došlo k navýšení dotací a podpor tak, že v roce 2008 tvoří v průměru více než 22 % příjmů českých zemědělců. Dotace a podpory z EU při udržení národních plateb dosáhnou na jeden hektar zemědělské půdy v roce 2013 v ČR jen úrovně cca 50 % Rakouska a 58 % Německa (údaje ÚZEI). Rozšířením EU se rozdíly mezi bohatými zeměmi EU-15 a novými členskými zeměmi prohloubily. Nyní je právě čas na to, aby tyto rozdíly začaly být odstraňovány. Zadluženost zemědělců se nesnížila Nárůst zisku zemědělců v ČR po vstupu do EU dosáhl kumulativně za pět let 45 mld. Kč, nesnížila se však vysoká zadluženost českých zemědělců. Důvodem jsou investice pro splnění požadavků Cross-compliance a dalších standardů EU, které za dobu pěti let dosáhly cca 72–75 mld. Kč. Ke splnění všech požadavků však schází investice za desítky dalších miliard korun. V praxi se projevují nerovné podmínky pro podnikaní nastavené v přístupových protokolech. Zemědělská produkce v nových členských státech klesá, v zemích bývalé EU-15 roste. Dovozy agrární produkce do ČR narůstají každý rok o cca 10 mld.Kč. Nerovnost podmínek zemědělců starých a nových členských zemí je třeba odstranit. Nikoliv ale tak, že nové členské země by si stávající rozdíly měly

Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR dále doplácet z národních zdrojů, nýbrž z prostředků EU na takové úrovni, jak jsou vypláceny starým členským zemím. Jestliže za rok 2008 platila ČR příspěvek do EU ve výši cca 35 mld. Kč, tak vyplacením národních doplňkových plateb (Top-up) ve výši 7 mld. Kč jsme prakticky přispěli na společnou zemědělskou politiku navýšením našich příspěvků o 20 % nad pravidla vztahující se k stanovení příspěvků zemí bývalé EU-15. Byrokratická zátěž roste I tzv. kontrola zdraví – Health Check – a reforma společné zemědělské politiky skončila výhodněji pro země EU-15. V prvních fázích reformy jsme se zejména soustředili na to, aby naše zemědělské podniky nebyly vzhledem ke své velikosti příliš postiženy progresivní modulací. Modulaci se zásluhou našeho MZe i našich vyjednavačů v COPA-COGECA podařilo částečně zmírnit, což vcelku oprávněně považujeme za úspěch. Reforma umožňuje větší národní zásahy ve společné zemědělské politice ale tak, že otevírá požadavky na větší národní dofinancování plateb přesunem prostředků z I. do II. pilíře, a tím umožňuje rozdílné přístupy v jednotlivých státech. Převodem se také prodlužuje splatnost podpor o 2–3 roky a zároveň zvyšuje byrokratická zátěž na čerpání těchto prostředků. Reforma rovněž předpokládá přesun převáděných prostředků mimo agrární sektor (na obce a další subjekty). Za zásadní nedostatek považujeme, že reforma nepřispěla k urychlení vyrovnání přímých plateb, přesto-

Václav Koblížek, ředitel AK Ústí nad Orlicí (vlevo) a Ing. Zdenka Kameníková, ředitelka OAK Jeseník

rábíme hodně mléka, neboť národní kvóta odpovídá spotřebě mléka 262 kg na obyvatele a současná spotřeba je 244 kg, ale v konkurenceschopnosti českých zpracovatelů na trhu ovládaném zahraničními supermarkety s trvalým nárůstem dovozu mléčných výrobků – v současnosti již na 37 % domácí spotřeby. Obrazně řečeno, na dálnici jedou obchodní řetězce v rychlejším jízdním pruhu a naše rozptýlená struktura mlékáren není přizpůsobena evropské konkurenci. Zemědělci potřebují silná odbytová družstva Co to znamená pro nás zemědělce? Potřebujeme silná a konkurenceschopná odbytová seskupení producentů mléka, která budou zahrnovat většinu chovatelů a budou rozhodovat o obchodu s mlékem i na 5–10 let dopředu. Budou respektovaným partnerem pro mlékárny

v zahraničí, budou schopná řešit vývoz syrového mléka v potřebném rozsahu s cílem udržovat cenu na domácím trhu na úrovni Německa. Budou schopná i případně zabezpečit zpracování pro domácí spotřebu (např. krmných směsí) či mléčných výrobků na vývoz. Řešení se neobejde bez zásadního vlivu ministerstva zemědělství. Od něho především očekáváme, aby v příslušných orgánech EU prosadilo urychlené vyrovnání přímých plateb, vyjednalo výplatu záloh na Top-up a významnou podporu pro welfare dojnic. Miliardové nečerpání kapitoly 2 na Společnou zemědělskou politiku rozpočtu Evropské unie je výzvou pro naše předsednictví k nápravě chyb minulých rozhodnutí. Kdy jindy než za předsednictví přistupující země. Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR

Jindřich Fryš, ředitel OAK Hradec Králové (vlevo) a Ing. Hana Svatoňová, ředitelka OAK Jičín

Ing. Marcela Beranová, ředitelka OAK Trutnov (vlevo) a Ing. Rita Pernicová, ředitelka OAK Náchod

Ing. Petra Škopová a Dr. Ing. Jan Pešek, ředitel Zemědělské společnosti Mžany 5x foto Eugenie Línková

Potravinářství

28. května 2009

9

Alima jde cestou úzké specializace

Velkými změnami prošla během nedávné doby výroba hořčic, majonéz a salátů ve firmě Alima, která je součástí holdingu Agrotrade. V Kostelci nad Černými lesy se koncentrovala veškerá výroba těchto potravin a prostory závodu zažily generálku. Při prohlídce jednotlivých výrobních hal vybavených moderní technologií musí návštěvník uznat, že firma staví na dvou hlavních pilířích. Je jimi specializace a vysoká kvalita. Zdeněk Štěpánek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Alima, značková potravina, nás závodem provedl a vysvětlil záměry vedení.

„S

polečnost Alima se zaměřuje na nákladovou strukturu našeho podnikání. Ve svém důsledku to má vliv na možnost víc investovat a víc vyrábět kvalitní výrobky,“ vysvětlil generální ředitel Štěpánek. Z tohoto důvodu se v závěru roku 2008 a začátkem roku 2009 investovalo do modernizace provozu v Kostelci nad Černými lesy a vznikla tak komplexní výroba v jednom místě a pod centrálním řízením. „Dosáhli jsme snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti. Roste i nabídka našich výrobků zákazníkům a můžeme dodat, že i ceny jsou pro ně příznivější,“ uvádí náš průvodce prostorami moderního komplexu.

Alima je dnes společnost, která se zabývá výrobou čerstvého chlazeného zboží. Rozhodující program tvoří majonézy a tatarské omáčky. Druhým segmentem jsou hořčice v kategorii speciální a klasické a třetím výrobním programem jsou saláty a pomazánky od klasických až po cizrnové. Právě tyto speciality byly vloni oceněné Zlatou Salimou. Specializace staví na tradici a kvalitě Úzká specializace je vyplynutím strategických záměrů mateřské firmy Agrotrade, která u vědomí velkého tlaku od nadnárodních společností v oblasti výroby potravin přijala pro své dceřiné společnosti jednotnou strategii. Je to reakce na trendy ve světě, kdy velké podniky přímo chrlí stále větší množství levných potravin, zatímco speciality jsou přednostně vyráběné menšími firmami

ný poměr oleje jen té určité značky, hořčičné semínko je výběrové kvality od tuzemských dodavatelů a jmenovat lze i saláty, kde se co nejméně používá chemických konzervantů a staví se na čerstvosti. „Saláty jsou pojímány jako levné výrobky, o to víc se u nich zaměřujeme na kvalitu a dodržování technologie. Denně se hodnotí saláty v laboratoři a jednou týdně se dělají senzorické rozbory, kdy nezávislí lidé ochutnávají a říkají, co se změnilo a co je dobré zlepšit. Snažíme se dělat čerstvé saláty. Čím je totiž doba trvanlivosti kratší, tím je ve výrobku méně chemických konzervantů, což je pochopitelně zdravější,“ říká Štěpánek. Také vysvětluje, že v majonézách je minimum škrobu a co největší podíl samotné majonézy. Společnost Alima je také držitelem ochranné známky Majolka a nikdo v Evropě nesmí tento název použít. Majolka má špičkovou kvalitu, je tím známá, a proto se také dobře prodává. Druhou chráněnou známkou je Boneco. Hořčice ve dvanácti provedeních V Alimě se v současné době vyrábí dvanáct druhů hořčice. Je to klasická plnotučná, kremž-

Biohořčice plnotučná Český biovýrobek vysoké kvality s vynikající chutí klasické plnotučné hořčice spotřebitele přesvědčil o tom, že i hořčici lze připravit způsobem, který nese plným právem označení bio. Plnotučná hořčice v kvalitě bio je vyráběna v malém objemu z vybraného bio hořčičného semínka. Hořčičné semínko, které bylo vypěstováno znovuobjeveným zdravým způsobem bez použití chemikálií je nejprve namočeno do směsi bioocta a vody s biocukrem. Poté je rozdrceno na mlýnském kameni. Během několika dnů dozrávání získává hořčice svoji nezaměnitelnou chuť a aroma. Biohořčice je vyrobena bez jakýchkoliv konzervačních látek a barviv, neobsahuje GMO. Je vhodná pro bezlepkovou dietu. Výroba biohořčice podléhá certifikaci a pravidelné přísné kontrole státních dozorových orgánů. Obsahuje produkty biologického zemědělství. ●

a jsou především záležitostí tuzemského trhu. Specializace přináší úspory pracovních sil, staví na tradici a kvalitě. Proto kupříkladu majonézy nebo hořčice mají přes-

Na své cestě ke spotřebiteli procházejí výrobky přímo na výrobní lince řadou přísných kontrol

ská, a potom speciální francouzská, bavorská, dijonská a s křenem. Každý zákazník je najde v regálech všech supermarketů. „Méně naše výrobky naleznete v levných diskont-

Balicí linka Hassia, kde pracovník dohlíží na plnění kartonů ních prodejnách. Tam je poměr kvality a ceny špatný pro výrobce. Kvalita neodpovídá potřebám zákazníka,“ dodal Štěpánek. Jmenované potraviny z Alimy najdete také ve většině malých venkovských prodejen. Bio je moderní trend V poslední době se firma věnuje i výrobkům s označením Bio. „Bioprogram je zajímavý z hlediska moderního trendu života lidí. Hledali jsme dodavatele-zemědělce, který vyrobí bio hořčičné semínko, i cukr a ocet musí být bio. To vše se nám podařilo skloubit a dosáhnout bio kvality. Jako první výrobek jsme uvedli na trh biohořčici a jsme jediní na trhu, kdo ji na-

Generální ředitel společnosti Alima, značková potravina, a. s., Zdeněk Štěpánek s certifikátem na biohořčici 3x foto Eugenie Línková

bízí. Předpokládáme, že ji dostaneme do řetězců a speciálních prodejen pro biovýrobky,“ konstatuje Štěpánek. Potvrzuje také, že výrobky procházejí tvrdými kontrolami. Laboratorně je snadno dokazatelné, zda deklarované parametry splňují. Není proto možné, aby se třeba řepkový olej v majonézách a salátech nahrazoval levnějšími oleji, nebo aby hořčice obsahovala mnohem méně hořčičného semínka, než co ukládá norma. „Vychytávky“ jako součást nabídky Alima má také své vývojové středisko, kde spatřily světlo světa grilovací hořčice nebo pomazánky v tubě se zdobící špičkou, pomocí níž lze zkrášlit chlebíčky nebo jednohubky. „To jsou už takové vychytávky, které jsou u našich výrobků jakousi nadstavbou,“ usmívá se generální ředitel. Připouští, že u salátů se také posuzuje prodejnost a u těch, kde zájem klesá, se zvažuje inovace nebo vyčlenění z výroby. To je případ salátů, kde jsou některé stále žádané, např. vlašský, bramborový nebo vajíčkový, zatímco čočkový nebo cizrnový už tak na odbyt nejdou. Naopak v poslední době si na oblibě získává řada omáček s označením Nejen na... Jinou skladbu má

omáčka na hovězí maso, na vepřové, kuřecí, na hranolky nebo na ryby. Velmi žádané jsou zvláště v létě, stejně jako grilovací hořčice. Na oslavách se také stále víc používá pomazánek se znakem Boneco. Nejvíc jdou na odbyt brokolicová, sýrová, tvarohová a dresinky Samuraj a francouzský, či cokoliv z tak zvaného tubového programu. Jak se ukazuje, specializace je na místě a tradice výroby pravých českých majonéz a salátů s vyso-

Historické balení Majolky kou kvalitou je zárukou zájmu spotřebitele. Nakonec právě za tyto výrobky dostala firma Alima již sedm ocenění známkou kvality Klasa. Nyní se snaží o mezinárodní certifikát kvality, aby část produkce mohla jít i na vývoz. „Ze zahraničních výstav máme potvrzeno, že naše výrobky by uspěly třeba v Německu, Rakousku nebo v Polsku. Proč se tedy nesnažit o získání potřebného razítka, které by vývoz usnadnilo?“ uzavírá Štěpánek. Eugenie Línková

10

Ministerstvo informuje

28. května 2009

Systém kontrol podmíněnosti v ČR Vyplácení přímých podpor a vybraných evropských dotací v plné výši je v ČR od 1. 1. 2009 podmíněno dodržováním zemědělské praxe, která je šetrná k životnímu prostředí a zohledňuje zdraví lidí a hospodářských zvířat. Zavedením tzv. kontrol podmíněnosti, známých také pod anglickým výrazem CrossCompliance, dochází od začátku letošního roku k provázání výplaty přímých podpor a vybraných dotací s dodržováním platných legislativních požadavků. Právní rámec Systém kontrol podmíněnosti zavedla EU již v roce 2003 (nařízení Rady (ES)1782/2003, nařízení Komise (ES) 796/2004). Poslední změny systému přinesly výsledky Health Check z prosince loňského roku, které jsou zpracovány v nařízení Rady (ES) 73/2009 ze dne 19. 1. 2009. Všechny povinné požadavky a standardy vycházejí z platných znění národních a evropských předpisů a jejich plnění je již dnes povinné. Základní charakteristiky kontrol podmíněnosti Přehled podpor a dotací, na jejichž žadatele se vztahuje povinnost plnit podmínky kontrol podmíněnosti: PŘÍMÉ PODPORY: ● Jednotná platba na plochu

(SAPS) – nařízení vlády č. 47/2007 Sb., v platném znění ● Podpora pěstování energetických plodin (EP) – nařízení vlády č. 80/2007 Sb., v platném znění ● Oddělená platba za cukr (SSP) – nařízení vlády č. 45/2007 Sb., v platném znění ● Oddělená platba za rajčata (STP) – nařízení vlády č. 95/2008 Sb., v platném znění SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM ● Prémie za vyklučení vinice – naří-

zení vlády č. 245/2004 Sb., v platném znění ● Podpora na zelenou sklizeň (v ČR tato podpora nebude otevřena) ● Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic

OPATŘENÍ OSY II PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA (PRV): ● Platby v rámci méně příznivých

oblastí (LFA) – nařízení vlády č. 75/2007 Sb., v platném znění ● Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě – nařízení vlády č. 75/2007 Sb., v platném znění ● Agroenvironmentální opatření (AEO) – nařízení vlády č. 79/2007 Sb., v platném znění ● Zalesňování zemědělské půdy v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) – nařízení vlády č. 239/2007 Sb., v platném znění ● Zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích – nařízení vlády č. 147/2008 Sb. ● Zlepšování druhové skladby lesů v rámci lesnickoenvironmentálních plateb. Zemědělci, kteří žádají o dotace v rámci přímých podpor, vybraných opatření osy II Programu rozvoje venkova a některých podpor pro společné organizace trhu s vínem jsou povinni plnit v rámci kontrol podmíněnosti povinné požadavky na hospodaření (SMR – Statutory Management Requirements) a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC – Good Agricultural and Environmental Conditions). Pro žadatele o dotace v rámci agroenvironmentálních opatření platí navíc v roce 2009 povinnost plnit také minimální požadavky na použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Plnění těchto podmínek a standardů bude ověřováno pomocí tzv. kontrolovaných požadavků. V případě, že žadatel neplní kontrolované požadavky, může mu být dotace snížena, nebo v krajním případě z ní může být úplně vyloučen. Co jsou kontrolované požadavky? Kontrolované požadavky jsou výběrem základních povinností vyplývajících z právních předpisů, které musejí zemědělské podniky dodržovat, aby bylo dosaženo zadání a cílů kontroly podmíněnosti. Každý členský stát si soubor kontrolovaných požadavků definuje sám dle národních specifik, ale v souladu s právním

rámcem EU. Kontrolované požadavky jsou formulovány do podoby otázek, na které si zemědělec v případě, že požadavek splňuje, může odpovědět „ano“. ČR patří mezi země s nejnižším počtem kontrolovaných požadavků v Evropě. Co jsou povinné požadavky na hospodaření? Povinné požadavky na hospodaření (známé pod zkratkou SMR, Statutory Management Requirements či pod dříve užívaným výrazem

životních podmínek zvířat, které je v souvislosti s kontrolou podmíněnosti nutno plnit. Jejich zavádění je postupné a probíhá ve třech etapách (v letech 2009, 2011, 2013). Všechny tyto povinné požadavky na hospodaření jsou již dnes kontrolovány kontrolními orgány. Od letošního roku se bude v rámci kontrol podmíněnosti kontrolovat plnění osmi SMR. V roce 2009 má na starost kontrolu podmíněnosti pět kontrolních orgánů:

podpory, některé podpory v rámci PRV a vybraná opatření v rámci společné organizace trhu s vínem (viz uvedený přehled). Počet podniků vybraných ke kontrole podmíněnosti musí dosahovat míry nejméně 1 % žadatelů. Výběr je tvořen součtem podniků vybraných na základě analýzy rizik, které provádí každý kontrolní orgán samostatně (75–80 % z celkového počtu vybraných žadatelů) a náhodného výběru (20–25 % z celkového počtu vybraných žadatelů). Rizikové faktory jsou navrženy

Počet podniků vybraných ke kontrolám podmíněnosti Kontrolní orgán

akt

Právní rámec

Počet podniků zkontrolovaných za akt

Počet podniků zkontrolovaných za kontrolní organizaci

Počet podniků za oblast

Povinné požadavky na hospodaření ČIŽP

SMR 1

ČIŽP

SMR2

ČIŽP

SMR 5

ÚKZÚZ

SMR 3

ÚKZÚZ

SMR 4

ČPI

SMR 6

ČPI

SMR 7

ČPI

SMR 8

79/409 Směrnice o ochraně ptáků 80/68/EHS Směrnice o ochraně podzemních vod 92/43/EHS Směrnice o ochraně přírodních stanovišť 86/278/EHS Kalové směrnice 91/676/EHS Nitrátová směrnice 2008/71/ES Směrnice rady o identifikaci a evidování prasat 1760/2000/ES Nařízení o evidenci skotu 21/2004 Nařízení o evidenci ovcí a koz

93

239 podniků

114

Životní prostředí 458 podniků

76

236

243 podniků

128 26

226 podniků

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin 226 podniků

93 podniků

Minimální požadavky v rámci AEO 93 podniků

193

72

Oblast: Minimální požadavky v rámci AEO ÚKZÚZ

AEO hnojiva

1698/2005 Minimální požadavky na použití hnojiv

50

SRS

AEO POR

1698/2005 Minimální požadavky na použití prostředků na ochranu rostlin

47

Zákonné požadavky na hospodaření) jsou soubor požadavků uvedených ve vybraných článcích 18 směrnic a nařízení z oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin a dobrých

● Státní zemědělský a intervenční

fond (SZIF) kontroluje Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) ● Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontroluje povinné požadavky na hospodaření – oblast Životní prostředí (SMR 1, 2, 5) ● Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje povinné požadavky na hospodaření – oblast Životní prostředí (SMR 3, 4) a minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (AEO 1–6) ● Česká plemenářská inspekce (ČPI) kontroluje povinné požadavky na hospodaření – oblast Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin (SMR 6, 7, 8) ● Státní rostlinolékařská správa (SRS) kontroluje minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (AEO 7–11) Počet a výběr kontrolovaných podniků Kontrole podmíněnosti podléhají všichni žadatelé, kteří žádají o přímé

pro každý povinný požadavek a standard GAEC a vycházejí ze zkušenosti kontrolních organizací při výběru subjektů ke kontrolám národní legislativy. Žadatel, který v předchozích obdobích nedodržel některý z kontrolovaných požadavků, bude posuzován jako rizikovější a pravděpodobnost, že bude vybrán znovu, se zvyšuje. Vliv na výběr ke kontrole má také výše a průběh čerpání podpor v minulosti. Tento rizikový faktor je použit ve všech rizikových analýzách a stanoví se na základě porovnání požadované a skutečně obdržené výše finančních prostředků v porovnání tří po sobě jdoucích obdobích. Kontroly podmíněnosti provádí kontrolní orgán společně s kontrolou národních právních předpisů. U zemědělce tak nebude navyšován počet návštěv o další návštěvu kontrolora, který by prováděl speciální kontrolu na podmíněnost. Protože při kontrole podmíněnosti probíhá současně kontrola národních předpisů, neproběhne v jednom roce za dozorový orgán u vybraného zemědělce žádná další plánovaná národní

kontrola. To se ale nevztahuje na kontroly prováděné na podnět třetí osoby a kontroly plnění nápravných opatření. Zkontroluje kontrolní orgán všechny kontrolované požadavky podmíněnosti? Při plánovaných kontrolách kontroluje kontrolní orgán pouze ty požadavky, které spadají do jeho kompetencí. Neprobíhá cílená kontrola žádných dalších kontrolovaných požadavků podmíněnosti, které spadají do kompetence jiných kontrolních orgánů. Budou mi sníženy dotace pokaždé, když inspektor při kontrole mého podniku nalezne porušení? Při plánované kontrole podmíněnosti provede inspektor současně kontrolu národních předpisů, které má kontrolní orgán v kompetenci. Pokud při návštěvě inspektor nalezne porušení některého z národních předpisů, který není současně kontrolovaným požadavkem podmíněnosti, nebude dotace snížena. Počet podniků vybraných ke kontrolám podmíněnosti V tuto chvíli je známa vybraná skupina podniků ke kontrole podmíněnosti za ČIŽP, ČPI, ÚKZÚZ a SRS v oblastech Životní prostředí, Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a Minimální požadavky v rámci AEO. Celkový počet žadatelů, na který se kontrola podmíněnosti vztahuje, je přibližně 23 000. V této chvíli jsou již známé počty podniků vybraných na kontrolu plnění povinných požadavků na plnění hospodaření a minimálních požadavků v rámci AEO (viz tabulka). Uvedené počty podniků za akt a kontrolní organizaci nejsou prostým součtem. Jeden podnik může být vybrán k více kontrolám. Uvedené počty nezahrnují skupinu podniků, u kterých proběhne kontrola dodržování dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Výběr podniků ke kontrole GAEC probíhá současně s výběrem ke kontrolám způsobilosti, v období po podání žádosti o dotaci (po 15. květnu). V termínu vydání tohoto textu nebyl přesný počet podniků vybraných ke kontrolám GAEC znám. Jaký je dopad kontroly národní legislativy do kontrol podmíněnosti? Podniky vybrané pro kontrolu podmíněnosti vybírají kontrolní orgány v předstihu. Mimo plánované kontroly podmíněnosti mohou probíhat i další kontroly dle platných evropských a národních předpisů. Tyto kontroly nejsou primárně zaměřené na kontrolu plnění podmíněnosti. V případě, že kontrolor nalezne v rámci těchto kontrol porušení, kterým je současně porušen i některý z kontrolovaných požadavků podmíněnosti, má povinnost o tomto porušení vypracovat zprávu. I toto porušení pak může mít dopad na výslednou výši vyplácených dotací. Odbor komunikace, Ministerstvo zemědělství ČR

Agroturistika

28. května 2009

11

Pro ekoagroturistiku je důležitá certifikace Jednou z činností zemědělců a lidí žijících na venkově je agroturistika. U nás je toto odvětví stále v plenkách, narozdíl třeba od Rakouska nebo Německa. O jejím významu a rozvoji jsme hovořili s ředitelem České centrály cestovního ruchu CzechTourism Rostislavem Vondruškou, který je v současné době ministrem MMR.

z pohledu rozvoje venkovských činností jde o perspektivní záležitost, farmáři prozatím nemají příliš zkušeností a nejčastěji nabízejí pouze jízdu na koni, rybaření či myslivost. K většímu rozvoji farem zaměřených na venkovskou turistiku chybí dostatek peněz a zkušeností. Dalším problémem je nedostatečná nabídka doprovodných služeb cestovního ruchu v mnoha venkovských oblastech (možnosti sportovního a kulturního vyžití apod.) a v neposlední řadě také stav místních komunikací a cyklostezek.

Jak jste spokojen s rozvojem agroturistiky v ČR a zhruba kolik subjektů se této činnosti věnuje? Agroturistika se dostává do popředí zájmu českých i zahraničních turistů a potvrzuje tak celosvětový trend tzv. Responsible Travel, nebo-li Zodpovědného cestování. Jednou z priorit tohoto druhu cestování je snaha minimalizovat negativní dopad odvětví cestovního ruchu na životní prostředí. V České republice ještě stále není tento trh zcela nasycen a potýká se s mnohými problémy. Pro většinu zemědělců je agroturistika jen doplňkovou činností a hlavní příjmy mají ze zemědělství. I přesto že

OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství:

INZERCE

Zdroj: Výroční zpráva o Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR za rok 2005 a 2006. (MZe)

Jaké finanční prostředky se podařilo získat z projektů EU na agroturistiku? Finanční podporu na podnikání v agroturistice lze získat z několika různých programů např. z LEADER ČR nebo Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Programy jsou zaměřeny na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci staveb, vybudování infrastruktury, obnovu kulturních památek a přírodních lokalit apod. Dotace jsou většinou poskytovány účelově a lze je získat například z Ev rop ského zemědělského fondu pro rozvoj venkova nebo od Ministerstva zemědělství České republiky.

V současnosti se nabídkou naší venkovské turistiky zabývá více než tisíc podnikatelů (podle MZe byl v roce 2007 počet ekofarem 1250) s celkovou kapacitou několika desítek tisíc lů-

Co by ještě tomuto druhu podnikání u nás mohlo výrazněji pomoci? Pro větší konkurenceschopnost v rámci Evropy je velice důležitá certifikace eko- a agrofarem. Evropské centrum pro ekoagro-

● 2005 – 37 projektů na

agroturistiku (1 092 000 EUR veřejných prostředků) ● 2006 – 33 projektů na

agroturistiku (999 000 EUR veřejných prostředků)

zde na vysoké úrovni a jejich nabídka se neustále rozšiřuje a reaguje na nové trendy. Řada selských statků se ve své nabídce specializuje a předkládá celou škálu možností, např. biostatky zaměřené na zdraví s důrazem na wellness, statky pro rodiny s programem pro děti a batolata, statky s jezdeckou stájí nebo bezbariérovým ubytováním.

žek. Avšak momentálně statistika cestovního ruchu nesleduje zvlášť údaje za venkovský cestovní ruch, takže není možné přesně stanovit podíl venkovského cestovního ruchu na celkovém cestovním ruchu České republiky.

Prezident AK ČR Jan Veleba (vlevo) se s Rostislavem Vondruškou v budově centrály CzechTourism dohodl na společné propagaci regionálních potravin Foto Eugenie Línková turistiku (ECEAT), člen organizace ECEAT International, nabízí certifikaci ubytovacích zařízení z pohledu přínosu podniku k udržitelnému rozvoji. Podnikatel certifikací dokazuje například to, že nakládá šetrně s vodou a energiemi, využívá zelených stavebních technik, podporuje ekologické zemědělství a šetrnou dopravu nebo dostatečně informuje své hosty o ekologickém chování v dané lokalitě. Značku ECEAT Quality Label nese v Evropě tisícovka objektů. V ČR už bylo takto cer-

tifikováno 120 zařízení, z toho asi 100 na venkově. Které země EU by nám mohly být v agroturistice vzorem? V Evropě je to jednoznačně Rakousko, které má v tomto oboru dlouholetou tradici. Agroturistika, která je Evropskou unií významně podporována, má pro rakouské zemědělce mimořádný význam a tvoří značnou část jejich příjmů. Celkem Rakousko nabízí v této oblasti lůžkovou kapacitu zhruba 500 000 míst. Poskytované služby jsou

Jaké projekty v rozvoji agroturistiky sehrály nejvýznamnější roli? Podle mého názoru sehrálo významnou roli vytvoření celostátního produktu venkovského cestovního ruchu Prázdniny na venkově – Svaz venkovské turistiky. Důležitou skutečností, která přispěla k dalšímu rozvoji agroturistiky, bylo vytvoření systému kontroly a certifikace ubytování v soukromí – ECEAT (Evropské centrum pro ekoagroturistiku), ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice ČR. Máte nějakou osobní zkušenost s agroturistikou, ať doma nebo v zahraničí? S agroturistikou zatím nemám žádné osobní zkušenosti. Eugenie Línková

12

GMO

28. května 2009

Význam biotechnologií pro Evropskou unii a Českou republiku Geneticky modifikované plodiny jsou ve světovém zemědělství pěstovány a používány již 14 let a svým dynamickým rozvojem se tak staly nejrychleji přijímanou technologií v zemědělství vůbec. V loňském roce se tyto plodiny pěstovaly již ve 25 státech světa na rozloze 125 milionů hektarů.

J

ejich bezpečnost a přínosy pro zemědělce, životní prostředí a ve své podstatě i pro konečného spotřebitele byly jasně potvrzeny. „Vývoj této technologie jde ve světě rapidně kupředu. Bohužel tomu tak není v Evropě, která pro zbytek světa byla až donedávna symbolem vyspělé vědy a pokroku,“ řekl na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR její prezident Jan Veleba. „Evropa si k této technologii vytvořila značně pokryteckou pozici. Na jedné straně GM

Ilustrační foto Zub

plodiny odmítá, na straně druhé jich každoročně dováží již více než 30 milionů tun. Ačkoliv lze registrační proces pro GM plodiny bez nadsázky nazvat nejsložitějším a nejpřísnějším na světě, pozice EU není ani po 14 letech jednotná. Některé členské státy i přesto požadují úplný zákaz GM plodin, jiné

požadují předložení dalších důkazů o jejich bezpečnosti. Potom je zde skupina států, které se nenechaly strhnout emocemi a přístup ke GMO budují na základě vědeckých poznatků,“ upozornil profesor Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty, nyní působící ve společnosti Biotrin.

Velmi často skloňovaným termínem při diskuzích o evropské zemědělské politice je termín „trvale udržitelný rozvoj“. Co to však přesně znamená? Zakonzervovat současný stav konvenčního zemědělství? Rozvíjet dále nové technologie? Přizpůsobit se světovému vývoji, nebo jej ignorovat?

Světový vývoj však ignorovat nelze. Žijeme v době, kdy problematika zemědělství již neznamená pouze zajištění dostatku kvalitních potravin, což je i tak velmi složitý úkol, ale současně jsou zde další požadavky na zajištění energie, průmyslových surovin a ochranu životního prostředí. Jak ve svém projevu uvedl ke dni Světového dne potravin 16. října 2008 generální ředitel FAO Jacques Diouf, poprvé v historii lidstva jsou požadavky na potraviny, energie a změny klimatu propojeny v jeden celek. Bohužel často ještě plně nechápeme tento nový trend a ke změně našeho přístupu chybí porozumění, pochopení a základní politická rozhodnutí. „Ve srovnání se situací před deseti lety, kdy stovky milionů lidí v rozvojových zemích trpěly nedostatkem masa a mléčných výrobků, jsou dnešní požadavky velmi odlišné. Lidé dnes ,soutěží‘ o potravu s hospodářskými zvířaty – na 1 kg hovězího je potřeba 8 kg obilovin – i s výrobou biopaliv – na 100 litrů etanolu je potřeba 240 kg kukuřice, což je potrava pro jednoho člověka na celý rok,“ uvedl Veleba

„Přístup České republiky k rozvoji zemědělských biotechnologií v Evropě bylo až donedávna možné označit za velmi přínosný, respektující legislativní systém upravující tuto oblast a plně v souladu s názory našich předních vědců. Je proto překvapivé, že první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč po jednání v Bruselu na toto téma řekl, že ČR přehodnocuje svůj vztah ke GMO. Tato slova velmi znepokojila Švédsko, které bude předsedat EU po České republice,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Veleba. „Věřím, že v době našeho předsednictví v EU se v následujících dnech a týdnech opět vrátíme k již dříve nastolené cestě a budeme dál hájit racionální a zodpovědný přístup k technologii, která zcela jistě sama nevyřeší veškeré problémy evropského zemědělství, ale je rozhodně dobrým nástrojem pro zefektivnění zemědělské produkce, zvýšení její kvality a – jak se ukazuje v zemích, které mají s pěstováním GM plodin dlouhodobější zkušenosti – i k ochraně životního prostředí,“ uzavřel Veleba. Eugenie Línková

Světový přínos biotechnologických plodin Biotechnologické plodiny, na pozadí velice úspěšného roku 2008 a posílené zvýšenou politickou vůlí uspokojit poptávku po potravinách, jsou připraveny na druhou vlnu svého významného rozšíření, která podle International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications (ISAAA, Mezinárodní služba pro získávání agrobiotechnologických aplikací) nastartuje trvalý globální růst přetrvávající až do konce druhé dekády komercializace GM plodin (2006 až 2015).

J

ak uvedla ISAAA ve své roční zprávě Globální stav komercializovaných biotechnologických/GM plodin v roce 2008, pěstitelské plochy GM plodin ve světě se meziročně zvýšily o 10,7 milionu ha. Na jejich pěstování se podílelo o 1,3 milionu farmářů více a počet zemí, které mají k této technologii přístup, se rozšířil o tři. ISAAA sleduje globální trendy v rozvoji biotechnologických plodin již od roku 1996. Nezadržitelný růst ploch s GM plodinami Ve své zprávě ISAAA uvádí, že minulý rok pěstovalo 13,3 mili-

onu farmářů v rekordních 25 zemích 125 milionů ha biotechnologických plodin, což představuje šestý nejrychlejší růst ploch za 13 let, kdy se tyto plodiny komerčně pěstují. Nejpozoruhodnější událostí loňského roku je začátek pěstování biotechnologických plodin v afrických zemích, jako je Egypt a Burkina Faso. Afrika je považována za „rozhodující hranici“ pro rozvoj biotechnologických plodin, a to proto, že má asi největší potřebu řešit palčivé zemědělské problémy. Rozvojem těchto technologií může i nejvíce získat. V roce 2008 vysel

Co je ISAAA Mezinárodní služba pro získávání agrobiotechnologických aplikací (ISAAA) je nezisková organizace s mezinárodní sítí center, která jsou navržena tak, aby přispěla ke zmírnění hladu a chudoby díky sdílení znalostí a aplikací biotechnologických plodin. Clive James, předseda a zakladatel ISAAA, v posledních 25 letech žil a nebo pracoval v rozvojových zemích Asie, Latinské Ameriky a Afriky, přičemž věnoval úsilí otázkám zemědělského výzkumu a vývoje se zaměřením na rostlinné biotechnologie a globální zajištění potravin.

hání uspokojení rostoucí poptávky.“

Egypt 700 ha Bt kukuřice a Burkina Faso 8500 ha Bt bavlny. Přidávají se tím k Jihoafrické republice, která již od roku 1998 využívá výhod plynoucích z pěstování geneticky upravené bavlny, kukuřice a sóji. Lídři G-8 ocenili význam biotechnologií „Výhledy budoucího růstu jsou povzbuzující,“ řekl Clive James, předseda a zakladatel ISAAA a autor zprávy. „Pozitivní zkušenosti v těchto nových regionálních opěrných bodech na jihu, severu a západě Afriky pomohou ukázat cestu sousedním zemím, aby se tak učily na jejich příkladu. Kromě toho se političtí lídři globálně stále více dívají na biotechnologicky upravené plodiny jako na klíčovou součást řešení kritických sociálních problémů souvisejících se zajištěním potravin a udržitelným rozvojem.“ Například v roce 2008 lídři G-8 poprvé plně ocenili význam biotechnologických plodin a vyzvali k „urychlení výzkumu a vývoje a zvýšenému přístupu k novým zemědělským technologiím, aby se podpořila zemědělská výroba; budeme propagovat vědecky založenou analýzu rizika, a to i v případech hodnocení osiv, které byly vyvinuty prostřednictvím biotechnolo-

Bt bavlna se začíná pěstovat i v afrických zemích gií.“ Také Evropská Unie uznala, že biotechnologické plodiny „mohou hrát důležitou roli při zmírňování dopadů potravinových krizí.“ Čína spoléhá na GMO Čínský premiér Wen Ťia-pao řekl: „...abychom vyřešili potravinový problém, musíme se spoléhat na velká vědecká a technologická opatření, spoléhat na GMO.“ V důsledku toho se Čína zavázala investovat v průběhu následujících 12 let další 3,5 miliardy USD do již probíhajícího výzkumu a vý voje. Například už jen biotechnologická rýže, která již byla

Ilustrační foto Wikipedia

vyvinuta a otestována na polích v Číně, má potenciál zvýšit dostupnost potravin a čistý příjem na hektar o téměř 100 USD pro přibližně 440 milionů lidí v zemi. „Biotechnologické plodiny přispívají ke globálnímu zajištění potravin dvěma zásadními směry,“ řekl James. „Zaprvé zvyšují výnosy, které zlepšují dostupnost a nabídku potravin. Zadruhé snižují výrobní náklady, což v konečném důsledku pomůže snížit ceny potravin. S ohledem na 9,2 miliardy lidí, které bude potřeba v roce 2050 nasytit, hrají biotechnologie velmi důležitou roli při napomá-

Plodiny odolné suchu jsou již realitou Biotechnologie také začínají nacházet řešení na rostoucí výzvy související se suchem, které lze pozorovat v subsaharské Africe a Latinské Americe. Sucho samo o sobě představuje největší omezení pro zvyšování produktivity zemědělské výroby. Například Argentina v současné době čelí tak hroznému suchu, že farmáři již zaznamenali ztrátu na úrodě pšenice. Plodiny, které jsou vůči suchu odolné, zejména kukuřice, jsou již blízkou realitou. Očekává se, že prodej takto upravených osiv začne ve Spojených státech do roku 2012 nebo i dříve, a do roku 2017 budou tyto plodiny dostupné i pro Afriku. ISAAA rovněž odhaduje, že v roce 2015, koncem druhé dekády komercializace GM plodin, se tyto budou pěstovat již ve 40 zemích světa na rozloze 200 milionů hektarů. Colleen Parr Kontakt: tel.: + 1 214 665-1334 e-mail: [email protected] www.isaaa.org

GMO

28. května 2009

Geneticky modifikované plodiny ve světě a doma Jedinou geneticky modifikovanou (dále GM) plodinou povolenou k produkčnímu pěstování v ČR byla i nadále v roce 2008 Bt kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému. Její plochy se zvýšily celkově na 8380 ha proti 5000 ha v roce 2007. V EU se v roce 2008 celkově pěstovalo zhruba 108 000 ha Bt kukuřice v sedmi členských státech. Bt kukuřice v EU je však jen zlomkem globálního užívání technologie založené na GM organismech.

C

elosvětové statistiky poskytované každoročně neziskovou organizací International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (více na www.isaaa.org) ukazují, že v roce 2008 došlo k opětovnému nárůstu ploch s GM plodinami ve světě, kdy bylo evidováno celkem 125 mil. ha. Jde o 9% nárůst proti předchozímu roku (114,3 mil. ha v roce 2007). Celkový počet pěstitelských zemí vzrostl na 25 a počet pěstitelů na 13,3 milionu (z toho 12,3 milionu tvořili malí farmáři rozvojových zemí).

Mezi nové pěstitelské země přibyly v roce 2008 Bolívie, Burkina Faso a Egypt. GM plodiny se produkčně pěstovaly celkem ve 25 zemích, s převahou zemí rozvojových. Největšími pěstitely zůstaly USA (62,5 mil. ha) následovány Argentinou (21 mil. ha), Brazílií (15,8 mil. ha), Indií (7,6 mil. ha), Kanadou (7,6 mil. ha), Čínou (3,8 mil. ha), Paraguají (2,7 mil. ha), Jižní Afrikou (1,8 mil. ha) a dalšími. EU nadále zaujímá vůči GM plodinám obezřetný postoj, který je založený na principu předběžné opatrnosti a nevyužívá te-

kem je mj. rozsáhlá evropská legislativa včetně navazujících kontrol. ČR má již čtyřleté praktické zkušenosti s pěstováním Bt kukuřice, která je alternativou k chemickému, případně biologickému ošetření porostů proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). V roce 2008 zaselo Bt kukuřici 171 zemědělských subjektů. Pro srovnání, v roce 2007 šlo o 131 subjektů. Jihomoravský kraj vede Nejvíce Bt kukuřice se tradičně zaevidovalo v Jihomoravském kraji (přes 2000 ha), dále v kraji Středočeském (přes 1600 ha včetně Prahy) a Plzeňském (přes 900 ha). Naopak v kraji Libereckém nebyla ohlášena žádná plocha s Bt kukuřicí a v Karlovarském kraji byl evidován pouze jeden polní pokus o velikosti 0,01 ha. Produkce Bt kukuřice v ČR je ve většině případů využí-

Globální stav GM plodin v roce 2008

FAKTA O GMO ● Bolívie, devátá země Latinské Ameriky, která pěstuje biotech-

nologické plodiny, a osmý největší světový producent sójových bobů, v roce 2008 pěstovala 600 000 ha GM sóji tolerantní vůči herbicidům, čímž svým pěstitelům umožnila přístup k výhodám, které její sousedé Brazílie a Paraguay požívají již léta.

kého ošetření porostu proti zavíječi, a tím i zatížení životního prostředí. Jako nevýhody uvádějí pěstitelé především vyšší cenu osiva a zvýšenou administrativu, dále složitější odbyt produktu, nutnost oddělené manipulace, zvýšenou pracnost při použití strojů (nutnost čištění) a obecně negativní postoj evropských spotřebitelů. Pravidla koexistence Zákonné povinnosti pro pěstitele Bt kukuřice se v roce 2008 nezměnily. Nadále platí tzv. pravidla koexistence, která jsou zejména součástí zákona o zemědělství a na evropské úrovni vycházejí z doporučení Evropské komise č. 2003/556, o metodických pokynech pro vytváření národních strategií a správných postupů k zajištění koexistence GM zemědělských plodin s konvenčním a ekologickým země-

více než 50 000 ha (v mil. ha) USA Argentina Brazílie Indie Kanada Čína Paraguay Jižní Afrika Uruguay Bolívie Filipíny Austrálie Mexiko Španělsko

62,5 21,0 15,8 7,6 7,6 3,8 2,7 1,8 0,7 0,6 0,4 0,2 0,1 0,1

■ 25 zemí pěstujících GM plodiny V roce 2008 byla globální plocha s biotechnologickými plodinami 125 mil. ha, což představuje nárůst o 9,4 % proti roku 2007 (+ 10,7 mil. ha)

Nejčastěji pěstovanými plodinami nadále zůstaly sója (65,8 mil. ha), kukuřice (37,3 mil. ha), bavlník (15,5 mil. ha) a řepka (5,9 mil. ha). K dalším pěstovaným GM plodinám patřily cukrovka (Kanada, USA), dýně (USA), papája (Čína, USA), rajčata (Čína), papriky (Čína), vojtěška (USA), topoly (Čína), petúnie (Čína) a karafiáty (Austrálie, Kolumbie). K čemu slouží genetika Dominantní modifikací byla i v roce 2008 tolerance k herbicidům (sója, kukuřice, řepka, cukrovka, bavlník a vojtěška) s plochou 79 mil. ha. Na ploše 26,9 mil. ha se pěstovaly GM plodiny s kombinací dvou či tří znaků (modifikací), na zbývajících plochách pak GM plodiny rezistentní vůči hmyzím škůdcům, včetně Bt kukuřice.

méně než 50 000 ha

Zdroj: Clive James, ISAAA, 2009

dy GM plodiny v takové míře jako jiné státy, kde technologie nachází stále větší uplatnění. Prvenství v pěstování Bt kukuřice si v EU s velkým odstupem udrželo Španělsko, kde bylo v roce 2008 zaseto 79 000 ha. Bt kukuřice se pěstovala i v dalších šesti státech EU. Dle sestupného pořadí šlo o ČR (8380 ha), Rumunsko (7150 ha), Portugalsko (4850 ha), Německo (3170 ha), Polsko (3000 ha) a Slovensko (1900 ha). Negativní postoj spotřebitelů Nepatrná produkce GM plodin v EU, ve srovnání s ostatními světovými producenty, odráží přetrvávající negativní postoj evropských spotřebitelů, kteří vyžadují striktní označování produktů vyrobených z GM organismů (GMO), případně pouze tzv. GMO-free produkty. Výsled-

vána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Bt kukuřice vypěstovaná v ČR není užívána pro potravinářské účely. Čeští pěstitelé zaseli Bt kukuřici již čtvrtým rokem. Poprvé to bylo v roce 2005 na ploše 270 ha. Mezi lety 2005–2008 vzrostly celkové plochy s Bt kukuřicí i počet pěstitelů. Vzhledem k dobrým zkušenostem očekáváme pokračování rostoucího trendu i v dalších letech. Pěstitelé Bt kukuřice oceňují spolehlivou ochranu proti zavíječi kukuřičnému, vyšší výnosy a především výrazně lepší zdravotní stav porostu (méně plísní a poškozených rostlin). Bt kukuřice je v mnoha případech používána jako alternativa ke klasickému insekticidnímu postřiku, čímž se snižuje potřeba chemic-

Chile Kolumbie Honduras Burkina Faso ČR Rumunsko

13

Portugalsko Německo Polsko Slovensko Egypt

dělstvím. Pěstitelé jsou povinni pravidla koexistence dodržovat jako prevenci před případnými ekonomickými ztrátami okolních pěstitelů, kteří GM plodiny nepěstují, a chtějí svůj produkt zpeněžit nebo jinak upotřebit jako konvenční, případně bioprodukt. Ekonomické škody by mohly vzniknout smícháním produkce GM plodin s produkcí klasickou či ekologickou při překročení stanovené míry tolerance náhodných a technicky nevyhnutelných příměsí GMO (0,9 %) a následné nutnosti označení produktu jako GMO, případně sankce nebo ztráty licence u ekologického pěstitele. Ing. Marie Křístková, Odbor rostlinných komodit, Ministerstvo zemědělství ČR Statistické údaje ministerstva zemědělství jsou z roku 2008

● Došlo k prudkému nárůstu GM plodin s kombinovanými geny, které se pěstovaly na 22 milionech ha, a očekává se, že právě kombinované geny budou silným hnacím motorem budoucího růstu. ● V USA a Kanadě se v roce 2008 poprvé vypěstovala cukrová řepa tolerantní vůči herbicidu. Téměř 258 000 ha, 59 % z celkové plochy v USA, bylo již v prvním roce oseto touto novou biotechnologickou plodinou. To představuje nejvyšší úroveň přijetí při zavedení nové plodiny vůbec, což je signálem silné poptávky pěstitelů po této technologii. ● Brazílie a Austrálie pěstovaly nové biotechnologické plodiny,

které byly již dříve schváleny v jiných zemích. Brazílie, třetí největší producent kukuřice na světě, v roce 2008 osela 1,3 milionu ha Bt kukuřicí, zatímco Austrálie poprvé pěstovala řepku olejnou, která je tolerantní vůči herbicidům. ● Nehledě na fakt, že Francie v roce 2008 nepěstovala žádné

biotechnologické plodiny, sedm dalších zemí EU zvýšilo jejich pěstování o 21 %. Tím opět překročily rozlohu více než 100 000 ha, což je milník, který byl poprvé dosažen v roce 2007. Bt kukuřici v loňském roce v EU pěstovalo Španělsko, ČR, Rumunsko, Portugalsko, Německo, Polsko a Slovensko. ● Počet pěstitelů, kteří využívají výhody biotechnologií, může brzy prudce stoupnout. Prvotní zprávy z Číny naznačují, že používání Bt bavlny za účelem kontroly výskytu škůdce můry bavlníkové také potlačuje výskyt tohoto hmyzu u jiných plodin, jako je kukuřice, pšenice a zelenina, přičemž umožňuje potenciálním 10 milionům dalších pěstitelů, aby měli z technologie prospěch. (coll)

Role biotechnologií z hlediska trvale udržitelného rozvoje Kromě pomoci v otázkách zajištění dostatku potravin mají biotechnologické plodiny důležitou úlohu při snižování dopadů zemědělství na životní prostředí a udržitelnosti výroby potravin. Například insektu rezistentní rýže představuje potenciál, ze kterého může mít prospěch až jedna miliarda lidí na světě. Biotechnologické plodiny přispívají k vyšší disponibilitě a cenové dostupnosti potravin. Za 12 let od roku 1996 do roku 2007 zvýšily produkci o 141 milionů tun. GM plodiny pomáhají zachovávat biodiverzitu tím, že šetří půdu. Na produkci oněch 141 milionů tun plodin navíc by bylo potřeba dodatečných 43 milionů hektarů půdy. Pro 70 procent nejchudších obyvatel světa, kteří jsou přímo závislí na zemědělství a mají příjem jeden americký dolar na den, mohou biotechnologické plodiny představovat jeden z nástrojů přispívající k ekonomické udržitelnosti a zmírnění chudoby. Zvýšení produktivity zemědělství díky biotechnologickým plodinám je evidentní, například: ● Výzkum v Indii, Číně, Jižní Africe a na Filipínách ukazuje, že biotechnologické plodiny již zvýšily příjmy na hektar ze 115 USD na 250 USD. Globálně mělo v roce 2008 prospěch z GM plodin více než 12 milionů drobných farmářů chudých na zdroje. ● Schválení insektu rezistentní rýže má potenciál přinést užitek více než 250 milionům domácností v Asii, tedy zhruba jedné miliardě lidí. ● Globálně byl pouze v roce 2007 čistý ekonomický prospěch farmářů pěstujících GM plodiny 10 miliard USD (6 miliard USD v rozvojových zemích a 4 miliardy USD v průmyslových zemích.) V období od roku 1996 do roku 2007 byl ekonomický přínos biotechnologií 44 miliard USD, který byl rovnoměrně rozdělen mezi rozvojové a průmyslové země. GM plodiny výrazně snížily negativní dopad zemědělství na životní prostředí, a to díky snížení spotřeby pesticidů, úsporám fosilních paliv, došlo také ke snížení emisí CO2 a snížení výskytu půdní eroze v důsledku rozvoje bezorebných technologií. V letech 1996–2007 snížilo pěstování GM plodin aplikaci pesticidů o 359 000 tun aktivních látek. Vývoj plodin tolerantních vůči suchu má také obrovský potenciál zvýšení výnosu tam, kde jsou omezené zdroje vody. Očekává se, že kukuřice odolná na sucho bude k dispozici v USA v roce 2012 nebo dříve, v subsaharské Africe do roku 2017. Výhody pro životní prostředí, které jsou spojeny s pěstováním biotechnologických plodin, napomohly snížení emisí skleníkových plynů. Jen v roce 2007 představovaly úspory CO2 14,2 miliard kg, což je ekvivalent odstranění 6,3 milionu automobilů z provozu na silnicích. (coll)

14

GMO

Otevřený dopis ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi K postojům proti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin: Naši zemědělci každým rokem zvyšují plochy jediné v EU povolené plodiny vyšlechtěné přenesením genů, Bt kukuřice. Vede je k tomu vyšší užitek a také možnost vyloučit použití chemických insekticidů způsobujících velké škody na přírodě, včetně některé lovné zvěře. V EU čtyři státy – Maďarsko, Řecko, Rakousko a Francie – zakázaly pěstování této plodiny schopné se bez chemie ubránit škůdcům a poskytující zdravotně nezávadný produkt. Pro neodůvodněnost těchto zákazů porušujících odsouhlasená pravidla EU a prokázanou podrobnou analýzou je Komise EU vyzvala, aby zákazy odvolaly. V diskuzi na Žofíně 10. března jste oznámil že vláda ČR se usnesla tyto zákazy naopak podporovat. Znamená to, že Česko jako předsednický stát bude hlasovat proti směrnicím a nařízením platným v celé EU, proti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pověřenému vědeckým hodnocením bezpečnosti potravin a nových plodin, proti analýze provedené 21 předními evropskými vědci, proti Komisi EU i proti pravidlům WTO. A to v době, kdy stále probíhá diskuze o Lisabonské smlouvě. Tento velmi dalekosáhlý politický postoj jste zdůvodnil jako projev politického liberalismu a snahy umožnit členským státům EU volnost v pěstování plodin podle vlastního uvážení a jako politiku vedenou přáním získat vděčnost států, které zákazy vydaly. Kdyby to znamenalo, že český zemědělec může na jaře vysadit na Vysočině průmyslový brambor umožňující místním škrobárnám vyrábět produkt žádaný papírenským a textilním průmyslem, průmyslovou odrůdu, kte-

rou sice EFSA i většina komisařů schválili, ale z ideologických důvodů ji v roce 2007 vetoval komisař Dimas, kdyby to znamenalo, že výrobci biolihu z cukrovky by mohli snížit náklady použitím herbicidtolerantní řepy a konkurovat vývozem brazilské produkci – kdyby toto platilo díky podpoře vděčných Maďarů a Rakušanů, byla by to pěkná pohádka. Jenže dobře víte, že je to právě jen pohádka. Navíc vůbec není liberální. Rakušan Franz Fischler, Váš dnešní poradce, jako komisař pro zemědělství opakovaně zdůrazňoval, že zemědělec musí mít svobodu volby, zda bude hospodařit standardně, ekologicky, nebo s využitím transgenních plodin. Proto vytvořil systém pravidel hospodaření nazývaný Koexistence. Vaše ministerstvo je zavedlo zákonem a prováděcí vyhláškou. Zákazy však tuto svobodu likvidují. Je velmi podivné, že podporu zákazů, které ruší zemědělcům svobodu volby, nazývá naše vláda „liberálním přístupem“. Vyvolává to i podiv mých přátel v zahraničí, kterým to nejsem schopen vysvětlit. Vážený pane ministře, na základě Vašich dřívějších vystoupení věřím, že odpověď na Žofíně byla pouze projevem podřízení se podivné politice vlády. Jistě víte, že populistické kličkování vždy vyvolá celý hrozen „zaručených“ zpráv, co za tím je. Nebudou pro vládu ani pro Vás lichotivé. Systém zavazovat si druhé „vděčností“ za pochybné akce má nedobře znějící označení. Jaroslav Drobník (Autor listu je emeritním profesorem Přírovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha a významný výzkumník se světovou působností)

28. května 2009

Příklady z rostěnické akciovky Pro pěstování GM kukuřice měl konkrétní příklady Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice, a. s.

„Vce na zrno si položme tři

rámci pěstování kukuři-

základní otázky: 1. Proč pěstujeme GM kukuřici? 2. Proč pěstujeme pouze 40 % GM kukuřice? 3. Jaký výhled předpokládáme? U otázky číslo 1 jsou rozhodující náklady a nepoškozené, tedy zdravé zrno,“ uvedl Vítězslav Navrátil. Podle něho není mezi náklady na pěstování GM a standardní kukuřice v podstatě rozdíl. Zvýšená cena za osivo je kompenzována úsporou chemického postřiku proti zavíječi. Vel-

Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice, a. s., při přednášce o GMO Foto Eugenie Línková

žení aplikace chemických přípravků, tedy opět šetření životního prostředí. Výsledkem je ekonomický efekt minimálně 3000 Kč/ha,“ spočítal dál. Ekonomický efekt je nezpochybnitelný Vítězslav Navrátil vysvětlil, proč pěstují pouze 40 % GM kukuřice, když ekonomický efekt i šetrnost k životnímu prostředí jsou nezpochybnitelné. „První GM kukuřice přišla na provozní plochy v roce 1996. Dnes více než polovina obyvatel světa žije v zemích, kde se GMO pěstují. V USA se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice na 73 %, GM bavlna na 87 % a GM sója na 91 % celkové výměry pro tyto plodiny. Ve světě se pěstují GM plodiny na více než 100 mil. ha, což představuje úsporu v aplikaci chemie 250 000 tun. Povolování GM plodin do zemědělské praxe je proces velmi zdlouhavý, aby se vyloučila jakákoliv negativní možnost zásahu do přírody. Nikdo dosud nepředložil žádný vědecký důkaz o škodlivosti GM plodin. Jediným důvodem, proč nepěstujeme GM kukuřici na celé ploše, je skutečnost, že jsme dosud nedokázali překonat bariéru řady odběratelů,“ dodal na vysvětlenou Navrátil a stejně jako Jan Veleba a profesor Jaroslav Drobník vyjádřil přesvědčení, že jde v zásadě o politické rozhodnutí. „Jak jinak si lze vysvětlit, že v Rakousku při výrobě kyseliny citrónové nikomu nevadí používání GM enzymů, ale pro výrobu cukru z kukuřice, nutného k výrobě kyseliny citrónové, GM kukuřici zásadně odmítají? Nikomu v Evropě nevadí, že do kr-

miv se dodává sója nebo extrudované šroty z USA, kde se víc než z 90 % pěstuje GM sója,“ řekl dále Navrátil. Cesta ke zvýšení kvality a potravní bezpečnosti „Vzhledem k tomu, že v celém světě jsou GMO považovány za zcela bezpečné, že jde o nejlevnější cestu ke zvýšení kvality a objemu produkce a že jde o technologii pro životní prostředí přátelskou, očekávám, že orgány v EU budou pružnější, neboť vyspělý svět se nám v této oblasti vzdaluje. V USA se běžně používají trojité kombinace GM kukuřic odolných proti zavíječi, bázlivci i vůči glyfosátu. Před dokončením jsou kombinace odolné proti suchu nebo typy, které lépe využívají např. dusík z půdy. Oba uvedené případy nesporně šetří životní prostředí, neboť vody není nadbytek nikde a na výrobu dusíku je potřeba energie. Předpokládám, že EU přestane být zkostnatělou institucí a politici se budou chovat racionálně. Pak budeme v našem podniku biotechnologie využívat naplno,“ řekl Navrátil. Podle profesora Jaroslava Drobníka jsou při genetických úpravách přenášené geny přirozené a nevnášejí do přírody nové geny. Použití GM plodin má podle něj naopak pro životní prostředí pozitivní dopady. „Snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu a snižuje výjezdy zemědělské techniky,“ uvedl Drobník. „Zákaz pěstování GM plodin je politická, nikoliv vědecká záležitost,“ řekl Drobník, podle nějž EU používala odpor obyvatel ke GMO jako antiimportní bariéru. Eugenie Línková

Krmiva s GM nevadí, plodiny ano

Stěžejní právní předpisy ke GMO ● Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpi-

sů (zejm. novela č. 441/2005 Sb.) ● Prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy. Kromě dotčených předpisů jsou pro pěstitele závazná i některá ustanovení zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejm. zákon č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně § 11 (označování produktů GM organismů) a § 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou). Problematika dalšího využití GM plodin je řešena zejména předpisy EU, z nichž zásadní jsou následující dokumenty: ● Nařízení EP a R č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech; ● Nařízení EP a R č. 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES; ● Nařízení EP a R č. 1946/2003, o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů; ● Směrnice EP a R č. 2001/18/ES, o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/20/EHS. Ministerstvo zemědělství v souladu s Rámcovou pozicí ČR ke GMO schválenou na vládní úrovni 9. ledna 2008 podporuje ve věci využívání GM plodin v ČR zachování pragmatického přístupu, založeném na poznatcích vědy i praktických zkušenostech pěstitelů. Další informace k využívání GM organismů v zemědělství je možné také dohledat na internetových stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz ● v sekci Zemědělská výroba, položka GMO – Geneticky modifikované organismy v zemědělství; ● v sekci Potravinářská výroba, položka Bezpečnost potravin, položka Geneticky modifikované potraviny a krmiva.

kou výhodou je ale stoprocentní zdravotní stav – zrno bez poškození zavíječem a následně plísněmi produkujícími alfatoxiny. „Z toho plyne možnost ponechání porostu do pozdějšího období sklizně, což přinese ekonomickou úsporu na sušení, a to přesto, že GM kukuřice déle vegetuje, neboť je absolutně zdravá. A nyní se již dostáváme k úspoře nákladů: při 1% snížení sklizňové sušiny ušetříme 60 Kč na tunu, tj. z 1 ha 500–600 Kč. Vedle ekonomického efektu šetříme životní prostředí,“ dodal k první otázce na vysvětlenou Navrátil. A pustil se do dalších výpočtů. „V důsledku dobrého zdravotního stavu dochází ke zvýšení výnosu zhruba o 10 %, t.j. 1 t/ha krát 2500/t je 2500 Kč,“ řekl. Zdůraznil i další aspekt. „Dalším pozitivem je sní-

Členské organizace Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu vyrábějí ročně 2,4 milionu tun krmných směsí, což představuje cca 75 % z celkového objemu průmyslově vyráběných krmiv v ČR. Průmyslová výroba krmiv u nás i v rámci EU patří k těm sektorům, které jsou nejvíce dotčeny asynchronním způsobem povolování GMO mezi USA a EU.

P

řitom po zákazu používání masokostních mouček z důvodu zabránění šíření BSE jsou např. sójové extrahované šroty nenahraditelným zdrojem proteinu ve výživě monogastrických hospodářských zvířat. Zatímco proces schvalování v USA trvá řádově měsíce, v EU to trvá i několik let. V USA a také např. v Brazílii a v Argentině se pěstují odrůdy GM sóji, které čekají v EU na schválení. V současné době stále v EU platí tzv. nulová

tolerance na příměsi nepovolených GM, což při stávajícím systému lze jen velice obtížně dodržet. Stačí si představit, že na jedné lodi se přepravuje cca 25–40 tisíc tun sójových šrotů, které pocházejí ze sójových bobů pěstovaných stovkami farmářů a zpracovaných v několika výrobnách sójového oleje. Rovněž představa, že by bylo technicky dosažitelné nákladové prostory bezezbytkově vyčistit je iluzorní. V případě, že dozorové orgány EU zjistí v dodávce rezidua nepovolených GM, mají právo zakázat vykládku. Tato nenormální situace způsobuje stále zvyšující se náklady nejenom na získání sójových šrotů „GMO-free“, ale také stále zvyšující se poplatky za pojištění. Náklady se samozřejmě promítají do ceny krmných směsí, které platí zemědělec. Proti tomu nikomu v EU nevadí, že se dovážejí např. brojleři z Brazílie, kteří byli krmeni v EU nepovolenými druhy GM sóji. Výsledkem je stále se zhoršující konkurence

s producenty mimo EU. Z tohoto důvodu se Evropská federace průmyslových výrobců krmných směsí FEFAC a i my jako členové této organizace se snažíme iniciovat provedení významných změn, které by přispěly ke zlepšení této nedobré situace. Znevýhodnění v hodnotě půl miliardy EUR Jaké problémy a zvýšení nákladů tato situace přináší pro krmivářské podniky je zřejmé z následujících údajů zveřejněných společně evropskými svazy FEFAC, COCERAL a FEDIOL: ● Důsledkem omezení dovozu GM sójových bobů a sójových mouček z USA je zvýšení nákladů a tedy znevýhodnění v hodnotě 520 milionů EUR/rok. ● Po zavedení GM kukuřice typu Herkules ve Spojených státech v roce 2006 poklesl dovoz kukuřičného gluténu z pěti milionů tun a kukuřičných lihovarských výpalků z 1,5 milionu tun na nulu.

Omezení dovozu GM kukuřice přináší navýšení nákladů Zvýšení nákladů v Evropské unii v důsledku omezení dovozu GM kukuřice a sušených lihovarských kukuřičných výpalků, zvýšení nákladů na krmivo v důsledku omezení importu, znevýhodnění při vyžadování tzv. nulové tolerance na přítomnost nepovolených GMO znamenalo celkové zvýšení nákladů v Evropské unii o 2,525 miliardy EUR. Pěstování GM sóji ve Spojených státech, Argentině a Brazílii od roku 1997 výrazně stouplo. V USA dosahuje v současnosti podíl pěstované GMO sóji téměř 100 %, v Argentině přes 90 % a v Brazílii 80 %. Tím se možnosti dovozu „GMO-free“ sóji a sójových mouček, které jsou rozhodujícím zdrojem bílkovin v krmných směsích pro drůbež a prasata, velice snižují. Ing. Jiří Zedník, CSc, výkonný ředitel ČMSOZZN

Mlékárenství

28. května 2009

15

Olma, a. s., chystá celou řadu novinek šim zemědělcům vysvětlujeme. Když nebude Olma, nebudou ani oni nebo většina z nich.

Ve firmě Olma Olomouc, která je součástí holdingu Agrofert, je nové vedení. V čele společnosti stojí generální ředitelka Simona Sokolová, jež je i předsedkyní představenstva Olma, a. s. Položili jsme jí několik otázek. Do funkce ředitelky jedné z největších mlékáren v ČR jste se dostala v době, kdy ceny mléka klesají a vede to k nespokojenosti zemědělců i zpracovatelů. Jak se vám daří produkovat, aniž by zemědělci projevovali tak velkou nevoli, jak je tomu zejména v případě jednoho našeho zpracovatele a farmářských cen, s nimiž se producenti setkávají ? Do funkce generální ředitelky společnosti Olma, a. s., jsem byla jmenována v prosinci 2008, tedy v době, kdy se vlivem několikaměsíčního převisu nabídky mléčných komodit především ze zahraničí začaly hroutit ceny. Tím se samozřejmě začaly dramaticky měnit i výkupní ceny syrového kravského mléka od zemědělců. A nejenom u nás v Česku. Situace se od konce

INZERCE

Pracovnice linky na jogurtové nápoje společnosti Olma, a. s. loňského roku příliš nezměnila, čehož jsou důkazem protestní akce zemědělců v celé Evropě. Ale abych se vrátila k vaší otázce, jak se nám daří produkovat. Odpověď zní: lehce. Mléka je dost. Kráva denně nadojí až 40 litrů mléka a bohužel se nedá krátkodobě „vypnout“. Jelikož Olma, a. s., měsíčně zpra-

cuje od svých smluvních dodavatelů – zemědělců – přibližně 20 milionů litrů syrového kravského mléka, umíte si asi spočítat, kolik to je krav, které se nedají „vypnout“. Čili zpracovat není problém, problém je prodat za správnou cenu. Když v tuto chvíli nakupujeme litr syrového kravského mléka při-

Foto Jiří Novotný

Olma má v řadě případů na etiketě slůvko Bio. Jak garantujete skutečnou biokvalitu? Olma Bio je značka certifikovaných biopotravin, které plně odpovídají světovým trendům ve zdravé výživě. Certifikát Bioekologického zemědělství garantuje čistě přírodní průběh výroby produktu v celém procesu jeho vzniku. To znamená, že nikdo z producentů nepoužil žádné chemické látky. Všechno je kontrolováno nezávislými institucemi a na základě neohlášených kontrol. Tím je zaručena jejich absolutní bezpečnost a nezávadnost. Spotřebitel má naprostou jistotu, že se do jeho organismu nedostanou škodlivá rezidua, která jsou jedním z rizikových faktorů civilizačních chorob.

bližně za šest korun a cena litru trvanlivého mléka v obchodech je osm korun, něco je špatně. O této situaci s našimi zemědělci hovoříme. To je celé. Nemáme co skrývat. Je jasné, že když Olma, a .s., ukončila rok 2008 s auditovanými výsledky minus 214 milionů Kč, nemá na to, aby hrála nějaké hry. A to na-

Zachováte v mlékárně stávající programy, nebo se budete dál specializovat na určitý segment? Co chcete v mlékárně změnit a kde budete inovovat? Víte, to jsou otázky týkající se strategie, a na ty já nerada odpovídám. Samozřejmě že nechceme stát na místě. Olma chystá celou řadu novinek a inovací.

Nechte se zatím ale překvapit. A co bych chtěla v mlékárně změnit? Myšlení lidí a jejich „tah na bránu“. Chtěla bych, aby pochopili, že každý zaměstnanec, který to myslí s Olmou dobře, je důležitý, a je jedno, jestli je ředitel nebo pracovník u linky. Já v tom nedělám rozdíl. Pokud jde o samotnou cenu mléka, zástupce Mlékárenského svazu ČR Michal Němec tvrdí, že dochází k zastavení dalšího propadu. Cítíte to tak i vy z manažerského postu a při řízení tak velkého kolosu? Já taky věřím, že jsme z toho nejhoršího venku. Ale netroufám si, na rozdíl od pana inženýra, vyslovit takový názor. Vše bude záviset na tom, zda se budou na našem trhu stále objevovat přebytky mléčných komodit – mléka, sýru, másla – ze zahraničí. Kdyby vám dnes někdo řekl, zda byste se znovu postavila do čela Olmy, volila byste stejně? Já jsem člověk, který se rád dívá do budoucnosti. Nepřemýšlím nad tím, coby kdyby. Prostě to tak je, řídím Olmu a budu se snažit ji řídit nejlépe, jak dovedu. A jak dlouho tady budu, to závisí jen na panu Babišovi. Eugenie Línková

16

Mlékárenství

28. května 2009

Jana Novotná: O biovýrobky je velký zájem Na agrárním sněmu v Olomouci ochutnali delegáti ze všech koutů republiky výrobky z mlékárny Valašské Meziříčí. Některé se pyšnily i označením Bio. Na bioprogram a na další zajímavosti z výroby této oblíbené tuzemské mlékárny jsme se optali MVDr. Jany Novotné, jednatelky společnosti. S Jednotou Vsetín zorganizovala Mlékárna Valašské Meziříčí soutěž. Můžete o ní něco prozradit? Jednota Vsetín patří na tradičním trhu k našim vůbec nejvýznamnějším klientům. Proto jsme pro její zákazníky připravili již druhou soutěž o hodnotné ceny. Princip soutěže spočívá v tom, že za nákup třech našich výrobků obdrží každý zákazník u pokladny razítko, za nasbírání devíti razítek pak bude každý zařazen do slosování. První soutěž byla velmi úspěšná, zúčastnilo se jí přes 700 zákazníků. Princip soutěže hodláme využít i na ostatních Jednotách.

Hodně se zaměřujete na program Bio. Co vše s ním souvisí? V prvé řadě je potřeba najít dodavatele mléka, který je certifikován na výrobu biomléka. Poté musíte projít certifikací na zpracování tohoto biomléka. Následně přichází na řadu vyřešení svozu mléka a výroby biovýrobků, přičemž obě tyto operace musí probíhat odděleně od výroby, respektive svozu konvenčního mléka. Na svoz biomléka máme mimo jiné cisternu s oddělenými komorami, výroba pak probíhá výhradně ráno jako první. Pro výrobu je také potřeba najít dodavatele ovocné směsi v biokvalitě. Když je toto vše hotovo a výrobek v biokvalitě je vyroben, musíte najít někoho, kdo jej prodá. Naštěstí je dnes o biovýrobky velký zájem, takže i naši odběratelé z řad obchodních řetězců či prodejny na tradičním trhu tyto výrobky zařazují do svého stálého sortimentu. Od zahájení výroby našich prvních biovýrobků stouply jejich prodeje v řádu stovek procent. Jak se takové biomléko kontroluje a jak se odlišuje od mléka běžného? Kontrola biomléka není nijak zásadně odlišná od kontrol konvenčního mléka. Provádí se od-

ceny, za které mléko prodávají a které patrně nepokrývají náklady výroby. Jistě by se žádnému podnikateli nelíbilo, kdyby musel své podnikání dotovat a jistě by to žádný z nich dlouhodobě nevydržel. Zemědělci demonstracemi na tento svůj problém upozornili nejen veřejnost, ale hlavně odpovědné politické orgány.

Výrobky mlékárny z Valašského Meziříčí zdobily stoly na XVII. sněmu Agrární komory ČR v Olomouci běry na zjištění obsahu tuku, bílkoviny, tukuprosté sušiny a močoviny. Dále se provádějí rozbory na určení celkového počtu mikroorganismů a somatických buněk. Z vědeckých studií vyplývá, že biomléko obsahuje až o 60 % více antioxidantů a má rovněž vyšší obsah vitaminu E. Větší rozdíl je pak ale u dodavatele, který je mj. také pravidelně kontrolován ze strany certifikačního orgánu.

Jak pociťujete dopady krize? Dopady finanční krize nejsou jistě v potravinářském průmyslu tak zásadní jako v některých jiných odvětvích průmyslu. Pozorujeme drobný odklon zákazníků k privátním značkám zejména diskontních řetězců, některé z nich rovněž vyrábíme my. U našich vlastních výrobků nepociťujeme nikterak zásadní poklesy prodejů. Pokud některé výrobky upadají, zpravidla je to

na úkor jiného výrobku z našeho sortimentu. Mají podle vás smysl demonstrace zemědělců za změnu podmínek v chovech dojného skotu? Každý má právo svobodně vyjádřit svůj názor. Stejně jako se výrobcům-zpracovatelům nelíbí některé podmínky či poplatky ze strany obchodních řetězců, tak se zemědělcům nelíbí

Co novinky výrobního programu? Co nejvíc boduje? Letos jsme na trh uvedli kysanou smetanu 18%, kterou jsme dříve vyráběli pod privátní značkou odběratele. Prodeje jsou velmi dobré, až jsme to sami nečekali. V následujících dvou měsících uvedeme na trh přebaly na našem trhu jediného smetanového dětského jogurtu Jurášek. Rovněž přidáme jednu zajímavou příchuť, bude to záměna za jahodovou variantu tohoto jogurtu. V červnu pak bude na všechny naše výrobky v obalu elopak přidán plastový uzávěr. Reflektujeme tak přání našich zákazníků, kteří svorně kladně hodnotí vysokou kvalitu a chuť těchto výrobků, avšak stěžují si na nepohodlné otevírání obalu. Věříme, že tímto krokem ještě posílíme naše postavení na trhu. Eugenie Línková

S dojnicemi není kam couvnout V Malinové dojnice „nevypřáhli“ V ČR je v kontrole užitkovosti Českého strakatého skotu něco přes 200 000 dojnic. Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic v okrese Plzeň-jih se svým strmým vzestupem dosahované užitkovosti s vynikajícím obsahem mléčných složek prosazuje mezi podniky, o kterých se ví.

lační nákladové ceně proděláváme na každém litru dvě koruny, což je za den 34 000 korun. Za rok, pokud se nezmění podmínky, to je 12 milionů korun, což vážně ohrožuje prosperitu družstva,“ vypočítává finanční bilanci Ing. Pavel Fraus, předseda merklínského družstva. Více než 80 % tržeb družstva je uskutečněna přes produkty živočišné výroby, od níž se odvíjí ekonomika celého pod-

Ing. Pavel Fraus, předseda merklínského družstva

D

ružstvo má dojnice pouze na jedné farmě v Zeměticích na stlaných provozech ve vzdušných stájích. Každá ze 750 strakatých dojnic dá ročně na 7000 litrů mléka a průměrná užitkovost každé ze 150 holštýnek je 8500 litrů. „Denně od 900 dojnic odvezou autocisterny do mlékárny 17 500 litrů mléka. Proti kalku-

niku. Za této situace může výpadek z produkce mléka jen obtížně dorovnat rostlinná výroba. Navíc družstvo splácí úvěry z investic, které v minulosti vložilo do technologického vybavení. „Celkem nás to stálo 100 milionů, z toho 35 milionů jsou dotace z evropských a národních fondů. Získali jsme je však s podmínkou, že minimálně

udržíme stávající počet chovaného skotu po dobu dvanácti let. Nemůžeme ani v nejmenším pomyslet na snížení chovu dojnic, u nichž jsme se užitkovostí za patnáct let dostali pracně na současnou užitkovost. Snížit nemůžeme ani náklady na krmivo a jeho složky, podtrhli bychom tím produkční schopnost dojnic. To by se nám nepochybně nepříznivě vrátilo v období, kdy by se prodejní cena mléka dostala do zisku. V chovu našich dojnic prostě není kam couvnout. Proto musíme věřit, že se cena mléka zase zhoupne druhým směrem,“ zhodnotil situaci předseda merklínského družstva Ing. Pavel Fraus. S využitím dotací z fondů Evropské unie Merklínští zmodernizovali, nebo nově postavili stáje pro všechny kategorie skotu s výjimkou telat, na které je také v budoucnu pamatováno. Dne 27. září 2007 proběhlo na tomto chovu přeuznávací řízení šlechtitelského chovu. Komise vyzdvihla velmi dobrý zdravotní stav celého stáda, nadprůměrnou užitkovost všech kategorií skotu, ukazatele reprodukce a další přednosti, takže chov byl uznán jako šlechtitelský i pro další období. (Tolik z hodnocení šlechtitelskou a plemenářskou organizací CZ Delta, s. r. o.) Zdeněk Kulhánek

K těm zemědělcům, kteří se na Rakovnicku nebojí chovat skot, zatím stále patří Družstvo vlastníků v Malinové. Hospodaří ve 480–500 metrech nad mořem na 666 ha orné půdy.

V

chovu Českých strakatých dojnic začínali před patnácti lety s jejich průměrnou roční užitkovostí 3500 litrů mléka. V současnosti průměrná užitkovost každé ze 150 dojnic převyšuje 7000 litrů mléka. Radost z této vynikající užitkovosti, za níž stojí leta usilovné plemenářské a výživářské práce, kazí Jiřímu Růžičkovi a jeho spolupracovníkům zpeněžování mléčné produkce. A to už se dostáváme k ekonomice výroby mléka. „Ročně prodáme mlékárně v Kralovi-

Stájník Karel Rychtařík mezi „svými“ dojnicemi

cích tak 930 000 litrů mléka. Loni v lednu jsme za každý dostali 10,30 Kč, v srpnu už jen 7,80 Kč a letos v březnu jsme každý litr mléka prodali se všemi příplatky za prvotřídní kvalitu jen za 6,10 Kč. V rentabilitě mléka jsme tím sklouzli výrazně do červených čísel, která pro nás každý měsíc představují ztrátu 200 000 korun, což je bezmála tři a půl milionu korun ročně. To nám už citelně ubírá prostor pro další rozvoj“ říká Jiří Jiří Růžička, předseda Družstva vlastníků Agro Růžička, který za v Malinové

rovnovážnou hranici považuje zhruba 8,50 Kč za litr mléka. Věří, že se situace zlepší a družstvo na mléku nebude přinejmenším prodělávat. V opačném případě je jen otázkou času, kdy by družstvo muselo stavy dojnic snížit. Bylo by to tím bolestnější, že nedávno zprovoznilo novou odchovnu jalovic. Na její rekonstrukci si vzalo 5,5milionový úvěr, který bude šest let splácet České spořitelně. To představuje další zátěž pro hospodaření družstva, pro něž by tak zrekonstruovaná odchovna jalovic mohla být nakonec přítěží, neboť by nepřinášela zamýšlený chovatelský přínos. Text a foto: Zdeněk Kulhánek

Mlékárenství

28. května 2009

17

Sýry z Olešnice zpestří i zeleninové saláty Nejen s produkcí mlékárny Olešnice nás v rozhovoru seznámil její ředitel Václav Mirvald. Vyjádřil se i k cenám mléka a dopadům světové krize. Mlékárna Olešnice patří do holdingu Interlacto ještě spolu se dvěma dalšími mlékárnami. Jak se od nich odlišujete specializací? Výrobní sortiment naší mlékárny má tři hlavní směry. Především to jsou tvarohy, jejichž technologie výroby i způsob balení jsou v ČR jedinečné. Dále to jsou bílé sýry v čisté či ochucené podobě, balené buď vakuově nebo velkoobjemově v solném nálevu. A konečně máslo, u něhož podle mého názoru máme nejkompletnější řadu balení v republice – od jednorázových porcí 10 g až po bloky 25 kg. Doplňkovým sortimentem je dnes výroba čerstvého konzumního mléka a podmáslí do obalů Ecolean připomínajících svým tvarem konvičku či džbánek. Jejich výhoda proti klasickým kartonovým obalům či PET lahvím spočívá především v nižším zatížení životního prostředí. Stejně jako u tvarohů je i zde Mlékárna Olešnice jediným výrobcem v ČR používajícím tuto technologii. Co se týče obchodní stránky činnosti, naše mlékárna se odlišuje především šíří sortimentu, protože do tzv. nezávislého maloobchodu dodáváme nejen vlastní výrobky, ale i značný objem zboží přikupovaného od jiných mlékáren. Pro velkou část zákazníků tak plníme roli velkoobchodu. V minulosti jste se spotřebitelsky proslavili řadou sýrů v trojhránku. Jsou dobré i do zeleninových salátů. Jakou novinkou se pochlubíte letos?

Dlouhodobě vyrábíme ucelenou řadu těchto sýrů v balení 125 g – jednu neochucenou pod názvem Vezír a pět ochucených variant – Gyros, Satyr, Rabín, Fakír a Kalif. Vzrůstající zájem našich zákazníků o produkty vhodné ke grilování nás vedl v loňském roce k zahájení výroby sýra El Grillo. Je prodáván v hmotnosti 480 g s přiloženým grilovacím kořením a návodem. Souběžně s ním jsme uvedli na trh sýr Saint Laurent hodící se ideálně pro posezení u dobrého vína. Sýr El Grillo získal ocenění jako nejlepší novinka roku 2008 v kategorii tuzemských sýrů. V letošním roce uvádíme na trh dva další druhy sýrů. Jednak to je čerstvý salátový sýr, který by měl našim zákazníkům posloužit při přípravě nejrůznějších zeleninových a míchaných salátů. Dále jde o zrající pivní sýr se svým charakteristickým vzhledem a nezaměnitelnou chutí i aromatem. Jak vnímáte vývoj v cenách mléka a jak pociťujete tlak zemědělců z jedné strany na zvýšení farmářské ceny a z druhé supermarketů na snížení ceny vašich sýrů a tvarohů? Je to svým způsobem uzavřený kruh. Z jedné strany zemědělci požadují zvýšení současné nízké ceny, což ovšem není možné bez odpovídajícího navýšení cen konečných produktů. Na druhé straně obchodní řetězce si jsou velmi dobře vědomy přetlaku zboží na českém trhu a svou dominantní pozici tvrdě využívají k nátlaku při vyjednávání obchodních podmínek, především cenových. Právě před několika týdny jsme dostali zcela nekompromisní požadavek od jednoho vý-

znamného odběratele na patnáctiprocentní snížení cen, a to s dlouhodobou platností.

Těmto útokům se bráníme skutečně jen velmi obtížně. Hledat zde prostor pro plošné zvýšení

cen mléčných výrobků se nyní jeví jako nereálné. Pokud jde o prognózu, myslíte si, že se cena mléka bude stabilizovat, nebo mírně stoupne? Současný stav v cenách mléka je problém celoevropský nebo spíš celosvětový. Český trh je příliš malý na to, aby jakkoli určoval ceny surovin či výrobků. Nárůst ceny mléka v roce 2007 byl vyvolán celosvětovou poptávkou po tzv. komoditách, což jsou sušená mléka, sušená syrovátka, máslo, některé sýry. Každý, kdo mohl, se snažil vyvážet, což umožnilo jednak platit zemědělcům více za mléko a dále dosáhnout zvýšení cen na domácím trhu, kde došlo k určitému uvolnění prostoru. Naprosté a dlouhodobé utlumení zájmu o komodity na světovém trhu od začátku roku 2008 pak mělo zcela opačný efekt. Na vývoj ceny mléka v ČR tedy bude mít vliv jednak situace na světových trzích, kde v tuto chvíli žádný optimismus nevládne, jednak postoj maloobchodu – především zahraničních řetězců. Tvořit za těchto podmínek jakoukoli prognózu je velice ošidné. Kdyby někdo na začátku roku 2008 předpověděl, že cena mléka do roka klesne více než o 30 %, nikdo by mu nevěřil. K nárůstu ceny dojde, ale termín si netroufnu předpovědět. Co jde od vás na vývoz a v jakém množství? Naším hlavním vývozním artiklem jsou bílé sýry Akawi směřující především do oblasti Blízkého východu. V loňském roce jsme tam dodali zboží za 87 milionů korun. Máme poměrně

dobré obchodní kontakty na Slovensku, kam dodáváme prakticky celý náš sortiment. Za loňský rok tyto dodávky činily přes 50 milionů korun. Probíhají i vývozy do jiných států EU a snažíme se o to, aby se z těchto zatím příležitostných obchodů stala záležitost trvalá. V minulosti jsme část nakoupeného mléka nechali zpracovat v rámci naší skupiny na sušené mléko, které se rovněž exportovalo. Tržby za rok 2008 u tohoto zboží činily 35 milionů korun. Protože se však z těchto obchodů stala velmi prodělečná záležitost, museli jsme tuto praxi opustit. Všimla jsem si, že v některých leteckých společnostech je podáváno na přesnídávku v letadle vaše máslo. Je těžké se dostat na ranní stůl restaurací a do letadel? Pro tyto účely používáme dvě různá balení másla po jednotlivých porcích. Jednak klasicky do podlepené hliníkové fólie ve tvaru malého hranolku, dále pak do polystyrénové vaničky uzavřené hliníkovým víčkem. Významnými odběrateli kromě

restaurací, hotelů a aerolinií jsou např. i nemocnice. Jako ve všem, i zde existuje konkurence, a tudíž udržet stávající, či dokonce získat nové zákazníky není jednoduché. Kromě vyhovující ceny musíte zákazníkovi poskytnout veškerý potřebný servis od přijetí objednávky až po vyřízení případné reklamace. Pociťujete i v mlékárenském průmyslu dopady krize? Nežijeme v izolaci a důsledky toho, co se děje ve světě, zřetelně pociťujeme. Naše problémy začaly dokonce ještě minimálně o půl roku dříve právě v souvislosti s omezením poptávky po mléčných výrobcích na světovém trhu. Pro nás to znamenalo mimo jiné omezení nákupu mléka, snížení počtu zaměstnanců i jejich mezd, zastavení investičních projektů a úsporná opatření ve všech činnostech. Pokud se bude krize dále promítat např. do snižování koupěschopnosti obyvatelstva i u základních potravin, tak nás i nadále čeká skutečně složité období. Eugenie Línková

Tipy na přípravu sýra El Grillo ● Sýr El Grillo nakrájet na cca 1cm plátky, posypat přiloženým

kořením, vložit na plech na pečící papír a zvolna grilovat do zlatavého nádechu za občasného otočení. ● Do alobalu zabalit směs nakrájeného masa a sýru El Grillo

(kostky), přidat nakrájenou cibuli a trochu česneku, posypat kořením a grilovat. ● Při klasickém grilování plátků masa na ně cca 10 minut před

dokončením položit plátky okořeněného sýru El Grillo a dogrilovat. Nakonec na pokrmu rozpustit plátek olešnického bylinkového nebo pikantního másla ● Velkou bagetu částečně nařezat na 1,5 cm široké plátky (pozor,

nepřekrojit úplně). Do každého zářezu vetřít bylinkové máslo z Mlékárny Olešnice a mezi jednotlivé části vsunout plátky sýru El Grillo obalené v koření. Pro labužníky lze proložit slaninou. Pak bagetu zabalit do alobalu a grilovat za občasného otáčení asi 15 minut.

18

Pekárenství

28. května 2009

Fit den a další speciality společnosti Penam Kdo chce jíst zdravě, nepostrádá ve svém jídelníčku ani tak zvaný Fit den. Co to je? Na to a další věci související se zdravou výživou v oboru pekárenském jsme se optali generálního ředitele společnosti Penam Ing. Jaroslava Kurčíka. Penam je znám spotřebitelům především řadou specialit určených zdravé výživě. Jak jste na tento program přišli a kdo stál u jeho zrodu? Výrobky pro ty, kteří dbají o zdravou výživu, jsme uvedli na trh jako reakci na vývoj poptávky spotřebitelů v rámci celého potravinářského trhu. Začali jsme řadou celozrnných chlebů, které jsme v listopadu 2007 jasně označili pro spotřebitele jako Penam Fit den. V současné době tato řada zahrnuje jedenáct chlebů. Od února jsme portfolio výrobků rozšířili o sladké výrobky, cereální koláče, závin a pletenec. Tyto výrobky jsou určeny především těm, kteří dbají o kondici a zdravou výživu, ale přesto si rádi dají něco sladkého. Řada sladký Fit den má vyšší obsah vlákniny, koláče a závin mají navíc nižší obsah tuku a cukru. Na pečivo je třeba speciální mouky. Je vše ze zdrojů dceřiných společností holdingu Agrofert, nebo musíte část surovin i dovážet? Obilí, které Penam semele ve svých mlýnech, pochází z podniků skupiny Agrofert. Ty plní funkci nákupního oddělení pro Penam, vybírají vhodné partie, míchají, skladují a dodávají je dle přísných požadavků do mlýnů. Téměř 100 % obilí pochází od domácích zemědělců a jsme rádi, že česká firma má české dodavatele.

Generální ředitel společnosti Penam Ing. Jaroslav Kurčík Kooperujete v pekařině také s dceřinými společnostmi, které máte na Slovensku? Výměna zboží probíhá i mezi českými a slovenskými pekárnami skupiny Penam, a to prostřednictvím distribučních center v Prostějově a Nitře. Na Slovensko dodáváme sladké pečivo a perníky a ze Slovenska dovážíme část toustových chlebů a někdy i strouhanku. Celozrnné chleby a pečivo jsou zvlášť citlivé na správné ošetření cereálií, aby nehrozilo nebezpečí plísní a nebylo nutné zkrácení data minimální trvanlivosti výrobku. Jak jste dosáhli toho, že vyrábíte tak kvalitní výrobky? Jakost našich výrobků je pro společnost Penam absolutní prioritou. Vše začíná již správným výběrem surovin a jednotlivých dodavatelů. Většina z nich je certifikovaná systémem ISO a my u nich vykonáváme pravidelné zákaznické audity. Ve výrobě je vše podřízeno správné výrobní a hygienické praxi. Nastavené nejmodernější výrobní technologie a kvalitní práce na-

šich zaměstnanců jsou pak zárukou vysoce jakostních výrobků. Kde všude se s vaším pečivem setkáme? Jste i v Žabkách? Baleným pečivem zásobujeme celou Českou a Slovenskou republiku. Nebaleným sortimentem střední, západní a jižní Čechy, celou Moravu a celé Slovensko. Co se týče Žabky, najdete naše výrobky i tam. Do budoucna je to pro nás velmi perspektivní partner. Prozradíte jaké máte připravené programy do budoucna? Značka Penam přináší na trh nové zajímavé inovace, spolupracujeme s výživovým poradcem a maximum informací o trhu a výživě předáváme spotřebitelům. V této strategii budeme pokračovat i nadále. Naší nejčerstvější novinkou je Párty chléb z řady Penam Lepší den, který má unikátní dlouhý tvar a hodí se jak na malé krajíčky pro děti, tak na párty či ke grilování. Touto novinkou samozřejmě nekončíme, další inovace budou následovat. Eugenie Línková

INZERCE

V nabídce zdravého pečiva společnosti Penam jsou i koláče řady Sladký Fit den se sníženým obsahem tuku a cukru

19

28. května 2009

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky

Liptál a Lidečko – vesnice roku Zlínského kraje, okresu Vsetín Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova byla vyhlášena před 15 lety a za tu dobu získala poměrně velký význam i prestiž. Pomohla mnoha starostům, obecním zastupitelstvům i obyvatelům obcí v harmonickém rozvoji místa, kde trvale žijí. Vesnice, které v soutěži uspěly, musely prokázat nejenom vnější krásu a pořádek, ale také vnitřní soulad – komunitu vzájemně spolupracujících a podporujících se lidí.

V

roce 2006 se stala celostátním vítězem obec Liptál na Vsetínsku. Do soutěže byla přihlášena třikrát – v roce 1997 získala Modrou stuhu za společenský život, v roce 2005 Bílou stuhu za práci s mládeží, v roce 2006 se stala vítězem ve Zlínském kraji, a pak získala i titul nejvyšší. Název Liptál pochází z německého Liebenthal, což se dá přeložit jako „milé údolí“, ale starosta Miroslav Vaculík má mnohem raději druhou variantu „údolí lásky“. Jistě ví proč. V Liptále se narodil, pochází odtud jeho manželka a toto malebné místo mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy, kterým protéká potok Rokytenka, zná důvěr-

Řezbářské dílo Strom života před obecním úřadem v Liptále je památkou na bývalou alej Foto Jiřina Peřinová ně. Krajina je tu půvabná, ale klimatické podmínky jsou drsné. Snad právě proto si lidé hodně uvědomují, že potřebují jeden druhého. Rádi se scházejí, navazují na kulturní a společenské tradice, vymýšlejí nové sportovní a společenské aktivity. Asi nejmladší místní tradicí je košt slivovice, který se tu poprvé konal před šesti lety. V Liptále žije více než 1400 lidí. Většina z nich zažila i méně vlídné období. Než vybudovali vodovod a rozvody plynu, museli se brodit rozkopanými ulice-

mi. Do krásy se vesnička klubala postupně – rekonstruovalo se veřejné osvětlení, hřiště, školní kuchyně a výraznou kosmetickou změnu k lepšímu přinesla nová silnice směrem na Všeminu. Muselo jí sice ustoupit několik desítek jasanů a lip, ale stromy byly přestárlé a nová silnice nutností. Památkou na bývalou alej je Strom života před obecním úřadem. Vznikl z jednoho zvláště zachovalého kmenu, který zůstal v obci. Jak už to tak v životě bývá – náhoda pomohla tomu,

že se ho nakonec ujal umělecký řezbář Zdeněk Matyáš z Valašských Klobouk. Tři roky mu přímo na návsi vdechoval nový život. Je na něm 16 obrazů – najdeme tu kolébku, děti, které jdou do školy, čepení nevěsty, muzikanty před kostelem a také starou ženu, která se sklání nad hrobem. Dole u země pak ještě krávu – ta vznikla proto, že na kmeni byly suky, které nešlo uříznout. Jeden kolemjdoucí v tom uviděl hlavu krávy a nakonec vznikla kráva celá. „Domorodci mi občas v legraci říkají, že měla být otočená zadkem k obecnímu úřadu,“ komentuje s úsměvem starosta obce a dodává: „Není snadné titul Vesnice roku získat, ale ještě horší je vysokou laťku udržet. Ale určitě je dobré sebrat odvahu a do soutěže se přihlásit. Mnoho vesnic má nějakou originalitu, ale jejich zastupitelé zatím otálejí to v soutěži zkusit. Milion korun, který byl v roce 2006 hlavní cenou, není určitě k zahození. A pak je tu ještě jedna úžasná věc. Starosta obce, která zvítězila v celostátním kole, je v následujícím roce předsedou celostátní hodnotitelské komise a o rok později ředitelem soutěže. To jsou zkušenosti k nezaplacení, protože člověk vidí, jak to dělají jinde.“ Pokračování článku a další informace o soutěži Vesnice roku najdete na straně 20

KRÁTCE

Cyril Svoboda se rozloučil formou podpory Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda schválil těsně před svým odchodem dotace pro 625 projektů malých obcí z oblasti rozvoje venkova. Podpora směřuje především na obnovu i výstavbu zařízení a objektů pro práci s dětmi a obnovu drobných sakrálních staveb na venkově. Na výzvu k podání žádosti o podporu z tohoto programu obdrželo ministerstvo celkem 1061 žádostí s celkovou výší požadované dotace 276 mil. Kč. Po formální a věcné kontrole všech žádostí bylo vybráno 625 projektů v celkové výši dotace 167 mil. Kč, čímž byly vyčerpány veškeré zdroje určené pro financování programu. Přehled schválených projektů je zveřejněn na webových stránkách MMR na adrese: www.mmr.cz. „Program přispívá k zvýšení atraktivity malých obcí pro mladé rodiny a zlepšování kvality života na venkově,“ zdůraznil ministr Svoboda. (egi)

Monitorovací systém na čerpání evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj se koncem dubna stalo legálním uživatelem a vlastníkem monitorovacího systému strukturálních fondů Evropské unie. Odcházející ministr Cyril Svoboda tak završuje své krátké, ale úspěšné působení v čele tohoto rezortu. „Ministerstvo uzavřelo dvě smlouvy, jimiž se naplňuje první etapa nápravy právní vady z roku 2001, kdy tehdejší vedení ministerstva pro místní rozvoj nepostupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. MMR tak má zajištěn nerušený provoz monitorovacího systému a přístup k potřebným datům a jejich komunikaci s Evropskou unií,“ uvedl Cyril Svoboda. Uzavření smluv má vliv na nepřerušené čerpání strukturálních fondů EU. (jeg)

Pro mladé talenty – soutěž o nové logo Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova zve všechny studenty designu a umění z 27 členských států EU, aby se zapojili do soutěže o celoevropské logo pro produkty ekologického zemědělství. V červenci 2010 bude vítězný návrh zaveden jako oficiální logo pro bioprodukty v celé EU. Evropská unie dává nadějným evropským talentům možnost vytvořit návrh inteligentního a nápaditého loga pro bioprodukty EU, který může být vytištěn na milionech obalů produktů. Nové logo bude povinné na všech předem balených bioproduktech, které pocházejí z 27 členských států a splňují požadavky norem na označování produktů. V soutěži budou vybráni tři vítězové. Výherce první ceny bude odměněn finanční částkou ve výši 6000 EUR, druhý a třetí finalista obdrží podle umístění 3500 EUR a 2500 EUR. Přihlášky a podmínky soutěže najdete na internetových stránkách www.ec.europa.eu/organic-logo do 25. června 2009. (egi)

Nový ministr Vondruška odvolal z MMR dva náměstky Nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška odvolal z funkcí svých nejbližších podřízených prvního náměstka Jiřího Stodůlku a náměstka ministra pro regionální, územní a bytovou politiku Milana Půčka. Počet náměstků současně snížil ze čtyř na tři. PRAHA – Novou tváří na MMR je Martin Plachý, který se bude věnovat legislativě a informačním technologiím. Podle Vondrušky přichází z podnikatelského prostředí v cestovním ruchu. Působil také v zahraniční diplomatické službě. Jiří Koliba se bude nadále věnovat struktu-

rálním fondům. Zůstal i náměstek Miroslav Kalous. „Proběhly i změ- ny na místech vrchních ředitelů, zejména v mém nejbližším okolí,“ dodal Vondruška. Všichni tři náměstci prý nyní plně pokrývají agendu MMR. K ní patří kromě evropských

fondů a bytové politiky také územní plánování a stavební řád, regionální politika, veřejné zakázky, veřejné dražby, pohřebnictví a cestovní ruch. Právě cestovní ruch byl dosud Vondruškovou doménou. Na MMR totiž přišel z pozice šéfa České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Cestovní ruch je tak další oblastí, které chce nový ministr věnovat více pozornosti, než kolik prý dosud na MMR měla. Nový šéf rezortu chce především zjednodušit pravidla pro získávání dotací z evropských

Nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška (vlevo) představil na první tiskové konferenci i své nové náměstky Foto archiv MMR

fondů. Vedle zrychlení čerpání peněz z Bruselu chce také směřovat dotace více do projektů, které zmírní dopady finanční krize. Plánuje také uskutečnění auditu příležitostí a překážek v čerpání dotací. Tok peněz z Evropské unie brzdí podle MMR zejména administrativní přetížení řídících orgánů operačních programů, které nestíhají zpracovávat vysoký počet žádostí. Příjemci na druhé straně brzdí čerpání špatně vyplněnými žádostmi nebo odstupováním od realizace projektů. (li)

20

Rozvoj venkova

28. května 2009

Telnice – první celostátní vítěz soutěže Vesnice roku

KRÁTCE Z MMR

Podpora podnikání zmírní dopady krize Evropská komise schválila opatření české vlády na pomoc podnikům při vyrovnávání se s důsledky stávající hospodářské krize. Podnikům, které vlivem aktuálního nedostatku úvěrů čelí problémům s financováním, lze do konce roku 2010 poskytnout podporu do výše 500 000 EUR na podnik. Režim platí po omezenou dobu, stanoví maximální výši podpory v období let 2009–2010 na 500 000 EUR na podnik a vztahuje se pouze na podniky, jež se nenacházely k 1. červenci 2008 v obtížích. „Tento režim pomůže zmírnit obtíže, s nimiž se potýkají podniky zasažené stávající hospodářskou krizí, aniž by došlo k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže,“ uvedl nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Podporu bude možno získat mimo jiné ve formě přímých dotací, vratných dotací, subvencí úrokových sazeb, subvencovaných veřejných půjček a veřejných záruk. V rámci režimu lze od jeho schválení EK až do 31. prosince 2010 poskytovat nižší částky podpory slučitelné se společným trhem. Tento režim je již druhým opatřením ČR, jež bylo schváleno podle dočasného rámce. Jde o součást širšího souboru opatření na podporu českého hospodářství. Prvním opatřením byl režim pro poskytování půjček se sníženou úrokovou sazbou. Seznam nových rozhodnutí ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku je k dispozici na internetové stránce State Aid Weekly e-News. (jor)

Jestli jste například nikdy nešli kolem potoka loukou plnou blatouchů nebo strništěm čerstvě posekaného obilí, jestli jste nikdy nedostali ránu od elektrického ohradníku, když jste měli touhu pohladit stračeny pasoucí se za vsí, a hlavně jestli jste nikdy neobdivovali typická venkovská stavení, pak možná jen stěží pochopíte, proč před 15 lety vymyslelo několik nadšenců soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova.

S

poléhali na to, že ti, kteří na venkově bydlí, přiloží ruku k dílu a pomohou ve svých domovech odstranit, co napáchal minulý režim. Podařilo se. Možná také proto, že nejde o soutěž krásy, ale o snahu pochopit hodnoty našich předků a pokud možno s pokorou na ně navázat. Najít ducha obce a mít i zdravý patriotismus. Soutěž Vesnice roku za dobu své existence na venkově pěkně zakořenila a stává se přehlídkou rozmanitosti programů obnovy obcí.

Malebné a vzorně upravené centrum Telnice Prvním celostátním vítězem se v roce 1995 stala Telnice. Leží zhruba 15 kilometrů jihovýchodně od Brna a patří k nejstarším osadám v okrese Brno-venkov. První zmínky o Telnici pocházejí z roku 1244. Část obce severně od silnice II/380 je začleněna do památkové zóny bitvy u Slavkova. Na jejím území je řada památkově chráněných objektů, mezi něž patří například farní kostel sv. Jana Křtitele, kamenný kříž před kostelem či barokní socha sv. Jana Nepo-

Sedm tisíc nových pracovních míst V programech SROP a JPD 2 se během loňska podařilo úspěšně vyčerpat čtyři miliardy korun ze strukturálních fondů. Díky realizovaným projektům SROP a JPD 2 se vytvořily nové pracovní příležitosti. Více než polovinu tvoří místa v malých a středních podnicích. V programu Společný regionální operační program (dále jen SROP) bylo z evropských fondů za rok 2008 proplaceno 2,84 mld. Kč. V realizovaných projektech našlo pracovní uplatnění 6500 lidí. Velký zájem byl o využití evropských fondů na zlepšení dopravní infrastruktury. O tom svědčí 427 km rekonstruovaných a modernizovaných silnic 2. a 3. třídy a místních komunikací a 11 vybudovaných obchvatů měst. V rámci programu se počítalo i s vytvořením 750 nových uživatelských míst s přístupem k internetu. Počet internetových stanic se v mnohých obcích snížil. O projekty byl značný zájem a nakonec vzniklo 3016 uživatelských míst. Program SROP je charakteristický svým zaměřením na regionální podporu v oblastech podnikání, infrastruktury, lidských zdrojů a cestovního ruchu ve všech regionech soudržnosti kromě NUTS II Praha. Hlavním cílem JPD 2 je podpora investičních projektů realizovaných na vybraném území hlavního města Prahy pro zlepšení městského prostředí a života obyvatel. Více informací najdete na www.strukturalni-fondy.cz. (jor)

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Telnici

muckého na Masarykově náměstí. Dnes žije v Telnici více než 1300 obyvatel a současný starosta Ladislav Šustr má radost, že se stále daří navazovat na úspěch dosažený před patnácti lety v soutěži Vesnice roku. Je spokojen s tím, jak se lidé zapojují do veřejného života, jak se rozšiřuje množství sportovních kroužků i místních kulturních akcí. Rádi tu každého přivítají třeba na obecní zabijačce, která se koná na návsi, na telnických hodech s posezením u cimbálu, na místním jarmarku a vinobraní. Na základě zkušeností z předchozích let byly pro letošní rok vypracovány tři dotační programy na podporu činnosti sportovních organizací a provozu sportovních zařízení, na podporu sportovních rekreačních aktivit a na podporu kulturních akcí. Méně už jsou místní zastupitelé spokojeni s novou výstavbou, která roste na okrajích vesnice. I když „naši furianti“ neměli nikdy daleko k vyřizování účtů ručně, je škoda, že jsme tento odkaz dotáhli do absurdního konce, kdy mnohé venkovské stavby jsou nejenom pro sousedy, ale hlavně pro krajinu jako „pěst na oko“. Není to však jen problém Telnice. Odborník na venkovská obydlí architekt Jan Kruml, jeden ze zakladatelů soutěže Vesnice roku, hovoří do-

konce o soumraku lidové architektury a lidového stavitelství. Ne všechno, co je moderní a nové, je pro venkov přijatelné. Snad se právě v této oblasti začne brzy blýskat na lepší časy. „Obec Telnice trpí nedostatkem zeleně,“ říká starosta, ale úsměv na tváři se mu objevuje, když dodává: „Odborníci nám na základě zakázky vytipovali, jakým stromům se u nás bude dařit, a ty každoročně vysazují naši prvňáčci a společně se svými rodiči se o ně starají.“ Akce Zasaď si svůj strom přináší dobré výsledky. V den, kdy jsem Telnici navštívila, bylo deštivo a zataženo. Chvilku jsem bloudila po okolí, protože, jak je bohužel v našich končinách zvykem, dopravní ukazatele chyběly. Ptala jsem se v sousedním Měníně, kudy do Vesnice roku 1995. Žádný ze tří dotazovaných mi však neuměl odpovědět. Na otázku kudy do Telnice se pak horlivě předháněli ve vysvětlování. Každý z nás zapomíná, a tak by asi vhodnou připomínkou byla informační tabule na kraji Telnice, kde by se i náhodný turista dozvěděl, že právě tady získali významné ocenění Vesnice roku 1995. Naši mladí se určitě vesměs domnívají, že módu truhlíků s množstvím květů za okny a na balkonech k nám přivál vítr z Rakouska a Bavorska. Bylo by skvělé si s nimi popovídat o tom, že krásné muškáty pěstovaly naše babičky a naši dědové mívali často kromě hospodářských zvířat i loveckého psa a několik úlů včelstev. Stejně jako obnova lidových tradic a obyčejů, je dobré nezapomenout na vyzkoušené metody hospodaření a pravidla dobré sousedské komunikace. Také k tomu se bude snažit přispět letošní 15. ročník Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Více informací o podmínkách a charakteristice soutěže se můžete dozvědět na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz/vesniceroku-2009). Text a foto: Jiřina Peřinová

Liptál a Lidečko – vesnice roku Zlínského kraje, okresu Vsetín Dokončení ze strany 19 Lidem se v Liptále líbí. Místním i těm z blízkého okolí. Stále se někdo zajímá, zda tu jsou stavební parcely. Zastupitelstvo obce má však na paměti, že se nacházejí v údolí a okolní stráně nechtějí úplně zastavět. Chystají se však na přestavbu místního zámku, musí dodělat kanalizaci a pak chodníky v dolní části obce, vybudovat chtějí nové sociální zázemí v kulturním areálu, kde po-

slední víkend v srpnu uskuteční už 40. ročník Liptálských folklórních slavností. Turisty tu však rádi uvítají i kdykoli jindy. Další zlínský úspěch Zlínskému kraji se v soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova daří. V loňském roce zvítězilo Lidečko. V dolní „turistické“ části obce láká k příjemnému posezení motorest, ze kterého je nádherný výhled na místní kuriozitu,

chráněnou přírodní památku Čertovy skály. Jsou nejpopulárnějšími a nejnavštěvovanějšími skalami na Valašsku a váže se k nim hned několik pověstí. Až když se k nim bezprostředně přiblížíte, uvědomíte si, jak jsou mohutné. Když se po Lidečku projdete, zjistíte jak je dlouhé, hezky upravené a bohužel také velice rušné. Ale už jsou plány na to, jak kamionovou dopravu do budoucna z obce odvést.

Starosta Lidečka Vojtěch Ryza je na titul Vesnice roku 2008 velice pyšný a hodnotí to slovy: „Úspěch je to obrovský. Uvědomili jsme si, kolik se nám toho podařilo udělat a že tu máme neuvěřitelný lidský potenciál. V mnoha věcech se můžeme o občany opřít. Na zastupitelstvo sice moc nechodí, ale zástupci všech šestnácti neziskových organizací založili Společenský klub, tam je pravidelně s požadavky seznamujeme, oni to rozeberou

v klubech, pak v hospodách a ve finále přijdou přiložit ruku k dílu.“ Teď však nastane pro zastupitele obce i občany Lidečka velká zkouška. V plánu je vybudovat v horní části historické centrum a v centrální části společenský dům za 40 milionů korun. Část financí je přislíbena z dotací, ale zhruba šest milionů chtějí odpracovat v podobě brigádnických hodin. Všichni věří, že to zvládnou, i když mnoho občanů zároveň přistavuje nebo

přestavuje vlastní chalupu. Nová výstavba je totiž minimalizována okolní přírodou. Lidečko leží v údolí, které je lemováno strmými kopci a protéká jím řeka Senice. Přijedete-li navštívit tuto příjemnou vesničku, je pravděpodobné, že kromě přírodních krás budete moci obdivovat i některou z tradičních místních akcí. V kalendáři kulturních a spor tovních aktivit už téměř nemají žádné prázdné místo. Jiřina Peřinová

21

Rozvoj venkova

28. května 2009

Poradí v problematice měst a obcí Na kontaktních místech Ministerstva pro místní rozvoj ČR v jednotlivých regionech můžete kontaktovat stálé pracovníky znalé tematiky a ochotné pomoci v případě, kdy jste bezradní.

K

ontaktní pracovník oddělení koordinace, odboru strategie a koordinace politik MMR v regionech zajišťuje především následující činnosti: ● poskytuje odbornou podporu městům při přípravě a realizaci Integrovaného plánu rozvoje měst, ● spolupracuje na koordinaci implementace jednotlivých operačních programů v regionech, ● monitoruje implementaci Integrovaných plánů rozvoje měst, ● monitoruje vazby mezi regionálním operačním programem a ostatními operačními programy v regionu, ● poskytuje odbornou podporu a poradenství při využívání finančních prostředků programů EU,

● spolupracuje na vyhodnoco-

vání realizace operačních programů v rámci operačních a strategických evaluací regionů, ● pomáhá zlepšit informovanost občanů v regionech o programech EU, spolupracuje na realizaci informačních strategií v regionech, ● spolupracuje na přípravě a realizaci programů na podporu měst a obcí a rozvoje venkova a národních programů vyhlašovaných ministerstvem pro místní rozvoj, ● podílí se na zajišťování aktuální informovanosti vedoucích pracovníků ministerstva o problémech rozvoje měst a obcí. Redakce Zpravodaje Agrobase nabízí jmenovaným pracovníkům MMR v regionech i jejich spolupracovníkům možnost zveřejňování zajímavých článků, kontaktů a tipů na stránkách přílohy Rozvoj venkova. Využijte této možnosti, je to jedinečná příležitost upozornit na užitečné aktivity. Na dopisy a články se těšíme. (egi)

Kontaktní údaje regionálních pracovníků Ministerstva pro místní rozvoj region NUTS II působnosti

jméno

adresa pracoviště

telefon

Česká republika, Praha

RNDr. Ivo Ryšlavý vedoucí oddělení

Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1

224 861 580 739 002 873

[email protected]

Střední Čechy (Středočeský kraj)

JUDr. Antonín Krejčí

Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1

224 861 425 731 628 226

[email protected]

Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký, Pardubický kraj)

dočasně neobsazeno, zastupuje JUDr. Antonín Krejčí

Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1

224 861 425 731 628 226

[email protected]

Jihozápad (Jihočeský kraj)

Ing. Marcela Houdková

Boženy Němcové 49/3 370 76 České Budějovice

386 720 753 731 628 225

[email protected]

Jihozápad (Plzeňský kraj)

Jiří Mäntl

Pražská 22, 339 01 Klatovy

739 682 826

[email protected]

Severozápad (Ústecký, Karlovarský kraj)

Ing. Lenka Kynčilová

Školní 5336 430 01 Chomutov

474 623 424 731 628 337

[email protected]

Severozápad (Ústecký, Karlovarský kraj)

Martina Aubrechtová-Havlová

Areál Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě Budovatelů 2830, 434 01 Most

476 706 039 731 628 151

[email protected]

Střední Morava (Olomoucký, kraj)

Ing. Jana Římská

Jeremenkova 40B 772 00 Olomouc

587 334 400 731 628 165

[email protected]

Střední Morava (Zlínský kraj)

Ing. Josef Pokorný

Dolní náměstí 1356 755 01 Vsetín

731 643 696

[email protected]

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj)

Ing. Marcela Ondráčková

Moravské nám. 3 602 00 Brno

542 519 177 731 628 266

[email protected]

Jihovýchod (Vysočina, Jihomoravský kraj)

Ing. Jitka Burová

Moravské nám. 3 602 00 Brno

542 519 120 731 643 695

[email protected]

Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)

Ing. Miroslav Kopečný

28. října 165/68 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

597 081 233 731 628 287

[email protected]

Znovín Walking – chůze, která léčí Znovín Znojmo přichází v letošním roce s nápadem, jak milovníkům vína přiblížit svá vína a zároveň udělat něco pro jejich zdraví. Využívá k tomu turistický trend, který se lavinovitě šíří po celém světě – návratu k chůzi, která léčí. Prostě pro vyhlášená znovínská vína si musíte dojít.

C

o ke Znovín Walkingu potřebujete? Pohodlné oblečení, sportovní obuv a speciální hole. Pravděpodobně je již máte, ale pokud chcete být skutečně „in“, můžete si v Louckém klášteře nebo na stránkách Znovínu na internetu zakoupit teleskopické hole firmy Birki ve znovínské zelené barvě i s jeho logem. A protože znovínští dělají vše důkladně, vydali k dané tématice i soubor map a informací. Znovín Walking vychází ze všeobecně zaužívaného Nordic Walking, jenž má domov ve Finsku. V USA se jmenuje Pole Walking – chůze s pomocí holí, jež klasickou chůzi povyšují na vysoce účinný trénink celého těla bez extra námahy a bez nároků na speciální vybavení. Znovín Walking zapojuje devadesát procent svalů celého těla. Posiluje totiž nejen svaly horních a dolních končetin, ale i svaly krční, ramenní, mezilopatkové, bederní a hýžďové. Zlepšuje se nejen pohyblivost páteře, ale i správné držení těla. Při pravidelném tréninku je Znovín Wal-

e-mail

king ideální způsob, jak se vypořádat s přebytečnými kilogramy. Pohyb s holemi totiž oproti běžné chůzi výrazně zvyšuje výdej energie a spotřebu kalorií. Lidé s nadváhou díky holím tolik nezatěžují klouby a i v terénu se cítí jistější a stabilnější. Znovín sestavil celkem čtrnáct walkingových tras v jihozápadní části Znojemské vinařské podoblasti mezi Znojmem a rakouskou hranicí. Sedm jich je lehkých a sedm středně těžkých, přičemž všechny spojují vinařskou turistiku s překrásnou scenérií Národního parku Pody-

Nahoře: Při Znovín Walkingu se občerstvíte i v ochutnávkovém stánku Dole: Vinice Šobes

jí. Většinou se nacházejí mimo veřejné komunikace a setkáte se na nich s historickými zajímavostmi – „železnou oponou“, vojenskými opevněními, kapličkami i tajemnými místy. Kromě většiny míst, která už znáte z kratších okruhů, se podíváte i na Kraví horu nebo ke Znojemské přehradě a vyhlídce Králův stolec, zavítáte do nezkrocené přírody Národního parku Podyjí – třeba k Sealsfieldovu kameni s vyhlídkou do údolí řeky Dyje, k malebné vinici Šobes, na havranické vřesoviště a na ochutnávkový stánek na Starých vinicích v Havraníkách. Trasy se dají libovolně kombinovat, zkracovat, či naopak prodlužovat. Na cestu se můžete vydat celoročně, ale nejlépe v období od 1. dubna do 4. října, kdy jsou otevřeny ochutnávkové stánky s místním vínem – od června do

srpna denně, po zbytek času o víkendech. První je na Starých vinicích v Havraníkách a druhý na vinici Šobes, jedné z nejkrásnějších moravských vinic, svou jedinečnou dispozicí a romantikou fascinující každého návštěvníka. Řeka Dyje vytvořila kolem Šobesu kouzelný meandr, který nejenže lahodí oku, ale stojí také za vznikem zvláštního mikroklimatu obdobnému podmínkám na Rýně či v údolí Rhôny, jenž dává zdejším vínům neopakovatelný charakter. Šobes je podle odborníků nejpůvabnějším i nejkvalitnějším místem pro pěstování vinné révy u nás, bývá dokonce řazen mezi deset nejlepších vinic v Evropě. Mezi milovníky vína jsou zdejší ryzlinky či Rulandské šedé oblíbené natolik, že jsou vyprodány téměř ještě před sklizní. Text a foto: Bohumil Brejžek

Nebe, peklo, ráj

G

astro Hradec letos opět ocenil kuchaře Top Hotelu Praha mezi nejlepšími kuchaři z ČR. Zbyněk Ženíšek a Radek Vach si přivezli ze 14. ročníku soutěže dvě medaile, opět stříbrnou a bronzovou, jen si je prohodili. Porota ocenila jejich skvělé výkony v uměleckém vyřezávání ovoce a zeleniny. Zbyněk Ženíšek připravil kompozici na téma Nebe, peklo, ráj, která byla oceněna stříbrem, Radek Vach získal za skulpturu Honba za pokladem bronz. Kuchařská soutěž, kterou pořádá Asociace kuchařů a cukrářů ČR, se konala 2. dubna v hradeckém Kongresovém centru Aldis. Pro pány Vacha a Ženíška to nebyl zdaleka první úspěch. Za své umění získali i řadu medailí na světových soutěžích. K nejcennějším patří kovy ze světové kuchařské olympiády IKA 2008 v Erfurtu nebo z Expogast – Culinary World Cup 2006 v Lucemburku. (riš)

22

Rozvoj venkova

28. května 2009

Úspěch české reprezentace na výstavě Jagd & Hund v Dortmundu Ve dnech 3. až 8. února se Česká republika představila jako partnerská země největšího evropského mezinárodního mysliveckého a rybářského veletrhu Jagd & Hund 2009 pořádaného v německém Dortmundu (spolková země Severní Porýní-Vetsfálsko).

N

árodní expozice se těšila velkému zájmu publika, zlaté vavříny přivezl domů z Evropského mistrovství ve vábení na jeleny český reprezentant Jan Brtník. Účast ČR inicioval na začátku roku 2008 ZÚ Berlín jako další příspěvek ke zviditelnění naší země během CZ PRES v SRN. Spolu s GK Bonn doprovázel úvodní jednání MZe ČR, která vyústila v maximálně vstřícné podmínky organizátorů, jakož i silnou propagaci České republiky. Oficiálních aktů a pracovních setkání se při příležitosti zahájení zúčastnil rovněž titulář Rudolf Jindrák a zástupci OEÚ ZÚ Berlín. Veletrh Jagd & Hund pořádaný každoročně na začátku února v Dortmundu si během posledních let vybudoval renomé jedné z největších mezinárodních prodejních výstav s tematikou myslivosti a rybářství. Určen je jak odborníkům, tak

i široké veřejnosti. Pořadatelem je veletržní společnost Messe Westfallenhallen Dortmund, ideovými nositeli konceptu jsou odborné svazy, a to Zemský myslivecký svaz (Landesjagdverband NRW e.V.), Rybářský svaz NRW (Fischereiverband NRW e.V.) a Svaz chovatelů užitkových psů (Jagdgebrauchshund-Verband e.V.). Význam a obliba veletrhu každoročně stoupá, a to jak u návštěvníků, tak mezi vystavovateli. I přes aktuální hospodářské problémy zaznamenal letošní ročník opět vynikající bilanci a potvrdil svou vedoucí evropskou pozici. Přítomno zde bylo na 650 vystavovatelů z 35 zemí, novým rekordem je 72 000 návštěvníků. Obrat vystavovatelů stoupl oproti minulému ročníku o 3 % a dosáhl 33,5 mil. EUR. Znamená to, že každý návštěvník si koupil či objednal zboží průměrně za 515 EUR. První oficiální účast České republiky na výstavě v Dortmundu připravilo Ministerstvo zemědělství ČR v úzké spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českým rybářským svazem. Expozice, která zahrnovala i 13 komerčních českých subjektů včetně samostatného celku Lesů ČR, s. p., měla rozsah přes 400 m2. Její centrální umístění v hale číslo 7 a péče, kterou organizátoři vě-

loněmeckého mysliveckého svazu, poslanec spolkového sněmu Jochen Borchert. Média citovala rovněž slova českého náměstka ministra Jiřího Nováka, jenž ve svém projevu připomněl, že „...v roce CZ PRES je Jagd & Hund 2009 jedinečnou příležitostí, jak představit německé veřejnosti naše současné principy myslivosti a rybářství.“ O mediální a návštěvnický hit výstavy Jagd & Hund 2009 se postaralo Evropské mistrovství v „královské disciplíně“ vábení na jeleny, v němž soutěžili zástupci osmi národních týmů. Na evropský trůn usedl Čech Jan Brtník, stříbro putuje do Rakouska a bronzová medaile do Polska. (mys)

novali architektonickému i obsahovému zaměření, byla velkým lákadlem. Rozsah náročné účasti umožnily i výhodné podmínky německé strany, která poskytla v rámci partnerského konceptu českým organizátorům 100 m2 výstavní plochy bez úhrady, zajímavou slevu pro komerční vystavovatele a řadu dalších finančních úlev a výhod. Kvalifikovaný osobní informační servis na stáncích MZe a Lesů ČR

doplňovala nabídka kvalitních cizojazyčných publikací a prospektů. K příjemné atmosféře galavečera německé myslivecké a rybářské obce přispěly kulinářské pochoutky a nápoje z ČR včetně vystoupení našich hornistů. ČR pozitivně vyzdvihli Eckhard Uhlenberg, ministr pro životní prostředí, ochranu přírody, zemědělství a na ochranu spotřebitele, starosta Adolf Miksch a zejména prezident ce-

Stánek České republiky se na letošním veletrhu Jagd & Hund těšil velkému zájmu návštevníků

Sportovním holubářům pomáhá genetika i internet

„Z holubů. Selekce a chov

lepšila se obecně kvalita

postoupily natolik, že dnes doletí více holubů než dřív. Zlepšila se péče, krmivo, léčení,“ řekl moravský holubář Přemysl Duda, který chová „pošťáky“ více než 30 let. Při příznivém větru uletí holub nejdelší závodní vzdálenost 1100 kilometrů za 10–11 hodin. „Při nepříznivých podmínkách ale letí třeba i tři dny,“ uvedl holubář. Holubi jsou schopni létat i v dešti nebo v noci, při zhoršených podmínkách však vydrží

Ilustrační foto Wikipedia

Poslední poznatky genetiky a medicíny i pokročilou techniku včetně elektronických čipů nebo internetu používají současní chovatelé sportovních holubů. Za poslední dvě desetiletí dosáhli toho, že jejich opeření svěřenci létají rychleji a mají větší výdrž. Z holubaření se tak postupně stává náročný koníček – dobrý poštovní holub stojí stejně jako dobré auto a kvalitní holubník stejně jako komfortní vila.

méně. Počasí v místě startu se kontroluje přes internet. Průměrná rychlost kvalitního holuba přesahuje sto kilometrů v hodině. Velký vliv na výkon holubů má – stejně jako u vrcholových

sportovců – strava. Dnes jsou opeřenci krmeni výběrovými směsmi, o kterých si holubáři za socialismu mohli nechat jen zdát. „Krmili jsme tím, co se sehnalo – pšenicí, kukuřicí, hrachem, maximálně slunečnicí.

Dnes obsahují závodní směsi až 35 druhů zrní,“ uvedl Duda, který chová asi 120 holubů. Navíc závodní ptáci dostávají různé „vylepšováky“ – minerály, glukózu, vitaminy. Po závodech jim holubáři předepisují diety, aby se organismus vyčistil a připravil na další náročný výkon. „Naši holubi neroznášejí nemoci, jsou vakcinováni, v sezoně každých 14 dní přeléčováni. Jejich tělo se musí udržovat zdravé. Kdyby nebylo, neuletí tisíc kilometrů,“ připomněl Duda častý omyl veřejnosti, která si poštovní holuby plete s jejich zdivočelými příbuznými. Podle slov prezidenta Českomoravského svazu chovatelů poštovních holubů Jaroslava Novotného je v Česku registrováno asi 4300 holubářů, kteří chovají v průměru 80 až 100 holubů. Existují však chovatelé, kteří jich mají v holubníku až 600. Obnovování chovu není nejlevnější záležitostí. „Většinou se kupují ti nejlepší – vítězové závodů a olympiád,“ uvedl Duda. Nejdražší šampioni stojí třeba 300 000 korun, v průměru se ptáci kupují asi za 4000 korun.

Velké peníze musí chovatelé věnovat na krmivo a kvalitní holubí bydlení. „Viděl jsem holubník za pět milionů s plastovými okny, podlahovým vytápěním a palubkami,“ uvedl extrémní příklad Duda. Dopravu holubů na závody a účty za telefony většinou chovatelé ani nepočítají. I přesto že je holubaření finančně i časově náročný koníček, čeští chovatelé se v evropské konkurenci neztrácejí. Na poslední olympiádě v německém Dortmundu bylo Česko druhým nejlepším státem. „Členská základna nám stárne, mladí nemají zájem. Navíc je potřeba neustále investovat. Pokud v holubaření nepokračují mladí z rodiny, chov končí,“ posteskl si Novotný. Jestli vyroste z holouběte dobrý závodník se dá předurčit výběrem jeho rodičů. „Stoprocentní jistotu ale nemáte nikdy. Můžeme vyselektovat, jestli bude holub dobrý sprinter na krátkých tratích, nebo jestli mu spíš půjdou trati dlouhé. Ale i tam se najdou výjimky,“ uvedl Duda. Holoubata začínají trénovat asi od čtyř měsíců života. Trénu-

je se od pětikilometrových tratí, roční holub pak zvládne asi 300 kilometrů. Kromě vytrvalosti se cvičí především schopnost vrátit se bezpečně domů. Jde o tzv. motivační trénink, při kterém hrají velkou roli přirozené instinkty. Holubi jsou ptáci, kteří žijí v páru a společně odchovávají mláďata. Odloučení od „rodiny“ se využívá při závodech. „Dnes se většinou létá tzv. vdovství – před závodem se ukáže holubovi jeho holubice a on se pak za ní vrací do holubníku. To se pak i trénuje. Metoda funguje i opačně – holub je zavřený a holubice trénuje a závodí,“ vysvětil Duda. Využívá se i přirozeného stavu, kdy se pár stará o vajíčka nebo vychovává mláďata. Proč a jak se poštovní holubi vracejí do svého holubníku z obrovských vzdáleností vysvětluje řada teorií. Vědci si myslí, že ptáky ovlivňuje zemský magnetismus nebo poloha slunce, v posledních letech se spekuluje i nad čichovými nebo zrakovými vjemy. „Teorií je hrozně moc, pro lidi je to pořád záhada,“ uvedl Duda. (zbari)

Rozvoj venkova

28. května 2009

23

Na veletrhu Slow Food se prezentovali i čeští potravináři bývá i ochranou živočišných a rostlinných ohrožených druhů. Co bylo charakteristické na této akci, byla kontrola výrobků, aby neobsahovaly přebytečná chemická aditiva nahrazující opravdové chuti, barvu atd. Celým pavilonem se táhl dlouhý stůl, který měl sbližovat

Česká republika měla na letošním již třetím ročníku veletrhu Slow Food, který se konal ve dnech 2. až 5. dubna v německém Stuttgartu, dvanáct vystavovatelů reprezetujících vzorek malých nebo středních výrobců potravin z různých koutů země.

stolovníky. Předposlední večer se konala večeře pro vystavovatele a jejich hosty. „Seděli jsme naproti našim německým sousedům ze Saska, kteří nás srdečně zvali na účast gastronomického veletrhu v Drážďanech,“ uvedla Turturro s tím, že účast v Drážďaněch určitě zváží.

U

zenářské výrobky návštěvníkům nabídla firma Ing. Václav Kozel, moravská vína Croy Concept, destiláty vizovická firma Rudolf Jelínek, sýry představili sýraři AW z Loštic, pivo bylo z pivovaru Náchod, suchary od výrobce Středovy Pekárny, čerstvé pekárenské výrobky zastupovala společnost Štefanovo pekařství, včelí produkty Včelaprodukt, koření producent Ceria, cukrářské výrobky firma Vladimíra Veselá – cukrářství, s. r. o., a MUDr. Milan Kantorek nabídl originální Kmínový likér. Českou expozici organizovala Slow Food Česká republika ve spolupráci s Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou s cílem podpořit propagaci české gastronomie v zahraničí. Letos poprvé se také uskutečnil Český den. „Byli jsme jediným národním stánkem, proto jsme měli dost výhradní pozici,“

Celým výstavním pavilonem se táhl dlouhý stůl, který měl sbližovat stolovníky uvedla Blanka Turturro z českého zastoupení Slow Food. „Návštěvníci přišli opravdu ochutnat a výzvědět, co dobrého máme. Vystavovatelé mohli zase pocítit, že nejsou ušlápnuti velkými giganty, které za podpory svých ministerstev vytvářejí obrovské expozice. Na tomto veletrhu měl každý svou identitu a mohl se pobavit přímo s návštěvníky o tom, jak mu chutná. Došlo i k zajímavým obchodním

kontaktům, které snad budou následovány obchodní spoluprací,“ dodal Turturro. „Na veletrhu jsme uspořádali české odpoledne, kam jsme pozvali mnoho vystavovatelů z ostatních stánků. Přišla i německá televize,“ pochvalovala zájem o český stánek Blanka Turturro. Kromě potravin byla ve Stuttgartu vystavena i hospodářská zvířata, neboť Slow Food se za-

Zabíjačka stmelila vesnici Nefalšovaná tradiční staročeská zabíjačka dala o víkendu uprostřed dubna dohromady lidi v malé vesničce Myslovice na Klatovsku.

V

Ilustrační foto Zub

ymysleli ji dva místní mladí muži, které mrzelo, že v obci

prakticky neexistuje společenský život. „I přes počáteční pochyby a odstup některých lidí se nakonec víc než polovina občanů na zabíjačku na návsi a na vystoupení živé hudby přišla podívat,“ řekl jeden z organizátorů Jan Dvořák. „Zabíjačka je vůbec první akcí svého druhu u nás v obci. Pořádá se tady jen myslivecký

bál, a to je všechno. Je to ale velmi úspěšné a všechny zabíjačkové produkty jdou na dračku,“ uvedl. Zájem místních ho nakonec tak potěšil, že už teď plánuje další akce. V Myslovicích si lidé mohli pochutnat na zabíjačkových specialitách ze dvou prasat. První z nich zpracovali řezníci už v pátek. Další den celý tradiční postup zopakovali na návsi. Dva místní řezničtí mistři víc než metrákového pašíka časně ráno porazili, před lidmi ho pak posypali smolou, spařili v dřevěných neckách (trokách) a zbavili štětin. Maso potom naporcovali a připravili z něj ovar, jitrnice, jelita, tlačenky, polévku a další zabijačkové pochoutky. „Nezájem lidí, nejen tady, ale obecně lidí na vesnici, je problém. Snažili jsme se, aby se vesnice znovu trochu rozpohybovala, protože mrtvá vesnice, to je špatná vesnice,“ tvrdí Dvořák. Sám se do obce nastěhoval teprve nedávno, ale chtěl by se pokusit v ní zase rozhýbat společenský život. Těší ho proto, že do příprav se nakonec zapojila i řada místních. (kul)

Čerstvé pekárenské výrobky představila na veletrhu Slow Food společnost Štefanovo pekařství

Firma Ing. Václav Kozel nabídla návštěvníkům veletrhu Slow Food k ochutnání české uzeniny 3x foto archiv Slow Food

„Doufáme jen, že na příští ročník se najde autorita, která by nás a naše vystavovatele finančně podpořila. Účast bude určitě daleko početnější,“ řekla na závěr Turturro. Letošního veletrhu Slow Food se zúčastnilo nejvíc firem z Německa, Itálie a dalších, hlavně evropských zemí. Bývalý východní blok reprezentovala svoji expozicí pouze ČR. (egi)

Olomoucký kraj podpoří 29 miliony korun významné projekty Celkem 29 milionů korun rozdělili na svém zasedání zastupitelé Olomouckého kraje mezi žadatele o dotaci z oblasti sociální, školství, kultury, sportu, cestovního ruchu či zdravotnictví. Příspěvek obdrží bezmála padesátka uchazečů.

N

áměstek hejtmana Ivan Kosatík (ODS) řekl zastupitelům, že zhruba polovinu celkové dotace nasměrovali krajští radní do oblasti školství.

Nejvyšší sumu, 4,9 milionu korun, získá Moravská vysoká škola Olomouc na podporu rozvoje vědy a výzkumu. Přerovská Vysoká škola logistiky obdrží tři miliony na dovybavení učeben a laboratoří a vybudování bez-

bariérového přístupu. Příspěvek dále dostane olomoucká Univerzita Palackého, na devět svých projektů získá více než čtyři miliony korun. Půl milionem zastupitelé podpořili také krajskou agrární komoru, která peníze využije na vzdělávací semináře pro zemědělce. Zastupitelé kraje vyčlenili pro letošní rok na podporu významných projektů 50 milionů korun. Již v únoru zastupitelstvo v této oblasti rozdělilo více než 20 milionů korun na celkem 18 projektů. (zb)

Pivovary šetří energii i životní prostředí Podle nejnovějšího průzkumu zorganizovaného Českým svazem pivovarů a sladoven investují pivovary v České republice ročně desítky milionů korun do ekologie.

I

když prvotní investice jsou finančně náročné, z dlouhodobého hlediska se začínají vyplácet, a to nejen velkým pivovarům, ale i těm malým. Nejvíce

projektů a úsporných programů směřuje do oblasti úspor elektrické energie. Většina průmyslových pivovarů již nainstalovala nebo právě instaluje tzv.

šetřiče energie k rekuperaci tepla. Dříve odpadní teplo a pára se dnes využívá k ohřevům v technologických procesech. Zatímco před deseti či patnácti lety se procento vráceného kondenzátu pohybovalo kolem 40, dnes bylo dosaženo více než 70% návratnosti. (vacl)

24

Rozvoj venkova

Jarní „úklid“ těla L

idé ve zralém věku by měli mít své zdraví tak trochu pod drobnohledem, aby se jim „nevymklo z ruky“. Sedavé zaměstnání manažerů, vztah k dobrému jídlu a věčné stresy – to jsou důvody, proč najednou někdo z našich blízkých a přátel zkolabuje. Není nic snazšího, než se nechat za pomoci medicínské techniky „proklepnout“ a dát si nějakou lázeňskou kúru. V centru Prahy, v lázních Jupiter, si lze nechat doslova ušít pár procedur na míru. Při nich se pročistí zanesené mízní cesty, rozbijí a odstraní tukové polštáře a celulitida, tělo zpružní a rozpohybuje se. Hodiny proce-

a lůžka, kdy se zdá, že se na nich jen tak vyvalujete, druhý den cítíte příjemnou svalovou únavu a víte, že jste s tělem něco užitečného dělali. Po třech měsících, kdy řada těchto kúr končí, pozná každý sám na sobě, že udělal něco užitečného pro své zdraví. Člověk totiž většinou opravuje vše kolem sebe (šaty, auto, byty, chalupy...), ale na údržbu svého těla nemyslí. A to mnohdy ani v případech, kdy kontrolka na pomyslné palubní desce začíná dávat světelným znamením najevo, že je cosi v nepořádku. S vlastním tělem je neradno si zahrávat. Jen v posledním půlroce jsme v centrále

28. května 2009

Devět oborů pod jednou střechou V ISŠ Jesenice na Rakovnicku se připravují budoucí odborníci Uprostřed překrásné krajiny rakovnického okresu, v přírodním parku Jesenicko, připravuje již více než pětačtyřicet let budoucí odborníky Integrovaná střední škola. V současnosti se zde na svou budoucí profesi připravuje 120 žáků. K tradičním zemědělským a potravinářským oborům přibyl od minulého roku čtyřletý obor s maturitou zaměřený na pečovatelskou činnost.

„Pnit třídu druhého čtyřleté-

okud se nám podaří napl-

dur lze soustředit do dvou půldnů, a třeba i o víkendech, v týdenních cyklech. Výsledek bývá zaručený. Základem je vstupní rozpaření těla v bylinkové lázni. Potom nastupuje ruční masáž zkušenými terapeutkami. Jde o detoxikaci těla s následnou limfodrenáží s parafinovými zábaly. Druhou část lázeňských pobytů tvoří cvičení. I když jste upoutáni na různé cvičební stoly

Agrární komory ČR byli svědky řady nepříjemných hlášení o zdravotních kolapsech kolegů z podniků nebo regionálních a okresních pracovišť agrární komory. Když tedy ne lázně v jednom tahu s měsíčním pobytem, tak si lze procedury pěkně rozdělit a po částech čistit, ozdravovat a dávat hezky své tělo do pořádku. Jak je tomu i v případě jarního úklidu před létem. Eugenie Línková

ho maturitního oboru zaměřeného na zemědělské podnikání, získají v něm žáci ve druhém ročníku řidičský průkaz na traktor a malý motocykl a ve třetím ještě výuční list,“ sdělil ředitel školy Ing. Petr Veselý. Jak uvedl dále, je pod střechou jesenického učiliště dalších sedm tříletých učebních oborů, z nichž pět se specializuje na zemědělství a zahradnictví a dva na cukrářské obory. Při výuce všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů je využívána třída s patnácti osobními počítači, které jsou propojeny s počítačem vyučujícího. Učebna je využívána nejen k výuce, žáci mají možnost v rámci hodin vymezených k tomuto účelu využívat počítačů také k vlastní práci a k práci s inter-

Mistr odborného výcviku Jan Volprecht se žáky 3. ročníku oboru zahradník ve školním skleníku netem. Každý žák má možnost lém trávníku si učni trénovali semít vlastní e-mailovou adresu kání motorovými sekačkami, a využívat elektronickou poštu. další pak „pilovali“ zručnost Integrovaná střední škola v dílnách. v Jesenici má i vlastní internetové stránky (www.issjesenice.net), na nichž informuje o novinkách v učebních oborech a o akcích, které pořádá. Zástupce ředitele a současně vedoucí odborného výcviku Ing. Václav Bulín nás provedl učebnami a pracovišti školy. Už od roku 1978 zde předává zkušenosti budoucím zahradníkům a floristům Jan Volprecht, kterého jsme zastihli se skupinou učňů ve Ing. Petr Veselý, ředitel Integrované střední skleníku. Na přileh- školy v Jesenici

O tom, že zdejší žáci obstojí při praxi nejen v partnerských provozech, ale i v zahraničí, se už po několik let přesvědčuje skupinka, která s učitelem získává třítýdenní praxi v německém městě Grafenwöhr. „Letos tam jela s třeťáky dokonce žákyně prvního ročníku, která projevila o tuto praxi zájem,“ uvedl ředitel školy Ing. Veselý. Vždy má radost, když některý ze zdejších absolventů pokračuje dál v nástavbovém dvouletém oboru s maturitou a někteří se mu přišli pochlubit i vysokoškolským diplomem. Text a foto: Zdeněk Kulhánek

V království výtvarného umění Ladislava Paura „Každoročně pořádáme na faře ve Smolnici mezinárodní sympozium s názvem Krajina Ústeckého kraje. Je to podmanivá členitá krajina s chmelnicemi, ovocnými sady, zajímavými krajinářskými prvky, která dává mnoho podnětů pro přenesení její krásy na plátno. V závěru sympozia účastníci představí svá díla,“ říká Ladislav Paur. Organizace takovéto akce je náročné nejen časově, ale i finančně. Proto Ladislav Paur uvítá každého, kde se na ni bude chtít sponzorsky podílet, neboť z veřejných prostředků a grantů by ji při životě neudržel.

V životě se každý z nás ocitne v situaci, v níž hledá cestu jiným směrem, než kterým šel dosud. Poznal to před lety i Ladislav Paur, jehož domovinou je Lounsko.

„Ppřed lety oprášil malířský rávě v takové situaci jsem

stojan s plátnem, vzal štětce a paletu barev a zúročil vše, co jsem v dětství postřehl z malování od dědy ve Smolnici. Přitom jsem si vzpomněl i na druhého dědu z Hříškova, odkud pocházím a kde jsem na prožíval nejvnímavější část svého života. Obojí jsem spojil a vjemy z okolí Českého středohoří jsem přenesl na plátno,“ vyprávěl o potkání s múzou Ladislav Paur. Ze stovky vystavených obrazů zpravidla nějaký návštěvníka osloví Galerie místo velkoobchodu Jak pronikal do světa umění, tak poznal, že zejména začínající výtvarníci potřebují prostory, v nichž by veřejnosti představili svá díla. Rozhodl se proto přestavět rozsáhlé prostory bývalého obchodního domu na galerii,

která v každém ze dvou podlaží nabízí 200 m2 výstavní plochy. Právě pro tento rozměr zvolil název Galerie XXL. Povídali jsme si mezi obrazy, jejichž tvůrci jsou nejčastěji nadějní umělci, kteří po absolvová-

ní AVU a VŠUP v Praze u nás či v zahraničí hledají prostor pro svá díla. A to i mimo Prahu, neboť umění má své místo i v regionálních galeriích. Každý měsíc se na vernisáži představí nový autor. Příležitost představit

svá díla dostali i výtvarníci z Rakouska či Německa. Nejvíce jsou však hosty lounské Galerie XXL, která je největším soukromým chrámem umění v Česku, právě nadějní, mladí výtvarníci z Česka.

Plátna i na webu „Za pětiletou dobu trvání galerie zde vystavilo svá díla více než sto autorů, a to ponejvíce právě z České republiky. Přes webové stránky www.galeriexxl.info je možné si prohlédnout na 3000 obrazů od 300 autorů, a pokud přijde zájemce, tak si může prohlédnout i 600 obrazů, které máme v depozitáři,“ řekl galerista Paur.

„Ze zkušenosti vím, že mnohý zájemce o doplnění domácího či firemního interiéru si někdy není jistý správnou volbou díla. Už i majitelé některých firem dávají najevo, že chtějí reprezentační a pracovní prostory obohatit o výtvarný prvek. Každému rádi pomůžeme dotvořit prostředí, v němž žije, tak, aby tvořilo s obrazem jeden posilující, harmonický celek. I to patří k umění,“ dodal galerista Ladislav Paur závěrem krátkého setkání v jeho lounském království výtvarného umění. Text a foto: Zdeněk Kulhánek

Galerista Ladislav Paur

Rozvoj venkova

28. května 2009

25

Český výrobek na tuzemský i zahraniční stůl Řada výrobků na trhu nese označení Český výrobek. S takovým logem se setkáváme i na potravinách, proto nás zajímalo, o co jde. Zeptali jsme se proto ředitele společnosti Český výrobek, s. r. o., Lea Kolečkáře na podrobnosti související s touto značkou. Kdy vznikl a byl zaregistrován název Český výrobek a co vše obnáší? Naše logo je registrovaná ochranná známka. Právo přednosti na Úřadu průmyslového vlast-

nictví ČR je od 27. ledna 2004, zaregistrována byla známka dne 26. ledna 2005. A to pro všechny třídy výrobků, které se podílejí na prodeji v maloobchodě. Dne 22. února 2007 byla registrace doplněna o další třídy výrobků z ostatních odvětví. Nyní můžeme poskytovat sublicence téměř na všechny výrobky, které se u nás vyrábějí. Podoba loga je výsledkem dlouhodobé spolupráce odborníků z marketingu, obchodu a práva s cílem infor-

movat a zaujmout zákazníka tak, aby výrobku dal přednost. Máme radost, že to funguje. Pokud jde o potraviny, jaká jsou pravidla pro udílení tohoto označení? Ochrannou známku Český výrobek mohou dostat pouze ty výrobky, které se vyrábějí v ČR, na výrobě se podílejí čeští zaměstnanci, výrobky obsahují minimálně 50 % tuzemských surovin, pokud tyto jsou dostupné, a firma doloží, že její výrobky jsou jakostní, bezpečné a nezávadné. Při udělování se také řídíme vhodností umístění loga na jednotlivé výrobky, aby označení bylo prospěšné pro výrobek i pro ochrannou známku Český výrobek. Například ji nebudeme poskytovat výrobkům zahraničních fastfoodů. Kontrola, kterou provádíme u výrobců, dává zákazníkovi jistotu, že označený výrobek tato kritéria splňuje. Kolik výrobků již tento název nese? Díky tomu, že máme ochrannou známku registrovanou pro téměř všechny druhy výrobků, máme zastoupené výrobce z celé řady oborů – z potravinářského, strojírenského, sklářského, výrobky chemického a lehkého průmyslu. K 11. únoru 2009 to bylo 950 výrobků. Co se týká potravinářských firem, spolupracujeme s výrobcem masných výrobků a uzenin Astur Straškov nebo s výrobcem čajů společností Veltatea Karlovy Vary. Naším logem se také může pyšnit oceněná svíčková

omáčka šéfkuchaře Jaroslava Beránka z Hotelu Orea Monty v Mariánských Lázních, která vyhrála soutěž o nejlepší svíčkovou omáčku. Zemědělci jistě ocení špičkové regulátory růstu Pardubické firmy Biosfor. Dne 12. března demonstrovalo v Praze kolem 8500 zemědělců. Některé transparenty hlásaly, že české potraviny jsou zárukou ryzí kvality. Jaký máte názor na jakost naší produkce a potravin? Zastávám názor, že kvalita českých potravin je na velmi dobré úrovni i co se týká hygienických kontrol a daleko přísnějších českých norem. Plně se shoduji s názorem pana Libora Kunta z firmy Astur Straškov, držitele ochranné známky Český výrobek, podle kterého vždy platilo, že co je české, to je poctivé. Platí to i dnes. Česká republika má jedny z nejpřísnějších norem pro výrobu potravin a jejich zpracování. Agrární komora se již více než tři roky snaží o soutěže kvality potravin a řada českých potravin má na svých obalech loga regionů s označením kvality potravin. Nebudete s regionálními komorami jednat o možném propojení těchto soutěží s vaší, protože je asi zbytečné, aby tady vznikala nová a nová značení kvality? Myslím si, že je to skvělý nápad. Ale trh stále hledá něco nového. Loga regionů jsou určitou reakcí na trend odlišit se, zviditelnit se na trhu a nalákat do svých regionů turisty. Věřím, že je to otázka

Ředitel společnosti Český výrobek, s. r. o., Leo Kolečkář času, kdy výrobky ponesou naše jednoduché a přitom tak vypovídající logo a s ním bude korespondovat logo regionu či bio výrobku. Souhlasím i s tím, že nemá smysl tříštit označování výrobků. Aby byla značka silná, aby se dala marketingově podporovat, potřebuje mít širokou a pevnou základnu a na té je možno stavět. Naší základnou a našim potenciálem je několik tisíc výrobců všech odvětví v celé zemi. Pro ty jsme tady. Které obory jsou zahrnuty do projektu Český výrobek? Ochrannou známku můžeme poskytnout téměř na všechny výrobky, které se u nás vyrábějí. Naše koncepce vede k vytvoření silné značky přes všechny výrobní obory, a která bude naše zákazníky informovat jasným, jednoduchým způsobem o výjimečnosti označených produktů.

Kvalitní české výrobky jsou skutečně čím dál víc výjimečné, pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že 70–80 % zboží se k nám dováží. Co má udělat firma, chce-li se do projektu zapojit? Musí splňovat uvedené podmínky po celou dobu užívání značky. Potom se s námi spojí, třeba elektronickou poštou na e-mail [email protected]. Kontakty máme uvedeny na našem webu. Dohodneme si schůzku, prověříme výrobní prostory a dokumenty osvědčující jakost, bezpečnost a nezávadnost výrobků. Po podpisu licenční smlouvy, která upravuje podmínky pro užívání ochranné známky, a po zaplacení licenčního poplatku obdrží výrobce certifikát a může značku používat. Proces trvá několik dnů.

Trmický úřad prodloužil lihovaru zkušební provoz

Zdanění alkoholu z pálenic Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil proti způsobu, jakým celní úřady postupují při zdanění ovocných destilátů z pěstitelských pálenic v případech, když si pěstitelé nechali vyrobit destilát s obsahem čistého alkoholu nad limit 30 litrů.

P

rovozovatel pálenice, jenž je plátce daně, má u pěstitelského pálení nárok na sníženou sazbu daně. Platí ovšem jen do třicetilitrového limitu. Úřad proto vyměřil daň v základní sazbě. Podle NSS je to chyba. „Za překročení limitu by neměla být trestána pálenice, ale pěstitel, jenž nadlimitní množství alkoholu odebral,“ řekl mluvčí soudu František Emmert. „Postup nemá oporu v zákonné úpravě. Překročení limitu je přestupkem či správním deliktem pěstitele a nemůže mít vliv na výši sazby daně z lihu,“ uvedl. Nejvyšší správní soud projednával konkrétní případ pro-

Foto Eugenie Línková

Na Jihlavsku v Úsobí je jedna ze známých pálenic na Vysočině vozovatele pálenice na Svitavsku, jenž vyráběl pro pěstitele destiláty z jejich vlastního ovoce. Destiláty zdaňoval sníženou sazbou daně z lihu. Tu lze ale uplatnit jen do limitu 30 litrů na jednoho pěstitele a jeden rok, přičemž všechen alkohol slouží jen pro spotřebu v rodině pěstitele. Mnozí pěstitelé ovšem odebrali více destilátu,

což vyšlo najevo při úřední kontrole. „Celní úřad za množství nad tento limit doměřil (provozovateli pálenice) daň z lihu, neboť podle něj taková nadlimitní produkce měla být zdaněna základní sazbou daně,“ popsal Emmert chybný postup úředníků. Provozovatel pálenice neuspěl u celního ředitelství ani u sou-

du, proto podal kasační stížnost, v níž namítal, že aplikace dvojí sazby spotřební daně je nezákonná. Sníženou sazbu daně pro pěstitelské pálení umožňují evropské předpisy. Česko úlevu včlenilo do zákona o spotřebních daních. Snížená sazba činí 13 300 korun na hektolitr etanolu. Na stejném místě zákon stanovuje 30litrový limit, který taktéž vyžadují evropské předpisy. Zákon už ovšem nehovoří o tom, že by provozovatel pálenice měl po překročení limitu platit základní sazbu daně. Případ se nyní vrátí ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Provozovatel pálenice se asi vyhne povinnosti platit za nadlimitní množství alkoholu základní sazbu daně. NSS nijak nepředjímal, jak by měli být určeni a penalizováni pěstitelé, kteří si nechali vyrobit více pálenky. „Posuzovat aplikovatelnost v praxi či dokonce efektivnost této formy zákonné úpravy není úlohou NSS, který nemůže nahrazovat funkci zákonodárce,“ uvedli soudci v usnesení. (bo)

Jaké výhody ze značky pro firmu plynou? Označování výrobků vede k vyšším prodejům. Podle průzkumu, který provedla agetura Median v roce 2008, české výrobky preferuje 3,9 milionu osob, to je téměř 45 % populace. To potvrdily i naše průzkumy, kdy výrobky označené logem Český výrobek nakupovali zákazníci v průměru o 75 % více než neoznačené. Velkou devizou je i srozumitelnost a atraktivita značky pro zákazníky. Výrobce nemusí investovat žádné prostředky k vysvětlení, co logo znamená. Výhodou pro výrobce je i skutečnost, že značka je udělována pro celou výrobkovou řadu, která splňuje podmínky, a výrobce tak nemusí vynakládat další prostředky ani čas například při zavedení nových výrobků. Poplatky za licenční smlouvy investujeme do propagace a podpory značky a označených výrobků. Pravidelně propagujeme ochrannou známku v tisku, píšeme články o projektu, investujeme do inzerce, do billboardů na dálnici. Podporujeme akce jako soutěž o nejlepší český knedlík, o nejlepší svíčkovou omáčku, Staročeská zabíjačka, Masopust v Praze apod. Spolupracujeme s Agrární komorou ČR, Hospodářskou komorou ČR a dalšími organizacemi, které podporují naši myšlenku. Naše aktivity jsou podrobně uvedeny na webu www.czvyrobek.cz. Naše doporučení je: Buďte hrdí na to, že vyrábíte české výrobky, dejte to zákazníkům vědět viditelným označením a oni se vám odmění! Eugenie Línková

Stavební odbor Městského úřadu v Trmicích na Ústecku prodloužil zkušební provoz místního průmyslového lihovaru PLP až do konce července. „Firma má tak čas na odstranění problémů se zápachem a překračováním hlukových limitů,“ řekl vedoucí odboru Martin Sommer.

P

výroby neprodloužily první lhůtu. Od srpna funguje ve druhém zkušebním provozu, který měl skončit v polovině letošního ledna, ale stavební odbor v Trmicích mu ho prodloužil do konce dubna. Lihovar si nechaly postavit za bezmála 1,5 mld. Kč Vodohospodářské stavby Teplice. Roční kapacita výroby lihovaru je 80 000 tun bezvodého lihu, téměř 2000 tun technického lihu a nejméně 100 000 tun sušených lihovarnických výpalků. Na výrobu zařízení spotřebuje více než čtvrt milionu tun obilovin. (egi)

odle generálního ředitele lihovaru Pavla Nohavy firma investovala v posledních měsících do dodatečných úprav technologie 45 mil. Kč a splnila všechny podmínky, aby mohl být zkušební provoz prodloužen. „Následující provoz bude sloužit především k měření. Podle posledních výsledků se podařilo snížit pachovou zátěž o dvě třetiny,“ řekl Nohava. Lihovar spustil zkušební provoz předloni v listopadu. Na konci loňského května musel výrobu Zleva: prezident AK ČR Jan Veleba, Pavel zastavit, úřady mu Nohava, generální ředitel PLP z Trmic a Jan kvůli zápachu z jeho Stiebitz, generální ředitel lihovaru Kojetín

26

Rozvoj venkova

28. května 2009

Výkrmnu prasat nahradilo včelí království Na nízkých cenách za vepřové maso se zadřelo i podnikání na rodinné farmě manželů Cihlářových. „Do předloňského roku jsme měli velkochov prasat, ale nízké ceny za maso nás vedly k přehodnocení podnikatelského záměru,“ uvedl na vysvětlenou Petr Cihlář a ukázal směrem ke hromadě dřeva a suti z dnes už bývalé stáje. Tu předělal s tchánem na prostory pro velkosklad všeho, co souvisí s včelařením ve velkém.

J

ejich podnikání nabralo jiný směr. Co bylo dříve jen koníčkem, je dnes hlavní obživou manželů Petra a Jany Cihlářových a jejich rodičů Jany a Ladislava Boháčových. Mají 430 včelstev, jimž se už musejí věnovat naplno. Cihlářovi mají ještě 50 ha orné půdy, 45 svých, které získali rodiče Jany Cihlářové v restituci, a pět propachtovaných. Rodiče Jany Cihlářové, manželé Boháčovi, bývali před nástupem socialismu statkáři a z kdysi prosperujícího statku byli vyhnáni. Po roce 1990 se rozhodli navázat na selskou tradici a pustili se do podnikání v oboru, který jim byl v mládí odepřen. Naštěstí si dcera vzala nadšence, který na zbědovaný

nost v souvislosti s nízkými cenami za mléko řada malých mlékáren, se dají z těchto firem odkoupit odstředivky na mléko. V Belgii včelaři zjistili, že jich lze využít právě i ve včelařství, a tak je nakupují. A jak se tento bruselský specialista dostal právě k Cihlářovým? Čeští, moravští a slezští včelaři měli na počátku dubna svou každoroční Včelařskou akademii ve Fryštáku u Zlína s účastí 650 chovatelů. Bruselský kolega Etienne Bruneau přijal jejich pozvání. Manželé Cihlářovi se synem Honzíkem 2x foto Eugenie Línková Předseda Českého svazu včelařů Luděk statek přišel se třemi včelstvy. Byl nali před 16 lety jako zemědělci Sojka jej následující den pozval to on, kdo lásku k včelám naoč- a nyní postupně posilují včelař- na exkurzi do jedné z největších koval zbytku rodiny. ství. Se zájmem si jako včelař českých včelařských farem, Pro bruselského předsedu prohlížel jejich moderní techni- k Cihlářovým. „U Petra Cihláře je pracovní skupiny Med a včelař- ku na odstředění medu a radil mi sympatické, že dokáže elimiství na COPA-COGECA a ředi- zajímat se o dotace z EU právě novat chyby a dál v nich nepotele belgické včelařské asociace na zařízení tohoto typu. U nás kračovat. Přišel třeba na to, že CARI Etienne Bruneau jsou Ci- se zatím tohoto nástroje pomoci lepší jsou včelíny dřevěné než hlářovi zvláštní tím, že postupo- včelařům nevyužívá, ale podle plastové. Dokáže nalézt sadaře, vali v podnikání opačně, než jak něj je to škoda. Taky uvedl, že kam přistavuje včelstva, a to je jije většinou v Evropě běžné. Začí- v Belgii, kde ukončila svou čin- stě významná část jeho příjmů.

Modernizuje vybavení a má zařízení na špičkové úrovni. Je zdravě nespokojený a jde dál, nadchl mne,“ přiznal se Bruneau. Z Bruselu s ním přijel náš stálý pracovník v nevládní zemědělské organizaci COPA-COGECA Stanislav Jaš, který pracuje v komisi pro mléko a včely. Je to zemědělský expert, jehož nominaci na poslance do Evropského parlamentnu chce Agrární komora ČR podpořit. Jak říká Jan Veleba, prezident AK ČR: „Je to zemědělský expert na svém místě, má i další přednosti a mluví perfektně šesti jazyky, a to je dnes velká deviza.“

Oba bruselské experty spojuje společný koníček, totiž právě včelaření. Jaš měl svého času deset včelínů. „Zůstalo mi jich sedm. Stará se mi o ně tatínek, protože žiji v Bruselu a tam je mítnemůžu,“ dodal Jaš. I on je Cihlářovým včelím královstvím nadšen. Proto radu Etienne Bruneau na závěr jen doporučil. Bruselský expert totiž hovořil o každoroční soutěži medů v Bruselu. Mohou se jí účastnit včelaři ze všech zemí sedmadvacítky. Je to prestižní soutěž a Cihlářovi by jistě měli šanci nějakou trofej si ze soutěže odvést. Eugenie Línková

Etienne Bruneau (vpravo) si se Stanislavem Jašem rozumí – oba jsou mimo svých funkcí v COPA-COGECA nadšenými včelaři

Včelí farma je živoucí organismus plný energie České a moravské včelařství je tradičně spojováno s malými zájmovými chovy o několika málo úlech. Lidé si zatím nedovedou moc představit, co je běžné jinde ve světě, totiž že včelařením se může někdo i živit. Jedním z mála našich progresivních a zároveň nejmladších včelích farmářů, kteří se chopili včelařství jako profese, je Miroslav Sedláček z Bučovic.

S

ídlo farmy se nachází přímo v tomto městečku východně od Brna, v areálu starého mlýna. Ten nyní prochází rekonstrukcí na moderní včelařský provoz splňující nejpřísnější nároky na vzdělávací, skladovací, obchodní, zpracovatelské a odbytové činnosti pro včelí produkty. Miroslav Sedláček se začal včelařstvím vážně zabývat od roku 1994 ve svých 19 letech. Tehdy se staral již o 37 včelstev. Zkušenosti čerpal od svého dědečka. Dnes farma obhospodařuje na 500 kmenových včelstev, která jsou rozmístěna v 15 kočovných vozech a na sedmi pevných stanovištích. Areál včelí farmy se rozkládá v oblasti Drahanské vrchoviny, Vyškovské brány, Ždánického lesa a Chřibů. „Včelám je třeba naslouchat. Tím se řídíme, a to je naše chovatelská metoda. Musí-

te pozorovat a odpovídat na potřeby včelstev, pak se odvděčí vysokým výnosem medu“, dělí se částečně o tajemství svého úspěchu včelař, který je znám také jako zastánce některých ne právě běžných, ale přesto logických chovatelských postupů. Svým vývojem prošel na jeho farmě také výběr vhodného úlového systému. Po experimentech téměř se všemi typy úlů a rámkovými mírami se nyní výběr ustálil na využití technologie typu Langstroth s rámkovou mírou 44,8 x 15,9 cm. Dále zde používají úly typu Optimal o rozměru rámku 42 x 17 cm a do třetice také v ČR klasickou míru 39 x 24 cm. Na té se však zejména odchovávají oddělky

pro prodej ostatním včelařům právě kvůli kompatibilitě s požadavky jiných včelařů. Pro tuto rámkovou míru také na zdejší farmě vyvinuli vlastní unikátní úl z tvrzeného plastu, který včelstvo daleko lépe chrání před teplotními výkyvy a dovoluje rychlejší rozvoj. Zároveň se již rozjela výroba na prodej ostatním zájemcům.

šance na dobrou jarní medovou snůšku. Většina ostatních včelařů si otevření úlu ještě za poletujícího sněhu nedokáže představit. Dalším zajímavým opatřením je likvidace rojové nálady včelstva jeho kompletním přesypáním na nové mezistěny, které musí včely zcela znovu vystavět.

Zároveň se takto dá spolehlivě vyměnit matka za výkonnější a také jde o hygienické opatření v prevenci včelích nemocí – staré dílo se zbytky kukel zlikviduje. U Sedláčků také vyvinuli vlastní typ dna pod nástavkové úly. Je po celé spodní ploše zasíťované drátěnou mřížkou, což

Včasné probuzení včelstev Miroslav Sedláček se může pochlubit několika zajímavými chovatelskými postupy. Patří mezi ně i „budící“ prohlídka včelstev kolem 1. března, i kdyby mělo mrznout. Včelstva jsou tak včas připravena na případný rychlý nástup jara, čímž se zvýší

Miroslav Sedláček provází po své farmě zájezdy včelařů umožňuje lepší přístup vzduchu. Česno není přes celou šíři dna, ale je to jen 15 cm dlouhá a 2,5 cm vysoká štěrbina s letákem. „Včelám vyhovuje spíše dírové česno jak z hlediska větrání, tak i orientace. V přírodních podmínkách tvořil česno například vypadnutý suk, to je díra“, komentuje svá pozorování Sedláček. Dno je vybaveno polohovatelnou podložkou, díky jejímuž nastavení lze regulací pří-

stupu vzduchu ztlumit nebo podpořit plodování včelstva. Podělí se o své zkušenosti Další činností Miroslava Sedláčka je obchod s včelařskými potřebami s prodejnou v Bučovicích a vlastním e-shopem. Včelaři u něj seženou veškeré vybavení včetně úlů z vlastní výroby a novinek, které majitel vyhledává při cestách do zahraničí. A nesmíme opomenout prodej včelích produktů, hlavně medu. Výjimečnou a záslužnou činností je vzdělávání ostatních včelařů. Hlavně v zimě tak Miroslav Sedláček stráví mnoho dní na cestách po včelařských spolcích v ČR a na Slovensku se svými přednáškami. V letním čase a na podzim zve včelařskou veřejnost k sobě na farmu na vzdělávací akce a individuální exkurze. Potkat jej můžete také na výstavách a trzích, kde vysvětluje zajímavosti o včelích produktech. Momentálně se na farmě začíná uskutečňovat velký sen o vybudování skutečného vzdělávacího střediska s ukázkovým včelínem. Již dnes však na webových stránkách farmy najdete možná nejrozsáhlejší včelařskou informační bázi takovéhoto praktického typu u nás. Taková je včelí farma Miroslava Sedláčka. Plná energie a nadšení pro věc, tak jako je její majitel. Text a foto: Václav Jirka

Reportáž

28. května 2009

27

Agrochema – činorodý podnik na Vysočině Vsadím se, že Agrochemu, družstvo Studenec, zná u nás každý zemědělec a hodně zahrádkářů, možná aniž si to uvědomují. Každý zemědělec má totiž občas problémy s přemnoženými hraboši nebo slimáky a právě ve Studenci, v jejich přidružené výrobě, produkují plošné nástrahové přípravky proti těmto škůdcům známé jako Stutox nebo Vanish Slug Pellets.

Mistři máku Rostlinná výroba na 4089 ha orné půdy představuje zejména produkci ozimé pšenice a žita pro potravinářské využití a ozimého ječmene pro krmné fondy. Ustupují zde od pěstování jarního ječmene pro velmi suchá jara v posledních letech. Kvůli suchu dosáhl předloňský výnos obilnin v průměru pouze 4,6 t/ha,

J

sme na návštěvě této firmy, kterou nás provázel dnes už bývalý předseda Agrochemy Ing. Josef Matějek, donedávna také člen představenstva AK ČR za kraj Vysočina, nyní radní pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství kraje Vysočina. Agrochema, družstvo Studenec, hospodaří asi na 4300 ha zemědělské půdy s nadmořskou výškou kolem 450 m. Podnik před lety vznikl spojením několika zemědělských družstev. Jde o lokality Studenec-Koněšín, Hartvíkovice a Dalešice, které přistoupily do svazku až v roce 2002. Každý závod má vlastní mechanizaci, své pozemky, na nichž tvoří osevní postupy, a stará se o svou živočišnou výrobu.

Ing. Josef Matějek, bývalý předseda Agrochemy což bylo přesto mírně nad průměrem okresu. Řepku pěstují na 450 až 500 ha s výnosem kolem 3 t/ha. Co však překvapí, je zdejší výměra máku 640 ha. Studenečtí jsou jedni z jeho největších pěstitelů v republice. S předloňským výnosem 0,6 t/ha a při velmi příznivých cenách jde o jed-

nu z nejefektivnějších komodit. Mák od loňska dávají do vlastní čističky. Dále se na polích pěstuje hrách, 300 ha vojtěšky a 200 ha silážní kukuřice. Dodnes tady stojí bramborárna na 500 vagonů úrody. Pěstování brambor smetl cenový vývoj a bramborárna je nyní pronajímána jiným firmám a v její části Studenečtí provozují farmářský obchod s potřebami pro malozemědělce, který zároveň zásobuje podnik náhradními díly a nářadím. Problémem je zatím skladování úrody. S podporou OP byly upraveny některé kolny pro aktivní větrání a uvažují o přestavbě seníku na sklad řepky. Jsou však spoluvlastníky Kooperace Hrotovice, kde jsou linky na dosoušení a skladování komodit a výrobu krmných směsí. Velmi perspektivní je sušení vojtěšky. Produkuje se zde 10 % všech úsušků v ČR. Zároveň Kooperace poskytuje i vlastní linku na sklizeň píce. Odbyt živočišné produkce přes odbytová družstva Živočišná výroba spočívá na mléce a prasatech. Těch každoročně produkují až 1100 t. Mají zde 600 prasnic s užitkovostí přes 22 selat ročně. Avšak prasata, to je cenová houpačka, která

Pole a krajina kolem Studence se neustále projevuje až kritickou úrovní cen, takže se zde zatím nerozhodli pro investice do modernizace výkrmen. Cílem v produkci mléka je stav 680 červenostrakatých dojnic ve dvou velkokapacitních kravínech. Dnes dosahují užitkovosti něco přes 6500 l, ale chtějí samozřejmě jít výš. Býky nevykrmují a prodávají je v 60 nebo 80 kg specializovaným firmám. Mléko jde pryč prostřednictvím Mlékařského odbytového centra Třebíč. Ing. Matějek si postěžoval na obecně nedostatečnou jednotu zemědělců, kteří raději reagují na jednotlivé nára-

zově výhodné nabídky, než by společně udržovali dlouhodobou stabilitu. Navíc podle něho mohou časem nastat další problémy. „Stále ještě je tu moc malých zpracoven, které pak mezi sebou bojují o přežití v konkurenci velkých zahraničních potravinářů,“ říká. Rovněž prasata se prodávají přes společný odbyt, odbytové družstvo v Moravských Budějovicích. Zaměstnanci členy družstva Zajímavá je vlastnická a zaměstnanecká politika družstva. To má celkem 630 členů, z nichž je 210 zaměstnaných v podniku.

Přestože je zaměstnanců hodně, zajišťuje stav, kdy jsou zároveň vlastníky, vysokou bonitu podniku u bank. V jejich podnikatelském záměru bylo stanoveno zaměstnávat 1–2 členy z rodin členů družstva. Cenou za to jsou poměrně vysoké mzdové náklady, ale na druhou stranu zde nejsou tendence k rozpadu, které by mohly nastat, když stoupá tlak na zvyšování nájmů za půdu a zájem o nákup půdy. Vedení podniku se snaží zaměstnancům zajistit co nejlepší pracovní podmínky. Ing. Václav Jirka, spolupracovník redakce

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Listinu rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Listině rozhodců je asi 200 rozhodců

z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

28

Sladovnictví

28. května 2009

Produkce českého sladu stoupá Tuzemské sladovny loni vyrobily celkem 540 510 tun sladu, téměř o 2,5 % více než v roce 2007. Již podruhé za sebou tak vykázaly rekordní produkci. Vzrostl také vývoz českého sladu, vyvezeno bylo více než 40 % produkce. Ze 33 činných sladoven bylo 16 obchodních a 17 pivovarských. Největším producentem českého sladu je společnost Sladovny Soufflet ČR. Jejích pět sladoven vyrobilo 334 474 tun sladu, na druhém místě byly Českomoravské sladovny a třetí největší výrobu vykázala sladovna Rudolf.

M

ezi sedmnácti pivovarskými sladovnami vyprodukovaly nejvíce sladu sladovny Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, dále sladovna Heineken Česká republika a sladovna pivovaru Konrad Vratislavice patřící firmě Hols. Celkem bylo exportováno 236 048 tun sladu, téměř 44 % domácí produkce, o pět procent více než v roce 2007. Tradičně nejvýznamnějším odběratelem českého sladu bylo Polsko, kam směřovalo více než 55 % celkového vývozu. Významné objemy byly vyvezeny do Rumunska, Německa a Velké Británie. Slad se vyváží do více než 20 především evropských zemí, ale také do Japonska, na Kubu či do Vietnamu. Z celkového množství sladu vyráběného v ČR vyprodukovala společnost Soufflet v minulém roce celých 62 %, což je 335 000 tun. „Skladba zemí, do nichž vyvážíme, se v posledních třech až pěti letech nemění,“ řekl Dušan Falge, obcodní ředitel společnosti Sladovny Soufflet ČR, a. s.. Tato společnost vyrábí především plzeňský slad, který činí 97 % její produkce, zbytek tvoří ostatní slady. Z hlediska

dlouhodobějších vývozních trendů je podle Dušana Falgeho situace velmi příznivá a dá se počítat s růstem. „Více než 50 % našeho sladu jde do Polska, tam

Český slad v číslech ● V roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou

výrobou 1051 t sladu na jednu sladovnu. ● V roce 2008 byl počet činných sladoven 33 s průměrnou výrobou 16 379 t sladu na jednu sladovnu. ● České sladovny, obchodní i pivovarské, vyrobily vloni 540 510 t sladu, o téměř 2,5 % více, než v roce 2007, což je již podruhé za sebou nejvíce v historii. ● Ze 33 činných sladoven je největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s., dále sladovny Plzeňského Prazdroje, a. s. ● Z celkové produkce bylo exportováno 43,7 % neboli 236 048 t (nárůst o 5 %) do více než 20 nejvýznamnějších teritorií. ● Český slad putuje nejen do tradičních evropských destinací, ale např. i do Japonska, na Kubu, do Vietnamu i Ázerbájdžánu. ● České sladovny vyrábějí z 97 % slad českého typu, zbytek tvoří mnichovský, diastatický, karamelový a barevný slad a dále menší množství pšeničného sladu.

se nám v posledních patnácti letech podařilo obsadit dominantní pozici,“ uvedl Falge. Ocenil skutečnost, že významné pěstitelské plochy sladovnického ječmene jsou na Moravě, což je z hlediska zpracování a přepravy do Polska výhodná

Dušan Falge, obchodní ředitel společnosti Sladovny Soufflet ČR, a. s.

pozice. Právě na Moravě, konkrétně v Kroměříži, se staví nová kapacita. „Kroměřížská sladovna, která vyrábí teprve od roku 1997, je nyní jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v republice. Sladovnám Soufflet ČR patří teprve osm let, dříve ji vlastnila Moravská sladovna Kroměříž,“ řekl ředitel Richard Paulů. Stávající výrobní kapacita kroměřížského provozu činí 98 000 tun sladu ročně. Po dostavbě další jedenáctipatrové budovy s máčírnou a klíčírnami by se kapacita měla zvýšit až na 180 000 tun za rok. „Je to strategický projekt skupiny. Máme jej připraven, nicméně není ještě rozhodnuto, kdy bude zahájen,“ řekl Paulů. Začít stavět by se podle něho mohlo nejdříve v roce 2010. Práce by poté měly trvat přibližně jeden rok. Společnost nyní v tuzemsku provozuje celkem pět sladoven, vedle kroměřížské ještě v Nymburku, Litovli, Prostějově a v Hodonicích na Znojemsku. Sladovna v Kroměříži je nejno-

vější z nich. Po plánovaném rozšíření by měla mít také nejvyšší výrobní kapacitu. „Dnes vyrábíme 335 000 tun v pěti sladovnách, z toho sladovna Litovel je klasická stará vyrábějící 12 000 tun. Je zaměřená na speciální slady,“ doplnil Falge. V Polsku nehraje výroba sladovnického ječmene takovou roli jako v ČR, proto je pro zemědělce na Moravě pěstování sladovnického ječmene perspektivní. V Polsku hraje roli obrovská koncentrace pivovarského průmyslu, který dnes z 90 % kontrolují tři velké pivovarské společnosti. Dnes je společnost Soufflet druhou největší sladařskou společností na světě. Prakticky ale ustal vývoz sladu do latinské Ameriky. „V poslední době existuje u dovozních zemí vlastní

produkce včetně Brazílie, která zvýšila nákupy z Argentiny a Uruguaye. Vývoz se snížil na minimum i do Japonska, které se zaměřilo na lehká piva, jaká se pijí v Americe. Až v poslední době se Soufflet zapojuje do nových záměrů, kdy se japonské pivovary pokoušejí vyrábět piva blízká českému charakteru. Dnes se do Japonska proti roku 1987, kdy se vyváželo maximum sladu z Česka, vyváží o 300 000 tun méně. Produkce sladu se v České republice v poslední době zvyšuje. V roce 2007 jej tuzemské sladovny vyrobily 527 000 tun, což bylo dosud nejvyšší množství v historii. V pololetí roku 2008 jejich produkce meziročně vzrostla na 277 985 tun sladu. Kolem 40 % jej pravidelně končí na trzích v zahraničí.

Export českého piva ● Export piva v letech 2000 až 2008 se více než zdvojnásobil a je vyšší o 133 %. Prakticky všechny pivovary exportují. ● Zatímco v roce 2001 činil průměrný export pivovarů 10,4 % produkce, v loňském roce již překročil 18,7 %. ● Silná trojka zemí nejvíce importujících české pivo se po mnoha letech mění– tradičně vede SRN před Slovenskem, Rusko předstihlo Velkou Británii, páté jsou USA.

Nadpoloviční většinu tuzemské produkce vyrábějí právě sladovny sdružené ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je pak Plzeňský Prazdroj. Eugenie Línková

Výroba a vývoz sladu v letech 1950–2008 (v tis. tun)

Pivovarnictví

28. května 2009

29

Tajemný mok ze šumavského Koutu Jak známo, český pivař je tvor zmlsaný a poslední dobou se stále častěji rozhlíží po něčem výjimečném. Díky tomu dnes dochází k renezanci malých pivovarů, které před kvantitou upřednostňují poctivou kvalitu. Jedním z takových nadšených výrobců je i pivovar Kout na Šumavě.

K

out na Šumavě leží asi šest kilometrů od Domažlic. Parkujeme před dřevěnou branou v podobě pivního sudu. „Tak vám vezu ty zvědavce,“ vítá se náš řidič, obchodní zástupce pivovaru pro Prahu a okolí Karel Trejkl, s majitelem podniku Janem Skalou, který si na rameno nahazuje pytel sladovnického ječmene a odnáší jej do skladu. „To víte, tady musí ruku k dílu přiložit každý,“ směje se. První písemné záznamy o zdejším pivovaru pocházejí z roku 1736. Dlouhou dobu patřil šlechtickému rodu Stadionů. Roku 1924 přešel komplex do majetku rodu Schörnbornů. O tehdejším věhlasu varny svěd-

INZERCE

čí i fakt, že se koutské pivo čepovalo až ve Vídni. Po válce byl podnik znárodněn a jeho význam začal upadat. V 70. letech zbylo z kdysi slavného pivovaru už jen torzo, jehož výrobní linka sloužila k plnění sodovky, a i ta se brzy nadobro zastavila. Komunistická moc obehnala historické stavení ohradou z vlnitého plechu a nechala je napospas povětrnostním vlivům. Tajemnství staré knihy Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala. „Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky,“ hovoří nový majitel o nelehkých začátcích. „Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem tady Bohouše, aby do

toho šel se mnou,“ představuje nám nejdůležitějšího zaměstnance, sládka Bohuslava Hlavsu, který před tím 30 let pracoval v nedalekém domažlickém pivovaru. Společným úsilím vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm moderní varnu. Ještě neměli přesný plán, jaké pivo budou vařit, ale náhoda jim do rukou přihrála tajemství zaniklého pivovarnického rodu. Při přestavbě kotelny objevili v koutě zastrčenou starou knihu která obsahovala i recept na původní ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo, a tak bylo po dlouhé době, v roce 2006, opět uvařeno originální koutské pivo. „S velkou slávou jsme rozvezli první sudy po okolních pivnicích, ale hospodští nám

Ruku k dílu musí občas přiložit i majitel koutského pivovaru Jan Skala

druhý den volali, abychom si zásilku vzali zpátky, že je prý pivo zkažené,“ vypráví sládek Hlavsa. „Dali jsme jim totiž pivo nefiltrované, tedy kalné, a místní konzervativní konzumenti ho zkrátka nepřijali. Honza pak musel osobně hospody objíždět a lidem dokazovat, že pivu nic není.“ Pivařů toužících ochutnat něco neobvyklého se naštěstí našlo dost jinde. „Vkus místních lidí ale respektujeme a pivo děláme i ve filtrované verzi. Je to ale škoda, protože filtrací z piva odstraníme to nejzdravější, co na něm je,“ dodává sládek.

Není všechno pivo, co pění „Co to pijeme?“ nabíhám si nešikovně položenou otázkou, když nám sládek Hlavsa přináší ochutnat čerstvě dozrálý ležák. „To je pivo,“ říká s úsměvem. Z jeho dalších slov ale chápu, že zase tak ironicky odpověď nezněla. „Víte, naše pivo zraje v tancích nejméně dva měsíce. V obřích pivovarech se uvaří várka a za deset dní se už stáčí. Velké provozy proces kvašení urychlují ve vysoSládek Bohuslav Hlavsa při kontrole kvality ležáku 2x foto Zub kých teplotách. Pi-

Koutský pivovar v roce 1932 vo má kvasit pomalu. Vyloženě proti všem pravidlům je i americký způsob HGB, kdy se uvaří silné pivo okolo 20 % sacharizace a pak se ředí na to, co žádá trh, a dosycuje CO2. Tato sloučenina už nemá s pivem mnoho společného,“ vysvětluje. V únoru měl pivovar pouhé dva zaměstnance. I tak se ale mohl pochlubit výstavem kolem 5000 hektolitrů ročně. V březnu nastoupil do Koutu druhý sládek a provoz se rozjel na dvě směny. „Zahájením druhé směny si slibujeme zdvojnásobení výstavu. To nám bude zase na nějakou dobu stačit, protože se chceme nadále soustředit hlavně na kvalitu našeho piva,“ objasňuje majitel Skala. V Koutu se vaří výčepní desítka, originální nefiltrovaná dvanáctka a tmavé speciály čtrnáctka a osmnáctka. K výrobě se užívá výhradně nejlepších sladů

a žateckého chmele. Koutské pivo získalo několik ocenění z celostátní Jarní ceny českých sládků. Při letošní degustaci v Táboře získalo stříbrnou a bronzovou Pivní pečeť. Pivovar si přivezl i prestižní mezinárodní ocenění za dvě třetí místa z degustace ve Francii za účasti 260 pivovarů z celé Evropy. Kam za koutským Přímo v Koutu na Šumavě můžete zavítat do Koutské pivnice. Pivovar má několik značkových hostinců v Domažlicích, v Plzni, Klatovech a Kdyni. Najdete je i v Čerčanech na Benešovsku nebo v Černošicích u Prahy. Pražáci mohou zajít do žižkovské pivnice U Slovanské lípy, a pokud si udělají výlet směrem na Radlík a Okrouhlo, osvěží se originálním mokem v Zahořanské hospodě. Toto jedinečné pivo za ochutnání určitě stojí. (sch)

30

Biopaliva

28. května 2009

Nad agropalivy stále visí otazníky Představitelé evropských států se nedávno dohodli na tom, v jakém množství a za jakých podmínek bude EU v dopravě využívat agropaliva. Dohoda je kompromisem mezi původním návrhem Evropské komise a obezřetnější pozicí Evropského parlamentu: 10% podíl paliv z obnovitelných zdrojů nakonec nemá být pokryt pouze agropalivy, ale také pohonem na vodík a „obnovitelnou“ elektřinu.

V

unii bude možné využívat pouze agropaliva, která ve srovnání s palivy fosilními přinášejí alespoň 35% úspory skleníkových plynů. Toto číslo se v roce 2013 zvýší na 45 % a v roce 2017 na 50 %. Později by měla být v dopravě EU využívána jen agropaliva, jimiž lze ve srovnání s fosilními palivy dosáhnout až 60% úspor emisí.

Nepříznivé změny ve využívání půdy V konečné dohodě států EU byly tedy částečně vyslyšeny hlasy, které varovaly před nepříznivými dopady intenzivní výroby ag-

ních zemědělských aktivit jinam. Státy EU do dohody nezahrnuly ani závazné prohlášení, že tento typ emisí bude zohledněn v dohledné době – až bude dostupná metodologie pro jejich započítání. Nad evropským přístupem k agropalivům tedy i nadále visí významné otazníky. Svědčí proti nim stále mnoho faktů, na které současná dohoda nenabízí zcela uspokojivou odpověď. Ohrožují potravinovou bezpečnost a zhoršují potravinovou tíseň Využití agropaliv druhé generace ve velkém je v nedohlednu. Agropaliva se zatím vyrábějí z komodit užívaných pro výrobu potravin a pěstovaných na zemědělské půdě. Pěstování plodin pro lidskou konzumaci je vytlačováno i z oblastí, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem jídla. Druhý největší potenciál pro pěstování komodit na agropaliva má co do přírodních zdrojů Afrika (po střední a jižní Americe). V subsaharských zemích v současnosti bují investice právě do tohoto sektoru. Jde často o regiony, které jsou těžce závislé na dovozech potravin a kde dostupnost jídla není samozřejmostí. Například Senegal, který dováží 60 % všech potravin, zahájil v roce 2007 Národní plán pro pěstování keře dávivce (jatropha curcas), bohatého na olejnatá se-

Ilustrační foto Zub

lastí deštného pralesa. Výsledkem je také ničení vzácných ekosystémů v důsledku intenzivní výroby agropaliv, přestože jsou „pouze“ příčinou nepřímou. Důsledkem je také snižování tradiční produkce. V provinciích, kde se pěstuje třtina (zejména Sao

Brazilský etanol z cukrové třtiny má budoucnost, proto také cukrová třtina čím dál víc vytlačuje z polí kávovník. Snímek je z nedávného pobytu evropských novinářů na brazilských plantážích. Foto Eugenie Línková ropaliv první generace (paliva z komodit využívaných běžně pro výrobu potravin). Je jistě pozitivní, že EU nezůstala vůči jejich působení zcela imunní. V jednom důležitém bodě je však závěrečná dohoda nedostatečná: nepodařilo se prosadit, aby se do celkové environmentální bilance jednotlivých typů agropaliv povinně započítávaly dopady tzv. nepřímých změn ve využívání půdy. Rozumí se jimi emise způsobené tím, když v důsledku rozšiřování ploch pro biomasu dochází k přesunu ostat-

mena. Podle vládního plánu má každý z regionů vyhradit pro tento účel část půdy. V mnoha případech to předpokládá vymezení více půdy pro agropaliva než pro potraviny. Například v regionu Tambacounda tento poměr tvoří 23 500 ha ku 7200 ha ve prospěch agropaliv. Ničení vzácných ekosystémů V Brazílii, velmoci etanolu, dochází v důsledku rozšiřování ploch cukrové třtiny k přesunu jiných zemědělských aktivit, například chovu dobytka, do ob-

Paulo) rostou ceny půdy a klesá produkce fazolí. První zkušenosti také ukazují, že pěstování plodin pro agropaliva nepřináší zemědělcům v rozvojových zemích zisk, ale naopak dochází ke zvyšování cen potravin a zhoršování životní úrovně. Pokud dojde k masivnímu navyšování spotřeby agropaliv v Evropě, ještě se prohloubí nepoměr mezi rozměrem půdy, který EU využívá doma i ve světě, a mezi světovým průměrem. V roce 2000 využívala EU 0,43 ha zemědělské půdy na

obyvatele, zatímco světový průměr byl 0,25 ha. Poptávka po olejnatých semenech měla dopad na obilí Agropaliva zvyšují ceny potravin, protože představují konkurenci v poptávce po půdě a zemědělských vstupech. Prokázala to dostatečně již potravinová krize, kterou letos vyvrcholilo postupné zdražování zemědělských komodit od roku 2002. Podle Světové banky, Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a OECD mají agropaliva podíl na zvyšování cen potravin v posledních letech. Nejde přitom jen o zvyšování cen komodit, z nichž se agropaliva vyrábějí. Například zvýšení plochy oseté kukuřicí v USA vedlo ke zvýšení cen sóji o 75 % od dubna 2007 do dubna 2008. Poptávka po olejnatých semenech, zejména z EU, pak vedla k poklesu pěstování obilí v hlavních obilnářských zemích (od roku 2002 do roku 2007 o 92 mil. tun). Tak došlo k poklesu zásob na minimum za posledních 20 let a ke zvýšení ceny obilí. Stav zásob obilí vedl k vyšší poptávce po rýži a zvýšení jejich cen. Ceny základních potravin v rozvojových zemích rostou Podle OECD a FAO se dá očekávat, že průmysl agropaliv bude ceny nadále držet vysoko, případně je ještě zvyšovat po minimálně jedno další desetiletí. To bude mít negativní důsledky především na nejchudší obyvatele planety, kteří za potraviny vydávají často víc než 50 % svých příjmů. Jak upozorňuje FAO, ceny základních potravin v nízkopříjmových zemích s potravinovým deficitem zůstávají nadále velmi vysoké, přestože napří-

klad Evropa na tzv. potravinovou krizi dávno zapomněla a zaobírá se především krizí finanční. Například v Nigeru, Senegalu nebo Mali byly ceny dovážené rýže a lokálně pěstovaného prosa v říjnu 2008 vyšší než na jaře 2008, kdy se o nich tolik diskutovalo. Agropaliva první generace nenabízejí řešení pro zastavení klimatických změn a škodí životnímu prostředí. Vezme-li se v potaz celý jejich životní cyklus, do budoucna nesníží, nýbrž zvýší emise skleníkových plynů. Ještě hůře se jeví jejich celkové environmentální dopady. Úspory emisí umožňuje zejména brazilský etanol I pokud se nezapočítají emise způsobené změnou užívání půdy, z běžně užívaných technologií výroby agropaliv lze dosáhnout výraznějších úspor emisí skleníkových plynů (nad 40 %) oproti benzinu a naftě pouze u několika málo typů agropaliv. Značné úspory emisí umožňuje zejména brazilský etanol. Toto pozitivum je však vyváženo odlesňováním rozsáhlých oblastí a obecně negativními dopady změny využívání půdy na přírodní ekosystémy. Proto ve srovnání celkových environmentálních dopadů jsou i jeho výsledky horší než u nafty a benzinu. (proto se také v posledním roce brazilská vláda zaměřila na to, aby se 5 % z obděláváné půdy navracelo zpět do ekosystému pralesů – pozn. redakce) EU bude muset suroviny na agropaliva dovážet Většina zemí, mezi nimi na prvním místě EU, bude muset suroviny na agropaliva dovážet. Negativní environmentální dopady,

jako je snížená biodiverzita a ničení přírodních ekosystémů, tak nepocítí v prvé řadě hlavní konzumenti agropaliv, ale vyvážející země. Nové vývozní možnosti, vytvořené poptávkou ze strany EU, motivují země s „potenciálem“ ke zvýšení odpovídající nabídky (Malajsie, Indonésie, Senegal, Mozambik). Malajsie a Indonésie jsou nechvalně známé kácením tropických pralesů, odstraňováním rašelinišť a následným vysazováním dalších hektarů monokultury palmy olejné. Předpokládá se, že zvýšená poptávka z EU povede k rozšíření palmových plantáží o 2,1 mld. ha na úkor pralesa a rašelinišť. Schválený plán EU na intenzivnější využívání paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě je i ve své mírnější formě určitou návnadou pro masivnější produkci agropaliv. Nikde není například řečeno, že členské státy musí při naplňování 10% kvóty paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě skutečně využít kromě agropaliv také vodíkový a elektrický pohon. Minimálně několik prvních let nebudou do celkového objemu emisí vyprodukovaných výrobou a spalováním agropaliv zahrnuty změny způsobené nepřímou změnou v užívání půdy. Nebyly dány ani žádné závazné garance, že se tomu tak stane později. Bylo by proto chybou nechat se ukolébat ústupky od původního návrhu, jejichž skutečný význam a limitující potenciál se projeví až v konkrétní aplikaci směrnice. I nadále bude nesmírně důležité vývoj v oblasti výroby a spotřeby agropaliv první i druhé generace pečlivě monitorovat a kriticky reflektovat. Kauza Agropaliva ještě není uzavřena. Jana Krczmářová, Glopolis

Ekonomika

28. května 2009

31

Evropská unie se chystala zatočit s daňovými ráji. Zvlášť v době krize by státní kasy určitě víc peněz uvítaly. A právě daňové ráje si vzali pod lupu i šéfové vlád zemí skupiny G20. Začátkem dubna se totiž v Londýně shodli na podpoře globální ekonomiky dalším zhruba bilionem dolarů, ale i na společném postupu proti daňovým rájům a větší regulaci takzvaných hedgeových fondů a ratingových agentur.

S

táty G20 budou také společně postupovat při vyčištění bank od takzvaných toxických aktiv. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je dokonce výsledek summitu historickým úspěchem.

I české firmy využívají daňové ráje Skoro 3 % všech českých firem sídlí v tzv. daňových rájích. Na konci roku jich tam mělo sídlo 8990. Podnikatelé tak zatím vesele konkurence v daňových systémech využívají. Bohatě se to vyplácí. Doveze-li například obchodník boty z Číny přes českou firmu, zaplatí z padesátimilionového zisku deset milionů korun. Přes kyperskou společnost ale jen pět milionů.

A přes hongkongskou nic. Roční náklady na založení a provoz firmy v cizině se přitom počítají v řádu stovek tisíc korun. Těchto daňových úspor využívají manažeři napříč podnikatelským spektrem. Můžeme proto posloužit příkladem i z potravinářství. Jedna potravinářská firma se zhruba čtyřmiliardovým obratem měla jednoho pracovníka a tím i sídlo firmy na Kypru. Když daný zástupce zemřel, přestěhovala sídlo do dalšího daňové ráje, na Britské Panenské ostrovy. Na daních tak ušetřila ročně stovky milionů korun. Nemusíme ale nakonec chodit do zámoří. Když má společnost „matku“ v Nizozemsku, nemusí zdanit výplatu dividend.

A nedaní ani prodej podílů v dceřiných firmách. I proto mají vlastníci více než dvou tisíc českých firem sídlo právě v zemi tulipánů. S razantními zásahy se nepočítá Nejrůznějších typů „daňové optimalizace“ využívají i jinde. Třeba největší britské banky mají v daňových rájích téměř tisícovku svých dcer, hlavně na Kajmanských ostrovech a na Jersey. Jak může nejbližší snaha o potlačení rájů dopadnout, naznačuje šéf správy daní českého ministerstva financí Jan Knížek: „Jsme pro větší mezinárodní výměnu informací, s razantními zásahy ale moc nepočítáme.“

Počet českých firem sídlících v daňových rájích Daňový ráj

k 31. 12. 2008

Nizozemí USA Kypr Lucembursko Britské panenské ostrovy Lichtenštejnsko Seychelská republika Panama Gibraltar Monako Belize Bahamy Kajmanské ostrovy Nizozemské Antily Bermudy Jersey (Velká Británie) Celkem

3474 2135 1150 935 441 275 225 108 61 40 55 33 33 14 6 5 8990

Změna 2007/2008 +200 +114 +194 +71 +35 +16 +58 +30 +3 +5 +12 -3 +10 -8 0 +3 +740 Zdroj: Čekia

Kdo vlastní jednu z nejvýznamnějších strojírenských firem Škodu Holding, přední chemičku Spolchemie, ve svém oboru největší Moravský lihovar Kojetín, nebo dopravní firmu Viamont? Konkrétní majitelé těchto i řady dalších významných firem jsou neznámí. A podle české společnosti Akont, která se zprostředkováním anonymity vlastnictví živí, počet zájemců o její služby stále roste. Už loni rostl zájem firem o skrytí nejlépe do nějakého daňového ráje o stovky případů. V cizině mají už sídlo vlastníci téměř 9000 českých podniků. Podle České kapitálové informační agentury (Čekia) již 8990 vlastníků českých společností sídlí na místech považovaných za takzvané daňové ráje. Jen v loňském roce stoupl zájem o daňový ráj o devět procent, tedy o 740 firem. Zájem českých firem o přesun sídla do daňově výhodnějších míst pokračuje, přestože daňové zatížení v Česku klesá. Nejčastěji jde o společnosti, které podnikají v oblasti nemovitostí. K nejatraktivnějším patří Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely.

Koláž Sch

Daňové ráje: za statisíce milionové zisky

Tajemní vlastníci nahrávají spekulacím Ačkoliv se za svoji práci nijak nestydí, volí lidé z branže pro utajení jména vlastníka onen jemný termín: ochrana majetku. „Jde samozřejmě o zcela zákonný postup. I v současné krizi je o naše služby v ochraně majetku zájem, stejně jako o daňovou optimalizaci,“ potvrzuje Michal Friedberger, daňový analytik Akontu. A na otázku, jaké nové trendy se objevují ve tomto byznysu, otevřeně říká: „Nejprve se využívaly klasické off-shore společnosti například na Britských Panenských ostrovech nebo na

Bahamách. Postupně přišly sofistikovanější metody, kdy se už jde do zemí v EU, jako jsou Nizozemsko, Kypr, Malta, ale i Velká Británie. Teď jde pokrok dál. Budou se více využívat trusty, obligace pro financování apod. Hlavně financování bude důležité, když banky velice neochotně půjčují. Obligace vůbec nemusejí být veřejně obchodovatelné. Společnost si třeba našla pět, deset lidí, kteří jí chtějí půjčit. Společnost může vydat obligace v zahraničí, prodat jim je, a poté je splácet. Je to spíš anglosaský způsob financování,“ říká Michal Friedberger. (zb)

ne program v optimálním případě za dva až tři měsíce,“ řekl mluvčí fondu Vladimír Suchý. Zpracovatelé už na pomoc netrpělivě čekají, protože situaci často řeší tak, že prodlužují zemědělcům lhůty splatnosti na déle než 30 dní, a to je nepříjemné a špatné pro dodavatelsko odběratelské vztahy. (egi)

Prudký růst obratů řetězců

KRÁTCE

Miliardy pro podnikatele Od poloviny dubna mohou podnikatelé posílat registrační žádosti o dotace z programů Rozvoj a Inovace – Inovační projekt. Celkem mohou získat šest miliard korun. Dvě miliardy na podporu nových výrobních kapacit z programu Rozvoj, čtyři miliardy na inovativní projekty zvyšující efektivnost procesů výroby a poskytování služeb z programu Inovace – Inovační projekt.

„Pní projekt a Rozvoj patří rogramy Inovace – Inovač-

k nejžádanějším dotačním programům Operačního programu Podnikání a inovace. V předchozí výzvě programu Rozvoj agentura CzechInvest obdržela 695 registračních žádostí v hodnotě téměř pěti miliard korun. Dvě skončené výzvy programu Inovace – Inovační projekt přilákaly 693 zájemců, kteří agentuře CzechInvest odeslali registrační žádosti v hodnotě dosahující třinácti miliard korun. Také u aktuálních výzev očekáváme velký zájem ze strany podnikatelů,“ upozorňuje

Lukáš Vymětal, ředitel divize Strukturální fondy agentury CzechInvest. Žádosti o dotace přijímá agentura CzechInvest výhradně přes aplikaci eAccount on-line dostupnou 24 hodin denně na webových stránkách www.czechinvest.org. Registrační žádosti do programu Rozvoj mohou podnikatelé posílat od 15. dubna do 15. července 2009. Žádosti o dotace z programu Inovace – Inovační projekt přijímá agentura CzechInvest od 15. dubna do 30. června 2009 do 18 hodin. Dotazy týkající se Operačního programu Podnikání a inova-

ce mohou podnikatelé směřovat na zelenou informační linku o programech podpory podnikání 800 800 777, která je jim zdarma k dispozici každý všední den od 9 do 13 hodin. Své podnikatelské záměry a dotazy týkající se aplikace eAccount lze také konzultovat osobně či telefonicky ve 13 regionálních kancelářích agentury CzechInvest, a to každý pracovní den od 8.00 do 16.30. Regionální kanceláře jsou v každém krajském městě, jejich seznam je k dispozici na webové stránce www.czechinvest.org/regionalni -kancelare. (koc)

Výrazná pomoc potravinářům Potravináři získají od státu stamiliony korun na provozní úvěry. Evropská komise potvrdila, že firmy na ně mohou čerpat z domácích zdrojů přes 1,3 mld. Kč. Každá firma může získat na dotace provozních úvěrů až 50 mil. Kč. Úvěry potřebné na dočasné pokrytí dluhů firem bude stát částečně dotovat. Potravináři na rozdíl od farmářů nedostávají v EU žádné masivní dotace. Na vládě si je do jisté míry prosadili. Upozornili i na to, že MZe se chystalo poskytnout úvěrovou pomoc jen těžce zadlužené firmě STZ (dříve Setuza). Poté, co o záměru informoval tisk, státní úředníci plány změnili. Podpora bude určena pro všechny žadatele. Pomoc státu spočívá v tom, že dočasně uhradí dluhy, jež mají potravináři u svých dodavatelů. Bude se na tom podílet faktoringová firma. Na úvěry si však budou muset potravináři ještě počkat. PGRLF odhaduje, že program zaměřený na provozní úvěry bude moci spustit až o prázdninách. „V těchto dnech vypisujeme výběrové řízení na faktoringovou společnost. Při dodržení všech zákonných lhůt pak zač-

Schodek rozpočtu nesplňuje kriteria pro přijetí eura Schodek státního rozpočtu ČR v letošním roce by měl činit 120 až 130 mld. Kč, což jsou zhruba 4 % HDP. Uvedl to náměstek ministra financí Eduard Janota s tím, že příčinou deficitu je výpadek daňových příjmů. Česko by tak nesplnilo jedno z kritérií pro přijetí eura, podle nějž musí být podíl schodku rozpočtu na HDP nižší něž 3 %. Letošní schválený rozpočet přitom počítá se schodkem 38,1 mld. Kč, vychází ale z předpokládaného růstu ekonomiky o 4,8 %. Od té doby se prognózy kvůli krizi rapidně zhoršily, například ČNB počítá s poklesem HDP až o 0,3 %. Ministerstvo financí pracuje i se scénářem poklesu až o 2 %. Za celý loňský rok stát hospodařil s deficitem 19,4 mld. Kč. (egi)

Časopis Moderní obchod připravil přehled o činnosti nadnárodních společností, které v ČR provozují obchodní činnost formou supermarketů. Naprosto největší obraty má společnost Schwarz, která vlastní dva obchodní řetězce, Kaufland a Lidl. Loni dosáhla obratu 54 mld. Kč a během dvou let zvýšila obrat více než o 10 mld. Kč. Na druhém místě je Tesco Stores Česká republika s obratem 47 mld. Kč a se zhruba stejným raketovým růstem obratu. Na třetím místě se umístil řetězec Tesco Stores Česká republika. Spolu s dalšími společnostmi, které provozují v České republice, dosáhly supermarkety během let 2006–2008 následujícího růstu obratu: v roce 2006 to bylo 258 mld. Kč, o rok později 289 a loni 312 mld. Kč. A není to tak dávno, kdy se obraty produkce celého potravinářského průmyslu České republiky a ročních prodejů zboží v supermarketech rovnaly. Ještě nedávno to bylo zhruba 190 miliard korun. Zatímco produkce českého potravinářství a zemědělství v ročních obratech klesá, u řetězců lze sledovat poměrně prudký nárůst. (egi)

32

Pojišťovnictví

28. května 2009

Česká pojišťovna kryje škodu v celém rozsahu K pojišťovnictví z hlediska tuzemského i evropského trhu a možného sjednocení pravidel úhrady rizik a škod v zemědělství se vyjadřuje Ing. Jiří Havelka, ředitel odboru zemědělského pojištění České pojišťovny.

V

současné době probíhá diskuze o možnosti sjednocování systému řízení rizik a krizí i na celoevropské úrovni. Osobně se domnívám, že bude velmi komplikované dosáhnout dohody všech členských zemí EU.

Třístranná spolupráce mezi zemědělci, státem a pojistiteli Zemědělské pojištění je pouze jednou ze součástí života zemědělského podnikatele, které však může výrazně agrárnímu sektoru pomoci. Navíc se v této oblasti velmi slibně rozvíjí třístranná spolupráce mezi zemědělci, státem a pojistiteli. Státní podpora zemědělského pojištění je až do výše 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění tzv. speciálních plodin, až do 35 % na pojištění ostatních plodin a 20 % na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat. Společnými silami se nám podařilo

INZERCE

dosáhnout toho, že dotace za rok 2008, které jsou vypláceny v těchto dnech, budou vyplaceny v maximální výši, ač vzhledem k rozvoji zemědělského pojištění v loňském roce byl překročen plánovaný rozpočet PGRLF o zhruba 40 milionů Kč. Celkem tak na dotacích za zemědělská pojištění za rok 2008 bude vyplaceno téměř 340 milionů korun. Projevy klimatických změn se v pojištění zaznamenávají U České pojišťovny kryje pojištění zemědělcům vzniklou škodu v celém jejím rozsahu. Znamená to, že poškozený zemědělec dostane plně uhrazenou škodu, samozřejmě po odečtení sjednané spoluúčasti, která se přitom u ČP odečítá z celkové vzniklé škody. Nepovažuji za „pojištěné či pojistitelné riziko“ takovou situaci, kdy je „pojištěno“ třeba riziko sucha, následně díky srážkovému deficitu v sezóně vznikne totální výnosová škoda, a pojistitel poskytne zemědělci náhradu např. pouze 100 Kč/ha. Pokud kdokoli nazývá toto riziko pojistitelným či pojištěným, nechová se vůči klientům dle mého názoru právě seriózně. Samozřejmě že projevy klimatických změn v pojištění za-

znamenáváme, a to nejen v pojištění plodin a lesních porostů, ale i v pojištění majetku. Jde například o orkány či o extrémní výkyvy v zimě. Také krupobití je stále častěji působícím živlem, přičemž interval jeho výskytu v roce se stále prodlužuje – první krupobití zaznamenáváme již v dubnu a poslední až v září a současně narůstá i jeho intenzita. Téměř každoročně se setkáme s krupobitím, které v jednom dni způsobí škody přesahující 100 milionů korun. Letos jsme první, mimochodem extrémně silné krupobití zaznamenali již 12. dubna. Chovy a ostatní hospodářská zvířata V pojištění zvířat nabízí ČP pojištění všech hospodářských zvířat. Rovněž tak i škála pojišťovaných rizik má za cíl pokrýt veškeré praktické potřeby jednotlivých chovů a zahrnuje riziko nákazy, infekčního onemocnění, přerušení dodávky elektrického proudu, otravy, živelní události či nebezpečí přehřátí u drůbeže. K nabídce patří rovněž pojištění rizika jednotlivých škod zahrnující akutní neinfekční nemoc, porodní škody a úrazy, které je určeno pro vybrané kategorie hospodářských zvířat.

Jiří Havelka z České pojišťovny (vlevo) s prezidentem AK ČR Janem Velebou na agrárním sněmu v Olomouci. Foto Eugenie Línková Dalším z nabízených produktů je pojištění koní. Specialitou je pojištění nákladů na léčení a pojištění březích klisen od 150. dne březosti do šesti měsíců věku hříběte. Samozřejmě řešíme pojištění dalších hospodářských zvířat, např. ryb, spárkaté zvěře ve farmových chovech atd. Novinky v pojištění V obtížné situaci, ve které se čeští zemědělci nacházejí, se snažíme klientům přinést velmi kvalitní, ale také efektivní pojistnou ochranu jejich podnikání. K tomu by měla přispět značná flexibilita balíčku zemědělského

pojištění, který lze sestavit dle konkrétních potřeb a dispozic jednotlivých zemědělských provozů. Z mnoha zmíním např. pojištění vybraných rizik, krupobitní sazba dle krupobitního rizika v místě pojištění apod. Na základě jednání mezi ČP a Ovocnářskou unií ČR jsme vloni začali nabízet možnost pojištění zcela nového rizika, a to pojištění jarního mrazu u jablek. Mohu upřímně říci, že mne velký zájem o toto pojištění, které je speciálně „ušité“ pro naše ovocnáře, mile překvapil. Navíc si velmi cením zkušenosti, že jsme toto pojištění od samého základu budovali společně se sa-

motnými ovocnáři. Rovněž trvale dobrá a aktivní spolupráce mezi Českou pojišťovnou a vinaři přinesla své ovoce. Pravidelná hodnocení výsledků pojištění potvrdila, že na přelomu posledních let došlo k navýšení pojištěné plochy vinné révy. Proto všichni vinaři pojištění u ČP, kteří jsou členy Svazu vinařů ČR, dostali již vloni jako zvláštní bonus slevu na pojištění vinné révy ve výši 5 % ze zaplaceného pojistného, a to bez ohledu na to, kolik právě platí. Tato sleva je samozřejmě platná i pro rok letošní. Navíc nesmíme zapomenout, že i zde nadále funguje institut dotování pojistného. Nově také naše nabídka zahrnuje pojištění lesních školek obsahující krytí široké škály rizik. Je nutné zmínit, že od roku 2009 bylo také toto pojištění zařazeno do dotačních titulů PGRLF a byla pro ně schválena státní podpora na pojištění až do výše 30 %, což si jistě svým významem produkce lesního sadebního materiálu zaslouží. Přínos pojištění pro zajištění finanční stability v zemědělství je státem plně uznáván a je předpoklad, že právě probíhající intenzivní jednání o výši a rozsahu státní podpory pojištění posunou možnosti zemědělců zase o kus dál. (egi)

Výstavnictví

28. května 2009

33

Zvířata, biomasa i technika na brněnském výstavišti Stovky hospodářských zvířat si budou moci prohlédnout návštěvníci Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky, která se uskuteční na brněnském výstavišti od 25. do 28. června 2009.

seminačních stanic. Cílem je nastoupit cestu postupného ozdravování celé hybridizační vertikály,“ uvedl Ing. Filip Offenbartl, šlechtitel prasat společnosti Genoservis. Úroveň českého genofondu je na velmi dobré úrovni. „Nově se začíná pracovat s plemennou hodnotou pro počet využitelných spermií. Základním

drezury i westernového stylu a zejména děti. Pro ně je připraveno svezení na ponících a kobech z brněnské zoologické zahrady i jízdy na malých traktůrcích John Deere.

mottem je: Čím kvalitnější budou kanci na inseminačních stanicích, tím lepší výsledky reprodukce budou v chovech. U mateřských plemen se začíná výrazněji pracovat s vlastnostmi, jako je mléčnost a interval,“ doplnil šlechtitel. Naši chovatelé podle něho musí začít chovat prasata jiným způsobem. „Pokud se zemědělci zaměří na zdraví zvířat, instalují moderní linky, které zajistí vysokou produktivitu s vhodnými podmínkami a zlepší se management chovu, situace bude zvládnuta,“ doplnil Offenbartl.

bioenergie. V tomto oboru má ČR asi patnáct let zpoždění např. proti Německu, Rakousku nebo Švýcarsku. Podle odborníků jde na jednu stranu o nevýhodu, na druhé straně získáváme v tomto směru nejmodernější zařízení. Proto máme šanci rychle se těmto zemím přiblížit. Pro českého zemědělce je to však zatím drahé hobby a nyní záleží, jak se k této situaci postaví stát a zda poskytne nějaké dotace. Znamená to také revoluci v myšlení zemědělců, neboť jsou zvyklí na to, že musejí vyrábět potraviny. Zpracování energetických plodin bude i tématem doprovodného programu prvních dvou dnů Národní výstavy. Jeden den se přednášky věnují bioplynovým stanicím, druhý den tématu kompostování a zbytková biomasa.

Biomasa, projekt budoucnosti Odbornější část výstavy v pavilonu V bude věnována využití

ento projekt se v Brně koná poprvé a navazuje na akci, která se konala v minulých letech v Přerově. Souběžně s Národní výstavou proběhne i mezinárodní výstava chovatelských a jezdeckých potřeb Propet. „Na přehlídce hospodářských zvířat budou představeny špičkové kolekce skotu, prasat, ovcí a koz. Máme velký zájem o spolupráci se všemi chovatelskými svazy a ostatními plemenářskými organizacemi,“ uvedl Tomáš Truhlář, ředitel společnosti Genoservis, která je společně s Veletrhy Brno pořadatelem výstavy. V rámci doprovodného programu uskuteční například Svaz holštýnského skotu ČR setkání bonitérů. Přepokládá se, že na výstavišti bude ustájeno asi pět set kusů hospodářských zvířat. Firmy budou prezentovat i krmiva, veterinární přípravky, inseminační a reprodukční techniku, technologie pro chov i zemědělskou techniku.

Program chovu prasat Genoservis bude prezentovat i širokou škálu plemen prasat. Chovatelé si upřesní poznatky o prasnicích a kancích mateřských plemen bílé ušlechtilé, landrase, kancích plemen bílé otcovské, duroc, pietrain, chovných hybridních prasnicích apod. Představí se genové rezervy ple-

Starokladrubský kůň a jiné Na volné ploše A bude soustředěna prezentace koní. Na zdejším předvadišti se bude střídat program Westernového ranče John Deere a výstava koní pod

2x ilustrační foto archiv BVV

mene přeštické černostrakaté, přítomna budou i zvířata z Genetického centra prasat Bouzov 2. Bude též představen kompletní průřez hybridizační vertikálou tvorby finálního hybrida v rámci národního programu. „Velkou výzvou v plemenářském programu je zdraví prasat, které nabývá prioritní význam. Svaz chovatelů prasat tuto problematiku řeší prostřednictvím zdravotního programu a certifikace šlechtitelských chovů a in-

záštitou Asociace svazu chovatelů koní. Vedle amerických rančerských koní Quarter horse, strakatých Paint horse a indiánských skvrnitých koní Appaloosa tak diváci uvidí dalších dvanáct plemen chovaných u nás. Kromě teplokrevných a chladnokrevných koní se představí i česká kulturní památka – starokladrubský kůň. Na programu bude předvedení koní v zápřeži, pod sedlem i ve volnosti, na své si přijdou milovníci

Nutná propagace českých zemědělských produktů Vedle zvířat a techniky budou farmáři propagovat české zemědělské produkty. Cílem je informovat návštěvníky-spotřebitele, proč mají preferovat tuzemské výrobky, jak poznají v obchodech české potraviny a také to, jak rozpoznat kvalitní produkt od toho méně kvalitního. Záměr propagace českých potravinářských produktů podpoří také značka kvality Klasa. Zpestřením pro návštěvníky výstavy budou ochutnávky syrového mléka, mléčných výrobků, různých druhů masa a jiných lahůdek. Zájemci tak budou moci porovnat chuť a kvalitu domácích i zahra ničních výrobků. Zajímavostí najdete na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně spoustu, proto si nezapomeňte poznačit termín 25.–28. června, který nezbytně patří do kalendáře všech chovatelů a milovníků zvířat. (bvv)

INZERCE

T

34

Wochenblatt

28. května 2009

Týdeník Wochenblatt se v posledních číslech věnuje cíleně mléku. A ukazuje možné způsoby pomoci státu a snahu ministrů zemědělství spolkových zemí i spolkové ministryně Ilse Aigner dostat tento sektor co nejdříve z nejhoršího. Může to být inspirací i pro nového českého ministra zemědělství Jakuba Šebestu. Není totiž pravdou, jak jsme slyšeli od ministra Petra Gandaloviče, že by stát nemohl zasáhnout a zmírnit velké problémy chovatelů dojnic.

Kdy se zvýší ceny za mléko? Členové mlékařského odbytového sdružení (MV) ve Freisingu (region Moosburg) vyjádřili na své valné hromadě v Mauern naději, že ceny, které v současnosti dosáhly nejnižší úrovně, se v průběhu roku opět zotaví. Jak konstatoval předesedající Karl Wippenbeck, rok 2008 byl pro producenty mléka tím nejtěžším. K tomu přispěly ještě kolísání cen, zvýšení kvót mléka, pokles exportu a v neposlední míře i globální hospodářská krize. Málo naděje na zlepšení však přinesly mlékařům přednesené uvítací projevy náměstkyně zemské radové Anity Meinelt a starosty Alfonse Kipfelsbergera. Jednatel Hermann Müller seznámil veřejnost s obchodními údaji. Podle nich 715 dodavatelů dodalo do mlékáren Weihenstephan, Stegmann a Hofmeister dohromady 110,6 mil. kg mléka. Za ně utržili 40,54 mil. EUR (asi 1,09 mld. Kč). V regionu Moosburg to bylo 150 producentů s téměř 20,17 mil. kg mléka a tržbou přes 7,68 mil. EUR (asi 205,29 mil. Kč). Průměrný podnik zde dodal v roce 2008 zhruba 138 065 kg mléka a utržil za ně 51 222 EUR (asi 1,4 mil. Kč). Mlékárna Hofmeister vyplácela v průměru 36,73 eurocentů (asi 9,82 Kč) za kilogram, přičemž ještě zůstávají určité nedoplatky. Ředitel mlékárny Robert Hofmeister tuší, že rok 2009 bude nanejvýš nepříjemný. S obratem k lepšímu počítá nejdřív na podzim a naléhavě vyzval zemědělce, aby byli solidární. (stl)

Máslo levné jako v 1949 Německý svaz zemědělců (DBV) se bez nadšení ohlíží po tehdejší extrémně nízké ceně másla. Máslo při průměrné ceně 66 eurocentů (asi 17,60 Kč) za balení totiž stojí dnes stejně jako po druhé světové válce. Započítá-li se inflace 1–2 % ročně, muselo by podle DBV máslo stát trojnásobek. Zemědělci musejí pro své náklady sahat stále hlouběji do kapes a přitom za své výrobky dostávají stále méně. V této souvislosti vyzývá DBV potravinové řetězce, aby přestaly zneužívat potraviny jako náborovou vějičku. (stl)

Produkce mléka je ohrožena „Rok 2008 byl ztřeštěný z pohledu ceny mléka“ hodnotil Georg Steinberger, předseda valné hromady společnosti prodejců mléka (MV) ve Freisingu. Např. v prosinci cena klesla z počátečních 42,5 na 31 eurocentů za 1 kg (asi z 11,36 na 8,29 Kč), to je o 11,5 eurocentů na 1 kg (asi 3,07 Kč). Steinberger vyhlásil, že členství v bavorském společenství mlékařů (MeG) bylo vypovězeno, ale byla uzavřena nová smlouva s mlékárnou ve Weihenstephan, v níž je na čtyři roky zajištěna cena na spodní hranici cenového rozpětí. O cenách mléka by se mělo jednat každého čtvrt roku. Následně požadoval vyšší ceny mléka k udržení chovu dojnic. „Zaplaťte nejvyšší cenu, neboť produkce mléka v našem reginu je ohrožena,“ apeloval na zástupce mlékárny Alfreda Mayra. Podle obchodního vedoucího Hermanna Müllera dodalo 205 podniků v oblasti Weihenstephan do mlékárny téměř 33,1 mil. kg mléka. Producenti přitom utržili v ceně mléka 12,23 mil. EUR (asi 326,9 mil. Kč). To je téměř o 700 000 EUR více než v roce 2007. (stl)

Ceny mléka ve střemhlavém pádu Vyhlásili jsme za svůj cíl zachovat v naší zemi mlékárenský průmysl jako součást zemědělství, jež je na vysoké jakostní úrovni. V EU jsou největšími producenty mléka právě němečtí zemědělci, na trhu se podílejí 20 %. Přitom v Německu pochází každý čtvrtý litr mléka od bavorských chovatelů dojnic. Bavorsko je mezi dodavateli mléka v celé Evropě na čtvrtém místě.

Z

pracování mléka moderními technologiemi je záležitost vysoce nákladná. Mimo jiné poskytuje pracovní místa, a tím se stává důležitým faktorem pro budoucnost zemědělských území. V protikladu k tomuto velkému přínosu působí nanejvýš obtížná situace na trhu mléka. Pro mnohé producenty mléka se stává stále více existenční otázkou. Zatímco na jihu Německa se cena mléka zatím pohybuje zřetelně pod 30 eurocenty (asi 8 Kč), cena na severu Německa se pohybuje už okolo 20 eurocentů (asi 5,35 Kč). Je tudíž nezbytné podniknout vše, aby se oživila poptávka,

a vyslat správné signály pro ekonomiku ohledně objemu nabídky. Předložila jsem Agrární radě Evropské unie souhrn požadavků na pomoc producentům mléka. Politika neurčuje ceny, politika stanovuje meze Vzhledem k ukončení kvót produkce mléka v roce 2015 by mělo podle usnesení Evropské unie dojít k plynulému začlenění mlékařství do zemědělské produkce. Ministři zemědělství EU již přikročili k několika korekcím kurzu. Z německého pohledu jsme ve spolupráci s ostatními 26 státy mohli dosáhnout mnoho, i když ne všechno. Pro

přípravu evropských producentů mléka na období po ukončení kvót je rozhodující reálný průzkum trhu spolu s mléčnými fondy jakožto podpůrnými prostředky pro rozvoj produkce mléka. Nemůžeme sice zrušit evropskou legislativu, ale chceme plně využít současný právní rámec k prospěchu našich zemědělců. Do roku 2013 je k dispozici pro mléčné fondy až 350 milionů EUR (téměř 9,5 mld. Kč). Tento nástroj dáváme k dispozici spolkovým zemím, aby mohly účelně podporovat výrobce mléka. Doporučení spolkové vlády se chopili i v Bavorsku a posílili oblasti invesiční podpory, vyrov-

Zrušit zvýšení kvót o 1 % V našich požadavcích na podporu sázíme proto v prvé řadě na regulaci trhu a na oživení poptávky v řadě druhé. Více mléka pro trh na základě zvýšení kvót je účelné jen tehdy, může-li se vůbec prodat. Průzkum trhu by se tedy neměl uskutečnit teprve v roce 2010, ale již letos. Užitečné a námi požadované bude i zrušit zvýšení kvót o 1 %, jak to bylo schváleno na rok 2009. Odložit by se měla i korekce regulace produkce mléka podle obsahu tuku. Ilsa Aigner, spolková ministryně zemědělství

Balíček opatření na pomoc mlékařům Ministři zemědělství spolkových zemí chtějí balíčkem opatření vytáhnout z bryndy německé mlékaře. Usilují o posílení pobídky z prostředků EU. Na své jarní konferenci v Magdeburgu se přiznali, že hodlají nasadit kolem 90 mil. EUR z rámce konjunkturního balíčku EU alespoň zčásti na posílení chovu dojnic.

M

Redakce Zpravodaje Agrobase gratuluje oběma prezidentům ke znovuzvolení do čela evropské nevládní zemědělské organizace COPA. Vlevo Jan Veleba, prezident AK ČR a druhý viceprezident COPA, vpravo Gert Sonnleitner, prezident Německého svazu zemědělců a první viceprezident COPA. Foto Eugenie Línková

Němečtí farmáři nechyběli ani na březnové demonstraci zemědělců před pražským sídlem Ministerstva zemědělství ČR Foto Eugenie Línková

návacích příplatků a pastvinových premií. Cenová situace se nyní podobá střemhlavému pádu. Opatření komise EU na podporu trhu, jako jsou např. znovuzavedení refundace exportu, předčasné zahájení soukromého skladování a probíhající intervence másla a sušeného odstředěného mléka, by měly napomoci stabilizaci situace. Zemědělcům přispěla k větší pružnosti i odezva zrušení závazných kvót při podpoře investic, což jsme v Bruselu vymohli již od 1. ledna 2007. Přesto to k zvratu trendu stále ještě nedostačuje.

inistři vycházejí z toho, že přibližně polovina těchto prostředků bude k dispozici již letos a měly by být použity na nástavbu zemských programů. Na jednotlivé země by se měly rozdělovat podle téhož klíče, jaký se zavádí ve společenském úkolu Zlepšení zemědělské struktury a ochrany pobřeží. Těžiště má spočívat na podpoře investic. Předsedkyně konference ministrů zemědělství Petra Wernicke, vedoucí odboru v Sachsen-Anhaltsku, v této souvislosti označila navýšení sady podpor v oblasti chovu dojnic za žádoucí.

Ministři také poukázali na význam zajištění platební schopnosti. Politici v první řadě požadují, aby zemědělská banka spolehlivě přispívala ke stabilizaci zemědělského podnikání. Spolková ministryně zemědělství Ilse Aigner ohlásila další rozhovory jejího úřadu se zemědělskou bankou tak, aby již brzo bylo možno předložit vhodné programy. Zemští ministři připomínají, že podmínkou pro zajištění účinné pomoci je zlepšení evropských rámcových podmínek. Ministři zemědělství vyjadřují starost o současnou situaci na trhu mléka v Magdebuském prohlášení. Podle jejich názoru jsou za pokles ceny mléka zodpovědny v prvé řadě mezinárodní vlivy. Ústup politiky od trhu by vedl k tomu, že i producenti mléka by se museli více přizpůsobit nestálým cenám. Konference ministrů zemědělství vyzvala Evropskou komisi, aby využila všechny možnosti k odlehčení trhu. K tomu by se počítalo – kromě pokračování

Ilustrační foto Zub

KRÁTCE

v intervenci prostředků pro máslo a odstředěné mléko – i obnovení vnitrospolečenské subvence mléčných produktů v potravinářství, další rozvinutí europrogramu Školní mléko, jakož i vhodná exportní strategie pro trhy v průmyslových i rozvojových zemích, které jsou schopné importovat. Ministři jasně vyjádřili, že i domácí ekonomika by měla směřovat k překonání současné krize na trhu s mlékem. K tomu by mohlo přispět vytvoření struktur schopných konkurence v sektoru mlékáren. K tomu

by musely být prohloubeny úvahy o budoucí podobě smluvních vztahů mezi dodavateli mléka a mlékárnami. Německý svaz zemědělců (DBV) projevil spokojenost s rozsahem pomocí mlékařům, jak byly stanoveny pro další období. Spolkový svaz německých chovatelů dojnic (BDM) demonstroval na okraji konference za své mlékařsko-politické požadavky. Demonstrace se zúčastnilo několik set účastníků. Svaz s výsledkem konference spokojen není. (stl)

Reportáž

28. května 2009

35

Maminky s dcerami vařily po česku a vietnamsku Žijí mezi námi, stravují se z nakoupených potravin běžně prodávaných v obchodech. Objednávají si ale také od „svých“ prodejců – zeleninu, oškubané celé slepice, vejce a jatečná zvířata. Mají své chutě, tradice a tvoří dnes velmi početnou národnostní menšinu. Řeč bude o kulinářských zvláštnostech vietnamských spoluobčanů a společném nápadu uvařit naší a vietnamskou specialitu v jedné kuchyni v tentýž den.

N

Dung, dcera paní Nguyen, s pravým českým koláčem déle než 15 dní, jinak by již embryo uvnitř mělo drobné peří. Vaří se tři čtvrtě hodiny a podává se jako specialita při rodinných oslavách. Slepičí polévka se často servíruje k snídani, kdy se jednorázově člověk nasytí a nemusí do odpoledne nic dalšího jíst. Navíc je to velmi zdravé, protože veškeré byliny se přidávají do vývaru čerstvé až na talíři, aby neztratily vitaminy. Český koláč, který jsme zase připravily my dvě s Dung, studentkou masové komunikace a dcerou paní Nguyen, byl pro Vietnamky překvapením. A masová roláda se zeleninou, párkem a vajíčkem jim moc chutnala. Obě strany byly spokojené a trochu i poučené, co která země kulinářsky vyznává. A když zkusíte výrobu závitků, i bez vietnamské zeleniny, s řapíky celeru, sójovými výhonky, Jidášovým uchem, mrkví a polníčkem, jsou takřka k nerozeznání od Eugenie Línková originálu.

S Vitenamkami nad českou vepřovou roládou, jíž jsme označily za trochu přerostlý „jarní závitek“ po česku

INZERCE

je namočila do vody, aby zvláčněly. Do nich přišla směs mletého vepřového masa s nadrobno nakrájeným kuřecím, čtvrt pytlíku houby Jidášovo ucho, sójové výhonky, na „sirky“ nakrájená mrkev, vlasové rýžové nudle (též jen namočené do vody) a čerstvá jarní cibulka s méně známou bylinou, perilou křovitou, chutnající trochu po skořici. To vše se úhledně stočí do závitku a usmaží. K jídlu se podávají rýžové nudle a zeleninový salát z mrkve a kedlubny nakrájené na jemné proužky a zalité sladkokyselým nálevem. A kde se taková slepice „se vším všudy“ sežene? Prý jsou v Česku chovatelé, kteří produkují slepice speciálně pro tuto tržnici a dodávají je již oškubané a vykuchané. Dříve si pro ně jednotlivé rodiny jezdily na dvorky chovatelů a kupovaly jen zabité a neoškubané slepice. Další vietnamskou specialitou jsou oplozená kachní vejce, která nesmějí být pod kachnou

2x foto Eugenie Línková

ápad byl jednoduchý: vietnamská maminka bude vařit s českou dcerou vietnamskou specialitu a česká matka s vietnamskou dcerou zase českou. Ráno v den D jsme vyrazily do vietnamské tržnice Sapa, která se rozprostírá v prostorách bývalého písnického masokombinátu v Praze. Paní Nguyen a její dcera Dung potřebovaly ke svému jídlu suroviny, které by jinde nesehnaly. Já už jsem svou skoro dvoukilovou placku z vepřového ramínka měla s sebou. Hezky naklepanou, aby maso bylo křehčí. Mám to jednodušší v tom, že veškeré komponenty na masovou roládu a moravský prokládaný koláč mohu nakoupit v obyčejné samoobsluze. Na Sapě jsme jen koukaly, co všechno se tady dá dnes koupit. Některé druhy zeleniny a ovoce ani člověk nezná, vše se dováží z Vietnamu včetně mnoha typů rýžových nudlí či placek. Koupíte tam však i v Česku pěstované sójové výhonky a naší zeleninu. Nabízí se tam i u nás odchované slepice, oškubané a celé – s pařáty a hlavou, které nesmějí ve vietnamské polévce chybět, stejně jako badyán a skořice. Obě koření se pro silnější aroma před vhozením do polévky krátce opraží na plotně. Do vývaru se dávají široké rýžové nudle, nať kořenové zeleniny, lístky citrusu, čerstvý koriandr a kořen zázvoru. Na závitky zase paní Nguyen použila rýžové placky. Na chvíli

36

Ze zahraničí

28. května 2009

Brazílie – země velkých agrárních možností V Sao Paulu, 18milionovém městě státu Sao Paolo, jsme se nedávno během slavnostní večeře pořádané společností BraziliaBio pro osm evropských novinářů měli možnost setkat se špičkami brazilské agrární politiky. Mezi nimi dominoval prezident tamní agrární komory Carlo Lovatelli. Zároveň předsedá i průmyslovému svazu producentů biopaliv ABIOVE. Spolu s ním se setkání zúčastnil i Marcos Sawaya Jank, prezident asociace zpracovatelů cukrové třtiny. Byl v delegaci, která jednala s americkým prezidentem Barackem Obamou o zvýšení vývozu biolihu do Spojených států.

V

Brazílii je obrovský výrobní potenciál v zemědělství. Pracuje v něm 33 % obyvatelstva a lze počítat, že zanedlouho zaplaví tato země levnými potravinami i Evropu. Zatím je jedním z největších producentů hovězího a drůbežího masa na světě, sóji a cukrové třtiny a zvětšuje plochy s kukuřicí. Tyto tři plodiny jsou už dnes produkované z geneticky upravených odrůd, a to dává brazilským zemědělcům další produkční zbraň do rukou. Mají výhodu v obrovské zásobě vody, dobrém klimatu a samozřejmě v nadbytku dobré půdy. Jelikož s kukuřicí a cukro-

vou třtinou se do budoucna v této zemi počítá nejen k výrobě potravin, ale především pro přeměnu v biopaliva, jejich plochy rostou. „Před třemi roky jsme u nás hostili německou ministryni zemědělství Renate Kunast,“ vzpomněl prezident brazilské agrární komory Carlo Lovatelli na zajímavou příhodu se zastánkyní všeho, co souvisí se slůvkem bio. „Docházelo nám palivo, a tak jsem paní ministryni upozornil, že jedeme k pumpě a máme na výběr tři varianty. Buď čistý benzin, směs s biolihem nebo biopalivo. Vzal jsem Renate Künast za ruku a nabídl, že osobně natankujeme. „Ale k čemu má vaše auto uzpůsobený motor?“ bránila se výběru ministryně. Řekl jsem jí, že naše auta mohou čerpat palivo jakékoliv, motory s tím počítají. Usmála se a řekla, že netušila jak je to lehké,“ ukončil Lovatelli. Dodal, že v Brazílii je na 5000 odrůd cukrové třtiny a je možné plochy s jejím pěstováním rozšířit o tisíce hektarů Bioetanol z cukrové třtiny je konkurenceschopný „Tak jako jsme schopni plně zásobit Evropu naším hovězím a kuřecím masem, jsme obrovskými výrobci bioetanolu produkovaného z cukrové třtiny. Zatím vyvážíme jen 30 % produkce a můžeme vývozy zmnohonásobit,“ dodává Lovatelli. Brazílie sází hlavně na rozšiřování plantáží s cukrovou třtinou. Ty vytlačily z velké výměry i kávovník. Do budoucna se počítá hlavně s růstem vývozu bioetanolu z cukrové třtiny. Zatím delegace vedená prezidentem zpracovatelů cukrové třtiny UNICA Marcosem Sawaya Jankem nebyla v USA úspěšná tak, jak by si přáli. „Byl jsem účastníkem jednání s prezidentem Barackem Obamou. Šlo o úzkou

a motoru je to jedno. Různá je jen cena (jeden brazilský real je zhruba deset korun). V současné době je etanol na úrovni 50–60 % ceny benzinu. V Latinské Americe mají GMO zelenou Brazílie má nejen výhodu nejen v počasí, složení půdy, dostatku vláhy, ale i v rozumné zemědělské politice. Brazilští farmáři sice nedostávají dotace, ale stát jim pomáhá jinak. Je to především dobrá legislativa umožňující pružné reakce na dění ve světě a na poli vědy. Nebylo tomu tak ale vždy, použití osiv geneticky modifikovaných plodin bylo do roku 2004 zcela tabu. Přitom v sousední Argentině přinášely GM kukuřice, sója a bavlna farmářům ohromný užitek už

Od roku 2005 má Brazílie zákon, který povoluje pěstování GMO. Každému uznání nové GM předchází měsíce a někdy i roky schvalovacího řízení. Stát ustavil 27člennou komisi složenou z vědeckých pracovníků a stejný počet tvoří zástupci spotřebitelů, politici a ochránci zdraví. Oba tábory se velmi hlídají, konečné slovo má ale věda. Jen ta může dát naprosto konkrétní záruky. Evropští tmáři V očích Brazilců jsou proto zástupci Evropské unie, kteří brání aplikaci GMO, novodobými tmáři. „Je to jistá zpozdilost a nevzdělanost v oboru,“ komentoval snahy bránit se GM plodinám Carlo Lovatelli. Evropským „tmářům“ vzkázal, že

Rafael Ritjens farmaří ve státě Sao Paulo. Na 300 ha pěstuje sóju a kukuřici v poměru 1:2. Obě plodiny má z 50 % geneticky modifikované. Říká, že výnosy u GMO jsou zhruba o 15 % vyšší a zisky zhruba o 20% vyšší, protože mimo jiné nemusí používat insekticidy. skupinu průmyslníků, mezi nimiž byli i producenti bioetanolu. Chtěli jsme uvolnit sešněrované kvóty pro vývoz biolihu do USA. Zatím se k naší žádosti bezprostředně prezident Obama nevyjádřil, ale svolá si k jednání odborníky a budou o tom přemýšlet. I to je jistě dobré a pro nás pozitivní. Doposud to bylo mezi Brazílií a USA téma silně tabuizované. Nyní se zdá, že dojde k určitému uvolnění,“ řekl Marcos Sawaya Jank. V Brazílii se z cukrové třtiny vyrábí 18 mld. litrů bioetanolu. „Vyvážíme zatím jen 3 mld. litrů, výroba se rok od roku zvyšuje,“ dodal. Jen ve státě Sao Paulo je 12 000 pěstitelů třtiny. Jsou sdruženi do 17 družstev. Producenti vozí třtinu ke zpracovatelům a je

na nich, zda ji využijí k výrobě cukru nebo biolihu. Výkupní cena je stejná. Zájem o pěstování této plodiny roste. „Zatím nám zvyšuje náklady přeprava. Má na celkových nákladech 70% podíl. To je neúnosné,“ řekl Ernesto Lovatelli. Společnost sdružující producenty biopaliv proto rozhodla, že státním železnicím koupí nové vagony a finančně pomůže s modernizací této sítě. „ Je to velká investice, ale spočítali jsme si, že náklady na přepravu snížíme na 25 %, takže investujeme do budoucnosti zvyšování produkce biopaliv. Jen do Karibiku chceme vyvážet kolem pěti miliard litrů biolihu,“ dodal. V Brazílii je 90 % aut flexibilních, pokud jde o čerpání paliva. Je na řidiči, co natankuje

Na konvenční kukuřici ukazuje Rafael Ritjens poškození zavíječem kukuřičným a následné napadení plísní. To jej vede k rozšiřování ploch s GMO. 2x foto Eugenie Línková od roku 1998 a pomohly snížit náklady na pěstování těchto plodin na minimum. Stalo se veřejným tajemstvím, že Brazilané začali jednoduše geneticky upravené osivo pašovat od sousedů ve velkém. Zejména v případě sóji to byly celé kamiony. Pašované plodině se s nadsázkou přezdívalo Maradonova.

rád vysvětlí, v čem jsou pozitiva GMO, a to nejen ekonomická. Genetika je dalším vkladem brazilské agrární politiky a ne náhodou se tamní vědci dali dohromady se světovou špičkou genetiků z Rupinova ústavu v Izraeli. Vše s nimi konzultují a mají i určité společné programy. Eugenie Línková

Brazilský veletrh Cotrijal láká farmáře z celého světa Každoročně se v brazilském Nao-meToque ve státě Rio Grande do Sul koná velmi prestižní zemědělský veletrh Cotrijal. Jak samotní farmáři, tak ředitel výstavy Cotrijal a hlavní agronom družstevní organizace Co-op Fernando Martins si jej pochvalují.

„T

ato monumentální výstava slaví letos deset let,“ uvedl Fernando Martins. Vysvětlil, že plochu výstaviště si před 13 lety zakoupila družstevní organizace Co-op, která ve státě Rio Grande do Sul sdružuje 4600 členů. Zajišťuje jim servis informací, pomáhá s odbytem suroviny a lobbuje za ně v parlamentu. Jde o družstvo pěstitelů kukuřice a sóji, které bylo založeno před

řená jezírka, aby měli dostatek vody na pití i osvěžení v letních vedrech. To je ostatně v Brazílii, stejně jako v Austrálii, na farmách běžné a tyto rybníčky jsou jednou z nutných investic. Jinak jsou pastviny díky příznivému počasí a velké vlhkosti prakticky

stále zelené. Přesto je nutné dobytek chovaný na maso přikrmovat bílkovinou ze sóji a kukuřice, kterou si Pedro Betonosi pěstuje v poměru 65:35. Má veškerou produkci GMO a velmi si libuje, že se stát před čtyřmi lety umoudřil a do zákona zakotvil

Ředitelka BraziliaBio Alda Lerayer na výstavišti uprostřed pole s GM kukuřicí. 15 lety. V jeho řadách působí 40 agronomů, kteří komunikují s výzkumníky i s farmáři, jimž předávají své zkušenosti a novinky z výzkumu. V řadách družstevníků jsou i tzv. gaučové, kovbojové, kteří jsou najímáni na hlídání stád dobytka a většinou mají přidělené koně, na nichž objíždějí stáda.

To nakonec potvrdil i jeden z brazilských farmářů, s nímž jsme během veletrhu mohli mluvit. „Mám 280 koní na práci,“ uvedl Pedro Betonosi. „Už 59 let pracuje celá moje rodina s půdou,“ uvedl. Najímá si gauče na hlídání stád a těm přiděluje koně. Má i ovce a jak pro skot, tak i pro ně má na svém ranči vytvo-

Skupina evropských novinářů na veletrhu Cotrijal. V popředí ředitelka BraziliaBio Alda Lerayer, vpravo v klobouku hlavní agronom družstevní organizace Co-op Fernando Martins.

možnost pěstovat geneticky upravené plodiny. „Snížily se nám náklady a hybridy zaručují dobrou sklizeň,“ uvedl farmář. Orné půdy má 300 hektarů a jak dodává, to je bez pastvin. Na velkých plochách má skot a na něj je zvlášt hrdý, býčci mu v Americe v soutěži zabodovali a má uznaný plemenný chov. To zároveň znamená velmi slušný příjem. Navíc spekuluje s větší výměrou kukuřice. „Jestliže bude růst zájem o etanol a my budeme moci víc vyvážet do USA, potom půjde cena kukuřice nahoru, a to je zajímavé pro každého farmáře,“ uvedl. Může si další půdu pronajmout. V Brazílii je stále dost půdy nazbyt a pronájem není drahý. Na hektar znamená pachtovné dva pytle sóji. A to ať se na půdě pěstuje kukuřice, bavlna nebo sója. A jeden pytel je 60 kilogramů zrna. Eugenie Línková

Ze zahraničí

28. května 2009

Výzkum pomáhá producentům a cukrovarníkům Soukromý neziskový výzkum s názvem CTC-Centro Technologia Canavieira pracuje ve státě Sao Paulo pro zhruba 180 cukrovarů v Brazílii. Poskytuje jim výsledky svých výzkumů a přijímá zakázky a výzkumné úkoly. Výsledky skupiny tří stovek výzkumníků jdou k 60 % všech cukrovarů a lihovarů v zemi.

N

Nádobové pokusy s cukrovou třtinou ve výzkumném centru CTC-Centro Technologia Canavieira

Biolíh je levnější než benzin Rozlehlý výzkumný ústav zahájil provoz už v roce 1969 a dnes má

12 000 producentů této plodiny. Třtina jde ze 60 % ke zpracování na cukr, zbytek je pro biolíh. Výzkumný ústav si platí družstva, stát na jeho chod nepřispívá. O biolíh je v zemi zájem a má budoucnost při využití v dopravě. Jak místní lidé říkají, méně stojí, ale méně se na něj ujede. V souhrnu to vyjde s jeho využi-

áklady na roční provoz se rovnají zhruba 20–30 milionům amerických dolarů. Jedni se zabývají vším, co souvisí s výrobou cukru z cukrové třtiny, druzí zase zkoumají pochody probíhající při pěstování více než 5000 odrůd cukrové třtiny zpracovávané i na bioetanol.

Brazilský farmář Geraldo Frés ukazuje na poli novinářům geneticky modifikovanou sóju vynikající zvuk ve světě. Vlastní svou genovou banku a slaví úspěchy ve šlechtění cukrové třtiny. Její výnosnost se podařilo zvýšit o 20%. Podařilo se vypěstovat odrůdy odolné proti různým chorobám. Prioritou CTC jsou biotechnologie. Odborníci se zabývají technologií pěstování cukrové třtiny, kterou produkuje v rámci společenství 17 družstev, v nichž je sdruženo na

tím v autě levněji, než kolik stojí klasický benzin. V Brazílii jsou auta vybavena flexibilními motory, a tak není složité na čas vyměnit jedno palivo za druhé. Proto se také ceny velmi pečlivě sledují. Cukr z cukrové třtiny je levný Zemědělec dostane za jednu tunu cukrové třtiny 40 realů (asi 400 Kč). Z tohoto množství se

vyrobí 150 kg cukru a nebo 80 litrů etanolu. Z hektaru se sklízí zhruba 150 tun třtiny. V Brazílii se vyrábí v průměru kilogram cukru za 4 Kč, což ji předurčuje k velké konkurenční výhodě. Jak sami Brazilci říkají, jakmile EU sníží dotace do zemědělství, jsou ekonomicky neporazitelní a lehce mohou z trhu vytlačit dražší cukr i biolíh z Evropy. Náklady jsou nízké a sklízet lze několikrát za rok. Jen ve státě Sao Paulo se cukrová třtina pěstuje na 5 mil. ha. Na 3 mil. ha je sója, na 130 mil. ha se rozkládají pastviny – každá kráva tam má pro sebe celý hektar. Výtěžnost cukru z třtiny lze zvýšit až o čtvrtinu Největší náklady při pěstování cukrové třtiny spadají v Brazílii na přepravu, je to až 60 %. Cukrovary se proto společně pustily do modernizace železniční sítě a nakupují potřebné vagony. Počítá se totiž s dalším zvyšováním ploch pro cukrovou třtinu a výzkumný ústav si dal za úkol dál zvyšovat její výtěžnost. V roce 2015 by to mělo být více než o 20 %. CTC patří mezi tři brazilská výzkumná pracoviště, která dostala od odborné komise povolení k výzkumu a aplikaci transgenních plodin. Dnes CTC disponuje 30 000 genů použitelných při zdokonalování odrůd

cukrové třtiny. A CTC patří mezi 17 výzkumných ústavů tohoto typu, které jsou ve 13 zemích světa. Dostal se tedy mezi ty nejlepší. CTC staví na třech základních pilířích: bioinformatice, výzkumu genomu a molekulárním šlechtění s využíváním tkáňových kultur. Zjednodušeně řečeno se v tomto případě využívá listových kultur, které se pěstují v agaru. To vše slouží výzkumu GMO, geneticky modifikovaných jedinců a transportu genů nástřelem genovou puškou na agrobakterii. Tyto složité procesy se velmi pečlivě vyhodnocují a zkoumá se biologická bezpečnost. Než se jedinec, jehož genetická výbava je takto ovlivněna, pustí z prostor výzkumného pracoviště na pole, trvá to minimálně čtyři až pět let. U cukrové třtiny se genetické modifikace týkají především tří úkonů. Je to odolnost vůči hmyzímu škůdci, vyšší podíl cukru a odolnost vůči suchu. Dnes je v celé Brazílii geneticky uzpůsobená cukrová třtina na 30 milionech hektarů půdy. Lepší zhodnocení odpadu Velmi důležitým úkolem, před nímž nyní výzkumníci stojí, je co nejefektivnější využití odpadu vznikajícího při zpracování cukrové třtiny. Na deset litrů etanolu totiž při výrobě připadá 100 litrů odpadu. Jak se spočítalo, z jedné tuny cukrové třtiny je 140–150 kg cukru, dále je to 280 kg biomasy a dalších 280 kg zelené části – listů – které zůstanou na poli. Výzkumníci mají dnes za úkol vymyslet, jak lépe zužitkovat biomasu, a to, co dnes zůstává jako zelená hmota po sklizni na poli dál, také využít pro výrobu bioetanolu. Už existuje vhodná technologie výroby bioetanolu z celulózy, a té se brzy ve velkém začne v Brazílii využívat. Mělo by to přinést zvýšení výroby energie o celých čtrnáct procent. Eugenie Línková

Hukot vodopádů a divy brazilské přírody Kdo je v Brazílii, nemůže si nechat ujít návštěvu největšího systému vodopádů světa Foz de Iguassu. Jimi také naše novinářská výprava svou misi v Brazílii ukončila.

H

ned na kraji pralesa vás zaujmou nezvyklá ptačí hnízda. Nebo pavoučí sítě, které skoro nelze přetrhnout. Ty patří proslavenému pavoukovi, jehož vlákno genetici navrhli pro cílené mutace – ovce s pavoučím genem by produkovaly mléko obsahující vlákno využitelné v chirurgii.

Foto Eugenie Línková

Iguassu je největším systémem vodopádů na světě. Přepadový lem je široký 2,7 km a v závislosti na roční době čítá 150–270 vodopádů.

Vodopády Iguassu leží na hranicích Brazílie s Argentinou a Paraguají. Rozhodně stojí za to prohlédnout je ze všech stran. A hlavně pěkně zezdola. Z brazilské strany lze vyrazit na motorových loďkách, které se přiblíží k té velké podívané tak blízko, jak je to jen možné. Čluny vás pěkně protáhnou pod touto přírodní sprchou, takže do loďky je radno nastoupit bos a s nějakým igelitem přes hlavu. Šaty během dvou hodin zase oschnou. Další zajímavostí je obrovská hydroelektrárna Itaipu, o niž se svorně dělí Brazílie a Paraguay. (egi)

37

BRAZILSKÉ ZAJÍMAVOSTI

Tržnice Jen ve městě Sao Paulo je zhruba 280 tržnic a v každé z nich najdete nepřeberné množství nejrozličnějšího ovoce a zeleniny. Taková tržnice může být i půl kilometru dlouhá. Po obou stranách ulice jsou stánky, jeden vedle druhého. Například jen banány můžete vybírat ze zhruba padesáti odrůd. Rozdíl je ve velikosti, chuti a škrobnatosti. Některé jsou určeny jen na vaření, jiné se upravují do moučníků nebo jedí jen tak.

Caipirinha Neoficiálním národním nápojem Brazilců je caipirinha. Skládá se z cachacy, což je místní lihovina z cukrové třtiny (může se použít i bílý rum), limetové šťávy, cukru a ledové tříště. Udělat však dobrou caipirinhu je opravdu umění. Místo limety se používá téměř jakékoliv ovoce – jahody, kiwi nebo třeba pomeranče. Ovoce se mírně pomačká s cukrem, zalije se lihovinou a zasype ledovou tříští.

Mate Především ve státě Rio Grande do Sul popíjejí gaučové čaj mate připravovaný z listů cesmíny paraguayské. Při cestě krajinou můžete téměř u každé benzinové pumpy tento povzbuzující nápoj za „čtvrťák“ ochutnat. Hromada sušené drtě je stále v nádobce – calabase – vyrobené z dlabané tykve, jen se stále dolévá horká voda. Pije se kovovým brčkem – bombillou – opatřeným v dolní části sítkem. Mate povbuzuje, ale na rozdíl od kávy nezpůsobuje nespavost.

Caldo de cana Šťáva z cukrové třtiny – Caldo de cana – je vynikající nápoj vylisovaný ze třtinových stvolů, na který si ale budete muset chvíli počkat, než vám jej značně hlučný stroj připraví. V Sao Paulu, v jedné z mnoha tržnic, jej však máte v kalíšku připravený za chvilku. Nápoj je přiměřeně sladký a velmi osvěžující. (Všimněte si obsluhy stroje na snímku. Jako každý Brazilec chce být i ona krásná a jako prakticky každý třetí mladý člověk má na zubech rovnátka.)

Přírodní skvosty V Brazílii je nádherná příroda. Podle nového zákona musí každý farmář až 5 % půdy dát do původního stavu, tedy vrátit divočině. Dříve lidé pralesy káceli a zúrodňovali. Dnes se ukazuje, že zelené plíce Latisnké Ameriky nesmějí být ohroženy. Například v centru samotného Sao Paola, města s 18 miliony obyvatel, naleznete místo parku několik hektarů „původního“ pralesa. Jen lavičky a hloučky lidí vás vyvedou z omylu, že byste byli v centru divočiny. (egi)

38

Ze zahraničí

28. května 2009

Barmský venkov

Do Barmy, které se od potlačení lidového povstání vojenskou juntou v roce 1991 oficiálně říká Myanmar, jsem se podíval z Číny během jarních prázdnin. Letěl jsem do Thajska, odkud je to k Barmáncům zhruba dvě hodiny. Nakonec jsem touto zajímavou zemí putoval společně s mladým německým párem, což jsem dodatečně bral jako nesmírnou výhodu. záležitost. Při další cestě jsem také seděl nahoře, namačkán s dalšími asi padesáti lidmi. Přiznám se, že po nepříjemných zkušenostech s předchozí poruchou jsem se bál, že cestou z kopce přestanou fungovat brzdy. Není se tam totiž téměř čeho chytit. Po prvním zhoupnutí ale zjistíte, že člověk vždycky rychle něco nahmatá. Pokud to nestihnete, jednoduše korbu při dalším takovém zhoupnutí opustíte. Taková doprava je pro nás ale takřka zadarmo. Obecně totiž platí, že pro Evropana v Barmě není draho. Sice mají svojí měnu, ale cizinec téměř za vše platí v dolarech.

P

řed takovou cestou do neznáma asi každý prvně hledá na internetu nějaké informace. Narazil jsem na stránky ekonoma Pavla Čiháka, který v Barmě žije skoro 17 let. „Jsem víc Barmáncem než Čechem“, prohlašuje o sobě. „Musíte se přizpůsobit vy jim, ne oni vám. Vy se pak můžete těšit z předností a krás, které může tato kdysi nesmírně bohatá země nabídnout“, psal Pavel Čichák v e-mailu. „Víte, tahle země není vůbec

z korby náklaďáku chudá, naopak je nepředstavitelně bohatá. A to nejen co se nerostného bohatství týče. Když byl ještě Singapur rybářskou vesnicí a o Bangkoku nebylo ani slyšet, byla tato země největším vývozcem rýže a její hlavní město vzkvétalo. Jsou ještě pamětníci, kteří s nostal-

Stručně o ekonomice Barmy

O

ficiální údaje o vývoji ekonomiky jsou většinou nedostupné nebo značně zkreslené. Velká část ekonomických aktivit je také skrytá v tzv. šedém sektoru, který je podle některých analytiků dokonce větší než sektor legální. Kdo tuto zemi poznal do hloubky, potvrdí, že velkou roli zde hraje právě zmiňovaná šedá ekonomika. Ta zahrnuje například soukromé bankovnictví, pašeráctví, výměnný obchod, neregistrovanou zemědělskou produkci, korupci a pěstování drog. Údaje uvedené v tomto materiálu proto z velké části vycházejí z informací mezinárodních organizací (IMF, WB, ADB) a thajského tisku. Ekonomická situace v Barmě se v posledních několika letech neustále zhoršuje. Po desetiletích devastace domácí ekonomiky vojenskou vládou se dnes Barma řadí mezi nejméně rozvinuté země s hrubým domácím produktem na obyvatele (odhadovaná výše 234 USD). Ekonomice dominuje zemědělství a těžba nerostných surovin (60 % HDP), zatímco podíl zpracovatelského sektoru na tvorbě HDP dnes činí pouze 8 %. Většina obyvatel žije mimo města a jejich příjmy se pohybují na úrovni existenčního minima. Makroekonomická situace v Barmě je velmi nestabilní a hospodářství celkově trpí řadou ekonomických deformací. Vedení země trvale nepublikuje žádné oficiální údaje o ekonomickém vývoji země, což okolní svět utvrzuje v přesvědčení, že se potýká se stále vážnějšími problémy. Důvodem je především neodborné řízení ekonomiky a politická situace v zemi, která vyvolala odliv zahraničních investorů i mezinárodních finančních organizací. Růst ekonomiky z velké části závisí na růstu zemědělského sektoru, který se na tvorbě HDP podílí asi 42 %. Výkony zemědělského sektoru jsou však velmi nerovnoměrné v závislosti na přízni či nepřízni počasí. Růst hospodářství v posledních letech byl proto tažen především nárůstem produkce v těžebním průmyslu, zatímco průmyslová výroba zaznamenala mírný pokles a zemědělská produkce velmi pomalý nárůst. Na poklesu průmyslové výroby se podepsal zejména nedostatek elektrické energie a dalších důležitých surovin, omezené možnosti vývozu a chabá infrastruktura. Ve snaze zvýšit produktivitu zemědělského sektoru se vláda v poslední době snažila rozšířit obdělávanou plochu a zvýšit výnosy. Zatímco obdělávanou plochu se rozšířit podařilo, výnosy zůstaly nezměněny. Hlavní překážkou nárůstu produktivity v zemědělském sektoru je nedostupnost hnojiv a zavlažovacích systémů pro většinu zemědělců. Barmské zemědělství má jedny z nejnižších výnosů v Asii. EU provádí pravidelné hodnocení vývoje situace v Barmě a přijímá rozhodnutí o dalším termínu platnosti sankčních opatření. V poslední době byla opatření dále zpřísněna, což v praxi znamená další omezení přílivu finančních prostředků z obav, že by byly použity pro posílení nedemokratických principů v zemi. EU proto ve svém nařízení zakázala dovážet z Barmy drahokamy a dřevo. ●

gií na toto období vzpomínají. Je smutné, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Vedení země má štěstí, že téměř 90 % obyvatel jsou buddhisté. Běžní lidé se spokojí s málem. Jsou skromní a dá se říct, že i spokojení, protože věří, že jejich příští život bude ,procházka rajskou zahradou‘. Jenže všechny ty zákonitosti se nedají poznat během pár dnů dovolené, kdy se na vás každý usmívá, snaží se vám pomoci, ale taky vás vzít na hůl, protože jste

Rýže na polích vede Na každém kroku vidíte rolníky, jak něco přepravují. Zemědělství je totiž hlavním motorem tamní ekonomiky. Jde o primitivní způsob hospodaření na dobré půdě. Vzhledem k vlídným kli-

bílý a tím pádem bohatý,“ shrnul přátelsky Pavel Čihák. Konečně na cestě Auta v Barmě pamatují tak 70. léta 20. století. Mnohdy fungují na doraz. Hned při naší první cestě začal pronajatý vůz vzdorovat. Nakonec to v něm škytlo, škublo a my zůstali stát. Bylo vidět, že řidič je na podobné poruchy zvyklý. Společnými silami jsme vrak dotlačili do nejbližší stodoly, kde chlapi s kladivy a různými nástroji zase auto na chvíli zprovoznili. V zemi není problém přepravovat se na korbě nákladního auta. Vlastně jde celkem o běžnou

matickým podmínkám by tento obor měl být velmi prosperujícím odvětvím. Chybí ale potřebná technika. Zemědělcem je v Barmě každý druhý. Podíl zemědělství včetně rybolovu a živočišné výroby na tvorbě HDP v posledních letech podle údajů Asijské rozvojové banky (ADB) trvale klesal a zaměstnává 70 % pracovní síly v zemi. Rozdílné klimatické podmínky tu umožňují pěstovat až 60 druhů různých plodin. Hlavní zemědělskou plodinou zůstává rýže. Vzhledem k její špatné kvalitě je však na světových trzích jen velmi těžce prodejná. Hlavním konkurentem v této oblasti je Vietnam, který produkuje a exportuje značný objem rýže na stejné kvalitativní úrovni jako Barma. Ve vývozu převažuje dřevo Barma je také zemí velmi bohatou na dřevo. Jedním z hlavních druhů je dřevo teakové. V jeho produkci a vývozu zaujímá největší podíl na světovém trhu (je zde 16 mil. ha teakového pralesa, celková plocha teakového pralesa v Asii a Tichomoří činí 26 mil. ha). Rovněž se ve velkém těží a vyvážejí další druhy tropického ušlechtilého dřeva, bambusu a rákosu. Tematickou stranu připravil Martin Bouška Popisky k fotografiím: Nahoře: Pohled na všední výjev barmského venkova Uprostřed vpravo: Do hliněných nádob dostávají buddhističtí mniši jídlo od obyvatel Uprostřed vlevo: Rolník veze živé prase na trh Dole: Nejposvátnější barmská pagoda Shwedagon je dominantou Yangonu, hlavního města země

Breaking news

May 28th 2009

39

Brazil: Country of Great Agricultural Opportunities At a gala diner organized recently by a Brazilian company BraziliaBio for eight European journalists in Sao Paulo, the 18 million capital of the Sao Paulo State, we had opportunity to meet top personalities of the Brazil agricultural policy. The person dominating among them was Carlo Lovatelli, President of the Brazilian Agrarian Chamber and President of ABIOVE, the Industrial Association of Biofuels Producers.

T

he meeting was also attended by Marcos Sawaya Jank, President of the Sugar Cane Processors Association. He had been a member of a delegation to the new US President Obama negotiating an increase of bioethanol exports to the USA.

One third of Brazilians work in agriculture Brazilian agriculture offers an immense potential. It employs nearly 33 % of the population and flow of cheap food from this country into Europe is expected in the near future. For the time being, the country is one of the biggest global producers of beef and poultry meat, soya and sugar cane and its areas under maize are growing. These three crops are currently produced from genetically modified varieties which means another competitive edge for Brazilian farmers. Advantages lie in huge water resources, favourable climate and abundance of good quality soil. As sugar cane and maize will be used in future not only for food production but primarily in biofuels their areas are growing. “Three years ago, we received the German agricultural minister Renate Künast,” said the President of the Brazilian Agrarian Chamber Carlo Lovatelli. Being also the President of Abiove, associating entrepreneurs from the biofuels sector, he recalled an interesting story with this strong supporter of anything linked with the term “bio”. The story concerned their stopping at a petrol station. “We were running out of fuel and I the-

refore told the Madame Minister that we had to stop at a petrol station and that we had a choice of three options: either pure petrol or bioethanol mixture or biofuel. I took Renate Künast by the hand and told her that we would fill up the car together. But what is suitable fuel for your car, asked Madame Minister. I told her that our cars can use any of the three, engines are fit for it. She smiled saying that she did not know how easy this could be,” concluded Lovatelli, adding that there were five thousand sugar cane varieties in Brazil and that areas where sugar cane is cultivated could be expanded by further thousands and thousands of hectares. Bioethanol made of sugar cane is competitive „Just as we are able to fully supply Europe with our beef and chicken meat we are huge producers of sugar cane bioethanol. We have been exporting only 30 % of our production so far but we may multiply our exports,” says Lovatelli. Brazil’s main interest is currently in extending sugar cane

The picture shows Mrs. Alda Lerayer, Director of BriziliaBIO, presenting GMO maize at the largest agricultural show in Latin America in Cotrijal. plantations which have replaced large areas of coffee plantations. Exports of bioethanol made of sugar cane will undoubtedly increase in future. For the time being, however, the delegation lead by Marcos Sawaya Jank, President of the Sugar Cane Processors Association UNICA, has not been as successful as they wis-

Brazil’s enormous potential in producing biofuels lies in sugar cane. The picture shows container experiments with sugar cane with best growing properties, pest resistance and higher sugar content.

hed. “I was one of the participants in a meeting held with President Barack Obama. There was a small group of industry representatives including producers of bioethanol, fuel of the future. We wanted to loosen rigid quotas for bioethanol exports towards the U.S.A. The President Obama has not yet expressed his view on our request but he is going to consult experts and consider the matter. This is definitely good and positive for us; until now, this was a highly taboo topic in the US-Brazil talks but now it seems that certain “detente” might happen eventually,” said Marcos Sawaya Jank. Brazil produces 18 billion litres of bioethanol. “For the time being we export three billion litres only and the production keeps growing every year,” he added. In the Sao Paulo state only, there are more than 12 thousand sugar cane growers, associated in the total of 17 cooperatives. Producers deliver sugar cane to processors and then it is up to them what they use it for – whether for the sugar production or bioethanol production; thus there is only one price for the farmer. Farmers become more and more interested in the cultivation of this crop and soil for growing this crop is abundant. “Costs get higher because of the transportation which makes up 70 % of the total costs

and this is unacceptable,” stated Ernesto Lovatelli and on that account the corporation associating biofuel producers took a decision to purchase new carriages for the state-owned railways and to provide financial aid for modernizing this network. “This is a huge investment but we have calculated that we will reduce the transportation cost to 25 % and so we are investing into our future, for higher production of biofuels. We want to export up to 5 billion litres of bioethanol to the Caribbean only,” he added. 90 % of Brazilian cars are fuel-flexible. It depends on the driver what they want to use and the engine “does not care”. The price varies and a picture taken at a Brazilian petrol station puts it very well. One Brazilian real equals approximately ten Czech crowns. And the driver’s choice evolves from the topical prices of the given fuel; currently, the ethanol price has been at the level of about 50 – 60 % of the petrol price. GMO has a green light in Latin America The advantages of Brazil are not only in the climate, soil composition, sufficient moisture and rainfall but also in a reasonable agricultural policy. It is true that Brazilian farmers do not get any subsidies but the Government assists them – in another way. It

is mainly through good legislation enabling flexible response to the world trends and scientific findings. This was not always the case, e.g. use of genetically modified crops was a taboo until 2004 - unlike neighbouring farmers in Argentina who have been fully enjoying benefits of GMO corn, soya but also cotton already since 1998 and thanks to these crops growing cost were brought to a minimum level. Thus it became a public secret that Brazilians begun to smuggle genetically modified seed from their neighbours on a large scale. In case of soya, in particular, truckloads of this crop were entering the country and somewhat amusingly this contraband crop was popularly known as “Maradona soya”. A new act permitting GMOs was passed in Brazil in 2005. Recognition of every new GM variety or another modification is preceded by months or even years of approval procedure. The Government has set up a 27 member committee consisting of scientists and an equal number of consumers’ representatives, politicians and public health officials. The two groups watch each other very carefully, but science has the final say. Because only science can provide genuine guarantees. European obscurantists Brazilians therefore consider EU representatives, who do not favour GMOs and who even fight against their uses, to be a sort of obscurantists. “It is a kind of inadequacy, ignorance in the field,” commented Carlo Lovatelli on attempts preventing the use of GM crops. He sent a message to “European obscurantists” that he would be willing to explain what are positives of GMOs – and not financial ones only. Genetics represent another input of the Brazilian agricultural policy; it is no coincidence that local scientists have entered into successful cooperation with the world genetics top scholars from the Israel Rupin Institute. They have established a very close collaboration and they even share certain programmes. Eugenie Línková

Demonstrating Farmers Were Defending Their Cows The end of April was in the spirit of a whole-country demonstration of milk producers. Farmers flooded roads of their regions with their machinery and it was no exception to see up to sixty tractors, harvesters and trucks, some of them with signs explaining the purpose of this move.

F

arming cannot exist without milk cows and dairies cannot do without farmers, reasoned food processors, some of them having even sent their vehicles to join the demonstration symbolically – e.g. Madeta Company.

“We have presented four requirements,” said Jan Veleba, President of the Agrarian Chamber of the Czech Republic, while explaining to the media the aim of the demonstration. “Just as in the case of sugar beet, we believe that there

should be a minimum price set along with the milk quota. Secondly, we call for legislation which would provide for correct enterprise of retail chains and thirdly, we consider as necessary to adopt a Czech National Agricultural Policy as soon as possible. We would also like to accelerate the paying out of complementary national direct payments at the level of 30 % from the national budget, the so cal-

led top-ups complementing the EU payments. We want nothing else than what had been negotiated before the EU accession. Ideally, we would like this money in the farming business by the end of August 2009,” said Jan Veleba. “Our wish is that farmers get real money as soon as possible so that their cash flow position, which deteriorates rather fast due to low farm-gate prices, improves,” he added. (egi)

40

Dějiny amerických farem

28. května 2009

PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM

Příběh desátý: Legenda zvaná Pony Express Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Dne 3. dubna 1860 byla mezi oblastmi ležícími ve středu Severní Ameriky a Kalifornií zřízena kurýrní jezdecká poštovní služba nazvaná Pony Express. Netrvalo dlouho a stala se jednou z nejznámějších legend amerického Západu. Zvláštní a na svou dobu velmi rychlá pošta začínala v malém městečku Saint Joseph ve státě Missouri a končila v tisíce kilometrů vzdálené Kalifornii. Společnost provozující spojení nesla poněkud složitý název Central Overland California and Pikes Peak Express Company.

Ú

žasná koňská pošta měla sto přepřahacích stanic, zaměstnávala 80 jezdců a měla k dispozici 400–500 koní. Jezdci, kteří se rekrutovali z mladých a odvážných mužů, cestovali mezi stanicemi vzdálenými v průměru 40 kilometrů. Jezdec tam koně však pouze měnil, jeho úkolem bylo urazit v sedle i celých 120 kilometrů. Za pracovní týden měli jezdci nejméně dvě směny. Průměrná rychlost jízdy byla v těžkém terénu devět kilometrů za hodinu. Rychlé bylo také střídání koní, jezdec na ně měl

Jezdci u napajedla

pouhé dvě minuty. Na konci trati bylo sice San Francisco, expres ale fungoval jako koňská štafeta jen mezi Saint Josephem a kalifornským Sacramentem. Dál se pošta dopravovala rychlými čluny po řekách. Podle rozvrhu měla pošta dorazit do Kalifornie původně za deset dní, později se čas o dva dny zkrátil. V době, kdy ještě nefungoval ani telegraf a transkontinentální železniční spojení, to byl úžasný pokrok. Dne 1. července roku 1861 oznamuje společnost Pony Express, že dopisy, které budou podány v její kanceláři v New Yorku na ulici Broadwayi do čtyř hodin odpoledne každé úterý nebo do půltřetí každou sobotu, budou odeslány do stanice Pony Expressu tak, aby dostihly štafetu odjíždějící ze St. Josephu následující sobotu nebo středu v jedenáct hodin večer. Telegramy, které budou zaslány do Fort Kearney v pondělí a pátek ráno, budou dále dopravovány Pony Expressem vyjíždějícím ve středu a v sobotu. A jaké byly ceny? Zásilky, vážící půl unce (asi 1,25 dkg) stály jeden dolar, za každou další unci se přidával rovněž dolar. V pustinách a prériích Pouť byla mimořádně nebezpečná. Indiáni začali být podezíraví a později otevřeně nepřátelští. Vztahy mezi Indiány a jezdci pracujícími pro Pony Express se ještě vyostřily, když například dva z jezdců na jedné stanici unesli indiánské děvče.

Ve stejnou dobu se společnost, jako by tušila svůj brzký konec, snažila své služby co nejvíce rozšířit, a k tomu potřebovala další jezdce. Jak praví její inzerát z léta 1861, hledala mladé, štíhlé jezdce, kteří měli rádi dobrodružství a chtěli poznat „náš velkolepý Západ“. Inzerát také požadoval, že jezdci musí být zkušení a ochotní riskovat život. V této souvislosti společnost zdůrazňovala, že dává přednost mužům, kteří přišli

du. Nechybělo mezi nimi ani jméno Billyho Coda, tedy slavného Bufallo Billa. Narodil se 26. ledna 1846 na farmě v Iowě, ve věku osmi let se s ním však rodiče přestěhovali do Kansasu, kde o tři roky později osiřel. Už jako mladík začal Bill pracovat jako vozka, když dospěl jezdil pro Pony Express. Později bojoval proti Indiánům na Powder River, kde se spřátelil s Jamesem Butlerem, pozdě-

hned několik. V Nauvoo ve státě Missouri začínal Mormon Trail, v městečku Independence ve stejném státě startoval Oregon Trail. Ve Fort Bridger se obě paralelně vedoucí cesty štěpily. Mormon Trail mířil k Velkému solnému jezeru, Oregon Trail pokračoval přes Fort Hall a Fort Boise do Fort Vancouveru. Na vrcholu čtyřicátých a padesátých let devatenáctého století po nich projely desetiti-

o rodinu. Ti byli ochotní sloužit kdykoliv a navíc v případě smrti nemusela společnost nic platit. A jaké byly platy? Na tehdejší dobu dost vysoké, až 60 dolarů měsíčně, k tomu veškeré zabezpečení – jídlo, ubytování, atd.

ji známým jako Divoký Bill Hickok.

síce vozů. Konflikty a neštěstí byly téměř na denním pořádku. Mnoho rodin stěhujících se na Západ muselo čelit nepřátelským Indiánům. Když se vozům podařilo ujet za den dvacet, třicet kilometrů, bylo to už považováno za rekord. Nakonec si Oregon Trail vyžádal neuvěřitelných 40 000 životů, na kterých se smutně podepsala i epidemie cholery. Nebyla to také žádná pohodlná jízda. Vozy se často bořily až po osy do písku nebo bahna. Pak je museli společně vytahovat lidé i zvířata. Přes rozbahněný terén bylo třeba klást otýpky rákosí, aby se težce naložené vozy neponořily. Celá, často stovky vozů čítající kolona, se musela řídit podle nejpomalejších. Stačila banální nehoda, jako bylo například zlomení osy či kola, a kolona stála, dokud se vůz nespravil. (Pokračování příště)

Pomník Pony Express v Saint Joseph Sláva Pony Expressu ale neměla dlouhého trvání. Už v říjnu 1861 byla dokončena telegrafní linka spojující Kalifornii se státy na středozápadě a Pony Express odešel do historie. Legenda tedy trvala pouhého půldruhého roku, kolik ale zažila odvahy a hrdinství! Z tisíců zásilek byla ztracená jen jedna, když se jezdec stal obětí indiánských šípů.

Buffalo Bill Mezi jezdci najdeme později slavná jména Divokého Zápa-

Stará stanice koňské pošty

Nástrahy na cestách Na karavanních vozových cestách spojujících východ a západ USA však nezavládl klid ani poté, co Pony Express skončil. Země byla protkána systémem sice prašných, ale rušných cest. Od řeky Mississippi jich vedlo

Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

Historie

28. května 2009

41

MALÉ OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (4)

Změny na počátku 20. století Počátek 20. století byl poznamenán válečnými událostmi, které se promítly i do zemědělství. Po vypuknutí první světové války byly vypsány rekvizice a kontingenty zemědělských produktů pro zásobování armády, byly zavedeny odběrní potravinové lístky. Zřízeny byly tzv. válečné ústředny1. Krize zasáhla celou ekonomiku, objem zemědělské výroby na konci první světové války nedosahoval ani poloviny předválečné úrovně, což se projevilo řádovým (na černém trhu až patnáctinásobným) zvýšením cen potravin. Přes omezení volného prodeje stále častěji docházelo i ke spekulacím s půdou a se zásobami. Nedostatek potravin a jejich vývoz z Čech byl i jedním z důvodů vyhlášení generální stávky dne 14. října 1918.

P

roto byl kladen velký důraz právě na obnovení funkčního zemědělství a jeho rozvoj již v prvních vládních opatřeních po vzniku samostatného Československa 28. října 1918. Souvisela s realizací pozemkové reformy, o jejíž důležitosti svědčí i slova prvního prezidenta T. G. Masaryka: „Pozemková reforma je vedle převratu největším činem nové republiky. Je dovršením a vlastním uskutečněním převratu.“ Nastartována byla již v listopadu 1918 na základě Nařízení Národního výboru č. 32 Sbírky zákonů a nařízení (dále Sb.) o obstavení velkostatků, které zakazovalo bez souhlasu Ministerstva zemědělství velkostatky prodávat, postupovat nebo zadlužovat. Samotné provádění pozemkové reformy, která byla v tehdejší Evropě hodnocena jako jedna z nejdemokratičtějších, mělo několik kroků, které byly podloženy zejména těmito

právními normami a s nimi spojenými opatřeními: ● zákonem o zabrání velkého majetku pozemkového č. 215 Sb./1919, který vymezoval právo státu přebírat a přidělovat zabraný majetek2. Výměra, podle níž podléhaly velkostatky záboru, byla určena 150 ha zemědělské a 250 ha veškeré půdy. Pokud to vyžadovaly zájmy zemědělského průmyslu, účelného hospodaření, zásobování obyvatelstva nebo jiné důvody obecného blaha, zákon umožňoval majiteli ponechat výměru půdy až do 500 ha. Ze záboru byly vyloučeny objekty hospodářsky samostatné, které nesloužily k hospodaření na zabraném majetku (vily se zahradami, průmyslové podniky, mlýny, lihovary, pily, cukrovary apod.), dále zemský, okresní a obecní zemědělský majetek a jakákoliv výměra půdy, která podmiňovala zachování historických památek nebo přírodní-

Praha, Václavské náměstí, 28. října 1918 ho rázu krajiny. Zemědělský majetek církví do 500 ha nebyl zabírán, větší majetky byly posuzovány individuálně; ● náhradovým zákonem, kterým se rozhodlo o způsobu a výši náhrady za zabranou půdu. Ceny pozemků byly stanoveny na základě tržních cen z let 1913–1915, bez náhrady byl vyvlastněn pouze majetek příslušníků nepřátelských států, panovnické rodiny a majetek nadací spočívajících na právech ze šlechtictví, které bylo u nás zrušeno v prosinci 1918. Vlastníci, jejichž majetek byl zabrán pro pozemkovou reformu, však měli právo, aby jim byla ze zabraného majetku přidělena půda, samozřejmě nepřesahující 250 ha; ● přídělovým zákonem (zákon č. 81/1920 Sb.), který se zabýval konkrétním přídělem půdy zabrané v pozemkové reformě. Prováděním pozemkové reformy byl pověřen Státní pozemkový úřad, jehož činnost byla vymezena samostatným zákonem a vedení jmenováno přímo prezidentem republiky. Půda byla přidělována jak jednotlivcům, tak zemědělským sdružením, obcím a dalším právnickým osobám sledujícím veřejně prospěšné zájmy. Celý proces byl rozdělen do dvou částí, a to na tzv. drobný příděl půdy zhruba do 30 ha a na příděl tzv. zbytkových statků o rozloze 50–150 ha zemědělské půdy. Kromě zemědělské půdy byly v přídělovém řízení také pastviny, lesní půda a zemědělské

průmyslové podniky. Průmyslové zemědělské podniky byly přidělovány buď s půdou majitelům zbytkových statků, nebo sdružením, společnostem a hospodářským družstvům provozujícím zemědělskou výrobu se zaměřením na další zpracování produktů; ● úvěrovým zákonem (zákon č. 166 Sb./1920 o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy), podle kterého byl úvěr na zakoupení pozemků poskytován všemi peněžními ústavy za podpůrného ručení státu. Úvěr mohl být poskytnut právnickým i fyzickým osobám při splnění všech podmínek záborového, přídělového a úvěrového zákona, jestliže odborná zemědělská způsobilost a bezúhonnost žadatele

zaručovaly, že úvěru nebude zneužito. Úvěr mohl být poskytnut na nákup půdy do vlastnictví, k nákupu nebo ke stavbě hospodářských a odbytových budov a ke stavbě budov obytných. Tento držebnostní úvěr byl uvolňován postupně, převážně formou dlužních úpisů. Družstvům a zemědělským sdružením mohl být poskytnut ještě tzv. úvěr provozovací, na nákup živého a mrtvého inventáře a ostatních provozních prostředků. V tomto případě se o riziko dělil stát a peněžní ústav, ● zákonem o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém (zákon č. 118 Sb./1920), podle kterého v případě, že majitel hospodařil špatně a nesplá-

Mapa Československé republiky v letech 1918–1924

cel úvěr, mohl být zažalován bankou u soudu s návrhem, aby proti dlužníkovi byl vydán platební příkaz a zahájena exekuce, nejčastěji tzv. vnucenou správou. Pokud tak nedošlo k uspokojení věřitelů, následovala po dvou letech dražba nemovitostí. První etapa pozemkové reformy, během níž došlo k prvnímu velkému záboru velkostatkářské půdy a lesů, skončila v roce 1924, druhá část trvala do roku 1928. Sporné případy postoupené mezinárodním soudům se řešily až do první poloviny 30. let. Z celé plochy státu se zábor týkal 28,6 % zemědělské půdy. Novým nabyvatelům bylo ze zabrané půdy přiděleno 64,6 %, zbytek byl ponechán původním majitelům. Původním majitelům byla vrácena i většina z 698 lihovarů, 310 pivovarů, 72 mlýnů, 545 cihelen, 67 mlékáren a 188 dalších objektů zabraných v rámci pozemkové reformy. Po ukončení celého procesu na počátku 30. let hospodařilo na území Čech a Moravy celkem 1,081 milionu zemědělských podniků, z toho 70 % tvořily zemědělské podniky s výměrou do 5 ha. Na druhé straně vzniklo 1637 nových zbytkových statků, když v Čechách byla jejich průměrná výměra 78,3 ha, na Moravě a ve Slezsku 93,6 ha. Snaha o další rozšíření výměry půdy se projevovala ve vyšším využívání pachtu. Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc., MZLU v Brně Vysvětlivky: Mezi nejdůležitější patřily Obilní válečný ústav, Ústředna pro výkup dobytka a ústředny pro cukr, líh, brambory, krmiva a tuky. 2 Vázaným majetkem byla půda, která nebyla v plném a bezvýhradném vlastnictví držitele, vázaným vlastnictvím byla půda šlechtických fideikomisů, půda církevní a obroční a půda nadační. 1

42

Značka KLASA

28. května 2009

Jak poznat kvalitní potraviny? P

Každý spotřebitel rád ocení dobré a kvalitní potraviny. V dnešní době, kdy jsou obchody zavaleny nepřeberným množstvím výrobků, je těžké poznat, který výrobek je skutečně pro nás ten pravý. Vypadají sice stejně, ale chutnají odlišně. A na první pohled těžko rozeznáme, zda kupujeme opravdu kvalitní potraviny.

3x ilustrační foto archiv KLASA

Program roadshow 2009: město

název akce

Šumperk Písek Veselí n. Lužnicí Brno

Slavnosti města Šumperka 6. 6. Dotkněte se Písku! 13. 6. Veselské slavnosti 20. 6. Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky 25.–28. 6. Napoleonská vojska potáhnou v červenci Znojemskem 11. 7. Pekařská sobota 18. 7. 35. letní filmová škola Uherské Hradiště 1. 8. Svatovavřinecké slavnosti 8. 8. Ozvěny Horňácka 22. 8. Země Živitelka 29. 8.

Znojmo Rožnov p. Radhoštěm Uherské Hradiště Hodonín Velká nad Veličkou České Budějovice

města Šumperka, v Uherském Hradišti na Letní filmové škole a ve Znojmě při tažení napoleonských vojsk městem. Další velkou akcí, na které se lze setkat s prezentací značky KLASA, bude Den s Deníkem. Na 73 místech v různých regionech České republiky se představuje značka KLASA již od 28. dubna do 26. června. Součástí programu budou také zábavné soutěže o atraktivní ceny. Hlavním programem Dne s Deníkem jsou různé moti-

rávě proto před téměř šesti lety začalo MZe udělovat výjimečným výrobkům značku kvality KLASA. Ta pomáhá spotřebitelům ke snadnější orientaci mezi výrobky a jejími nositeli jsou jen ty, které mají výjimečné charakteristiky ve své kategorii. Takový výrobek je na obalu označen logem KLASA. Značkou kvality je v současnosti oceněno 1309 výrobků od 215 českých a moravských producentů. Seznam výrobků lze najít na www.eklasa.cz.

termín

Pro zvýšení povědomí o kvalitě potravin KLASA se na jaře 2009 rozběhla kampaň, která má spotřebitelům napomoci v lepší orientaci při výběru kvalitních a prověřených potravin. Ne každý z nás pozná na první pohled rozdíl mezi podobnými produkty, které lákají spotřebitele hlavně obalem. KLASA proto přináší doporučení, jak se na potravinovém trhu lépe orientovat. Jednotlivé vizuály reklamní kampaně mají za úkol spotřebitele přivést k zamyšlení, zda do-

káže poznat kvalitní potravinu od té, která sice vypadá stejně, ale z hlediska kvality je odlišná. KLASA svoji kampaň podpoří také formou letní roadshow. V deseti českých a moravských městech budou zákazníci moci ochutnat oceněné výrobky. Celá akce začíná 6. června v Šumperku a končí 29. srpna v Českých Budějovicích na Zemi živitelce. Kromě těchto měst zavítá také do Písku, Znojma nebo Brna. V Šumperku se představí stánky KLASA na Slavnostech

Veletrh PLMA Amsterdam 2009 Největší potravinářský veletrh privátních značek svého druhu, PLMA Amsterdam, se letos uskuteční v termínu od 26. do 27. května. Významného veletrhu, který se pořádá už 24 let, se každoročně účastní zhruba 3000 vystavovatelů z více než 65 zemí světa, z toho zhruba dvě třetiny v potravinářském sektoru a třetina v sektoru v nepotravinářském.

L

etos poprvé mohou tento veletrh návštívit také výrobci se značkou KLASA. Expozice Klasa se představí v novém atraktivním stánku s moderním designem. Loňského ročníku se zúčastnili vystavovatelé z více než 70 států a 30 národních nebo regionálních pavilonů. K největším patřil právě pavilon ČR. Veletrh PLMA představuje pro výrobce spotřebitelského

Na letošním veletrhu produkty se značkou KLASA představí Artifex Instant, s. r. o. –

zboží jedinečnou příle žitost k navázání spolupráce s nadnárodními řetězci, velkoobchody a výrobci nebo distributory privátních značek. Je určen výhradně odborné veřejnosti. V souladu s celkovou kreativní strategií byla navržena nová veletržní expozice značky KLASA, jejíž hlavním sloganem je Výjimečná kvalita potravin.

instantní a granulované nápoje; Accom holding, a. s., a Interlacto, spol. s r. o. – mléčné vý-

robky; Altis Kolín, s. r. o. – cukrovinky, káva; Amylon, a. s. – práškové polotovary – pudingy, přílohy, sladká jídla; Hanácká Kyselka, s. r. o. – minerální vody; Linea Nivnice, a. s. – ovocné džusy, nápoje, dětská výživa. Vystavovatelé mají k dispozici například vlastní prezentační prostor a logo umístěné na přední straně informačního pultu. Potřebné informace o veletrhu lze najít na webových stránkách www. eklasa.cz. Veletrhu se účastní jednak výrobci zboží určeného pro prodej v obchodních řetězcích, ale také nákupčí obchodních řetězců a velkoobchodních organizací, které obchodní řetězce zásobují. Crest Communications

vační soutěže převážně pro ženy a děti. Veselé hry, například krmení otesánka, určování správných ingrediencí jednotlivých pokrmů nebo KLASA pexeso vás posunou až k vítěznému kolu štěstí, na kterém si můžete vytočit jednu z mnoha výher. Roadshow byla úspěšně zahájena 28. dubna ve Dvoře Králové a v Rokycanech. Místa, kde najdete stánek KLASA, naleznete v regionálních mutacích deníku VLP. Crest Communications

Přehled akcí Den s Deníkem: (datum, město, začátek akce) 28. 5. 28. 5. 29. 5. 29. 5. 31. 5. 1. 6. 1. 6. 2. 6. 2. 6. 3. 6. 3. 6. 4. 6. 4. 6. 5. 6. 5. 6. 8. 6. 8. 6. 9. 6. 9. 6. 10. 6. 10. 6. 11. 6. 11. 6. 12. 6. 12. 6. 15. 6. 15. 6. 16. 6. 16. 6. 17. 6. 17. 6. 18. 6. 18. 6. 19. 6. 22. 6. 23. 6. 23. 6. 24. 6. 24. 6. 25. 6. 26. 6.

Šumperk Ústí n. Labem Krnov Teplice Praha, NC Chodov Opava Kutná Hora Havířov Kolín Karviná Nymburk Ostrava Mladá Boleslav Blansko Jablonec n. Nisou Šlapanice Liberec Slavkov Česká Lípa Hodonín Děčín Mikulov Litoměřice Znojmo Plzeň Morav. Budějovice Třemošná Jihlava Přeštice Žďár nad Sázavou Prachatice Chotěboř Kaplice Klatovy Domažlice Pelhřimov Stříbro Dačice Sokolov Cheb Karlovy Vary

15.00 14.00 15.00 14.00 9.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 14.00 15.00 14.00 15.00 14.00 15.00 14.00 15.00 14.00 15.00 14.00 15.00 13.15 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00 15.00

Stručně o národní značce kvality KLASA

N

árodní značku kvality KLASA uděluje kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Začátkem ledna 2009 mohli nalézt spotřebitelé národní známku kvality KLASA na obalech celkem 1309 potravinářských výrobků od 215 výrobců. Další informace o národní značce kvality KLASA a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na internetových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v rubrice Propagace kvalitních potravin a na stránkách www eklasa.cz. ●

28. května 2009

Značka KLASA

43

44

Vinařství

28. května 2009

Růžová vína jsou v kurzu Na propagaci českých a moravských vín je vyčleněno z fondů EU 84 milionů korun. Část z těchto peněz bude sloužit podpoře růžových vín s novou národní značkou Růžové CZ. Tato značka s uvedením licenčních znaků bude cílit na mladé lidi mezi 24–30 lety. Samozřejmě ale nejen na ně.

„N co na červená, pokud jde a růžová vína platí totéž

o výměry vinic. Vyrábějí se z modrých odrůd a záleží jen na dalším zpracování,“ upřesnil Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR. Zatím je podíl modrých hroznů v celkové sklizni veškerých odrůd 34 %. A pokud jde o růžová vína, dnes je jejich podíl kolem 5 % v celkové skladbě vín. Kampaň pod záštitou Vinařského fondu má zpo-

pularizovat růžová vína u veřejnosti a ukázat, že ta tuzemská patří ke světové špičce. „Svátek růžových vín odstartoval 1. května v Praze mohutnou kampaní Léto s růžovými víny, která má oblíbený nápoj ještě více zpopularizovat,“ uvedl Jaroslav Machovec. V ČR podle něj panují ideální podmínky pro výrobu růžového vína, a proto by se v budoucnosti mohla stát v jeho produkci velmocí. Poptávka po růžových vínech roste ve světě i u nás. Zatímco v roce 2003 vyrobili tuzemští vinaři 11 000 litrů růžového vína, v roce 2007 to bylo již 575 000 litrů. Ve Francii růžové víno dokonce předstihlo v popularitě víno bílé a zařadilo se v oblíbenosti za víno červené. Růžové víno se vyrábí z hroznů modrých odrůd, nikoliv mícháním bílého a červeného vína, což je často vžitá představa. Rmut obsahující podrcené hroz-

Jihomoravský kraj zvýší dotace vinařům Jihomoravský kraj chce letos poskytnout Vinařskému fondu ČR dotaci 8 mil. Kč. Organizace přitom od kraje dostávala obvykle kolem 3 mil. Kč ročně. Navýšení dotace by mělo pomoci moravským vinařům vyrovnat se s hospodářskou krizí. „Záměr schválili radní a v nejbližších dnech jej projedná krajské zastupitelstvo,“ řekl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), který je členem dozorčí rady fondu. „Tyto prostředky by měly být investovány do marketingu a především na podporu prodeje vína,“ uvedl Hašek. Podle ředitele fondu Jaroslava Machovce zvýšená dotace pomůže vinařům přečkat „zlé časy“ a zároveň přispěje k propagaci vína a výrazně i jižní Moravy v oblasti cestovního ruchu. „Pokud příspěvek kraje dostaneme, získáme i vyšší příspěvek od státu,“ řekl Machovec. Stát ze zákona poskytuje vinařům dotaci ve stejné výši jako kraj. Fond by tedy získal dalších 8 mil. Kč od ministerstva zemědělství. (li)

Investice do rozvoje Znovínu Ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec (vpravo) s Antonínem Králíčkem z Ministerstva zemědělství ČR během veletrhu Víno a destiláty v Praze Foto Eugenie Línková ny se ale na rozdíl od výroby červených vín zbaví slupek a dále se pokračuje jako při výrobě vína bílého, při níž kvasí pouze mošt bez slupek. Vinaři proto často říkají, že rosé svůj život začíná ja-

ko červené, ale prožívá jako bílé. Tři čtvrtiny ve světě vyráběného růžového vína pochází ze zemí EU, z toho 28 % se vyprodukuje ve Francii. Eugenie Línková

Šampionem vín je chilské Marques Merlot 2006 Titul Šampion vín a cenu premiéra České republiky získalo v soutěži konané při příležitosti veletrhu Víno a destiláty chilské víno Marques Merlot 2006 od společnosti Concha Y Toro.

V Ve francouzském pavilonu bylo názorně předvedeno, co vůně kterých vín připomínají Foto Eugenie Línková

KRÁTCE

ítězné víno získalo od porotců nejvyšší hodnocení ze 447 hodnocených vín z České republiky i zahraničí. Vína z Moravy a Čech obsadila téměř polovinu z celkem 43 medailo-

vých míst. Druhým nejlépe hodnoceným vínem se stalo španělské červené víno Bodegas López Hermanos Sol de Málaga, které získalo zároveň cenu Ministra zemědělství České republiky. Nejlépe hodnoceným vínem domácího původu se stala Pálava 2008, výběr z hroznů, z vinných sklepů Lechovice. Čtyři tuzemská vinařství, a to Vinařství Bronislava Vejbara, Proqin, Patria Kobylí a Metraflora, získala shodně po dvou pohárech. (li)

Na veletrhu Víno a destiláty nemohla chybět ani vinařská společnost Znovín. „Prodej vína loni vzrostl o 15 % na 5 mil. litrů, o rok dříve to bylo 4,3 mil. litrů,“ řekl ekonomický náměstek Znovínu Štěpán Bilíček. Podle ředitele firmy Pavla Vajčnera vzrost prodej především u bílých odrůdových vín, zájem o červená vína naopak mírně klesl. „Nejvíc se prodávaly odrůdy Sauvignon, Tramín červený a Veltlínské zelené. Na tyto vína se zaměříme i letos,“ řekl Vajčner. Společnost Znovín Znojmo loni vykázala zisk 20,2 mil. Kč, meziročně o 4,4 mil. Kč méně. Za nižším ziskem stojí podle Vajčnera loňské rozsáhlé investice v Jaroslavicích na Znojemsku, kde firma dostavěla halu na skladování vína a modernizovala linku na zpracování hroznů. Vyšší zisk v roce 2007 způsobilo také rozpouštění finančních rezerv, dodal Vajčner. Letos plánuje firma investovat řádově miliony korun v Příměticích na okraji Znojma do zvýšení kapacity linky na zpracování hroznů. (li)

Ředitel firmy Znovín Znojmo Pavel Vajčner (vpravo) u stánku Znovínu na veletrhu Víno a destiláty. Foto Eugenie Línková

TIRÁŽ

Moravská vína sklízejí zahraniční vavříny V poslední době jako by se s cenami pro moravská vína, přiváženými z různých zahraničních soutěží, protrhl pytel. Na veletrhu Víno a destiláty konaném koncem dubna v Praze jsme se na příčinu náhlého zviditelnění našich vín zeptali dvou předních vinařů, kteří v loňském roce úspěšně bodovali na mezinárodních vinařských kláních.

kl Vojtěch Olbrecht z vinařství Blatel u svatého Antonínka v Blatnici na Moravě. Před rokem 1990 se naši vinaři dostali na zahraniční soutěže jen ve zcela výjimečných případech. Při prvních konfrontacích se zahraniční konkurencí si proto uvědomili, co vše má na kvalitu a prodejnost jejich vín vliv. Zlepšil se marke-

ting, stejně jako ambaláž. „Je to i o kontrole. Když vinař jednou selže, už je vyřazen navždy ze soutěže,“ uvedl Pavel Pastorek, ředitel vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice, které jsou druhým vinařstvím v ČR po Bohemia Sektu. „Výhradně vykupujeme hrozny podle kvality,“ řekl. „Když jsme jako společnost začali se selek-

P

řivezli si z nich nejcenější medaile – zlato nebo alespoň stříbro, a to znamená pro jejich vinařství velkou čest, dostala se tím mezi evropskou špičku. „Vliv na to má nesporně zlepšení samotné technologie výroby vín a hlavně způsob ošetření a práce ve vinicích,“ ře-

Vojtěch Olbrecht z vinařství Blatel (vlevo) a Pavel Pastorek, ředitel vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice Foto Eugenie Línková

cí podle kvality, bylo to něco nového. Sběr řídíme podle toho, jak dozrávají jednotlivé odrůdy, a kdyby někdo dovezl odrůdu v době jiné, než je její nejpříhodnější doba sklizně, je potom cena nižší, protože ani kvalita nemůže být nejvyšší,“ dodává Pastorek. Společnost, kterou řídí ročně vykupuje přes sedm milionů kilogramů hroznů. „V na šem vinařském družstvu působí na 430 členů, kteří vlastní více než 1000 hektarů vinic. Kvalitu nám hlídá takový vinařský matador, který je nekompromisní a spra vedlivý. Když dá hroznům nejvyšší známku kvality, víme, že to tak je. A právě to je cesta ke zvýšené kvalitě vína,“ říká Pavel Pastorek. „Hodně se změnilo i v samotném zpracování hroznů a zmodernizovala se technologie ve sklepích,“ dodává Olbrecht. To vše dohromady potom přináší ony vavříny ze zahraničních soutěží. Eugenie Línková

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 14. května 2009 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ

Příští číslo Zpravodaje AGRObase se zaměří na výstavu Země živitelka a Národní dožínky