Praha,
. března
ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR k veřejné konzultaci Evropské komise
I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se potýká stejně jako většina evropských zemí s problémem nedostatku zdravotnických pracovníků, zejména co se týče všeobecných praktických lékařů a zdravotních sester, a proto věnuje této problematice pozornost. Za jednu z nejdůležitějších oblastí zmíněných v Zelené knize proto považuje Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále „MZ“) stabilizaci pracovníků a jejich nábor zlepšením informovanosti ve školách o spektru profesních možností v rámci zdravotní péče. S ohledem na skutečnost, že současná ekonomická krize může napomoci návratu pracovníků do systému zdravotnictví, je třeba vytvořit vhodné podmínky na jejich přilákání a rekvalifikaci. Za klíčové MZ dále považuje i metodiku pro stanovení potřebného počtu zdravotnických pracovníků. Ke stabilizaci zdravotnických pracovníků a přilákání nových zájemců o tato povolání přispěje i rozvoj nových dovedností a využívání nových moderních technologií . MZ považuje za důležité také podpůrné možnosti zlepšení stavu nedostatku zdravotnických pracovníků, jako například podpora rodiny a blízkých osob v péči o stárnoucí populaci a dostatečná finanční podpora při zajišťování domácí ošetřovatelské péče.
II. DOPLŇUJÍCÍ PODNĚTY A NÁVRHY K OBLASTEM ZMÍNĚNÝM V TEXTU ZELENÉ KNIHY Kapitola 1: Úvod Je nutné zohlednit, že Evropa čelí i následujícím výzvám: o
Rostoucí poptávka po zdravotní péči a její kvalitě je způsobena mimo jiné volným pohybem osob, které srovnávají úroveň poskytované zdravotní péče, s níž se setkávají v bohatších členských státech, s ostatními členskými státy. Občané z méně bohatých členských států potom poptávají v domácích podmínkách stejně
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
kvalitní zdravotní péči, jaká je poskytována v bohatších zemích, stejně jako občané jiných členských států, kteří migrují. Pokud by se rozdíly mezi úrovní a kvalitou zdravotní péče v jednotlivých členských státech výrazně lišily, mohla by taková skutečnost být limitujícím faktorem pro cestování za péčí. o
Snaha zdravotnických pracovišť a jejich odborníků neustále se přizpůsobovat novým medicínským poznatkům a inovacím podporuje nabídku zdravotní péče. Tato snaha vyžaduje neustálou realizaci změn v zavádění nových technologií, pracovních postupů a vzdělávání dalších zdravotnických pracovníků, a to nejen v příslušném oboru, ale i v dalších oborech, které se zdravotnictvím úzce souvisejí.
Kapitola 3: Právní rámec a základ pro opatření na úrovni EU Oblast týkající se sociálního zabezpečení, konkrétně nemocenského pojištění Společenství se v rámci primárního i sekundárního práva zabývá organizací zdravotnictví, pracovní dobou, dobou odpočinku i bezpečností práce pracovníků ve zdravotnictví, ale doposud se nezabývalo sociálním zabezpečením těchto zaměstnanců. Konkrétně jde o spravedlivé řešení nemocenského pojištění zaměstnanců, kteří pracují v nepřetržitých provozech s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. V ČR v současné době pracuje ve zdravotnictví cca 110 tisíc zaměstnanců v tomto režimu a je nutno konstatovat, že stávající systém nemocenského pojištění tyto zdravotnické pracovníky znevýhodňuje. Rozhodně není záměrem přenášet odpovědnost státu na Společenství. Jsme si plně vědomi skutečnosti, že činnost Společenství pouze doplňuje politiku jednotlivých členských států, které nesou odpovědnost za organizaci a poskytování zdravotnických služeb, ale chceme při této příležitosti na výše uvedenou problematiku upozornit. Kapitola 4: Faktory, které ovlivňují pracovníky ve zdravotnictví v EU, a hlavní otázky, kterými je třeba se zabývat Podkapitola 4.1: Demografie a podpora udržitelného počtu pracovníků ve zdravotnictví Zdravotničtí pracovníci ve vyšším věku nebo v důchodovém věku odcházejí do jiných resortů za méně náročnou prací fyzickou i psychickou. Vzhledem k feminizaci oboru a zajištění péče o děti a rodinu by bylo vhodné zavést opatření vedoucí k zavádění flexibilnější a kratší pracovní doby. V souvislosti s blížícím se odchodem populačně silné generace do důchodu je k udržení dostatečného počtu pracovníků klíčové vzdělání, nábor a udržení mladých lékařů a také opětovná investice do pracovníků staršího věku. Dále uvádíme faktory, kterým je také zapotřebí věnovat pozornost:
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
o
nábor mladých pracovníků, a to žen i mužů na tyto pozice (sester, asistentek, ošetřovatelek apod.),
o
rekvalifikační programy pro jednotlivé medicínské obory a odbornosti, a mezi nimi navzájem,
o
potřeba společenské akceptace (zdravotnické povolání se musí stát prestižním povoláním, a to nejen lékařské) a důsledné motivace (zapojení médií k pozitivní prezentaci zdravotnického povolání, účast a prezentace odborných škol, např. pořádání akcí se zdravotnickými tématy),
o
ekonomické zhodnocení práce zdravotníka.
Zároveň je vhodné učinit opatření, která by směřovala k udržení zdravotnických pracovníků středního a staršího věku, a to např. prostřednictvím těchto opatření: o
nabídka pracovních příležitostí na místa s menším pracovním vypětím, např. v oblasti komunitní péče apod. (garance státu – zaměstnavatelé by měli mít povinnost nabízet pracovní příležitosti pro tyto pracovníky, apod.)
o
zajištění krizové intervence pro zdravotnické pracovníky zejména v rámci prevence posttraumatické stresové poruchy a syndromu vyhoření, péče o duševní zdraví zdravotnických pracovníků v podmínkách akutního a chronického stresu v pracovním prostředí
o
společenské ohodnocení, např. po 55 roku věku pravidelná nabídka různých rehabilitačních či lázeňských pobytů k regeneraci sil s prodloužením dovolené či placeného volna na tento pobyt (nutná garance státu, tj. systémové pojetí),
o
nábor pracovníků na „neatraktivní“ místa nabídkou ekonomického zvýhodnění, delší dovolené, kratší pracovní doby apod.,
o
nabídka pracovních pozic s kratším pracovním úvazkem, zajištění podpůrného servisu například hlídání malých dětí.
Pro stanovení potřebného počtu zdravotnických pracovníků by bylo vhodné navrhnout jednotnou metodiku plánování nebo navrhnout ukazatele porovnávání výkonnosti (počet sester na počet obyvatel, počet pacientů na jednu sestru, počet pacientů na jednoho lékaře apod.) Ovlivňující faktory a možné oblasti činnosti K uvedeným faktorům navrhujeme doplnit následující:
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
o
Zajištění lepších pracovních podmínek a podmínek pro další vzdělávání pro zdravotnické pracovníky (absolventy), s cílem jejich udržení v profesi.
o
Zvyšování informovanosti ve školách o velkém spektru profesních možností v oblasti zdravotnictví a péče včetně možností dalšího specializačního zaměření.
Podkapitola 4.2: Kapacity v oblasti veřejného zdraví Zdravá populace může udržet společenský a ekonomický rozvoj společnosti, proto je nutné ochranu veřejného zdraví zahrnout do priorit hospodářského vývoje. V této souvislosti doporučujeme: o
zvýšit aktivity v základním školství v oblasti prevence – podpora zdravého způsobu života (zvýšená tělesná aktivita, hygiena, stravování aj.), pravidelné lékařské kontroly, obnovení dispenzarizace atd. (systémové pojetí )
o
aktivity v oblasti primární prevence závislostí ve všech oblastech
o
důsledné sledování pracovní hygieny (přetěžování, pracovní doba, stresory atd.) s pravidelnými nabídkami aktivit k regeneraci sil především v náročných pracovních podmínkách, možnost psychologické podpory – pracovní psycholog
o
podpora důsledného vzdělávání pracovníků v oblasti veřejného zdraví (systémové pojetí) – zvýšit nabídku vzdělávacích příležitostí k získání způsobilosti, rozšíření způsobilosti některých zdravotnických povolání nebo rekvalifikace v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně krizové připravenosti a řízení reakce zdravotnického systému na krize (garance státu, státní správy či samosprávy krajských úřadů).
Ovlivňující faktory a možné oblasti činnosti K uvedeným faktorům navrhujeme doplnit podporu informovanosti studentů zdravotnických povolání a zdravotnických pracovníků v oblasti ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti práce, prevence stresu a násilí na pracovištích, možností pracovní mobility a flexibility pracovní doby apod., a dále systémové zapojení zdravotnických pracovníků v uvedených oblastech. Podkapitola 4.3: Odborná příprava / Ovlivňující faktory a možné oblasti činnosti K uvedeným faktorům bychom ještě doplnili tyto: o
Věnování pozornosti soustavnému profesnímu rozvoji a flexibilitě pracovníků ve zdravotnictví. Doplňování odborných kvalifikací vede k lepší kvalitě výsledků zdravotní péče a zaručuje bezpečnost pacientů.
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
o
Vytvoření legislativy k systémovému vzdělávání
o
zaměstnavatelé by měli mít povinnost vytvářet a nabízet podmínky pro další vzdělávání
o
poskytovat volno ke studijním účelům
o
Vytvoření vhodných podmínek pro sebevzdělání – motivace, ekonomické ohodnocení, prestiž vzdělání s cílem zajistit jeho racionalitu a efektivitu
o
Vybudování sítě akreditovaných vzdělávacích zařízení pro celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků a sdílení dobré praxe ve vzdělávacích programech nebo projektech.
o
Vytvoření mechanizmu EU pro plánování počtu a výběru pracovníků pro vědecká a výzkumná pracoviště a pracoviště poskytující vysoce specializovanou zdravotní péči, která bude mít nadnárodní působnost (specializovaná centra). Stanovení kritérií pro porovnávání potřeby pracovní síly a jejího nedostatku či přebytku.
Podkapitola 4.4: Řízení mobility pracovníků ve zdravotnictví v rámci EU Navrhujeme zvážit možnost zjednodušení procesu automatického uznávání pouze prostřednictvím zaměstnavatele, bez mezičlánku uznávacího subjektu. Dále je třeba zvážit doplnění specializačních oborů nelékařských povolání (všeobecných sester a porodních asistentek), u nichž je v rámci EU většinová shoda v obsahu, rozsahu a náplni studia, do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Doporučujeme zavést možnosti a nabídky různých "osvěžovacích" programů nejen co se týká znalostí a dovedností, ale i regenerace sil zdravotnických pracovníků. Ovlivňující faktory, 2. odrážka: Není zcela jasné jakým způsobem by byly realizovány investice do odborné přípravy a náboru, zda by se jednalo o finanční prostředky ze sociálních fondů EU nebo prostředky jednotlivých členských států za účelem dosažení soběstačnosti. Podkapitola 4.5: Celosvětová migrace zdravotnických pracovníků Vzhledem k nedostatku informací o zaměstnávání cizinců - zdravotnických pracovníků, je obtížné hodnotit problematiku migrace. Zavedení výměny těchto informací by bylo možné v systému IMI (Internal Market Information System). Podkapitola 4.6: Údaje na podporu rozhodování
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
Jelikož je problematika nedostatku zdravotnických pracovníků a jejich migrace problémem nadnárodním, je potřeba, aby impuls ke sběru údajů poskytly mezinárodní instituce, do jejichž působnosti spadá zdravotní politika a zdravotnická statistika. Vhodné by bylo provést detailní a komplexní analýzu současných možností a dostupnosti údajů a zhodnocení jejich srovnatelnosti. Nutné je i sjednocovat terminologii (vhodné zajistit provázanost na platnou legislativu EU), přesněji definovat okruh údajů potřebných pro mezinárodní srovnání (i ze strany uživatelů) a způsoby jejich zajištění. Sledování migrace zdravotnických pracovníků se zdá být nejlépe zajištěno prostřednictvím administrativních informačních systémů, zejména registrů zdravotnických pracovníků a částečně využitelné by mohly být i údaje institucí, které mají na starosti evidenci cizinců pracujících na území daného státu (v České republice patří pod Ministerstvo práce a sociálních věcí) nebo institucí vydávajících osvědčení k provozování zdravotnického povolání na území dané země. Tyto registry by tedy měly být rozvíjeny ve smyslu zaznamenávání údajů o pohybu zdravotnických pracovníků. Jednodušší se zdá být sledování příchodu pracovníků do země (imigrace) než jejich odchod do zahraničí (emigrace). Proto by bylo vhodné zajistit propojení registrů a zajistit výměnu údajů o mobilitě zdravotnických pracovníků mezi státy (alespoň v rámci EU). Registry nebo jiné administrativní zdroje však obvykle nejsou schopny podchytit rozsah skutečných kapacit a činnosti zdravotnických pracovníků, jako např. zda jde o zdravotnické či sociální zařízení, ambulantní nebo lůžková sféru, o jaký obor a místo činnosti, provázanost na technické kapacity (počet lůžek) či pacienty. Tyto údaje nelze většinou získat jiným způsobem než statistickými zjišťováními. Pokud registr zdravotnických pracovníků bude obsahovat údaje o zaměstnavateli/zdravotnickém zařízení, ve kterém pracovník pracuje, pak by bylo možné provázat údaje o pracovnících s kapacitními a výkonovými údaji za poskytovatele zdravotní péče. Registry budou rovněž důležité pro procesy plánovaní lidských zdrojů k řešení úkolů medicíny katastrof a poskytování zdravotní péče za mimořádných a krizových situací. Registry zdravotnických pracovníků by měly poskytovat údaje o věkové struktuře zdravotnických pracovníků a jejich odborné a specializační přípravě a v tomto ohledu by měly být dále rozvíjeny, popř. možnost vyměňování informací o přijatých kázeňských opatřeních či trestních sankcích nebo o jiných závažných zvláštních okolnostech, které by měly dopad na poskytování kvalitní a bezpečné péče – ochrana pacienta. Je nutné se také zaměřit na sledování některých nových statistických dat v souvislosti se zdravotnickými pracovníky např. sledování vstupu pracovníků do praxe, přerušení výkonu
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
praxe a výstup z praxe apod. Vydaná vysvědčení a oprávnění nejsou směrodatná, protože někteří pracovníci mají osvědčení pro práci bez odborného dohledu (registrace nebo licence), ale výkon praxe nerealizují. Kapitola 6: síly
Význam podnikatelů – pracovníků ve zdravotnictví z hlediska pracovní
Do věty první navrhujeme doplnění dalších zdravotnických pracovníků jako zubních lékařů a farmaceutů, všeobecných sester, porodních asistentek a ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků. Kapitola 7:
Politika soudržnosti / Ovlivňující faktory a možné oblasti činnosti
Podpora EU financováním kritických oblastí prostřednictvím strukturálních fondů Je potřeba stanovit priority jako např. o
podpora veřejného zdraví především v oblasti prevence a zdravého způsobu života mladé generace (předškolní, školní apod.)
o
podpora a udržení zdraví starší zdravotnické populace (rehabilitace, lázeňská péče, apod.)
o
podpora a zvyšování odolnosti obyvatelstva vůči mimořádným událostem a katastrofám
Do první odrážky u Ovlivňujících faktorů bychom ještě doplnili přípravu na zvládnutí práce s novými technologiemi pro starší zdravotnické pracovníky a zdravotnické pracovníky v primární a ambulantní péči, na rekvalifikaci zdravotnických pracovníků“ Do druhé odrážky bychom doplnili aspekt stabilizace pracovníků ve zdravotnictví.
Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel./fax: +420 224 972 779, e-mail:
[email protected], www.mzcr.cz
This paper represents the views of its author on the subject. These views have not been adopted or in any way approved by the Commission and should not be relied upon as a statement of the Commission's or Health & Consumers DG's views. The European Commission does not guarantee the accuracy of the data included in this paper, nor does it accept responsibility for any use made thereof.
