ZEI1ĚI1ĚŘIČSK9 UĚsrníK Rekonstrukce ze snímků se známou vnitřní orientací. 1. Rekonstrukce obou sdružených uzlov)'ch bodů na dvou snímcích předmětu, zhotovených obyčejn)m přístrojem fotografickým,' ze sedmi (ev. osmi) identifikovaný'ch družin užitím problému rovinné projektivnosti jest pro svou složitost dosti obtížná. Rekonstrukce stanoviska z jednoho takového snímku touže methodou vyžaduje nad to ještě známosti půdorysu (situace) sedmi bodů předmětu a jejich obrazů na snímku. Chceme-li pak ze dvou obyčejných snímků předmět rekonstruovati, sluš i provésti rekonstrukci obou stanovisek a dvojiny sdružených bodů uzlových na snímcích; vyžaduje tedy úplná takov á rekonstrukce trojího provedení konstrukce problému rovinné projektivnosti vedle příslušné orientace. Nevím, byla-li úloha ta kdy prakticky úplně provedena. Také ti a u c k o va rekonstrukce ze dvou obyčejných snímků jest povahy toliko teoretické. K určení perspektivní polohy obou snímků třeba sestrojiti sdružené uzlové body na nich, z perspektivní jich polohy sluší rekonstruovati předmět pomocný, s. nímž skutečný předmět jest prostorově obecně kollineárný. A k této zase složité konstrukci jest třeba ještě určiti přímo pět délek předmětu. Iia u c k o va rekonstrukce ze tří snímků vyžaduje rekonstrukce všech šesti bodů uzlových, přemístění snímků do polohy perspektivní (jako ve skutečnosti) pomocí trilineárního projektivního vztahu a mimo to známosti tří délek předmětu. Věnujeme-li tedy pozornost oné větvi fotogrammetrického rekonstruování, které má za základ snímky s neznám)'ch stanovisek, ať již s letadel, lodí nebo v terénu, jest účelno konstruktivní požadavky i konstrukci samu redukovati. Takové zjednodušení nastane, užijeme-li při exposici místo obyčejného přístroje fotogrammetru se známou vnitřní orientací, tedy přístroje, který podává hlavní bod perspektivy a distanci jí příslušnou; poloha desky jest při tom libovolná. Za tohoto předpokladu provedeny jsou další úvahy. Vyloučeno budiž jakékoli přímé měření úhlů. 2. Rekonstrukce stanoviska vyžaduje_ tu ~ př. známosti tří bodů. A, Sf C předmětu a jich obrazů AJ S a C na snímku. J e-lí Hl jeho hlavní bod a dl distance, určující střed perspektivní Sl ,
1914/1
jest úplně určen trojhran Sl. A B C, i vyskytuie se pak úloha protnouti tento troihran v troiúhelníku podobném s 6. A B C vpřislušném poměru zmenšeni, čimž rekonstrukce byla by provedena ... Jest to úloha protínáni nazpět v prostoru; její řešet:tí provedl na př. analyticky. na F ins t e rwalde rlÍv popad žák jeho školy dr. K. F 6 r g i s praktickým číselným příkladem*). Také požadavek známosti (situace i kát) tří bodů předmětu rekonstruovaného a iich identifikovaných obrazů na snímcích není malý; spíše bývá možno opatřiti si situaci několika význačných bodů předmětu. A tu jest možná docela elementární t e ko nstr u k c e s t a n o v i s e k i pře dm ě tup rop ř í pad, zná m e - I i půdorys tři bodů předmětu a jich obrazy, vedle toho p a k ú běž n í k y ve r t i k á I na sním cí ch. Tyto úběžníky mohou často býti určeny vertikálami dvou bodů, jichž situaci známe (hrany věží, budov a pod. v popředí rekonstruovaného terénu), nebo i vertikálami jinými.
Budiž na snimku (~br. lVlfl bod hlavní, A, B a C obrazy tří bodů· A, Ba' C předmětu~ jicl1ž situace A', B' a C' v jistém poměru zmenšení jest dána, a a b obrazy dvou vertikál, prochá*) .Die Bestimmung des Standpunktes und der 1iusseren Orientierungselemente in der Photogrammetrie'beibekannter inneren Orientierung." Wissenschaftliche Beilage, zum Jahresbericht der k. Kreisoberrealschule Niirnberg, 1908/9.
1914/2
zejících specielně body A resp. B. Průsečík VI . a. tJ, který Qvšem·· miiže ,se 'nacházeti mimo nákresnu, iest úběžník vertikál. Vymodeluieme-li pomocí distance·· dl perspektivní střed Sl nad snímkem V nákresněležícím, jest Sl Vlúběži1ý paprsek vertikál, t .. j. vertikála procházeHclperspektivním středem, a Hl Vl jeii pravoúh!f průmět na' rovinu snímku. V obr. vyznačena tato vertikála ve sklop~if (Sr) Vl do nákresny, Hl (Sl),1Hl Vl, Hl (Sl) - dr .•••Kolniice v~týčená' v bodě (Sl) na (Sl) Vl jest Sklopená .sgádová přímka horizontální roviny středem Sl procházející v~l~jem ku rovině snímku. Bod Pl jest jeií stopa na rovině;,~'l
=
leností
sdružených.~o~Ů
_od osy dán poměrem
(~;
;~1
Le-li situace A' B' C' sestrojena, určují paprsky Sl A', Sl B' a Sl C' půdorysy vertikálních rovin procházejících resp~ paprsky Sl A, Sl B a Sl C. Úhly A' Sl C' = l-í a B' Sl C' v jsou odchylky (horizontální) těchto rovin; pomocí nich~no ze situace A'· B' C' protínáním nazpět situaci stanoviska rerfonstruovati. Týmž způsobem rekonstrujeme situaci. stanoviska S2 pro snímek druhý. Jsou-li D, E, ... a 1),t,... náležitě indentifikované družiny na obou snímcích, určíme pomocí uvedené pravoúhlé affinity také situace D', E', .. '. a D', E', .... , pomocí. paprsků Sl A'; Sl B' a SlC' resp. S2 A', S2 B' a S2C' orientujeme obě situace v dané situaci A' B' C' s rekonstruovanými stanovisky S/ a St a určíme v sítuaci body D'·,;flE', .. '. protínáním vpřed (obr.Z).'"
=
Vz~álenosti bodů A, ti, E,ii,: ... v pros~oru od horizontální roviny středem Sl procházeHcí obdržíme redukcívzdále,ností těch bo,dít od horizonťu v sklopeném
hl
dle poměru
stranorysu.
~~.~ ~; ;
v obr.l.~evíS~
I .možno jich pomocírekoItstluovati
1914/3
výšky bodů A, B, C, D, vzhledem' k této horizontální rovme. A obdobně na stanovisku S20 Možno tedy rekonstruovati výškový plán, známe-li kótu iednoho bodu terénu. Při skutečné rekonstrukci bylo by třeba přesně určiti horizont hl a bod Sl' ostatní pak konstrukce vyjádřiti početně vzhledem k pravoúhlé soustavě souřadnicové s-.9sam~hla PI Sl; počtářsky určily by se odchylky paprsků Sl A', Sl B', ..•.. od osy Sl PI• A obdobně na. druhém stanovisku. 3. K přesné identifikaci bodových družin na obou snímcích jest při rekonstrukci naší nutno užíti sdružených bodů uzlových IS2 a 2Sl' průsečíků to spojnice Sl S2 s perspektivními průmětnami o středech resp. Sl a Sz. I tyto uzlové body možnorekonstruovati docela elementárně, známe-li výškový rozdíl stanovisek Sl a Sz; ten určil by se stanovením výšek bodů A, B a C nad oběma stanovisky, čímž dána dostatečná kontrola. o
o
•
o
Rekonstrukce uzlových bodů provedena v obr. 2. sklopením vertikální roviny, idoucí oběma stanovisky, do nákresny, která. na každém stanovisku představuje nám horizontalní rovinu procházející perspektivním středem. Náležitě oritmtovaný horizont hl protíná Sl' Sz' v bodě K, který náleží průsečnici uvedené vertikální roviny a perspektívní nákresny, druhý bod této průsečnice jest úběžnik VI v prostoru, [VI] K jest sklopená poloha prřiseč:.. nice a protíná sklopenou polohu spojnice obou stal1ovisek, určenou výškovým jejím úhlem 0, v sklopeném bodě uzlovém PS2]. Ze sklopení odvozen půdorys IS2' na Sľ S;,i',otočenýuzlový bod.
1914/4
MiZ v oriéntóvanémsnímku>
v rovině horizoRtálnínachází se jedpůdorysem 1S2' ku hl, iedna.k na otooČené průsečnici V1. K do roviny horizontální. Docela obdobně se':' strojen na,.druhétIí .stanovisku uzlový bod 2 St pomocí průsečnice V2 L ~Spe,kti"v'!Iil\~kresrty sy~rtt~~fní. rovinou ob,9U ,stanovisek, . V2 ~~st'úb,ě~n1k ;:\terti~áJ.a; )lOQ:} L ~a" hori?:ontu h2• UheL& v.e. s~lopen~! vertikální !mx~ ,~t tu hlwbJkov,ým. úhl~m spojnice obou stano,visek. .' ~-;;~,~ .. _ _ :_;_;:~,;-."A'·.> ,I,;/ -~:~D'!) ,'; . '. .]Jl~~J~H»~ktiVJlí rekonstrukce obou sdružených uzlových btíJdll.!~ it.;rStneskýtá v našem : speciálním' případě potíží, ježto ~~;~ětU tekon,strl1oy:aném mož,no sna,dno výtknopti čtyři ~Q4.~h'~SJ;1áze.iícíise v.téíeroviťlě. Stačí na obrazech vertikál. ab mi.mo bod A re.sp. Rvytknouti ještě další bod Ai resp. B1; a dále uvážiti ještě význačné obrazy bodů CaD na obou snímcích. *) Pak rýsujeme oba paprskové svazy o vrcholecb Sl a' S~ jako perspektivní s rovinoú určenou oběma vertikálami a a b, a to pomocíHch řezů, persp~ktivními průmětnami, kteréž řezy iso,1:1,vzáiemně .k~lin~áLní.~ tento~ ~lli!te~rný vztal1 iestpřiřaze, . n)~mi\:ětvdinaIÍ1i A BAl B1' a A B ~ Iil úplně stanoven. Uvážíme-li ve sva'lu S2 paprsky S2 C a S2 D,protínaiícírovinu a b vbqdech Co a Do, j~st. C~ Do ~-- D, Co a Do sestrojíme pak vytceným kqlHneárl1ým vztahem obou perspektivních průměten. Spojnice C Co a fj Do protínají se v uzlovém bodě "S2, neboť jsou to perspektivní obrazy; rúznoběžek C Co a D Do, protínaHcích se v sU"edu S2' ze středu Sl' A obdobně rekonstruuje se uzlový bod 2$1;A4.f~h ~j1~90P'~n~:.,;)~(mstI;~kcizatněniti vzájemně středy ip...růměty. Naše rekonstrukce ze snímků se známou vnitřní orientací vyžaduje hlavně dvou přesných vertikál v terénu. Specielně mohóu býti tyto vertikály určeny dvěma význačnými body A a B a jich zrcadelnými obrazy A1 resp. B1 dle klidné hladiny vodní, jsou-li obě vertikály A A1 a B B1 na obou snímcích zobrazeny. Projektivní rekons~rukce sdružených uzlových bodů opírá se pak o čtveřinu A A1 B B1, jeiíž identifikace jest v tomto případě zvláště usnadněna. Na l}.rál. Vinohradech! dlJe 28. ledna 1914.
nak 'lut:kOlmici séstroiené
a
~-c,
ď
.
.'ip~~~~"Jn~rární aqdborné .. 'Rec~~e~ Ch. Ed. Guil1al\me. Metrologie a záko.nodárství. (Revue générale des Science~). Systém metrický, jenž iest nejdQkonalejším zákoníkem metrologickým, n~~ů~ta.l b~zprqm~nným"n~brž zďoko,nalenímp0rtl:~cek vzr()stla i.. .definiční pr~~ft,~~t. .
c';:
i'
.....
..'.
.
-~-':)--s.-
.
..
..•
,
finsterwalde:, .•Die geometrischen Grundlagen der Photo1t'r11h1l1Íétrie",.Jahresberick'f der deuJtschen Mathematj.kér- VeteiIligung, sv. 6, Lipsko 1899. .. .
1914/5
I. l?řesnosta.tozšHenj. Kdežto v polovici"XVm. stoletI dostačovala. přesnost určeni délky Ua 0.01 mm.ppžaďuje sednessprávtiost na 0.001 mm;' '. . .. . . . Při sestavení systéniU m~tt~k4lro 1>filt1I~o:se jen, k dělkovým di,. mensim a Qdtuď na plochU a hmotnost. kdežto .:n osiatIúc,ltměfttek~hyl() stri'ktní jedno-mosti. M'odemi vymožénosti vědy a'p({žj.4ijXk,Y_~l1Qq.rlíídomlhají se úpravy měrnictvi ve všech nově vypracoVlttUf'cJt'S1něreeh. tak že v zákonod~rství určení přesnosti' i rozšířeni soUstavy' 'i<Wt -S&Ílu~~ II. Z á k I a d n Ý zákon metrický, jeho ij p r a v~·.taI~~érii 18. germinalu III. roku repub1ikybyl ustllV'c:lnsystémmetrický. Metr byl realisován měřitkem des Archives při OO,'kilograritihwp!ou závati des Archi:ves. Soustava metrická centesimálná podala podkládkJl,,<;:entesJtriálnésoustavě míry úbl()vé" pro níž Borda vypočetl tabulky. PakT .. Qy se oblouku minuty centesimálné na meridiánu a docílilo by -s . ~í míry POZemní s márou námořni. Definice kilogramu co váhy a sily vÚljé" se na určité misto v~hledem na element intensity tiže.ač. dle' TraUese i Van S'Mndenamyšlena hmota.' . Na první konferenci ~šeobecné pro míry a-rihy"shromážděné 26. září 1889 v Sevresu. přijaty byly mezinárodní nové prototypy pro metr a kLl!ogram, jako prototypy jeďniček délky a hmoty. Toto přijetí mezinárodních prototypu mělo za následek rozšířeni soustavy po celé zemi a vytvořeni mezinárodního ústavu pro miry a váhy s celou insti'tucikoovenčni jaksi spojenou. Metr internationálrtý, dovoluje přesnost v. etalov.áni na, 1/5000 milimetru. kdežto metr des Archaves připouštěl přesnost 1/100 mi,urnetru. Nový kilogram jest z platiniridiúvé slitiny tvrdosti značn~. dřívějŠÍ z platiny čisté byl d()sti měkký. . , BIe usneseni všeobecné konference z r. [889 jest kilogram přj.jimati jak() i e d i1 i č 'k u h mot y.
,I
Litr jest objem kilogramu vódY. Definice byla dána mezinároďnim komitetem 24. záři 1880 a sankcionována na třeti všeobecné kC)nferenci 16. řiina 1901. Litr diferuje od decimetru krychlov6bo ,y >tnetÍcbk9I1struktivni chyby· kilof;ramu. . . . . Dle nových praci 1 litr = 1'000.027 dm3• S tak()u přesností pracovali Lefevre~Oinlan a FabbrolJi při svých základnich pracich pro soustavu vah. III. S ou s t a v a C. O. S. a s o us t a v a M. K. S. Tato soustava jest specialisaci soustavy metrické. ku ~ter~ ..připoiena iest jednička času. Kdežto fysikové používali soustavy C. O. S.• jest tato nedosti pohodlnou mechanikům a ti, sahaii ku soustavě M. K. S. V pracích inženýrských. poskytlo by přije'tÍ soustavy M. K. S. stejné: výhody. fiqi" docili' fysikové .v sousta"ě' C. 'O. S. Zvláště, však konsekventně liy'měla býti upuštěna .jeďnička· koňské sflly liP vzhiedem na její denlličfÚ, konstrukci. K.ongres mezinárodni pro aplikovanou mechaniku, shrornáždW r. 1889 v Paři~i. navrhoval za jedničku p e'n cel e t. 1. i. HlO ki~~ra~~~u ~a vteři.~lI•. i~nž."m~.vÝho~1l, :,p.rotikoo.ské, síle svým sbližemm I.edni~ ktlowattu as. ná 2 ,proc.· . '. :;'. IV.' hdll.ičky elektrIcké. MeiiriArod'nikonference pro elektřinu přiiala v Paříži r. 1~ pr~ práksi. za ob rn fealisaci odporu rtu~ového sloupečku 1 mm2 v' prt1'fezu o ďélceUJ6cm za teploty 0° a nazvala tento leg á 1n Ý m. "Z
. V>f. 1898 na:vtit~:vala 'k:OIJl'i~e{X)loofiCieln.fVEdimbu:rgu "oh m m ei n á r od n i co odpor slou,pce 106'3 cm; .
1914/6
Tái(épro
gáhi.ě oznáčen.
ampere
navrhovalo
lle měřítko, jenom volt
nebylle-
. MJignetickoú' jedničku .O a u Ss lze realis,o\'ati přijetím úpravy elektromagnetické. pole magnelí:cké o intensitě· jedničky jest ono, jež vznikne uvnitř solenoidu, jehož l1ustota vinutí obnáší 10/4 n pro' centimetr a jímž probíhá proud o 1 ampe·rú. V. Jedničky d,y..lt~rn~l.:k~ a jich zákonitost. Jedl1Íčka SlUJ( m,Me vytvpřenabýti j,en rozšířením soustavy metrické o jeďničku zrychlení tíže. Tak .lze dojíti k jedničkám dynamickým. JednOtu v jedničká:ch dynamických docHuje. Ouillaume svými návrhY pto reVisl zákona metrologického v Bulharsku (prof. J. Kóvačev) a v Argentině .(Carlos Aubone). ., íedničkykaždé veliciny jsou spojeny ve společném článku; jedničky rationelní, založené na desetinné hodnotě zrychlení., sledují jedničky usuelní, kde značka zrychlení 'Y normálné g. Pro je'dničku síly navrhuje m e g ad y n u a pro ·jedničku tlaku m e g a bar y u, co tlak za normálné tíže způsobený sloupcem rtuti 75 cm p'ři' 0°. Tyto .jedničky se' blíží oněm dosud užívaným. VI. Pro p a g a c e s o u s t a v y m e t r i c k é. Z Francie se šířiJa soustava metrická do ostatních kulturních ~emí a nyní. jest .zaveciena v následujících státech:. Argentina, Belgie, Brasilie, Bulbar5kol' Ce;,má 'Mota, Costa-Rica, Dánsko, Francie, MoLandsko, Monduras, Chili, Italie, Kolumbie" Kuba, Lucemburk, Mexiko, Německo, Niharagua, Norsko, Persie, Portugalsko, Quatemala, Rakousko, Rumunsko, Salvador, Srbsko, Španělsko, ŠvédSko, Švýcary, Uhry, Uraquay a v krátké době Recko a Siam. Fakultativně zavedena je'st tato soustava v Bolivii, Egyptě, Japonsku, Paraquay, Rusku, SpojenÝch Státech severoamerických, Spojeném královstv~ Turecku a Venezuele a k tomu přistoupí Cína. V Angti'i se odehrává boi staré soustavy s novou a utvořena Decimal Association, jež má nové soustavě raiitip'ltdu. VII. Z á věr. Zvolna metl'Ologie vniká do zákonodárství a zavádí přísné definice jedniček nových; jež jsou v úzkém vztahu se starými. . Současně se' restringuje počet jedniček různých! a tím se docHuje oekonomie a organisace práce; př,ijetí všeobecné soustavy, kde vše ,jest pf'evedeno na nejzazší jednoduchost a spojitost jestiistě žádouci. S.
Články časopisné. Zem lem ě r n o e dělo. Nro. 9. 1913. L. S a poč k o. Uslovía dějatelnosti pruskago zemleměra. M. Mez n ě v. Očerednaja zadača meževoj reformy. K D. I van a j k o v. Odin iz stučaev matetatičeskago prójektivoV~llliaučastkov. P. M. O r lov. Obšestvo' ruskichzeměmlerov a osnovania jego v 1907-1913. V. Mor d in o v. Meževye inženery. C a s op i s. pro p ě s t o V án í mat h e ma,t i k y a fy s i k y. Cis. 1. Roč. XLII./1913. Dr. A. Dit t r i c h. Hvězda Algol. Izvěstiia Konstantinovskago meževogo instituta. Díl II. a III. Moskva 1912. V~ B.Struve. Y. M. Se da šev. Očerki i materialy 1)0 istorii zemlevladěnia Moskoyskaj Rusi v XVII. věkě. V. L av s o v. PriIoženia teorij opredělitelei ~ řešenin Iinejnych uravnenij i uravnenii tretej stepeni. A. Š i r j aj ev. Sudebnaja ekspertiza po voprosu o vysotě vody v rabočem ruslje hidravličeskago kolesa i o zatoplenii v zavěsimosti ot etoi vysoty, pribrežnych uzodij. M. Ves e lov s k i j. Príemy obra.botki resultatov neposredsvenych izměrenii v somknuťych teodolitnyc~ chodach. J. E. Oer má n. Materialy k istoríí 'generalnogó meževania v Rossiii. " . ' . Compies r.endus Nr. 19/1913. C. V. L.. Chrtrlier. Surla réfraction terrestre et ta constitution de l' atmosphere. '
1914/7
M i t t e i I u n gen des k. u. k. m i I i t ii r-g e o g r. I n s t i t u t e s. 1912 XXXII. sv. Vídeň 1913. Ad. M li II n e r. Pokračování přesné niv~lace a nová vyrovnání polygonů IV. až VII. nivelační sítě v západní části mocnářství. K a r. K o r z e r. Staré a nové o vyměřováni zemí. V. ti a d r a t v o n ti a rte nt h u r n. Kartografie balkánského poloostrova v XX. století.
G. B o y e II e et Th. Dub o s e q. Traité de géodésie tachéometrique. 2 é ed. 400 p. Paris 1913. tiermann &. Fi!s. 12'50 fr. Barker. Leveling barometric trigonometric and s p i r i t. Přeloženo do franzouzštiny L. Pen n e q u i n: P r i n c i pes d u N i v e II e m e n t g é o d é s i q u e. J. Terquem et Cie. Naklad. Paříž. Cena 3 fr. 50.
ti e g e m a n n: Lehrbuch der Landesvermessung. II. Tei!. Berlin. P. Parey 1913. Cena 15'60 K. A n n u a i r e pour ran 1914. Gauth. Vi1lars. Paris.
Pamětní spis geometrů katastrálné služby v Bosně a Hercegovině,
Vysoká zemská vládo! Trudné poměry v postupu bosensko-hercegovských zemských úředníků měly by býti na vysokých a kompetentních místech známy, rovněž i poměry postupu bosensko-hercegovských vyměřovacích úředníků, přece však vidíme se nuceni upozorniti kompetentní činitele na tuto okolnost. Zkušenost učí, že nejprospěšnější vykonávání služby a obětavost se může očekávati jen od úředníků, kteří jsou si vědomi, že jejich stavu popřáno bude téže přízně a v téže míře spravedlnosti, jíž naproti tomu u jiných skupin zemských úředníků může býti použito a se používá. Z této přízně jsme my, měřičští úředníci, vyjmuti, ježto jen zdánlivě lépe postupujeme než úředníci manipulační, kterážto okolnost vzbuzuje v nás žal nad tím, že nevěnovali jsme se po odbytí středoškolských s,tudií účetnictví, na něž bylo pamatováno skoro týmiž, i když ne lepšími, poměry postupu. Od úředníků účetních, s téměř stejným - ne-li lepším - postupem než úředníci měřičští, se žádá maturita a zkouška ze státního účetnictví; od měřičských úředníků maturita, absolutoríum čtyř semestrů na vysoké škole technické a složení jedné státní zkoušky na této vysoké škole a od úředníků tabákové režie studium na vys. škole zemědělské. Naše předběžné vzdělání stojí tudíž mezi oním úředníků účetních a tabákové režie a svědčí tak pro právo v náš prospěch, o něž se opírajíce nejoddaněji prosíme, by při stanovení našich stavovských listin vzat byl zřetel našemu předběžnému vzdělání odpovídající při obsazování volných míst v jednotlivých hodnostních třídách. Mimo toto právo, jež nám nemůže býti upíráno, mluví též produktivnost v náš prospěch, neboť v rukou měřičských úředníků jest předpisování a evidence paušálové daně desátkové, nájemného ze zalesněné půdy a daně z ceny pozemkft v kraji bal1Ja-luckém, s úhrnným obnosem asi 9 milionft korun ročně. Dále jsou měřičští úředníci nezbytni při velmi důležitém právě v této zemi. vyvazování kmetů, při agrárních operacích, Dři regulacích měst a řek, při výkupu pozemků pro silniční a železniční stavby, při stavbách škol, při právních jednáních, jež žádají záznamy do knih pozemkových, při procesech držebnostních a majetkových a při nejrozmanitějších odvětvích státního hospodářství, jež na vysokých a kompetentních místech jsou známy a proto netřeba jich zvláště uváděti.
1914/8
Úředníkům měřičským
je,stzkracován: ';')·~;;y.dX. !lodnostní třídě o 1 místo, v VlIl. llOdnostní třídě o 7 míst, v VII. hodnostnitřídě o 6 míst při výkonné službě, v VI. hodnostnítřídě o 1 místo tíítl~,že toJo místo není již po 2 roky obsazeno. ' Objektivní pos~de,k,~yj{á~. že,j,e,sL nutno, poměry postupu měřičskýg.. úředníků J)Qdrobiti revisi" právě jsouclt místa plně .obsaditi, místa v VJI., Vm. a IX. hodn .. třídě rozmnožiti, . VI. hodno třiduze stavu měřičský,* ,úřednikůobsaditii a ;,v budoucnu neprováděti jmenování jako jest Milan-a;D.as~alov.iče. a,r~liivářem map Oe.likož témuž chybí všechny předběžné.:p()dm~kywo místo archiváře .map), nejen op.rávněná přání měřičských úřednikůuspokojiti, nýbrž i opatřiti jednu z prvních podmínek pro nový .kurs, k~erÝ, bose1!sko-hercegovský .'ka t;lstr nutně ..vyžaduje . . My; měřl.čští úře~íci". předkládaiícetuto pétici,. yys<;>kým'akompetentllím místům, prosíme o,přiznání brzké,spravedlnosti našemu stavu. . Bosen·sko-h;ercegoyští měřič.Š.tí úředníci. S a r aj e v o, 27. listopadu 1913.
1914/9
P_mětui .~pis .akademicky vzd~JlQIých techQiků,proti.,prollitičováni akade· titWu geometr,. osob.... bez vYli(}koškolsU. kvalifikace . •-•• ~"': . :.- • ',0 .•
" , 'niie1c •.
>., ..'
oe
"
,
_.
..'
•
_
','.
-
'_,
-
"
'
c'
~
'/·'c'VYsuké,c~"k .. rninisterstvo'oroy!· K
<>měriI, ale i neutěšených Poměrů výpomoénych techniků,'k,teréžtostanovisko až dosud' zastávaiia nemají v úmyslu ,projektované snad úpravě tímto uctivým podáním průtahy způsobiti.
1914/10
. .. V zaJmu však stavov,ské cti, v intencích zvýšiti niveau·. agrárních úřadu vůči veřejnosti za účelem lepší možnosti plnění obtížného úkoliu agrárních techniku, prosí podepsaní: .•.. . Vysokéc. k.ministerstvo orby, ráčiž blahovolně důvody nRší žádosti uvážiti a na základě tůtit. akademické tituly agrárních techniků vyhraditi těm,kteřískutečně ákademické vzdělání vykazují a vhodněji pozměniti nařízení pro Moravu vydané ze dne 24. říina 1896 z. a n. z. čís. 82 i obdobná nařízení v jiných koruunlch zemích; která dnešním požadavkům a pokroku nevyhovují. '. . . Br II 0, V únoru l~í4. A k a dem ic k y v z děl a n í a g r á r n í tec hni k o v é. Agrární operace. V samotných kruzích tech!lických je málo známou velká'národohóspodářská důležitost agrárních úřadů pro naše zemědělství, a tím méně známy jsou vnitřní organisace a poměry těchto úřadů. Možno říci, že agrární úřady v přítomné době jsou ve stadiu vývinu, dle něhož dá se souditi, že vyspějí v instituci, která bude plně schopnou plniti duležité úkoly, prospěch' zemědělství sledující, t. j. provádění scelování hospodářských pozemků a s tím souvisejících meliorací. V agrárních úřadech vzhledem k ruznosti úkolů sledovaných zaměstnáni jsou jednak akademicky vzdělaní technikové, t. j. geometři, kulturní a lesní inženýři, ku vykonávání podružných prací pak výpomocní technikové s různým předběžným vzděláním, střední školu nepřevyšujícím. Zřízením vlastního statutu agrárních techniků v r. 1912 a uskutečněnou služební pragmatikou státních úředníku jsou služební poměry akademicky vzdělaného úřednictva celkem uspokojivě upraveny. Nerozřešenou zůstává zde otázka výpomocných techniků, která rovněž k úpravě spěje. Celá technická veřejnost však protestovati musí proti tomu, aby úprava tato nestala se se na ú jmu tec hni ck é ho s t a v u. aby totiž v projektované úpravě nebyl a k adem i c k ý ti t u I g e o m 'e t r přiznáván těm, kdo nevykazují absolvování zeměměřičského studia vysoké školy. Technická v.eřejnost musí dbáti toho, aby nepovolanými nebyla úroveň stavovská snižována, a tím aby nebyly stí ženy snahy techniku., nesoucí·se za dosažením onoho postavení ve veřejnosti, které jim dle významu jimi konané prá~e náleží.
Zprávy ze sborů zákonodárných. úřadú samo.... správných a zeměpanských.
v r o c e 1913 vyd á n aby I a pro s I u ž b u u c. k. e v i den c e k a t a str u d a n ě p o zem k o vé t a t o důl e ži t ě j š í n a ř í z e ní: 1. Ruzné dodatky, týkalicí se reprodukce map evidenčních, knihovnícha indik. nástinu' cestou fotomechanickou a o zpi!sóbu poznačování parcel v mapách těchto. . . 2. Jédnotlivé měřické okresy poděleny byly sbírkou zákoni! a nařízení o katastru pbzem. daně a jeho udržování v evidenci. (Zusammenstellungdet Gesetze und Vorschriften betreffenden Grundsteuerkataster und dessen Evidenzbáltung v. J. 1912.) Sbírku tuto možno obdržeti za 12 K u státní tiskárny ve Vídni. 3. Došlo upozornění' na vydaný zákon ze dne 26./IV. 1912 ř. z. č. 86 o právu stavebním. . 4. Sdělení direktiv c. k.. min. kommisse proagrár. operace jednotliyým' zemským kommissím' ohledně uchování star1ch kameni!, křížu, pomníku atd. při scelování; . 5. Vydáno nařízení ohledně kolkování vyhotovených snímki! s map kat., opisů a výpisi! z kat.operátit, plán ku civil. technikit atd. 6. Došla' nařízení o pořizování knihovních map, map a parc. protokólů pro obce, jichž mapy se nově litografulí. 7. Vydánorozhódnutí, že civilním technik.itm, ev. jichassistentilm, dovoleno lest kopírovati s mapy kat. situaci sloužící k rozdělení pozetnkit jen do 10 parcel a 6 ha. 1914/11
8. Císlovállí parcel při, skutečném a 'projektované rozďělenívětších k'Ůmple:ltfldodaNí:em u bOdu 3. et 8.u§9. návMu ptoprovádění lTlěřickýéh prací z r. 1907 bylo upraveno. ' . . ,'9. Na zakročení, '»spoiku českých úředněopr , 'civil. ,geometrů v ,zerííchlfofuny C,eské« 'povoluje se' koPírování' s' mapy kat. za určitých podmínek 'též assistentiim civiL' ge'ometru, kteří se 'vykáží ltgitimací jrrienovanefiospolku.
Zprávy patentnť*). Pat. přitJ.1.v Rak(}usku, vylož. do 1. břez. 1914. 42 c.,~ ~arl ZeiSS; firma, Jena: DálkoIll~r' s da~ekol1ledoyou,soustavou, .jež,poskytuje pozorovateli dva obrazy měřenéhQ' o~Jektu: Pdor. 2. 2. 12. " Německu. " , ,/' ',,' .' , , 42c. ~ Martin Paul, matematik, Brémy: Přistroj sa(llOČiriJ{ě\ldáy~. jící (\lrčujíc:í) mí.$tg nějakého předmětu, pohybujícího se po povrchu ském.:- Prior. 9. 3. 12. v Něm. ' Pat. přihl.,yNěmecku, vylož. do 28. února 1914. 42 h. Z.8007.Terrestrický dalekohled o proměnlivém zvětšení s kollektivnírn' systémem o proměnlivé poloze. CarlZeiss,fa, Jena. Pat. přihl. v Německu, vylož. do 2; břez. 1914. 42 c. R 6774'1. ~ Dálkoměr o pevné základně, John Sevath Boyum, liampton (Virg. Amer.).
~ern:
Společnosti, sjezdy, výstavy a vědec. expedice. z p r á v a o z a sed á n í XV. val n é h o sh r o m á ž d ě n í pro mír y a v áh y v r.' 1913 v Pař í Ži. (Dle Rev. ,gen. des Sciences. Nro. 22. 1913.) Dálka etalonu platin-irridiového, metru zkoušena délkami' vlny hlavní čáry ve spektni světla kadmiového methodou M i c h e Is o n o vou a me· thodou B e n o i t-f a br y a Pe rot o vou s přesností 1/10,000.000 její hodnoty. Třetí zkouška provedena byla na etalonu křemenného krystalu. , Tyto, tFetalony platin-irridi9vý, křemenný a světelné vlny podají, \i'i doklády neodvislé.' . Také protpty,p, rite~i,národního kilograritu ',zkoušenhyl se třemi národními prototypy a konstatována pouze odchylka 2/1000000'{I'0 části kg. To jest stálost dostatečná. , , Pro účele praktického měření a pral;í laboratorních nahrazena byla drahá slitina platin-irridiová jinou látkou dostatečně ji nahrazuiící. - Provedeny byly četné pokusy se slitinami ocele s niklem a objeven byl i n v a r, co slitina nejmenší roztažitelnosti teplem, jež přjzměně teploty 100 podá' rozdíl v délce teprve 1/1'''''''''0<>0' Koná mimo iinévJtbornéslužby při konstrukci drátů a pásem měřických pro účele geod,eMcké. Etalonykoncové, iichžse v moderní technilie 'při jemných úpravách mechanických jeví zvýšená potřeba, poskytly mezinárodnímu ústavu pro míry a váhy předmět obšírných studií, jež dovolují zřizovatietalonykon" ,cové s přísností rriřkfonu; Spadají sem práce J oh an s eno v ,yo etalonech s rovinnými koncovými stěnami" práce L~~ n o i t o v y,O u i lla u mo vy· a 'Pera Hlo v y o· určeni 'délky aprojednánt mate-riálu měřítek. Prvufkonferencez r. 1889 l}řijala'zázáklad měřeníteploťy teploměr vodíkový. Tento nehoví dostatečně přesným požaďavkťlri:l novodobým, ač 1inak "zetbe'tpečule 'tisfcinu 'stupně a nejlepší náhradou by bylo vztahovati veškeré tépl-oty>;ku',stupnlci tbútÍJoďynarnické. , . Doplniti v tomto :lllrn:ysttYsttlpnicl teploty, kteráhy blVla"definitivní, žádá provedení prací laborat04it't1ci( v'rt1zných'stMníéW'laboratoFich,jež _
,ď
~_
~':.'~';?:_
:-
o';:
';'
.H;:!:·;~\!_d~'_;';"L-·
. _:.lU:~·i~frL.;..:ť:,"',,:
.
~~~!Ý~~~:t~~~v~1~ ~~fh~~:t~~h~ '~d\~J ~;l~~e~~'mk~~~~
na p~žái~~~~t::1~Me~~~~~t podati odpor proti uděleni patentu na kteroukoli uvedenou přihlášku,
1914/12
.
vykp94ij.Y, budou za pOdporylU ez i národní h o k o m jí é, pro mí ry a váhy. , .. . . '.. " Ke konvenci.metrové přistp.upilo Bulharsk:o,lTq~guaY,Cili aSiam. Sq~~t!lva .metric;ká se. rozší~\la na' nové .•technickěotázky, •.Uzákoněn byl kil r atm e tr i c ký 200 miligram(l.Y Cíně byla prohlášena soust(iya metrická ~ákonitOl\. Takf V. 'koloniíc,hanglických se jeví hnutí pro soustavll metrickoll, hlavně v Australiill:ii~níAfrice: .. ' V zákonodárství jťistZ,~t~.amenati hnutí, jež hledí spojiti s jedničkami pra$tofU a hmoty ,iy,dl:1iť,J9t . ','všech. hodnot prů1l1yslových a obchodních z oboru dyn3., . ,lepl~'a el~ktřiny. Jesttll . ,'..Flirienati zákon francouzský, jenž projektuje soustavu mé.t~-&;!.ď.~.~ ..... :.r.,.am .....,.;-.s,.~Ktindóv.ou, jež přináší do. p.rUl1}yslusoustavu g, ~,e~. a ;~ále otátt'ir;§'Ólist~vy m e t rot u n a-s e k u n d o v e. Takto se SpOJI ledmcky fY5~iglédničkami mechaniku. Jedničky m, kg, sek. a m, t, sek. se spojují s'. jedničkami elektrikfJ w a t u a k i I o w a t u. . Program konference nastíněn byl vedle proslovu min. M a s s é předsedou mezinárodního komité Fo e r s t er e m, předsedou konference P. Ap p el lem a sekretářem sdružení Hl a s e r n o u. Zastoupeny. byly 22 státy.
Zprávy spolkové. VII. schůze výboru Spolku čes. geo~etrů konala se dne 13. XII. 1913. Zápis o VI. výborové schfJzi byl jednomyslně schválen a zpráva o poradě"pražských'členů' výboru ze dne 6. XII. vzata na vědomí. S radostí Dřijata zpráva p. předsedy o utvoření se »Odbočky posluchaču učebného běhu pro zeměměřiče« ve S. č. g. Clenský příspěvek členÍ! této odbočky činí' 4 Ka zápisné 2 K. .:.- Zápisné ponechá si odbočka. - Casopis Z. V. dostávaií člel1ovéodbočky zdarma. Po absolvování stanou se členové odbočky' vysokoško!.posl. -řádnými' členy spolku, aniž by platili zápisného. Za členy S. č. g. přijato celkem' 51 příslušníku zeměměř. stavu. 'Rozhodnuto, aby časopis Z. V. s malými změnami vycházel v téže formě.\ialt9"mk~;,min.ulého a ustanoveno, aby zahájeny byly přípravy ,tít yahlé,!S'~M~rS;;,~;g••,.je~ k~áu~·ur.čen9 na den 8. II. 1914. . Podniknuta bude akce za účelem získání nových' členů S. Č. g. a předplatitel!l spolkového časopisu »Zeměměřičský Věstnik«. Až se upraví místnosti najaté pro posluchárny čes. vys. školy tech., zahMí se konání odborných přednášek a debatních schfJzí. Výročnl zpráva odbočky spolku českých geometrii v Brně za r. 1913. L Zpráva j ed n a te I s k á. Cinnost odbočky naší v uplynulém "fQ\':e,nesla se Hlavně tím směrem, nově založenO,u odbočku a tím současně organísá'ci geometrů na Moravě vybudovati. Bylo tedy naší věcí z počátku starati se, by' ~ískáno bylo, pokud možno, nejvíce 'Členů spolku i odbočky 'a rozšířen do dalších vrstev náš spolkový časopis »Zeměměřičský Věstník« a to z. přirozených důvodů, že má-li spolek neb každá organisace vúbec zdfiniěprospiVati, jest zapotřebí, aby co nejvíce členů získala, zvláště tehdy, jsou-Ii členské příspěvky jediným pramenem' jejich příjmů. Pak teprve l~?"~~tt větší akce. '. . . .' ""V"toth'óh1~t1u!m(}žno nazvati dosavadní naše výsledky za uspokojivé. Počet členů ".Odbo6ky'<J'dosahuje koncem roku 191'3 čísla 99, ačkoliv celá řada českých kolegů moravských z důvodů neznámých dosud za členy se nepřihlásila, přes to, že byli" vyzváni 3' ibude zapotřebí ještě další vytrvalé práce, aby i tito zbývaiící kolegové za člen'y spolku centrálního i ."Odbočky« byli získáni a ~stranl1i se dále povinné práce v odborné organisaci. Z •uvedeného počtu .členů Odbočky. jest činno: ve službách civilních 39 kolegů, ve službách evidence katastru24 kolegů, ve službách agrárních operací 16 kolegů, ve 'službách zemských 7 kolegfi, ve službách státních drah 2 kolegéfV! •..•:vfrslužbách:tů'iných ·.·.11 kolegů.' ". ,...". " Odbočka konala."Whemr. 1913 celkem 5 výborový~hschůzi. a to: v dubnu (astavulfcf)",v kvěinudspojenou s prohli4kou ge,Qd,kabihetu české techniky), červnu, říinu 3>f)rpsinci.. Vprá~4ninovy<:h"\'llěsících červenci, srpnu a září schfJze výporu se nekonaly, ,'}!l0něva'dž členové výboru pO'
1914/13
,většiněpřhpo!:nfch pracích vzdáleni od Brll.abyli za.městnániascházettlSe sveHkírni Obtížemi bylo by spojeno . . .... {f prýých.,hlOu,s.ch!iZí~h .pojelináVa1l9, o výnosulÍloravského zem,.~:~rií~Ý~1b~r~~,r~:~~k~ě;~áě1~~tJ{' 'i ď ~~ť~D~~~~m~'ifr~~fc n~~~;~ za znalce právníky. Dle šetřeni, které oíláli:1\\()I.~~ll,l;l.S., a On d rá k, moravský zemský výbor poúze doporučuje oním vÝnQ~m.:at;>,Y~},l.llLmtiI1ěných pracích vyžadovali si dobrozdání právníků; ne}t;l,\dějipřtsbl~~C}J okresních soudců a to z tohodůvoda, aby snad nedosti opatrnÝm Pós~qPem při těchto choulostivých, pracích nedostaly s~ obce do nákladných a bez~ výsledných sporů. Neobsahoval tec;ly()~eN YÝ9.osmor. zem. výboru ničeho, co by bylo na újmu cti a autorityinstítuce.civilníchgcom~trů. Intensivně jednáno bylo ve schůzích výboru o zákonu o inženýrskÝch komorách a o nařízení, týkaiícím se ustavení se těéhto. komor. , .•. ',' " ' Súčastni1i jsme se jednání s centrální organisaci o ótázc,e. reformy studia geometrovského na vysokých školách technických, kterážto palčivá otázka zůstává dosud s ohledem na stanovisko, kter~ k ní zaujímají kruhy vídeňské, na mrtvém bodě. S ohledem na nevyjasněnou situaci nemohla býti v tomto roce účinně provedena ákce stavovská mezi jednotlivými .. kategoriemi geometrů, ač tato věc nebyla puštěna se zřetele a lze doufati, že v příštím roce bude nám lze, některé stávaiící diference odstraniti. ; O organisaci a reformách služby geoméfrovsképoiednáno bYl" ve specielní přednášce v Praze,.a bude \lútrio ótázku tuto dále sledovati, poněvadž jest pro české geometry' eminentně důležitou. Snahy zeměměřičů oivilliích byly podporovány stavovskými články v časopise a jest si přáti, by styk jich a no;\'ě·vyWofenýcn inienýrskýck komor se spolkem českýchgeometnlzůstávaf co nejužší, je~tospolek tento může z odborného staÍlovislm doplňovati a' podporovati snahy geometrii v komorách. ", ." O probJoubíimí odborných vědomostí členstva starati se hodlá odbočka odbornými přednáškami a rozpravami, jež jsou připraveny pro prvé letošní období. Zůstává na členstvu, aby zejména hojnou účastí projevilo pro tento krok náležitÝ zájem. , 'é > Správu ,.odbočky« vedl vr: 1913 následuiící výbor, val~ou hromadou dne 13. dubna 1913 zvolený: Dr. A. Sem e rád, prof. c.k. vys; školy techn., co předseda. Rud. K a lli1.'~, úř. opr. civ. geom., comísíopředseda. O. Kr č m á ř, c. k. a.gr. geom., co jednatel. E; P a I t ti s, zem.. a· civ. geom., co zástupce jednatele. Jos. N v á k, c. k.. vrch. geom. Lamb. On d r á k, c. k. vrch. geom., co pokladník, lOs. So.m me r, úř. aut. civ.geom. Ludv. D o lež a I, geom.c. k. stát.d(ah.>Pr. Br a b e n e c, c. k. evid. él.. Frant. Talaš,geom. as. Ing. Jar. Paulišta, c. k. agr. geom. Pr .. Novoíný, civ. geom. . ' Spolek děkuje sl. sboru profesorsk~mu za laskavé zllt>Uičeni poslucflárny ku přednáškám, a •časopisům za publikování zpráv' spolkových. II. Z práva p o k 1a dní. Ježto odbočkanertrá řádných p:říimti, jsou předkládánY veškeré účty ústřednimu "SpoHm českých geometrů v Praze ••~kterY.je blahov "';{.ď,.' , -. ,y,."., . '1. Journal des gé~metr(í~e_r.tsi'ročriik; .1913. 2. Technický přehled samospřávný, ročni'k 1913 . . 3. TechníckýObzor, ročriík 1913.' .' . .'. 4.~ltáj«,'časopis Českých lesníků, ročník 1913. 5. Zeitschrift der aut. Zivilli'eóni. Osterr:,. ro~ník 1?13, '6. Tídskrift for "Landmiitefi. ročník .1911.;1912:' , 7. Ůsterr." Zeitschriít fůf Vermessungswesen,ročnlk 1913: , 8. René' Danger: 'Le' dOmetre.;monOgfafie; ;;!;ci';';;?;,: ,'9·:1v~Bt:tI~: Boskovice.' '
o
v
o
1914/14
o
Zápis -o -vahlé·scht'izi .Odbočky spolku českých geometril v Brně«. konané dne 20. prosince 1913 'o4P.Ot.. vi rnísmo!lféch'~Oíl"ástavu'čes.' 'tect1- c líiky y Brn~. f. i " :1 y,. , .•... ....,.: ZIi 1ÍčJHi 26 člemi odbočky a 2 hostů právníků' zahájil p. předseda prilf. A. S emú á Ci valnou schůzi a vyzval p. jednatele O. Kr č m á ř e kp~eGteníprotokolu ustavující vl!.IJlé hromady, jež schválen. bez námitek. Pan jednatel odbočky předčítá dálevý'roční zprávu jednatelskou, kde zevrubně obírá se slibnouJprra'GÍ.. spolkovou;následuie stručná zpráva pokladní a knihovní, .iežq~řouse všecky s povděkem na vědomí. Přikročuje. se-k volbám -Výboru.' Po nepatrných změnách· vkandi<1~tnílistiliě"zvoIeniaklamací následující pánové: Dr. A. Sem e r á d,prof. čes,vys; ŠkOly'techn., za předsedu. R. K a 11u s, civil. geom. Jos. N ov á\{/'.c.k. vrch.geom. Lamb.O n d r ák, c. k. vrch. geom. Ondř. Kr čm:íř, c. k. agr .. geom. Emil K a 11us, zem. a civ. geom. fr. Ve j měl e k, dv. geom. Ludv. Do lež a I, civ. geom. c. k. stát. drah. Ant. Krá t k ý, c. k evid. geom. frant. T a I a š, geom. as. Jar. P a li I i š t a, c. k. agr. geom. Jos. Peň á z, zem. a civ .. geom. Znovu zvolený předseda odbočky p. prof. A. Sem e rád vzdává -díky za důvěru a vybízí k intensivní činnosti spolkové: "Vždyť každé začátky jsou .těžké a záleží především na geometrech samých, aby stavu svému zjednali váhy a respektu, která Hm přísluší. V našem spolku, kde sešly se všechny kategorie geometrů, jest vděčné pole k plněnÍ' ideálů lla~i{;h,'zd~n~entakademi{;kého technického stavu.« . ' . "Usnesenťi dále, aby' schůze výborové, jež jsou zároveň členskými, konaly se k a ž d o u p r v n í s o bot u v m ě sí c i v 6 -h o d in v e če r v místnostech geod. ústavl,l české techniky a spojeny nudou (v období zimním) s odbornými přednáškami a rozpravami. Po vyčerpání uvedených spolkových záležitostí ukončena valná 'schůze zaiímavou přednáškou pana prof. A. S e ID e rá d a: O technickém vÝ'voji rakouského katastru. I. oddíl Starý katastr. Pan přédnášející pouiavě vYlíčil historii rakouského katastru a provedení stávajícího katastru z techIJÍcké s.tránky. T.riangu1at:é· předbtastrálnou triangulaci provedené Liesganigem 'a vojenskýmig'eometry-geografy francouzskými. Provedení rakouské tri.gonometrické katastrálné triangulace a její matematické zpracování v podrobnostech s ro.zborem její přesnosti a oceněním ze stávajíéího stanoviska . vědy. Staré katastrálné vyměřování podrobné. Zřízení' evidence katastru a vývoj služby do nové epochy. Organisace prací měřických, statistické 'Údaie a náklad finanční. . Pokračování kursu bylo ve členské schůzi 3. ledna »0 nové epoše rakóllského katastru a základech geometrických pro nové vyměřování«. Po ,schůzi tlstavil se nový výbor odbočky. Příští schůze .členská odbývala se dne 7. února. Ukončil se kun "O techn, vývoji rakouského katastru, projekt nového katastrálného vyměřování«. . V příští členské schůzi v sobotu, dne 7. března bude přednáletí K hodině večerní p. ~eOm. L. Ú 01 e ža 1 o »Zaměřování detailu pto,železničnLsituace« v geodét. ustav u čes. techniky.' ,
'Zprávy 'osobní. '. Z.e službyc. k.Katastru. Jmenováni: Vrch. g. II. tř. M. K o-tti k ev. inspekt. VIII. hodno tř. pro liaIič (2; I. 1914).Elév J. G o 1dm a n n v Purkersdorfu ....geometrem II. tř.(28. XI. 1913). Pensionováni: Vrch. insp-. y.; Na Iez.i n ,ek v. Terstě, vrch g. I. t.řoA.liloušekv Jfčíně, g. II. tř.R., Ha hnvefreistadtu a vrch. g. U. tř. K: P rev en h u e ber v liartbergil. SuspendovlÍ,p g~I.tř ..C.C z y žv Rymánowě. Služby se zř~kli: g. II. tř. P. G ti ječ v M.ak!ilrska'ael~v A. Se h r e i ber ve Vídni. Zerriře~i: Vrch. g. I. H. f. WLe r zo bo w sk i v Samboru n.,' g.I. tf. V. Běl o~ hra d sk Ý v Plzni, elév O. P oIJakv K~tVll'ryi, vrch. g. I. tř. R.M e r k I ve Welsu. Při'jati bylie,lévové: f. Ber t.co t t i pro Rovereto II. 03.)C
1914/15
1913), E. R e n n e r pro Meran (14. XL), P. S top o r pro Rzesz6w (10. XL). A. K o ma r n Ý n s k i pro Podhajc,e (21. XL), J. K I. M u s s a k ow s k i pro Drohobycz (26. XI.), J. L. Jar y c z o w e cpro Krosno (11. XII.), f. J. O s o I e pro Lublaň I. (20. XL), K. Ba š k o v i c pro DaAmacii (2. XII.). Z e s I ti Ž b y c. k. a g r á r. op e r a c í. Jmenováni: Agr. insp. tI. W i n d sp e r g e r v Celovci a V. tI o 1 u b a ve Vídni vrch. agr. inspektory (27. XI. 1913). Vrch. agr. g. II. tř. K. Pe t r i s c haF. R ie d I agr.· inž. I. tř., agr. g. I. tř. A. Ehrhardt, J. Janulík, B. Perlička, J. Gassne r, f. S I a v í k aR, Pro h a s k a agr. inž. II. tř. (3. I. 1914). Z e s I u ž by c. k. I e sní spr á vyd o m a i n. Jmenováni: Tit. dv. r. a vrch. 1. r. A. B o h u t í n s k Ý v Praze dv. radou; I. r. A. Arm a n i vrch. 1. r. a zem. 1. inspektorem v lnnomostí, I. r. a zem. I. insp. K. Ne je dI Ý v Zadru vrch. I. r., 1. insp. kom. II. tř. J. C h r i s t i a n v Imstu a B. v. Pic h I v Brunecku lesním insp. kom. I. tř., kom. I. insp. II. tř.: J. Ne k efor i k, A. E der a f. Pit t ing e r komisaři I. 1. insp. (23. XII. 1913). Prov. 1. technik J. Vos per n i g kom. II. I. insp. a kn. Uechtenšt. l. adj. B. L á sk a kom. II. 1. insp. (23. XII). Přesazeni: Vrch. 1. kom. E. Arm a n i v Rivě do Rovereta, I. r. f. G he d i n a ze Stenica do Rovereta, vrch 1. kom. A. f e r r a r i ve Fondo do Stenico. Z e s I u ž byv B o s ně a tI e r c e g o v in ě. Jmenováni: Ev. g. X. h. U. M. R i e m e r a O. G e s c h w i n d vrch. g. v IX. h. tř. Referenty pozemkov. katastru při nově zřízených kraj. fin. řiditelstvích vrch. geometří v VIII. h. tř.: L. Tykal v Tuzle, A. Fischer v Banjaluce, A. Weixl v Mostaru, J. Tomsche v Sara,evě, J. Čížek v Bihači a St. SielskS' v Travniku. K. Š mel c z Vel. Meziříčí podrobil se 13. XII. 1913 u zem. vI. v Sarajevě autor. zkoušce pro civ. g. Za pusobiště zvolil Travnik.
Nabídky: Místa geometrů v Srbsku. Spolek českých geometru byl uvědomen o konkursu geometrů pro Nové Srbsko, kteří mají vypracovati geometrické povš,echné práce (krokovací náčrtky) pro národohospodářské státní akce. Po provedení těchto praci přikročí se ku založení pozemkového katastru. Ú k o I g e o m e t r U. Zakreslení hranic vesnic i obcí do mapy gener. štábu; zhotovení přehledného náčrtu -- krokového - plodné půdy vesnic se zakreslenými potesy (potes je část země ohraničená přirozeně potoky, cestami atd.), v rozměru 1 : 25.000; zhotovení náčrtu - krokového - každého potesu zvlášť v rozměru 1 : 2500, 1 : 5000, 1 : 1500 se zakreslením všech parcel, zapsání údajů o vlastnictví, povrchu, kultuře země atd. do formulářů. Přiiímáni budou inženýři, geometři a technici vůbec dobře kvalifikovaní, s praxí tříletou, kteří obdrží 500 fr. měs., s menší praxí, nejméně jednoroční. obdrží 400 fr. měsíčně. Zřízeno bude též 20 míst inspektorů z přihlášených kandidátů za měsíční plat 500 fr. a cestovní měs. přídavek 200 fr. Za práce se zvláštní rychlostí a přesností prováděné budou se udíleti vedle platu náhrady 100-300 fr. Každému bude hraženo cestovné z Bě'lehradu na místo určení a zpět. Služné i přídavky budou se vypláceti předem a budou od daně z příjmi't osvoboz,eny. Práce tyto spojené, s popsáním půdy potrvaií as 6 měsíců. Po skončené této práci přistoupí se ku měření starého Srbska, při čemž bude část dobře osvědčených sil při první práci ponechána na delší dobu. Zádosti jest podati do 15. února 1914. Přijmutí kandidáti musí se hlásiti v ministerstvu financí- do 18. března 1914. (){\ kteréhož dne bude se jim plat počítati. Přihlášky s doklady (vysvědčení z techniky a o praxi a křestním listem. že žad3jtel není starší 45 let) zasUati ,jest na adresu:' Mi'nistarstvu Pravde za Agrarnu komisUu - Beograd. Clenství Spolku českfrch geometrů podporuje informativní kvalifikaci žadatelů a k žádosti jest přiložiti odhor. doporučení spolku. Pro nedostatek dosud došlých žádostí a pro nal~havost projektovaných prací přijmou se technikové s praxí bez státní zkoušky s potvrzením absolutoria za stejných podmínek. Město Přerov vypi'Suje veřeinou soutěž na podání návrhu r'egula·čního plánu města a okolí. Program a podmínky vydá měst. stav. úřad. Návrhy huďtež podány do 12 h. pol. dne 30. dubna lQ14.
1914/16
ZEI1ĚI1ĚŘIČSKV UĚsrníK CASOPlS SPOLKUCESKÝCIi
GEOMETRO.
Definitivně ustálená methoda logarifhmicko-tachymetrická. Obšírné pOljednání o tomto thema'tě podepsaný autor již U'veřejnil.*) V následujícím podá hlavní výsledky, kterédle jeho názoru vz,ešlé'hQ, z dlouholeté vlastní zkušenosti - methodu tu jako ukončenou v theoriii praksi platně uzavírají. Jak známo, má 'optické měření délek logarithntidky dělenou Jatí a the·odolitem s dalekohledem k tomu příslušně/upraveným především za účel úplně odstraniti Všemo>žné obtíže, které se vyskytují při předběžných geodetických pracích, tvořících základ pro každé detailnL zaměř,ení vě'tší. prostorové rozlehlosti a které neod .. stranitelně vězí ve vyměřová'ní tratí pomocí seskupeni iaikýchkioliv druhů přís-trojů pro měření dé'lek. Jelikož však ú ,č el n OS t bez z ár II k y byla :by přec bezcennou, vynasnaž'oval se původce methody ne;ustále'})9y,znésti tut'Q co nejvýš,e až ku skutečri.ě do~ažitelnému &tnpnipřesnosti. . Pro kráťkost zamýšlenéh6zde pojednání nemoŽno zde promlouvati o jednotlivých výViQ,jových stupních, jimiž m~thoda prošla v průběhu svého dIou'holeJého praktického upotřebení. Následkem toho jest rychle přejíti na tom t o místě' IQ1něchUIplyuUlIÝch 30 let pd r. 1882 a,ž 1912, jež.jen.částečně přispěla lm kone'ČIiě pla,tnému (ešení úlohy. . -. . , '~~ * * Od r. 1882 až dopřítoml1osti nevykázala pfíslušná odborná literaturajectiného vážného vyvrácení tVl'zení, že' by~dy mohlo býtL vynalezeno ku přesnému optickému měření.(iélek účelnější a způs obilejšídělení latě než' log a r i t hm i c k é, . které zaručuje. nejen stále stejnou zůstávající zřetelnost odhadu, protože pokaždé v úvahu, přicházející -netm~nší interva~ dělení latě jestyždy úměrný vzdálenosti měřené, nýbrž i ,iiným způsobem nedosažitelné, stejně jednoduché a pohodlné, jakož i přesné měření zlomků intervalu. Obr,'}. znázorňuje první log a r i t h mi c k o'u laf z r. 1882. Dělena jest do určité, na horním jejím konci vynešené,nulové značky, avšak teprvé 10 cm pod ní počínaje dle normálné míry me*) Viz »Zeitschriftdes 43., 44. a 45.
aster. Ing.- und Arch. Vere1nes~ď- 1913, čís.
1914/17
trové v jednotkách ,druhého, 10garHhmického desetinneho, mrs'ta. Příslušnýanalatický dalekohled máojmlár s mikrometrickým Šróu'belU" s jednou vertikálno.u adyě~a~~i:r;ontálnými rovnoběžnými ~.i '·'\(~vz.ájemné, normálné .od-{ l~-ot~ ekvivalentní ohniskové; dé Iky ,o~l'ktivu. Jedna z horisontálných "ni.ttt1li~tlXgY;l.tH~ vždy na nulovouznačk'ú"1Xi#i()Cí jel1wé .ust~nov,lfYPfO_s~l~'ýp()hYb-'je$l.~vňa:.'· Di'aU\nff~padající d~<~~hfl}ickéhodělení latě v místo; '~póa'n1íllěnétou kterou vzdáleností, jestpotnocí okulárného mikrometrického šroubu pohyblivá v mezích velikosti obrazu příslušného intervalu na dělené latě druhého desetinného místa,
t.
j. 4/931 normálné odle-
hlosti nití. A míra úseku výmezeného na dělení oběma horlwntálnými nitěini odečítá; se }il.kožto pohyb udělený nití z její normálné. polohy až po dosažení nejbUž.'ší logarithmickéznačky uvnitř děléní a to na mikrómetrickém bubínku jako 3. a 4. desetinné místo dvojmístného na lati udaného logarithmu. Dělící značky na lati ve tvaru rovnoramenných bílých trojúhelníkú na černém podkladu jS()U sotva pravidelny v otlepřesnosti, jíž jest schopen dobrý stroj pro délkové dělení. Nebof i když jsou půlící přímky trojúhelníků kolmé k podélné ose lativynešel1Y' sebe jemněji a nejvýš přesně, mohou vždy obě ramena býti pořízena přec jen ruční kresbou, a následkem toho neshoduje, Se po většině jich průsečík ve vrcholu trojúhelníka Se žádoucí nejvyšší přesností s přímkou dělícím strojem vYl1ešenou, čímž vznikají lpř;i největší pozornosti nevyhnllteltJ~, malé chyby v dělení latě,Ol?!íŽ ... hým jest téžoptick~
Obr. 1.
1914/18
, úbelníka,poněvadž jeho obraz ztrácf tím více tvar rovnoráhlenný, číŮ1 větší jestskdoilzámě,rnépřhtt:ky na,ffzenéha svislestoiící lať 'Od hOtilJÓnhkoož nutíóko kunaV1Uijícímusou'sHeděnému hledění jen na vrchol sám .. Není též nejiepším,nemůze-li nU'lová znooka vyhověti reze podmÍ11cejako veHk!osLbHého trojúhelníka značícího druhé desetinné.místo, jsouc tato vroyúměrna každé vzdálenosti, nýbrž že musí býtipřizPŮ1s{)bena veUkóst tmjúhelnúka pro nulQlVou značku největší měřitelné vzdááenCtsti, má-li bý1ti PIQlužitdnaod nejmenší až po největší yzd~enost. Nehledě' k předchozímu, trpí vždy ostré postavení p'e'vnéžena jest mezi obě horizontálné nitě' nit střednínast:avovaná na· ohecnou nulovou znaolm.· _.. ... . <;.;J~tmn~.í:\y;ý~e'Q'~k'dl.ouhé řady pra1lclickýdhíp;oKUiSŮ, pro., vedenÝ'Cn ohledně neiúrče1nějšítlo tvaru a velilkiostildětících značek se wkázal0" že rovnoběožné,. přímé', bHé čáry na ,čer'ném pOOkladu nwhou· hýtipřeSIlě nanášeny v předepsaných tloUi~kách a odlehlostech-dle vIíaJs;tník lomu pr,opočtené tabulky dělícím strojetnpro délk.ov~dělení; 'že dále mů1že býti pohyblivá nit v ctra,lekohledu při {)ř~n,vÝ9h atmosféricKýchpoměrech nastavé'na' na taJkov,ou dělící ~1"Ulatěokl1ihir.ným mÍ'krometridkým šroubem jen tehdy s nepřeko~lnou Hž·přesnootí, ,shoduje-li se z,dánHvá tloU'š1Jkačárky s tloušt-
·lrotJ nii~.
, NeílÍanínutné, ani účelné přidržovati se pn optickém měření ihmit k,ou methodoUt konstanty. HlO, jež má smysl a,®._jen'~ i(dese používá latě s centimetroVÝrn. dě)etním. Zvětšenmítnit(rmné~éltoáhlu zv}"ší se přesnost, léč přidržením se oné dé'.ky la'tě, kteTái'z'trinohÝ'Ch ohledů na účeInost nesmí se přektioě'ití,''StIlí:žíse :zároveň'dosa-zitelrná vzdálen1ost. iDíé~'zkušeností zactiátí· sej~ě' dOiSti'Pobodl1něs latí 3.03 m dlouhou, ..sta1:idlíy správně kottstr'Uovanoo a vy,stačí se dobře při 200 m jak!ožtióo~jvětší }e'ště . mě;mellflěv~dálenosti v přesné 'tachy.metrické prarksL1'ěmito dv.ě'ma hn1ticetnl' jeiSt'však již dánata'ké podmínka pro neiítčelnější veli~ kost mi!krometrickéhoúlŇu. Tento.má iobnášeti mezl.stieďní a krajní n,tti' .375'$3", tedy mezi 'dběma krajními ni:těmi2750~lOO", cožOd'-' ~koonstal1tě 150, .po přfp;'iS, (Jak známo, od!Povfdá 206Z'~79:"<
·ň.~·l ogarit
1914/19
k10nstanta 100). ,Z dělení samotného plOižadujese z latě 3030 mm dlouhé okrouhle 2 X 1361 mm - 2722 mm. NUllová značka padá 1650mmttad spodní lwnec :latě, ta'kže přes obě netikrajnější dělící čárky-přečnívá délka latě nahoře O 19 mm, dole o 289 mm a dělení vystačuje na horizontálné půdě bezprostředně až na vzdálenost 204 '17 m, s použitím mil
I I
F
•• ,---
Ob. 2. značí 1 :_6 přirozené velikostí části novodobé -latě se"stávaHcíie dVou na šarnýru společně zavěšených půlek, tak jak se táž jeví jako obraz v dalekohledu; ato na pravostranné polůvici se symetriCkým logarithmickým dělením čárkovým, jehož zobrazení se uchyluje tak dalece od skutečnosti, pokud jsou vystří;' dárty barvy černá s bUou a pokud jsou logarithmické dělící čárky vynášeny teprvé od 60 počínaje. Na obraze kryje horizorttáhlá střední nit Mobecnou nulovou čáru. Dělení jest číslováno v jednotkách prvého desetinného místa. Značky číslic nejsou nutQé, půněvadžnernůže nastati nikdYI>ochvbnosto jich správnémZan(l~ šeĎí d() zápisrtíku; '--"Na levostra:nné,palovíci tatě ,lest, ,v _obr~z,\t,:vyznačenopodobné
1914/20
dělení o 6 mm intervalech s tloušťkou čas 0'4 mm. Ve skutečnosti jsou to podobně bílé čáry s 'číslicemi na černém podkladu, Toto dělení náleží ku geometrickénivelaci dle zvláštní methodyr. 1910 vY'pracovanéa vÝ'jimečně též ku optickému měření délek, o čemž obojím bude ještě krátce promluveno, Lať konstruovanou dle principu průřezu z 13 mm silných lišt z nejlepšího smrkového dřeva tak, aby vzdorovala podélné změně vyvolávané vlhkostí vzduchu, jest stavěti vždy svisle a proto musí býti opatřena dvěma kla,wbovitě připevněnýmipod,pěrami, ja~ kož i malou trubicovou Ubelou o citlivosti 2' na 1 mm výchylky. Protože by 'se vš,a'k dělící čáry nemusily jeviti rovnoběžnými v optickém obraze s horizontálnými nitěmi, kdyby byla lať sice svisle, ale čelem stočeně postavena, dovolujie ve výši olka lati vytvořená - je-Ii tato rozevřJena - drážka 1'5 mm široká. 65 mm hluboká, 25 cm dlouhá měřk'kému pomocníku za latí stojícímu průhled, a, 'lať jest tehdy správně napřímena, vidí-Ii drážkou měřioký' pomocní'k přístroj k pozorování přÍ'pravený. Lať jest při pouržHí stavěti vždy jen na kolík s hřebem. Cočkovitá hlava hřebu vyčnívá z čela kolíku zaraženého do úrovně půdy a o !k'aždé bezchybné a nepřesunutelné signalisování bodu jest postaráno vyhloubením přizpůsobeným tvaru hlavy hřebu v ok'olvané patě latě.
T
v
o k u I á r ním i k r o m e t r i c k ý š r O' li' b a jeho nitková síť jest nová ,konstrukce podmíněná oběma zvláštními děleními latě. jejíž podstatu možno jasně a zřetelně z obr. 3. v přir,o·zené velikosti X
,
,, ,
X
vy,pozorovatL Uprostřed dna schránky mihometru jest našroub~ vána' podélně vY'tvořeným diafragmovým otvorem opatřert.á vlo~ka, jejíž rovina, leží o 2 až 3 tloUlšfky nitě níže než rovina sálněk mikrometru, V rovině vložky jsou pevně napnuty jedna vertiká'I'ná,Jedna střední 'horizontálná niťa s touto pak rovnobě'žně v odlehlostech po 0'3 mm clvě,krajní nitě .. Na sáňká!ch mikrometru Jsou, napnuty dvě rovnoběžné 'ni-ťě:koJlmoku niti vertikálné, kteréž máH pra'videlně vzájemnou odlehlost 3'333 ,mm, pohybuil se tedy vždy sPo
1914/21
Icny při, normálném nastavení mikrometrickéhobubínku na nulu. Obě zevní horizontálné nitě vyšetří velikost úseku symmetrického logarithmiokého dělení na lati v iednotkách až 5. desetinného místa. Ježto se park na lati čtou jen jednot ky 2. desetinného místa, musí dělení na mikrometrickém bl1'bínku tak býti zařízeno, aby obsaho,valo 100 dílů 4. desetinného místa zřetelně viditelných, bychom obdrželi odhadem desetin dílce ještě 5. desetinné místo. K totnu jest třeba téměř celé otočky bubínku, tudíž pohybu šroubu skoro {j celou jednu výšku závitu. Ješto j'ednotka 2. desetinného místa obnáší v optickém obraze 38 !I', tudí'Žveliikost obou symmetricky na horní i spodní niti k sobě 'patřících intervallů obnáší 76 ft, a šroub o ta.k sktovné výšce závitu jest nemožnÝ, byl tedy problém ten rozřešen šrouibem () 500 [t výšky závitu tím způsobem, že osa Z-Z, v jejímž směru koná šroub podélný pohyb, svírá s osou y y. kolmou ku vertikálné ose ostrý úhel ft, jehož velikost byl'a tak propočtena, aby jeho sinus vyJdal oně'ch uvaž,ovaný'ch 38 ft pohybu horizontálných nití nahoru a dolů přj mřkrometridkém pohybu výsledném bezprostředně ve směru Z-Z z téměř polovi6ní šroubové otáčky, uvažovaného jako poloměr. Ze symmetrieplyne též, že se i celý mikrometridký úhel se~ vřený oběma pohyblivými nitěmi rozpadá ve dvě půle. Tomuto odpovídaiíce, musí též 100 dílcíl bubínku býti rozděleno ve dvě symmetrickél)oloviny se společnou nulovou značkou, od níž jest vynešeno po 50 dílcích v pravo i v !evo a v tomže smyslu oČíslová:no. Připadá tedy jedněch 50 dílců horní, druhých 50 spodní r'o·vnoběžné niti a U!platňuiící se část šroubu omezeného na j'e dnu otáčku pomocí narážky s účinkuje z PO'Iovicebl1'ďnahoru neb dolů. Dílce jsou tedy dv,o,jjednótky 4. desetinného místa, 5. des. místo obdrží se odhadem, takže s o u 'č e t obou ,čtení' bubínkov~'ch připadajících horní a spodní niti podává s dvojmístným čtením na lati petimístnou logarithmickou hodnotu úseku na lati. Pro 2 X 38 !I' pohybu nahoru a dolů ve směru X-X musí býti úhel ft = 9° 18' 20" a při tom hověti podmínce,. že vertikálná nif musí protínati všech pět horizontálných nití :pod pravÝm ún:Ierri. 1
x-x
Správné rozdělení obvodu bubínku dlouhého okr,ouhle 105 mm na 2 X 50 díků - odpočítáme-li 6 proc. pro ztrátu spojitosti a pro reservu pohyblivosti - nesmí bÝ'ti rovnoměrné" protože lati'est dělena jen dvojmístně a zde se jedná o jednotky 5. místa. Nebof uvnitř hranic vzdáleností, Ikde na leden a tentýž interval dělení latě přijde 'Pohybltvá nif, nezůstává veUkost jeho obrazu kionstantní a dle této oko.lno.sti musí podávati bubí'ukové dě'lení racionelně počet. Značí-li L logarithmus vzdálenost D, Ll 10garHhmus vzdálenosti Dl a předpdkládáme-li, že se oba logarithmy od sebe liší přesně o jednotku 2. desetinného, místa, že te,dy platí vztah L -
L1
pak možno z definice obecných D
= 0'01, logarithmů
--=K D-D,
1914/22
odvoditi, že poměr
= lOL, Dl = lOL-O'OI, = 10L (l - 10-0'01)
neboť D D - Dl
1 1-10-0'01
-
z čehož za použití vzaliu: l~g I<č~O'O vypočte
1
10°'01 100'01- 1
tedy dále:
= K,
. log (lQU·O"~--.- I)
se hodIt&ta pro K takto: Nl1m~rus od log 0'01 jest. r0332Q2989 lOg
0'0 I-log
0'023292989=g:~~7Z25J7 ":7 2'} -
r
log KeJ'64277~83
(l OO·OL....: 1
=
K
43'091374
Stálý pohylb pohybHvénitě 'z ,j'edné delící '~árky na lati logarithmic'kého 2. desetinného místa k nejbližší dovnitř dělení způsobí tudí'Ž vždy konstantní otáčení m~krometrického bubínku. Tato maximálnákonstan.tn,Í~· 'J:la má se tpa'kna 50 díků rozděHti tak, aby 'každý dílec odp lposunuoohybHvé nitě o logarithmickou 1/50 posledního v úseku na levtiinterVa'I'Udrulhého desetinného místa. Padne-li při' nastavení . pevné nitě na nulovou znač'ku logarithmického dělení na J.atiniť'Pohyblivá mez i ,dvě dělící čárky druhého d€seti!llného místa" a označtme-li a logarithmi~kou odleh'1ost nitě od poslední dělící -čárky U!\Tuřtřúseku na lati, pak bude při nastavení !pohyblivé nitě na tuto poslední dělící čárku odpovídati hodnotě a čteni 6 na mikrortl~tr-ickém hU1bínlm, Difference dvou obecných lógarithmů pro dvě čísla lišící Se o hodnotu 6. jest pak dána výrazem: ;~,:;.'_-.;.;
·;",'::'t..'
,,:..
,
IOgD-IOg(D~6.)=2Ml2D~6.
+ ~(2D~6.Y+··'··J,
při čemž, iak známo, M0'434 294 4819; platí též dále: logJ) '- L, log (D - 6.) = L - a
--~-
D - Dl a
....•.. .Q = K 50
=
D
'
=
50 K
D
2 M 100 K -15.
a velikost intervalu bubínku počítá se z intervalu
6._100K.a 2M+a hodnot ze vzorce: 4393'1374 a
a pO'4()~azeníčiselných
6. = 0'8685889638+a Dle toho bude pro a
=
0'009
1914/23
latě dle vzorce:
1914/24
X
,4393'}.314
.
..' ... f.}.~-:-
0'009
... ,.
"0"8775889638'
--- 45'053;"
{:3i,~~fF~~t~1'fycbd~u';taK j~kJéžmajf
,
'
bytí, rovnají;s~'ltQp~
s(~~m;:ď.la1<ž~0ti~clI.5. 'Ql1Cu ,Gbsaž~Jiých vlnt~,rvaluoúbJU1('u :,c?:tf. c.
,_,.c,
_
.....•.....
".:'4'947"
'.
50 do 54 má šířku 50 -45'053 .
,
r
'
'y,
",
Tímto' -způ~~~~ O'(}0:8'" ti·· -
,-- .:'
ď
_,
,"
.. "
..
.....,.,
'4~47.1 ~ "5
,'ď
.:~rvýpočet ~ále -pro á ."
,
_
,
."'
,
-:-,,-4a~093,"45"'053'-,-:, 40'093-
,,40,).
,LC:;'.,
,.=: :0'989'4 . .,
-. :-.-..
,'.
_
,
4'960
.. ··::,l~':.::
.
'"
......,'
4'9-12',·· -3-'-'-"-'.~
0'007,D33- 35'121 ,:t0'093 ---: 35',121 '4'972; ",: "
Ůf006
'. .
'
.. ,.'.'
.
.'. ':...',
,.
",
,.30:138 ~
ď
= 20"1"38 1:25'144
0'004,620 ,,','
'ď'
,
••
1610=
, 10'092
,65
ti'052
o~qoo,Úo
0'000,
" H>j')Ji'
.'
~
.~.
'/:,
I
.
=
..
~ 20'138,:,5;006,
"
, or003',8.i5!:lS;121.,Zf(138
':..
lS'IH
',,'
5'~06 -
..
13121 -:-" 10'092=
'.
1'0012
"
•
=
5:029 '~
.'
0'000
~~ď
.S·Ů;?9
:.- .\ ....;c'". , W'092 -- 5'052 = 5'040;
5'040 -~.'
o
.,
.' 5'052 ;'5:~2
'
..._
{Y9966 '," :,' , ~'9988
5'017
.
~ 5:017 ,
'
5'052-,
" .." 0'9944-
.. 4'983 ." '-''. ', 5 ". ' ď,',: 4'994 '. 25.·l44~4'994\'-:--5-· :-.
,,;,
.
0'001
.""
,6BO ""':'30'138 ,35'121 .....:.30~t38::::'4'9$3':-'-'
0"005 ;~LS:{ ',J5 H4,
0'002
4'~~O ",)
t "'"'-'~:= '()'~9 20
'
.
~
]"P034 1.00581:0080
1'9104
Přehled novostí v zeměIt1ěřičstvÍ zá'
r~'t91J.
Dr, A, S e'ín e
d. d.
š9••~~is,tkystr9j6~stroje apom6cky ,proketizontálnép.ěfenf. : ..
,iL.ibeJa..:Vliviniěnyteploty a atmosférickéhotlaku na udání trubicové libelyopětovněikoušídr .. S a me1t.) a shledává,. že te", plota. na volné libtHy v •.jich udárií .nemávHvu,. prízasazeiJi .může Se vliv obievíti, .Změnatlakem~z čistě. theoretíCké· úvahy áždo 600 mm jest :v!ylotičena. Fa; ,Si c h [e r:k.onstru.ujedl~ ud.aíů Dra. lŤ..alten n.~ra: k'i"abícové . lihetyse , značkámikřížem .upravenými místos()u$tředných kruhů, a,doufá tím zvýšiti ,~citlívost. O" tom referentprot ft aJ!1 tn e. r2) pochy~uje. _..... . .. ". .... ' ", '. Dalekofiled."Chroittatrtkou' aberradobjektivu-studují H, Fa ssbend e r: a A. W e tthaúetS) roztx;>remdosavad,iltch method a, sp~ciefně ntethody Hartmm.nl0vy.popis. studíum 'medialního
a
ďa~.k.o ..•. hléd.U.·o.".k..r.átk.e..·.iokální.~e POd.ává. L. ~.,.Ch. u;p"m .. a.n.n.4.>: ' . ,Theodoht. J. Heuve~nk5)studu)e VhvsystewatH;kycb a nahodilých chyb .y dělení 'na'Í~kruzích horizontálnýcb-th~~l1olítů 1) Dr.'Sarriel. Z. f. V, S. 569. 586,609.1913.2) tlammet.Z; f. I. S.315. 1913. _8). ti. ras s b e nu e ra Pf.'Wetthaueť. ,Z.' f. I. Nr. 9; li913...- 4) L. Se h u p m a n n. Z. f. I. Nr. 10. 1913.-.~) 1. ti e u vel i n k;
1914/25
+
+
a podává číselné hodnoty pro tvar funkce a sin (2 gJ A) b sin (4 gJ B) c sin (6 gJ c) V geodet. ústavu postUIPi!l11.'ském provedl Dr. O. F 6 r s t e rO) zkoušku dělení kruhů od Heyde a tIildebranda. O. I s r a e F) zkouší strhování limbu na repetičním stroji a dospíválk poznwt'ku, že stržení jest neodvislo od ve'1ikosti úhlu a počtu repeticí. Dál k orně r. J. Z w i c k y8) konstruoval dálkoměr se dvěma dalekohledy k současnému zaměření Ipod distančním úhlem. S pec i e I TI í :ko n str u k c e. L. Am br o n n9) udává konstrukci »aviatometru« ku sledování balonu a létadla. C. Lei s S10) podá'vá balonovy 'kompas. Počtářské pomůcky. P. We r k m e i s t e r11) sestavrl tabulky pro ,centrování úhlů. D'O c a g n e1Z) podává všeobecnou a!pltkaci použití methody bCJtdů přiřaděných k řešení 'troj'úhelníků sférick~·ch. ti. K a i s e r12a) konstruoval stupnice nomografic'ké ku redukci dálek sklonem.
+
+
+
+ ..,
Methodický počet vyrovnavaei. A. CaptpillerP3) studuje zákon hromadění se chyb při odečítání vemiery na theodolitu. K. W e i g e 114) jedná o rovnicích odchylkových, jichžsoučinitelé neznámých nejsou pr'o-sty chyb a přichází na zkoušku volhy váhy rovnic odchYllných. Polohová měření. Dr. Fr. K 6 hl e r15) zavádí měřítko pásmové a drMové ku měření délek v hornickém měření. S. W e II i s c hlO) pojednává o zavedení orientace ,do vyrovnavacího počtn při řešení triangulačních sítí. ti i II e ga r t17) pořizuje vzorce a f.ormuláře pro počet průseku přímek a vytY'Č<>vátííhranic.
Nivelace. ti. Wan s 'c ha f P8) konstruoval dle udáni ruského geodéta Len z i ho nivdační stro:i s Ipromě'nnou hodnotou dílce 'Hbely nivelační. Změna ta'Ío se provádí od okulární rO'ury automatidky a slouží ku redukci čtení na horizontálnou.F. F i a I a19) POlZoamenává', jak 1ze aplirkovati úhloměrné zrcádko ku nivelíování. B a ke r20) ve své knížce jedná o zásadách geodetické nivelace. Způsob zajištěnj2°a) nového ll'ormálného výškového bodu pro Pmsko .. J. M ii 11e r2°b) uveřejňuje výslediky nových částečných měření aře'šení nivelační zá!kladní, sítělPřesné rakoUlské nivelace v polygo
e
1914/26
,tac1tf:metrie. .
....
A. tg e n e r~t) ip~dáÝáněkte;épokyny ku zvýŠení přísnosti určení 'kQustantc;lállkOO1ěOO.qptiokých.Dr: J. R y š a v ý22) popisuje nové auoosedUkční tachy'metry franoouzs'ké konstrulkce Balu-Kernovy a Des,p(aUovy. Dr. Fr.F i á I a23) pojednává. o těchže strojích. A, Tich y24) qvádí nově upravenou svoji metbodu logarithmicko·· tachymetrickou. Uat()JDetri~é výšky.
J. Kovačéva~) odvozuje barOmetrické vzorce pro Bulharsko ,.", ve forp:'lách B
=
X
+ ),y
. a h -
. X' ':"' log B a konstatuje, že pro ,
Projednávaná měření vzQorec prvý podá přesnější shodu. 'tl o h e nn e r26) zmiňuje se o úpravě loga:rithmického :pravítka pro počet ba., rometrický'ch výŠek. ' Konstrukc~plánu a mapy. Dr. B.Uo s t i n s k ý25a) iPnčiúuje pOZJnámkyku problému nejlepšího 'konformního .,zobrazení. Autor poi~á'váo kl'asidkých vývodeci1(laulssovýoha doplňcích CebYševa a·f:isenIohraa uvádí svéďvomátrikY:.A.J( 1Ln g at sc h~e,b) pojednává o zobrazení sférických ,p'1ooh.P. G a s t27) uvádí formu, plochy map tOpOgrafických. A. B r a b e C28) sestavuje tabulku redukci délek ,plánu sražením se papíru. K. K o r z 'e r28a) jedná o novostech v instrU!ktivních předP'ise'dh,pro rakoUls'ké.ma'pování . tlI ,a a r d t v. Ha rte nt h u m28b) wjednává o novostech kartografických průběhem XX.sto'letí ve státech balkánských. ' Měftcká 'lótografle.· .(Fbtogrametrie a stereof•••.•• ) Nové knih y tohoto oboru: Ber t i 11on'A.:· Photographis métrique. Paří'ž 1913. MaydenMuer: Hand'buch der Me-Bbildkunst etc. tlalle 1912: M. W e i s s: Die geschichtliche Entwickelung: der Photogrametrie. StUlttgm-t 1912. Dr. J. Pa nt 00 f I í ,če 'k29) U1'čuie stereofotogrametricky malé pohyby inženýrských konstrukcí. E gg ,ertSO) popisuje stereo.autograf Orlův. BQ t e 130a)pojednává o fotogrametrických měřeních z létadel pro' účele výstavy měst. 8,53.1913.",-- 21)A Eg.ener. Z. f.V. S. 145.1913. - 2.2)cJ.Ryšavý. z. V. S. 67~1913.- 23)Pr P i a Ia. O" Z. f. V. S. 212. 1913._,24) A, Ti c h ý. Z,. desost. A; u. I. Ver. 1913.·- 25) J. K o rač e v. Z. V. S. 20 1913 2'6) t!ohenner;Z. LV. S. 3ú6. 1913.- na) B.tlosHnský.Z. V S I, 1913,.:.....26~)"A",I<1 in g a t sc h. Sitzb. d. Ak. d. Wis. Vídeň. 1912._ 27)P. G a st. Z. f. V,' S. 713. 1913. 28) A. Br a b e c. Z. V. S. 103. 1913. 28a) K. K o r z e r. Mitt. des k. u. k. mil. geogr. 1st. S. 119. 1913. ,28b)l1aa r d t v. ti a rte n t. Mitt. des k. u. k. geogr. Inst. S. 153. 1913,-20} Di. J. Pantoflíček. T.O. č;21.1913. - 30) Eggert. Z. f. V. S. 7, 1913.- 30a)B o te 1. Z. f. V. S. 929. 1913. Vysvětlení zkratků: Z. f. V. - Zeitschrift fiir Vermessungswesen.Z. f. I. -- Zeitschrift flir Instrumentenkunde. - M. Z. - Mechaniker Zeitung.-C, R. Comptes reedus de l'Académie etc. - O. Z. f. V. - Oster~ reich. Zeitschrift flir Vermessungswesen. -- T. O. - Technioký Obzor. Rev. gen. d. Se, - Revu géněrale des Sciences. - Z. V. - Zeměměřičsk;ý ík. -. Z. des úst. I. u. A. Ver. - Zeitschrift
1914/27
Zprávy literární it odborné. tlánky časopisné. C OtUPt.· r e n d. Nr. 25. 1914. S. 1362. Z p r.á va Ch. L a II e m a nefa o. m'e z i n á rod n í mapě světové v 11). ěř. 1:1,000.000. Zemleměrntle dělo. Nr. 1. 1914. N.M.KlementevskH. Gorodskoj zemelnij inventar. N. Mli r o m c e v. Vozdušnaja slernka.A. Š i r j a e v . .Elementy hyctrauIiki. Ze it s c h r i f t f ii,r>ln sÚ,urnent enku)l d e Nr. 1. u. 2: 1914. S.1. R. S t li t z e r. Ne u e .En tf e r nu Il g S ID t'S S e r rn i t a bs 0·1 u t e r Ber i c h t ig u n g. . , Ze itsch r i ft f li rVe r m e s s u n g s w es e n. Nr. 1. J914. S. 1. Dr. J.pri sc h a u f. Zurn kartographischen Bilde des Gross und' ParallelKreises.· '.' . . '.' . Nr. 2. 1914. S. 33. Dr. P. K o h I e r. .Eine neue Methbdezúr. Messung der GrundIinien fiir Katastral-, Stadt- nnd bergmannische Dreiecksnetze und ZUl"Messung der Seiten eines Polygonzuges. Nr. 4. 1914. S. 105•..L aw a e tz. Latte zurn Nivellernent mít direkter liohenablesung. . Nr; 4. u. 5. 1914. S. 89. Ii o 1rn. NivelJeinents- Versuchstreckeder Landesaufnahme. Nr. 6. S. 137. 1914. A. Ca p p i II e r i. Zur Theorie der Uingenmessung. Ajg. Ye·rm. Nachr.1914. S. 29. Schel1eus. Die Zentrierung-' des Sttahlenknotenpunktes b.eim Bauernfeindschen dreiseitigen Prisma u~ helm' DoppelpÍ"Ísma.
Vyšlé knihy: . L.. K r lig e r. TransformatiQIl der Koordinaten hei der konformert Dóppelprojektion des .Erdel1ipsoidesaufdieKugel míddie .Ebene. VerOff. des kg!. Pr. Geod. Inst. N. P. 60. Postupim 1914.. . A. K o h I s ch li t t er. Tafeln zur astronomischen Ortsbestimmung(Luftfahrt und WissensChaft. J. Sticker.). Berlin 1913. Cena 9.60 K. Annunaire pour I'an 1914 publié par 1e Bureau des L ang it ude s. . .' . .
Zprávy sfavovské. .' 'Moravská .iDŽenyrská komora ustavila se. v následuiícím pořadu: Pres~ Úi. Samohrd A. O., civ. inž. stav., Brno. Vicepres. Preude Rob., c.jv.• geom., Brno. S e k c e čes k á: Komorní radové: Beneš Prant.· civ. geotn., Vh. Hradiště. Ja'lliš Laz.,civ. inž. stav., Přerov. KalJus Rud .• civ. geom., Brno. Novák Leap., civ. inž. kult., Olomouc. Mesany Jan. civ. důl. iuž., Mor~ Ostrava. ŠtáblaMat., civ. inž. kult., Brno. Náhradníci: Mátl: Jut. Civ. geom .• Brnt. Sedlák Jos., civ. důlní inž., Blansko. Revi'sor: Chlup Jan Dr., civ. iuž. stav. Olomouc. Náhr.: Beyer liugo, civ. geom., Vyškov. Kancelářské místnosti nal'ézaií se v Brně. Běhounská ulice 4{6, mezipatro.
Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadu samosprávných a země panských. Ze zemskéhomoravsk'ého sněmu. Čís. 1416 z. h. r. 1912~ p.os l. K ra ti I a,M ě c h u r y a soudruhů, aby mor. zem. výbor a-co k.místddi-žítelstvívyzvalyc. k. berní úřady, obce a správy. velkostátků, aby tyto, pokud· maií ještě mapy z Josefinského katastru uschová~ ny, jich dárovaly buďto Zem. museu anebo půjčily c. k. archivu kaL map v Brně ku ofotografování kúče1ům. úředním. .
Na vrh
1914/28
Zpravypatentní*). Patent. přihl. v Rakousku, vylož. do.1. dub. 19'14. 42 u; ~ AngeloBersanó, geometr, BieHa (ltalie); Zařízení ku přesnému okreslení plánů v jiném měřitku. < Patent. přihl.' v Rakousku, vylož. do 15. dubna 1914. 42 c. - 'Firma Car! Zeiss, Jena: Vodorovné l11ěřidlodélek (vzdálenostních) se základnou v příst.roji. Prior. 22. 7. 12. (Německo). . 42 h. - Táž firma: Zaměřovací přistroj pro vzduchoplavbu. Patent. přÍhl. v Německu, vylož. do 29. břez. 1914. 42 .c. A. 22133•.-,.. lJrovnávací zařízení pro dálkoměry se základnou. Akc. spol. ftahnllro optiku a mechaniku, Kassel. . . . \.' 42.c. W.. 42634. - Theodolit. Dílny pro precisní mechaniku a optiku Car! Barnberg, Berlín-Friedenau. . .. . Ratent. Přihl. v Německu, vylož. do 9. dubna 1914. . 42b. Sch. 44350. - Stočené měřičské pásmo s volnoběžJ;lou Elikou. C.. A. Schietrumpf &. Co., komm.. spol. akc., Jena. . Pat. přihl. v Německu, vylož. do 19. dubna 1914. 42 c. P. 29837. - S dalekohledem spojiteln::f měřič úhlů.. Eugene Po ude na s, Vincennes; Seine (Francie). . 42. c. P. 30455.- Přístroj ku samočinnému označení (Angaoe) místa. Martin P a ul; Bremen . • <'
',..
•
··':VýhJěiíf'.i'fS
Zprávy. spolkov,é. o činnosti Spolku
českýoh
gebl11etrl'lzarok.
1913.
Z:ptáVa jeďna'tels"ká. Koncem roku 1912 pokroťily práce'zaúčeiem založení Spolku českých geometrů tak dalece, ž.e v prosinci mohl se spolek ustaviti. Skutkem stalo se přání __ jako výsledek několikáletéhoúsilí :příznivců našeho stavu, kteří při každé příležitosti neopomenuli na to poukázati; že čeští geometři mohou se domoci zlepšení svého. postavení pouze tehdy, budouli míti oporu ve své české organisaci. Spolku, v němž združeni jsou' úředně oprávnění geometři a geometři autonomních astlií'ních úřadů', bylo potřebí též z toho důvodu, aby byly odstraněny jisté rozpory;k:'te:tédtaždouchV'íti hrozily vypuknouti mezi geometr.y· úfedněoprávněnými lt'geotnetry'fu~dÍ1íky: 'V\f{jrrt ohledu očekáváno, že vzájemným s·tykem ve spolku neshodY mezi' jednotlivými skupinami' příslušníků našeho .stavu se vyrovnají a že všichni geometři přiloží ruky k dílu, aby společnou :a. vytrvolou prací dosaženo· bylo zlepšení našeho postavení. Majíce za sebou jeden rok spolkového života, musíme si přiznati, že· rok 1913 nebyl pro mladý náš spolek příznivý. V době, kdy úředně 'oprávnění civil.georrtetři s 'obavami,' očekávali vydání 'zákona o inženýrských komorách, bojovali .státní géometřido posledního okamžiku za zlepšení služebrtlpragmatiky, jejíž ustánovení, pokud se postupu do' vyšších tříd týče, byla pro ně krajně nepř,íznivá. Z obou předloh staly se však již zákony a v přítomné době nelze na nich ničeho měnitL Zájem. který se od příslušníku našeho stavu iěmtopředlohám věnoval. ochabl přirozeně tím okamžikem, kdy . oběma sněmovnami projednané předlohy byly uzákoněny. Bylo-Ii úsilí, tytozáKO'11Ii, , zlepšiti, příčinou slabé účasti převážné většiny příslušntkůgeomettl-skéHdstavunačinnbsti našeho spolku, očekáváme, že dnes 'i titavykonalí svoH sta'\'Q'VSKOUia. národní 'povinnost a přihlásí se všichni,pamětlivHsouce 'OSvědčeného příslůví: ,,--··»Vjednotě síla« - za členy Spolku českýchgeometrů. Jak bylo .jižJ}řipomenllto, nebyl' rok 1913 ÍJronáš spolek příznivý; 1lmce:.však dosáhl počet členstva V uplynulém roce';ěíslice 334. V rOCe 191.3 zt5mřeloďčlenů 2. Stav členu koncem roku byl. tudíž 332 a to:' Zakládají'Cicnčlenů 1, řádných členů 297, přispívajícÍCh členů 34. Z počtu toho při. lladácna Moravskou odbočku členů 99; na odbočku posluchačů' zeměměřič'St\1' na.české.vysoké .škole technické v Praze členu 22. Srovnáme-Ii členy
L.
···..<,:~fO~~~~j~J)lit~ntovákallcelářing. Vojáček. Prahli li., Ji nd,ř Úsk á 18.Jl:t~l'Ý nl1ďÍll1i"d\{~bJ)atfl:Jevně .opisy' vyloženÝch patentových přihlášek .. BěhemlhůtyvYl(}ženl.mo~no ''/Ítfdatj,'<)dpll,t ptothlíilělení patentu nakteruuko\i uveďenuu.prihlášltu..·· '.
>,.
1914/29
104 (Z toho elévů 39). A..ítr.mích~eotnetrů í6. Profesorů 5 (z toho civil. g. 3); Oeometrů autonom. 'úřa~hf'18- (z toho civil. g. 10). Geometrů c. k.stát. drah 13 (z toho civil. g.3). Geometrů v různých službách 8; Posluchačů vysokoškolských 30. Cinnost spolku v prvém roce svého trvání vyznačuje se sn!lhou vybudovati silnou' orga!\isaci stavovskou, která -by měla účinnou oporu v odborném časopisu. Ukol ten nebyl snadný. Scházely k jeho uskut~čnění na počátku minulého roku prostředky finanční. Budoucí příjem plynoucí z příspěvků členských bylo lze' toliko velmI nespolehlivě stanoviti.Náš mladý spolek přečkal však tuto kritickoudohu a.' přikročil k uskutečnění programu přijátého na ustavující valné schŮZIv prosinci 1912 -tím, že rozhodl, aby spo'~k vydáva:lsamostatný časopis s názvemď»Zem~mtlřičský věstník«. Konečné usnesení o tom stalo se . na III. výborové schůzi konané dne 26. ledna 1913 a zahájeno ihned jednáni s tiskárnami. Prvé číslo I. roč. spolkového časopisu vyšlo již v.březnu 1913. Zásluhu o to, že jednání s tiskárnami úspěšně a rychle vedlo k cíli. majípánové''prof. J. Petřík, prof. dr. J. Pantoflíček a prof.dr.A .. Semerád. Velectění pánové! - Používám této příležitosti. abych V
1914/30
doucnosti tak je upraviti, aby všechny súčastl1ěné strany mohly je pnjÍnouti. Za ucelem snazších styků s příslušníky našeho stavu vokupovaných zemích a v Srbsku zvolil vÝbor místními jednateli v. ev. g. J. oB a š eh o v Sarajevu a geometra f. S I a v í č k a v Bělehradě. Pořadateli přednť\šek v uplynulém roce byli pť\nové: dr. Pan t o f I í č e k a kol. B e n e š. Přednášky konaly se v prvých měsících uplynulého roku dvě. Po prázdninách nemohlo býti v přednáškách pokračováno proto, že následkem nutných stavebních oprav v budově české vysoké školy technické v Praze nebyl'o vhodných místností, v nichž přednášky by se mohly konati. Výbor rozhodl, že jest nutno, aby zřízen byl ve S. Č. O.k o n d i ční Q d bor, 'který by samostatně příslušnou agendHobstarával; do odboru toho zvoleni pánové.: prof. Pe tří k, v. g. Ze 11í šek a dr. R y š a v ý;.•Ministerstvo 'kultu a vyučování a Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnosta umění požádány, aby poskytnutím roční subvence vydávání odborného časopisu "Zeměměřičský věstník« umožnily. Na zemskou vládu pro Bosnu a Iiercegovinu a ministerstvo orby podány žádosti, aby redakci časopisu Z. V. oznamovaly osobní změny vúřednictvu evidence katastru a agrámích' operací. Spolek českých geometrů súčastnil se svýmidelegáty schůzí ve Spolku architektů a inženýrů v král. Českém, ve kterých .jednalo se o nezaměstnanosti ci postavení absolventů českých vysokých škol technických a vypracoval zprávu pro komisi, která' jednala o prostředcích, jak bylo by možno této nezaměstnanosti odpomoci. Dále súčastnit se svými zástupci schůze v Národní radě české, .v níž bylo rozhodnuto, aby. utvořen. byl. při Národní radě technický odbor, a súčastnil se také AA~~tyv:ydavaťelů českoslovanskýchčasopisů pořádané v Praze. Na základě. §"9. spolkových stanov vystupují. z výboru S; Č. O. pánové: V. g. . Jos~ K a r b u s, prof. dr. J. Pan t o f I í č e k, g. agr. O. Kr č m á ř, c. k. kom. Jos. Pa š t a a g. Josef Š k ach. Pánové K a r b u sa Pa š t a prohlá~ sili, .že kandidaturu do výboru S. Č. O. nepřijmou. - Konče tuto zprávu, pokládám .za povinnost jménem spolku poděkovati slavnému rektorátu če.sJ<évysoké školy' technické 'v Praze za laskavé pro půjčování poslucháren ku konáni schůzí a přednášek a všem českým denním listům za laskavé uveřejňování zpráv o konání těchto přednášek a schůzí. Děkuji též všem Pál1ŮíntkXeří qdQonn'mičlánky, referáty a z.asíláním osobních zpráv do a~~elIo.časo.pisu .jJřispivalia prosíme, aby i v tomto roce naše snahy podporovaliav kruhu. svých známých a přátel přiznivcepro náš časopis získávali. Všechny členy spolku zveme, aby této akce dle svých sil činně se súčastnili.V Praze, 8. března 1914. Jos. Do š k a ř m. p., 1. č. jednatel. Prof. Josef' P e tří k m. p., t. č. předseda. Zpráva pokladní koncem 1913.
-l·· prme~: •.•..
. 11:3~zI7:
'. ,
skládá se: z připrav. komité.
55296
přdplatné na časopis . . . •. 25186 úrok pošt.. spoř. za r. 1912 . .. IM ·za VTlkené šeky od dřívěj. majitele .1 17
.
.
...•
'=:t=I-
--iL
· . '124~71~
'.
:ll~~g~ ~;i:;:: : : : : :
. . . . . .
i:I~~~~{y ~a[o~ I~l~ : : : :
VÝDAJE:
skládá se: za přlpravné komité .
daně. . . . .. . . časopis . . . . . .. . vráceno odbočce v Praze v pokladně ... ; . Dohromady
". ' .' .~ .. · •. · ..
93 .1.55, 1 i52 [88 43936· 17 ",g
·:::,', j.16~~1 ~601
. . . I fM22;;; · .• ~76 V PRAZE, dne 1. ledna 1914. BENEŠ m. p., EMIL PONIA TOWSI(Y m; p., 'Dohrotllady
l.č.
účetní.
. t. ti. pokladnik.
Podepsaní revisoři účtů spolku .Spolek českých geometrů v Praze", zvolen, valnou hromadou one 8. prosince 1912 na správní rok 19J3, pro·zkoumali ve dnech 2. ledna 1913 a 19· února 1914 pokladní aúčetni knihy, všechny účty a doklady., dále nynětší hotovost a deposita spolkové pokladnya shledali vše za uplynulý správ. r. 19B v úplném avzornérn pořádku. Revid
t. č. revisor.
t. č. předseda.
1914/31
t. č. revisOT.
n,a r o tf .1914.
R o ~P o čet
P R tJ f M: I< h V Ý DA J E: .Příspěvky· 200 členů činných a8 K 1600 Za časopis. . . Pítsll!vky8{J členů čl'tIDych a ,4 I( 320-Porto', '.. , , . • '. 'Předplatné} za časopis" •••.• ·200-" ,Režie.•.• ', ..•.. Za inserly .. " o • • • • • • •• 550 -; Daně,·.· Nepředvídané.. . , . Dohr()mády .. . o. 2670 -. Donromady '.0
.
.,
•.
'
90":-
soo~
1862-
•
2670=
. V PRAZB. dne 8. března' 1914. ANI. BENEŠ m. p., JÚS. PETRtk m. p., E.l?ONIATOWSI
Č.,
\\četní.
t. Č• .předseda.
t. č. pok!adnik.
ď,
Zf}Spolku poslucbačů 'zeiněměřičstvi na čes. technice v Praze(o.dbOčky S. C. Cl.). Pro 'správni rok 1914 zvolen výbor takto: K. Be~děk'a předseda, F. Kovalski jedn., K. Rys pokL, ·B. Pecháček pořadatel, J. Blažek náht., J.Černoch zapis., V. Krákora á J. Václavů revisoři, V, Soucba 'a J. Preis smirči soud.' .. Výborováscbllze Údbočky SpolkuČ. Q. koná se mimořádně.,' Jló'botu dne 18. dubna v 6 hod. več. v ústavě geodetickém čes~t6ěJíítikY -v Brně s přednáškou p. úl'. aut. civ. a zem· g. E. Faltus.e"O posteUpéní pildy při regulaCi, toků~.
Zprávy OS()buf.' z e s 1 il ž by c:\. k a t a s tr u.Nejvyš. vyznam. Vrch. ev. g. 1.. tI'. .A, ~ e IIa n o v i v·}Dubrovniku udělen byl při oq<:;hodudo výslužby Jsrtí'ř. kři,ž. ř.Frant.~osi U s ta no ven i byli :ev. insp:. A: MpJPIl g; HďY',;Q~~Y,~! ,a vrch .. g. I" tr..a. Gá t s ~ h v Lublam .geamdevlsOry,proag.r.olěr. JI!1 zem; Koniisia to První v Korutanech, druhý v I
s
en
~rrti
ŠÍátu g~~\td~T~Ší~a~ zv~h~~~?l~tř?PŠ~d~~v1íiii~'k~J'~~~~
PiIzua aj. M a s ze w s k iz Myslenice do Wadowic, vrch. g. U.tJ' . .t. P elc z ar s k i ze Lvova I. do Lvova II., S. Ma I c ha rek ze Zytllici,(hV'Í! do Rzeszówa, T. L oV,eel !zDrphóbycze.'do 1\1;ed,enice,g. I. tř. E. S.t.!' y'&'o,wsk r z'WIilifiki dóLvóva II. a A. Z'áír ó rS'k1:'ťP'15db'aťdtF~ítIt'l~, g. n. tI'. T. Br on a r s-k i z Medenice do Winnlki, B. C z e r n y t aóbtkY do Podbuz, ·E. No w a j.s k iz Bufsztynado· Rohatyuu, V, Wrnl1lPk i z, PQdh3Jice do Zyda.czówá, v'rch.g. L tř. M. Pap a fa v a z,eZ~ttř6')ttftVii1., ně,elévové: 1". tIo f m a n n z 'Chebudo Teplé, A. ti a u;~.t ma ~rtt, J/tila:vy d'(iR1manova, v.' B a·j o r'e kK o nd ra ti n k z Doliny do Lezttjs'!'-J (J. ....M..i... ti,sZlia:l:icze ,do Turky,.L. Ch. rz an o w ~.k,i .z}
e.
·1,fř;(Z9~l.)"ď.'
'
'
". '. Zesln Hry vB ós n ě a fferceg
•.....
" .. ,
o.v' i ně. PŇ)saz~t1i\«c~;g.:O. Hes c h",tn1d;.z Ljubinle do' 2epče a ev. elévďA; I(o.~ ťlťzM6st~ht qi:! T,lubinle;E,v:t: ..v{';':,A.: ... tI r o m á dk o 'nabý,' 'aút{)'ťis~crFW' :tr'~r() 'B~'jaluku. ...., .'L.ď .' ..... . " .'.• 'ď"/i{" '." Z e'slůŽ;b·Y'c. k.'l'El's. spr. d p ma'fn.,Jmel1W~w'láss. V. D Qtn~j,$.i~I,J:jil~P.;il{Ql'n.IL .~
t,{30.
I.).
.
"",n+Aď\?,
r.edakci zodpovtdá Dr. A. Sem~rád: .:.. Tiskem 'Rolnlck{tis1<ái';ý Vydavatel.: Spolek českých geometrů v Praze,
1914/32
', v Úně.
.•
.
v
BR.Nf:, 1. dubna 1914.
ZE"Ě"ĚŘIČSK9 UĚSTníK Definitivně ustálená methoda logarithmicko-tachymetrická. , A- Ti c h Ý. c. k. vrch.
insJ!. v minist.
železnic
ve Vídni.
(Dokonč.)
Přihlédneme-li nyní ku v předchozím pro každou pátou dělící čárku propočteným Sipráv'liým polohám vzhledem ku řadě 50 stejných díků, jest patrno, že nemŮ'že to způsobiti jakkoliv zna,čnou chybu, kdyiž zlbylé polohy jednoVlivých 4 dělících čárek nevypočteme již dle vzorce, nýbrž prostě interpolujeme i'akož,to.stejné díliky do propočtených intervalů třetího desetinného místa. Nebof taková přesnost, kterou by skýtal výp'o'čet provedený až pro jednotlivé dHky, neměla by velké praktické ceny již s ohledem na okolnost, že páté desetinné místo se docílí jen odhadem desetiny. Ježto obě pohyblivé nitě jsou napiaty na mikrometriokých sáňkách v nezměnitelné vzájemné odlehlosti, nemo~no nikdy dosáhnouti uváženou již normálnou ko·nstantu 150, po příp. 75, v plné ostrosti; Nebof tato byla by možna jen tehdy, když by se chtěla dosíci příslušným posunutím analatioké čočky, což jest však ()lpět nevyhnutelně na újmu přísnému ana'latismu a tudíž nepřípustno. Z tohoto důvodu třeba jest zde připustiti vždy jakOUSi})ko r rek ční k:o n s t a n t tf«, která musí býti při příle~itosti určování k,onstanty přístroje pečlivě vyšetřena a v budoucnu ke každému výsledku z POizorování připočtena. Nejúčelně'jším pak jejím tvarem jest neb - x logarithmi'Cikých jednoteik onoho desetinného místa, až na které provádíme měřioký výkon v tom kterém případě. Tachymetrický theodolit a jeho stojanz r. 1912 - jest konstruován i s popsanou již latí A. Tichým a proveden firmou R.. & A. R.o s t ve Vídni. Obr. 4a a 4b představuje dIVa různé pdhledy na přistroj 'na stojanu. Konicky vytvořený, objektivem pr'olkládalte'lný d a Ie k o h led má trojnálsobný objektiv o volném otvoru 48 mm a ekviv. ohniskové dálce 260 mm dle analatic'kého uspořádání, jež dává s })IDonocentr'ickým« okulárem o 7'2 mm ohniskové dálce 36násobné zvětšení při výborné ostrosti obrazu. Vedle popsaného již O'kulárného mikrometrického šroulbu, jílrnž se může okulár pomocí excentridkélho zaří'zení u'Vnitiř3'5 mm prostoru 'vysul11outi nelb zasunouti, t. j. s libovolnou záměnou centrovati na horní neh 'střední nebo dolní nit, jest dalekohled opatřen dvěma, sice pevně, av'sak mikrometricky opravitelně připervně'nými na něitn dvojitými Hbelami. Jedna o citlivosti 2" na 1 mm vÝ'c'hyl'ky jest rov'noběžna s optickou, druhá o 4" na l,mm s vodorovnoU' osou da-
+
1914/33
le'k,ohledu. Prvni slouži' k docHeni vodorovné záměmé přes Sitředni nit, jest-ttMrž v hl y alllildádov'ou li:belou pro vý§kový kruh, a'vý. jimečriě té'ž ikugťJOmetriciké nivelaci. J:)ruhoud~iIi se, přísná prav()ú~lDst ~~~,vodorovné •• ~ vettjktť~~ér,p~ki~kéRa~~~.horizontovártí pf{str;o:je;kde'žto zflď,přičim~~'prvitýdhloži:skách vylož'e; n~1ch achátem, •.z' nkh'ž jsou za' p!říťiTIou$etfenI' vyzdvrhnuty excenitriCkým ,zařízenim ,1";:; mm vysoko a doni'chiž' Se,. Sit>ustivždy jen na stanovisku stncŮe.' liorizon:tálný kruh o 18 cm a výškový kruh o 13 cm velkém průměru dělení majíptavidlem 360sluipňOiVé desetinné děleni, jelž se čte šroutbovýmT mikroskopy na 0'001° (3'6"); moh'ou býti těž výjimečně na přáni' rozděleny d'1e i'~nýcl1soustav.1) Oba kruhy jsou těsně ukryty před 'p'rachem aV{)idou,moh0u se však přecza přílčinou .opakováni pozorova.ni v řadách ve svých osách pohodlně a libovolně otá1četi, v Hkový kruh kmmě toho též miikrome'tricky ustaviti.· Kd'ežto hori:zontálny kruh jestop'atřen dvěma" -diarnetrálnýmí mikros'kopy, kterými se dá P'Ohodlněčísti jak při první, tak při druhé pol'olze dale'k'ohledu z postavení pozo:rova~elova před dale'ko~ hledem,jest výš/kový kmh zaří'zen jinak než obyčejně. TentýŽ stojí pevně, kdežto na jeho krabici jedírny mikroskop narnontovaný rovnoběžně s dalekohledem k,oná spolu s tímto sklopný pohyb, takže též č'tení výškového kruhu děje se jaik pin první, tak při druhé poloze d'alekohlerdu z kruŽldéh'opostaverni, klteté 'Pdzor'Ovat~r z;aa>jÍltl'4. přéd dalekohledem. P>C1z,orováfÍ.i· karž<Íéhbúhlu muž~ bytljén tehdy přesné, děje-li se v obou po'i'ohách dalekohleldu;jest však též vázáno podmil11kou,že se dříVe musípřesriě urovnati ni'Vela:č'hijj!bela na dalekohledu IJ(}staveném do 'P'řirslušného azimutálného směru a taikto při utažené vodor'()'vné ose musí- se ulVésti do koincidence 'čárka určitého s1tupně ~pravidlenl 0° po příp. 180°) snufovym posta'V'Mftn šrouíbového mi'kroskopli pomocí jemného' pohy,bu1< 'tomu zvlášť upraveného na výškovém kruhu, takže po zař~zéríí visU'ry na předmět od!po,vi'dáT()izdlró'b6u udání vý'šlkovél1oknlhtFve'iikosti úhlu. Za příčinou:VMypo~-ÚÚllt1ého zacházení jest-dvojitá libela rovnoběžná s oPtickou osou ~atřena zrcadlovýrt1 ústtojim, v ně'n1ž může Po.zorovatel stojící před dalekohledem zřetelně vidělti stupnici i bublinu libely v!o,bou pol<>hách. . St atí:'V jest 'kooslruov.ánse zvláštriíin zřetelem n.a svůj účel. MursFtfebaT za sUného větru téměř absol'utně pevně státl2) a nesmí
~~~-+
.
');Z
1914/34
1914/35
vykáza'ti ne.jmenšího pohybu, je-li chráněn stínidlem před slunečními paprsky, jak~ž i n~sledkem zlpěn relativného obsahu vlhkosti vzduc:hu. Tato ,pevnost v postavení jest skutečně docílena kovovou hlaVlou\stativu, klouiby v kuličkových ložiskách jakožto dosud za nei'solidnější pova'žované, význačně si'l'11ými.š!'ouoovými klouby a 150 cm dlouhými, nehygroskopickými ndhami stativu z impľegnovaných oblých pru'l:ů z neHepšího smrkového dřeva, jimi'ž mOlžnG též docíliti pohodLnou vÝšku stroje ná širokém podkladu. Za příčinou jemného centr()IVá'llístroje jest stativ opatřen ,posUivným zařízením na hlavě' a přesnou dvojitou olovnicí, 'ku ,přesnému pak mě-, ření výšky stro}e z'vlášť k tomu U'praveným a montovaným ocelovým měřickým pásmem.
Op t ic k é měř e ní d é Ie k má se pakprováděti takto: Přistroj přesně centrovaný a horizontovaný, při první pol-oze d,alekohledu (s maticí oku'lárního mikrometru vpravo), nechť stojí nad bodem A. nad ba.dem B pak lať obrácená správně do záměrné přímlky, upevněná jejími oběma opěrami a postavená svisle pomoCí jeH jemné trulbicové libely. Zařídíme dalekohled na lať a ustavíme na ni jeho záměrnou .přímku1tak, aby vertikálná niit přišla do bílé přímky latě a střední horilZontálná nW M do I,o,garithmick'é llIulovéčárky (viz obr. 2.). Při tom musí bý'ti obě ótočné osy uta'ženy a mikrometrický bubínek postaven na nulu. Potom přehlédneme zběžně pohylblivé rovnobě'ŽiI1énítě o a u dba,jíce na to. ~da dosáhly obě nahoře i dole stejný interval druhého desetinného mí'sta a - kdyby tomu tak nebylo - dostoH se této podmínce pomocí ustanoV'ky ,pro vodorovnou osu bez o'hledu, zda pří tom střeldní nit M zřejmě jliž míjí logarithmickou nulovou čárku. Takové pfílpady mohou tím častěj'ipřichálZeti, čímpříikřej'ší jsou visury,neboť pak vy,padnou obrazy oibou symmetrických dělení neste~ně dlouhé. JaK obr. 2. příkladně ukazuje; dosahuH obě nitě o a u stejnoljmenné intervallý' mezi dělícími' čárkami 85 a 86, což naznaču!je v~dáléno'st větší než 10 m, avša!k;:též menší než 100 m, tudífž nepochyl1Jně charakteristiku 3. ooku1d chceme 'počítati s centimetrem jakožto jednotkou délkové míTY. Nyní nastaví se I1laticí mikrometrUt' nit' o ostře na dělící čárku 85, ,odečte. se na bu!bínku míra pohybu uděleného 'této niti a připíše sek,P'ři'Praiye~mu jd'žčtení latě, Ihned. pr'ovede se též p'odobně nasta~éní Qitě'u s pří~lušným Otenítrl buoin'ku a výsl~dek pozorování jes~?'í:mkXU :pf.: . .' ď
A'
-'
-
'~-
--
, .-
I'
3"85246
t log L
=
_ ~--270 ..
3"85516
Z log L podá se log D pro horizontálnou log D
= log
L-
log
1914/36
vzdálenost dle vzorce: 1 --2-
cos
,
IX
kterážto redukční hodnota vyjme se l;grafické tabulky dle argumentu 1::: a. Rozdíl výšek h mezi horizontem přístroje a nulové čárky latě .docílí se nejjednodušeii dle log h log D log tg IX,
=
+
Pro, ponzení správných měřických zá'kladů pro vymě'řování území 'většíprost,orové rozlehIosti cestoupolygonálnS'ch pořadů, Ulzavřených 'polygonů a v tom i malýtmitriangulacemi, nedostac!lÍe nrkterak O\PItiCkéměření délek jen s jedním pozorováním úseku na lati a skutečná 'přesnost dosáhne se nej'jednodušeji a nejljistěji při pOUlžití,opakujícího se postupu nazna'čeného v nílž·e uve'deném pří'kla/dě stejně se VIZ~a'hU:Udm k oibr. 2. Především jest třeba zachovávati pravidlo oboustranného pozorování 'Ka'žJdédélky, p;dklVdmožno vlbrzkém za sebou sledu, poněvadž Itehdy nastává tak veliké kompensování chylbzpusobených ne zcela rpře'sně vyrovnaným stavem libely tnubicové na lati, jakož i I'omem svNe'lnýOh paprsků, že i přizna1čuě v·elkém odpoiU vždy pravdě velice se přiblíží střed z obou výsledtki'l (což jest příkrými visulrami vysvě'tlHelno), jen !
z A do B ,=
2° 308; log
1 -0--
COS" IX
= - 0'000708\
konst. korr. = -3'85249 260 o 255 u • 267 246 o 270 u o 248 u 268 ó u
o
251
u
t69
o
245
. IX
=--2°
408 J
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
509 515 522 519 516 518 516 519 520 514
I, 2, 3. 4. 5.
?
---.= -0'000612} , cos2 IX konst. korr. - 408
150 . log o u o u o
3'85246 262 238 260 242
6.
u
259
7. 8.
o u
248 264
9.
o
10. 11.
u
240 270
'O
.235
1. 2, 3. 4. 5.
6.
507
7. 8. 9. 10. -~-~-~
512 504 510 505
3'855047 1020
3'855162 1116 .. ----~
log D
=
Střed
O
3'854046
=
3'854037
508 500 498 502 501
=
=
3'854027
71'456 m.
Tento příklad jest vyjmut z polního zá:pisníku z podzimu roku 1912, Jest paímo, ž·e postup zarucuje vylsoký stupeň přesnosti mě-
ření délek a na konec že zibývá provésti geometrickou nivelad v po-
1914/37
lygonálný'Ch Pořadech, poněvadž již při tachy.metrickém UTcem výšek po.IYg'Onálnýchbodů dá se očekávati na 1 km pře'snost + 10 až 15 mm i při 1,20alŽ 180 m dlouhých a télžaž 15° IpříkrÝGhvisurách. poku'd 'jsou ver'tikálné úhly přesně měřeny na +5". Sestimilimetrové'dě;lení a jeho očíslování jeSlt uvažovati jako 'normálné mě'ří'tko vynešené v šesteronáS'oibném zvětšení, tudrž rÍejliTlert1'ší interval jalm 1 mm, a dle t~ho značí očíslování celé centimetry. Při geometrické nivelaci ze středu musí se pozorovail:i lat postavená vždy na 'pevné' hlavě hřelbu jakožto bodu v obou poloháCh dalekohledu při OIStřeU!rovnané libeJ.e a výš'ka latě musí býti odečtena na všech třech středních ni!tích s odhadem desetiny v 6 min intervalu. S o TIh r n všech šesti čtení podává pravou výšku latě vy!jáldfenou v normálné míře metrové a:žna .4 dese1tinná mí'Sta metru.' Správnost a přesnost jednotlivých ode'~tení jest buď potvrzena neibo vyvrácena zře:1mými malými výpočty vedlej'šími v následwjícím příkladě a proto jest ty'topokaždé provésti ihne'd, vždy všák ještě před opuštěním stanoviska stroje, Stanovisko I. Vzad: Vpřed: dle PP 43)1070 1110 1149 1066 1104 1144
--~
40 39
dle 1)
}
4278 4317 4358 4283 4324 4363
79
3& .} 78 40
Výška latě 0'6643 m
39 41
}
41 39
}
80 80
2'5923 m,
Toto dělení jesto~hledně optického měření tratí též cennou pomůckou v oněch výjimečných případech, klde se dostane lát neopatrností za takovou neodstranitelnoTI ,překážku vismy, že jest ji sice čá'stečně .viděti, avšak její logarithmické ,dě'lení přes to náhodně selhává, Je~to vzá'jemná odlehlost ohou nejzevnějších horizon'tálnýoh nití odpovídá konstantě 75; značí jimi uzavřených 100 intervatlů po 6 mm skutečnou vlzdálenost 45 m. - Neboť povstává tu úměra 100 : 75 = 60 : 45, z ní'ž p'lyne dále: 100 45 =
2'22222 , , , ; -
(log 100 -
k tomu ještě log, konst. korrekce
log 45) =
ku př.:
0'346787 0'000408
jest tedy správná logarithmická reduk. hodnota: 0'347195 , t. j, Iogarithmuis p1řičí'taný k čístu odečtenému 00 úsek na lati jest vždy konstantně zmenšiti o 3472 jednotek 4. desetinného místa a zbyltek pa'k odpovfdá pravému log L; log D
= log L
---'-log
1
=
+
; log h log D log tg lX. cos lX Vedle p'ravidelné ú'Srp'orygeometrického nivelo·vání skýtá tato přesná tachymetrie ještě 'další výhody, Ne:jrdůieži'tě~í z ni'ch jest neodvislost přesnosti výsledku ode všee'h obtíží způ'Soben'Ých ne-2-
1914/38
příznivým územím, pr'O'čežt
E. S I av í č e k, geometr katastrál.
oddělení města Bělehradu·
Pojednání o novém ikatastru království srbského, musí předchálzeti vysvětlení, jaké dkolnosti nutí stá't, alby otázku nového katastrálního mě'ření da'! studovat a ku faktickému měření kiata'strálnému i k zhotovení pozernkovýc1h knih Úbaštinských) přistoulpi!. Měření katastrálné má v Srbsku hlavně za účel: a) stanoviti daň pnzem~ovoudle plochY' a čistého výnosu, b) řešřti mnohé spory při nemovitostech, c) Z'říditi ptova'ti. - Doka'zu~e to následovně: Plocha království srbského je dkrouhle 4,830.000 ha. Po vládní stati'stice po'Čítá se souikromý majetek 2.527,000 ha a ostatek 2,303.000 ha je stá1tní majetek; 'tedy skoro celá 'Polovina. -Stát dnes př·ijímá daň pO'zemkovou tolikoOld jedn'é polovice a z dnlhé 'po:I:oviceskoro žádného výtěžku nemá. - lrodyJžproh'lédneme sŤé:ltisti!k'U ještě zevrubněji, vidíme, že z plodhy sO'Uikromé2,527.000 ha počí'tá se toliko 1,672.269 ha piťdy .p'lodné, jako pole, louky alPa:stviny. Stát tedy zdaňuje pou!ze 1,672.000 'ha a ostatní pI:ocha 3,157.000 1 1
1914/39
ha dává výtěžek nepatrný. Důležito<st i 'potřebnost katastru pro království srbské 'po této stránce i druhých výhodách katastru velmi dobře ob~asnil v »Námdní S1kup'Štině«'při jejím zasedání v ro,ce 1904 sám ministr financí. B. Měřením katastrálným řešily by se sporné otá:zky při nemovitosteeha tím zaiřSlté by se zmenšiil počet právních pří, které ,povŠ'echně 6ní za nYlněj'ší doby 60-70 proe. všech, jež zavill1ěny jS:Qunedokonalým o'hran~čenÍ'm aziiš'těním vlastnictví nemovftého. C. Iiistorie sribskéiho nemovitého prá'va' je velice krátká. Po vyddbytí 'pOl~ťiCkésamostatnosti tvi'trci Srbska pOiČalizaváděti pOřádek po příkladu druhý'ch kull'turních zemí v tomto mladém státě. Vydány j'sou ,zákony, poněvatdž do té doby existovalo toliko právo ooyčejové. Zállmny 'ty byly nedokonalé, neucelené, ale p'řes to měly za tuto dobu dobrý výsledek, nelbot lepší je nějaké, ne'ž žádné právo! Tak jsou i první naiříz'ení o hypotéce dosti IProstá, ale ·opět prospěšná! Prvá tato naří'zení nachází se v »Uredbi o in'tabulacjlji« ze dne 14. ří!jna 1839. V úvodě zákon'Odárce vypisulýe, že povaŽ'uj,e úvěr za velice dMežitou slO'~ku k:wdého průmyslu i obchodu a objasňuůe, kterak by se mohly dluhy U'r'čitězajistiti. Za ,příiČinou tdho zákonodárce zavedl zvláštní knihy u soudů, kam se· právo v:iastníctví mělo vepsati, i knihy služebnosti! Z toho se vidí, že jiIž r. 1839 zákonodárce pomýšlel na to, jak zavede k::nihy pozemkové (baš'tinské). Srbské právo před'PO'kládá, jako rakouské právo, pozemkové kniihy. Gradlžfl.nský (oIbcanlSký)zcl'konnílk:vzal sobě za prindp z rakouského zákonníku,že přenos nemovitosti děje se jedině vepscl'ním vezvláš'tní baštinské (pe'zemkové) knihy. To se vidí z § 292., v kterém stojí, že 'Při každé proměně vlastníka mUísíse nemovřtost p;řenést a vepsat na novéhovlastní'ka. Že toto nařízení máaibsolutní vá'žnost, vidí se z nařílzení ze 16. dubna 1850, kde na návrh ministerstva pra'vde ~spraved'lnosti) stanoveno, že žádný přenos nemovitostí nebude míti vá1žnost ani snu, když není zaveden v ba'Štinské knihy (pa.zemlk'Ovéknihy), Poněva1dž v Srbsku není pozemk1ových knih, vynesením »Drzavné/ho savetu« (Státní rady) stanoveno 'Je, aby místo vepsání do baš:tinských knih nadái\e Ipotvrzovány byly smlo'U'Vyo přenášení - t a pij e - před soudem, v kterémžto 'případě za po'tvrzuvání tapiie i 'zapovšeahné právo tapiie nastoupily vřed1pisy 'O pozemkových knihách, k1teré jsou v gradžanS'kém (olJčanském)zákonníku. Tak se vyvinuli 'zvláštní systém »tapijí«, který má zaměňovati baš;tins'ké knihy, dokud se tyto ne'LJiskutecní'na základě' katastrálního m~ření. Základem sl'lbskélho pozemkového 'PTáva,je tedy »t a pij a«. TapHa je zvláštní dokument :pSaný o prá'vu V'lastnidkém na určitou nemovito'st, kterou vydává správa obce dle předpisu a podpisuje pdlíce,ní úřad i prvostepený Soou!d. Ta:pija však není ,absolutní i ne'změnitelný důkaz o vlastnictví. Kdo má tapHi,která hijásí na jeho 'jméno. to neznačí, že je v každém
1914/40
JJ'ří,padě i vlastník, neboť »Olbe'cní soud«, který vydává ta:piji, neustanovlJlje v této době i právo vlastni~tví. Tapija j'e te'dy samo osv&lčení, které u1leh'čujedůkaz práva vlastni'C't'vL Je tedy sl1bský systém tapiijí shodný v gtátzce právní s německým systémem ,pozemkových knih. l'~dno v pozemkových knihách vepsané právo, >jižtím, že je zaznamenáno, neznačí, že d,ei plna.vážno. V zemích s pozemkovými knihami všichni vlastníci nemovitostí h~ou'u'Vedeni, ale p,Q.ně'Va'džv Srbsku Uipiisovánív:Iastnictví dle tapiljí ne'ltí nUICeno,je mnoho vlastníků nemovitostí, kteřítapiji nemaH. 'Při systému tapije moh'ou na jednu nemovítost dostati dvě osoby tapiie. Theoreticiky ,je to možno, s ohledem na to, jak se tapije vydávají, :třeba že' v praxi se velmi zlřídlka piříipa'dten vY'skytne. Př'irozeně,kldyž dvě osoby na Aednu nemovitost mají tapiji, jeden z nich je pravý vlastník. Špatná stránka srlbského systému tapi'je je i ta,že je mo'žno 'jednomu nesvědomitému vlastníku dvakráte prodati tu samou nemovitost i po kažidé s tapijí, nebot jemu je opět theoreticky mo~no dáti si zhlotoviti ještě jednu tapiji a přenést ji na druhou osobu. Takových nevýhod srbs~ého systému taJpije dalo by 'Se vytpočítati ,celá řada. Pro hypotekární ,právo- je tedy důleži'to, že systém tapHe nedá věřitelům úpllnou jistotu, že ta osoba, která potvrzuie hypotéku, třeba že i má tapHi, doza'jista je vlastník nemovitosti. Tedy i z důvodu národohoS'podáJřských je ,pOtřeba zavedení pozemkových knih na základě katastrálního měř'enL •
i
O' bistorii a přípravách ke katastrá1nému měření v království' .
i
srbském. O tomto 'plředmětě může se napsati' jÍlž skoro malý svazek historie. Ji1ž s'koropřed 20 lety »Nároidní sI'kupština« (parlament) zabývala se otázkou ka'tas'trálného měření. Stano'vila, by finančně se plřipravovalo mini·sterstvo financí na toto veliké dHo. • K výchově technického personálu zaveden na tehdedsí »Vysoké škoiJe« (nyní universitě) kurs 2-3letý pro zeměměřiče. Plán tento však vNvempříčin politick~ ch p,ropadl. Jedna či dvě generace absolventů této školy bylo poulŽito jako· pore'znílků (berních úřední~ ků). Potom otázka katastru na ně1ťoHklet přestala zajímati. V poslední době opět přišlo do pop1ředí katastrální mě'ření res.p. zřÍ'zení baštinských knih. Or. La1zar Marikovič, docent university v Bělehradě, vys~á:n byl mini'strem spravedlnosti (pravde) do Německa, aby tam stu'dovalzří~ení pozemkových 'knih a zvláš!tě prostu'do'Val, zdali je možno po vzoru dřívějších německých systémů p'ozemlkových knih iPOřídi'ti v Srlbsku baštinské knihy, neb druhé podcJbné knihy bez pře'dchá~ejícího technického měření, 1. j. bez spOl}ení baš~tin's'kých knih s katastrem. ' Úsudelk jeho SltL~diaz"něl,že dobré 'pozemkové právo,be'z dolmnalýc
1914/41
spisku, kterak kompetentní os<:,byv Německu se divily, !\{,dylž()I(\ něho slyšely, že by si přáI1 míti v Sríhsku pozemkové knihy, belzpředchozího měření katastnHního, poněvadž to mnoho stojí a kdo ví, bude-li toto v b'lí'zké ibuidouclJo'Stidohotoveno. a potřeba je veliká, aby se věcné právc, zletpšilo i právní nedostatky odstranily. Jedině v tom případě, když by se chtěly zříditi ,,,pr101zatímné knihy,« mohli bychom se sp()Iko'iitis pO'pisem nemovitostí !bez katastMního měření. Tyto »'prozatímné knihy« mo·hlyby se piot.om,ponenáhlu zamě'ňovati defin~tivními knihami, zhotovenými na základě katastrálných knih. Takov~m způ'sdbem byly zřízeny pozemkové knihy v Elsa'sku a Lotrinsku po zabrání Nělmeckem. Profesor geodesie na fa'kul\tě technické po li n i ve r s i t ě v Běl e hra cIě M. J. Andono~lč v y po čít á v á, j a kdt o u h o by práce k a.t a str á 1 n é v krá lovs t v i s r obs k é m t 'f V a :1 y, k o li ok bys tál y a j a kým z Ip Ů S o b e m při p r a v i 1 bys e pe rs 'o n á 1 tec hni c k ý. Dle něho zhotovil by se katastr v králo'V'ství srbsMm (na osvobozené země nyní neMřeme ohle'd) za 5-6 let, ne~'více 7 let. Kdy'ž by ~pracovalo na idetaHním měření 100 sekcí i se stroji, které umožňuH změřiti 50-6D ha denně, potom by za 800-900 pracovních dnů mohlo se změřiti celých 4,800.000 ha: Měření podrobné trvalo by, kidyž by se ročně pracovalo 8-9 měsíců, 3-4 léta. Zby,lá ddba 2-3 léta byla by použita k předchocIným pracím i k vycvi1čení, zapracování ,personáilu~ Cena za tyto. práce byla Iby 8-4 ks. za ha s určitými dodatky. K tomuto ocenění dochá:zí prof. Andonovi'č ZkOUiŠ'koupraiktickou - měřením obce Stoiní'k,-Markovačkoj, ,p'omocí žáků své privátní geo'détské školy. Poněvadž vy'S'kytl se té~ návrh, že by mohl vOijenský geografidký ústav prové's,ti katastrálné měření, dokazu~e prof. Andono·vič nepřípustnost toho:to návrhu i píše r. 1910 brožuru, kterou práce »Geografsog o:ddeljene« kriti'sUijepo·d názvem ;"Utu!k na obavešteně o radovima geografs'kog oddjeňa Glavnog Ďienera'l'štaba.« Doporulčuljé měření na základech triangulace trigonometrické a Pro podrobné měřenípOlťží:ti tachymetrie a ve vě:tšich městech s drahými 'pozemky methodu trigonopolygonometrÍ'Ckou v předepsanfch mezích dle Pravi'lníku I. pTu!ského. Za výcvik katastrálných techniků bylo by tfebá zřílditi. oddělení při fakultě technické na universitě v Bělehradě, které íby za 2-3 léta připra vHo 150-200 g e'O cI> é ItŮ, k!teří by kata'strálné měření prováděli i 'p'o,zděi'iv evidenci u'držovali. JtŽ r. 1891 ministr financí př'ijal p1řeiďloohu katastráInéiho od1ocyfU, aby se katastrálné mě'ření v krá'lovství srbském provedlo po prn'ském pravilnrku a nařiz'ulje, aby se tento "Pravilník L«, který členové kat. odboru převedli do srlbštiny, oti'skl na účet mini'sterstva financí. . Nynější válkou s Tureckem otázka kata'Stru přestala, ale tím více nyní nejen staré kráilovství, ale i nově osvobozené země hudou již svými neuspořádanými poměry majetkovými naléha~i na úpravu majetku nemoviltého na zá!kl. katastrá'lní'ho měření.
1914/42
o
vlastnich technických pracech v království srbském mož,no jest mluviti 'toliko při: a) G e () g r a f i c k é m odd ě le n í gen e r á qn í h o š t á b u, t. j. o triangu'laci stupňového měření a o pře'sné nivelacL Práce tyto dosud žádným vědeckým spisem ve známoslt urvedeny nebyly. Jest změřena triangulační sít 1., II. i III. řádu as v polčtu 1000 bodů. Jesrlí'že ministerstvo národního hOSlPo'dářství (privreide) neh gradževina (stav'by) provádí nělúeré práce techniciké, při kterých je trhmgulace potřelbna, tehdá úřední cestou pO'žádá za podat\ky vztahu1jíd se k určitým trigonometrickým bodům Geografské ode'ljeně a toto zasílá mimo si'tuacižádaných bodů i souřadnice pravoúhlé (nultý hold je na observatoři tvrze v Bělehra'dě) a pak sou:řadnice zeměpisné i výškovou kotu. Základní bod nivelace 'jest na nádraží v Bělehradě a odvodil tento vojenský ústav navázáním na rakousko-uherskou niv~laci, měřením přes železniční most řeky Sávy. Měření zá'kladny hilavní i kiontro.Jní pro triangu'!aci bylo provedeno pomocí Jiiderinové'ho přístroje. b) O katastru
města
Bělehradu
.
.Hž roku 1907 .přikročeno bylo k měření mě'sta Bělehradu. Na trigonomeltridko·u sít řadu 1., II. a III. města Bělehra'du (kter'ou zWacovalo geografs'koode!ieně generalštaba a zaslalo 'potřebné výsledky nově 'založenému odidělení katastrá1lnímU') pCÍ'čaJ.ose navazovati měření podrobné. Ú'hlyv polygonové síti byly měřeny ,přímo theOld,o·litems nonickou dif. l' a délky mě,řeny byly vzhledem k veHce' spádovitému terénu Jii1derinov}ill 'drátem, čímž dbcfleno veliké přesnosti při velmi dlouhých poly,gonových pořadech. Základem byl jeden polygonový pořad (osnovice), který procházel středem mě's'ta. V roce 1912 stal se šéfem katastru v Bě1ehradě inž, geografskéhoodeHeně generalštaba Sava~aldoj:kovič místo inž. Galty. V tomtéž roce po vypočíltání souřa'dnic polygonových hodů přistoupeno bylo k detai1nhllu měření (snímání). Před tím jfž zvláštní komise, složená z geometra a od'bomíka oíbce Běaehradské, vlastníka parcely omezované i jeho sousedů ome,zova'la kameny ne'b železnými kHnky hranice parcely a příslušný protokol o této práci s náčrtkem 'parcely i označením mezníiků i spad-pisem geometra, odborníka obce, vlastníka i sousedů, ,byl po,řízen ve zvtláštním formuláři. Při omelzování tom 'Pou1ži'tobylo čaisto tapijí (často ješ'tě z dob turedkého panství) a shle1dány byiJy velké neshody mezi nynějším stavem i skutečností. Těmíto protokoly vyzbrojen, pros'tuidu'je geometr terén, t. i. pol-ohumezníků v uff,čitém 'hlo.ku parcel, n'ačežodvo'dí soběpodrwžIlOU polygonovou sít. Úhly jsou měřeny strojem Fričovým (2 nonie) i Starke Kammerer (l nonius) s nonickou dif. 1 min. Délky jsou měřeny ocelovÝlfl1 pá'smem a kolmice p
1914/43
měřeny jsou skoro všechny llélky mezi mezníky. Náč'rtky rý'Sovány byly buď ihned v terénu v rozměru 1: 250, neJbčr:tány na archy papíru a v kanceláři 'Přenášeny. Nyní zwčíná se j~ž pomocí kooridtnatograf'U vynálše'ti ú:plně změ'řené i spo:čítané sekcní listy a potom má býti přikročeno 'k založení pozemlkiovýC:hknih na základě tohoto měření. Přesná nivelace provedena byla methodou geometrické nivelace ze střetlu, použitím přesného stroje nivelačního Starke-Kammerer 'i jemné latě, při čemž défky me'.zi jednotlivými visU'rami byly provazem dě'leny na polovici. Vý'sle:dků při vyrovnání nřvelace přesné dle methody ne'jmenšÍ'chčtverců bylo docíleno následuiících. Přesnost hla'V'nídh (osm) 'polygonů nivela'cní sítě jest:
r~~J
=
= [pvv]
29,90;
-
[liJ
k]
=
30,43;
Střední chyba m
=
/ 30'8165 1...,/------
-1/1~k]
r
2n
=+
1.942mm na 1 km
Použil jsem následuiících spisů: a} ti y pot e kár n () p r á v o od Dr. Lazara Markoviča, docenta university v Bělehradě. b} O organisaciii baštinských kniga - od Dr. LazaraMar.\{oviča, docenta university v Bělehradě. c} O katastru Kraljevine Srbiie - profesor M. J.Andonovič.
Zprávy literární a odborné. Clánky časopisné. Tec h n. pře h led Regulační plán Dřevčic.
s a m o spr
á v n ý. 1913. Čís. 10.: V. Z á k r e i s:
Zemleměrnoe dělo. Nr. 2. 1914. N. Klementěvskíj. Todskoj zemelnij inventar. V. Em c e v. Meževya raboty na krest. v gub. Cars. Polskago. Z r i t e I. Po povodu reformy meževago M e ž e voj i n z e n y r vy p u S k a 1912. g. . Z e i t s c h r i f t f ii rVe
00zemljach instituta.
r m e s s u n g s w e sen. Nr. 7. S. 161. 1914. hOlzerner MeB- und Nivellierlatten.
K L ii dem a n n. Die Uingeniinderung Nr. 8. S. 193. 1914. E. ti a r ber
t. feldkomparator
fiir fei'nnivellier-
latten. Zeitschr. ne r: O velikosti
d. o. Ing. u. Arch. stř.ední staniční chyby
V. 1914. Čís. 5.: Dr. ti. Loschpři nivelaci strojem fy. Zeiss.
Ů s t e r.. W o c h e n s c h~. f. d. o ff.
ff. L
o s c hne
r: O nivelačních
B a u d i e n s t. 1914. Čís. 8. Dr.
stativech.
1914/44
Ceská sekce inženýrské komory pro Cechy. Dne 25. března 19l4: konala se v Praze ustavulkí schůze české sekce inženýrské komory pro království české. Předsedající přednosta stavební služby v Cechách dvor._ rada R u b í n uvítal přítomné jménem místodržitelství a ministerstva veřejných prací. Na to navrM civ. inženýrpmf. Ber t I, aby min. dru. Trnkovi zaslán byl pozctravný telegram. Pak jmenováni důvěrníci jednotlivých odborů technických do volební komise a provedeny volby. Komorními rady bYŤizvoleni inženýři a geometři: L. MoU! č k a naSmíchově, dr. li orá k v Pra-ze, J. Mys I'i ve č e k v Praze. prof. Be r t I v Praze, V. F ti r s t v Benešově. V.K a ps a v Plzni, dr. K a v á n v Praze; náhradníky zvoleni f. Z u k Ilnna 2ižkově, B. Bor k o v e c v Praze. Dále zvoleni do představenstva sekce K. P'a toč k a -na Kladně, P. And r I e v ústí n. O., A... Br o u s i I na Král. Vinohradech, tři náhradníci: K. P a: r Ý z e k na Kladně, dr. B ur e š na Král. Vinohradech; revisory zvoleni A. K a I b á č v Praze. a F. F r i t s c h na Smíchově, náhradníkem jejich dr. Po š í k z Prahy. Roční příspěv-ek členů schválen do maximální výše 50 K. Presidentem zvolen jednohlasně inž. B. Bor k o v e c v Praze, vicepresidentem geometr' B. F ti r s t z Benešova; oba- volbu přiiaJi.
'č
S t a t u s I.
- il
Status ua..
ť ~ !I úředníci s úplným vyso-
I
] ~ li koškolským vzděláním ifl II právníci I technici X ~ __
I! •
I
železniční koncipient
stavební, strojní asist.
II
železniční stavební, ,,-~~n_cipista l~roj.adjUnktl
Geometři
I'. pitán UUř .. '
III asistent
ka-I
asistent
měřičský adjunkt
I adjunkt IlkaPitáh U. tf'l
adjunkt
měříčský komisař
II
!
I
I
"
Istaveb. strojI ní komisař
--I~--h-:-: c
t t' . ISvrch. avo, s ro!lil komlso,
VII. ,I ze. vr ---i~komlsar
.lil
rada c, k. stát. drah
ústřední
revident ilkapitán I. tf.
II
••.• k' II h Od I mencs ~ II vrc .. revl ch oficiál I vrch: komls., kapItán I. tr. vr o v'
!I
inspektor
_~I. vrchní rada ~ok. st. drah II IV. II
lib. 1..istatUSIII. I úřed. s úp!. i úředníci středoškol. i s menší vzděláním i. přípravou
měřičský asistent
!
VIII ! železniční . oI komisař
~I
I. Status
vrchní inspektor inspektor (Zentra1)
'IiI Úředníkům statu I.,kteří nemají úplné vysokoškolské vzdělánl a oněm: statu Ha, kteří nemají pro zeměměřiče požadovanou průpravu, přináležf titul· statu lib. úředníci statu 1., kteří se sice nemohou vykázati předePsanÝm vzděláním. leč doposud technický titul měli, podrží tento titul pouze v X,-VU. služební třídě a to jen tehdy, jsou-Ii zaměstnáni technickými pracemi. Služební tituly, jež naznačují funkci úředníků, jako přednosta oddělení, dopravní kontrolor, přednosta staničního úřadu atd., neisou tímto> d.otčeny.
1914/45
Zprá.vypatentní*). Patent. přihl. v Uhrách, Ýylož. do 15. dubna 1914. 535. li. 4979. - Martin liaber, Ing., Marosludos-: Přístroj ku tra<;ování železnic. Patent. přihl. v Rakousku, vylo .. do 1. května 1914. 42 a. - Rud. Manndorff šlechtic, soukr., Celovec: Tramportérové pravítko. 42 c. ~ Albert Nestler, Lakr, Badensko: Nivelační zařízení. Prior. 18. 6. 12. v Něm.
42 i. - Dr. Stan. Kubisztal,gymnasialní profesor, Lvov: Orientační hodiny pro ce_stující vlakem. . 42 1. - Ed.Ratzer, maj. uměl. ateliéru, Vídeň: Způsob hotovení reliefových plánů. Patent. přihl. v Německu, vylož. do 5. května 1914. 42 a. M. 50.461. - Přístroj k rýsováni perspektivních přímek, Otto Mossel. liannover. 42 c. F. 36.388. - Plující bussola. Emil Far kas a sp., Vídeň Patent. přiH v Německu, bylož. do 23. dubna 1914. 42 a. P. 31.11 L - Přístroj ku rýsování tečen a differenciální křivky k dané křivce .. Alb. Pfliiger, Esslingen n. N. - S dodatkem: 42 a: P. 31.823. Přístroj ku rýsování tan.zent k' dané křivce. -. Týž vynálezce . . 42 a. W. 42.645. Rýsovací péro ku vytahovál)í tečkovaných čar. Arllo Reinhold, Drážďany. 42 c. T. 18.191. - Měřící přístroj k účelům zemědělského a lesního hospodářství. Maxmilian Tews, Berlín-Schoneberg. Patent. přihl. v Německu, vylož. do 9. května 1914. 42 b; L. 36.309. - Rozdělovač úhlu. Rich.Ludwig, Berlín. Patent. přihl. v Německu, vylož. do 16. květ. 1914. 4 b. B. 72.952. - Reflektor s pomocným zrcadlem na zadní stěně, upraveným jako rozptylovací zrcádko. Busch, akc. sp., Rathenow. , 42 b. W. 42.381. ~ Přímkový měřič vzdáleností. O. Weiss, Josefsdort. - (Linienabstandsmesser.)
18. mezinár. kongres malodrah a drah pouličních bude zahájen v Budapešti 31. srpna 1914. . Vel~ý ~ezinár, kongt'~ inženýrů bude v San Francis/w ve dnech 20. až 25. září 1915 v souvislosti se světovou výstavou »Panama«. Pátý sjezd českých pfírodozpytců a lékafit v Praze roku 1~14. O letnicích ve dnech 29. května až 3. ,června r. 1914, sejdou se po. šestile,té přestávce, po páté čeští přírúdozpytci a. lékaři •. aby Púd.a\i přehled své práce, vykonatIé vposleclnich ,letech. Snaha; připojiti k. těmto pra'G0vnikiim i širší kruhy inženýrské; z nichž účastnili se dosud prací sjezdovýcb' až 'j Oznamuje patentová kancelář ing. L. Voj á č e k. P r a h a II .• J in d f iš s k á 18. kter:;' na požádání opatři levně opisy vyložených patentov~-ch přihlášek. Během lhůty vyložení možno podati odpor proti uděleni patentu na kteroukoli uvedenou přihlášku.
1914/46
na skrovné výjimky toliko inženýři odboru chemického a zemědelského ve vlastních sekcích, vedla již 'přípravný komitét IV. sjezdu ke zřízeni sekce pro applikované vědy fysikálně-mathematické. jež měl'a obsáhnouti vědy technické;' přlpl"avný komitét V. sjezdu pokračuje v této snaze, označil tuto sekci vhodnějším názvem: sekce věd technických (III. sekce). Účastí kruhů technických v této sékci a výsledky její Činnosti' při letošním zájezdu má b~·ti zjištěno, zda stav inženýrský jako integrující faktor veškeré činnOSti vědecké neměl by napříště buď připo}ením k dosa:vadním kruhům v řadě speciálných sekCí technických mzšířiti sjezd na společný sj,ezd českÝch přímdozpytců, lékařů a inženýrů, aneb konati sjezdy samostatné. Sekce technických věd má obsáhnouti v sobě všecky odbory inženýrské, JJQkud nejs{lU soustředěny v jiných sekCích, zvláště v sekci II. (chemie theoreíická i užitá, chemie fys.ikál'nO, a VIII. (zemědělstvO, tedy inženýrství po stránce theoretické ,i praktické se všemi. jeho speciálnými odbory. stavíf.elství pozemní konstruktivní, stavitelství mostní, vodní, železniční, silniční, tunelové, atd., geodesii, inženýrství strojní čf e'lektrvtechnické; hornictví a hutnictví atd. Soustředění všech těchto odborů v prozatím jedinou sekci nemůže býti na závadu rozsáhlé činnosti při sjezdu, ježto v případě potřeby rozpadne se tato sekce v přiměřený poóet podsekCí samostatně p'racujíCích. Clenové této sekce mohou se ovšem účastniti prací i v jiných sekcích sjezdu. Podepsané předsednictvo, oceňujíc plně vědech a etický význam sjezdu" chce pracovati všemožně o tom, aby průkaz o možnosti t,echnických sjezdů ve velkém měřítku byl letos proveden. I dovoluje si proto žádati technické. kruhy, aby činným účastenstvím při sjezdu v sekci technických. věd jeho snahy podporova!ly~ Aby roztřidění v pod!rej(~e 'a podrobný program pracovní (přednášky a odborné exkurse) mohl býti včás vy-praco,ván, předsednictvo prosí, aby název a po př. pře'hledný výtah pro tisk přednášek, jež buďtež se zřetelem na omezení časové stručné, jemu byly do 15. dubna t. r. zaslány. Na veškeré dotazy o Činnosti v sekci předsedníctvo ochotně odpoví. Přihlášky za: členy s uvedením sekce' buďtež zasílány do kanceláře sjezdové, Praha II., Vladis'laVDva 14. Předs,ednictvo: Předsedové: Dv. r. Ing. L. G r i mm, pmf. čes. te'chniky v Brně, Ing. K. N o v á k, prof. a t. č. prorektor čes. tech'niky v Praze, Ing.. K.Š pač e k, proL čes. techniky v. Praze. Sekretáři: Ing. Dr~ V. f. e I her, prof. čes. techniky v Praze, Ing.' K. K li'I i c h, konstruktér čes: .techniky v Praze.
I. schůze výboru S. č. g. v roce 1914 konala se dne 8. února 1914. Zápis o poslední, VII. schůzi výboru, byl jednomyslně schválen. Dodatečně k žádosti p. dra. Sem e rád a schváleno, aby 1. čís. II. roč. Z. V. jako číslo agitační vyšlo o 900 exemp\. Usneseno poděkovati p. inž. li o I u b o v i z Plzně, kterÝ se přihlásil zakládajícím členem našeho spolku s příspěvkem 100 korun. Přijato 12 nových členů. Schváleno opatření předsednictva S. Č. g. o svolání valné schůze' spolku oznámením v dennich listech če~kýchztoho důvodu, že vyjítí 1. č. spolkového časopisu, ve kterém pozvání kú vaJné $Chůzi měsíc předem má býti ohlášeno (§ 11. spo\' stanov), do 8. úrlOra t. r. stalo' se pochybným.
,)1: schúze vYboru·S. Č;g; konalá-se dné. 8. března 1914. Zápis o schůzi výboru byl jednomyslně schválen. Schválena výroční zpráva pokladní za r
1914/47
, Ze služby c. k. katastru. Jmenováni: Vrch. g. II. tř. A. Sam i z ev. insp., pro služ. okrsek fin~ ředitelstva v Terstě (24. II.). Gepmetry n.H. elévové: A. Bo nes c hit z k yvAIflstettenu, E. W es s e I y v Linci., Wa Í1 i e k ve Št. liradci, R.L uh n v Cilli, V. Se h af f u sve Št. liradci, E. Mo g gv Něm. Landsbergu (1. II.). Zemřeli vrch.g. II; tř. J. K o s m i k v Těšině á vrch.g. I. tř. li o ff m a n n v Liszki. Pensionováni vrch. g., I. tř. K. Tyl k a v Bochnii (31. I.) a A. B e II á n v Dubrovniku (1.. lIl.). Služby 'sproštěn vrch. g. II. tř. D. F ran k o w s k i ve St. Soli (31. 1.). Přijati elévové: K. Cer n i g r i pro Gori<;i II. (1. 7.1913), M. G r i es I pro Král. liradec (7.9. 1913), K. Ma I Ý pro Král. Dvůr (2. 1. 1914). J. F i s c her pro Unec· (7. 1.), K. G ti li Z e I pro Linec (8. 1.), A. li a s c ht e pro Meran (10. 1.), G. S v o bod a pro V. Enzersdorf (24. L), E. D u m a pro Videň I.~IV. (29. 1.), V. li e I m a pro Weithru (30. 1.), T. V. K o r dub o pro Sniatyn (4. 2.), M. O I c h o w y pro Zbaraz, R. J. K o s to r k i e w i c z pro Přemyšl I; (12. 2.), J. Je r i e pro VideňI.-IV. (20. 2.), R.F r iinz el pro A m s tet ten (21.2.), E. G r i t z b ac h pro Sv. liipolyt (23. 2.). Přesazeni: Vrch. g. I. tf. J. Z u r ek z matné do Jičina, Fr. Ma n d e lí k ze Zábřehu do M. Ostravy, II. tř. M. J us a ze Št. liradce II. do Št. liradce III., V.. z G r i i() g o n o z Celovcé do Zadru, A. Š í s t e k zLitomY,šle dQ Plzně, J. V I á č i r z tr. kanc. Vidně do Tišnova, ~J.N o v á k z Brna n. do tr. k~llC. ve Vidni" J; P U z a Z Turky ~o Drohobycze, St. C h m i e I e w s ki z siatynu do Komarna, g; I. tř. J. Fin k z Mauthausenu do Urfahru, A. Vaško ze,Zuravna do Visovic, K. Gramczakiewicz z PHzna do Gorlice, II. tř. K. K I a ff e n b o c k z Lince do Voklabrucku, ,A He dě 1l~a z Ml. Boleslavi do matné, L; Pe n ot z Gwozdiece do Monasterzyska, elé· vové O. 1<. Ma ye r od ev. k. n. měř. v Linci; E. R e m i e r z Meranu dO' Insbrucku, M. Dep o I o z Cavalese do Feldkirchu, R. Lei s k e z Domažlic do Prahy, M. Lan des ber g z Monasterzyskado Gwozdziece, L. T 0ob o I e w i c z z Pilzna do Krošcienka. R N i sne r ze Zydaczowa do Czartkówa, A. R i p a ze Lvova do Zlocz6wa.
e:
~u-
Z e s l'u ž byv B o s n ě a li e r c e g o v i n ě. Ev. elěvové F. Bradáč a A. Fuchs v Banialuce, K. lianzal v Bugojnu, 1. Zižka v Bih~či přeloženi k n. měř. do Saraieva. (17. III.) Ze služby c. k. agr. operaci. Jmenováni: Vrch. agr. g. I. tf. J. Den st e r, vrch. agr. inž. (20. 2.), agr. g. II. tř. W. S c h I i c k, J. P a u I i št a, Fr. Č a m e k, dr. J. li r u ba n, F. K o ž i c h agr. inž. II. tř. (1. 3.). Z e S I u ž b y c. k. les. spr. do m a i n. Tit. vrch. 1. r. A. B i e b v Salzburku jmenován vrch. L r. (13. 3.).
r
, Pro ie ktuje se: ,Stavba dráhy Klatovy-Plánice. Plány regulačni a kanalisačnipró Král. Pole u Brna. Silnice v délce 2000 m ve Veléni u Ča:kovic. Odvodňovací práce v ceně 106.000 K v Nové Vsi. V ZitetiÍlě zadá vodni, družstvo melioraoni práce v obnosu 18.000 K. Offerty, do 24. března na stavbu silnice v Chotině u Plzně v délce 1548 m o nákladu K 26.360.19. Okr.výbor v. Přešticich v Č. zadá stavbuokr. silnice v qé~e 5120 m v obnosu K 102.840.-. Offerty do 30: dubna incl." Lhůtu na podaní r e g uLpI áu u m ě S ta Pře r o va prodlužuie měst: ra,',ua do 15. če,rVIJ, ,',la. D v'ě m i s t a ev. e lé v Ů obsadi se v okruhu. zem. fin. .řed., v lIliSbructu s adjutem p'O 1000 K. Zádosti jest podati během 4 týdnů presidiu zem. Hn. řed. v Insprllcku; . Za redakci zodpovídá Dr. A. Semerád. - Tiskem ,J~olnické tiskárny v Brně. , Vydavatel: Spolek českých geometrů v Praze,
1914/48
v
BRNf,
L května
1914.
ZE"Ě"ĚŘIČSK9 UĚSTníll Stanovení sploštění země z měření kyvadlových. Napsal Václav Špaček.
prof. reál. gymnasia v Roudnici.
IV. Potenciál ellipsoidu heterogenního. Úlohu tuto řešil M. tlamyl) r. 1890 pomocí funkcí Laméových všeobecně pro trojosý elJipsoid. Příslušný výraz zjednoduší se velice, je-li elJipsoid plochou hladinovou, a možno jej applikovati na zemi s dalším ještě zjednodušením pro ellipsoid rotační. G. Lamé2) nalezl uvedené funkce, po něm zvané, r. 1839 při řešení rovnováhy teploty na ellipsoidu, theorii jejich doplnil J. Liouvil1e.3) E II i pti c k é s o u řad nic e. Rovnice x2
ť
15)
+
y2 t2 _
<
+
b2
Z2 t2
_
c2
= 1,
v níž b c, značí ellipsoid, jsou-li imenovatelé druhého i třetího člene kladní, t. i. když t2 c2• Je-li pouze poslední jmenovatel 2 záporný, 1. j. když c t2 b2, značí rovnice ta hyperboloi~ 2 2 jednoplochý a pro t b hyperboloid dvojplochý, neboť druhý i třetí člen jest pak záporný. Probíhá-li tedy t2 všechny hodnoty od do O, stanoví 15) soustavy těchto trojích ploch. Veškeré tyto plochy jsou konfokálné, mají společná ohniska, jichž poloha na t nezávisí. V rovině X Y. kde z O, činí čtverec vzdálenosti ohniska od počátku t2 - (t2 - b!l) b2, steině pro řezy veškerých ploch. V rovině XZ (y = O) činí čtverec lin. výstřednosti t2 - (t2 - c2) = c2 a v rovině Y Z podobně t2 _ b2 (e _ c2) =c2 _ b2• Má-li určitým bodem P (x, y, z), jehož souřadnice jsou dány, procházeti některá z ploch 15), jest nutno pomocí daných x, y,z
>
> >
<
=
=
') RemarQues sur la théorie générale de la figure des planetes. Journal de mathématiQues pures et appl. Ser. IV, t. VI, st, 69-143. 2) Mémoire sur I' équilibre des températures dans un ellipsoidea trois axes inégaux. Tamtéž t. IV. (1839) st. 126-163. Oj Lettres sur diverses questions d' analyse et de physique mathématique concernant I' ellipsoide, adressées a M. P. ti Blanchet. Tamtéž. t XI.-1846. st. 217-236, 261-290.
1914/49
určiti
příslušné tI. .~ovnici.
15 Izepsatí,
odstraní-li sezl~~ky"
ve' tvarÚ
~~~"~yl,-4rz~+b2,~2~,,,t
...~ •• ,,'.i
+;,M~~J
c2~t'ty2+b~~~
",d,"
,\)'
~bll.~hr~.p. ďtřf;httiéÚt {a~kli!-
'",
~;'f';';'
Vzblederokutlllest stupftě třetího.a má tedy dým bodem procházeií tři plochy tvaru 15). Levá strana poslední rovnice nabývá" pro t2 00 hodnoty 00 , 1)
=
_ c~(c2 ~ b2)Z2 " " +bHc2-b2) y2 2 2 =O " - ~ c x• Znaménka hodnot se zde střídaií a tudíž kořeny t2, pro něž stává se levá strana nulou, leží mezi 00 a c2, druh}" mezi b2 a c2, třetí mezi O a bll• Prvý z nich (l přísluší tudíž ellipsoidu. druhý tI2 hyperb,Q1oidu jednoplocbémll a třetí, v2, dvojplQck~. Koř,tlIlY.>tyto zovóu se elliptickými souřadnicemi bodu P. . .. '" Vztah mezi souřadnicemi pravoúhlými a elliptickými plyne přímo z rovnice 15'): Q2 + tI2 + v' x2 + y2 +. Z.2+ b2 -I- cl.';>h "
tli "
t2.-
" e
16)
Q2
+
tI
2
'c2" b2
=
Q2
+ tI
2 V2 ~ tI2 V2
V2
(l
(b2
+2
=
+
x2 c~ y2 2 b c x2 ' Cli)
+ b2 Z2+lic~
z čehož bcx b Vc2 -
17)
Q
tI v
h2 Y = V Q2 _b2
V tI2
-
b2 V b2_
V2
c2 -- h2 Z - JI Q2 - c2 JI c2 - tI2 JI c2 - V2 . JežtD'!, b2, může míti 11všechy hodnoty mezi - b a n, také nulu. Hodnotu O a tudíž~i dvojí znamení m6hou míti odmocniny C.
Y
bl -
JI
+
< v', YtI
2
-.:...
Y,c2
bi,
tI2•
-
Pokud zůstává bod P (x, y, z)' na témž ellipsoidu, nesmí~e měniti jeho poloosy, totJž hnenovatelé v 15), Q zůstává stálým a právě tak u téhožhyperboloidu zůstává stálým l!. neb v. Všechny tři plochy určené. veličinami. Q, tI, 11 protína:iíseortho':' gonálně, normály vztýčené v .průsečících stoH na sobě kolmo,. Na ploše, f (x, )'1. z) - O stanoven jest směr normaly úměrou cos a :
f.l
COS I" :
Aby dvě 'přmlkys~ály
(YE~f :0
r =0 X"
cos
y .:
·Of i)
z
na sobě kolmo,'/rnusísplňovati
tbvrtidi
cos a cosci':-j-cos .··.t3cosc{j''±':cos
(x"Y;,z),;,., '~,ď.
• •.•
;:
____
"
Q,,'J"t. J~,:~(~:~f ;ji Ó '.
"'\i(;';/":1';'; "'I"
1) Zřeimoj,vytkneme.]j staDOU se
o.
t6
~;
zcelé-bo, výrazu» zlomkY,'i"ež'vzni~nou.
1914/50
o f
o ft
ox
ox
+
o f oy
+
o ft
o f
o ft -
oZ
oy
(l, (L2, v2,
Klademe-li v rovnici 15 za (2 pořadem
O.
oZ
obdržíme všechny
~o
tři plochy, a stanovíme-li 'derivace
f , lze se snadno přesvědo ..
čiti, se zřetelem ku 17), že kterékoliv dvě z ploch těch poslední rovnici vyhovují. Vztýčíme-li na ellipsoidu v bodě P nekonečně malou normalu délky dSl! bude splývati s průsečnicí obou hyperboloidů, ježto oba hyperboloidy stojí na ellipsoidu kolmo, a bude tudíž J1' i v podél dS1 konstantní. Pomocí vzorce ds2 = d x2 d y2 d Z2 obdržíme ze 17) (pro stálé !t,v)
+
17')
2_
dSt
-
(Q2 (Q2 _
pro druhé dvě normaly, dS
2
2
dS32
(L2) (Q2 b2) (Q2 _
padající
2.
c2) d Q ,
do ellipsoidu, ,,2)
«(L2 _
V2) (Q2 _
«(L' (Q2 _ (b2 _
b2) (c2
=~
V2)
+
jest analogicky
d,,2 , (L2) r V2) d V2 • V2)
r~
_
V2) «(L2 _ = - -- ._--- - - V2) (C 2
Povrchový element d ID ellipsoidu, na sobě kolmo
T ran s for m a cer 82 P o x2
_
jest tudíž, ježto ds2, dS3 stojí
o v nic e Lap I a c e o vy.
+
+
P
02
oy2
2
0 P _ o Z2 -
Rovnici
O
1ze intégrovati pomocí Lameových funkcí v souřadnicích ellipti, h J est t e dy tre vb' a vYla, d n t'1-,"0 P a td ., d'envacem1 . ~0 P . . . . C k yc. ()x2 . () Q: Považujeme-Ii P za funkci Q, (L, v, tyto pak za funkce x, y, z, jest 2
2
V
'
OP
_
ox -
o
ap
---aQax
Q
+
oP
0(L
o (L ax
+
oP
ar
Ov
ox
a derivujeme-li tuto rovnici dle x 02 P o' P (o Q)2 o x2 = o li fJ x
0 P 2
+ o V2 +
+
(o V): o x
02 P 2 0'1 -ov
2 0 Q o x2
ap
BQ
+
oP
. o (L2 o x
0 v0 o v o x2
o (t oV
o xo
+ 02 P (o (L)2 +
x
2
P
2
+ 2 dQ 0(L
o Q o (L o x. d
o (L o v
ap
+ 2 0(L
oV o x o x
1914/51
oP o (L
X
ow o x2
01 P () P i)2 P bd 'š' --, ~ ,-:.o rZlme pl li) Y , o yl Z Zi ce v rovnicích právě uvedených. y neb z místo x. V součtq 82 P 01 P 8· P ..• a x2 iJ yl +iJ Z2 vyskytují se pak výrazy Obd Ob ne• vzorce pro op
Y'
U
+
(::r +(:;)'+(::r
aQ
=
b
_~~ (),p, -
~p: .. x "8 x+
i)
Q
8P,+~ op, i) Y i) z a z
i)Q
oy
+ ~~y" + j2Q 8
-~~f[ i) x'
c
U
i)
-
Z2
a obdobné výrazy plynoucí z .těchto záměnou Q za p, neb v. Derivací rovnice 15) dle x, y, z obdržíme: ~ - ~ t ~~ = 19)
z t2_c2 - Ll t
°,
t2y'b2 - ~ l :; =0, 2
azt "'-- 0, kdež LI -_ ť + (t' _y' b2)2+ (t" _Z2c2)' ' i)
X
z čehož i) t)2
at=i)x ( Dosadíme-li
pak
(o t )2
+ (i)i)yt)2
+OZ
za t buď
Q
1 · "t2L1
•
neb p" v, za x, y, z hodnoty
i7), obdržíme a _
(Q2 -
Q~
«J2 -
a _ vkdežto pro b
c2)
b2) (Q2 p,2) (Q' _
Q~
b
a ---'- (p,' _
vz)
(b' (Ji! -
(p,2 -
(t-
(CI -~
V2)
b2) (c2 _
p,2)
vi) (Q' -
(t2)
v')
v') (P," .....,.-vz)'
plyné pomocí hodnot ~ Q atd" z rovnic 19 . ox
Qf."
=0,
b
.
0,
QV
b
p,v
-O.
Prvá z rovnic 19) i)t
1 x L1 -t3
OX vede k druhé částečné
derivaci
x) - tax
f)' t __" 1 .{ o( 8 x2 - 41 Ll () x ?
o
Ll
}
~ox '
při čemž ""napravo "téŽ t jest funkcí x; Provedeme· li naznačené" derivace, óbdržíme po krátké "ulJravě LlI
81 t ()Xl
.. -:.
11 '
h ,t~
5x' . . 4
U+"
...•....
1914/52
t
Xi,
42
t6L~'
a podobně • 0 t _
1
2
BY2 -
LI
L
(o t . o' t o' t) iJx'+ oy'+ oz'
2 .
_
2
I
y2'(5t' - b2)
LI t (t2-=b2) -
+t
S
LI ( 1
1 t' - b'
t'+
--t
y' b' t' - b' ) s
(
y2
+
L2
+ 4tt2 (t' -
tS {e _ b2)S
b2)2
+ t' -1) c'
z' c' tS {t' - c' l
Lt
5 --t
L2
4
+-t
L2
a tudíž vzhledem k relaci y' b' tS {t' - b' )3
z' c'
+ e { t' -
c' )3
jest posléze
.
Dosazením
hodnot a , a
.
Q
02 P do součtu 72 uX
02 P ~2 oy
+
QbdržÍ1Í1e.,,~aplaceovu (~ 'ff:l'2
-,-
( VZ -
~'(ť2 ; :;,; .
(Q2 -,(f:l'2
b2)
'-:(12)
(
V2 )
-
Qf:l'
. . .. ,
02 P
+
~Z2 u
c2)
+ Ul -
aQ2
v2, -!t2
iJ2
)ov2 . .
P
b2 -c2)
Q (2Q2_-
c2) aap v2)a!tZ
-,-
(V2
b
v'
rovnici ve tvaru
-
-(l2)(!t2
+'(f:l'2 .
b2)
,a
c2) 02 P
b2) (12 -
( Q2 _f:l'2)
!t
+
f:l'(2 {f:l'2V
!t2
f:l'2 __ (l2)
(Zv2 -
+ {,,2 '-
1914/53
) (Q2 -
,lJ
fJ
P
o ti
V2 )
+
c2) . éJ P' {p~_;'/2)OIt!+
b2-
b2 (v2~
c2)
.
él'P_
ii - O. (P~kr;..čovfÍlli~)
!t21''o
o plánech
polohových a regulačních se zvláštním zřetelem k poměrům na Moravě. Josef Peň á z, civil. geom. a geom. zem. stav. úřadu v Brně.
lI1avúím rysem posledních několika desítiletí jest netušený rozvoj technických věd 'na poli průmyslu, jenž měl za následek úplnou změnu ve tvářnosti· měst a míst, zvláště proň příznivých. V témže tempu, v jakém vznikaly průmyslové závody a technické po.dniky a v jakém rostl i příliv obyvatelstva, vzmáhal se v těchto střediskách i stavební ruch, jenž dal vzniknouti v kratičkém čase řadám nových domků a celých ulic, bez jakýchkoliv vzájemných vztahů. Ne'byloť zde nikoho, kdo by se staral o to, jak náhlý příliv obyvatelstva má býti ubytO'Ván. Skoro nikde nebylo dbáno zásady, že jest v zájmu veřejném, zdravotním i estetickém nezbytně třeba, aby toto rozšiřování měst dělo se s y s t e ma t i c k y dle určitého, předem promyšleného a j e dno t n é ho p lán u. Poněvadž vše přišlo příliš náhle, ponecháno bylo toto rozšiřování soukromé spekulaci několika podnikatelů, kteří vyhnali ceny stavebních míst do závratných výšek a nastavěli spousty kasárnických budov bez ladu a' vzájemné souvislosti. Ponenáhlu však přicházejí stále víc a více do popředí snahy, mající za účel všestranné zlepšení hospodářského i zdravotního stavu jednotlivcova ve prospěch společnosti. Je to v prvé řadě hnutí k upevnění lidského zdraví - vrácení městskému obyvateli hojnost čerstvého vzduchu, hlavní a nejúspěšnější zbrani v boji proti tuberkulose, této zákeřné 'nemoci průmys}iových míst. S tímto hnutím nejúžeji spojeny jsou kroky ke zlepšení bytových poměrů snaha opatřiti i méně zámožným třídám obydH úplně vyhovující požadavkům zdravotním, mravním i estetickým; -neooť snaha tato spojuje v sobě takořka všecko, co lze učiniti ve' prospěch života jednotlivcova. Neukázněným ruchem stavebním a spekulací se stav·ebními místy zaviněn byl všeobecný zmatek ve stavbě měst, který ještě zvýšen byl většími požadavky dopravními, žádajícími lepší a účelnější úpravu ulic a dále pomalu sice, ale přece se probouzejícími požadavky estetickými a hygienickými. Zmatek tento a vell<é škody jím zaviněné vedly k tomu, že razÍ' si dnes stále Ú'činněji cestu přesvědčení o nutnosti d ok,o na Ié h o plán u r e g u Ia ční h o. vztahujícího se na větší část územL V něm má bÝti obsaŽen přesný a účelný program na přestavbu starých a výstavbu DO'Vězakládaných částí města. Výstavba měst a míst průmyslových nesmí býti tedy ponechána nahodilému řešení; je tu nezbytně třeba promyšleného postupu na základě š i r o k é h o s t a v e b ní h o p'r 0-
gr amu. Je přirozeno, že Sse 'daií plně a harmonicky uplatniti jen tím, když pořízením
1914/54
dokonalých regulačních plánů řeší a upravuje se' vývoj měst ve vel~ kém a na delší dobu. J~n tak lze se přiblížiti ideálu nového moderního města, íe-h vyhověno zájmům veřejným na prvém místě, a jsou-li při tom zájmy soukromé co nejméně poškozovány. Okolém v Ý s t a v b y m ě s t, jež j e s t v I a s t n ě s poj ením vše c h te c'h nic k Ý c h věd i výt v ,a'r ný c h u'měn í k j e d i TI é m u o r g a nic k é m u c el k u, jest nejen snaha vybudováti základy pro zdravé a pohodlné bydlení moderního člověka, nýbrž též péče o praktické a účelné umístění průmyslových závodu, rozdělení ruztiých druhU staveb, vyrovnání sociálních rozdílU· jednotlivých tříd společenských a pod. Jen potom jest vývoj města přirozený a správný. Stavební úko'1y měst řešiti lze tedy 1enom na mkladě dolkonalé'h'Oplálnu regula'ČJlÍ!bo,jehož základ'em musí býH pře s -n Ý p 1á!n p 01'0 h o v ý, v němž jak situační, tak i výškové poměry jsou vyma~ čeny. Skoro každá stavba jest v souvislosti s celou řadou staveb jiných a joest nutno tedy uvažovati při tom mnoho otázek, týkajících se soukromých i veřejných zájmů. Je třeba míti ohledy na poměry májetkové,kanalisaci, zásobování měst vodou a celou řadu otázek jiných.
Mnoho měst nedocenilo dosud význam přesných polohových a odborně do nich navržených plánů regulačních a pomáhá si od případu k případu všelijak lokálními parcelacemi a částečnými reguL:wemi do plánů katasttálných, nebo lacinými projekty, navrženými málo .odbornými činiteli. Za takových poměrů j'est ovšem těžko posouditi, které obce j,sou na tom lépe: zda-li ty, jež stavěly úplně bez plánu, nebo ony, které řídily se nepřesnými a nedolkonalými plány regula'čními, zhotovenými zvětšením plánu katastrálných, které doplněny nělml:iikak'Oitamivýškovými a za!kreslením neúplné regulace, aby alespoň do určité míry Hteře zákona bylo vyhověno. Lze směre' tvrditi, že takto zhotovené plány regulační městum spíše škodily,než prospěly, neboť měly za následek mnoho smutných zku., šenostf při vytyčování nových čar stavebních a zavinily často chyby, odčinitelné jen nepoměrně velikým nákladem. Celá řada dokladů pro toto tvrzení. dala by se uvésti. Také záSady, jimiž řídily se navrhované regulace, byly praskrovné. V částech již zastavených omezila se regulace na pouhé n.arovnánía rozšíření starých ulic; v částech nezastavených utvořeny pa~ bloky pouze šablonovitě, bez ohledu na zájmy veřejné: Aby bylo mOŽno posouditi, jak dalece se dá katastrálných plánŮP9užíti k těmto úěelum, nutno znáti přednosti i nedostatky těchto plánu, zvláště· veriJ.~stech. Plány katastrálflé vznikly ~.•.po tře bys tát u p ()iS P r a v e d I i v é m r o z děl e n í d a n ě p:
1914/55
změny a doplňky v plánech, nemohou tyto podávati správný obraz stavu hranic a stavu vlastnického., Tento případ vyskytuje se právě v obvodu měst a osad průmyslových, čile se rozvíjejících. Ceny pozemků~de rychle S'tO\llP<ťií a naskytá se tudíž včetnýdh pnpadech potřeba přesných plánů. Zde kladou se na plány ~atastrálné takové požadavky, jimž ani· původní originálné plány by vyhověti nemohly, nebo! úkol jejich byl docela jiný. Je to lehce vysvětlitoelno, uvážíme-li, že přesnost zaměření místních tratí již pův<Jldněnebyla veliká, poněvadž výlohy a čas na to vynaložený neby,ly by po~ v poměm k účelu, jemuž tyto plány byly zhotovovány totiž spravedlivému rozdělení daňovému v těchto obvodech. V předpisech měřičské instrukce z· roku 1824 jest odůvodněno, proč zaměření místních tratí nebyla věnována žwdná zvláštní péče. (Viz §§ 246., 331., 333., 336. a 383. této řnS'tn~kce.) Vedle toho až do rolm 1883 vyhotovovány byly dílčí plánky od různých »také odbornítků«, jáJko p'isařů notáJřSiký,cha adv'Okáitních, mistrů zednických a pod. Tímto způsobem dostalo se do plánů katastrálnÝch mnoho chyb, jež měly v zápětí chyby nové a zavinily četné zmatky a majetkové spory. Zel, že nO'Výmzálkonem paroelačním iest úmyslem zavésti tyto poměry k velké škodě poplatnictva znovu. Cilsté tyto větší nebo menší nesprávnosti v zastavených obvodech jsou příčinou, že stále víc a více jest v posledním čase podporována nutnost nového přesného měření. Zcela správně a odůvodněně předpisují proto stavební řády pro markrabstyí Moravské i království Ceské, aby pro regulační plány a za základ jim sloužící plány polohové městeček a měst pmvedlo se nové zaměření situace i: výšek. Stavební řád pro markrabství Mora'ys~é má v příslušných nařízeních vloženou ještě důležitou podmínlm; ž'e'vyměřování má býti provedeno methodou trigonometrickop o ly g on o metr i c k o u, .což .odpovídá moderním p,()Žadavkům. V ostatních zemích kO'funních i v království Ceském není methóda vyměiíoIVací stavebními řá'dY přede,psána. Přes to ale vyskytují se i u nás četné nesnáze, jež zaviniiy z většího dílu ob c e s a m y, nebof až na řídké výjimky neporadily se při tomto pro obec základním a nejdůležitějším díle tech
1914/56
Jetedyhla,v,nim zdrojem těohto nešvarů ne pře sn á a n edb iO II nás tyl i s a c e podmÍneik 'při zadávání' prací, jež nechráM měst před různými nedopatřeními a chybami, které při ,podobných praddh vždycky se vys1kytnoU'ti mohou. V 'tomto směru mai'í některá města Velice smuJÍnéz:kJušenosti, ačkoliv sama nesou na tom lví podíl. VZIDiIk'la prO'to nedůvěra v podnikatele a něk,terá města ucházela se o zadání nOiVého měření' státu. Na škodlivost těchto snah bylo Již častěJi pOUkazováno. Jak daleko ,poměry tyto dospěly, svědčí neiIépe prohlášení ,ObchodníaživhoOstenske klOmory v Praze otištěné ve vážném technidkém'čaSoopise (Technický přehled samosprávný, roč. II. čís. 6.), v "rtěmžpíše . Se doslovně: »Vyhotovova'ti plány polohopisné a regulační smí k,aždý a tCI'ja1kožto předmět sV()lbodného umění, nebot připláneoh těohto Jde v prvé řadě o část regulační, která bez odporu má i pov,ahu uměleckou a kterou může provésti 'kdokoliv věci znalý. Je tUlakási obdoba s prací literární, kterou J'lc1vněžnelze urči,té třídě osob vyhraditi, nýbrž ji ponechati volnému duševnímu závodění.« Tam až dospělo se tedy následkem nejasnélho znění českého stavebního řádu, že lo'd vá~nÝch 'čini,teIů k11adese toto ryze technioké dílo na stejnou 'úroveň s hásněmi a romány! Za vzor mohla by nám sloužiti města v Německu a veŠvýcarsku. Tam lk1aždévětší průmyslové město má nejen přesný plán polo!1tOlVÝ a regulačnÍ', ale i stá I é tec hni c k é b u r e a' u, zaměs,tnáva'iící řadu geodétů. PO'řádaiíse tam odbomé výstavy a ankety, zabý'vajkí se systemem rozšiřoiVání měst a zlepšením jeho. Taměj'ší obée samy vydtily dobře velikou důležitost této. otázky žitého, při němž nejen věda a umění, ale i porozlUmění a dobrá vůle a též svou Zlodpověd'llost při' vyhulCtOiVáníkuHurního díla ták slozemě, obcí i každého občana musí 'SPoIUlpÚ'sobiti. V dalších článcích vysvětleny budou jednotlivé předpi~y o plánech polohových a regulačních dle staveb. řádu moravského a naznačen způsob, jak by se pokračovati mělo, aby výsledky odpovídaly moderním požadavkům. K vůli přehlednosti rozdělena látka na někio·Hkoddílů. Q
Zprávy literární, a odborné. Články. časopisné. Zem lem ě r n o e dělo. Nr. 3. 1914. Mor d v i n o v. Materialy k zakonoproektu ob otgraničenij zemel. Em c e v. Meževegja raboty na krestjanskich z!"mUach v gubern. carstvu Polskago. M. O r lov. Novyj štativ dia nivelirov. O b'o 7. rě va tel. Zemleměrnyja raboty i kredity pereselenčeskago vědomstva v smětě 1914 g. Š i r i a e v. Elementy hydr~uliky. . . , "Oster.Zeitschdft filir Vermessungswesen; Nr; 1; 1~a4.'Dr.~; Sch um a n n. Ober die Beobachtungen zur P()lbolten~ schwankung. ileitschrift fUr VermeSl;l1ngSWesen. Nr. 9. ~ Peters-,e n. NochmaIs die Ausgleichung von Polygonzíigen. 'Nr.: 10, ~ O. Eggert. Die Zielweite beimNiveUier,en.'!.' "i.Nt. 11: __ Prof. Dr.G as t. Zurgrai>hischen Aitsgleic&Úngrtrlgoilometrischer PlfIlkte. . .' .
1914/57
Vel' m e ss. Na c hl' i c h ten. Nr. 16. 1914. S. 193. Die Pothenotische Aufgabe. ~ Dr. K o pse I, Bremen.
Vyšlé knihy:
s.
P. K a v e li n. Meževanie i zemlenstrojstvo. Moskva. Str. 339. )914. Cena 2.50 r. (Referát v Zemlem. dělo. Nr. 3. 1914.)"
Služebni pragmatika státních ítředftikit a c, k. geometřil Po dlouholetém snažení úřednických organisací, jež neobešlo se bez túhých bojů, byla dnem 1. února t. r. uzákoněna služební pragmatika státního úřednictva upravující poměr úředníka ku státu jak v ohledu právním. tak i v materielním. úprava právních poměrů úřednictvaku státu není úkolem tohoto článku; podotknuto budiž pouze, že služební poměr úředníka postaven na pevný zákonný pop.klad, čímž osud mnohých zbaven byl rozmaru náhod a třeba'i libovůle. Pokud se části materielni týče, budiž již nyní konstatováno, že pragmatikou nebyly zvýšeny stávající platy c. k. úředníků, nýbrž uzákoněn byl nárok na postup do vyšších stupnic platových v určitých níže uvedených časových lhůtách. V zákoně je úřednictvo zařazeno pro časový postup do pěti následuiících skupin dle předběžného vzdělání předepsaného pro jednotlivá služební odvětví a sice: A) úplné středoškolské a vysokoškolské vzdělání, B) absolvování střední školy, ,vysokoškolského »kursu« a úspěšné složení státní zkoušky na vysoké škole, C) absolvování střední školy. D) absolvování nižší střední školy, E) jiné .vzdělání vyšší obecné školy. Do skupiny B) zařazeni jsou c. k. geometři. Pro postup úředníka určité hodnostní třídy do platu nejbližší hodno tř. a pro jmenování elevů a . praktikantů úředníky jsou stanoveny následuiící roční Ihúty: ' --II
'i ve skupině , 'Služební doba!I-----, ' ' ',--~---jako elev, pra~tikant, A. B leD dále sluzebnl doba "===-c=,_===-~-==-~~~==="=~~=== v platu té neb oné II ! I hodno H. I' praktikant 3 3 ~ 4
il
,I
I
I
E
I'
',,11
'i
I'"
Xl. hodno ti.
3
I 6 -I
6
'
I
4 6
I:." ~ : ~. ~ : 5
II 'j VIII.
1
6
10
,1
1
Podotknouti dlužno k hořejší tabulce, že uvedené tam lhůty postupové mají býti krajní hranicí postupu a' nevylučují jmenování v kratších lhútáclt;· rovněž nemvyloučeno povýšení v jednotlivých skupinách· do vyš~ ších hodnostnich tříd než jak v tabulce uvédeno. Nárok má však úředník pouze na uvedený postup, vyh()vuje~li kvalifikacejeho zltkonitým podmínkám. Elevové apraktikanti skupinA) aB) obdrží od prv~ho d,neměsíce následuHcího nastoupeni služby adjutum ročnich 1000 K; v. ostatnich skupinách 600 K. Adjutum zvýší se PO 1 api'tlleté uspokojivé službě téhož služebního odvětvi o ročních 200K.
1914/58
Platy c. k. úředníků zařazených do některé z hodnostních tříd, zůstávají nezměněny tak, jak byly upraveny zákonem· ze dne 19. února 1907 z. ř. č. 34. a jest tedy nesprávnou v kruzích neúřednických namnoze rozšířená domněnka, že služební pragmatikou byly platy zvÝšeny'. Při služebních cestách přísluší státnímu úředníku stravné (diety) buď obmezené neb plné a cestovné. Kdežto všem ostatnímúře'dníkům přísluší diety plné za 'cesty mimo jich vlastní okres. mají c. k. geometři nejen ve vlastním okresu, nýbrž i v celé korunní zemi nároky pouze na diety obmezené. Vyjímku činí geometři z triangulačni kancelář-e, jímž přisluší v každém případě diety plné. Všem geometrům přísluší za vykonané služebni cesty 1. zv: přípřežné ve výši 16 hal. za koně a kilometr. ostatní úředníci mají nárok na poštovné asi 26 haléřů. . Posuzuj.eme-li celkově materielní část služební pragmatiky, tu nutnó jako důležitou přednost nynějšího stavu proti dřívějšímu uvésti uzákoněný časový postup; nebude tedy jako dosud závislým platový postup úředníka na náhodě, vstoupil-Ii do služby v době stagnace v postupu či v době pro postup příznivé.Praktikantům a elevům zaručen plat od nejbližšího prvého po nastoupeni. Pokud se geometrů týče, nutno vítati uzákonění postupu do platu 1. hodno tř., což dosud bylo vy jímkou. Naproti tomu projednávání a uskutečnění služební pragmatiky jest příčinou zhoršeného postupu dosavádního v oněc.h hodnostních třídách, kde faktický postup byl v posledních letech příznivější. než onen stanovenÝ služební pragmatikou; čímž ovšem mnozí zvláště z řad geometrů velmi utrpěli. . Není bez zajímavosti okolnost, že do skupiny B) zařazeni byli pouze geometři a sice c. k. evidence katastru, agrárních operací a geometři c. k. statků; kdežto ku př. pojišfovací technikové jsou ve skupině A), ač během projednávání pragm. vždy uváděni byli v jedné skupině s geometry a absolvovali kurs dvouletý. Nelze upříti jakýsi pokrok v sociálním i společenském postavení geometrů plynoucí ze služební pragmatiky, než tato etapa daleka ještě je cíle a ještě bude mnoho práce vyžadovati, než geometři domohou se postavení odpovidajícího významu a důležitosti jich práce a Jest na nich k tomu pracovati.' . Zákon o služební pragmatice s příslušnými prováděcími nařízeními vydán byl v. c. k. státní tiskárně, Vídeň 111.,'Rennweg, a možno jest ho v knihkupectvích za 1 K30 h obdržeti.
Zprávy ze sboru zákonodárných, úřadfI samosprávných a zeměpanských.
c. k. evidence
katastru daně pozeinkové ve státním rozpočtu PrO prvé . pololeti 1914. P r e I imin ov á n o: a) Konceptní personál: 1 sekčníchef a generální ředitel IV. (hodn. tř.), 1 dvorní rada V., 1 ministeriální sekretář VIL, 1 finanční sekretář Vlil., celkem 4. b) Personál evidence katastru: 7 ředitelů evidence katastru VI. (hodn. tř.), 28 vrchníckinspektorů VII.• 13 inspektorů VIII.. 160 vrchních g.eometrů I.tř. VIII., 193 vrchních geometrů II. tř. IX.• 254 geometrů I. tř. X., 84 geometr.ů II. tř. XI., celkem 739 a 335 evidenčních elévů; c)Techničtí Uředníci litografického ústavu: 1 ředitel VI. (hodn. tř.). 1 technický ofidál I. tř.Vm.;S teéhltickýchoficiálů n. tř. IX., 1 V'I'.chni faktor IXi,Z. teclm. oik. ft tf. X;. 8 teclm. asslstentt'tXI., ltechn.etev. celkem 19. . d)' Očetní' personál: 1 účetní radtl. VlIl. (hodn. tř.). 2 účetní-revidenti IX., Z, účetnIoficiáiove X., 1 kasovni oficiál X. e) KllDceláfSký personál: 1. kaneelářský'Oflciál X. (Rodn.tř.), 3 ..ásistentl XL 402. karicelářštioficianti. to kanéelářSlkýcn oficiantekr . ;,f) Sluhové: 18 úřednlch shil1t".
1914/59
Potřeba: Pro I..půlrok-1914·pro řádné výdajestarioveiIaobnosem 3,266.040 K. Větší potřeba odůvodněna mimo jiné též: 1. Rozmnožením personálu o 9 míst úředníků a 9 elevů a sice ná. sledkemzřízení 2 okresů měřičských v Cechách; dvou partií u nového měření v tlaliči, 3 míst geometrovských při zakládání nových knih pozemkových v tlaliči, 3 míst elevů v Bukovině a zřízením .2 míst elevů v Krajině, 2. Jmenováním ad personam v roce 1913 do VII. hodno tř. a elevů geometry. 3. Přeměnou míst kancelářských pomocníků v místa oficiantská. 4. Preliminováním místa definitivního .sluhy v Čechách. 5. Zařazením ředitele lith. ústavu do VI. hodno tř., technického oi. do VIII. hodno tř. atd. Vedlepreliminovaných 739 úředníků evid. kat. 335 a 17 neadjutovaných elevů, patří ieště 10 geometrů a 3 elevové do' statu úředníků evidence katastru jinde preliminovaných. Konkretální status úředníků evidence katastru vykazuie tudíž celkem 749 úředníků a 355 elevů. Počet měřických okresů dle prelimináře pro prvý půlrok 1914. DolnlRakousy . 33 Krajina. . 18 Slezsko 13 tlomí Rakousy 16 Přímoří . 21 tlalič . . 159 Solnohrady 5 Tiroly . . 30 Bukovina . '1U Štýrsko . . .. 21 Čechy . . 100 Dalmacie . 21 Korutany . 11 Morava . 51 celkem.. 519 P r a c o v n í pro g r a m
C.
k. s I u ž b y 11 o v é h o měř e n í k a t a str. v roce 1914.
Oddělení v Brně: Vyměřování Grafendorfu. Vrch. g. Č. Bobe k a g. A. Ši m e k. Vyměřování tlrušovan. Vrch. g.A. Ne d o m a ag. F. Potůček. Oddělení pro zaměření výsledků agrár. operací na Moravě: Zaměření v obcích tlllnčovice, Cholina, Náklo a Příkazy, eventuelně též Mor. Loděnice a Zlobice. Geom. A. Krá t k ý, R. Jan í č e k, Fr. Kýbl, J. Brychta, J. Krupica a Ft. Štěpán. Agrárnl operace na Moravě v rOce 1914. Dle rogramu ustanoveného na rok 1913, provedlo technické oddělení I. v letním období rozdě.Iování a přidělování náhradných pozemků v obcích Říkovice (425 ha se 143 účast.), Kano~o (255 has~ 74 účastn.) a Vlkoši (649 ha se 144 .úča,stn.) okres Přerov, lfrubčíce (831 ba se 115 účastn.) okres Prostějov, Laštany (000 ha se 141 účllstn.); okresŠterhberg. a Charváty (382 ha s 95 účastn.), oktesOIOlllouC. Ve všech těchto obcí.ch byly pak náhradné pozemky v přírodě odměřeny a do provi$ornlhQ užívání převzaty. V měsíclch řliriu; listopadu a prosinci bylo zadáno provedení společných zařízení a melioračních projektů podnikatelům. Přes zimu byly vyhotoveny předepsané rejstříky, takže na jaře 1914 přikročl se ku vyloženi plánůscelovacích. V pedologické laboratoři byly provedeny mechanické rozbory pňd pro melioračnl projekty technického oddělení III. Mimo program proveden byl odhad a triangulace obce Stětovic(424 ha s 97 účastníky) okres Prostějov. Technické oddělení II. provedlo rozdělení a přidělení náhradných pozemků v obclch Velký Týnec (l3tU' ha s 260 účastl1;), V5isko(374 ha se 184 účastrl.) okres Olomouc. tlnoii'ce (953 base 166účastn.) a tIlivice (380 ha s 71 účastn.) okr. Štemberg, LukovŘ (189 ha s 64 účastn.):okres Přerov ·a ČelechoviCe (214 ha se 42 ÚČastníkY) okres Olomouc. Rovněž zde byly náhradné pozemky na mtstě samém odměřeny á účastníkl'lm provisorně do užívání předány. Dále byly zadány práce spojené s provedením společných zařízení v těchto ,obcích ac'pak meliorační projekty pt"(}obce Y.e'~kýTýnec a. Vsisko. I zde-byly přes zimu vypracovány potřebné přílohy ku v:Vloženíscelovaclchpláílů na jaře ro\{nU(j14.. Odhad;;provedenbv. obcícb Drahlov u Króm.ěřífe (169 ha 559 účaitrl; aHlusoviée; ur Oloniouce {40ihll 's 186účastl1.), kdésoučasně provedena ~byla triangulace obvodu. Teth'nické oddělení IlLproved.to roz-
1914/60
dělení a přidělovéiríi nábrminýchpozemků v Mišk6viclch (716 ha s 150 6časin.),. Pranckovidch' {87 ha s84účastn.) a 'v Macho"é. (315 ha s 92 ú~ častl'l.) okoresHolešov, kde 'rovněž býly náhradné pozemky na· místě sa;. mém odměřeny a do užívání odevzdány, načež i zde bylo zadlino provedení společných zařízení. Vyložení plánů scelovacích stane se roku 1914. Dále vyhotoven byl proiekťnartgulovánipotoka Svodnice, který protéká obvody obcí leranovice, Lechotice, Mysločovice, Sazovice a Tečovire, do něMž vyústují hlavní odpady z obcí Pranckovice, Racková, Miškovice, Machováa liostišová. Zaměřeni obv.odu a odhad proveden, byl v obcích tfostišová· (263 ha s 54 účastn.), Sazovice ·(381 ha se 108 ú~astn.) a .Myslo.čoviee (5fjO"ha s 89 účastn.), kde· mimo to byla proiektována společná zařízeni, dflle proveden byl odhad v Martinicích(472 ha se 171 účast· lUky), veS.měs okres tfolešov. V letním období 1914 mají se prové,sti techn. oddělením I.přfpravné práce, t. i. triangulace, polygonisace, měření PO-c drobné, odhad a projektování společných zaří zenf, event. nutné tachymetrieké zaměřeni, potřebné pro meli.orační projekty, v obclch Myšlichovice (415 ha s 91 Mastn.) okres Litovel, Drbálovice (484 has 72 účastn.) a Vanovice (731 ha se 100 účastn.) okres Boskovice, ČertoÍ"yje (21:6has 54 účastn.) okres Prostěiov,Starnov (978 ha se 185 účastn.) okres Šternberg a konečně Smrk (684 ha se 46 účastn.) okres Třebíč. Technické oddělení II. provéde tytéž práce v Roštění (686 ha s 214 účastn.), Rymicích (551 ha s 175 účastn.) a Tučapech (442 ha s 162 účastn.) okrestfolešov,a dokončf tyto práce v Drahlově u Kroměřlže (169 ha s 59 účastn.)a v fflusovících u 010· mouce (417 ha se 186 účastn.). Mimo to započne na Vsetínsku s pracemi pro upravení užívaCÍch a správních práv, případně s podrobným dělením společných pozemků v obcích Velká (210 ha se. 16Qúčastn.), Nov. tfrozenkov (684 ha s 681 účastn.), v Halenkově (802 ha se '712 účastn.) a v Malém Jeníkově (22 ha. se )6súčas91ěný.mi). Tecbnické 94dělení 1)1.dakoj1či p.řípravIlé,pm~ vobckn f(ostišuvá (293 has> ~4 účastn.), Sazovi<:"e(381 ha ;se 108 účastn.), MYslóčovice (560 ha s 89 úČastn.), Martinice (472 ha se 171 účastn.),a přikr.oč! ku rozdělení a pfidělování náhradných pozemků v Ze~ ranovicích (538 ha se 143 účastn.),kde budou náhradné pozemky letošíha rok-ude provisorního užívání odevzdány. Znovu započne se s přípravnými pracemi y JeN'iŠQvicích(788 ha s 211, účastn.).· Dále provede se upraveni užívacích a správních práv v Unešově (53 ha se 16 účastn.). Technícký . personál. všech tří oddělení c.. k. úřadu pro ag,rární operace, pOzůstává ~ ~ tech'nickýchsil, z nichž jest 12 kult. inženýrů, 2 lesní inženýři,. 1 stav; inženÝr: 14 geometrů (abs(}lv. kursu), 3 geometři (s iiným vzděláním) a 16 pomocných sil. -:" V B r.n ě, v dubnu 1914. - Agrární insp. Pr.T r ~iÍ t ne i. Stav technického personálu pro I. půHletí roku 1914 dle .. rozpočtu mín. orby a) při I e s nic k o-íe c h n. od d ěl e n í c hp o Ii ts pr,á y: 1. dvor .. rada, 14 vrch. lesních radů, 22 lesn. radů, 38 vrchn. lesn. komisařů, 70 lesn. insp. k,omisařů I. tř., 43 lesu. insp. komisafů II.tř ...•.. 154 okr. lesníků á 50 lesních pomocníků; b) I e s n.-t ech nic k é odd ělé.ni pJihr:aiten.í bystf.in: 1 minister. rada, 3qrrch.lesní radové, 14.1~s~ ních...ra.dů~(..mezi nimi 3' ád pers. VI. .ho.dn. tř ..), ís vrch. lesn. komi$a ..ř~..,al. Ie,sn. komisaj'ů 1. tř., 19 lesn. komisařů li.tř .• 32 lesn.praktíkantů,6ies-· nich .str~tců.,,·' ' ,
Zprávy patentní,*). Patent. přihl. v'tJhr~~lÍ, vylOž. do 1. června, 1914. 836:.H.. 5068. -'- Karel lfirsch,fotograf, Budapešť: Přístt'oj ku ZYět~ šovánífotografii.>. . .. .' . eatE)1}t..přiqCy Němec}m,vylož. (lo .14. června 1914. 42 ..c.I" •. ~t)684: -. Okuláróvý. niťkový .přistrOj k .n'lěřenfvzdálent'iSti spev'n~initovnóběžnými rii~karríi.~Otto Pennel, Sohne,Cassel. ', . 'pat~~k p.flhl. ,vNěmeckt1.'Vy,lo~.. do 3D. května 1914. .'. '4Zb. Sch: 44114. -'- Ustanovka šoupátka 'na'měřítKách. Wilh..Sdm~iQeť'fSsliu enn1"("" ...i,; ·',t;'.·; '':
'j:: .".) O~:;iI~ie'p#.e~továk~~ceí~ti!lg:ť: 'v p!áČd. Praha 'JÍ" ihd řiiski HI:kte(Ý 'Da potádl!nfÍlpátřUev:n~ o/nsý'Yjldž1!ných palentóvý'clľ!iřiItIArek; m\ienľlh6ty vYlOžeilf.molno ď
".'
••••
•••••
••••.•
•
•.••
J
, lIo'dati
c04por 'plUfíuděl
'ua, k~roulroll' ó"edenou
1914/61
přihláiko.,
i H;/"
'.
. ,; i" ",
Patent. přihl. v Německu, vylož. do 6. června 1914. 42 c. W. 40406. - Měřič vzdálenosti pro fotografické' účely, .James Murray Washburn, Chicago. Prior. 23. 8. 11.(5 dodatkem W. 40533.)
Zpr6.vyškolské; Nad byte k a b s o I ven t ů tec h n. v y S. š k o I. Stálá delegace rak. inženýrfi a architektfi vyslovila se proti dalšímu zřizování techn. vys. škol a proti jakémukoliv přidělování techn. odborfiuniversitám, jakož i proti všeobecnému zavedení numerus clausus na technikách. Přimlouvá se za dokonalé vypravení vědecko-technické stávajících vys. škol v zájmu vážnosti a významu techn. vysokoškolského vyučování i v zájmu vývoje průmyslu v Rakousku. Zdí'lrazňuje dále omezené zřizování nových středních škol, jakož i zavedení vyšších požadavkí'l pro přijetí na vysokou školu. Stá t. z k o u š k u ves t u d i u zem ě měř i č s 'k é m složili v zim~ ním semestru· šk. r. 1913--'-14na c. k. čes. vys. škole techn. a) v P r a z e pánové: R o c h e I t Ant., V á v r a Fr., Něm a j o v s k Ý Jindřich, J1e j trn á n e k Josef, L ho t a Jos;, li erb s t Fr., C h I u p á č Václ., Š i m e k Josef, Pro k e s c h Jaroslav, Cel ech o v s k Ý A.nt., L u k a Antonín, Dvořák Vil., Neužil.O., Sajner Rud., Boleka Ant., PelákKarel, CtvrHík Fr.; b) v Brně pánové: Taušek Jos., Mackrle Ludv., D () hn a t Ant., S t a r Ý Jos .• Z u b í k Jos., M ar e k Karel.
Zprávy spolkQvé. I. řádna valilA sdnlte, SpoItu českých geometrů konala se dne 8. března 1914 o 18 ~'~~i v budově české techniky v Praze. Pfedsedá panprpi. J. PeJfi", iahájív valnou schůzi, 'vítá přítomné a sděluje, že činnoSt na!tho.riíJ!ldého a~~ se počtu členú týče, slabého spolku, nemůže pff,rozeně býtnak obsáhlá, lako jest tomu u jiných velkých spolků. Doufli však, '.že .aŽSPQle}t sesUj a, více členil spolkové jeho činnosti se súťastní, ,bude se ~i vYkhati i náš spolek bohatší a obsáhlejší činností než v prvém roce svéb9 trvánl. Vysy.ěthije, že následkem sthky sazečů oPozdilo se vydánll,.č. J!l. r~lÍtkti,jZ.V:«, v němž Pódle'ustanov,é'nt'§'lL ' spot stano.v mělo 'bÝn ltťllJát}ívaJn,~ schůze 4 neděle předem oJll{f~oo a sděluJe,Žé konáni té.tt) val'n~ sclíii~~J)Ylo ve všech denních lis~běé~Ých v •čas oúlámeno.. Valná sp1íl\?;ebylasvolAnana pul desátou hodinu ..dopol.; vzhledem, k tom\! však, že potřeImÝ,Íl~et člen~ - t. j. 50 - k platnému usnášenI dle ustanovem § 11. SI'. st~n; se. 'nesešel. kona se ~ UJ'&f1lttí půl hodiny valná schft~e za kaž4é\to Pt)Čttt,ptlt.ODlnýcll.. ,fedBa;td konstatuie, že dle seznamů před yahioú scbůzí ,k podpisu vyložettÝcil" iGt' ~no ve valné sctiůzi 33 členu a sděluje, že ne'Účast na dnešní scflbi oImtuvili pp.: Ka:rbus,. Zuklín a Havel. Pán předseda věnoval upřimnou vzpomínku ze. ltlřelýnt členům našeho spolku, a to:' p. vrch. g. tludečkovi ve Znojmě a p. g. a~st. F. Setníčkovi v Boskovicích. Památku těchto zemřelých členlt uctili přítomní povstáním. Potom přikročilo se k projednávání pořadu valné schůze. Jednatel přečetl zápis o ustavující valné schůzi, který byl Jednomyslně schválen; přednesl potom zprávu o činnosti S. Č. g. za rok 1913, která rovněž byla jednomyslně schválena. Pokladník Přednesl zprávu pokladní i} účetní, Zpráva ta bez debaty byla schválena, rovněž jako zpráva revisorů účtů spolkovýc,h, kterou přednesl p. vrchní komisař Vil. Prinke. Ku zprávě té připomíná účetní, kol. Beneš, že vedeni spolkových knih pokladních a účetních obstarává pokladník sám a sice proto, že je, musí míti st3.le při j-uce~ zdůraZňuje, že p. pokladník převzatému úkolu věnoval se s pílí, která zasluhuje uznání a prosí p. předsedu, aby mu. jménem spolku za horlivou činnost poděkoval. Ozna:mujedlile, že v mezích. výborem lemu přikázané činnosti zkoumal všechny účty spolkové, pokud se jich. POčetní spráVnosti týče, kterýž výkon, na každém účtu svým podpisem označil. Zpráva tato 'byla schválena. Odvolávaje se na návrhy pp. revisorů účtů a účetního, děkuje předseda p. E. PoniatoV'skému za práci, kterou jako po.-
1914/62
kladník S. č; g. ve prospěch spolku vykonává a žádá ho, aby ..tento projev, jako projev všech př!tomných laskavě vzal na vědomí (potlesk). Pan pokladníknřednáší potom rozpočet na rok 1914 a dovozuje, že jest nezbytno, aby pro rok 1915 zvýšen byl členský příspěvek pro řádné členy na 10 K -" pro elévy a asistenty'na 5 K. Současně se však přimlouvá, aby pro členy studentské odbočky 'Ponechán byl příspěvek 4.- K nezměněn. PřIspívající členové nechť platí jako členové řádní rovněž 10 K příspěvků. Pan předseda sděluje. že výbor zabýval se již zvýšením příspěvků pro r. 1914 a sice hlavně proto, že dle dosavadních ikušenostípočetčloostva v r~ 1914 :přiliš nestoupne a přijmy spolkové zmenší se o 2.'-'--' K zápisného. které v prvém roce trvání spolku každý člen byl povinen zaplatit. Kromě toho snaží 'se spolek· vYbudovati: a rozšířiti spolkový· časopis tak, aby přáním všech členů vyhovoval. Doporoučeie .návrh výboru, který p. pokladník přednesl, valnému shromáždění ke schváleni. Kol. Bukač souhlasí s vý:\l'(1(fypánů předřečníků a doporučuje rovněž, aby návrh na zvýšení pří· spěvků byl přiiat. Současně navrhuje, aby v tom případu, kdyby zvÝšením příspěvků větší náklad na časopis ub.ražen býti nemohl •.,. uhraženy byly výdaje s rozšířením časopisu spojené dobrovolnými příspěvky všech čtent\ našeho spolku. - Návrh na zvýšení příspěvků byl potom přijat. Pokladnik konečně navrhuje, aby valné shromáždění zmocnilo výbor. aby stanovil výši poplatků za inserci. autorský honorář a schvaloval redakční řád. Po debatě. kterou tento návrh vyvolal a které súčastnili se PP.: prof. Petřík. Dr. Semerád a kol. Bukač - byl i tento návrh výboru jednomyslně .SChválen.'Rovněž schválena zpráva pořaqatelů přednášek. kterou přednesl kol. ' Beneš. Pan předseda děkuje pořadatelům přednášek za neunavno, činnost v uplynulém roku a vyslovuje přání, aby v tomto roce ještě bohatším programem přednášek spolkovou činnost podporovali. Sděluje dále, že výbor S. č. g. sestavil listinu kandidátů pro volby. které má volné shromážděni vykonati a navrhuje: a) za členy výboru pp.: prof. dr. Jar. ,Pan" toflíčka, Ondř.Krčmáře, Josefa Škacha. Vád. Sůru, c. k. vrch. geometra a Jos.Zemánka, komisařee. k. stát. drah; b) za členy smírčího soudu: prof. J. Petříka, inž. -Ant. Holuba. vrch. g. V. Sůru, vrch. g. 2eníška. vrch. komisařeV».Prinkeho; c) za revisoryúčtů: úř. opráv. g. Fr. Zuklína a kpmisaře JOkPašKU; d) dr. Aug. Semeráda ja~o člena; redakční komise. -+Proti kandidátnílistině výborem sestavené. není námitek. Volby vykonány k návrhu kol. Beneše aklamaci. K poslednímu bodu pořadu I. řádné valné' schitz~ - volné návrhy - přihlásil seo slovo p. komisař c.k. stát. drah, Jos. Zemánek. Sděluje, že dráhy. které jsou v přírodě dokonale omezníkovány. tudíž tělesa nad jiné stabilní, mohly by při celé řadě měření sloužiti za východisko •. kdyby ovšem v mapách katastrálních správně byly.·, za•. kres1eny. Přesvědčil se však. že jsou to právě d{áhy.které v katastr;1l. ,nIch mapách jsou z valné části docela chybně znázorněny. Navrhuje,abj" S: Č. g. na tuto okolnost upozornil generální ředitlllství katastru a požádat je, aby působilo k tomu, abY chyby v zakreslení. které při jednotlivých ,drahách~é 'míře se vyskytují. příslušnými orgány eyidenčnťch úřadů byly vysetřeny a v dohodě s ředitelstvím c. k. státních drab;:,opr~venS'.Kol. Krásnýsouhlasi s návrhem. kterÝ je y zásadě dobrý. mysli však, že je více .věcí v mapách chybně provedeno -pa př. velké. zastavěné plochy, které maii tutéž důležitost jako dráhy a měly by býti stejně přesně v mapách katastrálních zakresleny. Je toho náhledll, že nedostlttky, o něž, ideo lze odstraniti toliko prostfedkint ..dlfliU(álním. který vidí v novém mě, ření. Kol. Bukač sděluje, že měl mnohokráte příležitost přesvědčiti $e o 10m. ze oráhY jsou v katastrálních mapách chybně zakresleny. Vitá návrh 1<01.Zemánka a vid! y jeho uskutečněni výbornou zl\platu pf(u~,.Atata'strální,ukteréjen ,podobnýmizp\Ísoby dne$ lze v souhlas seskutéčnoStí .~ "VéSti. Nt!tImíg.Zenišek problašuje; i!eprovedení změn na map~ch vznHc~ lveb stavbou drah ve staršícb dobách vyléazujeproto tolík vad. že nebylo ;6os~alek"odbomě "vztlělanýcblUedttíků. J pomůcky na základě kterých :di'tby, V' 'tl1'aPáahby1y' ~akre6Ieny.' byly (nedokonalé... Nynější ..úředníCfvo .',t1ridence katastru .ne,"ůže"z~· staré ·~adybýtr .činěno zodpovědným .. :VItá '1láví'li, \terýminllbýtf ,·.itedQsta~kům.~a~astrálnicb . map částečně ;otlpómoženoa.bude jej podporovati a vyslovuknáhled, Že 'bý pfíslušnéúiaĎY
1914/63
státních drah tuto obrovskou prácÍ mohly usnadniti tím, kdyby evidencbJ1 dodaly správné plány. Pan vrch. komisař Vil. Prinke sděluje, že dráhY mají své plány' ve vélkém měřítku a poslouží vždy ochotně jeiich kopiemi. hudou-Ji o ně požádány. Návrh kál. Zemánka byl potom valným shromážděním schválena výboru bylo uloženo. aby rfa základě tohoto návrhu příslušné podání na generální ředitelství katastru yypracoval a předloží!. Doslovem p. předsedy valné shromáždění otři čtVrtě na 12 hod. dopol, ukončeno. . .II, yýb.schílze Odbočky v Brně konaillllse dne 7. února 1914. Jiednatel c. k. agr. g. Krčmář uvědomil přítomné o akci, kterou podnikají moravšti agr. technikové na ochranu svých stavovských zájmů i titulu »geometra«. C. k. min. ,komise pro agr. operace hodlá totiž při úpravě služ. poměrů vý~ pomocných agr. technikil často i s neúplným středoškolským vzděláním jmenovati.geometry pro agr. operace«.Na to .usnesl se výbor jednomyslně na vyzvání ústředního výboru v Praze, by důrazně' zakročil u c. k. ~nLn. orby na obranu agr. techniků. liL výb. scbÍlze Odbočky v Brně konala se dne 7. března 1914. Na místo ve výboru uprázdněné· odchodem vrch. g. J. Nováka, povolán Lnáhradník ing. J. Paulišta. Usneseno konati příští výborovou schůzi spojenou s přednáškou p. zem. g. E. faltuse dne 18. dubna.
Zprávy
osobnf.
o
A u t o r i s a ční z k o u š k u civ. g e o m e t r o v s k u, resp. k u I t. í n žen ý r s k o u, složili v r. 1913 a až dosud v r. 1914 a) v Praze llánové: C hit t II S s i Jar., dr. techn. fi a I a frllnt.,S e dl á k Vlad., Z abr a dÍl í k Jindř., Ba r t I Lev, Li n h a rt Jan, Š t ě t i n-~Boh.inž., K u~ bin J<Jsef; b) v Brně·pánové: Pich Ant. g., DobričMil. g., Jánč Rud. g., Bartoš Em. kult. inž., Cigánek Jan g., Raitr Rud. g.,Mayerho f f e r Rob. g., K los sfrant. g., K o p r AUr. g., K á II i n a Otm. kul. inŽ. V r. 1913 o hl á s i I i n o v ~ a u t o r. civ. ge o m e tf iař e dni s í d I o a) v Čechách pánové: fr. ti á j e k, Přeštice, fr. tlák, Náchod, Jar. Ma c o u n, K: Vinohrady, J. P i f f I, Pečky n. dr., Lad,P i nk a va, Náchod, Jar:C hi tíu si, Smíchov, dr. fr. f i a I a, Vr~ovice; b) na Moravě pp.: f. Bal a š, Telč, Fr. Křivá n ek, Kyjov, A. Ko ne č n ý, Blansko,'.J. C e b u~ sk y, Olomouc, J. Peň á z, Brno, Fr. ti o f a v a, Prostějov"kil'1It~· iut. J. K o n i g, Boskovice. B. D O' k u I i I, Brno, J. We n c I Ů, Kunštát, J. B ene š, Kroměříž, A. K op r, tIodonín. Ze s 1u ž b y c. k. les. spr. do m a i n. Lesní elévové ve statu lesn. techn. a fond. les. správy: K. Stadnik, O. Baigar, R.. Cieslar,R_ Liehwehr, R.Pospischill, B.Novotny, R. Miiller, A. M.a.rschner. J. Jeneweín, F. Wei.ss, R.Czižek, B. Butschek, K. L.Stieber, K. Drapella, R.. Oroblechner; les. elévové při řid. statků ř.orient. nábož. fondu bukov.: M. V as o Id, F. R i ed I, T. F ed o r e a c; A. T w e I' s, V. P a s c O w i c i, N. S c h m i e d. jmenováni lesn. assistenty. Ze služby c.·k.agr. ollerací.Ev. insp,A.Morpurgo ustanoven byl revis. g.zemské komise pro agr. oper. v Korutanech.
Up r ázd ně n é mís top ř i e v i do k a t. d a n ě p o zem k.ve WiI\stattu nebjiném sídle v Korutanech, po případě místo evid. geometra II. tf. v XL hodno tř. se systemisovanými příjmy. Ev. vrch. geometři a ev. geometři, jakož i uchazeči vůbec mají DOdati žádosti během 3 týdnů praesidiu fin. řid_ vCelQvcidNtz.bL 4. IV.) Projektují se,stavby: N~ Město n. M. Okr. silnice do Rokole 6585 m dJ.Si1nice z Loun:'do lomu-Obecní kanalisace L.uhačovic. Okr. silnice ·1360 rod!. ve Zbraslavi v Č. Kanalisace obCe Zlonice v C. Lok. dráha Příbram~Dobfiš. SHniceBenešov~Pfibram 47.471 km dl. Silnice SemíÍ1~Soprě 2UlO m dl. .. Za redakci zodpovidá Dr. A. Semerád. - Tiskem' R.olnické tiskárny Vydavatel: !'jpolek českých geometrů v Praze.
1914/64
v Brně.
v
dne 1. června
BRNĚ,
1914.
ZEI'IĚI'IĚŘIČSKV uĚsTníK Stanovení sploštění země z měření kyvadlových. Napsal Václav Špaček, Řeš
P vyjádřiti (J,
kdežto
prof. reál. gymnasia v Roudnici. (Pokrač.)
e n í Lap I a c e o v y r o v nic e. Předpokládejme, jako součin P = RM N, kdež jest R . pouze M jest pouze funkcí 11' a N funkcí v. Pak bude
~=MNdR~=NR~
a"
~=RM~
dQ'0tL
a2p
ai?=
dtL'av
a2p MN dQ2 , a(f:2= d2R
a násobíme-li
ještě
celou
(Q2_(t2)
d2 M d(t2
NR
rovnici
{(t2_V2)
(,,2_V2)
ft ('I)
+
-ll) f2 «(tj
~2~
f (v ) -g
2 (Q2_(t )
2
(n2_c2)
•
dv2
,
tvaru
a,lg + Q (ZQ2_
{(n2_b2)
=
+
2
(V
a
II.
RM
, av2-
výrazem
f (o) = {(t)2_b2) (,,2_C2) t ••.. ••.. ••...
••
d2N
' nabude
kdež
f2
dv'
a2p
(tL2_V2)
RM N ZO)
že lze funkcí
+
0(t2
I
n
b2_
ov
O,
c2) aR}
1 R
0'1
(Zn2- b2_ c2)
I
I
+ v (Zv 2--
{(v 2- b2) (2v -c---~~ 2) 02N 2
fg (v) =
b2 -
o011'M}lM
c2)~}
-1
ov
N
Ježto jsou Q, (t, V na sobě nezávislé, musí hýti ( O) splněna pro jakékoliv 'I, (t, v. Je-li tedy Ct takovou hodnotou v, že fg (CI) = O, odpadá poslední člen rovnice (ZO), již lze psáti tvarem fl (Q) _ Cl2 -
(t2
Q2 _
f2 «(t) Cl2 .
Této však bude vyhovovati libovolné i druhá strana rovna téže konstantě
ft ('I) načež
=
K
('12
-
C12)
ze (ZO)
Vzhledem
k významu
ft ('I) jest
,
'I,
11' jen tehdy,
je-li jedna
K, takže
=
f2 «(t) fg (v) -
differendální
1914/65
K
(JL2 -
K (1/2 rovnice
2
C1 ) CI2). pro R
21)
(Q2_b2)(Q2_c2)~Q~+Q(2Q2"""b2~C2)~~=K
~tl~9lmě,)réY'n~e;~ pro
'"
~!iClpQSle~Jtrl~~~ovu~{
; ".. Rn= p~ď,-:,:anQn-{an
neb 21')
Rn = P n _
=
~n
RlI
:.;
.
1
V Q2 V Q2 --
(Q2~b/)R
l\N ,~~rite;ttt1 .",.~..~e~p.,'ll~trd'$f6.2. ~~_'čl~!' lt,:~éh
",;p..~+:i };. ,
b2, c2
Pn _ 1 P _'2.V-(Q-2-- ...-·-b-2)~,-(,~2-.,-.. -.-c-~)-, n " ;. :. , ":,;: .'
".
".
-
při čemž třeba koefficieniy an~t~QQyititak, aby rovnici 2l) vyhovovaly; dosadí-li některý'z uveďeň5'ch výrazů Rn do ní, musí koefficienty stejných mocností Q na obou stranách rovnice býti rovny. Pro řešení R Pil bude člen nejvyšší mocnosti na levo n (n +1)' an Qn +:2;, '.na pravo K an Qn + 2, tudíž K :....... n (n + 1). Píšeme-li ještě K C/ - Bn ,lze psáti rovnici 21) pro funkci Rn stupně n . 2 22) (Q2_b2) (Q2_C2) d R + Q(2Q2_b2_c2) dR
se
=
dQ2
[n (n
+ 1)
dQ
Q2 -
R.
Bn]
Vyjádříme.;li rovnost koefficientů týchž mocností Q na obou stranách, obdržíme příslušné rovnice k určení konstant an _ 17 an - 2 •• ao Bn, při čemž pro Bn bude vycházeti více hodnot, z nichž každé přísluší pak zvláštní an~_ h an -2 . .. Místo R lze psáti v 22) též A R, ježto konstanta A se krátí a můžeme tudíž vzhledem k tomuto libovolnému koefficientu voliti všude za součinitele nejvyšší mocnosti Q jednotku. Je-li stanoveno určité R, obdrží se záměnou fL neb 11 za Q funkce M, N. V rovnicích pro M, N tvaru 21) musí býti totiž stejné konstanty K, Bn, tudíž také' totéž n, týž kořen Bn , jemuž odpovídaií pak stejné koefficientya jako ve výraze Rn. Vedle řešeni Rn existuje ještě další Sn , jež nalezl Liouville. Pišme v 22) ~ R místo R. Pak nabude rovnice ta, z níž g určíme, tvaru 2 2 (Q2_ b2) (Q2 _ c2) (g d + 2 dg dR + d g
R
dQ2
.+
Q (2Q2_
a2_ b2) (:;
dQ dQ
R + g ~~) =
dQ2
[n (n +
R)
1)
Q2-
Bn]
gR
a odečteme-li od ní 22) násobenou g, bude 2 (Q2_b2)(Q2_C2)(2 d ~ dR + d g R) + Q (2 Q2_ a2_ b2) d g R = O. dQ d Q dQ2 . dQ. 2 dg" = (x, les t d(12g = d' d (X Ize psatl " , rovmcl .. pos Id' Dosa d"lme- I'1 t u d e DI Q-
.~. :~
+
Q
~::
Q
- (Q2~b2
1914/66
+Q~~C2
)
a její int~grál jest
R
2lg
+ 19 a
.
R2 a
= -_----------------------_ C f(Q2 - b2) (Q2_ 2) C
Ježto «=-d
t
=
dg
'
Q
f
bude d
lX
Q -
=
S -
.
f
R [
-
R2 f(Q2~ b~)Q(Q2_ c2)
~ __ d_Q
_ b2) (Q2 _ c2)
J R2 f(Q2 _
Q
Místo C psali jsme zde 1 vzhledem k libovolnému činiteli, jejž R může míti, a mez = činí integrační konstantu nulou. (Pro Q = = možno zanedbati vedle nejvyšší mocnosti Q ve jmeno-
=
vateli všechny ostatní, též b2, c2, načež
fQ2~Q~ = 2
O).
Jakoukoliv funkci. f (fJ', v) lze vyjádřiti součtem .I A M N, kdež koefficienty A jsou na tt, v nezávislé. Násobíme-li differenciální rovnici pro M, psanou tvarem 22), činitelem N, bude v rovnici té součin M N místo M. Podobně násobíme-li činitelem M differ. rovnici. pro N, bude v ní součin M N. Eliminujeme-li ~ obou odečtením kotlstantu B, obdržíme pro 0 = M N rovnici (fJ'2-b2)
020 (",2_C2)_~_' _
0tt2
r
+ fJ'(2fJ'2~ Zavedou-tise
00
b2_C2)
0fJ'
(V2_
V (2V2_b2_C2)
b2)
(V2_
00
-
oV
020
\:2) __
=n
ov2
(n+ 1) (tt2_V2)
0.
pak pomocí rovnic
cos .ft =
fJ' v
bc'
nové proměnné .ft,
OJ,
sin.ft :.ft(:~sin
sin.ft cos
OJ
b2 ť b2 -b ť c2_ b2
Y tt2 -
V2
nabude tvaru .ft)
+ ~~ + n (n + 1) sin .ft 2
0 = O,
což jest však rovnice, jež stanoví sférickou funkci Qn stupně n.téh~. ~ Jest tedy sférická funkce Qn v souřadnicích tt, v vy já-
-VC2_fJ'2
~V2
Z těchto dvou plyne též sin .ftsin m= ,r--2 . c r c - b2 :'. ~).Koláče\{, Elektřina a magnetismus. St. 183. 1)
1914/67
dřena součinem Lameovýc1Í fun~cí Mn Nn. V ria·l:lce;,o:.sféti~kYctl fu~cích ,dok~zui~ se,že ka~dý ~Qn~čtJý a spojitý. pkon 1Jf (14,8') lze "rózvinóuťi v Laplaceovou řadu sférických fUnkcíl), a tudíž také řadou součinů M N. «P
=
Pot e n c i á I e II i P s o íd u. Heterogenní éÍIipsoid budiž omezen plochou příslušnou Qi" Uvnitř něho volnw dva nekonečně blízké ellipsoidy, jimž přísluší Q', Q' +.df', tvóřící vrstVltl,·JJustoty tf, která se od místa k místu mění. Hustota h~st tedy funkcí po-
."
.
.
A' M' N', je-Ii
konstantou.
V řadě této
lohy !L', v' a jest t~dymožno rQzvinol:lti'Ii2 v řadu.I 24) neboť
I'
='
'.
1
.,
y' (Q'2 _ !L'2) (Q'2 _ v'Z)
jest na oné ellipsoidicKé vrstvě
Q'
',x A,M"'N' ."
.?5) .••.
~I'z , - ....
v',
koefficienty A' nezávisí na !L', závisí však na Q'. Hmota obsažená v elementárním hranolu, jehož základnou jest povrchový prvek dm' na eJlipsoidu. Q' a výškoo ·tlouštka·· eUípSoroick~ ;V'TStvy'ds1 (rovnice 17'), jest 25~)dm
,=d· d~~!.dš/ ..:;:;::: ,.l'.d~' ' . " "1. 1'2 ť(~'2~bZ) (Q/I!:':':-91!)' . ~ď~,
..•.
a jejÍ' příspěvek
,
.'
ve vnějším bodě .E" (Q, It, 11) jest
k potencíálu
značí~1ib. vzdálelJOst bodu. toh.o od,hmPtY~m ..!C~)flvFj>t,v,a
k~,
obsažená ~ezi oběma ellipsoidy (konstantu k zatím nepíšeme) d P
=
d(wá tudíž v bodě E potenciál
d,.>' !"I'I'Z 6dm''
v'(Q'2-b2) (Q,2_CIl)
kdež nutno íntegraci vztahovati na celou vrstvu. (Veličiny oz.u,a..čené čárkou { přísluší k ellipsoidu Q'.) Vzhledem ku 25) lze též psáti
1) 2)
a)
Koláček, 'l1/t;rdřina a ma~n. 8r.'186, 189. • ...•... '. . .' Předpokládej'me, Ú lze naiíti takovou funkci A' (tt', v'), že
f~:,dD . .',..-.-1"',,· ,
vztahuje-li se tento integráina
C?'. __
u
povrchO&lého
1914/68
',N' ellip~t\
~
a
znači-li 6.
aj~stli-že tedy inj~grujeme dP přes celý ellipsoid od nejmenšího q :;:;:::c do Qu jest
kdež koefficienty A' jsou též funkcí (J'. Otáčí-li se eUipsoid kol osy Z a jeho povrch jest plochou hladinovou, nesmí rovnice ekvipotenciální plochy 5)
V
obsahovati než x2, y2, mo, že x2,
Z2 y2,
+
= kP
1.
+
ro2 (x2
2
y2)
= konst.
aby skutečně tento ellipsoidznačila ---:-jiné členy a konstanty. Vzhledem k rovnicím 17) íest zřejZ2 budou vyjádřeny čtverci Q2, fJ2, '1/2 a že tedy
vzdálenost elementu dro' od určitého bodu B (x, y, z) na ellipsoidu tomto ležícího. Leži-li' bod B uvnitř ellipsoidu. bude funkce b)
u
vyhovovati
rovnici
é2u ,(Jx2
c) -
=
RMN
ď ro'
f
A!
A.
(J2U
+ (Jy2+
R'
é2u (JZ2
=
O
vyhovuje ii totiž prvý člen, značící potenciál ~
• je-li ),/ hustota. i člen
druhý. iehož jmenovatel jest kGnstantou naellipsoidu 'I" Na ellipsoidu samem stane se u = O vzhledem ku a). ježťo, R = R'. . Násobíme-li rovnici c) výrazem u d xdy dz. obdržíme integruiice Der partes dle vzorce
fu
Jf u (:~
iJ2u d X (Jx2 dy dz
= u (Ju_f((JU)2 (Jx
+ :; dx
dz
+ :~ dx
-fff[(:~r+{:;r + (~~r] d
Výraz
v
prvé
závorce
:: d ro', a ježto na ploše
I
U :: dro'
(J'
jest. jak
dx. nabude tvaru
(Jx
X
dy dz
dY)
=
O.
bylo uvedenG při větě
d)
Gaussově,
jest všude u = O.jest hodnota prvého integrálu
= O. Aby se stal i druhý integrál dle d) nulou. musi býti (Ju (Jx
(Ju O '(Jy
(Ju 0-=0 '(Jz
čilj u = konst. = o. nebQ{nulóu iest na ellipsoidu Q'. ienž vnitřni pro bOd B uvnitř ellipsoidu
I).' ~ ro'
-
R;
1914/69
prGstor omezuje. Jest tedy N
v rovnici 22) bude n 2; vyraz pro potenciál27) P bude také obsahovati jen členy druhého stupně a konstantní člen pro 2 Mo = I,No = 1, Ro=l.,ŘešeníR=Q-V (l- b2, R = 'I -V'1 - c2,' 2 2 R = -V('1 - b2) «,)2 - c ), k nimžpříslúší - M = ft -V(~2- ti'", M = ft c2 - (~2 (jest totiž ft c), N = v b2_ v2, atd., vedou k součinům R M N, jež v pravoúhlych souřadnicích dle 17) značí .členy xy, xZ,yz. Vyhovuje tedy úloze jen řešení R ' '12 -c- A a dosadíme-li je do 22) (n= 2), obdržíme . 2 ('12- c2) «(l- b2) 2 '12 (2'12 - b2_C2) _ (6'12_ B) (Q2_ A)
<
V
V
+
a plynou
tudíž konstanty B, A·z rovnic 2 2 4 (b c ) = B 6 A , 2 b2 c2 = A B. Eliminací B" plyne pro A rovnice 2' c2 ..:.- Ó 27' 3 'A2 - 2 (b2 c2) A maiící dva kladné kořeny h2, k2,takže obě řešení jsou
+
+ +
+b
Leží-Ii bod B vně ellípsoidu, plyneob
f ).' 6.dm', -
úvahou o funkci
f).'
~ MN Že S" Značí-Ii ).' hustotu hmoty na plošce dm', značí a složka síly ve směru normaly ve vněiším ellipsoidu činí u =
0~1
(S~N)
d m' = S M N 6. S' poslední výraz potenciál bodě nekonečně blízko
= ~~ ~~:~ "
kdežto pro nekonečně blizký bod vnitřni
,
o OSl
Pro poměr
(RM, N)_ ~
MN
dR., iJQ d 'I -dS;
R'
-
-------(2
2 b2) .V '((Q2_(~2) '1'-,
iJQ
-, -, odvodili jsme 17') hodnotu OS1
'
obou složek kolmých
. Součet
k ploše a k ní směřuíících čini však 4 7r: ).', tedy
M N iJQ
R'
2)'
'I -c
\Q2_V2)
iJs1
dR _ dQ
MN iJQdS..:- ,4 S'
iJs1
.
dQ
7r:).'.
,
.'
ap
Složku druhou bylo třeba vzíti s negativnim znamením, ježto -~- ve vnějOS1
ším prostoru značí silu směřuiicí od ellipsoidu. Poslední rovnicí lze psáti MN R'S' a stanovíme-li
iJQ iJs1
('S' dR _ dQ
dS) "'-4 7r: ).', dQ
R'
dS
dQ z rovnice 23) kladouce zároveň nad všechny veličiny', 1 2 2)-(-2 ---2 ' y(Q' -b 'I' -c ) l' M' N' dm' S M N e} jest /17r:R' S'D --
ježto přísluší ellipsoidu 'I" plyne pro výraz v závorce,;
ľ M' N' načež).' ---: 47r: R'S' .A
dosadime-lido
a tedy, ježto na ellipsoidu R' S' jest stálé,. (Liouville na uvedeném místě str. 226.)
1914/70
-sr- '
f
l' Mi N'dro'
6.
=
~
47r: R'SMN.
R1 Ml
nač!ež
NI '(h
28)· P=
4n' S
•
= =
=
,l -
R2,l
h2, h2,
!#,2 '112 -
h2
N2
f~-~&
d(J' .. Y
O
k2•
i-
M2_
!t2_ k2 2--'k2
v
+. S M N 1
1
QI
4nf
A' I
IY(Q'2~b2)
C
R'I dQ' (Q'2_c2)
C
fY (JI
+
S M N 4 n' 2
2
2
A' 2 R'2 d(J' (Q'2_b2)(Q'2_c2)
C
Podrob,ná zpráva o jednání na XVII. valném shromážděni sdružení pro mezinárodní měření země zasedajícím v Hamburku od t7. do 27. září 1912. Cortiptes rendusdes séances de la XVIl,Coriférence gél1é" rale de l' Assocíation géodesique internationaJ.e réunie a liambourg dul7 an 27 septembre1912. Parli.O. Van deSaude Bakhuyzen. 191J! BerHn Leyde. Předsednictví řídil franc. generál B a s s o t. Zprá'Vy o záležitostech ,správních podal .stálý tajemník d eSa ude B a k h u y,; ze n. Zasedání prvé bylo dopr:ovázenopootou 50tého výr'očí založení sdružení zesnulým B ae y e r e m. Zprávy přehledné.po 50letém trváním· Pů'dali B a k h uy z e na li e lm e rt. ,Z ústředíuónooykróky ku spojení nivelace Francie se Spanělskem a Ruska s Rakouslk'em. . Dle přání vyslovenélho na k'onferenci v Cambridge bylo p~ žádálno sdnIlŽeníseismické zal kooperaci se sdružením pro měření země, . coŽ sekretáiřem K 6 ves lig e t h y bylo přislíbeno. Dúkaz použité zde věty. že součet složek púsobících kolmo k ploše na obou stranách jejích v bodech nekonečně blízkých činí 4 n' ít', . lze dokázati takto: Je-li kruhová deska poloměru R stejné hustoty (J, jest potenciál na !eii ose ve vzdálenosti x od desky dán výrazem R.
f 'vR" +
2 n' r d r ~ ,=
!o
Rozložíme
totiž
x2
2"n'.(J
(
Y R2 + x2
-
x).
,
desku v koncentrické
proužkr
poloměru r a šiřky dr
'(1 - y~~) +X
Pak - ap = 2 '11: (J jest síla &x . R2 2 , směrem k desce. jež na desce samotné činí 2 n' (J, na obou stranách činí součet4n'(J. Vymezí-li se na libovolné ploše kroužek tak malý, že (J lze povlIiŽo.vati za stálé, iestzřeimo, že při rovině ostatní jeií část dává vznik j~n: slj3žlte ye směru roviny.a součet normalových složek 4 n' (j se n~mění. ' Je-li; plo(;ua křivá, jest normalová složka pocházeiicí od zbytku. na obou stranách táž, 'měni se spojitě prochází-Íi potenciálový bod plochou, vníž onen kroužek třeba si odmysliti. Směřuje-li na jednéstraně k ploše, smbřiIje na druhé straně od ní a součet činí O. I zde tedy rozhoduje pouze hmota, kroužkw(Koláček st3l).
. o hmotě 2 n' r dr.
(J.
1914/71
Triangulacebylypodporoványz ústředí ku docílení spojeni triangu'lace rusk!()I~a.sijskés triangl1'lacianglicllro-indicJkou přes Pa~ir. Měření variace šířky .byla dále vedena ze stanic jižní polo: koule v On c a tlv o (Argtntina) na náklad státní, ale pře1rušena v Bayswateru z nákladu mezinárodního. »2 pr á v u o ,či on 'o s t i úst ř ed ní h 10i úř a odUP r () m ě~ ř e n í zem ě« za dobu od posledl1í konference' 'Wdal H e 1m e r t. Uvádí, že stanice Oncativo pro mezinárodní službu následkem nedostatků pozonD1vatele nef:Uin'kcionovala,částečnou náhradu podala nová stanice v Transvalu. Podrobnou »z pr á v u o va r i ac í š í ř e k« podává prof. A I b rec h t. Práce prof. Hec ker a z měření tížnioových na okeánech pMvrdily jsoucnost isostase všeoheoné. Pwf. Bor r ~slfV;etetpil »zp rávu p tíž h i c o v Ý c h m ěř e n í c !h« V době 1808-1909 se 2398 stanicemi. V máfhetita'tlc/{é eriéý!ld6petHi'{stUíďUjtP 6~óf." 'e ť lli: e"f iťifžiÍf ktvadícjyých měřeni ,pro 'u'tčerií tVaru témě ~ ..rWJofěht tiítl'&f'vlg(6blí zemském. Svoje ~ý,počty o vlivu riepravidelnélJo. 'rozložení hmot v kůře zemSké na tvar země vedl ve stll'pňovém měření délkovém 52° sev. šířky. . Stroje. pro měření tížnicova v ústaVu zkoušel Ha a ma n.l1. Ku' měření tížnioovým VyzbřÓ'!enabyita vY'PfaVa S c o t t o v a a německá F i I c hne ro v a (jižní pol). výpOčty stUlPňlo1vého měřenídéliQQvéhov .48°sev. Šíř. jsou dá"e vedeny až 'k Astradhanu.Namfstěprof, Bor sche práci vede prof. KrU g er. RTOf.
se
1914/72
zení střední chyby výsledku tak, by se .rovnovážné. tyto hodnoty od růz'll~ch awtorůdaly nájemně srovnávati. Dále uzavírá, že zakladnyhlavní mají býti měřeny tuhými měřítky; drátů, jež také skýtají vetkoo přesn,alst, má býti přece s ohledem na nedodržení mbilelmlárné stability jejich použito jen ku měření' zá:Maden druhořadých 00 základen ověřovacích. Bor r a s s llIPozlOJfňttlje, že mezi etalonaZi -drátů' provedené na zděném kamparatdtf Sěvresském a na ~klUlŠebnézákladně existují konstantní odchylky, a žádá provedení těchto dvojích etá:lonáží za steirlÝ'ch podmínek, zvláště pokud se týče napínární drátů. Dopolmčuje dálevromítací tyč ku prova,žování koncových bodů. Dle tf e I m e r ta jest etaIonáž na pomocné základně nejúčelně'jší. A lb rec h t pOídává »z ÍJ r á v u o u rč e n í zem ě p i s n Ý c h d é I e k, š í řek a a i i m u t ů«, opětovné to údaje dřívější; nová zp'ráva 'hude předložena r. 1915. Při tom dopomčuje provésti určenÍ' zem.ěpisné délky mezi Postupimí a Cambridgí (ve Spojených Státechseveroamer.) po.užitím bezdrátové telegrafie mezi stariicí na ostrovech AZíorských, by konstatována by'I'azměna polohy mezi kontinenty Americkým a Evr,ůpsk'ým. tf e I m e r t přičiňu'je, že dle výsledků měření zeměpisnÝch délek v Grónsiku změna polohy ,oibouk'ontinentů jest možna, jak ji geograf,ové uvárdějí a jak theorie W eg e n e r o v a o stavbě země připouští. Ovšem, dlo,savadní' měřický materiál není dosta'čuHcí, leč nové měření mŮižečiniti výohodisklo, pozděj'ším úvahám. E o t v (}s poznamenává, že dle jeho stud1i se si/rokřivka tížni06vá obrací k'ůl1Kavní stranou k polu a tudíž možno se domnívati, že' ktcnHnenty ma>jítendenci přesunovati se směrem kekrvatoru. Za to složku hyhlllol\1od východu k západu nemohl konstatovati. Proti tomu tvrdí S c h w e y dar, že tato sk'žka mwsí bý,tizjevnou; tf e I me r tP'Odává »ZIP r á v u -o určení tíž nic o v Ý c h 'Od k Ion ů«. Přičiňulje tu názor, jak jest třeba postupovati při řešení . úkolu tOOIOI' v stáJtech evwps'kýoh a žádá tyto za kooperaci. Doporučuje se voliti v jednotlivých státech bod reperní s odklonem v šířce a délce a k němu vztahovati >ostatní stanice, jichž vzdálenost v terénu rovinném nemá přesahovati 25 km, v bo,rském terénu pak 5 km. Určo'vati jest tu nejen samotné hodnoty odktonů, nýbrž i k'onsta.nty ve vzorci ,o!prav deviací, jež jsou ,odvislÝmi od poloměru rovníku, od sploštění a od složek odklonu stanice reperní. Za anglického delegáta Dar v i n a čte z p r á v u o á n g I ic k ý c h p r a c í c h v lndii a AustralH Tu r ne r. Zajímavé jsou tu počty odklonů tižnicových v Indii, jež podávají veliké poruchy hmotou tfimala'i'e a ,zdají se ukazovati, že ne'j~ou slučitelny s theorií isostase. .W a d e podává zprávu o pracích v EgYJl)'tě. Bor r a s POdává »z p r á v u o r e ta ti v n Ý c h ID ě ř e n í cti tíž nic ov Ý C h« za dotbU'1909-1912, Přistoupilo nových 390 stanic k dosavadním 2736. V Pmsku měřena intensita tiže na stanicích s velkými poruchami magnetismu, leč tíže probíhá tu normálně. Zajímavé jsou výsledky mských měření v Taškendu, připojených na hlavní reperní
1914/73
stanici v Pulkovu a Tiflisu, dále práce Z al es k i h o v Asijské vy ... sočině Pamim, h.'lleměřeno až ve výšce 4000 ma kons'Í3t'ovánana Kala--4~ Wonar ahsohrtní p·orucha tíže výminocnou hodnotou 0'352 cm defektem hmot. Švýcaři měřili intensitu Hže v Simplonském tunelu a přispěli novým materiálem ku studiu variací tíže. ve vertikále a ku studiu 'hutnosti země. Antark,tická francouzská výlprava Dra. C ha r CO t a 09031905) určila intensitu tíže v šířce 650 na Cap liornu (země praha., mova).a Service géographiQue de l'armée měřil tíži na 6 stanicích v Ekvatoru. Prof. R e i n a připojil italské rep.erní stanice Rím, Livorno, Florencii a Janov na systém Vídeň a Postupim. Angličané měřili tíži v Indii a jižní Africe. . Dosud jest k disposici 3120 měření na 2780 různých stanicích. Methodami a zdokonalenými stroji vzrostla. přednost určení g na 0'001 cm sek2• ". Oeneral Ma d s e 11 předkládá zprávu a) IQ; registra~ním ..fotografickém přístroji pro kývadlová měření, b) o přístroji statickém k určování tíže pomocí rtuťového sloupce, udržují'Cíh'OrovJ1>O!váhú s napětím neproměnného munžství vzduchu konstantní Jeploty. li e c ker .pojednává o měřeních. horizontálných kývadlem a poznamenává, že »SdruŽení seismologícké« proponuje zří'ZeI'ti čtYř stanic pro tato měření a to v Sev. Americe, v Rusku, v Paříži a na jižní ,poJ.ok:ouli. . Schweydar čte»zprávuodefórmaéi zérně vlive m při taž I i v 'Di S t i ID ě s í c e a S hln c e". Přičiňu'je, že' kromě deformace vlivem měsíce mUisí existo'Vati ještě sekundární deformace, jež jest prav,děpodobně v souvislosti sez'jevem, že poměr J)O'zúrované mě'sÍ'ční vlny k theoretické je rúzný :prorŮ'zné,.ázimUity~ . 0holjí j:e asi následkem tlaku vodstva zvyšeného a sniŽOtVanébo sla'py· mořskými. Statickou a dynamickou theorií i- Chandlerovou zkou'Šen 'Vliv slapů na kůru. Vý>sledek podá'Vá trojnásobnou elasUčnostkůry pr.oti oceli, shodné s výsledkem z kolísání, polu. liorizontální měření kývadlovápodávají přijatelnost jádra zemskébo co tuihéhmoty, předpokládá-li se jebo elasticke ()Ibkllovení, P'Olo'Íuhou'hmotou. li a i d uvádí výsledky 'Oslapech a koeficientu .hU'tno1stituhé země.
Ti tt ma n n podává zprávu o pracích ve Spojenych ,státech severoamerickYch. J e s u nečte zprávu za Belgii. D e i n e r ta O r ev e p'řed:klá'daiíz~právy za Chili. M a d sen přináŠÍ zP'rávu za Dánsko. L a ue n h a r ď t, li e lm e r t,1i a i d, S c h m i d't, K I a s i ng a B a u sc h ing e r zpravu'ÍÍ o různych ,praceoh v Německu. li e I m e r t oznamuje zprávu komise argentinské a projevuje nadě1i na 'prortHowženíjibolUmeriClkéhiomupňového měření Argentinou. . A. L a I lem a nd navrhuje určení zeměpis'nédélky níézi Paříží a New Yorkem. B a i II au d aCh. L a II emJa n d pfedkládaiísvé zprávy.
1914/74
Dále následují zprávy Me s s a I y za Reoko, C e'1 o r i a za Itálii, ' S ug ty a ma: zala'P'onsko, Ley v a za Mexiko, ne u ve li n ka M u I t er. podávaií zprávy za Nizozemsko, Kn () frefemjeo praceth v NOlrsku. Za Rakousko podány .zprávyW e i s sem a An d r es e m, Po m e r anč e.v ,a' Ba c-k1u n d podávají zprávY' za Rusko, R o s é 11 a Pi nema TI referuií o pracích ve Švédsku. Pak zvolena komise na žádost T i t tma 11 n a pno.problém, jak jest ipracnvati triangulace 1. řádu. V komisi jsou: T H t m ann, Tu rne'r, Ley v a,P o m e ranč e v, ti el me r t, L a u e n ha r d t, B o u rg e o i s, S ug i y a m a, Celo r i a. Za Švýcaryreferu'je O a li ti e r" M i e r .předkládá· Zprávu za Španělsko. E o t va s referuje ,za Uhry. Npo'sledním ·zasedání podává ti e I m e r t nárvrh prací ústřední k,anceláJře pno' příští UHetL Ch.' L aHe m a,n dp:odá vá zprávu k.o ta lS e ni v eI ač ní, jež· ve formě resoluce se sdělí všem stá'tům zÚiča.stněným. O a ufhti er 'ote zprávu k nm i s eš í ř k O' v é s resolucí: ~Komise ' šířk'ován~1VrbU'je p,okračoIVati ve službě ,dlesta.ré methody sd'o'piolf,UiČením ústřednímu bureau, aby 'S,esnažilo· zm,írniti počet stanic a tyto ji'nak rozl:ožiti s ohledem na úsporu a přání vy~ slo'vené Se h u m a 11 n e m, K i ID U r o 11 a S hj d o u. .. A. L a 11 e m an d vyslovuje přání, by franoouzská triangulace byla sP!o,jenas švýca.rskou a italsk'ouarovl}.ěž. s. Korsikou. A lb r ec hJ přcdklá dá přání, provésti nolVé l1rčení zeměpis~ ného rozdílU!délkového mezi Ameri'k1ouseverní a Evropou. Tur n ernavrhuJe přání, by .provedeno bylo spojení triangu~ lací ruských' a indiCik'ých přes Persii. ti e lm e r t podává přání: 1. Jest provésti triangulaci v Chili tak, aby ,umožnilo se prodloužení meridionalnéhoobloukuod.Ekvatoru Peruvií. 2: S JJ'oivděkemhéř'ouse na vědomí práce v ArgCi1:ti,ně, jež v eImipfispě'jívědě. Na' návrh iF o e rs te r Íl vsepřiiírná zpráva komise pro míry a váhy' do Cotnptes rendus. P
ZeměměřiČské práce při scelování pozemkú hospodářských. (Lad. K o Ž o u šek.
c;. k. agnir. vrch. geometr v Brně,)
Činnost agráTuífho technika při scelováního'SPodářsikých pozemkiHest 'ueobyěéjně dbsáh:lá'anamáhavá!, a vyžadlllie jak důklaďItéM.then'retického v,z,děláni, tak znalosti všech moderních vymožeJiOOtíkpO stránce praktické.Kpodrobně'jšímu 'jejímu' vy!íčenívrMím
1914/75
se pozdělji,pfO'zatím stu'j'ž zde stručný přehled praci geodetických, jež' za účelem scelení pozenjků provésti dlužno~ První práce g,eodetická v obci,kdescek)ivánj-do proudu uvedeno tby10,spočívá ve zjištěnÍ' obvodu obce nebobvodu scelovacího, dle toho, vztahuje-li se za'hwjené scelení na celou katastrálnídbec, ane'b jen na 'předem určené části této. Při tom dlužno odch}iky stávaiíciho stavu v přírodě oproti stavu ,katastrálnímu z.jjStiti a katastrální mapu v t<ml směru 'opraviti. Současně dlužno sobě označiti onyčá:sti katastrálních hranic, jež Ibude možno vypřímiti, což zvláště tehdy, když dvě neb více sousednkh katastrálních obcí současně sceluje, dosti radikálním zj>usobem se provádí. Fcdobně nutno provésti identifikaci veškerého pozemkového majetku - tedy veškerých parcel uvnitř dbvoduscel'ovacího, tak aby ijednána byla pevná base pro příští stanovení nároku majetkového. Základem k tomu 'jest ,pozemková kniha. Za účelem n ov é h {}z a měř en í () bv 'Odrn metodou trigonometricko-polygonometridkou třeba voliti poměrům přimě'řeněněkolik Ibodů IV. řádu, jež by ve spojení Se stávajícími již body trig,()tlOometrické sÍitěk-atastrálni, tvořily sít trigonometriokou, k,terá by v'hodně 'a účelně ,Obvod scelovací olbepínala. Vzhledem k tomu, 'že nové zaměření na staré parcely a tratě se nevitahuje,' nýbrž že 'Ůbmezeri'O'hývá na zaměře'ní' obv()du o'Ibce a to i v t()IDpff.padě, když tato cele sce'lovací obv:Odnetvoří -'- dále OIhVlC!du místních tratí a kolonií, drah, silnic, potoku a VOd.,volífne síf bodů polygonálních tak, aby zaměření vytčenych objektů detailem co mo'žná nejjedood1išeii provésti se dalo. Vešk'eré tyito práce (vol'ba bodů trigonometrických a polygonálních, jich odpO'zOf'ování, počítání souřadnic, jak'ož i podrobné z'aměřovánf) pf;ováděií se v souhlase se stávaiícímíP'ředpisy, jmenovitě v tak' 'zvané "červené instrUKci" (Instrukce ku provádění trig()iJlQmetrickýcha po'lygonálních vyměřovárií katastrálních z r. 1887) obsaženými. Mezdtinl třeba, aby operující geometr dů'kladně. seznal místní poměry, O'SVlOlji:l' soJběkarakteristiku terénu, uvědomil sobě důležitost spojení s okolím na zálkladě poměrů hospodářský'ch, aby pomocí těchtopoznatků 'přikročiti mO'hl k Pf'Olje1k'továnínových společných za'řízení, jako silnic, oe'St, odpadů atd. Ze tato práce je velice důležitá, podrniňu'Hc svojí úče1ností vh<1dné nové' rO'Zdělení ma'jetku pozemkového, leží na snadě, a proto je nutno, aby otázka tato řešena byla co nejsvědomitěji. 'Po 'provedeném vytýčení navržené sítě nových společných 'zařrzení, přikročí 'Se ku jich ohraničení a zaměření met'odau ,PoIygooometrick'o·u. Dlužno se 'ještě zmíniti o zaměření riJ'zných ,kniHur pomocí vhodně volených měřičskýdi linií, navazovaných na doplněno'u sí!' bodů polygonálních. nm končí přípravné Dolní práce. ,Po vÝ1>OČtutriangwI.ační a 'polygoná'hlí sítě, přikr'o'Čí se ku vynesenít. tv. 'IJŮ'vodnímapy. jež slouží za zaldad 'kUl všemgra,flckým výpočtům ploch, jakož i novému roz.děllení. Původní map.aQlbsahuje pl{)UEehranice obvodu scelovacítho, hranice místní tratě a kolonií,
1914/76
s~IWrtá( zařlzerlí~" bhtniCe\ 'Rttltitl' a:jOO!t:btlivá\bo~tl1í·,()c~Jlěnip:O~~~;-:- jež je vlastně zá1kladem nového dě'lťp.í,,ieJilf.qž ;Qpq"lql~déh:oz rpajitelů půdy dle odhadnuté ,ceny, nove pozel11kY,v'yšetřiti třifua,'- abychjoonoup()Izději tento oddB obšírně1i vylíčil. Zmíním se pouze 'Úl tom; že jednotlivá bonítní{)dděleilli,Zjišt~náodhadem v přírodě a vyzna,čená na katastrálních mapách, přenesou se cestou grafickou do· původní mapy. Výpočty ploch nuto,o mimo to provésti Ještě na základě v přírodě Illěřenýc.h
Zprávy literární
ft,
odborné.
Článkyči1sopisné. Com p t e s r e n dus. 1914. S. 909. G. Lip p m.:1'n n, Sur une méthode photographique directepoU'f ka déterminatiQud;es différences des longitudes. I z v ě s t i a K o n s ť a n t i n <> vs k a g om e Ž e v o g o i n s ti t ut a. V. IV. Red. S. Solověv. Moskva 1913. J. G e r m a n. Zemlenstrojstvo v carstvovanie Doma Romanovych. E. V a r c halo v s k ilj. Izstedovanie basisnago pribora Stťuve. S.' A.' Z a ch a r ov. K charastel'ike počv gornych' stran. Oesterr.Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Nr. 4.-5. 1914. S. 65. G. O r ig e r es i k. Stabilitiitstheorieder OauB'schen Fehlerfunktioll. ZeUschriftfiir Vermessungswessen. Nr. 13.1914. S. 321. Or. f\I' W 01 ff. Das Schnockelsche Kompensationsplanimeter. '
Vyšlé knihy:
n
" " Z e 11 t r alb u i' e a u de r i n t e r a 1. E r dme ss u 11 g. Nel\e folge Ni'. 25. Bericht iiber die Tiitigkeit děs Zentralbureauscl.. I. E. trn J. 1913. . 13er~in~Stankiewicz. , , " ' ,', ,'"','Dr~ f. Bol te. Neues fiandbuch der Scbiffahrtskllnde. tlamburg 1914. III. vyd. 12 K.
1914/77
Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů sam9'sprllvnýchá ,zeměpanských. Pracovai prolram polRlchpracf triangulační a početní kanceláře c. k. gener: řed. kat. daně poz. ve Vidni v r. 1914: Kritzendorf a Ober tlollabrunn:-triangwlacerl.ego Karel, gtr. I. třídy. Ta r vi s, St e i n ach a Ir dni n g: triangulace; Mandl G,lIst., gtr. 1. třid)'. " , " .' • , :: e s k Ý B ť o d, tl o S t ěh r á dk y a Řeš o v: triangula;:e ilJ10'lUžení hlavni po!. sítě; Krejcar Alois, v. gtr. II. tř. a Novák Jos., v. gtr. n. tf. Jar o sl a v i c e: ,triamtulacea, položení hlav. pol. sítě; Weigert Otto, v.gtr. II. tř. a Rohrer Jan, gtr.I. tř. " , Trzynietz: triangulace a položeni hlav. pol. sítě; tlanlsch Jul., v. g.I.tř. ' , Jar o s I a v a: triangulace a položeni hlav. pol. .sítě; Rybarski Petr, v.~tr. n. tf. Z a k o pan é: triangulace; Stroka Jan, v. gtr. I. tř. a Skora Štěpán, gtr. I. tf. , ' K r a k o v: nové měření a reambulace; Stroka Jan, v; gtr. I. ' tf., Skora Štěpán, gtr. l. tř., tleil Josef, elév. St. B i lovec (Wagstadt):, nové měřeni; J a s c h k e Perd., v. gtr. H. tř., Schneider Jan, elév, tlanisch Ju!., v. gtr. I. tf. , Bud ě j o v i c e C es.: reambulace; Stelzmiiller Gustav,gtr. I. tř. ti e f1 in: nové měřeni a reambulace; Suchanek Oskar, v. gtr. n. tf. St e r n ber g: nové měření; Stárek Artur, v. gtr.l.tf., Josí Valerián, Y. gtr. II. tf. I' ř i vo z: nové měření a reambulace: tlausner Karel, v. gtr. II. tf., Murdza Ladislav, gtr. I. tř., Medi'ňski Jan, elév. Mor. Ostrava, Pol. Ostrava, Muglirtov: regulace hranic; tlausner Karel, v. gtr. II. tf. Nov.á Ve s: nivellace; tlausner Karel, v. gtr. II. tř. S p I i t: nové měření a reambulace; Passerini Pietro, gtr. I. tf., Zvolský Jos., gtr. I. tf. Štýrsko-chorvatská zemská hranice: dokončertí nového měření; Mašín Jaroslav;gtr." II. tř. K r a j i n s k o-c hor vat s k á zem s k á hra nic e: pokračováni nového zaměření; Praxmeier Prant., v. gtr. II. tř. D a Lm a ti n s k o-c hor v at s k á" z e ITl s,k á "h r ,a n i cty.: triangulace a no.v~~~ihě~nH J Bllk<)\rský Dopiinik, v{ !gtr.ILi tf", ;Pip~ata" Karel, gtr. I. tf. D a I m a ti n s k o-č e r noh o r s k á řI š s k á hra nic e: triangulace a nové zaměření: Papafava Nikólo, v~ gtt. I. tř., Cleva Arnošt, elév.
Zprávy patentní*). Patent. přihl. v Rakousku, vylož. do ,15. červenc·e 1914. 42 c. - Ludvík Cernovický, civil. 'kult. inženýr a geometr, Vysoké Mýt·o: Přistroj k určování vrstevn. na kotovaných plánech. Pa:ten~. přihl. v Německu, vylož, dlo 20. června 1914. 5a. K. 56453. - tlydraulické zařízeni vrtaci do hloubky. Lud'. Kreutz, Sourachang u Baku (Rusko). • 42 b. Z.S852. - Měřítko k měřeni průměru stromových kmenů s nekO'llečným posuvMm pásem. Pr. Zopf, Křižanov (Morava). 42 c. A. 23620. - Měřič vzdáleností. Akc. spol. tlahn pro opHku a mechaniku, Ihringsbau'sen u Kasselu\' Patent. přihl. v Německu, vylož. do 23. června 1914. 42 h. A. 23669. :......Zaměřovaci dalekohled. A. S. PidielandsSikte, kikkert. Kri'stianssand. Norsko. ' , . .,.j Qznamllie patentová kancelář ing. L.Voiáček. Praha II., JíndříŠSká ~8, který' Íla požádáni opatři levně opisy vyloženÝch patentových přihlái\ek. Během lhůty vyložení možno podati odpor proti udělenI patentu na kteroukoli uvedenou přihlášku. ,.
1914/78
Patent. přIhl. V Německu, vylož. do 27. ~ervna 1914. 42 c. A. 21'732. ~ Zařízení k ustálení (zajištěni) směrů. Pa. Cad Zeiss, Jeoo.,___ , ' 42 n. M. 50889. - Plán města nebo mapa se zařízením ku libovolnémuvyznačení (vyzdvi'ženim) určité cesty ulic;emi nebo určité trati a p. tierm. Miinzerberger, Vratislav, Patent. přihl. v Německu, vylo'ž. do 11. července 1914. 42b. A. 23689. - Roztahovací měřítko American Patent Sal'es Co., New:-Y()rk... , ' Paten,t. přihl. v Německu, vylož. do 18. července 1914. 42' c. ti. 63832, .-;- zařízen.l .ku čtení Ubel noni;a, magnetky a p. Pirma M. tiensoJdt & Sohne, Wetzlarer Qptische Werke, Wetzlar.
Zprávy .spolkové. IV. čI e n s k á s c h u ze Q db o č k y S. C. G. v B r ně konala se dne 18. dubna 1914 v české technice za přítomnosti 20 brněnských členii. Přednáš'el ,po zem. autor. g. Paltuso "Postoupení pUdy při regulaci toku«. Přednáškou touto bylo ukončeno zimní· přednáškové období. Pan starosta dto Sernerád pozval pak pp. členy ku měření' studijní základny na dvoře české techniky přístrojem Jiiderin-GuiHaume. Pozvání bylo vyhověnodne 25. d'ubna za účastenství PP. členu a hostí insp. c. k. ev. kat. v Brně. Další schuze výborovékonaií se první sobotu v měsíci v 6 hod. večer v geodét. ústavu české techniky.
Zprávy
osobní.
Z c. k. s I u ž byv B o s n ě a ti e r c e g o v i n ě. Prakt. úř. zkoušce z kat. a ev. bos. zákonu podrobili se v jar. období 1914 pp.: eV.g. J. Kunschner, eV.·elévové A. Arnošt, B. Vítek, adi. ev. elévové V. Pekárek, A. Stehlík. V. Míčko, V. Slanina, A. Puchs a J. K o I á ř, již uznáni byli zpusobilými. Z e s I u ž b y c. k. spr á v y les. do m a i n. Pensionován dv. r. A. B o h ut í n s k ý, z. les. insp. v Praze. Jmenováni les. insp. komisary I. tř. les. insp. kom. II. tf.: J, N ek e for u k v Cernovicich. A. E der v Kirchdonua. P. Pittingerv Jihlavě, les. vrch. komisařem les. insp.kom. I. tf. M. I' i ti R o w i c z v Samboru. les. insp. kom. II. tf. I. assist. V. Do m a nski v Kossów u, 1. rada K. G o e t h e v min. orby vrch. 1. radou. prov. I. technikové K. G r u b i é ve tivaru a P. B o ž i é v Korčule 1. insp. kom. II. tf. Pfesazenibyli vrch. 1. kom; J. W ei s h a u p t z Vídně do Štýru, V.M azu rk i e w i c z ze Lvova do Zloczova; 1. insi>. kom. I. tř. A. Li n h a r t z tiartbergu do Schlandersu, J. S w i r s k i z Ravy do Lvova, J.A n gel in y z CQndina do Innsbrucku. 1. insp. kom. II. tf. A. S c h i n ne r e r ze Schlandersu do tiartbergu a Š. Pod o I e c k i ze Zloczova do Ravy. Ze služby c. k 'ev. katastru. Jmenováni: Vrch g. II. tf. E. R i g h i. insp. ev. kat. pro Tyrolsko. g, II. tř. elevové: A: C í že k v Praze, ti. Per m a n n v KU'fsteinu, J. S o j k a v Zadr'U, K. We r k v Castelnuovo, ti. M a z ()c h v Bmneku\ K. P u I p rty Slaném, O. P ap k o i v Plané. J. tiocevar v Trefíen, J. Piekn:y'VeVrchlabí, M. Pacher v Terstu, P. Muž í k v Praze, V. Crha v Zaravecc'hia, J. To ne II i v Terstu, A. Pan a d a v Terstu,. K.. Lo dr v Plzni, A. S c ha c her I e v K. Varech, V. M i a ni" Terstu; R.T u ge m a n n v Cefovci, A. K op ř i v a v Pole, P. Bon ve Veglia, J. Ta u d t ve Sv. VHě, K. M i I i či č v Imotski, G. Bressau v Pole, J. Caminol'i v Trientu, A. Vio v Pingnente, D. Ne d o k I a n ve Splitu. A..,Noy4.k ye Splitu, P. Ad 11' m v Zadam, A. Matačič v Šibeníku, J. Kóščina v Zadru, D. Rocco v Gorici, K.. W i n k I a n v Jablonci', P. V u I i é v Zadru, E. K o r n d orf e r v ústí, A, P o k r a j a c v Kninu, J. S t a nič i č v Zad-TU.J. B i r k 'e t v Cles, M. K u;r e n t v Terstu, L. Zo t t i v Mezolombard'o, P. Tip pl' v Pard'ubicích, V.Gilnther v Benešově, M. Car v Zadru, J. Procházka v Praze, B. Zimmermann v Terstu P. Jošt-v Třeboni, A. Gladu'licltv _!terstu, A.R i lY m on d () v Dignano, K. K a vše k v. Lublani, Mi P re ro1'-Ů v·Lesanvě, A. V uč e t ié v Zadru. Techu. oficiálové It tf.: J. tii e$ sa
1914/79
J. L a u b e, techn. oí. I. tI'. v Uth. úst. Přeloženi: Vrch insp. 11. Pro íe Id z Brna do Vídně ke gen. řid., g. I. tI'. D. F i'o r e n t u z lUh. úst. ve Vídni ke kat. archivu map ve Vídni. Vrch. g. II. tI'. J. 11o č e val' z Treífen do Tschernemhlu: Elév L. J u ran z Tschernembl\l>do Trefíen. G. II. tI'. J. Z a n ker z Feldkirchu d~ Bruneku. G. I. ti'. A. Fu c h s e II 'e g gel' ve Feldkirchu k vyměř. službě tamtéž. G. II. tř. F. T 6 gel ve Feldkirch>u k zakl. poz. knih, O. 1101 í k z Brixenu do Kiitzbíihelu, S. Nes I e' r z Asperzo do Tiome, J. D o I e že I z Meranu do Landecku, vrch. g. I. tI'. M. S p o ng i o z Veglia do CalJadistrřa, g. I,. tř. B. B i bul i s c h z Montana do Poly, A. Br a i d a, z Cher tO d'o Gorice 1., ~évové: B. V i d ric h z Poly do Pi,sino, g. n. tI'. D.I( <> c c o z Gorice do Vegliá,D. l1e u r i q ue z z Terstu do Griadišky, L. J e r a s zPigmente do TollmeiiJU, L.F leg e z Capodistria do .Albany, g. I. tI'. F. F o I t i II Z Kralovic do Litomyšle, g. II. tI'. F. Š k o d,a z C. Brodu do Kra!ovic, ~lév I{. P u Ip i ť zeSIiln~ho do Smíchova, g. I. tf. J. S I á m a z Vizovic do Znojma, 'elévA. Ma c h á č e k z Tišnova do Brna II., g. II. tI'. A. P r i s ch z Brna do Zábřehu, g. II. tI'. F. K ý b I ze Zábřehu do Brna agr. oper., L. B uch á č e k z Brna do Blanska" F. Š t ěpán z Brna III. do Brna 1., elév R. 11a n á k z Brna I. do Brna III. agr. oper., J. Bar t ů n ě k z Kroměříže do Olomouce, vrch. g. II. ti'. L. O ndr á k z Brna II. do Brna IV. n. měř., V. Bob e k z Brna IV. do Brna JI., F. Ge r h a: r d t 'z TuchoW3J do Hoch-mil, F. 11a c kb e i I z Rešova II. do Rešova II. n. měř., g. II. tI'. M. K i s í 1 z Tarnobrzegu dia Kozowa, g. I. tř. L. D o li s a f t ze Zolki'ew I. do Zywicc, S. 11o f f m a II n z Przeworsk do Sokalu, K. S c h 6 n ho f e r ze SkoIe do Rešova, A. W i n II i 'k ó wz Kozova do Bobrka, J. Wo j e w o d k a ze ZaMo,tówa do Brzan, V. Bab á k z Brzezan do MuszYlla, M. D um a ze ,So'kal do Przeworsku. G. II. tř. E. St e i n se h ne i der z Drohobyče do Boršova, F. Ja n o v s k y z'e Zywice do Orybowa, M. Ne b e I i z u k z Muszyna do Liszki, S. S z oe z y ns ky z Boršova do Pilzna.Elevové:.\Il. T a len t z Kalwarye d'OZwianowo, J. Z a j a c z Přemyšlu do StarasoIe, M. K r z y z a n o v s k ý - W se w a 10 d z Komárna do Skole, E. F e 1ber b a u m z Kolbuszowa do Simanova, K. Wilhelmi z Brzeska do Radlowa, B. Niewiád,omski' z'N. Sacze do Kalvarye, B. Z a h I er z Tarnopol\l> do Zablotówa, A. Jan i c k i z Grybáva do Zycaice, L. Sen d e c k i z Godice do N. Targu, W. S z a f r a ňsk i z Brzazowie do Bukowska, M. S t are r z Rawy R. do Rešowa" M. M i I i s z Delatyna do Doliny, P. S o r o k a z T'arnobrzegu do Tarnopolu, K. Smiegielski z Dobrouze do Tarnobrzegu, S. Boj die c k i ze Skole do Pilzna; g. I. tř. E.Reisch z Koťzmanna doCernovic, g. II. H. Z. Cih ,Iá I' z Cernovic do Kotzmanna, elév A. Pe t r u žel a z·e Šibeníku do Zaravechia. ,Přijati elévové: F. 11a v I i t z e r pro Melk, F. P e š k a pro Scharding, R. 11o r II Ý pro Vh. Brod, J. M ar k i e w i c z pro Zahlotów, V. Ze br a w s k i pro N. Sacz, F. Z a w i r s k i pro Myšlenice, M. Wac h o w s k i pro Kolbuszow. Úmrtí: Vrch. g. II. tf. F~ ti o f m a n n u arch. m. kat. ve Vídni, elév E. Men e gh e II i ve Fiume. Změna služby: G. II. tř. Jos. Pro c h á zk a na Smíchově přidělen k místodrž. v Praze. Pensionováll vrch g. L'tř. E. Michalowský v Don-ně.
Dotazy. S děl e n í r e d a k c e. Redakční výbor usnesl se zříditi v časopise odstavec »Dotazy«, kde se zodpoví z redakce odborné dotazy a dovoluje si tímto na onen odstavec pány abonenty upozorniti.
Nabídky. Slu'ž.ba ev. dozorČ. orgánu na Mor. se sjdlem v Brně. Ev. vrch. insp. neb ev. insp., kteří chtějí býti přesazeni do Brna, pak ev. vrch. g. I. neb n. tř.,již chtějí býti jmem)v. ev. illisp. v VIII. h. tř. v Brně, nechť podají žádosti do 4 týdnů k presidiu z. f. řid. 'v Brně. (Ntzbl. 23. V.lOkr, odbor vranjski přijme g e o m ,e t r a s platem 1680 ctin. roč., s delší praxí (též stavitetstvO na dobu 3 ret. - Projektují se: Stavba silnice Zbuzany- Chejnice v C. dl. 690 m. Stát provede letos nové výško zeměření katastru čes.-brodského. Za redakci zodpovídá Dr. A. Semerád. -c Tiskem Rolnické tiskárny Vydavatel: Spolek česk~ch ,geometrů v Praze.
1914/80
v Brně.
V BRNc, dne 1. července
1914.
ZEI1ĚI1ĚŘIČSKÝ UĚSrníK stanovení sploštění země z měření kyvadlových. Napsal Václav Š pač e k, prof. reál. gymnasia v Roudnici. (Pokrač.)
funkce S na ellipsoidu liší se od
R jen konstantou, v níž integrál
(JI
j
"
d
R2 -Y«J2- b;) (Q2=C2f
přechází.
Koefficient prvého členu při
So
c
značí hmotu el\ipsoidu, jak vysvitne Vzhledem k 25') jest 29)
~~r
r (JI
R' M' N' dm' ~ .
=•
z úvahy následuiící.
R'd'
-~ ji' M'N'dm' .IA'M'N' -Y(J'2_b2) (J'2_ 2) f'
C
c
kdež součtem .I byla vyjádřena hustota 25). Druhý integrál napravo vztahuje se na povrch e\lipsoídu (J', jehož povrchový element jest dm', a vyskytují se v něm členy tvaru
f
30)
I' M' N' (M'l'h dm' ,
kdež· součin (M' N') v závorce položený pocházi ze součtu .I. Výraz I' dm' nezávisí na (J, jak zřejmo z 18) a 24), neboť 31)
I' d'm' =
(lt'2 -
V'2)
d
lt
dv
~ . (C2_{{2) (b2_V2)
-y({{2_b2)
---
(C2_V2)
Jsou-Ii v 30) součiny M' N' (M' N') různé, jest tento integrál 01) a zbývá tedy v diHerenciální rovnici pro M d2 M dM (1{2-b2) (ll2_c2) d ~2 (2 ~2_ b2_C2) d 11' - (A 1{2- B) M
roven.
1) Zavedeme-li
+
l{ novou neodv. proměnnou "I z rovnice
=__ -_-_-~ __ d=-{t---
d" 1
1914/81
místo
-YCu2-b2)(c2
,u2) ,
Pro jiné funkce M, N, budou platiti tytéž Z nich plyne 2
2
dM
Ml
-d
d2N NI d~ é2
d M
~M
2
ét
·-d
él
=
~
d2N N d ~ --:- (A -
(B -
AI)
é2
V2
rovnice s konstantami A, B,.
Bi) MMl
~
!t2 MM1,
(A~Al)
(B __ Bt) N NI ,
NNl -
a násobí-
o
me-li pak tyto poslední rovnice dél resp. dé2 a integrujeme prvou v mezích b, c, druhou v mezích - b, b, bude na lev o M 1
dM _ dél
M dMI d é1
'
dM =dM df1' = dM d él df1' dél df1'
N d N -N 1 dé 2
i(
dNl dé2
b2) (c2 _
2 _
V2)
ft
.
i
dN-:- dN dv _ dN (b2 _ V2) (c2 _ V2) dé2 dv dé2 dv ' jest zřejmo, že v uvedených mezích jest levá strana rovna O, načež (A
AI)
(B
Bl)
f f
!t2 MMI
N NI dE2
dlil
=
(B -:- 81)
. (A -
AI)
f
V2
f
M Ml d él
N NI
d
é2•
Znásobíme-li rovnice tyto mezi sebou, jestff
!t2 M N Ml NI dé1 dé2
Jr
za
V2
M N Ml Nl dél dé2
noty, bude
h~
.r I' M N Ml
(!t2
-
i (!t2_b2)
NI d ro' -
a zavedeme-li
dél, dé2
V2) M Ml N NI d f1' d v -----(C2_f1'2) (b2_V2) (C2_V2)
O. (Lamé, str.
příslušné
hod-
= O čili
158.)
=
2) Součin ľ d ro' d (J (31) značí totiž povrchový element koule o poloměru 1, jejiž souřadnice X', y', z' jsou přiřaděny k el1ipsoidu rovnicemi X y Z I) x' y' = b2 , z' = c2
fi'
i 'i-.
i (/ -
Je-li totiž dro plošný element jakékoliv plochy, jest jeií průmět v rovině XY d x dy = dro COS é, kdež é jest úhel, jejž tvoří ploška dro s ro-
1914/82
Ve výraze 28) propotenciál P ellipsoidu, jehož povrch je plochou ekvipotenciální, zbývají pouze tři členy oproti výrazu obecQl
I'
(
J -y
nému 27), jinak řečeno staly se koefficiellty ostatních
I R' R
=
členů
nulou.
M' N' dm' -y Q2_ b2 ,
I t. j. těžiště
R
=
Q
V
jež značí,
=
O. Použijeme-li
R
=
li Q2_C2
x y dm
že hlavní
této rovnice
pro funkce
= Q,
=
ellipsoidu, a z funkcí R Q b2) (Q2 ~ c2) podobně
-y
Q2~b2
,
-y (Q2 -
f
= xz dm =
osy
R
obdržíme
= oJ y dm = O,I z dm = O
x dm
c2)
c k 29) musí pak také
Vzhledem
leží ve středu Q2_C2 , R =
f
A' R' d ' (Q'2 _ b2) «J~2_
f
setrvačnosti
yz dm
=
splývají
O,
s osami
ellipsoidu. 2
Potenciál
otáčejícího
se ellipsoidu
V
=
k P
+ ~ (x2+ y2)
na povrchu jeho musí býti konstantou, je-li plochou hladinovou, a nebude tedy záviseti na {L, v. Vyjádří-li se tedy x2 y2 pomocí Ml N:ll M2 N2, musí koefficienty Ml NI i M2 N2 ve výrazu V pro(J = Ql (povrch ellipsoidu) býti rovny O. pjest st~noveno ve 28).
+
vinou XY, týž úhel, jejž svírá normála plochy dm s osou Z. Na ellipsoidu jest tento úhel, jak plyne z rovnice pro směr normaly uvedené v odstavci o plochách hladinových, cos s na kouli cos s'
=
z'
-y
X'2
+ y'2 + Z'2 =
cos s' _
-y (Q2_{L2)
cos s
Q
li Q2
z'
,
«J2 __ V2) -
b2
dx dy
d x' dy' dx dy
= Q -y Q2 ])2' = dm cos s, dm
.;,;;:c; 1/,(', 2" ,'"2,),(,12,, ',2,)' I :J Q --:lf", Q7V
Dělíme-Ii tedy mezi sebou rovnice dx'
dy'
=
ldro.
=
dó
1914/83
cos
s',
obdržíme přímo-
E 11 i ps o i d rot ač n í. Od všeobecného případu ellipsoidu t1'Q~os\éhopřejděme k.ellipsoidu rotačnímu; výsledky bude pak možno applikováti ml zemi. Rovnice splQštělého ellipsoidu rotačního jest
+
x2
Q
y2
+ b =
2 1
Z2 2 QI
= 1;
2
-c
plyne z 15), klademe-li O, a dosazením této hodnoty zjedno..; duší se veškeré rovnice další. O v bylo řečeno, leží mezi b a - b,lze tedy klásti
+
v =
34)
b cos 1/J=
bVt
Klademe-li tedy nejprve b VI za obdržíme míto 16) Q2
35)
+ p,2 = x2 +
V
•
a pak teprve za b, nulu,
+ +
y2
+
Z2
c2
p,2 _ c2 (x2 y2) p,2 VI2 = c2 x2 ,
Q2
Q2
z čehož
=
x
'I
{l VI C
y=QP,'YI-vt2 C
z=,:V
('12:-
2
(c2:-
C )
p,2)
C
'Rovněž zjednoduší se rovnice 22), jíž musífunkce R yyhovovati. Zavedením 11 = b cos 1/J přejde rovnice pro' N ve tvar ' 2
c a její řešení jest N =
d2 N
d1/J2+
cos 'i 1/J
B N
=
neb
0,
N =
sin i 1/J,
celé číslo od O do n.
při čemž jest i kterékoliv
Za p" jež jest menší než c, lze dosaditi
=
p, c cos ffJ, načež dle rovnic 36) jest x = Q cos ffJ cos 1/J, Y Q cos ffJ sin 1/J z - Y Q2 - c2· sin ffJ 37)
=
L x
=
tg
1/J
•
Značí tudíž 1/J úhel, jejž tvoří rovina položená osou Z a bodem (x, y, z) s rovinou XZ čili zeměpisnou délku čítanou:od roviny
1914/84
i
Xl. Z rovnice pro z iestzřejmo, ježto Q9 -'c2 jest rotační osa ellipsoidu, že cp značít. zv. kruhovou šířku, kterou určuje rovina rovnoběžky na kouli dotýkající seellipsoidu na obou polech. Pro potenciál 5), 28), 32')
otáčejícího
Z 27') plyne prob
=O
Ml
=
ft2
vzhledem Ml Nl
=
-
:
c2, Nl
-
~
(}2 \1(
=
h2
=b
2
k libovolnému ft2
se eUipsoidu odvodili jsme výraz
l2
V
2 3 c
+
-
T
c2; ježto pak b
~
koefficientu
psáti Nl
2
=
c a násobí-li se tato rovnice M1 NJ
,+ -23
c
2
=
(}2 \1(
2
a tedy Rl = Q9_
9
u2
•
=
c2,
O, lze
1. Jest tedy
(2)
bude
1)2 \1(.
a lze tedy psáti poslední člen potenciálu 39) 40)
~2
+
Q2 (~
~2
Ml Nl)
•
Na povrchu ellipsoidu Q = Ql musí býti potenciál stálý, nezávislý na ft, v neb M, N, a koefficienty MN musí tedy býti O Ql
A.' R' dQ'
~ Q'
ť
•
2
Q'2 __
•
c2
-
O
-
Vzhledem k prvé z těchto rovnic mizí vůbec z potenciálu V 39) člen M2 Nz• Vyjadřuje též, že jsou si rovny momenty setrvačnosti vzhledem k· osám X a Y. (Pokrač.).
1914/85
Výklad předpisů o polohových a regulač. plánech dle staveb. řádu; (Zemský a aut. geometr J. Pe ň á z v Brně.) Vydáni'm zákonitých nařízení o polohových pliánech ukáza'l,yzemské zákonodárné sbory úmysl, zprostřed!ko'v!a1i obcím op'a:tření geometricky správných a účelných regulační,ch p!'ánů pro deLŠÍ výstavbu. V pos~ed!ní dlOběvbkčalSl1:ovyskytují se otázky, týkající se též p r á v n 1,povahy těchto pl'ánů a častá f!ozhodnutí správního soudu (zvtáště v Cechách) dokazují, že ustanovení staveb. řádů, sem spadající, bývají rozličně vykládána. Jedině však správný á jednotný výklad zákonitých předpisů o polohových plánech může zaručiti právní bezpečnost jejich a tím též jistotu vytyčovanÝch z nich č~r regulačních. Až do roku 1894 platil na Moravě starý stavební řád ze dne 20. prosince 1869, v němž o polohových a regulačních plánech byly jen nepatrné zmínky. Tak v § 62., jednajícím o zakládání nových osad, a v § 63., v němž mluví se o znovuzřizování osad zničených, vypočítávají se pouze některé všeobecné zásady, jimiž jest při tom se ř'iďiti. V př'íIoze p1akk tomuto sta'vebnímu řádu od I. mluví se o tom, že »při zhotovování plánů stavebních a Hných má hleděno býti pouze na správnost a úplnost jejich, naproti tomu vše, co jen k 'eleganci a pouhé ozdobě náleží a není nutné, má býti vypuštěno«. Detailní předpisy o vyhotovení plánů polohových scházeií. Dle nařízení zemského sněmu ze dne 20. prosince 1887 vypracoval moravský zemský výbor dvě osnovy nového řádu stavebního - prvou pro Brno, Olomouc a jejich předměstí a druhou pro ostatní venkovská města a obce. Města Jihlava a Znojmo přála si pojata býti do prvé předlohy, kdežto Kroměříž a Vh. Hradiště - rovněž města statutární - žádala o ponechání ve stavebním řádu venkovském. Platí tedy na Moravě dva stavební řády - první z v I á š t n í pro Brno, Olomouc, Jihlavu, Znojmo a jich předměstí daný zákonem ze dne 16. června 1894' pod čís. 63. z. z., druhý ven k o v s k Ý či vše ob e c n Ý pro ostatní část markrabství, vydaný téhož dne pod čís. 64. z. z. Většina předpisů o polohových pl;áJnech jest však v obou řádech stejná; hilavní rozdíl j1epouze v tom, že § 3. jed:nající o mě'řítku plán~ p'ředpisuje vezvlášíním stavebním řádě měřítko 1 : 500, v řádě všeobecném měřítko 1 : 1000 resp. 1 : 2880. Mimo to vydáno bylo nařízení c. k. místodržitele na Moravě ze dne 28. července 1895, co dodatek ke staveb. řádům »0 tom, kterak jest plány polohové zdělávati a doklady opatřovati«. Pojem plánu polohového. V prvé řadě naskytá se otázka, co rozuměti, j1est pod tímto jménem Dle §§ 1. a 4. obou stavebních řádů míní se plánem polohovým »0 b r a z s k u teč n Ý c h s t a v e b n í c h p o m ě r ů m ě s t a, v y h o t o ven ý z ác k o nit Ý ID z p ů s o b e map o t v r z e n Ý nad ř í z e n Ý m.i ú řad y zemským výborem ve shodě se zemským politickým úřadem«. C o vše d o p lán ů p o I o h o v ý c h poj m o u t i j e s t, ustanovuje § 1. obou stavebních řádů; § 2. dodatku ke stavebnímu řádu vyjmenovává k tomu ještě některé dodatky á v bodě b dodává, že zakresJiiti je tam též všecka upravení, která se právě provádějí, nebo v době nejbližší se zamýšlejí. Z paragrafů těchto je tedy jasno, co vše v plánech musí býti vyznačeno. Zákon však nikterak nevylučuje, aby do plánů nebyly zakresleny eventuelně i jiné skutečnosti stavební poměry v obci znázorňující, jako počet pater budov, výšky říms a hřebenů, pomníky, kašny a p. Dále stanoví § 1. nařízení c.k. místodržitele z roku 1895, že »polohovéplány mají o upotřebení obecního území vzhledem k jeho zastavení, ku snadnosti chůze a vozby, ku zdravotnictvi a ostatním zájmům podávati úplne objasněnÍ«. Poněvadž plán polohy má býti věrným znázorněním pam ě r ů s t ave b n í c h ves k u t e čn o s t i e x i s t ují c í c h, nařÍ'zuje § 7. obou sta-
1914/86
vehních řádů, aby »pdrohové plány stále v \)atrnosti byly udržovány a veškery nové stavby,\)řísuruvb'y a změnydJo nichs'e zanášelly«.' Povinnost zřídíti a udržovati plán polohy náleží dle § 4. obou stavebních řádů ob c i, jíž se plán týče. I t e r m í n, v němž plány měly býti vyhotoveny, jest také dříve zmíněným §. stanoven a sice 10 roků ode dne platnosti stavebního řádu, tedy do 30. listopadu 1904. Lhůta tato však dávno již minula a přes to schválené prány má u nás jeln ně'koHk máiLoměst. V dodatku ke staveb. řádu z roku 1912, jenž sněmem byl přijat, dosud však nebyl sankciortován, prodloužena tato lhůta do 1. ledna 1920 (viz § 1. tohoto zákona) a zároveň je tamdflležitý pasus, že totiž »0 hl e dně ob c í, k t e r é té top o v in n o s t i ne d os t ojí, n á lež í zem s k é m u v ýboru p r á v od á t ip o I o h o v é plány zhotoviti na jejich út r a t y.« Tento donucovací prostředek má značnou důležitost, nebo i zku" šenost ukázala, že přes nařízení stavebního řádu jen nepatrný zlomek sotva procento našich měst a městeček, o uzavřených obcích ani, nemluvč .- nařízení zákona uposlechla. Z povinnosti zřizovati polohový plán vyjmuty jsou pouze obce, jež dle od. V. stav. ř. vydobudou si p r á v o k u p r ovád ě ní s t a v e b z a! P o dm í n e k u I e ven Ý c h. Na zvláštní odůvodněnou žádost může totiž zemský výbor obce od povinnosti pořízení plánú polohových osvoboditi. Pro pol'ohové plány městeček a uzavřených osad p'řipouští' s,e měřítko mapy krutastrální dLe§ 1. d'oda'tku a § 3. o'bou stav. řádlil'.OVeznění § 10. dodatku »mohou se k účelu tomuto použíti a pře d I o žit i mapy katastrální, kteréž lze. u c. k. archivu map v Brně obdržeti«. Maií-li se mapy tyto předložiti v tom stavu jak jsou, nebo doplniti a opraviti dle skuteč. staVil, není ve stavebním řádě stanoveno, ač by to byle žádoucí. Pokud se týče o r i g i n á l. p lán ů,' ustanovuie § 8. dodatku ke staveb. řádu, že i o r m á t jej i c h m ů ž e být i I i b o vol n ý. Význam to má jen při maličkých obvodech. zaměřovacích, že totiž celý obvod se může vynésti na jediný formát a není jej třeba vynášeti do jednotlivých sekcí. Ve většině případú však může tato volnost býti věci na škodu, neboi zaviniti může četné chyby a nedopatření v kopHch, }ež musejí býti v sekcích. Ve-Hee d'ůležÍ'té bylo by však,d!oplniti stávající před\)isy detaHními ustanove!ními, jak jest originály vyhotovovati, neboi každý civilní technik počímul si do,posud jinak. Origilnály měly by býti vyhotovovány !as'i v té hl-rmě, ja'ko staré pJoány katastrálné - aby podávaly obmz skutečných rna;jetkových poměrů. Nemají tam tedy lliikdybýti zakresl,ovány \)rojekované regu'!!a'čni čáry, koty, body rněřické S čísly a j. v., neboi tím se nrigi'nál'y \)Okazí. U k o p I í by pak kolorování vodovými barvami mělo býti nahrazeno kolorovánim pastelkami. . O iJ. i v e II a c i, poněvadž i n str u k c e předpisů o ní neobsahuje, měly by býti zvláštní předpisy pojaty do stavebního řádu, zvláště s ohledem na meze přesnosti precisní nive'lace. V § 5. dodatku ke stav. řádům Sice se praví, že »přiměřený počet bodů trvale jest ustálenými značkami výšky rta vhodných k tomu budovách označiti a do určení výšek s obzvláštní pílí pojati«, což však připouští výklad velice široký, Poněvadž se při pořizování plánu polohy jedná skoro výhradllě o měřické práce, s,počívajícína odborně vědeckém podkladě, maže práce tyto prováděti S úspěchem jedině "ivilní technik dle oprávnění .dotyoné kategorie. Podrobné\lstanovenlo tom obsahuje § .14. nařízení místodržitelského, jak jest plány zhotovovati, kde se pravf doslovně:"K u z ho t 0ve ní plánÍ! polohovýdra jejich kopií, jež určeny jsou ku pře d 10 žen í zem s k é m u v Ý bor u, j so u op r á vně n i je n ú• ř.e dně a u t o r j s o van í c i v i I n í tec hni k o v é pod I e v y k á z an é h o pů S o b i š tě j e d no ti Ly Ý m k a t e g o r j, í m atd.« HáJe pra\vi tento §: »()'boírn, jež mají svů·j úřad stavitel-ský, při němž jsou us'tanoveni k val i f i ko van í tec h TI i ko v é, jest dovoleno plány polohové od' těchto orgánů si dáti zhotoviti. V českém stavebním řádě není sicepřlmého ustanovení o tomto výhradním právu' dvilních geometrú, ale ekiStuie výnos správního soudu k tomuto bodu se vztahující, kde se praví:
1914/87
»Práce tyto (zaměřovací) svereny býti mají odborníku pro práce geometrovské autorisovanému koncesse stavitelská k tomu nestačí.«(Budw. 2389 A.)· I z .povahy věci samé vyplývá, že plány tyto nemohou kýmkoliv býti zhotovovány, neboť § 13. nařízení místodržitelského (dodatek ke st. ř.) praví: liOd obecního výboru usnesené a od zemského výboru se srozumění sc. k. místodržitelstvím schválené plány polohové jsou ve ře j n é Ii s ti n y«. Tyto chrán~ i'i:stá právIll! a určují zase též povinnosti, a jako taJkové musi jed:hlě kvaNfikovaným odlborníkem býti zhotoveny.« , Dle § 4. stavebního řádu musí »schválené plány polohové napořád v obecní kanceláři býti vyloženy a jest účastníkům, jakož i osobám ku proV'áděn~staveb po zák'Onu ,oiprávně·ným do'voleno do nich [),ahléd'nouti a je kopírovati«. Nařízením tímto čeleno má býti nekalé spekulaci s pozemky a stavebními místy.
o
regulaci
praví § 2. obou stavebních řádů: »00 těchto polohových pláni I budiž vkresleno veškeré regulování, které se právě provádí a které v době nejblíže příští se zamýšlí,« Nutno rozuměti tedy regulací g r a f i c k é s t a n o ven í způsobu budoucí přestavby starých a zastavení nových čá stí m ě s t a ob c í. Samozřejmě musí to býti pořízeno dle platných předpisů a schváleno jak obecním výborem, tak nadřízenými úřady. Dále praví § 2.: »Při tom, jakož i při všem budoucím regulování pozdějším, budiž vždy k poměrům místním hleděno a dokonale vyhověno potřebám zdravotním, bezpečnosti a snadnosti chůze a vozby, pak požadavkům v příčině okraŠlování.« Určují tedy tři hlavní direktivy - vedle celé řady jinýchzpůsob výstavby města: h y g i e nic k á, do p r a v n í a e s tet i c k á. Ustanoveními stavebního řádu postaráno bylo však částečně jen o prvé dvě, třetí odbyta jen dříve uvedenou poznámkou o okrašlování. § 5. obou staveb. řád'ů praví: »ž,e schvá~erié' polohové plány maií platnost ohledně směru, polohy a svahu (niveau) veřejných ulic a náměstí v nich stanovenÝch a nesmí při véškerém pozdějším provádění stáH se odchylka od' toho, co v tomt.o trojím oh\iedu bylo stanoveno.« Z citovaných zákonných předpisů je tedy patrno, že do plánů regulačních pojato býti musí s t a n o v e ní p o I oh y, srně r u a n i v e au veř e j n Ý ch u,~i c, s i ln i c a nám ě stí'; připollští se aJle též zásadně, aby do nich pojaty byly i jilné všeobecné normy, jimiž budouCÍ vývoj města se bude říditi a jež mají za úkol vésti vývoj onen v tom smyslu, aby vyhovoval vždycky zájmům veřejným a děl Se na základě jasného a přesného programu. V § 2. staveb. řádu z v I á š t n í h o stanoví se šířky ulic hlavních i vedl,ejších, jak ve starých částech města, tak i v částech nově zakládaných a § 6. dovolává se těchto ustanovení pro případ, nastane-li potřeba upraviti šířku tříd. V § 12. od. 4. ustanovuje se totéž při úpravě obcí a měst venkovských. Kromě toho obsahuje tento poslední paragraf (ve zvláštním staveb. řádě je to § 11.) některá důležitá ustanovení, k nimž zvláště má při>komisionelním zkoušení plánu býti hleděno. Tak dle od. 3. tohoto § nepřipouští se ulice křivé a žádá se pravoúhlé vyústění jejich - a teprve v druhé řadě mruvi se o spádu, jenž má býti stejnoměrný a mí,tný. Oů\ležitěj'ší jistě však jest spád, než přesně ptavoúh!'é odbočování ul'i'c,jd v terna,inu nepříznivém zamezuje intimnější a rozmanitější vyřešení sítě U'~k~,aJ dokonalé jich přimknutí kterrainu. Éra úplně rovných, šachlovnicových b!:oků již p'řešl'a, i v území úpl,ně rovném. OUlež.ité .jest také,zvlJ:áště ze stránky hygi,enické, ustanovení § 4. nařízení c. k. místodržitele, v němž nařizuje se určitý styl v zastavování - oddělení továren a průmyslových závodů od obydlí tím, že určeny jsou přesně zvláštní čtvrtě průmyslové, soustavy uzavřené i otevřené a p. 'Ačkoliv ve stavebním řádě spojuje se plán polohový i regulační v jediný technilcký celek, pod společným jménem plánu polohy, nutno vyzved-
1914/88
nouti ten fakt, že p lán p (}I o ho v ý o d' I i š ov a ti j a k z e st anoviska technického, tak i právního od plánu regulační h o. Jsouf mezi oběma podstatné rozdíly, z nichž hlavní jsou tyto: P lá np o I oh o v Ý obsahovati má nejméně cel é z a s t a ven é úze m í obce, kde'Žto r e g u I a ční p lán bude se omezovati obyčejně jen na č á str e g u lov a n o u. Ú čel e m plánu polohového je stanovení evidence pří tom n Ý c h po m ě r ů stavebních, kdežto. plán regulační udává všeobecné zásady pro bud o u c í r o z š í ř'e ní obce. Nejdůležitějši však rozdíl spočívá. v tom, že dle znění § 1 m u s í každé město, městečko a osada o sobě uzavřená ID í tip 1 á n p o ~oh Ó v Ý la může' ku po~eni jeho, býti d on u cen a. P lán r e g u I a ční však si obec dle zákona pořiditi- ne m u s i. aniž k pořizeni jeho n e m ů že být i nu cen a. Pravi se sice v § 2. staveb. řádiů': :odo polohových pl'lÍ'n:ů vkresleno budJi'ž veš ker o- r e g u ~o v á n i, které se právě provádí a jež v době nejblíže příští se z a 'ID Ý š 1 i.« Prováděné regulace (v době zhotovováni plánu po'lahy) náJieži do tohoto jako skutečně stávající již poměry, jež ovšem nejsou dosud dokončeny, ale teprve se provádějí. Je to zřejmo ze zněni § 7. obD'll: staveb. řádů, kde nařizuje sestavebnim úřadům obe'Cním »pečovati o to, by v po~ohDvÝch plánech poka,ždé hned PD provedeni přesně vY'znaJČeny by~y veškeré nové stavby, přestavby atd.« Pokud se týče druhého oddílu, totiž regulování, jež v době nejblíže příští se zamýšlí, či1ní se zde zakřeslení odvislým od volného úmyslu obce, chce-li nebo nechce-Ii. Právně nezavazuje tedy ani tOtD nařízení k Poří,zeni plánÚ' regu~ačních, Má tedy obec p r á v o si dát p lán r e g u I a ční zhotoviti, u p lán u p {)I o h y však je to její p ov i n n.o stí. Nemůže-li pak dle stávajících přepisů obec býti donucena k jakékoliv regulaci, přirozeně tím méně může býti donucena nadřízenými úřady k regulaci určité. Předpisy o regulačních plánech nesmí býti omezována žádná stávající práva soukromníků na objektech a pozemcích ležících v regulovaném obvodu. Otázky náhrad za odstupované pozemky exproprlací a pod. nepatří do předpisů o regulačních _plánech, nebof otázky tyto řešiti se mohou teprve, až kdy.ž dojde k faktickému jejich provádění. Záhodna by však bylo, aby byly vydány co nejpodrobnější předpisy o vyvlastňovaCÍm právu ve prospěch obcí a měst.
Zprávy literární a odborné. J os. & Jan f r i č, Praha. Cen n í k pří str oj ů g e ode t ic k Ý c h. 1914. Naše chvalně známá firma J. J. frič predkq,ádá veřejnosti nový cenník přístrojů geodetitkých a tím nový přehled pokroku výroby svých závodů. Shledáváme se tu s velkým theodolitem pro triangulace vyšších řádů. s mikroskopy šroubovými ve velmi účelné a elegantní úpravě. Kruhy horizontálný i vertikálný kryté. Dalekohled :odoublet« 38 mm užiteč. otvoru a 40-50X zvětšení. Šroubové mikroskopy solidně na silné nosiče montovány. Osové ustanovky lehkého a jistého působení. Stroj co un\lversálný stroj zdařile vypraven. Rada tachymetrických strojů v různé výkonnosti a úpravě velmí čestně representuje svoji solidní stavbou firmu fričovu pro požadavky všech směrů. K těmto se druží účelně upravené stroje busolní obojími typy s centrickým i excentrickým dalekohledem velmi zručně montované. Lesní busolní stroj uspokojí veškeré požadavky lehkého uni1versálného stroje. Mezi osvědčenými typy nivelačních strojů fričových nalézáme nový typ velmi jednoduché a solidní' montáže, stroje pro přesné nivelace se sázecí Iibelou 10" citlivosti a silným dalekohledem. Stroj jest elegantně vypraven a veden v nízkém sestavení s náležitou silnou úpravou materi'álu, tak že. zajišfuje stabilitu pro jemné nivelace žádoucí. . V řadě· typických konstrukcí různých výkonností může si interesent vybrati zajištěně uspokojuHcíúčelný strot.
1914/89
Stojany strojů fričových jsou jednoduché bez umělůstek a náležité stabilHy. Drobné strojky vytyčovací jsou sestaveny v serii všechny požadavky vyčerpávající. Latě nivelační a tachymetrické jsou ze. solidního materiálu, opatřené přesným a přehledně uspořádaným dělením a číslovánírl1~ Pro měřická pásma ruční jsou tu proponovány specielní držátka i k doplnění starých pásem hovící. V serii libel účelně sestavené zařazena jest úplně zatavená libela kruhová, jež svojí stálostí opět výhodnou šiirší aplikaci umožňuje. Sbírka strojů jest doplněna pomi'!ckami planimetríckými pro praksi inženýrskou i katastrálnou a civilně geometrovskou v osvědčených formách a vybranými pomi'!ckami rýsovacími a pomůckami ku konstrukci plánu potřebnými. Nalézáme tu zařazen nanášecí přístroj konstruktivní od A. Skrbka, jenž v praksi katastrálné se těší oblibě a zvýšil tam úroveň přesnosti konstruktivné. S potěšením konstatujeme vzri'!st a rozmach české práce v závodu, na nějž s chloubou pro jeho odbornou vyspělost i vysoce solidní garancii .. můžeme hleděti. Vyspěl z malých prostředki'! svojí železnou vi'!1í a neÍlmornou p'íU v ústav representativní, jenž stojí v popředí všech rakouských firem. Má solidní základy a cíle svýmF vybudovtteli naznačené. Nepracuje co závod tovární, nýbrž současně co ústav badatelský. Založil ze svých prostředků astronomickou observatoř ,,2 a I o v« u Ondřejova v Cechách, ze které od učenci'! kol friče seskupených vycházejí vědecké práce a tyto doprovázející originelní konstrukce, z nichž diazenital svoji jednoduchostí vzbudil pozornost ciziny. I v jiných speciích jemné mechaniky dobyla si firma fričova. zVučnéhojména ve světě a jest si př:iti, by na této dráze ještě rozšířila svoH blahodárnou či1nnost v přesné mechanice a dosáhla podpory a ocenění jako če5.tná representantka českého solidního průmyslu.
Články časopisné. Z a p i 's k i' Ii oh i d:r o g r a f i i. Izd1alni,fi' glavnym hidrografičes'kiim uprav~eni·em. 'Vyp. XXXVII. část 1. S. Petersb. 1913. O. M a k s i m ov. Izměreni.e Nik'ola1·evskag.o basisa 1912. M. Z d a nk o. Otnositdnoe opredlěleni'e siIy tažestí v zalivě De-Kastri v 1911. V. K a v r aj 'ski j. Qrafičeskoe rěšenie astronomičeskich z!adač. L. R. O tečeniach, v sěvernoj častí Tichago ·okeana i v Bering-tnorě. li. O g 1'0 b I i n s k i'j. Novyj universalnyj teodfo.lit dl'a opredělienia elementov zemnogo mag'nitisma. Com p t 'e s re n d u s etc. de 'l'Aé. d. se. S. 168. 1914. C h. La II ema n d. M é t r o log i e. - Sur il·a questíon du litre. Com p t es r e n d' u s .d'·e ľA c. ď. Se. S. 1147. II e n r i, C h r é t i e n . . Sur un astrol'abe misoirs. Navrhuje úcadla na dlosavadiním stmji Cl!a'UdeDrieucourtově a umožní zvětšiti dimense. S. 1249. R. B a i III a u dl. Sur un astrolabe pf!otogrlllphi'Que. Z e i t se h r i f t f li r I n s tr·u m e n ten k u TI deS. 165. 191.4. Das neue Univers.al-PlmJimeter u. weiteres Neue zur PlanimeterUtena'1:ur. Rder. v.liammer. "T ec h n. pře h1'e ď s a m o·s p T,« 1914 č. 2. a 4. Ing. E. Pic e k: Informační návod ucha'~eči'1mo koncesi ke stavbě 11o'kální dráhy. CíS. 3. f. D ř í z a: Dúležitost regul'ačn1ho plánu pro ohčanstvo. Cls. 3. a 4. A. E n g e 1: Generei'ní ideový. náV'rh regulačního plánu
a
měsm Poděbra,d..·
Zemleměrnoe dělo. Nr. 4.1914. O. liauke: Po·niatie o zemleustmjstve. ·ego zaaači i os·novniia čerty. - I-I". Novyj predmet v kurse meževogo instituta. f. Ně k r a s 'o v. V'OZů'bnovlenie mež, ustanovlenych po .PŮiI'o·ženiu o zemleustrojstve. P. D e ln z i n. Po· povodu knigi S. P. Kavel,ju!al "Meževan'ie i zem1eustrorstV'o. Iv. D o I" o ž t n s!k i j, V zaimo pomoci členov ·Obšestva ruskich zeml'eměrov. Me ž ev iQ j in žene rv. 1912. Nr. 5. O. li a u ke: Poniatie o zeml'elistrojstve, ego· zadači' i osnovnia čer'ty. V. Mor d v i n o v: Materia\ly k za'konovr.oCikty ob otgmničenii ~emel.
1914/90
V. K o p ja trke v ič: K VOPfOSUOceIeniia'Ch,itnějuščiCh otde'}noe vlaďěnie zemki. S. 'Cvětkov: TabHca kV'aJdutov vznačenii tablki l'roizvedenii. K. D. I van a:í k ov: Odin iz sLučaev proektirovalfIii'a: uča"Stkov. V. K o Pí a t k e v i č:. Davnost vl'a'd'ěnija v priměnenii k zemUam, otg.ra!ničenim v porladkě pol'Oženiiao zemleus'troistvě. O.ster. Zeitschriftfiir Verm'essungswesen. S. 97. 1914. J. F r i s c h a u f. V,erla:ufder geoaatischen Linie auf dem ErdSP'haroid. ZeitschrHt fUr Verm,essungswesen. S. 369. t914. G ii II a:n d. Ober den theoretischen Refra'kUonskoeffizientren aus meveorologischen Elementen. Zeitschrift fiir Verm,essungswes1en. S. 385. 1914. R e n Q U Ist. Zur Sta'Hstik die'sPrazisionsniveHemen1:s. Zeitschrift fUr Vermessungswes,en. S. 427. 1914. li. Di e t ze. Aufsuche'n von Dreieckspunkten. Zeitschrift fUr Vermessungswesen. S. 429.1914. "M. F ,Ie gel. Theofie des Schragmessers von tlepe.
Vyšlé knihy: Z ap i s k i' va e no g a - t a p a g r a f i če s k a g o o t děl a glavnaga upravlenia generalnega štaba. Cást LXVII, Otd. I. a II. S. Petrahralď 1912. A. K a f a d:. Ruskoe zemleustraistvo. II. izd. S. Petersbg. 1914. Min i s tě r e d'e sTr a v a ux p u bl i c s. N i ve II e m e n t g éne r a I d 'e I a Fr ia n c e. Compte-rendu des travaux effectués en 1913. .P r e m 'ie r c o n g r ě s n a't i o n a I ci! e s G é o m ě t r e s dle France 1913. Paris 1914. P. BacQuet. 4 K. G a ili t z in B. Vmlesungen Uber Sdsmometrie. Z rusi~éha přelož. O. tlrecker. B. G. T,eubner, Upsko 22.- M.
Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samosprávných a zeměpanských. Cisařské nařizeni ze dne 1. června 1914 o katastrálné parcelaci a o zanešení do knih výnosu z pozemku, malé ceny (novdla o pa'foelaci pozemků). Na zákl'adě § 14. státních základ!ních zákonů ze d'ne 21. pfos'ince 1867, ř. z. J.. č. 141 nař,izuii toto: CI'ánek I. § 1. zakona ze dne 23. května 1883, ř. z. I. č. 82, se pŮ'změňuie a zní taMo: § 1. 1. Knižně po'z,emková katastrálná p'arcelace mwze se dHi jen na záktla:dě geometrického plánu (plánu situačního), který byl zho-to.ven civil~ ním geometrem nebo civilním inŽJen;ýrem uvnirtř jeho odborné. působnosti, vyměřovacím úřed'níkem katastru nebo stl8'vebně techn. orgánem státního úřadu uvnitř okruhu i,eho působnosti. 2. Di'e tohoto naNzení mohou býti po předlož·ení dobrozdJání zúčastněných inženýrskýclt komor uznány za' způsobilé pro podkla:dI knižně pozemkové parce1lace též situační plámy zhotov1ené pro účde vlastn.ího sluiebn~ho oboru í'iných úřadů, které sikýtaií d:l'e technického předběžného vzd'ě1ánl svých orgánů dostatečnou záruku pro zhoto·vováníadpovíd'ajících děFících plánů. 3. Dáfe mohou býti označena dle tohoto naří1z·enFpo předlŮ'žerui do~brozdání zúčaSÍ'11'ěnýchi nženýrSikÝch komor určitá území, v nichž mO'hŮ'u min:istr spravedlnosti ve shodě s min~strem veřejných prad pro tak dl'Ouho, ja:k jest nutno za p'říčinou místního nedostatku v d:ostačujkím počtu civiMch geometrů pro pořIzení souhilasu pozemkové knihy s katastrem, uznati technické o·rgány,. které dosáhly žá:doucíihoge1od'étického vzděľáDj' vysokóškolského a úp~n()u schopnost k vyhotove'ní d'ělicích plánů" Z8' způsobilé k vyhotovování situa'čl1'lch plánů', j<ež malí' býti podikJlai
1914/91
zemkovou parcel'aci v soudním okrese Hchsídla. Toto oprávnělní srn) len bYti uďě'}eno.kd'yž nemá v d10tyčném s(}ud:nimokresu ciV'il'n('geometr svoje obchodní s:ídto a p'řestává samo sebou, jclli:mlle se tam civ.iJnt geometr obchodlně usí-d'H.Oprávněni může býti každé ch:vHe odvdláno. 4. Není třeba plánu. jedná-l~ se o Ďa:rcel!u,jeifž ohraničující čára tvoří buď čtverec neb pra:voúheLník o štřce nejvýše 20 metrů a: může-li se dě'em provésti dle alikvotnkh d,íků parcel'y. V takových případ:ech jest děll'ell11 přesně popsati v listině, jd má tvoř-iti podlk1aď pro k!1~žně pozem-kové při vtěleni. 5. Tot() popSání jakož i v předchoZÍ'ch odstavcích zmíněné plány musí odpovída:ti předpIsům pro e'Vi.ďend ka1astru směroďatlliým aJ nař1!zením vydaným. 6. Vedle originálu plánu má strana předložiti ověřenou, neko-l'kovanou kOlPiipro soudní akta a v případě, že plán nepochází od přFslušného V'yměřovadho úředníka ka1astru, druhou ověř-enou kopH bez koHrů pro vyměřovacího úředníka katastru. Kopie, určená pro soudni akta, muže býti nahražena originál1em. 7. Je-li u souďuknih pozemkových ulložena ka'tastrálným úřadlem dodaná skjzza o dělení katastrMné p-a:roel'y,pak se může strana, při žádols'ti o provedem knižně po:vemkového dělení odvolati na skizzu a odpadlá povinnost ďoložiti plJán a: jleho kopie. Čl'ánek II. 1. Právní listi!ny o výnosu pozemků mal'é ceny mohou býti u soudu přijímány pod podmílI1kami v nás'leduifcím oz:nacenyml. 2. Přijímání ta:kových listin i'est přípustno j'en u soudů knih pozemkových, v jehož obvodu nemá sídlla ani adlvokát, ani notář, jakož i soudů, jimž todiovolí ministr spravieďlnosH po návrhu vrchního zemského soudu naří~enfun, poněvadž jest této úlevy třeba k zachování- souhlasu knihy pozemkové s ka'tastrem pro hospodářské poměry obyvatetstva: a pro častá právní jednání o nemovitoste'ch malé ce-ny. 3. DLe protokolu mohou bÝti jen olVěřeny soudem Knih pozemkových smlouvy a prohlášení o' vý-nosu pozemků, nepřesahuje-Iii jich cena dle ocenění dla'11Jého za pod~lad' práv'nímu jednání obnos 200 K a má-ti býti zanešení do lmih prov1e'deno neprodl1eně. 4. Vztahuje-li se právní j1ednání na jiná věcná práva, zejména na zásiaV'l1í právo pro nedopLatky kupní ceny nebo na služebnost, mohou býtí též tato právní prohlášení ověřena soudním protakoliem. 5. Zádost knižně pozemk-ová může býti uvedena v pmt'Okol~ o přijetí listiny. Čl'ánek III. 1. Listinu jest u soudu knih pozemrových vzíti do protokoJlu na ústní žádiost souiďním úředníkem za přibrání přísežného z'a:pisova'tele. Nej'SOu~H úř'edni,ku znám~ zúčastně'llé osoby Q.sobně, má zjistiti jich totožnost dle pf.edpisů p1atných pro soudní ověření podpisů. 2. Přijetí listiny jest odmítnouti, vZ'llikne-H od'ů1vodněné podezření,že strany uzavřely obchod je-n na OIkLaman1ne-b obchá~ení zákona nebo k bezprávnímu zkrácení třetí osoby. Čl'ánek IV. Protokol o přijetí listiny jest po vykonání zaneŠ<enív kniz-e po,zemkové opatřiti potV'r~enlím vyko'lltrného za'llešení dl'e § 105. všeobecného zákona o knihá'ch pozemkových a uschovatř u soud'u. Čl'ánek V. Vl1afi.zo.vacím ~řízení nahradií sepoďpis listiny, která dillečl'ánku II. tO'hoto naří~enT se u soudu přijme, ověřeným opisem protokolu. Nedotčen zústává § 550 c. z. Čl'ánek VI. ZádJo.sti knižněpozemkov,é, které se zakl'ádaii na 1li:S'tinácho výnosu z -nemovitosti, jichž vyceněná hodinota (čI. II.) nepř-esahuje obnos 200 K. mohou býti té,ž u soudn,ích dvorů ústně předneseny.
1914/92
Cfánek VII. Opisy dle článku n. - u soudu přijatých listin P(\O úřady pro výměr poplatků zhotovují se zd'arma u s'oudlu-knih pozemkových. Cránek VIII. Ustanovení č!álnků II. až IV., VI. a VII. použijí se vpřípadiech výměny pozemků, vedou-li s.e pozemkové knihy s ohledem na nemo-vitosti, jež tvoří předmět výměny, u téhož soudu a nep'řesahuje-ri oena pozemků li žádné z vyměňuiících stran' nejvyššíobuos 200 K: Clánek IX. CLánky II. až VIII. nemají upotřeben~- v TyrotJích a Vorarl'bergu. Clánek X. To-to na'řízení vchází v platnost dnem vyhlášen.Í. Vykonáním pověřeni jsou Moii minist'ři spravedlnosti, ře'jných pracÍ. Vídleň, dne 1. června 1914.
financí a ve-
František Josef v. r. Násl-eduje příslušné odlůvodlněnÍ. Cisařské nafizeni ze dne 1. června 1914, týkaiicise některých změn ZákOna' ze dne 23. května 1883, f •.~ I. Č. 83 o evidenci katastru daně pozemkové. Na základ'ě § 14. stát. zákl. zálmna ze dne 21. prosince 1867, č. z. l. č. 141, nařizuii toto: Clánek l. Odst. 4. § 23., odst. 3. § 50. a odst. 2. § 54. z~kona ze dne 23; května 1883, ř. z. I. č. 83, o evidenci kata'stfu d'amě pozemkové, ustupují při nynějšl sv-é úpravě mimo moc a mají znrti takto: OdSt. 4. § 23. (postup při parcel'aci pozemků'). Vyměi\ování měřickým úředilllÍkiemn.emá nastati: a) jed'ná-I,i se o P'llJrcelu, jeiíž ohraničují'cí čáry tvoří buď čtverec nebo pravoúhelník o ši'řce nejvýše 20 m a může-H se dělení provésti dle alikvotních dílů parcely. 'b) Přinese-li strana: g,eometrický plán (situační plán:) způsobilý pro kniŽlně pozemkO'viOUparcelaci pozemků di1e článku I. císařského lllaří2'ení ze d'ne 1. č-e'rvna 1914,ř. z. I. č. 116, a v obou přípa'd'ech, (a a b), jso-u-HvypLněny podmínky předpisu vydaného mi!OIisterstvem fin~ncí ve shodě s ministerstvem spravedllnosti. Odst. 3. § 50. (zřetel ku změnám majetku při rozdělování dcmí). Na změny maj,etkové, které dos'Pívaj'rdle této doby k ohláŠiení, může se vzíti ohle'ď jen tehdy ještě při rozdělování daní v roce nejb\liže pří'štím 1J(l. ohllášení: 1. vztahuje-li se ~měna držby na celý ma'jetek nebo na celé parcely a může-líbýH totožoost objektů zjištěna na zákla:d'ě katastrá'lných map bez jakéhokoliv místnJho šetření, ne'bo 2. vztahuje-li s.e změna držby site na části parcel, I'eč přtneS<en~live smyslu § 23., odst. 4., lit..b. zhQtovenýsHuační p1á1n. Odst. 2. § 54. (poplatky za: úřední j,ednáni evidence k,atastru). Ukáže-li se při parcelaci pozemků zbytečným vyměřováni z toho d11vodu, že· je,st již předložen ve smyslu § 23., od:st. 4., lit. bzh:otovoo;ý situační pla:n, použjj.e se k tomuto dělení' pozemků tarif I. Clánek II. . S vykonáním tohoto naří'zení, které vchází v platnost dnem vyhlášeni, jsou pověřeni MoH ministři finaJl1Cia spravedlnosti. Víd>eň,dlne L června 1914.
1914/93
K tomu následuje příS'lušné,odf1.v'O'li~ní. C. k.· evidem:e katastru· daně· ~tentkov.é· ve státním rozpočtu pro druhé POloleti 1914.
P r el i· ID i li o v á n o: a) Konceptní personál: 1 !>ek,čnichei a generální řřditel IV. (h. tř.), dvorul rada V., 1 vrchní finanční rada VL, 1fin., sekretář VlIL, celkem 4. b) Bersonál evidience kata:stru: 7 řidifelůe:Vidienc,e katástru VI. (h. tř.), 28 vrchních inspektorů. VII., 13. inspektorů VlIl.," 160 vrch. geometrů I. tř. VIII., 193 vrch. geometrů II. tř. IX., 254 geometru I. tř'. V., 89 geometrů II. tf. XL, celkem 744 a 327 evidenčnkh elévů. c) Tecnničtí úředníci litografického ústa:vu: 1 řidit. VI. (h. tf.),! techn. oficiál I. tf. VIII., 3 techn. oficiálové II. tf. IX.,' 1 vrch. faktor IX., 1 techn. oficiál II. tř. X., 7 techn. assistentů XL, 1 tec!m. elév, celkem 15. ,d) Účetní personál: 1 účetní rad'a VIII. (h. tř.), 2 úče't. revidenti IX., 2 úoet, oficiál'Ové X. e) Kanceláf!>ký personál: 1 k,ane. oticiá! X., 421 kanc. oficiantů a 9 kan'C. oficianferk. f) Ostatní personál,: 3 assistenti gener. řidHetství evid. katastru daně pozemk. XI. g) Úředních slluhů 18. Pot ř e b a: ' Pro rozpočt. rok 1914-1915 sranoveny řádné výd1aje pro 6,621..132. K. evidWj;}i.kamstru daně po,Zer$@véol;mof,elll 6,364,359 K oototi .rOJkw ·191$. pJ:'e4ímhl()van~u pbnosu 266.773 K tedy vke o . Větší p~řeba ť)QjlIvodněnamim'o jiné též: 1. ~ozmn()žení'lli p1ersonálu dle »Zem. Věstníku« 1914 str. 60. ad: 1. udaného, jakož ďále o 5 míst geometroyských v HaHči pro reambukrční práce evid. katastru daně pozemkové za pří'činou za:nešeni piištěných pprav. dO' \Xlzemk. knih. 2. Postupem úředníků do vyšších plat. tříd a zákonitým nárokem evíd. elévů, na vyšší adjuta. 3. V'edle pre1iminovaných 744 úředníků ev. katastru, 327 a:dljutnvan:ých a 25 neadjut.elévů patří též 10 geometrů' a 2 elév'Ové do statu evid. k'atastru jinde pre'1iminovan;ých. Konkretální Stlltus úfednikůevi~. k'atastru 'IY'kazuje tuďÍž cdkem 754 .úředn,íků a 354 elévů. . Počet měrických okresů dle preliminái\e pro fQzpočt. rok 1914-1915 zů.s'taJtýž, ~k byr udán v "Zem. Věstníku« 1914 str. 60. Verordinungsblatt f. d, Eichweisem Nr. 153. 1914. Cís. nařízení ze dne 5. května 1914 přináší zavedení metrického kan:rtu. Je-st to hmota 20ceoogúllJmů (200 mg). Oficitelní označení' »mk«. V Ý n o s c. k. min i's t e'f s t vaf i n a n c í ze dne 36. I. 1912.č. 349. (Nedostatečné situační plány civ. techniků) Neodpovídá-li plán zhotoN.ený úř. aut. civ. technikem a soudlem knih-pozemKových dodan.ý úředníku evidlence 'katastru. ustanovením výmosu ministerstva sprave. dlnosti a finanCÍ ze dne 7. VII. 1890, ř. z. 1. č. 149, po př~p. nařiZ\Cllfz.e dne 9. II. 1907, ř. z. I. č. 29, nemá se plán stejně jakoby bYlluvažovaný situačni plián nesprávným z f'Ormái.ných nebo meritomÍ'Ch ďŮ1vodů.tomuto sOlUdu zpět dodati.
Zprávy
patenlnf4')
o
Patent. přihl. v RaJmus'ku, vylož. do 1. srpna: 1914. 42 h. -CarlŮ'ÍSS;'fa., Jena: ÚhJlové zrcád'lm. Dodateol<:,kpat. č. 45931. Prim. 26. 7. 12 v Něm. 42 h. - Optický
závoď C. P. Ooerz. akt. spot, Berlín~Friedenau:
Zaměřovaci dale:ko.hlled. O) Oznamuje patentová k~ncelář ing. L. V o'j áč e k, P r a h a II., Ji n dři š s k á 18, který na požádání opatří levně opisy vyložených patentových přihlášek. Během lhůty vyloženi možnl> podati odpll-r proti udě1llnil'atentu na kteroukoli uvedenou přihlášku.
1914/94
Patent. přihl. v Uhrách, vylož. do 15. óervence 1914. 1348. S. 6194. - VaIér Sz'Okol, asistent král'. diHn'í Lesnioké vys. škJoly, Sehnecbánya: Logarithmický kotouč pro" opth;;ká měření vyšek a vzdá1lenos'ÍÍ. Patent. pi'ihl. v Německu, vylož. do 28. červenc~ 1914. 42 h: Z. 8499. - Přístroj ku z!kouš1eníčočkových soustav: ,CarF Zúss, fa, Jena. Patent. přihl. v Německu, vyl'ož. do 2. srpna 1914. 42 h.M. 48741. - Achromatický .objektiv s párem reflektorů: Dr. Lud. Mach, Vídeň. Patent. přihl" vyložené do 11. srpna 1914. . ',',,' , " 42 c. Z. 8152. - Přístroj k stanovení strany a jednohp k ní' přirrehl:éh<> Í\h1u ÍÍ"ojúhélníka, i-ehož dvě stran.y ostatní' a jimi sevř'ený úhe'! jsou známy: Fa. Car! Zelss, J'ena. 42d. B. 74531. -Přístroj k marysování: prvního cLifferenciálního quotientu křivky: Dr. Ing. Berm. Bonin, Cáchy.
V. sjezd českých přírodozpyíců a lékařu v Praze ve dnech 29. května až 3. června 1914. S e k cle 1II.t ec hni c k á.V podise'kci geoďétické za předsednictví vrch. stav. r. F i a I y přednášeli dne 1. června;: 1. Ing. dr. Fr. K 5 h Ile r, prof. a rekto·r vYS. školy montan. v PNbnmi: a) Jest možno získati výpočtem přesněji úhly z měřených délek v p'řipojovadm trojúhelníku, čtyřúhoeJl:níkiIatd., ne'ž přímým měře1'llím úh'lů? b) Deformace tělesa zemského za vJ:ivu slunce a mě'síce. 2. Ing. dr. A. S·e m e rád, prof. čes. techniky v Brně: a) TransfQrmac·e trianguliace stupňového měření P'T(} účely zeměměřičské. b) Nové konformní soustavy soufadnicové pro triangulaci předHtavska. 3. Ing. dr. J. R y š a v ý, civ. inž. a assistent české techniky v PMZe: Měi'ení ďé-lek invarovými měřid~Y. 4. Ing. dT. F. F i a I a, assist. čes'ké techniky v Praz:é: Nomogramy v geodésii.5. Ing. F. Pe tI' í k, prof. česiké techniky v praze: a) Náčrtek kartografie Ce,ch. b) Příspěvek ku posouze'n[ starší trigonomet'rícké sítě král. hlav. města PrahY. Z <>bOTU geodési'e byly podány a přijaty následující rf;sol'Uce: a) AOY doplněna byIa trigonometrická sí'! stupňoV'é triaiJ.gU'lace na Moravě v oo:S1ud' vypuště'ném území. b) Aby jak trigonometrická, tlaJki výšková síť boďuna základě prací stupňového měření s vědleckoU' přesností zajištěných byLa zhuštěna dia, nižších řádů, jak toho techni.cká, vyměřování vyža,duji. . c) Aby nové katastrál'né vyměřová'ní', by'io v českých zemÍCh v dostatečném rozsahu, jak toho hospodářská a technická vyspě'loslt těchto zemí žádá, z,a:počato'a p'ři něm potňeb inženýrských byIovydaťně dbá-no. ď) Aby při vY1měřová'nJbylo za'vedien1osetinné dělení kvacFrantu, a to již v základech nového vyměřování katastráIného. e) Aby již na stř'edlních školách zaváděno bylo, setinné děleny kvaďrantu. Resoluce tyto budou na příslušných místech podán,y. DoInorakouskou lož. komoru dbšta žádost »Rak. spotku inženýrů a architektů «, aby inž. komora činila napříště 'obchoct:n~a průmY's'~ové klOmoře návrhy technických znalcu ve shodě s jmenovaným spolkem. Ve schůzi př:ed'stavenstva d1ne 30. dubna 1914 poukáZia'1předseda hlavně na §§ 1., 10. a 17., (Z. V. I. 1913, str. ,38, 39, 40) zavazující přísllllšníky k háj,eni stavovské cti, jakož týkající se' 'aktiyného· a p3'ssivného volebního práva členů komory. Voeschůzi př'edlstav,enstva dine 14. V. t. r. S1dělen.bY'1VÝ'nos ministerstva kultu a vyučování, dle něhož: »ó .. v cizině na'byté inženýrské dtplomy nemol1'Ou býti uznáaw za rovnocenné s dipliOmem nabytým' na tuzemské vYS10kéškole o složení přísné zk(}uš'ky a majitel'ům takových v ciztně na~bytých diplomů nemůže býti přizná!no právo, používati tit'l1'Ju»dipl!'omóv'aného~lI'žen.«v Rakousku, tím méně může býti přiznáno toto právo též oněm ahsolventům tuzemských techn. vys. šlml, kteří doS'áMi vy~ svě,drení o slože'né II. stát. zkoušce. 1
1914/95
Zprávy spolk~vé. výboru s. č. g. lť'onala Se dne 23. III.
III. schlize 14. ZápilS 011. výhor()vě schůzi byl jednomyslně schválen., Zápis o ,P'O'rad'ě,prt3lžských čl,enii vÝOOrukonaně 17.fll14 by~ vzat na vMomt Přihí't'o 5 nových ,členfi S. Č. g. Vo!'bamina valně seflůzr 8. Hl. 14 d!oplněný výbO'r uSíavi:lse ta~že 61lenov'é výboru z minulého roku svoje funkce podrželi až na to, že H. místopře:dsedou, zvolen za odsto;upléhočllena výboru vrch., g. K!a'rbuse, vrch. g; los. Zeníšek Poklad'ník by~ Z1inocněn;aibydlllmdJoti'sku 500,xempl. spol. stanov. Na za!koupení registrátoru p'ovO'len témuž výborem obnos 2s K. IV. schlize výboru S. č. g. konala se dne 13. VI. 14. Zápis o III. výborovéSchŮ'zi hyl jedlnomyslně schvá\len. Přijato 13 nŮ'Výchlčl'enů S.č .. g. Vzlllto na vědomi vystol.fl)eníV'rch.g.St. Veverky ze' S. Č. g. Ustanovenó; ahy v nejkra'tší době zalháieoo bylo ,o'Pě~iedná'nío reformě vysokoš'kolkéhb sttJIdilapro geometry. Clenové S. Č. g. budlou zV1lláštnímoznámením v časopisu Z. V. na svoioe povinno,sti oproti spol1ku upozorněni. Výbor zabývaL se též otá~kou obsazení mist v Srbsku a byv infrmován p. přeďsedJou, p'řišel k přesvědlčeni, že k obsazení míst v doh'!Jedné tfu'bě sotv'a dojde. Schválena různá opartření pra!coV'níflovýboru.
Zprávy osobní. Ceichovní vrch. insp. L tř. v\. r. E. Ma c he k Ý Bmě jmenován přednosto\.l' I. d!ozorč. cejch. 'lOkresuve V'ídni., cejch. i'nsp. J S v o b o'd a v Prtaze předlnostou VII. ďozorč. cejch'. okr. v PralZe a vedením VIII. cejch. dozor. okr. póvHen byl cejch. mistr I. tř. B. M aJr t i n,e k v Brně. ' Ze služby c. k. evid. katastru: Ph~~'žen byl eMv P. Tarno w s ki z Boeooi:e ktriani. a poč. ka:ne. ve Vídni. ' Ze služby c. k. les. správy d'oma.ti'n<: vrch. L r. li! z. to insp: v Innsl>rm;ku ť. L ú t z obdlrže~ititul a charakter dYm. radly; I. r. J. Ne uma nn .vPlmiititul vrch. l.' rtady při pensiO'1lovánl; F.' r. U. Vos y k ~ im~án z. l. in-sp.při tmstodrž. v Pr,aze, I,. ins
K:ostromskoi gubernskij zem~emě(, chersonskij gu ... bernskH zemleměr a novgorodskij gubernskij zemlemě>r v Rusku přijmou g e:o m e t rys vysokoškolským vzděláním, poIkud!,možno. S pr,a:xL~ Mě s to N iš (Srbs'ko) přijme g e o m e t r a s p'liatem 1800 a:ž 2000 ,d'in. ročně. Před'nost mají' g,eomeHi s pra,xí též v pozemnkh stavbách: . Zádosti přij'ímá: Suď o'p'štillleNi'ške (SrbSko). . Up r á zdi ně 'll'á mís t fa/: 2 ev. geometrů II. tř. v Korutanech (Nzbltt 29. V.), 2 ev'id. vrch. g,eá,rnetrův, Da!Jmacii (NzblH 20. VI.).
Dotazy.
c.
1. Okap střechy
souseda A zasahuje d\()' d'Vora: souseda B; voda te6e tedy na oďvůrB. Otázka a) Je pruh země, a zároveň prostor pod o,kapero nfc.tdvoře B ještě mali,e'tJk~;m spuseda A, anebo jeto s'U'žebnost pouze? Otázka ,b): K:Q'ybyooyolifna pt souseď B v linémpříipadě SQ,used'uA; že smí míti"dkap I1'lI!d jeho pozemkem.naJbývá A vydlržením práva vlastnického k prostoru poddkapem,?OtáJzka c) Které §§ občan. záik. a morlllV. stavebníbo řád1u pojednávaji o těchto q~k~ch. Rdi. -' -C.· 2. Která ioe- néivhód
1914/96
v Brně.
Stanovení sploštění země změření kyvadlových.
levou
stranu
lze psáti tvarem
~;j'(X'2 +
Z2_ Z2 _
y2) dm'I)
a pravá strana dle 41) jest rovna O. Rovnice 41') stanoví vých hodnot Qu (Sl) _ Q -
lze provésti,
j (Q'2 -
QI
dosadíme-li
~
součinitele součinu Ml NI z povrchoa úhlové rychlosti w. Integraci Sl Q2
.
=
2
c2+
i2 nebof
dQ'
~ c2YQ'
-V
Q'2 _
?-
9 {3}'
4c5.
}
3+},2 + arc tg}, ,
-
QI
a 41') nabude tvaru
. b'+'c' ') Dle 27') Jest k2 = -3-
R2
•
Q2,
c2 (' - 3 1-
Mz = !tZ, N.z = b2 VIZ
=
2 ••..•n (V
{}2
1
2
--
)
2
-
vzhledem k libovolnému koefficientu N2 ~2 (x2_yZ)
1 b2
1) -2
b 2 =b
•2 (
=
V12
-
M N
1914/97
b2
2 Ci' + .. ' = 2 - b4.,.
2
Z
VJ2
-4R 2'
-
1) 2 .
takže
Dle 36) jest
=--
d'l
:
'Jt
C2
Ql2 -V-Ql 2-
Pro ellipsoid homogenní Ól značí specifickou hmotu, iinak možno vyjádřiti 0'1 pomocí střední sp. hmoty D. Vzhledem k rov~icím 36) lze psán
J
~2 { 2
(X'2
-f
+ y'2) dm' - (CX'2+ Z'2) dm' (y'2 + z') dm' - 2~2f dm' }
Levou stranu možno vyjádřiti dle 32), strana praváobsahuje momenty setrvačnosti C, B, A vzhledem k osám Z, Y, X,
f
(J1
dm'
N, R',~c Q'V
Q'2 _
=~(2 3
c2
C-A-B-~c29J1) 3
c
I
l' (M'l N'1)2
ctm' =
l~tc\
jak lze snadno odvoditi, klademe-li příslušné hodnoty za Ml, N, a za l' dm' 31) se zjednodušením plynoucím ze substituce v = bv1, h = O.Integrační meze jsou 1, - 1 pro v1, C, c pro [1. Bude tedy, ježto také A = B, jak bylo uvedeno.
+
+
Q1 4'Jt
r A~~~_=~(Cc
/"Q'V
Q'2 -
2C
2
-A iJJ1
c
a dělíme-li obě strany _
0'1
obsahem ellipsoidu
~
(C 9J1 - A_
c)
~-
2c
2
2
3'
2
'Jt tJ1
V
Q1 2
~
D
značí-li D střední hustotu. Pro homogenní ellipsoid jest, značí-li 01' b1 poloosy A ~ al2 b12 _ 2 Q2 - c2 C _ 2 a12 _ 2 Q2 W1 5 --5-~' iJJ1 - -5- - 5
+
1914/98
Rovnici 41) lze pak psáti ve tvaru
15 (c3-~~C -A)(
3 3
2
W2
+},,2
)
-7+~},,-s-
k D - 2 c2
27t
arc tg }" ,
.Jenž pro homogenní ellipsoid byl odvozen Laplacem, bylo uvedeno.
v.
Urychlení fheorefické.1)
Urychlení g
'(8)
funkcí
na jakékoliv
oon'V
= -
značí-li n směr normaly;
-42)
= k
1))1
+
So
oQ on
výrazem
k B Sl Ml
47t
kdež psáno B místo konstanty 41 ') jest též k B Sl,
47t
Derivujíce
+ k
39) a jest tedy se zřetelem
+ ~2
NI
vyjádřené
+
Q2 (~
cl2Ml
Ni)
ve 39) integrálem.
Dle
WS
2 c2
V obdržíme
dV dQ
na ellipsoidu jest V
d V ~ dQ
g=-~
P<1tenciál V byl stanoven k 40) a 41) V
hladinové ploše dáno jest vzorcem
a tudíž
Q
jak nahoře
(pro
im
Q2 =
O pro
Q =
(11 •
Q = (1)
+
d So dQ
4
7t
k B M 1
+ ~2 Q (~ +
N d Sl 1 d Q
:2 Ml NI)
a dosadíme-li dle předešlé rovnice W2 2
4
M1N1 =
7t
.
k B -
[J,2 -
~
3
Q
- 2c2 Sl a dle 37) c2 =
[J,
c2 ('cos2 cp -~) .
=c
3
cos cp , c2 (~-sin2cp)
=
3
'
bude po krátké úpravě 43)
oV = k 1))1 d So oQ dQ
+
W2
_
(I
(1 _
W 2(1
~
6S1
(1 _
~
dS1) dQ
2 Sl
d Sl) sin2 cp. dQ
1) RJtdzki Bulletin astronomique 1905, Physik der Erde, st. 56. Řešení všeobecnější než u tIamyho, jenž zjednodušuje ihned rovnice vzhledem k nepatrnému sp!oštění země. - Poincaré, Les mesures de gravité ~t la Géodésie. Bull. astron. XVIII. (1901) st. 1.
1914/99
=
Ze 17') plyne, klademe-li ještě v čena byla Sl) . 43')
0'1
=
b vl, b
V
2
2
=
O (normala ~na2
2
1/ '1 - c _ '1 - c on V '12 - (12 ~ '12 - c2 cos2 cp Kruhová šířka cp souvisí se zeměpisnou šířkou J3 vztahem '12 _ c2 Q2~c2 sin2 fJ 'I = n
fJ fJ
V
1)
c2 sin 2 {3
Q2 -
'12
= O, 'I = O, tudíž urychlení
Na rovníku jest (3
(0 v)n cp=O =-k ím'd d So 'I
46) g =_
_002 Q
o
fJ
1) Značí-li na připojeném osami X Z, jest jeií rovnice
obrazci
x2 --2+ Q
Z ní plyne směrnice normály d X_
tg {3= -
dz-
(1 _ ~ ~~) 6 Sl d Q ,
ellipsa řez poledníkový
uvedený
Z2
Q
2
2=1. -C
Q2 Q2_ 2 C
Z _
Q2
-X- Q2_C2
tg u,
kdež jest J3 šířka zeměpisná, u šířka geocentrickt\. Z obou pravoúhlých trojúhelníků, jichž společnou odvěsnou jest z, následuje
.z =
y
Q2_C2
si~ 'P = xtg u
a píšeme-li zde dle rovnice předešlé Q2
tg u
c2 tg (3 a dle 38) x= QCoscp (ježto zde Q.
=~
JI Q2
c2 sin cp = cos cp
~::=Vť
1/J
= O), obdržíme
Q2_C2
-r tg {3 2
Q
c
:~~
~
A utvoříme-li úměru
sin2 cp: (sin2 cp + cos 2 cp) =
obdržíme relaci uvedenou.
1914/100
...
,
a dělíme~li jím obecný výraz pro urychlení 42)g
_ -
oV
oQ
oQ
on
určený rovnicemi 43), 43') bude
S 1 -
( 2 _ ~ 2)fi ( fl - 32)2 Q
3
.
c2
dQ
Q
JI ~_~~ Q2 -
c2
Q
liodnota t
integrálu byla určena při úpravě 41'
9 (3,1. 3+
4 c5
,1.2
+
)
arc tg )"
kdež
),2
a ježto vzhledem k této substituci bude po krátké úpravě Sl
=
4 ~8rarc
tg), -
3 (~ _
ar\;g
),)] . (Pokračování).
Hospodářské poměry v moravských obcích před a po scelování. (Ant. K r a u s. c. k. bonítér pro agrární operace v Bmě.) J
Pohlédneme-li na k'atastrální mapu některéOlbce ve starém stavu před scelováním a v novém stavu p,o sce!{)IVání,seznáváme, že n{)vý stav skýtá nám zcela jiný {)Ibr,az,který, přenesen by-v do přírody, nezŮistává bez patrného vlivu na hO'Spodářs:képoměry rolnictva v tOmto obvodu scelovadm. Ve starém stavu zříme přílišnou rozdrobenost poz,emkov'Cl'u . . Tvar parceIbývá zpravidla nepravidelný, buďto kHnovitÝ,anebo jsou po'Zemky uprostřed širší než v jednom neb 'ohou k{)llCÍch.Nejnepříznivěj'ší pro hospodaření jsou par'cely pásové, klikaté, zejména jsoUJ-lipřespříIiš dlouhé' a 'při tom poměrně velmi úzlké. Nezřídka stává se, že mnoM parcely a:ni vl.astního příjezdu nemají, takže majitel těchto bývá odkázán na milost sOtl'se·da. ZtnÍ'ta času při obdělávání tak malýcli a nepravidelnýoh pozem~ :ků bývá velmi ,značná, llIvážime-li zejména, lŽe čas při obdělávání půdy na jař,e, v době ,žní a na podzim. nastane-li nepřl1znivé počasí, jes~velmi vzácným.
1914/101
Mimo toho bývají tak úziké parcely 'olbdě.Iávány výhradně do skladu, přičemž vegetace uprostřed parcely (p'n skladu), následkem mohutnější vrstvy ornice, bývá daleko vyspělejší než-li na poklfajícll u hrázd. Upotřebení secích strojů na tak úZlkých, kliikatý'ch parcelách jest dosti stÍ'ženo, poněvadž mno1hámísta se nedosíva,ji, jiná opě'tně při přejíždění dvruk'fá:testrojem se osívají, čímž jest ne~jenztráta na osivu, ale nutno jest i dvakráte osetou plo'chu přetrhávati, má-li se osení ve stélble a klasu řádně vY'V~nou1i. Kosení 'žacím stro1jem jest vůibec nemožným, poněvadž při obsekání sto'jatého obilí na obou stranách pozemku, zůstane jen úzký pruh, který za kosení žacím strojem již se nevYlP'lácí, zejména je-li obilí polehlé a nemožno-U pr'olti polehlé straně stéibelniny str'ojem žacím kositi. Ohran~čení majetku polního schází a jako hranice mezi jednotlivými parcelami slouží buď neplodná mez' neb jen nejistá brá'zda. Není divu, že parcely tva'ru klikatého, nejsouce 'o'hraničeny, b~'Vají' vysazovány ustavtčně odoráváJní od nepoctivých sousedů, takže, ač • ve'škeré parcely v mnohý'ch tratích mají stejnou výměm v pozemkovém archu vykázanou, jso.u ve skutečnosti často některé z nich poloviční velikosti oproti parcelám sousedním. Nemožno též .přehlédnouti, že často v mezích leží značná plocha ladem, a tyto, meze jsou zemědělství jen na úkor, poněvadž jsou skrýší pro myši a polní slimáky a rostou mnohdy na nich divOké rostliny přechovávající výtrusy rziobilné. 'BO'lnícesty jsou zpravidIa velmi úzké, talkže, mají-li si dva povozy vyhnouti, musí jeden z nich zabočiti do vedlejšího pozemku a stav těchto cest bý,vá ,často tak zanedbalý,že jest nebezpečným potahu i hospodářskému' nářadí. Odpadní ,příkopy býva'lí často zanesené, takže ZlbahňU'jísousední pozemky, v mnohý:ch tratích schází úplně, a,č by se dalo často dobře projektovaným příik:opem taikovému mokru ve'1mi odpomocL Po scelování na první pohled doznáme, že rozdrobenosti pozemkové znll'čně uby'lo. Zříme tu verké ohraničené plochy mezníky, účelného. tvaru ,pro hospodaření (čtvercového neb obdélnúkového) s,' přiměřenou šířkou a nevelk'oudélkou. Každý náhradný pozemek jest aspoň z jedné strany přístupný ~ cesty. Větší pozemiky ,přiléhají zpravidla 'ze dvou stran na veřejné cesty, alby r·olník v 'Polním hospoda.ření na veDkém pOlzemku nikterak obmezen neibyil. Společná 'zařízení (odvodňovací příik,opy a cesty) jsou tak projektována; ~y pro budoucnost odpovídala v každém směru. Hranice katastru, k vůlí zaokrouhlení scelovacího obvodu, hledí se, d],e možnosti, se sousedními obcemi vyrovnati, čímž odpadne mnoho zá'kličkit, Ikteré by řádnému obdělávání by'ly na úkor.: . Porovnáme-li selské statky 'prostřední velikosti (10-:20 ha) v ,obcích scelených a nescelených me'zi sebou, seznáme, jak značně tyto, po účelně provedeném scelení, v'ceně stoupají. Padá tu hlavně
1914/102
na váhu ve scelených ohcích značná úspo,ra výloh· reži'jních, úspora na osivu, přÍ'růstek na ploše rOZlOránímmnoha ne,plodný'ch mezí a po,dohně, jakož i cena řáJdně ohraničeného statku, ,čímž jistota majetková se zvýší. Scelení pozemků má též velik,ou morální cenu pro rolníka, poněvadž tent10lna no'vý,ch svých náhradných pozemcích s novou láskou achuií pustí se do díla a hospodaří na svých pozemcích rok od roku vždy intensivněji, aby co možná nejvě1šího čistého výnosu ze svého· statku moh'l vy;zisikati. Tak viděti na západní Moravě v mnohých nescelených horských obcích, že ještě 10-15 proc. celkové výměry každoročně se úhoří. tUavní příčinou úhoření v těchto kmiích jest, že se nestačí ~ časem, by veS']<eré tyto, po' všech tratích r'oztroušené parcely včas ohdělány a zasety býti mohly. Ve scelených oibcích jest úhoření jen velikou řídlmstí. Na tIané vzr'ostla značně ve scelených obcích plooha věnovaná osevu řepnlmu. Na úzkých klikatých parcelách nemožno nikdy řepu tak účelně pěstovati a nedodlí se nikdy z, jednotky pIošné tak'Ového výno,su, iako na pozemcích scelených. První řádek u brázdy následkem zamokření, méně mnice v tě'chto' místech a paik že z opatrnosti ve hnojení se zanedbává, sikýtá jen velmi skrovný výnos, druhý řádek prostředníl a teprve na ostatních řádcích možno sklizeň uspok'Ojivou znamenati. Poněvadž řepa jest r101stli:nouhluboko koření'cí, a v době své vegetace vyžádUlj,e častého plečkování, okopávání a čistění od plev,ele, z,anechává p'Ůdu v dobrém stavu pro příští pl'odinq, čímž půdy, následkem častě:jšího pěst1o
Jak by si naše města měla počínati při zadávání nových plánů. (Zemský a aut. geometr J. Pe ň á z .v Brně.) Ustanovení v moravském stav,ebním řádu, ž,e polohové plány musí zhotoveny býti methodiou číselnou - trig. polygonometrickou. staví tento řád oproti stavebním řádům v jiných zemích korunních na výši mO'Qerních požadavků. Dosavadní pra'xe u nás však v tomto oboru d!Ykazuje, že tato liteoratura zákona sama O' sobě nezaruču'ie j,eště v daných poměrech našim městům a obcímdokoualost odevzdaných a schválených polohových plánů. J,ednou z hlavllÍCh příčin nedostatků ruoswdzhotovených potohových plánů je tu c t o v é z a dá v á n í jej i c h dli e n ab í d k y min i rÍ1 á I n í,
1914/103
jako děje se u obecních dod~vek a ostatních prad podnikatelských .. Plány ta:k zadají se obyčejně za směšně nízké ceny \a' výsledek ovšem je dle toho '- bývá to pak jakási kombinace zvětšených' plánů katastrálných S přímým měřením a dlužno přiznati ten smutný fakt, že nový plán často, co do jakosti 'ant starým pl'ánům katastrálným se rovnati nemůže. Další nem'éně závažnou pfí.činou je to, že doposud skoro nikde n ebyl y p lán y p o Io h y po s v é m u k o n č e n í d e t a i }TI ě a dibor n íke m k o IIa U dio v á n y, jak nesporně veliká práce tato vyžaduj\e a s c h val o v á ní ji c h nad ř í z e n Ý mi ú řa d y dělo se p o u z e z fo rmá f n úst rán k y. K.o n k u r syn a p 1á n y vy p i s o val y s e 'a'ž dosud! buď vůbec bez s pec i a Ii s a cep o dm í n e k, nebo jen se specialisa'CÍ ,nedostatečnou. Podnikat,el s nejnižší nabídkou pr'áci pravidelně obdržel a výsledek jeho práce se obyčejně po smutných zkuš,enostech uložil do, archivu mezi stará akta'. Ti pak, kteří chtěli podati dokonalý elaborát a z nedostatku zkušeností přistoupili na nfzké ceny, buď pmd1ělaLiznačné summy, nebo nízkými cenami konkurenčními vehnáni byli do trapných situa'CÍ na škodu nej1en svoji, s,vého stavu, ale i velkou finanční škodu měst a obCÍ. Avšak i Oll!a'města, jež podrobně stanovila si podniímtky pro svŮ'j.plán polohový a až po ukončení tohoto dala si do něj navrhnouti regulaci, nepočínala si oekonomicky· v malých našich poměrech, na něž nelze bráti měřítka ve~koměst a překotně roMouCÍch míst průmyslových v cizině. Je nesporné, že n e Iz e s ,naprostou bezpečností takřka pro r o k o vat i b ud o u c í r o z voj n a š i c h vět š i n o u h o s pod á ř s k ý c h, jeTI h Iem Ý ž dím k r o k e m r o s to u c í c h mě s t a pře d v í dat i veš k.e r é jejich potřeby na dlobu 50-100 roků" nebo! za tak dlouhou d.o b u r ů z n é ,n e pře d v í d a n é .o k' 01 n o s t,ji Z a m Ý š len é 'f e g ulac,e úplně mohou zvrátiti. Až d o s u d zakreslovala se pravidelně r e g u Ia c 'e po dlouhém smlouvání s obec. výborem a interesenty p'řijatá, pro celé z n o v u z a m ěře n é úze m Í' d10kopií iorigi,nelních plánů čarami as půl mm silným~ a tím se celé pl:{rnyzkazily. Ve většině případů čeká pak regulaci tuto stej1ný osud - totiž až v budoucnosti jednou k jejímu řešení přijde, že se dl~enavržených čar, stavěti nebude, a ani nebude moci, nebo! poměry se mezitím změní a budou žádati ř,ešenf úplně jiného. U m ě str y c h Ie s e v y v í jej í c í c h prla'videlně d o jde k p r ovád ě n í r e g u Ia cep o z diě. Plán polohový zadává se teprve tehdlY, až stavební úřad obce při povolování staveb neví, kudy kam. - Zhotovení a schválení j,eho trvá, jak praktické přfpady ukazují, často 1'0 i více roků a teprve pak po dokončení plánu polohového přistupuje se k řeš'ení regulace. Toto zabere zpravidla zase několik 'f'oků a mezitím, poněvadž každý si může stavěti i'ak chce a snaží se využíti ještě poslední doby před schválením plánů ve svůj prospěch, nadlělá se tolik nedopatření', že tato jen velice ztěž~a: a s nepoměrně velikým nákl:adiem v budoucnosti dají se odčiniti. Mnohem lepší a hospodárnější byl by proto postup úplně obrácený, než jakým doposud' se pracovalo, postup, který by umožni1, aby během dvou max. tří roků zí,skalo každé město dokonalý a schválený plán poJ.ohový a r,egulaJČní. P r v Ý m k 'r o ke m př e d v y hl) to ven í m p lán u p o 10 h y mělo by vždy býti vypsání s'outěže na ideový návrh regulace, hlavně ovšem :regu~ce nových neiastavených diosud partií, kde město se bude tepflvie rozvíjeti. O tuto regulaci se též obyaej'l1ě VI prvé fa.dě jedJná, .nebo! ve starých částech města, kde často za: několik roků zboří a přestaví se jeden d'Ům, regulace nejen že tak nespěchá, ale nebývá též tak nesnadnou; omezuie! se na narovnání: ulic a 'f'Dzšíření jich dle mo·žnosti s ohledem na starý stav. Tento ideový .návrh docela dobře můžese díti ďo s t a r Ý c Ih ptá n ů k a t a str á In Ý c h, d o p 1n ě n Ý c h v r s t e v nic emi, jelikož tyto zvláště pro svoii přehlednost jsou k tomu výhodné a přesn{)st jejich situace pro návrh ideov Ý j i stě d o s t a č j., Vždy! vypisují se ideové soutěže na r,egulaci pouze do plánů kat1aistrálných i tam, kde existují již nové přesné plány polohové, jak pr~vě stalo se u města Přerova.
1914/104
Místní kaf s partiemi, o nich·ž se dá oče'kávati v budoucnosti, že budou zastaveny, mohly by se vykopírovati z jednotlivých sekcí katastrálních plánů ďle nejnižpolohový plán býti zaďán, ovšem s výminkou,že do něho přijatá regulace musí se v udianém obvodlu zanésti a přípa!dně v příroděvytýčiti.
1914/105
Poněvadž po~ohový plán je pouze výsledkem grafického zobrazení vel,ikého dna měřickéhl(}, jež musí vždy předcházeti. a jež vlastně representuje onu značnou sumu na pl'án vyrualoženou, musí konkurs zníti vždy na ú p I n é dílo měř i c k é. Elaborát měřický musí býti vMy tak upraven, aby v budoucnosti každ~ odborník mohl kteroukoliv část nově zaměřeného území v l!i1>o,v,olném měřtítkll! piíemě vynésti'. Vypsání, kO'l1dmrsuna plán p'olohový může se díti asi v následující formě: Program a podmínky na vyhotovení polohového a regulačního plánu města X. I. Plán města budiž vyhotoven dle zásad stavebního řádu ze dne Č. 64 z. z. methodou t r i g o n (}m e t r i c k o - p o 1y g on 0m e t r i c k o u. Při tom dbáti jest přesně předpisů »Instrukce pro trig. a polyg. měření« z roku 1904., vydané c. k. miruisterstvem financí. Situáci dioplniti jest měřením výškovým, spočívajícím na síti pevných bodů, jichž koty určeny byly přesnou geometrickou niv,da'Ci ze středu. ZákLadem měření polohového musí býti sít trigonometrická a polygonáliní, připojená na katastrální triangulaci, nebo případně na triangulaci c. a k. vojenského zeměpisného ústavu. Boct:ytěchto sítí mlU'síbýti před'eps.a~ ným způsobem ZJa'jištěny a základní trig'o'll. body dle § 4. od. 4. instrukce pmzkoušeny, resp. přímo mH~nou základnou správnost jejich dokázána. Výšková sít, připojená na pevný neměnící se boď známé výšky, zajištěna být1imusil litinovými značkami, osazenými na budovy a objekty, jejichž výška se nemění tak, aby bylo možno snadino se na ně připojiti a tyto netrpěly frekvencí. Střední chyba přesné nivelace nesmí p'řesahovati 5-10 mm na 1 km. Sít tato budiž případně dle zásad methody nejmenších čtverců vyrovnána. II. Plán sám buď vyhotoven v měřítku 1 : WOO (1 : 5(0) a obsahujž územi v naznačeném rozsahu dle náčrtku obcí ža:dateli předl'oženého' ve výměře asi - ha. Konstruován budiž na základě boďů trigonom., polygonállný,ch a měřických, v'Ynesených v pravoúhlých souřa,dnidch dJ.e' zásad iIllStmkce. Zobrazen tam buď s k u teč ,n Ý s t a v bez 01 h J.e d u nia map ti k a t a str á: In í a n á r o k y s o ti' k r o m o p r á v n é. Mapa klatastrální může sloužiti jen za pomůcku orientační a nes m í' j í být i p'o Ul žit o k do p I n ě n í n e z a měř e n Ý c h č á stí. Plán obsahovati musí polohu všech objektů v naznačeném území 'a' to nejen, co se týče polohy horizontáliné. nýbrž i vertikálné, pokud se týče náměstí, ul'ic, míst nezastavených, pak všech stabilisovaných pevných bodů a to za tím účelem, by na základě kot takto získaných mohly býti vyhotoveny případné plány k'analisační, vodovodné, detailní plá,ny parcel'ační a p. Obvody, v nichž jsou poz'emky nepoměrně vyšškh oe:n než jilJlde,a jež bU'dou podinikateli místní komisí určeny, zaměřiti iest přesně na cm. tedy s přesností větší než pře'dpisuje ~nstru!kce. K pevným bodům přesné nivelace přlpoHti jest n iv e I a c i resp. ta c h y m e t r i i pod rob .no u. Touto z!aměřeny buďtež výšky všech důležitých objektů, jako vjezdu a' vchodů domovních, chodníků, značek velké a normo vody, mříži stok a dna stok kanálových a p. Terrain budiž vyznačen takovým počtem hodů, aby bez novéhlo měření, dlaty se poříditi nutné podélné a příčné profily pro projekty kanaliisační, vodovodné, komunikační a j. v. III. Na požádání přidělí ohec zeměměř'iči i.n ď i k a t o r a, znalého místlJ.ích i majetkových' poměrů .a bude působiti na jednollivé majitele, aby veškery nezřetelné ma:jetkoV'é hranice byly viditelnými značkam'i označeny. Postará se též o to, aby vyměřuiícím orgánům byl všuďe, pokud toho účel vyža'du1e, povořen voLný přístup, aby tito ve své práci zdlržováni nebyli. Detailní podmínky, dle nichž má se říditi navrž,ená regul!ace, udány budou dle výsledku ideové sQutěže naregula,ci podnikateli v době co nejkratší, neidéle ,do .... IV. Obec vyhražuje si právo d:áti si OIdborníkem schváHti vytýčení a výpočet sítě triangulační, ďříve než s vypočty sítí detaiilních a konstrukci p~ánu se začnela! po 'odevzdání dáti si celý elaborát detailně prozkoumati znalci, jeh'O'žsama si zvolí a hononje. 16. Č'ervna 1894
1914/106
I
V. Veškerenelaborát úplně dokončený v náležité formě musí, býU obci od:evzďán nejdéIe do konce měsíce ..... 191., .by dle zákona mohl býti veřejně vyložen - a reklamační řízení mohlO' býti př'edsevzato. Obec stává se jediiným a výhnadním majitelem všech měřických údajů. VI. Celé měřické dílo musí se doložiti: 1. Z á p i s k y P T' o vede n Ý c h měř e n í, vše min u t n Ý m i. v Ý po č ty a n á: črt k y - pouze vor i g in á I ech v předepsany'ch formulářích a to: a) zápisníky měřených úhlů horizontálních a Z)enitních distancí v trigonometrické a V'odorov. úhlů a délek v polygonální síti v přehled'né, jasnéa vhodné formě. b) Zápisníky geometrické nivelace 'a' event. tachymekování pm konstrukci vrstevnic. c) Veškerými výpočty, vztahujícími se na řešení sítí polohových i výšk,ovy'ch dile počtu vyrovnávacího v souhlasu s předpi'sy instrukce, se všemi kontrolami zaručujícími absolutní správnost těchto výpočtů. Soupisem definitivních souřadnic a výšek bod:ů trigonom. a polygonáliních, dále fixních maček výškových s podrobnými topografiemi všech těchto bodů. e) Polními náčrtky detailního měření přesně dle předpisů instrukce upravenými, přehledně uspořádanými s připoj'enou p'řehlednou' skizzou. fY Přehlednou skizou, obsahující veškery koty nových čar regUlI'ač-· ních, vztažených na pevné body venku zajtštěné. g) Stručnou technickou zprávou průvodlní' o postupu prací měřických i početních. 2. O r i g i n á lem p o I o h o v é h o p 1á: n u v předepsaném měřítku na pevném papíře, qUlaHty odpovídajíci nákľaďnosti těchto praCÍ' be'z všelikých kot, nápisů a signatur. P:lán vynesen musí býti pOUl'Jez přumo měřených kQt v příwd:ě, jež zaneseny jsou vi poLních ná6rtcích a vepsány buďtež do něho, slabě ba,rvou pOUZiečísla par1oe'lní. K pláUlu př'ilo~eny buďtež přehledně nanesené sítě trigonometrická, polygonální a· měřická v případnych měřítkách ďle instrukce. 3. Dvě m a k o p ie mi p o I o h O'v é h o p lán u (každá v pevných deskách), upravenými dle stav'ebního řá'du s kotami, vrstevnrcemi a přijatými regul:acemi pro ono území, kde v nejbližší' dlobě se budou tyt'o prováděti. 4. K o p i í o r i g i n á I n í h o p lán u, j.ež SIOUižItimá pm případnou evidenci plánu u zemského výboru. ",. vn. Oferující podejtež svoje nabídky nejdéle do ..... městské radě v X. Tyto nech! obsahují: 1. nationale uchazečovo ,1l'. udání o dosud provedených a odevzdaných pracích v takové formě, jak se zde vyžaduje. 2. Nabídku na plán a sice: a) bez materiálu a figurantů, b) s materiálem a figuranty. 3. Rozpočet na signály, kolíky, zajišfovaCÍ' kameny atd. pro stabilisací a signa,usaci. Veškery vylohy tyto, pak výlohy spojené s dokonal~m za· jištěním pevných bodů, jakož i výplatou figurantů, buďtež poj:aty do celkové ceny plánu (viz bod 2. b). 4. Jasné a zřetelné PflOh1ášenitýkající se rušení za správnost a přesnost celého operátu. Oferent musí ručiti za s,vědlomité a přesné pro-vedlení všech prací měřických, týkajících se zajištění 'a signallisování bodu; zaměření, výpočtu a grafického znázornění parcel' p'ozemkových i' stavebních. Dále zavazuje se oferující celý elaborát v předepsané formě městské radě v X. nejdéle do ..... odevzdia'tl a za každý týden, o nějž se prác-e jeITlř vinou opozdí', zaplat! penale (50 K). VIII. Oferent zavazuje se, bude-Ii to obec ž{~dati,z a n é s t i z měn y měřením konstatO'vané dlo plánů kataqrálných, úřadem městským jemu zapůj6enych. Části, jež třeba> je zaměřiti nejdřív,e, určí zvFáštní komise obecnL Obec zav'azujese opatřiti v"hodné místnosti, jež světlem, otopem, jakož t obsluhou sama obstará. Nezaviněné škody měřením vzniklé na>hradí obec ze svého, oNšem když dříve tyto ev,entuaiJ!ityobci sie oznámí. Škodly neodůvl(}d'něné, zaviněné vyměřujícími orgány, nmdřti musí of.ereut.
1914/107
H on o I' ář za veškerou práci bud i žs t a n o ven dli e p I o c h.y a sice za 1 ha plochy zastavené ..... K, za 1 ba.uezasta'vené .•.. K. Tyto obnosy buďtež přesně v nabídlce uvedeny a celý honorář vyp<x:ten budiž dl!e plochy k zaměření určené. Vyplacen bude pak podnikateli ve třech' splátkách. Prvá splátka zav,latí se po ukončeni polníoh prací, druhá po odevzdání ,ce·lého elaborátu městu a třetí až po schvátení plánu nalctřízenými úřady. Město vyhna:žuje si právo v případě, že by revidiujkí odbomík nějaké va,dy nebo nesprávnosti v elaborátu zjistil, posliedlní splátku honoráře oferentu zadr'žeti. V případě, že by jmenované vady až po zaplacení celé odměny byly zjištěny a oferent zďráhal se bezpLa·tně je odstraniti, vyhražuje si město právo dáti opravy neb doplňky Hným technikem provésti na útraty oferentovy. V případě tomto podvolují se obě strany rozsudku komory inženýrské, jej'ž uznávaií za směrodatný.
Zprávy literární a odborné. Zpráva Ch. Lallemanda o mezinárodní mapě světové v měř. 1 : 1,000.000. Com p t. I' e n d. Nr. 25. 1914 S. 1362. Podnět k tomuto podniku dala Anglie a první oficielní konference ie;inala o tomto předmětu r. 1909 v Londýně za účasti 8 států. Druhá konference zasedala oU 10.-17. prosince 1913 v Pařiži. Zastoupeny byly 32 státy. Docíleno bylo pozoruhodných úspěchů. přijaty byly konvenční značky jednotné iak pro znázornění tvaru území tak i hloubek mořských, dále míst obydlených a komunikačních prostředků. Princ Monacký prohlásíl převzíti vyhotovení několika listů mořských částí. eína prohlásila, že zřídí službu kartografickou pro svoie území. Země Africké byly rozděleny mezi interesované státy ku mapování. Státy jihoamerické se sjednotily, vymeziti svoje území a mapovati jei. ústřední ústav má býti k tomuto podniku zřízen při Ordnance Survey Office v Southamptoně s pomocným úřadem v War Office v Londýně za účelem organisace prací a podání poučení státům, jež by oň pro tento podnik žádaly. V r. 1914 zasedá v Berlíne třetí mezinár. konference, jež rozřeší uěkteré body· dosud otevřené. . Ch. Lallemand. Métrologle Sur la questlon du litre. Com pt es I' e n d u s etc. de I' Ac· d. sc. S. 168. 1914. Autor poukazuje na ~uhlas přesně vědecké definice a rozpor mezi definicí hmoty a definicí óbfemu. Pracemi Ch. Ed. Guillauma a P. Chapuisa, J. Macé de Léprinaya, ti. Buissona a 1(. Benoita. (Travaux et Mémoires du Bureau interno des Poids et Mesures. t. XIV.) stanovena přesně vědecky oprava, kterou musí obdržeti 1 kg vody, aby měli dm". Kilogramiest příliš těžký o 27 mg s přesností 1-2 mg; odpovídá hmotě dm" čisté vody při 4° C, ale za tlaku 117 cm ± 2 cm (místo 76 cm). Z á v ě r. Poněvadž v moderní době se litru ku dimensování neužívá, má ieho definice co objemu 1 dm" zmizeti· Může býti ve vědec. metroňomii podržen co pomocná Jednička přesné definice, co 1i t I' definovaný obsahem 1 kg vody čisté při 4° C a 76 cm tlaku. Z této Jedničky metrologické se snadno přejde na dm" připojením - 25 miliontin dle nynějšího stavu vědy. Hutnost vody či hmota obiemová vody čisté při 4° a normál tlaku není 1, nýbrž 0'999 973 a dle toho redukovati o 27 miliontin = 'hoooo.
s.
Články čas opisné. Travaux et mémoires du Burell.'u international d'es P o i d set Me s u I' e s. Svaz. XV. Paříž 1913. , Techn. přehled samosprávný 1914 čís. 5.: A. Engel Oeneralní ideový návrh regulačního plánu města Poděbrad. E. Pic e k: Informační návod uchazečům o koncessi ke stavbě lokální dráhy. ZeHschrift)iir
VermessunjIswesen S. 441. 1914. durch Gegenschnitt.
f. H a u p t. Puliiktbestimmung
1914/108
Ve'fofientl. des Kgl. Pro Geod. lnst. N. Oas Geoid im Uarz. Berlin 1914.
r.
61. Prof. Dr. A. G a II e.
D(}lnorakouská in~enýrská komora podala na c. k. mtlllist. vyučovam 14. dubna 1914, č. 5414/24 Žá'dost za rozšHení geodétického s tu d i a ve znění: GeodéHcký kurs na zdejší technické vysoké ško./e byl zřízen před 13 roky, aby se umožnil vzrůst evidenčních gMmetrů. Tento kurs, který mohl dostati v rámci svých 2 r<Jků jen nejnutnější vypravení, přispěl k zamýšlenému účelu. Poněvadž však z tohoto, ,kursu vycházejí pŮ'sloupněneien úředlníci evidenční, nýbrž také techni,čtí úř,edlníci pro agrární operace (ve veřejných stavebních úňa-dech a v ~elezniční'Ch, silniční'Ch a říčních regulačních úřadech atd.), jakož i v samostatných soukromých podinicích zaměstnaní, ukazuje se naléhavě nezbytným skutečné rozšíření a vypr'avení kursu. ' Ke všem stavebním podnikáním a oceňováním půdy jsou geodétické a měřicko-technické práce základní a důležitou p'řednípod'mínkou a dostojí tyto práce jich dúležité úloze jen tehdy, jsou-li vždy tomu kterému účelu přizpůsobeny. Proto jest třeba ku př, žeJ,ezničnímu geometru vše• obecných znalostí o železniční spodní stavbě, agrárnímu g,eometru vě-domostí hospodářských a ze stavitelství silničníiho a vodního a v soukromých podnicích stojící civilní geometr, jenž jest nejšíře mměstnán, má spojovati dle potřeby tyto jednostranné vědomost,i. Pří.pa'dná stárost o to, že by snad takto vzdělaný geometr mohl zasahovati do pf'ací spiřízněných oborů, nejsou již proto na mís,tě, ježto j,est vymezení oboru prací již uzákoněno, a pod1obné upraveníl vzdlělá:ní geometni poskytl:o by ještě tu výhodu, že ostatní odborné skupiny mohly by býti uvolněny vymezením jich geodétických studií v jich beztak již bohatém studijním programu. Geometři jsou až dosud odkázáni jen na soukromé studium, chtějí-li od,pomoci tomuto těžce pociťovanémÚJnedostatku v odborném vzd1ěláni. Leč to jest velmi namáhavé a obtížné, zvláště pro geometry, odkázané na soukromou službu, nehl,edě k tomu, že tento, po většině' se vyskytujíCÍ' a nezaviněný nediosta'tek jistě nepřispívá ku vá,žnosti a důvěře ve stav, tílm více, že již na kurs sám se pohUží jako na přístřeší p'fiOnemajetné, pak pro takové, kteři nemají štěstí v jiných oborech, a - jak se též tvrd~ pro méně nadané. Podnět k tomuto, jakož i nadprodukce v beztak nouzi trpícím geometrovském stavu byly by rozšílřením geodlétického kursu zamezeny. Vážnost a důvěryhodnost geomet,rovského stavu není však j'en naléhavou potřebou příslušníků tohoto stavu, nýbrž jest též ve všeobecném zájmu, poněvaJdž se při, všem jedná vždy též o významné hospodářské hŮ'dnoty, zvJ:á'ště pokud se týče národního jmění, ležícího největším dílem v půdě, jakož i dnešních vysokých cen pozemků. Na d1alš!ještě vYPr!a'vení, zhodnocení a spolení v jeden k tomu povolaný, plně oceněný stav veškerého měřictví, má největší zájem nejen věda sama, nýbrž zejména n á rod o h o s p Ů'dá ř sty í, zcela zvláště však veš k'e r Ý s t a v ,ebn í p r ů mys I a pod n ik á n í, s o u v í sej í c í s 'O ceň o v á ním půd Y. Tato potřeba byla .již pociťována v 60tých lé,tech a pomýšlelo se již tehdy na zřízení třílletého geodetického kUrS.1hTomu10 požadavku vyhověly již Sasko, a Bavorsko Zříie'i\ím čtYřréféíio geo.détického kursu, aby se v něm vzděla1i vyměřovací inženýři tak, jak toho žádlají nynější pomery. Civilní geometři rakouští snažili se již opětovně toho dosíci, leč zcela nevysvětlitelným způsobem dlosud bez veškerého výsledku. Představenstvo dolu-orakouské inženýrské komoory klade sobě za čestlJla zákl:a-dě usnesení schů.ze ze dne 29. ledna 1914 předložiti tud~ž C. k. ministerstvu kultU' a Vyttčo:váni pfO:sbu,: ,,'-(i;.:i~Jl1'Ínisterstvo račiž· dáti podnět k rozšíření geodétického kursu naTt()lht~')~" zříditiLs.;t m:o sta tn Ý odLlHHn;~u r s, k jehož zakon-
1914/109
-čení nechi přísluší složení II. státní zkoušky ,a v němž, k dOSla'vll4ním vyučoV'alnlým předmětům nechi jsou přičleněny: Mathema:titka II., užitá mechanika, encY\kl'opaedi'e inŽ!enýrských věd, nauky o stavebních zákonech, ag'f'árníchoperací a geologie, dále výstavba měst, kuHurně technické voďní. stavitelství a prfimySlo'vé právo, ja:kož i nejmožnější zaved,enf praktických cvičení. Pam ě t n í s p i s b o sen s k Ý c h g e o m e t r ů, Příslušníci všech úřednických kategorií zemské správy zpravili již veřejnost iířednickými novinami o neblahém svém postavení. Ze však totéž dosud neučinili úředníci evidence katastru daně pozemkové, nevězí to snad v tom, že by byli v tak příznivém postavení, aby nebylo jim potřebno domáhati se zlepšenlÍ s,vých služebních poměrů všemi prostředky, nýbrž jen v tom, že lest jim znemožněn jakýkoliv čilý styk a solidární společné práce se všemi ostatními kolegy geometry následkem 'každoroční více než šestiměsíční nepřítomnosti v ,okresním městě a potom opět nastavšího přetížení zimními pracemi kancelářskými. Ze však jejich poměry jsou neutěšené, ďokáží tyto řádky. S ohledem na předběžné vzdělání jSiou evidenční úředníci (geometři) úředníkům tabákové režie nejblíže; leč postupové poměry jsou u tabákové režie nepoměrně přízni,vější než při katastru. Tento nepoměr nemožno pak vysvětliti nežlI tím, že první úředníci mají na: směrodatných místech 'dalek,o vHvuplnější a energičtěj~í zástupce jich věci. Kdežto dále u berníiho úřadu jest zaručena hodnost oficiála každému maturantu po uplynutí jednoroční praktikal1ltské služby, tudíž již ve 20. roku věku, musí sloužiti technik se státní zkouškou na vysoké škole celou řadu rokÍl jako měřický technik. V případě uspokojivého konánlÍ služby jmenován jest adjutovaným elbvem (hodnost prakt kanta) a jsou-Ii okolnosti velmi příznivé, může počítati s povÝšeillím do XI. hodno mdy - opět jako elév - Hž jako třicetiletý muž. Jest z toho patrno, oč jsou berní úřeďníci napřed proti geometrům. Vyhlídky evidenčních elévÍl na postup a zlepšení jich hmotného postavení jsou proto velmi smutné, smútnější ještě, než jich Ufední titul. Evídenční úředníci předložili zemské vládě r. 1913 petici s jich skrovnými nároky: Stejně podali elévové samostatně zemské vládě žádost za zvýšenLcestovnlÍhopaušálu a za změnu titulu »elév«. Pan sek ční šéf přijal 'obě deputace velmi blahovolně a ujistil je, že uvedené požaďavky dá co nejdt'l,iladněii prozkoumati. Z,vláště deputace elévů napyla dojmu, že právě na nef'Vyšších místech uznává se neudržitelnost poměrů. Přes to však nebylo žádné z těcht,o petici vyhověno; kde asi leží? Ježto se tedy úředníkÍlm evidence katastru daně pozemkové (geometrÍlm) nepoďařilo dosíci nejúřednějším způsobem také nepatrného zlepšení svých, a hlavně elévÍl, nutných poměrů, vidí se nuceny znovu upozorniti směrodatné kruhy na tuto okolnost touto Cestou užší ,veřejnosti - orgánem úřednictva. Ve schůzi představenstva dolnorak. inž. komory ze dne 28. V 1914 usnešeno směřovati ku změně § 15. nařízení ze dne 7. V. 1913 a to: "Oněm geometrům evidence katastru, kteří ztráviJi nejméně 25 roků ve státní službě, leč nemohou předložiti průkaz technických studií, jest propropůjčiti oprávnění civilního geometra s omezením úředního sídÍa na ur~itý politický okr.jenom tehdy, prokáží-Ii přísnou zkouškou svoji schopnost". Inž. komora pro vévodství bukovinské podala ze schůze představenstva 25. VI. 1914 dolnorakouské inž. komoře zprávu o zastoupeni rakouských inž. komor v průmyslové a zemědělské radě. Na základě usnešenÍ 3.ř. valné schůze ze dne 24. V. 1914 bylo pak vypracováno, jakož i příslušné akce zahájeny k 15 referátům. jež byly bukovinské inž. komoře podány ze 26 referátů jakožto usnešení prvého sjezdu inž. komor ze dne 20. a 21. II. 1914. Obsahují: 1. zastoupeni inž. komor v komisích pro stát. zkoušky při studiu lesnicko a kulturně technickém na vys. škole zemědělské ve Vídni. 2. Přibrání členů inž. komor do zkušebních komisí pro geometry na vys. školách technických. 3. Disciplinární Jednání se členy komor. 4. účast inž.kollor při pracích c k. ústřední komise pro ochranu :památek. 5. Vymeze!1f
1914/110
i úředniků státních správ vzhled~m k oprávnění civilnich inženýrů. 6, Zastoupeni inž. komor při II. stát. zkoušce odboru kulturně· technického na ~eské a německé vys. škole technické v Praze. ~ Dále bylo učiněno po·dáni c. k. ministerstvu želeZ'lic v příčině zastoupení inž. komor ve státní železniční radě. Na základě referátu dolnorak. komory učinilo představenstvo komory podání k ministerstvu spravedlnosti i vnitra v přičině nařízeni povinnosti okresním hejtmanstvím oznamovati komorám zavedené trestni soudni vYšetřování proti členům komor. Nový stavebni řád pro Mo ravu.NejvyšŠim rozhodnutim ze dne 16. VI. 1914 byla udělena sankce návrhum zákonů usnešených moravským :sněmem: a) týkaiících se změny a doplněni staveb niho řádu pro markrabství moravské s vyjmutím zemského hlavnihl) města Brna, králov. hlav. města {)lomouce, král. měst Jihlavy a Znojma a jich předměstí; b) týkaiících se :změny a doplnění stav. řádu pro zem. hl. město Brno, pro král. hl. město Olomouc, pro král. města Jíhlavu a Olomouc a pro iich předměstí.
Patentové přihlášky v Rakousku, vylož. do 1. září 1914. 42 C. - Car! Werner Caianús, lesmistr, Helsinski (Finsko): Optický měří(Jí přístroj. Patentové přihlášky v Rakousku, vylož. do 15. záři 1914. 42 c. - Car! Zeiss, firm;l Jena : Přístroj ku vyšetření strany a k ni 'Přilehlého úhlu trojúhelnika v území (při měření' pozemků), jsou-Ii známy
Ze služby v Bosně aHercegovině: Přeloženi: ,vrch. g. II. tř. J. Š v e c z Travniku do Brčka a M. Ma n o I a z Liubuški do Travniku; g; O. K o peč e k z Vlasenice do Liubuškí, R. O a n s ze Srebrenice d
1914/111
Z e služ b yc. k. Jes. s p r,á v y do ma i n. Jmenováni:' I. insp,:,k0tni U. tf. dr. V. Neubauet a·f'. S,chmidt,I.insp.kolÍ1.Ltt.;I.elévM·.y,ór.; r eit hL asslst. I. r. K. W o fZ i ko w s'k y ryť. z Kundratk výzI1I8rrienáti titulem a charakterem vtoh.l.ra,ďy. , Ze Služby c. k. kata;stru. Jm'enoYáni g. n·tf. eléVov-é: 'M. Ta:;; lent V ZJ1ra~ono, J. Zalac v Staiosolu~M.K~zy~a:,np"'li~ive Skole. M. Lan des be r g ve Owozdclku", M. P a k al u iko ,V, '.,Snlatynu, Ch. F e 1berbaum v Limanova, V; Chv.atek ve Lvově, K, WHhelmiv Rad': 16wu, L Tobolewicz v Kroscienku, M. Werber v Sokahi, O.Miti& v Turka, A. Roland v Limanova, B. J. f'tanz de Prus-Niewiadoms k i, B. Za h I e r v Zablotowě, O. Mu t h v Innsbrucku, R.. N i z nerv Cioťtkově. A. Janicky v Zywlec, T. Baumann v Przeworsku, A.Langner v Samboru, L. Sen d ec k i v N. Tatgu, V. C z u m s k v Rozwatowě, P. Cu.strich v Kotli, V. Szafranski v Bukowsku, S. Nowiskl v Kosowu, A. Kreczynski ve St. Samboni, J. Tabanski v Tlumaczu, L. Sznelgert v Buczacz, J. Urbanek v Zolkiewu. L. Chrzanowski v Dolině; J. ti e II v Rawě O. II.). P. Ta r n o wS,kl ve Vídni O. V.), J. N alezinek v Oradlšce (17. V.l. M; Pruiak ve Splitu (27. V.), E. tlerma n n ve Vídni (:4. VI.). Odešli elévové: R. B I I Ii ve Lvově, ti. P i 0trowski v ďRopcziice, J. Lovrinčevlé v Dubrovníku. Pensionovánl: řid. A. K a s per v Innsbruckq a L.Z á k ti ni s ki ve Lvově, 'vrch. g. I. tf. O. Jaitner v Kremži, J. Spalek ve Vídni, A. Kessler vCelovci, A. Par It z v M. Ostravě, vrch. g. II. tř: A. f' ran k v Amstetterí, tech. of. II. tř.D. Ko p pit s c h v Iith. inst. PřHati elévové: B. Mli !ler v Kremži. T. {( o z a k I e w i cz v Brzesku (20. V.), S. K u c i a v Dolině 03. V.),·J. Rohra:cher v Brixenu (21. V,). J. Taczlirtski v Tarnowu(23. V.l. A. Oero la ve Vezzano(25.V.), M. Jan u c z v tlaliczl (29. V,), S. B u r ya n pro Buczác-z (30. V,). Přeloženi: vrch. g.I. tř. 06 t h I z Melku do 'Vídně. E.' M a r t i n i i z Rannu do tlradce, V. S c h mld z Wo1fsbergu do Celovce. S. Lang zKutii do Tarnopolu. J. Stepien z Tarnopolu do St. Satnboru. vrch. g. I1.tř; L Lan g z Waitra do' Zlstersdorfu,' A. D z i e wan s k i ze Zurawna do Lisko, g. I. tř. J. O o I d ma n n z Purkersdorfu do TuHnu, L Koppel z P6ggstaH do {(remže, P. E t tel z tlradce do Ranna, E. ti ast e č k a z Bro\.lmova do Vídně. O, MaHer z Radlówa do Zolklewa, f'. Man n z Zistersdorfu do Melku,' J. f' ran k z Vídně do Waidhofenu, f'. , T i II z .Mielstadtu do Celovce, S. Nes I e r z' Ampezzo do Tlone, O. ti o eI ik z .Brixenu do Kitzblihelu. A. S c h a c he r I z Karl. Varů do Mostu. L S a w i c k i z Doliny do tlusiatyna, elévové: K. Li e m ber g e r z Vídně do V. N. Města, E.tI e r m a n n z Vidně do P6ggstaHu, f'. St e f f e z Kremže do Weitry, J. Je r i é z Vldně k nov. měř., J. Dem e I t z Gmundenu do Lince, R. J u rci c h z f'eldbachu do Rannu, A. R o I a n d z Limanova do Zuracono, L S c hne i g e r t z Buczaczu' do Doliny, J. f' r li a u f z Tarnowa do Limanowa. Ze služby c. k. agrár. operací: agr. g. II. tř, A. Tr a n Q u i II i n i imenován agr. g. I. tř., agr. boniteur A. K r a u s povýšen do IX. h. n.
Up ráz dně nám i s ta: vrchního evid. geometra v Broumově v C. 2ádosti během 4 týdnů praesidlu z. fin. řld. v Praze. (Notzbltt. 10·VII,) InspektorQ evid. kat. v VIII. h. tř. v CelovcL 2ádosti během 3 týdnů. praesldlu fin. řid. v Celovci, Vrchního geometra pro archiv kat. map v Celovci .. 2á
1914/112
v·Bině.
ROCNIK II.
V BRNf:, dne 1. prosince 1914.
CISLO 8.-10.
Stanovení sploštění země z měření kyvadlových.
Sl
=
:3-.2; (-
1)"
+. \211 + 1)11(211+ 3)
= = _ ]_~,--, (_1)11 c'
...,;;;;.
1
2n
+3
J1
i,211
11=1
d Sl _ dl!
II
+-
1
11·
d Sl d (J
;}
~?1
d "" d"" dl!
d ""
'd() -
1914/113
3
""
(;2 I!
+3
1.
a n~sobime-li ~ď
.
ještě v čítateli
';)
.'
','
btl~e kOnečněihWnota
(éhleríí .nabude 47)
g =go(1
kdež
značí
pak
i jmenovatelilS'a
'> 3i9
."
(1+ .~•.;"2),
",'; •..... . ..' ~14~2 >,.Výrazpro ..urý~
T
zldmkutpho
pak
tvaru
+ m ( ~-+!4;.2) sin2
fP )
V!;:-Q2'~2::2~(Q=
(Ii) ,
poměr odstředivé síly ku urychlení na rovníku. Při tomto odvození podrželi jsme ze SOl1čtu .I jen dva nejvyšší členy. Značí-li al, bl poloosy ellipsoidu, jest sploštění ~. -
'2 /; •
_
-
c:l ...
_.
'_
(.102 ~
..
,
c:l
-
a zanedbáme-li
,
z čehož
bl
(.I02_«(.I02_C2) ---_. ----, (lo c2
__
...
ve jmenovateli
= 2 e - e~ _ 1- 2e
}.:I
bi
(2 e _
e2)
(= __L __)
e:l (l
90000.
+ 2 e)
= 2e
vedle
+
I, jest 3 e2
+
Jest tedy ;.2 téhož řádu jako sploštění e, a kdybychom podrželi též člen ;.\ bude příslušný člen ve výrazu pro g řád\:l go m e2• A ježto
go
=
980 cm, m
=
2
2~O' e
=
3~02 , měl by člen ten vliv
na 5 desetinné místo, kdežto měření kyvadlová zabezpečují jen tři místa. Netřeba tedy přihlížeti než k ;.2 a v něm jen k prvé mocnosti e. Zbývá 2
sin
fP
= sin
ještě 2
{J
• c2 -2 (I a hledíme-li jen činitele m), ie'st
zavésti
IJ místo fP. Dle 44) jest c2 _. 2 J 1 2e e2 sm I~ ~~~~~-2 2 c sinT,j '1= (2 e - e ) sin2 (J
+
(l(12 ~
2
2
a b = ----·-2--= a 1
-
l
.
2e -
e
2
dle 48),
i
k prvým
mocnostem
1914/114
e (má totiž
sin 2 cp sou-
'
sin2 fP
= 2sin2 sin
=
i
l-Q2
_.-.-----._----
C2COS2
a dosadíme-li
+ 2e
{j (I-2e
+2e 2
sin
(P -
+
Ij).
2
2
11- (2e-e )sin Ij
II
e2) sin2 Ij
(2 e -
sin2 Ij)
----------
1 (/ -- c2 sin2 Ij
c2
(/
Ij (1 -- 2 e) (1
(2 e -
~
e2)2 sin4 Ij
obě poslední
hodnoty do vzorce pro f4, kladouce ještě sin rJ = sin2 Ij I sin2 21j 4 a podržujíce jen členy řádu prvého a druhého, bude stanoveno urychlení výrazem 4
42)
g
+ (~m -
= go (1
2
e ~- : ~me) sin Ij -
2
~ (5 m -
e) sin 2
13)
V zorec tento vyjadřuje dle odvozeni urychlení na el1ipsoidu rotačním, jehož povrch tvoří plochu hladinovou. Na pravé straně vyskytují se tři konstanty go. m, e .. stačila by tudiž tři měření g v různých zeměpisných šířkách k V}'počtu těchto konstant, splo2
štění e, hodnoty
rovníku,
a poměru
m
=
W __II,
z ně-
hož plyne velikost rovníkového poloměru země II při známé vé rychlosti w. Béře-li se zřete! jen k prvé mocnosti e, jest přibližně chlení na pólu (tj = 900) 5 g90 = go (1 2 m - e).
úhlo-
.
go příslušné
go
ury-
+
z čehož plyne rovnice e
K týmž
výsledkům
Clairautova,
+
Jbo
dříve
= ~~-
již uvedená
5 m. 2
go
I) vede v=
též potenciál . dm W2 k-~ (X" / r ~
+?
'J
+ y"), "
rozvede-li se integrál řadou sférických funkcí. Značí-li lenost potenciálového bodu od počátku, r' vzdálenost hmoty zemské dm od počátku,2) I' úhel, jejž tvoří r' a
R vzdá-
R.
částice jest
1) Helmert. Die mathematischen und physikalischen Theorien der hoheren Oeodasie, II. st. 50-88. Encykl. d. math. W. VI. 1 B st. 90-96.
Jsou-ii x', y', z' souřadnice částice dm, jest r2 = R2 r'2 - 2 R r' cos 1', při čemž X x' y y' z z' COS l' 2)
+
+ + =-----R-r' ------_. 1914/115
1 1 { '. r' r=R 1+RPl
. (r'
'R-
+
)2 P + ('R r' )3 Ps+
kdež sférické funkce PIl P2, P3' • P1 = cos P2 =
1
4
kdei jest e základ psáti
•
3
jsou 1
+ 32
cos 2 Y
1 í i "'+ _i1/) r=2-\e' e "
přirozených
1 ('
,
r,
+-4- cos 2 J' = -2-
cos
...
2
,
\
logarithmů.
i imaginární
,-li)2)_ 21 =
2 r'
( r'
R 1- -R'- cos i' ~
1(
R 1-
(1- ~
e
L'Rr'
jednotka,
e
Yi)
lze
__.!. 2
-J"t+
Rozvedou-Ii se oba dvojčleny dle binomické poučky
(I-!~-/l~-+--H~-er,-+- ; ('~-)"e -+- (r~ e 'r' -+- 1s(~) e ' r
r
1
5 16
'1"
3
1
a obdobně druhý dvojčlen, bude v součinu obou členu tvaru ({) odpovídati člen (_ ~
) TI
(e p Y
(~-) i
TI
e
--p
+ e - Y i) p
Y
i
II
e P i'
i
Sloučením
= (~_) n cos p
r
eliminuií se veškeré moéniny e a jest tedy
+=*(l+-k~ Pl+(~ YP2+ .. ,,),
A)
kdež P obsahuií cos Y, cos 2 r, Je-Ii r - O. jest r = R B)
~=
...
s konstantními koefficienty. r'• načež
i{l l_~) =~
kterážto řada konverguje. je-Ii r' obsahuiící koefficienty P vesměs
(l~~.~+: Y i)-
+ ~+ (~r+....),
1
1
<
R. Proto konverguje menší než. 1. Veškeré
též řada A} členy řady
1
'2 jsou totiž kladné a následkem toho i všechny členy sou-
činu obou řad. vyjádřené pomocí cos y. cos 2 y. cos n r. Je-li y = O.nabývaii funkce P maximální hodnoty a řada A) přechází v B). Jest tedy - P max = 1.
1914/116
+ 53
3 P,3 = -COS"J 8
---
'8
9 20 P4 = 64 + 64 cos
3
COS
1J -
---
,-
35· 2 1'+ 64 cos 4 I'
šířku,
cos
3
1/
+5 -
'2
30
=-8-8
V souřadnicích polárních jest x :......r cos cp cos ;., y = r cos cp stn ;., z = r sin cp značí-Ii cp geometrickou roviny XY.
2
cos I'
cos 3
1J I
35 +-SCOS
4
1'.
x' = r' cos cp' cos }/ y' = r' cos cp' cos ;'" z' = r' sin qJ'
}, zeměpisnou
délku čítanou od
Pak jest
'+
'+
'=
xx y ---y zz -cos y.= -------" cos cp cos cp'('cos t.-A ") R r' a jednotlivé členy rozvinutého výrazu pro potenciál V
k
r .
+
= R ljdm
l'
J
lI x
'"
dm
1 I" P r' dm -
R2
+R21 ' ./' P2 r'2 + -2 xy)"+ 1
R./ P1 r' dm
+
R
+.sm cp sm. cp,
1
-
x' dm
-+
(
2
2
= ml,
-1...f'R R2,J
y
liJ:!
dm
r' cos "' dm-
j' y'
1-
dm +
z (z'
dm
J =
O,
neboť J x' dm - O, fy' dm = O, J z' dm = O, jest-Ii že počátek leží v těžišti země, jak předpokládáme. Ježto P2
=~
(sin2 cp_.!..) (sin2 cp'_..!.)
43.
+
3
3 sin cp cos cp sin cp' cos cp' cos
+ ~
4
bude
3 sin cp cos cp {cos},
+~}COS2 _
Cf'
cos 2 (), -
= ~ (sin2cp--J;f) ((Z'2 _X'2-;y'2)
(P2r'2dm +
cos2 cp cos:!
I x' z' dm +
V, -
)/)
}/), dm
sin;.,I y' z' dm}
cp {cos 2 ;.,jcx'2-y'2)dm+sin2})X'Y'
dm},
Jsou-li osy souřadnicové hlavními osami setrvačnosti, jest dm = o. x' z' dm = O, fy' z' dm = O, Případ- tento Íí· země skutečně jest, neboť vzorec, jímž lze poiorované urychlení
I x' y'
I
1914/117
vyjádřiti, neobsahuje zeměp. délku a musí tudíž i v potenciálu. z něhož se urychlení odvozuje, b}'Tti l1ulou Koefficienty členů obsahujících }" Jest tedy také (X'2 - y'2) dm = y/2 dm B - A = O. momenty setrvačnosti dle os X, Y jsou rovny. Vzhledem k tomu jest
r (X'2 +Z'2 -
f
I
P'2 r ,2
dm
pro
potenciál
a výraz
--
,Prvý
člen
+B
3 (A ---,---2
J~jPR
,2
+ z-k
V =~{'JJI
+
Z'2)
/3
(.,SIn 2 rp -
-' 1 '} 3
(C-A) (1-3 sin2 rp)
T
r
C) "
-
ď,
+ J4,/ P 4 r/4 dm + -~ co R3 cos2 rp} . 2
dm
~ 1.))1 stanovil by potenciál,
kdyby země byla homog. koulí.
Pozorovaná urychlení lze vyjádřiti vzorcem g - go (1 b2 sin2 B b.j, sin4 B), je-li Bzeměp. funkci p, jest člen na A nezávislý
+
25 ( , z
-5-3. SIn
"a
4 SIn"
+
lIJ
) ( . "
V odpadnouti,
cos rp, Funkce
ježto
g
. 3
.
5-
SIn rp'),
neobsahuje
liché
Slil" rp' -
lIJ
avšak
Ve
i tento musí
sin
mocnosti
ff!
ne\}
P 4 má člen na }, nezávislý
1_~~~(sin4
2r +
rp -
~ sin p
3~)(sin4 rpl-i sin2rp'+ :5) ,
takže 1 J" P 4 ~ljl-R4 Plocha příslušná rotační.
/4
r
D (
dm = R4
určité
Vytkneme-li V
šířka.
ještě
hodnotě
potenciálu
íJJl a dosadíme
k '))1 I 1 r
=--'--
6 • 2 rp 7 SIn
sin4rp-
Vo jest pak plochou
S:-íJJI A = K, co r 2 rp)+ ---2
K + --" (I l 2 r" .
2
4
('" sm 4 rp -
2 rp
3
3 sin
+ rD
+ 353)
6. -y
cos
Slil 2 rp
+ 353)lJ •
značí-li r vzdálenost potenciálového bodu od počátku označenou dříveR. Je-li a rovníkový, b točnový poloměr plochy hladinové potenciálu Vo, lze do poslední rovnice dosaditi současně r = a. cp O, aneb r = b, rp = 90°. Odečteme-li od sebe obě tyto hodnoty pro Vo, obďržime vztah 1
b- Je-Ii
KK a =2 a 1
3+
"
1)3
+
co2 a2, 2 I)jfi{-
e sploštění ellipsoidu o týchž poloosách 1914/118
+
,3
D , 8 D·
35 li5 - 35 b5
a, b, jest b = a (l-e).
Násobíme-li'tudižróvniciA) hodnotolL ti a pak za b: dosadíme a (le), \nabu"Ó'e tvaru 2 '. 3K 61 a3 D B) e (l e) = ia2 (1 2 e) ZlJ}ck-7;i4'.
+
+
jestli-že VI
než níku g
členy řádu· e2• 1) Na levé straně jsou pouze 2 3 .v t d' bOt' 3 K. 61 a bOt' v'd 'vvoh nemuze e y y 1 2 2 , 2 IJJrt y 1 ra u VYSSl o
podržujeme
a
e, e,2
ceny
+
e. Clen 04 jest řádu e2, jak brzy vysvitne. . a a točně,
=-
hodnoty
Ó'V
kde
or
.
g90-go a2.
a přičteme-li
•
v
+
BI násobenou
rovnici
1
Předpokládejme,
')Yfk:~-
I
+~. ._2r~
90 plyne
_, T
bude
posleze
b
(l-e2
e
= e2
61
(I-3e2
2
rp
;sin2rp
+ e sin (I' , .. ' ), + e a ježto b =
+ e4 sin4(p) 2
3
r cos +.'_~-"-----2
+-!s)}
4
(sin rp-
=a
61 a 3 Z'))lk (I-s)
Vo 2
sin2 (I'
sin2 rp 2
.
4 .
plochy
4
4
4),
a (l-e),
e4•
-
do D) předpokládanou (l-e2
2D
+ 7a
°
-~jjk '
(1--3sin2(p)
že
a (l-e2
~}"k
a"
(j)2
ekvipot.
K'
E)
f')
3 K a2
+
pro poloměr
=
4
třemi
612 a
t .32 a;JK --
+~
A dosadíme-li
tyto
=l ~;~tl - e(J~ ~;l~)+':~1.
Vo
pak pro rp jest patrně
od sebe
612~3
IJJl k I r = "--~1
r
Odečtouce
derivace
2
vyrazem
Z 50 plyne
51)
b.
stanoví
+ 3e) _~!\ (3 + 8e) + +-~"~)2 a ~mk 7 a
°
v
Jeste
D)
r normálou,
=
r
g90 -go _ 5 IJJlk; a2 -"Z
e +g90g~gO
C)
a resp.
e (2
k této e
poloměr
na rov-
obdržíme
=
JI90-g0
Dělíme-li
=
pro r
-0.-
:m k:
jest
Urychlení
hodnotu
2~
= 1+ 2 -L
s)
D
r-a,4
r, bude (1-3 (4
S
-
S2) (I-I- 2 e2 S2)
6 -7
s
2
3) + 35-
,
t t'· a,_ 1_ (l +e)(l +e2) _ • +~ ., es to lZ b - 1 _ (1--:- e2)(1 e2) - 1 -j- e. e', zanedbáme-li v čítateli eS, v jmenovateli ei• Obdobným způsobem odstraňují se jmenovatelé i ve výrazech následujících.
')J
e-
+
1914/119
je-li zde ,s = sin fP. Nehledíme-Ii vpravo ke členúm řádue2, obdržíme srovnáním koefficientú stejných' mocností sin2 fP V a
Vo a
K
= 1
=e
+ ZlJRk
-+- 23:2-;-
2 íJJl k
'3 K 2 a2
e -
-L. i
.
ro2a3 2 mf}{ .
Dosadíme-li odtud přibližnou hodnotu
~.~
do C) 2
příslušný člen řádu e2
:
a dělením obou rovnic posledních obdr-
2
O)
ro2 a3
ro2 a3
K:
-rork Dle E) jest e žíme tedy
3
= 0, 1JJ,l!I< e2 = 2 a2
e
4
jest totiž
3
a píšeme-li též za ;, ~ přibližnou
-
hod-
2
notu m
a = . ro-~, go
nabude C) tvaru
e -+- goo go~O = ~ m - e (e -+- ~)
52)
-+- --~
d, .
je-li
d = -~. Rovnice tato podává theorem Clairautúv rozšía řený o členy řádu e2• Podržíme-li všechny členy, plyne z P) srovnáním koefficientú stejných mocností sin2 fP VaK \JR k
= 1 -+-
ro2 a 3
2 a2
Vo a _ (3 e4 iJJl k - ez 2
(j)2
ml
3
'
O
+ 3'53:4
-+- 21m k
'
3 K) .e.: D
3
a
a
k ~
''3:4'
2-
Jest tudíž e4 řádu e2 a vzhledem k tomu možno psáti, použijeme-li příbližné hodnoty 23~ z rovnice O), a .
=
e4
Zavedeme-li
e (~-
m
2 e)
+
d.
ještě označení b -
goo-go __
go a za ~ m dosadíme e e4
62
-
+b
dle zjednodušené
= e (b -
e)
e + e = e (l +
+ d,
52), jest
b -,-
e)+
d,
+ d] sin fP +
[e (b -
e)
4
načež dle Sl) 53) r= -Pro
a [1 -
[e (l
+ b-
e)
2
rotační ellipsoid jest
1914/120
+ dl sin
4
fP]
fe
e . (1 "33m, e) sínÍ! qJ Z
+
J
a l -
-
l
--C-
+2e
2
sin4;
'1"
.}0
a rozdíl 54)
r -
re
=a
l-~ e (e -
b) -d
1~
sin2 2
qJ.
Složky urychlení odvozené z potenciálu V 50) jsou: ve směru rostouCího r ... loměru
_i~_V-, rr.qJ
~V e r
I
ve směru poledníka kolmém ke směru po-
ježto element oblouku kolmého ku r jest ds = r d qJ,
a ve směru rovnoběžky, chlení -- , é V _}' r cos (p ( , tuje. ] est tedy
jejíž ds = r cos cp d }'I jest složka ury-
Tato jest ovšem O, ježto v 50) se }. nevysky-
Z 50) plyne
iV
~)l k
i. r
r-
'l
11
"
') P" "II' x, --rIseme- I'I v rOVniCIe IPSY';ťi
y=
r sin qJ, obdržíme r (cos" qJ 2
-+
[l
-+
;:;>(i-Y
2
2e
+
i~-~-==--=-=-~-=------~ ~~' = a (l [2 e II T (2 e 3 e2) sin' qJ věty hinomické, obdržíme uvedenou řadu·
r '=
+
1914/121
~}2= 1 x = r COSm T, 2 2 3 e ] sin" qJ) - a , načež
+ + 3e
2]
sin2 cp
r't.
Užitím
a dosadíme-li ještě 1 -i-
r
1
=
" .
-" a- (1 . + 2 [e (I + b - e) + d] S2
-
[e (2 b - 5 e) + 2d] s!c
podržuiíce ve vlnité závorce jen členy řádu e2, obdržíme posléze 3 . ':.lJl k ( .~ K liJ2 a 2. 2 55) g= - 1+ +_ d (I+[b+7a -3dlsm"m 2 2 a 2a ~l)(k 7 ,'1'
3')
ď
•••
,
[7 a2
-
Vyjdeme-li od vzorceLexperiměf1tálně
+
-
3 d] sin4 (Ph
)
stanoveného
+
56} g = go (I P2 ~i,n~H b4 sin4 B) a _zavedeme v něm místo zeměpisné šířky B geocentrickou šířku cpl) dle relace B - (p =e sin 2 (P, bude 57) g = go [1 + (b+4ab-b4) sín2(f! - (4ab-b4) sin4 (p] kdež b = b2 + b4• Stanovíme-li totiž z 56) pro cp = 90 goo =
go (I +
bz +
b4), jest _g~2__ ~~ g...L= b2
+b
,
4
kdežto dříve poměr ten označen b. Srqvnáme-li theoretícky odvozený vzorec 55) a empirický 57), obdržíme srovnáním koeificienti! při sin2 cp neb sin4 cp 4 eb -
d
b4
=L3
= 7 e2
-
(7 e2
4 eb+
--
3 d,
Maximální vzdálenost lielmertovasferoidu poloos jest pak dle 54 (r -
r)e
1 a (1 1.2 2
max --
e2
b4).
53) od ellipsoidu týchž
+ eb
Dosadíme-li sem a = 6378.200 m, e =
b4 )
-
1
298'2 =
•
0'003353,
2
tg B:;-...:: ~z tg (P, jsou-li a. b polo-
') Jak bylo nahoře odvozeno, jest osy
ellipsy,
tg (B -
a vzhledem
ku b
=
tg B - tg cp ~) =T + tg ft cp
J~_~+
+
1 hledíme-Ii jen k prvé mocnosti hodnotu ()"OG34a rozdíl B - ~ arcus B - cp. načež B = cp -sin 8 . sin cp +- cos ~ . e sill
e),
tg B
(2 e +
ti
=
a (1 -
=
(l
8- (l-+-i-e-+
= 2
_3 e )sin
+
+-
Ze
+ 3e
3 e2) tg cp 3 e-2) tg2
cp cos ~ _ =
2).
~
e sin 2 cp
(2 e 3 e2) sin2 ~ • e. Nebude tedy tg (8 ,-- cp) přesahovati 15/, takže místo tg (B - ~) lze klásti e sín 2 cp, a ježto cos (e "in 2~) = 1. Z~, sin2 B = sin2 cp +- 4 esín2 ~ COS2~.
+
<
1914/122
b =0'0052, 12·7m.Kdy'b~
b4 = O, plyne pro největší vzdálenost obou ploch měly (!plně splynouti, musí býti
r -'- r e 5 e 2 _..' "2
= O čili
b4
-
~
2
+. e b ~•
e2 .
.eb. D osa d'lme- I'1 t utcO h o d no t ti·. d O· 52) , PIyne 17 em 14
e
2 (5 m -
sin4 B ~
e).
1 4
sin2 B -·sin2
2 B.
Zprávy literární a odborné. Články časopisné. Ca s o p i spr o p ě s t o v á ním a t h e mat i k y a fy s i k y. S. 363. 1614. Dr. f. Z á v i š k a: O principu relativnosti. Z e í t s c h l' i f t f U l' I n str Um e n ten k u n d e. . S. 221. 1914. Dr. C. P u I f r i c h. Die drehba re "wandernde Marke ~ eíne Neuanrichtun14 am Stereokomparator. . S. 245. 1914. Dr. L 6 se hne 1': Ahlesungen am Bennelschen Strichmikroskop mit Beleuchtungsrohrchen. S. 250. 1914. Dr. In14.W. B re i t h a u p 1. Die Breithaupt-liensoldtsche Libellen-Ablesung. S. 290. 1914. E. li a m me 1': Abanderung und VervollsHindil1;ungen dés Zwickyschen Polarkoordinatormeters. S. 297. 1914. Dr. L 6 se hne 1': Eine neue Zentriervorrichtung fiir feldmessinstrumente. . . S. 305. 1914. K. L Ude m a n n: Úber die Ausmessung von Stereophótog.ramen mit dem Stereokomparator fmm O vou ZeiÍss-PuH'rich. S. 323. 1914. Dr. li. S t a d h a gen: Beziehung der englischen und amerikanischen Langeneinheit des englischen und amerikanischen Yard. ZUl' me,trischen Uingeneinheit dem Meter. . O 'e s t e r. Ze' i t S c h r i f t f ti rVe r m e s s u n g s w e sen. S. 102. 1914. A. No e t z I i: Untersuchungen Uber die Genauígkeit des Ziclens mit fernrohren. S. 225. 1914. Dr. A. li a e r pf e r. Die liansen'sche Aufgabe mít iiberschiissigen Beobach-tungen. Ze í t s c h r í f t f Ur V·e r m e s s u n 14s we sen. S. 473. 1914. K u m mel': Betrachtungen ZUl' Schragmessung.
1914/123
S, 485. 1914. fr i t z:· Erweiterte formel fUr die Berechnung des mittleren fehlers aus Ooppe'lmessl,lngen. S. 504. 1914. G u r I i t t: Oas Prazisionsnivellierinstrument vonC. Zeiss in Jena. S. 542. 1914. L Ud'e m a n n: Eine neue Taf,eJ ZUlrBerechnung der Koordinaten von Zugpunkten. S. 553. 1914. Dr. G a s t: V'on der argentinischen Landesvermessung. S. 606. 1914. Dr. S a mel: Ein Beitrag zur frage Uber die Genauigkeit der L o t rec h t sté II u n g v o n O i s t a n z- und Nivellierlatten. S. 625. 1914. Dr. Oe g n e r: Erkundung I. Ordnung und Signalbau der Kg!. Landesaufnahme in neuerer Praxis. S. 640. 1914. Versuche mit einem neuartigen Basisapparat. Ve r me s s u ng s - N ach r i c h ten. Nr. 36. 1914. f. B i c her: Die frage nach senkrechten Bodenbewegungen bei fixpunkten.
Vyšlé knihy: C ,om p t ,e s r e n d li' S des' séanoe-s da la XVII. Conférence générale de r Association géodésique internationale etc. II. Volume: Rapports spéciaux. 11. G. Van deS a n d e B a k h u y sen. Berlin et Leyde 1914. 110 f e r: Berichtigung der Kriimmung der GleisbOgen. Knihkupec W. Zornsch, Kol:n a/R.. Cenla 2·50M.
Zprávy stavovské. Oolnorakouská inženýrská komora podala na c. k. minist. vyučováni 14. dubna 1914 č. 5414/24 žád,ost za rozšíření geodetického studia ve z n ě TI í:Geodetický kurs na zdejší technické vysoké škole byl zřízen předl3 rÓ'ky, aby se ·umožnil vzrÍlst evidenčních geometrÍl. Tento kurs, který mohl dostati v rámci svých 2 rokÍl jen nejnutnější vypr,avení, přispěl k zamýšlenému účelu. Poněvadž však i tohoto kursu vycházejí posloupně nejen úředníci evidenční, nýbrž také techničtí úředníci Pf{) agrámíoperace (ve veř~jných stavebních úřadech a v železničních, silničních a říčních regulačních úřadech atd.), jakož i v samostatných soukromých podnicích zaměstnaní, ukazuje se naléhavě nezbytným skutečné rozšíření a vypravení kursu. Ke všem stavebním podnikáním a oceňováním půdy jsou geodétické a měřicko-tec'hnické práce základní a důležitou přední podmínkou a dostojí tyto práce jich dťiležité úloze jen tehdy, jsou-li vždy tomu kterému účelu přizpůisobeny. Proto jest třeba 'ku př. železničnímu geometru všeohecných znalostí o že.J'ezniční spodní stavbě, agrárnímu geometru vědomostí hospodářských a ze stanoviska silničního a vodního. a v soukromých podnickh stojící CÍ'vilní geometr, jenž jest nejšíře zaměstnán, má spojovati dle potřeby tyto jednostranné vědomosti. . Případná starost o to, že by snad takto vzdělaný geometr mohl zasahovati do prací spřízněných oborít. nejsou již proto na místě. ježto jest vymezení oboru prací již uzákoněno a podobné upravení vzdělání geometrů poskytlo. by ještě tu výhodu. že ostatní odhmné skupiny mohly by býti uvolněny vymezením jich geodétických studií v jich beztak již bohatém studijním programu. Geometři jsou až dosud odkázáni jeti na soukromé studium, chtějí-Ii odpomoci tomuto těžce. pocifovanému nedostatku v odborném vzdělání. Leč to jest ve,l'mi namah:avé a obUžné, zvláště pi"ogeometry, odkázané na. soukromou službu, nehledě k tomu,že tento po Většině se vyskytující a nezaviněný nedostatek Hstěnepřispí'vá ku vážnosti a dÍlvěfe ve stav tím více, že již na kurs sám se pohlíží jako na přístřeší pro nemajetné, pak na takové, kteří. nemají štěstí v jiných oborec'h a - jak se též tvrdí -pro méně 'nadané. .
1914/124
Podnět k tomuto. I'akož i nad,produkce v beztak trpícím geometrovském stavu, byly by rozšířením geodéHckého. kursu zamezeny. Vážnost adůvěryhodnostgeometrovského stavu není však jen naléhavou potř~bou příslušnrků tohoto stavu, nýbrž jest též ve všeobecném zájmu, poněvadž se při všem jedná vždy též o významné hospodářské hodnoty, zvláště pokud se týče národního jmění, ležícího největším dilem v· půdě, jakož í dnešnkh vysokých cen pozemků. .. Na další ještě vypravení, zhodnocení a spojení v jeden k tomu povolaný, plně oceněný stav v,eškerého měřictvi má největší zájem nejen věda sama, nýbrž zejména n á t o d o h o s pod á ř s tví, zceTa zvIáště však veškerý stavební průmysl a podnikáni související s o ceň o v á ním půd Y. Tato potřeba· byla již pociťována v 60. létech a pomýšlelo se již tehdy na zřízení tříletého geodétického kursu. Tomuto požadavku vyhověly již Sasko a Bavorsko zřízením čtyřletého geodétického kursu, aby se v něm vzdělali vyměřovací inženýři tak. jak toho žádají nynější poměry. Civilní geometři rakouští snažili se již opětovně toho též dosíci, leč zcela nevysvětlitelným způsobem dosud bez veškerého výsledku. Představenstvo d,olnnrakouské inž,enýrské komory klade sobě za čest na základ'ě usnesení schůze ze dne 29. ledna 1914 předložiti c. k. mini'sterstvu kultu· a vyučování prosbu: C. k. ministerstvo račiž dáti podnět k rozšíření geodétickéhokursu na dobu 3 roků., zřídíti s a m o s t a t n Ý d bor n Ý k u r s, k j,ehož zakončení nechť přísluší složení II. státní zkoušky a v němž k dosavádním vyučovaným předmětům nechť jsou přičl'eněny: Mathematika II., užitá mechanika, encyklopedie inženýrských věd, nauky o stavebních zákonech, agrárních operacích a geologie, dále výstavba měst,kufturně technické vodní stavitelství a průmyslové právo, iakož i nejmožněiší zaveci'ení praKtických cvič-enL Z inženýrských komor. - Ceská sekce inženýrské k o mor y p r {) kr á lov s tví C e s k é učinila podání za přijetí členů do zkušebnich komisí pro státní zkoušky na ,vysokých školách technických. Projednala záležitost udělení autorisace osobám, j'ťŽ nema.jí technického vzdělání. Usneseno zakročiti o vY'dání legitimací pro kvalifikované asistenty civil:ních geometrů k získání práva pořizovati kopie z katastrálnýchplánů. Protestovala proti usnesení německé sekce, jež udělila autorisaci absolventu lukařské školy. Soudy byly požádány za přijetí civilnich techniků co odborných soudních znalců. . Z předsednictví komory 'pro království Ceské podniknuty kroky proti ministerskému nařízení z 1. čer'vna 1914 o dělení katastrálných parc-el: a zav,edení knihovního pořádku o dílcích malé ceny. Učiněno bylo podání pa české místodržitelství ohledně provádění staveb státnímí iinženýry 'v1eprospěch civilnkh techniků a zadání staveb sHničních osobám bez technického v,zdělání. D o I nor a k o u s k á k o mor a. Sdružení podnikatelů staveb činí podání na znčimčení cizích odborných slov. Vysoké školy technické požádány byly za' přijetí civilních technik!1 do zkušebních komísí odborných státních zkoušek.
°
Nařízení ministerstva spravedlnosti ve srozuměni s ministerstvem Hnanci amitílst.- veřejných prací ze dne 2. prosince 1914 o zhotovováni plán6 pro knihovní dělení parcel. (Cástka CLXXXIV.,ř. z. č.346.) Na základě člállkl1 I. císařského nařízení ze dne 1. čerVna 1914 ř; z. č. 116 (novela o dě'leni parcel) --,- (Techn. Obror 1914, č. 23.) - nařizuje se:
1914/125
§ 1. Dilelplány, jsou-li zh6toveny státními úřady se stavebně-technickými orgány, musí býti opatřeny stvrzením příslušného úřadu, že plán byl zhotoven v oboru úřední pitsobnosti, má~1isloužiti za podklad knihovního dělení parcel. § 2.
, Díleí plány všech jiných úřadů, které byly nanzením prohlášeny za způsobilé ke sdělání plánů pro knihovní dělení parcel - musí býtí opatřeny stvrzením úřadu, že plán byl zhotoven pro úč-ely vlastního okruhu služby. § 3.
Stvrzení (§§ 1. a 2.) budiž podepsáno tím, kdo jest oprávněn ve státuím neb iiném úřadě ku podpisování úředních listin a kromě toho opatřeno úředním razítkem. § 4.
Úřady, které nejsou státní a které dle článku 1., § 1., druhý odstavec CÍsařského nařízení z 1. eervna 1914, ř. z. e. 116, ucházeií se o to. aby dílčí plány, zhotovené jejich orgány pro účely vlastního okruhu služebního, byly prohlášeny za způsobilé pro knihovní dě'lení parcel, mají podati žádost k ministerstvu spravedlnosti. Při tom svým organisačním statutem neb jiným způsobem maií prokázati, že ony orgány, které zhotovuji dílčí plány pro tento úřad. poskytuií svým předběžným technickým vzděláním dostatečné záruky pro zhotovování takových dělících plánÍ!. § 5.
Na zák'ladě článku 1., § 1., třetí odstavec cís.' naříz,ení z 1. června J914, ř. z. č. 116, mohou býti techničtí orgánové v Istrii a Dalmacii ke své žádosti ol'rávněni zhotovovati dílčí plány, které byslouži\y _v sousedním okresu jeiich bydliště za podklad pro knihovní dělbu parcel. . Takové žádosti. doložené prÍ!kazem o potřebném !l:eodetickém .vysokoškolském vzdělání a plné zpÍ!sobilosti žadatelově k provádění dílčích plánů, podáva'ií se u okresních soudÍ!. v jeiíchž obvodu má technícký orgán své sídlo. Okresní soud předloží žádost i se svÝm dobrým zdáním a návrhem služební cestou ministerstvu spravedlnosti. Presidia s'oudních dvorů první a druhé instance mail zaujati stanovisko k návrhu okresního soudu. . § 6.
Toto nařízení nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Patent. přihlášky v Německu, vyložené v říjnu 1914. 42 c. D. 30031. - Ryi::h\,é připevnění fot'Ůgrafických, optických a geodetíckých přístrojil, střelných zbraní a pod. Deutsche Jagd-fi\m-Ges. Berlín. 42 c. M. 53900. - Přístroj ku řešení úloh sférické trigonometrie. Dodatek ku přihlášce M. 47846. Dr. Jules Macé, Marseille. 42 c. B. 31892. - Přístroj ku měření vzdáleností a úhlů ve tvaru hranolu. ferÉ1\PMz, "I(ás~el. • 64 c. T. 18761. - Přístroj stáčeCÍ pro odměřená množství kapaliny. Tllrillo Ristoťi T&gna, Loodýn. 65 a. K. 53728. ......:Pddinoř-skýreflektot.' Dr. Ing, ;MarcellKlein;Berlín. 21 c. G. 38840. - .PřístrorVy\Tozujídelektrícké výchvěje. Spo!eč. pro bezdrátovou telegrafii, Berlín. *) Oznamuje patentová kancelář ing. L. Vojáček. Praha II .• Jindřišská 18. kter)na p&žádání oratrí levné opisy vyložených patentových přihlášek. Během lhůty vyloženi móžno podati oa,or _proti uděleni patentu na kteroukoli uvedenou přihlášku.
1914/126
21 c. S. 40561. ~ Způsob a zařízení ochrany e1ektrických vedení 'Proti rušívým vlnám. Síemens-SchlulCkertovy závody, SieUllOOSiStadt u Bedína. 42 c. li. 6~118. ~ Manometrický přístroj ku měření hloubky. ~ Jul. Hartig, Berlín-Hohenschonhausen. 42 c. H. 63719. ~ Přístroj k stanovení a případně též k označení rozdílu výšek dvou různých hladin vodních. Stian Holte, Skien, Norsko. 42 h. V. 12427. ~ Sfér[ckY,chro111Jaltickya astigma:ticky korri,govaný objektiv. VoigtHinder & Sohn, akc. spol., Brunšvik. 42 h. 613051. ~ 613052. ~ 613053. ~ Tři druhy dalekohledu O> proměnHvém zvětše'l1iÍ.Optický závod C. P. Ooerz, akc. SPOII., BerlílJ1~Friedenau.
• Mimořádná zákonná ustanovení patentová. Patentový zástupce Ing. J. Vojáček v Praze sděluje nám následující: Vzhledem k vypuknutí války stanoveny byly v celé řadě států zákonnou nebo nařizovací cestou mimořádné úlevy, pro placení patentových poplatků (ročních tax). iichž by si majetníci patentů měli dobře povšímnouti. S důrazem sluší upozorniti. že pouze v některých státech jsou úlevy ty platny všeobecně. v iiných státech však platí jen pro ty. kteří si o iich povolení zvlášť zažádají, resp'. prokážou věrohodně. že mají na úlevu nárok. Všeobecně platné úlevy byly nařízeny v následujících státech; ve Y ran c ii a Be Ig i í byly prodlouženy lhůty pro patentové poplatky splatné počínaje 1. srpnem 1914 na neurčito po dobu trvání války. V I t a I i i byly lhůty splatnosti tax splatných mezi 30. červnem a 30. srpnem t. r.. prodlouženy o 3 měsíce. V U h r á c h byly lhůty tax splatných mezi 1. srpnem a 30. zářím 1914, prodlouženy o dva měsíce· V následujících státech byly nařízeny úlevy. o iich povolení je nutno v každém jednotlivém případu z a ž á dat. nebo nárok na ně prokázat. V R a k o u s k u. ná zvláštní žádost -osob přímo postižených vojenskou povinností, mohou býti prodlouženy IhiHy pro patentové poplatky splatné po 26. červenci 1914 prozatím na neurčito. Patenty zaniklé po uvedeném datu pro neplacení patentovýcH poplatků mohou býti obnoveny. prokáže-Ii se. že opomenutí bylo zaviněno výhradně válečnými událostmi. VNě m e c k u na zvláštní žádost může býti prodloužena lhůta pro patentové poplatky o devět měsíců. V A n g I ii obdržel president patentového úřadu všeobecné zmocnění. prodlužovati na odůvodněné žádosti veškeré lhůty. takže dlužno předpokládati. že zmocnění to vztahuje se též na lhůty pro zapraveni patentových poplatků. Patenty rakouských a německých příslušníků nebyly všeobecně zrušeny. nýbrž obchodní úřad dostal pouze zmocnění. na zvláštní žádost interessentů v jednotlivých případech takové zrušení nebo dočasné suspendování naří díti.
Zprávy spolkové. ,Ústřední vybor spolkový vydal toto provolání k Pp. Rolegi'ím; Vážné událostí souéa~něstlumiI)' činn()lstnaš~ho spOl-kuodlChodemmnohých čleml; :rovněž i časo'pi&,lsPolkový. jehož. vydávání jedůležitou,sÉožkou činnosti :spolkové. trPÍ ;~dost~t~'~11}\sp9hJipracovní~Il,VýboroJ.lh,Qdlal se přes t07 ze řada druhůnašrch jentirno své působiště, 'vyda'ti ča s číslo spolku. Ivého listu, který jest dnes jediným pojítkem členů, L:ádáme .proto. abyzbvlí )kolegové starali se dle sil svých o zachování listu, aby jej podporovali nejel? ,morá1Ině, nýbrž i hmotně, ježto jakmile budou překonány dočasné obtíže; 'zahájíme opět' p r a v i d e I n é vycházení časo'pisu našeho. Chceme též ;poříditi se z n a m Č le n Ů, kteří povoláni byli k povinnostem vojenským, tkteří vynikli a vyznamenáni byli. jakož i těch. kteří stíženi byli nemocemi !Jeho poraněním, a. konečně i těch, kteří odešlí a s nimiž se iiž"neshledámti ,7'1 řadách našich. Zádáme proto nejen své členy. nýbrž I jich příbuzné, jpřátelea známé. aby data bližší o hodnosti, o zařadění do oddílů, o vy:znamenání. o poranění. o zajetí neb úmrtí laskavě nám sdělovali, abychom je"1lttstmm'rtí"mól11i~~'''P'f'fšttrrfCfstečttšo\)islf; '. Va-tna: ma ď á letošhí
oh
1914/127
konati se bude dne 14. března v budově čes. vys. škO'ly technické v Praze (síň č. XVI., II. p., vchod z uUc,e Ress\!ovy). S kóllegiál1nímpozdravem Proi. Jos. P e tří k, t. č. předseda. E. Po n í a t o w s k i, t. č. pokladník.
Ze sl u ž b y c. k. e v i d. ka t a str u: Jmenováni g. II. tř. elievové: D. B re s a u v Zadw (13. VI. 1914), A. L O"S k () Š v N. Ta>rgu (10. VI.), K. K op p m a n n v Chomutově (12. VIL), f. S te f f e ve Veitra (13. VIL). K. J oh n (14. VII.), E. Mo g g v Deutschlandsbergu (17. VII.), E. Dep e r a v Rove~etll, f. D v o ř á k IV Budějovicích (3. VIII.), A; K u n a t e r v Linci 04. VIII.), J. N o v á k 'v' Chrudimi, L. S z e I i g a v Zábřehu (15. VlIL), S. Ho u s ar (27. VlIL), J. Dem e lt (26. IX.), E.H a d i u ni g (19. X.), S. f i o r e n t u (31. X.), Přijati elévové: H. G r ti ne r v Tulnu (9. VII.), f . . L u d v i g v,e Slaném (28. VIL), G. G e i je r v Celovci (29. VII.), G. H e rfu r t v Ceském Brodě (3,1. VII.). Přeloženi elévové: E. D u m a, z V. N. Města do Vídně, A. L u g n e r z Liberce do Chomutova; K. J oh n z C. Lípy do Teplic, J. R ii d I z Varnsdorfu do Litoměřic, A. B ec ker z Celovce do MHlstadtu; g. II. tř.: J. Ta na t ze Sv. Víta do Hermaga:ru, J. R O'jev Zadru k zem. kom. p'ro dělení pl'od'. obec. poz'emkú, D. B re s s a II' v Zadru k reambulaci pro sanaci pozem. knih, J. N o v á k z Chrudimi do Roudnice. A. C a p e k z N. Brodu do Chrudimi, E. Waniek ze Št. Hradec do Leibnic, V.Schaffus ze Št. Hradce do Lubna, g. I. tř.: D. Bertolini z Borgo do Imstu, f. G i g I i an i zCles do Riva, B. B I a s c h k 'e z Hermagaru doW'olfsbergu, R. H ti n i g z Urfahru do Lince; ev. insp. A. Mor p u r g o z Celovce do Št. Hradce. Zemřeli: g. II. tř.: F. K lom me r ve Z'nojmě,'v. g. JI. tř. K. Kraft; K. Hausner a g. I. tř. P. Ettl na bojišti. Ze slUlžby c. k. agr. operací: Us'tanoveni byi'i ev. insp. V. Ma c h á č e k v Bmě a A. Mor p u r g o v Št. Hradci rev. geometry pro agr. operace; prvnF pm Moravu, druhý prO'Štýrsko. Ze služby v Bosněa Hercegovině: Jmenováni dO IX. h. tř.: F. E r t I v Kotor-Varoši, F. K o I á ř v Maglaji, do X. h. tř.: A. K o s c h v Mostaru, G. Dobrovolný v Banjaluce; do XI. h. tř.: M. Petrovic v Lupanjci, V. Pe kár e k v lajci a A. S te h I í k v Sarajevě. Přeloženi v. g. IX. h. tř.: M. J o van o v i c z Višegradu do Sans. Mosta, M. Š u r in a z Maglaje do VÍŠ'egradu, L. B i I a n o v i c z Rogatice do Cazina, f. W i e'sne r z foče do Rogatice, D. N i k o I i c z Gračanice do Lupanjcll, M. N ik o I i c z Gacka do fojnice, O. G 'e s c h w in d z LjllbllŠki do Lepčc, J. Š v e c z Travniku do Brčky; g. X. h. tř.: K. K r a t o c h w i II z Calzinu do Foče, J. K o r w i g ze Lupanjce do GraČanice. Na odpočinek na v!. žádost s udělením ryt. ř. ~ís. P. J. I. byli dáni v~ g. VIII. h. tř. A. W e i x I v Mostaru a 1:. K a r a že j v Gradišce.
"
,~
II. .ádná valná~schůze Spolku česktch geometrů koná se v neděli dne 14. března v 10 hodin dopoledne v posluchárně čís. XVI. budovy c. k. české šk<:tly technické v Praze (vchod z Resslovy ulice) s obvyklým' pořadem. ~ Správa spolku českých geomettt1 v Praze. losef Doškař, 1. č.iednatel.
Josef ,Petfik, 1. Č. předseda.
" Poznámka: Nesejde-Ii se v ustanovenou, dobu aspoň SIl řádných členů, koná se po uplynutí půl hodiny řádná valná schůze za každého počlu přitomných (§ lL sp. stanov).
1914/128