Zápis ze schůzky Sekce pro technické předpisy ve výstavbě České společnosti pro stavební právo dne 11. října 2013 v Nadaci ABF, Václavské nám. 31, Praha 1 Přítomni: Prof. Ing Petr Hájek, CSc. (Fsv ČVUT), Ing. Jiří Sobola (TZÚS Praha), Ing. Libuše Jechová (MMR), Ing. Ludmila Kratochvílová (MPO), Ing. Eva Štejfová (MPO), Ing. Vladimíra Helebrantová (Magistrát HMP), JUDr. Vladimíra Krejčová (Magistrát HMP), Ing. Tomáš Hruška (Strojírenský zkušební ústav Brno), Ing. arch. Jan Fibiger, CSc. (SIA ČR - Rada výstavy), Ing. Jitka Víchová (ČSpSP) Kontakty viz presenční listina
Téma schůzky: Odborná diskuse k problematice "sedmého" základního požadavku na vlastnosti stavby podle nařízení EP a Rady č. 305/2011, o stavebních výrobcích z pohledu jeho uplatnění v národních právních předpisech pro navrhování staveb. Znění 7. požadavku: "7. Udržitelné využívání přírodních zdrojů: Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné použití přírodních zdrojů a: a) recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání; b) trvanlivost staveb; c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě."
Nařízení stanoví, že stavby musí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb (7 základních požadavků). Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti a při běžné údržbě musí stavby tyto požadavky plnit. 1. Schůzku zahájila Ing. Víchová, přivítala přítomné a zahájila jednání. Podala stručný přehled vybraných ustanovení stavebních předpisů, které transponují základní požadavky na vlastnosti staveb podle přílohy č. 1 dřívější směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích. Zásadním ustanovením je § 156 odst. 1 stavebního zákona. Ten ukládá povinnost, že pro stavbu mohou být navrženy a použity pouze takové výrobky, materiály konstrukce, jejichž vlastnosti zaručí, že stavba splní požadavky na 1. mechanickou odolnost a stabilitu 2. požární bezpečnost 3. ochranu zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí 4. ochranu proti hluku 5. bezpečnost při užívání 6. úspory energie a tepelnou ochranu
1
7. udržitelné využívání přírodních zdrojů (nový požadavek doplněný nařízením EP a Rady č. 305/2011 – dosud stavebním zákonem a prováděcími předpisy nepřevzatý).
Další předpisy, které transponují základní požadavky na stavby, jsou prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu, tj. vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vyhl. č. 26/1999 Sb. HMP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v HMP, vyhl. č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. Koncepce citovaných předpisů je založena na konkretizaci a podrobné specifikaci základních požadavků a lze konstatovat, že tyto předpisy patří k základním dokumentům při zpracování, posuzování projektové dokumentace a dosažení požadované úrovně bezpečnostních a zdravotních požadavků a dalších požadavků veřejného zájmu jak pro státní tak pro soukromou sféru působící v oblasti přípravy, realizace a užívání staveb. Autorizované osoby (projektant, stavbyvedoucí) mají zákonem uloženou povinnost při výkonu své činnosti uvedené požadavky respektovat (§ 156, § 159, § 169 SZ). Doplnění sedmého požadavku do relevantních právních předpisů bude vyžadovat, aby autorizované osoby a rovněž tak státní správa (stavební úřad) měly při jeho uplatňování v praxi dostatek podkladů s ohledem na stanovený právní rámec povinností, odpovědnosti při výkonu projektové činnosti, povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb. 2. Ing. Sobola podal obsažnou informaci o uplatňování „sedmého“ požadavku jak v ČR, tak v některých ČS EU z pohledu ověřování vlastností stavebních výrobků. Podrobně objasnil upravená pravidla a metodiky pro uvádění stavebních výrobků na trh, zejména pokud jde o prohlášení o vlastnostech, označení CE, povinnosti hospodářských subjektů, harmonizované technické specifikace, činnost oznámených subjektů, výrobců a další. Uvedl, že ve smyslu „sedmého“ požadavku stavební výrobky musí respektovat požadavek vysoké funkční kvality v rámci dlouhodobé životnosti stavby. Při návrhu konstrukce a jeho optimalizaci je proto třeba posuzovat chování konstrukce v rámci celého životního cyklu a uvažovat předpokládané cykly údržby, oprav. Vzhledem k tomu, že naplnění tohoto požadavku není dosud promítnuto do žádné platné harmonizované technické specifikace, lze v současné době pro účely ověřování vlastností výrobků využít metodiky a nástrojů EPD (Environmentální prohlášení o výrobku - Environmental Product Declaration) a LCA (analýza životního cyklu) - dobrovolně. Z uvedeného důvodu zatím EK a ČS EU „sedmý“ požadavek neregulují. Zmínil přístup Francie a SRN, které přijaly opatření k environmentální deklaraci. Pokud jde o vazbu předpisů pro posuzování výrobků a navrhování staveb, v procesu výstavby je významné nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, avšak není dostatečně provázaným nástrojem. Jednou z možností propojení obou sfér je rozšíření citovaného nařízení do oblasti zabudování a použití stavebních výrobků a možnosti, aby stavební výrobky byly posuzovány komplexně, v souladu s národními stavebními předpisy (tj. i stavebním zákonem), včetně vhodnosti pro jejich dané použití ve stavbě. Komplexně provázané formulování tohoto nařízení by mohlo významně přispět k bezpečnosti staveb a k ochraně koncového uživatele, to je stavebníka a uživatele 2
staveb. Bylo by proto vhodné koordinovat pohled MPO z hlediska zákona o posuzování výrobků s pohledem MMR a podmínkami stavebního zákona a povinnostmi, které stanoví pro stavebníka, projektanta a dodavatele. Neméně významná je vazba na zákon o veřejných zakázkách. V současném znění tento předpis nevytváří dostatečný prostor pro posouzení kvality a způsob zabudování stavebních výrobků do stavby. Jeví se nezbytné promítnout podmínky stanovené právním předpisem pro výrobky do posuzování zadání a dodávek projektů a staveb jako jedno z kritérií pro výběr vhodné nabídky. Možným nástrojem pro účely tohoto zákona je dále aplikace podmínek bezpečné stavby, která je základem pro posuzování staveb a stanovování pojistné náročnosti staveb (úspěšná zahraniční zkušenost). Ing. Sobola nabídnul v případě zájmu podklady a dokumenty zpracované v rámci organizace EOTA, která umožňuje výrobcům řešit 7. požadavek formou ETA, protože hEN zatím neobsahují požadavky. 3. Profesor Hájek - z formulace „sedmého“ požadavku je zřejmé, že zapadá do rámce udržitelného rozvoje a udržitelné výstavby. Zásadní jsou přitom otázky ochrany životního prostředí a úspory energií a je patrné, že základní požadavek č. 7 se prolíná se základními požadavky č. 3 a 6 (viz výše). Pojetí pojmu udržitelná výstavba nezahrnuje pouze kvalitu konstrukčního řešení, náklady a čas potřebné na realizaci na stavby. Zahrnuje aspekty udržitelnosti z pohledu kvality životního prostředí, ekonomické efektivity a sociálních a kulturních souvislostí, tzn. preferuje význam omezování negativních environmentálních vlivů staveb, při současné vyváženosti všech ostatních kritérií (ekonomických, sociálních a kulturních). Technická kritéria, jež zahrnují základní požadavky na stavby z hlediska zajištění jejich bezpečnosti, spolehlivosti a kvality vnitřního prostředí pak souvisí s naplněním výše zmíněných aspektů udržitelnosti. V současné době praxi chybí zdůvodněná kriteria, která by motivovala stavebníky, například k využívání dostupné databáze výrobků s deklarací k 7. požadavku, větší míře využívání výrobků a konstrukcí s garantovanou recyklovatelností. 4. Ing. Kratochvílová informovala o aktivitách EK pro realizaci cílů uvedených ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků“, COM (2012) 433 final (Sdělení Komise „Stavebnictví 2020“). Pro praktickou realizaci cílů založila EK pět tematických skupin. Jedním z výstupů Komise, za podpory činosti TG 3 „Udržitelné využívání přírodních zdrojů“, bude nově připravované sdělení Komise o udržitelných budovách. K tématu udržitelných budov vyhlásila EK veřejnou konzultaci, uzavřenou na počátku října 2013. Komise obdržela 250 dotazníků, které budou klíčovým zdrojem informací pro EK. Z předběžného vyhodnocení vyplývá, že 67 % výrobců stavebních materiálů a výrobků používá v rámci svého procesního řízení LCA a většina vyhodnocených odpovědí doporučuje přijmout pravidla pro udržitelné budovy na evropské úrovni, nikoliv jen na národní či regionální úrovni. Uveřejnění Sdělení Komise o udržitelných budovách se předpokládá na jaře 2014 a bude mj. obsahovat doporučení a pravidla pro sjednocení postupů v této oblasti v rámci ČS EU. 3
EK v současné době připravuje založení expertní skupiny pro 7. základní požadavek CPR s cílem shromáždit informace z členských států o regulaci v této oblasti a získat více informací, které umožní lepší porozumění této problematice a konsolidovanou znalost pro přijetí budoucích opatření. Z těchto důvodů Ing. Kratochvílová doporučila posečkat s řešením problematiky Některé ČS EU problematiku zabudování stavebních výrobků již řeší (např. Maďarsko, přijetím zákona o použití stavebních výrobků). 5. Ing. Hruška upozornil na to, že možnost uplatnění 7. požadavku je zatím v rámci ETA (evropského technického posouzení), ale většina stavebních výrobků spadá do harmonizované sféry. 6. Ing. arch. Fibiger - vymezení podmínek, kterými se stanoví požadavky na stavební výrobky ve vazbě na požadavky na vlastnosti staveb, je velmi významné a ovlivňuje širokou oblast výstavby. Stavební zákon a jeho prováděcí předpisy ukládají projektantovi a zhotoviteli stavby řadu povinností ve vazbě na základní požadavky na stavby, zejména z hlediska jejich bezpečnosti, spolehlivosti, ochrany zdraví, životního prostředí a další. V praxi však projektant ani zhotovitel nemá k naplnění stanovených požadavků dostatečné podklady a pomůcky, které by mu účinně umožnily v rámci standardního vymezení zakázky takový problém řešit a naplnit. Jako možný nástroj pro kvalitní uplatňování technických předpisů v praxi je podpora zpracování aplikačních dokumentů (specifikací), které jsou běžným nástrojem v západní Evropě (např. guidelines v Rakousku, approved documents – schválené dokumenty v UK). Zákon o veřejných zakázkách stanoví pro zadavatele vybrat ekonomicky optimální řešení a stanovit kritéria takového výběru. V procesu posuzování projektu a stavby však nejde jen o pořizovací cenu stavby, složenou z jednotlivých výrobků, ale i o kvalitu, zejména bezpečnost, spolehlivost a trvanlivost stavby, od které jsou následně odvozovány náklady na provoz a údržbu. Zákon sám přitom z hlediska posloupnosti investičního procesu se zaměřuje zcela nelogicky na podmínky stanovení minimální ceny pro jednotlivé fáze přípravy a realizace stavby a přitom opomíjí efektivnost konečného „výrobku“, to je komplexních nákladů na pořízení a provozování stavby. Lze konstatovat, že ve stávající podobě zákon nevytváří prostor pro uplatnění posouzení kvality a způsobu zabudování jednotlivých výrobků do stavby, s konečným cílem výsledné kvality stavby. Závěr „Sedmý“ požadavek zatím není vymezen z důvodu, že dosud není promítnut do žádné harmonizované technické specifikace. Pro transpozici tohoto požadavku do národních právních předpisů pro navrhování staveb nejsou v současné době k dispozici dostatečné podklady. S ohledem na uvedenou situaci se pro řešení konkretizace požadavků doporučuje zřídit pracovní skupinu z odborníků oblastí, kterých se daná problematika týká.
4
Pro formulaci a konkretizaci požadavku do relevantních právních předpisech je doporučeno přihlédnout k závěrům a doporučením připravovaného sdělení Komise o udržitelných budovách. Z důvodu, že v praxi projektant a zhotovitel nemá dostatek podkladů, které by mu účinně umožnily naplnit právní požadavky stanovené pro návrh a realizaci stavby se doporučuje podpořit návrh pro zpracování aplikačních dokumentů (specifikací), které jsou běžným nástrojem v některých ČS EU pro kvalitní uplatňování technických předpisů v praxi.
Zapsala: J. Víchová 11.10.2013
5
