Ročník 15
PROSINEC 2005
Cena Kč 5,-
Ze schůze obecní rady a zastupitelstva obce Dne 21. 11. 2005 se obecní rada sešla na své 67. schůzi. Kromě kontroly úkolů z minulého zasedání se zabývala žádostí o směnu pozemků v Cihelně v Chlumu za pozemky, které jsou potřebné k možné budoucí výstavbě letního koupaliště v téže lokalitě (rada posoudila 2 návrhy a doporučila ZO variantu první). Dále projednávala možnost a podmínky správy zříceniny hradu Dívčí kámen (Ing. Tučková předložila návrh způsobu provozování hradu a rada doporučila ZO tento návrh schválit), návrh kalkulace vodného a stočného na rok 2006 (rada doporučila zachovat cenu stejnou jako v roce 2005), žádost o pronájem části kina na hudební zkušebnu (rada žádost schválila), nabídku společnosti Attavena na pořádání bezplatných kurzů počítačové gramotnosti podporovaných ministerstvem školství pro sociálně znevýhodněné skupiny (rada odsouhlasila možnost pořádání kurzu), žádost společnosti E-ON o provedení kabelové přípojky nových rodinných domů v Chlumu -Vyšovce a v Křemži, u vjezdu k zimnímu stadionu (rada souhlasila). V různém se pak rada seznámila s konkrétním podnikatelským záměrem společnosti ProKauf-nákup do domu, přípravou Dne seniorů ve Chmelné a termínem veřejného zasedání.
Den seniorů ve Chmelné (26. 11. 2005)
KŘEMEŽSKO
Dne 28. 11. 2005 se obecní rada sešla na své 68. schůzi spojené s pracovní poradou zastupitelů. RO a ZO projednaly plnění úkolů z předchozích schůzí, dále návrh na směnu pozemků v Chlumu, Cihelna (dle doporučení rady souhlasí s první variantou, tj. směna oplocené části za pozemek v prostoru územním plánem a studií navrhovaného letního koupaliště), správu zříceniny Dívčí kámen (schválen návrh Ing. Tučkové s tím, že bude připravena nájemní smlouva), návrh kalkulace vodného a stočného (cena se nebude zvyšovat). Dále se ZO seznámilo s ostatními záležitostmi projednaných radou obce (pronájem části kina, kurzy společnosti Attavena, záměr společnosti ProKauf, výběrové řízení na správu obecních lesů, Den seniorů ve Chmelné apod.).
strana 1
REKONSTRUKCE PRŮTAHU KŘEMŽÍ Vážení přátelé, spoluobčané, návštěvníci Křemže, dovolte, abych Vás opět informoval o aktuálním stavu rekonstrukce silničního průtahu Křemží a jejím dalším postupu. V době, kdy píšu tyto řádky, se pokládají podkladní asfaltové vrstvy v prostoru dopravního uzlu ulice Budějovická, Krumlovská a Spojovací. Tyto práce byly zdrženy nepřízní počasí, takže doufám, že snad se již v nejbližších
dnech dočkáme zprůjezdnění tolik potřebné křižovatky. Dále je dokončen nový úsek veřejného osvětlení až k objektu Policie, svislé dopravní značení až k objektu kostela. Pokračují práce na pokládce chodníků, které komplikují překládky kabelů ze strany společnosti E-ON. Výkopové práce, které můžete nyní na stavbě spatřit, jsou právě ty, které souvisejí pokládkou kabelů. Vážení přátelé, děkuji za Vaši toleranci s problémy vyplývajícími z této stavby
a věřím, že tomu bude i nadále. Ing. Josef Troup - starosta obce
ADVENT A VÁNOCE Advent znamená doslova „příchod“. Je to doba očekávání příchodu Mesiáše na svět. Přípravná doba na Vánoce zahrnuje prvé čtyři neděle církevního roku (před Štědrým dnem). Bývala dobou postní, v níž platily zásady střídmosti v pití i jídle, intenzivního zbožného rozjímání a zákazu zábav, tance a zpěvu. Přesto se o adventu konaly četné lidové obřady a zvyky. V době adventu se připomínají někteří svatí, s jejichž jmény jsou právě lidové zvyky spojeny (30. 11. – svatý Ondřej – věštění, 4. 12. - sv. Barbora – barborky, 6. 12. – sv. Mikuláš – víra v bohatství, mikulášská nadílka v předvečer, 13. 12. – sv. Lucie noci upije)
zpíval evangelium o narození Páně. Podle legendy se mu potom v jeslích ukázalo narozené Jezulátko, které sv. František dojatý k slzám pochoval v náručí. Od té doby šířili především členové františkánského řádu jesle v celé Evropě. Stavěly se v kostelech spolu s figurami sv. Panny Marie a sv. Josefa. Duchovní poselství Vánoc tedy nemá vůbec nic společného s komercí a konzumem. Může nás tedy těšit, že ve Křemži můžeme zhlédnout i letos živý Betlém v pátek 23. prosince 2005 v 18 hodin před kostelem.
Zdobení vánočního stromku je zvykem mladším. Prvá zmínka o vánočním stromku zdobeném ovocem, sladkostmi a papírovými květinami, postaveném ve světnici, pochází z roku 1570 z brémské kroniky. Stál v cechovní budově, kam byly pozvány děti řemeslníků. V průběhu 16. až 18. století se vánoční stromek pomalu šířil po německém území, roku 1816 stál i na císařském dvoře ve Vídni. Počátkem 19. století se zvyk zdobení vánočního stromku objevuje i v českých zemích a stromek dokonce někdy nahrazoval betlém. Vybráno z knihy Církevní rok a lidové obyčeje
Ježíš Kristus se narodil ve chlévě, v prostých jeslích poblíž města Betléma. Spojení narození Krista s jeslemi připomíná svátek Panny Marie „ad praesepe“ (tj. u jeslí) v římské bazilice Panny Marie Větší. Jako relikvie se zde chová část dřevěných jeslí, pocházejících údajně z Betléma. Právě v tomto kostele sloužil papež o půlnoci před Božím hodem vánočním mši. – U počátku středověkého chápání Vánoc stál také sv. František z Assisi. Vždy toužil prožít vánoční noc prostě, jak ji podle jeho představ prožívali lidé kdysi v Betlémě. Proto dal před Vánocemi roku 1223 postavit v jeskyňce nedaleko Assisi jesle vystlané senem, k nim přivedl osla a vola, a v tomto prostředí sloužil kněz slavnostní mši, při níž sv. František
strana 2
KŘEMEŽSKO
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ V pondělí 31. října 2005 se v sále radnice OÚ Křemže konalo slavnostní vítání občánků. Naše obec mezi sebe vítala děti narozené od 10. 11. 2004 do 31. 05. 2005. Z devatenácti pozvaných se zúčastnilo osmnáct dětí s rodiči, z toho třináct děvčat a pět chlapců. Slavnostní atmosféru vytvořily děti z MŠ. Mezi nové občany Křemže
Sexuální obtěžování a jeho postih V souvislosti s novelou zákoníku práce v roce 2001 se objevily názory, že zařazení právní úpravy sexuálního obtěžování na pracovišti do novely zákoníku práce není dobré řešení a že jde o uměle vyvolaný problém. Nyní, čtyři roky po této novele, je zřejmé, že sexuální obtěžování na pracovišti není rozhodně uměle vyvolaný problém. Sexuální obtěžování totiž na pracovištích již existovalo ještě
KŘEMEŽSKO
děti přivítal starosta obce. Každá rodina dostala poukázku v hodnotě 400,- Kč na odběr zboží v DM drogerii, pohádkovou knížku, maminky byly obdarovány květinou a fotografií z vítání občánků. Fotografie si rodiče mohou vyzvednout na matrice OÚ Křemže. Dana Bartošová, matrikářka
před novelou zákoníku práce, ale nejrůznější důvody vedly účastníky pracovního vztahu k tomu, že proti nim nevystupovali ať již z důvodu ostychu nebo z obavy před šikanováním ze strany vedoucích. V praxi je otázka sexuálního obtěžování špatně vykládána. Jde totiž o porušování zásady rovnosti účastníků pracovněprávního vztahu a ponižování lidské důstojnosti. Jedním z projevů může být právě sexuální obtěžování. Zákoník práce sexuální obtěžování definuje v § 1 odst. 9 jako „jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.„Sexuální
obtěžování je dále zákoníkem práce považováno za diskriminaci. V případě sexuálního obtěžování se rozhodně jedná u poškozeného o nepříznivé pracovní podmínky, kdy podle § 74 zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky. Pokud by tedy zaměstnavatel nezjednal nápravu, mohl by přicházet v úvahu jeho postih. Pokud by zaměstnavatel byl nečinný, mohl by přicházet v úvahu jeho postih ve smyslu zákona č. 251/2005 o inspekci práce v důsledku toho, že zaměstnavatel nezajistil rovné zacházení se všemi zaměstnanci ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) výše uvedeného zákona. Za takovýto přestupek by bylo možné uložit pokutu až do výše 400.000,- Kč. Nutno říci, že v současnosti sexuální obtěžování není v popředí pracovněprávních sporů ani v práci personalistů. To, co se nově zavedlo v § 1 odst. 5 ZP, tj. ustanovení, podle kterého se za diskriminaci nepovažuje dočasné opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby při přijímání zaměstnanců do pracovněprávního vztahu, při odborné přípravě a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnání bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení mužů a žen, pokud k takovému opatření existuje důvod spočívající v dosavadním nerovnoměrném zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele, se v praxi příliš nerealizovalo. Mezi lidmi často zaznívá, že zaměstnanec, který byl "sexuálně obtěžován", nemusí u soudu nic dokazovat. Toto tvrzení není tak docela pravda. Novela občanského soudního řádu stanoví, že v případech porušování rovnosti a diskriminace v pracovněprávních vztazích z důvodu pohlaví musí zaměstnavatel prokázat, že vytváří rovné příležitosti v zaměstnání pro všechny zaměstnance a že je nediskriminuje. Poškozená žena se nejprve domáhá nápravy u svého zaměstnavatele a nikoliv vůči muži, který ji např. "sexuálně obtěžoval". Teprve nezajistíli zaměstnavatel nápravu, může podat návrh k soudu. Podání musí obsahovat zákonem požadované náležitosti, jako je např. označení žalobce a žalovaného, vylíčení skutkového děje, návrh rozsudečného výroku apod. I tato poškozená žena
strana 3
by měla navrhnout důkazy, neboť soudu by zřejmě nestačilo, kdyby jen uvedla skutkový stav, k čemu "došlo" nebo jak byla "sexuálně obtěžována". Přenesení důkazního břemene v těchto případech na zaměstnavatele ještě neznamená, že v návrhu poškozené ženy by mohly chybět návrhy na provedení důkazů. Navrhne např. nepřímé svědky (osoby, jimž nezákonné jednání sdělila), listinné nebo znalecké důkazy, apod., pokud jsou k dispozici. Soudní řízení pak probíhá zcela obvykle jako je tomu v ostatních případech: výslech účastníků, přednesení důkazů a jejich hodnocení jednotlivě a ve vzájemném souhrnu. Soud hodnotí důkazy zaměstnavatele prokazující to, že jeho zaměstnanec se jednání uvedeného v návrhu nedopustil a ženy - zaměstnankyně, zda k sexuálnímu obtěžování skutečně došlo. Podobná právní úprava platí téměř ve všech státech EU a nejsou s tím problémy. Podle způsobu právní ochrany můžeme sexuální obtěžování rozdělit do tří skupin: fyzické, slovní (verbální) a obtěžování jiným způsobem. Projevy fyzického (tělesného) sexuálního obtěžování na pracovišti jsou nejrůznějšího druhu. Jedná se např. o osahávání, tělesný dotyk, štípání, poplácávání, ale i pokus o znásilnění nebo znásilnění. Právní způsob obrany pro postižené, většinou ženy, obsahuje nejen zákoník práce, ale i trestní zákoník. Další způsob ochrany obsahuje i občanský zákoník v § 11, který chrání občanskou čest, jež je důležitá pro vztahy mezi lidmi. Co do obrany poškozeného zaměstnance přichází v úvahu i tzv. zadostiučinění, kterého by se mohl zaměstnanec domáhat na zaměstnavateli v rámci civilního řízení u soudu. Zde by zřejmě podle některých názorů mohlo přicházet v úvahu v rámci soudního řízení. S výše uvedenými možnostmi postihu pro zaměstnavatele pak samozřejmě souvisí i příslušný postih osoby, která se sexuálního obtěžování bezprostředně dopustila. Mohlo by se jednat jak o přestupek proti občanskému soužití, popřípadě trestný čin znásilnění apod. (pozor, k trestní odpovědnosti postačí již stadium pokusu). To, co praxe očekávala v oblasti diskriminace při poslední novele zákoníku práce, tam nenašla míru ochrany soukromí zaměstnanců v souvislosti s novými strana 4
informačními technologiemi. Např. jak je to s možností instalovat kamery na pracovištích, kontrolovat zprávy ve služebních mobilech a počítačích, ukládat zaměstnancům, jak mají být oblečeni, učesáni, netetováni apod. -JM-
Diabetes mellitus Cukrovka je metabolický problém s poruchou zpracovávání cukru v těle. Výskyt cukrovky je stále větší. Deset až patnáct procent pacientů trpí cukrovkou. Jistě jde o lepší diagnostiku, včasné rozpoznávání a léčení. Ale roste i samotný výskyt. Dříve mnozí pacienti umírali dříve než dosáhli produktivního věku. Dnes žijí a mají děti. Cukrovka je dvojího typu. První typ je víceméně vrozený. Jde o tvorbu inzulinu v nedostatečné výši, nebo tělo produkuje inzulin nefunkční anebo není dostatečná citlivost cílových buněk na něj. Z hlediska léčby je nezbytné si od počátku píchat inzulin. Druhý typ je většinou získaný během života, nejčastěji v důsledku nejrůznějších virových onemocnění se nastartují autoimunní procesy. To znamená, že dojde k tvorbě protilátek proti některým buňkám, k poškození jejich funkce až k jejich rozpadu. A je-li postižena břišní slinivka, může docházet postupně k úbytku buněk tvořících inzulin. Tuto formu je možné léčit podpůrnými tabletami dokud tvorba inzulinu trvá. Ale i u tohoto typu někdy pacient končí na píchaném inzulinu. Cukrovka je onemocnění, které bylo diagnostikováno již dávno před narozením Krista. Je to onemocnění, které neléčeno vede rychle k devastaci člověka. Proto nepodceňujme pravidelná preventivní vyšetření, která mohou cukrovku objevit. Díky těmto prohlídkám je nalézána včas, tedy dříve než dochází k poškození organismu. Dokonce jsme schopni diagnostikovat cukrovku ve stadiu, které označujeme jako prediabetes
neboli poruchu tolerance cukru. Ještě nejde o cukrovku, ale do tohoto stadia se člověk časem dostane a cukrovka se projeví v celé šíři. Již ve stadiu prediabetu vyloučíme cukr z potravy, čímž šetříme Langerhansovy ostrůvky tvořící ve slinivce inzulin. K těmto stádiím prediabetu můžeme zařadit také metabolický syndrom Reavenův, kterého má svědomitý praktický lékař dispenzarizováno kolem deseti procent. Jde o obézní pacienty s poruchou metabolismu cukru, vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu a dalšími méně závažnými příznaky. Především porucha cukerného metabolismu vede k poškozování buněk ve stěně tepen a tepének, k rozvoji aterosklerózy se všemi známými následky, srdeční infarkt, mozková mrtvice, odumírání tkání na nohou... Tento proces se stupňuje neléčeným vysokým krevním tlakem a zejména kouřením. Klíčem léčby Reavenova syndromu je především zhubnutí. Již prostý pokles váhy o pět kilogramů vede statisticky ke snížení rizika infarktu i úmrtnosti. Nastupuje včasná a řádná léčba cukrovky a krevního tlaku, který bychom si měli při cukrovce držet pod 130/85. Dnes je již prokázáno, že i krevní tlak 140/90 takovéhoto pacienta poškozuje. Rozvinutou cukrovku léčíme nejen vynecháním cukru z potravy, ale i menším množství příloh (chléb, rohlíky, rýže, brambory, těstoviny...) rozložených rovnoměrně do celého dne. Nejvhodnější přílohou jsou těstoviny, po nichž hladina cukru stoupá nejpomaleji. Nestačí-li dietní opatření, užíváme léky na cukrovku. Bohužel se stále předepisují staré léky, které jsou sice účinné, ale jsou s menším komfortem pro pacienta. Vyžadují užívání několikrát za den, jehož opomínáním se riziko komplikací zvětšuje. Dokud komfort užívání nebude hradit pacient, ale formou "regulačních mechanismů" jeho lékař, který předepisuje tyto dražší léky, budou starší a levnější léky v použití. Díky dosavadní kázni mých pacientů jsem mohl moderní léky předepisovat a nebyl jsem za to pokutován. Mohl jsem předepisovat i drahé léky na cholesterol, které dostávají všichni, kteří na ně mají nárok. (Prospěšné jsou každému, ale ti, co na ně nemají nárok, si je nechtějí sami hradit.) Avšak v posledním roce se rychle rozvíjí pacientská nekázeň, pacienti KŘEMEŽSKO
se za mými zády nechávají zbytečně draze vyšetřovat. Vyšetřuje se pro vyšetřování a nikoliv pro potvrzení diagnózy. Tím pacienti ohrožují svou moderní léčbu. Budu-li za tuto pacientskou nekázeň pojišťovnami finančně postižen pro vysoké náklady na moje pacienty, budou si muset cukrovkáři opět jezdit do diabetické poradny nebo se budou muset spokojit se starými léky. Navíc ministerstvo zdravotnictví s pojišťovnami připravují povinné snížení nákladů na předepsané léky. Při nezměněné lékové politice se to stejným způsobem dotkne lékařů
i jejich pacientů. Odmítám před svými pacienty tajit tyto problémy. Musí vědět, že viníkem v přístupu k léčbě není praktický lékař. Zdravotní pojišťovny musí ze zákona pacientům poskytnout vše (i to, na co nemají peníze). Problémy svalují na lékaře a tají, že lékaři jsou za to "vše" nabízené pojišťovnami sankcionováni. To je náš Kocourkov. Blíží se vánoční svátky. A tak svým pacientům přeji poklidný advent a radostné Vánoce. MUDr. Bohumír Šimek
Vzpomínky na Karla Vochozku – 3 (Ze setkání spolužáků dne 1. 11. 2003 – náhradní projev Zdeňka Laštovičky za vážně nemocného Karla): Milé spolužačky a spolužáci! Opravdu jen velmi nerad zaskakuji za našeho předsedu Karla Vochozku, protože bych byl rád, kdyby vás vítal on a tradičně pronesl jedinečné, výstižné a hluboce lidské vzpomínání na naše mladá, školou povinná léta! Ale bohužel, situace je taková jaká je a my všichni, kteří jsme se tady sešli, alespoň „na dálku“ Karla srdečně zdravíme a přejeme vylepšení jeho zdravotních problémů a potíží. Ta smůla, která v posledních letech pronásleduje Vochozkovy kluky, už se musí unavit a nechat ty, co zbyli, klidně žít! „Karle, držíme ti palce a těšíme se, že příští rok už zase budeme poslouchat tvé pozoruhodné povídání!“ Co ale mám dát letos k vzpomínání já, který jsem ve třídě často vypadal spíše jako host – vždyť většinu školního roku jsem chodil do základních škol v jiných městech – nejprve v Praze na Žižkově, potom v Havlíčkově Brodě a v křemežské škole jsem se objevil vždy s příchodem jara - v dubnu – a dochodil třídu do konce školního roku. Pak jsem prožil nádherné prázdniny v červenci a v srpnu v Chlumu a nový školní rok s vámi chodil v září, říjnu a na zimu zase odjel do těch vzdálených škol. Takovýto dobrodružný program mně připravovala moje matka, která dovedla s přehledem řešit jakékoliv problémy, ale také se ráda vracela do svého rodiště pod Kletí… Ale přece jen poslední 8. třídu se mi podařilo KŘEMEŽSKO
s Vámi absolvovat celou – od září až do června. Důvodem byl pozoruhodný rok 1953, kdy se začaly měnit dějiny – tehdy umřel Stalin, Gottwald a mezi nimi i náš obdivovaný chlumský děda – do volného domku jsme se tedy přestěhovali. Ale byl to jen krátký záblesk – z tohoto zamilovaného údolí jsem opět vyrazil do světa – a už jsem se sem nikdy natrvalo nevrátil – vždy jen na prázdniny, návštěvu nebo dovolenou! Takže milé spolužačky a spolužáci – já zavzpomínám za sebe a jistě i za mnohé z vás s podobným osudem. Zavzpomínám na to, jak se nám v té „cizině“ stýskalo a jak jsme třeba, a nestydím se to přiznat, brečeli v internátu nebo studentském domově v noci do polštáře, když jsme si představili naši krásnou krajinu, louky, pole, lesy, rybníky, naši milou Kleť a také vás – vrstevníky a spoluprožívatele našeho mládí, naše rodiče, sourozence a všechny ty lidi ze vsí a samot, kteří do tohoto koutu naší vlasti i do našeho života a krásného dětství tak neodmyslitelně patřili…! Trápili jsme se a v duchu si slibovali – jak dostuduji, nebo se vyučím – později : až dokroutím vojnu, nebo ještě později: až skončí můj povinný pracovní poměr na umístěnku – vrátím se domů, vrátím se určitě tam pod Kleť! Ale nestalo se! Nakonec jsme zakotvili pracovně nebo s rodinou v nejrůznějších částech naší republiky – vznikl tam náš druhý domov – a kde zůstaly sliby a předsevzetí z chvil mladistvého soužení, trápení a stýskání!? Tak to ale v životě chodí,
takový je lidský osud… Pryč však se smutkem a s bolestínskými vzpomínkami! Teď jsme opět alespoň na pár hodin pohromadě a čekají nás milé a veselé chvíle. Takže nalaďme se na veselejší vzpomínky…! Mám jednu takovou příhodu – a byla krásná nejen atmosférou, v které se odehrávala, ale i nečekaností s jakou přišla…Stalo se to někdy v 70. letech (a musím říci v minulém století a dokonce v minulém tisíciletí!). Byl jsem asi v mém třetím zaměstnání (za život jsem stihnul vystřídat jen 8 zaměstnavatelů), jel jsem na služební cestu (s dvěma kolegy) na Českomoravskou vysočinu – na Žďársko, kde jsem měl dokumentovat jednu zajímavou mineralogickou lokalitu. Byl to kopec Hoperek u Bobrůvky (nedaleko Nového Města na Moravě). Dorazili jsme tam a zastavili jednoho místního občana s dotazem, jestli se na ten Hoperek dá vyjet autem. Řekl : „Zeptejte se v naší škole, ředitel je vášnivý sběratel a celou lokalitu zná jako svoje boty – ten vám nejlíp poradí!“ Tak jsme dojeli k budově místní jednotřídní školy, vešel jsem do budovy, zastavil před dveřmi třídy, zaťukal – po chvíli se otevřely a v nich stál – „světe zboř se!“ – Pepík Vochozka z Chlumu. (Na vysvětlenou – mladší bratr našeho předsedy Karla). Nevěřícně jsme na sebe koukali – oba v hlavě stejnou otázku: „Pane Bože, co tady dělá, jak se tady objevil?!“ Ale pak to vzalo rychlý spád. Pan ředitel dal okamžitě všem žákům mimořádné volno – pustil je domů! Mne chytil za ruku a táhnul do poschodí, kde byl ředitelský byt. Kolegové museli jít také. Představil mě své moravské ženě, usadil do křesla a začali na stůl snášet dobroty a pití, jako když přijela nějaká vzácná zahraniční delegace. A pak to přišlo. Obrátil se na mne, ukázal na ženu a vzrušeným hlasem řekl: „Manželka mě vůbec nevěří nic z toho, co jí vyprávím o našem dětství v Chlumu a Křemži. Můžeš jí dosvědčit, že když skončila válka, měli jste na půdě v seně schovaný, aniž to vaše matka věděla, lehký kulomet a americký bubínkový kolt?“ „Ano“ řekl jsem „měli jsme i náboje – jak celé pásy tak i jednotlivé v krabičkách…“ „Vidíš, že je to pravda“ – zakřičel na manželku vítězně Pepík. „A řekni, jak jsem v noci vytahoval kapry,
strana 5
když rybáři vypouštěli Ochozňák!“ „Měl jsi dlouhý klacek s hřebíkem na konci a …“ odpovídám. „Vidíš“ – bouřil nadšeně Pepík. „A řekni, jak jsme my Chlumáci šlapali cestou do školy učitelce Kristýně Čížkové louku.“ „Ano, každý týden jsme vyšlapovali jinou cestičku. Proto jsme to měli z ruštiny i z chování vždy nahnutý…“ „Vidíš“ – triumfoval nad manželkou Pepík Vochozka. … a pak přišel hodinový příval příhod a událostí a já jen dosvědčoval, že to byla pravda. Pepík to pokaždé vítězně potvrzoval tím „Vidíš, že je to pravda…!“ Pokusím se vzpomenout, k čemu všemu jsem měl svědčit: • že když jsme z Chluma vyrazili na Kleť, dokázali jsme tam doběhnout za tři čtvrtě hodiny a občas bylo nádherně vidět široké panoráma Alp i s vrcholovými ledovci • že jsme měli v Chlumu tajný klukovský spolek Bratrstvo přátel velkých činů • že když sestřelovali nad Kletí vojenští letci z migů balony s letáky Svobodné Evropy, úspěšně jsme je hledali a mimo necenzurovaných politických informací jsme měli i ušité pláštěnky z balonoviny (PVC) • že potoky pod Kletí byly plné nádherných pstruhů a velkých raků • že když se o Velikonocích chodilo „řehtat“, bojovali jsme s partami Křemežšťáků o vybírání vajec
v chlumském mlýně • že při těch bojích se používaly nejen mokré hliněné koule z cihelny, ale došlo i na praky, a dokonce jsme po sobě stříleli i ze vzduchovek a někdy se tyto boje odehrávaly na křemežském potoce i na lodích • že doktor Mašek z Křemže, když k němu přišel nějaký bojem zraněný kluk z Chlumu, naříkal: „Vy Chlumáci, vy gauneři, mě z vás trefí šlak!“ – a všechno ošetření nám dělal zásadně bez umrtvení… • že jsme měli podrobný plánek na sedmimístný samohyb Rychlých šípů • že když jsme jednou šli tábořit se stanem (s Vaškem Masáků) do jejich lesa na Průvar, tak nám tam v noci přivezla naše matka na vozíku zimní naducané peřiny a polštáře • že jsme všichni uměli nazpaměť báseň “Rytíř Smil“ od Jaroslava Vrchlického • že nás učitel Fesl učil včelařit a bojovat proti nepřátelům včel - mravencům pomocí chloru • že jsme měli v Chlumu oficiální klukovské hasičské družstvo, které několikrát zasahovalo i při opravdických požárech • že když jsme se koupali v rybníku Ochozňáku, tak tam zároveň sedláci koupali koně • že náš učitel tělocviku Vlk byl přeborníkem jihočeské a středočeské sokolské župy ve cvičení na hrazdě a kruzích
• že jsme byli na lesní brigádě sázet stromky v místech, kde měly být břehy budoucí lipenské nádrže a viděli jsme dnes zatopené „srdce Vltavy“ • že jsme se pokoušeli prozkoumat tajnou podzemní chodbu z Chlumské tvrze na Olešky … už si nepamatuji, co dál chtěl všechno Pepík Vochozků dosvědčovat, ale bylo to nekonečné… Když jsme odjížděli, kolegové s údivem a úctou v hlase konstatovali, že netušili, jaké jsem měl zajímavé dětství! To je vzpomínka! Jenže dnes už jen vzpomínka… Před rokem mne na našem setkání ohromil Karel Vochozka sdělením, že jeho mladší bratr Pepík na té Moravě nečekaně zemřel Slyšeli jste několik mých vzpomínek a vyznání k tomuto kraji našeho mládí. Tak jako mám já nezapomenutelné příhody, máte je i vy! A byla by škoda je neslyšet! A tak navrhuji, aby na příštím setkání, po zdravici uzdraveného Karla, vstal zase někdo další a podělil se s ostatními. Může to být kdokoli – však naše organizátorky už to domluví a připraví! Takže díky za pozornost a hodně dobré zábavy a vzpomínání na ty krásné roky 1946 až 1954, kdy jsme byli žáky křemežské školy a sobě navzájem spolužáky z jedné třídy!
FOTBALISTÉ KŘEMŽE V LISTOPADU Okresní soutěž Křemže B – Romo ČK 1:2 (0:1) Velešín B – Křemže B 0:0 V poločase figuruje naše rezerva na solidním čtvrtém místě dvanáctičlenné tabulky.
Výsledky: I. B třída Kaplice B – Křemže Křemže – Čt. Dvory Akra ČB – Křemže
5:0 1:2 1:1
(4:0) (0:2) (0:1)
V podzimním poločase je naše áčko ve čtrnáctičlenné tabulce A skupiny I.B třídy na desátém místě, když ze třinácti zápasů třikrát vyhráli, čtyřikrát remizovali a šestkrát prohráli, získali 13 bodů a dosáhli pasivního skóre v poměru 23 : 27. strana 6
Okresní přebor žáci Holubov – Křemže Křemže – FC Vltava
0:1 3:7
(0:0) (2:1)
Křemežští benjamínci jsou v poločase na velmi pěkném šestém místě. Nejlepším střelcem týmu je Ondřej Benda, který zatížil konta soupeřů třinácti brankami.
KŘEMEŽSKO - měsíčník Vydává:
Obec Křemže Náměstí 35 382 03 Křemže www.kremze.cz DIČ: CZ00245950
Zodpovídá: Redakce:
J. Troup J. Cipínová
MK ČR E 11574 Tisk: Josef Posekaný tel.: 387 312 242 e-mail:
[email protected] Počet výtisků: 500 ks
-KAVKŘEMEŽSKO
TURNAJ NEREGISTROVANÝCH V BADMINTONU
17. listopadu uspořádali badmintonisté místního Sokola již dvacátý devátý ročník turnaje v badmintonu pro neregistrované hráče. Turnaj pořádaný každoročně na podzim je velmi oblíbený mezi místními hráči, často se však díky letité tradici i dobré propagaci účastní soutěžící z různých míst Jihočeského kraje. Akce se tak stala nejen dobrou propagací badmintonu, ale i celé Křemže. Mnozí účastníci turnaje se pak do Křemže vrací i v průběhu roku jen tak na výlet či na veletrh, nebo podívat se jak se Křemežským daří. Pravdou je, že na kurtech bývá převaha křemežských borců hodně znát. Je to i tím, že mnozí jsou již tradičními účastníky nejen turnaje neregistrovaných, ale během roku si badminton vyzkoušejí i třeba při veletrhu či v rámci doplňkového sportu při svém tréninku. I v letošním ročníku byla většina startujících z „domácí líhně“ talentů, když vedle mnohonásobného vítěze minulých ročníků J. Reitingera se přihlásila řada hráčů i s „badmintonovou minulostí“. Soupeři pak přijeli z Českých Budějovic či až vzdáleného Suchdola nad Lužnicí. Hned v soutěži žen se prokázalo že sice občasný, ale přece jen pravidelný trénink (jednou až dvakrát ročně – ale řadu let) přináší ovoce úspěchu. Na první příčku při vyhlašování vítězů se postavila J. Přibíková. Nejen že hladce porazila své soupeřky, ale po čase opět vrátila prvenství do Křemže – v loňském roce putovalo první místo až do Tábora. Soutěž mužů byla rozdělena na dvě skupiny. Do „B“ skupiny hrající o sedmé až třinácté místo se přihlásili hráči s méně zkušenostmi či ti, kteří cítili momentálně slabší formu. “A“ skupina byla pak společenstvím „elitních“ hráčů, kteří mají natrénováno, mají dostatek zkušeností i umění, dostatek fyzických sil a chtějí usilovat o nejvyšší mety. „B“ skupina přinesla souboj tří domácích borců proti čtyřem hostům. Všichni soutěžící měli velkou chuť do hry a přemíru bojovnosti, čímž nahrazovali nedostatky v technice úderů. Jejich KŘEMEŽSKO
souboje byly zajímavé, mnohdy hrané na samé hranici fyzických sil. Přesvědčili se, že badminton je skutečně náročným sportem. Křemežšťáky jistě potěšilo konečné umístění jejich zástupců. V této skupině zvítězil a celkové sedmé místo získal J. Štrob, osmý celkově skončil L. Stehlík a devátá příčka patří V. Vítovi. Teprve za nimi skončili všichni „přespolní“ hráči. Je vidět, že ovzduší je v Křemži pro badminton příznivé. To se potvrdilo i v utkáních hráčů elitní „A“ skupiny, kam se kromě čtyř domácích přihlásili dva hráči z Českých Budějovic – a to ještě Aleš Reitinger je pravověrným Křemežšťákem. Hrálo se systémem každý s každým na dva vítězné sety – tedy pěkně velké nároky na „fyzičku“. V průběhu turnaje vykrystalizovaly tři dvojice, které se v závěru turnaje utkaly o konečné pořadí. O páté až šesté místo hrál T. Cába (Křemže) proti J. Matějkovi z Českých Budějovic. Tomáš bojoval statečně, ale ve třetím setu ho opustily síly i štěstí a zbylo na něj šesté místo. O bronzovou příčku se utkali dva tradiční účastníci. Lépe se dařilo bojovnějšímu P. Kerschlágrovi, který si výhrou pojistil třetí místo a své nejlepší umístění v dosavadních turnajích, čtvrtý skončil P. Klinkl. Finále svedlo proti sobě Aleše a Jirku Reitingery. Aleš hrál ve vynikající formě, hodně vzdoroval a připravil svému bratrovi nejednu těžkou chvilku. Ale Jirka Reitinger je „pan“ hráč a opět potvrdil, že i badminton umí hrát hodně dobře. Už poosmé v historii turnaje zvítězil. Bude zajímavé, zda se mu podaří zvítězit i v příštím jubilejním ročníku. Na ten se už všichni – pořadatelé, hráči i diváci těší. I proto, že při letošním turnaji strávili příjemné chvíle plné pohody. Tedy 17. listopadu 2006 opět na palubovce tělocvičny ZŠ Křemže nashledanou. Stejně jako v mnoha předchozích letech prožijí Křemežští badmintonisté závěr roku nejen v rodinném kruhu či u plných stolů, nebo v tichém rozjímání. Mnozí z nich se těší i na tradiční akce pořádané Oddílem badmintonu TJ Sokol Křemže, které naopak stráví ve společnosti přátel, při aktivním
sportování, nebo při hlasitějším veselí. Dne 26. 12. 2005 tedy při druhém vánočním svátku uspořádají v tělocvičně místní Základní školy již 29. ročník Vánočního turnaje smíšených dvojic nejen v badmintonu. Zároveň přihlášené dvojice sehrají i doplňkový turnaj ve stolním tenise. Při tradičním sportovním klání se na kurtu utkávají již zkušené páry, které badminton ovládají na slušné úrovni, takže se dobře baví nejen účastníci turnaje, ale i diváci. Setkávají se tu hráči místního oddílu se svými spoluhráči z ostatních – většinou jihočeských oddílů – ale i se sponzory, příznivci i znalci badmintonu z Křemže. A těch je v Křemži skutečně velké množství, vždyť za víc než 30 let působení oddílu badmintonu prošlo jeho řadami více než tři stovky místních nadšenců. Zveme tedy všechny zájemce o zhlédnutí hodnotného sportu a strávení příjemných chvil ve společnosti dobrých přátel – přijďte se s námi setkat 26. prosince do tělocvičny. Začínáme hrát od 9.00, předpokládané vyvrcholení turnaje bude kolem 15. hodiny. Tou skutečně poslední akcí, kterou uspořádají badmintonisté z Křemže v roce 2005, bude oblíbený „Sestup z Kletě“. Tato akce se koná každoročně v některé ze společenských místností – ať už přímo na Kleti či na jejím úbočí. Setkávají se tu na závěr kalendářního roku - a vlastně uprostřed sezóny - hráči (aktivní či dřívější), příznivci oddílu badmintonu TJ Sokol Křemže i jejich sponzoři. V příjemné uvolněné atmosféře závěru roku pak všichni zavzpomínají na společně prožité chvíle uplynulého roku,ale i na celou více než tři desítky let dlouhou historii oddílu, na úspěchy i prohry, které provázely naše společné snažení. Jistě se budou spřádat i plány do budoucnosti, jen tak klábosit či veselit se při „živé hudbě“. Těšíme se na setkání se všemi, kteří si k nám najdou cestu. A kdy že se toto tradiční setkání uskuteční? V pátek 30. prosince 2005 v 19 hodin. A kde se tak stane? Stejně jako v minulém roce, snadno tam trefíte – v Penzionu Mlejnek pod Kletí v Chlumu. Přijďte, těšíme se na Vás. MUDr. Václav Koudelka strana 7
Vedení oddílu badmintonu TJ Sokol Křemže přeje všem svým členům, přátelům, příznivcům a sponzorům hodně pohody o vánočních svátcích, veselého Silvestra a do roku 2006 hodně sportovních i osobních úspěchů a zejména pevné zdraví a hodně chuti do hry. Všichni členové oddílu pak tímto děkují všem sponzorům a příznivcům za podporu projevenou v roce 2005 a do příštího roku jim přejí hodně zdraví, štěstí
Zaměstnanci ordinace MUDr. V. Koudelky přejí všem svým pacientům klidné prožití závěru roku 2005, pohodu a klid o vánočních svátcích a do roku 2006 hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
a spokojenosti a těší se na další spolupráci.
„PROSINEC – Vánoce jsou Vánoce a pečeně jest jejich sestra“ Mikoláš Aleš
Se jmény měsíců měla čeština štěstí. Měla je i s prosincem, s tím bez své zásluhy. Je to prasinec, slovo víc než realistické. Změna kmenové samohlásky však nám dopomáhá k představám nálad a exercicií adventních. Pavel Eisner: Čeština poklepem a poslechem
strana 8
KŘEMEŽSKO
Křemežští stolní tenisté po polovině okresní soutěže nepoznali porážku Okresní soutěž stolních tenistů má za sebou první polovinu. Devítce týmů suverénně vévodí družstvo Sokola Křemže, které má ambice postoupit v příštím roce do okresního přeboru. Křemežští ve složení Jiří Reitinger, Nguyen van Duong, Jaroslav Opelka, Štefan Streit, Martin Dobrovodský a Zbyněk Kudláček nepoznali v první části soutěže porážku. Na kontě mají osm výher a impozantní skóre 113:23. S největším rivalem, druhým Velešínem, si poradili hladce 12:5. Několika soupeřům nadělili kanára 17:0 a jako jediný tým v soutěži dokázali jeden ze svých zápasů odehrát dokonce bez ztráty setu! S tímto debaklem odjeli z krásetínského kulturního domu, kde Křemežští hrají domácí zápasy, hráči Soběnova B. Křemežská záloha dokázala porazit soběnovské béčko a těsně 9:8 pak i tabletenisty Zubčic. S bilancí dvou výher a šesti porážek je Sokol Křemže B ve složení Jan Laštovička, Viliam Vitek, Miroslav Pešl, František Průcha, Nguyen duc Dung, Josef Reitinger a Zdeněk Pelech prozatím na sedmé příčce. Tabulka: 1. Křemže 2. Velešín 3. Soběnov 4. Bujanov 5. Kaplice F 6. Kaplice G 7. Křemže B 8. Zubčice 9. Soběnov B
8:0 7:1 6:2 5:3 4:4 3:5 2:6 1:7 0:8
113:23 16 110:26 15 90:46 14 83:53 13 70:66 12 56:80 11 34:102 10 36:100 9 20:116 8 Jan Laštovička
Mikuláš v Křemílku V neděli 4. prosince Křemílek doslova „praskal ve švech“, 27 dětí, rodiče, babičky a dědové. Ti všichni se sešli v klubu a netrpělivě očekávali příchod Mikuláše se svým doprovodem. Zazvonil zvoneček a ve dveřích se objevil anděl s čertem. Košík
KŘEMEŽSKO
s dárky ani nemohli unést. Mikuláš pak za básničku či písničku rozdával třpytivé balíčky, menší děti se držely maminky, ale někteří odvážlivci přišli i pohladit čerta. Všechny děti nakonec dostaly od andílka nadílku a Mikulášovi slíbily , že už budou jen hodné.
Výtvarný kroužek V září byl v klubu Křemílek otevřen výtvarný kroužek pro děti od 5 do 8 let. Potěšil nás velký zájem ze strany rodičů, kroužek navštěvuje 19 dětí. Každé úterý od 17 hodin sedí děti u stolečků a dohadují se, co budou asi vyrábět. Snažíme se pro ně připravovat výrobky z materiálů, se kterými se běžně nesetkávají. Také hodně malujeme a vystřihujeme. Děti se pak s nadšením chlubí svými výrobky rodičům. V prosinci překvapíme rodiče drobnými dárky, které si děti také ozdobně zabalí.
NOVÝ ROK První leden se počítá za počátek roku podle juliánského kalendáře. Ještě kazatel Tomáš Štítný počítal rok od 25. prosince, vycházel tedy ze zimního slunovratu. Od středověku dostávali na Nový rok za zpěv na kostelním kůru peněžitou odměnu literáti. Drobné dárky dostávali čeledíni a děvečky od hospodáře, děti od rodičů a duchovní správce od věřících farníků. V těchto dnech také končívala nebo se měnila služba čeledi u sedláků, proto se těmto dnům mezi Vánocemi do Tří králů říkávalo „telecí“. Městské rady posílaly pozdravy a někdy i dar radám spřátelených měst. – Známé se staly tzv. minucí – malovaná a často ve verších složená přání, která posílali učitelé vrchnostem, městským radám a dalším příznivcům, od nichž očekávali pár grošíků. Protože učitelé někdy psaní nestíhali, nutili žáky pomáhat, prý „na úkor vzdělanosti mládeže“. Dokonce Karlova univerzita zakazovala bakalářům takovou činnost, ale marně. Zasílání novoročenek zavedl vlastenec hrabě Karel Chotek ve 30. letech 19. století. Konec starého roku a začátek nového provázelo vždy a všude přání zdraví a štěstí. Tak činili lidé nezávisle na čase, majetku a víře jako např. v písni Dej Bůh štěstí tomu domu. Dej Bůh štěstí tomu domu (ukázka lidové písně z Klatovska) Den přeslavný jest k nám přišel, v němž má býti každý vesel; radujme se, veselme se v tomto novém roce. …… Abychom k vám přes rok přišli, a vás ve zdraví zas našli – léto mine a pomine – vás ve zdraví našli.
strana 9
NAROZENINY A JAK TO BYLO DÁL............ Jeden náš psí kamarád bydlí na samotě u lesa, má dvě ovčandy a protože má rád zvířata, krmí také u svého domu kočky - lesněnky, které nikomu nepatří. Byl krásný podzimní podvečer, náš kamarád měl narozeniny, a tak jsme se domluvili, že zaskočíme s gratulací a nějakou mlsotou na zub. Chtěl, abychom vzali naše vořechy s sebou (bylo jich 5). Vždycky směli dovnitř a ještě zde dostávali něco dobrého. Slušně jsem se oblékla, pobrali jsme dárky a čerstvě upečenou a voňavou bábovku, lahvinku dobrého moku a vyrazili směr samota u lesa. Z našeho domu máme blízko na louku, kde se mohou psi proběhnout a začuchat si podle chuti. Při přecházení nechráněného vlakového přejezdu jsme psy připnuli na vodítka a protože se blížil kravín, myslela jsem, že na nich mohou zůstat. Kravín je pro naše psy velkým lákadlem. Jsou zde kočky, různé smrduté věci jak na žraní, tak na válení se. Nevím, co to manžela napadlo, ale pustil všechny psy z vodítka s tím, že stodola s kočkami je na druhé straně, hnojiště a močůvkové kaliště je trochu z ruky. Ale já jsem si myslela, však naše známé firmy jen tak neprojdou kolem bez nějaké úhony. Nemýlila jsem se. Kočkolovec Axík nám předváděl, že nějaké kočky mu jsou ukradené a aby nás dokonale zmátl, čuchal úplně někde jinde a z dalších psů se nikdo nepřibližoval do zóny, kde bylo hnojiště a močůvka. Avšak ejhle,co to vidím. Axík se pomalu, ale jistě přibližuje tam, kam nemá. Když jsem na to hlasitě upozornila, manžel prohlásil, že jsem hysterická a že se stejně jde podívat do stodoly, kolik je tam koček. Kdepak kočky, náš vejlupek to nabral přímo k močůvkovému kališti a nežli jsme zareagovali, už tam byl..... Ostatní psy se nám naštěstí podařilo zbrzdit. Axík se tam namočil až skoro po krk, nevynechal ani chloupek. Pomalu se v té kaši pročvachtával, prosmraďoval si celé tělo, jak v bahenních koupelích. Manžel na něho zařval a přestože několik vteřin dělal hluchého, musel na další povel chtě nechtě z toho sajrajtu vylézt. Vypadal jako Jožin z bažin,ale ten odér by
strana 10
mu záviděla celá tchoří rodina. Axík popošel ke svým sourozencům a řádně se oklepal a ne jednou. Lítalo to z něho jako z fekálního vozu, a to nejen na ostatní psy,ale i na mně, protože jsem stále nejblíž. Měla jsem kropenaté nohy, moje bílá halenka začínala mít puntíkovaný vzor a myslím, že to mohla chytit i bábovka v košíku, kterou jsem měla na ruce. Na tváří jsem měla titánský úsměv a Axík se ještě snažil na mne skákat. Pokračovali jsme v cestě k samotě a po setkání s naším kamarádem jsme mu vylíčili,co se stalo. Protože nemohl přehlédnout našeho dárečka, který nejenže smrděl na sto honů, ale vypadal jako ondatra. Nakonec jsme se tomu všichni smáli a našeho milého močůvkového potápěče jsme museli z toho největšího ostříkat hadicí, jak auto. Vůbec mu to nevadilo,ještě se mu to nakonec líbilo a hlavně se vydatně oklepával. Tekla z něj hnědá smradlavá voda a zdálo se, že se to z něho nikdy nevypláchne. Když celá akce skončila, byli jsme skoro všichni mokří. Čvachtalo mi v botách, volány na blůze mi vlhkem klesly, make up byl fuč a vypadala jsem spíše jako pradlena od necek a ne jako gratulant. Tak pojďte všichni dovnitř, řekl náš kamarád. „S tím smraďochem?“ řekli jsme s manželem dvojhlasně. „No jasně, mám pro ně nachystané pokroutky z kuřete.“ Jeho feny ovčandy, když jsme procházeli kolem a zdravili se s nimi, na nás jen tak, aby se neřeklo, zavrtěly ohony, ale hlavně sledovaly naše psy. Společně na sebe začali štěkat a určitě ty dvě feny,které tady byly doma, říkaly - to je ale drzost, lezou nám do chalupy, smrdí jako skunkové, drze na nás štěkají a určitě budou uvnitř zase něco žrát. To je ale úroveň!
Vešli jsme tedy do chalupy. Psi se spokojeně uložili, protože zde nebyli poprvé. Nejdříve dostali mlsnoty z kuřecího masa a pak začali pochrupávat. My jsme také mlsali různé dobroty, popíjeli víno a povídali. V chalupě bylo příjemně a náš otužilec se začínal vypařovat. V tom ovzduší jsme si připadala jako na mejdanu v kravíně, protože Axík s tím jeho parfumem provzdušnil celou místnost. Když jsme se rozcházeli, byla již tma a poněvadž jsme šli zpátky stejnou cestou, hned jsme všechny psy připjali na vodítka, aby si Axík náhodou nedal u kravína repete a nevzal s sebou ještě další sourozence. Doma jsme jej znovu namořili do vany a skoro celá flaška šamponu vzala za své. Stejně se mi zdálo, že smrdí furt, jak starej Hurt. Za několik dní jsme měli Axíka předvádět na mezinárodní výstavě a já jsem jen trnula, aby mu třeba neslezla srst, nebo aby nedostal nějakou alergii. Naštěstí vše dobře dopadlo a ještě dostal na výstavě titul. Od té dobu jsme kravín raději obcházeli jinou cestou, ale to by nebyli teriéři, aby si nenašli zase nějakou jinou lumpárnu. S postupem času jsou ty jejich exhibice spíše k smíchu, ale někdy jsme do něj měli daleko. Přeji vám všem veselé, krásné a spokojené Vánoce, hodně dárků a v novém roce dobré zdraví a vše nejlepší. Květa Pavčíková
KŘEMEŽSKO
Jízdní řád 2005/2006: České Budějovice a Tábor získají nové spojení do Lublaně a Benátek, Jihočeský kraj se díky expresu Jóže Plečnik zapojí do sítě evropských luxusních spojů EuroCity Od 11. prosince 2005 nabídnou České dráhy cestujícím nový jízdní řád, který v dálkové dopravě vychází z objednávky ministerstva dopravy a v regionální osobní dopravě z požadavků krajů. Vybrané dálkové spoje, např. SC Pendolino, EuroCity a InterCity a některé mezistátní rychlíky, jsou pak provozovány Českými drahami na základě podnikatelské činnosti bez veřejné objednávky. Novinky v dálkové vnitrostátní dopravě
Nejzásadnější změnou v novém jízdním řádu bude nasazení nových elektrických jednotek řady 680 – Pendolino. Nasazeny budou převážně na trati Praha – Ostrava, kde pojede celkem šest párů vlaků jako produkt SC PENDOLINO. Cestovní doba mezi Prahou a Ostravou se jejich nasazením a též dokončením dalších úseků koridoru zkrátí na zatím historických 3 h 29 (resp. 33) minut. Jihočeský kraj
Trať 220 České Budějovice – Praha: V novém jízdním řádu zůstává plně zachován taktový způsob přepravy mezi Českými Budějovicemi a Prahou s odjezdy z Č. Budějovic v čase XX:02 a z Tábora v čase cca XX:58. Nově je na této trati veden Ex 100/101 Jóže Plečnik, který zajistí spojení jihočeského regionu s balkánským poloostrovem, konkrétně slovinským hlavním městem Lublaň. Uvedený Ex je v trase z Horního Dvořiště veden na rakouském a slovinském území jako vlak kategorie EC, čímž je zajištěna i na našem území nadstandardní kvalita vozového parku. Tento vlak bude i nadále v letních měsících pravidelné na své trase vozit přímé vozy na Šumavu do Č. Krumlova a Volar. Nově je zde veden ve večerních hodinách do Salcburku a v ranních hodinách zpět R 206/207. Na tomto spoji jsou řazeny i přímé lůžkové a lehátkové vozy do Curychu a nově také lehátkové vozy do italských Benátek, konkrétně do stanice Venezia SL. Na této trati se v příštím roce počítá s výlukovými pracemi v souvislosti s výstavbou 4. železničního tranzitního koridoru. Trať 194 České Budějovice – Volary: Rozsah dopravy na stejné úrovni, opět aplikován osvědčený letní (hustější doprava) a zimní (mírně omezená doprava) jízdní řád. V Českých Budějovicích jsou navázány přípoje na dálkovou dopravu a nově i na dosud neexistující přípoje na Plzeň a Prahu v cca 16, 18, 19 a 21 hodin. V letním období je zaveden systém, kdy vlaky z Českých Budějovic končí v Černém Kříži a doprava do Volar a Nového Údolí je zajišťována lehkými motorovými vlaky. To umožní efektivně reagovat na náhlé potřeby provozu (hromadné akce, silnější frekvence apod.). V Nové Peci a Českém Krumlově jsou v jízdním řádu nově zveřejněny návazné autobusové spoje. Doprava na úseku Nové Údolí – Černý Kříž je konstruována v těsné spolupráci s obcí Stožec, jejíž občané jsou na železnici maximálně závislí!
Upozorňujeme na některé zásadní změny v jízdním řádu: Nejvýraznější změnou je redukce posledního vlaku z Českých Budějovic ve 22.43, který bude jezdit jenom v pracovní dny a v neděli a ve svátek. Tato redukce platí pouze v zimním období. Podobně je redukován i první vlak do Českých Budějovice s odjezdem z Křemže v 5.01 hodin, který bude jezdit pouze v pracovní dny a v sobotu. Tato redukce platí celoročně. Osobní vlak z Českých Budějovic, který jezdil v 10.36, bude nově odjíždět v 10.10, ale pouze v zimním období. V letním období se vrací do své původní trasy. Vlak do Českých Budějovic, který jezdil z Křemže v 5.18, bude nyní jezdit až v 5.59 a bude jezdit denně. Vlak do Českých Budějovic, který odjížděl z Křemže v 18.08, bude v zimním období jezdit až v 18.33, tj. o 25 minut později. V letním období ale pojede tento vlak o 38 minut dříve, tj. v 17.31. Zimní období je od 11. 12. do 19. 5. a od 11. 9. do 9. 12. Letní období je od 20. 5. do 10. 9. S platností nového grafikonu bude otevřena nová železniční zastávka Hradce mezi Vrábčí a Boršovem. Přejeme Vám šťastnou cestu s minimálním zpožděním. Ing. Jan Mejzlík
KŘEMEŽSKO
strana 11
⇒ Vodné a stočné se bude vybírat ve dnech 14. – 16. 12. 2005 (středa 12.30 – 17.00, čtvrtek 12.30 – 16.00, pátek 12.30 – 14,30) v přízemí radnice č. dveří 11.
⇒ Upozorňujeme občany, že platby v hotovosti (např. za žetony na popelnice) bude Obecní úřad přijímat pouze do středy 28. 12. 2005. Děkujeme za pochopení.
⇒ Úřad práce, odbor státní sociální podpory – prosinec 19. 12. od 7.00 do 16.00
NABÍDNĚTE K PRODEJI stavební parcelu ve Křemži (event. ve Mříči). Tel. 737171343.
⇒ Přijďte se podívat 15. prosince 2005 v 17 hodin do sálu Obecního úřadu v Křemži na vánoční představení kroužků Domu dětí a mládeže Český Krumlov. Vystoupí pěvecký sbor PODKLEŤÁČEK pod vedením paní Jiřiny Troupové a taneční klub GALA DANCE pod vedením Zuzany a Jiřího Máčových s ukázkami latinsko-amerických tanců.
⇒ V úterý 20. 12. pořádá Základní škola Křemže od 17.30 hodin v tělocvičně tradiční vánoční soutěž ve skoku vysokém. Zveme všechny sportovce, kteří si chtějí zasoutěžit nebo se přijet jen podívat. Soutěžní výšky přizpůsobeny výkonnosti závodníků. učitelé TV ZŠ Křemže
⇒ Občanský průkaz jako cestovní doklad do států Evropské unie – upozornění K opuštění území ČR k cestě do států Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenou vyznačenou část. Z uvedeného vyplývá, že od 1. ledna 2006 již nelze k cestám používat OP typu identifikační karty bez strojově čitelných údajů. Dále nedoporučujeme cestování dětí zapsaných v OP rodičů bez vlastního cestovního dokladu, protože tyto děti nemohou prokázat státní občanství.
strana 12
KŘEMEŽSKO
Pila v Mříči spol. s r. o. Mříč 52, 382 03 Křemže,
tel. 380741130 NABÍZÍ TYTO VÝROBKY: Truhlářská výroba Nábytek z masivu Balkónová zábradlí Plotové prvky Zahradní pergoly Pilařská výroba Stavební řezivo Střešní latě Truhlářské řezivo
! RADNIČNÍ RESTAURACE, náměstí Křemže
Vás zve na dny
ruské kuchyně.
Boršč, šašlik, katlietky a další dobroty pro Vás připraví šéfkuchař Tomáš Böhm. Těšíme se na Vaši návštěvu ve dnech
16. - 18. 12. 2005.
KNIHOVNA ZAVŘENA 22.12. 2005 - 1.1. 2006
V závěru letošního roku bude pro Vás Radniční restaurace otevřena denně od 11:00 - 23:00 hod.( v pondělí do 14.00hod.), kromě 24., 25. a 26. prosince. Pokud se rozhodnete u nás strávit poslední den tohoto roku, máte možnost rezervovat si místo na tel. čísle 380 741 631. Na Nový rok Vám připravíme tradiční česnečku, která Vám jistě spraví chuť. Otevřeno bude od 13.00 hodin.
Přejeme všem nádherné prožití svátků vánočních a mnoho zdraví, štěstí a lásky v roce 2006. Tým Radniční restaurace.
KŘEMEŽSKO
TRAFIKA VULCAN KŘEMŽE přeje všem svým zákazníkům příjemné prožití svátků vánočních, bohatého Ježíška, hodně zdraví a štěstí v novém roce 2006 OTEVÍRACÍ DOBA PO DOBU VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ 18.12. 2005 zlatá neděle: 8.30 hod. - 10.30 hod. 24.12. 2005 – 1.1. 2006 zavřeno
strana 13
ZVEME VÁS
DO DIVADLA!
NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI
Divadelní společnost z Hořic nám do klubu Křemílek přijede zahrát „Prosincové překvapení“ Kdy : 8.12.2005 v 9.30 (sraz v 9.20 h) Kde : Klub Křemílek, Dům služeb, Křemže Vstupné : 20,-Kč za dítě, doprovod zdarma
Lenka ČÍŽKOVÁ Křemže – 20. 10. 2005 Radka ČÍŽKOVÁ Křemže – 20. 10. 2005 Lucie HONSOVÁ Křemže – 17. 11. 2005
ŽIVOTNÍ JUBILEA
OVOCE – ZELENINA, Lenka BOROVKOVÁ Vánoční prodejní doba: 23. 12. 8 – 12, 13 – 16 24. 12. 8 – 11 25. – 26. 12. zavřeno 31. 12. 8 - 11
Veselé Vánoce a do nového roku hodně pohody, šťastné náhody, žádné nehody, významné dohody, legrační příhody a další života výhody přeje Lenka Borovková Ovoce - zelenina
Tomáš KOUBA Lhotka – 75 let
NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI Jan PLÁNSKÝ Mříč – 80 let Zbyněk WALDINGER Chlum – 64 let
HANY – TEXTIL, KONFEKCE Hana Jakubcová
přeje všem svým zákazníkům vánoční pohodu, do nového roku hodně zdraví, štěstí a pracovních úspěchů. Vánoční otevírací doba: stříbrná neděle zlatá neděle Štědrý den Silvestr
11. 18. 24. 31.
12. 12. 12. 12.
8.30 – 11 8.30 – 11 8.30 – 11 zavřeno
Příjemné prožití vánočních svátků, hodně štěstí a zdraví v novém roce 2006 Vám přeje AUTO MOTO SERVIS Jan Bíca, Křemže
strana 14
KŘEMEŽSKO
Veselé Vánoce a hodně zdraví v novém roce přeje firma
HANY – OBUV, KOŽENÁ GALANTERIE.
Děkuji všem zákazníkům, kteří našli cestu do obchodu na Nový Doubek. Otevírací doba: sobota stříbrná neděle
10. 12. 11. 12.
všední dny 17. 12. 18. 12.
8 - 12 9 - 12 8.30 – 12.00 12.30 – 17.30 8.00 – 11.30 8.30 – 12.00 12.30 – 17.30 9.00 – 12.00 13.00 – 17.00
sobota zlatá neděle
27. – 30. 12.
Potraviny na Doubku otevírací 24. 12. 25. – 26. 12. 31. 12. 1. 1.
doba: 7.30 - 11.00 zavřeno 7.30 – 11.00 zavřeno
Prodej vánočních kaprů ve čtvrtek 22. 12. do vyprodání.
Přejeme všem zákazníkům úspěšný rok 2006.
Květinová síň Bromelia MÁ OTEVŘENO pondělí – pátek 8 – 17 sobota 8 – 11 stříbrná a zlatá neděle 8 – 11 Štědrý den 8 – 11
Sněží snížek sněží, všude kolem leží, a tak zase po roce přicházejí Vánoce. Ježíšek ať nadělí samou lásku, veselí. Jenom radost, žádné nářky přejí Vaše květinářky
KŘEMEŽSKO
Krásné prožití vánočních svátků a v novém roce hodně zdraví, štěstí, lásky a pohody přeji všem svým klientům Marie Kubecová Křemže 269
TIP JEDNOTA KŘEMŽE 23. 12. 2005 24. 12. 2005 25. 12. 2005 26. 12. 2005 27. 12. 2005 28. 12. 2005 29. 12. 2005 30. 12. 2005 31. 12. 2005 01. 01. 2006 02. 01. 2006
7:30 – 18:00 h 7:30 – 11:00 h zavřeno zavřeno 7:30 – 18:00 h 7:30 – 18:00 h 7:30 – 18:00 h 7:30 – 18:00 h 7:30 – 11:00 h zavřeno 7:30 – 18:00 h
Zaměstnanci prodejny přejí všem svým zákazníkům klidné a spokojené vánoce a hodně zdraví do nového roku. VÝMĚNA OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ Dle zákona č. 395/2005 s účinností od 1. 10. 2005 si nemusí provést výměnu občanských průkazů občané narození před 1. 1. 1936, pokud není v těchto OP doba ukončení platnosti vyznačena konkrétním datem. (Omlouváme se za chybu v říjnovém Křemežsku, kde bylo uvedeno „před 1. 11. 1936“).
strana 15
CO SE JEŠTĚ UDÁLO V ROCE 2005:
Čištění potoka v Chlumu
Poděkování patří panu Jiřímu Cábovi za vydláždění podlahy altánu u MŠ Křemže
V zóně „Východ“ se stavebníci činili
HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ A PRACOVNÍCH ÚSPĚCHŮ DO NOVÉHO ROKU přeje starosta obce Křemže Ing. Josef Troup a místostarostka Jana Cipínová strana 16
KŘEMEŽSKO
