Zdanění příjmů vybraných skupin obyvatelstva

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zdanění příjmů vybraných skupin obyvatelstva

Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová

Jitka Šenková

Brno 2012

Tímto bych chtěla poděkovat ing. Blance Sítařové za odborné vedení, za ochotné poskytnutí informací, námětů, připomínek a praktických rad potřebných k vypracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovávala samostatně. Použila jsem pouze odbornou literaturu a další dostupné zdroje uvedené v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne 17. května 2012

__________________

Abstract My bachelor dissertation is focused on occupying of students and pensioners. The reason why I chose these groups of citizens is that in presents there is common to occupy the pensioners and the students in the Czech Republic. The next reason is that these groups can be compared with the same groups in the Slovak Republic. First part of the dissertation is a theory of labour-law, social and health insurance and a wage taxation of a natural persons. A text refer to different sorts of employments, labour-law relationships, tax payments and taxes on wages. There is shown which part of taxes should pay employee and which part should pay employer. Next part of dissertation is a presentation of pragmatic examples which than show real level of the tax payments for employees, tax on wages and possibly discounts from taxes at a pointed groups in a financial statement. The result is a percentual comparison of a final net earnings in the Czech republic and in the Slovak Republic. Keywords occupying of students and pensioners, labour-law, taxes on wages, Tax rate, Object of tax, Taxpayer

Abstrakt Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zaměstnávání studentů a důchodců. Vybrala jsem si tyto skupiny obyvatel proto, že v současné době je v České republice běžné zaměstnávat starobní důchodce a studenty. Chtěla jsem také udělat srovnání těchto skupin se Slovenskou republikou. V první části své práce se věnuji teorii v oblasti pracovně právní, sociálního a zdravotního pojištění a zdanění mezd fyzických osob. Poukazuji na různé druhy pracovních poměrů, pracovně právních vztahů a zákonných odvodů a daní z mezd. Uvádím, jaké odvody hradí ze mzdy zaměstnanec a jak vysoké odvody musí uhradit zaměstnavatel. Druhá část mé práce je věnována praktickým pří-

kladům, ze kterých pak přesněji vyplývá skutečná výše odvodů za zaměstnance, daně z příjmů a případně slevy na dani u vybraných skupin v peněžním vyjádření. Výsledkem je procentuelní srovnání konečné čisté mzdy v České republice s porovnáním s čistou mzdou na Slovensku. Klíčová slova zaměstnávání studentů a důchodců, pracovní právo, daně ze mzdy, sazba daně, předmět daně, poplatník daně

6

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 12

2

Metodika

13

3

Student

14

4

3.1

Studium na střední škole ........................................................................ 14

3.2

Studium na vyšší odborné škole.............................................................. 15

3.3

Studium na vysoké škole ......................................................................... 16

Zaměstnávání mladistvých 4.1

18

Zaměstnávání při studiu ......................................................................... 19

4.1.1

Pracovní poměr .............................................................................. 20

4.1.2

Dohoda o provedení práce............................................................... 21

4.1.3

Dohoda o pracovní činnosti............................................................. 21

4.1.4

Podnikání při studiu ........................................................................22

4.2

Zdravotní pojištění ..................................................................................22

4.2.1

Zdravotní a sociální pojištění u DPP ..............................................25

4.2.2

Zdravotní a sociální pojištění u DPČ...............................................25

4.2.3

Zdravotní pojištění OSVČ................................................................25

4.3

Sociální pojištění .................................................................................... 26

4.3.1

Sociální pojištění OSVČ.................................................................. 28

4.4

Nemocenské pojištění ............................................................................ 30

4.5

Minimální mzda ......................................................................................32 4.5.1. Minimální mzda studentlů při brigádnické činnosti ...................32

4.6

Zdanění příjmů studenta.........................................................................33 4.6.1. Daň z příjmů OSVČ ......................................................................34

5

Studium na Slovensku 5.1

36

Student-nezaopatřené dítě .....................................................................36

Obsah

7

5.2

Soustavná příprava na povolání ............................................................. 36

5.3

Pracovní podmínky mladistvých .............................................................37 5.3.1. Dohoda o brigádnické práci studentů ..........................................37 5.3.2. Dohoda o pracovní činnosti ........................................................ 38

6

5.4

Práce zakázané mladistvým.................................................................... 38

5.5

Pracovní čas a doba odpočinku .............................................................. 38

5.6

Zdanění příjmů ....................................................................................... 39

Důchodci - ČR 6.1

42

Důchodce ................................................................................................ 42

6.1.1

Starobní důchod.............................................................................. 42

6.1.2

Invalidní důchod ............................................................................. 43

6.2

Zaměstnávání starobních důchodců ...................................................... 44

6.3

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ...................................... 47

6.3.1

Zaměstnávání plně invalidních osob a osob ve třetím stupni invalidity ............................................................................................ 47

6.3.2

Zaměstnávání částečně invalidních osob a osob v prvním a druhém stupni invalidity ................................................................ 47

6.3.3 6.4

Zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných............................ 48

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr .............................. 48

6.4.1

Dohoda o provedení práce ............................................................. 49

6.4.2

Dohoda o pracovní činnosti............................................................ 49

6.4.3

Pracovní podmínky u dohod........................................................... 50

6.4.4

Odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ....... 50

6.5

Minimální mzda...................................................................................... 50

6.6

Hlášení o zaměstnávání důchodců ..........................................................51

6.7

Způsob zdanění........................................................................................51

6.8

Slevy na dani ........................................................................................... 52

6.8.1

Na poplatníka.................................................................................. 52

6.8.2

Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně.................................................................................. 52

6.8.3

Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ... 53

6.8.4

Držiteli průkazu ZTP/P................................................................... 54

8

Obsah

6.9

Zdravotní pojištění .................................................................................54

6.10 Nemocenské pojištění .............................................................................57 6.11 Pojistné na sociální zabezpečení ............................................................ 58 7

Důchodci na Slovensku 7.1

60

Zaměstnávání důchodců ........................................................................ 60

7.1.1

Pracovní poměr .............................................................................. 60

7.1.2

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr...................... 60 7.1.2.1 Dohoda o vykonání práce ...................................................... 60 7.1.2.2 Dohoda o pracovní činnosti.................................................... 61

8

9

7.2

Zdanění příjmů .......................................................................................61

7.3

Sociální a zdravotní pojištění ................................................................. 61

Srovnání zdaňování příjmů v České a Slovenské republice

63

8.1

Studenti ...................................................................................................63

8.2

Důchodci..................................................................................................63

Příklady z praxe

65

9.1

Česká republika .......................................................................................65

9.2

Slovenská republika................................................................................. 71

10 Závěr a diskuse

76

11

80

Použité zdroje a literatura

11.1 Právní předpisy ...................................................................................... 80 11.2 Odborná literatura.................................................................................. 80

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr.1 Graf-Je dnes snadné najít brigádu? ………………………………… 19 Obr.2 Graf-Jste student a máte brigádu? ………………………………….. 20 Obr.3 Vývoj minimální mzdy v letech 1991-2007 – ČR ………………. 32 Obr.4 Vývoj výše životního minima – SR ………………………………….. 40 Obr.5 Graf-zaměstnanost obyvatel v ČR v letech 2006-2010 ……….. 83

10

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab.1 Výpočet pro rok 2009 (pojistné OSVČ) …………………………….. 30 Tab.2 Výpočet pro rok 2010 (pojistné OSVČ) …………………………….. 30 Tab.3 Výše důchodů v letech 2005-2009 – Jihomoravský kraj ……. 42 Tab.4 Zdanění příjmů dle jeho výše …………………………………………. 52 Tab.5 Srovnání ukazatelů pro ČR a SR ……………………………………… 64 Tab.6 Zaměstnanost obyvatel v ČR v letech 2006-2010 ………………. 83

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době není výjimečné, že studenti vysokých škol při svém studiu vykonávají výdělečnou činnost. Vede je k tomu několik důvodů. V prvních letech studia převažují důvody ekonomické, později se k nim připojují i důvody zvyšování odbornosti a tedy získávání praktických poznatků, vedoucích k dosažení lepší pozice na trhu práce v budoucnosti. Ekonomické hledisko spočívá především k úhradě dopravy, ubytování, menzy, skript, telefonu apod. Řada vysokoškoláků nechce být ve všech výdajích závislá na rodičích, kteří jejich studium mnohdy ani sami nemohou v plné míře zajišťovat. I přes nedostatek pracovních míst na trhu práce si poměrně dost studentů – podle výzkumu až dvě třetiny – přivydělává, a to nejen během hlavních letních prázdnin, ale i v průběhu roku. Výhodou studentů je, když jejich výdělečná činnost je blízká oboru, který studují. Získávají tak neocenitelný zdroj praktických zkušeností, mají lepší představu o své profesi, jsou realističtější v nárocích na mzdové a kariérní požadavky. Mnozí z nich si uvědomují, že mzdu si musí zasloužit v první míře hlavně svou prací i celkovým přístupem k plnění svěřených úkolů. Právě motiv „odzkoušet si“ své znalosti v praxi, vede studenty k lepšímu pochopení, jak se v budoucnosti umět uplatnit na trhu práce. Pracující studenti jsou mnohem více vytíženi, než jejich spolužáci, kteří se věnují pouze studiu. Tím, že jsou zapojeni, kromě studia také do praxe, jsou schopni si lépe organizovat svůj čas. Důležité je, aby prioritou zůstávalo studium a pracovali, pokud možno na zkrácený úvazek, případně podle dohody se zaměstnavatelem a to tak, aby je práce časově neodváděla od studia. Jen za předpokladu, že studium a práce se doplňují, vede toto propojení k posílení pozice jak ve škole, tak i v zaměstnání. Při získávání zkušeností v práci mohou mnozí studenti nabýt i negativních poznatků, které pak vedou ke změně specializace studia a k přestupu na zcela odlišný směr studia. Praxe jim ukáže, čemu se v budoucnu chtějí věnovat. Zcela jinou kategorií lidí, kteří si chtějí přivydělávat, jsou důchodci. Za léta praxe mají neocenitelné zkušenosti a mnozí jsou ve svém věku stále na vysoké mentální výši. Výzkumy ukazují, že převážná většina pracujících starobních důchodců jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, a to v profesích vědečtí pracovníci, odborní pracovníci ve zdravotnictví, školství a také často podnikatelé – OSVČ, kteří i po odchodu do důchodu pokračují ve své aktivní činnosti. V praxi se setkáváme s lékaři, právníky, překladateli, kteří jsou mnohdy veřejností vyhledáváni častěji, než jejich mladší a méně zkušení kolegové. Podzim života, jak se často důchodu říká, chtějí téměř všichni strávit na podobné životní úrovni, na kterou byli zvyklí ve svém aktivním životě. Ne každému se to podaří. Právě vysokoškolsky vzdělaní lidé mají před odchodem do starobního důchodu vyšší příjmy a vlivem druhu práce i zachovalejší zdraví a tyto aspekty ovlivňují jejich rozhodnutí nadále pracovat. Stejně jako u studentů jsou hnacím motorem pro pracující důchodce peníze. Kromě ekonomického hlediska, které je určitě na prvním mís-

12

Úvod a cíl práce

tě, není zanedbatelné ani hledisko společenské. Být nadále v kontaktu se svými spolupracovníky na pracovišti a vědět, že i ve svém pokročilém věku jsou stále platnými pro firmu, vede k posílení osobnosti a často i tomu, že takto zaměstnaní důchodci si příliš nepřipouští svoje stárnutí. Výhod, proč i zaměstnavatelé si udržují nebo doplňují do svých řad zaměstnanců starobní důchodce, je několik. Jedna z možností je, že pro zaměstnavatele je mnohdy takový člověk svou profesí těžko nahraditelný, protože jeho zkušenosti a znalosti mladému zaměstnanci chybí. Druhou výhodou, kterou zaměstnavatelé často využívají, je to, že se pracující důchodce spokojí s nižším platem, se kterým by se běžný zaměstnanec nespokojil. Dalším důvodem a výhodou pro zaměstnavatele je zaměstnat důchodce na kratší pracovní úvazek nebo na vedlejší pracovní poměr (DPP, DPČ).

1.2 Cíl práce Dílčím cílem mé bakalářské práce je porovnání výhod a nevýhod pracovních poměrů a dohod konaných mimo hlavní pracovní poměr při zaměstnávání studentů a důchodců v ČR a na Slovensku v důsledku odlišné daňové legislativy a povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění v těchto zemích. Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnotit výši dosažené čisté mzdy při stejných druzích pracovních poměrů u studentů a důchodců v ČR a na Slovensku.

Metodika

13

2 Metodika Při zpracovávání mé bakalářské práce jsem se zaměřila na zjištění možností zaměstnání naší mladší generace – studentů a naopak té nejstarší generace – důchodců. Dále se zabývám otázkou zdanění příjmů při různých druzích pracovních poměrů a dohod. Prvním krokem bylo obstarání různorodé dostupné literatury, odborných článků, platných právních norem a zákonů. Tyto materiály mě pomohly při objasnění pojmů a pochopení dané problematiky v České i Slovenské republice. Na samém počátku práce jsem se snažila vysvětlit základní pojmy – kdo je to student, důchodce, invalidní důchodce, jaké mají možnosti zaměstnání, při jakých podmínkách. Dále jsem objasnila formu zdanění a jednotlivých odvodů z jejich příjmů a to v obou již zmíněných zemích. V další části práce jsem porovnala zmíněnou problematiku zdanění v jednotlivých zemích mezi sebou. Na závěr práce je uvedeno několik vzorových příkladů, které se týkají dané problematiky.

14

Student

3 Student Koho je možné považovat za studenta, se většinou odvozuje od §12 - §15 zákona č.117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Student je osoba, která se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let a nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání do dovršení 28 let věku. V některých zemích (např. v Německu) se pod pojmem student rozumí až posluchač vysoké školy, v jiných zemích (např. v České republice) je dle školského zákona studentem účastník vzdělávání na střední, vyšší odborné a vysoké škole. Souslovím dálkově studující pak označujeme takového studenta, který své systematické vzdělávání provádí při svém běžném denním zaměstnání, tedy při své běžné práci. Dolní věková hranice studenta je fakticky limitována pouze dobou ukončení základní školní docházky na základní škole, horní věková hranice de facto neexistuje, neboť studovat lze vlastně až do smrti. Nicméně obvyklé věkové rozmezí pro studium se pohybuje od 15 let do (velmi přibližně) 26 až 30 let lidského věku. Starší student pak někdy bývá označován souslovím věčný student.

3.1 Studium na střední škole Podle zákona č.117/1995 Sb. o státní sociální podpoře platí, že soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje: doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, s výjimkou dále uvedenou Školský zákonč.561/2004 Sb. definuje pojem školní rok a uvádí, že se člení na období vyučování a období školních prázdnin. Z toho důvodu a také proto, aby v praxi nevznikaly pochybnosti o tom, jestli se doba školních prázd-

Student

15

nin považuje za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, se v zákoně o státní sociální podpoře uvádí, že doba školních prázdnin mezi jednotlivými školními roky, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, se hodnotí také jako doba soustavné přípravy na povolání. Tato zásada se použije i v případě, když žák ukončí studium na jedné střední škole a po prázdninách pokračuje ve studiu na jiné střední škole. Zákon o státní sociální podpoře č.117/1995 Sb. §13 však také výslovně stanoví, že dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia nebo vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky či absolutoria nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže: dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci výdělečná činnost uvedená a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc poslední ročník studia probíhal po dobu trvání služebního poměru

3.2 Studium na vyšší odborné škole Ke vzdělávání na vyšší odborné škole se dle zákona č.561/2004 Sb. §93 přijímají uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Podle školského zákona §96 platí, že školní rok na vyšších odborných školách začíná 1.září a končí 31.srpna následujícího kalendářního roku a že se člení na dvě období (zimní a letní období). Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání (§97 školského zákona). Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 30.září. Školský zákon umožňuje řediteli školy, aby studentovi přerušil vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Jinak student může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popř. dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější. Obecně však platí, že vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně DiS) (§101 školského zákona).

16

Student

V praxi se často vyskytují pochybnosti v tom směru, zda studentům vyšších odborných škol přísluší tzv. právo posledních prázdnin po absolutoriu stejně jako maturantům, když školský zákon výslovně stanoví, že zásada, že školní rok začíná 1.září a končí 31.srpna, se nevztahuje na vyšší odborné školy. Tím se však nesmíme nechat zmást. V daném případě je rozhodující zákon o státní sociální podpoře definující pojem nezaopatřeného dítěte a ten výslovně staví děti připravující se na povolání studiem na vyšší odborné škole na úroveň dětem studujícím střední školy a stanoví pro ně stejná pravidla i pravidlo tzv. posledních prázdnin. Školní rok na vyšší odborné škole se nečlení na období výuky a prázdnin jako na střední škole, ale v podstatě trvá stejně jako na střední škole od 1.září do 31.srpna.

3.3 Studium na vysoké škole Studiem na vysokých školách se dle zákona č.111/1998 Sb. rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní, veřejná, soukromá nebo státní. Student je přijat na vysokou školu na základě výsledků přijímacího řízení. Platí zásada, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu ke studiu a student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu ke studiu (zákon 111/1998 Sb. o vysokých školách §61). Zákon o státní sociální podpoře výslovně stanoví, že soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Podle zákona o vysokých školách §55 a §56 se studium na vysoké škole ukončuje: řádně; tj. absolvováním studia v příslušném studijním programu; dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část zanecháním studia; dnem zanechání studia v příslušném studijním programu je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné oznámení o zanechání studia nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu; dnem ukončení studia je den stanovený studijním nebo zkušebním řádem odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva o odnětí akreditace zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace

Student

17

vyloučením ze studia; den ukončení studia je den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia Je však třeba také upozornit na skutečnost, že zákon o vysokých školách umožňuje studentovi přerušit studium ve studijním programu. Po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká studentovi právo na opětovný zápis do studia. Po dobu přerušení studia se však ve smyslu zákona o státní sociální podpoře samozřejmě nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání a nelze po tuto dobu dotyčnou osobu považovat za nezaopatřené dítě. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle zákona o státní sociální podpoře §14 považuje: doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost, ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo podporu při rekvalifikaci doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

18

Zaměstnávání mladistvých

4 Zaměstnávání mladistvých Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána (§ 2 ZP). Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči (§ 244 ZP). Zaměstnavatelé nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zaměstnancům zakázán nebo protože podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovně lékařské péče ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci (§ 245 ZP). Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance ve věku do 21 let. Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob (§ 246 ZP). Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovnělékařské péče a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným zařízením pracovnělékařské péče (§247 ZP).


19

4.1 Zaměstnávání při studiu Z hlediska posuzování charakteru pracovněprávního vztahu, na jehož základě je brigádnická činnost studentů vykonávána, lze konstatovat, že ačkoliv zákoník práce, zákon o daních z příjmů, případně jiná právní úprava nedefinují pojem „studentská brigáda“, používá se tato formulace zcela běžně a bývá zpravidla součástí sjednaného smluvního vztahu. Pracovat a přivydělat si při studiu může každý student. Pokud se student rozhodne během studia pracovat, nejjednodušší formou je určitě klasický pracovní poměr na základě pracovní smlouvy nebo využití jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud student uzavře se zaměstnavatelem pracovní smlouvu a to třeba i na kratší pracovní úvazek, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti (např. čerpání dovolené). Ovšem častější asi je, pro případ kratší brigády využívat jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ty se však již poněkud liší od pracovní smlouvy. Existují dvě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr: Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Rozdíl mezi těmito dvěma dohodami je především v rozsahu hodin a také v odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Dohoda o provedení práce je uzavírána na krátkodobé činnosti (max. 150 hodin na kalendářní rok) a nezakládá účast na sociální a zdravotní pojištění, přičemž není rozhodující výše hrubé mzdy. Dohoda o pracovní činnosti nezakládá účast na SP a ZP v těch měsících, kdy výše hrubé mzdy nepřesáhne výši 2000 Kč.

Obr. 1

Graf – Je dnes snadné najít brigádu?

Pramen: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/studenti-a-prace-brigady/

20

Obr. 2


Graf – Jste student a máte brigádu?

Pramen: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/studenti-a-prace-brigady/

4.1.1. Pracovní poměr Pokud je student zaměstnán na základě běžného pracovního poměru po dobu prázdninové brigády, tedy uzavřeného na dobu určitou, neliší se jeho práva a povinnosti od ostatních zaměstnanců. V tomto případě nemá žádný vliv skutečnost, že je ještě studentem. Z platu tedy bude odvedeno sociální a zdravotní pojistné tak, jako u ostatních zaměstnanců. Dříve bylo u mladistvých zaměstnanců nutné dodržení maximální třicetihodinové týdenní pracovní doby (§79 ZP). Dle současného znění zákoníku práce(od 1.1.2008) nesmí jejich délka pracovní směny ve všech souběžných pracovních vztazích přesáhnout 8 hodin, tj. běžných 40 hodin týdně. Přestože se zde hovoří o všech souběžných pracovních vztazích, zákon zaměstnavateli neukládá povinnost zjišťovat, zda náhodou nemá mladistvý brigádník uzavřen ve stejnou dobu ještě další pracovní poměr. Tento údaj by měl obsahovat osobní spis studenta. Mladistvému zaměstnanci musí být poskytnuta bezpečnostní přestávka na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce, na rozdíl od ostatních zaměstnanců, kterým se přestávka poskytuje nejdéle po 6 hodinách práce (§88 ZP). V § 246 zákoníku práce je obsažen výčet prací, které nemohou činit mladiství zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něho zaměstnáni. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození a druh práce, kterou tento zaměstnanec vykonává (§246 ZP). Další povinností


21

zaměstnavatele je v případě uzavření pracovního poměru s mladistvým studentem zajistit a uhradit vstupní lékařskou prohlídku (§247 ZP).

4.1.2. Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce je asi nejvyužívanější způsob uzavření práce u brigád. Podléhá Zákoníku práce, výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77 ZP. Není-li v zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle § 67 a 68 b) pracovní dobu a dobu odpočinku c) překážky v práci na straně zaměstnance d) skončení pracovního poměru e) odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin ročně (§75 ZP). Zaměstnanec může za jeden kalendářní rok pro jednoho zaměstnavatele odpracovat právě zmíněných 150 hodin. V roce 2010 může zaměstnanec uzavřít Dohodu o provedení práce s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým právě až na zmíněných 150 hodin. Dohoda se uzavírá písemně nebo ústně. Horní výše hodinové odměny není nijak omezená. Neexistuje zde zkušební lhůta. Spolupráce tedy může být ukončena zaměstnavatelem i zaměstnancem a bez udání důvodu. To že se u této dohody neodvádí sociální a zdravotní pojištění je jedním z důvodů proč je mezi zaměstnavateli hodně využívána. Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Lze ovšem dojednat, že část odměny bude zaplacena již po provedení určité části pracovního úkolu (§138 ZP).

4.1.3. Dohoda o pracovní činnosti Tato dohoda se již více podobá klasické pracovní smlouvě. Zaměstnavatel ji s fyzickou osobou uzavírá, je-li předpoklad déle trvající pracovní činnosti. Na jejím základě nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celou dobu platnosti Dohody, nejdéle však za 52 týdnů), práce může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení této dohody se vydá zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá, tj. může být uzavřena jak na dobu určitou tak na dobu neurčitou. Není-li již v dohodě stanoven způsob jejího ukončení, lze dohodu jednostranně bez udání důvodu s 15 denní výpovědní lhůtou zrušit. Okamžité

22


zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr (§76 ZP). V dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popřípadě vnitřním předpisem stanovit právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206 (§77 ZP). Odměna za vykonanou práci je tentokrát splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, případně jednorázově po provedení pracovního úkolu (opět v nejbližším výplatním termínu). Obecně lze ovšem tyto záležitosti nastavit dohodou i jinak. 4.1.4. Podnikání při studiu Student starší 18 let, který se rozhodl podnikat, musí v první řadě požádat živnostenský úřad o vydání živnostenského oprávnění. To lze na základě novely živnostenského zákona účinné od 1. července 2008 provést i elektronickou cestou. Studenta živnostníka (do 26 let) považuje zákon za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) vykonávající vedlejší samostatně výdělečnou činnost, což má řadu výhod (zákon 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání). Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem (§2 zákona o ŽP). Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem (dále jen "podnikatel"); státní povolení k provozování živnosti (dále jen "koncese") se vyžaduje jen v případech vymezených živnostenským zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) dosažení věku 18 let b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost

4.2. Zdravotní pojištění Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou: a) pojištěnci uvedení v § 5, pokud • jsou zaměstnancem; fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu • jsou OSVČ • mají na území České republiky trvalý pobyt, avšak nejsou uvedeni v předchozích bodech a není za ně plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc b) zaměstnavatelé


23

c) stát (Burdek, 2009) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (s výjimkami stanovenými v § 6 zákona 48/1997 Sb.). Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Výše zdravotního pojištění činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období (§2 zákona 592/1992 Sb.), nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzda – pro rok 2010 se nemění a nadále činí 8 000 Kč), není-li stanoveno jinak. Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Rozhodným obdobím pro zaměstnance v pracovním poměru je kalendářní měsíc. (§ 7 – 9 zákona 48/1997 Sb.) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (§2) a nejpozději do 20.dne následujícího měsíce musí být konečná částka odvodu ZP připsána na bankovní účet u příslušné zdravotní pojišťovny. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny – dle § 3 odst.2. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění představuje minimální vyměřovací základ pro zaměstnance (a zaměstnavatele) velmi důležitou hodnotu. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby: • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku • která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ • za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c) pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu (zákon 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů - § 7 – nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, …) plátcem pojistného stát, se stanoví ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Částku může vláda vždy do

24


30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem. Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období • zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci • zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c) Výše maximálního vyměřovacího základu se stanovuje na celý kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ vychází z průměrné mzdy, kdy se pro placení pojistného na zdravotní pojištění za tuto průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu. Na rozdíl od let 2008 a 2009, kdy maximální vyměřovací základ vycházel z 48násobku průměrné mzdy, je pro rok 2010 toto maximum stanoveno ve výši 72násobku průměrné mzdy. Na základě nařízení vlády č. 339/2009 Sb. činí průměrná mzda pro rok 2010 částku 23 709 Kč. Sedmdesátidvanásobek této částky, tj. 1 707 048 Kč, představuje pro rozhodné období kalendářního roku 2010 částku maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky přesahující tento maximální vyměřovací základ. Část pojistného zaplaceného zaměstnancem, vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ, se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek na pojistném vzniká pouze při soubězích více výdělečných činností a vrací se jen zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti (Burdek, 2009). Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoliv jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc nejpozději v den výplaty v „Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi – brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí.


25

4.2.1. Zdravotní a sociální pojištění u DPP Z odměny na Dohodu o provedení práce neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění, ani kdyby zněla na milion Kč. To je obrovská výhoda oproti ostatním formám zaměstnání. 4.2.2. Zdravotní a sociální pojištění u DPČ U této dohody se platbě sociálního a zdravotního pojištění nevyhneme, což se samozřejmě projeví na výši výplaty. Bude stejně jako daně odečteno z měsíční výplaty. Zaměstnanec i zaměstnavatel platí zdravotní i sociální pojištění jen při příjmu nad 2000 Kč za měsíc a to stejně jako při pracovním poměru. Z výdělku do 2000 Kč se sociální a zdravotní pojištění platit nemusí. To je obrovská výhoda oproti pracovnímu poměru. 4.2.3. Zdravotní pojištění OSVČ Máme-li příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak musíme platit zdravotní pojištění. Jde jen o to • zda musíme platit zálohy nebo vše zaplatíme až po konci roku • případně jak vysoké zálohy musíme platit Abychom to zjistili, musíme vědět, zda samostatná výdělečná činnost je náš • hlavní příjem • vedlejší příjem • platí za nás pojistné i stát Pokud patříme mezi osoby, za které platí pojistné i stát což je např. • student • starobní nebo invalidní důchodce, i částečně invalidní • žena pečující o malé dítě • podrobně § 7 zákona 48/97 o veřejném zdravotním pojištění nahlásíme to na své zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od změny). Zálohy platit budeme, jen pokud jsme měli v předchozím roce zisk. Minimální záloha v tomto není stanovena. V roce 2010 je pojistné na zdravotní pojištění OSVČ 6,75 % ze zisku. V prvním roce podnikání například nemusíme platit žádné zálohy na zdravotní pojištění (§8 zákona 592/1992 Sb.). Do osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti se pouze registrujeme u vybrané zdravotní pojišťovny a pak se do podání svého prvního daňového přiznání o zdravotní pojištění prakticky nestaráme. V dalším roce podnikání (po předání „Přehledu příjmů a výdajů“ zdravotní pojišťovně) zaplatíme pojistné z dosaženého zisku za předchozí rok. Z daňové evidence například zjistíme, že náš zisk (příjmy – výdaje = zisk) v prvním roce podnikání činil 40 000 korun. Z této částky činí 6,75 % výši 2700 Kč. Zdravotní pojišťovně následně zaplatíme 2700 korun. Zároveň s tím vypočteme výši záloh, které budeme od této doby každý měsíc odvádět. Jestliže jsme

26


podnikali v předchozím roce 12 měsíců, bude činit výše měsíčních záloh 2700/12 = 225 Kč. Po dalším roce podnikání opět vypočteme skutečnou výši zdravotního pojištění i záloh na další rok. Zdravotní pojišťovně nedoplatek uhradíme, přeplatek můžeme použít na úhradu dalších záloh nebo si požádáme o vrácení. Vyúčtování roku provádíme na předepsaných tiskopisech „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok …“ (Burdek, 2009).

4.3. Sociální pojištění V sociálním zabezpečení se musí rozlišovat účast na nemocenském pojištění, účast na důchodovém pojištění a povinnost platit pojistné. Pojistné jsou povinny platit osoby, které zákon č.589/1992 Sb o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vyjmenovává v §3 a které jsou nebo byly zároveň účastný nemocenského pojištění. Přitom ne všechny osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění, jsou povinny platit pojistné (Trnková, 2007). Od 1.1.2010 už studium jako takové nezakládá účast na důchodovém pojištění. Studenti mají možnost pojistit se v době studia dobrovolně. V případě výkonu činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v době školních prázdnin, jsou ale tito studenti důchodově pojištěni a jejich zaměstnavatel je povinen je přihlásit na OSSZ a také za ně odvádět pojistné na SZ a zároveň vést evidenční listy důchodového pojištění. Na tuto dobu se studenti pochopitelně nemusí dobrovolně k důchodovému pojištění přihlašovat. (Démonia 7/2010) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné (ve výši 28%) na důchodové pojištění (ustanovení § 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Pojistné jsou povinni platit a) Zaměstnavatelé; právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby. b) Zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí • zaměstnanci v pracovním poměru • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti • a dále osoby uvedené v § 3 zákona č.589/1992 Sb. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného z rozhodného období. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro odvod pojistného, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného na důchodové pojištění je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění


27

pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském i důchodovém pojištění, nebo jen účast na důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele je stanovena maximální výše vyměřovacího základu. Opačně ale není stanovena žádná výše minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že pokud by zaměstnanec neměl zúčtován do kalendářního měsíce žádný započitatelný příjem (např. z důvodu trvání dočasné pracovní neschopnosti, sjednaného pracovního volna), neplatí za takový měsíc zaměstnavatel (ani zaměstnanec) žádné pojistné. Pojistné se platí jen ze skutečně dosažených příjmů ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění, nebo jen na důchodovém pojištění. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Od roku 2008 je pro SZ maximálním ročním vyměřovacím základem zaměstnance a OSVČ částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. částka 1 034 880 Kč (48x21 560 Kč), stanovené k 1.lednu příslušného kalendářního roku (Trnková, 2007). Za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 je maximálním vyměřovacím základem zaměstnance a OSVČ pro placení pojistného částka ve výši 72násobku průměrné mzdy, tj. částka 1 707 048 Kč (72 x 23 709 Kč). Výše sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se i pro rok 2010 nemění, sazby jsou stejné jako v roce 2009. Sazby pojistného činí: za zaměstnance účastných nemocenského a důchodového pojištění • u zaměstnavatele 25 % z úhrnu vyměřovacích základů z toho 21,5 % na důchodové pojištění 2,3 % na nemocenské pojištění 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu za zaměstnance účastných pouze důchodového pojištění • u zaměstnavatele 21,5 % z úhrnu vyměřovacích základů • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Pro zaměstnance, jejichž zaměstnání bylo zaměstnáním malého rozsahu, a pro zaměstnance pouze důchodově pojištěné, kterým až na základě příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání vznikla účast na nemocenském nebo důchodovém

28


pojištění v posledním měsíci trvání zaměstnání, platí zvláštní úprava pro odvod pojistného. Započitatelný příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání zaměstnání, z něhož nebylo odvedeno pojistné jen proto, že jeho výše nedosáhla částky zakládající účast na pojištění, se musí připočítat k příjmům zúčtovaným do prvního měsíce po skončení zaměstnání, na základě nichž vznikla účast na pojištění v posledním měsíci trvání zaměstnání. (Šubrt, 2010)

4.3.1. Sociální pojištění OSVČ Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti odvádí nejen zaměstnanci ze svých příjmů, ale také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla alespoň 15 let věku a zároveň vykonává samostatnou výdělečnou činnost (provozování živnosti), nebo spolupracují při výkonu samostatné výdělečné činnosti, tj.osoby, na které lze podle zákona o daních z příjmů rozdělit příjmy a výdaje (Trnková, 2007). Způsob výkonu výdělečné činnosti (hlavní, vedlejší) má vliv na způsob a výši stanovení pojistného, případně záloh pojistného. Pokud osoba vykonává vedlejší činnost, odvádí pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, že se k účasti sama přihlásí nebo že příjmy po odečtení výdajů dosáhly v předchozím roce rozhodné částky (56 532 Kč v roce 2009, 56 902 Kč v roce 2010) V prvním roce podnikání se neodvádí žádné zálohy na sociální pojištění. Do osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti se proto OSVČ pouze registruje u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a rok se o sociální pojištění nestará. Pojistné se odvede až spolu s podáním „Přehledu o příjmech a výdajích“ za tento rok. Pokud OSVČ podniká po větší část roku, je výhodnější se přihlásit k placení záloh, které po skončení období odečte ze skutečně dosažené výše. Vzniklý nedoplatek doplatí, přeplatek OSSZ na požádání vrátí nebo může být použit k úhradě další zálohy na příští období. V dalších letech V případě výkonu hlavní činnosti a výkonu vedlejší činnosti s tím, že příjmy po odpočtu výdajů v roce 2009 překročily částku 56 532 Kč, odvádí v roce 2010 pojistné formou záloh alespoň v minimální výši: • Zálohy se platí zpětně, mezi prvním a dvacátým dnem kalendářního měsíce. Po projednání s příslušnou OSSZ je možné platit zálohy na pojistné i na delší než měsíční období, nejdéle však do konce kalendářního roku. • Pokud je roční pojistné větší než úhrn záloh, vzniká doplatek. Ten se platí nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl/měl být podán přehled o příjmech a výdajích. V opačném případě vzniká přeplatek.


29

V případě výkonu vedlejší činnosti s tím, že příjmy po odpočtu výdajů v roce 2009 nepřekročily částku 56 532 Kč, mohou celou výši ročního pojistného odvést spolu s přehledem o příjmech a výdajích. Nová výše zálohy v roce 2010 se počítá z vyměřovacího základu dosaženého v roce 2009, přihlíží se k minimální a maximální výši, které platí pro rok 2010. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění u OSVČ je 50% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ si může určit i vyšší vyměřovací základ. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, pak se rovná tomuto minimu, je-li vyšší než maximální vyměřovací základ, pak se rovná tomuto maximu. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Pojistné zahrnuje: • pojistné na nemocenské pojištění • pojistné na důchodové pojištění • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojištění 2009, 2010 • důchodové 28 % • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % • nemocenské pojištění 1,4 % Minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší výdělečnou činnost činí 10 % průměrné mzdy (tedy 2 356 Kč v roce 2009 a 2 371 Kč v roce 2010), pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální vyměřovací základ 25 %. Minimální roční vyměřovací základ získáme tak, že minimální měsíční vyměřovací základ vynásobíme počtem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Nepočítají se ale měsíce, kdy OSVČ • nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den • pobírala po celý měsíc nemocenské z nemocenského pojištění • má těžké tělesné, smyslové nebo mentální postižení • dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání • celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku • je současně zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance Maximálním vyměřovacím základem v roce 2009 je částka 1 130 640 Kč a v roce 2010 činí maximální vyměřovací základ 1 707 048 Kč. OSVČ, která se v daném roce účastní důchodového pojištění také jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém to oznámí a doloží příslušné OSSZ.

30


Z minimálního a maximálního vyměřovacího základu se počítá minimální a maximální výše zálohy. V následující tabulce jsou uvedeny minimální a maximální výše zálohy v letech 2009 a 2010.

Tab. 1

Výpočty pro rok 2009

Pojistné OSVČ Měsíční vyměřovací základ (50% z rozdílu mezi příjmy a výdaji) minimální (25% u hlavní, 10% u vedlejší) maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění (29,2%) minimální maximální Měsíční záloha pojistného na nemocenské pojištění (1,4%) minimální maximální

Tab. 2

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

5 889 Kč 94 220 Kč

2 356 Kč

1 720 Kč 27 513 Kč

688 Kč

83 Kč 1 320 Kč

33 Kč

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

5 928 Kč 142 254 Kč

2 371 Kč

1 731 Kč 41 539 Kč

693 Kč

83 Kč 1 992 Kč

34 Kč

Výpočty pro rok 2010

Pojistné OSVČ Měsíční vyměřovací základ (50% z rozdílu mezi příjmy a výdaji) minimální (25% u hlavní, 10% u vedlejší maximální (čtyřnásobek průměrné mzdy) Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění (29,2%) minimální maximální Měsíční záloha pojistného na nemocenské pojištění (1,4%) minimální maximální

4.4. Nemocenské pojištění Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění, ani výše rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. dosažení příjmu ve výši alespoň 2000 Kč měsíčně, se nemění, platí i v roce 2010. Podle zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění náleží studentům, kteří vykonávají zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, dávky nemocenského pojištění za stejných podmínek a ve stejné výši, jako u ostatních zaměstnanců jen s tím rozdílem, že u nich, v případě sjednání pouze na dobu školních prázdnin, neplyne ochranná lhůta (§ 15 odst. 4 písm.e) zákona 187/2006 Sb. o


31

NP) a výplata nemocenského náleží nejdéle do dne, kdy mělo toto zaměstnání skončit (§ 28 odst. 3 zákona o NP). Podle § 39 odst. 5 písm. f) zákona o NP dále nemají studenti, kteří mají sjednáno zaměstnání pouze na dobu školních prázdnin, nárok na poskytování ošetřovného. Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění: zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají: • zaměstnání na území ČR • zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele na území ČR zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (tj. alespoň 2000 Kč) pojištění smluvních zaměstnanců pojištění zahraničních zaměstnanců (Šubrt, 2010) Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (v roce 2010 alespoň 2000 Kč). Jde o situace, kdy sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl alespoň příjmu v příslušné rozhodné výši (www.mpsv.cz). Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Od 1. ledna 2010 se redukční hranice zvyšují: první redukční hranice ze 786 Kč na 791 Kč druhá redukční hranice z 1 178 Kč na 1 186 Kč třetí redukční hranice z 2 356 Kč na 2 371 Kč (Mzdová účetní 1/2010) Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Od 1.1.2011 jsou podle § 22 zákona o nemocenském pojištění zvýšeny redukční hranice: první RH z 791 Kč na 825 Kč druhá RH z 1 186 Kč na 1 237 Kč třetí RH z 2 371 Kč na 2 474 Kč Změna nastává i ve výplatě nemocenského, na které vznikne nárok až 22. kalendářní den, tzn., že zaměstnavatel bude poskytovat náhradu za 21 kalendářních dní, přičemž výplata náhrady se počítá na pracovní dny (celkem 15 pracov-

32


ních dní) a její poskytování začíná fakticky od 4. pracovního dne, protože první 3 pracovní dny se náhrada nevyplácí. Pracovní úraz u studentů: Jestliže student pracoval v pracovním poměru na dobu určitou nebo na dohodu o pracovní činnosti, je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jen lze-li podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán, což se u studenta, který pracuje jen v období školních prázdnin, nepředpokládá (§ 386 odst. 1 ZP). Jestliže pracoval student na dohodu o provedení práce, nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, protože tato dohoda nezakládá účast na NP a neodvádí se z ní pojistné na SZ.

4.5. Minimální mzda Minimální mzda představuje nejnižší přípustnou úroveň odměny za práci ve všech základních pracovněprávních vztazích (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Představuje tak „nejnižší cenu práce“ a je proto univerzálním nástrojem ochraňujícím zaměstnance všech zaměstnavatelů před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc (§2 NV). Nedosáhne-li mzda výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.

Obr. 3

Vývoj minimální mzdy v letech 1991 – 2007 – ČR

Pramen: http://www.spcr.cz/statistika/min_mzda.htm

4.5.1. Minimální mzda studentů při brigádnické činnosti Odměňování studentů zaměstnaných na pracovní poměr nebo na dohody musí být v souladu s nařízením vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejniž-


33

ších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě ve ztíženém pracovním prostředí. Mzda nesmí být nižší než: 90 % částky minimální mzdy, jedná-li se o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru 80 % částky minimální mzdy, jedná-li se o mladistvého zaměstnance (do 18 let) Například minimální měsíční mzda sedmnáctiletého studenta střední školy činí 6400 Kč (8000 Kč x 80 % = 6400 Kč). Hodinová mzda studenta tedy musí být stanovena minimálně na 40 Kč.

4.6. Zdanění příjmů studenta Zdaňování příjmů studentů v rámci brigád je obdobné jako u ostatních zaměstnanců. Studenti si však mohou uplatnit slevu na dani na studium. Způsob zdanění se liší také podle toho, zda student u zaměstnavatele podepíše nebo nepodepíše tiskopis „Prohlášení k dani“. Pokud prohlášení nepodepíše a jeho celkové příjmy ze závislé činnosti u zaměstnavatele nepřesáhnou 5000 Kč hrubého měsíčně, sráží zaměstnavatel konečnou srážkovou daň 15 %. Tato daň je daní konečnou a nelze ji již dále snižovat o slevy na dani. Hranice 5000 Kč pro zdanění srážkovou daní se sleduje před zvýšením základu daně o pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění. To se samozřejmě netýká dohody o provedení práce, protože to odvodům pojistného nepodléhá. V případě podpisu prohlášení k dani nebo dosažení částky hrubého příjmu 5001 Kč a více, odvede zaměstnavatel zálohovou daň 15 %. Student si může podpisem prohlášení uplatnit slevy na dani na poplatníka a doložením potvrzení o studiu také slevu z titulu soustavné přípravy, případně další prokázané slevy. Měsíční sleva na dani dle § 35ba zákona 586/1992 o daních z příjmů činí 2070 Kč (24.840,- Kč ročně), sleva na studenta činí měsíčně 335 Kč (4.020,- Kč ročně). Samozřejmě za podmínky, že prohlášení k dani student nepodepsal ve stejném období u jiného zaměstnavatele. Slevu za studenta lze odečítat do dovršení 26 let, případně až do dovršení 28 let v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu. Studium ve vyšším věku tuto výhodu slevy na dani již nenabízí. Student může po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele. Nezáleží přitom, zda bylo toto zaměstnání ukončeno v červenci nebo až v listopadu. Jestliže o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nepožádá, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud mu nevznikla povinnost podat přiznání podle § 38g. Student tedy nemá ze zákona žádnou povinnost požádat o provedení ročního zúčtování. Podle § 38 ch odst. 5 se případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží. Avšak je třeba uvést, že provedení ročního zúčtování je pro

34


studenta výhodné, neboť v rámci ročního zúčtování mu budou zohledněny slevy na dani z pohledu celého zdaňovacího období, tj. i za měsíce, ve kterých studentovi neplynuly žádné příjmy. V rámci ročního zúčtování bude zohledněna sleva na dani podle § 35ba ve výši 24.840,- Kč, případně další prokázané slevy za ty měsíce kalendářního roku, na jejichž počátku poplatník splňoval podmínky pro jejich uplatnění. Jedná se například o slevu na studenta za ty kalendářní měsíce, v nichž se poplatník soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Nárok na slevy na dani lze uplatnit i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkovou daní. A to dodatečně při ročním zúčtování záloh za podmínky, že student prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše současně prohlášení k dani. Zpětné podepsání prohlášení i za měsíce, kdy byl příjem zdaněn srážkovou daní, je však možné pouze v případě podpisu spolu se žádostí o roční zúčtování. Jestliže student má povinnost podat přiznání, zpětně podepsat prohlášení nemůže a sražená srážková daň je daní konečnou, tento příjem nelze zahrnout do daňového přiznání. Případy, kdy má poplatník student povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou uvedeny v § 38g. Pokud by studentovi vznikla povinnost podat daňové přiznání (např. z důvodu, že mu plynuly po určitou část roku příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů současně, popř. od zaměstnavatelů, u nichž nepodepsal prohlášení k dani, nebo z důvodu souběhu příjmů ze závislé činnosti a dalších zdanitelných příjmů vyšších než 6.000,- Kč), nelze v tomto případě roční zúčtování u zaměstnavatele provést.

4.6.1. Daň z příjmů OSVČ Vedle studia můžeme být klasicky zaměstnaní nebo vykonávat brigády. Výhodu máme jen u daně z příjmů, kde můžeme uplatnit kromě slevy na poplatníka i slevu na studenta. Své příjmy z podnikání musíme po skončení roku uvést v daňovém přiznání a zaplatit z nich daň z příjmů. Jako studenti máme nárok na slevy na dani: • na poplatníka i • na studenta a to ve výši za celý rok, i když jsme třeba podnikali nebo byli zaměstnaní jen dva měsíce nebo dva týdny. Tyto slevy uplatníme buď • ve svém daňovém přiznání po skončení roku – tak můžeme uplatnit celoroční částky, na které máme v každém případě nárok • nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009 můžeme snížit daň o 4020 Kč za rok. Slevu uplatníme, pokud studujeme (tedy studovali jsme v období, na které slevu uplatňujeme) na státem uznané škole a je nám nejvýše 26 let. U prezenčního


35

doktorského studia je limit až 28 let. Jestliže splňujeme podmínky jen pro část roku, uplatníme 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku podmínky splňujeme.

36

Studium na Slovensku

5. Studium na Slovensku 5.1. Student – nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se podle § 9 zákona č.461/2003 o sociálním pojištění (zákon 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení) považuje dítě a) do ukončení povinné školní docházky b) po ukončení povinné školní docházky, nejvýše však do dovršení 26 roků věku, jestliže • se soustavně připravuje na povolání • pro nemoc a stav, které si vyžadují osobní péči podle přílohy č.2 se nemůže soustavně připravovat na povolání nebo nemůže vykonávat pracovní činnost • pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopné se soustavně připravovat na povolání nebo je neschopné vykonávat pracovní činnost Nezaopatřeným dítětem není dítě: • které se soustavně připravuje na povolání studiem, jestliže již získalo vysokoškolské vzdělání druhého stupně a byl mu přiznán akademický titul podle předpisu • které pobírá invalidní důchod přiznaný z důvodu poklesu schopnosti vykonávat pracovní činnost o víc jak 70 %

5.2. Soustavná příprava na povolání Soustavná příprava na povolání podle zákona č.461/2003 Z.z. je studium na střední škole po ukončení povinné školní docházky nebo studium na vysoké škole do získání vysokoškolského vzdělání druhého stupně. Soustavná příprava na povolání začíná • žákovi střední školy od začátku školního roku následujícího po školním roce, v kterém ukončí povinnou školní docházku • studentovi vysoké školy ode dne zápisu na studium prvního stupně nebo na studium druhého stupně Soustavná příprava na povolání končí • žákovi střední školy způsobem stanoveným předpisem • studentovi vysoké školy způsobem ustanoveným předpisem Za soustavnou přípravu na povolání se považuje i období • bezprostředně navazující na ukončení studia na střední škole, nejdéle do konce školního roku, ve kterém dítě skončilo studium na střední škole • od ukončení studia na střední škole do zápisu na studium na vysokou školu vykonaného v kalendářním roce, ve kterém dítě skončilo studium na střední škole


37

• po ukončení posledního ročníku střední školy do vykonání zkoušky podle osobitného předpisu, nejdéle do konce školního roku, v kterém mělo být studium ukončeno • od získání vysokoškolského vzdělání prvního stupně do zápisu na vysokoškolské studium druhého stupně, jestliže zápis na vysokoškolské studium druhého stupně byl vykonaný do konce kalendářního roku, v kterém bylo získané vysokoškolské vzdělání prvního stupně Soustavná příprava dítěte na povolání je i jiné studium nebo výuka, jestliže jsou svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí Ministerstva školství Slovenské republiky postavené na úroveň studia na školách uvedených v odst.1 § 10 již zmíněného zákona.

5.3. Pracovní podmínky mladistvých Zaměstnavatel je povinný vytvářet příznivé podmínky na všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců a zvláštní úpravu pracovních podmínek. Při řešení důležitých otázek týkajících se mladistvých zaměstnanců spolupracuje se zákonnými zástupci mladistvých. Zaměstnavatel je též povinen vést evidenci mladistvých zaměstnanců, které zaměstnává v pracovním poměru. Evidence obsahuje i datum narození mladistvých zaměstnanců. Zaměstnavatel může zaměstnat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, neohrožují jejich mravní výchovu, a poskytuje jim při práci zvýšenou pozornost. To stejné platí i pro školy a občanská sdružení podle zvláštního předpisu, jestliže v rámci svojí účasti na výchově mládeže organizují práce mladistvých. Výpověď daná mladistvému zaměstnanci i okamžité ukončení pracovního poměru s mladistvým zaměstnancem ze strany zaměstnavatele se musí dát vědět i jeho zákonnému zástupci. Jestliže pracovní poměr ukončí mladistvý zaměstnanec výpovědí, okamžitým ukončením pracovního poměru, ve zkušební době nebo když má jeho pracovní poměr být ukončen dohodou, je zaměstnavatel povinen vyžádat si vyjádření zákonného zástupce. 5.3.1. Dohoda o brigádnické práci studentů Dohodu může zaměstnavatel uzavírat s fyzickou osobou, která má statut studenta. Na základě dohody o brigádnické práci studenta nemůže být vykonávána práce překračující v průměru polovinu určeného týdenního pracovního času. Dodržování maximálně přípustného rozsahu pracovního času se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřená. (§ 227 ZP) Dohoda musí být uzavřená písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedena dohodnutá práce, odměna, rozsah pracovního času a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Dohoda může být uzavřená na dobu určitou i neurčitou. Nedílnou součástí je potvrzení o statutu studenta (potvrzení ze školy) (§ 228 ZP).

38


5.3.2. Dohoda o pracovní činnosti Na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat pracovní činnost v rozsahu maximálně 10 hodin týdně. Dohoda musí být uzavřená písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedena dohodnutá práce, odměna, rozsah pracovního času a doba, na kterou je dohoda uzavřena. Dohoda může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou, může být uveden i způsob ukončení dohody. (§ 228a ZP)

5.4. Práce zakázané mladistvým Mladistvý zaměstnanec nesmí: • být zaměstnán pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol • být zaměstnán pracemi, které jsou pro něj nepřiměřené, nebezpečné nebo jeho zdraví škodlivé • být zaměstnán pracemi, při kterých je vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž vykonávání by mohl vážně ohrozit bezpečnost a zdraví spoluzaměstnanců nebo jiných osob Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas, noční prací a nesmí jim nařídit nebo s nimi dohodnout pracovní pohotovost. Výjimečně mohou mladistvý zaměstnanci starší než 16 roků vykonávat noční práci nepřesahující jednu hodinu, když je to potřebné k jejich výchově na povolání. Tato práce musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající na denní čas.

5.5. Pracovní čas a doba odpočinku Pracovní čas je časový úsek, v kterém je zaměstnanec k dispozici zaměstnavateli, vykonává práci a plní povinnosti v souladu s pracovní smlouvou. Doba odpočinku je jakákoliv doba, která není pracovním časem. Mladistvý zaměstnanec mladší než 16 roků má pracovní čas nejvíce 30 hodin týdně, i když pracuje pro více zaměstnavatelů. Mladistvý zaměstnanec starší než 16 roků má pracovní čas nejvíce 37,5 hodiny týdně, i když pracuje pro více zaměstnavatelů. Pracovní čas mladistvého zaměstnance nesmí v průběhu 24 hodin přesáhnout osm hodin. Takový pracovní čas, který zaměstnavatel určí je ustanovený týdenní pracovní čas. Zaměstnavatel je povinný poskytnout zaměstnanci, kterého pracovní směna je delší než šest hodin, přestávku na odpočinek a jídlo v trvání 30 minut. Mladistvému zaměstnanci, kterého pracovní směna je delší než čtyři a ½ hodiny, je zaměstnavatel povinný poskytnout přestávku na odpočinek a jídlo v trvání 30 minut. Přestávky na odpočinek a jídlo se neposkytují na začátku a na konci směny a nezapočítávají se do pracovního času. Zaměstnavatel je povinný rozvrhnout pracovní čas tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem druhé směny minimální odpočinek v trvání


39

12 po sobě následujících hodin v průběhu 24 hodin a mladistvý zaměstnanec alespoň 14 hodin v průběhu 24 hodin.

5.6. Zdanění příjmů Zákoník práce rozlišuje 3 skupiny srážek, a to přednostní srážky ze mzdy, které může zaměstnavatel srazit bez souhlasu zaměstnance a srážky, které může vykonat jen na základě předcházející dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem. Přednostními srážkami se rozumí: • povinné pojistné (na sociální zabezpečení, zálohy na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatek z ročního zúčtování záloh veřejné zdravotní pojištění, příspěvku na doplňkové důchodové spoření, které je povinen platit zaměstnanec) • záloha na daň Po vykonání přednostních srážek ze mzdy může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnance bez jeho souhlasu jen: • zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy • částky, které byly určeny výkonem rozhodnutí nařízení soudem nebo orgánem státní správy • peněžité tresty (pokuty), ale také náhrady uložené zaměstnanci vykonatelem rozhodnutím příslušných orgánů • neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a dávky důchodového spoření nebo jejich zálohy, … Předmětem daně jsou podle zákona č.595/2003 o dani z příjmů (zákon 595/2003 Z.z. o dani z príjmov): • příjmy ze závislé činnosti • příjmy z podnikání a z jiné SVČ a z pronájmu • příjmy z kapitálového majetku Na Slovensku je aplikována jednotná daň z příjmů ve výši 19% bez ohledu na výši příjmů pro fyzické i pro právnické osoby. Rovná daň se počítá z hrubé mzdy. V případě, že celkový roční příjem nepřevýší a nebo bude roven 86násobku životního minima (15 942,68 EUR), nezdanitelná část bude 22,5násobek životního minima. Jestliže je základ vyšší než 86násobek životního minima, nezdanitelná část bude rovná rozdílu 44násobku životního minima (8 156,72 EUR) a ¼ základu daně. Životní minimum: • od 7/2010 do 06/2011 - 185,38 EUR • od 7/2009 do 06/2010 - 185,19 EUR • od 7/2008 do 06/2009 - 178,92 EUR

40


186 184 182 180 Životní minimum

178 176 174 7/20086/2009

Obr. 4

7/20096/2010

7/20106/2011

Vývoj výše životního minima - SR

Maximální vyměřovací základ na placení pojistného na důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a rezervního fondu solidarity je vyměřovací základ v úhrnu měsíce nejvíce částka 2978 EUR (čtyřnásobek průměrné mzdy). Výše průměrné mzdy je stanovena částkou 744,50 EUR. Maximální vyměřovací základ na placení pojistného na nemocenské pojištění a na garanční pojištění je částka 1 116,75 EUR (jeden a půl násobek průměrné mzdy). Maximální vyměřovací základ na placení zdravotního pojištění je částka 2 233,50 EUR (trojnásobek průměrné mzdy). Odvody zaměstnance ze mzdy: • na nemocenské pojištění 1,4% z vyměřovacího základu • na starobní důchodové pojištění 4% z vyměřovacího základu • na pojištění v invaliditě 3% z vyměřovacího základu • na pojištění v nezaměstnanosti 1% z vyměřovacího základu • na zdravotní pojištění 4% z vyměřovacího základu Celkem odvody zaměstnance – 13,4% Minimální mzda představuje nejnižší peněžní plnění, které je povinný zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci zpravidla za nejjednodušší práce s nejnižší vyžadovanou kvalifikací a výkonností zaměstnance. Minimální mzdou jsou zaměstnanci chránění na všech pracovních místech nezávisle od jejich pracovního zařazení, vykonávané pracovní činnosti, výsledků práce zaměstnance, formy odměňování o platební schopnosti zaměstnavatele. Výška minimální mzdy (měsíční/hodinová): • od 01.01.2010 - 307,70 EUR / 1,768 € • od 01.01.2009 - 295,50 EUR / 1,698 € • od 01.10.2007 - 8 100,00 SKK / 46,60 SKK Pokud mzda zaměstnance v kalendářním měsíci nedosáhne výšku minimální mzdy, zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci doplatek, který představuje rozdíl mezi dosaženou mzdou a příslušnou výškou minimální mzdy. Pro účely zjištění, zda mzda zaměstnance neklesla pod úroveň minimální mzdy, zaměstnavatel z celkové zaměstnancem dohodnuté mzdy za předchozí měsíc musí odečíst částky následných plnění: • mzdy a mzdové zvýhodnění za práci přesčas • mzdového zvýhodnění za práci ve svátek


41

• mzdového zvýhodnění za noční práci • mzdové kompenzace za ztížený výkon práce • mzda za neaktivní část pracovní pohotovosti na pracovišti Měsíční minimální mzdové nároky se uplatňují jen u zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou. Pokud tento zaměstnanec v měsíci neodpracoval všechny pracovní dny nebo má dohodnutou kratší pracovní dobu, nebo jde o kombinaci obou situací, sazba minimálního mzdového nároku se sníží v poměru odpovídajícímu odpracované době v měsíci.

42

Důchodci - ČR

6. Důchodci - ČR 6.1. Důchodce Důchodce je vlastně člověk – muž nebo žena, který již nepracuje, ale pobírá starobní důchod. Důchodci jsou obvykle starší lidé na sklonku svého života. V každé zemi se důchodcem stává člověk v jiné etapě svého života. Důchod ovšem mohou pobírat i lidé mladšího věku. Jedná se potom o důchod invalidní, sirotčí, vdovský, aj. Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místa hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Žádost může rovněž podat fyzická osoba na základě plné moci. Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní zprávy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje. To, co je uvedeno pro podávání žádosti u starobního důchodu platí i pro všechny ostatní druhy důchodů. Tab. 3

Výše důchodů v letech 2005-2009 – Jihomoravský kraj

Příjemci důchodů celkem z toho starobní plné Průměrná měsíční výše starobního důchodu (Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

302 930

307 006

309 976

313 210

316 736

157 107

160 604

163 530

166 988

171 120

7 659

8 097

8 653

9 540

9 941

6.1.1. Starobní důchod Starobní důchod je druh důchodové dávky, na kterou má nárok dle zákona o důchodovém pojištění (zákon č.155/1995 Sb.) každý, kdo získal dobu pojištění: a) nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, nebo b) 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku Důchodový věk byl do konce roku 1995 : u mužů 60 let a u žen v rozpětí 53 – 57 let, podle toho, kolik vychovaly dětí. Po 31. prosinci 2012 bude činit důchodový

Důchodci - ČR

43

věk: u mužů 63 let a u žen 59 – 63 let, pokud vychovaly alespoň 1 – 5 dětí. U pojištěnců narozených v období let 1936 – 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k zákonu o důchodovém pojištění (viz příloha č.1) U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk: u mužů 65 let a u žen 62 – 65 let, pokud vychovaly 1 a více dětí. Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat. (zákon č.155/1995 Sb.) 6.1.2. Invalidní důchod Invalidní důchod je druh důchodové dávky, která náleží dle zákona o důchodovém pojištění (č.155/1995 Sb.) osobám: a) plně nebo částečně invalidním, které získaly potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnily ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 (řádný starobní důchod), popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 (tzv. předčasný starobní důchod), pokud nedosáhly důchodového věku, nebo b) plně nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu O nároku na invalidní důchod a o jeho výši rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení a to na základě žádosti podané pojištěnce. Zdravotní stav pojištěnce posuzují lékaři Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně (právní úprava před 1.1.2010 – částečný invalidní důchod, pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%) c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně (právní úprava před 1.1.2010 – plný invalidní důchod, pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%) Invalidita, někdy i invalidnost je definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti. Obvykle vzniká buď v důsledku vážného onemocnění; pak se hovoří o tělesném postižení nebo úrazu. Větší množství invalidů často vzniká v důsledku pracovních úrazů, nemocí z povolání, úrazů v domácnostech a také v důsledku havárií, zejména při dopravních nehodách. Výše invalidního důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry činí od 1.8.2008 2170 Kč měsíčně.

44

Důchodci - ČR

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění a) 0,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně b) 0,75% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně c) 1,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, a tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu. Poživatel takového starobního důchodu však může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší. Poživatelům plných invalidních nebo částečných invalidních důchodů, kteří dosáhli věku 65 let již před 1.1.2010, budou tyto důchody přeměněny dnem 1.1.2010 na důchody starobní. O této přeměně invalidních důchodů na důchody starobní budou jejich poživatelé písemně informováni nositeli pojištění nejpozději do 31.1.2010.

6.2. Zaměstnávání starobních důchodců Řada starobních důchodců je aktivní a zůstává výdělečně činná – přivydělává si ke starobnímu důchodu. Zaměstnavatelé je zaměstnávají poměrně rádi, jednak s ohledem na jejich zkušenosti a zejména pak s ohledem na snadnost ukončení pracovního poměru s nimi. Mohli (resp. museli) být dosud zaměstnáváni na dobu určitou, nejvýše však na dobu 1 roku. Pracovní poměry s nimi však mohly být sjednávány a opakovaně prodlužovány i na mnohem kratší dobu, tzv. řetězení pracovních poměrů na dobu určitou bylo u nich tedy přípustné. Od 1.ledna 2010 však dochází ke změně právní úpravy v oblasti důchodového pojištění. Podmínkou nároku na výplatu starobního důchodu (samozřejmě standardního, nikoliv předčasného starobního důchodu) při současném výkonu pracovně-právního vztahu již nebude sjednání pracovního poměru na dobu určitou – nejvýše 1 roku. Poživatelé starobních důchodů tak budou moci mít nově sjednán pracovně-právní vztah i na dobu neurčitou; pro výdělečnou činnost vykovávanou v pracovně-právním vztahu již nebudou platit žádná zvláštní časová omezení. Na výdělečně činné poživatele starobního důchodu se budou vztahovat obecná pravidla o sjednávání pracovního poměru na dobu určitou: Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky, tedy tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem, je podle zákoníku práce možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou

Důchodci - ČR

45

uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Tato pravidla jsou zakotvena v ust. §39 odst. 2 aktuálního zákoníku práce a přípustné výjimky pro speciální případy pak v ust. §39 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Další sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky je tedy (po vyčerpání povolené doby 2 let trvání pracovního poměru) dovoleno až po uplynutí doby 6 měsíců od skončení předchozího pracovního poměru. Problémy nevznikají v situaci, kdy zaměstnavatel teprve hodlá starobního důchodce v roce 2010 (nově) zaměstnat, tedy uzavřít s ním pracovní smlouvu na dobu určitou – zaměstnanec teprve v tomto roce nabývá nároku na starobní důchod, přičemž dosud byl činný v pracovním poměru na dobu neurčitou. V prvém případě bude o době trvání pracovního poměru zaměstnavatel vyjednávat se starobním důchodcem jako s kterýmkoliv jiným zaměstnancem a pokud se shodnou na omezení doby trvání pracovního poměru, musí být respektováno zákonné omezení, že to může být nejdéle na dobu 2 let. Ve druhém případě (zaměstnanec pro zaměstnavatele již pracuje) není vyloučeno, aby jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec přišli s návrhem na změnu doby trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou. Potom se také od účinnosti takové změny bude počítat limitní doba 2 let. Spíše však lze předpokládat, že starobní důchodce bude mít zájem zůstat v režimu pracovního poměru na dobu neurčitou, jelikož mu v souběžném pobírání starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti již nikterak bránit nebude. Jen pro upřesnění – dosažení důchodového věku zaměstnancem, není důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Příklad 1: Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem, poživatelem starobního důchodu, pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1.9.2009 do 31.8.2010. Od 1.9.2010 – po skončení původního pracovního poměru, trvá-li zájem na dalším zaměstnávání pracovníka, a to v režimu na dobu určitou – má zaměstnavatel 2 možnosti: 1) Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem nový pracovní poměr (novou pracovní smlouvu), a to až na 2 roky, tj. od 1.9.2010 do (maximálně) 31.8.2012 2) Zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem dodatek k pracovní smlouvě o prodloužení dosavadního pracovního poměru (původně sjednaného na dobu od 1.9.2009 do 31.8.2010) tak, aby jeho délka činila (v součtu) nejvýše 2 roky, dojde tedy k prodloužení pracovního poměru ještě na (maximálně) dobu 1 roku od 1.9.2010 do 31.8.2011, resp. tak, aby délka pracovního poměru činila nejvýše 2 roky po 1.1.2010, pak dojde tedy k jeho prodloužení na dobu 16 měsíců od 1.9.2010 do 31.12.2011 Příklad 2: Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem – poživatelem starobního důchodu (nový) pracovní poměr na dobu určitou 2 let od 1.7.2010 do 30.6.2012, pak může být další (nový) pracovní poměr na dobu určitou mezi tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem sjednán až od 1.1.2013, a to znovu na dobu až (ma-

46

Důchodci - ČR

ximálně) 2 let čili do 31.12.2014. V mezidobí od 1.7. do 31.12.2012 může zaměstnanec sjednat pracovně-právní vztah na dobu určitou s jiným zaměstnavatelem, popř. by mohl sjednat na dobu určitou s dosavadním zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, maximálně však na poloviční pracovní úvazek, tedy v průměru nejvýše na 20 hodin týdně, nebo dohodu o provedení práce. Je tedy nutno doporučit pracovní poměr uzavřený přede dnem 1.ledna 2010 na dobu určitou s poživatelem starobního důchodu prodloužit nebo opakovaně sjednat, nelze-li aplikovat zákonnou výjimku dle ust. §39 odst. 3 nebo 4 zákoníku práce, vždy pouze nejvýše na dobu 2 let počítanou ode dne 1.ledna 2010, tedy dosavadní pracovní poměry sjednané na dobu určitou před 1.lednem 2010 prodloužit v praxi na dobu určitou nejdéle do 31. prosince 2011. Pro úplnost je třeba uvést, že ustanovení § 39 ZP se neaplikuje na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, které mají specifickou právní úpravu vzniku a skončení pracovně-právního vztahu. Například u dohody o pracovní činnosti (§ 76 ZP) je způsob zrušení dohody upraven v § 76 odst. 6 ZP (Mzdová účetní 2/2010). Každý starobní důchodce, který bude při důchodu pracovat, bude mít ze zákona právo požádat jedenkrát za dva roky výdělečné činnosti o přepočet výše starobního důchodu ve smyslu zvýšení procentní výměry důchodu za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů o 0,1%, tj. za 360 kalendářních dnů o 0,4% a za 720 kalendářních dnů o 0,8% výpočtového základu. Pokud výdělečná činnost skončí, bude si moci požádat o zvýšení i dříve než za dva roky, hned při jejím skončení. Opatření požádat o přepočet důchodu jedenkrát za dva roky má umožnit předejít každoročním žádostem o přepočet důchodu a k zahlcení tak ČSSZ vysokým počtem těchto žádostí. Při obou možnostech výdělečné činnosti – při zaměstnání tzv. „na procenta“ nebo při souběhu výplaty starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti – se při zvýšení procentní výměry, resp. jejím přepočtu, bude vycházet z výdělků, z nichž byl vyměřen starobní důchod, ať již přiznaný ke vzniku nároku na starobní důchod nebo až později, pokud pojištěnec pokračoval v zaměstnání nepřetržitě po vzniku nároku na důchod a nepožádal o jeho přiznání, nikoliv z výdělku z další výdělečné činnosti. Úplnou novinkou je možnost od 1.1.2010 pobírat starobní důchod v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti pouze ve výši poloviny starobního důchodu, tj. polovinu základní a polovinu procentní výměry. Za každých takto odpracovaných 180 kalendářních dnů se zvýší procentní výměra starobního důchodu o 1,5% výpočtového základu. Jde tedy o kombinaci dvou možností výdělečné činnosti – tzn. o kombinaci zaměstnání tzv. „na procenta“ se souběhem výplaty starobního důchodu resp. jeho části – poloviny, s příjmem z výdělečné činnosti. Podle MPSV má jít o postupný odchod do starobního důchodu, při kterém pojištěnec bude čerpat část důchodu a zároveň bude do důchodového systému nadále přispívat placením pojistného. Tento způsob výdělečné činnosti má umožnit zaměstnávat seniory více na částečný úvazek.

Důchodci - ČR

47

6.3. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ochrana v pracovněprávních vztazích u zaměstnanců se zdravotním postižením je zakotvena v zákoně č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o zaměstnanosti upravuje a definuje přístup k zaměstnávání osob, kterým je poskytována zvýšená péče. Zdravotní postižení je v tomto zákoně zohledňováno tak, aby odpovídalo mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům zdravotně handicapovaných osob. Za osoby se zdravotním postižením se považují: Do 31.12.2009: fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením) fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení „Rozhodnutím“ uznány za částečně invalidní fyzické osoby, které byly rozhodnutím ÚP (nebo orgánů sociálního zabezpečení) uznány za osoby zdravotně znevýhodněné Od 1.1.2010: osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni osoby zdravotně znevýhodněné Všem těmto osobám je na trhu práce poskytována zvýšená ochrana (Šubrt, 2010). 6.3.1. Zaměstnávání plně invalidních osob a osob ve třetím stupni invalidity Tyto osoby požívají podle ZZ jako osoby s těžším zdravotním postižením mnohé výhody. Větších výhod se však dostane zaměstnavatelům, zejména těm, kteří tyto osoby chtějí zaměstnat. Kromě výhod daňových půjde zejména o možné různé příspěvky a dotace. Pro plnění povinného podílu je plně invalidní zaměstnanec jako osoba s těžším zdravotním postižením započítán třikrát. Skutečnost, že je osoba plně invalidní, nebo osobou invalidní ve třetím stupni, osvědčuje rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Nejčastěji půjde o rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, které má zaměstnavatel zaevidováno z důvodů daňových odpočtů. Výjimečně půjde o osoby, které nebudou poživateli invalidních důchodů, ale budou mít rozhodnutí nebo potvrzení správy sociálního zabezpečení o invaliditě. Zatímco pro počítání plnění povinného podílu se osoba invalidní ve třetím stupni započítává třikrát, tak např. pro příspěvky a dotace u chráněných dílen je tato osoba počítána pouze jednou (Šubrt, 2010). 6.3.2. Zaměstnávání částečně invalidních osob a osob v prvním nebo druhém stupni invalidity Částečně invalidní osoba a osoba v prvním nebo druhém stupni invalidity je považována ze zákona za osobu se zdravotním postižením. Bez dalších potvrzení a

48

Důchodci - ČR

rozhodnutí bude průkazné jako doklad Rozhodnutí nebo potvrzení o této invaliditě nebo Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Samotné pobírání tohoto důchodu není rozhodující. V 65 letech věku bude invalidní důchod přeměněn na starobní důchod bez ohledu na zdravotní stav osoby. Není rozhodující, v které době a podle jakého právního předpisu byla osobě invalidita uznána. Podstatné je, že tento stav nadále trvá (Šubrt, 2010). 6.3.3. Zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných Z minulé právní úpravy se jednalo o osoby se změněnou pracovní schopností – ZPS. Za osobu zdravotně znevýhodněnou se považuje osoba, která má zachovanou, ale podstatně omezenou schopnost vykonávat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje takový zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnosti pracovního uplatnění. K tomu, aby osoba získala rozhodnutí úřadu práce, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, nepostačuje jen dlouhodobá pracovní neschopnost trvající třeba 1,5 roku, ale neschopnost konat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Platnost dokladů u osob zdravotně postižených Zaměstnavatelům se doporučuje, aby si prohlédli, zda rozhodnutí o ZPS nebo o zdravotním znevýhodnění odpovídá uvedeným platnostem. Rozhodnutí o změněné pracovní schopnosti vydané OSSZ podle § 21 zákona o zaměstnanosti č.1/1991 Sb. skončilo platnost k 1.10.2007 Rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst.2 písm.c) a odst.3 zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti, která vydávala OSSZ, končí platnost k 1.7.2009 Od 1.7.2006 vydává rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění jen ÚP, na základě posudku lékařské posudkové služby, na základě zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti Zaměstnavatelé často zaměňují rozhodnutí vydaná pro účely zákona o zaměstnanosti s rozhodnutími vydanými pro účely sociálních dávek. To jsou rozhodnutí za účelem získání příspěvků např. na benzin, sociálních výhod apod.

6.4. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Právní úpravou obsaženou v současném Zákoníku práce se výrazně zjednodušily podmínky pro využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel sice má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, ale toto pravidlo je pouhou deklarací bez právních důsledků. Zákon nepředepisuje žádné hmotněprávní podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné uzavírat tyto dohody. Zaměstnavatelé se tak řídí jen svojí

Důchodci - ČR

49

úvahou při rozhodování, zda výkon práce zajistit pracovním poměrem, nebo dohodami. Na rozdíl od pracovního poměru není u dohod zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Dohody bude proto možné využívat i pro tzv. nepravidelnou výpomoc, neboli tzv. práci na zavolání. Současný ZP nestanoví rozdíly mezi oběma dohodami, takže i dohoda o provedení práce může být uzavírána na jakoukoliv práci, i když nemá povahu uzavřeného pracovního výkonu. Rozdíl mezi oběma dohodami je nyní dán jen časovými parametry. 6.4.1. Dohoda o provedení práce Tuto dohodu lze uzavřít, jestliže rozsah práce nepřesáhne 150 hodin (podle dřívějšího ZP to bylo 100 hodin), a to v kalendářním roce. Do tohoto rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Tato dohoda může být uzavřena písemně i ústně – při ústním sjednání je potřebné mít možnost prokázat (např. záznamem o obsahu dohody), že rozsah práce nepřesáhne uvedenou hranici. Zaměstnavatelé někdy zneužívají dohodu o provedení práce z důvodu, že se z ní neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. To ale může být důvodem uložení sankce příslušnými orgány, zejména jestliže by bylo obcházeno ustanovení o povoleném časovém rozsahu práce. Takový základní pracovněprávní vztah by mohl být eventuálně i posouzen jako dohoda o pracovní činnosti, resp. jako pracovní poměr. 6.4.2. Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti zaměstnavatel může uzavřít, i když rozsah práce nepřesahuje 150 hodin, přitom sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Délka pracovní doby se posuzuje podle konkrétní práce a pracoviště. Dodržování rozsahu pracovní doby se posuzuje v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle za 52 týdnů. Současný ZP již neumožňuje výjimečně konat práce v průměru až na plnou pracovní dobu, jak tomu bylo dříve možné pro tzv. sezónní práce až na 3 měsíce v roce. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak by byla neplatná, a musí v ní být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá, a to doba určitá nebo i neurčitá. Způsob zrušení dohody lze sjednat a není-li sjednán, lze ji zrušit dohodou nebo jednostranně výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou – ta běží již dnem doručení.

50

Důchodci - ČR

6.4.3. Pracovní podmínky u dohod Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahují ustanovení zákoníku práce týkající se pracovního poměru s četnými výjimkami. Například se neuplatní ustanovení o pracovní době a době odpočinku. Zaměstnancům pracujícím na základě dohod přísluší jen nárok na odměnu za vykonanou práci, eventuálně na náhradu škody. Jen pro dohodu o pracovní činnosti je možné sjednat – a to i kolektivní smlouvou – nebo vnitřním předpisem stanovit právo zaměstnance na dovolenou a na pracovní volno při jiných důležitých osobních překážkách v práci, a to za podmínek, jak jsou dány právní úpravou pro zaměstnance v pracovním poměru. 6.4.4.Odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Za práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší mzda či plat, ale odměna. Její výši a podmínky pro její poskytování sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v příslušné dohodě. Odměna nemusí zahrnovat ani povinné složky mzdy či platu, jakou jsou příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v noci, v sobotu a v neděli apod. ZP ani nestanoví žádnou maximální výši odměny. Přesto sjednání výše odměny nemůže být zcela libovolné. ZP na tyto odměny přímo vztahuje právní úpravu minimální mzdy. Rovněž na ně dopadá zásada rovnosti v odměňování, na jejímž základě přísluší za práci stejnou nebo stejné hodnoty stejná mzda, plat či odměna z dohody. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, je ta splatná až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky ale lze dohodnout splatnost odměny a její výplatu jinak.

6.5. Minimální mzda Mzda, plat a nyní ani odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Její výše je stanovena nařízením vlády. V roce 2010 se minimální mzda nezvýšila (nejvýraznější zvýšení bylo naposledy provedeno v roce 2006). Její základní sazba činí 8 000 Kč/měsíčně, resp. 48,10 Kč/hod. Hodinová sazba je stanovena pro pracovní dobu 40 hodin týdně. Nižší sazby jsou stanoveny pro nástupní mzdu, plat či odměnu (po dobu 6 měsíců) zaměstnanců ve věku 18 až 21 let a dále pro mladistvé a invalidní osoby – nesmí být ale porušena zásada o rovnosti v odměňování, pokud pracují společně s jinými zaměstnanci. Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. To co je uvedeno o mzdě, platí i pro plat a odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Doplatek se poskytuje do minimální měsíční mzdy vždy při odměňování platem – při odměňování mzdou jen tehdy, je-li to sjednáno, stanoveno nebo určeno předem. V ostatních přípa-

Důchodci - ČR

51

dech se pro doplatek použije minimální hodinová mzda, což vždy platí u odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

6.6. Hlášení o zaměstnávání důchodců Nejčastější skutečností pro plnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatele je samotný vstup poživatelů starobního důchodu do zaměstnání. Ohlašovací povinnost zaměstnavatele však vzniká, jen vstoupí-li do zaměstnání poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku, tedy podle § 31 zákona č.155/1995 Sb. (tzv. předčasný starobní důchod), a vykonává výdělečnou činnost po dobu, kdy ještě nedosáhl důchodového věku. Ohlašovací povinnost zaměstnavatele se od roku 2010 týká prakticky výlučně jeho zaměstnanců, kteří jsou poživateli předčasných starobních důchodů a kteří vykonávají výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění v období do dosažení důchodového věku. Změny o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání nároku, výši a výplatu dávky hlásí zaměstnavatel do 8 dnů, není-li určeno jinak. Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, kdy bylo podání – hlášení – předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo byla-li podána poštovní zásilka obsahující podání – hlášení. Ohlašovací povinnost plní zaměstnavatel plátci důchodu nejčastěji ČSSZ v Praze. Vznikne-li nutnost ohlašovací povinnosti, plní ji zaměstnavatel na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení. Tiskopisy poskytnou OSSZ a jsou také uvedeny na stránkách www.cssz.cz. Jde o tiskopis „Hlášení o zaměstnání poživatele starobního důchodu“. Zaměstnavatel se nemůže domnívat, že předložením ELDP je jeho povinnost podat hlášení ve smyslu výše uváděném splněna. Obdobně jako zaměstnavatel má i poživatel dávek důchodového pojištění podle zákona ohlašovací povinnost změn o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku důchodového pojištění, její výši a výplatu. Jeho ohlašovací povinnost se považuje za splněnou spolupodepsáním hlášení, které zasílá zaměstnavatel. Ohlašovací povinnost o změně skutečností rozhodných pro trvání nároku, výplatu a výši důchodu plní zaměstnavatel bez vyzvání (Šubrt, 2010). Závěrem můžeme tedy dodat: je-li zaměstnanec poživatelem předčasného starobního důchodu, měl by zaměstnavateli před nástupem do zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění, ohlásit. Pokud tak zaměstnanec neučiní, bude mu předčasný starobní důchod odebrán zpětně. ČSSZ tuto skutečnost zjistí z předloženého evidenčního listu důchodového pojištění, který se od roku 2010 musí předkládat za všechny zaměstnance (Démonia DIS 4/2010).

6.7. Způsob zdanění Pro způsob zdanění je vždy rozhodné, má-li poplatník u plátce podepsáno Prohlášení.

52

Důchodci - ČR

a) Má-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení (nesmí je mít podepsáno současně u více plátců), stanoví plátce daně základ daně z úhrnu všech příjmů a vybere zálohu na daň ve výši 15%. Před zdaněním se základ daně zaokrouhlí do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. b) Nemá-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmu ze závislé činnosti a poplatník má podepsána Prohlášení u jiného zaměstnavatele, pak pro způsob zdanění je rozhodující výše hrubé mzdy. Tab. 4

Zdanění příjmu dle jeho výše

Hrubá mzda Kč 1 až 5 000 včetně

Zaokrouhlení základu daně na koruny dolů

5 001 a více

na stokoruny nahoru

Způsob zdanění srážková daň 15% zaokrouhlená na koruny dolů záloha na daň 15%

Limit pro zdanění srážkovou daní 15% platí pro příjem zaměstnance před navýšením o povinné pojistné. Pokud např. u dohody o pracovní činnosti má zaměstnanec nárok na odměnu v úhrnu ve výši 5 000 Kč v jednom kalendářním měsíci, činí zvýšený základ daně o pojistné 6 700 Kč (5 000 + 1 700) a srážková daň pak 1 005 Kč. Pokud se jedná o příjem, který nevstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné (např. dohoda o provedení práce), pak se ve způsobu zdanění srážkovou daní proti dosavadním pravidlům nic nemění. Vypočtená záloha na daň se následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle § 35 ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku, pokud byly podmínky pro poskytnutí slevy splněny k prvnímu dni kalendářního měsíce.

6.8. Slevy na dani 6.8.1. Na poplatníka ročně ……………. 24 840 Kč měsíčně ……………. 2 070 Kč Způsob uplatnění – prohlášením do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně do 15.2. na příslušné zdaňovací období Nárok na slevu na poplatníka mají od roku 2008 již v průběhu roku (v měsíční výši) poživatelé starobního důchodu (bez jakýchkoliv omezení). 6.8.2.Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně ročně

…………….

2 520 Kč

Důchodci - ČR

53

měsíčně ……………. 210 Kč Způsob uplatnění: • prohlášení • výměr o přiznání důchodu • potvrzení o výplatě důchodu do 30 dnů po nástupu • potvrzení o výplatě důchodu každoročně do 15.2. zdaňovacího období • potvrzení správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá starobní důchod při souběhu nároku na starobní a invalidní důchod Podmínky: • výplata vlastního invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně • invalidní důchod je skutečně vyplácen • potvrzení místně příslušného finančního úřadu (podle bydliště zaměstnance) při zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního a starobního důchodu Příklad: Poživateli invalidního důchodu byl v roce 2010 přiznán dovršením věkové hranice starobní důchod. V roce 2010 mu náleží snížení daně ve výši 210 Kč měsíčně na invaliditu jen za předpokladu, že tento nárok poplatník doloží potvrzením finančního úřadu (nemůže nadále předkládat potvrzení o výplatě invalidního důchodu). Tento zaměstnanec má nárok i na slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně (Šubrt – str.227, 2010). 6.8.3.Na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ročně ……………. 5 040 Kč měsíčně ……………. 420 Kč Způsob uplatnění: • prohlášení • výměr o přiznání důchodu • potvrzení o výplatě důchodu do 30 dnů po nástupu • potvrzení o výplatě důchodu každoročně do 15.2. zdaňovacího období • potvrzení správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu na starobní a invalidní důchod. Nebo se jedná o poplatníka s invaliditou třetího stupně, avšak jeho žádost o invalidní dů-

54

Důchodci - ČR

chod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Podmínka: • výplata vlastního invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně Příklad: Pracovník při nástupu 1.7.2010 uplatní Prohlášením a potvrzením o výplatě invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně do 30 dnů po nástupu nárok na slevu na dani. Již v červencové mzdě mu plátce poskytne slevu na dani poplatníka ve výši 2 070 Kč a slevu na dani 420 Kč z důvodu pobírání plného invalidního důchodu. Na tytéž slevy je nárok i v případě, že poplatní nastoupí k zaměstnavateli v průběhu měsíce, ale to pouze za předpokladu, že slevy nebyly v předchozí části téhož měsíce uplatněny u jiného plátce (Šubrt – str.227, 2010). 6.8.4.

Držiteli průkazu ZTP/P

ročně ……………. 16 140 Kč měsíčně ……………. 1 345 Kč Způsob uplatnění: • prohlášení • průkaz - Zdravotně tělesně postižený s průvodcem (ZTP/P) Podmínka: • vlastní průkaz ZTP/P (vzhledem k tomu, že průkazy ZTP/P mohou mít omezenou platnost - jsou vystaveny na dobu určitou, je třeba ji sledovat a v případě potřeby zajistit včas obnovu platnosti průkazu). Příklad: Pracovník uplatnil při vstupu do pracovního poměru řádně slevu na dani na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a dále slevu na dani jako držitel průkazu ZTP/P. Při zpracování mzdy jsou mu poskytnuty tyto slevy na dani: 2 070 Kč na poplatníka, 420 Kč na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, 1 345 Kč na průkaz ZTP/P, tj. celkem měsíčně 3 835 Kč (Šubrt – str.228, 2010).

6.9. Zdravotní pojištění Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Výši pojistného je jeho plátce povinen si vypočítat, zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ za zaměstnance, je kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Tuto srážku je zaměstnavatel oprávněn provést i bez souhlasu zaměstnance.

Důchodci - ČR

55

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů č.586/1992 Sb. a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Příklad (Šubrt – str.297, 2010): Hrubý příjem zaměstnance – VZ pro výpočet pojistného: 16820 Kč Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné: 0,135 x 16820 = 2271 Kč Zaměstnanci strhne z platu: 2271 : 3 = 757 Kč Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků: 2271 – 757 = 1514 Kč Tento výpočet pojistného lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. V roce 2010 (stejně i v roce 2009) činí minimální mzda částku 8 000 Kč. Ve zdravotním pojištění má minimální mzda přímý vliv na placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů. Ve věci doplatku do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v roce 2010 provádí dopočet do částky 8 000 Kč. Za této situace musí být za zaměstnance, jehož příjem nedosahuje s ohledem na ostatní zákonné podmínky ani minimální mzdy, odvedeno zaměstnavatelem pojistné ve výši 1 080 Kč. Povinnost se však nevztahuje na zaměstnance, u kterého není stanoven minimální vyměřovací základ: (u zaměstnance, který má povinnost hradit ZP alespoň z minimálního VZ, platí podmínka, že pokud má více zaměstnavatelů a ani u jednoho nedosahuje minimálního VZ, pak doplatek do stanovené výše provede ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec požádá. Přičemž zaměstnanec je povinen tomuto zaměstnavateli předložit za daný měsíc všechna potvrzení o dosažených odvodech ZP. Jinou možností je, že vzniklé nedoplatky bude sám průběžně hradit u příslušné ZP) a) za kterého je plátcem pojistného i stát b) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterému se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. Stupně c) který dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání d) který celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku e) který současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné Pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, vyměřovacím základem je jejich skutečný příjem. Pro upřesnění uvádím několik příkladů (Šubrt – str.304, 2010): 1. Soukromý podnikatel zaměstnal v měsíci březnu důchodce a vyplatil mu mzdu ve výši 6 000 Kč. Zaměstnavatel odvede pojistné z vyměřovacího základu 6 000 Kč, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy. Pojistné činí 13,5% z částky 6 000 Kč, tj. 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměst-

56

Důchodci - ČR

2.

3.

4.

5.

6.

nanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 540 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Důchodce je v měsíci únoru současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů a jeho příjmy dosahují 1 800 Kč a 1 400 Kč. Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude tedy poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 243 Kč, resp. 189 Kč. Důchodce nastoupil do zaměstnání dne 22.2. a za měsíc únor byl zúčtován hrubý příjem 3 180 Kč. Pojistné bude taktéž odvedeno za skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na skutečnost, má-li důchodce v tomto měsíci jiné příjmy ze zaměstnání, případně ze samostatné výdělečné činnosti. Důchodci byl v měsíci dubnu zúčtován příjem ve výši 6 420 Kč a současně mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmů v rozsahu 8 kalendářních dnů. Pojistné se vypočte běžným způsobem bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, za dobu poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) se pojistné neodvádí – viz § 3 odst. 5 písm.b) zákona č.592/1992 Sb. S důchodcem byla na měsíc únor sjednána dohoda o provedení práce na provádění drobných údržbářských prací s měsíční odměnou ve výši 4 000 Kč. Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce, uzavřené ve smyslu ustanovení § 75 zákoníku práce, se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, proto se pojistné z takto vyplaceného příjmu neodvede. Příjem důchodce zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti, a to nepřetržitě od 1.2. do 30.4., činil v měsíci únoru 1 800 Kč, v měsíci březnu 3 600 Kč a v měsíci dubnu 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že příjmy v měsících únoru a dubnu nedosahují částky 2 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. V měsíci březnu činí pojistné 486 Kč (13,5% z částky 3 600 Kč). Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti respektovat kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění. Pokud tedy v daném rozhodném období účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného a naopak. V našem konkrétním případě je postup zaměstnavatele následující: Zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1.3. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem klesne pod 2 000 Kč, v našem případě tedy ke dni 31.3.

Důchodci - ČR

57

6.10. Nemocenské pojištění Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni: a) zaměstnanci, jimiž se pro účely zákona rozumí: - zaměstnanci v pracovním poměru - státní zaměstnanci podle služebního zákona - zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti - atd.……. b) osoby samostatně výdělečně činné Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění, ani výše rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. dosažení příjmu ve výši alespoň 2 000 Kč měsíčně, se nemění, platí i v roce 2010. Mezi osoby, které nejsou účastny nemocenského pojištění, nejsou uvedeny v okruhu pojištěných osob a nejsou tedy ani poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, patří i nadále např. zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, členové představenstva a dozorčí rady a.s., atd. …… OSSZ vyplácí dávky NP ve výši, kterou vypočte z podkladů, které obdrží od zaměstnavatele spolu se žádostí o dávku na tiskopise „Příloha k žádosti o dávku“. OSSZ provádí z dávek NP srážky, ale jen na základě soudního nebo správního rozhodnutí, nikoliv jen na základě dohod. Maximální výše redukčních hranic od 1.1.2010 činí: • 791 Kč • 1 186 Kč (rozdíl 395 Kč) • 2 371 Kč (rozdíl 1 185 Kč) Maximální výše DVZ po redukci od 1.1.2010 činí: • 1 305 Kč, tj. 90% z 791 Kč + 60% z 395 Kč + 30% z 1 185 Kč = 711,90 Kč + 237 Kč + 355,50 Kč = 1 304,40 Kč, po zaokrouhlení 1 305 Kč Maximální denní výše dávek za kalendářní den od 1.1.2010 činí: • 783 Kč, tj. 1 305 Kč x 60% Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, trvá-li DPN déle než 14 kalendářních dnů. Pokud má zaměstnanec odpracovanou celou směnu, začíná DPN pro účely podpůrčí doby následujícím dnem. Dávky náleží za kalendářní dny, výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Ochranná lhůta je doba, ve které má zaměstnanec po zániku pojištění nárok na výplatu nemocenského. Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každého zaměstnání, ve kterém je zaměstnanec účasten NP. Nárok na dávky z titulu ochranné lhůty uplatňují zaměstnanci vždy u svého posledního zaměstnavatele. Počítá se v kalendářních dnech (KD) od prvního dne následujícího po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na NP, tzn. že se počítá od prvního dne následujícího po zániku účasti na NP. Ochranná lhůta činí: • pro nemocenské, karanténu 7 KD

58

Důchodci - ČR

• pro PPM 180 KD Podpůrčí doba je doba, po kterou lze zaměstnanci poskytovat nemocenské. Podpůrčí doba u nemocenského činí 380 KD ode dne vzniku DPN nebo karantény. Podpůrčí doba nemocenského poživatele starobního a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí 70 KD při jedné či více DPN v kalendářním roce: - započítávají se jen KD pracovní neschopnosti, za které je nárok na nemocenské - nezapočítávají se KD pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech trvání DPN, za které se poskytuje náhrada mzdy.

6.11. Pojistné na sociální zabezpečení Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného na důchodové pojištění je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou částky odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a jsou účastni: a) nemocenského a důchodového pojištění b) pouze důchodového pojištění Výše sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se i pro rok 2010 nemění, sazby pojistného jsou stejné jako v roce 2009. Zaměstnavatel si bude i nadále od částky pojistného placeného za kalendářní měsíc roku 2010 odečítat polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval všem zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Sazby pojistného činí: za zaměstnance účastných nemocenského a důchodového pojištění • u zaměstnavatele 25% z úhrnu vyměřovacích základů (21,5% na důchodové pojištění, 2,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti) • u zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu za zaměstnance účastných pouze důchodového pojištění • u zaměstnavatele 21,5% z úhrnu vyměřovacích základů • u zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu u OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění, 39,2% z vyměřovacího základu u OSVČ, které jsou účastny dobrovolného nemocenského pojištění, 1,4% z vyměřovacího základu

Důchodci - ČR

59

u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28% z vyměřovacího základu za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění u zahraničního zaměstnance 1,4% z vyměřovacího základu za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění. Slevy na pojistném, podle ustanovení § 21a zákona č. 589/1992 Sb., byly zrušeny zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Slevy na pojistném tak naposledy náležely za měsíc prosinec 2009.

60

Důchodci na Slovensku

7. Důchodci na Slovensku V lednu roku 2004 byla u našich slovenských sousedů uzákoněna důchodová reforma. Hlavní příčinou nutných změn v systému důchodového zabezpečení byl nepříznivý demografický stav. Pokud by se nepřistoupilo k reformě, musely by se výrazně snížit důchody, nebo zvýšit důchodové odvody současných pojištěnců. Cílem důchodové reformy bylo zabezpečit pracujícím vyšší a spravedlivější důchody, vytvořit bezpečný a finančně udržitelný systém. V roce 2004 vstoupila v platnost i daňová reforma. Nejvíce změn se týkalo daní z příjmů, byl zjednodušen výpočet daní a přepracován daňový zákon. Byla stanovena rovná 19% sazba daně, která odstranila nespravedlnost při uplatňování různých sazeb daní při rozdílné výši základu daně. Bylo zavedeno tzv. nezdanitelné minimum na poplatníka a na manželku, které se odečítá od základu daně.

7.1. Zaměstnávání důchodců Právní systém umožňuje poživatelům starobních, předčasných a invalidních důchodů vylepšit si svoji ekonomickou situaci tím, že neexistuje vůbec žádné omezení v jejich dalším zaměstnávání. Jestliže mají zájem pracovat a na trhu práce jsou úspěšní, je pro zaměstnavatele dokonce v některých případech toto zaměstnávání výhodné, protože mu vznikají nižší náklady na celkovou cenu práce z důvodu nižších odvodových povinností oproti ostatním zaměstnancům. 7.1.1. Pracovní poměr Zaměstnancem se stává fyzická osoba, která v pracovněprávním vztahu vykonává pro zaměstnavatele závislou činnost. Před uzavřením pracovní smlouvy, která musí mít písemnou formu, je zaměstnavatel povinný seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které ze smlouvy vyplývají. Pracovní poměr lze uzavřít na dobu neurčitou, ale i na dobu určitou, nejdéle však na dobu tří let (další podrobnosti v § 49-50 ZP SR). 7.1.2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zaměstnavatel může na plnění svých úkolů a potřeb výjimečně uzavírat dohody o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. 7.1.2.1. Dohoda o vykonání práce

Tuto dohodu může zaměstnavatel uzavřít s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 350 hodin v kalendářním roce. Dohoda se uzavírá písemně, musí obsahovat druh práce, odměnu za vykonanou práci, dobu, na kterou je uzavřena. Odměna za vykonání práce je splatná po dokončení a odevzdání práce (je možné dohodnout i po vykonání určité části). Pokud zaměstna-


61

nec zemře před splněním pracovního úkolu a zaměstnavatel může použít některé výsledky, právo na odměnu se stává součástí dědictví (§ 226 ZP SR). 7.1.2.2.

Dohoda o pracovní činnosti

Na základě této dohody může být vykonávána pracovní činnost v rozsahu maximálně 10 hodin týdně. Dohodu je nutno uzavřít písemně. Musí obsahovat dohodnutou práci, odměnu za vykonanou práci, rozsah pracovního času a dobu, na kterou je dohoda uzavřena. Uzavírá se na dobu určitou nebo neurčitou (§ 228 a ZP SR).

7.2. Zdanění příjmů Sazba daně je 19% ze základu daně, snížená o nezdanitelnou částku základu daně. Předmětem daně je příjem z činnosti fyzické osoby (daňovníka) dle § 3 odst. 1 zákona 595/2003 Z.z. o dani z příjmu (o dani z prijmov). Základ daně se snižuje o nezdanitelné části základu daně uvedené v § 11 odst.2-4 zákona o dani z příjmu. Základ daně poplatníka se však nesnižuje, jestliže je na začátku zdaňovacího období poživatelem starobního důchodu nebo předčasného starobního důchodu, nebo mu byl přiznán zpětně od začátku zdaňovacího období a jeho výše v úhrnu je vyšší než částka, o kterou se snižuje základ daně. Je-li tato částka nižší než částka, o kterou se snižuje základ daně, sníží se základ daně jen ve výšce rozdílu mezi těmito částkami. Zdanitelné příjmy fyzických osob se dále snižují o příspěvky na doplňkové důchodové pojištění, životní pojištění a účelové spoření, jestliže jsou splněny určité podmínky, maximální však do výšky 398,33 EUR za rok.

7.3. Sociální a zdravotní pojištění Všeobecný vyměřovací základ je 12-násobek průměrné měsíční mzdy. Povinně sociálně pojištěný je: • zaměstnanec, který vykonává práci na území Slovenské republiky • samostatně výdělečná osoba, jejíž příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti byl vyšší než 12-násobek vyměřovacího základu uvedeného v § 138 ods. 9. Zákona č.461/2003 o sociálním pojištění (o socialnom poistení – víc než 12-násobek 44,2% průměrné měsíční mzdy v hospodářství Slovenské republiky za kalendářní rok, který dva roky předcházel kalendářnímu roku, v které se platí pojistné). Dobrovolně pojištěná osoba může být FO po dovršení 16 roků, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt, nebo povolení k pobytu. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je hrubá mzda. Sumu pojistného dostaneme vynásobením vyměřovacího základu příslušnou sazbou pojistného. Minimálním vyměřovacím základem je v zásadě minimální mzda kromě speciálních případů, jako invalidní důchodci atd.

62


Na Slovensku je také přesně určen maximální vyměřovací základ. U důchodového pojištění (starobní, invalidní), pojištění v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a rezervního fondu solidarity je to 3-násobek jedné dvanáctiny všeobecného vyměřovacího základu, u nemocenského pojištění a garančního fondu 1,5-násobek. Tyto stropy se týkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců (i OSVČ). Na Slovensku je pojištění rozděleno na sedm druhů pojištění. Jednotlivé sazby pojistného jsou tedy stanoveny pro každý druh pojistného zvlášť a celková sazba je sumou všech těchto sazeb. Sazba pojistného na důchodové pojištění, jestliže je FO spořitelem na starobní důchodové spoření, je pro: • zaměstnance 4% z vyměřovacího základu • zaměstnavatele 14% z vyměřovacího základu • povinně důchodově pojištěné OSVČ 18 % z vyměřovacího základu • dobrovolně důchodově pojištěné osoby 18% z vyměřovacího základu • stát za FO uvedené v § 15 odst.1 písm. c) až e) a za FO uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) až b) v období, ve kterém se jim poskytuje mateřská 18 % z vyměřovacího základu • sociální pojišťovnu za uživatele úrazové renty 18 % z vyměřovacího základu Sazba pojistného na invalidní pojištění je pro: • zaměstnance 3 % z vyměřovacího základu • zaměstnavatele 3 % z vyměřovacího základu • povinně důchodově pojištěné OSVČ 6 % z vyměřovacího základu • dobrovolně důchodově pojištěné osoby 6 % z vyměřovacího základu • stát 6 % z vyměřovacího důchodu Sazba na zdravotní pojištění: • zaměstnanec 4 % / 2 % • zaměstnavatel 10 % / 5 % • OSVČ 14 % / 7 % • Stát 4 % z vyměřovacího základu (pozn. snížené sazby (2, 5, 7 %) platí pro zdravotně postižené)

Srovnávání zdaňování příjmů v České a Slovenské republice

63

8. Srovnávání zdaňování příjmů v České a Slovenské republice Dnem 1.1.1993 vznikly rozdělením Československé republiky 2 samostatné státy: Česká republika a Slovenská republika. Do této doby platily jednotné zákony. Po rozdělení obou republik si každý stát vytvářel novou strukturu ve všech resortech státní správy. V dnešní době již obě republiky, i když jsou členy Evropské unie, se řídí samostatnými zákony. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila hlavně na studenty a důchodce v České republice a Slovenské republice s cílem porovnat tyto kategorie především z hlediska sociálního a zdravotního pojištění a daňového zákona.

8.1.

Studenti

Pokud se jedná o studenty, je v obou republikách jednotná hranice nezaopatřenosti dítěte, které se připravuje na budoucí povolání studiem, stanovena do 26 let. V ČR je doba studia u studentů, studujících v prezenčním doktorském studiu, posunuta do 28 roků. V SR je naopak stanoveno, že student, který se sice připravuje na budoucí povolání studiem, ale již získal vysokoškolské vzdělání 2. stupně a byl mu přiznán akademický titul, již nezaopatřeným dítětem není. Slevu na takové nezaopatřené dítě si může uplatnit jeden z rodičů jako měsíční nebo roční odpočet. Student si může při své výdělečné činnosti uplatnit tzv. slevu na studenta. Sleva činí 335,- Kč a je třeba doložit potvrzení o studiu, které vydá příslušná škola.

8.2. Důchodci U starobních důchodců jsem objevila také některé odlišnosti při vykonávání pracovní činnosti. Jednou ze změn je, že sociální systém na Slovensku umožňuje vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost i poživatelům předčasných starobních důchodů, aniž by jim byla výplata důchodu zastavena. V České republice je povinnost zaměstnavatelů hlásit na příslušnou OSSZ zaměstnance-poživatele předčasných starobních důchodů, kteří vykonávají výdělečnou činnost na hlavní pracovní poměr nebo na dohodu o pracovní činnosti. Česká správa sociálního zabezpečení těmto důchodcům zastaví výplatu důchodu a obnoví ji po skončení pracovního poměru. Jedinou výhodou, jak se této povinnosti vyhnout, je zaměstnávat takové důchodce pouze na dohodu o provedení práce, která účast na sociálním pojištění nezakládá. Nevýhodou tohoto pracovního vztahu je limitovaná výše odpracovaných hodin v roce, a to do 150 hodin. V uzavírání těchto dohod na Slovensku je rozsah práce na DPP zvýšen do 350 hodin v jednom roce. Naopak u dohody o pracovní činnosti je v ČR stanoven rozsah pracovní doby na 1 polovinu týdenního úvazku, což činí 20 hodin týdně při každodenním výkonu.

64

Srovnávání zdaňování příjmů v České a Slovenské republice

Při porovnání se SR je tato výše dvojnásobná. Slováci v této dohodě nesmí překročit týdenní limit 10 hodin. Při porovnání výpočtu mezd z hlediska odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele, se tyto procentní výše odvodů z hrubých mezd liší. V ČR je zaměstnancům sráženo z hrubé mzdy, respektive z vyměřovacího základu (dále VZ) na SP a ZP celkem 11 %, přičemž na Slovensku činí celkové odvody za zaměstnance z hrubé mzdy 13,4 %. Zaměstnavatel odvádí v ČR 34 % z VZ a na Slovensku 35,2 %. Odlišnosti jsou též při výpočtu daně z příjmu. Na Slovensku se stanovuje jednotná daň z příjmu ve výši 19 % přímo z hrubé mzdy, v ČR se od 1.1.2008 vypočítává jako daňový základ tzv. superhrubá mzda, což je v podstatě hrubá mzda zaměstnance navýšená o zákonné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Takto vypočítaný daňový základ slouží pro výpočet daně z příjmů, jejíž jednotná sazba je 15 %.

Tab. 5

Srovnání ukazatelů pro ČR a SR

ČR Minimální mzda-měsíční 8000 Kč Rozsah práce u DPP 150 hodin za rok Rozsah práce u DPČ 20 hodin týdně Rozsah práce u PP 40 hodin týdně Rozsah práce u DBPS Odvod ZP-zaměstnavatel 9% Odvod ZP-zaměstnanec 4,5% Odvod SP-zaměstnavatel 25% Odvod SP-zaměstnanec 6,5% Sazba daně z příjmů 15%

SR 350 hodin za rok 10 hodin týdně 40 hodin týdně 20 hodin týdně 10% 4% 25,2% 9,4% 19%

Příklady z praxe

65

9. Příklady z praxe 9.1.

Česká republika

Příklad 1: Student střední školy uzavřel během letních prázdnin dohodu o provedení práce na roznášku letáků, cca 8 hodin za měsíc. Výše měsíční odměny byla stanovena na 500,- Kč.

Hrubá mzda ZP 4,5% - neodvádí SP 6,5% - neodvádí Superhrubá mzda Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Sleva na studenta Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy

Podepsané prohlášení daně z příjmů 500 0 0 500 75 2070 335 0 500

Nepodepsané prohlášení daně z příjmů 500 0 0 500 srážková - 75 0 0 srážková - 75 425

100%

85%

Studenti středních škol, kteří se připravují na budoucí povolání denním studiem, nemohou být zaměstnáváni jako studenti VŠ v průběhu roku. Pouze o hlavních letních prázdninách si mohou sjednat pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle však do 31.8. Za toto období jsou pojištěni u ZP a OSSZ jako ostatní zaměstnanci a odvádí se za ně povinné pojistné na ZP a SP. Zaměstnanci – absolventovi střední školy, který po skončení denního studia nastoupí do pracovního poměru 1.8., požádá po skončení roku o provedení ročního zúčtování a uplatní potvrzením školy slevu z důvodu studia – náleží jak sleva na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, tak poměrná část slevy na soustavnou přípravu na budoucí povolání ve výši 2 345 Kč (7 x 335 Kč). Není na závadu, že po dobu studia nebyl výdělečně činný.

66

Příklady z praxe

Příklad 2: O letních prázdninách si učeň, který v průběhu roku u tohoto podniku plnil praktický výcvik, dohodne letní brigádu na celý červenec s platem 70,- Kč na hodinu. Pracuje na plný úvazek, samozřejmě bez práce přesčas. Odpracovaná doba činí 150 hodin, 2 dny (15 hodin) je náhrada za svátek.

Hrubá mzda za 150 hodin Náhrada za svátek Hrubá mzda celkem ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda 1,34 x HM Zaokrouhleno na celé 100 nahoru Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Sleva na studenta Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy

Podepsané prohlášení daně z příjmů 10500 1050 11550 520 751 15477

Nepodepsané prohlášení daně z příjmů 10500 1050 11550 520 751 15477

15500

15500

2325 2070 335 0 10280

2325 0 0 2325 7955

97,9%

75,8%

Podobně jako studenti středních škol se nesmějí zaměstnávat učni odborných učilišť. V případě, že vykonávají v průběhu školního roku praktický výcvik v nějakém podniku na základě smlouvy mezi podnikem a OU, za který dostávají odměnu, nezakládá tato odměna v Kč povinnost odvádět za tyto učně zdravotní ani sociální pojištění. Nejsou podnikem k pojišťovnám přihlašováni. Povinné odvody za podnik činí 3927 Kč, z toho ZP 1040 Kč a SP 2888 Kč. Pokud by učeň například od 16.7. onemocněl, podnik mu prvních 14 dní nemoci vyplácí náhradu a 1 den nemocenských dávek vyplácí příslušná OSSZ. Ochranná doba po 31.7. neplyne, výplatu nemocenských dávek OSSZ zastaví a od 1.8. se nic nevyplácí, i když nemoc trvá.

Příklady z praxe

67

Příklad 3: Student vysoké školy pracuje na plný úvazek 7,5 hodin denně po celý měsíc. Výše hrubé mzdy byla dohodnuta na 20 000 Kč.

Hrubá mzda ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda 1,34 x HM Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Sleva na studenta Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy

Podepsané prohlášení daně z příjmů 20000 900 1300 26800

Nepodepsané prohlášení daně z příjmů 20000 900 1300 26800

4020 2070 335 1615 16185

4020 0 0 4020 13780

80,9%

68,9%

Výpočet příjmu je závislý na tom, zda student podepsal nebo nepodepsal u zaměstnavatele daňové prohlášení a zda mohou být uplatněny požadované slevy. Sleva na studenta je ještě také podmíněna doložením potvrzení o studiu z příslušné školy na příslušný výukový rok. Slevu na studenta je možno uplatnit pouze do 26 let věku (u doktorského studia do 28 roků) nekrácenou naposledy za ten měsíc, v němž k dovršení věkové hranice došlo. Pokud žije student s rodiči ve společné domácnosti, jeden z rodičů si může také uplatnit slevu na vyživované dítě ve výši 967 Kč měsíčně z vypočítané daně z příjmu. V tomto případě není rozhodující příjem dítěte a ani to, že si sám uplatňuje základní slevu na poplatníka i slevu na studenta.

68

Příklady z praxe

Příklad 4: Poživatel starobního důchodu pracuje na plný úvazek 7,5 hodin denně po celý rok. Hrubá mzda byla sjednána ve výši 20 000Kč.

Hrubá mzda ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda 1,34 x HM Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy



4020 2070 1950 15850

4020 0 4020 13780

79,3%

68,9%

Organizace odvádí zákonné pojistné na zdravotní pojištění 9% a na sociální pojištění 25% z hrubé mzdy stejně jako u svých zaměstnanců, žádné slevy za důchodce nejsou. V tomto případě odvod za organizaci činí 6800 Kč: ZP = 1800 Kč a SP = 5000 Kč. Příklad 5: Poživatel starobního důchodu pracuje na dohodu o pracovní činnosti, tj. max. do ½ fondu pracovní doby, cca 80 hodin měsíčně. Hodinová mzda byla dohodnuta ve výši 100 Kč/hod. Odvod za organizaci činí 2720Kč: ZP=720Kč a SP=2000Kč

Hrubá mzda ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda Zaokrouhleno na celé 100 nahoru Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy

Podepsané prohlášení daně z příjmů 8000 360 520 10720 10800

Nepodepsané prohlášení daně z příjmů 8000 360 520 10720 10800

1620 2070 0 7120

1620 0 1620 5500

89%

68,8%

Příklady z praxe

69

Příklad 6: Poživatel starobního důchodu pracuje na dohodu o pracovní činnosti, tj. max. do ½ fondu pracovní doby. Dochází podle potřeby organizace. V měsíci odpracuje 18 hodin, s platem 100 Kč/hod.

Hrubá mzda ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda 1,34 x HM Zaokrouhleno na celé 100 nahoru Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy



1800

1800

270 2070 0 1800

srážková - 270 0 srážková - 270 1530

100%

85%

Odvody organizace nejsou – částka nedosáhla výše 2 000 Kč měsíčně. Není dopočet do minimálního vyměřovacího základu pro ZP.

70

Příklady z praxe

Příklad 7: Poživatel starobního důchodu pracuje na dohodu o provedení práce (limit max. do 150 hodin za rok) jako překladatel. Měsíčně odpracuje cca 12 hodin. Hodinová sazba je dohodnuta na 200 Kč.

Hrubá mzda ZP 4,5% SP 6,5% Superhrubá mzda 1,34 x HM Zaokrouhleno na celé 100 nahoru Daň z příjmů (záloha) Sleva na dani Daň po slevě Čistý příjem Procentuelní výše čisté mzdy



2400

2400

360 2070 0 2400

srážková -360 0 srážková - 360 2040

100%

85%

Dohoda o provedení práce nikdy nezakládá povinnost odvádět ZP a SP. Neodvádí se za zaměstnance ani za zaměstnavatele. Co se týká invalidních důchodců, výpočet mezd a dohod je stejný. Pokud ale podepíší prohlášení k dani, mají měsíčně kromě základní slevy z daně ve výši 2070 Kč ještě slevu na invaliditu. Na invaliditu 1. a 2. stupně částku 210 Kč a na invaliditu 3. stupně (dříve plný invalidní důchod) 420 Kč.

Příklady z praxe

71

9.2. Slovenská republika Příklad 8: Hrubá měsíční mzda Počet vyživovaných dětí Zdravotní pojištění (4%/10%) Sociální pojištění (9,4%/25,2%) Nemocenské pojištění (1,4%/1,4%) Důchodové pojištění (4%/14%) Invalidní pojištění (3%/3%) Pojištění v nezaměstnanosti (1%/1%) Garanční fond (0%/0,25%) Rezervní fond (0%/4,75%) Úrazové pojištění (0%/0,8%) Odvody celkem (13,4%/35,2%) Daň z příjmu (19%) Měsíční základ daně Měsíční nezdanitelná částka Měsíční základ daně před zdaněním Daňový bonus na dítě Čistá měsíční mzda Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance Procentuelní výše čisté mzdy

1 000 EUR 0 Zaměstnanec Zaměstnavatel 40,00 EUR 100,00 EUR 94,00 EUR 252,00 EUR 14,00 EUR 14,00 EUR 40,00 EUR 140,00 EUR 30,00 EUR 30,00 EUR 10,00 EUR 10,00 EUR 0,00 EUR 2,50 EUR 0,00 EUR 47,50 EUR 0,00 EUR 8,00 EUR 134,00 EUR 352,00 EUR 100,80 EUR 866,00 EUR 335,47 EUR 530,53 EUR 0,00 EUR 765,20 EUR 1 352,00 EUR 76,5%

Z uvedeného příkladu vyplývá, že zaměstnanec odvádí 13,4% na zdravotní a sociální pojištění (v ČR je to 11%). Při výpočtu daně z příjmu se vychází z daňového základu, který se stanoví jako rozdíl hrubé mzdy a povinných odvodů zaměstnance. Pro stanovení výše daně se v tomto příkladu od daňového základu odečte měsíční nezdanitelná částka na poplatníka a provede se výpočet daně ve výši 19%.

72

Příklady z praxe

Příklad 9: Hrubá měsíční mzda Počet vyživovaných dětí Zdravotní pojištění (4%/10%) Sociální pojištění (9,4%/25,2%) Nemocenské pojištění (1,4%/1,4%) Důchodové pojištění (4%/14%) Invalidní pojištění (3%/3%) Pojištění v nezaměstnanosti (1%/1%) Garanční fond (0%/0,25%) Rezervní fond (0%/4,75%) Úrazové pojištění (0%/0,8%) Odvody celkem (13,4%/35,2%) Daň z příjmu (19%) Měsíční základ daně Měsíční nezdanitelná částka Měsíční základ daně před zdaněním Daňový bonus na dítě Čistá měsíční mzda Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance Procentuelní výše čisté mzdy

5 000 EUR 0 Zaměstnanec Zaměstnavatel 200,00 EUR 500,00 EUR 470,00 EUR 1 260,00 EUR 70,00 EUR 70,00 EUR 200,00 EUR 700,00 EUR 150,00 EUR 150,00 EUR 50,00 EUR 50,00 EUR 0,00 EUR 12,50 EUR 0,00 EUR 237,50 EUR 0,00 EUR 40,00 EUR 670,00 EUR 1 760,00 EUR 822,70 EUR 4 330,00 EUR 0,00 EUR 4 330,00 EUR 0,00 EUR 3 507,30 EUR 6 760,00 EUR 70,15%

V tomto příkladu nemá poplatník nárok na základní měsíční nezdanitelnou částku na poplatníka. Důvodem je, že se již jedná o poplatníka s vyššími příjmy, na které se sleva již nevztahuje. Může se též jednat o poživatele starobního důchodu, který nemá nárok na tuto daňovou úlevu, ale odvody na zdravotní a sociální pojištění se vypočítávají stejně jako u ostatních zaměstnanců.

Příklady z praxe

73


15 000 EUR 0 Zaměstnanec Zaměstnavatel 600,00 EUR 1 500,00 EUR 1 410,00 EUR 3 780,00 EUR 210,00 EUR 210,00 EUR 600,00 EUR 2 100,00 EUR 450,00 EUR 450,00 EUR 150,00 EUR 150,00 EUR 0,00 EUR 37,50 EUR 0,00 EUR 712,50 EUR 0,00 EUR 120,00 EUR 2 010,00 EUR 5 280,00 EUR 2 468,10 EUR 12 990,00 EUR 0,00 EUR 12 990,00 EUR 0,00 EUR 10 521,90 EUR 20 280,00 EUR 70,15%

U tohoto příkladu je měsíční výdělek poměrně vysoký, takže nezdanitelná částka na poplatníka se měsíčně neuplatňuje. Poplatník až v ročním zúčtování u zaměstnavatele nebo na příslušném finančním úřadě si podle výše ročního příjmu uplatňuje nezdanitelnou část na sebe, dále si daňový základ může snížit o odpočet na manželku, o příspěvky na důchodové spoření, životní pojištění a finanční prostředky na účelové spoření (u nás se jedná o úroky ze stavebního nebo hypotečního úvěru).

74

Příklady z praxe


25 000 EUR 0 Zaměstnanec Zaměstnavatel 1 000,00 EUR 2 500,00 EUR 2 350,00 EUR 6 300,00 EUR 350,00 EUR 350,00 EUR 1 000,00 EUR 3 500,00 EUR 750,00 EUR 750,00 EUR 250,00 EUR 250,00 EUR 0,00 EUR 62,50 EUR 0,00 EUR 1 187,50 EUR 0,00 EUR 200,00 EUR 3 350,00 EUR 8 800 EUR 4 113,50 EUR 21 650,00 EUR 0,00 EUR 21 650,00 EUR 0,00 EUR 17 536,50 EUR 33 800,00 EUR 70,15%

Pokud by výše hrubé měsíční mzdy v uvedených 3 příkladech dosahovala stejné výše po celý rok, na nezdanitelnou částku by ani v ročním zúčtování nevznikl nárok. Při simulaci výpočtu ročního zúčtování za rok 2011 jsem došla k závěru, že při ročním příjmu do 37.800 Eur je ještě sleva na poplatníka, a to 10,30 Eur. Při dosažení ročního příjmu 37.850 Eur již není nárok na základní odpočitatelnou částku. Z toho vyplývá, že odčitatelná částka na poplatníka se v závislosti na výši příjmu zvyšuje nebo snižuje. Maximální roční odčitatelná částka činí 3.559,30 Eur. Tuto slevu mají možnost uplatnit pouze poplatníci s nižšími příjmy, naopak poplatníci s vyššími příjmy odvádí do státního rozpočtu vyšší daň. U nás je sleva na poplatníka dána pevnou sazbou, konkrétně pro rok 2011 činila 23 640 Kč, pro rok 2012 činí 24 840 Kč a uplatní ji všichni poplatníci se zdanitelnými příjmy.

Příklady z praxe

75


25 000 EUR 1 Zaměstnanec Zaměstnavatel 1 000,00 EUR 2 500,00 EUR 2 350,00 EUR 6 300,00 EUR 350,00 EUR 350,00 EUR 1 000,00 EUR 3 500,00 EUR 750,00 EUR 750,00 EUR 250,00 EUR 250,00 EUR 0,00 EUR 62,50 EUR 0,00 EUR 1 187,50 EUR 0,00 EUR 200,00 EUR 3 350,00 EUR 8 800 EUR 4 113,50 EUR 21 650,00 EUR 0,00 EUR 21 650,00 EUR 20,02 EUR 17 556,50 EUR 33 800,00 EUR 70,23%

76

Závěr a diskuse

10. Závěr a diskuse V mé bakalářské práci jsem se zabývala problematikou a možnostmi zaměstnávání dvou na první pohled zcela odlišných kategorií obyvatel – studentů a důchodců a s tím souvisejících daňových odvodů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Po rozdělení Československé republiky v roce 1993 na dva samostatné státy dochází z hlediska fiskální politiky v každé zemi k úpravě zákonů, které byly do té doby totožné. Ve své práci jsem se tedy zabývala zdaněním těchto dvou skupin obyvatelstva a dospěla jsem k následujícím rozdílům, které jsou zakotveny v daňových zákonech jednotlivých států: 1) Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Česká republika: - nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě z pohledu jeho nezaopatřenosti existuje věková hranice a to do 26 roků věku dítěte. Tuto hranici lze ještě prodloužit do 28 roků a to v případě studentů, kteří studují prezenční doktorské studium Slovenská republika: - na Slovensku platí, že po dosažení 2.stupně vysokoškolského vzdělání není již dítě považováno za nezaopatřené a daňové zvýhodnění se neposkytuje. Věková hranice je tak stanovena maximálně pouze do 26 roků věku dítěte. Pokud bychom chtěli udělat srovnání výhodnosti či nevýhodnosti odpočtu v obou státech, museli bychom si určit, z jakého pohledu to budeme srovnávat. Pokud bychom to vzali z pohledu zaměstnanců, samozřejmě by bylo výhodnější pracovat v České republice, protože možnost daňového zvýhodnění je zde o celé dva roky delší oproti Slovenské republice. Naopak z pohledu příjmů do státního rozpočtu je pro státní rozpočet výhodnější slovenská varianta. 2) Zdanění příležitostných příjmů studentů Jednotlivé druhy pracovních poměrů a dohod určuje Zákoník práce v každém státě. Pracovněprávní vztahy jsem již podrobněji popsala v kapitole 6 a 9 své práce.

-

Česká republika: nejvýhodnější příležitostné zaměstnání studenta je „Dohoda o provedení práce, která nezakládá povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Může být uzavřena maximálně na 150 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele.

Závěr a diskuse

77

Druhou možností je „Dohoda o pracovní činnosti“. Zde je stanovena pracovní doba na maximálně polovinu týdenní pracovní doby v průměru, což je asi dvojnásobek oproti Slovenské republice. U této dohody se sociální a zdravotní pojištění již odvádí, ale pouze v tom případě, jestliže je příjem vyšší než 2 000 Kč. Z pohledu zdanění vlastního příjmu si studenti mohou odečíst od základu daně slevu na studenta (musí být potvrzení ze školy o tom, že je dosud studentem), která činí 335,- Kč měsíčně. Další slevou na dani je sleva na poplatníka, která činí 2 070,- Kč (od roku 2011 Kč 23 640,-) měsíčně v případě, že student podepíše prohlášení k dani. Slevu na poplatníka v roční výši Kč 28 540,- (od roku 2011 ve výši Kč 23 640,-) může student uplatnit při podání Přiznání k dani z příjmů fyzických osob a to i v případě, že jeho pracovní poměr netrval všech dvanáct měsíců. Slovenská republika: - má oproti české republice jednu odlišnost, kterou dosud české zákony neznají. Je to přesně definovaný pracovněprávní vztah nazvaný „Dohoda o brigádnické práci studentů“. Tato dohoda se uzavírá pouze s fyzickou osobou, která má statut studenta. Může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou, pracovní doba nesmí překročit v průměru polovinu určeného týdenního pracovního času a je nutné doložit potvrzení o studiu. Myslím si, že tento druh dohody je pro studenty nejvýhodnější. Stejně jako u ostatních dohod nezakládá povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění a tím má student větší čistý příjem. Další pracovněprávní vztah je dohoda o pracovní činnosti, která může být uzavřena pouze na 10 hodin týdně. Slevu na studenta slovenský zákon o dani z příjmů neumožňuje a u slovenských studentů podléhá dani z příjmů celý jejich příjem. Sleva na poplatníka určuje § 11 zákona 595/2003 Z.z. o dani z příjmu. Podepsáním „Vyhlásenia na zdanenie príjmov fyzických osob zo závislej činnosti“ si student uplatní nezdanitelnou část základu daně, která je pro rok 2010 335,48 EUR měsíčně (4 025,70 EUR za rok). Srovnáním opět dospějeme k závěru, že z pohledu studenta je výhodnější pracovat v české republice. Dá se zde uplatnit více slev a odpočtů ze základu daně a tím dosáhne student vyššího čistého příjmu. 3) Zdanění příjmů důchodců Česká republika: - český důchodce si může přivydělat na základě dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti jaké uzavírá i student. Pokud důchodce u svého zaměstnavatele podepíše Prohlášení k dani, vznikne mu nárok na uplatnění slevy na poplatníka ve stejné výši a za stejných podmínek, jako u studenta.

78

Závěr a diskuse

Uplatněním slevy na poplatníka v případě podání Přiznání k dani z příjmů vzniknou důchodcům přeplatky na dani, které jim správce daně na žádost vrátí.

-

Slovenská republika: slovenský důchodce nemůže uplatnit žádnou slevu na dani, pokud je na počátku zdaňovacího období poživatelem starobního nebo výsluhového důchodu. Když odpracuje v roce některé měsíce a pak odchází do důchodu, nezdanitelná částka se týká pouze těch měsíců, za které je zdanitelná mzda.

Následně uvádím příklad porovnání výpočtu čisté roční mzdy u českého a slovenského důchodce: ČR SR 4 800 EUR Hrubá mzda 120 000 Kč (120 000 Kč) 643,20 EUR 11% SP a ZP 13 200 Kč 13,4% SP a ZP (16 080 Kč) Mzda po odečtu 4 156,80 EUR 106 800 Kč SP a ZP pro (103 920 Kč) výpočet SHM Základ pro Superhrubá 160 800 Kč výpočet daně (SR 4 156,80 EUR mzda (SHM) nepoužívá SHM) Odvody 40 800 Kč zaměstnavatele 789,79 EUR Daň 15% 24 120 Kč Daň 19% (19 745 Kč) Sleva na dani 24 840 Kč 0 Daň po slevě 0 Kč 3 367 EUR Čistá roční mzda 106 800 Kč (asi 84 175 Kč) Procentuelní 89% 70,15% výše čisté mzdy Ve své práci jsem porovnávala, jaké možnosti mají nepracující občané student a důchodce, pokud si chtějí přivydělat a tím si vylepšit svoji finanční situaci. Zhodnotila jsem možnosti přivýdělku těchto občanů v České republice a na Slovensku a upozornila na úskalí, která mohou při uzavírání pracovních poměrů nastat, a na které je nutné si dávat pozor. Od formy uzavřeného pracovního vztahu se odvíjí míra zdanění příjmů těchto občanů a výše povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Jednoznačně vyplývá, že výhodnost přivýdělku u studentů a důchodců je v České republice podstatně vyšší, než mají tito občané na Slovensku.

Závěr a diskuse

79

Na závěr bych ještě chtěla uvést některé změny, které jsou v platnosti pro rok 2012. Novela zákona o daních z příjmu č.346/2010 Sb. účinná jako celek od 1.1.2011 vrací pro rok 2012 výši slevy na poplatníka na úroveň platnou pro rok 2010 a to na 24 840 Kč (měsíční odpočet 2 070 Kč). Pro rok 2011 byla přechodně snížena na 23 640 Kč (měsíční odpočet byl 1 970 Kč). Změna je patrná z tzv.sazbové novely DPH č.370/2011 Sb. týkající se zvýšení daňového zvýhodnění na dítě o 1800 Kč , tj. o 150 Kč měsíčně (z 11 604 Kč na 13 404 Kč). Další úprava se týká zvýšení maximální výše daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč (měsíční výše měsíčního daňového bonusu se zvyšuje z 4 350 Kč na 5 025 Kč). V následující tabulce uvádím výpočet mzdy v ČR v roce 2012, 2011 a 2010 s promítnutím novely roku 2012

Hrubá mzda 11% SP a ZP Mzda po odečtu SP a ZP pro výpočet SHM Superhrubá mzda (SHM) Odvody zaměstnavatele Daň 15% Sleva na dani Daň po slevě Čistá roční mzda Procentuelní výše čisté mzdy

V roce 2012 120 000 Kč 13 200 Kč

V roce 2011 120 000 Kč 13 200 Kč

V roce 2010 120 000 Kč 13 200 Kč

106 800 Kč

106 800 Kč

106 800 Kč

160 800 Kč

160 800 Kč

160 800 Kč

40 800 Kč

40 800 Kč

40 800 Kč

24 120 Kč 24 840 Kč 0 Kč 106 800 Kč

24 120 Kč 23 640 Kč 480 Kč 106 320 Kč

24 120 Kč 24 840 Kč 0 Kč 106 800 Kč

89%

88,6%

89%

80


11. Použité zdroje a literatura 11.1. Právní předpisy 1. Zákon 262/2006 Sb. Zákoník práce ČR 2. Zákon 387/1996 Sb. o zaměstnanosti 3. Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 4. Zákon 111/1998 Sb. o vysokých školách 5. Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů 6. Zákon 346/2010 Sb. novela zákona o daních z příjmů 7. Zákon 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře 8. Zákon 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 9. Zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění 10. Vyhláška 165/1979 o nemocenském pojištění 11. Zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění 12. Zákon 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 13. Zákon 159/2010 Sb. o pedagogických pracovnících 14. Zákon 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 15. Zákon 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění 16. Nařízení vlády č.567/2006 Sb. o minimální mzdě 17. Vyhláška MŠMT 167/2006 Sb. o dalším studiu 18. Vyhláška 252/2010 Sb. o dalším studiu 19. Zákon 311/2001 Z.z. Zákoník práce SR 20. Zákon 479/2007 Z.z. Zákoník práce SR 21. Zákon 633/2007 Z.z. o minimálnej mzde 22. Zákon 595/2003 Z.z. o dani z príjmov 23. Zákon 594/2007 Z.z. o zdravotnom poistení 24. Zákon 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení 25. Zákon 387/1996 Z.z. o zamestnanosti 26. Vyhláška MP 524/1991 (183/1992) o odměňování prác vykonávaných na základě dohod a prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru

11.2. Odborná literatura 1. ŠUBRT,B.Abeceda mzdové účetní 2010.20.vydání. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-574-0.


81

2. BURDEK,L. Zdravotní pojištění.Zdravotní péče: podle stavu k 16.11.2009. Ostrava: SAGIT, 2009-úplné znění. ISBN 978-80-7208-774-7. 3. TRNKOVÁ, L. ŽENÍŠKOVÁ, M., Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění podle právního stavu k 1.1.2008. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-426-2. 4. Odborný měsíčník mzdová účetní 1-12/2, ročník XIV 2008. Nakladatelství ANAG 2008. Olomouc. ISSN 1211-1430. 5. Odborný měsíčník mzdová účetní 1-12/2009, ročník XV 2009. Nakladatelství ANAG 2009. Olomouc. ISSN 1211-1430. 6. Odborný měsíčník mzdová účetní 1-12/2010, ročník XVI 2010. Nakladatelství ANAG 2010. Olomouc. ISSN 1211-1430.

82

Přílohy

Přílohy Důchodový věk činí u Rok narození

mužů

žen s počtem vychovaných dětí 0

1

2

3

4

5 a více

1936

60r+2m

57r

56r

55r

54r

54r

53r

1937

60r+4m

57r

56r

55r

54r

54r

53r

1938

60r+6m

57r

56r

55r

54r

54r

53r

1939

60r+8m

57r+4m

56r

55r

54r

54r

53r

1940

60r+10m

57r+8m

56r+4m

55r

54r

54r

53r

1941

61r

58r

56r+8m

55r+4m

54r

54r

53r

1942

61r+2m

58r+4m

57r

55r+8m

54r+4m

54r+4m

53r

1943

61r+4m

58r+8m

57r+4m

56r

54r+8m

54r+8m

53r+4m

1944

61r+6m

59r

57r+8m

56r+4m

55r

55r

53r+8m

1945

61r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

55r+4m

55r+4m

54r

1946

61r+10m

59r+8m

58r+4m

57r

55r+8m

55r+8m

54r+4m

1947

62r

60r

58r+8m

57r+4m

56r

56r

54r+8m

1948

62r+2m

60r+4m

59r

57r+8m

56r+4m

56r+4m

55r

1949

62r+4m

60r+8m

59r+4m

58r

56r+8m

56r+8m

55r+4m

1950

62r+6m

61r

59r+8m

58r+4m

57r

57r

55r+8m

1951

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

57r+4m

57r+4m

56r

1952

62r+10m

61r+8m

60r+4m

59r

57r+8m

57r+8m

56r+4m

1953

63r

62r

60r+8m

59r+4m

58r

58r

56r+8m

1954

63r+2m

62r+4m

61r

59r+8m

58r+4m

58r+4m

57r

1955

63r+4m

62r+8m

61r+4m

60r

58r+8m

58r+8m

57r+4m

1956

63r+6m

63r

61r+8m

60r+4m

59r

59r

57r+8m

1957

63r+8m

63r+4m

62r

60r+8m

59r+4m

59r+4m

58r

1958

63r+10m

63r+8m

62r+4m

61r

59r+8m

59r+8m

58r+4m

1959

64r

64r

62r+8m

61r+4m

60r

60r

58r+8m

1960

64r+2m

64r+2m

63r

61r+8m

60r+4m

60r+4m

59r

1961

64r+4m

64r+4m

63r+4m

62r

60r+8m

60r+8m

59r+4m

1962

64r+6m

64r+6m

63r+8m

62r+4m

61r

61r

59r+8m

1963

64r+8m

64r+8m

64r

62r+8m

61r+4m

61r+4m

60r

1964

64r+10m

64r+10m

64r+4m

63r

61r+8m

61r+8m

60r+4m

1965

65r

65r

64r+8m

63r+4m

62r

62r

60r+8m

1966

65r

65r

65r

63r+8m

62r+4m

62r

61r

1967

65r

65r

65r

64r

62r+8m

62r

61r+4m

1968

65r

65r

65r

64r

63r

62r

61r+8m

Přílohy

83

Příloha č.2:

Tab. 6

Zaměstnanost obyvatel v ČR v letech 2006-2010

2006

2007

2008

2009

2010

Počet obyvatel ve věku 15 a více let (tis. osob)

1 040,3

1 048,8

1 071,9

1 088,0

1 096,8

v tom ekonomicky aktivní (pracovní síla)

645,2

648,2

658,1

680,8

682,4

395,0

400,6

413,7

407,2

414,4

ekonomicky neaktivní

Pramen: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xa

1200 1000 800

Počet obyv.ve věku 15 a více let

600

ekonomicky aktivní

400

ekonomicky neaktivní

200 0 2006

Obr. 5

2007

2008

2009

2010

Graf – zaměstnanost obyvatel v ČR v letech 2006-2010

Zdanění příjmů vybraných skupin obyvatelstva

Recommend Documents