ZCHÚ TÁBOR-ZAHRÁDKA

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ TÁBOR-ZAHRÁDKA

Dílčí plnění, část 1.1 – zpracování plánu péče o navrženou EVL na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne 15. 12. 2010. Rozsah prací vychází ze schválených metodik a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera.

Zpracoval:

Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., RNDr. Lukáš Šimek a kolektiv autorů

V Litvínově: ………………….

………………………….. za zhotovitele Ing. Jan Sixta, CSc.

Plán péče o přírodní památku Tábor - Zahrádka

na období 2013 – 2022

Návrh na vyhlášení

2

Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 3. 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4. 4.1 4.2 4.3

Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Přílohy

3

4 4 4 4 8 8 8 9 9 9 12 12 13 13 16 22 22 22 25 26 29 30 30 30 36 37 38

38 38 39 39 40 40 40 41

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

……. přírodní památka Tábor - Zahrádka nařízení Jihočeský kraj …….. ……. …….

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihočeský Tábor Tábor Tábor Tábor Tábor

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Klokoty Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Číslo listu vlastnictví

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

696/834

ostatní plocha

neplodná půda

5656

3871

3805

696/686

ostatní plocha

manipulační plocha

207

8

8

696/847

ostatní plocha


207

16

16

696/857

ostatní plocha


10001

1867

1867

696/808

ostatní plocha

neplodná půda

5656

2027

2027

696/804

ostatní plocha


207

1101

1101

696/800

ostatní plocha


5649

10453

10303

696/843

ostatní plocha


207

1411

1411

696/654

ostatní plocha

neplodná půda

5656

1

1

696/839

ostatní plocha

neplodná půda

6012

2536

2599

4

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

Číslo parcely podle KN





696/829

ostatní plocha

neplodná půda

5656

3334

3297

696/819

ostatní plocha


6016

3165

3167

696/802

ostatní plocha

neplodná půda

5656

1870

1900

696/798

ostatní plocha


6016

1708

1774

696/779

ostatní plocha

neplodná půda

6012

1852

1852

696/781

ostatní plocha

neplodná půda

5656

1534

1531

696/809

ostatní plocha


3325

2805

2859

696/812

ostatní plocha


207

3003

3003

696/775

ostatní plocha

neplodná půda

5656

1031

1080

696/785

ostatní plocha

neplodná půda

5649

1668

1662

696/772

ostatní plocha


6019

965

984

696/790

ostatní plocha

neplodná půda

3324

2715

2690

696/769

ostatní plocha

neplodná půda

3303

1577

1611

696/794

ostatní plocha

neplodná půda

6012

2572

2641

696/887

ostatní plocha

neplodná půda

3222

4064

4009

696/765

ostatní plocha


3325

8

8

696/778

ostatní plocha

neplodná půda

6012

845

881

696/771

ostatní plocha


6016

439

426

696/774

ostatní plocha

neplodná půda

5656

442

442

696/782

ostatní plocha

neplodná půda

5656

622

622

696/768

ostatní plocha

neplodná půda

3303

737

737

696/786

ostatní plocha

neplodná půda

5649

619

606

696/791

ostatní plocha

neplodná půda

3324

971

955

696/799

ostatní plocha


6016

809

808

696/795

ostatní plocha

neplodná půda

6012

1007

1067

696/803

ostatní plocha

neplodná půda

5656

899

907

696/883

ostatní plocha

neplodná půda

3222

3812

3854

696/854

ostatní plocha


207

17801

17701

696/879

ostatní plocha

neplodná půda

3222

3291

3326

696/810

ostatní plocha


3325

1996

1994

696/873

ostatní plocha

neplodná půda

3304

5467

5484

696/877

ostatní plocha


207

18819

15842

696/856

ostatní plocha

neplodná půda

3222

985

988

696/867

ostatní plocha

neplodná půda

3222

4028

4002

696/826

ostatní plocha


207

9100

9100

696/898

ostatní plocha


207

2118

737

696/838

ostatní plocha


207

5320

5320

696/861

ostatní plocha

neplodná půda

3222

3043

3026

696/814

ostatní plocha


207

3147

3147

5










696/858

ostatní plocha


207

146

146

696/849

ostatní plocha


207

2430

2330

696/845

ostatní plocha


207

2359

2324

696/842

ostatní plocha


207

2318

2189

696/832

ostatní plocha

neplodná půda

5656

2454

2471

696/865

ostatní plocha

neplodná půda

3222

306

330

696/869

ostatní plocha

neplodná půda

3222

1133

1134

696/876

ostatní plocha

neplodná půda

3304

1996

2023

696/770

ostatní plocha

neplodná půda

3303

4003

3995

696/878

ostatní plocha


10001

1870

1870

696/773

ostatní plocha


6019

2364

2395

696/777

ostatní plocha

neplodná půda

5656

2756

2756

696/780

ostatní plocha

neplodná půda

6012

5896

5875

696/811

ostatní plocha


3325

8182

5954

696/807

ostatní plocha

neplodná půda

5656

5999

4243

568

ostatní plocha

neplodná půda

207

3226

3206

696/833

ostatní plocha


207

122

41

696/823

ostatní plocha


6016

2830

2693

696/890

ostatní plocha


10001

1092

1092

567

vodní plocha

rybník

10001

47151

47151

696/897

ostatní plocha


207

15925

15925

696/824

ostatní plocha

neplodná půda

3302

2536

1799

696/815

ostatní plocha


207

6834

5158

696/805

ostatní plocha


6016

6247

4333

696/796

ostatní plocha

neplodná půda

6012

10736

7402

696/793

ostatní plocha

neplodná půda

3324

10772

6703

696/792

ostatní plocha

neplodná půda

5649

7455

4712

696/787

ostatní plocha

neplodná půda

5656

7525

4575

Celková výměra ZCHÚ: 28,4 ha Ochranné pásmo: Katastrální území: Klokoty Číslo parcely podle KN

696/611




ostatní plocha


6


207


5629

Výměra parcely v OP (m2)

1502






696/649

ostatní plocha


3325

34794

698

696/708

ostatní plocha

neplodná půda

3070

498

486

696/706

ostatní plocha

neplodná půda

3304

347

349

696/699

ostatní plocha


207

36

38

696/700

ostatní plocha


207

1183

1161

696/691

ostatní plocha


10001

327

328

696/712

ostatní plocha


207

1949

710

696/683

ostatní plocha


207

40

40

696/872

ostatní plocha


207

306

324

696/895

ostatní plocha


10001

8739

812

696/674

ostatní plocha

neplodná půda

3304

5215

2833

696/885

ostatní plocha

neplodná půda

3070

2523

2464

696/881

ostatní plocha

neplodná půda

3304

1685

1692

696/868

ostatní plocha


207

3816

3745

696/650

ostatní plocha

neplodná půda

3304

6402

1111

696/663

ostatní plocha


6016

8075

5799

696/657

ostatní plocha


5656

6523

5562

696/651

ostatní plocha


6019

71

73

696/644

ostatní plocha


5649

7961

7923

696/901

ostatní plocha


10001

13942

3834

696/648

ostatní plocha

neplodná půda

3303

455

465

696/893

ostatní plocha

neplodná půda

3070

7985

7871

696/766

ostatní plocha


3325

396

400

696/641

ostatní plocha


3325

5305

5348

696/638

ostatní plocha


3325

270

244

696/642

ostatní plocha


3325

486

474

696/767

ostatní plocha


3325

248

242

696/626

ostatní plocha


3325

4437

4437

696/616

ostatní plocha


3325

900

900

696/640

ostatní plocha


3325

1223

1245

696/637

ostatní plocha


3325

661

681

696/877

ostatní plocha


207

18819

2147

696/898

ostatní plocha


207

2118

548

696/892

ostatní plocha


5651

15753

14291

696/899

ostatní plocha

neplodná půda

3304

8034

4084

696/243

ostatní plocha

neplodná půda

5353

24365

8479

696/903

ostatní plocha


5894

10017

3970

Celková výměra OP: 9,73 ha

7


Výměra parcely v OP (m2)

Hranice ochranného pásma EVL Tábor - Zahrádka je stanovena uzavřeným geometrickým polygonem. Příloha č.M2: Katastrální mapa s hranicemi ZCHÚ a jeho OP

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

Způsob využití pozemku

OP plocha v ha

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky vodní plochy

4,71

zamokřená plocha rybník nebo nádrž

4,71

vodní tok trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

23,69

97,31

neplodná půda

10,88

ostatní způsoby využití

12,8

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

28,4

97,31

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

nepřekrývá se CZ0313125 Tábor-Zahrádka

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN Navrhujeme zařazení do kategorie IV – řízená rezervace. .

8

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ – návrh do připravovaného zřizovacího předpisu Předmětem ochrany navrhované přírodní památky Tábor - Zahrádka je soubor přírodních biotopů (např. neprioritní naturový biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky), 4 extenzivní rybniční nádrže a desítky periodických vodních ploch s výskytem zvláště chráněných i kriticky ohrožených živočichů (obojživelníků a korýšů) a s výskytem významných druhů rostlin. Dále je posláním přírodní památky ochrana druhů a stanovišť EVL.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ A ekosystémy název ekosystému

podíl plochy v ZCHÚ (%) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří 0.60 (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou 0.00 (0.0016 ha) vegetací parožnatek B. druhy název druhu

Listonoh letní Triops cancriformis

Škeble rybničná Anodonta cygnea

čolek obecný

Čolek horský Ichthyosaura alpestris Mesotriton alpestris Triturus alpestris

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

. Populace je sice KO / CR nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě stabilní. (tisíce jedinců různých SO / VU věkových kategorií, Nebývale silná stabilní populace SO / NT nicméně jejich početnost klesá, což pravděpodobně souvisí s rychlou sukcesí po ukončení vojenské činnosti, v jejímž důsledku dochází k zániku desítek drobných osluněných vodních ploch, SO / NT Na lokalitě dříve = relativně běžný = (Fischer-in verb). Lze předpokládat výskyt menší populace. Naposledy zaznamenán v roce 2010.

9

popis ekosystému Jedná se o T1.1 mezofilní ovsíkové louky.které jsou na velmi malé ploše V5 Vegetace parožnatek se vyskytuje na velmi malé ploše jednoho z rybníků

popis biotopu druhu

Korýš osidluje tůně, menší nádrže, i periodického charakteru. V PP se vyskytuje hojně na cestě v ochraném pásmu( dp 11), výskyt potvrzen i v rámci cesty na dp 13. Pravděpodobně se také v rámci zkoumané plochy postupně šíří. .zjištěna v bezejmenném rybníku v PP EVL.

K rozmnožování využívá nejrůznější vodní nádrže s vodní či litorální vegetací. Rozmnožování bylo potvrzeno v Zahrádeckém rybníku, ve Studeném rybníku, v zanikajících nádržích v JZ cípu zkoumané plochy a v tůních mimo PP

Rozmnožuje se v nádržích nebo tůních zarostlých vegetací, ale postačují mu také jen vysychavé kaluže apod.Rozmnožoval se v zarůstajících tůních v ploše bývalého výcvikového prostoru mimo EVL terestrická stanoviště - vlhčí partie bezlesí i plochy již porůstající dřevinami. Na území PP takové biotopy ve značné nabídce také může osidlovat

název druhu


stupeň ohrožení

Čolek velký Triturus cristatus

Na lokalitě dříve relativně hojný (Fischer-in verb), aktuálně spíše sporadicky/ předpokládat nižších stovek jedinců.

Kuňka obecná Bombina bombina

Až nižší tisíce adultů. SO / EN Jeden z dominantních druhů na lokalitě.

SO / EN

popis biotopu druhu

Rozmnožuje se v nádržích nebo tůních zarostlých vegetací nižších a středních poloh. Výskyt v zarůstajících osluněných tůních v ploše bývalého výcvikového prostoru, především v plochách mimo EVL Jejich úbytek pravděpodobně souvisí s rychlou sukcesí po ukončení vojenské činnosti, v jejímž důsledku mizí vhodné terestrické a zejména vodní biotopy. v periodických i stálých drobných vodních plochách na celém území bývalého cvičiště (tedy zejména mimo EVL). Problém však

populaci lze označit za velmi početnou, vitální a perspektivní.

představuje skutečnost, že většina zjištěných pulců, juvenilních a subadultních jedinců kuněk nebyla nalezena ve vodních nádržích, které jsou součástí ZCHÚ, ale v periodických i stálých drobných vodních plochách vytvořených pojezdem vojenské techniky celým územím bývalého cvičiště (tedy mimo ZCHÚ)

Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus

Stabilní, poměrně početná populace

Skokan hnědý Rana temporaria

Na lokalitě spíše vzácný (desítky jedinců).

- / NT

Skokan ostronosý Rana arvalis

populace je pravděpodobně stabilizovaná, i když nepříliš početná. Pravděpodobně vyšší desítky jedinců.

KO / EN

Skokan krátkonohý Pravděpodobně nižší Pelophylax lessonae = Rana stovky adultů. lessonae

SO / VU

Rozmnožování bylo potvrzeno v Zahrádeckém a ve Studeném rybníku – u tohoto druhu lze tedy předpokládat reprodukční vazbu na místní vodní nádrže pouze v rybníku Studený, lze jej ale předpokládat i v menších tůních, Zahrádeckém rybníku, či nádržkách v JZ cípu zkoumaného území. Jako terestrická stanoviště využívá tento druh vlhčí partie lokality a jejího širšího okolí. . Rozmnožování bylo doloženo jak ve vodní nádrži (rybník Studený), tak v okolních tůních. Lze jej předpokládat i v Zahrádeckém rybníku a v nádržkách v JZ cípu lokality. Jako terestrická stanoviště využívá tento druh vlhčí partie lokality a jejího širšího okolí Rozmnožování v rybníce Studený, tak v okolních tůních. Jsou vázáni (stanovištně) jak na vodní nádrže v ZCHÚ, tak na desítky drobných tůní v celém zkoumaném území. V nádržích i tůních se rozmnožují, v nádržích zřejmě část místní populace i zimuje.

Skokan zelený Minimálně vyšší Pelophylax esculentus = Rana stovky adultů. Jeden kl. esculenta z dominantních druhů na lokalitě. Ropucha obecná Min. vyšší stovky, Bufo bufo spíše nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Rosnička zelená Až nižší tisíce adultů. Hyla arborea Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Ještěrka obecná Dříve na lokalitě velmi Lacerta agilis hojná (Fischer in verb) populace až vyšších stovek jedinců, samotnou plochu EVL (PP) pak vyšších desítek jedinců.

SO / NT

stanovištně vázáni jak na vodní nádrže v EVL, tak na desítky drobných tůní v celém zkoumaném území

O / LC

Rozmnožování bylo potvrzeno ve všech vodních nádržích v EVL (drobné tůně tento druh k reprodukci většinou nevyužívá).

SO / NT

Velký počet pulců (i metamorfujících jedinců) byl zaznamenán v četných tůních v areálu bývalého vojenského cvičiště.

SO / NT

druh vázaný na sušší partie lokality. Využívá okraje cest, ekotony, popř. taková místa, kde nachází dostatek úkrytů i míst ke slunění

10

název druhu

Ještěrka živorodá Zootoca vivipara

Slepýš křehký Anguis fragilis

Užovka obojková Natrix natrix

Potápka malá Tachybaptus ruficollis Moták pochop Circus aeruginosus


stupeň ohrožení

nalezeni pouze dva SO / NT jedinci. Nelze vyloučit přítomnost stovek jedinců Plochu EVL, (PP) by mohly využívat desítky jedinců. předpokládat výskyt SO / LC minimálně vyšších stovek jedinců. V samotné ploše EVL, (PP) lze předpokládat výskyt až nižších stovek jedinců. Pravděpodobně velmi O / LC hojná minimálně nižší desítky jedinců.

Hojně na cestě v ochraném pásmu( dp 11), výskyt potvrzen i v rámci cesty na dp 13. Populace je sice nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě stabilní. 1-2 páry , O / VU

popis biotopu druhu

Rovněž vyhledává otevřené terény, ale je poněkud vlhkomilnější než její příbuzná.Její populace je vázána na stejné plochy, jako je tomu u ještěrky obecné (tedy bezlesí vzniklé vojenskou činností)

. Druh má širokou ekologickou valenci výskyt je vázán na plochy s nezapojenými porosty keřů, které v ZCHÚ rychle mizí (Fišer 2011) a také mělčiny, podmáčená stanoviště.

Užovka se soustřeďuje do blízkosti vod nebo alespoň lokalit s bujnější pobřežní vegetací. v rámci zkoumané plochy převážná část populace může být přitom vázána na bližší okolí vodních nádrží.

Hnízdí pravidelně na rybníce Zahrádecký

Zahrádecký rybník, O / VU bezejmenný rybník (hnízdí). V roce 2011 možné SO / EN hnízdění ve východní části EVL.

K hnízdění vyhledává vodní nádrže či mokřady s bujnou pobřežní vegetací Hnízdí pravidelně na rybníce Zahrádecký, bezejmenný či Studený. Podmáčené luční biotopy, není vázaná na litorál. Osidluje podmáčená i sušší luka.

Chřástal vodní Rallus aquaticus

Pravděpodobně hnízdí

Vyžaduje hustou litorální vegetacikmde se skryje a zároveň najde potravu. Zahrádecký velmi příhodné potravní a hnízdní podmínky

Kopřivka obecná Anas strepera

Druh pravděpodobně O/ VU hnízdí,

Čírka obecná Anas crecca

Pravidelný výskyt na O/ CR jaře.

Čírka modrá Anas querqudula

Pravděpodobně hnízdní výskyt v letech 1998-2001Pykal, Bednářová, Fišer (2002)

Bekasina otavní Gallinago gallinago

hnízdí 1-5 párů Slavík modráček středoevropský Luscinia svecica cyanecula Ťuhýk obecný Lanius collurio

SO/ VU

O/ CR

Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy.stálý výskyt, rybníky mají vhodné prostředí Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy Pravidelný výskyt na jaře může znamenat později hnízdní výskyt. Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy Pravidelný výskyt zaznamenáván na

ryb. Zahrádecký

SO/ EN

Pravděpodobně hojný O / NT druh v celém bezlesí. –

Jahelka (2002), Fischer (2011

11

Vyhledává biotop s dostatkem husté,také i loňské vegetace. Na území v loňských porostech rákosin apod. Vázán na biotop nesouvislých keřů, lada.

Poznatky uvedené v této tabulce i doprovodném textu jsou založené téměř výhradně na aktuálních datech, které přináší inventarizační výzkumy připravené k účelu vyhlášení lokality za ZCHÚ. Jedná se o práce Fischera (2012a,b,c) a Fišera (2011). Přehled dalších zvláště chráněných druhů identifikovaných inventarizačními průzkumy v ZCHÚ společně s podrobnějším popisem o biotopových nárocích a podmínkách výskytu na této lokalitě je uveden v kapitole 2.1. 1.8 Předmět ochrany EVL s kterým je navrhované ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) 3140 Extenzivní sečené louky nížin až 0.60 podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 6510 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s 0.00 (0.0016 ha) bentickou vegetací parožnatek 4.26 Vegetace vysokých ostřic B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kuňka obecná Bombina bombina

stupeň ohrožení

Až nižší tisíce adultů. SO / EN Jeden z dominantních druhů na lokalitě.

popis biotopu typu přírodního stanoviště Jedná se mezofilní ovsíkové louky, které jsou zde na velmi malé ploše V5 Vegetace parožnatek se vyskytuje na velmi malé ploše jednoho z rybníků M1.7 - Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae na velkých plochách

popis biotopu druhu

Zřejmě zejména na periodických i stálých drobných vodních plochách na celém území bývalého cvičiště (tedy zejména mimo EVL). je místní populace reprodukčně, potažmo existenčně do značné míry závislá (mimo hranice ZCHÚ i plánované PP)

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany přírodní památky je ochrana ekosystému drobnějších eutrofních rybníků a sekundárního bezlesí s drobnými vodními plochami s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků (včetně evropsky významné kuňky obecné a čolka velkého), se zvláštním zřetelem na pozastavení vývojových procesů v ekosystémech antropogenních lad (bývalého vojenského cvičiště) vhodným managementem, protože zachování vývojového stádia ekosystému lad a bezlesí je potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území.

12

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ZCHÚ Tábor – Zahrádka leží v území mezi obcemi Zahrádka (jižně od ní) a Táborem, respektive jeho místní částí Klokoty (severozápadním směrem) v centu dnes již většinou bývalého vojenského cvičiště (tankondrom, pojezd kolovou vojenskou technikou, ...). Viz mapa 1. Lokalita zahrnuje pouze malou část těchto biologicky nesmírně hodnotných ploch – ZCHÚ tvoří pouze 4 místní rybníky (Zahrádecký, Studený, Pochytil a jeden bezejmenný rybník) a jejich bezprostřední okolí (větší část z odborného i ochranářského pohledu mnohem cennějšího území bývalého cvičiště tak leží nepochopitelně mimo jeho hranice) (Fischer 2012a,b ). Celková výměra ZCHÚ je 30,0786 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 468 – 483 m n. m. (www.nature.cz). Bližší popis aktuální podoby ZCHÚ i okolních ploch je uveden v kap. 2.2. Na portálu ochrany přírody (www.nature.cz) jsou o lokalitě uvedeny následující informace (mírně upraveno): Jedná se o soustavu čtyř malých, nebeských, extenzivně obdělávaných rybníků s rozsáhlými litorálními porosty na některých z nich (Zahrádecký rybník). Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travinobylinných porostů vojenského cvičiště. Lokalita leží v ploše vojenského cvičiště zsz. od Tábora (2,5 km od centra města). Horninovým podkladem je biotiticko-pyroxenický melanokratní drobnozrnný syenit táborského typu. Horninový podklad je překryt deluviálními sedimenty a na dnech rybníků sedimenty vodních nádrží. Lokalita je vymezena ve velmi mírně zvlněném terénu plošiny nad pravým břehem zaříznutého údolí Lužnice, s širokými a plochými terénními depresemi, zčásti vyplněnými menšími rybníky. Ve většině rybníků jsou vyvinuty poměrně široké lemy litorálních porostů rákosin (M1.1 - Typhetum latifoliae, T. angustifoliae) a vysokých ostřic (M1.7 - Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae. Na litorální porosty navazují většinou souvislé porosty mokřadních vrbin (K1 - FranguloSalicetum cinereae), pod hrázemi některých rybníků jsou vyvinuty iniciální mokřadní olšiny (L1 - sv. Alnion glutinosae). Zbytek plochy lokality je pokryt mozaikou travinobylinné mezofilní až mokřadní vegetace, silně degradované v důsledku nekosení a ruderalizované dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), a křovinnými porosty s převahou vrby popelavé (Salix cinerea). Z významnějších druhů lze jmenovat chrastavec rolní (Knautia arvensis), starček přímětník (Senecio jacobaea), zdravínek jarní pozdní (Odontites vernus serotinus), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jetel rolní (Trifolium arvense), jetel pochybný (T. dubium), svízel syřišťový (Galium verum), zeměžluč okolíkatou (Centaurium erythraea), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides). Místy jsou vytvořeny mělké periodické a vysýchající tůňky s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), bahničkou mokřadní (Eleocharis palustris), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kalužníkem šruchovým (Peplis portula). Na dvou východních rybnících s bohatými litorálními porosty (Studený a Zahrádecký) je doloženo hnízdění pestrého spektra vodních a mokřadních ptáků: např. moták pochop (Circus aeruginosus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), čírka modrá (Anas querquedula) - výskyt v hnízdní době. Na otevřených, místy podmáčených plochách v okolí rybníků hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), v doprovodných porostech křovin se pravidelně vyskytuje slavík obecný (Luscinia 13

megarhynchos). Na rybnících také početné populace některých druhů obojživelníků - rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta). V poslední době byl na lokalitě zjištěn výskyt listonoha letního (Triops cancriformis, druh uvedený v červeném seznamu jako kriticky ohrožený). Jedná se o regionálně významnou lokalitu kuňky obecné (Bombina bombina). Nejpočetnější rozmnožování druhu na rybníce bylo zpravidla dokladováno na Studeném rybníku, který není hospodářsky využíván. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V rámci průzkumu ZCHÚ Tábor – Zahrádka a navazujících ploch bývalého vojenského cvičiště byl v průběhu let 2011 a 2012 zaznamenán výskyt celkem deseti druhů obojživelníků (všechny druhy byly nalezeny rovněž na ploše plánované PP). Jedenáctý druh – čolek horský – byl na lokalitě nalezen ještě v roce 2010 (Fischer in verb) a jeho výskyt lze tak považovat také za prokázaný. Ze zjištěných druhů je dle platné legislativy (vyhláška 395/1992 Sb.) 10 zařazeno mezi druhy zvláště chráněné (1 x KO, 8 x SO, 1 x O) a všechny figurují v příslušném červeném seznamu (Brejšková et al. 2005). Všechny zjištěné druhy se na lokalitě (ve smyslu jejího širšího vymezení – tedy včetně navazujících ploch bývalého vojenského cvičiště) úspěšně rozmnožují a jejich populace jsou na ni zcela existenčně vázány. Jako terestrické biotopy využívají zjištěné druhy pravděpodobně převážně plochy bývalého cvičiště a navazující lesní stanoviště (v případě některých druhů i území přilehlých lidských sídel). Populace převážné většiny zjištěných druhů vázané na zkoumané území jsou početné (viz odhady početností v tabulce) a pravděpodobně dlouhodobě relativně stabilní, jak uvádí Fischer (2012) ve svém IP ve srovnání s vlastními dřívějšími daty. Druh česky

Čolek obecný

Druh latinsky

Kategorie ochrany (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) SO / LC

Čolek horský

Lissotriton vulgaris = Triturus vulgaris Ichthyosaura alpestris = Mesotriton alpestris = Triturus alpestris

Čolek velký

Triturus cristatus

SO / EN

Kuňka obecná

Bombina bombina

SO / EN

Blatnice skvrnitá Skokan hnědý

Pelobates fuscus Rana temporaria

SO / NT - / NT

Skokan ostronosý Skokan krátkonohý

Rana arvalis Pelophylax lessonae = Rana lessonae Pelophylax esculentus = Rana kl. esculenta

KO / EN SO / VU

Skokan zelený

SO / NT

SO / NT

14

Odhad početnosti populace

Min. vyšší stovky (spíše tisíce) jedinců Na lokalitě dříve zaznamenáván relativně běžně (Fischer in verb), v letech 2011 a 2012 nepotvrzen. Stále lze předpokládat výskyt menší populace tohoto druhu. Naposledy zaznamenán v roce 2010. Na lokalitě dříve relativně hojný (Fischer in verb), aktuálně zjišťován spíše sporadicky. I tak lze předpokládat výskyt alespoň nižších stovek jedinců. Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Pravděpodobně nižší stovky jedinců. Na lokalitě spíše vzácný (desítky jedinců). Pravděpodobně vyšší desítky jedinců. Pravděpodobně nižší stovky adultů. Minimálně vyšší stovky adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě.

Druh česky

Druh latinsky

Kategorie ochrany (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) O / LC


Ropucha obecná

Bufo bufo

Rosnička zelená

Hyla arborea

SO / NT

Listonoh letní

Triops cancriformis

KO / CR

Škeble rybničná

Anodonta cygnea

SO / VU

Ještěrka obecná

Lacerta agilis

SO / NT

Ještěrka živorodá

Zootoca vivipara

SO / NT

Slepýš křehký

Anguis fragilis

SO / LC

Užovka obojková

Natrix natrix

O / LC

Potápka malá

Tachybaptus ruficollis

O / VU

Moták pochop

Circus aeruginosus

O / VU

Zahrádecký rybník, Studený ryb-ník, bezejmenný rybník (hnízdí).

Bekasina otavní

Gallinago gallinago

SO / EN

Občasná pozorování. V roce 2011 pozorováni 2 jedinci ve východní části ZCHÚ.

15

Min. vyšší stovky, spíše nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Hojně na cestě 2, výskyt potvrzen i v rámci cesty 4. Populace je sice nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě sta-bilní. Pravděpodobně se také v rámci zkoumané plochy postupně šíří. Nebývale silná stabilní populace zjištěna v bezejmenném rybníku v ZCHÚ (tisíce jedinců různých věkových kategorií). Dříve na lokalitě velmi hojná (Fischer – vlastní údaje), v rámci realizovaných průzkumů zaznamenávána v mnohem nižších početnostech. Lokalitu jako celek může i tak díky její rozloze obývat populace až vyšších stovek jedinců, samotnou plochu EVL, potažmo PP pak vyšších desítek jedinců. V průběhu realizovaných průz-kumů byli nalezeni pouze dva jedinci. Početnost populace tak nelze odhadnout. Nicméně díky rozloze a charakteru zkoumané lokality nelze vyloučit přítomnost stovek jedinců tohoto druhu. Plochu EVL, potažmo PP by mohly využívat desítky jedinců. V průběhu realizovaných průz-kumů byli nalezeni pouze dva jedinci. Početnost populace tak nelze odhadnout. Nicméně díky rozloze a charakteru zkoumané lokality a díky skrytému způsobu života tohoto druhu lze před-pokládat výskyt minimálně vyšších stovek jedinců. V samotné ploše EVL, potažmo PP lze předpokládat výskyt až nižších stovek jedinců. Pravděpodobně velmi hojná – v rámci zkoumané plochy se může jednat minimálně o nižší desítky jedinců. Značná část populace může být přitom vázána na bližší okolí vodních nádrží. 1-2 páry , Zahrádecký rybník.

Druh česky

Druh latinsky

Kategorie ochrany (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam)


Kopřivka obecná

Anas strepera

O/ VU

druh pravděpodobně v lokalitě hnízdí, stálý výskyt, rybníky mají vhodné prostředí

Čírka obecná

Anas crecca

O/ CR

Pravidelný výskyt na jaře může znamenat i později hnízdní výskyt

Čírka modrá

Anas querqudula

O/ CR

Pravidelný výskyt zaznamenáván v letech 19982001,pravděpodobně hnízdní)

LC

Výskyt- Pykal, Bednářová, Fišer (2002) v území hnízdí 1 pár na rybníku Zahrádecký (nález obsazeného hnízda

Labuť velká

Cygnus olor

Chřástal vodní

Rallus aquaticus

SO/ VU

Pravděpodobně hnízdí, velmi příhodné potravní podmínky

Slavík modráček středoev.

Luscinia svecica cyanecula

SO/ EN

Na území hnízdí 1-5 párů v uschlých loňských porostech

Ťuhýk obecný

Lanius collurio

O / NT

Pravděpodobně hojný druh v ce-lém bezlesí. – Jahelka (2002), Fischer

(2011 Vydra říční

Lutra lutra

SO / VU

Trus hojně nalézán na Zahrá-deckém a Bezejmenném rybníku.

Použité zkratky: CR – kriticky ohrožený druh, EN – ohrožen, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC – málo dotčený; SO – silně ohrožený, O – ohrožený Poznámka: V případě druhů obojživelníků a plazů zjištěných v letech (2010) 2011 a 2012 se jedná o přehled podle IP )(Fischer 2012a,b) s odhadem početnosti jejich místních populací založený na posouzení početnosti na celé jím zkoumané ploše bývalého cvičiště, nikoliv pouze na ploše vyhlášené EVL (tu v zásadě nelze v rámci odhadů početnosti jednoduše vyčlenit – populace zjištěných druhů jsou vázány na lokalitu jako celek).Většina údajů o ptácích je z výzkumů Fišera (2011).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Vzhledem ke skutečnosti, že zájmy státní ochrany přírody a prostředí se mohly začít uplatňovat teprve od roku 2006 v souvislosti s vyhlášením území bývalého cvičiště za ZCHÚ, nedošlo dosud k žádnému praktickému opatření typu managementu ve prospěch ochrany území. Území ZCHÚ bylo v nedávné historii (přibližněv letech 1950-1995) velmi výrazně ovlivňováno specifickou aktivitou, tím že sloužilo k výcviku vojsk. Tehdejší antropické vlivy do krajiny v okolí rybníků byly zejména frekventované pojezdy vojenských vozidel a opuštění dřívějšího zemědělského hospodaření na okolních polích a a lukách. Tím vznikl v mozaice nabídky prostředí nový prvek opakovaného rozrušování povrchu terénu spojený se

16

vznikem menších i větších prohlubní ve kterých se mohla několik měsíců (případně trvale) držet voda. Vytvářelo se tak prostředí kolonizované společenstvy iniciálních stádií sukcese a malých nádrží, tůněk, v zatopených prohlubních vytvořených težkými vozidly. Na historických snímcích cvičiště je patrný vysoký stupeň odlesnění a vznik jakési „antropogenní stepi“, která v okolní krajině neměla obdobu. Z ptačích druhů zde můžeme předpokládat usídlení lindušek lučních, strnadů obecných, pěnic pokřovních a pěnic hnědokřídlých. Tehdejší charakter prostředí zřejmě vyhovoval více druhům obojživelníků, kteří se zde pravděpodobně také úspěšně rozmnožovali. V současné době v důsledku zastavení činnosti armády dochází k sukcesivnímu vývoji krajiny cvičiště směrem k redukci ploch bez souvislých porostů dřevin. Mnohé z maloplošných trvalých nádrží jsou již významně zastíněné vyššími dřevinami, případně zanášené produkty eroze a sedimentačními procesy. Nejen tento přirozený proces vývoje společenstev je problémem spojeným se zachováním významu lokality jako regionálně významného území pro výskyt a rozmnožování obojživelníků. Fischer (2012a,b) totiž přináší poznatek, založený na dlouhodobější znalosti celé lokality bývalého cvičiště, který se týká biologické cennosti okolního prostoru, který obklopuje současně vymezenou a chráněnou plochu ZCHÚ Tábor –Zahrádka. Ze zjištěných 11 druhů obojživelníků se v rybničních nádržích ZCHÚ prokazatelně rozmnožuje 9 z nich a kromě druhů, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan krátkonohý, je zde úspěšnost přežívání larev ostatních druhů velmi nízká, v případě bezejmenného rybníka dokonce kromě pulců ropuch zřejmě nulová (soudě podle výsledků opakovaných odlovů pulců, Fischer 2012a). Na základě zjištěných výsledků lze tedy konstatovat, že z pohledu obojživelníků (včetně předmětu ochrany – kuňky obecné) představuje zkoumaná plocha lokalitu, jejíž význam jako celku přesahuje hranice regionu, nicméně pokud by bylo nutné hodnotit pouze význam samotné ZCHÚ, lze minimálně spekulovat o tom, že v případě degradace či zničení okolních stanovišť (což lze v případě jejich nezařazení do plochy plánované PP předpokládat), bude významně nižší – u všech druhů lze předpokládat výrazný pokles početnosti. V případě čolka horského, možná i čolka velkého či skokana ostronosého, zřejmě dokonce i úplný zánik jejich místních populací (Fischer 2012a). . b) lesní hospodářství Vlastníci pozemků zřejmě z důvodu současné nemožnosti využívat pozemky jiným způsobem volí řešení výsadbou dřevin. Pokud budou výsadby prováděny uvážlivě a na vhodných místech, které stanoví plán péče o ZCHÚ, lze je respektovat. V některých případech by bylo vhodné omezit stávající keřové porosty a nahradit je výsadbou vyšších dřevin (Fišer 2012a). Tento postup je ale v tomto návrhu PP vázán na variantu rozšíření plochy území pro vyhlášení ZCHÚ. Jestliže se plocha území ale nerozšíří není doporučeno v ZCHÚ zakládat hospodářský les, respektive les vysazovat, pouze je možné nechat přirozenou obnovou lesní porost vzniknout (viz.3.1.1c ). c) zemědělské hospodaření Na území vymezené ZCHÚ se zemědělské hospodaření na pozemcích do nedávné doby neuplatňovalo, ale právě v posledních letech se vlastníci pozemků pokoušejí své pozemky

17

zhodnocovat, což se začíná v malé míře projevovat hned v bezprostředním okolí ZCHÚ a jeho OP. d) rybníkářství a rybářství Centrálními lokalitami EVL a navrhovaného ZCHÚ je menší skupina nebeských rybníků, které spolu blízce sousedí. V posledních letech jsou rybářsky obhospodařovány jen dva z nich, ostatní zůstávají bez obnovovaných obsádek, což z hlediska životních podmínek pro veškerou biotu je zcela jistě přínosné. e) myslivost Přímý vliv myslivosti na území ZCHÚ spočívá zejména ve vysazování tzv. mysliveckých, chovných kachen divokých. Vypouštění kachen je zcela nepřijatelné zejména v EVL a ZCHÚ, protože to narušuje přirozené poměry mezi populacemi kachen žijícími divoce, nadbytečně přispívá k eutrofii rybníka (přikrmování atd.) a do určité míry jsou oportunistickými predátory drobných živočichů až do velikosti několika cm dlouhých larev obojživelníků. f) negativní vlivy lidské činnosti V rámci

realizovaných průzkumů, dlouhodobé znalosti lokality a jejího vývoje byly dále uvedenými autory (Fischer, 2012a,b, Fišer 2011) identifikovány následující faktory, které mají nebo by v budoucnu mohly mít negativní vliv na místní populace obojživelníků a plazů, popř. na populace dalších zvláště chráněných či vzácných druhů živočichů: 1) nedostatečné vymezení ZCHÚ Centrum plánované PP Tábor – Zahrádka tvoří 4 místní vodní nádrže, z nichž v případě Zahrádeckého a Studeného rybníka se jedná o nádrže velmi významné z hlediska chráněných společenstev i druhů. Na druhou stranu do PP a jejího ochranného pásma nejsou z větší části zahrnuty velmi hodnotné plochy v širším okolí nádrží, které jsou také zásadní z hlediska výskytu ohrožených druhů místní fauny, zejména čolků velkých, čolků horských a listonohů letních. Kromě významných terestrických biotopů se na tomto území nacházejí minimálně vyšší desítky mělkých tůní různého charakteru, které mají z pohledu dlouhodobého udržení populací několika druhů obojživelníků, včetně populace listonoha letního na lokalitě zcela zásadní význam (Fischer 2012a). Prakticky pouze v těchto tůních byla zaznamenána vyšší koncentrace pulců, juvenilních a subadultních jedinců kuněk obecných a rosniček zelených, je na ně vázána místní populace listonohů (větší část cesty s jejich výskytem je alespoň zahrnuta do ochranného pásma PP)). Na bezlesí v okolí PP jsou také vázány významné části místních populací plazů, tyto plochy představují terestrická stanoviště obojživelníků a nacházejí se zde pravděpodobně i významná zimoviště obojživelníků a plazů. Vzhledem k životním nárokům zkoumaných skupin živočichů a vazeb jejich populací na jednotlivé části zájmového území tak nelze současné vymezení lokality považovat za dostatečné (lze jej označit max. za jakousi základní a

18

minimalistickou variantu, nezajišťující ale v dostatečné míře komplexní ochranu biotopu, proto ani populací zjištěných druhů živočichů (Fischer 2012a). 2) Ukončení vojenské činnosti a absence náhradního managementu Předchozí vojenská činnost udržovala lokalitu z pohledu zájmových skupin živočichů ve zcela optimálním stavu (údržba bezlesí, vytváření nových tůní a kaluží a údržba těch starých). Díky vojenské činnosti zde postupně vzniklo (a dlouhodobě se udržovalo) mimořádně příznivé stanoviště pro celou řadu vzácných organismů (otevřená nepravidelně disturbovaná plocha s roztroušenými křovinami, mokřinami a desítkami až stovkami drobných vodních ploch v různé fázi sukcese). Lze konstatovat, že pouze díky těmto skutečnostem dosáhly populace předmětu ochrany i ostatních zájmových druhů stávajících parametrů. Ukončení vojenské činnosti znamená nejen postupnou degradaci stanoviště v důsledku nastupující přirozené sukcese, ale i jeho enormní ohrožení zájmy vlastníků místních pozemků na jejich ekonomické využití. Pokud se nepodaří situaci na lokalitě jako celku poměrně rychle stabilizovat a zahájit zde náhradní management, může dojít k velmi vážnému poškození zcela unikátní populace předmětu ochrany i populací řady dalších vzácných druhů organismů (Fischer 2012a). 3) Zapojování porostů keřovitých vrb v okolí nádrží a vodních ploch Rychle postupující rozrůstání porostů keřovitých vrb, které, zejména v případě rybníku Studený, po celém obvodu vrůstají do mělkých partií nádrže, zastiňují ji a rychle zmenšují její výměru. Zastíněné partie vodních ploch, popř. části již zarostlé vrbami, jsou přitom z pohledu obojživelníků zcela neatraktivní. Akutně zde hrozí zánik veškerých mělkovodních částí obou nádrží (výhledově ale v případě absence údržby území stejná situace hrozí i u obou dalších rybníků v ZCHÚ). Stejná situace byla zaznamenána i v případě celé řady drobných tůní jak v ZCHÚ, tak v okolních plochách. Rozrůstání křovin a dřevin navíc výrazně mění charakter bezlesí a výrazně snižuje jeho atraktivitu jako terestrického stanoviště pro obojživelníky i jako významného biotopu plazů (Fišer 2012). 4) Chov (vysazování) nežádoucích druhů ryb Ve vodních plochách v ZCHÚ i jejím okolí byl zaznamenán výskyt nežádoucích a pro předmět ochrany nebezpečných druhů ryb. Jedná se o okouna říčního (Perca fluviatilis), zjištěného hojně v bezejmenném rybníku, střevličku východní (Pseudorasbora parva), zjištěnou v Zahrádeckém rybníku, karase stříbřitého (Carassius gibelio), který byl zřejmě v záměně za kapra masově vysazen do bezejmenné nádrže a odtud unikl i do zatopeného brodu a především o sumečka rodu Ameiurus sp, jehož početný výskyt (včetně úspěšného rozmnožování) byl zjištěn jak v bezejmenném rybníku, tak především v bývalém brodu pod jeho hrází (blíže viz Fischer 2012b). Všechny uvedené druhy ryb mohou představovat jak významné potravní konkurenty larev obojživelníků (v případě čolků a kuněk i adultů), tak velmi nebezpečné predátory jejich vývojových stádií (v případě sumečků a okounů i subadultů, popř. adultů, Fischer 2012a). 5) Odvodňování pozemků okolo severní hranice ZCHÚ V severní části, za hranicí ZCHÚ (severně o cesty), se nacházejí dosud částečně podmáčené lokality s velmi nízkým stupněm zarůstání dřevinami. Tyto lokality jsou vhodné např. pro bekasinu otavní, zjištěn zde byl rákosník zpěvný. Jejich vysušování sníží podíl vhodných míst

19

pro výskyt bekasiny a území zaroste dřevinami. Jeho hospodářské využití i po odvodnění je silně problematické (Fišer 2012). 6) Silné zarůstání lokality dřevinami Porovnáním spektra ptáků zjištěných zde Jahelkou v roce 2002 se současným druhovým zastoupením ukazuje, že lokalita silně zarůstá a stává se pro některé druhy málo atraktivní (vymizel např. bramborníček hnědý, stehlík obecný a koroptev polní, tedy druhy vyžadující rozvolněné porosty dřevin). Zarůstáním území keřovitými vrbami a dalšími dřevinami dochází jednak k zastínění a likvidaci desítek drobných tůní postupným zazemněním, dále v bylinném podrostu začínají rychle převládat konkurenčně silné druhy, jako je např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), které silně snižují biologickou hodnotu daného území (snižuje se i atraktivita těchto ploch pro plazy, popř. jako terestrických stanovišť obojživelníků (Fischer 2012b). 7) Nevhodné výsadby dřevin V ZCHÚ se začínají plošně vysazovat dřeviny do volných ploch nebo do ploch vyčištěných od náletových keřů (zatím zjištěno pouze jižně od ryb. Zahrádecký). Používán je dub letní, ale také např. smrk ztepilý či borovice lesní. Souvislejší výsadby nejsou v těchto plochách žádoucí a z hlediska ptáků jsou cenné rozvolněné porosty se spíše solitérními dřevinami. Na severním okraji území, mimo vlastní ZCHÚ, jsou realizovány výsadby zřejmě klonů topolu pro účely výroby paliva (Fišer 2012, Fischer 2012b).. 8) Chov kachen pro myslivecké účely Na téměř všech rybnících, s výjimkou ryb. Studený, byly zjištěny budky či zařízení pro přikrmování kachen divokých. Chov těchto kachen v chráněném území není žádoucí z důvodu křížení těchto ptáků geneticky nepůvodních a s pozměněným způsobem chování s domácí populací kachny divoké. Je vysoce pravděpodobné i vysoké riziko predace na hnízdech v těchto budkách. Navíc poměrně cenné litorální porosty a potravní nika rybníků jsou využívány nepřiměřeně velkou populací těchto uměle odchovaných kachen na úkor dalších volně žijících a vzácnějších druhů kachen a dalších druhů živočichů těchto lokalit (Fišer 2012). 9) Zavážení tůní a zaplavených terénních depresí stavební sutí. Prozatím se sice jedná o spíše ojedinělý jev, který byl zaznamenán v plochách mimo ZCHÚ, nicméně tímto způsobem dochází k likvidaci cenných stanovišť pro obojživelníky, popř. listonohy (Fischer 2012b). 10) Tlak na využívání bezlesí k zemědělským a jiným účelům V souvislosti s navrácením pozemků v ZCHÚ i jejím okolí původním vlastníkům lze očekávat tlak na jejich zemědělské (v malé míře se zde již pokusy o umístění políček objevují) a komerční využití. To by znamenalo v krajním případě (pole, zástavba) v podstatě zánik ZCHÚ i okolních nesmírně biologicky hodnotných ploch a tak i snížení početnosti (případně zánik) místních populací celé řady zjištěných druhů obojživelníků a plazů. Na druhou stranu je možné navrhnout vlastníkům pozemků způsoby hospodaření, které by managementu ZCHÚ prospívaly a přinesly určitý užitek i jim samotným (kap.3.1.1).

20

11) Rybářské obhospodařování 1) Zahrádecký rybník Na základě aktualizačních průzkumů a složení obsádek v letech 2011 a 2012 (blíže Fischer 2012b) lze konstatovat, že aplikovaný způsob hospodaření (jak početnost, tak druhové a věkové složení záměrně nasazených obsádek a harmonogram výlovu) byl v roce 2011 (2012) v souladu s nároky zjištěných druhů obojživelníků. Problematický je ale zjištěný výskyt střevličky východní (zaznamenána po výlovu 2011, v roce 2010 dle informací hospodařícího subjektu masově). Jakákoliv případná změna způsobu obhospodařování ve smyslu změn druhového složení obsádek (s výjimkou na přechod k chovu lína), posunu jejich věkové struktury ve směru ke starším kategoriím, zvyšování početnosti, popř. změny ve způsobu případného přikrmování (nebylo zjištěno) či harmonogramu výlovů by představovala pro místní populaci předmětu ochrany významné riziko. V rybníku Zahrádecký byla naměřena vysoká koncentrace amonných iontů, 4,6 mg/l. Koncentrace byla naměřená v podzimním období při nižší teplotě a neutrálním pH, takže nebyla překročena limitní koncentrace pro toxický volný amoniak. Je třeba zjistit zdroj takto vysokých koncentrací, které v nepříznivých podmínkách mohou ohrozit přirozený vodní biotop (Svoboda a Svobodová 2011). 2) rybník Studený V letech 2011 a 2012 (a pravděpodobně i v letech předešlých) nebyla tato nádrž hospodářsky využívána (nebyl zde ani zaznamenán výskyt ryb, i když přítomnost menší obsádky je pravděpodobná). Případná obnova hospodářského využití nádrže by, snad s výjimkou rozumně dimenzovaného chovu lína, měla za následek razantní zhoršení současného stavu. 3) rybník Pochytil V letech 2011 a 2012 (a pravděpodobně i v letech předešlých) nebyla tato nádrž hospodářsky využívána (byl zde zaznamenán jen sporadický výskyt plůdku lína). Případná obnova hospodářského využití nádrže by, snad s výjimkou rozumně dimenzovaného chovu lína, měla za následek další zhoršení současného stavu (způsobeného zástinem nádrže). 4)bezejmenný rybník Nádrž byla v roce 2008 (informace vlastníků) nasazena údajně plůdkem kapra. Při výlovu v roce 2011 (blíže viz Fischer 2012b) byl ale zjištěn početný výskyt (vyloveno 800 ks) zhruba tříletých karasů stříbřitých (kapr byl vyloven pouze jediný). Na základě této skutečnosti lze dovozovat, že zde došlo k záměně obou druhů, a do nádrže byl omylem vysazen tento nepůvodní invazní druh. Navíc byl při výlovu zjištěn výskyt dalších nežádoucích druhů, jako je okoun říční (Perca fluviatilis) a především sumeček americký. V důsledku zmiňovaného druhového složení rybí obsádky byla nádrž v tomto období pro většinu druhů obojživelníků zcela neatraktivní (prakticky zde nebyly zaznamenáni). Pokračování v podobném trendu by znamenalo další degradaci ZCHÚ (Fischer 2012a,b).

21

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Omezení nebo podmínky ochrany uplatňované podle jiných právních předpisů nejsou známy.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Zahrádecký rybník 2,3 ha 1,03 ha 1.27 ha cca 0,35 m 1,7 m Nebeský – první nad dalšími rybníky Ne ne jednohorkové, (K0 → K1) Extenzivní ne ne

-------neprůtočný

Zahrádecký rybník je největší z vodních nádrží v ZCHÚ. Plocha celé nádrže se pohybuje odhadem kolem 2 ha, z toho ale aktuálně téměř polovinu tvoří partie zarostlé litorální emerzní (místy i submerzní) vegetací. V porostech střídavě dominují bultovité ostřice (Carex cf. acuta), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širolistý (Typha latifolia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), dále se hojně vyskytuje skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), vtroušeně pak sítina rozkladitá (Juncus effusus) nebo chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Ze submerzních druhů je místy hojná bublinatka jižní (Utricularia australis) a z obojživelných se pak vyskytuje např. rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) nebo žabník jitrocelový (Plantago alisma-aquatica). Litorální porosty mají velmi zajímavou strukturu (střídání hustých porostů emerzních druhů s mezernatými řidšími „očky“ s převahou druhů submerzních) a po většině obvodu nádrže zcela přirozenou zonaci: směrem od břehu porosty vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris) → bultovité porosty vysokých ostřic, místy vtroušeně s chrasticí rákosovitou či sítinou rozkladitou → porosty zblochanu vodního (zde v mezernatějších porostech i bublinatka jižní), místy porosty rdesna obojživelného → porosty orobinců (v dominanci se střídá orobinec širolistý a úzkolistý), vtroušeně se skřípincem jezerním → volná vodní hladina. Místy (zejména při jihovýchodním pobřeží) ale až ke břehu dosahují souvislé porosty keřovitých vrb (Salix cf. cinerea, Salix cf. aurita), které již ojediněle vrůstají do mělkých partií rybníka a degradují tak jeho litorální zóny. Nádrž má písčité dno se slabou vrstvou sedimentu, pouze místy (směrem do středu nádrže a loviště) s mocnější vrstvou bahnitých usazenin. Rybník nebyl evidentně nikdy v minulosti vyhrnován (je zde zachován pozvolný plynulý přechod na souš, nejsou zde patrny žádné známky po valech z vyhrnutého materiálu. Hráz je porostlá řadou vzrostlých stromů. (Fischer 2012b)

22

Nádrž je využívána k chovu ryb – převážně kaprů (K0 → K1; blíže viz Fischer 2012b) a je lovena v podzimním období Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Rybník Studený 0,9 ha 0,78 ha 0,12 ha cca 0,73 m 2,7 m Nebeský – první nad dalšími rybníky Ne ne nenasazován --------ne


Rybník Studený společně s rybníkem Pochytil náleží rozlohou k menším nádržím v ZCHÚ. Plocha rybníka je odhadem 0,8 ha, z čehož cca 85 % tvoří volná vodní hladina – maximálně 15 % zarůstá porosty emerzní litorální vegetace, v jejíchž porostech dominuje orobinec širolistý, dále se vyskytují vysoké ostřice (zřejmě Carex acuta a Carex vesicaria), skřípinec jezerní či rdesno obojživelné. V mělkých osluněných partiích byl spíše výjimečně zaznamenán výskyt řas z čeledi Characeae. Významná část hladiny je pokryta okřehkem (Lemna cf. minor). Pás litorální vegetace v podstatě lemuje větší část obvodu nádrže, která je však relativně hluboká, takže se jedná o „prstenec“ o šířce max. několik m (pouze místy se vyskytují širší mělké, dobře osluněné laguny). Celý obvod nádrže zarůstá zapojenými křovinami – jednak hustými porosty keřovitých vrb (pravděpodobně vrba šedá a ouškatá), na hrázi jsou vrby střídány neprostupným porostem trnek. Keře jednak nádrž zastiňují, hlavně však v případě vrb vrůstají do mělkovodních partií a degradují tak z pohledu zájmového druhu nejcennější části nádrže (chybí zde zonace litorálu tak, jak je např. popisována v případě Zahrádeckého rybníka). (Fischer 2012b). Nádrž má písčité dno se slabou vrstvou sedimentu a ve zkoumaných partiích nejeví známky zabahnění ani nadměrného zazemňování. Rybník nebyl pravděpodobně v minulosti vyhrnován (je zde zachován pozvolný plynulý přechod na souš, nejsou zde patrny známky po valech z vyhrnutého materiálu). (Fischer 2012b). Nádrž není aktuálně využívána k chovu ryb ani „mysliveckých“ kachen a celoročně se zde udržuje velmi vysoká průhlednost vody (více než 1 m). Absence významnějších rybích obsádek ji tak, i přes skutečnost, že nemá příliš rozvinuté litorální porosty, řadí dle výsledků provedených průzkumů v pořadí místních rybníků z pohledu atraktivity pro zájmový druh na první místo (pouze zde byl např. zaznamenán hojnější výskyt pulců kuněk, Fischer 2012) (Fischer 2012b).

23

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Rybník Pochytil 0,9 ha 0,78 ha 0,12 ha cca 0,55 m 1,8 m ---Ne --------ne


Pochytil společně s rybníkem Studený jsou dvě nejmenší nádrže v ZCHÚ. Plocha rybníka je odhadem 0,9 ha, z čehož cca 99 % tvoří volná vodní hladina – maximálně 1 % zarůstá emerzní litorální vegetací, v jejíchž porostech dominuje orobinec širolistý, dále se zcela ojediněle vyskytují vysoké ostřice (zřejmě Carex acuta a Carex vesicaria). Nádrž je v celé ploše a prakticky v celé výšce vodního sloupce vyplněna hustým porostem submerzní vegetace (růžkatec Ceratophyllum demerzum), a v jarním období velkou část hladiny pokrýval porost okřehku. Přechod na souš je většinou poměrně ostrý, jen místy pozvolný (Fischer 2012a). Celý obvod nádrže zarůstá porosty vzrostlých dřevin (převaha vrb – pravděpodobně vrba křehká) a zapojených křovin (keřovité vrby, na hrázi především trnky). Keře a stromy nádrž výrazně zastiňují, v případě keřovitých vrb vrůstají do mělkovodních partií a degradují tak z pohledu zájmového druhu nejcennější části nádrže (chybí zde přirozená zonace litorálu). Nádrž má písčité dno se slabou vrstvou sedimentu a ve zkoumaných partiích nejeví známky výraznějšího zabahnění ani nadměrného zazemňování (Fischer 2012). Nádrž není aktuálně využívána k chovu ryb (byl zjištěn sporadický výskyt lína) ani „mysliveckých“ kachen (starší zařízení na jejich chov je zde však umístěno) a celoročně se zde udržuje velmi vysoká průhlednost vody (více než 1 m) (Fischer 2012b).

24

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Rybník bezejmenný 1,65 ha 1,58ha 0,07 ha cca 0,46 m 1,7 m nejasné Ne ne jednohorkové Extenzivní ne ne


Rybník bezejmenný je druhou největší nádrží v ZCHÚ. Plocha rybníka je cca 1,7 ha, přičemž odhadem 95 % nádrže tvoří volná vodní hladina pouze s ojedinělým výskytem submerzní vegetace (rdest kadeřavý – Potamogeton crispus, růžkatec – Ceratophyllum demerzum). Cca 5 % rybníka pokrývají husté a částečně zazemněné příbřežní litorální porosty s dominujícím orobincem širolistým. Max. šíře tohoto pásu se pohybuje kolem 5 m. Litorální porosty jsou soustředěny výhradně na severní a východní pobřeží – jižní břeh je strmý a zarůstá hustými porosty křovin (převažují zde keřovité vrby). Východní a částečně i severní pobřeží lemují vzrostlé dřeviny – převážně vrby Dřeviny a křoviny nádrž částečně zastiňují. Přechod na souš je na severu a východě poměrně plynulý, na jižním pobřeží je břeh příkrý a hranice mezi vodním a terestrickým prostředím ostrá. (Fischer 2012b) Nádrž má zhruba v 70 % plochy písčité tuhé dno – ve středu rybníka a lovišti se ale ukládá poměrně mocná vrstva bahnitého sedimentu. Nádrž je využívána k chovu ryb (zjištěn např. karas stříbřitý, okoun říční, sumeček americký; obsádky blíže uvádí Fischer 2012b) a jsou sem vypouštěny i polodivoké kachny. Oba tyto faktory jsou ve vztahu k hlavnímu předmětu ochrany pravděpodobně limitující. Průhlednost vody v nádrži se v letním období pohybovala pouze kolem 60 cm. (Fischer 2012b)

2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Širší okolí Zahrádeckého rybníka tvoří na východě, severu a západě bezlesí s roztroušenými keřovitými vrbami. Kromě vlhčích partií severně a východně od nádrže s ojedinělými tůňkami a mokřadní vegetací se většinou jedná o suché plochy s dominantní třtinou křovištní – Calamagrostis epigejos a trnkou – Prunus spinosa. Severně a severovýchodně je pak ZCHÚ zakončena nezpevněnou komunikací s celou řadou periodických i stálých „tůní“ (dp 12). Jižně od Zahrádeckého rybníka leží další 3 nádrže, které jsou součástí ZCHÚ (popsané v 2.2). Mezi jednotlivými nádržemi se nacházejí často vlhké až podmáčené plochy s porostem křovin a vzrostlých listnatých dřevin (vrba – Salix cf. fragilis; topol – Populus sp. a další). K nádržím vede z hráze Zahrádeckého rybníka nezpevněná rozbahněná cesta, rozježděná zemědělskou

25

technikou (s celou řadou „tůní“, dp 13). V bezlesé enklávě při jihovýchodním okraji nádrže byly v roce 2011 zaznamenány výsadby dřevin – kromě dubů (Quercus sp.) se jednalo i o pro danou plochu zcela nevhodné a nežádoucí výsadby smrku (Picea abies). Dřevinami nezarostlé či řídce porostlé části jsou pak pokryty téměř souvislým porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), která ve vlhčích místech občas přechází v porosty ostřic, anebo chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Zhruba 100 m od jižního okraje Studeného rybníka vede nezpevněná cesta s celou řadou stálých a periodických tůní, která představuje nejen z pohledu kuněk jednu z biologicky nejvýznamnějších částí lokality (toto stanoviště jako celek leží mimo vymezenou ZCHÚ; je však alespoň z části zahrnuta do ochranného pásma plánované PP – dp 11).(Fischer2012) Základní údaje o veškerých nelesních plochách ZCHÚ i jejího OP jsou uvedeny v příloze č. T2. Příloha č.T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č.M3: Mapa dílčích ploch a objektů

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup S trochou nadsázky lze konstatovat, že ideální by bylo využívat pro údržbu PP řízený pohyb vojenské techniky, díky kterému se tento biotop vyvinul. Ačkoliv tedy intenzivní, aktivního využívání cvičiště armádou znamenalo naprostou změnu a vlastně devastaci kulturní, kultivované zemědělské části krajiny, zároveň tím došlo k vytvoření nabídky sukcesivně mladých biotopů a tím společenstev na ně vázaných. Bohužel neznáme přesněji, jaké druhy rostlin a živočichů toto území obývaly tehdy. Z větší části pravděpodobně i ty druhy, pro které je toto území stále vyjímečně příhodné. Díky průzkumům (zejména zoologickým) od r. 1995 po současnost (většina z nich je využita pro tento návrh PP) máme určitější představu o fauně i floře současného stavu vývoje přírodních stanovišť. Protože však došlo k výrazné změně intenzity pojezdů a dalších činností armády a pozemky byly opět vráceny vlastníkům, je nutné situaci řešit náhradními prostředky. Doporučení k dalšímu postupu ochranářského managementu jsou zejména tato. 1 - Optimalizace vymezení plánované PP1. Hranice plánovaného ZCHÚ je třeba upravit tak, aby oproti současnému vymezení EVL navrhované ZCHÚ zahrnovalo (a umožňovalo v dostatečné míře chránit) širší okolí lokality, v optimální podobě většinu plochy bývalého vojenského cvičiště. Názory obou zoologů, vertebratologů D.Fischera (2012a,b) a J. Fišera (2012) se shodují v hodnocení významu této plochy, že teprve management také těchto ploch může s největší možnou pravděpodobností zajistit komplexní ochranu místních populací obojživelníků, plazů, ptáků a listonoha letního (a dalších vzácných druhů organismů).

1

Toto doporučení je formulováno s vědomím odmítavého postoje vlastníků místních pozemků, nicméně z odborného pohledu jej nelze neuvést.

26

Mapa 1: ZCHÚ Tábor – Zahrádka – letecký snímek lokality s vyznačením EVL (modře) a návrhů na vymezení hranic PP tak, aby v minimální (žlutá hranice), popř. optimální míře zajistily ochranu místní populace kuňky obecné (potažmo celé řady dalších živočichů) převzato z Fischer 2012a. Mapový podklad dodán zadavatelem.

2 - Odvodňování pozemků okolo severní hranice ZCHÚ Doporučuje se vstoupit do jednání s vlastníky předmětných pozemků za účelem zjištění plánů s těmito pozemky, popřípadě pozemky odkoupit. Pokud by bylo přijatelné udržet zde travnatý podmáčený biotop s minimálním zastoupením dřevin, bylo by žádoucí rozšířit plochu ZCHÚ i na tyto pozemky. Stávající komunikace by pak procházela územím bez dalších omezení. S ohledem na spád pozemků a těleso stávající cesty, které brání volnému odtoku vody, není reálné pozemky zemědělsky využívat jako ornou půdu a velmi omezeně by bylo možné je využívat jako podmáčené louky (Fišer 2012). 3 - Silné zarůstání lokality dřevinami Pokud nedojde k zásahu do současného vývoje porostů dřevin, území se následně změní v lesní porost. Tento stav není z pohledu zájmů ochrany přírody žádoucí. Nástup mladých odrostků olše lepkavé v některých částech signalizuje přechod ze stádia keřů do stádia olšiny. Z tohoto pohledu je na zvážení, jak s uvedenými skutečnostmi naložit (Fišer 2012). Netradičním doporučením plánu péče je vyzkoušet na vhodných suchých místech mělkou orbu s urovnáním povrchu. Tím by se zastavilo zarůstání stávajících volných míst a současně by se alespoň částečně omezil silný tlak třtiny křovištní a umožnil rozvoj i dalších druhů trav a bylin. Stávající políčka v okolí ZCHÚ dokazují, že lze na částech území toto realizovat. Doporučuje se zkusit toto řešení v omezené míře a v případě osvědčení postupu pak realizovat etapovitě v různých částech především sušší západní poloviny území, přičemž by zůstávaly

27

zachovány skupiny dřevin na určených místech (dp 7,8 a 9). Realizovat lze tento postup tam, kde nejsou žádná hodnotná vegetační společenstva (např. porosty ostřic) a tůně. Následovat by mělo pravidelné sekání s odklízením hmoty. Tento způsob je netradiční, ale při vytvoření sice členitých, ale dostatečně velkých a přijatelně rovných ploch, lze pro sklizeň použít zemědělskou techniku, což by mohlo výrazně snížit náklady na údržbu oproti klasickému managementu v maloplošných územích (Fišer 2012). V případě zásahů do porostů dřevin okolo rybníků je žádoucí provádět zásahy podle předem stanoveného plánu a určit podíl volných ploch a podíl ponechání stávajících dřevin z důvodu zachování místy hodnotného porostu v těchto lokalitách (nutno chránit i dutinové stromy). U rybníků je potřebné řešit kácení i s ohledem na stabilitu hrází jako vodních děl (např. silně vykloněné dřeviny v koruně hráze). 4 - Nevhodné výsadby dřevin V ZCHÚ i ochranném pásmu je třeba zakázat výsadby klonů topolu pěstovaného za účelem získání paliva (na jaře 2012 byla tato výsadba zaznamenána severně od rybníka Zahrádecký). Tyto výsadby by měly být omezeny mimo kontakt s ZCHÚ z důvodu možného šíření po předčasném opuštění těchto porostů, které budou vytvářet po sklizni značné množství výmladků a tudíž husté porosty. Současné výsadby v těsném kontaktu s ZCHÚ je žádoucí odstranit, což se týká také vysazených smrků. 5 - Chov kachen pro myslivecké účely V chráněném území není žádoucí z výše uvedených důvodů povolovat chov polodivokých kachen pro myslivecké účely. V plánu péče je nutné toto projednat s uživatelem honitby. 6 - Rybářské hospodaření na rybnících Nádrž Zahrádeckého rybníka je využívána k chovu ryb – převážně kaprů (K0 → K1; kap. 2.4.2) a je lovena v podzimním období. Vzhledem k nedostatečnému zásobení vodou však v sušších letech nestačí do dalšího jara natéci, což byl případ roku 2012, kdy byla ještě v jarním období na cca polovičním stavu (nebyly zaplaveny litorální porosty). Průhlednost vody v nádrži byla v roce 2011 celoročně velmi vysoká (většinou 1 m a více), což svědčí, mimo jiné, o rozumně dimenzovaných rybích obsádkách (Fischer 2012b). Nádrž rybníka bezejmenný je využívána k chovu ryb (obsádky v kap. 2.4.2) a byly zde vypouštěny i polodivoké kachny z chovů. Rybníky Pochytil a Studený zůstávají poslední roky bez násad ryb. Cílem rybářského hospodaření na rybnících v PP je rovněž zachování vhodného prostředí pro vodní druhy ptáků s vysokým podílem zooplanktonu a dobrou průhledností vody a žádoucí rozlohou a strukturou litorálních porostů. Tomuto požadavku odpovídá i stanovená manipulace s hladinou nádrží, tj. harmonogram vypouštění rybníků s ohledem na zdroj vody tak, aby byly rybníky zcela napuštěny do dalšího vegetačního období, jinak hrozí při pravidelném vypouštění postupné zarůstání litorálních částí dřevinami (ale např. i utopení snůšek vodních ptáků za situace, kdy se bude hladina zvedat i po jejich nakladení, Fišer 2012). Klimatické výkyvy nepředpokládají rovnoměrné rozložení srážek a opakovaná letnění mohou přispět k zániku bylinných částí litorálních porostů, které jsou pro vodní druhy ptáků

28

nejcennější. Případné odbahňování rybníků může být prováděno pouze po souhlasu OOP a po etapách tak, aby bylo stále k dispozici dostatečně velké litorální pásmo pro vodní ptáky. Zásahy do ostřicových částí by měly být co nejvíce omezeny, popř. zcela zakázány. Na rybnících se vyskytují druhy ptáků vyžadující větší litorální porosty a podmáčené okraje. Výrazné zásahy do rybníků proto nejsou žádoucí a lze je provádět pouze tak, aby tento biotop zůstal zachován na dostatečně velké části rybníků, zejména pak na ryb. Zahrádecký, který se jeví jako nejcennější, i když i ostatní rybníky mají z hlediska ptáků významnou hodnotu (Fišer 2012).

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V tomto návrhu plánu péče není zřejmé, že by některý prioritní zájem OP byl v kolizi s dalším takovým zájmem v území. Pokud některé managementové opatření je částečně v kolizi s dalším opatřením, či příznivým udržením stavu podmínek předmětů ochrany (například není vhodné ho realizovat ve vegetačním, hnízdním období apod.), tak se jedná o „tvarování“ povrchu průjezdy vozidel, které je zbytečné termínovat do období rozmnožování obojživelníků, ale i ptáků.

29

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání

a) péče o lesy Na ploše území EVL a navrhované PP se nenachází LPP, žádné lesní pozemky. Nicméně zakládání porostů lesa ani na jiných typech pozemků se nepovoluje, protože pro cíle tohoto ZCHÚ nejsou zapojené porosty dřevin žádoucí.

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Optimalizace rybářského hospodaření a)

Zahrádecký rybník Na základě dosavadních kontrol lokality lze konstatovat, že na lokalitě je možné pokračovat v současném způsobu hospodaření, který je z pohledu zájmů místních populací obojživelníků vyhovující. Jakékoliv změny způsobu hospodaření (změna druhového složení a věkové struktury obsádek, změna početnosti, zahájení krmení, hnojení, letnění či zimování nádrže apod.) musejí být v budoucnosti vázány na souhlas OOP.

b)

Studený rybník Na nádrži se v současné době nehospodaří, což lze z pohledu obojživelníků považovat za optimální. Do budoucna lze uvažovat pouze o využití k odchovu rozumně dimenzovaných obsádek nižších věkových kategorií lína (jedno až dvouhorkový systém) s výlovem pouze v podzimním období.

c)

Pochytil Na nádrži se v současné době nehospodaří, což lze z pohledu obojživelníků považovat za optimální. Do budoucna lze uvažovat pouze o využití k odchovu rozumně dimenzovaných obsádek nižších věkových kategorií lína (jedno až dvouhorkový systém) s výlovem pouze v podzimním období. Nádrž pro optimalizaci podmínek rozmnožování obojživelníků je potřeba také prosvětlit, osvobozovat ze sevření porostů vrb a dalších dřevin!

d)

Bezejmenná nádrž V první řadě je třeba důsledně eliminovat populace nežádoucích druhů ryb (sumeček , karas stříbřitý, okoun říční, střevlička východní). Při případném pokusu a vyhubení těchto druhů je třeba brát v potaz masivní výskyt vodních mlžů! (Fischer 2012b). Poté je možné nádrž využívat nejlépe k extenzivnímu chovu lína, popř. K1. Z obsádky je třeba důsledně vyloučit okouny, býložravé nepůvodní druhy ryb a nepůvodní invazní druhy. Z dravců je možné nasadit max. několik větších štik (nesmějí se zde však vytírat). Výlov je možný pouze v podzimním období. Druhou možností je extenzivní chov kaprů pro osobní spotřebu majitelů. Výsledná obsádka „tržních“ ryb však nesmí přesáhnout hodnotu cca 300 kg/ha. Souběžně je třeba

30

vyhodnocovat parametry prostředí a v případě zjištění neúměrného tlaku (zákal, absence hrubého a středního zooplanktonu, absence vodní makrovegetace atd.) provést redukci obsádky odlovem na vodě a další obsádku pak dimenzovat úměrně těmto skutečnostem (Fajna 2012). e)

Brod pod bezejmennou nádrží Nádrž by bylo vhodné vypustit, nežádoucí obsádky zlikvidovat a plochu poté nechat např. zimovat. Dále je třeba zamezit pronikání ryb z výše postaveného bezejmenného rybníka (např. instalace jemných česel).

Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Zahrádecký rybník: Způsob hospodaření Jednohorkový Intenzita hospodaření extenzivní Manipulace s vodní hladinou Podzimní výlov Způsob letnění nebo zimování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsob odbahňování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby hnojení nehnojit Způsoby regulačního přikrmování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby použití chemických látek Zákaz použití Rybí obsádky (K0 – K1) případně dvouhorkový ( K0 – K2 )

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

bezejmený Jednohorkový extenzivní Podzimní výlov Po vydání souhlasného stanoviska OOP Po vydání souhlasného stanoviska OOP nehnojit Po vydání souhlasného stanoviska OOP Zákaz použití (K0 – K1) případně dvouhorkový ( K0 – K2, L0 – L2)

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření

Studený rybník nejlépe bez hospodaření, případně jednohorkový, nebo dvouhorkový Intenzita hospodaření extenzivní Manipulace s vodní hladinou Podzimní výlov Způsob letnění nebo zimování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsob odbahňování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby hnojení nehnojit Způsoby regulačního přikrmování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby použití chemických látek Zákaz použití Rybí obsádky (L1 – L2) případně dvouhorkový L0 – L2)

31

Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření

Pochytil nejlépe bez hospodaření, případně jednohorkové hodpodaření Intenzita hospodaření extenzivní Manipulace s vodní hladinou Podzimní výlov Způsob letnění nebo zimování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsob odbahňování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby hnojení nehnojit Způsoby regulačního přikrmování Po vydání souhlasného stanoviska OOP Způsoby použití chemických látek Zákaz použití Rybí obsádky (K0 – K1) případně dvouhorkový ( K0 – K2, L0 – L2

c) péče o nelesní pozemky Zahájení náhradního managementu bezlesí v ZCHÚ a ochranném pásmu Na lokalitě je třeba v nejbližším termínu zahájit management bezlesí. Ideálně by se mělo jednat o simulaci předchozí vojenské činnosti. 1) Kontrolovaný pojezd traktory, terénními automobily, čtyřkolkami, popř. motocykly je vyhovující alternativou pro udržování povrchově rozrušeného terénu, prohlubování výmolů cest apod. na části plochy bezlesí. Pojezdy technikou je třeba prioritně směrovat do vlhkých období roku, aby došlo k vyježdění hlubokých kolejí a vytvoření nových vodních ploch. Důležitým předpokladem pro realizaci takového opatření bude zapojeni vlastníků dotčených pozemků, ať již jako subjektů, které tyto činnosti přímo vykonávají, tak např. umožněním pronájmu pozemků např. na občasné komerční akce typu závody čtyřkolek apod.). Primárně by měl být pojezd směrován na stávající cesty (a regulován tak, aby byla zachována mozaika stanovišť v různém stadiu sukcese), optimálně by mohly být v současných zapojených porostech vyježděny další nové trasy (Fischer 2012a). 2) Redukovat porosty dřevin a křovin v bezlesí mozaikovitě, tedy nesouvisle tak, aby se jejich pokryvnost pohybovala max. do 20 % plochy. Ve zcela optimálním případě by bylo vhodné zahájit občasné mozaikovité kosení botanicky hodnotnějších porostů (s odstraněním pokosené biomasy) – prioritně by se mělo jednat o plochy ve vlhčích partiích lokality (Fischer 2012a,b).. 3) Zákaz zalesňování ploch. Uvedený zákaz se nevztahuje na dosadby porostů hrází rybníků a na plochy určené plánem péče jako území s uplatněním souvislých porostů dřevin. 4) Optimalizace využívání bezlesí - v některých případech lze akceptovat využívání některých částí území na pravidelně kosené druhově pestré louky (v podmáčených partiích je ale třeba akceptovat existenci zemních tůní), popř. extenzivní pastviny. 5) Převedení pozemků na kulturu pole, louky, popř. druh pozemku umožňující jeho zástavbu (stejně jako zpevňování a oprava místních cest) je nepřípustné. Výsledkem managementu současného bezlesí by tedy měly být plochy se sítí nezpevněných, nepravidelně projížděných cest s množstvím tůní a kaluží v různé fázi sukcese (a různého charakteru, od periodických po stálé), mezi kterými by byly udržovány

32

plochy s mozaikovitým porostem křovin a kosených i nekosených lučních porostů (ideálně se sítí zemních tůní ). Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Odstranění náletů v suchém biotopu 1 x za 3 roky, první zásah co nejdříve nejpozději do r.2018 1 x za 5 let sekera, pila, motorová pila podzim - zima práce provádět pouze mimo hnízdní období (konec února – konec července)

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Odstranění vrbin terestrických biotopů 1 x za 2 roky, první zásah co nejdříve nejpozději do r.2015 1 x za 3 roky sekera, pila, motorová pila podzim - zima práce provádět pouze mimo hnízdní období (konec února – konec července)


Odstranění vrbin mokřadních biotopů každoročně, první zásah co nejdříve nejpozději do r.2015 1 x za 3 roky sekera, pila, motorová pila podzim - zima práce provádět pouze mimo hnízdní období (konec února – konec července)


Kosení 1 x za rok 1 x za 2 roky kosa, drobná mechanizace koncem července práce provádět pouze mimo hnízdní období (konec března – konec července)

d) péče o rostliny Na rybnících Zahrádecký a Studený jsou porosty rákosin (M1.1 - Typhetum latifoliae, T. angustifoliae) ve velmi příhodné struktuře nepříliš zapojených, neuniformních porostů, často s mozaikovitě se prolínajícími jednotlivými druhy (oba druhy orobinců. zblochany, skřípinec), což je známka určitého rovnovážného stavu ve smyslu produkce a rozkladu každoročních přírůstků jejich biomasy. Tento stav tedy nevyvolává potřebu akutního řešení vyššího stupně zazemnění, například sečí takových porostů pod hladinou či dokonce částečného vyhrnování litorálu.

33

Zejména na Zahrádeckém rybníce je jedinečně zachovaná (nepřerušená) porostní plošná posloupnost vegetačních formace postupující v plynulé hydrosérii od biotopu rákosin (M1.1) přes formaci vysokých ostřic (M1.7) až po společenstvo Phalaridetum arundinaceae s dominantní chrasticí rákosovitou. Plošně nejrozsáhlejším společenstvem v ZCHÚ jsou mokřadní vrbiny (K1 - FranguloSalicetum cinereae), které zaujímají 26,5% plochy území. Ačkoliv jsou relativně hodnotným přírodním biotopem (NATURA 2000) na tomto území v některých místech přílišně expandují a utlačují jiná cenná společenstva, např. významnější pro výskyt naprosté většiny chráněných druhů (obojživelníků, vodních ptáků). Na lokalitě Studený rybník prakticky podél celého obvodu litorálu navazují zcela souvislé porosty mokřadních vrbin, které se doporučuje v nastávajícím desetiletí redukovat prořezávkou do formy přerušovaného obvodového lemu (dp 2). Zbývající, velká část plochy ZCHÚ (17,3 %) je porostlá mozaikou travinobylinné mezofilní vegetace (X7B- ruderální travinobylinné vegetace mimo sídla), silně degradovanou v důsledku nekosení a ruderalizovanou dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Dalším převažujícím druhem biotopu jsou křovinné porosty s převahou vrby popelavé (Salix cinerea). Jelikož na některých místech mají již téměř zapojené křovinné porosty tendenci k sukcesí přeměně v lesní porost, plán péče navrhuje následující opatření: a) na sušších stanovištích s nezapojenými křovinami periodicky odstraňovat část náletu, na její podstatné části (cca 50% plochy) pak udržovat porosty pouze travinobylinné (zde aplikovat postup proorání, urovnání a následné seče po zapojení drnu. b) na vlhčích stanovištích s takřka souvislým zápojem keřů vrb provést vyřezání a v zimním období při dokonalém zpevnění odstranit kořenový systém (pařezy) a odhalenou půdu nechat dále promrzat. Tím se napomůže zastavení tvorby souvislého zápoje vrbin (jinak rychle zmlazují).Z hlediska minimalizace možného negativního dopadu těchto postupů na zimující populace obojživelníků, bude nutné tyto akce provádět postupně a mozaikovitě. c) Na části ploch nechat vzniknout přirozeným vývojem les, ovšem jeho hranice striktně udržovat, připustit jen omezenou plochu lemu křovin (ekoton). Pokud se jedná o vysazování stromů, tj. zalesňování bezlesí na samotném území ZCHÚ a připravované PP je toto nepřípustné. Pokud by ale došlo k rozšíření území připravované PP podle maximální ale i minimální varianty rozsahu území, pak je možné uvažovat o založení omezeného počtu lesních porostů na omezeně velkých plochách (max. 0,5 ha) výsadbou stanovištně odpovídajících, převážně listnatých stromů (uplatnění borovice lesní), kde se rozhodně nebudou moci uplatnit rychle rostoucími nepůvodními druhy dřevin, např. topoly (pro rychlou produkci biomasy). Pokud by přesto došlo k výsadbě nepůvodních druhů dřevin, bude taková výsadba zrušena (např. topolů kanadských, kultivarů rodu Populus, trnovníků akátu, nepůvodních druhů borovic apod.). Vegetace s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), bahničkou mokřadní (Eleocharis palustris), a kalužníkem šruchovým (Peplis portula ) se bude udržovat přirozeně s existencí jejich biotopu, tj. mělkých vysýchavých tůňek.

34

Bentická vegetace parožnatek je vázaná na tvrdé oligo-mezotrofní vody a na území ZCHÚ byla vymapována v jedné z tůní v r. 2006-7, nicméně v současné době není jasné, zda v některé ze stovek malých tůní přítomna je, či není. Jelikož se jedná o předmět ochrany ZCHÚ a budoucí PP je potřebné dbát o zachování tůněk, protože jedině v nich (mimo eutrofní rybníky) se toto společenstvo může usadit. Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3) jsou na území zastoupeny jen v minoritní ploše (pouhých 0,18 ha) na hrázi rybníka Studený (dp.14). Pro jejich zachování je důležité, aby z důvodu zpřístupnění hráze (pro hospodaření na rybníce) nedošlo přímo k fyzické likvidaci tohoto biotopu, protože jinak je dobře zajištěn před tlakem okolních společenstev právě svým stanovištěm na vyvýšené hrázi. Při zemědělském hospodaření je zakázáno udržování luk za pomoci chemických přípravků, hnojení nebo dosevu. e) péče o živočichy Eliminace nežádoucích druhů ryb v rybnících (nádržích) Zahrádecký rybník - Je třeba eliminovat populaci střevličky východní a při vysazování ryb důsledně kontrolovat násadu, aby nedocházelo k zavlečení tohoto nebo jiných nežádoucích druhů. Rybník bezejmenný - V první řadě je třeba důsledně eliminovat populace nežádoucích druhů ryb (sumeček, karas stříbřitý, okoun říční, střevlička východní). Při případném pokusu o vyhubení těchto druhů je třeba brát v potaz masivní výskyt vodních mlžů! (Fischer 2012b). Brod pod bezejmennou nádrží – je třeba zcela eliminovat místní populace ryb – zejména početnou populaci sumečka a karase stříbřitého. Tato plocha je, mimo jiné, potenciálním zdrojem šíření nežádoucích druhů do dalších částí lokality. Nádrž by bylo vhodné vypustit, nežádoucí obsádky zlikvidovat a plochu poté nechat např. zimovat. Dále je třeba zamezit pronikání ryb z výše postaveného bezejmenného rybníka (např. instalace jemných česel). Zákaz vysazování polodivokých kachen a jiné vodní drůbeže Vysazované kachny divoké představují reálné nebezpečí pro druhy kachen z divokých populací, a nezanedbatelné ohrožení coby predátorů larev obojživelníků. Redukce křovin a dřevin v okolí nádrží Zejména rychlý růst křovinných mokřadních druhů vrb způsobuje přílišný úbytek prostoru bylinných porostů litorálu rybníků i tůní, na který je vázána většina místních druhů obojživelníků a vodních ptáků (předmětů ochrany a dalších chráněných druhů), zvyšují rychlost zazemňování nádrží (opad listí, větví atd.) a do určité míry ovšem také mělčiny zastiňují, což neprospívá řadě druhů zde žijících živočichů i rostlin. Vyloučení jakýchkoliv chemických látek při údržbě pozemků v ZCHÚ i v plochách bývalého cvičiště. Případné použití závadných látek musí být vždy vázáno na povolení OOP.

35

Obnova zemních tůní se současnou redukcí porostů dřevin a křovin v okolí tůní. Na bývalém cvičišti se nenavrhuje finančně náročné hloubení tůní, ale obnova a „údržba“ tůní nejrůznějších velikostí a charakteru ano. Většina tůní vznikala na místě cestních stop, jiné pak hloubením jako zákopy apod. Obnova, prohlubování zanášených tůní (pojezdy terénních vozidel, traktorů apod. a nebo klasicky odtěžením sedimentů) prospěje pro rozmnožování obojživelníků i výskytu listonohů letních).

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Na základě předložených výsledků zoologických, botanických a hydrobiologických průzkumů a šetření stavu území lze pro ZCHÚ Tábor - Zahrádka a jeho okolí doporučit provedení následujících managementových a legislativních opatření, která budou v souladu s požadavky pro udržení současného stavu nebo posílení populace, jak místního předmětu ochrany, tak i dalších ochranářsky významných druhů organismů: a) Všeobecné požadavky 1.

Optimalizace vymezení plánované PP (zajištění komplexní ochrany místních populací obojživelníků, plazů, listonoha letního a dalších vzácných druhů organismů)

2.

Převedení pozemků na pole, kulturní louky, popř. jejich zástavba (stejně jako zpevňování a oprava místních cest) je nepřípustné.

3.

Vyloučení jakýchkoliv chemických látek při údržbě pozemků v ZCHÚ i v plochách bývalého cvičiště. Případné použití závadných látek musí být vždy vázáno na povolení OOP.

4.

Pravidelný monitoring lokality (maximálně dvouletý interval, ideálně každoročně).

b) lesy 5.

Případné lesní porosty je třeba směřovat ke světlému listnatému lesu (dp 9 a 10).

Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 c) rybníky 6.

Optimalizace rybářského hospodaření (změny způsobu hospodaření na jednotlivých nádržích musejí být v budoucnosti vázány na souhlas OOP, dp 4 prozatím).

7.

Eliminace populace střevličky východní na Zahrádeckém rybníku (dp 1).

8.

Eliminace populace nežádoucích druhů ryb na bezejmenném rybníku (sumeček, karas stříbřitý, okoun říční, střevlička východní). Při případném pokusu a vyhubení těchto druhů je třeba ochránit početné populace vodních mlžů (dp 4,)

9.

Eliminace místní populace ryb v brodu pod bezejmennou nádrží (populace sumečka amerického a karase stříbřitého, dp 4).

36

10. Zákaz vysazování polodivokých kachen a jiné vodní drůbeže (na všech 4 rybnících). Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 d) nelesní pozemky 11. Zahájení náhradního managementu bezlesí v ZCHÚ i jejím okolí (dp 7,8.9,10). 12. Mozaikovitá redukce porostů dřevin a křovin v bezlesí (dp 7,8.9,10) 13. Pojezdy lokality technikou směřované do vlhkých období roku (tvorba hlubokých kolejí a nových vodních ploch v dp 11,12,13 a případně 7,8.9,10). 14. Občasné mozaikovité kosení botanicky zajímavějších porostů (s odstraněním pokosené biomasy). Zcela nežádoucí je cílené zalesňování těchto ploch (dp 7,8.9,10) 15. Redukce křovin a dřevin v okolí vodních ploch nádrží (dp 1,2,3,4 a 11,12,13 ). 16. Ukončení praxe zalesňování bezlesí (dp 5-14). 17. Optimalizace využívání bezlesí - v některých případech lze akceptovat převedení části ploch na pravidelně kosené druhově pestré louky (v podmáčených partiích je ale třeba akceptovat existenci zemních tůní), popř. extenzivní pastviny (dp. 7,8.9,10). 18. Vytváření a obnova zemních tůní se současnou redukcí porostů dřevin a křovin v okolí tůní (zejména dp 10,11,12 a 13). Zákaz udržování luk za pomoci chemických přípravků, hnojení nebo dosevu. Příloha č.T 2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Omezení činností v ochranném pásmu je dáno ustanovením § 37 odst. 2 zákona 114/1992 Sb.. Podle § 37 odst. 1 zákona se stanovují následující činnosti a zásahy, které lze vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody (jejich výčet je uveden v zákoně): Mezi činnosti, jejichž realizace by mohla nepříznivě ovlivnit předmět ochrany ZCHÚ z důvodu znečištění vod, patří: • skládky průmyslového a komunáního odpadu, rovněž skládky hnojiv a dalších rizikových materiálů, • chemické posypy vozovek a užití herbicidů k ošetření okrajů silničního tělesa, • používání biocidů, přípravky k hnojení a stimulaci kultur do 30 m od okrajů pramenišť, břehů toků a okrajů dalších mokřadních ploch, • celoplošné hnojení, vápnění a používání ochranných přípravků na lesní půdě, na zemědělské půdě hnojení jinými hnojivy než je kompostovaný hnůj nebo další hnojiva s živinami ve stabilní formě (komposty),

37

• při obhospodařování pozemků používání takových chemických látek, u nichž nebyla prokázána neškodnost pro předměty ochrany, • nové odvodňování zemědělských a lesních pozemků, • zornění dočasně zatravněné orné půdy. V ochranném pásmu (dále OP) navržené PP a EVL se nachází plochy území, které jsou tímto plánem péče speciálně řešeny (viz kap 3.1.1 a příloha T2). Jedná se zejména o tři trasy nezpevněných terénních cest (Dp 11,12 a částí též 13), které představují významnou nabídku nejrůznějších menších vodních nádrží i mikronádrží (tůní), které využívají zejména chránění obojživelníci k rozmnožování. Dalším kriticky ohroženým druhem, který se v tomto prostředí vyskytuje je nedávno pro toto území prokázaný listonoh letní (Triops cancriformis) - druh uvedený v červeném seznamu jako kriticky ohrožený, který je přímo vázán na prostředí periodických vod a nemůže se vyskytovat například v blízkých rybnících. Vedle dílčích ploch zmíněných cest je v OP vymezena také dp 9 a 10, kde převažujícím biotopem je „ruderální travobylinná vegetace mimo sídla (X7B), kde managementová opatření v tomto plánu péče regulují pokračující proces degradace území, protože tato území spolu s obdobnými v rámci území ZCHÚ jsou důležitými terestrickými biotopy místních populací obojživelníků, plazů i některých pěvců (ťuhýk obecný, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, bramborníček hnědý atd.) Příloha č.T 2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Označení bylo v souladu s platnou legislativou realizováno v průběhu realizace projektu Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji 2009 – 2013. Vzhledem k územnímu rozsahu ZCHÚ a jeho OP bude nutné průběžně věnovat pozornost obnově značení hranic ZCHÚ v terénu.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Navrhuje se úprava hranice dle nového vyznačení v území (viz. 3.3.)

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Na části lokality, zejména na Dp 9,10, 11,12 i 13 je třeba v co možná nejbližším termínu (nejpozději do r.2015) zahájit specifický management uvedených ploch bezlesí. Ideálně by se mělo jednat o simulaci dosavadní vojenské činnosti. Vyhovující alternativou je občasný kontrolovaný pojezd traktory, terénními automobily, čtyřkolkami, popř. motocykly. Touto kontrolou je regulace počtu a druhu vozidel a zejména tras na kterých by se vozidla pohybovala (vytýčení tras závodů, tréninků apod.). Velmi důležitou limitou je rovněž roční období, které by takovou aktivitu bylo nejvhodnější z hlediska zájmů ochrany přírody EVL a PP. Jako velmi důležité pro úspěšnost takových aktivit by mělo být zapojeni vlastníků těchto pozemků, ať již jako subjekty, které tyto činnosti přímo vykonávají, nebo umožněním

38

pronájmu pozemků např. na občasné komerční akce typu závody čtyřkolek apod. Primárně by měl být pojezd směrován na stávající cesty (a regulován tak, aby byla zachována mozaika stanovišť v různém stadiu sukcese).

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na lokalitě bude instalována informační tabule, která veřejnost seznámí s posláním EVL, hlavními předměty ochrany a dalšími zajímavými druhy na vymezeném území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 1.

Realizace monitorování hydrobiologických parametrů zejména nádrží, ale v tůních doplňkově také, aby bylo srovnání případných rozdílů.

2.

Realizovat intenzivní průzkum bezobratlých živočichů, zaměřený na vodní i suchozemské živočišstvo.

3.

Pravidelný monitoring stavu biotopů rozhodujících pro místní populace obojživelníků a plazů v intervalu maximálně dvouletém. (aby případné nežádoucí změny a trendy byly zaznamenány v dostatečném předstihu, Fischer 2012a).

4.

Monitoring vlivu managementových opatření a zásahů na plochách přetrvávajících lad, zejména vlivem realizace proorávek a dalších zásahů do bezlesí, kosení bylinných společenstev, dílčích odstraňování mokřadních vrbin, odstraňování náletů v dp se suchými lady, projíždění terénem těžkými či terénními vozidly apod.

39

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační Orientační plochy) náklady za rok náklady za období (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Výkup pozemků od soukromníků ---------8 000 000 Sečení dlouhodobě nesečeného porostu ---------24 000 Zbudování několika nových malých tůní ---------120 000 Revitalizační studie pro rybník Pochytil atd. 50 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------84194 000 Opakované zásahy Sečení 1 x za 2 roky (5x) odstranění křovin a stromů, s odklizením na hromady do vzdálenosti 50 m, 1 x za 3 roky Odstranění mokřadních vrbin 1-2 x za 2 roky Údržba stromů ve stromořadí hráze 3x Vyhrnutí a čištění neprůjezdných tůní 2x Revitalizace nádrže, postupná realizace Monitoring předmětu ochrany a jeho podmínek Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

----------

18 000 99 000

90 000 297 000

30 000 50 000 40 000 40 000 15 000 337 000

300 000 150 000 80 000 80 000 150 000 1 117 000 9 311 000

Poznámka: Orientační ceny zásahů byly kalkulovány dle v tabulce uvedených ploch / typu zásahu na základě ceníku AOPK ČR pro rok 2012.

4.2 Použité podklady a zdroje informací Brejšková, L., Anděra, M., Bejček, V., Červený, J., Hanel, L., Lusk, S, Moravec,J, Šťastný ,K., Zavadil, V. (2005): Červený seznam obratlovců České republiky – souhrnný přehled. – Pp. 131-171, in: Plesník, J., Hanzal, V., Brejšková, L. (eds.): Červený seznam seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. - Příroda, Praha, 22 /2003/, 183 pp Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Faina, R. (2012): Podklady pro plán péče; EVL Tábor – zahrádka. In.: Svoboda, A. (2012) (ed.): EVL Tábor - Zahrádka – hydrologie. Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o.

40

Fischer, D. (2011): Metodiky zoologických inventarizačních průzkumů pro potřeby zpracování plánů péče o evropsky významné lokality na území jihočeského kraje. Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o. Fischer, D. (2012a): Podklady pro plán péče; EVL Tábor - Zahrádka – IP kuňka obecná. Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o. Fischer, D. (2012b): Podklady pro plán péče; EVL Tábor – Zahrádka – ichtyologický průzkum. In.: Svoboda, A. (2012) (ed.): EVL Tábor - Zahrádka – obratlovci Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o. Fišer, J. (2012): Podklady pro plán péče; EVL Tábor - Zahrádka – ornitologický průzkum. In.: Svoboda, A. (2012) (ed.): EVL Tábor - Zahrádka – obratlovci. Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o. Fišer J., 2006: Ptactvo Táborska. Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r.o. Jahelka J., 2002: Ochrana biodiversity táborských příměstských lesů Pintovka, Chlum a okolí – stručné vyhodnocení činnosti roku 2002. Msc., 9pp. Moravec J. (ed.), 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Národní muzeum, Praha, 136 pp. Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.), 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 95 – 120. Svoboda, A., Svobodová, J. (2012): Podklady pro plán péče; EVL Tábor - Zahrádka – IP hydrologie. Nepublikováno. Depon. in Naturaservis s.r.o. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/14111/_s.155/14119?docid=131033 http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000040847

4.3 Seznam používaných zkratek EVL - Evropsky významná lokalita IUCN - International Union for Conservation of Nature PO - Ptačí oblast AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod IUCN - International Union for Conservation of Nature LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářská osnova OP – ochranné pásmo ÚHÚL –Ustav pro hospodářskou úpravu lesů ZCHÚ - Zvláště chráněné území Dp – dílčí plocha plánu péče

41

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

Fotodokumentace

42

Tabulky T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 1

2

název Zahrádecký rybník:

Rybník Studený

výměra (ha) 4,43

0,81

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl doporučený zásah naléhavo termín péče st provedení Nádrž má rozsáhlé zaplavené nebo podmáčené porosty 1 Neměnit bez souhlasu OOP způsob hospodaření 1 2013-2022 mokřadních kořenujících vegetace, místy se submerzní vegetací na rybníce (dodržet směrnici hospodaření pro nádrž). (orobinec, vysoké ostřice, zblochany, skřípinec, bublinatka) a souvislé porosty keřovitých vrb (Salix cf. cinerea, Salix cf. aurita), 2 Prořezávka keřových vrbin v některých částech které již ojediněle vrůstají do mělkých partií rybníka a degradují tak obvodu rybníka 2 2013-2022 jeho litorální zóny. 3 Eliminace populace střevličky východní Cíle péče: Management litorálu v partiích intenzivního růstu, 1 2013-15 omezit rozvoj mokřadních vrbin, aby terestrická společenstva v plynulé hydrosérii navazovala na zaplavované porosty litorálu rybníka, odstranit invazivní druhy ryb, zajistit trvale optimální prostředí pro rozmnožování obojživelníků, zejména kuňky obecné

interval provádění Ročně

Poměrně hlubší nádrž, přičemž 15 % zarůstá porosty emerzní 1 Odstranění větší části porostů mokřadních vrbin litorální vegetace, v jejíchž porostech dominuje orobinec širolistý, stínících plochy významné pro obojživelníky dále se vyskytují vysoké ostřice ( Carex acuta, Carex vesicaria), skřípinec jezerní či rdesno obojživelné. Celý obvod nádrže zarůstá zapojenými porosty keřovitých vrb, které omezují optimální část litorálu pro výskyt adultních žab i jejich vývojových stádií.

Po 5 letech

jednorázov ě

1

2013-15

Po 5 letech

1

2013-2022

ročně

Cíle péče: Zachovat a zlepšit příznivé podmínky pro rozmnožování obojživelníků, včetně kuňky obecné. Dotací ušlého zisku zajistit případnou extenzivitu hospodaření, resp. nenasazování žádných ryb 3

Rybník bezejmenný

0,81

Volná hladina tvoří asi 95 % plochy nádrže pouze s ojedinělým výskytem submerzní vegetace (rdest kadeřavý – Potamogeton crispus, růžkatec – Ceratophyllum demerzum). Cca 5 % rybníka pokrývají husté a částečně zazemněné příbřežní litorální porosty s dominujícím orobincem širolistým. Max. šíře tohoto pásu se pohybuje kolem 5 m. Nádrž v posledním období nemá pro rozmnožování obojživelníků větší význam, podle všeho díky složení obsádky ryb. Cíl péče: vhodnou regulací hospodaření zajistit dobré podmínky pro rozmnožování obojživelníků.

43

1 regulace hospodaření podle návrhu plánu péče nebo po schválení OOP.

označení plochy název nebo objektu 4 Rybník Pochytil

výměra (ha) 1,95

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Nádrž je v celé ploše a prakticky v celé výšce vodního sloupce vyplněna hustým porostem submerzní vegetace (růžkatec Ceratophyllum demerzum), a nejčastěji velkou část hladiny pokrývá porost okřehku. Pouze 1 % plochy nádrže zarůstá emerzní litorální vegetací. Keře a stromy nádrž výrazně zastiňují, v případě keřovitých vrb vrůstají do mělkovodních partií a degradují tak nutnou rozmanitost nejcennější části nádrže (chybí zde přirozená zonace litorálu). Obojživelníci se zde v posledních letech úspěšně nerozmnožují.

doporučený zásah

naléhavo termín st provedení 2 1- prořezávání hustých, zapojených porostů dřevin 2013-2018 na pobřeží.

interval provádění jednorázov ě

2 – revitalizovat nádrž podle výsledků studie a schváleného projektu 1

2018-2022

Podle potřeby

Cíl péče: vhodnou revitalizací nádrže (případně i vyvolanou nutností regulace hospodaření), zajistit dobré podmínky pro rozmnožování obojživelníků. 5

Hráz Zahrádeckého

6

7

0,83

2,11

Suchá lada

6,26

Hráz rybníka je porostlá řadou vzrostlých, některých doupných stromů (duby, lípy).

1 Prořezávka náletu podle potřeby, zejména na hrázi rybníka

1

2013-2022

Podle potřeby

Cíl péče: zajistit vhodnou strukturu porostů pomocí odstraňování náletu a ošetřováním korun vzrostlých stromů na hrázi s ohledem na dutinové hnízdiče Biotop X12A heterogenního náletového a již souvislého porostu dřevin na okrajích rybníků včetně hráze rybníka.

2 Odborné ošetřování vzrostlých stromů, zachovat hnízdní příležitosti pro ptáky

2

2013-2022

Podle potřeby

1 Probírka a prořezávka náletu, zejména na hrázi rybníka

1

2013-2022

Podle potřeby

2 Odborné ošetřování vzrostlých stromů, zachovat hnízdní příležitosti pro ptáky Sušší terestrické biotopy se souvislými porosty keřů vrb, topolů, 1 Odstranění náletu dřevin mozaikovitě, s výslednou bříz a trnek. pokryvností dřevin max. do 20 % plochy.

2

2013-2022

1

2013-2022

Podle potřeby Periodicky

Cíl péče: zajistit vhodnou strukturu travinobylinných porostů (biotop X7B) periodickou sečí (vypásáním ovcemi), biotop zachovat jako refugium organismů osidlujících nelesní, převážně travinná a samovolně se vyvíjející společenstva. Ruderalizované porosty travinobylinných společenstev v mozaice nesouvislého náletu dřevin (biotop X7B), součást EVL a návrhu k ochraně PP

1

2013-2022

1

2013-2022

1

2013-2022

periodicky

8

Suchá lada

9,02

2 sečení (vypásání obcemi) uvolněných ploch

. 1Odstranění náletu dřevin, ale jen mozaikovitě, s výslednou pokryvností dřevin max. do 20 % plochy. 2 Na vhodných místech provést mělkou orbu s Cíl péče: Území zachovat jako refugium organismů osidlujících urovnáním povrchu jako prostředek zastavení nelesní, převážně travinná samovolně se vyvíjející společenstva lad sukcese směrem k vývoji lesa. a také jako zimoviště obojživelníků a plazů. 2 sečení (vypásání) zatravněných ploch

Periodicky periodicky 1

3 monitotovat vliv managementových opatření.

44

Periodicky

2013-2022

označení plochy název nebo objektu 9 Suché bezlesí

10

11

Ruderalizované planiny

Cesta A

výměra (ha) 2,6

4,27

2,87

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl doporučený zásah naléhavo termín péče st provedení plochy se souvislejším porostem keřů i listnatých stromů, 1 odstranění náletu dřevin, ale jen mozaikovitě, na 1 2013-2022 představující terestrická stanoviště (zimoviště) pro obojživelníky i vhodných místech provést mělkou orbu s urovnáním plazi, které se nachází v OP EVL povrchu jako prostředek zastavení sukcese směrem k vývoji lesa. Cíl péče: Území zachovat jako refugium organismů osidlujících nelesní, převážně travinná samovolně se vyvíjející společenstva lad a také jako zimoviště obojživelníků a plazů. 2 sečení (vypásání) uvolněných ploch 1 2013-2022

interval provádění Periodicky

Ruderalizované porosty travinobylinných společenstev v mozaice 1 odstranění náletu dřevin, nesouvislého náletu dřevin (biotop X7B), součást ochranného pásma EVL. 2 sečení (vypásání) uvolněných ploch Cíl péče: Území zachovat jako refugium organismů osidlujících nelesní, převážně travinná samovolně se vyvíjející společenstva lad a také jako zimoviště obojživelníků a plazů. Nezpevněná cesta s celou řadou stálých a periodických tůní, která 1 - zabezpečit periodické, kontrolovatelné pojíždění představuje pro rozmnožování obojživelníků jednu z biologicky terénních vozidel po této cestě, případně v odborně nejvýznamnějších částí EVL a ochranného pásma této lokality. navržené alternativní trase po schválení OOP. Jedná se také o část území s centrem výskytu listonoha letního. Realizaci termínovat mimo období rozmnožování obojživelníků i ptáků, resp. toto projednat konkrétně Cíl péče: Zachovat příznivé podmínky a nezmenšenou plochou i při stanovisku u OOP. počtem stálých i periodických tůní na této cestě a v jejím okolí. 2 monitoring dopadu opatření managementu

12

Cesta B

0,93

Kratší úsek nezpevněné cesty s prohlubněmi a se skupinou větších 1 - zabezpečit periodické, kontrolovatelné pojíždění stálých tůní v její těsné blízkosti. terénních vozidel po této cestě, Realizaci termínovat mimo období rozmnožování obojživelníků i ptáku (ne od 3. do konce 8.měsíce). Cíl péče: Zachovat příznivé podmínky a nezmenšenou plochou i počtem stálých i periodických tůní na této cestě a v jejím okolí. 2 monitoring dopadu opatření managementu

13

Cesta C

0,96

Nezpevněná cesta s množstvím a periodických tůní vedoucí a procházející mezi rybníky.

stálých 1 - zabezpečit periodické, kontrolovatelné pojíždění terénních vozidel po této cestě, případně v odborně navržené alternativní trase obdobné cesty. Realizaci termínovat mimo období rozmnožování Cíl péče: Zachovat příznivé podmínky a nezmenšenou plochou i obojživelníků i ptáku (ne od 3. do konce 8.měsíce). počtem stálých i periodických tůní na této cestě a v jejím okolí. 2 monitoring dopadu opatření managementu

14

Studený -hráz

0,27

Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3)

Ponechat přirozenému vývoji

45

periodicky

1

2013-2022

Periodicky

1

2013-2022

periodicky

1

2013-2022

Ročně

2

2013-2022

ročně

2

2013-2022

Ročně

2 2

2013-2022 2013-2022

ročně Ročně

2

2013-2022 2013-2022

ročně

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

46

Fotodokumentace

Obr. 1: Kuňka obecná z EVL Tábor – Zahrádka – adultní jedinec. Foto: D. Fischer

47

Obr. 2: Dospělý jedinec skokana ostronosého. Foto: D. Fischer

48

Obr. 3: Část ulovených jedinců listonoha letního. Foto: D. Fischer.

49

Obr. 4: Zahrádecký rybník – litorální partie nádrže se zaplavenými porosty třtiny křovištní (časně jarní, 2011). Foto: D. Fischer.

50

Obr. 5: Zahrádecký rybník – rozvolněný litorál při východním pobřeží (časně letní aspekt). Foto: D. Fischer.

51

Obr.6: Menší silně zazemněná tůň v lontaktu s výtopou rybníka Zahrádecký. Foto D.Fischer

52

Obr. 7: Tábor – Zahrádka – biologicky velmi cenná tůň na cestě . Letní aspekt roku 2012. Foto: D. Fischer

53

Obr. 8: Tábor – Zahrádka – zatopený brod ležící mimo hranici EVL v ochranném pásmu plánované PP (cca 130 m jihozápadně od jižního okraje hráze bezejmenného rybníka). Časně letní aspekt roku 2012. Foto: D. Fischer

54

Obr. 9: Tábor – Zahrádka – zarůstající nádržka v jihozápadním cípu zkoumané plochy ( mimo OP EVL). Letní aspekt roku 2012. Foto: D. Fischer.

55

Obr. 10: Tábor – Zahrádka – charakter bezlesí v jihozápadním cípu zkoumané plochy. Letní aspekt roku 2012. Foto: D. Fischer.

56

Obr. 11: Nežádoucí výsadby topolů při severozápadní hranici EVL. Foto: D. Fischer.

57

Legenda

ZCHÚ TÁBOR-ZAHRÁDKA

Recommend Documents