ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA

ZÁKONOV

SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1990

Vyhlásené: 29.06.1990

Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 274 VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 25. června 1990, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení

Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český báňský úřad podle § 6 odst. 6 písm. c) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v dohodě s příslušnými ústředními a odborovými orgány stanoví: Čl. I Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Organizace jsou povinny při sepsání záznamu o úrazu postupovat podle příloh č. I, II a III této vyhlášky. (4) Pokud organizace používají nebo chtějí používat jiný doklad než uvedený v příloze I sloužící k přípravě (ke sběru) dat o pracovních úrazech pro zpracování prostředky výpočetní techniky, musí takový doklad obsahovat verbální informace alespoň v rozsahu uvedeném v příloze I. Použití jiného dokladu oznámí organizace neprodleně orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 5 odst. 4 písm. d) zní: „d) příslušnému odborovému svazu, hromadný úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví.“. 3. V § 5 odst. 4 se vypouští ustanovení písmena f). 4. V § 7 odst. 3 písm. a) zní: „a) příslušnému odborovému svazu a jde-li o hromadný pracovní úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu,

Strana 2

Zbierka zákonov Slovenskej republiky

274/1990 Zb.

jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví,“. 5. V § 7 odst. 3 se vypouští ustanovení písmena d). 6. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Tam, kde se v této vyhlášce používá výraz „ROH“, rozumí se tím „Československá konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury“, kde se používá výraz „ZV ROH“, rozumí se tím „závodní výbor příslušné odborové organizace“ nebo „organizace, která plní úkoly společenské kontroly.“. 7. Součástí vyhlášky jsou přílohy I, II a III, které znějí: „I. Záznam o úrazu,1) II. Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu, III. Klasifikace zdrojů a příčin úrazů“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce: Ing. Gerner v. r. Předseda Českého báňského úřadu: Ing. Bartoš v. r.

274/1990 Zb.


Strana 3

DynamicResources\24692b93-54cb-4a66-8617-cd7603ab5c98_1.pdf

Èiastka 43

Zbierka zákonov è. 274/1990

Strana 1003

Strana 4

Strana 1004


274/1990 Zb.


Èiastka 43

274/1990 Zb.


Strana 5

Strana 6


274/1990 Zb.


Èiastka 43


Strana 1005

Pøíloha II

Pokyny pro vyplòování záznamu o úrazu

V záhlaví se nevyplòuje ètvercový rámeèek a údaj „Odborové øeditelství. Pokud je vnitøní organizaèní jednotka 1) zároveò evidující a vykazující jednotkou, uvede se namísto sídla organizace sídlo, okres a kraj této jednotky. V rubrice 4 se uvádìjí údaje o dobì úrazu, o druhu zranìní (zlomenina, vymknutím tržná rána, zhmoždìnina, odìrky, popálení, perforace oka cizím tìlesem apod.), dále se uvádí zranìná èást tìla (pravé oko, levé koleno, levý nárt, pravé pøedloktí, temeno hlavy nebo pøi vnitøních poranìních napø. bøicho, hrudník, pánev apod.). V nejasných pøípadech je tøeba použít diagnózy uvedené v „Potvrzení pracovní neschopnosti“, nebo se pøímo dotázat lékaøe, který poskytl první ošetøení. Nakonec se uvede i místo, kde k úrazu došlo.

V rubrice 9 v pøípadech, kdy byl úraz zpùsoben nebo ovlivnìn jinou osobu, se uvádí, pokud šlo o pracovníka jiné organizace, i údaje o jménu a sídle této organizace. Pùsobilo-li pøi úrazu více zdrojù a pøíèin, uvedou se v orámované èásti v dolním pravém rohu rubrik 8 a 9 tyto údaje do závorky. V rubrice 10 se uvádí u pøijatých opatøení jejich termín a pracovník, který za jejich provedení odpovídá, vèetnì jeho podpisu. Pokud pro požadované údaje v záznamu o úrazu není v pøíslušné rubrice dostatek místa, uvedou se tyto údaje s oznaèením rubrik na zvláštní pøíloze.

Pøíloha III

Klasifikace zdrojù a pøíèin úrazù

Správná a jednotnì provádìná klasifikace zdrojù a pøíèin úrazù je pøedpokladem k vytváøení takových pracovních podmínek, které podstatnìji sníží možnost pracovních úrazù. (1) Všeobecné zásady Za zdroj úrazu se považuje pøedmìt (stroj, dopravní prostøedek, materiál apod.), látka (pára, plyn, chemikálie apod.) nebo energie, popø. lidská bytost, zvíøe nebo pøírodní živel, které svým náhlým vnìjším pùsobením pøivodily poranìní (úraz) pracovníka pøímo nebo nepøímo tím, že pøi nìjaké jeho èinnosti, popø. pøi náhodném jeho styku s ním byly bezprostøedním podnìtem ke vzniku úrazové nehody.

1)

Napø. § 10 zákona è. 111/1990 Sb., o státním podniku

Ve vìtšinì pøípadù nepùsobí zdroj úrazu samotný, t. j. izolovanì. Zpravidla se tu vyskytuje ještì další èinitel nebo èinitelé, jakožto vnitøní pøíèiny toho, že nìjaký zdroj zpùsobil nehodu nebo pøímé zranìní. Stav úrazového ohrožení (možnost vzniku nehody) tu vyplývá napø. z toho, že zdroj úrazu není upraven nebo dostateènì zajištìn po stránce bezpeènosti práce, nebo že s ním je nesprávnì manipulováno, jsou odstraòována bezpeènostní zaøízení, ochranné pomùcky, nebo jinak nejsou dodržovány bezpeènostní pøedpisy, používá se nebezpeèných pracovních postupù (a• vìdomì nebo z nedostatku znalosti, výcviku apod.), nebo že osoby pøicházející se zdrojem úrazu do styku nejsou náležitì pouèeny o svém ohrožení apod. V

274/1990 Zb.


Strana 7

Strana 8


274/1990 Zb.


Èiastka 43


Strana 1005

Pøíloha II

Pokyny pro vyplòování záznamu o úrazu

V záhlaví se nevyplòuje ètvercový rámeèek a údaj „Odborové øeditelství. Pokud je vnitøní organizaèní jednotka 1) zároveò evidující a vykazující jednotkou, uvede se namísto sídla organizace sídlo, okres a kraj této jednotky. V rubrice 4 se uvádìjí údaje o dobì úrazu, o druhu zranìní (zlomenina, vymknutím tržná rána, zhmoždìnina, odìrky, popálení, perforace oka cizím tìlesem apod.), dále se uvádí zranìná èást tìla (pravé oko, levé koleno, levý nárt, pravé pøedloktí, temeno hlavy nebo pøi vnitøních poranìních napø. bøicho, hrudník, pánev apod.). V nejasných pøípadech je tøeba použít diagnózy uvedené v „Potvrzení pracovní neschopnosti“, nebo se pøímo dotázat lékaøe, který poskytl první ošetøení. Nakonec se uvede i místo, kde k úrazu došlo.

V rubrice 9 v pøípadech, kdy byl úraz zpùsoben nebo ovlivnìn jinou osobu, se uvádí, pokud šlo o pracovníka jiné organizace, i údaje o jménu a sídle této organizace. Pùsobilo-li pøi úrazu více zdrojù a pøíèin, uvedou se v orámované èásti v dolním pravém rohu rubrik 8 a 9 tyto údaje do závorky. V rubrice 10 se uvádí u pøijatých opatøení jejich termín a pracovník, který za jejich provedení odpovídá, vèetnì jeho podpisu. Pokud pro požadované údaje v záznamu o úrazu není v pøíslušné rubrice dostatek místa, uvedou se tyto údaje s oznaèením rubrik na zvláštní pøíloze.

Pøíloha III

Klasifikace zdrojù a pøíèin úrazù

Správná a jednotnì provádìná klasifikace zdrojù a pøíèin úrazù je pøedpokladem k vytváøení takových pracovních podmínek, které podstatnìji sníží možnost pracovních úrazù. (1) Všeobecné zásady Za zdroj úrazu se považuje pøedmìt (stroj, dopravní prostøedek, materiál apod.), látka (pára, plyn, chemikálie apod.) nebo energie, popø. lidská bytost, zvíøe nebo pøírodní živel, které svým náhlým vnìjším pùsobením pøivodily poranìní (úraz) pracovníka pøímo nebo nepøímo tím, že pøi nìjaké jeho èinnosti, popø. pøi náhodném jeho styku s ním byly bezprostøedním podnìtem ke vzniku úrazové nehody.

1)

Napø. § 10 zákona è. 111/1990 Sb., o státním podniku

Ve vìtšinì pøípadù nepùsobí zdroj úrazu samotný, t. j. izolovanì. Zpravidla se tu vyskytuje ještì další èinitel nebo èinitelé, jakožto vnitøní pøíèiny toho, že nìjaký zdroj zpùsobil nehodu nebo pøímé zranìní. Stav úrazového ohrožení (možnost vzniku nehody) tu vyplývá napø. z toho, že zdroj úrazu není upraven nebo dostateènì zajištìn po stránce bezpeènosti práce, nebo že s ním je nesprávnì manipulováno, jsou odstraòována bezpeènostní zaøízení, ochranné pomùcky, nebo jinak nejsou dodržovány bezpeènostní pøedpisy, používá se nebezpeèných pracovních postupù (a• vìdomì nebo z nedostatku znalosti, výcviku apod.), nebo že osoby pøicházející se zdrojem úrazu do styku nejsou náležitì pouèeny o svém ohrožení apod. V

274/1990 Zb.

Strana 1006


Strana 9


tìchto okolnostech, které spoluvytváøejí nebo zvyšují stav ohrožení pracovníka, je obsažena odpovìï na otázku, jaká byla pøíèina úrazu, a proto jsou zahrnovány pod pojmem pøíèin úrazù. Pro úèely statistického zpracování je tøeba úrazové znaky (zdroje a pøíèiny) tøídit. Tøídìní se provádí nejprve hrubì, t. j. jednotlivé individuální zdroje nebo pøíèiny úrazù, které jsou po urèité stránce stejnorodé nebo aspoò znaènì pøíbuzné, jsou zahrnuty do základních skupin. Tak napø. u zdrojù pøedstavuje každá základní skupina ucelenou skupinu jednotlivých zdrojù charakterizujících urèitý okruh úrazového nebezpeèí a stejnorodých z hlediska jejich funkce nebo zpùsobu používání ve výrobním procesu. Uvnitø tìchto základních skupin se provádí podrobnìjší tøídìní, kde napø. zdroje po urèité stránce stejnorodé (a proto zahrnuté do jedné základní skupiny) se vzájemnì rozlišují se zøetelem na urèité zvláštnosti jejich používání ve výrobním procesu nebo na urèité, sobì blíže pøíbuzné druhy, popø. s ohledem na druh pùsobení, a tvoøí se z nich podskupiny.

Èiastka 43

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomùcky

II-08 Jeøáby a jiná zdvihadla pro rùznosmìrnou dopravu (motorové i nemotorové) II-09 Výtahy, elevátory, tìžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu II-10 Dopravníky (transportéry) vèetnì vnitropodnikových visutých drah II-11 Zvedací a dopravní zaøízení – pomùcky III. Stroje (hnací, pomocné, obrábìcí a pracovní) a) stroje hnací, pøevod hnací síly III-12 Stabilní hnací stroje, motory, generátory, agregáty apod. a pohyblivé stroje použité jako hnací III-13 Motory dopravních dopravu)

prostøedkù

(mimo

III-14 Zaøízení pro pøevod hnací síly b) obrábìcí stroje na døevo (použité popø. i na jiný materiál) III-15 Okružní, rámové a jiné pily na døevo

Schéma zdrojù obsahuje 11 základních skupin oznaèených pro úèely evidence øímskými èíslicemi I.–XI. V rámci tìchto základních skupin jsou zdroje úrazù roztøídìny dále do podskupin.

III-16 Soustruhy a vrtaèky na døevo

Schéma pøíèin úrazù se skládá ze 14 základních skupin.

III-19 Sdružené a ostatní, popø. speciální stroje døevoobrábìcí (koláøské, bednáøské a jiné mimo speciální papírenské)

(2) Klasifikaèní schéma zdrojù úrazù

III-18 Hoblovací, brousící a leštící stroje na døevo

c) obrábìcí a tváøecí stroje na kovy (použité popø. i na jiný materiál)

I. Dopravní prostøedky

III-20 Lisy, kladiva, buchary apod.

I-00 Motorové i nemotorové prostøedky letecké

dopravní

I-01 Motorové i nemotorové prostøedky vodní

dopravní

I-02 Motorové silnièní dopravní prostøedky I-03 Dopravní prostøedky železnièní, vè. poulièních drah, veøejných lanovek a neveøejné dopravy po koleji I-04 Nemotorové dopravní prostøedky silnièní (provozy s potahem, jízdní kola, ruèní vozíky apod.) I-05 Motorové dopravní prostøedky podnikové (kolejové i bez kolejí)

III-17 Frézovací, drážkovací a žlábkovací stroje na døevo

vnitro-

I-06 Vnitropodnikové lanovky, øetìzovky a úklonné (úpadní, svážné) dráhy na koleji I-07 Nemotorové dopravní prostøedky vnitropodnikové (na koleji i bez)

III-21 Soustruhy kovù III-22 Vrtaèky na kov a stroje na øezání závitù III-23 Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací na kovy III-24 Brusy, èistièky a leštièky kovù (mimo pøesné ruèní motorické) III-25 Stroje na beztøískové obrábìní kovù III-26 Stroje svaøovací a ostatní (popø. speciální) kovoobrábìcí stroje d) bìžné obrábìcí, tváøecí a pracovní stroje na ostatní materiál (mimo stroje speciální a rùzné stroje pomocné používané v rùzných pracovních oborech) III-27 Lisy na jiný materiál než na kov a døevo III-28 Stroje razicí, vykrajovací, vysekávací, øezací (mimo pily)

Strana 10

274/1990 Zb.



Èiastka 43

III-29 Pily, soustruhy, vrtaèky na rùzný materiál (mimo kov a døevo) III-30 Stroje (frézovací, hloubicí, hoblovací, brousicí a lešticí)

drážkovací,

III-31 Stroje zdrobòovací, drticí (mlýny), tøídicí III-32 Stroje pomocné, èerpadla, ventilátory, kompresory a rùzné pracovní stroje e) speciální stroje pro rùzné pracovní obory III-33 Zvláštní stroje dùlní, dobývací, zakládací a úpravárenské – stroje pro zemní a skalní práce III-34 Stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železnièní III-35 Zvláštní stroje hutnické a slévárenské III-36 Zvláštní stroje plynárenské, chemického a gumárenského prùmyslu, zvláštní stroje keramické, skláøské, popø. umìlých hmot III-37 Zvláštní stroje na výrobu bunièiny, lepenky a papíru, stroje kartonážní III-38 Zvláštní stroje na výrobu koží a kožešin, stroje obuvnické, kožešnické, rukavièkáøské, brašnáøské apod. III-39 Zvláštní stroje textilní a odìvnické (vè. strojù prádelen, èistíren, žehlíren a opraven)

Strana 1007

V. Materiál, bøemena, pøedmìty Va-48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál – pád materiálu Va-49 Ostatní materiál (mimo zn. 48), pøedmìty, výrobky, zaøízení – pád pøedmìtù Vb-50 Bøemena (materiál, pøedmìty pøemís•ované nebo jinak manipulované) – úrazy bøemeny Vb-51 Materiál, pøedmìty – pùsobení ostrými hranami, vyènívajícími hroty apod. pøi rùzné manipulaci, chùzi a pohybu Vc-52 Drobné úlomky z materiálu nebo z nástrojù odlétnuvší pøi ruèním zpracování, též pøi pádu a rozbití pøedmìtù – vlétnutí do oka, perforace jiných èástí tìla Vc-53 Drobné úlomky z materiálu nebo nástrojù odlétnuvší pøi strojovém zpracování – vlétnutí do oka, perforace jiných èástí tìla.

VI. Náøadí (náèiní), nástroje, ruènì ovládané strojky a pøístroje

VI-54 Pomocné ruèní náøadí (náèiní) dobývací, pro práce zemní, stavební a zemìdìlské

III-40 Zvláštní stroje potravináøského, tukového a tabákového prùmyslu

VI-55 Pomocné ruèní náøadí (náèiní) bicí, utahovací, pøidržovací, spájecí a svaøovací, èisticí, mazací a jiné

III-41 Zvláštní a ostatní)

VI-56 Pomocné strojní náøadí (upínací „nástroje“ a zaøízení)

stroje

zemìdìlské

(vleèné

III-42 Zvláštní stroje polygrafické, kanceláøské, zdravotnické, statistické a jiné neuvedené nebo blíže neurèené stroje pro rùzné pracovní obory

IV. Pracovní, pøípadnì cestovní dopravní prostory jako zdroje pádù osob

IV-43 Silnice, cesty apod. vèetnì dopravních a pracovních prostorù kolejových drah (pracovní, komunikaèní prostory) veøejného charakteru – pády osob na rovinì IV-44 Vnitropodniková pracovištì (komunikaèní prostory) jakékoliv úrovnì – pády osob na rovinì IV-45 Schody, žebøíky, výstupy – pády osob na nich a z nich IV-46 Ostatní zvýšená pracovištì – pády osob z výše IV-47 Prohlubnì, jámy, nezakryté otvory (pøi pracovišti jakékoliv úrovnì) – pády osob do hloubky

VI-57 Mìøicí a rýsovací náøadí a pøístroje), pøenosné lampy

(nástroje

VI-58 Nástroje ruèní (øezné, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné) VI-59 Nástroje strojní (pro upnutí do strojù a pøístrojù, použité popø. pro ruèní práci – nástroje tváøecí) VI-60 Ruènì ovládané stroje ochranné pøístroje

a

pøístroje

–

VII Prùmyslové škodliviny, horké látky a pøedmìty, . oheò a výbušniny VII-61 Látky jedovaté – pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny VII-62 Látky žíravé a leptavé (i pokud jsou souèasnì horké) VII-63 Horké látky tekuté i plynné (páry) VII-64 Horké látky pevné, horké pøedmìty, zaøízení apod.

274/1990 Zb.


Strana 1008


VII-65 Látky hoølavé a vznìtlivé, explozivní plyny, oheò VII-66 Výbušniny (trhaviny, tøaskaviny, støelivo) a støelné zbranì VII-67 Škodlivé paprsky (záøení) VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem VIII-68 Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem IX. Elektøina IX-69 Elektøina vysokého napìtí (nad 300 voltù proti zemi) IX-70 Elektøina støedního a nízkého napìtí (do 300 voltù proti zemi) X. Lidé, zvíøata a pøírodní živly X-71 Zvíøata X-72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranìní druhou osobou, živelní pohromy a jiné pøírodní vlivy, atmosféra pracovištì XI. Jiné zdroje XI-73 Zábavní, sportovní, tìlocvièné náøadí a zaøízení (vèetnì mechanických), gymnastické, sportovní a taneèní výkony bez náøadí XI-74 Komplikace pøi neléèebných lékaøských zákrocích, nehody pøi léèebných zákrocích a jejich opoždìné komplikace XI-75 Jiné zdroje, které nelze zaøadit do pøedchozích znaèek

Strana 11

Èiastka 43

(3) Klasifikaèní schéma pøíèin úrazù 1. Vadný nebo nepøíznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracovištì) 2. Chybìjící nebo nedostateèná ochranná zaøízení a zajištìní 3. Chybìjící (nepøidìlené), nedostateèné nebo nevhodné osobní ochranné pracovní prostøedky 4. Nepøíznivý stav nebo vadné uspoøádání pracovištì popø. komunikace (i když je pracovištì zdrojem úrazu) 5. Závady v osvìtlení a viditelnosti, nepøíznivé vlivy hluku, otøesù a vadného ovzduší na pracovišti (na komunikaci) 6. Nesprávná organizace práce 7. Neobeznámenost s podmínkami bezpeèné práce a nedostatek potøebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovednosti, zácviku, pøizpùsobení apod.) 8. Používání nebezpeèných postupù nebo zpùsobù práce vè. jednání bez oprávnìní, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 9. Odstranìní nebo nepoužívání pøedepsaných bezpeènostních zaøízení a ochranných opatøení 10. Nepoužívání (nesprávné používání) pøedepsaných a pøidìlených osobních ochranných pracovních prostøedkù (pøístrojù) 11. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti pøi práci, žerty, hádky a jiná nesprávná èi nebezpeèná jednání druhých osob) 12. Nedostatky osobních pøedpokladù k øádnému pracovnímu výkonu (chybìjící tìlesné pøedpoklady, smyslové nedostatky, nepøíznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 13. Ohrožení zvíøaty a pøírodními živly 14. Nezjištìné pøíèiny

Strana 12

1) Tiskopis SEVT – 04164 0.


274/1990 Zb.

Strana 13


274/1990 Zb.

Vydavateľ Zbierky zákonov Slovenskej republiky a prevádzkovateľ právneho a informačného portálu Slov-Lex dostupného na webovom sídle www.slov-lex.sk je Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, Župné námestie 13, 813 11 Bratislava, tel.: 02 571 01 000, e-mail: [email protected].

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

Recommend Documents