Kritická rešerše archivovaných geologických informací úkol číslo: 59 94 0001
ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Řež 1998
Koordinační středisko programu HÚ Oddělení ukládání odpadů Ústav jaderného výzkumu, 250 68 Řež Tel.:(02)6617 2402; Fax.:(02)6857925;6857552 E-mail:
[email protected]
Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)
................................................ RNDr. František Woller manažer projektu
................................................. Ing. Soňa Konopásková, CSc koordinátor Programu
............................................ RNDr. Jiří Slovák ředitel divize 400
Výtisk č. 1
Kritická rešerše archivovaných geologických
informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)
................................................ RNDr. František Woller manažer projektu
................................................. Ing. Soňa Konopásková, CSc koordinátor Programu
............................................ RNDr. Jiří Slovák ředitel divize 400
Výtisk č. 2
Kritická rešerše archivovaných geologických informací
číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řešitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)
................................................ RNDr. František Woller manažer projektu
................................................. Ing. Soňa Konopásková, CSc koordinátor Programu
............................................ RNDr. Jiří Slovák ředitel divize 400
Výtisk č. 3
Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001
ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Odpovědný řešitel: RNDr. František Woller Řěšitelé: RNDr. Pavel Bílý (AGE s.r.o) RNDr. Karel Domečka (Geotechnika a.s.) Prof. RNDr. Ferry Fediuk, DrSc (Geohelp) Ing. Mirek Hercík (ÚJV a.s.) Doc. RNDr. Emil Jelínek, CSc (PřF UK) Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc (Geonika s.r.o.) Mgr. Aleš Laciok (ÚJV a.s.) RNDr. Jaroslav Skopový (ÚJV a.s.) RNDr. František Woller (ÚJV a.s.)
................................................ RNDr. František Woller manažer projektu
................................................. Ing. Soňa Konopásková, CSc koordinátor Programu
............................................ RNDr. Jiří Slovák ředitel divize 400
Výtisk č. 4
Kritická rešerše archivovaných geologických informací číslo úkolu: 59 94 0001 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ
Objednatel: Ministerstvo hospodářství České republiky Zhotovitel: Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.
Rozdělovník: Výtisk č. 1.....................Ministerstvo životního prostředí, Odbor geologické správy Výtisk č. 2.....................Ministerstvo průmyslu a obchodu Výtisk č. 3.....................Správa úložišť radioaktivních odpadů Výtisk č. 4.....................Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.
OBSAH 1 1 1 2 2 3 3
6.1.3. 6.2. 6.3.
ÚVOD ................................................................................................ Charakteristika předkládané zprávy............................................... Cíle úkolu „Kritická rešerše“........................................................... REKAPITULACE PRŮBĚHU PRACÍ NA ÚKOLU............................. Práce podle prováděcího projektu.................................................. První metodická změna projektu a její náplň................................. Druhá metodická změna a její náplň............................................... Seznam zpráv v rámci úkolu vypracovaných a v makuláři předaných objednateli..................................................................... Způsob zpracování grafických příloh............................................. Geologické mapy................................................................................ Účelové mapy prozkoumanosti........................................................... Mapa geologických indicií................................................................... PROGRAM RZ2................................................................................. Společná pravidla uplatněná v rámci programu............................ Souborné výstupy zpracování......................................................... Přírodní poměry oblasti................................................................... Nástroje............................................................................................. Dodatky............................................................................................. PŘEHLED MNOŽSTVÍ ZÍSKANÝCH A ZPRACOVANÝCH INFORMACÍ....................................................................................... VÝSLEDKY KRITICKÉ REŠERŠE.................................................... VÝBĚR OBLASTÍ PRO REALIZACI DALŠÍ ETAPY PRACÍ............. Výběr oblastí podle hodnocení informací jednotlivých geovědních disciplin........................................................................ Shrnující poznámky............................................................................ Hodnocení jednotlivých oblastí........................................................... Větrný Jeníkov (oblast č. 4)................................................................ Západně od Třeště (oblast č. 5).......................................................... Severně od Nové Bystřice (oblast č. 6)............................................... Klenovský masív (oblast č. 7)............................................................. Třebíčský masív (oblast č. 8).............................................................. Blatná (oblast č. 10)............................................................................ Milevo - Brod (oblast č. 12)................................................................. Sedmihoří (oblast č. 13)..................................................................... Tisý úsek (oblast č. 14)....................................................................... Čistecký úsek (oblast č. 15)................................................................ Kdyně (oblast č. 16)............................................................................ Severovýchodně od Milevska (oblast č. 30)....................................... Jihlavský masív (oblast č. 31)............................................................. Celkové zhodnocení........................................................................... Výběr oblastí podle hodnocení pracovníků ÚJV........................... Srovnání obou způsobů hodnocení................................................
17 17 20 20 23 25 27 30 32 35 37 39 41 44 46 49 51 52 54
7. 7.1.
VYMEZENÍ PERSPEKTIVNÍCH LOKALIT........................................ Perspektivní lokalita Růžená (č. 5/1)...............................................
55 55
1. 1.1. 1.2. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 4. 5. 6. 6.1. 6.1.1. 6.1.2.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Ŕež, únor 1998
3 4 5 6 6 7 7 8 9 9 9 11 13 16
7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7. 7.8. 8.
Perspektivní lokalita Klenová (č. 6/1).............................................. Perspektivní lokalita Kunějov (č. 6/2)............................................. Perspektivní lokalita Lodhéřov (č. 7/1)........................................... Perspektivní lokalita Tis u Blatna (č. 14/1)..................................... Perspektivní lokalita Blatno (č. 14/2).............................................. Perspektivní lokalita Chyšky (č. 30/1)............................................. Perspektivní lokalita Vlksice (č. 30/2)............................................. ZÁVĚR..............................................................................................
PŘÍLOHY Příloha 0: Vysvětlivky k mapám perspektivních lokalit Příloha 1: Situace perspektivní lokality Růžená (5/1) Příloha 2: Situace perspektivních lokalit Klenová (6/1) a Kunějov (6/2) Příloha 3: Situace perspektivní lokality Lodheřov (7/1) Příloha 4: Situace perspektivních lokalit Tis u Blatna (14/1) a Blatno (14/2) Příloha 5: Situace perspektivních lokalit Chyšky (30/1) a Nadějkov (30/2)
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Ŕež, únor 1998
56 57 57 58 59 59 60 62
1
1.
ÚVOD
1.1.
CHARAKTERISTIKA PŘEDKLÁDANÉ ZPRÁVY
Předkládaná zpráva Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. úkolu 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení je zpracovaná jako sumarizace celého věcně i časově rozsáhlého úkolu. Požadavek na vznik této zprávy uplatnil objednatel v počátečním stadiu prací na úkole. Svým způsobem je možno tuto zprávu považovat za vyvrcholení celého úkolu kritické rešerše, protože v ní poprvé jsou prezentovány názory autorského týmu na perspektivnost jednotlivých prověřovaných oblastí, resp. jsou navrženy perspektivní lokality, které jsou z geovědních hledisek vhodné pro realizaci další etapy prací ve smyslu Obecného projektu geologických aktivit. 1.2.
CÍLE ÚKOLU „KRITICKÁ REŠERŠE“
Podle projektu prací je cílem úkolu Kritická rešerše archivovaných geologických informací: „získání úplného přehledu o archivovaných geologických informacích pro jednotlivé specifikované oblasti, jejich kritické zhodnocení a vytvoření syntetického obrazu každé ze studovaných perspektivních oblastí...“. Získané výstupy pak podle projektu budou využity pro: • výběr oblastí či jejich částí (lokalit) pro realizaci dalších etap průzkumu, • zpracování prováděcích projektů průzkumu, • stanovení chráněných území pro zvláštní zásah do zemské kůry.
2. REKAPITULACE PRŮBĚHU PRACÍ NA ÚKOLE 2.1. PRÁCE PODLE PROVÁDĚCÍHO PROJEKTU Prováděcí projekt kritické rešerše archivovaných geologických informací byl schválen KPDVN při radě surovinové politiky Odboru surovin s geologické správy Ministerstva hospodářství ČR v srpnu 1994. V projektu je proveden a zdůvodněn výběr 13 oblastí z původně 27 ČGÚ vymezených (Kříž J. a kol., 1991). Z vybraných oblastí je 12 tvořeno granitoidy, jedna pak baziky. Jednalo se o následující oblasti (číslování ponecháno podle výše uvedené zprávy ČGÚ): Čís. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
oblast Větrný Jeníkov Z. od Třeště S. od N. Bystřice Klenov Třebíč Říčany Blatná Zvíkov. Podhradí Milevo - Brod
hornina granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy granitoidy
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
geol. jednotka centrální masív centrální masív centrální masív klenovský masív třebíčský masív středočeský pluton? středočeský pluton středočeský pluton kladrubský masív
2
13. 14. 15. 16.
Sedmihoří Tis Čistá Kdyně
granitoidy granitoidy granitoidy gabroidy
kladrubský masív čist.- jesenický pluton čist.- jesenický pluton kdyňský masív
Prováděcí projekt předpokládal před zahájením rešerše sestavení kartotéčního lístku, sestavení hodnotících kriterií a sestavení ukládacího programu. Na kontrolním dnu úkolu, který se konal 8. března 1995 byly objednatelem s drobnými připomínkami schváleny jak kartotéční lístek, tak návrh kriterií a ukládacího programu. Uvedené materiály upravené podle připomínek kontrolního dne byly předloženy OSGS Ministerstva hospodářství ČR ve formě etapové zprávy ke dni 30. dubna 1995. V návaznosti na schválení a předání výše uvedených materiálů byla zahájena kritická rešerše na dvou vybraných oblastech. Vybrány byly: • oblast Blatná (č.10), která patří mezi rozsahem největší a u níž byla předpokládána vysoká hustota prací, • oblast Sedmihoří (č. 13), která naopak patří mezi plošně nejmenší a byla u ní předpokládána nízká hustota prací. Jedním z důvodů, proč byly vybrány vlastně extrémní oblasti, byla potřeba upřesnit skutečnou pracnost pro jednotlivé, na rešerši zúčastněné, disciplíny. Zprávy o výsledcích kritické rešerše dvou vybraných oblastí byly předloženy objednateli k datu 15. srpna 1995. Obě zprávy byly projednány na kontrolním dnu, který se konal dne 20. října 1995. Kontrolní den přijal řadu důležitých závěrů a metodických upřesnění a konstatoval na základě předložených výsledků, že v kritické rešerši je možno pokračovat postupným zpracováváním ostatních oblastí. Přijaté závěry a metodická upřesnění byly zpracovány do metodické změny projektu. 2.2. PRVNÍ METODICKÁ ZMĚNA PROJEKTU A JEJÍ NÁPLŇ Metodická změna projektu byla objednateli předložena v prosinci 1995. Tato obsahovala následující upřesnění: • dílčí zprávy z jednotlivých oblastí nebudou obsahovat hodnocení nadějnosti, to bude provedeno v samostatné zprávě na závěr prací, • petrografická nomenklatura bude projednána s pracovníky ČGÚ, dopracována a prezentována ve formě samostatné zprávy, • rešerše seismologie, neotektoniky a geodynamiky bude zpracována s ohledem na charakter vstupních informací odděleně od ostatních oblastí a předložena ve formě samostatné zprávy. V metodické změně upozornil zhotovitel na účelnost náhrady oblastí Říčany a Zvíkovské Podhradí oblastmi méně exponovanými z hlediska střetů zájmů. Popisovaná metodická změna obsahovala harmonogram celého úkolu i harmonogram, podle kterého byly objednateli předávány makuláře jednotlivých zpráv Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
3
s tím, že o způsobu reprodukce zpráv a zejména mapových příloh bude rozhodnuto až při oponentuře závěrečného hodnocení celého úkolu cca v dubnu 1997. Metodická změna zároveň obsahovala zpřesněný rozpočet. 2.3. DRUHÁ METODICKÁ ZMĚNA A JEJÍ NÁPLŇ V červnu 1996 byla předložena druhá metodická změna projektu, která zdůvodňovala nahrazení oblastí Říčany a Zvíkovské Podhradí oblastmi SV od Milevska a Jihlavský masív. Tato změna byla schválena OSGS MH ČR dopisem č.j. 8743/96-73 ze dne 20. 6. 1996. Nově zařazeným oblastem byla pro snazší orientaci přidělana čísla 30 (oblast SV od Milevska) a 31 (oblast Jihlavský masív). 2.4. SEZNAM ZPRÁV V RÁMCI ÚKOLU VYPRACOVANÝCH A V MAKULÁŘI PŘEDANÝCH OBJEDNATELI V dosavadním průběhu prací na úkole byly řešitelským kolektivem zpracovány a odběrateli předány následující podklady: • Etapová zpráva obsahující návrh hodnotících kriterií a kartotéčního lístku předáno 25. 4. 1995. • Zásady nomenklatury, klasifikace a typologie plutonitů. • Kritická rešerše archivovaných geologických informací, Geodynamika, seismologie a dálkový průzkum Země - předáno 24. 7. 1996. • Kritická rešerše archivovaných geologických informací z jednotlivých oblastí. Následující tabulka uvádí datum uzávěrky prací a odevzdání makuláře zprávy z každé oblasti. Číslo oblasti 4. 5. 6. 7. 8. 10. 12. 13. 14. 15. 16. 30. 31.
Název oblasti Větrný Jeníkov Západně od Třeště Severně od Nové Bystřice Klenovský masív Třebíčský masív Blatná Milevo - Brod Sedmihoří Tis Čistá Kdyně Jihlavský masív Severovýchodně od Milevska
Uzávěrka prací 30.7.96 31.10.96 31.7.96 31.5.96 31.5.96 30.6.95 31.1.96 30.6.95 31.3.96 31.3.96 31.1.96 31.10.96 31.10.96
2.5. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÝCH PŘÍLOH
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Datum předání 30.8.96 27.11.96 30.8.96 8.7.96 8.7.96 15.8.95 28.2.96 15.8.95 29.4.96 29.4.96 28.2.96 27.11.96 27.11.96
4
Následující pasáž se týká pouze podkladů, které budou po reprodukci tvořit samostatné mapové přílohy zprávy o rešerši každé oblasti. Jejich výčet i základní zpracování jsou shodné pro všechny oblasti. Kromě toho je text každé zprávy vybaven textovými přílohami podle individuální potřeby či nutnosti. Jako mapový podklad pro zpracování příloh byly použity xeroxové kopie základních map ČR, resp. základních map ČSSR v měřítkách 1 : 25 000 a 1 : 50 000. Důvodem pro toto rozhodnutí byla skutečnost, že jak nejnovější mapování ČGÚ, tak veškeré podklady Geofondu i databáze spravovaná družstvem GEOMIN jsou zobrazené v tomto listokladu. Gauss-Krügerův listoklad je použit pouze pro starší edice map ČGÚ a některé podklady DIAMO. V rámci zpracování kritické rešerše každé oblasti byly objednány a získány následující podklady: • Šlichové a prvkové mapy s analytickými daty a pro účely této rešerše sestavené mapy prvkových a minerálních asociací v měřítku 1 : 50 000, které zpracovalo se souhlasem objednatele družstvo Geomin Jihlava. • Databáze ostrých dat ve vazbě na výše uvedené mapové podklady včetně výsledků analýz řečištních sedimentů (ČGÚ Praha) a výsledků geochemie z databáze DIAMO. • Od tehdejšího Geofondu ČR a NIS - středisko Geofond byly získány následující mapové podklady v měřítku 1 : 50 000: • mapy vrtné prozkoumanosti (s detaily v různých měřítkách, s členěním vrtů podle hloubky), • mapy hydrogeologické prozkoumanosti, • mapy hydrogeologických objektů • mapy chráněných území, • mapy dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území a ložisek, • mapy poddolovaných území, • mapy sesuvných území. • Od Geofondu ČR byly získány následující baze dat s vazbou na výše uvedené mapové výstupy: • baze dat ASGI/ASTI obsahující záznamy o dokumentech uložených v Geofondu, • baze dat vrtů, • baze dat hydrogeologické prozkoumanosti, • baze dat poddolovaných území, • baze dat ložisek nerostných surovin, • baze maloplošných CHKO. Veškeré uvedené podklady jsou až do dalšího rozhodnutí uloženy v archivu zpracovatele. Další uvedené podklady byly zpracovány řešitelským týmem.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
5
2.5.1. Geologické mapy Pro geologické mapy (příloha č. X/1 ve všech zprávách za jednotlivé oblasti) bylo použito měřítko 1 : 25 000. Jako základní podklad pro sestavení těchto map byly použity geologické mapy ČGÚ měřítek 1 : 25 000 a 1 : 50 000. Díky pochopení pracovníků ČGÚ byly kromě vytištěných map obou uvedených měřítek získány barevné xeroxové kopie autorských originálů dosud nevytištěných map. Zpracovatel má tedy k dispozici geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 ze všech zpracovávaných oblastí a z některých oblastí či jejich částí mapy v měřítku 1 : 25 000. V průběhu zpracovávání geologických map pro účely kritické rešerše se ukázalo, že není možné bez značných zásahů do geologické náplně map kombinovat měřítko 1 : 25 000 a zvětšeninu mapy 1 : 50 000. Při sestavování map nastávaly tedy dvě situace: • Celá oblast je pokryta mapováním v měřítku 1 : 25 000, které je možno použít jako základ geologické mapy. Tato situace je optimální, i když výjimečná (oblast Blatná a Kdyňský masív). • Oblast je jen částečně pokryta mapami v měřítku 1 : 25 000 nebo mapy tohoto měřítka nejsou vůbec dostupné. V tomto případě bylo jako základního podkladu pro geologickou mapu použito zvětšeniny geologické mapy v měřítku 1 : 50 000. Při překreslování map bylo v nepodstatné míře zjednodušeno členění kvartérních sedimentů (nikoliv jejich rozsah) a v některých případech bylo zjednodušeno i členění metamorfovaných hornin v okolí granitoidů (zejména s ohledem na někdy rozdílné legendy sousedních listů). V případě, že kritickou rešerší byl ve zpracovávané oblasti zjištěn mapový podklad přiměřeného plošného rozsahu (ne např. mapa ložiska v měřítku 1 : 2 000 na ploše 0,5 km2), který byl hodnocen jako využitelný, byla jeho náplň zakomponována do popisované přílohy. Tato situace nastala např. na oblasti Blatná a Čistá. Pokud tato situace nastala, je vždy na vysvětlivkách ke geologické mapě uvedena citace podkladu, který byl k doplnění použit. 2.5.2. Účelové mapy prozkoumanosti Účelové mapy prozkoumanosti (příloha č. X/2-6 každé dílčí zprávy) jsou sestaveny v měřítku 1 : 25 000. Pro lepší přehlednost jsou mapy sestaveny zvlášť pro každou geovědní disciplinu, která se na rešerši podílela, tedy pro: • geologii, • geofyziku, • geochemii, petrografii a mineralogii, • hydrogeologii, • inženýrskou geologii a geotechniku.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
6
V účelových mapách prozkoumanosti jsou zobrazeny pouze podklady, které jsou hodnocené jako využitelné bez výhrad a využitelné. Podklady hodnocené jako nevyužitelné nejsou v mapách uvedeny. 2.5.3. Mapa geologických indicií Tato mapa, která je v každé dílčí zprávě označena jako příloha č. X/7, prezentuje ve schematickém vyjádření faktory, které se jeví z geologického hlediska jako výrazně negativní pro hodnocení celé oblasti. Svojí náplní vychází z geologické mapy a obsahuje ve schematickém vyjádření: • tektonické linie, • pásma drcení a mylonitizace, • horninové žíly, • hydrotermální žíly a projevy, • kry hornin pláště, • litologické změny granitoidních či gabroidních hornin.
3. PROGRAM RZ2 INTERPRETACE ARCHIVOVANÝCH GEOLOGICKÝCH INFORMACÍ Tuto kapitolu zpracoval RNDr. Jiří Křesťan, CSc, autor programu RZ2. Program RZ2 je nástrojem pro společnou interpretaci údajů, anotovaných v rámci projektu „Kritická rešerše“ a geologických dat uložených v registru vrtů a hydrogeologické databance Geofondu. Data, uložená v datové bázi mohou být využívána jednak interaktivně, jednak mohou vystupovat v tiskových sestavách nebo být zobrazována v účelových mapách. Program byl napsán s využitím vývojového prostředí Borland - Delphi (verse 2.01), jde tedy o 32-bitovou aplikaci, provozovatelnou na rychlých osobních počítačích s 32-bitovou sběrnicí pod operačními systémy Windows 95 nebo Windows NT (verse 4.0). Pro zápis dat využívá standardní DBF-soubory (DBASE V) a to prostřednictvím universálního rozhraní Borland Data Base Engine (dále jen BDE), čímž je umožněno eventuelně v budoucnosti je jednoduše konvertovat do výkonnějších databázových systémů (Oracle, Informix a pod.). Na definování jednotlivých algoritmů zpracování v rámci programu RZ2 se vedle autora programového řešení podíleli ing. Miroslav Hercík, RNDr. František Woller a RNDr. Jaroslav Skopový z Ústavu jaderného výzkumu Řež. 3.1.
SPOLEČNÁ PRAVIDLA UPLATNĚNÁ V RÁMCI PROGRAMU
• K ovládání jednotlivých oken v rámci zpracování slouží především tzv. řídící tlačítka umístěná vždy v pravém horním rohu každé obrazovky. Tlačítko tužka je využíváno pro ukončení vícenásobných výběrů nebo pro potvrzení Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
7
předcházejícího zápisu. Tlačítko disketa je vyhrazeno pro eventuelní zápis údajů do datové báze. Tlačítkem nůžky lze jakoukoliv operaci přerušit bez zápisu změn do datové báze. Konečně pomocí tlačítka otazník si lze kdykoliv v průběhu zpracování vyžádat on-line nápovědu. Prvá dvě uvedená řídící tlačítka se uživateli zpravidla zpřístupňují až po realizaci všech předpokládaných povinných operací. • K vyžádání on-line nápovědy pro kteroukoliv položku hlavního menu programu lze použít klávesu F1. V tomto případě bude zobrazována část nápovědy, odpovídající položce menu, na které se právě nachází kursor. Souhrnně si lze uživatelskou příručku programu zpřístupnit v položce Dodatky / Uživatelská příručka hlavního menu programu. Nápověda programu zcela odpovídá pravidlům Windows, lze ji tedy tisknout, doplňovat atd. Pro prohlížení se doporučuje změnit aktuální font nápovědy na small. • K řízení chodu programu je převážně používána třítlačítková myš. Pokud kdekoliv v dokumentaci je použit termín kliknutí / dvojkliknutí, pak se tímto pojmem rozumí kliknutí/ dvojkliknutí levým tlačítkem myši. Pokud se v některých operacích využívají i další tlačítka (střední a pravé), pak je to v textu vždy výslovně uvedeno. • Program RZ2 předpokládá systémové nastavení obrazovky na rozlišení 1024 x 768 (large font), dále pak tečku jako oddělovač desetinných míst v reálných číslech. Na pevném disku užívaného počítače musí být nadto řádně nainstalován firemní produkt (adresář Program Borland DataBase Engine Files\Borland\Common Files\BDE) a pro potřeby eventuelní ruční modifikace dat i produkt Borland DataBase Desktop (adresář Program Files\Borland\DataBase Desktop). 3.2.
SOUHRNNÉ VÝSTUPY ZPRACOVÁNÍ (PŘEHLEDY)
Jak již bylo výše zmíněno, uložená data mohou vystupovat v tiskových sestavách a mapách. Mezi sestavami je nejobsažnější tzv. základní sestava, obsahující základní informace o anotovaných podkladech. Ve standardizované sestavě vystupují citace podkladů ve formě standardní literární citace. Konečně v hodnotící sestavě vystupuje vedle názvu podkladu výpis hodnocení navazujících datových oddílů. Pro výpis lze vybrat podklady z libovolného počtu oblastí, zpracovávaných v rámci rešerše, tento výchozí výběr lze pak dále interaktivně upřesnit podle následujících hledisek : • čísla podkladu v libovolné oblasti, • období dokončení podkladu, • jmen autorů podkladu, • hodnocení jednotlivých datových oddílů, • typu, významu a náplně podkladu, • názvu realizující organizace, • názvu archivu, kde je podklad uložen, • čísla mapy 1 : 50 000 ke které podklad přísluší. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
8
Všechny uvedené sestavy vystupují vzestupně setříděné. Pokud podklady obsahují objekty uložené v registru vrtů Geofondu nebo v hydrogeologické databance Geofondu, pak lze lokalizaci těchto objektů vykreslovat i v mapách. Na těchto mapách vedle lokalizace objektů lze vypisovat názvy objektů, jejich hloubky, schematicky znázorňovat provedené zkoušky, vypisovat zastižené hladiny a pod. Výběr objektů do map lze opět upřesnit pomocí poměrně rozsáhlé škály hledisek, pokrývající veškeré informace, jež jsou obsaženy v tzv. BA-záznamu Geofondu (zastižené útvary, provedené testy, druh objektu atd.). Mapy lze doplňovat o listoklad map 1.25.000, digitalizovanou situaci (místa, silnice, řeky a pod. pokud existují), definované obrysy a další doplňky. Mohou být kresleny buď přímo prostřednictvím Windows nebo mohou být zapisovány do DXF-souborů pro jejich dodatečné interaktivní doplňování nebo začlenění do různých geografických informačních systémů. 3.3.
PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI (PŘÍRODNÍ POMĚRY)
Do tohoto oddílu jsou postupně zařazovány operace, jež mají umožnit zpracovateli v rámci vybrané oblasti operativní využívání dat, převzatých z Geofondu. K interaktivnímu studiu geologických poměrů vybrané oblasti slouží okno, obsahující dvoustránkový záznamník, obsahující na první stránce soupis všech podkladů, anotovaných v oblasti, s vyznačením existujících datových oddílů. Obsah kteréhokoliv z nich lze jednoduše zobrazit v dceřinném okně (v otevřené řeči) a eventuelně i vytisknout. Pokud jsou pro vybraný podklad k disposici data z registru vrtů Geofondu, pak se příslušné objekty zobrazí na mapě, nacházející se na druhé stránce záznamníku. Základní údaje o každém z nich lze získat po přiblížení kursoru k příslušné lokalizaci, nezkrácenou geologickou dokumentaci v otevřené řeči dle GAzáznamů pak po dvojkliknutí na vybraném objektu. Pokud vybraný podklad obsahuje i objekty v hydrogeologické databance Geofondu, pak jejich plošnou lokalizaci lze vyvolat po vyvolání operace Hydrogeologie. S ohledem na komplikovanost dat v hydrogeologické databance může uživatel využítat data jen dle předem připravených masek (chemie, hydraulické parametry a pod.). 3.4.NÁSTROJE V průběhu řešení úkolu „Kritická rešerše“ byla data ukládána a kontrolována pomocí programu RZ1. Jednalo se o 16 bitovou aplikaci, napsanou pro použití v operačním systému WINDOWS 3.11. Tento OS byl špičkový v době zahajování kritické rešerše, dnes však je již překonán 32-bitovými operačními systémy WINDOWS 95 nebo WINDOWS-NT (verse 4.0). Tento program byl napsán tak, aby mohl být distribuován na jednotlivá pracoviště, na kterých se anotace podkladů realizovaly bez zvýšených nároků na technickou úroveň využívaných osobních počítačů. Interpretační program RZ2 byl již připravován pouze pro řešitelské pracoviště, jež provádí zhodnocení anotovaných podkladů a které s ohledem na rozsah a závažnost Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
9
soustředěných dat a potřebu jejich průběžné aktualizace až do zahájení průzkumných prací ve vybrané oblasti je pro tyto účely náležitě technicky vybaveno. Do tohoto oddílu jsou proto soustředěny operace, umožňující aktulizaci datové báze již na 32-bitové úrovni (zápis nových nebo oprava dříve zapsaných podkladů, kontrola integrity a pod.), dále pak testy, jejichž potřeba vyvstala až v době detailní interpretace uložených dat. 3.5.
DODATKY
Vedle tisku uživatelské dokumentace programu RZ2, která je napsána tak, aby mohla být současně využita jako on-line nápověda, jsou v dodatcích obsaženy : • prohlídka nebo výpis používaného číselníku (soubor TEZAURUS.REZ, umístěný v systémovém adresáři COM aktuální domény), • prohlídka nebo výpis veškerých datových struktur použitých pro zápis anotovaných údajů s detailním popisem jednotlivých položek, • prohlížení nebo výpis anotace kteréhokoliv podkladu na základě obvyklého autorského rejstříku. Z této závěrečné nabídky lze rovněž vyvolat produkt Borland DataBase Desktop, který lze s výhodou uvážlivě použít pro aktulizaci dat v kterémkoliv DBF-souboru datové báze kritické rešerše. K disposici je rovněž procedura, konvertující texty zapsané v DBF-souborech s využitím kódové stránky 1250 (Microsoft) do universální kódové stránky 852.
4. PŘEHLED MNOŽSTVÍ ZÍSKANÝCH A ZPRACOVANÝCH INFORMACÍ V následujícím tabelárním přehledu je uvedeno množství podkladů, které byly pro každou z 13 zpracovaných oblastí zhodnoceny. Zároveň je uvedeno množství vrtů na území každé oblasti, které byly získány z databáze Geofondu a jsou uloženy v účelové databázi (program RZ2). V případě počtu vrtů v jednotlivých oblastech se údaj zjištěný rešerší archivních informací může lišit od počtu vrtů z databáze Geofondu. Rozdíl je dán skutečností, že v místech s vysokým počtem vrtů (ložiskové průzkumy) nebyly pro účely databáze Geofondu anotovány všechny vrty. V tabelárním přehledu jsou uvedeny i počty vrtů na 1 km2 a počty podkladů na 1 km2. Jakkoliv má údaj o počtu podkladů na jednotku plochy diskutabilní hodnotu, považujeme jej přes to za určitou informaci o prozkoumanosti oblasti. Vysoký počet vrtů na 1 km2 u některých oblastí signalizuje vždy rozsáhlejší ložiskově průzkumné aktivity. Podle našeho mínění vysvětlení vyžaduje pouze vysoká hustota vrtů na oblasti Tiský úsek (oblast č. 14). Ta je dána skutečností, že obrys oblasti Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
10
vedený vně geologické kontury granitoidů zasáhl částečně do prostoru, ve kterém byla realizována řada geologických průzkumů ložiska cihlářských surovin Žihle. Kromě toho je v tabulce uveden i počet obyvatel v oblasti. Počty obyvatel jsou uvedeny podle „Statistického lexikonu obcí České republiky“ (Český statistický úřad 1992). Detailní členění počtu obyvatel podle sídel je uvedeno v každé dílčí zprávě v tabulce u kapitoly 5. Pokud se počtu obyvatel týká, je uveden vždy celkový počet obyvatel na území katastru bez ohledu na to, jakou částí zasahuje katastr do vymezené oblasti. Je tedy uvedeno veškeré „dotčené“ obyvatelstvo. Při hodnocení tohoto údaje je třeba mít na zřeteli, že počty mohou být v některých případech zkresleny přítomností většího sídelního celku, který sám leží mimo oblast a jeho katastrální území zasahuje do vymezené oblasti jen menší částí. Výše uvedený případ nastal například u oblasti Kdyně (oblast č. 16), kdy katastr obce Nýrsko s 4 182 obyvateli zasahuje na území oblasti pouze cca 5%. Obdobná je situace u oblasti Třebíčský masív (oblast č. 8), kdy katastr obce Velké Meziříčí s 10 138 obyvateli zasahuje do území oblasti pouze cca 5%, a u oblasti Jihlavský masív (oblast č. 31), kdy katastr obce Brtnice s 2 265 obyvateli zasahuje do oblasti pouze cca 15% a katastr obce Luka nad Jihlavou s 2 164 obyvateli zasahuje do oblasti cca 35%. V případě všech dalších oblastí je průměrná hustota obyvatelstva pod celostátním průměrem (130,6 obyvatel na km2), většinou dokonce velmi výrazně.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
11
Tabulka: Sumarizace základních údajů o rozloze oblastí a množství informací.
Oblast číslo 4. 5. 6. 7. 8. 10. 12. 13. 14. 15. 16. 30. 31.
název oblasti
plocha km2
počet podkladů
počet vrtů
Větrný Jeníkov Západně od Třeště Severně od Nové Bystřice Klenovský masív Třebíčský masív Blatná Milevo - Brod Sedmihoří Tiský úsek Čistecký úsek Kdyně Severových. od Milevska Jihlavský masív
65,0 106,0 84,5 52,2 162,0 126,2 55,0 21,9 44,0 61,8 37,2 121,5 43,6
91 108 91 41 136 238 90 66 54 117 102 168 124
278 137 228 14 100 383 89 39 186 99 67 153 226
Celkem Průměr na oblast
980,9 75,5
1 426 109,6
1 999 153,8
Geodynamika, seismologie Cekem
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
825 2 251
hustota vrtů na km2 4,3 1,3 2,7 0,3 0,6 3,0 1,6 1,8 4,2 1,6 1,8 1,3 5,2
počet obyvatel 3 577 7 680 4 693 2 840 24 636 8 584 2 654 813 3 368 6 589 6 115 6 026 6 793 84 368 6 490
hustota obyvatel na km2 55,0 72,4 55,5 54,4 152,0 68,0 48,2 37,1 76,5 106,6 164,4 49,6 155,8
12
5. VÝSLEDKY KRITICKÉ REŠERŠE Jak bylo výše uvedeno, cílem úkolu Kritická rešerše archivovaných geologických informací bylo jednak shromáždit a kriticky zhodnotit veškeré dostupné geovědní informace, jednak s použitím vhodných informací provést výběr oblastí vhodných pro další etapy průzkumu a v oblastech vymezit lokality pro eventuální realizaci etapy nedestruktivního průzkumu a tento výběr zdůvodnit. Pokud se týká prvního z vytčených cílů (shromáždění a kritické zhodnocení dostupných informací), výsledky této aktivity jsou komentovány v kapitole 6. předkládané zprávy. Informace a jejich hodnocení jsou uloženy v databázi, ze které je možno pomocí speciálně pro účely popisovaného úkolu sestaveného programu (RZ2) získat potřebné informace v nejrůznějších sestavách (viz kapitola 3. této zprávy). Kriteria pro stanovení využitelnosti jednotlivých informací či jejich skupin pro popisovaný cíl byla stanovena před začátkem prací na úkole a spolu s kartotéčním lístkem předána objednateli ve formě etapové zprávy v počáteční stadiu prací na úkole. Tato kriteria nebyla už v průběhu dalších prací měněna. Rozdělení informací na: • využitelné bez výhrad, • využitelné s výhradami, • nevyužitelné, • využitelnost nelze stanovit je tedy jasně definováno pro jednotlivé druhy informací. Považujeme za účelné zdůraznit, že využitelnost informací je chápána výhradně ve smyslu jejich využitelnosti pro účely geologických prací při výběru lokality pro hlubinné úložiště. Vzhledem k tomu, že veškeré dostupné informace byly pořizovány s jiným záměrem, není výjimečná situace, že např. informace bez výhrad využitelná v ložiskovém průzkumu či v inženýrsko-geologickém průzkumu pro založení povrchové stavby je pro účely hlubinného úložiště hodnocená jako nevyužitelná. Tato skutečnost je dána jednak charakterem informace samotné, jednak požadavkem snížení nejistot na úroveň nižší, než jaká je účelná pro jiné typy geologických prací. Tyto informace budou využívány v budoucnosti, zejména při sestavování prováděcích projektů nedestruktivní etapy prací. Umožní zpracovateli projektu rychlou orientaci v dříve provedených pracích (§10 a další vyhlášky č. 121/1989 Sb.) a fundované rozhodnutí, které z archivovaných informací je možno převzít a tím dosáhnout jednak úspory času potřebného na realizaci prací, jednak snížení finanční náročnosti projektu při současném zamezení duplicity prací. Pokud bude časová prodleva mezi dokončením kritické rešerše a zahájením prací na prováděcích projektech nedestruktivní etapy průzkumu delší (což se dá reálně očekávat), je potřebné, aby pro splnění účelu zmíněného v předešlém odstavci byla kritická rešerše oblastí, u nichž se předpokládá další etapa prací, periodicky aktualizována. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
13
Druhým, minimálně stejně významným cílem úkolu kritická rešerše je výběr oblastí vhodných pro provedení dalších prací a vymezení lokalit uvnitř těchto oblastí. Tento výběr je možno provést pouze na základě některých informací. K zodpovědnému výběru oblastí pro realizaci další etapy prací resp. pro vyřazení některé z oblastí je třeba využít jen takových informací, které dostatečně věrohodně dokumentují, že horninové prostředí nemá vlastnosti potřebné pro budoucí hostitelskou strukturu. Jedná se zejména o následující: • homogenita hornin, • tektonické porušení, • přítomnost horninových a hydrotermálních žil a přeměn, • dostatečný hloubkový dosah, • seismickou stabilitu, • zájmy chráněné zvláštními předpisy. Tímto výčtem je zároveň konstatováno, že na výběru oblastí se na etapě kritické rešerše zúčastněné geovědní discipliny podílejí různou měrou. Maximální tíha tohoto rozhodování leží na geologii, petrografii, geochemii, geofyzice a klasifikaci střetů zájmů. S ohledem na skladbu dostupných informací jen malou roli hraje v tomto rozhodovacím procesu hydrogeologie. V průběhu prací na kritické rešerši totiž nebyly získány informace o hydrogeologických poměrech v hloubkách, které se blíží předpokládané hloubce situování hlubinného úložiště (500 1000 m pod úrovní terénu). Hydrogeologické informace z hloubek maximálně cca 100 m pod terénem není možné pro tuto selekci použít. Inženýrskogeologické informace jsou rovněž dostupné pouze z přípovrchových partií a navíc byly pořízeny pro použití, které je značně odlišné od námi sledovaných cílů. Geotechnické informace obecně jsou poměrně vzácné a navíc značná část informací o fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin byla získána z ložiskových průzkumů na kamenivo a dekorační kámen. Tomu odpovídá také hloubka, ze které jsou informace dostupné. Navíc je třeba při hodnocení těchto informací mít na zřeteli, že při ložiskových průzkumech je běžnou praxí neprovádět technologické zkoušky na makroskopicky nevhodných partiích vrtných jader. Tedy získané informace z inženýrské geologie a geotechniky nejsou takového charakteru, aby některé z nich bylo možno seriozně uplatnit jako vylučující kriteria. Značný význam, zejména s ohledem na množství získaných dat má rešerše inženýrskogeologických a geotechnických podkladů pro první z obou cílů, které rešerše sledovala. Rešerše a kritické zhodnocení dostupných hydrologických a klimatologických dat nemá na selekci oblastí žádný vliv, protože není s ohledem na charakter sledovaných veličin schopna poskytnout „vylučující“ informace. Rešerše těchto dat má tedy význam především pro první, výše uvedený cíl kritické rešerše. Důležité informace pro selekci některých oblastí poskytla rešerše dat z geodynamiky, seismologie a dálkového průzkumu. Jak už bylo konstatováno, tato rešerše nebyla prováděna ve vazbě na jednotlivé vymezené oblasti, ale pro celou dotčenou část Českého masívu a pro významné strukturně-geologické celky ležící mimo naše území. Z dat, které byly v rámci popisované rešerše shromážděné mají pro výběr Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
14
oblastí největší význam data seismologická. S ohledem na pozici oblastí, které byly v rámci rešerše sledovány lze ve stručnosti konstatovat relativně častý (na poměry Českého masívu) výskyt seismických jevů v západních a jihozápadních Čechách ve vazbě na tektonické linie, které omezují chebsko-domažlický příkop.
6. VÝBĚR OBLASTÍ PRO REALIZACI DALŠÍ ETAPY PRACÍ Jak již bylo řečeno, výběr oblastí pro další etapu prací a vymezení lokalit v rámci těchto oblastí je pravděpodobně nejvýznamnějším výstupem realizované kritické rešerše archivovaných geologických informací. I když se v souvislosti s ukládáním vysoce aktivních odpadů ve světě uvažují i testují různá geologická prostředí, specifika geologického vývoje, stavby a složení České republiky vykrystalovala již v ranných etapách úvah o potenciálním umístění úložišť v názor, že pro naši republiku připadají v úvahu nejen na prvním místě, ale v podstatě výlučně plutonická tělesa. Z těch pak pro rozlohu těles, jejich četnost, homogenitu složení, příznivé geotechnické parametry, hloubkovou stálost i tektonickou stabilitu byla - až na podružné výjimky - pozornost koncentrována na granitoidy. Výsledky následných studií a úvah potvrdily, že neexistují reálné důvody, aby na výše zmíněné premise bylo třeba cokoliv měnit. Cílem realizované rešerše bylo shromáždit všechna relevantní geologická (s.s.), tektonická, petrografická, geochemická, hydrogeologická, inženýrskogeologická, geofyzikální a geodynamická data o třinácti oblastech, na něž byl zúžen původně širší výběr, který vycházel z prací realizovaných ČGÚ (Kříž J. a kol.1991). Z těchto třinácti oblastí jich dvanáct připadá na granitoidy. Pouze jediná oblast, zařazená do třináctičlenného souboru, z něho svým petrografickým charakterem zřetelně vybočovala příslušností k horninám gabroidním až ultrabazickým. Její zařazení lze dnes hodnotit jako test, který jasně potvrdil, že orientace na jiné druhy plutonitů než na granitoidy nemá v podmínkách České republiky věcné opodstatnění. Ale ani rozhodující část souboru, sestávající z dvanácti granitoidních oblastí, se evidentně neukázala z hlediska vhodnosti pro úložiště jako vnitřně vyrovnaná. Rešeršní studie zřetelně prokázala, že geologické předpoklady některých oblastí jsou nepochybně vyšší, jiných nižší a v případě některých pak dokonce zjevně nevyhovující. Zásadním problémem výběru je stanovení kriterií. S ohledem na charakter úkolu, jehož cílem bylo shromáždit a zhodnotit existující informace, je stanovení kriterií prakticky neřešitelnou záležitostí, protože: • sortiment i množství informací se výrazně liší nejen mezi oblastmi, ale výrazně kolísá i v rámci jedné oblasti, aniž jsme schopni tuto skutečnost jakkoliv ovlivnit, • množství i využitelnost informací je velmi různá u různých geovědních disciplin, • není možné definovat jednotku informací a tuto uplatnit při stanovení hustoty informací v oblasti (prozkoumanosti), Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
15
• nedostatek informací sám o sobě není možno považovat za kriterium snižující perspektivnost oblasti. Je pochopitelně možné stanovit celou řadu různých „pseudokriterií“ a podpořit je číselným hodnocením či přidělenými váhami. Při tomto postupu však vždy dříve či později narazíme na některý z výše uvedených nedostatků, nebo vytvoříme kriteria sice „objektivní“ avšak nelogická. Je samozřejmě možné např. při hodnocení petrografické homogenity oblasti použít kriterium, které bude hodnotit, do kolika polí diagramu QAP se promítají dostupné modální analýzy. Toto kriterium ovšem narazí jednak na různou (většinou nízkou) hustotu informací, jednak na fakt, že průmětné body ležící v rozích čtyř na sebe navazujících polí mohou reprezentovat horniny, které jsou si svým složením bližší, než průměty hornin ležící v rozích téhož pole. Podobných případů je možno uvést celou řadu. Po zvážení tohoto stavu se řešitelský tým rozhodl pro výběr oblastí s použitím dvou následujících postupů: • každý člen řešitelského týmu provedl hodnocení každé oblasti z pohledu své discipliny a na základě získaných informací klasifikoval oblast z pohledu možnosti vybudování HÚ VAO a VP ve třech stupních takto: - plně akceptovatelné (1), - ještě akceptovatelné (2), - neakceptovatelné (3), součtem jednotlivých hodnocení pak bylo stanoveno pořadí perspektivnosti jednotlivých oblastí, při čemž použití stupně 3 v hodnocení oblast z dalších úvah vylučuje, • pracovníci ÚJV stanovili ve spolupráci s prof. F. Fediukem, DrSc 8 kriterií, která vycházejí z požadavků na vlastnosti hostitelské struktury a oklasifikovali je stupni 1 - 3 podle stejného systému, jako je uveden v předcházejícím odstavci. Zcela úmyslně nebyla jednotlivá kriteria vážená, protože každé z nich označené stupněm 3 je kriteriem vylučujícím (snad s výjimkou střetů zájmů). I v tomto případě byly oblasti seřazeny na základě výsledků součtu hodnocení jednotlivých kriterií. 6.1. VÝBĚR OBLASTÍ PODLE HODNOCENÍ INFORMACÍ JEDNOTLIVÝCH GEOVĚDNÍCH DISCIPLIN 6.1.1. Shrnující poznámky Jak už bylo několikrát konstatováno, různé geovědní discipliny mají s ohledem na charakter rešerší získaných informací různou možnost vyjádřit se k výběru vhodných oblastí, či sestavit pořadí oblastí s ohledem na jejich snižující se vhodnost. Tato skutečnost je dána jednak charakterem informací, které každá z disciplin sleduje a hodnotí, jednak množstvím a využitelností dostupných informací. Souborné hodnocení informací získaných v rámci kritické rešerše ukázalo, že zásadní pro výběr oblastí jsou informace geologické, petrografické a geofyzikální a Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
16
informace týkající se střetů zájmů. Objektivnost výběru oblastí u těchto disciplin je dána prakticky pouze množstvím dostupných využitelných informací. U ostatních na rešerši zúčastněných disciplin je situace poněkud odlišná. Z pohledu geochemie patří mezi důležité vlastnosti horniny její mineralogické složení, to je zastoupení horninotvorných, akcesorických a sekundárních minerálů a jejich chemická charakteristika. Z hlediska problematiky vzdálených interakcí jsou zvláště důležité poznatky o uplatnění hydratovaných minerálů (obsahujících chemicky vázanou vodu). Podobně je tomu s obsahem fluid - je třeba mít informace o vlhkosti (tj. obsahu a složení pórové vody), obsahu plynů a přítomnosti paleofluid (plyno-kapalných inkluzí v minerálech). Všechna fluida mohou, zejména při působení tepla, proniknout do úložiště a urychlit korozi kontejneru a tím únik radionuklidů a i změny v charakteru pole vzdálených interakcí. Míra migrace radionuklidů rovněž závisí na advektivních a difuzivních vlastnostech horniny, tj. propustnosti, pórovitosti, tortuozitě, vztahu mezi vlastním úložištěm a hlavními puklinovými zónami či jinými důležitými hydrologickými jevy . V granitických horninách je hlavní migrační cestou pro radionuklidy právě systém otevřených puklin, kterými proudí podzemní voda. Při posuzování vlastností horniny je tedy nezbytně nutný popis sítě puklin, jejich propustnosti, přítomnost a složení asociací puklinových minerálů (zvláště nízkoteplotních). Rovněž je nutný podrobný průzkum sítě mikrotrhlin. Mikrotrhliny výrazně přispívají k retardaci radionuklidů díky tzv. difúzi do „mrtvých pórů“. Sorpční vlastnosti horniny významným způsobem ovlivňují retardaci radionuklidů. Chemické reakce horniny s vodou, na příklad rozpouštění silikátů a přeměna na sekundární minerály (živce - jílové minerály), rozpuštění solí apod., mohou výrazným způsobem měnit sorpční vlastnosti horniny. Proto jsou nezbytné poznatky o chemickém složení minerálů, jejich strukturních a fyzikálních vlastnostech a jejich uplatnění v hornině. Velmi důležitým geochemickým parametrem je i oxidačně - redukční charakter prostředí (redox - potenciál Eh a redox kapacita), který je determinován přítomností oxidace schopných látek v podmínkách daného prostředí. K dalším, vlastně základním geochemickým parametrům, patří obecné charakteristiky hornin jako je zastoupení hlavních a stopových prvků, jejich rozdělení mezi přítomné minerální fáze (se zvláštním zřetelem na uplatnění radioaktivních izotopů U, Th, K atd.), přítomnost alterovaných zón a popis migrace prvků v nich. Pro poznání vývoje masívu a jeho možného využití pro účely HÚ jsou pak důležité poznatky izotopové geochemie (geochronologická data, výzkum stabilních izotopů, přirozená radioaktivita hornin atd.). Cenné údaje přináší i termodynamické studium přítomných minerálních asociací (určení p - t podmínek vzniku horniny, popř. její alterace). Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
17
V rámci kritické rešerše archivovaných podkladů byla proto pro jednotlivé studované oblasti shromažďována a posuzována data mající vztah k výše zmíněné problematice. Již předem lze konstatovat, že z geochemického hlediska obsahovaly posuzované materiály jen velmi sporadicky informace, podle kterých by se bylo možno jednoznačně rozhodnout pro určitou lokalitu. Většina dat má jen orientační význam, je využitelná jen pro základní charakteristiku těles a může sloužit pouze jako podklad pro další výzkum. Přesto je možno, na základě kritického posouzení archivních materiálů, některé vymezené oblasti z geochemického hlediska vyloučit jako nevhodné pro účely vybudování HÚ. Na rozdíl od jiných geologických disciplín nelze podle zpracovaných hydrogeologických informací provést objektivní hodnocení vybraných oblastí, získané informace můžeme využít pouze jako nepřímé pomocné kritérium. Vedle nevyrovnané kvality hydrogeologických dat a nedostačující hustoty průzkumných prací, je hlavním omezujícím faktorem využitelnosti archivních údajů malý hloubkový dosah zdrojů informací (hydrogeologické vrty nepřekročily hloubku 80 m, ojediněle 100 m). Obecně vzato, v případě hydrogeologie nemusí být malá hustota prozkoumanosti důvodem k vyloučení dané lokality z výběru. Je třeba si uvědomit, že naprostá většina u nás realizovaných hydrogeologických prací byla účelově zaměřena na vyhodnocení vodohospodářsky významných hydrogeologických struktur, nebo řešila hydrogeologii ložiskově významných zón (tj. prostorově heterogenní prostředí). Naproti tomu hydrogeologické hodnocení kandidátní lokality pro potenciální úložiště sleduje opačný cíl, totiž vyhledání homogenní struktury s co nejmenší propustností. Ve vztahu k výše uvedenému lze tedy konstatovat, že oblasti s malou hustotou realizovaných hydrogeologických prací můžeme obecně považovat za hydrogeologicky deficitní a jako takové již primárně vyhovující z hlediska daného účelu. Za přímá vylučující kriteria, mající vztah k hydrogeologii, lze považovat pouze existenci velkoplošných PHO vodního zdroje, příp. CHOPAV. Lokální ochranná pásma individuálních zdrojů takovým kritériem nejsou. V některých oblastech byl v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu proveden geofyzikální průzkum hydrogeologicky perspektivních zón. Předpokládaná přítomnost těchto struktur je rovněž důvodem k vyřazení lokality z dalšího výběru. Kritická rešerše archivovaných inženýrskogeologických a geotechnických informací představuje první komplexní zhodnocení dosavadních prací. Množství ani kvalita získaných informací z jednotlivých oblastí nemohou být v tomto oboru hlavním kritériem výběru lokality pro úložiště. Jejich využití při zpracování prováděcích projektů však přinese výrazné snížení nákladů v dalších etapách průzkumu. Inženýrskogeologické a geotechnické posudky se z převážné většiny zabývají pouze sedimentárním, většinou kvartérním pokryvem a jen jejich malá část zasahuje do horninového masívu. Informace těchto prací lze v dalších etapách průzkumu spolu s lokálně zastoupenými inženýrskogeologickými a pedologickými mapami využít při Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
18
sestavování nových inženýrskogeologických map zájmových území a později při výstavbě nadzemní části úložiště. Informace o geotechnické kvalitě svrchní části horninového masívu poskytuje malá část posudků zabývající se např. průzkumem pro zakládání přehrad, či hlouběji založených objektů event. dálnice. I v těchto posudcích je však problematice horninového masívu věnována menší pozornost než komplexu nadložních zemin. Hlavní, i když z hlediska geotechnického neúplné, informace byly čerpány z technologických částí zpráv o geologickém průzkumu a výpočtu zásob kamene, které obsahují hojné výsledky fyzikálně-mechanických zkoušek vzorků hornin odebraných ze stávajících lomů či vrtů do hloubek až 80 m pod povrchem. Díky strukturně-geologickému vývoji Českého masívu a z něho plynoucí stabilitě můžeme vylučující kriteria pro výběr lokalit z pohledu geodynamiky, seismologie a dálkového průzkumu zúžit na seismické jevy. Přes poměrně nízkou hustotu dat (data jsou navíc pochopitelně nakoncentrovaná v seismicky aktivnějších oblastech) lze konstatovat, že v oblastech zpracovávaných v rámci kritické rešerše nelze očekávat makroseismické efekty 8o MSK a vyšší. Tato hodnota je všeobecně považována za neúnosnou pro území, v nichž má být situováno jaderné zařízení. Z tohoto pohledu považujeme za účelné uplatnit kriterium seismicity pouze pro oblasti v blízkosti regionálních zlomů, na nichž byly seismické jevy pozorovány. Pokud se týká střetu zájmů, jsou v předkládané zprávě vzaty v potaz pouze střety se zájmy chráněnými zvláštními předpisy. 6.1.2. Hodnocení jednotlivých oblastí Níže prezentované hodnocení je podáno ve formě komentáře, který byl zpracován pro každou na rešerši zúčastněnou disciplinu s výjimkou hydrologie, klimatologie, inženýrské geologie a geotechniky. Výjimky byly zdůvodněny dříve. Pro každou oblast je provedena sumarizace jednotlivých dílčích hodnocení. VĚTRNÝ JENÍKOV (oblast č. 4) Základní charakteristika Oblast je součástí největšího plutonického tělesa Českého masívu, tzv. moldanubického plutonu, jmenovitě jeho severní větve zvané centrální masív. Výrazně převažující část skalního podkladu je tvořena stejnoměrně zrnitými, jen místy slabě porfyrickými dvojslídnými monzogranity, jejichž specifickou akcesorií bývá andaluzit. Podružné partie kolem Boršova mají povahu biotitických granodioritů. Žilný doprovod plutonu je vyvinut slabě a je zastoupen hlavně aplity a pegmatity. Do oblasti zasahují kry metamorfitů. Geologický kontext naznačuje, že výchozová část plutonu nepředstavuje příliš hluboké patro pod původním stropem intruze, takže stálost či spíše zkvalitňování situace směrem do hloubky lze pokládat za velmi pravděpodobné. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
19
konstatuje, že pro podstatnou část oblasti je podle výsledků geologického mapování charakteristická přítomnost rozsáhlých ker metamorfitů. Další pozoruhodná skutečnost, která plyne z mapy M. Veselé, je poměrně nízký počet tektonických linií uvnitř oblasti, ač v jejím těsném okolí na východě i západě je tektonické postižení hornin výrazné. Na základě archivního studia nelze konstatovat, do jaké míry je tato skutečnost podmíněna geologickým vývojem a do jaké míry odráží nerovnoměrnou hustotu odpovídajících informací. V minulosti ověřované rudní indicie u Branišova i na jiných místech jsou dalším projevem nehomogenity celé oblasti. hodnotí oblast Větrný Jeníkov jako ještě akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2 - 3) s tím, že by (byť s obtížemi) bylo v případě nutnosti možné vybrat na jejím území relativně homogenní méně porušenou lokalitu. Z pohledu petrografie lze za hlavní klady považovat skutečnost, že nejrozšířenější hornina oblasti je značně stejnorodý, strukturně téměř izotropní, středně zrnitý granit, jehož velmi dobré fyzikálně-mechanické vlastnosti jsou dlouhodobě prověřeny rozsáhlou lomařskou činností a širokým uplatněním zdejšího kamene ve stavebnictví. Za hlavní zápory lze naopak považovat fakt, že oblast je vzhledem k osní výchozové části moldanubického plutonu umístěna poněkud excentricky k východu, blíže ke kontaktu s krystalickými břidlicemi moldanubika, které tu do plutonu četnými krami, septy a xenolity zasahují. Tyto metamorfity jsou značně pestrého složení - od rul, migmatitů a hornin granulitové povahy přes kvarcity a erlány až po amfibolity. Tím je homogenita skalního podkladu silně a bez vrtného průzkumu nepředvídatelně narušována. Nevyjasněná zůstává pozice odchylné granodioritové facie v okolí boršovského lomu, která by mohla být zdrojem určitých komplikací. Z pohledu petrografie lze konstatovat, že při eventuálním výběru zúženého výseku pro další etapu je nutno se v každém případě vyhnout východní polovině rešeršní oblasti. V západní polovině oblasti by však při nedostatku jiných vhodnějších lokalit bylo možno o určitém vhodném úseku uvažovat. Oblast lze tedy hodnotit jako ještě akceptovatelnou (2). Geofyzika konstatuje, že z regionálních a aerogeofyzikálních podkladů vyplývá, že linie geofyzikálních nehomogenit a anomálií, které indikují tektoniku a poruchy, leží většinou na okraji vytypované zájmové oblasti. Území je proťato pouze jednou diskontinuitní linií z-v směru. Anomální linie při okraji sledují většinou směry osy centrálního masívu. Rovněž vodivé tektonické linie stejného směru, mapované podle pozemního geoelektrického průzkumu ČSUP, leží vně zájmové oblasti, ovšem z toho důvodu, že tento průzkum nebyl prováděn v zájmové ploše (ale východně od ní). V zájmové ploše samé jsou geofyzikální obrazy monotónní, což by mohlo potvrzovat homogenitu a neporušenost granitoidního tělesa nebo velmi malé kontrasty jejich projevujících se fyzikálních vlastností. To potvrzují i aeroradiometrické a aeromagnetické mapy, které ukazují na nemagnetičnost zastoupených typů hornin (řídké jsou tedy výskyty magnetičtějších bazických těles). Radiometrické anomálie, které stojí za zmínku, se nachází opět pouze na východ od zájmové plochy, kde byl také prováděn intenzivní průzkum na uran. Tyto jsou projevem složitější geologické situace s výskyty U mineralizace. Velký tíhový Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
20
gradient východně od zájmové plochy (jeden z nejvýraznějších v Českém masívu) sleduje hlubinné hustotní rozhraní lehkého bloku granitoidů centrálního plutonu a těžkého bloku moravského moldanubika, prozrazující strmé ukončení granitoidů na přibyslavské zóně a jihlavské brázdě. Akumulace kyselých granitoidů zasahují podle gravimetrie do hloubek až 15 km. Z hlediska geofyziky (dosavadního stavu poznání) není vážnějších důvodů k vyřazení této lokality z dalších úvah. Oblast je proto hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Geochemie konstatuje litologickou různorodost (dvojslídné granity, drobnozrnné biotit - muskovitické granity, porfyrické dvojslídné granity). Hojné jsou kry pararul a migmatitů a biotitové smouhy. Geochemická data většinou pocházejí z okolí Bílého Kamene (východní okraj masívu) a přinášejí jen základní údaje o chemismu a sporadické údaje o modálním zastoupení minerálů v hornině. Nebyla nalezena žádná analýza minerálu. Z geochemického hlediska není dostatek informací k posouzení vhodnosti této oblasti pro účely HÚ. Litologická pestrost a zvláště přítomnost ker metamorfních hornin je negativním prvkem. Z hlediska geochemie je však tato oblast pro nedostatek informací hodnocena „průměrným ohodnocením ještě akceptovatelná (2) Na základě shromážděných informací se můžeme domnívat, že v zájmovém území se nevyskytují takové hydrogeologicky anomální struktury, které by jednoznačně vylučovaly tuto oblast. Podmíněně vylučujícím kritériem je pásmo hygienické ochrany vodního díla Hubenov při jižním okraji oblasti. Na základě tohoto konstatování je závěr hydrogeologie označen „průměrným“ označením ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů jsou v oblasti prezentované zejména PHO vodní nádrže Hubenov, oblastí klidu Čeřínek, několika menšími PHO a několika poddolovanými územími a ložisky. Celkově lze střety zájmů hodnotit jako ještě akceptovatelné až neakceptovatelné (2 - 3). Následující tabulka (která je ve shodné formě použita i pro další oblasti) sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Č.o. oblast 4 Větrný Jeníkov
geo 2-3
petr 2
geof 2
geoch 2
hydr 2
stř 2-3
celk 13
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
21
ZÁPADNĚ OD TŘEŠTĚ (oblast č. 5) Základní charakteristika Stejně jako předchozí oblast č. 4, ale i následující oblast č. 6 a v podstatě i oblast č. 7, leží oblast č. 5 (západně od Třeště) v moldanubickém plutonu a to v jeho k severu vybíhající větvi zvané centrální masív. Základní geologicko-petrografické parametry všech těchto čtyř oblastí jsou značně sblížené. Jde o nejmladší část moldanubického plutonu, charakterizovanou značně kyselými peralumickými dvojslídnými monzogranity variského stáří, v geologické literatuře označované zpravidla jako typ Eisgarn nebo Mrákotín. Kromě převládající stejnoměrně zrnité odrůdy se tu však v menším množství vyskytuje i odrůda s mírně hrubším zrnem, často porfyrická, označovaná lokálně jako typ Řásná. Žilných hornin je velmi málo. Západní i východní okraj oblasti představují metamorfity moldanubika, které v podobě uzavřenin postupně se zmenšujících rozměrů zasahují dále k západu do plutonu. Z dostupných geologických map lze odvodit, že oblast je poměrně slabě postižena tektonikou. konstatuje přítomnost několika typů granitoidů, výskyt xenolitů metamorfovaných hornin (výrazně nižší než u předešlé oblasti), velmi malé množství žilných hornin a poměrně slabé tektonické postižení. Sama přítomnost několika typů granitoidů nemusí nutně znamenat zásadní problém, který by výrazně limitoval využití lokality. Z pohledu geologie je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2), s tím, že je možno vybrat relativně homogenní a tektonicky málo postiženou lokalitu. Petrografie konstatuje, že nejvýraznější předností oblasti je vysoká stálost minerálního a chemického složení zdejších granitů, zatímco strukturní vlastnosti, zejména zrnitost, určité nadstandardní výkyvy vykazují. Dalším významným kladem je klasicky vyvinutá kvádrovitá puklinatost horniny čehož nejlepším dokladem je známý fakt, že z lomu této oblasti od Mrákotína byl vylomen nejdelší žulový monolit v dějinách českého lomařství. Vysoká kvalita kamene je nezvratně potvrzena dlouhodobou úspěšnou a značně rozvinutou těžbou i širokým uplatněním kamene ve stavební praxi. Průzkumné práce zdejších ložisek kamene nedokládají přítomnost regionálně významných zón alterace a tektonického porušení. Za nepříznivou považujeme skutečnost, že v prostoru oblasti č. 5 je povrchový výchoz moldanubického plutonu proti úsekům na severu a zejména na jihu zřetelně více zúžen jak ze západu přilehlými metamorfity české části moldanubika, tak zejména z východu metamorfity moravské části moldanubika. Tyto metamorfity zasahují jako uzavřeniny nejrůznějších rozměrů i hluboko do nitra plutonu jako drobné xenolity, kry i „ostrovy“ velikosti až ve stovkách metrů, čímž je homogenita skalního masívu značně komplikována. Lomařské renomé území a jeho žuly vytváří příznivou představu, že oblast je pro sledované účely velmi vhodná. Detailní rozbor geologické situace však nabádá k opatrnosti. Na základě tohoto závěru je oblast z pohledu petrografie hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Geofyzikální obraz oblasti je monotónní. Rozdílné typy granitoidů se projevují nezřetelně, protože nemají dostatečně kontrastní fyzikální vlastnosti. Většina Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
22
anomálií leží vně studované plochy, převládající ssv-jjz směr anomálních struktur je souhlasný se směrem granitoidní větve. Granity se projevují díky menší hustotě tíhovými depresemi. V jižní části je převládající směr vodivých struktur (tektoniky) ssz-jjv. Výchozové části masívu lze mapovat podle jejich snížené radioaktivity oproti okolním horninám moldanubika. Z hlediska geofyziky (dosavadního stavu poznání) není vážnějších důvodů k vyřazení této lokality z dalších úvah. Je pravděpodobné, že se (zvláště v jižní části) podaří vytypovat vhodné místo pro výstavbu HÚ. Na základě tohoto konstatování je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2) Výsledky rešerše geochemických podkladů lze sumarizovat do konstatování, že oblast je budována dvojslídným granitem mrákotínského typu. Přítomna jsou drobná tělesa moldanubických cordieritických rul a migmatitů, zejména v okolí Vanova (jv. část polygonu). Většina geochemických dat pochází z oblasti činných lomů (Mrákotín, Řásná). Valná část z nich však pochází z 50. a 60. let. Cenná jsou novější data o distribuci stopových prvků , geochronologii (Rb - Sr a Ar - Ar, U - Pb) a zejména o krystalochemii andalusitu z peraluminických granitů lokality Řásná. Všechna využitelná data umožňují oblast západně od Třeště vyčlenit jako vhodnou pro HÚ. Z geochemického hlediska je však nutné provést mnohem detailnější výzkum parametrů prezentovaných v úvodní kapitole. Na základě tohoto konstatování je oblast hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Z pohledu hydrogeologie se v této oblasti se podle dostupných informací nevyskytují natolik hydrogeologicky významné struktury, které by ji jednoznačně vylučovaly z výběru. Z pohledu ochrany podzemních vod je tato oblast charakterizována jako území s nízkým využitelným množstvím podzemní vody a malým zvodněním, které vyžaduje pouze lokální ochranu. V oblasti se uvažovalo s vyhlášením CHKO Jihlavské vrchy (viz zpráva P 56887 v archivu Geofondu). Legislativně však tento proces neproběhl. S ohledem na hodnocení hydrogeologie je tato oblast ohodnocena „průměrným hodnocením“ jako ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů jsou v popisované oblasti prezentované 9 maloplošnými chráněnými územími a několika ložisky, které by ovšem neměly představovat neřešitelný problém. Výraznější komplikací by neměla být přítomnost tří poddolovaných území. Celkově lze střety zájmů v oblasti charakterizovat jako ještě akceptovatelné (2). Následující tabulka, sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Prezentovaná tabulka je sestavena stejně jako u předešlé oblasti. Č.o. oblast 5. Západně od Třeště
geo 2
petr 2
geof 2
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
geoch 1
hydr 2
stř 2
celk 11
23
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
SEVERNĚ OD NOVÉ BYSTŘICE (oblast č. 6) Základní charakteristika Tato rešeršní oblast je jednou ze čtyř (spolu s oblastmi č. 4, 5, a 7), které jsou situovány v tzv. centrálním masívu moldanubického plutonu a jejich hlavní hornina patří k témuž granitoidnímu typu, k peraluminickému dvojslídnému monzogranitu typu Eisgarn. Oblast leží v jižním sektoru centrálního masívu, kde povrchový výchoz plutonitů nabývá proti severněji položeným oblastem č. 4 a 5 výrazněji větší šířky, což umožňuje vymezení oblasti bez rušivých vlivů metamorfního pláště. Petrografická rozrůzněnost zdejších granitů se týká hlavně zrnitosti, kolísající od drobně zrnité přes středně zrnitou (lokálně označovanou jako typ Číměř) až po téměř hrubozrnnou a často porfyrickou, nesoucí místní název typ Landštejn). Žilných hornin je málo, místně se vyskytují rudní indicie. Tektonické porušení oblasti je podle dostupných geologických map velmi nízké. U této oblasti může být zásadním problémem její pozice v těsné blízkosti hranice s Rakouskem. Tento fakt není však dále v hodnocení zohledňován. Z hlediska lze oblast charakterizovat jako poměrně velmi málo prozkoumanou. Jeví se jako petrograficky homogenní, s malým množstvím žilných hornin a slabě tektonicky porušená. Lokální výskyt indicií mineralizace (Mo zrudnění) podle našeho mínění neovlivňuje negativně perspektivnost oblasti. Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme z geologického (s.s.) hlediska tuto oblast jako plně akceptovatelnou (1). Po stránce petrografické se podobně jako v ostatních třech rešeršních oblastech situovaných v moldanubickém plutonu nejcennější jeví vysoká stálost mineralogických a chemických parametrů zdejších granitoidů. Příznivá je i značně pravidelná a nepříliš hustá puklinatost skalního masívu a jeho jen podružné prostoupení horninovými žilami, jakož i nepodstatné postižení endogenními alteračními procesy. Kontaminace v podobě uzavřenin a ker metamorfovaných hornin, tak příznačná pro předchozí oblasti č. 4 a 5, je tu minimální. Negativních stránek je velmi málo. Z nich by bylo na místě zmínit projevy vysokoteplotní hydrotermální metalizace, zejména greizenizace a molybdenového zrudnění, které však jsou jen lokální povahy. Nepříjemně překvapuje nízký počet kvantitativních petrografických a geochemických dat. Petrografické parametry oblasti č. 6 lze označit jako velmi příznivé, je však třeba je doplnit. Tuto oblast je možné považovat za horkého kandidáta pro výběr pro další etapy prací. Na základě výše uvedených skutečností je z pohledu petrografie popisovaná oblast hodnocena jako plně akceptovatelná (1).
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
24
Z rešerše geofyzikálních dat vyplynula nízká prozkoumanost popisované oblasti. Pouze 12 geofyzikálních zpráv se zabývá zájmovou plochou a význam má pouze pět regionálních zpráv. Regionální geofyzikální mapy ukazují na značnou homogenitu a neporušenost vybrané plochy. Záporná tíhová anomálie svědčí o maximálním zastoupení lehčích granitů (mrákotínský a číměřský typ), jejichž podíl roste od severu k jihu a JZ, a které sahají až do hloubek 15 km (podobně jako u dalších lokalit na této moldanubické větvi). Rozsáhlá plochá negativní magnetická anomálie je typická pro homogenní nemagnetické granity. Nevelká magnetická regionální kladná anomálie, zasahující do oblasti od Landštejna, může odpovídat skrytému pni magnetizovaných granitů v hloubkách kolem 200 m s vyšším obsahem magnetitu, který souvisí asi s rudními výskyty kolem ložiska Kozí hora. Detailní průzkum byl na ploše prováděn jen řídce právě v okolí uvedeného ložiska. Žula číměřského typu vytváří pestré radiometrické anomálie, které vyprovokovaly pozemní vyhledávací průzkum ČSUP na U, jehož těžiště leží mimo zájmovou plochu. Vzhledem ke kontrastu lehkých granitoidů a okolních hornin lze doporučit reinterpretaci tíhového pole s ohledem na řešení pozice granitových těles a jejich skrytý výskyt a rozsah ve větších hloubkách. Z hlediska geofyzikálních indicií patří tato lokalita mezi velmi perspektivní, protože dosavadním průzkumem nebyly potvrzeny žádné poruchové zóny a nepříznivé nehomogenity masívu. Z těchto důvodů je oblast hodnocena jako akceptovatelná bez výhrad (1). Po zhodnocení geochemických informací je možno konstatovat, že převažující horninou uplatňující se v této oblasti je různě zrnitý granitoid typu Eisgarn. V menší míře se uplatňují porfyrický typ landštejnský (východní okraj) a drobnozrnný typ číměřský (západní část polygonu), které jsou svým minerálním i chemickým složením shodné. Landštejnský typ místy vykazuje autometasomatické přeměny (albitizace a muskovitizace). Projevy rudních mineralizací leží vesměs mimo studovanou oblast, výjimkou je jen lokalita Hůrky, ze které je popisováno Mo - zrudnění. Geochemická data, kterých není mnoho, umožňují tuto oblast zařadit mezi využitelné z hlediska horninového typu, minerálního složení i chemismu. Negativním projevem je přítomnost hydrotermálně alterované zóny v jižní části území doprovázené křemennými žilami s Mo-zrudněním kopírující výraznou magnetickou strukturu směru ZSZ - VJV (od Hůrek u Nové Bystřice směrem na Homolku). Vzhledem k této skutečnosti a vzhledem k blízkosti státní hranice lze z hlediska HÚ považovat za vhodnější severní část oblasti. Z geochemického hlediska lze brát sporadická data jen jako orientační, lokalita vyžaduje detailnější průzkum. Nutné je ověření charakteru styku číměřské a landštejnské variety dvojslídných granitů. Nutné je studium paleofluid a migrace roztoků v oblasti tohoto styku. Oblast Nové Bystřice (její severní část) lze považovat za vhodnou pro další průzkum pro účely HÚ. Tato oblast je klasifikována jako plně akceptovatelná (1). Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
25
Na základě shromážděných hydrogeologických informací se můžeme domnívat, že v zájmovém území se nevyskytují takové hydrogeologicky anomální struktury, které by jednoznačně vylučovaly tuto oblast. Bližší charakteristiku oblasti dostupné podklady neumožňují. Na základě výše uvedených skutečností je tato oblast hodnocena z pohledu hydrogeologie průměrným hodnocení ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů jsou v oblasti severně od Nové Bystřice reprezentované pouze přítomností maloplošného chráněného území Kaproun, které leží při jejím severovýchodním okraji, několika poddolovanými územími a ložisky kamene. S ohledem na polohu oblasti v blízkosti státní hranice s Rakouskem je třeba počítat s tím, že kdyby bylo v budoucnosti rozhodnuto o vybudování hlubinného úložiště v této oblasti bude třeba aplikovat postup podle ESPOO konvence z roku 1991 (Convention on environmental impact assessment in a transboundary context). V dodatku 1. této konvence je v bodu 3. ukládání radioaktivního odpadu uvedeno jako činnost spadající pod tuto konvenci. a Domníváme se, že tyto střety nepředstavují vážný problém pro další využití oblasti. Z pohledu střetů zájmů je oblast hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Č.o. oblast 6. S. od Nové Bystřice
geo 1
petr 1
geof 1
geoch 1
hydr 2
stř 1
celk 7
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
KLENOVSKÝ MASÍV (oblast č. 7) Základní charakteristika Na geologických mapách vystupuje klenovský masív jako samostatné těleso, avšak obecně se předpokládá, že jde v podstatě o mimořádně mohutnou apofýzu, která se v nevelkých hloubkách napojuje na hlavní těleso, jímž je centrální masív moldanubického plutonu. K tomuto předpokladu opravňuje nejen celkový styl kontaktu plutonu s jeho metamorfním pláštěm, ale i shodná povaha granitoidů klenovského masívu s hlavním tělesem. Dominantní horninou tu je peraluminický dvojslídný monzogranit. Jeho převládající facie je stejnoměrně zrnitá, zatímco vedlejší facie, vyznačující se poněkud vyšší bazicitou a nižší alkalinitou, obsahuje porfyrické vyrostlice živců. Hornin žilného doprovodu, hlavně žilných leukogranitů, aplitů a pegmatitů, je málo. Těleso, protažené ve směru SV-JZ, je ve své jz. části do značné míry překryto sedimenty třeboňské pánve, na všech ostatních stranách tvoří jeho ekran metamorfity české části moldanubika. Tektonické porušení masívu je slabé, výraznější se jeví pouze tektonická linie prakticky S - J směru mezi obcemi Studnice a Lodheřov, která je mapovaná jako předpokládaná. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
26
Z pohledu je třeba konstatovat, že prozkoumanost celé oblasti je nízká a nerovnoměrná. Nejvíce informací je z východní části oblasti, kam přesahují práce z průzkumu na uran v širším okolí Okrouhlé Radouně. Ložisko samo leží jak mimo vymezenou oblast, tak mimo granitoidní horniny. Námi prověřovaná oblast se jeví jako petrograficky homogenní s malým množstvím žilných hornin a s tektonicky jednoduchou stavbou. Ve zprávách z průzkumu na uran je zdůrazňována jednoduchá puklinová stavby tělesa. Na základě provedené rešerše je z pohledu geologie popisovaná oblast hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Z hlediska petrografie lze za klad považovat relativně značnou stejnorodostí hlavní horniny, kterou více než z 90% tvoří granit typu Eisgarn (=Mrákotín). Hornina je málo postižena alteracemi a je příznivě rozpukaná. Výrazně hydrotermální přeměny včetně silné albitizace, chloritizace apod., známé z nedalekého uranového ložiska Okrouhlá Radouň, by podle dosavadních poznatků do vlastní rešeršní oblasti zasahovat neměly. Citelným handikapem oblasti č. 7 jsou dva spolu volně související faktory. Jedním je špatné odkrytí terénu, znesnadňující dosáhnout žádoucího stavu poznání, druhým je takový nedostatek konkrétních geologických dat, jakou představuje skutečnost, že na celé ploše oblasti je zatím k dispozici pouze jediná modální analýza a jen dvě chemické analýzy hornin. Je nutno vzít v úvahu, že na jv. hraničí rešeršní oblast s mohutnou poruchovou a hydrotermálně aktivní zónou a že oblast je diagonálně přeťata rizikovým lodhéřovským zlomem. Určitý problém může představovat i nedostatečně známý rozsah metamorfitů. I přes některá výše uvedená negativa, které z části plynou z nízkého stupně znalostí, je oblast Klenov hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Geofyzika klasifikuje klenovský masív jako úzké těleso protažené ve směru moldanubické větve centrálního plutonu, částečně zakryté mladšími sedimenty. Lokalitou se zabývá jen deset geofyzikálních zpráv, z nichž šest má úzce lokální chrakter a jen mělký hloubkový dosah. Zájmové území je tedy málo geofyzikálně prozkoumáno. V tíhových mapách se těleso projevuje zápornou anomálií splývající s projevy granitoidních těles centrálního masívu. Výsledky gravimetrického mapování nebyly kvantitativně interpretovány, zatím čekají na důslednější studie hustot zastoupených hornin. Detailní charakter tíhového pole neodpovídá povrchové stavbě, ale pravděpodobně podpovrchové morfologii granitoidů. Projevy hlavních směrných tektonik jsou zastřeny regionálním gradientem pole, projevují se však příčné poruchy z-v. směru, např. 1. příčná porucha při sev. okraji území (linie N. Bozděchov - Zátiší - Rodionov) a 2. příčná porucha (Kostelní Radouň). Obdobně jako tělesa rastenberského typu se projevuje masív vysokou radioaktivitou (což bylo příčinou zájmu ČSUP), ale je prakticky nemagnetické. V okolí Okrouhlé Radouně byl prováděn v 70. a 80. letech rozsáhlý vyhledávací průzkum ČSUP, při kterém byly vymapovány vodivé tektonické linie:
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
27
• severojižního směru (zvláště lodhéřovský zlom a další východně od zájmové oblasti - např. novovčelská zóna mimo, ale kupodivu geofyzikálně nepotvrzena hlavní radouňská zóna), • při východním okraji zájmové oblasti severovýchodní poruchové pásmo směru JZSV a • opět východně od území 2. příčná porucha směru Z-V. Lokalita je příznivá pro HÚ VAO, dá se očekávat pokračování tělesa do značných hloubek, těleso je z hlediska geofyzikálních indicií relativně homogenní a neporušené, nejvýraznější poruchy leží při východním okraji tělesa. Bude nutno ověřit možnou tektoniku v-z směru. Z pohledu získaných geofyzikálních informací hodnotíme tuto oblast jako plně akceptovatelnou (1). Geochemicky patři toto těleso k nejméně prozkoumaným. Existují vlastně jen dvě využitelné zprávy zabývající se touto problematikou. Dvojslídný granit je horninou vhodnou pro ukládání, problémem však může být porušení masívu severo - jižními tektonickými zónami. Ve výsledcích regionální šlichové prospekce se v oblasti vyskytují anomálie scheelitu, kassiteritu, wolframitu. Metalogenetická aktivita je však soustředěna na vnější a vnitřní kontakt tělesa. Na východním okraji vytýčené oblasti se vyskytuje uranové ložisko Okrouhlá Radouň. Podle výsledků uranového průzkumu jsou zvýšené obsahy U vázány na styk granitu s pararulami a na těchto úsecích se vyskytují silně alterované horniny (limonitizace a mylonitizace). Vzhledem k nedostatku geochemických dat nelze posoudit vhodnost či nevhodnost využití této lokality pro účely HÚ. Proto je pro účely celkového hodnocení této oblasti přiřazeno „průměrné“ ohodnocení ještě akceptovatelná (2). Dostupná hydrogeologická data jsou z hlediska hodnocení hlubších zón bezvýznamná. V zájmovém území nebyly zastiženy takové hydrogeologické struktury, které by jednoznačně vylučovaly tuto oblast z dalšího výběru. S ohledem na konstatovanou skutečnost je pro účely celkového hodnocení této oblasti přiřazeno „průměrné“ ohodnocení ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů v oblasti jsou reprezentované pouze dvěma dobývacími prostory (stavební kámen), které by neměly představovat zásadní problém. V oblasti není evidováno žádné jiné chráněné území. Z výše uvedených důvodů je proto oblast z pohledu střetů zájmů hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Č.o. 7. Klenov
oblast
geo 1
petr 1-2
geof 1
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
geoch 2
hydr 2
stř 1
celk 8,5
28
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
TŘEBÍČ (oblast č. 8) Základní charakteristika Třebíčský masív patří z genetického a látkového hlediska spolu s dvěma dalšími oblastmi (č. 30 a 31) do tzv. durbachitové série. Je to specifická plutonická série s mineralogickými a chemickými parametry značně vybočujícími z normálu. Jmenovitě jde o vysoké podíly tmavých minerálů, které se vyznačují extrémní hořečnatostí, a o určitou geochemickou „schizofrenii“, kdy při značně nadnormálních obsazích K a Rb a vysoké přirozené radioaktivitě vykazují horniny neobvykle vysoké hodnoty Cr a Ni. V oblasti č. 8 jsou tyto horniny zastoupeny hlavně porfyrickými melanokratními granitoidy širokého spektra od převládajících monzogranitů a kvarcmonzonitů k syenogranitům až kvarcsyenitům na straně jedné a ke granodioritům až kvarcmonzodioritům na straně druhé. Menšinově se zde však vyskytují i granitoidy, které k durbachitové sérii nepatří. Poměrně hojné tu jsou i žilné horniny, hlavně turmalinické leukogranity a pegmatity. Z hlediska se nejeví příliš významným problém petrografické variability (styk jednotlivých granitoidů je mapován vždy jako pozvolný přechod). Závažnějším se jeví tektonické porušení a hojnost žilných hornin. Podle geologické mapy je žilný doprovod poněkud hojnější v jižní a severovýchodní části oblasti. Pokud se týká tektonického porušení, jeví se toto rovněž výraznější v jižní a jihozápadní části oblasti. Pokud tato skutečnost není dána rozdílnou kvalitou různých listů geologické mapy, pak je určitá možnost výběru relativně homogenní a neporušené lokality. Na základě těchto skutečností hodnotíme oblast jako ještě akceptovatelnou (2). Z petrografického hlediska mají durbachity třebíčského masívu, který je největším souvislým durbachitovým tělesem střední Evropy, vysoké podíly biotitu a v důsledku toho příznivé vlastnosti absorbovat radioaktivitu. V zásadě je biotit příznivým blokátorem pro nežádoucí permeabilitu jakýchkoliv plynných i kapalinových médií. Obsahy křemene, které jsou ve zdejších horninách proti běžným granitoidům zřetelně snížené, umožňují snazší opracovatelnost horniny při nesnížených soudružnostních a pevnostních parametrech. Hlavním záporem je pro skalní masív oblasti příznačná značná proměnlivost složení, kdy ani na krátké (řádově metrové) vzdálenosti nelze provést spolehlivou extrapolaci či interpolaci. To platí nejen pro horizontální situaci, ale i pro situaci vertikální, u níž hloubkový dosah tělesa zůstává velkou neznámou. Vysoký podíl tmavých minerálů činí horninu snadno zranitelnou pro endogenní (hydrotermální) i exogenní (zvětrávací) procesy. Jižní okraj oblasti je regionálně významnou zlomovou zónou, jíž by bylo záhodno se zdaleka vyhnout. Významné tahy žilných hornin by mohly představovat zóny tektonického oslabení skalního masívu. Z petrografického hlediska představuje svou proměnlivostí durbachitový komplex třebíčského masívu pro sledovaný účel rizikový objekt. Pokud by se však podařilo Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
29
najít v rámci rešeršní oblasti relativně homogenní doménu vyhovující velikosti a s dostatečným hloubkovým dosahem, což by prokázal jen cílený podrobnější průzkum, mohla by tu být vymezena lokalita mimořádně dobré kvality. Pro uvedené skutečnosti je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná až neakceptovatelná (2-3). Z geofyzikálního hlediska má třebíčský masív zvýšenou radioaktivitu (v aeroradiometrických mapách se masív projevuje výrazným obrazem) a není magnetický. Radiometrické anomálie byly příčinou vysokého zájmu uranové prospekce ČSUP a poměrně vysoké prozkoumanosti zájmového území. Celkem bylo prostudováno 35 geofyzikálních zpráv, z nichž značný význam má více než třetina. Z regionálních geofyzikálních podkladů vyplývá, že těleso je postiženo komplikovaným zlomovým systémem téměř všech směrů, kromě známých tektonik se výrazně projevuje i tektonika sz-jv směru. Tíhové pole je silně zkresleno okolními jednotkami moldanubika a méně odpovídá projevům vlastního tělesa. Reziduální tíhové minimum nad střední částí by mohlo být projevem vyšší mocnosti granitoidního tělesa. Geologicky je však střední část interpretována jako mělké propojení jižní a severní části, které jsou považovány za kořenové zóny. Podle Stárkové a Zrůstka (1987) je střední část přesunuta podle třebíčského zlomu přes jižní. Detailní geologický i geofyzikální pozemní průzkum ČSUP (v měř. 1 : 10 000) byl proveden věrohodně na ploše pokrývající asi 11 % masívu, na zbývající ploše méně věrohodně. Jedná se o silně tektonicky postižené těleso, spíše nejméně o tři různé celky s různou tektonickou pozicí a litologií. Nejasné je také hloubkové pokračování masívu. Tíhové pole si vyžaduje reinterpretaci. Z tohoto aspektu se jedná o těleso s menšími předpoklady, ale velká rozloha a nevyřešené hloubkové dosahy v různých částech dávají určitou šanci k vytypování příhodné lokality v homogenní a tektonicky nepostižené hlubší části v centru masívu. Na základě výše uvedených poznatků hodnotíme tuto oblast jako ještě akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2-3). Oblast je relativně dobře geochemicky a mineralogicky charakterizována, i když získaná data se týkají problematiky definované v úvodu jen okrajově. Cenné jsou analýzy minerálů. Oblast je poměrně dobře známa z hlediska distribuce radioaktivních prvků, neboť vytváří jednu z nejvýraznějších radiometrických anomálií Českého masívu (mimořádně vysoké koncentrace K a zvýšené obsahy U a Th). Z geochemického hlediska jsou tyto horniny, vzhledem k minerálnímu složení a chemismu, teoreticky prostředím s dobrou sorpční kapacitou. Nevýhody využití této oblasti pro HÚ jsou dány chybějícími údaji o hlubších partiích jak z geochemického tak i geologického pohledu. Je nutné rovněž posoudit, zda zvýšená přirozená radioaktivita hornin je kladem či záporem. Vysoký obsah minerálů draslíku může znamenat možnost dobré vazby velkých radionuklidů do mřížek těchto minerálů, nebo naopak jsou horninotvorné minerály těmito prvky již saturovány a ztrácí tak své výhodné sorpční vlastnosti. Z těchto důvodů by oblast třebíčského Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
30
masívu bylo možno využít i pro studium migrace přirozených radionuklidů po puklinách, tektonických zónách a intersticiálách (přírodní analog). Celkově lze konstatovat, že z geochemického hlediska lze oblast třebíčského masívu považovat za využitelnou a lze ji doporučit k ověření pro účely HÚ. Oblast tedy klasifikujeme jako plně akceptovatelnou (1). Z hlediska hydrogeologického považujeme za zásadní skutečnost, že v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu byly geofyzikou vytypovány lineární struktury perspektivní z hlediska využitelných zdrojů podzemních vod. Hydrogeologické indicie mluví tedy pro vyloučení této oblasti z dalšího výběru. Proto je oblast z hydrogeologického hlediska klasifikovaná jako neakceptovatelná (3). Pro hodnocení střetů zájmů je podstatná přítomnost čtyř maloplošných chráněných území a dále fakt, že na převážné většině plochy oblasti je vyhlášena oblast klidu Třebíčsko. Jedno evidované poddolované území a několik ložisek, z nichž pouze jedno má stanovené CHLÚ nepředstavují významnější problém. Z pohledu střetu zájmů hodnotíme oblast jako ještě akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2-3). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Č.o. 8. Třebíč
oblast
geo 2
petr 2-3
geof 2-3
geoch 1
hydr 3
stř 2-3
celk 13,5
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
BLATNÁ (oblast č. 10) Základní charakteristika Tato oblast je součástí nejkomplikovanějšího plutonického tělesa České republiky tzv. středočeského plutonu, sestávajícího z několika desítek samostatných dílčích intruzí i facií, typů a podtypů. Leží v jz. části tohoto tělesa a to v centru jednoho z jeho nejrozšířenějších typů, označovaného jako blatenský. Rušivé vlivy hornin pláště plutonu se tu projevují zanedbatelným způsobem v podobě nečetných xenolitů a drobných lokálních ker. Blatenský typ jako celek a vymezenou oblast zvláště lze označit z hlediska homogenity skalního podkladu za nejklidovější a nejméně proměnlivý sektor celého středočeského plutonu. Téměř výhradní horninou je tu středně zrnitý biotitický monzogranit až granodiorit velmi stálých vlastností. Nepatrným podílem zasahuje do oblasti tzv. červenský granodiorit a kvarcdiorit typu Hradiště. Velmi výrazné je tu zastoupení žilných hornin, aplitů, pegmatitů a zejména různých porfyrů či porfyritů. Významným negativním fenoménem je značné tektonické porušení oblasti. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
31
Z pohledu lze konstatovat značnou stálost a homogenitu základního horninového typu a velmi významný podíl žilných hornin, který je třeba hodnotit jako negativní rys. Výrazné je rovněž tektonické postižení oblasti. Názor na geologickou stavbu oblasti, tak jak je prezentován na oficiálních mapách ČGÚ (převážně V - Z tektonické linie a řada horninových žil generelně téhož směru) byl výrazně změněn novějšími pracemi uranového průzkumu. Výsledky jejich prací prezentují výrazné tektonické linie směru SZ - JV i směru S - J. Určitý problém tkví v tom, že uranový průzkum nepokryl celou oblast, ale jen její jižní část. Z geologické mapy, která je kompilací obou podkladů se pak zdá severní část oblasti méně tektonicky porušená. Na základě informací, které jsou k dispozici, je nemožné rozhodnout, do jaké míry je tato skutečnost dána nesouměřitelnými podklady, nebo geologickým vývojem. Jako pomocné kriterium pro konstatování o nižším tektonickém postižení severní části oblasti lze použít přítomnost lomů na dekorační kámen v okolí Řečice na SV oblasti. Ryze technický problém při realizaci průzkumu mohou představovat i četné rozsáhlé rybníky ve střední a severní části oblasti. S ohledem na výše uvedené hodnotíme z pohledu akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2-3).
oblast jako ještě
Z hlediska petrografického je možné za klad oblasti považovat fakt, že blatenský granit až granodiorit je mimořádně homogenní hornina. Její vlastnosti jsou příznivé a dlouhodobě ověřené kamenickou a stavařskou praxí. Rozpukání je většinou pravidelně kvádrovité, jeho hustota je obvykle nevysoká a s hloubkou ubývá. Jižní okraj oblasti, blízký uranovým ložiskům u Nahošína a Mečichova a postižený silnějšími hydrotermálními přeměnami, je periferní a lze se mu snadnou vyhnout. Varovným signálem jsou četné a poměrně mohutné zóny hematitizace (zčervenání) a albitizace, často spjaté s nepravidelným a intenzivním rozpukáním granitoidu. Nelze též opomenout skutečnost, že oblast je územím značně silného rozpínání ve směru S-J, jímž se otevřely přívodní dráhy nejen pro roj žilných hornin, ale i pro hydrotermální roztoky. Přestože oblast je klasickým kamenickým územím s četnými lomy, nelze ji pokládat s hlediska cílů sledovaných úkolem za dostatečně prozkoumanou, dokonce ani ne pro případné zařazení do další etapy. Přes příznivý dojem, jímž kvalitní kámen z lomů Blatenska působí, je nutno přihlédnout k dalším souvislostem a ty bohužel vesměs příznivé nejsou. Pro uvedené skutečnosti je oblast z hlediska petrografického hodnocena jako ještě akceptovatelná až neakceptovatelná (2-3). Rešerší geofyzikálních podkladů bylo zjištěno, že kromě geofyzikálních prací malého hloubkového dosahu, prováděného pro průzkum kamene a hydrogeologické účely, byly prováděny i rozsáhlejší průzkumné práce dř. Geologickým průzkumem ČSUP jako vyhledávací a mapovací průzkum na uran, jehož součástí byl i pozemní geofyzikální průzkum geoelektrickými metodami, radiometrií a magnetometrií. Kromě perspektivních výskytů uranové mineralizace byl učiněn pokus o sestavení podrobné geologické mapy, často se významně lišící od přijatých modelů geologické stavby. Regionální geofyzikální podklady (gravimetrické a aeroradiometrické a Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
32
aeromagnetické mapování) ukazují na značnou nehomogenitu a komplikovanou geologickou stavbu v okolí zájmové plochy. Z tohoto důvodu je lokalita velmi málo vhodná pro případné vybudování podzemního úložiště jaderného odpadu. Je proto hodnocena jako neakceptovatelná (3). Z pohledu rešerše geochemických informací je třeba konstatovat, že polygon vytýčený v okolí Blatné patří z geochemického a mineralogického hlediska k nejvíce prozkoumaným. Nevýhodou však je, že většina dat nemá přímý vztah k dané problematice. Jedná se vesměs o základní údaje o chemismu hornin, popřípadě minerálů. Malé jsou znalosti o přítomnosti fluid, sorpčních vlastnostech horniny, puklinových výplních atd. Dominantním horninovým typem je biotitický granodiorit s amfibolem. Hojné jsou žíly pegmatitů, aplitů, lamprofyrů a žulových porfyrů a porfyritů. Hornina je charakteristická i přítomností bazických xenolitů a autolitů až charakteru biotitovců. Přítomnost žilného doprovodu již do jisté míry snižuje vhodnost využití této oblasti z hlediska HÚ. Proto je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná až neakceptovatelná (2-3). V oblasti se podle dostupných informací nevyskytují natolik hydrogeologicky významné struktury, které by ji jednoznačně vylučovaly z výběru. Z pohledu ochrany podzemních vod je tato oblast charakterizována jako území s nízkým využitelným množstvím podzemní vody a malým zvodněním, které vyžaduje pouze lokální ochranu. Indicie mající nepřímý vztah k hydrogeologii (strukturní vývoj, hojný žilný doprovod) snižují využitelnost této lokality především v její jižní části. S ohledem na využitelnost informací hydrogeologického charakteru je oblast ohodnocena „průměrným“ hodnocení ještě akceptovatelná (2). Z pohledu střetů zájmu je nejpodstatnější, že v oblasti se vyskytuje 14 chráněných území, z nichž 4 mají rozlohu větší než 10 ha. 7 evidovaných ložisek nerostných surovin (5 z nich je kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a 2 ložiska radioaktivních surovin při jižní hranici oblasti) nepředstavuje neřešitelný problém. Z hlediska střetů zajmů je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná až neakceptovatelná (2-3). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení. Č.o. 10. Blatná
oblast
geo 2-3
petr 2-3
geof 3
geoch 2-3
hydr 2
stř 2-3
celk 15
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
MILEVO - BROD (OBLAST č. 12) Základní charakteristika Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
33
Oblast je součástí plutonické jednotky zvané kladrubský masív, představující v dnešní úrovni denudace autonomní jednotku, považovanou některými autory za jeden ze členů hypotetického a v hloubce spekulativně souvislého západočeského plutonu. Masív má nevýrazně koncentrickou stavbu, kdy v centru jednotky vystupuje hrubozrnný biotitický granodiorit až monzogranit přecházející k periferii v porfyrickou biotitickou odrůdu a zcela na okraji v odrůdu dvojslídnou. Celou tuto sérii lze považovat ze nepřeryvnou. Na severu vystupující tzv. benešovický albitický granit je patrně produktem metasomatické modifikace. Žíly v masívu jsou zastoupeny jednak aplity, pegmatity, žilnými granitoidy a nehojnými lamprofyry. Metamorfity pláště masívu zasahují do rešeršní oblasti způsobem, který je pro sledovaný účel prakticky irelevantní, stejně tak jako poněkud exotické bazické až ultrabazické těleso od Mezholez. Jihozápadní omezení masívu je dáno regionálně významnou zónou zvanou mariánskolázeňský zlom. Významné je tektonické porušení masívu. Směr tektonických linií, které jsou často vyplněny křemennými žilami kolísá převážně mezi směrem mariánskolázeňského zlomu a směrem S - J. Linie generelně V - Z směru jsou méně časté. Z hlediska je nepříznivým faktorem petrografická variabilita v severní části. Ta sama o sobě by nemusela představovat nezvládnutelný problém. Navíc v severní části je poměrně značné tektonické porušení. Na tektonické linie jsou často vázené mocné žíly (valy) křemene. V jižní části oblasti, kde je tektonické porušení masívu méně intenzivní je problémem jeho malá šířka a přítomnost ultrabazika u Mezholes. Nejvýraznějším negativním znakem této oblasti je však skutečnost, že je na západě omezena mariánskolázeňským zlomem. Negativním prvkem jsou i indicie Sn - W mineralizace. Z hlediska hodnotíme oblast Milevo - Brod jako neakceptovatelnou (3). Z petrografického hlediska se variabilita masívu řídí zřetelnými zákonitostmi zonárně intruzivního vývoje. Je plynulá a nevyvolává výrazně disharmonie. V čerstvém stavu mají zdejší horniny poměrně příznivé geotechnické vlastnosti. Oblast je lomařsky využívána jen nepatrně. Jedním z podstatných důvodů tohoto stavu je hluboké zvětrání, které území postihuje výrazným způsobem. Odlišit toto povrchové zvětrání od alterací endogenního původu je většinou nemožné. Že tu však takové alterace skutečně existují, dokládají ekonomicky sice nevýznamné, ale zato hojné rudní indicie a v neposlední řadě četný výskyt žil hydrotermálního křemene. Intenzivní albitizace v severním cípu masívu u Benešovic rovněž není nijak příznivým signálem. Západní polovinu oblasti nelze brát za solidně prozkoumanou. Již samotná skutečnost plynoucí z předchozího textu,kdy bylo možno uvést pro danou oblast podstatně víc negativních znaků než hledisek pozitivních, je sama o sobě dostatečně výmluvná. Kladrubský masív není podle petrografických kriterií tělesem, do něhož by z hlediska perspektiv další etapy úkolu měly být vkládány obzvláštní naděje. Z těchto důvodů hodnotíme oblast jako ještě akceptovatelnou až neakceptovatelnou (2-3). Z pohlehu geofyziky lze konstatovat, že granitoidy kladrubského masívu jsou nemagnetické a mají malý hustotní kontrast vůči porfyrickému granitu masívu Sedmihoří (hustoty kolem 2.66 g cm-3), avšak výrazný vůči těžším okolním horninám. Celý kladrubský masív s projevuje tíhovou depresí, která pokračuje Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
34
kladrubsko-manětínskou větví k SV. Rozsáhlý průzkum ČSUP na U potvrdil složitou stavbu oblasti. V gravimetrické mapě se výrazně projevují blízké hlubinné tektonické linie mariánskolázeňská a litoměřická. Poměrně komplikovaná stavba, výskyt žilných nehomogenit (výrazné indicie zrudnění, křemenné žíly), intenzivní porušení kladrubského masívu, blízkost výrazných hlubinných tektonických linií (s možnou jejich živostí) zařazují oblast mezi velmi málo nadějné z hlediska využití pro HÚ. Proto je tato oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Z geochemického hlediska lze považovat za nepříznivé, že není známa hloubková stavba masívu, není znám ani průběh hydrotermálně alterovaných zón. Tento fakt snižuje využitelnost oblasti (zvláště její severní části) pro účely HÚ. Navíc byly v oblasti identifikovány dva systémy zlomových a poruchových pásem. Geochemická data získaná z anotovaných prací v této oblasti se vesměs netýkají problematiky, kterou z hlediska HÚ považujeme za podstatnou. Navíc znalosti geochemie pocházejí z povrchu, kde je nedostatek výchozů s horninou nepostiženou alteracemi nebo větráním. Vzhledem k přítomnosti alterací a blízkosti poruchových pásem lze oblast kladrubského masívu považovat za nevhodnou. Oblast je proto z pohledu geochemie hodnocena jako neakceptovatelná (3). Z hlediska střetů zájmů neexistují na území oblasti žádná chráněná území. Evidován je jeden dobývací prostor, jedno poddolované území a 5 ložisek nerostných surovin. Z pohledu střetů zájmů je možno oblast hodnotit jako plně akceptovatelnou (1). Tabulka na následující stránce sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení.
Č.o. oblast 12. Milevo - Brod
geo 3
petr 2-3
geof 3
geoch 3
hydr 2
stř 1
celk 14,5
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
SEDMIHOŘÍ (oblast č.13) Základní charakteristika Masív Sedmihoří patří ke shluku západočeských granitoidních těles. Je sice geograficky součástí kladrubského masívu v širším slova smyslu, ale všemi svými vlastnostmi je z geologického hlediska zcela autonomním tělesem. Od vlastního kladrubského tělesa je oddělen mariánskolázeňským zlomem. Rozloha Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
35
sedmihorského tělesa, označovaného zpravidla jako peň, je velmi malá. Jde však o těleso z geomorfologického a hlavně strukturně geologického pohledu mimořádně pozoruhodné, protože je to ukázka klasické ringové intruze, jednoznačně nejlepší, jakou v České republice máme. V tomto ohledu nemá konkurenci v celé střední Evropě. Centrum pně tvoří turmalin-muskovitický granit resp. alaskit. Ten je obklopen vnitřním prstencem z dvojslídného monzogranitu a vnější prstenec je složen z porfyrického biotitického monzogranitu až granodioritu. Nehojně tu jsou zastoupeny žíly granitporfyrů a lamprofyrů. Pro geologii s.s. jsou z rešerše nejpodstatnější poznatky týkající se petrografické pestrosti oblasti, které spolu s její malou rozlohou představují sami o sobě značnou komplikaci. Podle získaných informací jsou horninové žíly vzácné. V oblasti nejsou vymapované žádné tektonické linie. Je však třeba konstatovat, že vymapování tektoniky bez rozsáhlých geofyzikálních a technických prací není v tak členitém a zakrytém terénu prakticky možné. Za negativní rys je možno počítat i indicie Sn - W mineralizace. Velmi významným negativním znakem této oblasti je však skutečnost, že je na východě omezena mariánskolázeňským zlomem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotí neakceptovatelnou (3).
popisovanou oblast jako
Na základě provedené petrografické rešerše lze konstatovat, že pravidelně koncentrická stavba výchozové části pně opravňuje k předpokladu, že rozsah tělesa do hloubky homolovitě poroste, takže s potřebným hlubinným dosahem lze s velkou pravděpodobností počítat. Prstencové rozmístění jednotlivých horninových variet by nemělo vytvářet negativní diskontinuity. Za negativa oblasti lze považovat skutečnost, že všechny výchozové partie pně jsou velmi silně zvětralé a v celém území nikdy nebyl kámen průmyslově lámán. Většinou se lokálně těžilo jen eluvium na stavební písek. Peň byl sice podroben zevrubnému ložiskovému průzkumu včetně průzkumu vrtného, ale jeho výsledky nelze pro různé závady užitečně použít. Pro totální absenci čerstvých horninových vzorků chybí jakékoliv geotechnické hodnocení skalního masívu. Rozsah pně je příliš malý a dosavadní poznatky o zdejších horninách nezaručují jejich náležitou geotechnickou kvalitu. V této situaci lze zařazení sedmihorského pně do dalších úvah pro zařazení do další etapy studií sotva doporučit. Oblast proto hodnotíme jako neakceptovatelnou (3). Z hlediska geofyziky vytváří masív Sedmihoří lokální snížení tíhového pole. Byly provedeny rozsáhlé výzkumy petrofyzikálních vlasností. Na základě studia magnetických vlastností je možné odlišit některé litologické typy. Rozsáhlý průzkum ČSUP na U potvrdil složitou stavbu oblasti. V gravimetrické mapě se výrazně projevují blízké hlubinné tektonické linie mariánskolázeňská a litoměřická. Poměrně komplikovaná stavba, výskyt žilných nehomogenit (indicie zrudnění), intenzivní porušení masívu, blízkost výrazných hlubinných tektonických linií (s možnou jejich živostí) činí oblast Sedmihoří téměř bezperspektivní. V souladu s tímto konstatováním je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
36
Oblast Sedmihoří z řady důvodů, včetně geochemických, není vhodná pro situování HÚ. Jedná se o malou zploštělou koncentrickou strukturu tvořenou třemi horninovými typy. Koncentrická struktura je porušena žilami žulových a dioritových porfyrů, spessartitů, aplitů a pegmatitů. Těleso je dobře charakterizováno gama spektrometrickým stanovením úhrnné radioaktivity, Th, U a K. Prospekční práce z 80. let se zabývaly i distribucí chemických prvků v hlubších částech intruze (bohužel vrtná dokumentace a přesná lokalizace vrtů nejsou známy) a identifikovaly přítomnost alterovaných zón s Sn, W a F zrudněním. Geochemická data hodnocená při anotaci publikovaných prací jsou ve většině případů zpochybněna faktem, že není známa přesná lokalizace odběru vzorků, použité analytické metody atd. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se domníváme, že oblast Sedmihoří není vhodná pro umístění hlubinného úložiště a hodnotíme ji proto jako neakceptovatelnou (3). Dostupná hydrogeologická data jsou z hlediska hodnocení hlubších zón bezvýznamná. Indicie mající nepřímý vztah k hydrogeologii (výskyt zrudnění, strukturní vývoj) i zájmy ochrany přírody vylučují tuto lokalitu z dalších úvah. Z pohledu hydrogeologického je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů jsou v oblasti reprezentované jedním maloplošným chráněným územím a přírodním parkem, který pokrývá prakticky celou oblast. V oblasti není evidované žádné ložisko a nebyla zjištěna ani žádná příležitostná těžba. V rámci sumarizace střetů zájmů je třeba se zmínit o připravované vyhlášce SÚJB, kterou bude nahrazen výnos ČSKAE č.4/1979. V připravované vyhlášce je jako podmínečně vylučující kriterium 2. stupně pro umisťování jadených zařízení uvedeno „...v souvisle zalesněných oblastech, kde případný požár lesních porostů by představoval ohrožení jaderných zařízení.....“. Toto kriterium je třeba pro oblast Sedmihoří brát v potaz. Na základě výše uvedeného je oblast z pohledu střetu zájmů hodnocena jako neakceptovatelná (3). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. oblast 13. Sedmihoří
geo 3
petr 3
geof 3
geoch 3
hydr 2
stř 3
celk 17
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
TISKÝ ÚSEK (oblast č. 14) Základní charakteristika Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
37
Oblast patří do tzv. tiského úseku čistecko-jesenického masívu, který je součástí vyšší plutonické jednotky zvané lounský masív, jež je ovšem z větší části skryta pod permokarbonskými sedimenty. Převažujícím granitoidem oblasti je modrošedý, stejnomněrně zrnitý či jen náznakově porfyrický alkalicko-vápenatý monzogranit blízký syenogranitu se znaky granitoidu typu S. Po stránce mechanických vlastností je tato hornina svou tvrdostí a pevností špičkou mezi granitoidy Českého masívu. Při v. okraji se v granitu objevuje vedle biotitu též muskovit a lze pozorovat i hybridizaci. Ze všech dvanácti granitoidních oblastí se pro tiskou oblast předpokládá největší stáří - předvariské. Těleso je na východě omezeno proti permokarbonu morfologicky výrazným zlomem, na západě jazykovitě proniká do proterozoických metasedimentů. Zhruba v polovině oblasti probíhá v.-z. směrem tzv. kračínsko-tiské zlomové pásmo, zvýrazněné lineárním výskytem pěti těles terciérních vulkanitů. Kromě uvedené linie není známé žádné další tektonické porušení oblasti. Žilné horniny jsou evidované jen ojediněle. Z geologického (s.s.) pohledu je až zarážející naprostý nedostatek podkladů, které by umožnily oblast charakterizovat. Jedinými relevantními podklady jsou mapy ČGÚ a výsledky několika průzkumných akcí na kámen. Z uvedených podkladů lze sumarizovat, že oblast je petrograficky homogenní, výskyt žilných hornin vzácný. Výrazné tektonické poruchy jsou známé jen dvě. Jedna z nich ohraničuje granitoidní těleso na západě a druhá ve směru V-Z dělí těleso na dvě poloviny. Na tuto poruchu je vázáno několik výskytů tercierních bazaltoidů. S ohledem na výše uvedená fakta a na velmi nízkou hustotu informací je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Z hlediska petrografie lze konstatovat, že fyzikálně-mechanické vlastnosti zdejšího granitu jsou perfektní. Vnějším projevem této skutečnosti je výskyt velkých, naprosto pevných balvanů hojně rozesetých po současném povrchu, z nichž přírodní monolit Dědek má hmotnost tisíc tun a další monolit Baba je ještě větší. Významnou předností je jen nepatrný podíl inhomogenit v podobě xenolitů a šlír a téměř úplná absence hornin žilného doprovodu. Projevy alterací hloubkového dosahu jsou vzácné. Za negativní rys je možno považovat skutečnost, že puklinatost granitoidů je vyvinuta dost nepravidelně. K negativům patří i pozoruhodný nedostatek kvantitativních dat o zdejším tělese. Ty jsou zastoupeny jen dvěma modálními analýzami a pouze jedinou analýzou chemickou. Podle některých názorů má těleso deskovitý subhorizontální průběh a jeho hloubkový dosah je malý. Pro mimořádnou technickou kvalitu horniny je nutno doporučit, aby se s oblastí č. 14 vážně uvažovalo. Mluví pro to i morfologický charakter území. A pokud jde o obavy o nedostatečný hloubkový dosah, jsou pro ně nedostatečná opodstatnění a navíc je lze rychle vyjasnit geofyzikálně. Pro výše uvedená fakta hodnotíme tuto oblast jako plně akceptovatelnou (1). Území nebylo pokryto podrobným plošným geofyzikálním průzkumem a pro další úvahy mají význam pouze nečetné regionální geofyzikální podklady a jejich interpretace. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
38
Na základě interpretace regionální tíhové mapy je tiské těleso deskovitého tvaru spojeno s čisteckým tělesem v podobě podložní mohutné subhorizontální jazykové apofýzy. Tíhové minimum nad tiským úsekem odpovídá rozložení lehčích žul, podobně jako tíhová deprese nad čisteckým úsekem. Obě deprese jsou propojeny slabým kanálkem nižších hodnot tíže (gravitační anomálie II. řádu směru z - v), což může naznačovat propojení obou dílčích těles v hloubce. Podle některých autorů je čistecké těleso samostaným diskordantním pněm, který prostupuje deskovitým tělesem tiské žuly. Tiským tělesem vede kose (ssz-jjv směru) výrazná tíhová diskontinuita II. řádu, která je v jižním pokračování potvrzena magnetickou anomálií s osou SZ-JV a která odpovídá asi výraznému tektonickému porušení masívu s výskyty bazaltů. Z tohoto hlediska je malé těleso tiské žuly pro vybudování HÚ VAO méně perspektivní. Argumenty svědčící pro další úvahy o využití pro HÚ, jsou dané malou perspektivitou masívku z hlediska rudonosnosti, což se projevuje v regionálních geofyzikálních podkladech homogenitou fyzikálních polí bez výraznějších anomálií (radiometrických a magnetických). Z uvedených důvodů nelze tiské těleso z dalších úvah zcela vyloučit a je možné, že na jih od uvedené tektoniky bude možné perspektivní oblast vytypovat. Proto je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Geochemických dat z této oblasti je naprostý nedostatek. Ve střední části polygonu je granit proniknut minimálně pěti bazaltovými tělesy (olivinické nefelinity), které jsou z celé oblasti nejpodrobněji prostudovány. Styk žul s bazalty může sloužit jako transportní dráha pro fluidní fáze, navíc nejsou detailně prostudovány tepelné a mechanické vlastnosti granitu na této zóně. Těleso je v různé intenzitě deformačně poškozeno, dochází zejména ke kataklastickému porušení. Lokálně je hornina mylonitizována a jeví plošně paralelní texturu. Vzhledem k výše uvedeným faktům se domníváme, že negativní charakteristiky převažují nad pozitivními. Proto je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná až neakceptovatelná (2-3). Hydrogeologická rešerše nezjistila v oblasti žádné skutečnosti, které by tuto oblast vylučovaly z dalších úvah. I v tomto případě, stejně jako u předešlých oblastí, je tedy oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů jsou v oblasti tvořeny přírodní rezervací Blatenský svah na východním okraji oblasti a MCHÚ U baby. V prostoru Ovčího dolu (JZ okraj oblasti) je evidováno sesuvné území. V oblasti a jejím nejbližším okolí je evidováno několik ložisek dekoračního kamene a stavebních surovin, které nepředstavují z pohledu střetů zájmů vážnější problém. Za určité pozitivum je možno mít skutečnost, že kromě několika samot leží uvnitř polygonu oblasti jediná osada - Tis u Blatna se 74 obyvateli. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
39
Z pohledů střetů zájmů je tedy oblast hodnocena jako plně akceptovatelná až ještě akceptovatelná (1-2). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. 14.
oblast Tiský úsek
geo 2
petr 1
geof 2
geoch 2-3
hydr 2
stř 1-2
celk 11
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
ČISTECKÝ ÚSEK (oblast č. 15) Základní charakteristika Stejně jako předchozí je i popisovaná oblast částí západočeského plutonického komplexu, jehož na povrch vycházející odkrytá část se označuje jako čisteckojesenický masív. Avšak charakteristiky obou oblastí jsou značně odlišné, jak pokud jde o petrografické, mineralogické i chemické složení, tak pokud jde o strukturní vlastnosti a nakonec patrně i pokud jde o stáří intruze. Čistecká oblast je výrazně pestřejší. Jde o ringovou strukturu, jejíž vnější část tvoří monzogranity přecházející od muskovitických přes dvojslídné po biotitické. Jádro intruze je poněkud bazičtější a je tvořeno granodioritem, kolísajícím od biotitického po amfibol-biotitický. Na rozdíl od vnějšího, převážně všesměrného granitu, vyznačuje se vnitřní granodiorit zpravidla zřetelnou plošně paralelní texturou. Celorepublikovou specifikou čistecké oblasti je výskyt fenitizovaných hornin vyvinutých v okrajové zóně při sv. konci masívu. Zatímco v tiské oblasti žilné horniny a xenolity téměř chybějí, v čisteckém masívu jsou běžné. Oblast je navíc prakticky ve svém středu protínána výraznou tektonickou linií směru SZ - JV. V okrajových partiích je známa řada dalších poruch. Kromě už zmíněných fenitizovaných hornin jsou z oblasti známé křemenné a křemenhematitové žíly, barytové žíly a indicie Mo zrudnění se sulfidy Pb a Zn. Za pozoruhodný lze označit fakt, že v roce 1981 byla Stavební geologií centrální část čisteckého masívu vytypována jako struktura vhodná pro kavernový zásobník plynu. Z pohledu je možno po provedení kritické rešerše konstatovat, že byly shromážděny pro další perspektivnost lokality pouze nepříznivé informace. Jde o petrografickou variabilitu, tektonické porušení, hojný výskyt žilných hornin, fenitizaci, křemenné a barytové žíly a Mo zrudnění. Na základě výše uvedeného je třeba oblast hodnotit jako neakceptovatelnou (3). Za příznivý lze z petrografického hlediska považovat eliptický tvar ringové intruze, který poskytuje poměrně dobrou představu o zákonitostech stavby tělesa, včetně pravděpodobnosti extrapolace do hloubky potřebné pro úložiště. Paralelní koncentricky kupolovitou texturu jádra intruze lze pokládat rovněž za poměrně příznivý fenomén. Za zápory je třeba naopak považovat skutečnost, že granitoidní těleso je postiženo (zejména na své periferii) kataklázou a mylonitizací a podle těchto zón intenzivně pronikaly metasomatické alkalické roztoky, což v krajních případech Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
40
vedlo ke vzniku fenitických hornin postupně narůstající intenzity. Tyto zóny oslabení vedly i k průniku metalogenních roztoků. Ale nejde jen o přeměny, které tu jsou obecně známy. Na četných místech lze i uvnitř masívu pozorovat široké zóny i nepravidelně skvrnité areály sekundárního zčervenání hornin. Vnější prstenec ringové struktury lze označit jednoznačně za nevhodný pro sledované účely. Eventuální pozornost je tedy možno soustředit na vnitřní granodioritové jádro, které vypadá poměrně homogenně. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že toto granodioritové jádro inženýrští geologové dokonce označili jako potenciálně vhodné pro zbudování plynového zásobníku. Je však třeba dát pozor na hydrotermální přeměny. Z pohledu petrografie lze tedy oblast charakterizovat jako ještě akceptovatelnou (2). Na základě provedené rešerše geofyzikálních podkladů lze těleso čisteckého granodioritu charakterizovat jako diapirický peň vertikálně prorážející svůj plášť. Je to těleso protkané žilným doprovodem aplitů a pegmatitů s četnými indiciemi zrudnění. Proto bylo těleso předmětem prospekčních zájmů. Byly zde prováděny intenzivní výzkumy fenitizované zóny a vzájemné souvislosti se zrudněním (Mo, Zr, Ti, U, Au) a výskytem fluoritu a barytu, byla zkoumána analogie projevů a obrazů (i geofyzikálních) tohoto tělesa s podobnými ringovými strukturami v zahraničí. Už z těchto údajů se jedná o nehomogenní těleso velmi malé perspektivity pro sledované cíle. Je ovšem pravda, že uvedené nehomogenity jsou převážně soustředěny po obvodu tělesa a střední část je z hlediska geofyzikálních obrazů poměrně monotónní. Intruze granodioriu má kupolovitý tvar a ve vnitřní části se může nacházet pevný homogenní masív jádra. Regionální geofyzikální mapy ukazují na ringovou strukturu s koncentrickým rozložením anomálií (tíhových a magnetických). Hustoty tří typů granodioritu klesají do středu intruze. Podle tíhové mapy těleso asi pokračuje pod permokarbonem na severu do hloubky. Mocnost pně je nejméně 6 km do hloubky a těleso je obecně horizontálně rozlehlejší než ukazuje povrchový výchoz. Eliptický tvar tíhové deprese odpovídá tvaru tělesa. Radiometrický obraz je však chaotický a mohl by svědčit o nehomogenitě tělesa, protože zvýšenou radioaktivitou se projevují žilné horniny. Rovněž ložiskově zaměřené akce pozemního geofyzikálního průzkumu prokázaly četnost vodivostních anomálií a nehomogenitu elektrické polarizovatelnosti, které mohou odpovídat výskytům zrudnění, které je vždy projevem silné heterogenity tělesa. Z uvedených důvodů patří čistecké ringové těleso mezi nejméně perspektivní lokality z hlediska HÚ VAO a je hodnoceno jako neakceptovarelné (3). Z pohledu geochemie lze konstatovat, že převažující horninou je čistecký amfibol biotitický (nebo biotitický) granodiorit, vyskytující se v kyselejší (centrum) a bazičtější (okraje) varietě. Na jv. okraji se vyskytuje granit tiský, který přechází do muskovitické žuly, považované za jeho okrajovou facii. Jeho kontaktní zóna s čisteckým granodioritem je značně komplikovaná. Hojná je přítomnost žilného doprovodu (aplity, porfyrity, alkalické syenity, alkalické syenitové aplity). V severovýchodní části se nachází lokalita Hůrky, na které bylo popsáno Mo - zrudnění a projevy alkalické metasomatózy (fenitizace). Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
41
Vzhledem k těmto skutečnostem považujeme čisteckou oblast za nevhodnou pro situování hlubinného úložiště. Geochemická data se soustřeďují zejména na problematiku fenitizace a Mo zrudnění. Nelze jich využít pro účely HÚ. Pro uvedené skutečnosti je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Hydrogeologicky lze konstatovat, že dostupná data jsou z hlediska hodnocení hlubších zón bezvýznamná. Indicie mající nepřímý vztah k hydrogeologii (výskyt zrudnění) snižují využitelnost této lokality. Jako v předchozích případech je i v tomto použito „průměrného“ hodnocení akceptovatelná s výhradami (2). Z pohledu střetů zájmů je nejvýznamnější oblast klidu Jesenicko, které pokrývá téměř celou oblast. Jinak není v oblasti vyhlášené žádné chráněné území. V oblasti je stanoven CHOPAV na potoce Javornice. Žádný z řady ložiskových objektů, které jsou v oblasti evidovány se nejeví jako perspektivní. Za zmínku stojí i skutečnost, že prakticky po hranici oblasti v úseku Soseň - S od Kletečného probíhá ropovod Ingolstadt. Celkově lze oblast hodnotit neakceptovatelnou (2-3).
jako
akceptovatelnou
s
výhradami
až
Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. oblast 15. Čistecký úsek
geo 3
petr 2
geof 3
geoch 3
hydr 2
stř 2-3
celk 15,5
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
KDYNĚ (oblast č. 16) Základní charakteristika Ze všech třinácti rešeršních oblastí je oblast č. 16 jediná, která není granitoidní. Je situována ve 200 km2 rozlehlém komplexu zvaném kdyňský masív, jehož zhruba jedna třetina leží již v SRN. Oblast je v rámci tohoto masívu situována v jv. sektoru kolem tzv. orlovického tělesa. Složení hornin je tu mimořádně pestré a zahrnuje především vyvřeliny od feroperidotitů přes uralitická a olivinická gabra po ferodiority a mladší sled tonalitů a trondhjemitů, doprovázených spessartity, aplity a žilnými leukogranity. Hojně jsou však zastoupeny i metabazity a metapelity, zčásti zrohovcovatělé. To vše je intruzivně i tektonicky prohněteno do složité melánže. Komplex jako celek vykazuje subalkalické rysy se zřetelnými alkalickými tendencemi a kolísání mezi tholeitickými a alaklickovápenatými afinitami. Výrazný je celkový nízkodraselný charakter. Některými autory proklamovaná příslušnost ke kategorii tzv. zvrstvenných intruzí je doložitelná jen částečně. Stáří vzniku masívu je vesměs kladeno do období svrchního proterozoika. Komplikovaná je i stukturní pozice oblasti. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
42
Je vázána na křížení dvou výrazných tektonických linií - českého křemenného valu a středočeského hlubinného zlomu. Oblast je protínána řadou zlomů převážně směru SV - JZ. Z geologického (s.s.) hlediska je nejmarkantnějším negativním rysem značná petrografická variabilita a strukturní komplikovanost celého území oblasti. Připočteme-li k tomu ještě skutečnost, že na území oblasti jsou registrovány projevy zemětřesení, pak nelze oblast hodnotit jinak než jako neakceptovatelnou (3). Z pozice petrografie lze kladů z hlediska kritérií vhodnosti pro jaderná úložiště uvést jen poskrovnu. Patří k nim značně vysoká prozkoumanost hornin včetně jejich minerálů a jejich geochemie. Některé horniny zejména gabroidní povahy představují v rozsahu vzorku či bloku, maximálně však výchozu, kámen výborných fyzikálněmechanických parametrů, vhodný i pro ušlechtilou kamenickou výrobu, pro níž byl také na Orlovické hoře těžen. Uvedené klady jsou bohužel zcela negovány skutečností, že homogenitu horniny nelze zaručit ani pro doménu rozsahu několika málo desítek metrů. Jinak jde skutečně o značně pestrou a zcela nesourodou směs, která je navíc silně postižena drcením a alteracemi nejrůznější povahy a intenzity, zejména uralitizací, serpentinizací, chloritizací apod. Je třeba poukázat i na skutečnost, že na rozdíl od četných dat o chemismu minerálů a hornin je tu frapantní nedostatek kvantitativních dat o modálním složení. Jestliže k některé ze všech třinácti rešeršních oblastí lze jednoznačně a plně zdůvodněně zaujmout negativní stanovisko k eventuálnímu zařazení do výběru pro další etapu, pak je to právě oblast kdyňského masívu. Nevyhovuje nejen divokou tektonikou a častými silnými alteracemi hornin, ale především svou mimořádně vysokou inhomogenitou, která navíc ve vertikální dimenzi (směrem do hloubky) je zcela nevyzpytatelná. Proto je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Geofyzikální rešerše konstatovala, že v oblasti byly prováděny geofyzikální práce pozemní terénní i laboratorní hlavně pro průzkum dekoračního kamene, hlavně pro odlišení různých typů gaber (nepříliš úspěšné). Dále byl proveden regionální pozemní gravimetrický a aerogeofyzikální průzkum. V tíhovém poli se projevuje kdyňský bazický komplex rozsáhlou kladně porušenou tíhovou anomálií, jejíž pestrost svědčí o složitější stavbě, zvláště v severní části vytypované plochy. Rozsáhlá tíhová anomálie odpovídá tektonickému omezení bazických hmot kdyňského komplexu. Z hlediska geofyzikálních indcií, které ukazují na poměrně složitou stavbu v blízkosti významných poruch v Českém masívu se zdá, že lokalita není vhodná pro umístění HÚ VAO. Proto je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Z pohledu geochenie lze konstatovat, že kdyňský masív představuje velmi komplikované těleso s množstvím horninových typů zastoupených jak magmatity, tak bloky a krami metabazitů a metapelitů. V centrální části oblasti (Orlovická hora, Na Šteflích) se vyskytuje sulfidické zrudnění vázané na uzavřenou kru metamorfitů z pláště masívu. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
43
Geochemicko-petrologické studium masívu přineslo řadu informací o koncentracích hlavních i stopových prvků, uplatnění minerálů a jejich chemismu. Velmi cenné jsou analýzy minerálů, kterých je z této oblasti prezentováno velké množství (294). Z geochemického hlediska se jedná o minerály s dobrými sorpčními vlastnostmi, navíc chemické a minerální složení jednotlivých bazických horninových variet (zvláště těch, které obsahují olivín, magnetit a ilmenit) ukazuje na dobrý stínící efekt radioaktivního záření. Z geochemického hlediska lze kdyňský masív považovat za vhodnou lokalitu pro HÚ. Samozřejmě negativní rysy (např. litologická pestrost) toto tvrzení zeslabují. Proto je oblast z pohledu geochemie hodnocená jako ještě akceptovatelná (2). Po provedení hydrogeologické rešerše lze pouze konstatovat, že v oblasti nebyly zastiženy takové hydrogeologické struktury, které by jednoznačně vylučovaly tuto oblast z výběru. Proto je oblast klasifikována jako ještě akceptovatelná (2). Střety zájmů v popisované oblasti jsou reprezentovány třemi maloplošnými chráněnými územími a 8 ložisky. Cca 2 km jižně od jižní hranice oblasti leží hranice CHKO Šumava. S ohledem na polohu oblasti v blízkosti státní hranice se Spolkovou republikou Německo je třeba počítat s tím, že kdyby bylo v budoucnosti rozhodnuto o vybudování hlubinného úložiště v této oblasti bude třeba aplikovat postup podle ESPOO konvence z roku 1991 (Convention on environmental impact assesment in a transboundary context). V dodatku 1. této konvence je v bodu 3. ukládání radioaktivního odpadu uvedeno jako činnost spadající pod tuto konvenci. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je oblast hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. 16. Kdyně
oblast
geo 3
petr 3
geof 3
geoch 2
hydr 2
stř 2
celk 15
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
SEVEROVÝCHODNĚ OD MILEVSKA (oblast č. 30) Základní charakteristika Oblast č. 30 leží ve středočeském plutonu. Je budována horninami patřícími tzv. durbachitové sérii. V tomto ohledu lze konstatovat příbuznost s oblastmi č. 8 (třebíčský masív) a č. 31 (jihlavský masív), které ovšem součástí středočeského plutou nejsou. Pro dílčí těleso o rozloze cca 220 km2 u Milevska se vžilo označení „typ Čertovo břemeno“ podle význačného kopce jjz. od Sedlce. Rešeršní oblast č. 30 Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
44
byla v rámci tělesa Čertova břemene vytýčena v jeho východní polovině, která je složena z hornin v průměru světlejší než polovina západní. Durbachitové horniny oblasti se vyskytují ve dvou podtypech či faciích a to jako facie porfyrická, jednak jako facie drobně až středně zrnitá. V obou případech jde o amfibol-biotitické melanokratní kvarcsyenity a syenogranity, méně často o monzogranity, syenity, kvarcmonzonity a monzonity, tedy o suitu značné klasifikační šíře. U Osletína se objevuje cizorodý ostrůvek biotitického granodioritu. Dále tu jsou žíly leukogranitů, aplitů, pegmatitů a křemene a hojné xenolity různých metamorfitů. Západní hranice oblasti je tvořena výrazným poruchovým pásmem SSZ - JJV směru probíhajícím mezi Milevskem a Petrovicemi. Pokud se žilných hornin týká, jsou tyto podle geologického mapování výrazně hojnější v jižní části území. Z hlediska mají pro hodnocení perspektivnosti oblasti největší význam závěry M. Hamtilové (1969), které je možno sumarizovat do následujících bodů: • směrem od východu k západu se zmenšuje podíl metamorfní složky ve vrtech a tedy roste přetvoření a celková homogenizace komplexu, • od západu k východu se snižuje obsah tmavých hornin, • od západu k východu se snižuje obsah aplitických hornin, • od západu k východu klesá intenzita a rozsah sekundárních přeměn, • od západu k východu klesá intenzita tektonického postižení hornin, • od západu k východu klesá podíl křemene v tmavých horninách. Tyto závěry (byť učiněné pouze ze tří vrtů) jsou mimořádně zajímavé. Je třeba ovšem upozornit, že přes veškerou snahu se nepodařilo nalézt primární popisy vrtů, které Hamtilová zmiňuje. Navíc je třeba položit otázku, do jaké míry byla autorka v některých svých závěrech ovlivněna v době vzniku práce řadou autorů (např. Palivcová 1965) propagovanou nemagmatickou (transformistickou či metasomatickou) genezí hornin typu Čertovo břemeno. Toto konstatování samozřejmě nijak nesnižuje vysokou úroveň a mimořádný význam zmiňovaných prací. S ohledem na výše konstatované akceptovatelnou s výhradami (2).
skutečnosti
hodnotíme
oblast
jako
Z pohledu petrografie je třeba za příznivý požadovat fakt,že v tělese Čertova břemene byly realizovány tři výzkumné vrty, z nichž dva jsou situovány v rešeršní oblasti. Poskytují cennou informaci o hloubkových poměrech, i když je třeba jejich dokumentaci nově reinterpretovat. Pozitivním znakem je vysoký obsah biotitu v horninách, který příznivě ovlivňuje adsorbční schopnosti horninového prostředí pro radioaktivní záření. Durbachitové horniny jsou pro nižší obsah křemene a vyšší obsah mafitů snadněji zpracovatelné než běžné granitoidy, aniž podstatně ztrácejí na pevnosti a celkové soudržnosti skalního masívu. V oblasti nejsou známy významné projevy hydrotermální rudonosné aktivity, jež by skalní masív porušovaly. Výsledky uvedených vrtů však poskytují i negativní informace. Je nutno počítat s vysokou proměnlivostí ve složení a strukturních vlastnostech a tedy s celkovou značnou inhomogenitou skalního masívu v horizontální i vertikální dimenzi. Mezi negativy nelze též opomenout skutečnost, že v oblasti neexistuje jediný činný kamenolom, jehož čerstvý materiál by poskytl reprezentativní vzorky pro technologické zkoušky. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
45
Jestliže se ukáže, že by durbachitické granitoidy měly vzhledem ke svým fyzikálněmechanickým vlastnostem dostat přednost před normálními granitoidy, pak rozhodně oblast č. 30 v tělese Čertova břemene přichází do vážné úvahy k výběru pro další etapu. Bude ovšem třeba pečlivě zvolit výběr zúžení zájmového sektoru. Oblast hodnotíme jako plně akceptovatelnou až ještě akceptovatelnou (1-2). Z výsledků provedené geofyzikální rešerše lze učinit závěr že nejvýznamnější tektonickou poruchou je petrovická ssz-jjv směru při západním okraji zájmové plochy, která dělí durbachitové těleso na vzájemně odlišnou východní a západní část. Geofyzikálních zpráv je necelá třicítka, z nich jen 6 má význam pro stanovené posouzení lokality. Přehledné pozemní a letecké geofyzikální mapování upřesňuje stavbu oblasti. Durbachity mají poměrně vysokou hustotu s poměrně velkým rozptylem (na rozdíl od granitů moldanubických lokalit) a těleso je mapováno kladnou tíhovou anomálií. Předběžná a přibližná interpretace tíhového pole naznačuje, že na východ od petrovické poruchy má těleso durbachitů kořen do značných hloubek (3 km) a je zde relativně homogenní a neporušené. To potvrzuje i magnetometrie, která rovněž prokazuje homogenitu a sterilitu východní části tělesa. Západní deska má menší mocnost a je heterogennější s výskyty zrudnění, vázanými zvláště na petrovickou poruchu, která se však v aerogeofyzikálních mapách neprojevuje zcela zřetelně. Durbachitové těleso se projevuje vysokými a proměnnými hodnotami radioaktivity tento typ durbachitů vykazuje nejvyšší radioaktivitu z granitoidů Českého masívu. Porušení západní části se prokazuje i pozemním vyhledávacím průzkumem ČSUP na uran, který na rozdíl od leteckých metod vymapoval mylonitovou zónu petrovické poruchy naprosto jasně všemi aplikovanými metodami. Z hlediska geofyziky patří část durbachitového tělesa na východ od petrovické poruchy (homogenní, ložiskově sterilní, neporušená) mezi nejpříhodnější pro umístění HÚ VAO a je proto hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Geochemie po provedení kritické rešerše konstatuje, že ve všech varietách durbachitů Čertova břemene se vyskytují vyrostlice ortoklasu, podstatnou součástkou je biotit, který převažuje nad amfibolem. Horniny jsou bohaté draslíkem, U a Th a jsou velmi podobné již popisovaným durbachitům třebíčského masívu (oblast 8). Litologicky a geochemicky výhodnější se zdá být nejvýchodnější část polygonu, v centrální části jsou podle literárních zdrojů porfyrické horniny směrem do hloubky značně proměnlivé. Data týkající se bezprostředně geochemické problematiky spjaté s ukládáním jaderného odpadu (definované v úvodu) pochopitelně i v této oblasti chybí. Přesto však lze, podobně jako tomu bylo u oblasti 8 (třebíčský masív) doporučit tuto oblast k detailnímu studiu zaměřenému na HÚ a považovat ji za příznivou. Oblast je tedy hodnocena jako plně akceptovatelná (1). Z hlediska hydrogeologického se v této oblasti podle dostupných informací nevyskytují takové hydrogeologicky významné struktury, které by ji jednoznačně vylučovaly z výběru. Z pohledu vodohospodářské nadějnosti geologických struktur Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
46
lze oblast považovat za hydrogeologicky deficitní. Z pohledu ochrany podzemních vod je tato oblast charakterizována jako území s nízkým využitelným množstvím podzemní vody a malým zvodněním, které vyžaduje pouze lokální ochranu. Proto je oblast hodnocena jako plně akceptovatelná (1). V oblasti Severovýchodně od Milevska jsou evidované následující střety zájmů: • 3 přírodní památky, • 2 chráněné přírodní výtvory, • 1 vyhlášená a 1 navržená oblast klidu, • 2 ložiska (obě minimálního významu). Oblast je tedy z pohledu střetů zájmů hodnocena jako ještě akceptovatelná (2). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. oblast 30. SV od Milevska
geo 2
petr 1-2
geof 1
geoch 1
hydr 1
stř 2
celk 8,5
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
JIHLAVSKÝ MASÍV (oblast č. 31) Základní charakteristika Jihlavský masív tvoří samostatné těleso tkvící uvnitř metamorfitů moravské části moldanubika uprostřed mezi třebíčským masívem a moldanubickým plutonem. Je to protáhlé, relativně malé těleso. Horniny, které ho skládají, jsou obvykle řazeny k tzv. durbachitové sérii, tedy obdobně jako horniny oblastí č. 8 (Třebíč) a 30 (Milevsko). Jsou rovněž bohaté na tmavé, silně hořečnaté minerály, jsou vysokodraselné a mají vyvinuty geochemické znaky pro durbachity příznačné (vysoké obsahy Cr, Ni, P, zvýšenou přirozenou radioaktivitu atd.). Od hornin oblastí 8 a 30 se však zřetelně liší především nepřítomností výrazně porfyrické struktury a častějším výskytem pyroxenů vedle amfibolů. V tomto ohledu jsou bližší vyvřelinám táborského typu ve středočeském plutonu. Většinovou horninou je zde kvarcmonzonit a kvarcsyenit, menší část hornin odpovídá monzogranitu a monzonitu. Mezi žilnými horninami hrají prim leukokratní granitoidy. Při malé šíři tělesa zasahují z boků do oblasti moldanubické metamorfity pestrého složení, které však nejsou na geologických mapách vyznačeny. Tektonické porušení tělesa liniemi různých směrů je značné. Z pohledu je nejpodstatnějším negativním rysem celé oblasti značná nehomogenita tělesa a velmi výrazné tektonické porušení. Řada dříve realizovaných ložiskových průzkumů (byť s negativním výsledkem) rovněž svědčí o výrazné nehomogenitě oblasti. Navíc plošný rozsah oblasti je tak malý, že není reálné uvažovat o možnosti vyčlenění relativně homogennější a tudíž vhodnější lokality. Proto je oblast klasifikována jako neakceptovatelná (3). Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
47
Z pohledu petrografie lze v podstatě ze jediný klad považovat skutečnost, že ze všech studovaných oblastí je oblast jihlavského masívu dotována největším počtem kvantitativních dat a to jak o minerálním, tak o chemickém složení. Severní část masívu je výborně odkryta skalním zářezem řeky Jihlavy, kde je i velký činný lom, jehož předpolí je zevrubně prostudováno. Velký podíl biotitu ve zdejších horninách lze hodnotit pro sledovaný účel kladně jako absorbční izolátor. Těleso jihlavského masívu je malé a zejména jeho šířku lze označit jako podlimitní. K tomu přistupuje velmi silné a značně nepravidelné rozpukání skalního masívu. V neposlední řadě je nepochybně nepříznivou okolností, že horniny mění své vlastnosti na krátké vzdálenosti a že jsou plné cizorodých uzavřenin. Zneklidňujícím faktorem by měla být též existence četných a často značně mocných a hluboko sahajících alteračních zón. Pravděpodobnost, že by tu bylo možno vybrat blok či doménu rozměrů dostatečných pro sledovaný účel, je mizivá. Naprostá převaha negativních znaků charakterizujících jihlavský masív ústí v jediný možný závěr: s touto oblastí ve výběru pro další etapu rozhodně nepočítat. Proto je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Výsledky provedené geofyzikální rešerše konstatují, že Jihlavský masív je tvořen z tmavého monzonitu (pyroxenického syenitu) a je součástí moldanubického plutonu. Přiléhá k přibyslavské mylonitové zóně, jejíž indikace sahají až k Moho, a k jihlavské zóně (příkopová propadlina rýnského směru). Lokalita je velmi podrobně prozkoumána. Těleso masívu je tektonicky silně porušeno s výskyty hojného zrudnění (jihlavský rudní revír). Podle tíhových podkladů (kladná anomálie nad středem tělesa) je možné, že v centru tělesa je skryto bazičtější těleso, jehož intruzíva jsou zjištěna i na povrchu. Těleso je jako celek značně nehomogenní, což potvrzují mapy aeromagnetické, aeroradiometrické i tíhové. Jako celek se jihlavský masív projevuje nemagneticky, ale s vyšší radioaktivitou s prstencovitými anomáliemi. Z hlediska geofyziky je těleso jihlavského masívu velmi málo perspektivní pro malé rozměry, vysokou nehomogenitu (s výskyty zrudnění) a porušenost. Proto je oblast hodnocena jako neakceptovatelná (3). Po provedení geochemické rešerše lze konstatovat,že většina posuzovaných geochemických a mineralogických dat z této oblasti byla získána z lokalit Jeclov, Puklice a j., kde byly studovány pegmatitové žíly a jejich minerální asociace. Zóna bohatá xenolity a krami moldanubického pláště rozděluje masív, tvořený pyroxen-biotitickými melagranity až melasyenity, na východní a západní část. Celým masívem prochází mylonitové zóny různých směrů, celý masív nese zřetelné stopy synitruzívního tlaku a kataklázy, které přetrvaly magmatickou krystalizaci. Masív považujeme za zcela nevhodný pro umístění HÚ. Oblast hodnotíme jako neakceptovatelnou (3). Hydrogeologické indicie mluví pro vyloučení této oblasti z dalšího výběru. V rámci regionálního hydrogeologického průzkumu byly geofyzikou vytypovány lineární Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
48
struktury, pravděpodobně s hlubším dosahem, perspektivní z hlediska využitelných zdrojů podzemních vod. Oblast je proto třeba z hlediska hydrogeologie hodnotit jako neakceptovatelnou (3). Střety zájmů jsou v popisované oblasti poměrně jednoduché. Není evidováno žádné chráněné území. Registr Geofondu eviduje na území oblasti 4 poddolovaná území, 6 ložisek nerudních a stavebních surovin malého významu a jedno průzkumné území. Z pohledu střetu zájmů je možno oblast hodnotiti jako plně akceptovatelnou (1). Následující tabulka sumarizuje jednotlivá dílčí hodnocení Č.o. oblast 31. Jihlavský masív
geo 3
petr 3
geof 3
geoch 3
hydr 3
stř 1
celk 16
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch - geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5.
6.1.3. Celkové zhodnocení Prezentovaná tabulka sumarizuje výsledky hodnocení rešerší získaných informací podle jednotlivých geovědních disciplin pro všechny zpracovávané oblasti. Do tabulky je navíc doplněno pořadí oblastí dané velikostí součtu dílčích hodnocení. Č.o. 4. 5. 6. 7. 8. 10. 12. 13. 14. 15. 16. 30. 31.
oblast Větrný Jeníkov Západně od Třeště S. od N. Bystřice Klenovský masív Třebíč Blatná Milevo - Brod Sedmihoří Tiský úsek Čistecký úsek Kdyně SV od Milevska Jihlavský masív
geo 2-3 2 1 1 2 2-3 3 3 2 3 3 2 3
petr 2 2 1 1-2 2-3 2-3 2-3 3 1 2 3 1-2 3
geof 2 2 1 1 2-3 3 3 3 2 3 3 1 3
geoch 2 1 1 2 1 2-3 3 3 2-3 3 2 1 3
hydr 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 1 3
stř 2-3 2 1 1 2-3 2-3 1 3 1-2 2-3 2 2 1
celk 13 11 7 8,5 13,5 15 14,5 17 11 15,5 15 8,5 16
poř 6. 4.-5. 1. 2.-3. 7. 9.-10. 8. 13. 4.-5. 11. 9.-10. 2.-3. 12.
Vysvětlivky k tabulce: Č.o.- číslo oblasti, geo - geologie, petr - petrografie, geof - geofyzika, geoch geochemie, hydr - hydrogeologie, stř - střety zájmů, celk - součet dílčích hodnocení, kdy hodnocení 2-3 je započtené hodnotou 2,5 a hodnocení 1-2 hodnotou 1,5, poř - pořadí podle celkového hodnocení.
V tabulce jsou stínováním vyznačeny oblasti, které byly v použitém systému hodnocení označeny jako nejlepší a u nichž není výsledek rešerše u žádné z uvedených geovědních disciplin hodnocen jako neakceptovatelný (3). Jedná se o následující oblasti: Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
49
• • • • •
SEVERNĚ OD NOVÉ BYSTŘICE (oblast č. 6), SEVEROVÝCHODNĚ OD MILEVSKA (oblast č. 30), KLENOV (oblast č. 7), ZÁPADNĚ OD TŘEŠTĚ (oblast č. 5). TIS (oblast č. 14).
6.2. VÝBĚR OBLASTÍ PODLE HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ ÚJV Jak už bylo řečeno, poněkud odlišným způsobem bylo provedeno druhé hodnocení. To podle dále uvedených hledisek provedli pracovníci zhotovitele se znalostí výsledků všech na rešerši zúčastněných geovědních disciplin pro všechny oblasti. Jednotlivá v hodnocení použitá hlediska měla následující náplň: • Homogenita skalního masívu: faciální pestrost granitoidů, přítomnost xenolitů, ker pláště a pod. (negranitoidních hornin) a horninových žil. • Předpoklad hloubkového dosahu: na základě geofyzikálních výsledků a geologické pozice odhad, zda hloubkový dosah granitoidu je dostatečný s ohledem na max. předpokládanou hloubku umístění úložiště. • Strukturní pozice oblasti: pozice vůči významným zlomovým strukturám, pozice granitoidního tělesa vůči strukturám hornin pláště. • Tektonické porušení granitoidu: zlomy, puklinové systémy, pásma mylonitizace a kataklazy. • Hydrotermální aktivita, alterace: výskyty hydrotermálních žil, hematitizace a pod. • Seismologická akceptovatelnost: podle: Schenk V. et al. 1994, Seismological Acceptance Criteria for Geological Repositories for Spent Nuclear Fuel (Natural Hazards 10, 171 - 180). • Indicie mineralizace: veškeré projevy zrudnění včetně geochemických anomálií, které by mohly být v budoucnu předmětem zájmu a které jsou projevem nehomogenity tělesa. Stupně hodnocení jsou u tohoto hodnocení plně identické s předchozím: 1 - plně akceptovatelné, 2 - ještě akceptovatelné, 3 - neakceptovatelné. Výsledky hodnocení jsou sumarizovány v následující tabulce.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
50
Tabulka: Sumarizace výsledků hodnocení pracovníků ÚJV. Oblast číslo HLEDISKO Homogenita skalního masívu Předpoklady hloubkové stálosti Strukturní pozice oblasti Tektonické porušení granitoidu Hydrotermální aktivita, alterace Seismická stabilita Indicie mineralizace Střety zájmu SOUČET POŘADÍ
4
5
6
7
8
10
12
13
14
15
16
30
31
3 1 2 3 2 1 2 2-3 16,5 6
2-3 1 2 2 2 1 2 2 14,5 5
1 1 1 1 2 1 2 1 10 1
1 1 1 2 2 1 2 1 11 2
2 3 2 3 2 1 2 3 18 8
2 2 2 3 3 2 2 2-3 18,5 9-11
2 1 3 2-3 3 3 2 1 17,5 7
3 2 3 2 3 3 3 3 22 13
1 2 2 2-3 2 2 1 1-2 14 4
2 1 3 2 3 2 3 2-3 18,5 9-11
3 3 3 2 3 3 2 2 21 12
2 1 1 1 2 1 2 2 12 3
3 3 3 3 2 1 2-3 1 18,5 9-11
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
51
Z výše provedeného hodnocení vyplynulo, že nejlépe jsou hodnoceny tyto oblasti: SEVERNĚ OD NOVÉ BYSTŘICE (oblast č.6), KLENOVSKÝ MASÍV (oblast č. 7), SEVEROVÝCHODNĚ OD MILEVSKA (oblast č. 30), TISKÝ ÚSEK (oblast č. 14), ZÁPADNĚ OD TŘEŠTĚ (oblast č. 5). Kromě nejnižšího součtu hodnocení jednotlivých hledisek je podstatná i skutečnost, že u uvedených oblastí nebylo žádné hledisko hodnocené stupněm 3, tedy jako neakceptovatelné. 6.3. SROVNÁNÍ OBOU ZPŮSOBŮ HODNOCENÍ Následující tabulka uvádí srovnání pořadí oblastí podle obou výše popsaných a prezentovaných způsobů hodnocení. Č.o. 4. 5. 6. 7. 8. 10. 12. 13. 14. 15. 16. 30. 31.
oblast Větrný Jeníkov Západně od Třeště S. od N. Bystřice Klenovský masív Třebíč Blatná Milevo - Brod Sedmihoří Tiský úsek Čistecký úsek Kdyně SV od Milevska Jihlavský masív
pořadí hodnocení 1. hodnocení 2. 6. 6. 4.- 5. 5. 1. 1. 2.- 3. 2. 7. 8. 9.- 10. 9.- 11. 8. 7. 13. 13. 4.- 5. 4. 11. 9.- 11. 9.- 10. 12. 2.- 3. 3. 12. 9.- 11.
Přes určité rozdíly v pořadí, které je dané u každého hodnocení součtem jednotlivých dílčích hodnocení, je třeba konstatovat, že v obou případech vyšly z hodnocení nejúspěšněji následující oblasti: SEVERNĚ OD NOVÉ BYSTŘICE (oblast č.6), KLENOVSKÝ MASÍV (oblast č. 7), SEVEROVÝCHODNĚ OD MILEVSKA (oblast č. 30), TISKÝ ÚSEK (oblast č. 14), ZÁPADNĚ OD TŘEŠTĚ (oblast č. 5). Tyto oblasti považujeme za perspektivní a doporučujeme na perspektivních lokalitách, které v nich budou vymezeny (viz níže) realizovat další etapy průzkumných prací podle Obecného projektu geologických aktivit.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
7. VYMEZENÍ PERSPEKTIVNÍCH LOKALIT V průběhu celého úkolu „Kritická rešerše archivovaných geologických informací“ byly vymezené oblasti hodnoceny jako celek. Pro další průběh prací považujeme za nutné vybrat v rámci oblastí, které byly hodnocením uvedeným v předchozí kapitole vybrány jako nejúspěšnější, perspektivní lokality (podle terminologie uvedené na str. 16 Obecného projektu geologických aktivit). Perspektivní lokality jsou níže vymezeny v rámci následujících oblastí: SEVERNĚ OD NOVÉ BYSTŘICE (oblast č.6), KLENOVSKÝ MASÍV (oblast č. 7), SEVEROVÝCHODNĚ OD MILEVSKA (oblast č. 30), TISKÝ ÚSEK (oblast č. 14), ZÁPADNĚ OD TŘEŠTĚ (oblast č. 5). Jednotlivé perspektivní lokality jsou pojmenovány vždy podle významnější, na území lokality či v jejím těsném sousedství ležící obce. Číslování perspektivních lokalit bylo zvoleno tak, aby z něho bylo na první pohled patrné, na území které oblasti je lokalita situována. Tedy např. číslo 6/1 znamená, že se jedná o první perspektivní lokalitu stanovenou na území oblasti č. 6 (Severně od Nové Bystřice). Význam tohoto způsobu číslování spatřujeme v tom, že bude zachována kontinuita mezi původním číslováním oblastí, které byly zčásti pojmenovány podle geologických jednotek, v nichž byly situovány (např. kdyňský masív), zčásti pak podle velkých a notoricky známých sídel (např. Západně od Třeště). Jasný vztah lokalit a oblastí je nutný také z toho důvodu, že databáze v programu RZ2 je postavena na oblastech. 7.1. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA RŮŽENÁ (č. 5/1) Lokalita Růžená byla vymezena ve střední části oblasti Západně od Třeště. Lokalita má plochu cca 29 km2. Na území vymezené lokality je dominantním negativním prvkem tektonická zóna, která probíhá směrem SSV-JJZ od Batelova k Mrákotínu. Granitoidní horniny jsou na území lokality podle geologické mapy reprezentovány převážně drobnozrnnou biotitmuskovitickou žulou a jejími přechody do jemnozrnné a slabě porfyrické žuly. Domníváme se, že tyto přechody nemusí nutně představovat významnější inhomogenity v horninovém masívu. Při vymezení lokality jsme vycházeli ze skutečnosti, že severně od její hranice jsou vymapované hojné kry migmatitů a naopak v území jižně od vymezené lokality je jednak horninový masív intenzivněji tektonicky porušen, jednak je zde vymezeno 5 maloplošných chráněných území. Je třeba mít na zřeteli, že pro umístění hlubinného úložiště je postačující homogení blok o ploše v jednotkách km2, který bude pravděpodobně možno po provedení Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
příslušných průzkumných prací na území lokality vymezit. Toto konstatování platí ostatně pro všechny dále popisované lokality. Uvnitř lokality se nalézá dobývací prostor Rácov (stavební kámen), který nehodnotíme jako nepřekonatelný střet zájmů. Na území lokality, při její západní hranici, leží maloplošné chráněné území Ještěnice a na východě do prostoru lokality zasahuje malou částí maloplošné chráněné území Roštýnská obora. Obě tato území jsou situována tak excentricky, že při projektování eventuálních průzkumných prací je bude možno bez problémů respektovat. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 1., který je spolu s dalšími obrázky stejného typu zařazen na závěr této zprávy. Kromě vymezení lokality v rámci oblasti jsou na obrázcích zakreslené tektonické linie a zejména chráněná území. 7.2. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA KLENOVÁ (č. 6/1) Perspektivní lokalita Klenová byla vymezena ve východní části oblasti Severně od Nové Bystřice (oblast č.6). Tato lokalita má rozlohu 30,6 km2. Na území oblasti byla vymezena ještě lokalita Kunějov (6/2 - viz dále). V původně vymezené oblasti č. 6 jsou navržené dvě perspektivní lokality. Vymezení popisované lokality bylo učiněno s ohledem na rozlohu původní oblasti a s ohledem na geologické podmínky a střety zájmů. Ve vymezené lokalitě není známo žádné tektonické porušení ani výskyty žilných hornin. Po stránce petrografické je oblast vyloženě monotónní, naprostá většina plochy lokality je tvořena číměřským typem. Jen na okrajích je tento typ lemován landštejnským typem. Z původně definované oblasti nebyla tedy žádná lokalita vymezena v jihozápadní části oblasti. K tomuto kroku vedla zpracovatele jednak přítomnost několika ložisek v tomto území, které představují určitý projev nehomogenity (Hůrky), jednak fakt, že tato část oblasti je vzdálena pouze cca 1,5 km od hranic s Rakouskem. Z pohledu střetů zájmů je jediným negativním prvkem maloplošné chráněné území Kaproun v severní části lokality. Domníváme se, že ve fázi projekce i samotného průběhu prací je možno postupovat tak, aby toto chráněné území zůstalo zcela nedotčeno. Zásadní problém této lokality tkví v její těsné blízkosti u hranic s Rakouskem. Tato skutečnost by při realizaci další etapy prací vyvolala nutnost absolvovat v předstihu proceduru podle Konvence ESPOO (posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice). Při současném přístupu rakouské administrativy i veřejnosti k jaderné problematice se tato záležitost jeví jako značně komplikovaná. Zpracovatel upozorňuje na to, že je třeba rozhodnout, zahájí-li příslušné orgány jednání s rakouskou stranou, nebo bude-li tato lokalita vyřazena z perspektivních lokalit bez pokusu o získání pozitivního stanoviska rakouské strany. Jen upozorňujeme, že z geologického hlediska se tato lokalita jeví jako nejnadějnější ze všech vymezených. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 2. v závěru této zprávy. 7.3. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA KUNĚJOV (č. 6/2) Lokalita Kunějov byla vymezena v severní části oblasti Severně od Nové Bystřice na ploše cca 26,2 km2. Stejně jako výše popisovaná lokalita je i lokalita Kunějov tvořena převážně číměřským typem. Ve střední části lokality (Kunějovský vrch) a při její jižní hranici se vyskytují dvě tělesa drobně až středně zrnitých granitů, která jsou v geologické mapě interpretována jako facie číměřského typu. Výskyt těchto těles nebude s největší pravděpodobností představovat problém z hlediska homogenity skalního masívu. Z lokality nejsou známé žádné výskyty žilných hornin. Do lokality zasahují od severu dvě tektonické linie směru SSV - JJZ až SV - JZ. Střety zájmů na této lokalitě jsou reprezentované jedním poddolovaným územím a jedním ložiskem, které zasahuje do území lokality z jihu. Domníváme se, že oba uvedené objekty neznamenají vážnější problém pro realizaci další etapy prací. Stejně jako u předchozí lokality i na popisované se jako zásadní problém jeví její těsná blízkost u hranic s Rakouskem. Tato skutečnost by při realizaci další etapy prací vyvolala nutnost absolvovat proceduru podle Konvence ESPOO (posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice). Při současném přístupu rakouské administrativy i veřejnosti k jaderné problematice se tato záležitost jeví jako značně komplikovaná. Zpracovatel upozorňuje na to, že je třeba rozhodnout, zahájí-li příslušné orgány jednání s rakouskou stranou, nebo bude tato lokalita vyřazena z perspektivních lokalit bez pokusu o získání pozitivního stanoviska rakouské strany. Jen upozorňujeme, že z geologického hlediska se tato lokalita jeví jako velmi nadějná. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 2. v závěru této zprávy. 7.4. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA LODHÉŘOV (7/1). Perspektivní lokalita Lodhéřov je svým rozsahem totožná s oblastí č. 7 Klenovský masív. Lokalita má rozlohu 52,2 km2. Z hlediska petrografického složení se vymezená oblast jeví jako značně homogenní. Granitoidy jsou reprezentovány výlučně dvojslídným monzogranitem typu Mrákotín (Eisgarn). Při hranicích oblasti a v omezené míře v její centrální části se vyskytují i pararuly a migmatity. Žilné horniny se vyskytují pouze zřídka, v geologické mapě nejsou vůbec znázorněny. Tektonické postižení lokality lze podle dostupných znalostí označit jako slabé. Výraznější je pouze tektonická linie směru prakticky S - J mezi obcemi Studnice a Lodhéřov a několik dalších poruch, které ji doprovázejí. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Na území lokality jsou střety zájmů reprezentované pouze dvěma dobývacími prostory na ložiskách stavebního kamene, které leží v severní části lokality v těsné blízkosti jejích hranic. Dobývací prostory nepředstavují zásadní problém při realizaci průzkumných prací nedestruktivní etapy. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 3. v závěru této zprávy. 7.5. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA TIS U BLATNA (č. 14/1) Perspektivní lokalita Tis u Blatna je vymezena v jižní části oblasti Tis (oblast č. 14) na území o rozloze 21,4 km2. Území lokality je tvořeno v naprosté většině slabě porfyrickým monzogranitem, který s ohledem na své fyzikálně-mechanické vlastnosti patří k našim nejlepším. Na východě zasahují na území lokality karbonské sedimenty, na jihu a na západě pak chlorit-sericitické fylity. Žilné horniny se na území lokality vyskytují minimálně. Styk granitoidu s karbonskými sedimenty na západě je tektonický. Další výraznou tektonickou linií je V - Z kračínsko - tiské zlomové pásmo, které je zvýrazněno tělesy tercierních čedičových hornin. Obě tyto výrazné poruchy jsou začleněny do území lokality, protože je třeba detailně ověřit jejich charakter a možný dopad na požadované vlastnosti eventuálního úložiště. Popisovaná perspektivní lokalita je tedy vymezena tak, že na východě, jihu a západě je její hranice totožná s oblastí Tis (oblast č. 14). Na severu je její hranice vedena severně od zmíněného poruchového pásma. Střety zájmů jsou na území lokality poměrně velmi jednoduché. Na lokalitě se (v její severní části) nachází dobývací prostor Tis u Blatna (dekorační kámen). Ložisko cihlářských surovin Žihle zasahuje sice do vymezené lokality, ale leží mimo rozsah granitoidů. V oblasti je evidováno rovněž několik prognóz. Při východním okraji lokality se nachází maloplošné chráněné území U Baby a sesuvné území v prostoru Ovčího dolu, které leží mimo rozsah granitoidů. Obecně, podle našeho názoru střety zájmů na této lokalitě nepředstavují zásadní problém pro eventuální realizaci dalších prací. Za pozitivní a v podmínkách České republiky vyjímečnou lze označit skutečnost, že kromě několika samot leží uvnitř lokality (při její severní hranici) pouze jediná obec Tis u Blatna se 74 obyvateli. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 4. v závěru této zprávy. 7.6. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA BLATNO (č. 14/2) Perspektivní lokalita Blatno je vymezena v severní části oblasti Tis. Její rozloha je 15,9 km2. Lokalita byla pojmenována Blatno, i když tato obec leží těsně východně od vymezené lokality. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Území lokality je tvořeno převážně slabě porfyrickým monzogranitem, který s ohledem na své fyzikálně-mechanické vlastnosti patří k naším nejlepším. Ze severu a východu zasahují do prostoru lokality karbonské sedimenty, ze západu pak chloritsericitické fylity. Žilné horniny se vyskytují sporadicky, ale podle geologické mapy přece jen v poněkud větší míře než u předešlé lokality. Styk granitoidů s karbonskými sedimenty na východě je tektonický. Další výraznou tektonickou linií je V - Z kračínsko - tiské zlomové pásmo, zvýrazněné tělesy tercierních čedičových hornin, které prochází v blízkosti jižní hranice lokality. Kromě těchto tektonických linií jsou v oblasti mapované ještě dvě předpokládané poruchy SSV - JJZ a SZ - JV směru. Stejně jako předešlá lokalita, byla i popisovaná vymezena tak, aby v ní ležely obě uvedené významné tektonické linie, jejichž charakter je třeba detailně ověřit. Tím je tedy dána jižní a východní hranice lokality. Severní hranice je pak stanovena s ohledem na průběh silnice I. třídy Praha - Karlovy Vary. Hranice probíhá jižně od této komunikace. Západní hranice byla stanovena jednak s ohledem na obec Lubenec, jednak s ohledem na geologickou hranici monzogranitu, který buduje převážnou část lokality s granodioritem až metatonalitem v okolí Lubence. Z pohledu střetů zájmů je nejvýznamnější přítomnost přírodní rezervace Blatenský svah, která je situována prakticky podle tektonické linie, která ohraničuje granitoid vůči karbonským sedimentům. Domníváme se, že tato rezervace nebude vzhledem ke své poloze limitujícím faktorem. Stejně jako u předešlé lokality i u lokality Blatno je potřebné zdůraznit minimální hustotu osídlení. Z důvodů výše uvedených je jižní hranice vedena tak, že prochází obcí Tis u Blatna. Žádná jiná obec se na území lokality nenachází. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 4. v závěru této zprávy. 7.7. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA CHYŠKY (č. 30/1) Perspektivní lokalita Chyšky je vymezena v severní části oblasti Severovýchodně od Milevska (oblast č. 30). Její rozloha činí cca 56,1 km2. Vymezená lokalita je budována horninami durbachitové serie, speciálně porfyrickými amfibol-biotitickými melanokratními kvarcsyenity a syenogranity, pro které se vžilo označení „typ Čertovo břemeno“. Na severu zasahují do prostoru lokality ojedinělé proniky biotitické žuly, které mají pro svůj rozsah jen okrajový význam. Poměrně hojné jsou různé typy žilných hornin, kterých podle geologické mapy přibývá směrem od severu k jihu. Tektonické postižení lokality je velmi slabé. Území lokality bylo vymezeno tak, že její východní a severní hranice je shodná s vymezením oblasti č. 30. Západní hranice je stanovena tak, aby široké poruchové pásmo doprovázené zrudněním a označované jako petrovická porucha a její blízké okolí leželo mimo území lokality. Jižní hranice je vedena V - Z směrem v místech, kde podle geologické mapy začíná výrazně přibývat žilných hornin. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Z pohledu střetů zájmů je významné maloplošné chráněné území Branišov s výskytem chráněných druhů rostlin a Rybník Zeman s vzácnou vodní faunou a florou. Domníváme se, že evantuální průzkumné práce je možno projektovat a realizovat tak, aby nebyly dotčeny zájmy ochrany těchto objektů. Do jihovýchodní části lokality zasahuje jednak vyhlášená oblast klidu Jistebnická vrchovina a jednak na ní navazující oblast klidu Nadějkov, která je připravena k vyhlášení. I v případě, že by nebylo možno uvedené oblasti klidu zahrnout do území perspektivní lokality, je zbývající část dostatečně rozlehlá a je účelné se jí dále zabývat. Lze předpokládat, že určitou administrativní komplikací bude skutečnost, že uvedená lokalita je vymezena na území čtyř okresů: Benešov, Příbram, Písek a Tábor. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 5. v závěru této zprávy. 7.8. PERSPEKTIVNÍ LOKALITA VLKSICE (č. 30/2) Perspektivní lokalita Vlksice je vymezena v jižní části oblasti Severovýchodně od Milevska (oblast č. 30). Její rozloha činí cca 56,4 km2. Stejně jako předchozí lokalita je budována horninami durbachitové serie, porfyrickými amfibol-biotitickými melanokratními kvarcsyenity a syenogranity, pro které se vžilo označení „typ Čertovo břemeno“. V nejjižnější části vymezené lokality přecházejí porfyrické horniny do usměrněné drobnozrnné facie. Kry metamorfovaných hornin nejsou na území této lokality vymapovány. Žilné horniny, převážně směru V - Z jsou daleko hojnější než na území předešlé lokality. Na území lokality nejsou vymapované žádné tektonické linie. Lokalita je vymezena tak, že její východní, jižní a západní hranice je identická s hranicemi oblasti č. 30. Severní hranice je pak v západní části dána linií, která odděluje lokalitu od petrovické poruchy a dále hranicí ve směru V - Z, která dělí původní oblast na lokalitu s nižším obsahem žilných hornin (severní) a s vyšším obsahem žilných hornin (popisovaná lokalita). Na území lokality leží jedno ložisko a maloplošné chráněné území Rohozovská s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Domníváme se, že oba tyto objekty nebudou pro eventuální realizaci průzkumných prací významnější překážkou. Významný problém může představovat vyhlášená oblast klidu Jistebnická vrchovina a na ní navazující oblast klidu Nadějkov, která je připravena k vyhlášení. Tyto zaujímají více než 50% plochy lokality v její východní části. Pokud by nebylo možno v obou oblastech realizovat potřebný sortiment průzkumných prací, velmi poklesne význam této lokality. Pozice navržené lokality je znázorněna na obr. č. 5. v závěru této zprávy.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
8. ZÁVĚR Kritická rešerše archivovaných geologických informací byla realizována na 13 oblastech. Tyto byly vybrány z původně ČGÚ navržených 27 oblastí (Kříž J. a kol. 1991). Oblasti pro provedení rešerše byly vybírány zejména se zřetelem na petrografický charakter hornin, které je budují. Z oblastí navržených ČGÚ byly tedy vybrány všechny, které jsou budovány granitoidními horninami (s vyjímkou oblasti Melechovský masív) a oblast Kdyně budovaná baziky a ultrabaziky. Tato oblast sloužila jako referenční. Rešerše archivovaných informací z oblastí byla provedena z pohledu geologie (s.s.), petrografie, geofyziky, mineralogie a geochemie, hydrogeologie, hydrologie a klimatologie, inženýrské geologie a geotechniky a střetů zájmů. V průběhu prací se ukázalo jako účelné realizovat rešerši seismologie a geodynamiky a dálkového průzkumu Země nikoliv po geograficky definovaných oblastech, ale samostatně pro celý dotčený prostor Českého masívu a pro některé další s Českým masívem sousedící geologické jednotky, které nezasahují na území naší republiky. V rámci prací na úkolu bylo podrobeno kritické rešerši 1 426 podkladů (zpráv, článků, publikací a map), které mají vztah k vymezeným oblastem. Samostatně provedená rešerše seismologie a geodynamiky a dálkového průzkumu Země zhodnotila 825 podkladů. Bližší informace týkající se počtu podkladů na území jednotlivých oblastí jsou prezentované v tabulce na str. 12 této zprávy. Pro ukládání a následné využití informací získaných kritickou rešerší byly zpracovány dva specializované programy (RZ1 a RZ2). První z nich je popsán v etapové zprávě úkolu, druhý pak v kapitole 3. předkládané zprávy. Z cílů úkolu, které jsou rekapitulované v úvodu předkládané zprávy považujeme za účelné v závěru sumarizovat ten, který se týkal výběru oblastí resp. jejich částí perspektivních lokalit doporučovaných pro realizaci další etapy prací. Tou má být podle aktualizované verze „Obecného projektu geologických aktivit souvisejících s vývojem HÚ VAO a VP v podmínkách ČR“ etapa nedestruktivního průzkumu. Sumarizace vybraných (navržených) perspektivních lokalit se základními informacemi o nich je náplní následující tabulky. Číslo lokality 5/1 6/1 6/2 7/1 14/1 14/2 30/1 30/2
název lokality Růžená Klenová Kunějov Lodhéřov Tis u Blatna Blatno Chyšky Vlksice
plocha km2 29,0 30,6 26,2 52,2 21,4 15,9 56,1 56,4
geologická jednotka centrální masív moldanubického plutonu centrální masív moldanubického plutonu centrální masív moldanubického plutonu klenovský masív tiský úsek čistecko jesenického masívu tiský úsek čistecko jesenického masívu středočeský pluton středočeský pluton
Kritickou rešerší bylo tedy vybráno a je doporučeno k realizaci dalších průzkumných prací osm výše uvedených perspektivních lokalit. Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998
Shromážděním a kritickým zhodnocením dostupných geologických informací z 13 navržených oblastí a výběrem resp. doporučením 8 perspektivních lokalit považujeme zadání úkolu za splněné.
Kritická rešerše archivovaných geologických informací (č. ú. 59 94 0001) Závěrečné zhodnocení Řež, únor 1998