Závěrečná zpráva. Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na období

Závěrečná zpráva

Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na období 2011-2016

Výstup skupiny pro koncepci archeologie Národního památkového ústavu 30. 09. 2010

KONCEPCE OBORU ARCHEOLOGIE V NÁRODNÍM PAMÁTKOVÉM ÚSTAVU V LETECH 2011 -2016

OBSAH Oddíl A – Analýza současného stavu.......................................................................................2 1. Úvod .....................................................................................................................................3 1.1. Důvody pro zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ (JP) ....................................3 1.2. Cíle koncepce v oblasti činnosti archeologie (JP) .............................................................3 1.3. Složení komise a způsob práce (JP).................................................................................3 2. Analytická část .....................................................................................................................4 2.1. Obor archeologie v rámci NPÚ..........................................................................................4 2.1.1. Historický exkurs - obor archeologie a instituce státní památkové péče (AK+ZB) .........5 2.1.2. Institucionální a legislativní rámec oboru archeologie v NPÚ (MT+MZ).........................6 2.1.3. Organizační uspořádání a řídící struktura oboru (AK)....................................................7 2.1.4. Dokumenty upravující činnosti spadající do oboru archeologie (MZ+JK) ......................9 2.1.5 Pasportizace pracovišť (JP) ..........................................................................................10 2.1.6. Personální kapacity oboru (JP) ....................................................................................11 2.1.7. Materiální a technické vybavení (JP) ...........................................................................13 2.1.8. Zabezpečení péče o movité archeologické nálezy (JP) ...............................................14 2.1.9. Informační zdroje oboru archeologie v NPÚ (AK) ........................................................15 2.1.10. Vědecká a výzkumná činnost (ZN+JČ) ......................................................................16 2.1.11. Publikační činnost (ZN) ..............................................................................................17 2.1.12. Edukační a popularizační aktivity (ZN).......................................................................17 2.1.13. Spolupráce v rámci NPÚ (JP) ....................................................................................18 2.1.14. Spolupráce s externími subjekty (JP).........................................................................18 2.2. NPÚ a činnosti související s evidencí a nakládáním s památkovým fondem ČR (viz zákon č. 20/1987 Sb.) ............................................................................................................20 2.2.1. Evidence a dokumentace archeologických výzkumů na památkových objektech a území, databáze oznámení (AK)............................................................................................20 2.2.2. Písemná vyjádření pro potřeby výkonu státní správy (stavební řízení a územní plánování) – vydávaná pro investory a pro výkonné orgány státní správy (MZ) ....................22 2.2.3. Participace na zpracování návrhů na prohlášení archeologických nálezů za KP (MT) 23 2.2.4. Státní archeologický seznam (SAS) (AK).....................................................................25 2.3. NPÚ jako oprávněná organizace.....................................................................................26 2.3.1. Dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů mezi NPÚ a Akademií věd ČR (MT)........................................................................................................26 2.3.2. Proces a administrativa provádění archeologických výzkumů, struktura archeologických akcí NPÚ (MZ).............................................................................................27 2.4. NPÚ a movité archeologické nálezy................................................................................34 2.4.1. Kategorizace a pasportizace archeologických nálezů (dále AN) v zájmu NPÚ (JP) ....34 2.4.2. Pasportizace AN držených v rámci NPÚ dle AV (JP)...................................................35 2.4.3. Ukládání archeologických nálezů v rámci NPÚ (JP) ....................................................36 2.4.3.1. Majetkově problematické soubory nálezů uložené v NPÚ (JP).................................36 2.4.4. Pasportizace úložišť archeologického materiálu v NPÚ (JP) .......................................37 2.4.5. Právní stránka uložení archeologických nálezů ve správě cizích subjektů v objektech NPÚ (MT) ...............................................................................................................................38 2.4.6. Evidence archeologických nálezů ve správě NPÚ (MT) ..............................................38 2.4.7. Evidence archeologických nálezů ve správě cizích subjektů uložených v objektech NPÚ (MT) ...............................................................................................................................39 2.5. NPÚ jako koordinátor a zprostředkující subjekt Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (PPZAV) .......................................................................................39 2.5.1. Archeologické komise při ÚOP (AK) ............................................................................39 2.5.2. Kriteria rozhodování o přidělení podpory (AK) .............................................................40 3. SWOT analýza oboru archeologie v NPÚ (JK) ..................................................................41 3.1. Teoretická východiska a použitá metodika......................................................................41

1


3.2. SWOT analýza (silné a slabé stránky oboru) ..................................................................44 3.3. Závěrečné shrnutí ...........................................................................................................55 Oddíl B - Koncepce ................................................................................................................56 1. Návrhová část – NPÚ a nakládání s archeologickým památkovým fondem ......................56 1.1. Ochrana archeologického památkového fondu (MT) ......................................................56 1.2. Poznávání archeologického památkového fondu (JP) ....................................................57 1.3. Uchovávání archeologického památkového fondu (MT) .................................................59 1.3.1. Péče o nemovitý archeologický fond (MT) ...................................................................60 1.3.2. Péče o movitý archeologický fond ve zprávě NPÚ (JP) ...............................................61 1.3.3. Správa a péče o archeologická data a informace (AK, PŠ) .........................................63 1.4. Zprostředkování archeologického památkového fondu veřejnosti (ZN) ..........................65 2. Kompenzace veřejného zájmu (MT) ..................................................................................67 3. Personální zabezpečení (JP) .............................................................................................69 4. Materiální a technické zabezpečení (PŠ)...........................................................................70 5. Organizační zabezpečení archeologie v rámci NPÚ (MT) .................................................72 6. Ekonomika (VK+JP) ...........................................................................................................73 7. Řízení a řídící dokumentace oboru archeologie v NPÚ (JK)..............................................74 8. Kontrolní systém procesů souvisejících s nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT)...........................................................................................................................75 9. Evaluace působení NPÚ v oblasti nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT) ...............................................................................................................................................76 10. Použité prameny a literatura ............................................................................................77 11. Seznam příloh (DVD) .......................................................................................................77

2


Oddíl A – Analýza současného stavu

1. Úvod

1.1. Důvody pro zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ (JP) Zpracování koncepce oboru archeologie v NPÚ je jedním z hlavních koncepčních úkolů zadaných MK ČR NPÚ na rok 2010. Koncepce archeologie je integrální součástí nového pojetí působení NPÚ, především v oblasti památkové péče s dalšími dílčími vazbami na ostatní sekce jeho působnosti. Mezi hlavní důvody jejího zpracování náleží dlouhodobě přetrvávajícího nevyhovujícího stav řady činností a působení jako odborné organizace státní památkové péče s celostátní kompetencí. Příčinou současného stavu je dosud neprovedená transformace instituce, jejíž koncept působení byl vytvořen v jiných společenských a ekonomických podmínkách. Mezi závažně problémy lze uvést především výraznou regionální disproporci podoby a činností jednotlivých územních odborných pracovišť na teritoriu ČR, nejednoznačnou oborovou profilaci v segmentech památkové péče, absenci vnitřních oborových pravidel působnosti a koncepčněji nepromyšlené vize budoucího směřování. Klíčovým materiálem pro tvorbu jednotlivých částí koncepce se stal audit současného stavu NPÚ, vypracovaný firmou KPMG na základě zadání MK ČR v roce 2007 – 2008. 1.2. Cíle koncepce v oblasti činnosti archeologie (JP) Hlavním cílem koncepčního materiálu je na základě detailní analýzy stávajícího stavu oboru archeologie v NPÚ formulovat hlavní náplně jeho činnosti a navrhnout další postupy a cíle, které by vedly k efektivnější a oborově jasně vnímané působnosti NPÚ jako odborného garanta státní péče o archeologické kulturní dědictví. Obor archeologie musí být napříště funkčně provázán s ostatními aktivitami odborné organizace státní památkové péče. Důležitým úkolem je formulace potřeb oborových pravidel práce v oblasti poznávání a péče o archeologické dědictví, včetně budování tématicky zaměřené, oborově sdílené informační základny pro potřeby laické i odborné veřejnosti. Definované priority by měly vést k funkčnímu a nezaměnitelnému modelu archeologie v NPÚ, působící jako aktivní, státem garantovaný činitel při ochraně, péči, poznávání a především smysluplném hospodaření s významnou částí národního kulturního dědictví. 1.3. Složení komise a způsob práce (JP) Členové komise: ¾ Mgr. Jana Kalferstová – archeolog, NPÚ ÚOP v Josefově ¾ Mgr. Alena Knechtová – vedoucí oddělení památkové archeologie, NPÚ ústřední pracoviště ¾ Mgr. Zdeněk Neustupný – vedoucí archeologického oddělení, NPÚ ÚOP středních Čech v Praze ¾ PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D. – vedoucí odboru archeologie NPÚ ÚOP v hl. m. Praze, vedoucí koncepční skupiny ¾ Mgr. Pavel Šlézar – vedoucí oddělení péče o archeologické nálezy, NPÚ ÚOP v Olomouci, členem od 03/2010

3


¾ Mgr. Martin Tomášek, Ph.D. – vedoucí odboru archeologie NPÚ ústřední pracoviště, tajemník skupiny, členem od 03/2010 ¾ Mgr. Michal Zezula – vedoucí odboru archeologie, NPÚ ÚOP v Ostrava Externí spolupracovníci a konzultanti: ¾ PhDr. Zuzana Bláhová, Ph.D. odborná asistentka Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FFUK Praha ¾ PhDr. Jarmila Čiháková, vedoucí oddělení péče o archeologické dědictví, NPÚ ÚOP v hl. m. Praze ¾ Ing. Vladimír Kutílek, provozní a ekonomický náměstek, NPÚ ÚOP v hl. m. Praze Způsob práce: Pracovní skupina pro tvorbu koncepce archeologie v NPÚ se konstituovala ze zástupců vybraných archeologických útvarů ÚOP NPÚ, sdružených do archeologické komise generální ředitelky NPÚ. Archeologie byla na počátku přípravy koncepce zastoupena pouze jedním členem, integrovaným do skupiny zaměřené na památkovou péči (dle požadavků hlavních a mimořádných úkolů stanovených Ministerstvem kultury generální ředitelce NPÚ na rok 2010). Po diskusi s představiteli vedení NPÚ došlo v 1. polovině roku 2009 k osamostatnění zástupců oboru archeologie a ke vzniku samostatné komise pro tvorbu koncepce archeologie v NPÚ. Přípravou a organizací této skupiny byl pověřen J. Podliska z pražského pracoviště NPÚ, který oslovil první skupinu členů komise a následně zahájil práce na formulaci základních tezí koncepce (dotazníková akce na téma působení archeologie v NPÚ). Hlavním impuls pro tvorbu uvedeného materiálu přinesl na sklonku února 2010 dopis z OPP MK ČR zaslaný vedení NPÚ, obsahující detailní osnovu zadání (pro NPÚ úkol č. 5). Důležitou součástí přípravy se stalo výjezdní zasedání archeologů NPÚ za účasti vrcholného vedení ústavu, konaného v Želivě ve dnech 3. – 4.3. 2010. Pracovní skupinu doplnili v průběhu měsíce března 2010 další osoby v podobě nově jmenovaného vedoucího odboru archeologie ústředního pracoviště M. Tomáška a zástupce olomouckého pracoviště P. Šlézara. Při tvorbě materiálu vycházeli členové pracovní skupiny z vlastních oborových zkušeností a znalostí situace na jednotlivých územních pracovištích, dále ze své působnosti v oborových orgánech NPÚ a ostatní archeologických institucí (Evaluační komise AV ČR, regionální archeologické komise), z institucionálních materiálů, výročních zpráv atd. Zdrojem analytických informací byl celkový audit Národního památkového ústavu od společnosti KPMG z roku 2008 a závěrečná zpráva „Nástin koncepce nového působení Národního památkového ústavu“ z roku 2009. Práce na přípravě a tvorbě koncepčního materiálu probíhaly formou prezenční účasti členů komise na pracovních setkáních, uskutečňovaných v intervalu cca 1x měsíčně. V převaze však byla uplatňována korespondenční výměna podkladů elektronickou poštou. Závěrečná redakce a finalizace materiálu proběhla v koordinaci zástupců ÚP a ÚOP Praha. Termíny plnění: Kontrolní termín, etapová zpráva o postupu prací pro vedení NPÚ zaslána dne 30. 4. 2010. Závěrečné plnění, zpráva předána vedení NPÚ 31. 5. 2010.

4


2. Analytická část 2.1. Obor archeologie v rámci NPÚ Obor archeologie tvoří integrální součást struktury NPÚ v sekci památkové péče. Svou funkcí přispívá ke komplexnímu pojetí péče o kulturní dědictví. Jeho činnost je zaměřena vedle výkonu odborného poradenství na oblasti ochrany, dokumentace, evidence a výzkumu památkového fondu. Celostátní působnost oboru v rámci územních pracovišť tak činí z NPÚ jednu z největších organizací zabývající se problematikou archeologie a zároveň disponující oprávněním k provádění archeologických výzkumů na území celé ČR. V mnoha ohledech je proto tato instituce laickou i odbornou veřejností vnímána jako státem garantovaný subjekt, jehož úkolem je odborné zajištění památkových hodnot našeho státu.

Obr. 1: Struktura archeologických útvarů NPÚ v rámci jednotlivých krajů ČR, stav k 05/2010 (modrý bod Ústřední pracoviště, červené body Územní odborná pracoviště).

2.1.1. Historický exkurs - obor archeologie a instituce státní památkové péče (AK+ZB) Památková hodnota archeologických nálezů byla u nás intenzivně vnímána již koncem 18. století (snahy K. J. z Bienenberka o systematickou záchranu archeologických nálezů při zemních pracích). Odborná formulace významu archeologických nálezů jako historického pramene byla prvně předložena Josefem Dobrovským na počátku 19. století. Navzdory tomu se i přes celou řadu vypracovaných návrhů nepodařilo zajistit jejich zákonnou ochranu dříve než takřka v polovině 20. století, a to nařízením protektorátní vlády č. 274 z r. 1941. Za první Československé republiky sice existovaly Státní památkové úřady, památkový zákon se však z politických důvodů a pro odpor velkých vlastníků nemovitostí přijmout nepodařilo. Po osvobození byl protektorátní právní předpis převzat do právního řádu ČSR až do přijetí nové právní úpravy. Vládní nařízení č. 112/1951 zavedlo reorganizaci památkové péče – ze státních památkových úřadů se stal Státní památkový ústav, 1953 vznikla Státní památková správa. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách zavedl organizační strukturu

5


odrážející nové politické poměry, přitom však, pokud jde o archeologii, vycházející z poměrů starších (zejména výsadní postavení Státního archeologického ústavu později Archeologického ústavu, Československé akademie věd, fakticky vyjímající archeologické nálezy a lokality z působnosti památkové péče). Tímto zákonem byl zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP), jako centrální instituce, a vedle něj v jednotlivých krajích krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). V těchto institucích pracovali archeologové jen ojediněle, samostatná archeologická pracoviště neexistovala. V SÚPPOP v 80. letech působil jediný pracovník jako referent pro archeologické památky (H. Osvaldová 1986-90). Strukturu a přístup převzal bez výraznějších změn i nový památkový zákon č. 20/1987 Sb., který však novou definicí kategorie kulturní památky dále omezil rozsah archeologického dědictví (dále AD), na něž se de iure vztahuje památková ochrana, a zbytek přesunul do sféry „ošetřené“ nanejvýše záchranným archeologickým výzkumem. V regionálních pracovištích památkové péče působili archeologové jen ojediněle a nešlo o archeologické útvary. Výjimkou bylo Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP), kde vzhledem ke specifické situaci (intenzivní stavební činnost v historickém jádru města Prahy) bylo nutno řešit záchrannou činnost systémově. Archeologický útvar v PSSPPOP vznikl již r. 1965 a zahájilo svou činnost především v oblasti realizace záchranných archeologických výzkumů v rozsahu městské památkové rezervace a na významných kulturních památkách. Obdobně byla o něco později řešena i situace v Olomouci, kde bylo v roce 1973 zřízeno pod tehdejším ONV Středisko památkové péče s archeologickým útvarem, od roku 1974 archeologickým oddělením, zaměřeným na provádění záchranných archeologických výzkumů v centru olomoucké památkové rezervace. Důležitou součástí činnosti uvedených útvarů byly též archeologické komise. V roce 1969 byla zřízena Archeologická komise pro Velkou Prahu, předchůdkyně dnešní Pražské archeologické komise jako nejstarší z regionálních archeologických komisí (dále RAK). Ostatní RAK byly zakládány až po jednání regionálních archeologů r. 1995, nedostaly však zákonnou oporu a jejich status a fungování se nyní různí podle regionální situace. Počátkem 90. let požadoval referát arch. památek SÚPP, v souvislosti s transformací ČSAV zřízení referátů arch. památek ve všech Památkových ústavech, mj. aby mohly připravovat podklady pro úřady státní správy. Archeologická pracoviště přibývala postupně. Interval jejich vzniku se však protáhl až do doby nedávno minulé. Roku 1990 byla oddělena památková péče od ochrany přírody. Nově vzniklý Státní ústav památkové péče (SÚPP) měl nadále referát archeologických památek obsazený jednou osobou (od roku 1991 L. Krušinová), v letech 1992-1993 oddělení ochrany archeologických památek o dvou pracovnících. Následný růst archeologického pracoviště v SÚPP by nebyl možný bez příznivé politické situace a zároveň vize samostatného zajištění péče o archeologické dědictví. Důležitým aspektem byla potřeba evidence památkového fondu a speciálně archeologických nalezišť. L. Krušinová se věnovala budování automatizovaného informačního systému, tj. archeologické databáze, od r. 1991, přičemž se snažila o součinnost s MK ČR i ARÚ AV. Výslednou podobou tohoto informačního systému je Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR). Právě pro budování SAS ČR (1995-2003 jako účelový projekt MK ČR) bylo dosaženo zásadního rozšíření odd. ochrany archeologických památek přijetím dalších pracovníků v r. 1995 a konečně zřízení odboru péče o archeologický fond k 1.2. 1996 se třemi odděleními, dvěma odbornými a jedním informatickým. Z KSSPPOP a PSSPPOP se staly od 1.1.1991 Památkové ústavy s přívlastkem místa působení, od roku 2001 Státní památkové ústavy. V uvedené podobě vydržely ústavy do konce roku 2002. K 1.1. 2003 došlo ke sloučení všech ústavů státní památkové péče pod jedno označení Národní památkový ústav. Po reformě státní správy v roce 2003 se vytvářela postupně mezi lety 2006 až 2008 v nově vzniklých krajích další pracoviště NPU, ve kterých se podařilo postupně personálně obsadit alespoň jedno místo archeologa.

6


2.1.2. Institucionální a legislativní rámec oboru archeologie v NPÚ (MT+MZ) Národní památkový ústav (dále NPÚ) dnes představuje prakticky jedinou státem zřizovanou odbornou památkovou organizaci s fungující sítí pracovišť ve všech krajích ČR, když klíčová opora výkonu archeologické památkové péče, v pojetí stávající legislativy, tedy Akademie věd ČR a její Archeologické ústavy, pracují na zemském principu. Na počátku roku 2010 ve struktuře NPÚ pracovalo téměř 11% všech pracovníků v oboru archeologie v ČR (dle systematizace pracovišť NPÚ 74 míst z ca. 666 lidí, zaměstnaných v různých archeologických institucích v ČR, údaj dle Frolík – Tomášek 2008). Postavení NPÚ v rámci archeologické obce v ČR plyne nejen z výše zmíněných skutečností. Jsou to úkoly, které jsou mu dány dosud platnou legislativou. V případě výkonu péče o archeologickou položku kulturního dědictví ČR, je to zejména znění §21., odst.4 a z něj plynoucí, ne vždy respektovaná, povinnost oznámit odborné organizaci státní památkové péče zahájení archeologických výzkumů na KP, NKP, památkové rezervaci či památkové zóně a podat mu zprávu o jejich výsledcích. Odborní pracovníci NPÚ pak mají ještě další povinnosti, plynoucí jim z dalších ustanovení zákona, jako je §14 či §32., odst.2.

2.1.3. Organizační uspořádání a řídící struktura oboru (AK) NPÚ vznikl k 1.1. 2003 spojením Státního ústavu památkové péče (SUPP), Památkových ústavů v jednotlivých krajích a Správy státního zámku Sychrov (celkem 11 pracovišť, které zřizovalo MK ČR). Jednotlivá archeologická pracoviště vznikala na Památkových ústavech (jednotlivci, referáty, oddělení, odbory) podle potřeb pokrytí základní administrativní agendy a také dle počtu archeologických výzkumů v jednotlivých regionech, které bylo třeba realizovat jednak na památkových objektech (ve správě NPÚ cca 100 památkově chráněných objektů), jednak v některých jádrech historických měst (MPR nebo MPZ), které zajišťují velké odbory archeologie zejména v Praze, Olomouci a v Ostravě. Archeologický odbor ústředního pracoviště, dříve odbor péče o archeologický fond v SUPP, archeologické výzkumy prakticky nevykonává a specializuje se na tvorbu oborového informačního prostředí o archeologických lokalitách - viz Státní archeologický seznam ČR a vedení archeologického archivu. Po reformě státní správy v roce 2003 se vytvářela postupně mezi lety 2006 až 2008 v nově vzniklých krajích další pracoviště NPU, ve kterých se podařilo postupně získat a personálně obsadit alespoň jedno místo archeologa. Nově vzniklé archeologické pracoviště NPÚ: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

2006 - ÚOP Liberec pro Liberecký kraj, 2006 - ÚOP Kroměříž pro Zlínský kraj, 2007 - ÚOP Loket pro Karlovarský kraj, 2008 - ÚOP Josefov pro Královéhradecký kraj, 2008 - ÚOP Telč pro kraj Vysočina.

7


Obr. 2: Schéma současného oganizačního členění archeologických útvarů v NPÚ (stav k 05/2010). Struktura oboru archeologie v NPÚ Archeologie v NPÚ je samostatným útvarem v rámci odborné sekce památkové péče řízeným přímo odborným náměstkem na daném pracovišti NPÚ, a to ať v úrovni samostatně působících archeologických referátu, oddělení či odborů. Pouze v menšině jsou na některých ÚOP osamocení archeologové začleněni do odboru nebo oddělení specialistů, případně do odboru evidence, dokumentace a informačních systémů.

NPÚ – struktura archeologie

ODBOR

ODDĚLENÍ

REFERÁT

NPÚ ÚP NPÚ ÚOP Brno NPÚ ÚOP České Budějovice NPÚ ÚOP Josefov NPÚ ÚOP Kroměříž NPÚ ÚOP Liberec NPÚ ÚOP Loket

1

1 1 1

1

NPÚ ÚOP Olomouc

1

2

NPÚ ÚOP Ostrava NPÚ ÚOP Pardubice NPÚ ÚOP Plzeň NPÚ ÚOP Praha NPÚ ÚOP středních Čech NPÚ ÚOP Telč

1

2 1 1 3 1

1 1 1 1

1

1

1 1

NPÚ ÚOP Ústí n. Labem CELKEM

JEDNOTLIVEC

4

13

3

5

8


2.1.4. Dokumenty upravující činnosti spadající do oboru archeologie (MZ+JK) a) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb. m.s. Definuje předmět zájmu, tj. archeologické dědictví, vymezuje opatření k jeho ochraně, určuje rámcové priority v oblasti péče o archeologické dědictví. Z tohoto hlediska klíčový je požadavek na upřednostňování intaktnosti archeologických situací a požadavek na aktivní účast archeologů v územně plánovacím procesu. b) Zákon č. 20/1987 Sb. (o státní památkové péči) Postavení, úkoly a činnost NPÚ jsou primárně stanoveny zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči (dále jen „Zákon“), činnosti NPÚ spadající do oboru archeologie se týkají následující ustanovení: ¾ § 7 Evidence kulturních památek: NPÚ vede Ústřední seznam KP (včetně archeologických). ¾ § 14 Obnova kulturních památek: NPÚ zpracovává odborná vyjádření pro orgány SPP. ¾ § 21 Oprávnění k archeologickým výzkumům: ARÚ AV ČR a oprávněné organizace oznamují zahájení archeologických výzkumů NPÚ a podávají mu zprávu o výsledcích v případě, že se jedná o KP nebo památkově chráněné území. ¾ § 32 Odborná organizace státní památkové péče: NPÚ zpracovává rozbory stavu SPP, podklady pro koncepce, organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly, plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek SPP a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci KP a památkově chráněných území, zabezpečuje odborný dohled. c) Vyhláška č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy Obsahová a formální podoba plánu území s archeologickými nálezy. d) Úkoly vyplývající ze Statutu NPÚ schváleného 23.1.2006 (ve znění změny z 18.12. 2008) Základním dokumentem upravující činnosti NPÚ, včetně archeologie, je Statut NPÚ. Úkoly vyplývající ze Statutu jsou vesměs shodné se zákonem č. 20/1987 Sb., v příloze 3 Statutu jsou tyto definovány jako „Hlavní činnosti a úkoly“: Příloha 3 Statutu, část B: ¾ NPÚ provádí archeologické výzkumy (AV) na základě oprávnění, dále pak; ¾ vede evidenci a dokumentaci AV v areálech KP a památkově chráněných územích; ¾ vede evidenci a dokumentaci archeologických nálezů, nalezišť a území s archeologickými nálezy; ¾ provádí AV v rozsahu zřizovatelem účelově poskytnutých prostředků (PPZAV); ¾ provádí AV hrazené odběratelem; první dva body jsou uvedeny i v části C Přílohy 3 Statutu s tím, že tato evidence je vedena v rozsahu pro účely Státní památkové péče Příloha 3 Statutu část C: ¾ NPÚ provádí sbírkotvornou činnost;

9


¾ Povolení k provádění archeologických výzkumů ze dne 16.4.2003; ¾ Dohoda NPÚ s AV ČR „O rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů“, uzavřená dne 27.1. 2004; ¾ Statut NPÚ.

2.1.5 Pasportizace pracovišť (JP) V současné době NPÚ zabezpečuje archeologickou činnost na všech svých územních pracovištích, včetně pracoviště ústředního. Celkem se jedná o 15 pracovišť se systemizovanými pozicemi archeologa, zahrnutými do útvarů o různorodé velikosti, struktury a rozsahu činností. Uvedený stav vychází především z historických okolností jejich vzniku, délky existence a památkových specifik jednotlivých regionů. Všechna pracoviště jsou integrální součástí organizační struktury jednotlivých územních pracovišť a jako takové využívají jejich vybavení. Na podkladě velikosti pracoviště lze v rámci NPÚ rozlišit tři základní typy archeologických útvarů: Typ I: provozně největší pracoviště na pozici odborů. Celkem se jedná o 4 útvary (Ústřední pracoviště, ÚOP Praha, Olomouc a Ostrava). Jsou to pracoviště obsazená vedle většího počtu archeologů i dalšími, převážně technickými pracovníky v řádu desítek pracovníků. K základnímu vybavení všech odborů náleží standardně vybavené kancelářské prostory, které jsou součástí administrativních budov jednotlivých pracovišť. Důležitou součástí útvarů jsou archeologické laboratoře, které slouží k základní péči o movité nálezy. Vybavenost laboratoří odpovídá převážně základním požadavkům na ošetření nálezů. Ve srovnání se specializovanými dílnami obdobného zaměření v jiných institucích (např. ARÚ AV ČR), svým technickým a materiálním vybavením spíše zaostávají za dnešním standardem. Pouze výjimečně je součástí laboratoře specializovaná konzervátorská dílna se zaměřením na ošetření organických materiálů (konzervace dřeva z archeologických nálezů ÚOP Ostrava). Doplňkem pracovišť jsou pomocné skladovací prostory, určené k dočasnému uložení nalezeného archeologického materiálu, případně sloužící k uskladnění technického vybavení k terénní činnosti. Umístěním jsou většiny prostorů vázány na administrativní budovy. Samostatnou součástí jsou depozitáře pro uložení archeologických nálezů. Jejich dislokace bývá povětšinou spojena s administrativními budovami jednotlivých ÚOP nebo s detašovanými památkovými objekty ve správě NPÚ (Olomouc, Ostrava). K výjimkám patří depozitář ÚOP Prahy umístěný v objektu bývalé stodoly, který je NPÚ pronajímán jiným vlastníkem. Počet a velikost depozitářů je značně variabilní, v převaze se však jedná o funkčně problematické prostory, nesplňující náročná kritéria pro uchovávání vysoce citlivých archeologických artefaktů a vzorků. K provozním doplňkům pracovišť náleží technické prostory typu fotokomora, šatna pro pracovníky terénního výzkumu aj., které jsou však na archeologických pracovištích zastoupeny ve výrazné menšině (Praha). Ústřední pracoviště, vzhledem ke svým specifickým úkolům (viz výše), nedisponuje ani laboratořemi a ani depozitáři. Technické síly zde pracující se podílejí výhradně na tvorbě společného oborového informačního prostředí NPÚ. Disponuje také dislokovaným pracovištěm v Brně. Typ II: archeologické pracoviště na pozici oddělení. V rámci NPÚ se jedná o 5 pracovišť (ÚOP střední Čechy, České Budějovice, Plzeň, Pardubice, Brno).

10


Pracoviště uvedeného typu jsou obsazeny, až na výjimky pouze pracovníky na pozicích archeologa v řádech několika jedinců. K jejich vybavení náleží standardní kancelářské prostory v objemu odpovídajícímu počtu pracovníků. I zde jsou součástí některých pracovišť menší laboratorní prostory pro základní ošetření a práci s nálezy. Doplňkem jsou pomocné skladovací prostory využívané pro dočasné uskladnění nálezů. Zcela nedostatečné je vybavení samostatnými účelovými depozitáři, kterými disponují pouze dvě z pěti územních pracovišť (Pardubice, Brno). Typ III: osamocení pracovníci (jednotlivci) na pozici referátu nebo samostatného specialisty v rámci jiných organizačních útvarů (odd. specialistů, nebo OEDIS). V NPÚ se jedná o 6 pracovišť (ÚOP Josefov, Kroměříž, Liberec, Loket, Telč, Ústí nad Labem). Uvedená pracoviště jsou vzhledem k minimálnímu obsazení v řádu jedince zakomponována do organizačně vyšších struktur jednotlivých sekcí územních pracovišť. Provozně disponují pouze kancelářskými prostorami. Vzhledem k minimálnímu personálnímu obsazení zcela chybí laboratoře a další technické zázemí. Za provizorní lze označit též místa na uskladnění archeologického materiálu, situovaná v nevyhovujících prostorách na objektech ve správě NPÚ, případně zcela absentující. Celkově lze uvést, že pouze pracoviště typu I. splňují svým vybavením nároky na standardně zařízené archeologické pracoviště. Za zcela nedostačující je nutné označit současný stav, či spíše absenci specializovaných archeologických depozitářů na většině pracovišť NPÚ.

Obr. 3: Grafické vyjádření pasportizace archeologických pracovišť NPÚ (data k 03/2010) viz. příloha č.1

2.1.6. Personální kapacity oboru (JP) Personální kapacity oboru archeologie v rámci pracovišť NPÚ výrazně koresponduje s velikostí jednotlivých útvarů. Nejpočetněji jsou na všech odborných pozicích obsazeny

11


útvary typu I, pracoviště velikosti odboru. Za nedostatečně lze označit personální pokrytí větší části pracovišť NPÚ, kde je zastoupen pouze jeden odborný pracovník na pozici archeologa, a to zcela bez podpory technického personálu. Archeologové jsou rozmístěni na všech pracovištích NPÚ v útvarech různé strukturální úrovně. K závěru roku 2009 bylo v NPÚ zaměstnáno na této pozici celkem 43 osob v celkové objemu 42,5 úvazku. Nejpočetněji jsou archeologové zastoupeni v útvarech typu I., tj. pracovišti na úrovni odborů. Celkový počet se zde pohyboval mezi 4 až 8 pracovníky na jeden útvar. Pracoviště typu II a III jsou obsazeny již pouze 1 maximálně 3 archeology. V současné době je obsazeno jedním archeologem celkem 6 pracovišť NPÚ (Loket, Ústí nad Labem, Liberec, Josefov, Telč, Kroměříž). Na pracovištích s větším počtem archeologů je uplatňována dílčí specializace se zaměřením na některý ze segmentů archeologické památkové činnosti. Osamocení specialisté vykonávají kumulovanou funkci svázanou převážně s úřadní agendou odborných vyjádření, bez možnosti realizace dalších oborových aktivit spojených s poznáváním a péčí o archeologické památky. Ojediněle jsou na archeologických pracovištích NPÚ zastoupeni další vysokoškolsky vzdělaní specialisté technického, přírodovědného, případně jiného humanitního směru. Jejich ojedinělá přítomnost je opět spojena výhradně s některými většími útvary NPÚ (ÚP, Ostrava). Pro řadu činností zcela zásadní, avšak personálně zcela podhodnocenou skupinou zaměstnanců představují techničtí pracovníci. Ve většině se jedná o středoškolsky, v menšině i vysokoškolsky vzdělané pracovníky, vykonávající funkci na pozicích dokumentátorů, archeologických dělníků, správců dat nebo správců depozitářů. Celkově se jedná o 15 osob v celém NPÚ. Jejich přítomnost je opět vázána na útvary, které ve větším objemu zajišťují archeologickou terénní či dokumentační aktivitu na zapsaných památkách, případně v prostředí větších sídelních areálů typu MPR.

Obr. 4: Grafické vyjádření personální kapacity archeologických pracovišť NPÚ (data k 03/2010) viz. příloha č. 2

12


K technickým zaměstnancům patří dále dokumentátoři se zaměřením na péči o archeologické nálezy (tzv. laboratorní pracovníci). V jejich náplni práce je starost o archeologické nálezy od jejich získání, přes základní ošetření a evidenci, až po následnou péči. Opět i zde se jejich počet pohybuje v řádech jednotlivců o celkovém počtu 5 osob. Péči o nálezy mají ve své náplni též specializovaní pracovníci na pozicích konzervátorů a restaurátorů. I zde je jejich přítomnost spojená s velkými pracovišti typu I. (Praha, Olomouc, Ostrava, z menších Pardubice) Početně se jedná o 6 konzervátorů a 2 restaurátorky v celém NPÚ. Kvalitativně vyšší specializace těchto pracovníků umožňuje provádět profesně vysoce náročné opatření a zásahy na archeologických nálezech, které jsou nutné pro jejich uchování a následnou prezentaci. Za velkým problém lze označit mzdové ohodnocení všech kategorií zaměstnanců archeologických útvarů. Profesionálně odvedenou práci v tomto oboru lze zajistit pouze na základě náročných, specializovaných odborných činností, které mohou zastávat pouze pracovníci s vysokou kvalifikací a praxí. Průměrná čistá mzda vysokoškolsky vzdělaného archeologa se v roce 2009 pohybovala okolo částky 16 000 Kč, na pozici středně technického personálu typu dokumentátor kolem 13 000 Kč. Získat a udržet zaměstnance především z některých profesí kategorie technických a laboratorních pracovníků (např. odborníky na počítačovou techniku, geodety, počítačové grafiky, restaurátory a konzervátory), ale i začínající a nadějné odborníky z řad archeologů a jiných specialistů je za těchto okolností velmi obtížné. Celkem je na archeologických útvarech NPÚ zaměstnáno 74 pracovníků v různých profesních zařazeních, více jak polovinu tvoří odborní pracovníci na pozici archeologů.

2.1.7. Materiální a technické vybavení (JP) Materiální a technické vybavení archeologických útvarů NPÚ je v současné době nevyvážené a zcela vypovídá o vykonávaných funkcích, podmíněných personálními možnostmi jednotlivých pracovišť. Za standardní vybavení lze na všech archeologických útvarech označit vybavení základní počítačovou technikou pro tvorbu a ukládání textů a dokumentů obrazové povahy. Všichni odborní pracovníci disponují služebním mobilním telefonem. Každé pracoviště využívá k dokumentaci digitální fotoaparát. Pouze málo kde jsou na pracovištích k dispozici videokamery, využívané při dokumentaci lokalit a výzkumů. Rozdílnou situaci nalézáme ve specializovaném softwarovém vybavení. Vedle obecně rozšířeného standardního vybavení kancelářskými programy typu MS Office se pouze na několika pracovištích nalézají produkty využitelné pro pokročilejší tvorbu plánové a obrazové dokumentace (programy typu MicroStation, AutoCad), nebo programy využitelné pro tvorbu a správu digitálních map se specializovaným obsahem (programy typu ArcView, ArcGis, ArcInfo). V posledním období byla většina archeologických útvarů vybavena softwarem Demus k základní evidencí movitých nálezů. Vzhledem k současnému trendu využívání uvedených nástrojů při práci archeologů ve všech segmentech oboru, archeologická pracoviště NPÚ (až na osamocené výjimky) svým softwarovým vybavením spíše zaostávají za současným standardem. Samostatnou skupinu ve vybavení představují prostředky pro realizaci archeologických výzkumů destruktivní (záchranné archeologické akce), případně nedestruktivní povahy (prospekce, sběry, zaměřování reliktů lokalit). I zde je zřejmá kvalitativní disproporce ve vybavení mezi jednotlivými pracovišti, které aktivněji vykonávají terénní a dokumentační činnost, nebo ji především z personálních důvodů vykonávat nemohou. Základním terénním vybavením pro archeologický výzkum a dokumentaci disponuje více jak polovina všech pracovišť (nářadí, nástroje, elementární měřičské pomůcky). Za touto položkou již zaostává pokročilejší měřičské nebo zaměřovací vybavení v podobě nivelačních přístrojů, případně

13


ručních přístrojů GPS, kterými disponuje necelá polovina pracovišť. Pouze 4 archeologická pracoviště disponují totální měřičskou stanicí pro profesionální výškové a polohové zaměřování. Součástí vybavení pouze některých pracovišť jsou i další specializované nástroje či přístroje pro výzkumnou (prospekční) činnost např. detektory kovů, nebo geologické vrtáky. Vzhledem k územně rozsáhlé působnosti některých útvarů mají jejích pracovníci na více jak polovině pracovištích k dispozici služební auto, využívané při pravidelném památkovém monitoringu, poznávání a výzkumu archeologického fondu ve svém regionu. Ostatní speciální požadavky na materiálové a technické vybavení např. pro řešení náročných výzkumných projektů, je v případě zabezpečení finančního krytí zajišťováno výhradně formou objednaných služeb po dobu jejich realizace (speciální technika na výzkumy, softwarové a geodetické služby, jiné technické potřeby atd.).

Obr. 5: Grafické vyjádření materiálového a technického vybavení na archeologických pracovištích NPÚ (data k 03/2010) viz. příloha č. 3

2.1.8. Zabezpečení péče o movité archeologické nálezy (JP) Péče o archeologické nálezy představuje jednu z důležitých úkolů archeologických útvarů NPÚ. Objem prací s nálezy je závislý na objemu aktivní terénní výzkumné činnosti. Především na pracovištích typu I představuje starost o archeologické nálezy značnou část pracovní náplně samostatných úseků tzv. archeologických laboratoří. Jejich prostřednictvím je zajišťováno nejen základní ošetření a evidence nálezů po samotné exkavaci, ale především další dlouhodobější péče spojená s jejich uložením v depozitářích. Doba jejich uložení je závislá na původu nálezu. Nálezy nesouvisející s objekty ve správě NPÚ jsou po svém zpracování předávány do státem zřizovaných sbírkotvorných institucí. Délka dočasného depozitu je však závislá na délce jejich vyhodnocení, které však může trvat i řadu let. Tato tzv. dlouhodobá péče o nálezy si vyžaduje nejen kvalitní prostory pro uložení, ale především zkušený odborný personál z řad dokumentátorů, konzervátorů, restaurátorů. V současné době je však tato činnost na archeologických pracovištích vykonávána pouze

14


v základním rozsahu, v omezeném počtu zaměstnanců a s nedostatečným materiálně technickým vybavením. Pouze na větších pracovištích typu I je uskutečňována pokročilejší péče o nálezy zabezpečená vyškoleným personálem. Důraz je kladen na tzv. první pomoc nálezům po jejich vyzvednutí z archeologické situace. Bezprostřední ošetření potřebují především nálezy z organických materiálů, podléhajících rychlé zkáze. Zatím pouze ojediněle je rozvíjena specializovaná konzervátorská činnost, zaměřená na technologicky náročnější způsoby ošetření archeologických nálezů (konzervátorská dílna na dřevo v ÚOP Ostrava). Mezi běžněji provozované práce náleží činnosti spojené s konzervací a restaurováním keramických nálezů, méně již práce spojené s ošetřením skla, kůží, textilu, kovových předmětů atd. Ve většině případů je ošetření nálezu řešeno formou placených služeb na specializovaných konzervátorských pracovištích mimo NPÚ. Ceny těchto zákroků jsou však vysoké a značná část nálezového fondu tak zůstává profesionálně neošetřena.

2.1.9. Informační zdroje oboru archeologie v NPÚ (AK) Sběr informací o archeologických nálezech, archeologických nalezištích, územích s archeologickými nálezy, identifikace archeologického památkového fondu jako součásti paměti krajiny a jejich evidence patří k prvořadým úkolům oboru archeologie v NPÚ. Z uvedeného důvodu je v rámci této instituce vybudován a dále rozvíjen informační systém o archeologických datech (ISAD NPÚ). Jeho správu zajišťuje ÚP NPÚ. Informace jsou získávány jak prostřednictvím jednotlivých ÚOP, tak ve spolupráci s dalšími archeologickými institucemi. Informační systém o archeologických datech ISAD NPÚ jehož základem jsou aplikace: ¾ SAS ČR evidující území s archeologickými nálezy (ÚAN) – viz bod 2.2.5.; ¾ VAL zahrnuje vybraná nejdůležitější archeologická naleziště (lokality), která umožní přístup k datům SAS ČR z hlediska jejich kulturně historického významu a památkové hodnoty; ¾ ODAN - Obrazová dokumentace archeologických nalezišť, která může evidovat a prezentovat kromě základních fotografických a video záznamů též digitalizovanou i archivní podobu plánů, kreseb, dokumentaci významných nálezů apod.; ¾ PV - Přehled výzkumů je bibliografií archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku od roku 1956 dosud; ¾ ADČ - Archeologická databáze Čech (data v rámci spolupráce poskytl ARÚ AV ČR, Praha. v.v.i.) eviduje archeologické akce na území Čech; ¾ Mapový projekt - nad správními a geografickými údaji se zobrazují prostorově identifikované UAN I, II, III, IV a bodová vrstva údajů z ADČ. Databáze OZAA, ZAA, NZ - databáze oznámení jednotlivých oprávněných organizací k provádění archeologických výzkumů a Archeologických ústavů AV ČR o zahájení archeologického výzkumu a zprávy o jejich výsledcích na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu (PamZ, § 21, odst. 4). ¾ ÚSKP a jeho webová prezentace MONUMNET; ¾ DEMUS pro základní evidenci archeologických nálezů ve sbírkové péči NPÚ; ¾ Lokální databázové systémy jednotlivých ÚOP evidující archeologické informace v daném území (např. archeologický atlas Olomouce, mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci).

15


2.1.10. Vědecká a výzkumná činnost (ZN+JČ) Vědecká a výzkumná činnost patří k důležitým činnostem většiny odborných pracovníků v archeologických útvarech NPÚ. Objem této aktivity je však na jednotlivých pracovištích rozvíjen značně nerovnoměrně, a to vždy v závislosti na velikosti útvaru a jeho personálním obsazení. V útvarech, kde veškerá agenda spadá na jednoho pracovníka, je velmi obtížné vytvořit prostor pro náročnější vědeckou a výzkumnou práci. V době samostatných památkových ústavů zpracovávali v časovém intervalu 1996-2004 na 8 pracovištích celkem 15 samostatných institucionálních výzkumných záměrů MK, na 4 pracovištích bylo řešeno 12 archeologických účelově financovaných projektů MK a 3 pracoviště se zúčastnila řešení 8 grantových projektů GA ČR (z toho u 5 jako spoluřešitelé projektů Akademie věd ČR). Od roku 1999 jsou již projekty a záměry formulovány obšírněji a sdružují početné soubory dílčích úkolů, které v institucionálním výzkumném záměru NPÚ 2005-2011 jsou vesměs evidovány v jediném výzkumném záměru MK. Po zániku veřejně vyhlašovaných soutěží pro účelově financované projekty MK ČR získala po sloučení ústavů v roce 2003 dvě pracoviště podporu pro 4 archeologické grantové projekty GA ČR (z toho jeden jako spoluřešitel projektu AV ČR), 1 pracoviště pro 1 programový projekt z programu „Podpora pro památky UNESCO“ a jiné pracoviště pro dva archeologické grantové projekty GA Univerzity Karlovy. Valná většina projektů je zaměřena na odbornou archeologickou problematiku vyhodnocení terénních výzkumů na různých typech lokalit, nebo na prohloubení znalostí o archeologických nemovitých a movitých památkách případně sídelních areálech. V menšině se pracovníci podílejí na úkolech s obecnější památkovou problematikou, souvisejících především s výzkumem historické architektury (hlavně ze středověkého období). Největším institucionálním úkolem archeologů NPÚ bylo vytvoření Státního archeologického seznamu (SAS ČR). Úkol byl řešen v letech 1995-2003 v podobě účelového projektu MK ČR (blíže viz kap. 2.2.5). Mezi další řešené záměry institucionálního charakteru pro vědu a výzkum, podporované z prostředků MK ČR náležel projekt „Nové prameny k raně a vrcholně středověkým dějinám Prahy. Souhrn archeologických výzkumů ve vybraných mikroregionech I. Zpracování a výpověď“ realizovaný na pražském pracovišti NPÚ v letech 2002 – 2006. Od roku 2006 je v běhu pokračování institucionálního záměru MK ČR pro vědu a výzkum (VaV) v jehož rámci jsou řešeny dva projekty s čistě archeologickou tématikou. Úkol č. 306 je věnován systematickému průzkumu, vědeckému vyhodnocení, odborně podložené obnově a prostorové identifikaci nemovitého archeologického památkového fondu, který má za úkol doplnit mnohdy nedostatečný souhrn informací o archeologických nemovitých památkách, především s důrazem na jejich co nejpřesnější prostorovou lokalizaci a terénní dokumentaci. Postupně byla do úkolu zapojena téměř všechna archeologická pracoviště NPÚ. Úkol č. 307 je zaměřen na zpracování a vyhodnocení záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek a památkových území, jako nových pramenů k dějinám území České republiky. Na jeho řešení se podílejí především největší archeologická pracoviště NPÚ v Praze, Ostravě a Olomouci. Dílčí projekty v rámci VaV jsou řešeny na ÚOP v Brně (např. Výsledky záchranného a zjišťovacího archeologického výzkumu v areálu Bučovického zámku). ÚOP v Plzni zpracovalo dva výzkumné záměry z příspěvků MK ČR zaměřené na "Výzkum a dokumentaci památek v Západočeském regionu - archeologické výzkumy" a "Zpracování a vyhodnocení výsledků záchranných archeologických výzkumů nemovitých kulturních památek Plzeňského kraje" MK ČR. Ojedinělým záměrem byl projekt „Archeologická evaluace historických ikonografických pramenů Květné zahrady v Kroměříži“ podporovaný MK ČR a zabezpečovaný ÚOP Kroměříž. Odborní pracovníci archeologické útvaru ÚOP středních Čech v minulosti působili jako spoluřešitelé grantu Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FFUK v Praze, týkajícího se poznání a dokumentace sídel drobné šlechty na Benešovsku a Rakovnicku, podporovaného GA UK. Samostatnou skupinou jsou odborné záměry financované GA ČR. Z této skupiny lze

16


uvést v současné době probíhající záměr „Pražská románská sakrální architektura – pohled archeologa“ zajišťovaný ÚOP Praha. Dosud zcela nevyužity zůstávají možnosti získání finančních prostředků ze zahraničí z projektů států Evropské unie.

2.1.11. Publikační činnost (ZN) O publikační činnosti lze konstatovat obdobné závěry jako o výzkumné činnosti (viz. kap. 2.1.10). Opět je zde zřetelná závislost velikosti útvarů a počtu publikovaných prací. Ale nejedná se pouze o jednoduchou přímou úměrnost (více pracovníku – více publikací). Výrazně se opět opakuje fakt, že pokud je v rámci útvaru pouze jeden archeolog, je většinou plně vytížen povinnou agendou a na časové náročnou přípravu odborných článků (nebo dokonce monografií) mu nezbývá čas. Největší procento všech výstupů se zabývá výsledky zpracování archeologických terénních výzkumů. V Čechách se tak děje v rámci každoročně vydávaných Výzkumů v Čechách vydávaných ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. (knižní forma povinně odevzdávaných karet ZAA). Na Moravě pak jejich podrobnější protějšek představuje Přehled výzkumů. Výsledky (většinou) záchranných výzkumů jsou dále prezentovány ve specializovaných regionálních periodikách (např. Archeologie ve středních Čechách, Archeologické výzkumy na Vysočině, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Archaelogica Pragensia, Staletá Praha a další) a v neposlední řadě v pravidelných výročních zprávách NPÚ. Výsledky odborné práce archeologů NPÚ jsou uveřejňovány také v domácích prestižních recenzovaných oborových časopisech (např. Archeologické rozhledy, Památky archeologické), ale i ve většině periodicích zaměřených na památkovou problematiku (např. Zprávy památkové péče, Památky jižních Čech, Průzkumy památek, Památky středních Čech, Památková péče na Moravě / Monumentorum moraviae tutela a další). V neposlední řadě je nutné zmínit velkou skupinu periodik příbuzných historicko-společenských vědních, přírodovědných a technických disciplín, kde nacházejí své místo příspěvky vycházející s interdisciplinárně změřených výzkumných aktivit archeologů NPÚ (např. Castellologica bohemica, Numismatický sborník, Pražský sborník historický). Pravidelnou aktivitou pracovníků NPÚ je účast na řadě domácích, méně již zahraničních, vědeckých konferencích s následnou publikací v příslušných tiskových výstupech (např. Archaeologia historica, Forum urbes medii aevi, Dějiny staveb, Archeologie doby hradištní v Čechách, Annual Meeting European Association of Archaeologists, Wratislawia Antiqua, Hunnen zwischen Asien und Europa). V menšině jsou výstupy monografické, kde pracovníci archeologických útvarů povětšinou se účastní jako spoluautoři v rámci širšího týmu (z poslední doby lze uvést rozsáhlou monografii o Historii sklářské výroby, nebo prezentace výsledků výzkumu na náměstí Republiky v Praze, Románské domy v Praze a další). Nezanedbatelnou část publikačních aktivit představují příspěvky popularizačního a edukačního rázu, zaměřené na širokou veřejnost (články v denním tisku, popularizující časopisy, archeologické pasáže v informačních a propagačních materiálech k památkovým objektům a areálům).

2.1.12. Edukační a popularizační aktivity (ZN) Pracovníci NPÚ se podílejí na přednáškové činnosti na vysokých školách, a to jak pro studenty archeologie tak i pro ostatní obory (např. výběrové přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, specializovaný kurz přednášek pro katedru archeologie Západočeské univerzity v Plzni na téma Archeologie středověké Prahy, Archeologická

17


památková péče, nebo vedení předmětu Management v archeologii na katedře archeologie na Univerzitě Hradce Králové). Součástí těchto aktivit je i vedení závěrečných studentských prací, případně jejich závěrečná oponentura. Četné jsou také přednáškové akce pro širokou veřejnost (např. v rámci Společnosti přátel starožitností nebo u příležitosti výstavy „Cesta do hlubin města - 12 nej… objevů pražské archeologie“ v Muzeu hl. města Prahy, regionální spolky a sdružení, Univerzita třetího věku). Oblíbené jsou odborné vycházky s výkladem po archeologických památkách a lokalitách, nebo komentované prohlídky právě probíhajících archeologických výzkumů. Důležitou položkou je propagace oboru v médiích. Informace o činnosti archeologických útvarů především při výzkumné činnosti jsou zveřejňovány v celostátním i regionálním rozhlase (Český rozhlas, rádio Leonardo), zprávy s archeologickou tématikou se pravidelně objevují v pořadech veřejnoprávní televize a komerčních televizních stanic. I když NPÚ není v právním slova smyslu muzejní institucí, některá archeologická pracoviště se pravidelně podílí na výstavní činnosti, ať ve spolupráci s muzei a galeriemi (např. spoluautorství a příprava rozsáhlého výstavního projektu s názvem „Cesta do hlubin města 12 nej… objevů pražské archeologie“ uskutečněného v roce 2009-2010 v Muzeu hl.města Prahy; výstava „Po stopách zaniklých sídel, středověké archeologické nemovité památky Rakovnicka“ pořádaná ve spolupráci s Muzeem T.G.M. Rakovník), nebo v rámci výstavních projektů NPÚ na svých objektech (nejnověji v letošním roce uspořádaná tématická výstava „Přemyslovské Křivoklátsko“ na hradě Křivoklát). Samostatnou popularizační činností představuje tvorba podkladů pro informační panely na památkových objektech v péči NPÚ, případě vytváření informačního systému v podobě naučných stezek. Přestože je tato činnost veřejnosti vnímána velice pozitivně, je nutno konstatovat, že žádná z těchto aktivit není institucionálně systematicky podporována a je v převážné většině záležitostí osobního nasazení jednotlivých pracovníků, případně pracovních týmů jednotlivých ÚOP.

2.1.13. Spolupráce v rámci NPÚ (JP) Oborová spolupráce archeologických útvarů NPÚ v rámci své instituce není doposud výrazněji rozvinuta a systematicky budována. Většina pracovišť je ve své činnosti úzce zaměřena na svůj region, pouze výjimečně přesáhne jeho hranice. Veškeré dosud realizované aktivity vycházejí především s osobní iniciativy jednotlivých pracovníků. Jedním z mála dokladů řízené institucionální spolupráce jsou vědecko výzkumné projekty zpracovávané některými archeology jednotlivých ÚOP v rámci institucionálních záměrů financovaných MK ČR (viz. kap. 2.1.10). Mezi zatím osamocený příklad odborné metodické a personální spolupráce náleží společná realizace rozsahem náročné záchranné archeologické akce na území Prahy za účastí dvou odborů archeologie NPÚ, včetně následné participace na jeho odborném vyhodnocení. Jako dosud výrazněji nepropracovanou lze označit komunikaci či případnou hlubší spolupráci archeologů s pracovníky ostatních památkových útvarů v rámci NPÚ. Především se jedná o nedostatečnou vzájemnou koordinaci postupů s památkovými referenty v rámci realizace památkových obnov na objektech v naší správě, případně na dalších památkách.

2.1.14. Spolupráce s externími subjekty (JP) Základní oborová spolupráce archeologických útvarů NPÚ s externímu subjekty nepřímo vychází z povinností vyplívajících s ustanovení památkového zákona č. 20/1987 Sb. a dohody uzavřené mezi AV ČR a NPÚ ve věci oprávnění k realizaci terénních výzkumů.

18


Jedná se především o pravidelnou výměnu informací mezi pracovišti NPÚ a Archeologickými ústavy AV ČR v Praze a Brně o prováděných archeologických terénních akcích, včetně zasílání shrnujících závěrečných zpráv o výzkumech, nálezech a jiných nedestruktivních aktivitách do oborového archivu, které pak využívá Archeologická Databáze Čech. Oboru prospěšná je další výměna informací v otázkách opatření spojených s ochrannou kulturních památek, nebo předávání kopií nálezových zpráv o výzkumech NPÚ do archivu ARÚ AV ČR. Důležitým segmentem povinné spolupráce je spojená s výměnou informací a koordinací památkové činnosti s úřady státní správy a krajské a obecní samosprávy. Pouze na některých územních pracovištích je naplňovaná spolupráce v rámci regionálních archeologických komisí, která ojediněle naplňují i kumulovanou funkci poradního orgánu ředitele ÚOP NPÚ. Účastníci komise se rekrutují z institucí státních, krajských a nestátních, které mají oprávnění k provádění archeologických výzkumů. Spolupráce se zaměřuje zejména na společnou koordinaci záchranné archeologické činnosti v daném regionu tak, aby každá akce poškozující archeologické nálezy našla oprávněnou organizaci, která stavebníkovi navrhne uzavření příslušné dohody dle §22.odst.1 cit. zákona. Komise jsou také prostředím, kde jsou diskutovány a rozvíjeny další aktivity směřující k poznání a ochraně archeologického památkového fondu. V rámci řešení odborných projektů je rozvíjena spolupráce s většinou domácích univerzitních pracovišť. Společně jsou řešeny grantové projekty a je zajišťována praxe studentů na terénních výzkumech. Někteří pracovníci archeologických útvarů provádějí i pravidelnou externí přednáškovou činnost zaměřenou na různá oborová témata (Univerzita Karlova v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Palackého v Olomouci). ÚP NPÚ spolupracuje s většinou domácích univerzit, které využívají vybrané soubory archeologických dat SAS ČR pro potřeby studentských i dalších vědeckých prací. V regionálním měřítku je podporována spolupráce s muzejními institucemi. Vedle záležitostí spojených s předáváním archeologických nálezů, jsou společně realizovány výstavní projekty, akce spojené s propagací a prezentací archeologického kulturního dědictví. Pro ústřední pracoviště aktualizuje řada archeologů z muzeí a dalších archeologických institucí data SAS ČR ve svém regionu jako regionální správci. Samostatnou skupinu spolupracovníků představují instituce z neziskového sektoru. Tradičním partnerem NPÚ jsou regionálně působící obecně prospěšné společnosti, vlastnící oprávnění k provádění archeologických výzkumů. S jejich pomocí jsou realizovány některé typy záchranných archeologických výzkumů. Do uvedené kategorie lze zahrnout i spolupráci s různými zájmovými skupinami a spolky zaměřenými na ochranu či údržbu památek. Ostatní, spíše nahodilá, spolupráce s institucemi neziskového sektoru se odehrává pouze v rovině služeb při zpracování výsledků našich terénních výzkumů. Za nepříliš rozvinutou lze hodnotit oborovou spolupráci se zahraničními partnery. V rovině obecné lze především uvést spoluúčast archeologů z NPÚ na práci Evropského archeologického konsilia (EAC) ve věcech péče a ochrany archeologického dědictví (výhradně v gesci archeologického odboru Ústředního pracoviště). Ostatní zahraniční spolupráce je výsledkem spíše osobních vazeb jednotlivců, spojených s řešením oborových projektů, konzultacemi nebo účastí na mezinárodních konferenčních fórech.

19


2.2. NPÚ a činnosti související s evidencí a nakládáním s památkovým fondem ČR (viz zákon č. 20/1987 Sb.) 2.2.1. Evidence a dokumentace archeologických výzkumů na památkových objektech a území, databáze oznámení (AK) NPÚ základě §21, odst.4. zákona č. 20/1987 Sb. shromažďuje a spravuje následující dokumenty k archeologickým výzkumům probíhajícím na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu, které obdrží od oprávněných organizací i Archeologických ústavů AV ČR. ¾ Oznámení o zahájení archeologické akce (OZAA) ¾ Zprávy o archeologické akci (ZAA) ¾ Nálezové zprávy (NZ) Evidence OZAA, ZAA, NZ Každá položka (OZAA, ZAA, NZ) dostává jedinečný identifikátor složený z čísla jednacího na NPÚ ÚP, lomeného pořadovým číslem a je vedena elektronicky v databázi Microsoft Access. Všechny dokumenty jsou archivovány v archeologickém archivu Odboru archeologie na ústředním pracovišti NPÚ. OZAA, ZAA, NZ jednotlivých UOP NPÚ a celkový počet OZAA, ZAA, NZ od všech oprávněných organizací uložených v NPÚ ÚP (k 05/2010) ÚOP NPÚ NPÚ ÚP NPÚ ÚOP Brno NPÚ ÚOP České Budějovice NPÚ ÚOP Josefov – od 2008 NPÚ ÚOP Kroměříž – od 2006 NPÚ ÚOP Liberec – od 2006 NPÚ ÚOP Loket – od 2007 NPÚ ÚOP Olomouc NPÚ ÚOP Ostrava NPÚ ÚOP Pardubice NPÚ ÚOP Plzeň NPÚ ÚOP Praha NPÚ ÚOP středních Čech NPÚ ÚOP Telč – od 2008

OZAA 5 72 21 3 1 13 0 273 163 2 104 47 7 5

ZAA 5 8 12 3 0 42 0 142 102 260 110 94 0 0

NZ 1 6 0 0 0 4 0 156 0 6 12 0 0 5

CELKEM 11 86 33 6 1 59 0 571 265 268 226 141 7 10

NPÚ ÚOP Ústí n.Labem CELKEM NPÚ

17 733

16 794

0 190

33 1717

OPRÁVNĚNÉ ORGANIZACE V ČR ARCHAIA Brno, o.p.s. Archaia Olomouc, o.p.s. ARCHAIA Praha, o.p.s. Archeo Pro, o.p.s. Archeologická společnost, o.p.s. Archeologické centrum Olomouc Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i. Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i.

OZAA 270 16 813 17 0 11 21 65

ZAA 134 0 9 0 0 8 20 6

NZ 8 0 0 0 0 0 0 2

CELKEM 412 16 822 17 19 41 73

20


Archeos Česká společnost archeologická, o.p.s.(od 2009) Hornické muzeum Příbram Husitské muzeum v Táboře Jihočeské muzeum, ústav záchranných archeol. výzkumů Jihomoravské muzeum Znojmo Karlovarské muzeum Krajské muzeum Cheb Labrys, o.p.s. Masarykova univerzita v Brně Masarykovo muzeum v Hodoníně Město Choceň (org. složka Orlické muzeum v Chocni) Městské muzeum a galerie Hranice Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem Městské muzeum v Čelákovicích Milevské muzeum, Milevsko Moravské zemské muzeum v Brně Muzeum a galerie Břeclav Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad kněžnou Muzeum a galerie severního Plzeňska(od 2009) Muzeum Beskyd Frýdek - Místek Muzeum Boskovicka Muzeum Brněnska Muzeum Českého lesa v Tachově Muzeum Českého ráje v Turnově Muzeum hl.m.Prahy Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o. Muzeum Jindřichohradecka Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích Muzeum Komenského v Přerově, p.o. Muzeum Kroměřížska Muzeum města Ústí nad Labem Muzeum Mladoboleslavska Muzeum Novojičínska Muzeum Podblanicka, Vlašim Muzeum Podkrkonoší Trutnov Muzeum Prostějovska v Prostějově, p.o. Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně Muzeum středního Pootaví, Strakonice Muzeum T.G.M. Rakovník Muzeum Těšínska Muzeum východních Čech v Hradci Králové Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod Muzeum Vysočiny Jihlava Muzeum Vysočiny Pelhřimov Muzeum Vysočiny Třebíč Národní muzeum v Praze Národní památkový ústav Národní technické muzeum Oblastní muzeum Praha - východ, Brandýs n. Lab., Stará Boleslav

18 0 0 0 5 4 1 0 5 13 3 9 0 0 6 0 1 0 23 0 1 11 0 10 14 1 2 0 10 2 21 0 2 1 0 0 2 2 11 0 2 9 9 10 0 21 1 733 0

4 0 0 0 36 1 3 0 4 13 2 1 0 0 0 0 0 0 4 0 0 10 0 12 28 0 0 0 0 0 36 0 0 0 0 1 0 0 1 1 2 3 25 9 0 42 0 794 0

0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 3 16 0 0 0 190 0

22 0 0 0 41 5 4 0 13 26 10 10 0 0 6 0 1 0 27 0 1 21 0 22 42 1 2 0 11 2 58 0 2 1 0 1 4 2 12 1 4 12 37 35 0 63 1 1717 0

0

0

0

0

21


Oblastní muzeum v Chomutově 0 Oblastní muzeum v Litoměřicích 2 Oblastní muzeum v Lounech, p.o. 0 Ostravské muzeum 2 Podřipské muzeum, Roudnice nad Labem 0 Prachatické muzeum 0 Prácheňské muzeum v Písku 5 Regionální muzeum v Teplicích 15 Regionální muzeum Mělník 0 Regionální muzeum Náchod 6 Regionální muzeum v Českém Krumlově 48 Regionální muzeum v Kolíně 4 Regionální muzeum v Litomyšli 22 Regionální muzeum v Žatci 2 Regionální muzeum v Chrudimi 1 Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě 14 Severočeské muzeum v Liberci 1 Slezská univerzita v Opavě 0 Slezské muzeum v Opavě, p.o. 0 Slovácké muzeum, p.o. 72 Správa Krkonošského národního parku, Krkonošské muzeum Vrchlabí 70 Středočeské muzeum Roztoky 0 Syrakus, o.s.(od 2009) 0 Technické muzeum v Brně 1 Univerzita Hradec Králové 0 Univerzita Karlova, FF, ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou 0 Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. 111 Ústav archeologické památkové péče severozáp. Čech Most 4 Ústav archeologické památkové péče středních Čech 0 Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě 36 Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech 34 Vlastivědné muzeum v Olomouci, p.o. 2 Východočeské muzeum v Pardubicích 42 Vlastivědné muzeum v Šumperku 21 Západočeské muzeum v Plzni 20 Západočeská univerzita v Plzni, katedra archeologie 0 ZIP-Západočeský institut pro ochranu a dok.památek, o.p.s. 55 CELKEM 2766

0 27 2 4 0 6 1 13 0 0 1 0 4 1 0 33 1 0 0 37

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 7

0 29 2 6 0 6 6 28 0 6 49 4 26 3 1 55 2 0 0 116

69 0 0 0 0

0 0 0 0 0

139 0 0 1 0

0 154 4 0 0 23 2 8 22 52 0 12 1685

0 2 0 0 0 0 0 1 10 0 0 0 260

0 267 8 0 36 57 4 51 53 72 0 67 4711

2.2.2. Písemná vyjádření pro potřeby výkonu státní správy (stavební řízení a územní plánování) – vydávaná pro investory a pro výkonné orgány státní správy (MZ) Písemná vyjádření pro potřeby výkonu státní správy jsou vydávána NPÚ jako odbornou organizací státní památkové péče v režimu ustanovení § 14, odst. 6, zák. č. 20/1987 Sb. Archeologické pracoviště (příp. archeolog v rámci jiné organizační součásti) zpravidla zpracovává vyjádření pro účely stavebního a územního řízení samostatně v případě, že se jedná o „archeologickou“ nemovitou kulturní památku typu hradiště, mohylník, zaniklá středověká ves atp., dále pak v případech, kdy je požadováno vyjádření pouze k zásahům

22


pod povrchem terénu. Archeolog by měl při vyjadřování dbát především na uplatňování zásad vyplývajících z Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, tzn. hledat a doporučovat taková řešení, která zajistí ochranu archeologického dědictví nejlépe na původním místě, tj. v zemi. Při stavebním a územním řízení se ovšem tyto zásady uplatňují obtížně, pokud je dotčená nemovitost vedená v územním plánu jako zastavitelné území. V některých případech lze ale zásahy do archeologických terénů minimalizovat (např. vedením nových inženýrských sítí ve stávajících trasách, redukcí podzemních podlaží novostaveb apod.). Mnohem větší prostor pro uplatňování principů ochrany archeologického dědictví je k dispozici při územním plánování, kde je jedním z jeho cílů, dle §18, odst. 4, zák. č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), přímo ochrana archeologického dědictví. Zde je možné, s využitím informačních zdrojů (SAS ČR), aktivně prosazovat ochranu archeologických nalezišť na původním místě. Nezanedbatelná část agendy archeologických pracovišť a archeologů v NPÚ spočívá ve zpracování vyjádření mimo režim §14, odst. 6, zák. č. 20/1987 Sb. Nejčastěji se jedná o posouzení, zda v případě konkrétního území dotčeného budoucí stavební činností jde o území s archeologickými nálezy. V těchto případech je alespoň možné s využitím příslušných informačních zdrojů pomoci prosadit záchranu archeologických informací a nálezů formou záchranného archeologického výzkumu.

2.2.3. Participace na zpracování návrhů na prohlášení archeologických nálezů za KP (MT) Dle ustanovení §3 zákona č. 20/1987Sb. mohou být archeologické nemovité a movité nálezy zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (dále ÚSKP) pouze na návrh AV ČR. Tato historicky podmíněná situace odráží postavení AV ČR v české vědě druhé poloviny minulého století i ve stávající legislativě.

hl. město Praha 1-10 Praha BE,BN,KH, KL, Středočeský KO,MB,ME, NEB,PV,PZ, PB,RA CB,CK.JH,P Jihočeský I, PT, ST,TA DO,KT,PJ,P M, Plzeňský PS,RO,TC

91

12

8

48

5

1

50

12

6

1

2

5

Mohyla

Pohřebiště

Kultiště

Jeskyně

1

Rovinná opevněná sídliště

12

Rovinná neopevněná sídliště

NÁZEV

Výšinná neopevněná sídliště

KRAJ

Výšinná opevněná sídliště

Stav archeologické položky v ÚSKP dnes není nijak uspokojivý, když z ca. 1300 památek, zapsaných jako archeologické stopy, jich řada nese formální či faktické nedostatky. Na první pohled ne zcela vhodná a vyvážená je také jejich struktura o čemž si je možné učinit obrázek na základě následující tabulky (údaje z výpisu z ÚSKP v roce 2009 pro území Čech.

19

246 1

54

23


CH,KV,SO

CV,DC,LN,L T, MO,TP,UL CL,JN,LI,S Liberecký M Královéhrade HK,JC,NA, cký RK, TU CR,PA,SY, Pardubický UO Ústecký

1

21

3

1 1

1

5

3

6

1

21

2

2

1

1

2

3

2

10

1

57

1

1

Karlovarský

36

2

Ústecký

12

Liberecký Králové hradecký Pardubický

10

Vysočina Čechy celkem

4

3

1

1

2 4

2

1

25

10

299

3

355

6

2

1

CELKEM

jiné

1

2 1

1

193 70

1

2

46 24

1

1

39 328

vodní mlýn

3 19

13

železárna

Plzeňský

cesty

35

monastika

Jihočeský

městiště

2

sklárna

5

hřbitov/ kostel

1

hrad/tvrz/ zámek/ městská fortifikace

1

klášter

1 měšťanskýd ům

HB,PE

hl. město 6 Praha Středočeský 116

KRAJ

16

6

polní opevnění

Vysočina

13

ZSO

Karlovarský

3 12

4

30

7

24

1 10

1

3

1 3

1

17

4

71 9

1

1

16

1116

V ČR také bohužel dosud nevznikla koncepce, na jejímž základě jsou vybírány vhodné lokality, které by měly tvořit tezaurus ÚSKP. Je nutno zdůraznit, že významných archeologických nemovitých památek je v naší krajině řádově mnohokrát více, než je součástí ÚSKP. AV ČR, z logiky účelu své existence, se o něco takového dlouhodobě nesnaží a snažit nemůže. Snad také proto se praxe prohlašování archeologických lokalit za KP postupem doby poněkud posunula od striktního výkladu platné legislativy. Návrhy na prohlášení archeologických lokalit KP sice podává formálně AV ČR, a její ARÚ se k nim vyjadřují, ale ve skutečnosti jsou vypracovávány jinou oprávněnou organizací, samosprávou, či dokonce konkrétními fyzickými osobami. NPÚ a jeho územní odborná pracoviště od roku 2003 vypracovali a předali prostřednictvím AV ČR několik desítek návrhů. Bohužel pouze několik z nich se skutečně kulturní památkou stalo. NPÚ zde chybí zpětná vazba a o osudu návrhů není většinou informován. Také v rámci NPÚ je zřetelné, že na podávání návrhů na prohlášení archeologické památky KP se podílejí některá pracoviště více a některá méně. Mezi důvody uvedeného stavu lze spatřovat, mimo jiné, nedostatečné personální pokrytí pracovníků archeologických útvarů na jednotlivých ÚOP. Pro ilustraci tohoto konstatování viz údaje z Čech za léta 2003-2009. 2003 - 2 návrhy NPÚ – ÚOP v Plzni

24


2004 - 2 návrhy NPÚ – ÚOP v Plzni - 1 návrh NPÚ – ÚOP v hl. městě Praze 2005 - 5 návrhů NPÚ – ÚOP v Plzni - 2 návrhy NPÚ – ÚOP v hl. městě Praze - 1 návrh NPÚ – ÚOP v Pardubicích 2006 - 1 návrh NPÚ-ÚOP v Plzni - 1 návrh NPÚ – ÚOP středních Čech 2007 - 5 návrhů NPÚ – ÚOP v Plzni - 1 návrh NPÚ – ÚOP v Českých Budějovicích - 1 návrh NPÚ – ÚOP středních Čech 2008 - 3 návrhy NPÚ – ÚOP v Plzni - 1 návrh NPÚ – ÚOP v Telči - 1 návrh NPÚ – ÚOP v Českých Budějovicích - 1 návrh NPÚ – ÚOP středních Čech Ostře pociťovaným problémem je praktické neukotvení ochrany archeologické položky architektonického dědictví v platné legislativě na památkově chráněných územích. Archeologické terény totiž nejsou výslovnou částí architektonických památek, zapsaných jako KP, NKP, památková rezervace či památková zóna. Archeologické výzkumy se zde prakticky provádějí z titulu prokazatelné existence „území s archeologickými nálezy“, které musí nutně rezignovat na aktivní památkový přístup ve smyslu tzv. Maltské konvence.

2.2.4. Státní archeologický seznam (SAS) (AK) Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR) je informační systém evidující území s archeologickými nálezy (ÚAN). Základem SAS ČR je archeologická mapa České republiky v prostředí geografických informačních systémů (GIS) s připojenými informacemi o územích s archeologickými nálezy (UAN) a soupis nejdůležitějších archeologických nalezišť, které jsou součástí informačních zdrojů o kulturním dědictví. SAS ČR je spravován NPÚ - ÚP. Metodika SAS ČR rozděluje evidovaná UAN do čtyř kategorií: ¾ ÚAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. ¾ ÚAN II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51-100%. ¾ ÚAN III - území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Jde o veškeré ostatní území státu mimo UAN I, II a IV. ¾ ÚAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Jde o veškerá vytěžená území, kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny čtvrtohorního stáří. Význam: ¾ sběr archeologických dat se provádí jednotnou metodikou na území celé ČR; ¾ SAS ČR je budován jako otevřený informační systém;

25


¾ tvorba uvedeného systému je naplněním jednoho z principů Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, ze které vyplývá povinnost smluvních stran vést soupis archeologického dědictví; ¾ kontinuální aktualizace dat. Užití dat SAS ČR: předávání digitálních dat: ¾ státní správě pro tvorbu územně analytických podkladů (ÚAP) - sledovaný jev číslo 16 – území s archeologickými nálezy, pro územně plánovací dokumentaci, velké územní celky, komplexní pozemkové úpravy; ¾ pro lesní hospodářské plány; ¾ vysokým školám pro studentské práce; ¾ další možnosti. 2.3. NPÚ jako oprávněná organizace NPÚ provádí archeologické výzkumy na základě Povolení MK ČR z 16.4. 2003. Povolení bylo vydáno pro ÚP a tehdy existující ÚOP a dále i pro všechna v budoucnu vytvořená ÚOP, budou-li mít potřebné předpoklady pro odborné provádění archeologických výzkumů. Na území Čech působí v současnosti 71 oprávněných organizací s povolením MK ČR a dohodou s AV ČR + ARÚ AV ČR. Z nich: 52 muzejních pracovišť; 12 typu o.p.s. či o.s.; 4 univerzity; 2 ÚAPP a NPÚ. Na území Moravy a Slezska působí v současnosti 28 oprávněných organizací s povolením MK ČR a dohodou s AV ČR + ARÚ AV ČR. Z nich: 22 muzejních pracovišť; 2 typu o.p.s. či o.s.; 1 AC Olomouc; 2 univerzity; 1 ÚAPP a NPÚ. V této souvislosti za ilustrativní lze považovat informace o Oprávnění MK ČR k provádění archeologických výzkumů na území Čech. Mezi lety 1988-1989 bylo vydáno 13; 1990-1999 – 17; 2000-2009 – 34; ? (kopie oprávnění není v ARÚP) - 7. Pouze 3 poslední mají časové a prostorové vymezení, jinak jsou bez specifikace. Povinnost uzavřít dohodu s ARÚ (nikoliv AV ČR dle 20/1987Sb.) má v povolení MK ČR 20 oprávněných organizací. ÚAPP nemají klasické povolení, jde o pověření k výkonu APP z doby, kdy vznikly delimitací a byly zřizovány MK ČR.

2.3.1. Dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů mezi NPÚ a Akademií věd ČR (MT) Národní památkový ústav uzavřel s Akademií věd ČR Dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů dne 27.1. 2004 (dále jen „Dohoda“). Znění vlastní Dohody vychází ze standardizovaného znění, které AV ČR nabízela žadatelům mezi lety 1999 a 2007. Jejím specifikem bylo a je, že současně opravňuje provádět archeologické výzkumy všem územním odborným pracovištím. Již při formulaci čistopisu dohody se tak předpokládalo dobudování sítě územních odborných pracovišť, která v té době neexistovala (Loket, Josefov, Telč). Důležitá oprávnění vyplývající pro NPÚ z Dohody:

26


¾ provádět archeologické výzkumy (záchranné a terénní prospekce) na celém území ČR dle územní působnosti jednotlivých ÚOP, a to výlučně na neziskovém principu; ¾ po dohodě s Archeologickými ústavy provádět i archeologické výzkumy lokalit neohrožených stavební či jinou činností (tzv. systematické či badatelské); ¾ pracovníci NPÚ mohou navštěvovat knihovny AV ČR a mají přístup do jejích databází. Důležité povinnosti vyplývající pro NPÚ z Dohody: ¾ garantovat profesionální úroveň (prostřednictvím VŠ kvalifikovaných archeologů, dalšího potřebného personálu a odpovídajícího zázemí); ¾ oznámit Archeologickým ústavům zahájení vlastních archeologických výzkumů (standardizované formuláře OZAA, ZAA); ¾ předávat nálezové zprávy zpracované dle závazné osnovy; ¾ přispívat do periodik „Výzkumy v Čechách“ a „Přehled výzkumů“; ¾ koordinovat činnost s Archeologickými ústavy v rámci Regionální archeologické komise; ¾ ukládat nálezy v příslušných sbírkotvorných organizací; ¾ v případě potřeby svolávat komise k řešení odborných a metodických problémů na jím prováděných archeologických výzkumech. 2.3.2. Proces a administrativa provádění archeologických výzkumů, struktura archeologických akcí NPÚ (MZ) Aktuální stav kvantity a struktury archeologických výzkumů prováděných NPÚ v režimu, §22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. („záchranné archeologické výzkumy“ – dále jen „ZAV“) byl šetřen na základě dat poskytnutých jednotlivými ÚOP za rok 2009. Všechny archeologické výzkumy realizované jednotlivými pracovišti NPÚ lze z hlediska úhrady nákladů rozdělit do několika základních kategorií: ¾ ¾ ¾ ¾

ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem ZAV hrazené stavebníky ZAV ve vlastní režii

Z hlediska charakteru území byly tyto ZAV realizovány na: ¾ vlastních objektech (zpravidla se jedná o objekty s památkovou ochranou); ¾ památkově chráněných objektech jiných vlastníků a v územích s památkovou ochranou; ¾ mimo památkově chráněná území a objekty. Struktura archeologických výzkumů provedených jednotlivými územními pracovišti NPÚ je vyjádřena v níže uvedených grafech (bez ÚP a ÚOP Pardubice, které neprovedly v roce 2009 žádný archeologický výzkum a ÚOP Ústí nad Labem, odkud se data z technických důvodů nepodařilo získat).

27


ÚOP Brno

systematický (badatelský) AV

16

0

ZAV ve vlastní režii

14 5 12 0

10

0

ZAV hrazené stavebníky ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP

8 8

0

6

8

4

5

2

0 1 vlastní objekt

2

1

0

0

cizí pam.chráněný mimo pam. objekt a území chráněná území a objekty

celkem

Obr. 6: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Brno.

ÚOP České Budějovice

16

0

systematický (badatelský) AV ZAV ve vlastní režii

14

4

ZAV hrazené stavebníky

12 10 5 8 6 4 2

ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP

0 4

0

3

0 1

2

0

0 vlastní objekt

5

0 1

4

1

0


celkem

Obr. 7: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP České Budějovice.

ÚOP Josefov

6

5

4

0

0

2

2

0

0

2

2

2

2

systematický (badatelský) AV ZAV ve vlastní režii ZAV hrazené stavebníky ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP

3

2

1

0

0 vlastní objekt

cizí pam.chráněný objekt a území

0 mimo pam. chráněná území a objekty

celkem

Obr. 8: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Josefov.

28


ÚOP Kroměříž

4

0

0

2

2


3,5 3

ZAV hrazené stavebníky ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem

2,5

ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP

2 1,5

1

1

1

1

1 0,5

0

0 vlastní objekt

0


mimo pam. chráněná území a objekty

celkem

Obr. 9: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Kroměříž.

ÚOP Liberec


12

ZAV hrazené stavebníky

0

ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem 10

ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP 5

8

6

0 1 0 1

0 1

4 5

5 0

2

2 0

0 vlastní objekt


0 1 0 mimo pam. chráněná území a objekty

celkem

Obr. 10: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Liberec.

ÚOP Loket

0

6

2

5

1


2

3

0 3

1 1

ZAV ve vlastní režii ZAV hrazené stavebníky

0

4

2

systematický (badatelský) AV

2 1

0

0 vlastní objekt

0 cizí pam.chráněný objekt a území


0 celkem

Obr. 11: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Loket.

29


ÚOP Olomouc 0

40


12

35

ZAV hrazené stavebníky 30

0

ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem

8

25


20

20

15 20

10 5

0 2 0 0

0 vlastní objekt

3

0 2 0 3 0


5


celkem

Obr. 12: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Olomouc.

ÚOP Ostrava

120

0


0

100

ZAV hrazené stavebníky ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem

80 87


74

60

40

20

0 13 0

0

vlastní objekt

21

18 0 5

3 0

0 5


celkem

Obr. 13: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Ostrava.

ÚOP Plzeň

30

systematický (badatelský) AV 0

25

5 3

20

0 3

15

ZAV ve vlastní režii ZAV hrazené stavebníky ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP

2 11

10

5 5

0

0 13

0

9 7

5 1

0 vlastní objekt



celkem

Obr. 14: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Plzeň.

30


ÚOP Praha

60 systematický (badatelský) AV 0 50

8

0


8 40


30 37 37

20

10 0 6 0

0

vlastní objekt


6

0

0


celkem

Obr. 15: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Praha.

ÚOP Střední Čechy 0

14


12

10


1

ZAV hrazené z PPZAV a provedené jiným subjektem

8

ZAV hrazené z PPZAV a provedené ÚOP 6

6

4

1

3

2

3

1

5 3

1 0 vlastní objekt



celkem

Obr. 16: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Střední Čechy.

ÚOP Telč

0

14



10 10 8


0 6 0

5

0

4 5 2

0

0 vlastní objekt

0

0

2

2



4

0 celkem

Obr. 17: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 ÚOP Telč.

31


Výsledky šetření lze shrnout následovně: Kvantita archeologických výzkumů: NPÚ provedl v r. 2009 celkem 326 archeologických výzkumů, jednotlivá ÚOP lze z hlediska kvantity prováděných archeologických výzkumů rozdělit do čtyř základních skupin: 1. skupina (0 provedených AV): ÚP, Pardubice 2. skupina (1-10 provedených AV): Josefov, Loket, Kroměříž 3. skupina (11-30 provedených AV): Brno, České Budějovice, Liberec, Plzeň, Telč, Střední Čechy 4. skupina (více než 31 provedených AV): Olomouc, Ostrava, Praha. Tato tři pracoviště provedla v roce celkem 204 archeologických výzkumů, tzn. téměř 2/3 z celkového počtu. Struktura archeologických výzkumů z hlediska charakteru území: Lze konstatovat, že v rámci celého NPÚ převažovaly v r. 2009 výzkumy v chráněných objektech a územích (vlastních i cizích) nad výzkumy v územích nechráněných. Jejich počet je ale přesto překvapivě vysoký (139) což lze vysvětlit jednak vysokým podílem těchto výzkumů v NPÚ Ostrava (jedná se z velké části o dohledy v málo perspektivních lokalitách, které nikdo jiný nechce provádět a dohledy rodinných domků nezařazených do PPZAV) a dále i tím, že jsou započteny i archeologické výzkumy prováděné v rámci PPZAV jinými subjekty, tyto akce se z velké části týkají rovněž nechráněných území (rodinné domy). Je nutné zdůraznit, že výzkumy na vlastních objektech tvoří převážnou část terénní činnosti zvláště menších archeologický pracovišť (viz grafy k jednotlivým ÚOP).

Obr.18: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 NPÚ z hlediska charakteru dotčeného území.

Struktura archeologických výzkumů z hlediska úhrady nákladů: Poměrně velkou část archeologických výzkumů provedl NPÚ v r. 2009 ve vlastní režii. Jedná se nejčastěji o malé archeologické výzkumy na vlastních objektech nezařazené do PPZAV, dohledy rodinných domků nezařazených do PPZAV a další archeologické dohledy, kde by vzhledem k rozsahu

32


akce (zpravidla jednorázová návštěva staveniště konstatující absenci ohrožených archeologických nálezů) nebylo účelné uzavírat Dohodu se stavebníkem. Téměř vyrovnaný je pak počet výzkumů hrazených stavebníky na základě Dohody o provedení záchranného archeologického výzkumu a počet výzkumů hrazených z PPZAV, z nichž část pro NPÚ provedly jiné subjekty. Lze shrnout, že větší část archeologických výzkumů (183) má náklady z těchto dvou zdrojů pokryty. Badatelské výzkumy NPÚ takřka neprovádí.

Obr.19: Struktura archeologických výzkumů provedených v r. 2009 NPÚ z hlediska charakteru úhrady nákladů 2.3.3. Oznámení o vlastních výzkumech NPÚ Archeologickému ústavu AV ČR, v.v.i. a zasílání dokumentů Zpráva o archeologické akci Archeologickému ústavu AV ČR, v.v.i. v Praze a Brně (MZ) NPÚ má na základě ustanovení odst. 4, § 21, zák. č. 20/1987 Sb. povinnost oznámit Archeologickým ústavům zahájení vlastních archeologických výzkumů (standardizované formuláře OZAA) a podat jim po dokončení zprávu o jejich výsledcích (standardizované formuláře ZAA). Podobně mají postupovat oprávněné organizace vůči NPÚ v případě, jednáli se o archeologický výzkum v areálu kulturní památky či v památkově chráněném území. Dle Dohody o podmínkách a rozsahu provádění archeologických výzkumů uzavřené s Akademií věd ČR má být z archeologického výzkumu zpracována nálezová zpráva (NZ) v závazné struktuře a předána do Archeologického ústavu. ÚOP NPÚ by pak měly tato dokumenty předávat ÚP NPÚ. Počty dokumentů OZAA, ZAA a NZ zpracovaných v r. 2009 jednotlivými ÚOP NPÚ a předané příslušným institucím. OZAA ÚOP/počet ARÚ Brno 67 Budějovice 5 Josefov 2 Kroměříž 1

pro ZAA ARÚ 22 19 2 0

pro OZAA ÚP 5 5 2 1

pro ZAA ÚP 18 0 2 0

pro NZ (zprac.) 2 3 0 1

NZ (před. NZ (před. do ARÚ) do ÚP) 0 0 0 0 0 0 0 0

33


Liberec Loket Olomouc Ostrava Pardubice Plzeň Praha STC Telč Ústí ÚP celkem

6 0 33 113 0 12 45 8 11

10 3 37 76 2 9 43 8 13

6 0 32 16 0 12 45 0 0

10 0 35 16 2 9 0 0 0

0 6 14 20 0 11 6 3 3

0 0 33 0 0 4 6 0 3

0 0 31 0 0 0 0 0 0

0 303

0 244

0 124

0 92

0 69

0 46

0 31

Z prezentované přehledné tabulky plyne, že povinnosti vůči archeologickým ústavům jednotlivá ÚOP v zásadě plní. Dílčí nedostatky ovšem není možné bez podrobné analýzy odhalit, neboť dokumenty zpracované v r. 2009 se s výjimkou formulářů OZAA vážou k předchozímu roku (ZAA), resp. více létům (NZ). V rámci rešerší zpracovávaných nedávno pro archeologickou evaluační komisi AV ČR, ale téměř všechna pracoviště NPÚ figurovala ve skupině oprávněných organizací, které závazky řádně plní. Na druhou stranu je z přehledu zjevné, že situace při předávání dokumentů do ÚP není uspokojivá.

2.4. NPÚ a movité archeologické nálezy 2.4.1. Kategorizace a pasportizace archeologických nálezů (dále AN) v zájmu NPÚ (JP) Mezi důležité činnosti archeologických útvarů náleží péče o movité archeologické nálezy. V současné době se na jednotlivých pracovištích nachází objemově výrazný nálezový fond jehož struktura je po stránce původu a vlastnictví značně různorodá. Připojený graf vyjadřuje základní varianty původu nálezů v péči NPÚ. Nejvýrazněji se zde uplatňuje skupina nálezů získaná záchrannými výzkumy převážně většími odbory NPÚ při realizaci záchranných archeologických výzkumů prováděných na základě potřeb podnikajících právnických či fyzických osob (tzv. investorských) mimo objekty ve správě NPÚ. Celkový počet archeologického materiálu získaného terénní aktivitou činil k počátku roku 2010 přibližně 15 400 beden s nálezy (údaj je zaokrouhlen a uveden v nejrozšířenějším typu skladovacího obalu tzv. banánové bedně).

34


Obr. 20: Grafické vyjádření kategorizace a pasportizace archeologických nálezů na pracovištích NPÚ (data k 03/2010). Počet je vyjádřen v bednách. viz. příloha č. 4

2.4.2. Pasportizace AN držených v rámci NPÚ dle AV (JP) Detailní pasportizace nálezových souborů z terénní činnosti archeologických útvarů NPÚ je vypracována formou přehledných tabulek členěných podle jednotlivých ÚOP. Vzhledem k rozsahu je uvedený detailní soupis součástí digitální přílohy této zprávy. Pasportizace je členěna v následující struktuře: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

ÚOP Identifikátor akce (výzkumu) Lokalizace Památková ochrana místa výzkumu Objekt ve správě NPÚ Typ výzkumu Termín realizace Zprávy o výsledcích (ZAA, NZ, ostatní) Množství nálezů (počty jednotek) Základní ošetření evidence (%) Místo uložení Majetkoprávní stav Právní ošetření uložení nálezu v prostorách NPÚ

viz. příloha č. 5

35


2.4.3. Ukládání archeologických nálezů v rámci NPÚ (JP) Nálezový fond získaný činností archeologických útvarů NPÚ je dále členěn na základě majetkové příslušnosti ve smyslu § 23a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Vzhledem ke komplikované genezi jednotlivých útvarů NPÚ je majetková příslušnost rozdělena do tří skupin. Nejpočetnější skupinu tvoří nálezy patřící do péče sbírkotvorných institucí zřizovaných státem. Délka doby jejich setrvání v NPÚ je svázána z dobou vyhodnocení jednotlivého nálezového fondu a vypracování nálezové zprávy o výzkumu. Vzhledem k náročnosti uvedeného procesu, který je ovlivňován řadou vnitřních i vnějších faktorů (personální, finanční, organizační) dlouhodobě nedochází k jejich plynulému přesunu do institucí muzejní povahy. Nálezy uvedené skupiny jsou v převaze základně ošetřeny, zpravidla zachyceny v operativní evidenci (soupis nálezů) a uloženy do doby vyhodnocení v prostorách NPÚ. Nálezy se neoceňují a nejsou vedeny v účetnictví NPÚ. Do stejné skupiny patří i druhý nejobjemnější fond, avšak příslušející do péče sbírkotvorných institucí zřizovaných kraji nebo obcemi. Uvedená situace je charakteristická především pro pracoviště ÚOP Praha, které si s ohledem k historické změně svého zřizovatele přineslo i závazek v podobě obsáhlého nálezového fondu. K poslední, objemově nejmenší skupině patří archeologické nálezy z výzkumů NPÚ, provedených na památkových objektech ve správě NPÚ. Tato skupina nálezů je zařazována do tzv. archeologických podsbírek, evidována v systému Demus a jako taková by měla být zahrnuta do účetní evidence jednotlivých ÚOP.

Obr. 21: Grafické vyjádření ukládání archeologických nálezů na pracovištích NPÚ (data k 03/2010). Počet je vyjádřen v bednách.

2.4.3.1. Majetkově problematické soubory nálezů uložené v NPÚ (JP) V současné době se na některých památkových objektech v naší správě nacházejí dlouhodobě uložené rozsáhlé soubory dosud nevyhodnoceného archeologického materiálu, který byl získán intenzivní výzkumnou aktivitou ARÚ AV ČR, Praha v.v.i. v průběhu 70. až 90. let 20. století a na počátku 21. století. Větší procento z celkového objemu jsou nálezy z výzkumu objektů ve správě NPÚ (hrad Křivoklát, hrad a zámek v Jindřichově Hradci). Zbylá část pochází z různých lokalit Čech, v naprosté převaze ze zřícenin hradů a jedné zaniklé

36


středověké vesnice. Celkově se jedná o více jak 1400 beden nezpracovaného, a z větší části také nevhodně uloženého, archeologického materiálu. Uvedené případy uložení cizích nálezů na našich objektech představovaly do poloviny roku 2010 dlouhodobě neřešený a majetkoprávně neukotvený problém. A) Křivoklát (ÚOP střední Čechy) – charakteristika uloženého materiálu V suterénních prostorách hradu Křivoklátu je dlouhodobě uloženo cca 1000 beden archeologického materiálu z dále uvedených lokalit, při čemž cca dvě třetiny, či spíše více z tohoto počtu tvoří nálezy z dlouhodobého archeologického výzkumu ze samotného Křivoklátu, Týřova a dalších hradů křivoklátského hvozdu (akce prof. T. Durdíka z ARÚ AV ČR, Praha). Dále je zde uloženo volně cca 250 architektonických článků, v naprosté většině z Křivoklátu a Týřova. Cca 35 beden obsahuje materiál z velkého počtu malých akcí. Zhruba stejný počet beden obsahuje materiál z akcí doc. Z. Smetánky (ARÚ AV ČR, Praha). Rámcový přehled uložených souborů a doba realizace výzkumu: Křivoklát hrad, výzkum 1973 – 2006; Týřov hrad, výzkum 1973, 1976 – 1984; Hlavačov hrad, výzkum 1974; Angerbach hrad, výzkum 1975; Tetín hrad, výzkum 1972; Řebřík hrad, výzkum 1972; Džbán hrad, 70 – 90. léta; Přimda hrad, výzkum 1973; Lubná u Rakovníka, poč. 70. let; Vyžlovka ZSV, 60. léta; Tachov hrad, 70. léta; Bechyně hrad, 70. léta; Preitenstein hrad, 70. léta; Krašov hrad, výzkum 1970 - 1971 B) Jindřichův Hradec (ÚOP České Budějovice) – charakteristika uloženého materiálu V druhém podzemním podlaží sklepů na zámku Jindřichův Hradec jsou uloženy nálezy získané při 16. sezónách (1975 – 1992) archeologického výzkumu z ARÚ AV ČR, Praha pod vedením prof. T. Durdíka. Jedná se o cca 350 velkých plastových beden a 50 banánových papírových krabic, další větší množství nálezů je volně uloženo ve 12 regálech podél stěn. Na ploše podlahy dále leží asi 40 ks architektonických článků a igelitové pytle s rozměrnějšími dřevěnými nálezy. Dle popisků je v uzavřených bednách uložena zejména keramika, kosti a kovové předměty. V regálech se nacházejí papírové sáčky s keramikou, igelitové sáčky s dřevěnými artefakty, kachle a dlaždice.

2.4.4. Pasportizace úložišť archeologického materiálu v NPÚ (JP) Součástí zprávy je detailní pasportizace technického stavu úložišť archeologického materiálu v NPÚ. Podle parametrů rozlišujeme tyto kategorie: ¾ Depozitář ¾ Pomocný depozitář ¾ Skladovací prostora pro dočasné uložení nezpracovaných archeologických nálezů cizích subjektů ¾ Provizorium Celkový přehled parametrů jednotlivých úložných prostor a objektů je součástí přílohy této zprávy. viz. příloha č. 6,7

37


Obr. 22: Grafické vyjádření kategorizace úložných prostor pro archeologické nálezy na pracovištích NPÚ (data k 03/2010)

2.4.5. Právní stránka uložení archeologických nálezů ve správě cizích subjektů v objektech NPÚ (MT) V případě NPÚ i ARÚ AV ČR, Praha jsou archeologické movité nálezy majetkem státu (§23a, odst. 2). Vzhledem ke skutečnosti, že archeologické nálezy uložené na objektech ve správě NPÚ pocházejí právě z činnosti těchto dvou organizací, je tedy majitelem vždy stát. Zásadně by archeologické nálezy měly být trvale uloženy v nějaké ze sbírkotvorných organizací (§23a, odst. 3). Takovou by pro obě jmenované organizace až do minulého roku mělo být Národní muzeum. V současné době je NPÚ pro objekty v jeho správě také sbírkotvornou organizací a může vytvářet archeologickou sbírku. Veškeré archeologické movité nálezy získané mimo objekty NPÚ, uložené v depozitářích NPÚ, zde mají být uloženy pouze po dobu tzv. technického zpracování. Je alarmující, že v řadě případů tato doba dosahuje několika desítek let. Zdaleka ne vždy je na vině skutečnost, že by archeologické nálezy nebyly řádně zpracovány. Příslušná sbírkotvorná organizace bohužel dosud plnohodnotně neplní svou roli. Vztah NPÚ a ARÚ AV ČR, Praha je v otázce dlouhodobého uložení archeologických movitých nálezů z jeho výzkumů na objektech ve správě NPÚ složitější. Nepochybně lze konstatovat odborný i praktický zájem NPÚ na tom, aby zejména nálezy pocházejících z archeologických výzkumů objektů v jeho správě, byly uloženy pokud možno řádně ošetřené na jednom místě, a to bez ohledu na to, kdo se o jejich záchranu provedením archeologického výzkumu zasloužil. Na straně druhé NPÚ nemá žádný vliv na rychlost, kvalitu zpracování i uložení nálezů. Vzhledem ke skutečnosti, že materiál získaný výzkumy objektů ve správě NPÚ se nyní může stát součástí sbírek NPÚ, je stávající stav dlouhodobě neudržitelný. Je třeba připomenout, že zdaleka ne všechny archeologické nálezy uložené na objektech ve správě NPÚ pocházejí právě z jeho objektů. 2.4.6. Evidence archeologických nálezů ve správě NPÚ (MT)

38


Archeologické nálezy v NPÚ jsou v současné době evidovány především dle základní oborového standardu, který představuje standard nálezové zprávy ARÚ AV ČR http://www.arup.cas.cz/cz/archivy/formulare.html#pokyny_k_zhotoveni_nalezove_zpravy . Dodržení tohoto standardu umožňuje převod příslušného materiálu do tzv. muzejní evidence v případě, že nezůstane ve správě NPÚ. Detailní systém jednotné evidence archeologických nálezů dle zákona č. 122/2000Sb. v rámci NPÚ dosud nebyl projednán.

2.4.7. Evidence archeologických nálezů ve správě cizích subjektů uložených v objektech NPÚ (MT) NPÚ předpokládá, že archeologické nálezy ve správě cizích subjektů, uložené na objektech ve správě NPÚ jsou evidovány především dle základní oborového standardu, který představuje standard nálezové zprávy ARÚ AV ČR http://www.arup.cas.cz/cz/archivy/formulare.html#pokyny_k_zhotoveni_nalezove_zpravy . Dodržení tohoto standardu umožňuje převod příslušného materiálu do tzv. muzejní evidence. O bližších podmínkách předání/převzetí archeologických movitých nálezů do sbírek NPÚ dosud nebylo úspěšně jednáno.

2.5. NPÚ jako koordinátor a zprostředkující subjekt Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (PPZAV) 2.5.1. Archeologické komise při ÚOP (AK) V každém kraji je zřízena Krajská archeologická komise při ÚOP NPÚ, jako poradní orgán ředitele ÚOP příslušného ÚOP ve věcech záchrany, ochrany a péče o archeologické dědictví v působnosti jednotlivých územně odborných pracovišť NPÚ, včetně posouzení návrhů akcí do PPZAV, čerpání finančních prostředků z dotace a vyhodnocení výsledků v oblasti působení jednotlivých územně odborných pracovišť. Krajské archeologické komise mají statut a jednací řád. Členové jsou do komise jmenováni (viz tabulka členů v souboru s přílohami). Zástupci Krajských archeologických komisí, většinou tajemníci nebo předsedové, provádějí výběr akcí do PPZAV a předkládají návrhy ve své působnosti na Archeologické komisi při GŘ. Komise pro archeologii při generálním řediteli je poradním orgánem ve věcech ochrany, záchrany a péče o archeologické dědictví v České republice, které NPÚ vykonává podle svého statutu a které se vážou k ochraně, záchraně a péči o archeologické dědictví, včetně koordinace přerozdělení dotace Ministerstva kultury PPZAV a vyhodnocení výsledků. Komise pro archeologii má statut a jednací řád. Členové z řad zástupců ÚOP jsou do komise při GŘ jmenováni (viz tabulka členů). Seznam koordinátorů v jednotlivých krajích NPÚ NPÚ ÚOP Brno NPÚ ÚOP České Budějovice NPÚ ÚOP Josefov NPÚ ÚOP Kroměříž NPÚ ÚOP Liberec

PhDr. R. Stránská Mgr. J. Havlice Mgr. J. Kalferstová Mgr. J. Janál Mgr. R. Tišerová

39


NPÚ ÚOP Loket NPÚ ÚOP Olomouc NPÚ ÚOP Ostrava NPÚ ÚOP Pardubice NPÚ ÚOP Plzeň NPÚ ÚOP Praha NPÚ ÚOP středních Čech NPÚ ÚOP Telč NPÚ ÚOP Ústí n./L.

Mgr. F.Prekop PhDr. P. Michna Mgr. M. Zezula Mgr. T. Čurda Mgr. E. Kamenická PhDr. J. Podliska Ph.D. Mgr. Z. Neustupný Mgr. L. Macháňová PhDr. H. F. Teryngerová

2.5.2. Kriteria rozhodování o přidělení podpory (AK) Při stanovování výše dotace pro jednotlivá ÚOP NPÚ se vychází z celkové částky přidělené MK v příslušném kalendářním roce a z návrhů na provedení konkrétních záchranných archeologických výzkumů (viz tabulka předběžných návrhů v souboru s přílohami), které obdrží zástupci z jednotlivých ÚOP od jednotlivých oprávněných organizací na regionálních archeologických komisích. Seznam zástupců (koordinátorů v krajích) jednotlivých územně odborných pracovišť NPÚ, na které se mohou oprávněné organizace k archeologickým výzkumům obrátit v jednotlivých krajích se žádostí o spolupráci na ZAV z PPZAV byl také zveřejněn na webových stránkách NPÚ. Návrhy musí obsahovat rešerše a vyhodnocení území z archivních materiálů, při opakovaných žádostech akcí na stejné území/objekt také vyhodnocení situace z předchozích archeologických výzkumů a obhájení nutnosti navrhované finanční částky. Na základě tabulek předběžných návrhů, ve kterých se provede prvotní kalkulace pro rozdělení na jednotlivá ÚOP NPÚ a ponechání rezervy (řádově kolem 1 milionu Kč) pro přerozdělení dotace v podzimních měsících. Nutnost provedení archeologických výzkumů je v řadě případů zřejmá až v průběhu konkrétního kalendářního roku. Vzhledem ke specifičnost archeologie je nutné přehodnotit stávající financování podobu a navrhnout způsob optimálnějšího řešení. Dokumenty pro čerpání finančních prostředků z PPZAV: ¾ pokyn Ministerstva kultury pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (z roku 1998); ¾ opatření, jímž se mění a doplňuje Pokyn Ministerstva kultury k alokaci státní finanční podpory v Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (z roku 2002); ¾ opatření, jímž se mění a doplňuje Pokyn Ministerstva kultury k alokaci státní finanční podpory v Programu podpory záchranných archeologických výzkumů (z roku 2005); ¾ formulář registrace akce zařazené v PPZAV; ¾ rozhodnutí Ministerstva kultury o poskytnutí účelové dotace v určitém kalendářním roce. Dokumenty nutné k vyúčtování PPZAV z každého ÚOP: ¾ registrační formulář akce zařazené do Programu podpory ZAV; ¾ smlouva mezi NPÚ a vlastníkem nemovitosti; ¾ smlouva nebo dohoda o spolupráci mezi NPÚ a jinou oprávněnou organizací při realizaci ZAV (+ vyúčtování nákladů Oprávněné organizace);

40


¾ dohoda oprávněné organizace s AV ČR o rozsahu a podmínkách provádění AV; ¾ závazné stanovisko orgánu PP, pokud se jedná o KP,NKP,PR,PZ - případně ochranné pásmo; ¾ přehled akcí se základními údaji z každého ÚOP.

3. SWOT analýza oboru archeologie v NPÚ (JK)

3.1. Teoretická východiska a použitá metodika Strategická SWOT analýza zahrnuje komplexní rozbor vnitřního a vnějšího prostředí subjektu, v tomto případě oboru archeologie v NPÚ. V rámci SWOT analýzy se provádí a) identifikace silných a slabých stránek, respektive příležitostí a rizik, které mají či mohou mít vliv na existenci a fungování subjektu nebo systému; b) vyhodnocení povahy a intenzity vlivu jednotlivých silných a slabých stránek, respektive příležitostí a hrozeb a jejich kombinací na daný subjekt nebo systém. SCHÉMA SWOT ANALÝZY STRATEGICKÁ SWOT ANALÝZA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ

silné stránky slabé stránky příležitosti/šance (strengths) (weaknesses) (opportunities)

hrozby/rizika (threats)

1. silné a slabé stránky se posuzují a) podle důležitosti pro subjekt/systém, a to z hlediska jeho zájmů (aktivit) => silné/slabé stránky: rozhodující, marginální, neutrální b) intenzity vlivu silné/slabé stránky na subjekt nebo systém (= zde je míněna míra tlaku, tedy požadavků či očekávání směřujících na subjekt nebo systém, při nichž se silné a slabé stránky uplatňují) => intenzita vlivu: vysoká, střední, nízká 2. příležitosti se posuzují z hlediska jejich atraktivity pro subjekt nebo systém a pravděpodobnosti úspěchu 3. hrozby se posuzují z hlediska pravděpodobnosti vzniku a závažnosti jejich dopadu na subjekt nebo systém Na základě vyhodnocení výsledků SWOT analýzy jsou navrženy 4 základní strategie => SO x ST x WO x WT MATICE SWOT VNITŘNÍ PODMÍNKY VNĚJŠÍ PODMÍNKY PŘÍLEŽITOSTI (ŠANCE) O

SILNÉ STRÁNKY (VÝHODY, PŘEDNOSTI) S

SLABÉ STRÁNKY (NEVÝHODY, NEDOSTATKY) W

WO => STRATEGIE HLEDÁNÍ SO => STRATEGIE VYUŽITÍ VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK PŘEKONÁNÍ SLABÝCH K MAXIMALIZACI PŘÍLEŽITOSTÍ STRÁNEK VYUŽITÍM

41


PŘÍLEŽITOSTÍ WT=> STRATEGIE => STRATEGIE ST VYHÝBÁNÍ KONFRONTACE HROZBY (RIZIKA) MINIMALIZACE SLABÝCH VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK T STRÁNEK A VYHÝBÁNÍ SE K K ODVRÁCENÍ HROZEB HROZBÁM Primárním cílem je eliminace slabin a hrozeb využitím předností a příležitostí – ke každé slabině/hrozbě by proto mělo být navrženo opatření směřující k její eliminaci, a to by mělo být následně transformováno do příslušného strategického cíle, případně úkolu. Při analýze vnitřního prostředí subjektu (oboru archeologie) byl využit „model 7S“, který je standardním nástrojem pro identifikaci tzv. klíčových faktorů úspěchu realizace navržených strategických postupů. V modelu 7S je zohledněna strategie, organizační struktura, systémy řízení, styl manažerské práce, práce s lidskými zdroji, schopnosti, kterými tyto lidské zdroje disponují a sdílené hodnoty čili kultura organizace. Při analýze vnějšího prostředí subjektu byl zahrnut vliv a dopad následujících faktorů: sociálních => názory a postoje společnosti, hierarchie hodnot, životní úroveň a styl, struktura vzdělanosti populace v místě atd.; legislativních => zákonné a podzákonné právní předpisy, předvídatelnost a vymahatelnost práva, kvalita práce veřejné správy a soudů; ekonomických => ekonomická úroveň populace, podpora podnikání, míra ochrany investic, míra ochrany soukromého majetku; politických => politické klima ve společnosti a postoj ke kulturním statkům; technologických => možnost implementace nových technologií do archeologických činností nebo uplatnění nových technologií při činnostech, do nichž je archeologie následně zapojena. Pro účely SWOT analýzy a následně i pro návrh strategie fungování oboru archeologie v NPÚ bylo nutné vymezit archeologické činnosti, jejichž výkon poskytuje garanci komplexní péče o archeologické dědictví: preventivní ochrana archeologického dědictví; osvěta, presentace a propagace archeologického dědictví; péče o nemovité prvky archeologického dědictví; péče o movité prvky archeologického dědictví; výzkumy záchranné; výzkumy badatelské; regionalistika; akreditovaná výuka archeologie. Na výkonu výše uvedených činností participují archeologické subjekty různého typu: NPÚ, muzea, veřejné výzkumné instituce, ústavy archeologické památkové péče, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a vysoké školy, a to s různou mírou specializace. Při formulaci doporučení pro další fungování oboru archeologie v NPÚ byly - v přiměřené míře - využity základní marketingové nástroje, a to zejména rozšířená verze marketingového mixu, v rámci něhož jsou presentovány všechny nabízené produkty, dále jsou určeny náklady na jejich realizaci a od nich odvozená cena, vymezen segment, do něhož budou tyto produkty směřovány, navrženy postupy pro jejich distribuci, vyčleněny lidské zdroje nutné k jejich zajištění, definovány všechny potřebné procesy a sestaven odpovídající plán.

42


Obdobně přiměřeným způsobem byl aplikován tzv. Porterův model konkurenčních sil sloužící k analýze strategické pozice subjektu, který je dán: vyjednávací silou jeho „zákazníků“ - v případě oboru archeologie v NPÚ zejména orgánů státní správy, veřejnosti a zadavatelů archeologických výzkumů;

vyjednávací silou jeho „dodavatelů“ - zde konkrétně zejména subjektů, které se podílejí na terénní a zpracovatelské části archeologických výzkumů;

hrozbou vstupu nových konkurentů do příslušného segmentu nabídkového portfolia – při současném právním stavu platí zejména pro oblast provádění záchranných archeologických výzkumů; hrozbou substitutů – eliminace památkové archeologie z procesu posuzování dopadu stavebních nebo jiných činností na archeologické dědictví prostřednictvím změny stávajících legislativních postupů, a nebo volba technologií, které minimalizují rozsah archeologického výzkumu; rivalitou subjektů, které již v daném segmentu archeologických činností působí – např. v oblasti výzkumu a vývoje nebo v oblasti záchranných výzkumů.

struktura popisu prvku SWOT analýzy název příslušného prvku SWOT analýzy, tj. silné/slabé stránky, název: hrozby nebo příležitosti vymezení:

charakteristika prvku SWOT analýzy, tj. konkrétní silné/slabé stránky, příležitosti/hrozby

možná interakce:

konstatování již reálně existujících a odhad možných kombinací s dalšími prvky SWOT analýzy nebo i s jinými faktory, procesy atd. => klíčové pro pochopení vnitřních procesů, které výrazně ovlivňují subjekt i systém, a přitom jejich vliv není navenek patrný, dále pro nastavení zpětných vazeb, kontrolních mechanismů a umístění kontrolních bodů, pro správné určení místa aplikace nápravných prostředků atd., atd. => zásadní pro návrh strategie (využití x konfrontace x hledání x vyhýbání)

důležitost, vliv, atraktivita, pravděpodobnost vzniku a úspěch, závažnost dopadu:

odhad důležitosti a vlivu příslušného prvku na subjekt (tj. na archeologii v NPÚ) a na systém (tj. na NPÚ interně i na NPÚ externě, tedy ve vztahu k vnějšku), dále odhad míry atraktivity prvku pro subjekt/systém, pravděpodobnosti vzniku a závažnost dopadu

doporučení:

doporučení dalšího strategického postupu, způsobu využití, postupů při posilování nebo naopak eliminaci atd. => klíčové pro vlastní koncepci archeologie v NPÚ ! formulovaná doporučení je nutné otestovat minimálně z těchto hledisek: jsou příslušná doporučení funkční, legální a ve struktuře NPÚ realizovatelná? jsou v souladu se strategií NPÚ a s předpokládanou podobou strategie fungování archeologie v NPÚ? lze jejich prostřednictvím dosáhnout požadovaných cílů/výstupů?

43


jaké zdroje (lidské, materiální, finanční, časové) jsou pro aplikaci příslušného doporučení potřebné a jsou náklady s tím spojené akceptovatelné? je o výstupy, které budou výsledkem aplikace daného doporučení, vůbec nějaký zájem? Prvky SWOT analýzy jsou za sebou řazeny s ohledem na jejich předpokládanou míru vlivu/důležitosti/rizikovosti, a to v sestupném pořadí.

3.2. SWOT analýza (silné a slabé stránky oboru) SILNÉ STRÁNKY název:

pozice archeologů NPÚ v systému organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů

vymezení:

celorepubliková působnost zvýrazněná členstvím v Regionálních archeologických komisích a existencí Archeologických komisí zřizovaných řediteli jednotlivých ÚOP a umocněná kontakty na MK a AV ČR otevírá prostor pro aktivní ovlivňování procesů probíhajících uvnitř oboru

možná interakce:

s absencí společné vize a společně sdílených priorit a dále s absencí jednotné strategie, respektive společných strategických cílů a jednotných postupů; potencionálně konfliktní může být souběžné členství v Regionálních archeologických komisích, kde působí subjekty různé ekonomickoprávní povahy (se svými specifickými zájmy), dále v Archeologických komisích zřizovaných řediteli ÚOP a Archeologické komisi zřízené generálním ředitelem NPÚ

důležitost, vliv, atraktivita, jde o rozhodující silnou stránku s vysoce intenzívním vlivem, kterou je pravděpodobnost třeba posilovat proaktivním chováním jak na regionální úrovni, tak na vzniku a úspěch, úrovni ÚP závažnost dopadu:

doporučení:

archeologové působící v NPÚ musí být iniciátorem a koordinátorem změn, nikoliv jejich pasivním příjemcem (ať už jde o změny jdoucí zevnitř oboru nebo o změny systémové, tedy jsoucí zejména od zřizovatele); rizika možných konfliktů spojená s členstvím ve dvou až třech archeologických komisích lze do jisté míry snížit akceptací institucionálně oborových priorit, což posílí předvídatelnost chování archeologů NPÚ jak vůči členům Regionálních archeologických komisí, tak vůči ostatním zaměstnancům NPÚ, zejména představitelům dalších oborů památkové péče; povědomí o stávajících oborových trendech a o poptávce po konkrétních typech výstupů, které lze získat na regionální úrovni, tak na úrovni ústředí, musí být využito při eliminaci výše zmíněné slabiny, kterou je absence společné vize, priorit a strategie; musí být nastaveny monitorovací a kontrolní mechanismy, které zajistí, že obor bude reflektovat všechny požadavky jdoucí od subjektů, které k tomuto mají legitimní nárok, a zároveň zajistí

44


včasné odhalení případné strategické mezery (tedy nesouladu plánovaných a reálně poskytovaných výstupů) a následnou aplikaci potřebných nápravných opatření; název:

informační zdroje

vymezení:

informace o přítomnosti archeologického dědictví v krajině, jeho povaze atd. jsou implementovány do „Integrovaného informačního systému památkové péče“ (ISAD) a tím propojeny s údaji o ostatních složkách kulturní krajiny; k dispozici jsou dále ještě informace o výsledcích výzkumů prováděných v krajině (OZAA, ZAA, NZ) a informace movitých nálezech do databáze DEMUS, jejíž parametry umožňují jak bezproblémový převod k tomu příslušné organizaci spravující sbírky musejní povahy, tak vlastní sbírkotvornou činnost

možná interakce:

s plány území s archeologickými nálezy dle § 23b PamZ;


jde o rozhodující silnou stránku s vysoce intenzívním vlivem, a to už s ohledem na fakt, že NPÚ je na základě § 32 odst. 1 písm. c) PamZ poskytovatelem údajů pro potřeby územního plánování; význam informačních zdrojů NPÚ vzrůstá zejména v kontextu s výše zmíněnými plány území s archeologickými nálezy: díky filosofii, s níž byl Informační systém o archeologických datech – SAS (nyní součást IISPP) vytvořen, umožňuje aktivní ochranu archeologického dědictví v územích, kde prozatím k žádným nálezům nedošlo a jeho přítomnost – ač vysoce pravděpodobná – je pouze predikována; naplnění databáze DEMUS údaji o movitých nálezech výrazným způsobem rozšiřuje prostor pro jejich odborné vyhodnocení (a tím jejich výpovědní hodnotu přesouvá na kvalitativně vyšší úroveň)

doporučení:

maximální zohlednění potřebných lidských, časových i finančních zdrojů jednak při tvorbě rozpočtu příslušných útvarů a jednak při sestavování plánu jejich činností (sběr, vyhodnocení, implementace a vlastní správa archeologických dat je stejně jako naplňování databází typu DEMUS záležitostí náročnou na čas a lidské zdroje, zejména v situaci, kdy jsou k dispozici pouze omezené finanční zdroje)

název:

lidské zdroje (personální obsazení)

vymezení:

výkon archeologických činností v NPÚ zajišťují archeologové (tj. absolventi oboru archeologie na některé z akreditovaných VŠ), dále dokumentátoři, terénní technici laboratorní pracovníci, konservátoři, restaurátoři atd. a to v počtu, který se na jednotlivých ÚOP liší

možná interakce:

s vizí a strategií fungování oboru archeologie v NPÚ a (na vyšší strukturální úrovni) v rámci archeologie jako takové s úrovní materiálně technického vybavení


rozhodující silná stránka s vysoce intenzívním vlivem, a to s ohledem na možnou třímodelovou podobu výkonu archeologických činností v NPÚ: personální obsazení jednotlivých ÚOP bude rozhodující pro jejich přiřazení k jednotlivým modelům, které se liší zejména způsobem zajištění záchranných a badatelských archeologických výzkumů: model I: ÚOP archeologické výzkumy nevykonává (nebo jen zcela minimálním rozsahu nepožadujícím personální a technické

45


zázemí) => případ, kdy je na ÚOP pouze jeden archeolog, který se věnuje primárně vyjadřovacím činnostem (provedení záchranných výzkumů vyvolaných stavební obnovou objektů ve správě NPÚ je zajištěno externě); model II: ÚOP archeologické výzkumy záchranné i badatelské vykonává, vlastními personálními zdroji – vyjma archeologa – však nedisponuje a další potřebný personál si zajišťuje z externích zdrojů => případ, kdy jsou na ÚOP alespoň dva archeologové, z nichž jeden má v gesci vyjadřovací činnost a druhý zajišťuje provádění archeologických výzkumů (a to včetně terénní prospekce a revize nemovitých památek archeologické povahy); model III:ÚOP archeologické výzkumy záchranné i badatelské vykonává, personálně je schopno je zajistit z interních zdrojů (z řad vlastních zaměstnanců);

doporučení:

SLABÉ STRÁNKY název:

systemizace pracovních míst v NPÚ dočasně znamenala, s přihlédnutím ke stávající hospodářské situaci, fixaci počtu archeologů a navazujícího personálu v NPÚ. Strategie rozvoje archeologie v NPÚ musí počítat s personálním posílením územních pracovišť tak, aby bylo možné pokrýt základní spektrum činností archeologa v NPÚ. Toto konstatování je nutno zohlednit ve znění strategie a koncepci výkonu archeologických činností v NPÚ; s ohledem na do jisté míry výlučnou pozici NPÚ v systému péče o archeologické dědictví a na nutnost neustálého zvyšování jeho kreditu je třeba, aby archeologické výzkumy prováděla pouze ta pracoviště, která jsou schopna zajistit jejich vysokou odbornou kvalitu; pracoviště, která se budou věnovat terénnímu výzkumu, je třeba postupně vybavit veškerou potřebnou technikou; k úvaze je možnost realizace subdodávek v rámci NPÚ (tedy mezi jednotlivými ÚOP) a na ní navazující otázka způsobu financování (vnitropodnikového účetnictví); povaze aplikovaného modelu je nutné přizpůsobit i strukturu rozpočtu příslušných útvarů: zatímco model č. III je náročný na mzdy a materiální náklady, model č. I a č. II na služby; vzhledem ke struktuře a k objemu činností, které jsou archeologové NPÚ povinni zajišťovat, lze za minimální funkční modul považovat dva archeology pro jedno ÚOP. Jakýkoliv nižší počet znamená vědomou resignaci na některé z archeologických činností

absence povědomí o poslání oboru, absence společně sdílené vize a strategie

vymezení:

není definováno, jaké je poslání památkářské archeologie, jakého stavu je žádoucí dosáhnout - čili chybí jasně formulovaná vize, nejsou určeny strategické cíle nutné k jejímu naplnění a vymezeny nejsou ani oborové priority a určena jejich hierarchie reflektující priority institucionální

možná interakce:

se způsobem výkonu archeologických činností (tj. 3 základními

46


modely), s územním členěním a s výukou archeologie na VŠ důležitost, vliv, atraktivita, pravděpodobnost vzniku a úspěch, závažnost dopadu:

rozhodující slabá stránka s vysoce intenzívním vlivem: bez společné vize, strategických cílů a institucionálně oborových priorit bude památkářská archeologie naprosto nečitelná a její postupy nepředvídatelné, což může vést jejímu postupnému vytěsnění ze systému péče o archeologické dědictví; zároveň se tím eliminuje pozitivum celorepublikové působnosti, neboť při neexistenci společně sdílených hodnot budou akcentovány regionální zvyklosti a odlišnosti (s poukazem na tradici a předchozí historický vývoj) => v extrémním případě toto může posílit tendence k územnímu rozdělení; pokud není jasně zřejmé poslání památkářské archeologie (tedy smysl její existence), nelze předpokládat, že se stane atraktivní pro studenty archeologie, kteří se rozhodují o podobě své profesionální kariéry

doporučení:

z připravované koncepce oboru musí být jednoznačně zřejmé, k jakému účelu památkářská archeologie slouží, jakého stavu chce dosáhnout, jaké postupné cíle si vydefinovala a jakými postupy jich hodlá dosáhnout a jaké hodnoty bude při tomto procesu preferovat

název:

organizační kultura

vymezení:

soubor hodnot, hierarchie priorit, akceptovaných vzorců chování, který se následně promítá do postojů k organizaci, určuje míru loajality zaměstnance vůči organizaci a zároveň míru ochoty preferovat zájem organizace před zájmem osobním

možná interakce:

s absencí povědomí o poslání oboru, společně sdílené vize a strategie, dále s managementem lidských zdrojů, s výukou archeologie na VŠ


rozhodující slabá stránka s vysoce intenzívním vlivem: organizační kultura je dosud velmi opomíjeným, a přitom vysoce rizikovým činitelem, který ovlivňuje průběh všech procesů v organizaci a do značné míry určuje, do jaké míry budou úspěšné; individualisticky nastavená organizační kultura může eliminovat veškerá pozitiva zvolené strategie a rovněž může mít fatální dopad na organizační strukturu (zejména dojde-li k vytváření neformálních stínových mocenských struktur, často napojených na externí zájmové skupiny, které fakticky rozhodují o dění v organizaci);

doporučení:

jedním z pilířů organizační kultury jsou společně sdílené hodnoty a priority – pokud nemají archeologové NPÚ působit jako zaměstnanci různého typu organizací, musí tyto institucionální hodnoty a priority akceptovat

název:

absence informací o nákladech na provádění archeologických činností, respektive absence informací o zdrojích k tomuto potřebných

vymezení:

archeologové působící v NPÚ by měli zajistit minimálně tyto činnosti: preventivní ochranu archeologického dědictví; osvětu, prezentaci a propagaci archeologického dědictví;

47


péči o nemovité prvky archeologického dědictví; péči o movité prvky archeologického dědictví; a v rozsahu odpovídajícím personálnímu a technickému zázemí, případně mimorozpočtovým finančním zdrojům ještě také výzkumy záchranné; výzkumy zjišťovací (v povaze badatelské), avšak pro pam. účely; možná interakce:

s termínovanými požadavky od zřizovatele, s ostatními oprávněnými organizacemi (v případě selektivního výběru záchranných výzkumů)


rozhodující slabá stránka s vysoce intenzívním vlivem: objem, v jakém budou jednotlivé výše uvedené archeologické činnosti prováděny, lze korigovat pouze do určité míry (v některých případech toto ani možné není) a k tomuto jsou zapotřebí dostatečné personální, finanční, materiální a časové zdroje - typickým případem je požadavek na zpracování movitého nálezového fondu, provádění archeologických výzkumů na objektech ve správě NPÚ nebo záchranných výzkumů vyvolaných fyzickými osobami v této souvislosti nepodnikajícími – tzv. neinvestorských výzkumů)

doporučení:

sběr informací, které budou podkladem pro rozhodování o výši přidělených zdrojů, určení jasných priorit v prováděných činnostech (s ohledem na PamZ, Statut NPÚ a požadavky zřizovatele) informovanost o postupu obnovy památkových objektů ve správě jednotlivých ÚOP směřující k tomu, aby záchranné výzkumy byly standardně zahrnovány do harmonogramu stavebních akcí a reálná výše nákladů na jejich provedení byla zohledněna v rozpočtu příslušných akcí, a to nikoliv formou „terénních a výkopových prací“, jejichž nacenění je zcela odlišné od prací archeologických – toto je důležité zejména na ÚOP, která výzkumnou činnost neprovádějí a záchranné výzkumy musí být zajišťovány externě;

název:

akcent na ekonomický přínos záchranné archeologické činnosti

vymezení:

úhrada nákladů vynaložených na záchranné archeologické výzkumy je považována za „výnos“ a jako taková zahrnuta do rozpočtu příslušného ÚOP; záchranné výzkumy jsou přitom prováděny výlučně na neziskovém principu – jde o úhradu skutečně vynaložených nákladů. Část financí získaných od zadavatele výzkumu (investora) je určena na úhradu nákladů věcně a časově souvisejících s terénní fází výzkumu, zbytek je určen na úhradu nákladů věcně souvisejících se zpracováním zprávy o výsledcích výzkumu, základním laboratorním ošetřením movitých nálezů a jejich uložením; s ohledem na neziskový princip provádění výzkumů, který je zakotven i v dohodě s Akademií věd ČR o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, a s tím související povinnost uplatňovat vůči investorovi pouze skutečně vynaložené náklady, nemohou zde existovat volné peněžní prostředky

možná interakce:

s požadavkem zřizovatele na zajištění části provozních nákladů vlastní činností, s ostatními oprávněnými organizacemi (v případě selektivního výběru výzkumů)

48



rozhodující slabá stránka s vysoce intenzívním vlivem: požadavek na získávání financí na provoz prostřednictvím záchranných výzkumů vedl k tomu, že se některá z ÚOP stala na „výnosech“ ze záchranné činnosti téměř závislá a jakékoliv její objemové umenšení s sebou nese riziko rozpočtových problémů; NPÚ však není pouhou výkopovou organizací a archeologové zde zaměstnaní by měli mít možnost si sami zvolit, které výzkumy a v jakých lokalitách budou provádět

doporučení:

z koncepce musí být zřejmé, archeologové NPÚ mají zájem na možnosti výběru záchranných výzkumů, přičemž budou preferovat výzkumy na lokalitách s vysokým památkovým potenciálem, které budou prováděny např. v rámci předprojektové přípravy

název:

nedostatečná znalost požadavků (očekávání) ze strany „stakeholders“ čili všech, kteří jsou jakkoliv spojeni s NPÚ (aktéři), respektive s archeologií v NPÚ

vymezení:

pro minimalizaci rizik spojených se samotnou existencí oboru je zásadní znalost požadavků, zájmů a cílů těch, kteří jsou na tomto zainteresováni – konkrétně jde o zřizovatele, zaměstnance, zákazníky čili státní správu, veřejnost, zadavatele výzkumů, dále o dodavatelé (archeologických prací), „konkurenci“ (ostatní oprávněné organizace), představitele samospráv atd.

možná interakce:

se zřizovatelem, zaměstnanci NPÚ, státní správou, samosprávou, dodavateli, konkurencí…


rozhodující slabá stránka s vysoce intenzívním vlivem: pouhá znalost formální podoby požadavků klíčových činitelů nepostačuje – k tomu, aby se archeologové NPÚ mohli chovat proaktivně, je nutné znát pozadí různých procesů, zájmy a motivaci jednotlivých činitelů – pouze v tomto případě mohou odhadovat příští vývoj a identifikovat trendy

doporučení:

komunikace s jednotlivými stakeholders, systematické sledování jich samotných i podmínek, v nichž existují (vzhledem k možné změně jejich požadavků a očekávání vůči NPÚ)

název:

materiálně technické vybavení pracovišť

vymezení:

základní vybavení pro administrativní činnosti je v úrovni odpovídající podmínkám NPÚ, nicméně relativně vyhovující; naproti tomu nedostačující je vybavení pro terénní výzkumnou činnost, zejména co se týká laboratoří určených k ošetření movitých archeologických nálezů (počet je nedostačující a technická úroveň spíše podprůměrná, respektive umožňující pouze základní péči o nálezy) a dále také úložišť archeologických nálezů, která jen v některých případech splňují požadavky kladené na depozitáře

možná interakce:

s povinností NPÚ coby oprávněné organizace, která v souvislosti se svojí činnost spravuje archeologické nálezy = tj. předměty kulturní povahy

důležitost, vliv, atraktivita, pravděpodobnost vzniku a úspěch,

rozhodující slabá stránka se středně intenzívním vlivem: pokud se mají archeologové NPÚ věnovat výzkumu území, které se vyznačuje vysokou památkovou hodnotou, musí být k tomuto adekvátně vybaveni jak technikou, tak i úložišti s parametry plnohodnotných

49


závažnost dopadu:

depozitářů; rovněž tak prostory využívané pro dočasné uložení nálezů (po dobu jejich zpracování) musí být takové, aby nesnižovalo kulturně historickou a výpovědní hodnotu zde uložených movitých nálezů; zřízení depozitářů a laboratoří, případně jejich dovybavení je však finančně i časově velmi náročné a bude jej nutné rozložit do delšího časového období

doporučení:

ke zvážení a rozhodnutí je to, zda se primárně zaměřit na pracoviště, která se již terénní činnosti ve větší míře věnují a věnovat budou a vybavení ostatních pracovišť ponechat až na další etapy nebo požadovat, aby každé ÚOP v budoucnu mělo své archeologické depozitáře, případně laboratoře. Tuto druhou variantu bude nutné prověřit zejména s ohledem na její efektivitu: těm ÚOP, která terénní činnost neprovádějí, postačí, aby disponovala depozitářem pro uložení stávajícího nálezového fondu, a zřizování laboratoří není nutné. ÚOP, která terénní činnost vyvíjejí, ale pro tento účel využívají externí dodavatele, opět využijí pouze depozitáře, neboť i laboratorní zpracování je možné zajistit formou služby. Se zřízením laboratoří je navíc nutné řešit také otázku jejich personálního zajištění (tedy počtu pracovních pozic a jejich mzdového pokrytí)

název:

finanční ohodnocení zaměstnanců NPÚ, kteří se zabývají archeologií

vymezení:

zaměstnanci NPÚ, kteří se zabývají archeologií, jsou zařazeni do platových tříd v souladu s Nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a na základě nyní platného znění Katalogu prací, který přílohou k vnitřnímu platovému předpisu

možná interakce:

s firemní kulturou, s vizí transformovat památkářskou archeologii do podoby, kdy bude představovat vzor, co se týče věcné, formální i procesní podoby výkonu archeologických činností v celém jejich spektru


s ohledem na specifickou pozici NPÚ ve struktuře oprávněných organizací je klíčové, aby pracovní pozice, které jsou jakkoliv spjaty s výkonem archeologických činností, byly obsazeny plně kvalifikovanými zaměstnanci; zařazení do tříd a možnost pohybu v rámci těchto tříd je do jisté míry limitována Katalogem prací (např. tím, že některé z nich jsou určeny pouze pro ÚP)

doporučení:

ověřit, zda není zařazování zaměstnanců podle stávajícího Katalogu pro NPÚ kontraproduktivní, neboť neumožňuje dostatečně ohodnotit a tím i motivovat některé z profesí

název:

péče o movité archeologické nálezy

vymezení:

NPÚ má ve své péči a správě relativně rozsáhlý nálezový fond, který byl získán jednak vlastní výzkumnou činností, jednak výzkumnou činností jiných oprávněných organizací prováděnou na objektech ve správě NPÚ; v případě výzkumů NPÚ prováděných mimo objekty v jeho správě byl a je oboustranný zájem ukládat získaný nálezový fond (po jeho zpracování) v místně příslušných organizacích spravujících sbírky

50


musejní povahy – proces předání je však komplikován ustanovením § 23a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích možná interakce:

s povinnostmi NPÚ coby oprávněné organizace a organizace spravující předměty kulturní povahy


péče o movité nálezy zahrnuje zejména standardní laboratorní ošetření (např. keramika), speciální laboratorní ošetření (např. organické materiály, sklo, kovy atd.), evidenci v určené formě a určeným způsobem, odborné vyhodnocení, případně publikaci a presentaci, správu v příslušném úložišti (kontrolu stavu předmětů a obalového materiálu, kontrola správnosti a přesnosti evidence, rekonzervace, restaurátorské zásahy atd.); tyto uvedené činnosti jsou náročné na čas, prostor i personální zajištění, a v návaznosti na to také na finanční zdroje – především jde o speciální laboratorní ošetření, dále o zavedení nálezového fondu do evidenčního systému (nyní databáze DEMUS) a správa nálezů v jejich úložišti, která kupříkladu zahrnuje opakované laboratorní ošetření, konzervaci nebo restaurování

doporučení:

revize plánů práce jednotlivých útvarů s ohledem na termín zavedení nálezů do databáze DEMUS; zohlednění financí potřebných na správu nálezů v úložištích (laboratorní ošetření nálezů bezprostředně po provedeném záchranném výzkumu hradí investor činnosti, která tento záchranný výzkum vyvolala

PŘÍLEŽITOSTI název:

území plánování

vymezení:

NPÚ je poskytovatelem údajů pro účely pořízení a aktualizace územně plánovacích podkladů: území s archeologickými nálezy je jedním ze sledovaných jevů zapracovávaných do územně plánovacích podkladů obcí – viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; na rozdíl od plánů území s archeologickými nálezy, které se aktualizují 1x za 20 let nebo „… pokud se významně změnily vědecké poznatky o archeologických nálezech a jejich výskytu v území…“ - § 23b, odst. 3 PamZ, se územně analytické podklady aktualizují průběžně a jejich úplná aktualizace se provádí ve dvouletých cyklech

možná interakce:

s informačními zdroji NPÚ, s procesem pořizování plánů území s archeologickými nálezy

důležitost, vliv, atraktivita, pravděpodobnost vzniku a úspěch, závažnost

příležitost vysoce atraktivní s velkou pravděpodobností úspěchu už s ohledem na stále aktualizované informační zdroje, které má NPÚ k dispozici. Předností údajů spravovaných NPÚ je jejich vícezdrojovost (na rozdíl od jiných systémů se neomezují na evidenci přítomnosti archeologického dědictví zjištěnou archeologickým

51


dopadu:

výzkumem)

doporučení:

zajistit pro potřeby věcné i formální správy údajů o území s archeologickými nálezy odpovídající množství finančních i personálních zdrojů

název:

vědeckovýzkumná činnost

vymezení:

účastí na řešení úkolů výzkumů a vývoje NPÚ dokládá, že je vědeckovýzkumnou institucí, jeho zaměstnancům je dán prostor pro odborný růst

možná interakce:

s organizační kulturou


vědeckovýzkumná činnost – od principu pozitivní – nesmí být prováděna na úkor ostatních činností prováděných archeology NPÚ; výstupy z jednotlivých úkolů musí být – už s ohledem na kredit organizace a konkurenci ostatních subjektů, zejména veřejných výzkumných institucí – kvalitní a nezpochybnitelné

doporučení:

preference úkolů, jejichž výstupy budou okamžitě uplatnitelné při výkonu další archeologických činností a využitelné i dalšími subjekty (zejména státní správou); výstupy z úkolů VaV musí projít vnitřní kontrolou

HROZBY název:

absence jednotných oborových požadavků na způsob výkonu archeologických činností

vymezení:

způsob výkonu naprosté většiny archeologických činností není standardizován a podobně je tomu s parametry výstupů, které v rámci těchto činností vznikají

možná interakce:

s ostatními oprávněnými organizacemi, se státní správou a samosprávou, s požadavkem na kompenzace veřejného zájmu


pravděpodobnost vzniku vysoká, dopad na NPÚ závažný: pro archeologii v NPÚ je standardizace postupů a výstupů klíčová, zejména s ohledem na potencionální riziko střetu zájmů – pokud se archeologové budou vyjadřovat k záměrům obnovy památkově chráněných objektů a v památkově chráněných územích, což je jejich povinností, a zároveň budou provádět záchranné výzkumy, k čemuž mají možnost, je třeba zajistit, aby nemohli být podezříváni z účelově formulovaných podmínek.

doporučení:

aktivní postoj při formulaci standardů archeologických činností, zejména těch, které jsou spojeny s terénními (záchrannými i badatelskými) výzkumy – velmi pečlivě je třeba zvážit požadavek provádění „totálních výzkumů“, zejména s ohledem na míru jejich legality a s ní spojenou vymahatelnost a dále na případnou povinnost kompenzace veřejného zájmu

název:

limitované možnosti formulace podmínek dle § 14 PamZ

52


vymezení:

povinnost stavebníka umožnit provedení záchranného výzkumu v území s archeologickými nálezy je upravena zákonem, nelze ji proto (znovu) ukládat individuálním správním aktem, zde konkrétně správním rozhodnutím vydaným dle § 14 PamZ

možná interakce:

s vlastníky nemovitostí, se správci a uživateli nemovitostí, se správními orgány, s oprávněnými organizacemi


pravděpodobnost vzniku vysoká, dopad na NPÚ závažný: pro archeology NPÚ toto představuje komplikaci při formulaci podmínek, za kterých je možné provést obnovu dle § 14 odst. 1 nebo stavbu, změnu stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práce na nemovitostech podle § 14 odst. 2 PamZ, neboť správní úřady s odkazem na výše zmíněnou zákonnou povinnost strpět provedení záchranného výzkumu zpravidla archeologii nezařazují do výrokové části svých správních rozhodnutí, ale až do odůvodnění, jehož obsahem nejsou dotčené osoby, respektive účastníci řízení vázáni (jsou vázáni pouze výrokem); jisté riziko v sobě zahrnuje i skutečnost, že podmínky formulované ve vyjádření mohou do značné míry kolidovat s postupem zvoleným organizací, která příslušný záchranný výzkum provádí, což může celý proces značně komplikovat

doporučení:

i přes „nižší“ právní sílu (vymahatelnost) požadavků na způsob realizace zemních prací a s nimi spojeného záchranného výzkumu je třeba tyto požadavky do vyjádření vkládat; pokud si to situace vyžádá, konsultovat podobu podmínek s oprávněnými organizacemi, které by přicházely v úvahu coby výkopci

název:

plány ochrany území s archeologickými nálezy dle § 23b PamZ

vymezení:

na základě ustanovení § 23b PamZ a v rozsahu prováděcí vyhlášky č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy, může každý kraj vydat plán území s archeologickými nálezy

možná interakce:

s vlastníky nemovitostí, se správci a uživateli nemovitostí, se správními orgány


pokud v plánech území s archeologickými nálezy nebude konstatováno, že celé území příslušného kraje - mimo plochy prokazatelně vytěžené až na třetihorní úroveň - je územím s archeologickými nálezy, a budou zde vyznačena pouze aktuálně známá naleziště = ÚAN, pak je jakákoliv činnost prováděná mimo tato území vyjmuta z působnosti § 22 PamZ a nálezy zde učiněné jsou nálezy náhodnými, respektive nepředvídanými, a to se všemi dopady dle § 23 PamZ a § 176 StavZ

doporučení:

sběr informací o archeologickém potenciálu území (akcent na plošnou prospekci, preference získávání údajů o regionu/krajině před výzkumy zaměřenými na omezený počet lokalit, byť třeba významných)

název:

požadavek na kompenzaci veřejného zájmu

vymezení:

veřejný zájem může být ve své podstatě dvojí – na ponechání archeologických nálezů in situ, tedy v původním uložení nebo

53


naopak na prozkoumání archeologických situací v rozsahu větším, než je prostor ničený stavební či jinou činností v území s archeologickými nálezy; finanční zdroje na kompenzaci obou možných variant veřejného zájmu jsou mizivé – NPÚ žádnou vlastní finanční rezervou nedisponuje, jediný dotační titul, který spravuje – Program podpory záchranných archeologických výzkumů – je využitelný pouze pro subvenci záchranných výzkumů vyvolaných fyzickými osobami v této souvislosti nepodnikajícími, kdy náklady hradí provádějící organizace možná interakce:

s vlastníky nemovitostí, se zadavateli záchranných výzkumů, s oprávněnými organizacemi


pravděpodobnost vzniku požadavku na kompenzaci veřejného zájmu je vysoká a bude-li směřována na NPÚ (v případě, že půjde o jím prováděný výzkum), může mít značně negativní dopad na rozpočet pracoviště

doporučení:

maximální možná informovanost vlastníka nemovitosti o způsobu a postupu provedení výzkumu, o důležitosti výzkumu ohrožených částí staveniště nebo naopak o důležitosti ponechání jeho části v nedotčeném stavu; shromáždění dostatečného množství informací o archeologickém potenciálu nemovitostí dotčených stavbou (pro případnou argumentaci jak směrem k vlastníkovi nemovitosti, tak směrem ke správnímu orgánu)

název:

Program (PPZAV)

vymezení:

PPZAV je dotačním titulem se stanoveným účelem využití, konkrétně k podpoře záchranných archeologických výzkumů, které jsou hrazeny z prostředků provádějící organizace. Dotace vložené do PPZAV jsou peněžním prostředkem státního rozpočtu a jako takové jsou využitelné a zúčtovatelné pouze v daném rozpočtovém roce; na dotaci není automatický právní nárok; NPÚ dle regulí PPZAV de iure provádí téměř všechny dotované výzkumy (výjimkou jsou akce MZM), na základě čehož vstupuje do smluvních vztahů s vlastníky dotčených nemovitostí, případně také s oprávněnými organizacemi, které jsou faktickými výkopci a vůči NPÚ vystupují jako subdodavatelé

možná interakce:

s vlastníky nemovitostí, se správci a uživateli nemovitostí, se správními orgány, s oprávněnými organizacemi


problémy s výzkumem prováděným de iure NPÚ a de facto jinou oprávněnou organizací se mohou objevit prakticky kdekoliv a na základě stávajících zkušeností nelze jejich vývoj ani způsob řešení předjímat, respektive může se region od regionu lišit (vše závisí na dohodě s vlastníkem nemovitosti, postoji správního orgánu atd.); pokud však tyto problémy nastanou, NPÚ je do nich od povahy věci zainteresován, aniž by měl celý proces pod svoji úplnou kontrolou

doporučení:

iniciovat změnu způsobu rozdělování financí z PPZAV tak, že NPÚ si

podpory

záchranných

archeologických

výzkumů

54


ponechá funkci administrátora programu, čili shromáždí pro poskytovatele dotace – MK ČR – všechny potřebné dokumenty, ale do smluvních vztahů s vlastníky nemovitostí bude vstupovat pouze v případě, kdy sám bude výkopcem název:

způsob výuky archeologie na VŠ

-vymezení:

výuka archeologie na VŠ je směřována především do oblasti terénního výzkumu, památkářská archeologie zůstává stále na okraji zájmu

možná interakce:

se strategií archeologie v NPÚ, s jejími prioritami, s organizační kulturou

důležitost, vliv, pro NPÚ je zásadní, aby studenti archeologie vnímali ochranu archeologického dědictví na původním místě jako žádoucí, neboť se atraktivita, pravděpodobnost tím eliminuje riziko střetu priorit organizace a jeho zaměstnanců vzniku a úspěch, závažnost dopadu: doporučení:

kontaktovat katedry archeologie a konzultovat s nimi náplň předmětu archeologické památkové péče, případně nabídnout vlastní zaměstnance pro její externí výuku

3.3. Závěrečné shrnutí Pozice archeologů NPÚ je v systému organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů do jisté míry výlučná, ale tato silná stránka není dosud plně využita. Překážkou jejího plného využití je absence společné vize a společně sdílených priorit, dále absence jednotné strategie, respektive společných strategických cílů a jednotných postupů a v neposlední řadě také stav organizační kultury. Akceptace totožné vize, priorit a strategie je primárním předpokladem pro to, aby byl NPÚ vnímán jako instituce otevřená a ve svých postupech předvídatelná, což je důležité pro všechny subjekty, které mají jakýkoliv vztah k archeologii. Pravděpodobně největší síla NPÚ spočívá v jeho datových zdrojích, která zahrnují informace o území celého státu a činí z NPÚ velmi perspektivního a pro mnohé subjekty zajímavého partnera. Za slabinu je nutno považovat dlouhodobě neřešenou problematiku ukládání movitých nálezů (toto se týká jednak způsobu jejich evidence, jednak vlastního uložení, tedy nedostatečného počtu vyhovujících depozitářů). Slabou stránkou je i personální pod dimenzovanost části územních pracovišť, která tak mohou zajišťovat pouze část ze spektra archeologických činností. Za výraznou slabinu je nutné považovat také minimální informovanost nearcheologů o nákladech na výkon archeologických činností, zejména archeologického výzkumu a následné péče o spravovaný movitý archeologický fond. Dosud komplexně neřešená je otázka způsobu a nedostačujícího rozsahu výuky archeologické památkové péče na vysokých školách, která pak není vnímána jako plnohodnotný obor, ale spíše jen jako doplněk archeologie terénní (výkopové).

55


Oddíl B - Koncepce

1. Návrhová část – NPÚ a nakládání s archeologickým památkovým fondem 1.1. Ochrana archeologického památkového fondu (MT) 1. Specifikace: ochrana archeologického památkového fondu je nejvlastnějším úkolem NPÚ. Není ji možné vykonávat bez dostatečných materiálních i lidských zdrojů a kromě jiného také účinné podpory legislativního prostředí. Jasná je potřeba jednotících pravidel managementu archeologické části památkového fondu přímo v krajině, i pravidel jejich dočasného či trvalého uložení v depozitářích NPÚ. NPÚ má mezi státem zřizovanými odbornými organizacemi nepochybně výlučné postavení k tomu, aby se ochraně archeologického památkového fondu věnoval. Je to zejména již vícekrát jmenovaná celostátní síť pracovišť a jsou to i poměrně bohaté a systematicky budované informační zdroje o památkovém fondu archeologické povahy v krajině. Právě ty v současnosti znamenají asi nejvýraznější prvek aktivní a preventivní ochrany této části památkového fondu, které má NPÚ a v něm obor archeologie k dispozici a který dosud není schopen beze zbytku využít. 2. Cíle: vlastní cíl tohoto snažení je zřejmý. Archeologický památkový fond v ČR bude řádně a systematicky evidován, poznáván a účinně chráněn. Jednu položku od druhé lze jako cíle oddělit pouze nesnadno. Jedno podmiňuje druhé. Pouze kvalitně dokumentovanou a definovanou památku lze účinně chránit. 3. Řešení: Změny, nutné pro účinné řešení tohoto tématu jsou trojího rázu. a) Personální a technické dobudování možností oboru uvnitř NPÚ 1) v krátkodobém horizontu (2011) nutná stabilizace úseků archeologie v rámci struktury NPÚ a vyhodnocení dopadů systematizace na plnění úkolů oboru. 2) ve střednědobém (2012 a 2013) a dlouhodobém horizontu (2014 až 2016), v návaznosti na institucionální podporu a úkoly plynoucí z předpokládané nové legislativy, rozvoj personálního a technického vybavení útvarů archeologie v NPÚ. b) Jasná a průhledná pravidla činností a působení 1) v krátkodobém horizontu (2011) vypracování materiálu „Program činnosti a působení útvarů archeologie v NPÚ“ (statutární činnost, vědecko-výzkumná činnost a specializace). 2) ve střednědobém horizontu (2012 a 2013) zpracování „Koncepce ochrany archeologického památkového fondu v působnosti NPÚ“. 3) v dlouhodobém horizontu (2014-2016) naplňování pravidel této koncepce v praxi. c) Koncepční uchopení problematiky novelou zákona č. 20/87Sb. 1) v krátkodobém horizontu (2011), v návaznosti na legislativní plán vlády ČR a legislativní proces. 3.1. Termín uskutečnění: dílčí plnění uvedeného bodu proběhlo již v rámci nedávné restrukturalizace a systematizace NPÚ v roce 2009. Změny v nejbližší budoucnost, bez nutné hospodářské základny, nebude možno realizovat, avšak měly by se v každém případě stát jedním ze základních bodů koncepce rozvoje oboru v NPÚ, bez nějž nebude možné řadu problémů řešit systémově. Na druhém z úkolů se do jisté míry pracovalo i v minulém období, často i mimo NPÚ. Zde je nutno koordinovat tvorbu pravidel, definicí a standardů tak, aby byly akceptovány nejen archeology uvnitř NPÚ! Třetí část je zcela mimo působnost archeologů. Jsme ale přesvědčeni, že možnost a povinnost vstupovat formou expertní služby do vývoje legislativy oboru by měli mít také archeologové NPÚ, jako pracovníci odborné organizace MK ČR, které novou legislativu zřejmě připraví. To vše s plnou institucionální podporou NPÚ.

56


3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení NPÚ, členové komise pro archeologii při generálním řediteli NPÚ v koordinaci s odborem archeologie ÚP a pracovníky archeologických útvarů jednotlivých ÚOP. 3.3. Finanční náročnost: Otázka dobudování personálních a technický kapacit NPÚ je nepochybně finančně náročnou věcí. Zejména při definování koncepčních materiálů je možno počítat s využitím prostředků na vědu a výzkum, neboť se jednoznačně jedná o aplikovaný výzkum. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu desítky milionů Kč. 5. Důsledky řešení: jasná pravidla a definice součástí památkového fondu a pravidla jejich aktivní ochrany a dostatek personálních kapacit k tomu tak opravdu činit. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní záběr v rámci všech ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: moderní legislativa upravující tuto oblast, odstraňující např. rizika chybného koncepčního přístupu orgánu veřejné správy tak, jak snadno může dojít při vytváření plánů s archeologickými nálezy Kraji, je nutností. Odborná složka památkové péče není výkonným orgánem, přesto ale musí být vybavena možností účinného a včasného zásahu a) proti konání stavebníka, b) proti konání orgánů veřejné a státní správy, ohrožuje-li svým konáním zájem péče o archeologický fond i případné zájmy majitele, správce, uživatele dané lokality. Ostatní položky žádná opatření nevyžadují.

1.2. Poznávání archeologického památkového fondu (JP) 1. Specifikace: mezi důležité činnosti archeologických útvarů NPÚ patří poznávání archeologického památkového fondu pomocí nedestruktivních nebo destruktivních metod. Tato aktivita by měla být podporována a trvale naplňována prostřednictvím dostatečně personálně a materiálně technicky zajištěných útvarů na všech ÚOP NPÚ. Význam této činnosti je markantní především při získávání nových informací o podobách uvedené kategorie památek, které se přímo odráží v památkových procesech jejich následné ochrany, prevence či případně predikce dosud neznámých hodnot ukrytých v řadě podob v sídelní krajině. Republikové pokrytí archeologickými pracovišti na jednotlivých ÚOP NPÚ je důležitým předpokladem pro naplňování systematického poznávacího procesu, jehož výsledky mohou být náležitě využity (aplikovány) při procesu nakládání s památkovým fondem. 2. Cíle: poznávání je nutné vnímat jako důležitou složku práce archeologů NPÚ. Mezi hlavní cíle náleží poznávání archeologického dědictví pro účely vytváření nástrojů preventivní péče a jeho následné ochrany. Do této skupiny spadá celá řada činnosti spojená se systematickým monitoringem území státu, jeho krajiny a sídel za účelem vyhledávání míst potencionálního výskytu archeologických památek, následné dokumentace, monitoring stavu známých archeologických památek, aplikace nedestruktivních metod vedoucích k vymezení archeologických památek s následným využitím při jejich památkové ochraně, tvorba podkladů pro územní plánování a předprojektovou přípravou obnovy památek. Další oblastí poznávání je činnost záchranná, do které spadá provádění různých forem terénních výzkumů. Objem této činnosti by měl být úměrný zaměření, personálnímu obsazení a technickým možnostem daného pracoviště. Výzkumná aktivita by měla být zaměřena převážně na výzkum významných kulturních památek nebo památkových sídelních areálů. Stejným způsobem lze zajišťovat archeologickou terénní činnost při stavebních obnovách historických objektů (panských sídel, církevních areálů) ve správě

57


NPÚ, kde je nutná společná koordinace všech složek památkové péče. Mezi možné úkoly archeologů NPÚ lze uvést realizaci zjišťovacích archeologických výzkumů za účelem ověření stavu památkového potenciálu sledovaného místa (lokality, památky) pro účely tvorby územních plánů, přípravy památkových obnov a získání podkladů pro zapsání archeologických lokalit na seznam KP. Výsledky této činnosti mohou být využity nejen pro potřeby oborového výzkumu, ale především pro účely a rozhodování orgánů památkové péče a státní správy ve věci hospodaření s památkovým fondem. 3. Řešení: uskutečnění předložených cílů není možná bez odpovídajícího personální posílení většiny archeologických útvarů NPÚ. Pro naplnění těchto vizí je nutné: a) Přijetí oborově uznaného nebo formulace interního etického kodexu archeologické činnosti. 1) v krátkodobém horizontu (2011) definovat materiál na toto téma a po projednání jej předložit vedení NPÚ ke schválení jako interní závazný předpis NPÚ. 2) ve střednědobém (2012-2013) a dlouhodobém horizontu (2014-2016) jeho aplikace a kontrola. b) Zpracovat institucionálně závazný materiál, specifikující podoby archeologických výzkumných aktivit v NPÚ. 1) v krátkodobém horizontu (2011). c) Zpracování zásad (oborových pravidel) výzkumné činnosti, včetně definování standardů terénních výzkumů na různých typech lokalit, způsobů jejich dokumentace a uchovávání výsledků (správa dat). 1) ve střednědobém horizontu (2012-2013), v návaznosti na program vědy a výzkumu v NPÚ. d) Podpora interdisciplinární spolupráce oboru archeologie s dalšími obory zabývající se výzkumem kulturního dědictví v rámci NPÚ (především oblast stavebně historických průzkumů (SHP) a technologických laboratoří). 1) úkol bude řešen v návaznosti na program vědy a výzkumu NPÚ e) Zpracování koncepce specializace jednotlivých archeologických útvarů v rámci NPÚ, případně formulování vize odborně profilovaných center v rámci NPÚ, zaměřených na komplexní interdisciplinárně pojatý památkový výzkum různých kategorií památek (městské aglomerace, vesnická sídliště, sakrální architektura a církevní areály, panská sídla, zaniklé památky v krajině, movité památky aj). 1) viz bod 1.1.3b v dlouhodobém výhledu (vize) 3.1. Termín uskutečnění: postupně v průběhu 2011 – 2016. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: a)-c), e) členové komise pro archeologii při generálním řediteli NPÚ v koordinaci s pracovníky archeologických útvarů jednotlivých ÚOP; d) odborné složky NPÚ 3.3. Finanční náročnost: v krátkodobém horizontu bez nároků. Ve střednědobém horizontu je možno propojit s úkoly vědy a výzkumu v NPÚ 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: bez nároků. 5. Důsledky řešení: jasná specifikace památkového rámce výzkumné činnosti NPÚ, sjednocení a formulace zásad výzkumné činnosti (standardy). 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní záběr v rámci všech ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: hledat cesty, jak buď legislativní či mimo legislativní cestou vzniklá pravidla učinit závazná.

58


1.3. Uchovávání archeologického památkového fondu (MT) 1. Specifikace: památkový fond je v zásadě ten, který v sobě dosud ukrývá krajina ČR. Je z hlediska potřeb oboru i v zájmu veřejnosti ten nejpodstatnější, neboť představuje více či méně nepoškozený tezaurus informací o vývoji životního prostředí našeho území v minulosti a o kvalitě života jeho obyvatel. S touto položkou úzce souvisí podmínky ochrany archeologické části památkového fondu. Jeho jasná definice i moderní legislativa. Druhou část archeologického památkového fondu, která má být uchovávána, tvoří informace o památkovém fondu (dokumentace, artefakty, databáze, expertizy, data), pořízené při výzkumu, iniciovaném a) odborným zájmem (z pohledu NPÚ např. jde také o zkvalitnění ochrany lokality), či za b) záchranném (zde archeologie v současném právním prostředí jen velmi nesnadno ovlivňuje skutečný rozsah výzkumu, jeho rychlost i možnosti zpracování výsledků výzkumu do „poznávacího pramene jiného typu“, kterým kvalitní dokumentace je). 2. Cíle: uchování archeologického památkového fondu je samo o sobě cílem. Je zřejmé, že vzhledem k aktivitám moderní společnosti v krajině nemůže být chráněn a priori ve svém současném stavu. Cílem proto je, aby každý zásah do tohoto souboru informací o minulosti našeho území nikoliv beze zbytku zanikl, ale změnil svůj charakter. Z archeologických nemovitých a movitých nálezů uložených ve svém původním prostředí, tj. v zemi se stane informační zdroj – pramen informací o zaniklé archeologické památce. Tato dokumentace musí splňovat společné znaky a hmotný nálezový fond musí být uložen v podmínkách zaručujících jejich dlouhodobé přetrvání. Pramenný fond, který má být uchován, je v některých případech chráněn zápisem do ÚSKP ČR. Praxe ukazuje, že v případě archeologie je takových památek a) nedostatečné množství a za b) jsou v nevhodné struktuře. Navíc, a to je nejdůležitější, ani prohlášení KP prakticky neznamená aktivnější ochranu nálezového fondu v zemi. Specifická je situace prohlášených KP, NKP, PR a PZ architektonické povahy, kde ze zákona je jejich archeologický kontext chráněn pouze jako území s archeologickými nálezy, kde jediný způsob „uchování“ je právě záchranný archeologický výzkum. To platí pro uchovávání velké většiny archeologických nemovitých a movitých nálezů v zemi! Všechny mohou být nejsnáze „uchovány“ záchranným archeologickým výzkumem a z pohledu budoucího hospodaření s archeologickým památkovým fondem pouze čekají, až se najde ten, který změnu stavu archeologické památky inicializuje. 3. Řešení: také v této oblasti je nutno vypracovat: a) Koncepce pravidel, forem a způsobů uchovávání archeologického památkového fondu (definování památkového fondu pro ÚPD, monitoring, praktická péče a návaznost na ÚSKP ČR). 1) střednědobý (2012-2013) a dlouhodobý horizont (2014-2016), také v provázanosti s úkoly vědy a výzkumu v NPÚ. Neoddělitelná a spíše zanedbaná je otázka jednotného přístupu k uchování movitého archeologického fondu. V současné době je značná část tohoto fondu zpracována pouze z části a není uložena v podmínkách, zaručujících jeho dlouhodobé trvání. V rámci NPÚ je tedy nutná b) formulace pravidel uchování movitého archeologického fondu, uloženého v NPÚ po dobu technického zpracování v návaznosti na celkovou koncepci depozitářů NPÚ. 1) V krátkodobém horizontu (2011). c) vyjasnit majetkové vztahy k jednotlivým výzkumům a to včetně těch, které pocházejí z objektů ve správě NPÚ a které byly získány činností jiných organizací. 1) V krátkodobém horizontu (2011).

59


3.1. Termín uskutečnění: v průběhu 2011-2016. Obor archeologie v NPÚ si je výše zmíněných problémů vědom již delší dobu a v některých segmentech je znatelná snaha je řešit (metodiky, depozitáře, informační prostředí, majetkové vypořádání). 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení NPÚ a jeho ÚOP, ÚP NPÚ a pracovníci ÚOP 3.3. Finanční náročnost: Jde zejména o revizi aktualizovaných dat, vývoj a pravidelnou údržbu softwarového i hardwarového vybavení. Částka tedy rozhodně nemalá. Jisté je, že rozvoj systému je podmíněn také vývojem rozpočtu NPÚ. Základní údržba by ale měla být pravidelnou a základní položkou. Rozvoj by mohl a měl být provázán s programem vědy a vývoj v NPÚ. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: Lze odhadnout na řádově miliony Kč ročně ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. 5. Důsledky řešení: uchování archeologického památkového fondu s dlouhodobou perspektivou, a to jak v položce terénní práce, včetně monitoringu důležitých archeologických lokalit, důstojné uložení archeologických nálezů a informací o nich a lokalitách z nichž pocházejí. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní záběr v rámci všech ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: v oblasti legislativy dotýkající se památkového zákona je nutno z hlediska uchování archeologické položky v památkovém fondu dbát na minimalizaci krizových momentů, vytvářejících možnosti špatného rozhodnutí orgánů veřejné správy (již zmíněné parametry plány území s arch. nálezy, nejednotný a památkám škodící výklad některých ustanovení zákona, jako je §22, odst. 2 apod.). Vhodným způsobem sjednotit výklad ustanovení zákona č. 122/2000Sb. a jeho prováděcí vyhlášky ve věci archeologických nálezů a legislativním způsobem ukotvit také povinnosti související s dlouhodobým uchováním různých druhů informací o archeologickém památkovém fondu.

1.3.1. Péče o nemovitý archeologický fond (MT) 1. Specifikace: nemovitý archeologický fond a péče o něj představují komplexní a složitou problematiku. Nemovité archeologické památky se nacházejí na pozemcích tisíců vlastníků, mnohdy jsou na několika parcelách se složitými majetkově-právními vztahy. Někdy jsou veřejnosti přístupné a jindy nikoliv. Někdy jsou ohrožené hospodářskými, či jinými aktivitami moderní doby, jindy jsou v klidovém stavu. Přirozeně, že se z odborného pohledu jedná o stopy rozdílných lidských aktivit (sídelní, funerální a sakrální místa, hospodářské celky, těžba a zpracování, komunikace etc.), což také jednotný náhled na metodiku péče o ně neusnadňuje. Definice pravidel péče o takto různorodým způsobem charakterizované památky je v našem prostředí spíše na počátku. Aktivní péče o památkový fond v oblasti archeologie je zcela závislá na informacích, které jsou zásadně trojího druhu. Za a) informace vzniklé v minulosti a zachycené písemnými a jinými historickými prameny. Za b) informace vzniklé v důsledku činnosti archeologů a konečně za c) majetkoprávní a jiné vztahy, ovlivňující perspektivy dané lokality v dnešní době. 2. Cíle: cílem je zajistit, aby smysluplný výběr památek archeologické povahy, viz. výše, dlouhodobě neztrácel na své hodnotě a naopak, tam, kde je to možné jí vhodnými zásahy (nedestruktivní metody poznání, drobné datovací sondáže, prezentace památky, ale také výstavy etc.) zhodnocoval.

60


3. Řešení: k bodu a) informační zdroje jsou v této chvíli z velké části mimo naší kompetenci, jejich existence zdůrazňuje nutnost interdisciplinární spolupráce při poznávání a ochraně památek. K bodu b) informační zdroje o archeologických výzkumech a jejich výsledcích jsou sice pro starší období rozptýlené a i dnes existuje řada dílčích databází (hradiště, zaniklé středověké vesnice), avšak prostředí SAS spolu s ADČ (pro Čechy) otevírá možnosti použití pro aktivní péči o archeologický památkový fond. Je také třeba doplnit pravidla pravidelného monitoringu lokalit s přihlédnutím k jejich specifikům dle druhu. K bodu c) informace o současném stavu památek a stupně jejich ohrožení jsou mimo odborný úsek. Oznamovací povinnost je na stavebníkovi a určité povinnosti mají také orgány veřejné správy. Vymahatelnost takových informací však není stoprocentní. Z uvedeného důvodu je nutné: 1) V krátkodobém horizontu (2011) příprava koncepce jednotného archeologického informačního systému oboru (pro NPÚ zejm. např. vrstvy památek a památkové chráněných zemí, vrstva VAL) 2) Ve střednědobém horizontu (2012-1213) v návaznosti na legislativní změny také příprava eventuálně nových vrstev. Srovnej s b. 1.3. 3.1. Termín uskutečnění: řešení vyžaduje určité úpravy společenského klimatu, včetně legislativy a vize jednotného oborového informačního systému přesahuje působnost NPÚ. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: v rámci NPÚ všichni pracovníci resortu archeologie. 3.3. Finanční náročnost: Intenzita řešení této oblasti odvisí od již vícekrát zmiňovaného rozvoje oborových informačních zdrojů stejně jako personálním posílení a obecně na vývoji ekonomické situace ČR. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: nelze specifikovat jinak než řádově v milionech Kč, souvisí ale s ostatními body koncepce. 5. Důsledky řešení: péče o archeologický památkový fond jsou založeny na kvalitních vstupních informacích a následném monitoringu. Revize vstupních informací by naplnila prvních pět let realizace koncepce. Monitoring a průběžná aktualizace je pak záležitostí dalších let. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní 7. Legislativní a nelegislativní opatření: Body a) a c) musí být precizovány v souvislostí s novou legislativou.

1.3.2. Péče o movitý archeologický fond ve správě NPÚ (JP) 1. Specifikace: NPÚ je institucí, která se svou výzkumnou činností podílí na získávání nových archeologických movitých nálezů. V případě výzkumné činnosti na objektech ve správě NPÚ se stává i jejich správcem ve smyslu sbírkotvorné instituce. Nálezy získané z investorsky hrazené záchranné výzkumné činnosti jsou po svém vyhodnocení předávány do příslušných státem zřizovaných sbírkotvorných institucí. Archeologické nálezy tvoří specifický a druhově pestrý a svou materiální povahou vysoce choulostiví nálezový fond. Jejich materiálová různorodost si vyžaduje zvýšené nároky na personální zabezpečení péče o tento druh památek a následné uložení ve specializovaných depozitářích.

61


Klíčovým specifikem archeologických nálezů je jejich stále narůstající objem, úměrně odpovídající objemu provozované terénní výzkumné činnosti. Současný stav péče, evidence a uložení archeologických nálezů v NPÚ v převážné většině nesplňují kritéria, která jsou na tento druh památek kladena. 2. Cíle: péče o movitý archeologický fond představuje za současného stavu věcí jeden z mimořádně důležitých úkolů NPÚ. Pro naplnění uvedeného úkolu je v nejbližším období nutné zajistit vypracování metodiky zásad základní péče a jednotné evidence archeologických nálezů podle majetkové příslušnosti a její obecné zavedení do praxe jednotlivých ÚOP. Na základě detailního vyhodnocení stávajícího stavu zpracovat koncepci podoby základní struktury depozitářů archeologického materiálu v NPÚ, pro jejich trvalé nebo dočasné uložení. Na základě ní pak realizovat síť specializovaných archeologických depozitářů vycházející z potřeb jednotlivých územních pracovišť, které musí respektovat obecné zásady pro uložení památek uvedené povahy. Určujícím znakem odpovídajícího depozitáře jsou přiměřené kapacitní parametry, dobrý technický stav objektů nebo prostor určených k jejich uchovávání. Depozitáře musí splňovat odpovídající fyzikální a chemické podmínky, kterými jsou zejména stálá přiměřená teplota vzduchu, stálá vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření, vždy v závislosti na druhu uloženou předmětu. Ochrana sbírkových předmětů (s přihlédnutím k povaze nálezu) musí být zabezpečena odpovídajícím způsobem proti násilnému vniknutí, požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami. Předměty musí být uloženy způsobem, který vylučuje jejich poškození nebo zničení. Podrobná pasportizace depozitářů NPÚ z těchto hledisek v současné době probíhá. Vhodným doplňkem bezprostředně navazujícím na depozitář archeologických nálezů by u větších úložišť měly být konzervátorské laboratoře, případně prostory na základní ošetření nalezených předmětů. S uvedenou problematikou souvisí nedostatečné personální obsazení úseků péče o nálezy na vybraných archeologických pracovištích. Samostatným úkolem je vyřešení otázky problematických souborů archeologických movitých nálezů jiných archeologických institucí uložených na objektech NPÚ. 3. Řešení: vzhledem k současnému neutěšenému stavu péče o archeologické nálezy v NPÚ je nutné realizovat: a) Zásady péče a jednotné evidence archeologických movitých nálezů v péči NPÚ 1) v krátkodobém horizontu (2011) vypracování zásad jednotné evidence archeologických nálezů v péči NPÚ. 2) ve střednědobém (2012-2013) a dlouhodobém horizontu (2014-2016) jejich uvedení do praxe. b) Koncepce základní struktury úložišť archeologických movitých nálezů v NPÚ 1) v krátkodobém horizontu (2011) vyhodnocení současného stavu, vypracování detailní pasportizace míst sloužících k uložení archeologických nálezů na jednotlivých ÚOP. 2) ve střednědobém horizontu (2012-2013) na základě zjištěného stavu specifikování potřeb a následné vypracování koncepce rozvoje depozitářů pro archeologické nálezy, včetně stanovení priorit potřeb jednotlivých ÚOP, vytipování potencionálních objektů ve správě NPÚ využitelných na depozitáře, případně specifikace parametrů zcela nových objektů pro uložení nálezů. c) Realizace základní sítě depozitářů archeologických nálezů na jednotlivých ÚOP 1) v návaznosti na koncepci depozitářů NPÚ postupné zpracování projektové dokumentace k depozitářům, rozpočet nákladů a žádost o finanční zabezpečení na jejich výstavbu v jednotlivých ÚOP. Postupná realizace úložišť, jejich vybavení a přesun archeologického materiálu. Řešení přesahuje horizont roku 2016 a lze ho označit jako vizi. d) Personální posílení úseků péče o archeologické movité nálezy 1) na vybraných archeologických pracovištích (viz kap. 3 odd. B) v dlouhodobém horizontu (2014-2016).

62


e) Vyřešení otázky problematických souborů archeologických movitých nálezů jiných archeologických institucí uložených na objektech NPÚ 1) v krátkodobém horizontu (2011) dokončení procesu uzavírání dohod mezi NPÚ a ARÚ AV ČR v Praze o vypořádání závazků plynoucích z povinnosti zajištění péče o archeologické nálezy uložené na objektech NPÚ a následná realizace. 3.1. Termín uskutečnění: Je specifikován u jednotlivých bodů, vyřešení však nepochybně přesahuje horizont této koncepce. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: a,b,c,e) členové komise pro archeologii při generálním řediteli NPÚ v koordinaci se skupinou pro koncepci depozitářů, sekcí generálního ředitele, provozně ekonomickou sekcí ÚP a ÚOP a sekcí správy památkových objektů. 3.3. Finanční náročnost: a) bez nároků; b) první etapa bez nároků; druhá etapa finanční zajištění zabezpečení zpracování projektů formou zadaných služeb z rozpočtu přidělené dotace z MK ČR; c) třetí etapa v závislosti na přidělených prostředcích ze státního rozpočtu – v rámci rozpočtu MK ČR; d) viz kap. 3 odd. B; e) bez nároků. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: a) bez nároků; b,c,d) investice ve výši řádově desítek miliónů Kč. 5. Důsledky řešení: koncepční představa o nárocích a budoucí struktuře archeologických depozitářů; zlepšení stavu péče o archeologické nálezy. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní rozměr v rámci všech ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: bez opatření.

1.3.3. Správa a péče archeologická data a informace (AK, PŠ) 1. Specifikace: na celorepublikové úrovni tvoří archeologické informace Informační systém o archeologických datech NPÚ (ISAD NPÚ), který je součástí Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP). ISAD NPÚ je umístěn na centrálním serveru Národního památkového ústavu, ústředního pracoviště. Byl vybudován s cílem sjednotit archeologická data vytvořená v projektech výzkumu a vývoje na ústředním pracovišti NPU a vytvořit aplikaci na internetu pro komplexní práci s těmito i dalšími daty získávanými v procesu péče o archeologický fond. Výchozí aplikací je Státní archeologický seznam ČR jehož základem je archeologická mapa České republiky v prostředí geografických informačních systémů (GIS) s připojenými informacemi o územích s archeologickými nálezy (UAN). SAS ČR eviduje území s archeologickými nálezy na území celé ČR. NPÚ zpřístupnil v ISAD NPÚ v rámci spolupráce s ARU v Praze pro území Čech Archeologickou databázi Čech (ADČ) v mapovém projektu i jako databázovou aplikaci. Všechny základní aplikace v ISAD NPÚ jsou navzájem propojeny a uživatelé mají také možnost pracovat v jednom mapovém projektu se dvěma základními archeologickými datovými zdroji v ČR (SAS ČR a ADČ). ADČ a archeologické archivy ARÚ Praha a Brno jsou základními zdroji pro vytváření základní archeologické informační vrstvy (ZAIV) v SAS ČR. Dále jsou to regionální správci pro aktualizaci ZAIV a v neposlední řadě také archiv NPÚ. ADČ eviduje archeologické výzkumy a nálezy na území Čech. Je centrální evidencí Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která soustřeďuje nejkompletnější soubory informací o archeologických výzkumech a nálezech pro území Čech. 2. Cíle: cílem SAS ČR a ISAD NPÚ je umožnit ochranu a záchranu archeologického dědictví s využitím získaných informací v prostředí GIS organizacím oprávněným provádět

63


archeologický výzkum v součinnosti s orgány veřejné správy při jejich rozhodování. To znamená využít shromážděné informace pro včasné odhalení střetu zájmů s cílem zajistit systematickou záchranu a ochranu archeologických nálezů nemovité a movité povahy při řízení podle památkového zákona. Cílem do budoucna je propracování systému aktualizace dat a dalších datových bází on-line prostřednictvím internetu a propojení s dalšími oborovými informačními zdroji na jednotné platformě GIS v podobě specializovaných vrstev SAS. Důležité bude vytvoření informačního a mapového systému evidence území, na která jsou z hlediska památkové péče kladeny vyšší nároky na informační zdroje, tzn. památkově chráněných území a objektů, historických jader měst a intravilánů. Zpřístupnění vybraných dat veřejné správě, odborné i širší veřejnosti povede ke zkvalitnění rozhodovacího procesu ochrany archeologického dědictví, zvýší informovanost vlastníků pozemků s archeologickými nálezy a zpřístupní informace pro plánování stavební činnosti na těchto územích. 3. Řešení: jedinečnost SAS ČR a dalších aplikací v ISAD NPÚ od ostatních regionálních projektů jsou dány celostátním zaměřením a budováním otevřeného informačního systému. Důležitou předností je tedy sběr archeologických dat v celé České republice jednotnou metodikou, centrální správa dat, pravidelná aktualizace dat SAS ČR regionálními správci v režimu 1× ročně a tím aktualizace vrstvy na internetu, užívání a zpřístupnění dat informačního systému SAS ČR definovaným uživatelům přes přístupové heslo. Pro další rozvoj SAS ČR a aplikací v ISAD NPÚ je důležité: b) Realizace propojení s ostatními oborovými informačními systémy, např. ADČ a dále vybudování nových vrstev SAS památkově chráněných objektů a území. 1) v krátkodobém horizontu (2011, viz. také 1.3.1) je nutno definovat jednotlivé položky oborového informačního systému, včetně jeho součástí mimo působnost NPÚ, v návaznosti na připravované změny legislativy. Tomuto výhledu je pak třeba přizpůsobit další směřování SAS. 2) Na základě rozboru situace by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu měla být vybudována zejména vrstva památkově chráněných jader měst s dlouholetou systematickou záchranou archeologických nálezů. Možnou cestu a zároveň potřebu vybudování takové vrstvy ukazují dva již propracované lokální informační a mapové systémy – mapa archeologických dokumentačních bodů v Praze (ARÚ AV ČR v Praze a NPÚ ÚOP v hl. městě Praze) a Archeologický atlas Olomouce (NPÚ ÚOP v Olomouci), ne náhodou tyto dva systémy reprezentují dvě plošně nejrozsáhlejší a dlouhodobě archeologicky sledovaná památkově chráněná historická jádra měst. Zvýšená stavební činnost posledních dvou desetiletí způsobila, že obdobné aplikace budou nutností i pro další města. Dále by měly být dotvořeny vrstvy významných archeologických lokalit, historických objektů, dalších památkově chráněných území a intravilánů obcí. b) Zachování a podpora jednotné metodiky a systému centrální správy a zajištění pravidelné aktualizace dat. c) Zpřístupňování informací veřejnosti a státní správě s využitím již existující aplikace veřejný přístup SAS a veřejný mapový projekt významné archeologické lokality, kde jsou zpřístupněny vybraná data veřejnosti na webových stránkách NPU webové adrese http://twist.up.npu.cz/. Citlivost archeologických dat si vyžádá zachování výběrovosti těchto zdrojů, tzn. státní správě a odborným institucím lze umožnit vyšší přístup k datům, než široké veřejnosti, kde hrozí větší míra zneužití. Pro širší veřejnost se jeví jako vhodné zvýšit informovanost vlastníků pozemků s archeologickými nálezy a zpřístupnit informace pro plánování stavební činnosti na těchto územích, zejména v součinnosti se stavebníky a projektanty. d) Podpora předávání dat SAS ČR státní správě pro tvorbu územně analytických podkladů (ÚAP), viz. 1.3. sledovaný jev číslo 16 – území s archeologickými nálezy, pro územně plánovací dokumentaci, velké územní celky, komplexní pozemkové úpravy, dále pro lesní hospodářské plány a zejména pro ochranu archeologického dědictví, potřeby památkové péče. Možností je prohlubování této spolupráce i zpřístupněním archeologické vrstvy např. v rámci portálu veřejné správy ČR.

64


3.1. Termín uskutečnění: a-d) kontinuální. Po vytvoření informačního archeologického online systému a zpracování dat a archeologických informací je nutná pravidelná aktualizace a zpřesňování těchto dat a informací. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: centrálním správcem SAS ČR a ISAD NPÚ je odbor archeologie a oddělení informační technologií v UP NPU, pro podkladové datové zdroje archeologové z UOP a odborných organizací. 3.3. Finanční náročnost: pro zpřístupnění archeologických informací z Informačního systému NPÚ a pravidelnou aktualizaci je třeba transformovat SAS ČR a další aplikace v ISAD NPÚ v informační systém, který využívá nejmodernější informační technologie včetně napojení na externí datové zdroje, což je nepochybně finančně náročné. Možností na spolufinancování je využití finančních zdrojů pomocí grantové podpory, nebo prostředků vědy a výzkumu. Pro základní funkce systému však je nutná pravidelná základní podpora tak, aby nedošlo k ohrožení celého systému a tím i smysluplnosti již vynaložených prostředků. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: a-d) řádově několik milionů Kč dle objemu a rozsahu zpracovávaných a dále spravovaných dat a archeologických informací. Souvisí také s plněním dalších úkolů koncepce. 5. Důsledky řešení: budování Informačního systému o archeologických datech umožní zkvalitnění správy a péče o archeologická data, jejich zpřístupnění pro potřeby státní správy a veřejnosti a plnění článků (zejm. 2, 7, 10) Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: navržená opatření jsou plně v dikci současné legislativy a zkvalitňují její plnění, zejm. jde o zákon č. 20/1987 Sb. a Úmluvu o ochraně archeologického dědictví Evropy – tzv. Maltskou konvenci. Dle platného památkového zákona jde zejména o problematiku území s archeologickými nálezy (UAN) a dle principů Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy – tzv. Maltské konvence vyplývá nutnost vedení soupisu archeologického dědictví a klasifikaci chráněných památek a oblastí, kterou splňuje informační systém SAS ČR. Při budoucí přípravě nové legislativy by bylo vhodné zohlednit existenci jednotného informačního systému o území s archeologickými nálezy na bázi SAS ČR.

1.4. Zprostředkování archeologického památkového fondu veřejnosti (ZN) 1. Specifikace: prezentace archeologického dědictví je naplňováním jednoho z hlavních smyslů existence památkové péče. V současné době je ale působení na neodbornou komunitu vnímáno jako vedlejší činnost odborných pracovníků NPÚ a není nijak systémově podporováno. Přednášky pro veřejnost a vystupování v médiích závisí na osobním nasazení jednotlivých pracovníků. Vytváření literatury popularizačního charakteru je dluhem české archeologie obecně. Citelně chybí metodické materiály pro vlastníky a uživatele nemovitostí s archeologickými památkami. Poskytování informací přímo v terénu (např. informační tabule) je částí odborníků vnímáno negativně jako potenciální ohrožení památky (problematika detektorářů, amatérských archeologů). 2. Cíle: je poskytování takových informací veřejnosti, které jsou pro ni srozumitelné, uspokojí její aktivní zájem o národní historii a v neposlední řadě zamezí poškozování archeologického dědictví zaviněné nevědomostí. Kvalitně poučená veřejnost se může také spolupodílet na ochraně archeologického dědictví, tím že ho bude vnímat jako velmi důležitou součást naší

65


národní identity. Je to velmi cenný a zároveň ohrožený prvek našeho bohatství, který nemůžeme nově vytvářet, ale do budoucna může při neuváženém chování nenávratně zmizet. 3. Řešení: v rámci celkové koncepce věnované prezentaci památkového fondu pro veřejnost je potřebné: a) Vypracování metodiky prezentace archeologického památkového fondu (archeologický informační systém pro veřejnost). V návaznost na program vědy a výzkumu jako součást odvětví prezentace památkového fondu ČR, realizace ve střednědobém až dlouhodobém horizontu (2012-2016). b) Vypracování metodiky péče o nemovitosti s archeologickými památkami pro jejich vlastníky a uživatele, podle jejich typu a možného ohrožení (především v intravilánech obcí, v polní a lesní krajině). V návaznost na program vědy a výzkumu ve střednědobém horizontu (2012-2013). c) Intenzivní prezentace archeologických dědictví na webových stránkách NPÚ (viz také 1.3.3). V krátkodobém horizontu formulace podob prezentací arch. dědictví. d) Prezentace archeologických poznatků o historii objektů ve správě NPÚ formou dočasných nebo stálých expozic. Řešení této otázky lze označit za vizi. e) Prezentace výsledků archeologických výzkumů památkových areálů ve spolupráci s muzejními institucemi. Řešení této otázky lze označit za vizi, závislou na získání finančních prostředků, zejm. muzejních institucí. f) Spolupráce na tvorbě školních edukačních programů o archeologii a ochraně archeologického dědictví pro různé věkové kategorie obyvatelstva. Řešení této otázky lze označit za vizi. g) Prezentace památkové archeologie ve veřejnoprávních mediích. Řešení této otázky lze označit za vizi. 3.1. Termín uskutečnění: a,b,c, postupné v průběhu 2011 – 2016, d,e,f g) dlouhodobé. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: a,b,c) členové komise pro archeologii při generálním řediteli NPÚ v koordinaci s pracovníky archeologických útvarů jednotlivých ÚOP a sekcí památkové péče ÚP d,e,f) pracovníci archeologických útvarů se sekcí správy památkových objektů jednotlivých ÚOP g) pracovníci archeologických útvarů s tiskovým referátem NPÚ. 3.3. Finanční náročnost: a,b,c), g) bez dalších nákladů, pouze v rámci rozpočtu NPÚ b) závisí na výsledné podobě informačního systému a nákladů na jeho realizaci, odhad v řádově statisících až miliónu Kč; d) náklady na vytvoření expozice v prostorách našich objektů, v řádově statisících až miliónu Kč; e) náklady v řádově statisících Kč na výstavní projekt, možnost podílu dalších subjektů (muzea); f) v řádově statisících až miliónu Kč; g) bez nákladů. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: řádově v miliónech Kč. Jejich smysluplnost vynaložení a obecná potřeba tak činit by měla být předmětem shody. Skutečné potřeby však podmiňují také personální kapacity oboru uvnitř NPÚ při přípravě nutných podkladů a vývoj státního rozpočtu ČR. 5. Důsledky řešení: celkové zlepšení obrazu památkové péče (NPÚ) v očích veřejnosti. Intenzivnější působení na vzdělanost společnosti a národní patriotismus. Výrazný úbytek

66


poškozování archeologických památek. Zvýšení atraktivity památkových objektů ve správě NPÚ pro jejich návštěvníky. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní záběr v rámci všech ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: bez opatření.

2. Kompenzace veřejného zájmu (MT) 1. Specifikace: legislativně podložené povinnosti, plynoucí z nutnosti chránit archeologické nemovité a movité nálezy v jejich původním uložení, tj. v zemi či případně zajistit realizaci záchranného archeologického výzkumu tam, kde to není možné, znamenají jisté omezení vlastnických práv. Také archeologové by si měli být vědomi skutečnosti, že toto omezení má být určitým způsobem kompenzováno, ať již finanční či nefinanční cestou. 2. Cíle: kompenzace veřejného zájmu v optimálním případě musí znamenat, že běžný majitel (správce, uživatel), v důsledku jehož činnosti jsou ohrožovány archeologické nálezy v jejich původním uložení, se včas dozví o skutečnosti, že se nachází na území s archeologickými nálezy a o míře rizika, že skutečně archeologické nemovité či movité nálezy naruší. Tuto informaci dostane ještě v době, kdy je připravován projekt výstavby tak, aby jej mohl přizpůsobit konkrétní terénní archeologické situaci. V optimálním případě dojde k tomu, že stavba (či jiná činnost, ohrožující archeologické nálezy) bude pokud možno respektovat archeologickou situaci, čímž stavebník ušetří čas i finanční prostředky. Tuto informaci mu v rámci svých povinností plynoucích z legislativy může poskytnout také NPÚ. V případě, že je stavebník fyzická osoba nepodnikající, pak musí být účinným způsobem naplněna řeč legislativy a oprávněné organizace musí mít přístup k prostředkům z veřejných financí, protože v zájmu veřejnosti je zde záchranný archeologický výzkum realizován. Nepochybně musí také existovat systémová možnost použít část veřejných prostředků na likvidaci škod na archeologických lokalitách, způsobených náhodně (přírodní vlivy) či úmyslně (nehlášená hospodářská činnost, trestná činnost) Konečně pak je archeolog povinen sdělovat co v nejširší míře odborné i laické veřejnosti výsledky své odborné činnosti konané ve veřejném zájmu. Je to především spolupráce s medii, publikační činnost, výstavní a přednášková aktivita, které charakterizují tuto položku kompenzace veřejného zájmu. 3. Řešení: otázka informovanosti stavebníka, či toho kdo v důsledku své činnosti ohrožuje existenci archeologických nemovitých a movitých nálezů v původním uložení je provázáno s vynutitelností zákona. V současné době má být každá taková akce již v době přípravy oznámena příslušnému Archeologickému ústavu AV ČR. To se neděje, neboť zákon prakticky nezná účinné sankce. Bohužel, ani zapojení archeologické položky v historické krajině do územního plánování není bez chyb. NPÚ může v této položce nabídnout výsledky projektu SAS, který může pomoci stavebníkovi, či jiné osobě v důsledku jejíž činnosti jsou archeologické nálezy ohrožovány, v orientaci v krajině tak, aby získal potřebné informace včas. Změnu přinese v krátkodobém až střednědobém horizontu změna platné legislativy. V současné době existuje Program podpory záchranných archeologických výzkumů (PPZAV), který z rozpočtu MK ČR distribuuje NPÚ. V některých krajích existují podobně vyčleněné finanční zdroje na realizaci záchranných archeologických výzkumů, na konzervaci nálezů či výkup ojedinělých artefaktů získaných náhodně mimo archeologický výzkum z prostředků krajských rozpočtů. Fond PPZAV v současné době není v žádném případě dostatečný a neřeší narušení archeologických lokalit v důsledku přírodních procesů, nehlášené hospodářské činnosti (zejm. lesní hospodaření či orba) ani likvidaci škod na archeologických lokalitách po nelegální činnosti, zejm. tzv. detektorářů. Cestou je

67


nepochybně finanční navýšení PPZAV a vznik fondu, ze kterého by bylo možno čerpat prostředky na tzv. nouzovou archeologii. I ta je konána ve veřejném zájmu. Poslední položka v kompenzaci veřejného zájmu, tedy zprostředkování informací veřejnosti je ze strany NPÚ naplňována na úrovni jednotlivých ÚOP i ÚP z institucionálních prostředků, případně grantových projektů. 3.1. Termín uskutečnění: opatření pro zlepšení v oblasti kompenzace veřejného zájmu mohou být z části uvedena v život v krátkodobém horizontu (2011). Jde zejména o zpřístupnění vybraných údajů informačního systému v oblasti archeologie v NPÚ širší veřejnosti a veřejné správě. Další navrhovaná opatření předpokládají nejprve změnu v struktuře státního rozpočtu a mohou být tedy nastartována nejdříve ve střednědobém horizontu roce 2012. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: garantem rozdělování PPZAV vzhledem k MK ČR je NPÚÚP, které při tom úzce spolupracuje s kolegy na jednotlivých ÚOP. Tento model se osvědčil a může být aplikován i na projektovaný fond nouzové archeologie. 3.3. Finanční náročnost: vzhledem ke skutečnosti, že vlastnictví archeologických nálezů je v ČR diverzifikováno, měli by se na kompenzacích veřejného zájmu podílet také další vlastníci archeologických nálezů, tedy zejména kraje. V některých krajích již nějaké dotační tituly, distribuující prostředky pro podporu záchrany archeologických nemovitých a movitých nálezů existují, jinde nikoliv. Vlastníci archeologických nálezů, tedy zejména kraje a stát, by měli postupovat v této otázce koordinovaně. Z pohledu dnešního PPZAV je nutné fond navýšit dle skutečných potřeb v terénu. Ty lze pouze obtížně odhadnout a mění se s ohledem na hospodářskou situaci země a další vnější vlivy. Nově zřízený fond pro tzv. nouzovou archeologii by musel nejprve zmapovat své skutečné finanční potřeby. Jisto je, že se jedná o částku v řádu milionů Kč. Obě témata je nepochybně nutné posuzovat v souvislosti s vývojem ekonomické situace ČR a pečlivě odlišit, kde investice znamená alespoň pouhé udržení dosaženého stavu a je tedy téměř „mandatorní“ a kde je potřeba investice dobře zdůvodněná a nutná pro zlepšení dnes neuspokojivého stavu. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: z prostředků státního rozpočtu je nutno počítat s navýšením fondu PPZAV a vybavením nového fondu tzv. nouzových archeologických výzkumů na 7,5 mil. Kč. 5. Důsledky řešení: kvalitní informace v době přípravy stavby budou v některých případech znamenat větší objem archeologických nemovitých a nemovitých nálezů, které budou zachovány ve svém původním uložení. Veřejné informační prostředí je z tohoto hlediska součástí aktivního přístupu k ochraně archeologické položky kulturního dědictví ČR. 6. Teritoriální rozměr koncepce: každé navržené řešení musí vycházet z plošné působnosti NPÚ na území celé ČR, jako odborné organizace státní památkové péče. V konkrétních krocích, jako např. jednotná oborová informační databáze, se NPÚ musí pokusit vyrovnat se skutečností, že přirození partneři, tedy Archeologické ústavy, pracují na zemském principu. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: navržená opatření vycházejí ze současného stavu legislativy, avšak jdou nad něj. Při přípravě nové legislativy je nutné zohlednit existenci jedné, veřejně přístupné oborové informační databáze o území s archeologickými nálezy. Lépe ošetřena a vyjasněna musí být i otázka úhrady nákladů vzniklých záchranným archeologickým výzkumem oprávněné organizaci k provádění záchranných archeologických výzkumů v případě, že se nejedná o akci hrazenou stavebníkem dle §22., odst.2 zákona 20/1987Sb.

68


3. Personální zabezpečení (JP) 1. Specifikace: archeologické útvary svým personálním zajištěním patří mezi menšinové odborné složky NPÚ. Z celkového objemu zaměstnanců této instituce tvoří pracovníci archeologie cca 4%. V posledních dvou letech došlo spíše k úbytku pracovníků archeologických útvarů oproti letům minulým. Pracovní možnosti většiny archeologických útvarů jsou limitovány nedostatkem personálních kapacit a to jak na pozicích odborných pracovníků – archeologů, tak především středního technického kádru. Nejvýrazněji se tento faktor projevuje u takřka poloviny útvarů obsazených pouze jedním odborným pracovníkem (ÚOP Loket, Ústí nad Labem, Liberec, Josefov, Telč, Kroměříž), nebo maximálně třemi zaměstnanci na různých pracovních pozicích (ÚOP střední Čechy, České Budějovice, Plzeň, Pardubice, Brno). Pouze na 4 pracovištích je personální zabezpečení na úrovni, která umožňuje vykonávat již komplexněji pojatou archeologickou památkovou činnost, včetně zajištění preventivní péče o archeologické památky, archeologické nálezy a realizace většiny forem nedestruktivního a destruktivního výzkumu (Ústřední pracoviště – vyjma terénní činnosti, ÚOP Praha, Olomouc, Ostrava). 2. Cíle: aktivní a profesionální zajištění výkonu archeologické památkové péče se neobejde bez odpovídajícího personálního zajištění většiny archeologických pracovišť NPÚ. Jako zcela nedostačující lze považovat útvary obsazené jedním člověkem, který je při výkonu své funkce zahrnut především úřední agendou odborných vyjádření. Při tomto stavu není možné zcela naplnit úlohu odborného garanta státní archeologické péče natož vyvíjet další poznávací činnost. Z tohoto důvodu je nutné personálně posílit většinu pracovišť a tím vytvořit funkční model útvaru, který je schopen vykonávat svoji činnost komplexněji než dosud. Jako minimální varianta se zdají pracoviště obsazené v počtu dvou archeologů a jednoho technického pracovníka (princip zástupnosti). Vedle zvýšení počtu odborných pracovníků na pozici archeologů, případně dalších specialistů na poznávání památkového fondu (SHP, archiváři), je nutné v dostatečném počtu posílit pozice středního technického personálu, který je pro vykonávání řady archeologických činností nepostradatelný (terénní péče o památky, výzkumy, vyhodnocení a správa archeologických dat, specializovaná péče o památky movité povahy). V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat o vzniku odborných center pro komplexní památkový výzkum různých kategorií památek. 3. Řešení: na základě personálního auditu jednotlivých archeologických útvarů specifikovat nároky na jejich posílení. Do prvé skupiny je nutné zahrnout pracoviště s jedním člověkem a posílit je především o složku odbornou. V dalším kroku na základě vyhodnocení objemu památkového fondu vypracovat koncepci personálního rozšíření stávajících útvarů s důrazem na další specializace útvarů. V dlouhodobém výhledu zpracovat vizi vzniku výzkumných památkových center. Z uvedených důvodů je nutné: a) Personální posílení pracovišť obsazených jedním člověkem. 1) zásadním úkolem je vzájemná zastupitelnost při plnění jednotlivých základních úkolů plynoucích ze statutu i smyslu existence NPÚ, viz 1.1. Tuto otázku nelze řešit dříve než ve střednědobém horizontu v návaznosti na legislativní a organizační změny v NPÚ. b) Personální posílení pracovišť na území s výrazným objemem památkového fondu. 1) řešení lze označit za vizi do budoucna, přesahující rámec této koncepce. c) Personální posílení většiny pracovišť na úseku středního technického personálu, včetně dalších specializací zaměřených na péči o movité nálezy. 1) řešení lze označit za vizi do budoucna, přesahující rámec této koncepce. 3.1. Termín uskutečnění: ve střednědobém horizontu 2011-2016 a dále v návaznosti na vývoj státního rozpočtu ČR.

69


3.2. Zodpovědná osoba/skupina: a,b,c) členové komise pro archeologii při generálním řediteli NPÚ v koordinaci s vedením NPÚ, a dále s provozně ekonomickou sekcí ÚP a jednotlivých ÚOP. 3.3. Finanční náročnost: a,b,c) mzdové náklady na personální pokrytí nově vytvořených pracovních pozic, naplňování v závislosti na přidělených prostředcích ze státního rozpočtu – v rámci rozpočtu MK ČR. Detailní rozklad: a) Personální posílení pracovišť obsazených jedním zaměstnancem – při posílení o 2 zaměstnance na pracoviště a 6 dotčených pracovištích činí vyvolané náklady na platy s příslušenstvím a nezbytnou režii cca 7,2 mil. Kč ročně – nutné krytí v rámci rozpočtu na provoz. b) Personální posílení pracovišť na území s výrazným objemem památkového fondu - při posílení o 3 zaměstnance na pracoviště a 5 dotčených pracovištích činí vyvolané náklady na platy s příslušenstvím a nezbytnou režii cca 9,0 mil. Kč ročně – nutné krytí v rámci rozpočtu na provoz. c) Personální posílení pracovišť na úseku středního technického personálu - při posílení o 2 zaměstnance na pracoviště a 7 dotčených pracovištích činí vyvolané náklady na platy s příslušenstvím a nezbytnou režii cca 8,4 mil. Kč ročně – nutné krytí v rámci rozpočtu na provoz. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: cca 25 mil. Kč 5. Důsledky řešení: zvýšení efektivity výkonu archeologické památkové péče, schopnost realizace odborně náročných poznávacích procesů, zvýšení úrovně specializované péče o památkový fond. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní rozměr v rámci vybraných ÚOP. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: bez opatření.

4. Materiální a technické zabezpečení (PŠ) 1. Specifikace: dostatečné materiální a technické vybavení je základním předpokladem k zajištění řádné odborné i vědecko výzkumné činnosti v oboru archeologie na NPÚ. Stěžejní je zejména pro poznávání archeologického památkového fondu, a to jak při provádění destruktivních, tak i nedestruktivních výzkumů. Dostatečně musí být zajištěna také péče o takto získaný movitý archeologický fond, který si svou materiální pestrostí a stavem uchování klade vysoké nároky na laboratorní zpracování a konzervaci. V případě uchovávání archeologických nálezů v depozitářích NPÚ je nutné počítat i s pravidelnou revizí stavu artefaktů a jejich případnou rekonzervací. Garance dostatečné úrovně zabezpečení a zázemí, včetně materiálně technického, je jednou z hlavních povinností NPÚ v Dohodě o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů uzavřenou s Akademií věd ČR. Přiměřeným materiálním a technickým zajištěním k realizaci terénních archeologických výzkumů disponují pouze odbory dlouhodobě zajišťující záchrannou archeologickou činnost (ÚOP Praha, Olomouc a Ostrava). Tyto odbory jsou také schopny zajistit základní laboratorní ošetření a konzervaci nálezů z vlastních výzkumů. V případě ÚOP v Ostravě lze hovořit o budování specializované laboratoře na konzervaci větších dřevěných artefaktů. V ostatních ÚOP je materiální a technické vybavení nevyvážené, základním technickým vybavením pro výzkum nedisponují ani všechna ÚOP. Softwarovým vybavením zaostávají za současným standardem všechna archeologická pracoviště NPÚ. Velmi výjimečně jsou tyto útvary

70


vybaveny dalšími specializovanými přístroji a zařízeními pro výzkum a dokumentaci památek. 2. Cíle: zabezpečení kvalitní archeologické památkové péče se neobejde bez dostatečného materiálního a technického vybavení. Cílem je zajistit odpovídající materiálně technické vybavení k realizaci preventivní péče o památky archeologické povahy (monitoring), nedestruktivní výzkumy (prospekce, sběry, zaměřování reliktů, vyhledávání nových jednotek ÚAN, sumarizace podkladů pro památkovou ochranu), destruktivní výzkumy (badatelské i záchranné) a v neposlední řadě k péči o archeologické movité nálezy. Vzhledem k dlouhodobému zaměření archeologických výzkumných aktivit NPÚ na památková území a památkově chráněné objekty, musí materiální a technické zabezpečení plně odpovídat významu těchto lokalit. 3. Řešení: vedle zajištění základním technickým vybavením a nářadím pro provádění terénních destruktivních výzkumů pro všechna ÚOP je nutné věnovat zvýšenou pozornost měřičskému a dokumentačnímu vybavení (zejm. GPS), vybraným přístrojům (detektory kovů) a softwarovému vybavení pro pokročilejší tvorbu plánové a obrazové dokumentace, tvorbu a správu specializovaných archeologických map jako součástí jednotného informačního systému o archeologických datech. Samostatnou kapitolu potom představují laboratoře a ostatní zařízení pro konzervaci a ošetření nálezů. Z uvedených důvodů je potřebné: a) Doplnit základní vybavení pro výzkumnou terénní činnost (cca 20 % ÚOP). b) Vybavit většinu pracovišť odpovídajícími profesionálními přístroji a pomůckami pro dokumentaci památkového fondu (cca 60 % ÚOP). c) Systematicky doplňovat hardwarové a softwarové vybavení využívaných pro tvorbu digitální dokumentace, správu a archivaci dat (cca 100 % ÚOP). d) Vybudovat a vybavit chybějící archeologické laboratoře pro péči o movité nálezy a náležitě rozvíjet jejich přístrojové a materiální vybavení v dlouhodobém horizontu až vizích (cca 60 % ÚOP, údržba a rozvoj se týká 100% pracovišť ÚOP). Archeologické laboratoře v NPÚ se mohou podílet na zajištění nejen péče o nálezy ze záchranných činností, ale především pro ošetření artefaktů z vlastních mobiliárních fondů a sbírek. Jejich činnost může být využívána v případě kapacit i k dalším účelům zadávaných zakázek. Ve spolupráci s technologickými laboratořemi a konzervátorskými dílnami NPÚ lze iniciovat postupný vznik specializovaných archeologických konzervátorských laboratoří tzv. center první pomoci archeologickým nálezům. 3.1. Termín uskutečnění: a) 2011 b) 2011-2013 c) kontinuální d) 2011-2013, vize specializovaných laboratoří v dlouhodobém horizontu. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení jednotlivých ÚOP v koordinaci s pracovníky archeologických útvarů a ekonomicko-provozním oddělením; komise pro archeologii GŘ NPÚ. 3.3. Finanční náročnost: v závislosti na možnostech ekonomiky ČR a zde zejména na přidělených prostředcích ze státního rozpočtu – v rámci rozpočtu MK ČR, menší a předem obtížně definovatelnou část nákladů lze pokrýt z náhrad nákladů záchranných archeologických výzkumů (ZAV). 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: řádově v jednotkách milionů Kč. 5. Důsledky řešení: zajištění odborné i vědeckovýzkumné činnosti a péče o archeologický památkový fond, hlubší profilování a specializace NPÚ jako organizace schopné v nejvyšší možné kvalitě garantovat výzkumy památkově chráněných území a objektů.

71


6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní rozměr v rámci archeologických útvarů NPÚ. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: Dostatečným materiálním a technickým vybavením bude zajištěno plnění jedné z hlavních podmínek Dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů uzavřenou mezi NPÚ a Akademií věd ČR.

5. Organizační zabezpečení archeologie v rámci NPÚ (MT) 1. Specifikace: přes velký pokrok, který znamenala uskutečněná systematizace, vykazuje struktura archeologických útvarů v NPÚ určité anomálie. Ty jsou způsobeny místními podmínkami a zejména skutečností, že řada pracovišť na ÚOP jsou příliš malá na to, aby mohla fungovat v rozsahu optimální odborné činnosti samostatně. Tento stav není zcela ideální. Nevyjasněná je také pozice odboru archeologie na ÚP, jehož váha musí být posílena především v roli metodického a řídícího garanta oboru v NPÚ. 2. Cíle: funkční organizační systém bude především znamenat přehlednost a jednotnost. To jsou dvě základní podmínky pro společné smysluplné využívání získávaných dat o územích s archeologickými nálezy i památkovém fondu mimo ně a pro jejich využití při dalším managementu ochrany archeologického památkového fondu. 3. Řešení: z hlediska NPÚ jako celku je nutné: a) Dokončit sjednocení struktury archeologických útvarů v ÚOP. Vhodné je jistě propojení s jejich personálním posílením všude tam, kde je to nutné pro zajištění toho, aby byla schopna plnit základní spektrum úkolů (preventivní ochrana archeologického dědictví včetně monitoringu jeho stavu, péče o nemovité a movité prvky archeologického dědictví, výzkumy záchranné i badatelské). Viz výše. b) Konkrétněji definovat postavení archeologického pracoviště ÚP ve vztahu k ÚOP, a to jak k archeologům, tak k jejich vedení. Toto dodefinování by mělo znamenat především určení priorit vyžadovaných v zájmu archeologické památkové péče v NPÚ a stupeň provázanosti činnosti ÚOP s centrálními informačními systémy a mělo by být vypracováno v krátkodobém horizontu. 3.1. Termín uskutečnění: bez zbytečného prodlení a kontinuální. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení NPÚ, odbor archeologie ÚP. 3.3. Finanční náročnost: v případě personálního posílení ÚOP nemalá. Souvisí s plněním dalších úkolů koncepce. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: v řádech milionů Kč. 5. Důsledky řešení: optimální rozložení kapacit oboru v systému památkové péče v NPÚ a definice prostředí, ve kterém bude obor archeologie v NPÚ postupovat kompaktně. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: úprava organizačního řádu NPÚ a dopracování jeho vnitřních řídících dokumentů.

72


6. Ekonomika (VK+JP) 1. Specifikace: NPÚ patří mezi instituce, které provádějí archeologické výzkumy hrazené z investorských prostředků. Ekonomická správa uvedené agendy je v režii jednotlivých ÚOP. Podoba řídící dokumentace pro realizaci výzkumu tak není zcela jednotná. Variabilita a nejednotnost zde nápadně vyniká především při kalkulování cen za realizované výzkumy, kde nebyla dosud formulována jasná kritéria pro konstrukci cen za provedené práce v rámci NPÚ a jeho ÚOP. Nekompatibilita je zřejmá i v podobě právních dokumentů realizace AV a výběrových řízení na archeologické akce. Další závažné problémy vznikají při vlastním financování archeologických záchranných výzkumů a zpracování nálezů NPÚ. Ve fázi terénních prací se jedná zejména o nemožnost včasné a účinné realizace práva na zaplacení smluvně sjednaných a řádně provedených prací. Investoři, jejichž aktivitami byl archeologický záchranný výzkum vyvolán (viz § 22 zák. č. 20/1987 Sb.), tak bez většího rizika neplatí své závazky a NPÚ nemá možnost tuto situaci změnit. Projevuje se zde obecně známé praktické podřízení práv věřitele zájmům dlužníka. Přestože je dlužník včas o zaplacení svých závazků upomínán, resp. jsou nároky NPÚ včas uplatněny u obchodního soudu, díky laxnímu výkonu práva má dlužník dostatek času a možností, jak se úhradě svých závazků vyhnout. Dopady pak nese NPÚ, aniž by měl reálnou možnost jejich sebemenší kompenzace. Dochází tak k reálnému nebezpečí, že se jednotlivá ÚOP dostanou jednak do druhotné platební neschopnosti, resp. v horším případě až do insolvence. Mezi dlouhodobé problémy náleží nedostatečné financování zpracování archeologických nálezů a jejich následné péče. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, archeologie není v rámci NPÚ dostatečně personálně zajištěna a v rámci rozpočtované dotace na provoz nejsou ani prostředky na substituci této chybějící kapacity externími dodavateli. Na úrovni ÚOP tak dochází ke hromadění nezpracovaných archeologických nálezů, čímž je ohrožena jejich vypovídací hodnota a vlastní podstata jejich uchování pro budoucnost. 2. Cíle: vytvoření jednotné řídící dokumentace provázející realizaci ekonomické agendy archeologických výzkumů, formulace návrhů změn legislativy a rozpočtu pro vytvoření nezbytných ekonomických podmínek pro archeologické činnosti NPÚ. 3. Řešení: a) Jednotná podoba základních dokumentů, provázejících realizaci AV (dohody, konstrukce účtování nákladů AV, výběrová řízení na subdodavatele) 1) v krátkodobém horizontu (2011). b) Jednotná podoba základních dokumentů, provázející realizaci AV na objektech ve správě NPÚ (zejm. příprava projektů z hlediska NPÚ jako stavebníka a čerpání finančních prostředků na náhradu nákladů AV) 2) v krátkodobém horizontu (2011). c) Zlepšení ochrany práv věřitelů v obchodních aktivitách při realizaci záchranných archeologických výzkumů; uplatnit ve vládě z iniciativy MK ČR požadavek na neprodlenou změnu obchodního práva tak, aby ochrana práv věřitelů dostala jasnou prioritu před zájmy dlužníků. Do doby, než bude zajištěno včasné a účinné vymáhání úhrady dluhů v obchodní praxi, zajistit kompenzaci nevymahatelných částek formou úprav rozpočtované provozní dotace NPÚ. d) Vyjasnit problematiku archeologických výzkumů versus výběrová řízení 1) dle postupu legislativních prací MMR, krátkodobý (2012) až střednědobý (2013-2014) horizont. e) Posílení finančních prostředků na péči a zpracování archeologických nálezů z akcí NPÚ; po projednání mezi zástupci NPÚ a MK ČR zajistit v rámci ročních rozpočtů NPÚ dostatečné prostředky na řádné zpracování archeologických nálezů tak, aby bylo dosaženo stavu, kdy jsou všechny čerstvé nálezy včas a kvalitně zpracovány, předány muzeím a kdy tak depozitáře NPÚ slouží jen k ukládání nových, dosud nezpracovaných nálezů, případně

73


nálezů z objektů ve správě NPÚ. Výši těchto finančních zdrojů lze odhadnout na cca 3 mil. Kč ročně po dobu 5 let, pak by bylo možné uvažovat o jejich snížení. 1) ve střednědobém horizontu (2012-13) 3.1. Termín uskutečnění: a) uskutečnění legislativních změn závisí na aktivitě zákonodárných sborů a justice b) úprava rozpočtu lze realizovat bez prodlení – pokud se podaří prosadit na ekonomickém odboru MK ČR. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení NPÚ ve spolupráci s ekonomickými úseky ÚOP a vedením archeologických útvarů NPÚ. 3.3. Finanční náročnost: samotná realizace nevyžaduje žádné dodatečné finance. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: nelze specifikovat. 5. Důsledky řešení: vytvoření podmínek pro dodržování zák. č. 20/1987 Sb., odstranění rizika insolvence NPÚ a jeho složek, zajištění včasného a kvalitního zpracování archeologických nálezů. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: viz body 3a) a 3b).

7. Řízení a řídící dokumentace oboru archeologie v NPÚ (JK) 1. Specifikace: archeologové NPÚ jsou zařazeni do útvarů různé strukturální úrovně. Organizačně řídící vztahy mezi těmito útvary jsou vymezeny v Hlavním organizačním řádu NPÚ. Mezi jednotlivými útvary, jichž jsou archeologové součástí, nejsou v přímém řídícím vztahu. Útvar archeologie na ÚP není útvarům zřízeným na ÚOP nadřazen ve smyslu řídícím, nýbrž metodickém a koncepčním. Kromě vnitřních předpisů závazných pro všechny zaměstnance NPÚ jsou archeologové povinni se řídit Směrnicí o způsobu předávání informací o archeologických akcích. 2. Cíle: zajistit sjednocení způsobu výkonu u archeologických činností a jednotu postupů při řešení věcně totožných či blízkých problémů ve všech regionech ČR. To vše je podřízeno záměru transformovat NPÚ do podoby instituce otevřené a ve svých postupech předvídatelné. 3. Řešení: a) Tvorba metodik pro oblast řízení oboru archeologie v NPÚ; viz.5 na základě analýz aktuálního stavu v řešené oblasti budou útvarem archeologie ÚP vytvářena základní metodická dokumentace v oblastí řízení oboru, včetně kompetencí jeho jednotlivých částí (např. náplně funkce a kompetencí komise pro archeologii při GŘ). Pro tento účel může útvar archeologie oslovit archeology na ÚOP, kteří se na řešenou problematiku specializují, případně Komisi pro archeologii a vyžádat si konzultaci, případně přímou součinnost. Vytvořené metodiky projdou v podobě návrhu vnitřním připomínkovacím řízením a po jeho ukončení budou předloženy ke schválení cestou standardních schvalovacích procedur. 3.1. Termín uskutečnění: průběžně dle aktuálně vzniklých potřeb. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: odbor archeologie ÚP. 3.3. Finanční náročnost: bez nároků

74


4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: za určitých okolností (viz výše) v oblasti mzdové a cestovních nákladů. 5. Důsledky řešení: transparentnost prováděných činností a předvídatelnost průběhu s tím spojených procesů; vyšší efektivita a vzájemná porovnatelnost. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: bez opatření.

8. Kontrolní systém procesů souvisejících s nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT) 1. Specifikace: archeologická činnost potřebuje funkční systém kontroly, a to z několika důvodů. Především a) archeologický památkový fond je veřejný statek a úkolem archeologa je z odborného hlediska zajistit jeho rozpoznání, dokumentaci, a tam kde je to možné i další existenci přímo v terénu. Dále za b) NPÚ je odbornou organizací státní památkové péče a činnost archeologů v něm působících musí být maximálně transparentní a vykonávána podle pravidel. Konečně za c) archeolog je při výkonu svého povolání ve veřejném zájmu ochrany kulturního dědictví ČR postaven do role toho, kdo dává odborná stanoviska vedoucí k omezení práv vlastníka. Také vůči stavebníkovi má za povinnost postupovat maximálně korektně, konečně i z toho důvodu, že záchranné archeologické výzkumy jsou z drtivé části financovány ze soukromých či veřejných zdrojů a nikoliv ze zdrojů institucionálních. 2. Cíle: v bodě a) je nutno zajistit, aby bylo s veřejným statkem zacházeno smysluplně a aby nebyla jeho hodnota umenšována. Také bod b) a tedy zodpovědnost k postavení NPÚ v organizaci památkové péče a platné legislativě je jasný. Bod c) znamená dosažení stavu, kdy dojde ke společenské dohodě a archeolog i stavebník, konající podle zákona, budou transparentně činit v zájmu uchování hodnoty archeologického památkového fondu. 3. Řešení: kontrola práce archeologa, jako fyzické osoby garantující odbornost konání oprávněné organizace, v současné době je v prvé řadě možná ze zákona: Povinnost oznámit zahájení archeologického výzkumu ARÚ resp. NPÚ a podat zprávu o jejích výsledcích v §21., odst.4 PamZ je zřejmá a zakotvená do Dohod o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, uzavřených mezi oprávněnou organizací a AV ČR. Ta dále stanoví formu těchto zpráv (OZAV, ZAA a NZ). Z logiky platné legislativy (a dohod s AV ČR) má tvorbu základních oborových kontrolních mechanismů v rukou zejména AV ČR. Její úkol je stanovit jednotné podmínky oborové kontroly práce oprávněných organizací a archeologů v nich pracujících z hlediska odborného zacházení s archeologickou částí památkového fondu. Tato kontrola se v případě NPÚ týká částečně bodů a), b) i c), avšak zejména jejich terénní části. Tuto svou kontrolní roli AV ČR příliš neplní zejména vzhledem k prioritám plynoucím z účelu její existence a také proto, že kromě znění dohody nemá v rukou účinnější nástroje k postihu eventuelních prohřešků. NPÚ se bytostně dotýká kontrola nakolik archeolog při interpretaci dokumentace o památkovém fondu postupuje v souladu s vědomím smysluplné ochrany archeologického památkového fondu a s ohledem na zájmy toho, jehož práva jsou ve veřejném zájmu omezena. Tato kontrola nejspíše přísluší MK ČR. Jakákoliv vnější kontrola vyžaduje konsolidované vnitřních poměry a kontrolní mechanizmy. Uvnitř NPÚ je nezbytný (dosud nedobudovaný) informační systém mapující nejen stupeň evidence a dokumentace archeologické památky v terénu, ale také komplexní systém informací o nakládání s památkovým fondem, vč. naplňování zákonných povinností dle §21., odst.4 PZ. Jsou to zejména dosud chybějící jednotné institucionální přehledy OZAV, ZAA a NZ včetně funkčních systémů o uložení movitých nálezů a funkční úložiště dat.

75


Takový přehled je kromě jiného nutný právě pro smysluplné využití informací ve prospěch uchování památkového fondu (nezpracované informace, ležící v dočasných depozitářích nepomohou). a) komise při GŘ – definice její funkce (vč. doporučení zástupců NPÚ do oborových struktur, např. Archeologické evaluační komise AV ČR, jednotných předloh jednacích řádů KAK etc.) 1) v krátkodobém horizontu (2011), např. v souvislosti s bodem 1.1. této koncepce. b) vyjasnění pozice Krajských archeologických komisí NPÚ ve vztahu ke kontrolnímu systému nakládání s archeologickým památkovým fondem 1) v krátkodobém horizontu (2011), např. v souvislosti s bodem 1.1. této koncepce. c) ustavení pravidelných ročních setkání pracovníků v oboru archeologie NPÚ 1) v krátkodobém horizontu (2011), např. v souvislosti s bodem 1.1. této koncepce. 3.1. Termín uskutečnění: bez prodlení a dále průběžně dle aktuálního stavu ohrožení památkového fondu. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: odbor archeologie ÚP. 3.3. Finanční náročnost: z velké části by měly tvořit institucionální podporu vzniku jednotného informačního prostředí v NPÚ a příslušných metodik. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: mimo NPÚ žádná. 5. Důsledky řešení: transparentnost prováděných činností a předvídatelnost průběhu s tím spojených procesů; vyšší efektivita a vzájemná porovnatelnost. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: za nelegislativní opatření lze považovat posílení úlohy ÚP NPÚ ve věci evidence informací o zacházení s památkovým fondem a naplňování našich zákonných povinností vůči vedení jednotlivých ÚOP.

9. Evaluace působení NPÚ v oblasti nakládání s archeologickým památkovým fondem (MT) 1. Specifikace: funkční kontrolní mechanizmy zacházení s archeologickým památkovým fondem ve všech jeho položkách předpokládají shromáždění dostatku informací nutných pro pravidelnou evaluaci působení NPÚ v oblasti nakládání s archeologickým památkovým fondem. Tato evaluace je možná a vhodná zejména pro obhájení smysluplnosti působení NPÚ v této oblasti a jeho rozvoje. 2. Cíle: pravidelnou evaluací docílit stav, kdy na základě jednotných postupů při řešení věcně totožných či blízkých kauz v regionech bude možné vyjádřit se ke kvalitě archeologické položky v památkové péči. 3. Řešení: vytvořit mechanismy pravidelné evaluace činností NPÚ b oblasti zacházení s památkovým fondem, a to nejlépe splňující následující kriteria: a) pravidelnost. Za účelné považujeme jedenkrát za 5 let; b) nezávislost. Za účelné považujeme, aby tuto evaluaci prováděl expertní tým složený z odborníků nejen z NPÚ a nejlépe nejen z ČR u vědomí skutečnosti, že památkový fond ČR představuje část ze světového památkového fondu.

76


3.1. Termín uskutečnění: je možné navázat na transformaci NPÚ v organizaci vědecké povahy, ke které došlo k 1.1.2010. Termín první evaluace tedy stanovit na období následující po 1.1.2015. 3.2. Zodpovědná osoba/skupina: vedení NPÚ a odbor archeologie ÚP 3.3. Finanční náročnost: cestovní náklady a zajištění podmínek pro evaluační jednání. Ideální navýšením prostředků ÚP. 4. Celková kvantifikace nároků na finanční zdroje: finanční náklady v řádově statisících Kč v průběhu 5 let s těžištěm v šestém roce, roce evaluace. 5. Důsledky řešení: evaluace zacházení s archeologickým památkovým fondem ve všech jeho položkách v NPÚ budou mít pozitivní vliv nejen na jeho kvalitu, ale také na institucionální podporu. V některých případech by mohlo a mělo dojít i k posunu priorit na jednotlivých (zejména malých) pracovištích na ÚOP. 6. Teritoriální rozměr koncepce: celostátní. 7. Legislativní a nelegislativní opatření: tvorba podmínek evaluace mimo legislativní rámec. V některých položkách je možno využít evaluačních systémů RVVV či AV ČR.

10. Použité prameny a literatura Frolík J. - Tomášek M. 2008: Discovering the archaeologists of Europe. Zkoumání evropské archeologické komunity. Kalferstová, J. 2008: Archeologie v Národním památkovém ústavu – bytí a nebytí mezi dvěma zákony. Zprávy památkové péče, 68, 2008, č. 5, 398-403. Tryml, M. 2008: Archeologie v Národním památkovém ústavu – jen dvě otázky?. Zprávy památkové péče, 68, 2008, č. 5, 395-397.

11. Seznam příloh (DVD) Příloha č. 1: Pasportizace archeologických pracovišť NPÚ (kap. 2.1.5.) Příloha č. 2: Personální kapacity archeologických pracovišť NPÚ (kap. 2.1.6.) Příloha č. 3: Materiálové a technické vybavení na archeologických pracovištích NPÚ (kap. 2.1.7.) Příloha č. 4: Kategorizace a pasportizace archeologických nálezů na pracovištích NPÚ (kap. 2.4.1.) Příloha č. 5: Pasportizace archeologických nálezů v rámci NPÚ dle archeologických výzkumů (kap. 2.4.2.) Příloha č. 6: Pasportizace depozitářů (kap. 2.4.4.) Příloha č. 7: Kategorizace úložných prostor pro archeologické nálezy na pracovištích NPÚ (kap. 2.4.4.)

77

Závěrečná zpráva. Koncepce oboru archeologie v Národním památkovém ústavu na období

Recommend Documents