Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti
Závěrečná práce na projektu: Kůrovcová kalamita na Šumavě
Vedoucí projektu: Petra Šípková Vypracovali: Matěj Plecháč, Martin Hrdoušek, Jan Gomela a Jan Vávra
KŮROVCOVÁ KALAMITA Obsah Proč? ........................................................................................................................................................ 3 1. NP Šumava ........................................................................................................................................... 3 2. Kůrovec ................................................................................................................................................ 4 3. Historie kůrovce na Šumavě ................................................................................................................ 5 4. Obrana proti kůrovcům ....................................................................................................................... 7 5. Národní park Šumava a kůrovcová kalamita ....................................................................................... 8 6. Druhy kůrovců ..................................................................................................................................... 9 7. Co se děje s napadeným stromem? .................................................................................................. 10 8. Příčina výskytu kůrovce na Šumavě................................................................................................... 10 9. Řešení ................................................................................................................................................ 11 9.1 Kácet? .......................................................................................................................................... 11 9.2 Nekácet? ...................................................................................................................................... 12 10. Realita .............................................................................................................................................. 13 10. Spor.................................................................................................................................................. 13 11. Následky kůrovcové kalamity .......................................................................................................... 14 12. Situace v Německu .......................................................................................................................... 14 13. Spor Zemana se Schwarzenbergem o NP Šumava .......................................................................... 14 14. Zdroje............................................................................................................................................... 16
Proč? Toto téma jsme si zvolili, protože nás baví zeměpis, a chtěli jsme se dozvědět více o NP Šumava a kůrovcích, protože do NP Šumava plánujeme jet v létě na čundr.
Čestné prohlášení Čestně prohlašujeme, že jsme tuto práci vypracovali samostatně. Matěj Plecháč Honza Gomela Martin Hrdoušek Jan Vávra
Anotace V tomto projektu se zaměříme na situaci národního parku Šumavy a jeho problémech z kůrovcem, jak v minulosti tak v součastnosti. Rozebereme si kůrovce zblízka a dozvíme se něco o rozmnožování kůrovce.
1. NP Šumava Národní park Šumava byl založen roku 1991. Od té doby je to největší národní park v celé České Republice. Hlavním předmětem ochrany jsou jedinečná, nerušeně se vyvíjející biologická společenstva. Mimo horských smrčin a pralesních porostů jsou nejvýznamnější slatě, rašeliniště a karová jezera. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na území národního parku bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací. Znak národního parku Šumava znázorňuje dva smrky, a mezi nimi jeden suchý smrk, z něho lze vyčíst, že na Šumavě je smrková monokultura (přes 70%) a suchý strom znázorňuje rozsáhlé působení kůrovce v národním parku Šumava. Významnými lokalitami v národním parku Šumava jsou Šumavské pláně,
Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina a Trojmezenská hornatina. Jako jeden z největší zalesněných území v celé Evropě, je národní park Šumava často přezdíván jako zelená střecha Evropy. Rašeliniště v národním parku Šumava poskytují jedinečná prostředí pro výskyt endemitů z řad hmyzu a rostlin. Dále se také v národním parku Šumava nachází domov několika ohrožených živočichů, kterými jsou například rys, los nebo tetřev hlušec. V národním parku Šumava se nacházejí 3 pásma ochrany, která jsou považována za nutný prostředek k obnovení ekologické stability krajiny. Národní park Šumava se již dlouho potýká s mnoha problémy, z nichž některé se dají považovat za zpolitizované, například spory o těžbu dřeva na území národního parku Šumava. Zatím však největším problémem národního parku Šumava zůstávají, nadále se opakující kůrovcové kalamity, které se zatím nepodařilo natrvalo odvrátit. Dále pak orkán Kyril, který národní park Šumava zasáhl v roce 2007 a nárazy větru v rychlostech nad 170 km/h způsobily rozsáhlé škody.
2. Kůrovec Jinak také lýkožrout smrkový (Ips typographus) je druh hmyzu z podčeledi kůrovci. Vyskytuje se hlavně v Evropě a v Severní Asii. U nás ho najdeme převážně v národním parku Šumava a v Krkonošském národním parku. Je považován za největšího škůdce smrkových porostů v Evropě. Kůrovec (lýkožrout smrkový) napadá smrkové porosty a živí se lýkem ze smrku. Převážně napadají nemocné a staré stromy, nejčastěji nad 60 let s průměrem kmenu přes 30 cm, nejradši mají čerstvě poražené polomové dřevo, v době přemnožení napadají i zdravé, popřípadě i mladé stromky. Způsobují obrovské škody v lesních porostech, zasažené stromy kůrovcem vypadají jako prostřílené od
broků. Dospělý brouk je černohnědý, dlouhý kolem 5 mm. Larvy kůrovce jsou bílé se žlutohnědou hlavičkou, samička je klade do navrtaných otvorů v lýce smrku, kde se později vylíhnou. Se závrtem do lýka stromu začíná sameček, přirozená rovnováha pohlaví je 1:1, ale jelikož mnoho samečků zahyne vytékající pryskyřicí, upravuje se poměr pohlaví ve prospěch samiček. Rozmnožování probíhá ve snubní komůrce, kterou vyhlodává sameček na místě se ztenčenou kůrou. Samička vytváří mateční chodbu, ve které vyhlodává malé komůrky, kde klade vždy po jednom vajíčku, které následně zakrývá drtí. Na konci mateční chodby se nachází kukelna, kde se larvy po vylíhnutí zakuklí. Celý vývoj za normálních podmínek trvá asi 10 týdnů (stadium vajíčka 12 dní, larvy 24 dní, kukly 12 dní, dospívání 24 dní), což je dohromady 72 dní. Při příznivých podmínkách (teplo) to může být 6 týdnů, naopak při nepříznivých podmínkách až 12 týdnů i více. Vyskytuje se hlavně na území s nadmořskou výškou nad 600 m. n. m. Nalétává nejprve na smrčiny v nižších polohách a na sušších místech v údolí, ve vyšších polohách na slunná a závětrná místa na okrajích pasek, kde jsou stromy již zdravotně oslabené.
3. Historie kůrovce na Šumavě 1984- Šumavou prošla vichřice, která za sebou zanechala popadané stromy, jejichž část se nesklidila a nebyla zpracována. To s sebou přineslo vhodné podmínky pro šíření kůrovce, a tak se také stalo. 1990- Území Chráněné krajinné oblasti na Šumavě je napadeno kůrovcem. Správa CHKO se domnívala, že kůrovec nebude zanechávat škody v horských polohách nad 1000 metrů nad mořem. To se však ukázalo jako chybné, protože právě v polohách 1000 až 1200 metrů napáchal kůrovec nejvíce škod. 1995- Došlo k masivnímu kůrovcovému napadení smrčin v příhraniční části Národního parku Bavorský les v Německu, odkud se kůrovec masově rozšířil do smrčin
Národního parku Šumava. K namnožení kůrovce výrazně přispěla suchá a teplá léta v období 1. poloviny 90. let. V období 1990 až 1994 se navíc ve vedení CHKO Šumava a NPŠ vystřídali 4 ředitelé. Koncepční neujasněnost v postupu proti kůrovci a nedůsledná asanace postižených ploch představovaly další zvýšení rizika. Nepříznivým faktorem byla také mimořádně bohatá plodnost smrku v r. 1995, která vyčerpala rezervní látky smrku a oslabila jeho schopnost náporu kůrovce odolávat. 1996- Docházelo postupně k zastavení šíření kůrovce pomocí rozsáhlého kácení, v tehdejší kůrovcové kalamitě (1995-1999) se vykácelo v tento rok vůbec nejvíce stromů, a to kolem 180 kubických metrů dřeva. 1998- Povolena asanace polomů v 1. zóně Národního parku; mělo se tím předejít šíření kůrovce právě z těchto lokalit, kde se v minulosti nezasahovalo vůbec. 1999- Povolena asanace vybraných stromů v 1. zóně Národního parku. Na 25 % území NP se tedy mohlo kácet i v té nejpřísněji chráněné zóně. Toto usnesení pravděpodobně znamenalo útlum dalšího šíření lýkožrouta. Zavedení zásahů i v přísně chráněné zóně nezůstalo bez odezvy. Ekologičtí aktivisté se zmohli na první větší známější akci proti zásahům a zabránili pokácení zhruba tří tisíc stromů v oblasti Trojmezí. 2003- Větrná kalamita způsobila další rozšíření kůrovce, ale oproti roku 1995 málo výrazné. Obce a jejich obyvatelé většinou souhlasili s těžbou, ale na řadu přišlo hnutí Duha, které se proti těžbě ostře ohradilo. Větší část prvních zón se po dohodách odborníků nakonec ponechala bez zásahu. 2007 až 2011- Alarmující pandemie kůrovce na Šumavě, která byla způsobena nezpracováním a ponecháním dřeva v lesích po orkánu Kyrill. Kůrovcovou kalamitu provázely hlasité spory mezi aktivisty a zastánci těžby dřeva. Neefektivita způsobená častým střídáním ředitelů ve Správě Národního parku způsobila, že v každém období se kůrovec řešil jinak, jednou se prosazovalo spíše razantní řešení, pak zase
bezzásahovost. Jisté je to, že kalamita měla za následek ještě více škod než v předchozích letech. Některé zdroje uvádí, že se muselo vykácet až 2 miliony stromů. Aktivisté ale namítají, že těžba byla hlavně v prvních zónách zcela zbytečná, říkají, že les by se po několika desetiletích obnovil sám. Jako celek je alarmující stav rozhodování, jak kalamitu řešit, ve Správě národního parku se totiž celkem často střídá vedení a každé vedení přináší změny týkající se otázek většího či menšího kácení dřeva.
4. Obrana proti kůrovcům Lapače, lapače s feromonovou návnadou a feromonové lapače se kladou v porostech na nejohroženější místa, a to v průměru 1 kontrolní lapák na 5 ha plochy. Feromonové lapače se rozmisťují nejpozději do 14 dnů před rojením kůrovců. Současně s feromonovými lapači se musejí kontrolovat i okolní stromy. Jako lapáky se kácejí zdravé smrkové stromy o výčetní tloušťce nejméně 20 cm, pokud možno se šupinatou kůrou. Lapáky I. série se mají kácet ve druhé polovině února a v březnu, v horských oblastech do konce dubna. Používají se výhradně odvětvené lapáky v celých délkách. Účinná plocha lapáků a jejich efektivnost se zvýší podložením. Umisťují se na okraj porostu, s větvemi odříznutými po celé délce stromu. Ve smrkových porostech, které jsou oslabené průmyslovými imisemi lze jako lapák použít i poškozené stromy, které lze pro kůrovce v době rojení zatraktivnit pomocí vyvěšení feromonových návnad. Lapače slouží jako kontrolní stanice na následné spočtení výskytu kůrovců.
Feromonové návnady se vyvěšují těsně před jarním nebo letním rojením lýkožrouta smrkového. Kombinace lapáků s feromonovými lapači v témže ohnisku škůdce není přípustná. Vzdálenost mezi feromonovými lapači určenými k obraně pro jednotlivá ohniska škůdce nemá být menší než 20 m a větší než 100 m. V případě, že množství feromonových lapačů při dodržení bezpečných vzdálenosti vzhledem k velikosti
porostu nelze dodržen, doporučuje norma lapače (otrávené lapáky) sdružovat nejméně po 2 až 3 kusech. Strom se dokáže proti kůrovci bránit sám, vypouštěním pryskyřice zahubí kůrovce. Kůrovci proto napadají přednostně slabé a nemocné stromy. Při napadení zdravého jedince dochází pouze v období rojení, nebo když je strom již napaden agresivním druhem houby, se kterým může kůrovec spolupracovat.
5. Národní park Šumava a kůrovcová kalamita Národní park Šumava byl založen roku 1991. Tento krok přinesl pro celé území mnoho pozitiv, ale pochopitelně i pár negativnějších prvků (například omezení vstupu na některá místa, což je mnoha případech poměrně dost diskutabilní). Tím se změnil pohled na dosavadní způsob hospodaření na území Šumavy. Cílem se stalo vytěsnit z jádrových zón šumavského národního parku hospodářské stromy (smrkovou monokulturu) a postupně je nechat nahradit přirozenými porosty, samozřejmě pouze za pomoci samotné matky přírody. Na Šumavě se vyskytují celé plochy "suchého" lesa v důsledky počínání přemnoženého kůrovce, tedy lýkožrouta smrkového. Jako hlavní příčina se nejčastěji uvádí Národním parkem Šumava (po vzoru NP Bavorský les, odkud se lýkožrout rozšířil v nekontrolovaném množství k nám) zvolena metoda bezzásahovosti proti tomuto škůdci v jádrových zónách parku. Tato metoda se stala terčem nejrozsáhlejších diskuzí a vyvolala spory mezi zastánci hospodářského lesa (lesníky, těžaři, obchodníky se dřívím, hoteliéry apod.) a zastánci přirozených procesů - jejichž ochrana je primárním posláním národních parků (přírodovědci, ekology, milovníky přírody...), což vyvolalo takřka válečný stav. Začátek problému se datuje na začátek 19. století a viníkem nebyl nikdo jiný než
člověk, který cíleně likvidoval původní šumavské jádrové pralesy a postupně je přeměnil v nepůvodní smrkovou hospodářskou monokulturu. Tato situace vyvolala válku mezi zastánci sanačních kroků (kácení) s následnou umělou výsadbou a ekology, který hájili bezzásahovost a přirozený vývoj lesa. Tento spor byl často velmi vděčnou situací pro politiky, když se blížily volby. Základním vodítkem k pochopení vzniku, průběhu a konce "kůrovcové kalamity" na Šumavě, je nevěřit falešným klišé o tom, že si příroda bez "pomoci" člověka neví rady. Berte s úsměvem nesmyslná a zavádějící tvrzení o "mrtvém lese", potažmo o "mrtvé Šumavě" apod. "Kůrovcová Šumava" se totiž stala vděčným tématem mnoha jednotlivcům i skupinám lidí, kteří zjistili, že se na tomto mediálně vděčném tématu dá dobře zviditelnit a profitovat. Abych uvedl celou situaci na pravou stranu. V současné době problém s kůrovcem na Šumavě není zas tak horký. Dá se říct, že celá situace se před dvěma roky poměrně uklidnila a začíná se stabilizovat, ale i přesto kůrovec napáchal velké škody a bude to trvat ještě pár let, než se vše dostane do původního stavu. V roce 2014 klesl počet kůrovců na Šumavě o polovinu oproti roku 2013.
6. Druhy kůrovců Kůrovec patří do čeledi kůrovcovitých (Scolytidae), která dnes obsahuje více než 5000 druhů. Na území bývalé ČSR je dosud zjištěno 106 druhů a z toho na Šumavě min. 26 druhů. Naše nejčastější druhy vyskytující se na smrku: Lýkožrout smrkový (Ips typographus) - jeho velikost je 4,2-5-5 mm Lýkožrout menší (Ips amitinus) - jeho velikost je 3,5-4 mm Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) - jeho velikost je 1,8-2,6 mm
Lýkohub matný (Polygraphus polygraphus) - jeho velikost je 2,2-3 mm Lýkohub smrkový (Dendroctonus micans) - jeho velikost je 8-9 mm Dřevokaz čárkovaný (Trypodendron lineatum) - jeho velikost je 2,6-4 mm
7. Co se děje s napadeným stromem? Kůrovec, správně lýkožrout sežere vnitřní vrstvu kůry. Po větším napadení se přeruší cesta živin do koruny stromu a ten usychá. V nejcennějších partiích pralesa se nesmí používat chemie na hubení škůdce. V normálním lese se napadené stromy pokácí, kůra strhne a s brouky spálí. Ochránci přírody si myslí, že si příroda pomůže sama. Podle lesníků tam za chvíli nebudou žádné stromy. Je to rozpor mezi ochranou přírody a rozumného hospodaření s dřevní hmotou.
8. Příčina výskytu kůrovce na Šumavě Národní park Šumava je rozdělen na tři zóny podle stupně chránění přírody. První zónu tvoří zachovalé biotopy (hlavně rašeliniště a pralesovité porosty). Druhou zónu tvoří přechod, který by měl být během několika desetiletí převáděn na přírodní les, a měly by se sem vracet některé stromy, které tu původně bývaly. Třetí zóna je tvořena hlavně obcemi a jejich okolím. Problém tkví v tom, že v části druhých zón se nachází nepůvodní smrkové monokultury, které sem zasadil člověk najednou. Přirozené mechanismy zajišťující v ekosystému stabilitu, jsou narušeny a les mnohem snadněji podléhá právě škůdcům a extrémnímu počasí (hlavně silnému větru). Poslední kůrovcová kalamita nastala po orkánu Kyrill, při kterém vál vítr až o rychlosti 170 km/h a způsobil rozsáhlé vyvrácení a popadání stromů. Stromy se zpracovávaly, ale přes 200 000 bylo zanecháno v lesích na rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí. Nezpracované kmeny se staly zdrojem šíření kůrovců do okolí.
9. Řešení S každou změnou vedení Správy národního parku Šumava se měnilo i stanovisko, jak řešit kůrovcovou kalamitu. V Národním parku Šumava byly vystaveny tisíce různých lapačů a lapáků na kůrovce, na které naletělo velké množství brouků, ale příliš nezastavily šíření kůrovce ze stromu na strom a nakažení dalších a dalších stromů. Kácet stromy nebo ne? Není to tak jednoduché, každé s sebou přináší hned několik námitek a připomínek.
9.1 Kácet? Zastánci tohoto stanoviska tvrdí, že bez pokácení tisíce stromů by se kůrovec ještě více rozšířil a jak říkají „sežral celou Šumavu.“ Teoretici tvrdí, že kůrovci po sežrání jednoho stromu mohou přelétnout až na dalších osm stromů. Z nejcennějších oblastí by se pak staly jen suché šedé mýtiny. „Les zkrátka nemá sílu se sám ubránit a musí se kácet, aby se později nemuselo kácet ještě více“, tvrdil Jan Stránský (ředitel Správy Národního parku), „odborníci tvrdí, že bez kácení se les může obnovit až za 100 let.“ Vedení Národního parku také poukazuje na to, že splňuje závazky i vůči zahraničí, aby se kůrovec nerozšířil na Bavorskou stranu Šumavy, kde však preferují spíše bezzásahovost. Kácení mělo být jen velmi výběrové v 1. Zóně Národního parku, plošné pak v ostatních zónách. Na následujícím grafu lze vidět, jak masivní bylo kácení během kůrovcové kalamity hlavně v letech 2008 až 2011 (rekordní množství pokácených stromů):
Kácení přináší relativně rychlé vyřešení situace, ale přináší holé planiny. Tyto holé planiny vytváří potencionální nebezpečí pro hranici lesa hned za nimi. Otevřené planiny otevírají cestu větší rychlosti větru a ten pak může vyvrátit stromy na hranici této mýtiny.
9.2 Nekácet? Aktivisté, požadující úplné zachování lesa v jeho přírodní podobě, argumentovali tím, že 1. bezzásahová přísná přírodní zóna Národního parku má být za jakýchkoliv podmínek zachována bez jakéhokoli zásahu člověka. Kácení podle nich jde proti proudu samotného účelu zřízení Národního parku Šumava. Kůrovec je přeci součástí přírodních procesů. Příznivci tohoto stanoviska říkají, že Šumava nemá vypadat hezky, má být především přirozená, a že hodnota lesa spočívá v jeho vývoji bez lidské pomoci. Navíc dodávají, že kůrovec tu není poprvé a příroda se s ním vždy popasovala sama a rychleji.
Nechání přírody, aby se s kůrovcem sama poprala, je sice dlouhodobější záležitost, ale z historie opravdu vyplývá, že kůrovec přichází ve vlnách a ve vlnách také odchází a příroda se dokáže sama zregenerovat. Otázkou je, zda byla tato kalamita opravdu výraznější než ty minulé a zda se v minulosti lidé trápili tím, jaká je příroda zrovna na Šumavě, když bylo přírody všude kolem dnešních Národních parků mnohem více než v současnosti.
10. Realita Kůrovec byl řešen, jak již bylo napsáno výše, lapáky a lapkami, ale nakonec i masivním kácením stromů, které se neobešlo bez celkem hlasitých a výrazných protestů ekologických aktivistů. Celkově se od roku 2007 do roku 2011 pokácelo na území Národního parku přes milión stromů (někde se uvádí až 2 miliony a více). Od roku 2012 počet pokácených stromů výrazně klesá. Na pokácená území byly vysazeny sazenice, je však otázka, jestli nedělá Národní park další chybu; věkově nerozmanité sazenice totiž mohou znamenat další problémy v budoucnu (vymírání stromů ve stejném časovém období).
10. Spor Kolem kácení nebo nekácení nakažených stromů se vedl poněkud velký vleklý spor. Aktivisté, především z hnutí Duha, jsou zásadně proti kácení lesů a razí myšlenku, že se les obnoví sám. Hlavně v roce 2011 se spor vyostřil. Aktivisté bránili těžbě dřeva, přivazovali se ke stromům, ale bylo jim odpovězeno jen přestěhováním těžby na jiné místo.
11. Následky kůrovcové kalamity Kůrovec za sebou zanechal velká území vyschlých stromů a také rozsáhlé mýtiny po těžbě dřeva zasaženého kůrovcem. Mimořádně obtížné však je plošné holiny znovu zalesnit. Odstranění suchých stromů je největší překážkou, ani u některých holin a mýtin, které se zde vytvořily před desítkami let, se to doposud nepodařilo. Geobotanici a další odborníci tvrdí, že většina plošných zásahů do lesů ve vyšší nadmořské výšce může znamenat rozvrat a trvalou likvidaci ekosystémů. Takzvaná zelená střecha Evropy tak možná ztratila svoje renomé.
12. Situace v Německu V Národním parku Bayerischer Wald (Bavorský les) na německé straně Šumavy razí názor, že je lepší nezasahovat vůbec (v 1. pásmech), a tak nechávají na přírodě, co s lesem udělá. V uschlých pláních vyrůstají po delší době stromy a tím, že se tak děje postupně a ve ztížených podmínkách, vzniká věkově rozmanitý odolnější les. Na hřebenech však mají také problémy s polomy.
13. Spor Zemana se Schwarzenbergem o NP Šumava Cituji: Miloš Zeman, který ekologické aktivisty označuje za teroristy a Stranu zelených za škodlivou přírodě, zvítězil v Kašperských Horách, Srní nebo Borových Ladech. Nejúspěšnější byl v Nové Peci, kde jej volilo přes 47 procent lidí.
Naopak Karel Schwarzenberg, který tvrdí, že Šumava je nástrojem těch, kteří "chtějí velké prachy", ovládl Kvildu, kde ho volila více jak třetina lidí a Modravu, kde získal
přes polovinu hlasů. Nejlépe dopadl v obci Horská Kvilda, kde by ho za prezidenta chtělo přes 65 procent lidí.
Paradoxně tedy ovládl obce, kde má "velké prachy" rozhodně daleko více lidí než ty, v nichž zvítězil Miloš Zeman.
Starosta Modravy Antonín Schubert ale tvrdí, že se není čemu divit:
„Místní lidé volili úplně všechny kandidáty, kdežto přespolní zejména z Prahy s voličskými průkazy Karla Schwarzenberga. Takže v obcích, kde je dostatek sněhu a tráví v nich lidé dovolené, bylo i mnoho dovolenkářů,“ vysvětluje si výsledky prvního kola Schubert.
Sám volil v prvním kole Přemysla Sobotku a ve druhém podpoří Zemana - pro místní má prý více pochopení. Právě Zeman má k současnému vedení šumavského parku řediteli Jiřímu Mánkovi i jeho předchůdci Janu Stráskému - jednoznačně blíže. Při svých pravidelných návštěvách Šumavy oba muže za boj s kůrovcem chválil.
„Dílo jejich předchůdce se bude těžko napravovat,“ prohlásil Zeman. V roce 2009 se pustil do nejhlasitější kritiky tehdejšího ekologického vedení parku. Tvrdil, že kůrovec způsobil v lesích škody za 32 miliard korun, a že by bylo lepší národní park zrušit.
Cituji: (2009) Nová Pec – Současný prezident České Republiky Miloš Zeman vyzývá hejtmany Plzeňského a Jihočeského kraje, aby vyhlásili na Šumavě stav nebezpečí. Kůrovec podle Zemana způsobil v lesích škody za 32 miliard. Řekl to při návštěvě kůrovcem postižených míst. Správci parku ale jeho výroky označili za blamáž.
Současný prezident Miloš zeman se již před pěti lety vyjádřil k aktivitě kůrovců na Šumavě, kde vyjádřil značné nespokojení. Ovšem odborníci to vidí jinak. Např: Někdejší ředitel národního parku Šumava označil škody 23 miliard za naprostý nesmysl. Dále říká, že na ochraně parku pracuje několik stovek lidí na téměř 80% rozlohy národního parku Šumava. Odborník z hnutí Duha Jaromír Bláha: Podle ekologů je dobře, že Miloš Zeman dnes uviděl skutečný stav na Šumavě. "Kůrovec samozřejmě není nebezpečí pro les, otázka přemnožení kůrovce je problémem člověka, který si odvykl dívat se na suché stromy, protože v hospodářských lesích suché stromy nenajdeme," Vysvětlil, že v přírodě jde o přirozený koloběh a pod mrtvými stromy vzniká nový les.
14. Zdroje http://www.sumavainfo.cz/kurovec http://www.npsumava.cz/cz/1537/sekce/vice-o-kurovci/ http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C5%A0umava http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BDko%C5%BErout_smrkov%C3%BD http://www.skudci.com/lykozrout-smrkovy http://industry.biomed.cas.cz/kamil/sumava/journ/kurovec.php
http://zpravy.idnes.cz/kurovec-na-sumave-konci-kaci-se-mene-d68-/domaci.aspx?c=A120827_092816_budejovicezpravy_jkr http://www.nazeleno.cz/nazelenoplus/kurovec-na-sumave-kacet-nebo-nekacet.aspx http://sumava.tadytoje.cz/info/tiskovezpravy/infolisty/np_kurovce.pdf http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/131448-aktiviste-na-sumave-z-lesa-je-vyhnalo-ohlaseni-bomby/ https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/inovace/Ochrana_lesa/04_Kurovcova%20kalamita_NP_Sumava.pdf http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_img.php?id=326099 http://sumavanet.cz/fr.asp?tab=snet&id=7869&burl http://zpravy.idnes.cz/prezidentsti-kandidati-rozdelili-sumavu-nazory-na-kurovce-p4h/domaci.aspx?c=A130122_114839_budejovice-zpravy_sou http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/65946-milos-zeman-prijel-zkontrolovat-kurovce-na-sumave/ http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/NP-Sumava-Kurovce-bylo-loni-na-Sumave-o-polovinu-mene-nez-vroce-2013-355248 http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-konec-kurovcove-apokalypsy-dud/p_spolecnost.aspx?c=A130309_165057_p_spolecnost_wag http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/kurovcova-kalamita-na-sumave-zrejme-konci-ukazuji-to-infracervenesnimky--1177760 http://www.cizp.cz/185_NARODNI-PARK-SUMAVA-V-DATECH http://zpravy.idnes.cz/na-sumave-je-kurovcova-pandemie-varuji-experti-fl8/domaci.aspx?c=A090823_133543_domaci_pje
