Závěrečná maturitní práce

Závěrečná maturitní práce Téma: Podstávkové domy

Jméno: Aleš Garčic Vedoucí práce: Věra Macháčková Školní rok: Oktáva 2015/2016 Škola: Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci vykonal samostatně, použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V ................................

dne...............................

podpis: ...........................................

Poděkování Rád bych poděkoval Věře Macháčkové za její užitečné rady a čas, který mi věnovala. Dále Jitce Doubnerové, člence místní akční skupiny mikroregionu Frýdlantsko, která mi poskytla mnoho materiálů, bez kterých bych se neobešel a na závěr Ivě Beranové, která mi rovněž poskytla mnoho informací a nasměrovala mě správným směrem.

Anotace (annotation) Má závěrečná maturitní práce se zabývá podstávkovými domy v České republice, Německu a Polsku. Týká se historie podstávkových domů od jejich vzniku až po současnost. Dále se zabývá opravami domů a jejich financováním, péčí o podstávkové domy a organizacemi, které se o podstávkové domy zajímají. Dozvíte se, jak funguje podstávka a co je její funkcí. Na mnoha fotkách uvidíte, jak podstávkové domy vypadají jak z venku, tak zevnitř. Mým úkolem bylo zmapovat podstávkové domy ve třech lokalitách a vytvořit mapu každé lokality. Mapování proběhlo v Novém Městě pod Smrkem (Česká republika), Hirschfeldu (Německo) a Záwidówě (Polsko). Dalším úkolem bylo porovnat stav podstávkových domů v jednotlivých státech a množství nalezených domů v lokalitách. Dalším z úkolu bylo zjištění informovanosti žáků vyššího Gymnázia Frýdlant o podstávkových domech pomocí dotazníků.

My graduation work deals with upper lusation houses in the Czech Republic, Germany and Poland. It concerns to history of upper lusation houses from the past to the present. It also deals with repairing houses and financing of repairs, taking care of upper lusation houses and organizations, that are interested in upper lusation houses. You will find out how the contruction of upper lusation house works and what is the function of it. In many photos, you will see how the exterior and interior of the lusation house looks like. My task was to map upper lusation houses in three areas and to create the map of each area. The mapping was carried out in Nové Město pod Smrkem (Czech Republic), Hirschfelde (Germany) and Záwidow (Poland). The next task was to compare the state of upper lusation houses in induvidual countries and to compare the number of houses found in areas. And the last task was to determine awareness of students of the Gymnázium Frýdlant of upper lusation houses by using questionnaires. Klíčová slova (key words) Lidová architektura, podstávkové domy, podstávka, historie, dotazník, průzkum

Vernacular architecture, upper lusation houses, wooden support system, history, questionnaire, survey

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................................6

2.

Teoretická část .................................................................................................................................7 2.1.

Podstávkový dům .....................................................................................................................7

2.2.

Podstávka .................................................................................................................................7

2.2.1.

Sloupky – ližina – pásky ....................................................................................................8

2.2.2.

Sloupky – ližina – rozpěra – pásky ..................................................................................10

2.2.3.

Spojení podstávky s patrem do celistvého rámu (příhradový vazník) ...........................11

2.3.

Historie Podstávkových domů................................................................................................13

2.4.

Historické materiály ...............................................................................................................13

2.5.

Podstup stavby podstávkového domu ...................................................................................14

2.6.

Místní akční skupiny ...............................................................................................................15

2.6.1.

MASiF .............................................................................................................................15

2.6.2.

Program LEADER ............................................................................................................17

2.7.

Památková péče v České republice ........................................................................................18

2.8.

Opravy podstávkových domů.................................................................................................19

2.8.1. 2.9. 3.

Financování oprav podstávkových domů...............................................................................23

Praktická část .................................................................................................................................24 3.1.

Cíle práce ................................................................................................................................24

3.2.

Mapování Podstávkových domů ............................................................................................24

3.2.1.

Nové Město pod Smrkem (Česká republika)..................................................................24

3.2.2.

Hirschfelde (Německo) ...................................................................................................25

3.2.3.

Zawidów (Polsko) ...........................................................................................................29

3.3.

4.

Frýdlantský betlém .........................................................................................................20

Dotazníková část ....................................................................................................................29

3.3.1.

Správné odpovědi na dotazníky .....................................................................................30

3.3.2.

Hodnocení dotazníků v jednotlivých třídách..................................................................30

3.3.3.

Celkové hodnocení dotazníků ........................................................................................32

3.3.4.

Celkové vyhodnocení grafů ............................................................................................34

Závěr...............................................................................................................................................35

Zdroje .....................................................................................................................................................37 Seznamy .................................................................................................................................................38 Obrázky ..............................................................................................................................................38 Tabulky ...............................................................................................................................................40 Grafy ...................................................................................................................................................40 Mapy ..................................................................................................................................................40

Přílohy ....................................................................................................................................................40 Dotazník .............................................................................................................................................40

1. Úvod Závěrečná maturitní práce je zaměřena na podstávkové domy, tedy na lidovou architekturu Frýdlantska a přilehlého pohraničí. Práci jsem rozdělil na dvě hlavní části, na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části zjistíte, co to vlastně podstávkový dům je a podle čeho je pojmenován. Uvedl jsem zde informace o historii domů od jejich vzniku až po současnost. Detailně jsem vysvětlil pojem „podstávka“ a rozebral jsem její základní varianty. Popis podstávkových konstrukcí je doprovázen řadou fotografií a obrázků, které Vám pomohou pochopit danou problematiku. V této části jsem také rozebral opravy podstávkových domů a způsoby, kterými se na opravy získávají peníze. O podstávkové domy se zajímají některé organizace, jednu z nich jsem vybral a popsal, co je jejím úkolem, o co se snaží a kde získává peníze. Dozvíte se také, jak se o podstávkové domy správně starat, aby nebyla snížena jejich historická hodnota. V praktické části jsou napsány výsledky mých cílů. Jedním z mých cílů bylo zmapovat podstávkové domy v Novém Městě pod Smrkem (Česká republika), Hirschfeldu (Německo) a Záwidówě (Polsko). Uvidíte mapy jednotlivých měst s vyznačenými podstávkovými domy a krátké zhodnocení výsledků. Porovnal jsem stav podstávkových domů v každém městě a také porovnal jejich počet. Dalším cílem bylo zjistit informovanost žáků vyššího Gymnázia Frýdlant ohledně podstávkových domů. Výsledky dotazníků jsem zpracoval do podoby grafů, na kterých uvidíte, co je hlavním problémem lidové architektury na Frýdlantsku.

Stránka 6 z 41

2. Teoretická část

2.1.

Podstávkový dům

Podstávkový dům je typ venkovské dřevěné stavby, který obsahuje dřevěnou konstrukci, tzv. podstávku. Typ této dřevěné stavby vznikl spojením dvou venkovských domů. Jednalo se o germánský hrázděný a slovanský roubený dům. Spojením těchto dvou domů vznikl podstávkový dům. Podstávkové domy jsou specifické pro střední Evropu, zejména pro severní Čechy a přilehlé pohraničí Polska a Německa. Jsou to tedy historicky velice cenné stavby, protože se nikde jinde na světě nevyskytují. Jsou jedinečné tím, že spojují dvě technologie lidové architektury. V přízemí jsou podstávkové domy roubené (východoevropská technika) a v patře hrázděné (západoevropská technika) a proto jsou zde podstávkové domy ojedinělé. Přesný počet podstávkových domů není znám, protože domy nejsou zmapovány, přesto se však počet domů odhaduje na 19 000.

2.2.

Podstávka

Podstávka je podpůrná rámová konstrukce. Konstrukce je složena z dřevěných trámů, které jsou velmi důmyslně poskládány tak, aby unesly co největší váhu. V podélném směru (ve směru vláken dřeva) je dřevo mnohem odolnější a vydrží přibližně třicetkrát větší tlak, než když tlak působí na dřevo kolmo (kolmo na vlákna). Konstrukce slouží k vynesení hmotnosti patra a střechy domu nebo jakéhokoliv jiného objektu, takže na stěny domu není kladen skoro žádný tlak a tím podstávka dodává domu vysokou stabilitu. Typ těchto konstrukcí je typický pro severní Čechy a přilehlé pohraničí. Ovšem nevyskytují se pouze na těchto územích, ale jsou spojeny s lidovou architekturou vyskytující se po celé Evropě, ale v trochu jiné podobě.

Stránka 7 z 41

Existuje velký počet podstávkových konstrukcí, zde jsou tři základní typy podstávek: 2.2.1. Sloupky – ližina – pásky

Jedná se o základní konstrukční typ. Tento typ podstávky je tvořen svislými sloupky (vertikálně umístěné trámy), ližinou (vodorovně umístěný trám) a pásky (šikmo umístěné trámy), které zajištují větší pevnost a konstrukční stabilitu podstávky. Ovšem i tento typ podstávky má řadu variant, pásky mohou být s ližinou spojeny mnoha způsoby, tyto dva jsou nejčastější: a) Pásky spojené se sloupky a ližinou plátem (přeplátování) Trámy jsou spojeny pomocí přeplátování. Může být úplné či částečné. Používá se, když se dva trámy křižují nebo pokud je jeden trám zakončen ve druhém. Trámy mohou být jednoduše zdobeny. Tato varianta se vyskytuje v severozápadních Čechách, dále v Pojizeří a Krušnohoří.

Obr. č. 1 – Podstávková konstrukce s přeplátováním

b) Pásky spojené se sloupky a ližinou čepovými spoji Dřevěné trámy (pásky či spodní strana ližiny) mohou být okosené nebo jednoduše ozdobené. Jedná se o nejčastěji používané spojení dvou trámů. Nejčastější výskyt v severních, středních a východních Čechách.

Stránka 8 z 41

Obr. č. 2 – Podstávková konstrukce s čepovými spoji

Podstávková konstrukce „sloupky – ližina – pásky“ se také dělí podle zdobení. Dekorace mohou být různé a liší se podle území, na kterém se domy vyskytují. Zde jsou tři nejčastější typy zdobení:

a) Dvojité páskování (výjimečně trojité) Má pouze výtvarnou funkci, protože z konstrukčního hlediska stačí na udržení konstrukce jeden jediný pásek. Dvojité páskování je typické pro území Vysočiny.

Obr. č. 3 – Podstávková konstrukce s dvojitým páskováním

b) Slepá arkáda Jedná se o pokročilejší formu zdobení. Pásek a spodní hrana ližiny je seříznuta do oblouku. Tento typ můžeme pozorovat v oblasti Lužických hor a na Českolipsku.

Stránka 9 z 41

Obr. č. 4 – Podstávková konstrukce seříznutá do oblouku (slepá arkáda)

c) Bohatě vyzdobené sporní hrany ližin Bohaté vyřezávání a zdobení bylo způsobeno vlivem barokní architektury. Jde o složité a náročné vyřezávání a vykrajování spodní hrany ližin a pásků, popřípadě i sloupů.

Obr. č. 5 – Podstávková konstrukce s bohatým dekorem

2.2.2. Sloupky – ližina – rozpěra – pásky Jedná se o konstrukční typ, ve kterém je rozpěra vložena pod ližinu mezi jednotlivé sloupky. Spodní strana ližiny je většinou seříznuta do oblouku (tím vzhledově připomíná slepou arkádu). Tato konstrukce je typická pro Německo a přilehlé české hranice (Horní Lužice). Tento typ nabízí několik variant: a) Odsazení rozpěry od ližiny Rozpěra nepřiléhá na ližinu, je mezi nimi rozestup. Právě pro variantu podstávky s odsazenou rozpěrou nejlépe sedí německé označení Umgebinde

Stránka 10 z 41

(ližina obíhá celý dům nebo aspoň jeho část – vznik „věnce“). Nejvíce rozšířen v Německu a v českém pohraničí (Frýdlantsko, České Švýcarsko). b) Dekorativní dřevěné obklady Často se konstrukce podstávky zakrývala dřevěným obkladem, který měl dekorativní funkci. Většinou se používaly výzdobné prvky ze zděné architektury (použití břidlice nebo eternitu). Dřevěné obklady jsou rovněž typické pro Německo a přilehlé české pohraničí.

Obr. č. 6 – Podstávková konstrukce s dekorativním dřevěným obloukem

2.2.3. Spojení podstávky s patrem do celistvého rámu (příhradový vazník)

Konstrukčně nejvyspělejší typ podstávkových konstrukcí. Základem konstrukce jsou mohutné sloupy (tzv. štenýře), které se tyčí až do patra. Mezi štenýře jsou vloženy většinou dvě úrovně vodorovných trámů (paždíky). Paždíky jsou spojeny ztužující konstrukcí tzv. ondřejských křížů, které tvoří svými přesahy pásky podstávky. Jedná se o pozoruhodnou konstrukci, o které můžeme zcela jistě říci, že se jedná o nejvyspělejší projev tesařského konstrukčního umění v evropské lidové architektuře. Dnes tento typ můžeme vidět na Frýdlantsku a přilehlém pohraničí Německa a Polska.

Stránka 11 z 41

Obr. č. 7 – Podstávková konstrukce spojená s patrem do celistvé podoby (příhradový vazník)

Obr. č. 8 – Podstávkový dům s příhradovým vazníkem

Stránka 12 z 41

2.3.

Historie Podstávkových domů

Na území Frýdlantského výběžku žili Češi a Němci společně už od 13. století. Stavitelé dokázali propojit dva typy domů. Podařilo se jim skloubit typ germánského hrázděného domu a typ slovanského roubeného domu. Vývoj tohoto domu trval přibližně 400 let a tyto domy se dochovaly až do dnešních dob. Dnes je známe pod názvem podstávkové domy. Podstávkové domy si stavěli převážně řemeslníci a rolníci, skoro žádný dům nevypadá luxusně a nevypovídá tak o majetnosti svého majitele. Ovšem existují domy, které naopak vypadají mnohem lépe, jedná se o patrové domy, které jsou velice prostorné, pohodlné a nádherně vyzdobené, tyto domy si nechávali stavět bohatí měšťané, tkalci a faktoři. Na těchto domech můžeme sledovat úžasnou zručnost tesařů, kovářů a kameníků tehdejší doby. Domy bohatších obyvatel měly nádherná zdobená okna chráněna kovanými mřížemi, vyzdobené schodiště se zábradlím apod. Takových domů se zde však moc nevyskytuje, protože si to mohl málokdo dovolit. Podstávkové domy jsou tedy domy stavěné převážně střední vrstvou. Většina dodnes dochovaných podstávkových domů vznikala v 18. a 19. století. Nejstarší dochovaný dům se nachází v Německu ve městě Neusalza-Spremberg. Tento dům byl postaven roku 1530. Dnes již není obydlený, ovšem je ve skvělém stavu a stalo se z něj muzeum, ve kterém můžete vidět vybavení tehdejší domácnosti.

2.4.

Historické materiály

Pro stavbu podstávkových domů byly typické materiály, které se nacházely poblíž místa stavby, díky tomu nebyly náklady na stavbu tak vysoké a byly pro tehdejší stavitele cenově přijatelné. Při stavbách se používalo hlavně dřevo z vykácených lesů. Používaly se také i jiné materiály například kámen, který se v okolí stavby nacházel, písek nebo hlína, tyto materiály původně patřily mezi pomocné materiály, které se používaly pro stavbu základů a podlahy. Později se využívání těchto materiálů rozrostlo a začaly se používat i na stavbu zdí, protože se tak ušetřilo dřevo, které mělo větší cenu a také šlo o jakési protipožární opatření. Lidé v tehdejší době používali ke stavbě domů opravdu cokoliv, když někdo choval dobytek, včely Stránka 13 z 41

nebo jiná zvířata, používali materiály, které zvířata vyprodukovala, například zvířecí chlupy, kravský a koňský hnůj nebo včelí vosk. Dále používali materiály ze zemědělských činností, šlo o slámu a len. Všechny materiály byly ručně získávány a také ručně zpracovávány. Z těchto materiálů tedy podstávkové domy vznikaly, tím došlo k harmonickému propojení lidských obydlí a přírody. Jelikož se domy stavěly jen z těchto materiálů, došlo ke sjednocení jejich celkového vzhledu a proto se od sebe dodnes dochované podstávkové domy liší jen málo. Avšak vzhled podstávkových domů se v postupujícím čase měnil. Docházelo ke zdokonalování technik a technologií opracovávání materiálů a také docházelo ke změnám společenského postavení majitelů (měli lepší společenské postavení a tím více peněz). Vlivem postupující industrializace se začala zlepšovat doprava, začaly se vyrábět umělé stavební materiály, tyto faktory ovlivnily vzhled a strukturu podstávkových domů.

2.5.

Podstup stavby podstávkového domu

„Stavitelé nejprve vyhloubili sklep, ten zaklenuli pískovcovými kvádry, připravili kamenný základ po celém obvodu stavby a vyzdili chlév z cihel nebo kamenů. Druhá polovina přízemí se sroubila ze smrkových kmenů. První řada byla dubová, aby lépe odolala vlhku. U tkalcovských domů mohlo být přízemí celé roubené. Před roubenou část se vztyčily rovné nebo obloukové vzpěry. Trám plnil funkci dnešního ztužujícího věnce a navíc měl nosnou funkci, protože na něm ležela tíha celé střešní konstrukce u přízemních staveb nebo dokonce celé vrchní hrázděné patro se střechou u patrových staveb. Vnitřní roubená světnice, která byla sestavena z vodorovných trámů, se během let mohla seschnout až o 11%, ale svislé sloupky – podstávky nebo taky obvazce – se seschly pouze nepatrně.“1

1

Mandava Mandau. HAVLÍČEK, Martin, Filip MÁGR a Josef ZBIHLEJ. Mandava

Mandau. 2005. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Vansdorf, 2005, str. 131. ISBN neuvedeno.

Stránka 14 z 41

2.6.

Místní akční skupiny

Místní akční skupiny (MAS) jsou neziskové organizace, které se na území České republiky vyskytují od roku 2004. Za posledních 6 let došlo k velkému rozvoji těchto organizací. Na území České republiky se jich v dnešní době nachází přibližně 120 a pokrývají celé území republiky. Cílem místních akčním skupin je podporovat udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Venkov je definován jako oblast, která má hustotu osídlení maximálně 100 obyvatel na kilometr čtvereční. Území, na kterém místní akční skupina působí, by mělo mít 10 000 – 100 000 obyvatel. 2.6.1. MASiF MASiF je zkratka pro Místní akční skupinu mikroregionu Frýdlantsko. Tato skupina se snaží podporovat trvale udržitelný rozvoj Frýdlantska. Působí na území 18 měst a obcí.

Obr. č. 9 – Mapa působení MASiFu Stránka 15 z 41

Skupina byla založena v roce 2004 neziskovými organizacemi a jednotlivými lidmi (zemědělci, podnikatelé apod.), kteří se chtěl podílet na rozvoji Frýdlantska. MASiF je stejně jako ostatní místní akční skupiny podporován a financován programem LEADER.

Obr. č. 10 – Logo MASiFu

Nezajímá se pouze o trvale udržitelný rozvoj, ale i o místní kulturu. Od roku 2014 se zajímá o podstávkové domy. Pořádá prezentace, dny otevřených dveří a semináře, které slouží pro řemeslníky, kteří se chtějí naučit, jak správně opravovat podstávkové domy. Vydali mnoho příruček o opravách, které si u nich můžete zdarma vyzvednout.

Obr č. 11 a 12 – Naskenované obaly opravářských příruček Stránka 16 z 41

2.6.2. Program LEADER Místní akční skupiny vznikají díky Evropské unii, která vytvořila program LEADER (fr. Liaison entre actions de dévelopement rural, což znamená propojování akcí hospodářského rozvoje venkova). Program LEADER vznikl roku 1991 a od té doby podporuje venkovské oblasti a jejich rozvojový potenciál. Snaží se o zlepšování životní úrovně na venkově, o péči o přírodu, krajinu a historické památky a snaží se prosazovat nové technologie. Program LEADER je ojedinělý v tom, že neříká, kdo má co dělat, ale říká, jak se to má dělat. LEADER je financován z fondů Evropské unie

Program LEADER je založen na 7 principech 1. Integrovaná strategie místního rozvoje Místní akční skupiny vznikají na územích, která jsou malá a společensky a hospodářsky soudržná. Tato území jsou propojené svými tradicemi a společenskými potřebami. U takových území je možné určit slabé a silné stránky a navrhnout pro ně strategii, která napomůže jejich lepšímu rozvoji. To vede k uspokojování potřeb obyvatelstva na daném území a zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Místní akční skupiny vznikají na území, do kterého spadá jedna nebo více obcí (tzv. mikroregionů). Důležité je, aby území mělo dostatečné množství finančních, hospodářských a lidských zdrojů, protože jinak se strategie LEADERu nedá realizovat.

2. Přístup „zdola nahoru“ (bottom up) Tento princip přispívá k místnímu sociálnímu kapitálu a k rozvoji místních kapacit. Vede k vytváření lepších partnerských vztahů a podporuje spolupráci na místní úrovni. „Zdola nahoru“ znamená, že na tvorbě strategie, volbě priorit a také realizaci strategie se podílejí hlavně místní účastníci

Stránka 17 z 41

3. Partnerství veřejného a soukromého sektoru MAS Místní akční skupiny jsou neziskové organizace, které institucionalizují partnerství na místní úrovni. Evropská komise rozhodla, že každá místní akční skupina musí obsahovat z větší část soukromý a neziskový sektor (veřejný sektor maximálně 49%). Místní akční skupiny jsou v jednotlivých zemích Evropské unie velice rozdílné ať už ve formě, činnostech nebo míře samostatnosti.

4. Víceodvětvové akce Program LEADER se nezaměřuje pouze na jedno odvětví na daném území, ale snaží se rozvíjet všechna odvětví. Podporuje odvětví místní ekonomiky, stará se o krajinu a památky. Projekty a akce, které LEADER uskutečňuje, by se měly navzájem propojovat, aby došlo k větší efektivnosti.

5. Inovativnost Program LEADER vznikl v 90. letech 20. století. Zaměřoval se na menší území států, které byly do programu zapojeny. Zaměřoval se na projekty s výrazně inovativními prvky. Inovativnost se projevuje při používání metod, které na daném území nejsou dosud známé, například komunitní metody (ve venkovských oblastech vznikají komunitní školy apod.)

6. Spolupráce Spolupráce v tomto programu hraje velkou roli. LEADER se snaží podporovat spolupráci mezi jednotlivými místními akčními skupinami (na národní i mezinárodní úrovni), protože tím dochází k šíření zkušeností mezi skupinami.

2.7.

Památková péče v České republice

V České republice platí zákon o státní památkové péči, který vešel v platnost 30. března 1987, obsahuje hlavně ochranná opatření. Památková ochrana podstávkových domů se dělí na dva typy. Jeden tento typ se týká jednotlivých podstávkových domů, jednotlivé domy jsou chráněny jako nemovité kulturní památky. Druhý typ památkových ochran se týká většího Stránka 18 z 41

území, tzv. památkové zóny nebo památkových rezervací. V případě, že se podstávkový dům nenachází v žádném chráněném území (zóně či rezervaci) a není zařazen mezi nemovité památky, není chráněný žádným zákonem státní památkové péče. V případě, že se vlastník podstávkového domu (nebo jakékoliv jiné památky) rozhodne provést opravu, obnovu nebo nějakou jinou úpravu na památce, má povinnost ohlásit to místnímu obecnímu úřadu s rozšířenou působností a požádat o odborné stanovisko. Obecní úřad s rozšířenou působností se obrátí na Národní památkový ústav (NPÚ). Odborníci z NPÚ se k rekonstrukci památky vyjádří a přesně určí postup prací a podmínky provedení. Obecní úřad poté použije toto stanovisko jako podklad, podle kterého se majitel opravované památky musí řídit.

Tabulka č. 1 - chráněná území Libereckého kraje Vesnické památkové rezervace

Janovice, Lhota, Rané, Ždár, Železný Brod

s podstávkovými domy

(Trávníky), Lomnice nad Popelkou (Karlov)

Vesnické památkové zóny s podstávkovými Bukovec, Kravaře, Kruh, Sloup v Čechách, domy

Tubož, Velenice, Vojetín, Železný Brod, Kryštofovo Údolí

Městské památkové zóny s podstávkovými

Dubá, Jablonně v Podještědí, Nový Bor,

domy

Kamenický Šenov, Zákupy, Frýdlant v Čechách

Krajinné památkové oblasti

Lembersko, Zahrádecko

Chráněné krajinné oblasti s podstávkovými

CHKO Lužické hory, České středohoří,

domy

Kokořínsko, Jizerské hory, Český ráj

2.8.

Opravy podstávkových domů

Při opravě podstávkového domu musíte postupovat velice opatrně a s rozmyslem. Když chcete opravovat podstávkový dům nesmíte nic uspěchat, aby byla zachována historická hodnota domu. Základním pravidlem při opravování je zachovat všechny historické prvky. Stránka 19 z 41

Když chce majitel opravit podstávkový dům měl by postupovat takto: 1. Měl by používat tradiční historické materiály (dřevo, jíl, břidlice, kámen atd.). 2. Používat správné metody techniky a technologie, které byly historicky odzkoušeny. 3. Měl by se snažit dodržet zásady lidové architektury (jednoduchost, skromnost). 4. Pokud s opravami nemáte žádné zkušenosti, je vhodné zavolat odborné řemeslníky, kteří se zabývají opravami podstávkových domů. Ačkoli se to nezdá, podstávkové domy jsou konstrukčně velice složité stavby. Řemeslníci, kteří se opravami zabývají, si prošli mnoha semináři o opravách podstávkových domů, aby tyto opravy zvládli. Při opravě podstávkového domu jsou potřeba tito řemeslníci – zedník, tesař, truhlář, kameník, pokrývač, klempíř, kovář a kamnář. Všechna tato řemesla musí řemeslníci při opravě domů ovládat. Nejčastějšími chybami při opravování podstávkových domů jsou: 1. Zazdívání podstávek 2. Používání plastových nedělených oken 3. Betonování konstrukčních prvků domu 4. Použití nevhodné střešní krytiny (plech, betonové tašky, eternit apod.) 5. Zarovnání lomení střech v její dolní části (u okapu) 6. Nevhodné novodobé přístavby 7. Nevhodná barevnost 2.8.1. Frýdlantský betlém Jedná se o jednopodlažní podstávkový dům nacházející se ve Frýdlantu. Dům je postaven na obdelníkovém půdorysu a je zastřešen sedlovou střechou. Polovina domu je sestavena z tesaných smrkových trámů. Většina trámu je uložena na kamenné podezdívce, ovšem nějaké jsou položené přímo na zemi. Druhá polovina domu je kamenná a obložená svislým laťovým obložením. Strop přízemí je dřevěný (trámový) s prkenným záklopem. Půdní prostor je přístupný díky schodišti, které se nachází v chodbě za hlavním vchodem. Krov je uložen na zvýšené, hrázděné nadezdívce. Hrázdění domu je vyneseno na dvou vodorovných trámech. Z venku je hrázdění zakryto svislým laťovým obložením. Stránka 20 z 41

Obr. č. 13 – Hlavní místnost Frýdlantského betlému

Obr. č. 14 – Chodba za hlavním vchodem, schodiště na půdu

Stránka 21 z 41

Obr. č. 15 – Půda 2.8.1.1.

Důvody oprav Betlému

Stavebně-technický průzkum dřevěných konstrukcí prokázal lokální biotickou destrukci dřevěných prvků dřevokaznými houbami a larvami dřevokazného hmyzu (čeleď tesaříkovití a červovití). Dřevěné roubení a hrázdění – veliké poškození dřevokaznými houbami bylo zjištěno u prahového trámu roubení na dvorní straně domu. Výrazně poškozený byl i poslední trám roubení, na kterém jsou uloženy stropní trámy konstrukce. U dřevěného hrázdění nebyly zjištěny žádné známky biotické destrukce. Vlivem poklesu roubení v průčelní části domu, došlo k uvolnění tesařských spojů. Strop a krov – Stropní trámy byly výrazně destruovány dřevokaznými houbami, poškození souviselo s poškozením horního trámu roubení. Největší poškození bylo zjištěno u krokví, byly napadeny také dřevokaznými houbami. Prkna podlahy uložená na hambalcích krovu byla místy poškozena dřevokazným hmyzem. Kdyby Frýdlantský betlém nebyl opraven, hrozilo by, že podstávková konstrukce nevydrží nápor střechy a dům se zřítí. K tomu naštěstí nedošlo a dům byl opraven. Projekt financovali vlastníci podstávkového domu za podpory místního kulturního oddělení.

Stránka 22 z 41

Obr. č. 16 – Frýdlantský betlém

2.9.

Financování oprav podstávkových domů

Naprostá většina podstávkových domů se nachází v soukromém vlastnictví, proto si majitelé musí opravy financovat sami. Kvůli špatné finanční situaci některých majitelů trpí i některé podstávkové domy, protože se jim nedostává tolik péče, kolik by potřebovaly. Existují však i tzv. spolkové skupiny. Tyto skupiny jsou tvořeny majiteli podstávkových domů nebo lidmi, kteří se o podstávkové domy zajímají. Tito lidé společně skupují podstávkové domy a snaží se je společnými silami opravit. Jedná se o nadšence pro lidovou architekturu. Na opravu podstávkového domu je možné obdržet dotace. Musí však proběhnout šetření, že požadavek na dotaci je oprávněný (dům musí prohlédnout znalec, aby zjistil, jestli je pravda, že oprava domu stojí víc, kvůli zachování jeho historické hodnoty, poté je možné obdržet dotaci od státu. Některé organizace, které se o opravy zajímají, jsou financovány z fondů Evropské unie (např. MASiF, který je financován programem LEADER). Tyto organizace pořádají různé akce (např. dny otevřených dveří podstávkových domů), na kterých je možné přispět na opravu domů, peníze tedy získávají od dárců nebo od sponzorů. Stránka 23 z 41

3. Praktická část

3.1.

Cíle práce

Cílem této závěrečné maturitní práce je zmapovat podstávkové domy ve třech lokalitách. První lokalitou je Nové Město pod Smrkem (Česká republika), druhou Hirschfelde (Německo) a třetí Záwidów (Polsko). Dalšími cíli je zjistit informace o historii, opravách a jejich financování. Dále jsem zjišťoval míru informovanosti žáků Gymnázia Frýdlant pomocí dotazníků.

3.2.

Mapování Podstávkových domů

V této části uvidíte mapy, ve kterých jsou zakreslené čtverečky. Každý čtvereček znázorňuje jeden podstávkový dům. Ke každému čtverečku je přiřazeno číslo, pomocí kterého najdete fotku podstávkového domu. 3.2.1. Nové Město pod Smrkem (Česká republika) V Novém Městě pod Smrkem jsem vyfotil celkem 17 podstávkových domů. Všechny z těchto domů jsou obydlené a s největší pravděpodobností v soukromém vlastnictví. Domy jsou v dobrém stavu, některé z nich jsou trochu zchátralé, to je zřejmě způsobeno finanční situací majitelů. Bylo vidět, že domy byly v nedávné době opravovány a některé z nich byly opravovány velice nešetrně. Některé domy mají nová okna (dřevěná byla nahrazena plastovými), u některých domů byla dokonce zazděna podstávka a nebo už skoro nešlo poznat, že se jedná o podstávkový dům. Stav podstávkových domů v Novém Městě pod Smrkem mně zklamal.

Stránka 24 z 41

Mapa č. 1 – Podstávkové domy v Novém Městě pod Smrkem (fotky č. 1 – 17)

3.2.2. Hirschfelde (Německo)

V německém městečku Hirschfelde jsem nalezl a vyfotil 93 podstávkových domů. Tak vysoký počet podstávkových domů jsem v tak malém městečku nečekal. Hirschfelde je srovnatelně velký jako Nové Město pod Smrkem a Zawidów, ale podstávkových domů se zde nacházelo mnohem více. Byla zde označena historická část města, ve které se nacházela většina podstávkových domů, v druhé části města se už podstávkové domy skoro vůbec nenacházely. Stav podstávkových domů mě trošku zklamal, protože jsem slyšel, že v Německu je o podstávkové domy velký zájem (větší než v České republice a Polsku) a i přesto byly některé domy v hrozném stavu. U několika z nich byla vyměněna dřevěná okna za plastová a patrné byly i další opravy, které byly vůči domům nešetrné. I přes nešetrné zacházení, které jsem na některých domech zaznamenal, musím uznat, že některé domy byly v perfektním stavu a některé domy dokonce právě procházely Stránka 25 z 41

rekonstrukcí (kolem domu bylo postaveno lešení, byl vidět i název firmy, která opravy prováděla).

Obr. č. 17 – Podstávkové dům v Hirschfeldu – právě probíhající rekonstrukce

Nejhezčí podstávkový dům, který jsem v Hirschfeldu našel, se nacházel v centru města. Tento dům je skvěle udržovaný a bylo na něm vidět, že o něj jeho majitel pečuje. Nad dveřmi bylo v dřevěném trámu vyryto číslo 1817, což je zřejmě rok, ve kterém dům vznikl.

Stránka 26 z 41

Obr. č. 18 – Podstávkový dům v Hirschfeldu – nejhezčí vyfotografovaný podstávkový dům

Podstávkové domy jsou zakresleny celkem ve třech mapách. Bylo tak učiněno kvůli vetší přehlednosti. Mapa č. 2 – Podstávkové domy v Hirschfeldu (fotky č. 1 – 32)

Stránka 27 z 41

Mapa č. 3 – Podstávkové domy v Hirschfeldu (fotky č. 33 – 63)

Mapa č. 4 – Podstávkové domy v Hirschfeldu (fotky č. 64 – 93)

Stránka 28 z 41

3.2.3. Zawidów (Polsko) V Záwidówě jsem objevil pouze jeden jediný podstávkový dům, což mě celkem překvapilo (čekal jsem jich více). Ovšem v Polsku je o podstávkové domy nejmenší zájem a nachází se jich zde nejméně, je tedy možné, že staré podstávkové domy byly zbourány a místo nich byly postaveny domy nové. Podstávkový dům, který jsem nalezl, se nachází v dobrém stavu a je obydlený a nebyly na něm patrné žádné známky nešetrných oprav.

Mapa č. 5 – Podstávkové domy v Záwidówě (fotka č. 1)

3.3.

Dotazníková část

Dotazníky byly rozdány do čtyř tříd vyššího Gymnázia Frýdlant (Kvinta, Sexta, Septima a Oktáva). Celkem je vyplnilo 75 žáků. Účelem dotazníků bylo zjistit, jak jsou informováni dnešní mladí lidé o lidové architektuře zde na Frýdlantsku. Stránka 29 z 41

3.3.1. Správné odpovědi na dotazníky

1. Otázka Slyšel/a jste někdy pojem „podstávkový dům“? Pokud ano, uveďte z jakého zdroje.

Správná odpověď: nelze určit

2. Otázka Víte, co je to podstávkový dům? Pokud ano, stručně vysvětlete.

Správné vysvětlení: Typ venkovského domu, jehož hlavním znakem je podstávka (dřevěná podpůrná konstrukce domu)

3. Víte, o nějakém podstávkovém domu ve Frýdlantu?

Správná odpověď: Např. Betlém

3.3.2. Hodnocení dotazníků v jednotlivých třídách 1. Oktáva Celkem 21 tázaných žáků. Na první otázku každý žák odpověděl, že o podstávkových domech někdy slyšel, bohužel, naprostá většina (20 z 21 žáků) uvedla jako zdroj mně nebo mou prezentaci ZMP. Před mou prezentací tedy neměli ponětí, co to podstávkový dům je. Pouze jeden jediný žák z této třídy uvedl jako zdroj rodinného příslušníka. U vysvětlení pojmu „podstávkový dům“ už byla úspěšnost nižší, protože nějací žáci si správnou odpověď z prezentace nezapamatovali. Na tuto otázku odpovědělo 14 žáků správně a 7 špatně, přesto je počet správných odpovědí velice vysoký a tak vysokou úspěšnost jsem nečekal. Třetí otázka dopadla opět dobře, správně odpovědělo 18 z 21 žáků (všichni žáci uvedli Betlém). Ovšem je nutno dodat, že bez mé prezentace ZMP by

Stránka 30 z 41

tato čísla byla mnohem nižší, protože o všech těchto věcech jsem v prezentaci mluvil a všichni (nebo aspoň většina) si správné odpovědi zapamatovali. Ve třídě oktáva teda dotazníkové šetření proběhlo velice úspěšně a byl jsem tím mile překvapen.

2. Septima Celkem 16 tázaných žáků. Ve třídě septima už dotazníkové šetření tak úspěšně neproběhlo. V této třídě sice většina žáků o podstávkových domech slyšela (5 žáků pojem slyšelo ode mě, 3 ho znali od profesora gymnázia, 2 od rodinného příslušníka a 1 se o podstávkových domech dočetl na internetu, 5 žáků o domech nikdy neslyšelo), ale u ostatních otázek neznal odpověď nikdo. Tato třída neměla možnost vidět mou prezentaci, takže jsem už nebyl zdrojem a výrazně se to podepsalo na výsledcích. První otázka tedy dopadla nejlépe. U otázky druhé odpověděl správně pouze jeden člověk, ostatních 15 žáků nevědělo. U třetí otázky odpověděli správně 3 žáci, všichni tři uvedli jako příkladný podstávkový dům Betlém, zbytek třídy opět nevěděl.

3. Sexta Celkem 17 tázaných žáků V sextě se potvrdilo mé očekávání. Čísla správných odpovědí oproti septimě ještě klesla. U první otázky 5 žáků ze 17 uvedlo, že o podstávkových domech slyšelo (2 uvedli jako zdroj mně a 3 internet). Na další dvě otázky správně odpověděl pouze jeden žák. Ostatní žáci vyplnili dotazníky velice rychle, protože jen třikrát zakroužkovali „NE“.

4. Kvinta Celkem 21 Třída kvinta dopadla velice podobně jako sexta. Opět se zde nacházelo jen pár jedinců, kteří na otázky dokázali odpovědět a ostatní nevěděli nic. U první otázky se našlo 5 žáků, kteří o podstávkových domech slyšeli (2 uvedli jako zdroj internet a 3 školu), 16 žáků o pojmu neslyšelo. Druhá a třetí otázky dopadla stejně jako u sexty, pouze jeden člověk z 21 žáků odpověděl správně.

Stránka 31 z 41

3.3.3. Celkové hodnocení dotazníků Zde jsou grafy, které jsem vytvořil z výsledků dotazníků. Jedná se o celkové hodnocení (všechny čtyři třídy dohromady). Každý graf znázorňuje jednu otázku, na kterou odpovědělo celkem 75 žáků Gymnázia Frýdlant.

Graf č. 1

1. Otázka Slyšel/a jste někdy pojem podstávkový dům? Pokud ano, uveďte z jakého zdroje.

36% 44%

Má ZMP (27 studentů) Rodinný příslušník (3 studenti) Škola (5 studentů) Internet (7 studentů) Neslyšeli (33 studentů)

4% 9%

7%

Na otázku č. 1 většina lidí odpovídala „NE“, to znamená, že o podstávkových domech nikdy neslyšeli. Takto odpovědělo celkem 33 žáků (44%). 27 žáků (36%) pojem slyšelo z mé prezentace nebo slyšeli mně, jak o podstávkových domech mluvím. Kdybych si nezvolil toto téma jako svou ZMP a neinformoval je o tomto pojmu, bylo by žáků, kteří o podstávkových domech neslyšeli celkem 61, což je 81,3%. Žáci, kteří o podstávkových domech slyšeli, uvedli jako zdroj internet, rodinného příslušníka nebo školu.

Stránka 32 z 41

Graf č. 2

2. Otázka Víte, co je podstávkový dům? Pokud ano, stručně vysvětlete. 23%

Správná odpověď (17 studentů) Nesprávná odpověď (58 studentů)

77%

U otázky č. 2 už byla úspěšnost velice malá. Celkem 17 žáků pojem vysvětlilo správně. Pokud do výsledků nepočítám oktávu, která viděla mou prezentaci a měla tak možnost slyšet vysvětlení termínu, tak odpověděli správně pouze 2 žáci z 54, což je opravdu velice málo.

Graf č. 3

3. Otázka Víte o nějakém podstávkovém domu ve Frýdlantu?

31% Správná odpověď (23 studentů) Nesprávná odpověď (52 studentů)

69%

Stránka 33 z 41

U otázky č. 3 uvedlo 23 žáků, jako příklad podstávkového domu ve Frýdlantu, Frýdlantský betlém. Když opět odečtu třídu oktáva, zjistím, že pouze 5 žáků z 54 vědělo, že Betlém je podstávkový dům.

3.3.4. Celkové vyhodnocení grafů

Naprostá většina žáků o podstávkových domech neví a ani o nich nikdy neslyšela. Hodně žáků uvádělo jako zdroj informací mně a mou prezentaci, bez mé ZMP by o podstávkových domech nic nevěděli. Je zde tedy jasně vidět jejich špatná informovanost ohledně tohoto tématu. O podstávkové domy se v posledních letech zajímá velice málo lidí, myslím, že je to způsobeno tím, že o nich lidé ani nevědí a proto se o ně nemohou blíže zajímat, dokonce ani já jsem neměl ponětí, co to podstávkový dům je, dokud jsem si toto téma nezvolil. Myslím, že každý dotazovaný žák podstávkový dům někdy v životě viděl, protože se jich zde na frýdlantském výběžku nachází opravdu mnoho, ale netuší, že právě tyto domy jsou domy podstávkové. Úplně stejné to bylo i u mne, když jsem dům viděl, pomyslel jsem si „hmm starej barák, těch je tady hodně“, ale vůbec jsem netušil, že právě tyto domy jsou ojedinělé a nikde jinde na světě se nenachází. Nevědomost o podstávkových domech se netýká pouze mladých žáků na Gymnáziu Frýdlant, ale týká se i starších lidí. Dotazníkové šetření jsem prováděl jen na Gymnáziu Frýdlant, ale na ty samé otázky jsem se ptal i lidí mimo školu (např. rodiny, přátel apod.) a výsledky pokaždé stejné, nikdo o podstávkových domech nic nevěděl a pokaždé jsem se dočkal podobné odpovědi „jaký, že baráky?“ nebo „to jsem nikdy neslyšel“. Je zjevné, že podstávkové domy musí být více propagovány, ať už v novinách, na internetu nebo na různých prezentacích apod., protože o nich ví opravdu velice málo lidí a myslím, že z toho důvodu je tato lidová architektura značně ohrožena. Podle mého názoru dopadlo dotazníkové šetření velice úspěšně a přesně takové výsledky jsem očekával. Hodně lidí nemá o podstávkových domech tušení a doufám, že se to bude v následujících letech zlepšovat, protože práce neziskových organizací je úžasná a doufám, že nepřijde na zmar. Stránka 34 z 41

4. Závěr

Na závěr bych rád zhodnotil svou odvedenou práci, mé cíle a popsal to, jak jsem při práci postupoval a jak se mi s daným tématem pracovalo. Mým hlavním cílem bylo zmapovat podstávkové domy ve třech lokalitách. První lokalitou bylo Nové Městě pod Smrkem nacházející se v České republice, druhou byl Hirchfelde v Německu a třetí Zawidów v Polsku. Měl jsem vyhledat všechny podstávkové domy v jednotlivých lokalitách, vyfotografovat je a poté zakreslit do map. Mé cíle se však týkaly i teorie. Zjistit jsem měl informace o historii podstávkových domů od jejich vzniku až po současnost, dále informace o opravování a financování oprav. Zabýval jsem se také organizacemi, které se o podstávkové domy blíže zajímají a snaží se je opravovat. Posledním cílem bylo zjistit míru informovanosti žáků Gymnázia Frýdlant pomocí dotazníků. Na začátku své práce jsem trošku tápal, protože jsem nevěděl, kde začít. Nakonec jsem získal kontakt na odbor kultury ve Frýdlantu, kde mi řekli mnoho informací a doporučili mi další odborníky, kteří se tématem zabývají. Jeden z kontraktů, které jsem získal, byl na MASiF. Od této skupiny jsem obdržel velké množství knih, informací a rad, bez kterých bych se neobešel. Ovšem toto se týkalo pouze teoretické části. Hlavním cílem bylo mapování, které se zpočátku nezdálo tak těžké. Po nějakém čase jsem však zjistil, že se nikde nenachází žádné databáze podstávkových domů, takže sem nevěděl, kde se podstávkové domy nachází. Musel jsem tedy dané lokality projít úplně celé, včetně těch nejmenších uliček, což zabralo spoustu času. Dalším problémem bylo počasí, zde v České republice bylo hezky, ovšem když jsem přijel do Hirschfeldu, byla zde hustá mlha a fotografování nemohlo proběhnout a musel jsem tam jet podruhé. I přes tyto obtíže bylo mapování všech lokalit nakonec úspěšné a jsem s výsledky spokojen. Když pominu tyto obtíže, tak se mi s tématem pracovalo velice dobře. Zásluhu na tom mají především lidé, se kterými jsem spolupracoval. Všichni byli velice vstřícní a rádi mi s čímkoliv pomohli. Měl sem však obtíže s natočením videa, nikdo ve videu nechtěl vystupovat. Nakonec jsem musel trochu zaimprovizovat a myslím, že to dopadlo dobře.

Stránka 35 z 41

S výsledky dotazníků jsem velice spokojený, protože z výsledků je jasně vidět, že lidé (mladí i staří) nemají ponětí, co to podstávkový dům je a je jasné, že domy musí být lépe propagovány, protože není plně využit jejich potenciál. Dle mého názoru jsou podstávkové domy zajímavé pro turisty a myslím si, že nadšenci pro kulturu by se sem na ně jezdili dívat z širokého okolí. Tím by postávkové domy lákaly turisty a tím by došlo ke zlepšení cestovního ruchu Frýdlantského výběžku. Mapování postávkových domů mi taky vyšlo velice dobře. Nejvíce podstávkových domů se nachází v Německu. Nachází se tam celá města nebo ulice tvořená podstávkovými domy. Dále se v hojném (ale menším počtu než v Německu) nachází v České republice. Jsou zde roztroušeny po městech a vesnicích. Nejméně se jich nachází v Polsku a na Polské straně se podstávkové domy vyskytují pouze zřídka. Přesně takové výsledky jsem zjistil i při mapování. Nejvíce domů se nacházelo v Německu (93), v České republice už jich bylo méně (17) a v Polsku jsem našel pouze jeden jediný podstávkový dům v celém městě.

Stránka 36 z 41

Zdroje



Liberecký kraj. Krajina podstávkových domů. Neuvedeno. Liberecký kraj: neuvedeno, 2006. ISBN neuvedeno.



Mandava Mandau. HAVLÍČEK, Martin, Filip MÁGR a Josef ZBIHLEJ. Mandava Mandau. 2005. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Vansdorf, 2005, 131 - 140. ISBN neuvedeno.



RICHTER, Kerstin. Opravy podstávkových domů. 2013. Liberec: neuvedeno, 2013. ISBN neuvedeno. ISSN neuvedeno.



ŠTERNOVÁ, Petra (ed.). Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. Lu-Ž. Liberec. Liberec: EUROPRINT a.s., 2013. ISBN 97880-87810-01-9.



ŠTERNOVÁ, Petra (ed.). Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. A-Le. 2010. Liberec: EKON, družstvo, Jihlava, 2010. ISBN 978-80-903934-2-4.



PEŠTA, Jan. Sborník ze semináře Vesnický dům s podstávkovou konstrukcí a jeho regionální varianty Dokumentace, průzkum, památková péče. Praha 1: Národní památkový ústav, 2010. ISBN neuvedeno. ISSN neuvedeno.



Umgebindehauser. Umgebindeland [online]. Gorlitz: neuvedeno, 2005 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.umgebindeland.de



MASiF. MASiF [online]. neudeno: Publikační a redakční systém Public4u, 2000 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.jizerskevyrobky.cz/cs/masif/#sek50323



Višňová. Višňová [online]. neudeno: web & design PCPOS, s. r. o., 2014 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.ob-vis.net/podstavkove-domykrajinou-podstavkovych-domu/d-1012

Stránka 37 z 41



Podstávkové domy. Podstávkové domy [online]. neudeno: web & design PCPOS, s. r. o., neuvedeno [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://markvartice-unas.cz/podstavkove-domy/podstavkove-domy.php



Podstávkové domy. Podstávkové domy [online]. neudeno: Společnost přátel Lužice, 2008 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://poznavani.luzice.cz/home/priroda/podstavkove-domy.dot

Seznamy

Obrázky



Obr. č. 1 – PEŠTA, Jan. Sborník ze semináře Vesnický dům s podstávkovou

konstrukcí a jeho regionální varianty Dokumentace, průzkum, památková péče. Praha 1: Národní památkový ústav, 2010. ISBN neuvedeno. ISSN neuvedeno, str. 4 






konstrukcí a jeho regionální varianty Dokumentace, průzkum, památková péče. Praha 1: Národní památkový ústav, 2010. ISBN neuvedeno. ISSN neuvedeno, str. 4 Stránka 38 z 41









Obr. č. 8 – vlastní obrázek



Obr. č. 9 – MASiF. MASiF [online]. neudeno: Publikační a redakční systém

Public4u, 2000 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.jizerskevyrobky.cz/cs/masif/#sek50323 

Obr. č. 10 – MASiF. MASiF [online]. neudeno: Publikační a redakční systém

Public4u, 2000 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.jizerskevyrobky.cz/cs/masif/#sek50323 























Stránka 39 z 41

Tabulky



Tabulka č. 1 – RICHTER, Kerstin. Opravy podstávkových domů. 2013. Liberec:

neuvedeno, 2013. ISBN neuvedeno. ISSN neuvedeno, str. 16.

Grafy



Graf č. 1 – vlastní graf







Mapy



Mapa č. 1 – vlastní mapa (upravený výstřižek z Google maps)













Přílohy Dotazník

Stránka 40 z 41

Stránka 41 z 41

Závěrečná maturitní práce

Recommend Documents