Závěrečná hodnotící zpráva Příklady dobré praxe
Individuální projekt Pardubického kraje
Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji
Motto: „Kde je vůle, tam je i cesta…“ (G. B. Shaw)
PARDUBICKÝ KRAJ
Úvod Pardubický kraj obdržel od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dotaci na realizaci projektu Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji, reg. č. CZ.1.04/3.2.00/15.00009. Financování tohoto projektu bylo zajištěno z ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt byl realizován v období od 1. 3. 2012 do 28. 2. 2014 a jeho cílem bylo přispět ke zlepšení dlouhodobě problematické situace v sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubickém kraji. Jako nejvhodnější forma k dosažení stanoveného cíle byla vybrána sociální služba terénní programy se zaměřením na návrat obyvatel vyloučených romských lokalit zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce. Dalším cílem projektu bylo podpořit kvalitu této služby a zajistit profesní růst terénních pracovníků prostřednictvím realizace dalších aktivit projektu - supervizní podporou a vzděláváním. Služba terénní programy byla poskytována v sociálně vyloučených romských lokalitách v 8 obcích Pardubického kraje: v České Třebové, Hrochově Týnci, Chrudimi, Pardubicích, Prachovicích, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě. Pro realizaci terénních programů byli na základě veřejné soutěže vybráni tito poskytovatelé: •
Naděje – sociálně vyloučené lokality v České Třebové
•
Šance pro Tebe o. s. – sociálně vyloučené lokality v Hrochově Týnci, Chrudimi a Prachovicích
•
SKP – CENTRUM o.p.s. – sociálně vyloučené lokality v Pardubicích a Ústí nad Orlicí
•
Město Svitavy – sociálně vyloučené lokality ve Svitavách
•
Město Vysoké Mýto – sociálně vyloučené lokality ve Vysokém Mýtě
Sociální služba terénní programy byla zaměřena na pomoc obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit ve věku od 15 let, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci jako např. při problémech s bydlením, zadlužením, exekucemi a dalším vzděláváním. Terénní pracovníci pomáhali při řešení výchovných problémů s dětmi, při hledání odpovídajícího zaměstnání, poskytovali základní sociální poradenství, doprovázeli na úřady např. při vyřizování osobních dokladů či sociálních dávek. Služba byla poskytována zdarma a na základě dobrovolnosti. Uživatelům služby byl zaručen princip rovného přístupu, respekt k jejich právům, potřebám a byla dodržována zásada dobrovolnosti a důvěrnosti sdělených informací. Klientům nebyla poskytována finanční ani materiální pomoc.
2 PARDUBICKÝ KRAJ
V rámci projektu byly podpořeny čtyři aktivity: 1. Poskytování terénních sociálních služeb 2. Vzdělávání terénních pracovníků 3. Supervize 4. Řízení, administrace a publicita projektu
1. POSKYTOVÁNÍ TERÉNNÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální služba terénní programy byla poskytována v osmi vytipovaných a nejvíce potřebných sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubickém kraji dodavateli, kteří byli vybráni na základě veřejné zakázky. Objednatel služby – Pardubický kraj požadoval zajištění sociální služby terénní programy dle § 69 a v souladu s dalšími ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v rozsahu základních činností a úkonů v souladu s platnou legislativou. Služba byla určena pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit. Cílem poskytované služby bylo tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Terénní sociální práce napomáhá zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, sociálně znevýhodňující prostředí, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. Terénní sociální práce je specifická v tom, že pomáhá vyhledávat potencionální uživatele sociálních služeb v jejich přirozeném prostředí a společná setkání tak obvykle neprobíhají na půdě organizace, která terénního sociálního pracovníka zaměstnává. Tento způsob práce umožňuje kontakt s lidmi, kteří z různých důvodů sami institucionální pomoc nevyhledávají, případně zpočátku i odmítají. Návštěvy v domácnostech uživatelů v rámci práce v přirozeném prostředí poskytují také příležitost ke spolupráci s celou rodinou a širším společenstvím. Terénní pracovník poznává problémy v kontextu s přirozeným prostředím klienta. Buduje vztah důvěry a může aktivně pracovat s motivací klienta. Výhodou Terénní sociální práce je maximální dostupnost pro klienta, finanční nenáročnost v porovnání s represivními, či krajními opatřeními (výkon trestu, umísťování dětí v dětských domovech apod.) a efektivita. Služba obsahovala tyto základní činnosti: a)
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: - aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávající se ve společenském prostředí, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, zejména: - pomoc při vyřizování běžných záležitostí, - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
3 PARDUBICKÝ KRAJ
- sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, c) poskytování informací o rizicích, spojených se současným způsobem života a snižování těchto rizik, v případě uživatele návykových nebo omamných a psychotropních látek prostřednictvím metod přístupu minimalizace škod. Terénní pracovníci při své práci využívali a uplatňovali obecně známé metody sociální práce jako je např. rozhovor s klientem, pomoc s listinami, vyjednávání, doprovod, koordinační činnost, konzultace s odborníky a zprostředkování kontaktu s ostatními institucemi a organizacemi. Terénní pracovníci řešili v lokalitách se svými klienty obdobné problémy. Nejčastěji se uživatelé služby obraceli na terénní pracovníky s žádostí o pomoc při zajištění vhodného bydlení, řešení dluhů a exekucí, hledání vhodného zaměstnání a doprovázení klientů na úřady. Často se řešily výchovné problémy s dětmi, další vzdělávání starších dětí a mladistvých, hledání odpovídajícího zaměstnání. Kritériem pro hodnocení jednotlivých poskytovatelů byl stanoven indikátor počet podpořených osob. Dalším sledovaným indikátorem byl počet setkání. V jednotlivých lokalitách byly počty jednotlivých indikátorů nastaveny s ohledem na umístění vyloučených lokalit, jejich rozlohu a počet obyvatel. Služba byla k dispozici uživatelům služby každý všední den v týdnu, v rozsahu upraveném smlouvou mezi zadavatelem a poskytovatelem. Terénní pracovníci měli k dispozici kontaktní místnost, která sloužila nejen pro administrativní zázemí pracovníků, ale i pro klienty, kteří upřednostňovali setkání na neutrálním místě, mimo např. vlastní domácnost. Zadavatel požadoval od poskytovatele služby zajistit pro terénní pracovníky odbornou, metodickou podporu v osobě garanta, která spočívala v především v konzultaci postupů pří řešení jednotlivých problémů. O aktuální situaci v lokalitách získával projektový tým informace nejen z Výkazu monitorovacích indikátorů, ale i v rámci realizovaných setkání s poskytovateli služby. Na těchto akcích byli přítomni nejen zástupci jednotlivých poskytovatelů z podpořených lokalit, projektového týmu ale i pracovníci příslušných odborů a oddělení Krajského úřadu (OSV, OR)
1.1.
VYLOUČENÉ LOKALITY V OBCI ČESKÁ TŘEBOVÁ
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Česká Třebová zajišťovala nezisková organizace Naděje. Popis: Lokalitu oblasti Borek v České Třebové tvoří čtyři bytové domy na sídlišti, kde byla dříve ubytována sovětská armáda. Dva z objektů jsou ve vlastnictví města, další dva spravuje soukromý investor. Lokalita je na periferii města, je vzdálena 30 minut chůze od centra města, respektive 10 minut autobusem. V lokalitě se nacházejí 2 obchody, ZŠ praktická, a také jedna herna s výherními automaty. Ostatní základní občanská vybavenost je k dispozici v centru města, kam je třeba dojíždět MHD či chodit pěšky. Část lokality vznikla nově řízeným sestěhováním. Byty pro sociálně potřebné existují ve dvou městských objektech od konce 90. let. Původní dům byl v roce 1997 rekonstruován, druhý dům byl postaven v roce 1998. Mohou se sem stěhovat pouze nezadlužení občané. Domy ve
4 PARDUBICKÝ KRAJ
vlastnictví města jsou spravovány neziskovou organizací Naděje, zbylé domy v lokalitě jsou ve vlastnictví soukromé firmy z Ostravska. Společné prostory městských objektů jsou střeženy kamerou. V průběhu realizace projektu byly identifikovány další sociálně vyloučené lokality v dalších částech České Třebové (např. ul. Sadová – ubytovna Padevět, v Semaníně, Dlouhé Třebové). Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách, v lokalitě je vysoká nezaměstnanost. Mezi problémové jevy v lokalitě patří drobná kriminalita (krádeže) a alkoholismus. V lokalitě je významně zastoupena lichva. Působí zde také řada firem, které půjčují na vysoký úrok. Odhadovaný počet sociálně vyloučených osob na území města je okolo 500. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Největším problémem obyvatel v této lokalitě je předluženost, nezaměstnanost a možnost vhodného bydlení. Na sídlišti se pohybují podnikatelé, kteří nabízejí nebankovní půjčky s velmi vysokým úrokem. Obdobně zde nacházejí své klienty i firmy typu HomeCredit a Provident. Terénní pracovníci vysvětlovali uživatelům služby nevýhody těchto půjček a počítali jim skutečné úroky, které budou muset věřitelům zaplatit. S ohledem na výše uvedené se snažili klienty směřovat k tomu, aby si uvědomili, zda je pro ně půjčka, za těchto nevýhodných podmínek, skutečně nezbytná. Uživatelé služby byli informováni o nutnosti splácet své závazky a dluhy, zejména v souvislosti s bydlením. Klienti, na základě informaci a doporučení od terénních pracovníků, začali jednat s věřiteli a prostřednictvím terénních pracovníků si nechávali vypracovat splátkové kalendáře a své dluhy a závazky začali vyrovnávat. V mnoha případech byla odvrácena exekuce a případné vystěhování z bytu. Klienti získali rady, jak uspořit finanční prostředky díky nákupům potravin v levnějších, i když ve vzdálenějších obchodech. Také se probírala nezbytnost nákupu některého zboží (v případě, že se nákup neuskuteční, dojde k vylepšení rodinného rozpočtu). Cílem těchto aktivit bylo, aby klienti začali sami sledovat a vyhodnocovat svůj finanční rozpočet. U klientů byla v průběhu realizace služby v rámci projektu zvýšena informovanost v oblasti finanční gramotnosti a zlepšila se odpovědnost za splácení půjček a dluhů zejména vůči městu a ostatním dodavatelům. Při poskytování terénních programů byly terénními pracovníky poskytovány služby, které směřovaly k řešení nepříznivé sociální situace uživatelů služby při vyřizování běžných záležitostí jako je např. dluhová problematika, pomoc při vyřizování korespondence se soudy a s problémy související s bydlením, kdy se jednalo především o připojení elektřiny, úhrady za vodu a topení (44% setkání). Dále byla řešena s klienty témata související s lepší orientací ve vztazích odehrávající se ve společnosti – zejména pomoc při shánění vhodného zaměstnání (43% setkání). Výchovné problémy a problémy související s docházkou dětí do školy tvořily cca 7% počtu setkání. Sociálně terapeutické poradenství, a informace o rizicích spojených s rizikovým způsobem života uživatelů služby tvořilo cca 6% počtu setkání. Jako úspěch lze označit řešení dluhové problematiky a podpora klientů při vyjednávání s majiteli bytů. Menší spokojenost poskytovatele této služby je v řešení problematiky, která se týká motivace mladých lidí. Ti jsou netrpěliví, hledají jednoduchá a rychlá řešení. Po prvním neúspěchu se přestávají snažit a odmítají spolupracovat. Dalším problémem v lokalitě je nadměrné užívání alkoholu a marihuany. Tato situace, dle terénních pracovníků
5 PARDUBICKÝ KRAJ
z této lokality, vyžaduje větší odbornou intervenci a to jak v oblasti primární prevence, tak i při řešení existujících případů. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Velmi kladně byla terénními pracovníky hodnocena supervize realizovaná v rámci projektu a vzájemné sdílení informací s ostatními terénními pracovníky v podpořených lokalitách ať už v rámci supervize, při setkáních organizovaných příjemcem dotace a případně i při vzdělávacích aktivitách. Terénním pracovníkům se neosvědčila pevně stanovená provozní doba, neboť z tohoto důvodu nebylo možné mnohdy reagovat na potřeby uživatele služby. Publicita služby byla realizována formou informačních letáků, vlastních nebo letáků, které obdrželi od příjemce dotace (objednatele služby). Informace o službě byla zveřejněna na webových stránkách poskytovatele. Přínosem pro jejich práci by byly návštěvy např. ve formě stáže nebo exkurze u poskytovatelů této služby v ostatních lokalitách. Zaměstnanost v lokalitě Při řešení problematiky v oblasti zaměstnanosti je potřeba brát v úvahu nejen možnosti klientů, kteří jsou limitováni nízkou kvalifikací, stav nezaměstnanosti v daném regionu a také neochotu zaměstnavatelů zaměstnávat pracovníky romského etnika. Z údajů terénních pracovníků vyplývá, že zaměstnanost v lokalitě je pozitivně ovlivněna sezónními pracemi. V zimních měsících bylo daleko obtížnější zajistit pro klienty vhodné zaměstnání. V tomto období se terénním pracovníkům se podařilo zajistit práci 3 obyvatelům z lokality. V letních měsících byla situace příznivější, i když ne zcela bez problémů. Někteří klienti začali pracovat na základě ústní dohody a v některých případech jim nebyla vyplacena za vykonanou práci žádná mzda. Terénní pracovníci motivovali klienty, aby vždy vyžadovali písemnou smlouvu. Nejčastěji se klienti uplatnili v úklidových službách a ve firmě zajišťující výkopové práce. Další možností byla práce v prádelně. Vzhledem k velmi nízkým mzdám nebyl mezi klienty o tuto práci zájem. Dle poskytnutých údajů se podařilo zajistit v rámci projektu dlouhodobější práci 11 klientům a krátkodobou práci či brigádu 18 uživatelům služby. Terénní pracovníci motivovali uživatele služby i k získání rekvalifikace. Absolvovat rekvalifikační kurz se podařilo 10 klientům (řidičské oprávnění, svářečské kurzy). Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 246 klientů (133 žen a 113 mužů) a uskutečněno 2 481 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 129,47 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
1.2.
VYLOUČENÁ LOKALITA V OBCI HROCHŮV TÝNEC
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Hrochův Týnec zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s.. Popis: Lokalita Hrochův Týnec vznikla postupně stěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Rodiny žijí převážně ve starších domech, které jsou v osobním vlastnictví. Velmi často se vyskytuje jev, kdy majitel rodinného domu pronajímá místnosti romským rodinám, které nemají v regionu trvalé bydliště. Dochází k časté migraci a
6 PARDUBICKÝ KRAJ
obměně obyvatel. Identifikovaným problémem je shlukování širší rodiny u příbuzných. Zpočátku se jedná o návštěvu, která plynule přechází v setrvalý stav. V lokalitě existují problémy se společenským soužitím, s ničením obecního majetku, znečišťováním a ničením bytů, se špatnými hygienickými návyky dětí. Obyvatelé lokality jsou převážně závislí na sociálních dávkách, minimum obyvatel má stálé zaměstnání. Běžným jevem je nadměrné zanedbávání školní docházky, důsledkem čehož je umísťování dětí do ústavní výchovy. Děti a mladiství tráví volný čas shlukováním na veřejných místech a často dochází k rušení nočního klidu. Velkým problémem je soužití místních majoritních obyvatel s nově usazenými Romy, majoritní obyvatelstvo se proti nim aktivizuje a vymezuje. Z důvodu potřebnosti byla služba rozšířena do vyloučené lokality v blízké obci Chrast, protože si to vyžádala aktuální nepříznivá situace. Odhadovaný počet sociálně vyloučených osob na území města Hrochů Týnec je okolo 120. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Terénní pracovníci poskytovali klientům odbornou pomoc při řešení výchovných problémů s dětmi. Cílem jejich práce bylo, aby rodiče získali chybějící dovednosti při výchově svých dětí. Rovněž se zabývali fyzickým, psychickým zdravím dětí, jejich hygienou, výživou, rozvojem osobnosti a vzděláním a podporovali nově nabyté kompetence rodičů. Nedílnou součástí bylo i doučování dětí za přítomnosti jejich rodičů. Problémy s vhodným bydlením je spjatý s chudobou a nedostatkem finančních prostředků klientů. Zakázky od klientů byly nejčastěji v oblasti zlepšení bytových podmínek, hledání adekvátního bydlení, zajištění finančních zdrojů k udržení stávajícího bydlení, oddlužení atp. Terénní pracovníci do řešení problémů vždy zapojovali uživatele služby a učili je spolupráci s dalšími subjekty (sociální odbor, městské úřady, realitní kanceláře, úřady práce, nadační fondy, NNO…), u kterých mohou žádat pomoc při řešení svých problémů. Dluhová problematika je u klientů ve vyloučených lokalitách spjata s nezaměstnaností a se situací, kdy jediným příjmem jsou dávky hmotné nouze. Klienti díky spolupráci s terénními pracovníky získávali větší kompetence pro řešení svých problémů, které spočívaly především v přijetí zodpovědnosti za své chování ve finanční oblasti. Díky poskytované službě, která byla rozšířena o dluhové a právní poradenství, vzrůstal zájem klientů řešit své pohledávky. Byla navázána spolupráce s občanskými poradnami, které řešily s klienty oddlužení a tím jim pomohly zachránit tzv. „střechu nad hlavou“. Finance/hospodaření s penězi byla oblast pomoci, kterou klientům terénní pracovníci poskytovali velmi často. Společně s klienty sestavovali jejich rodinný rozpočet a přehled pohledávek. Další aktivita se týkala využívání zdrojů podpory pro klienty a to zejména nárok na sociální dávky, finanční pomoc od nadačních fondů, řešení rodinného rozpočtu, možnosti získání jiných zdrojů a to především zaměstnání. Na základě zakázek od klientů řešili terénní pracovníci problémy, které se týkaly mezilidských vztahů a výchovy dětí. Dohlíželi na pravidelnou docházku dětí do školy a na plnění úkolů vyplývající ze školních povinností. Podíleli se na zlepšení komunikace mezi školou, zástupců majority a rodiči dětí. Úspěšnost zakázek byla většinou podmíněna participací klientů na jejich řešení. Pokud do řešeného problému vkládali vlastní úsilí a aktivitu, docházelo k uspokojivému výsledku. Příkladem může být zajištění finančních prostředků a dohodnutá docházka šestnáctiletého klienta do ZUŠ. I na dalších případech lze demonstrovat dílčí úspěchy, které dodaly klientům sebedůvěru a posunuly je v řešení jejich každodenních problémů jako např. zlepšená komunikace s majoritou, se školou. Mnoho uživatelů si dokázalo přiznat svoje slabá místa a
7 PARDUBICKÝ KRAJ
s touto informací se naučili pracovat, např. zajistit si návštěvu u lékaře apod.. Klienti se zúčastnili veřejného zasedání města a měli tak možnost se vyjádřit k dění ve městě, kde žijí. Dalším úspěchem, který lze v rámci realizované služby zmínit, je zajištění vyhovujícího bydlení pro rodinu s těžce nemocnou dcerou. Klienti se o službě dozvídali z propagačních letáků, přímo v terénu od terénních pracovníků a vzájemným předáváním doporučujících referencí. Na terénní pracovníky se obracejí i pracovníci z jiných institucí se žádostí o spolupráci. V průběhu realizace služby se v Hrochově Týnci zvedla vlna xenofobie a rasové nesnášenlivosti, která se vyhrotila díky vzrůstající nespokojenosti obyvatel majority s klesající životní úrovní ve městě (ztráta pracovních příležitostí, neexistující kulturní vyžití, kdy nefungovalo místní kino a kulturní dům). Na druhé straně se ani této lokalitě nevyhnul současný trend - vznik soukromých ubytoven, kam se sestěhovali příslušníci minority. Terénní pracovníci se v této době ocitli v nepříjemné situaci, kdy zástupci majority nechápali smysl jejich práce. Mylně se domnívali, že v lokalitě působí pouze jako zdroj podpory pro minoritu a díky jejich přítomnosti se do obce stěhují noví příslušníci romského etnika. Díky konstruktivnímu dialogu s vedením města a účasti na veřejných jednáních byla překonána bariéra nepochopení smyslu práce terénních pracovníků a bylo dosaženo snížení napětí v mezilidských vztazích na obou stranách. V současnosti je situace uklidněná. Obyvatelé si uvědomují, že tato sociální služba je potřebná, žádaná a využívaná. Zaměstnanost v lokalitě Zaměstnání bylo řešeno s klienty jako součást motivačně aktivizačních činností a v rámci rozvoje kompetencí. Jednalo se zejména o doprovázení klienta při hledání zaměstnání, zvyšování dovedností při vyhledávání vhodného zaměstnání, sestavování životopisu, pracovních návyků. Terénní pracovníci neměli možnost zprostředkování zaměstnání pro uživatele služby, ale spíše se zaměřovali na zajištění přístupu ke službám, které umožňují návrat na trh práce. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Terénní pracovníci z této lokality oceňovali možnost účasti na skupinové supervizi, díky které měli možnost sdílet s pracovníky z ostatních lokalit běžné i výjimečné situace, které zažívali díky své profesi. Supervize byla přínosná i z hlediska získání přehledu o situaci v celém Pardubickém kraji. Velmi kladně byl hodnocen přístup supervizora Mgr. Michala Zahradníka, vzhledem k jeho zkušenostem a dovednostem. Vzdělávací kurzy byly terénními pracovníky hodnoceny převážně kladně. Profesní úroveň terénních pracovníků byla různorodá a tak jejich rozsah nemohl být sestaven „na míru“. Z tohoto důvodu nebylo možné reagovat na aktuální potřeby jednotlivých terénních pracovníků. Z jejich ohlasů na zajištěné vzdělávání bylo zjištěno, že by uvítali témata např. chudoba jako fenomén sociálního vyloučení, případně kurzy zaměřené na specifika romského etnika. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 94 klientů (58 žen a 36 mužů) a uskutečněno 1 852 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 117,50 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
8 PARDUBICKÝ KRAJ
1.3.
VYLOUČENÉ LOKALITY V OBCI CHRUDIM
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Chrudim zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s.. Popis: Ve městě Chrudim se nachází několik objektů, event. bytů, které lze považovat za sociálně vyloučené lokality. Jedná se především o městskou ubytovnu a nedaleké okolí autobusového nádraží. Městská ubytovna vznikla jako objekt určený pro potřeby soudního vystěhování neplatičů nájemného v obecních bytech a ubytovávání sociálně slabších občanů na území obce, které nemají možnost jiné formy ubytování. V prostorách ubytovny tedy došlo ke koncentraci problémových rodin (většinou romských) z celého území města, především pak z ulic Revoluční, Rooseveltova či Přemysla Otakara, kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce městských bytů. Na ubytovně žije v současné době okolo 80 lidí. Většina obyvatel ubytovny je závislá na sociálních dávkách, pouze někteří jsou trvale zaměstnáni. Mezi nejčastější problémy na ubytovně patří alkoholismus a zneužívání dalších návykových látek, velkým problémem je také lichva. Další početná skupina osob ohrožená sociálním vyloučením žije rozptýlena po území Chrudimi, někteří z nich v nedalekém okolí autobusového nádraží. Zde však došlo k velkému odlivu těchto osob z důvodu rozsáhlé rekonstrukce bytových domů v rámci IPRM. V hojné míře se zde vyskytují krádeže, prodej drog, gamblerství, alkoholismus. Významně je také zastoupena lichva. Odhadovaný počet sociálně vyloučených Romů na území města je okolo 300. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Nejvíce zakázek od klientů řešili terénní pracovníci v oblasti bydlení. Spektrum zakázek bylo velmi široké. Od zajištění krizového bydlení, hledání vhodného bydlení, zajištění finančních zdrojů k udržení či získání bydlení k řešení dluhů v souvislosti s bydlením. Uživatelé služby byli terénními pracovníky aktivně zapojováni do řešení svých problémů. Při realizaci služby bylo podáno 5 žádostí o městský byt pro klienty, kteří žili dlouhodobě na ubytovně. 1 žádost byla kladně vyřízena. Také se podařilo najít pronájem pro 2 rodiny. V rámci řešení výchovných problémů získali klienti chybějící dovednosti ke zvládání péče o své děti bez pomoci. Terénními pracovníky byly podporovány rodičovské kompetence zaměřené na řešení výchovných problémů ve škole a zlepšení školního prospěchu. Oblast dluhové problematiky byla zaměřena na získání přehledu o finanční situaci klientů, na vytvoření evidence pohledávek a schopnost tyto závazky plnit. Finanční gramotnost - v průběhu poskytování služby bylo zajištěno dluhové a právní poradenství, což ovlivnilo růst a zájem klientů své dluhy řešit. Prostřednictvím terénních pracovníků získala část uživatelů služby přehled o rodinných příjmech a nákladech. Získali kompetence pro vytvoření rodinného rozpočtu v souvislosti se splátkou pohledávek. Klientům byl zprostředkován jiný pohled na páchání trestné činnosti, která je v této komunitě často brána jako norma. Klienti byli motivováni k odpracování obecně prospěšných prací nebo k dodržování pravidel domácího vězení. Předcházením nástupu k výkonu trestu odnětí svobody nedochází k přetrhání sociálních vazeb v rodině a ani se nezhoršuje finanční situace rodiny.
9 PARDUBICKÝ KRAJ
Zaměstnanost v lokalitě Klienti byli terénními pracovníky motivováni k získání finančních prostředků jiným způsobem, než v podobě sociálních dávek. Některým klientům byla zajištěna rekvalifikace a pomoc při hledání zaměstnání. Zaměstnání se podařilo zajistit pro 4 klienty. Proběhla jednání ve spolupráci s MěÚ Chrudim o možnosti zaměstnat zájemce u Technických služeb. 2 klienti získali zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací, 1 klient namotivován k rekvalifikačnímu kurzu s příslibem zaměstnání. Terénní pracovníci zajišťovali doprovod na výběrové řízení pro 2 klienty. Ti však nebyli úspěšní. V rámci služby se podařilo zprostředkovat brigádu pro studenta. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Terénní pracovníci oceňovali účast na supervizi zejména z hlediska setkávání s terénními pracovníky z ostatních lokalit a možnost sdílení pracovních problémů. Naopak vzdělávání nenaplnilo jejich očekávání. Z jejich pohledu bylo málo zaměřené na tématiku Romů. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 154 klientů (93 žen a 61 mužů) a uskutečněno 2 768 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 102,67 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace). V průběhu poskytování služby zanikla 1 lokalita a část jejich obyvatel se vystěhovala mimo Chrudim. Byly zaznamenány obtíže na počátku poskytování služby při vyhledávání klientů, kteří byli vystěhováni z vyloučené lokality „pod nádražím“. Počátek poskytování terénních programů byl poznamenán počáteční nedůvěrou, která se netýkala terénních pracovníků, ale jednalo se spíše o nedůvěru (pocit beznaděje) ve zlepšení jejich tíživé sociální situace. V průběhu poskytování této sociální služby došlo, díky přístupu terénních pracovníků, k pozitivnímu vnímání a naději ve zlepšení životních podmínek uživatelů služby a to zejména vlastní účastí při řešení problémů.
1.4.
VYLOUČENÉ LOKALITY V OBCI PARDUBICE
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Pardubice zajišťovala nezisková organizace SKP – CENTRUM, o.p.s. Popis: V Pardubicích se vyskytuje několik problematických lokalit, v nichž bydlí v drtivé většině Romové a kde lze pozorovat vyšší koncentraci nejrůznějších sociálně patologických jevů. Tři největší a v Pardubicích nejznámější lokality jsou Češkova 1240, Husova 1116 – 1119 a nově i Hotel Hůrka. Vedle již zmíněných lokalit v Pardubicích existují oblasti s větší kumulací romských obyvatel (V Ráji, Anenská, U Trojice). Výskyt lokalit se v průběhu realizace projektu měnil. Některé lokality nově vznikly a zároveň i zanikly, a to většinou v souvislosti s nájemným bydlením v soukromých ubytovnách. Jako příklad lze uvést lokalitu ve Starých Ždánicích. Společnými problémy pro lokality jsou drobná kriminalita, dluhy, lichva, špatný zdravotní stav obyvatel, nezaměstnanost a špatná docházka dětí do škol, zneužívání lehkých drog. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 400.
10 PARDUBICKÝ KRAJ
Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Terénní sociální pracovníci poskytovali klientům sociální poradenství. Nejvíce zakázek směřovalo na hledání nového vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a různými institucemi, pomáhali uživatelům služby při vytvoření splátkového kalendáře na plnění jejich závazků. Všechny splátkové kalendáře, na kterých se pracovníci podíleli, byly věřiteli přijaty. Odpovědnost za dodržování splátkového kalendáře byla již přenesena na klienta. Terénní pracovníci nutnost dodržování tohoto kalendáře vždy připomínali. Z 80% se u klientů, kteří využívali terénní programy, v rámci projektu podařilo zmírnit jejich tíživou sociální situaci a to zejména ve stabilizaci a zlepšení finanční situace, bydlení, hledání či udržení zaměstnání. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně sami vyhledali terénního pracovníka na kontaktním místě. Zde měli uživatelé služby možnost využít internet např. při hledání volných pracovních míst nebo vhodného bydlení. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o službě si předávali mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Počátek poskytování této služby se neobešel bez drobných potíží, které se týkaly vyjasnění lokalit, kde měla být služba realizována. Z tohoto důvodu se uskutečnilo několik schůzek poskytovatele služby se zástupci Magistrátu města Pardubic a Pardubického kraje. V průběhu realizace služby vytvořily terénní sociální pracovnice metodiku, která odpovídá standardům kvality sociálních služeb. Tato metodika byla průběžně aktualizovaná na metodických poradách s interním metodikem SKP-CENTRUM, o.p.s. a odborným garantem služby. O tuto sociální službu projevovali zájem studenti, kteří působili v lokalitách pod dohledem terénních pracovníků jako praktikanti. Za celé období realizace této služby v rámci projektu bylo zapojeno 10 praktikantů. Spolupráce byla navána i s právničkou, která pomáhala řešit složitější případy, které se týkaly např. dražby nemovitostí, sousedských vztahů. Díky této spolupráci se podařilo oddálit dražbu nemovitosti klienta, kterému se podařilo v získaném čase najít náhradní bydlení. V rámci propagace služby vydal poskytovatel 4 tiskové zprávy, pracovní tým přednášel na Univerzitě Hradec Králové a na VOŠ v České Třebové. Obsahem přednášek byly informace o sociální službě terénní programy, nejčastěji se vyskytující problémy ve vyloučených lokalitách a způsoby řešení konkrétních zakázek od uživatelů služby. Terénní pracovnice navštěvovali kurzy romštiny. Služba byla prezentována na veletrhu sociálních služeb v Ústí nad Orlicí. Zaměstnanost v lokalitě Terénním pracovníkům se za celé období poskytování služby podařilo zprostředkovat zaměstnání 6 klientům. Vhodné nabídky na pracovní uplatnění předávali klientům terénní pracovníci denně, ale nabízená místa neodpovídala jejich představám. Pracovnice kromě nabídek zaměstnání klienty informovaly o možnostech rekvalifikace. Vzhledem k nízkému vzdělání většiny klientů, jsou jejich možnosti velmi omezené.
11 PARDUBICKÝ KRAJ
Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi a vzdělávací kurzy od terénních pracovníků z lokalit na území Pardubic jsou kladné. Supervize byla přínosná i díky přístupu supervizora Mgr. Michala Zahradníka. Absolvování supervize přispělo ke zkvalitnění práce a podařilo se díky ní vyřešit několik zakázek. V nabídce specializačních vzdělávacích kurzů byl největší ohlas na Krizovou intervenci, Základy terénní práce a Právní minimum. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 186 klientů (108 žen a 78 mužů) a uskutečněno 1 581 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 143,08 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
1.5.
VYLOUČENÁ LOKALITA V OBCI PRACHOVICE
Terénní programy v sociálně vyloučené romské lokalitě v obci Prachovice zajišťovala nezisková organizace Šance pro Tebe, o. s.. Popis: Vznik vyloučené romské lokality v obci Prachovice je charakterizován postupným sestěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Romové obývají obecní bytové domy, které byly vybudovány v padesátých letech pro zaměstnance cementárny. Identifikovaným problémem je shlukování širší rodiny u příbuzných. Zpočátku se jedná o návštěvu, která plynule přechází v setrvalý stav. V lokalitě existují problémy se společenským soužitím, s ničením obecního majetku, vybydlováním bytů, se špatnými hygienickými návyky dětí. Problémem je povinná školní docházka dětí a také velká nezaměstnanost. Odhadovaný počet sociálně vyloučených Romů v obci je okolo 100. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Nejčastější zakázky uživatelů služby se týkali vhodného bydlení, výchovných problémů, dluhů, hospodaření s penězi. Terénní pracovníci zajišťovali zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba byla zaměřena na zmírnění dopadu sociálního vyloučení na uživatele služby. Ti byli kontaktováni v jejich přirozeném prostředí (v bydlišti, na ulici). V pracovních dnech byla k dispozici, nejen terénním pracovníkům, ale i klientům kontaktní místnost, kde mohli v případě zájmů své terénní pracovníky vyhledat. V oblasti bydlení se nejčastější zakázky týkaly krizového bydlení, zlepšení bytových podmínek, zajištění finančních prostředků na udržení dosavadního bydlení. Při řešení problémů byli klienti aktivně zapojováni. Při výchovných problémech se terénní pracovníci zaměřovali na hygienu a výživu dětí, jejich osobnostní rozvoj a vzdělávání. S výchovnými problémy si uživatelé služby často nevědí rady, a proto se terénní pracovníci zaměřovali na rozvoj a zvyšování rodičovských kompetencí. Často se objevovali zakázky na „mediaci“ při generačních problémech v rodinách. Dluhy a nezaměstnanost jsou charakteristické jevy pro obyvatele vyloučených lokalit. Cílem terénních pracovníků bylo zvýšit kompetence klientů v této oblasti. Jejich práce spočívala ve vysvětlení, že bez přijetí zodpovědnosti za vlastní dluhy nelze tyto problémy řešit. Služba byla rozšířena o finanční a dluhové poradenství, které bylo klienty velmi často využíváno. Ve spolupráci s občanskými poradnami bylo řešeno oddlužení klientů. Finanční problémy jsou často způsobeny tím, že velká část obyvatel vyloučených
12 PARDUBICKÝ KRAJ
lokalit je zvyklá žít „ze dne na den“ a nezajímat se o budoucnost. Terénní pracovníci pomáhali sestavovat rodinné rozpočty a přehledy pohledávek tak, aby mohli klienti dostát svým závazkům. Častými zakázkami byly doprovody na úřady, instituce a k soudům. Úspěšnost při řešení zakázek byla přímo úměrná aktivitě a spolupráci klienta. Ze spokojených ohlasů lze vyvozovat zájem o tuto sociální službu. Oceňován byl i partnerský přístup ke klientům. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Na skupinovou supervizi byly od pracovníků v této lokalitě kladné ohlasy. Oceňovali zejména možnost sdílení společných problémů s terénními pracovníky z ostatních lokalit a vzájemné předávání zkušeností při řešení problémů. Přínos byl i v osobě samotného supervizora. Nabídka vzdělávacích kurzů byla dostatečně široká. Slabším místem této aktivity bylo, že nereagovala na aktuální potřeby terénních pracovníků. Důvodem byla různá profesní úroveň účastníků. V nabídce kurzů chyběla témata jako např. chudoba jako fenomén sociálního vyloučení, Romové a jejich cesta. Vzdělávací kurzy byly přínosem díky setkávání s ostatními terénními pracovníky, byly příležitosti k výměně aktuálních informací z terénu. Zaměstnanost v lokalitě Terénní pracovníci nezprostředkovávali klientům konkrétní zaměstnání, ale poskytovali informace a návody na aktivní vyhledávání zaměstnání, zvyšování kompetencí pro hledání zaměstnání. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 54 klientů (27 žen a 27 mužů) a uskutečněno 1 458 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 108 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
1.6.
VYLOUČENÉ LOKALITY V OBCI SVITAVY
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Svitavy zajišťovalo Město Svitavy. Popis: Ve Svitavách historicky existuje početná romská komunita, mezi níž se nacházejí osoby ohrožené sociálním vyloučením. Ti žijí nejčastěji rozptýleni ve městě mezi majoritním obyvatelstvem, případně v jedné ze dvou identifikovaných sociálně vyloučených lokalit Lačnov a Lány. V případě Lačnova se jedná o budovu někdejšího statku, která byla v roce 2001 přestavěna na byty pro sociálně slabé občany. Lokalita vznikla částečně sestěhováním a částečně jako řešení absence bydlení pro obyvatelky azylového domu pro matky s dětmi. Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách, velkým problémem je zadlužování obyvatel lokality. V poslední době se také mezi mládeží a dětmi objevují experimenty s návykovými látkami. Další identifikovanou lokalitou jsou Lány, kde se nachází přízemní dům o čtyřech vchodech a jeden samostatně stojící rodinný dům (v bezprostředním sousedství) v běžné zástavbě, přičemž oba tyto objekty obývají osoby balancující na hranici sociálního vyloučení. Lokalita vznikla nově řízeným sestěhováním z domů v majetku města, které obyvatelé poškodili nad
13 PARDUBICKÝ KRAJ
míru vyhovující dalším možnostem jejich ubytování. Většina obyvatel je nezaměstnaná, zadlužená a závislá na sociálních dávkách. Odhadovaný počet sociálně vyloučených romských osob ve městě je okolo 180. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Nejčastější zakázky uživatelů služby se týkali vhodného bydlení, exekucí a nezaměstnanosti Terénní pracovnice řešila s klienty tyto nejčastěji se vyskytující situace – nevhodné bytové podmínky, neplacení nájmu, hrozba vystěhování, bezdomovectví, umísťování v azylovém domě nebo v resocializačních bytech. Řešení problémů s dluhy a exekuce, splátky a zabavení majetku patřily mezi nejčastější zakázky od klientů. Jako v ostatních lokalitách, tak i zde byly řešeny výchovné problémy společně s nepravidelnou školní docházkou dětí, výchovné problémy dětí a mladistvých. V lokalitě byl zaznamenán vandalismus a objevily se patologické jevy ve formě nadměrného užívání alkoholu, cigaret a záškoláctví. Dokonce byla přijata opatření, která spočívala v pravidelné kontrole bezpečnosti lokalit. V průběhu poskytování služby se několikrát řešilo protiprávní jednání dětí a mladistvých. Obyvatelé těchto lokalit mají největší problémy s řešením dlouhodobé nezaměstnanosti, závislostí na sociálních dávkách, rezignace nebo nulová motivace k hledání vhodného zaměstnání, neplacení nájmu a s tím související hrozba vystěhování, slabá motivace k dalšímu vzdělávání, zadlužení až předlužení, nezájem o další vzdělávání, domácí násilí, brzká gravidita dívek a také velký počet dětí bez ohledu na finanční a bytovou situaci. Uživatelé služby často vyjadřovali spokojenost s realizovanou službou. Klienty byla vyhledávána opakovaně. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Supervize a vzdělávání byly přínosné zejména v možnosti vzájemného setkávání a sdílení zkušeností. Kladně byl hodnocen profesionální přístup supervizora. Přínosem byly případové supervize zaměřené na konkrétního uživatele služby. Zaměstnanost v lokalitě Nabídka jistého ročního zaměstnání byla předložena 15 uživatelům služby. Možnost krátkodobého zaměstnání využily 2 klientky. Jednalo se úklidové a výpomocné práce. Nabídku dlouhodobější práce využili 4 uživatelé služby, kteří pracovali na úklidu města a budov. 1 klientka vykonávala dobrovolnou letní praxi v zařízení sociálních služeb s cílem prohloubení školních znalostí, vytvoření pracovních návyků a vztahu k zaměstnání. Možnost zaměstnání bylo v rámci této sociální služby nabídnuto většímu počtu uživatelů. Ve většině případů nebyla tato nabídka přijata i přes to, že terénní pracovnice jim vysvětlovala výhody zaměstnání a dlouhodobě je motivovala k tomu, aby nabídku přijali. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 57 klientů (35 žen a 22 mužů) a uskutečněno 1 321 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 142,5 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
14 PARDUBICKÝ KRAJ
1.7.
VYLOUČENÉ LOKALITY V ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Ústí nad Orlicí zajišťovala nezisková organizace SKP – CENTRUM, o.p.s. Popis: V Ústí nad Orlicí je postavení Romů problematické, velká část z nich se potýká se sociálním vyloučením. Někteří z nich dluží na nájemném, objevují se zde i další problémy typické pro sociálně vyloučené lokality jako drobná kriminalita, dluhy, nezaměstnanost atd. Velkým problémem je také konzumace a distribuce drog. Prostorově žijí Romové rozptýleni de facto po celém městě, přesto lze nalézt konkrétní čtvrti či domy s jejich vysokou koncentrací, které navíc mohou naplňovat znaky sociálně vyloučené lokality. Jsou to zejména domy v ulicích Švermova, Tylova, Pražská, Třebovská, Na Rámech či v městské části Kerhartice. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 100. Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Terénní sociální pracovníci poskytovali klientům základní sociální poradenství. Nejvíce zakázek směřovalo na hledání nového vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a různými institucemi (Úřad práce, sociální odbor, ČEZ, RWE, soud apod.), pomáhali uživatelům služby při vyplňování tiskopisů a snažili se je vést k samostatnosti. Další častou činností bylo vypracování splátkového kalendáře na plnění závazků uživatelů služby. Odpovědnost za dodržování splátkového kalendáře byla přenesena na klienta. Terénní pracovníci nutnost dodržování tohoto kalendáře vždy připomínali. Z 80% se u klientů, kteří využívali terénní programy v rámci projektu, podařilo zmírnit jejich tíživou sociální situaci a to zejména ve stabilizaci a zlepšení finanční situace, bydlení, hledání či udržení zaměstnání. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně sami vyhledali terénního pracovníka na kontaktním místě. Terénní pracovníci v Ústí nad Orlicí navštěvovali klienty v jejich domácnostech. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o službě si předávali mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Pracovníci obdrželi několik dopisů s poděkováním za jejich práci a snahu zlepšit jejich tíživou sociální situaci. V průběhu realizace služby vytvořily terénní sociální pracovnice metodiku, která odpovídá standardům kvality sociálních služeb. Tato metodika byla průběžně aktualizovaná na metodických poradách s interním metodikem SKP-CENTRUM, o.p.s. a odborným garantem služby. Terénní pracovníci navštěvovali kurzy romštiny. Služba byla prezentována na veletrhu sociálních služeb v Ústí nad Orlicí. O tuto sociální službu projevovali zájem studenti, kteří působili v lokalitách pod dohledem terénních pracovníků jako praktikanti. Za celé období realizace této služby v rámci projektu byli zapojeni 4 praktikanti. Spolupráce byla navána i s právničkou, která pomáhala řešit složitější případy, které se týkaly např. osobních bankrotů.
15 PARDUBICKÝ KRAJ
Zaměstnanost v lokalitě Terénním pracovníkům se za celé období poskytování služby podařilo zprostředkovat zaměstnání 3 klientům ve čtyřech případech. Vhodné nabídky na pracovní uplatnění předávali klientům terénní pracovníci denně, ale nabízená místa neodpovídala jejich představám. Pracovníci kromě nabídek zaměstnání klienty informovali o možnostech rekvalifikace. Vzhledem k nízkému vzdělání většiny klientů, jsou jejich možnosti velmi omezené. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi a vzdělávací kurzy od terénních pracovníků z lokalit na území Ústí nad Orlicí jsou kladné. Supervize byla přínosná i díky přístupu supervizora Mgr. Michala Zahradníka. Absolvování supervize přispělo ke zkvalitnění přímé práce a podařilo se díky ní vyřešit několik zakázek. V nabídce specializačních vzdělávacích kurzů byl největší ohlas na Krizovou intervenci, Základy terénní práce, Zákon o zaměstnanosti a Právní minimum. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 99 klientů (52 žen a 47 mužů) a uskutečněno 1 091 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 141,43 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
1.8.
VYLOUČENÉ LOKALITY V OBCI VYSOKÉ MÝTO
Terénní programy v sociálně vyloučených romských lokalitách v obci Vysoké Mýto zajišťovalo Město Vysoké Mýto. Popis: Ve městě Vysoké Mýto se historicky nachází poměrně početná romská komunita, přičemž její větší část tvoří osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené. Tyto osoby žijí většinou pohromadě, a to hned na několika místech ve Vysokém Mýtě. Největší lokalitou ve městě je Husova ulice. Zde lokalitu tvoří jeden bytový dům ve vlastnictví Městského bytového podniku Vysoké Mýto. Dům obývaný v drtivé míře pouze Romy je rozdělen na městskou ubytovnu a nájemní byty. Lokalita je výrazně prostorově vyloučena, nachází se u hlavního silničního tahu v blízkosti benzinové stanice. Lokalita vznikla kombinací dlouhodobé existence a řízeného sestěhování. Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách a je zde silná nezaměstnanost. Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, organizování prostituce, lichva, prodej drog, narkomanie, alkoholismus, loupežná přepadení, jízda bez řidičského průkazu, podvody. Významně je zde zastoupeno gamblerství. Problémem je zadlužování u firem půjčujících na vysoký úrok. Další sociálně vyloučené lokality ve městě již nejsou prostorově tolik vyloučené, ale přesto v nich lze pozorovat obdobné problémy jako v lokalitě Husova. Problémy jsou evidovány například v činžovním domě pro sociálně slabé v ulici Čapkovská, dále v některých bytových domech v ulicích Fibichova, Pražská či Tyršovo náměstí. V průběhu poskytování této sociální služby vznikla v ulici B. Smetany nová vyloučená lokalita, do níž terénní pracovnice v případě potřeby rovněž docházely. Odhadovaný počet obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit na území města je okolo 300.
16 PARDUBICKÝ KRAJ
Nejčastěji řešené problémy v lokalitě: Nejvíce zakázek od klientů směřovalo na hledání vhodného bydlení, k udržení stávajícího bydlení, hledání a udržení zaměstnání, řešení dluhů a exekucí. Terénní pracovníci často doprovázeli klienty na jednání s úřady a různými institucemi (Úřad práce, sociální odbor, ČEZ, vězeňská služba, cizinecká policie, soud, mobilní operátoři, lékaři apod.), pomáhali uživatelům služby při vyplňování tiskopisů a snažili se je vést k samostatnosti. Další podpora klientům byla poskytnuta v oblasti školní docházky dětí a při řešení výchovných problémů. Služba byla klientům poskytována v jejich přirozeném prostředí, případně sami vyhledali terénního pracovníka na kontaktním místě, které se nacházelo přímo ve vyloučené lokalitě Husova ul.. Problémy v oblasti bydlení řešili terénní pracovníci s 25 klienty, podpora při hledání zaměstnání byla poskytnuta 32x. Nejvíce zakázek od uživatelů služby bylo na doprovod k jednání s úřady či institucemi. Exekuce byly s klienty řešeny ve 14 případech. Obyvatelé lokalit se o této službě dozvídali od terénních pracovníků, případně z propagačních letáků. Informace o možnosti využít tuto službu ke zlepšení své tíživé sociální situace si předávali obyvatelé lokalit mezi sebou na základě vlastní dobré zkušenosti. Služba byla propagována i na webových stránkách města Vysoké Mýto v městském zpravodaji. Ve vyloučených lokalitách ve Vysokém Mýtě bylo poskytování této sociální služby zahájeno až v lednu 2013. Důvodem bylo opakované vyhlášení veřejné zakázky na poskytovatele služby terénní programy v tomto městě. Zaměstnanost v lokalitě Terénní pracovníci poskytli podporu v oblasti zaměstnání 32 klientům, 15 uživatelů služby našlo zaměstnání prostřednictvím terénních pracovníků, 10 se zaměstnat nepodařilo, 5 klientů si našlo zaměstnání bez podpory terénních pracovníků a 2 byla zajištěna rekvalifikace. Supervize a vzdělávací kurzy – ohlasy terénních pracovníků Ohlasy na supervizi a vzdělávací kurzy od terénních pracovníků z lokalit na území Vysokého Mýta jsou kladné. Přivítali by i stáž v jiných lokalitách. Podpořené osoby Realizací terénních programů bylo v této lokalitě podpořeno 138 klientů (83 žen a 55 mužů) a uskutečněno 1 699 setkání. Počet podpořených osob v této lokalitě splněn na 106,15 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace).
2. VZDĚLÁVÁNÍ TERÉNNÍCH PRACOVNÍKŮ V rámci projektu byly pro terénní pracovníky připraveny vzdělávací specializační kurzy. Cílem těchto kurzů bylo prohloubit jejich dosavadní vědomosti a dovednosti a zároveň jim poskytnout nové znalosti potřebné k efektivnímu výkonu sociální služby terénní programy. Tematické zaměření kurzů bylo konzultováno s terénními pracovníky dle jejich potřeb. Poskytovatel kurzů byl vybrán na základě veřejné zakázky. Terénní pracovníci se měli možnost zúčastnit 5ti dvoudenních specializačních kurzů. Každý terénní pracovník měl povinnost zúčastnit se minimálně 3 kurzů dle vlastního zájmu a časových možností. Společnost Benepal, a.s., která kurzy realizovala, vycházela účastníkům vstříc zařazením témat, které je zajímali z hlediska jejich aktuálních potřeb a nebyly v původní nabídce (např.
17 PARDUBICKÝ KRAJ
rekvalifikace, veřejně prospěšné práce). Nad rámec svých povinností zajistila i akreditované kurzy (např. Závislosti – rizikové chování v kontextu sociální práce. Kurzy byly realizovány v období od 03/2013 – do 07/2013. Z každého absolvovaného dvoudenního kurzu obdrželi účastníci osvědčení. O průběhu realizace každého dvoudenního kurzu informoval poskytovatel vzdělávacích kurzů prostřednictvím zprávy – Závěrečné vyhodnocení kurzu, prezenční listiny účastníků, fotodokumentace z kurzu, evaluačním dotazníkem (jako zpětné vazby) a testy na ověření znalostí účastníků. Zároveň byla doložena i Powerpointová prezentace. Tato aktivita byla terénními pracovníky vnímána pozitivně, i když v některých případech by uvítali, kdyby některá témata byla více směřována na romské etnikum. Jejich postřehy jsou součástí bodu 1.1 – 1.8 závěrečné zprávy. Podpořené osoby Realizací vzdělávacích kurzů bylo podpořeno 22 osob (14 žen a 8 mužů). Počet podpořených osob v této aktivitě byl splněn na 52,38 % (dle údajů z Rozhodnutí o poskytnutí dotace). V rozhodnutí se počítalo s počtem podpořených osob v počtu 42. Tento údaj se ve skutečnosti vztahoval k indikátoru Počet úspěšných absolventů kurzů. Hodnota tohoto indikátoru 77 (25 mužů a 52 žen) byla překročena díky tomu, že terénní pracovníci absolvovali více než 3 povinné dvoudenní kurzy a v případě volné kapacity byla volná místa nabídnuta terénním pracovníkům z měst a obcí Pardubického kraje.
3. SUPERVIZE Pro terénní pracovníky, působící v sociálně vyloučených romských lokalitách, které byly podpořeny tímto projektem, byla k dispozici případová skupinová supervize. Supervize má zprostředkovávat nezatížený pohled na činnost pracovníků v dané oblasti zkušeným odborníkem, který je v supervizi vzdělán a zároveň pomáhat při řešení problémů, které vznikají při výkonu profese. Supervize v sociální oblasti plní tři základní funkce a to podpůrnou, vzdělávací a kontrolní. Důležitá je zejména funkce podpůrná, která přináší pracovníkům oporu a ocenění v jejich práci. Supervize jako forma dalšího vzdělávání rozvíjí profesionální dovednosti pracovníků, působí jako prevence vyhoření a poskytuje podporu v situacích, které s profesionálním selháním souvisí. Funkce kontrolní pomáhá při nastavování priorit a kompetencí, pomáhá sledovat efektivitu. Supervizor byl vybrán na základě veřejné soutěže a účast terénních pracovníků na této aktivitě byla povinná. Pracovníci byli rozděleni do dvou skupin a každá skupina absolvovala 7 setkání po čtyřech hodinách, celkem 56 hodin supervize. Konkrétní témata supervize vycházela z aktuálních potřeb terénních pracovníků. První a poslední supervizní setkání bylo společné pro obě skupiny. V úvodní supervizi byly řešeny organizační a obecné záležitosti a v závěrečné se hodnotil její celkový průběh. Z každého supervizního setkání byl proveden zápis, byla zajištěna fotodokumentace a prezenční listina účastníků. Zápis ze závěrečného supervizního setkání obsahuje závěrečné zhodnocení práce v terénu, profesní posun terénních pracovníků a doporučení. Terénní pracovníci vnímali tuto aktivitu projektu jako velmi přínosnou. Jejich postřehy jsou součástí bodu 1.1 -1.8 této závěrečné zprávy.
18 PARDUBICKÝ KRAJ
4. ŘÍZENÍ, ADMINISTRACE A PUBLICITA PROJEKTU Projekt byl řízen projektovým týmem, který tvořili projektový manažer, finanční manažer, koordinátor a právník. Právník byl do projektu zapojen jen po období, kdy se realizovaly veřejné zakázky na zajištění poskytovatele terénních programů. Projektový tým zajišťoval vypracování monitorovacích zpráv, žádosti o platby a publicitu projektu. Informace o projektu a o dění v lokalitách byly zveřejňovány na webových stránkách sociálních služeb Pardubického kraje www.sluzby-pardubickykraj.cz. Do této aktivity byla zařazena i rozsáhlá agenda přípravy a realizace výběrových řízení a to jak v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tak i veřejné zakázky malého rozsahu. Členové projektového týmu zajišťovali kontroly u poskytovatelů terénních programů. Nad rámec požadavků projektu byla v rámci této aktivity organizována setkání projektového týmu a zástupců poskytovatelů terénních programů ve vyloučených romských lokalitách. Těchto setkání, kde se všichni zúčastnění dozvídali o aktuálním dění v lokalitách, o problémech i pozitivech provázející práci terénních pracovníků, se účastnili i zástupci samosprávy a příslušných odborů Krajského úřadu Pardubického kraje (OSV a OR). Za období trvání projektu se uskutečnilo celkem 5 společných setkání.
5. ZÁVĚR – SHRNUTÍ Terénní programy, které byly poskytovány v rámci projektu v 8 sociálně vyloučených romských lokalitách v Pardubickém kraji, byly obyvateli těchto lokalit přijaty pozitivně. Po prvopočáteční nedůvěře se ve většině případů podařilo terénním pracovníkům vztah důvěry navázat. Problémy obyvatel lokalit jsou obdobné. Trápí je nevhodné bydlení, nezaměstnanost, zadluženost, exekuce a nízká kvalifikace, která jim brání v uplatnění na trhu práce. Často se řešily výchovné problémy, školní docházka a motivace pro další vzdělávání. 5.1 Co se v lokalitách změnilo za dobu, kdy byla služba terénní programy realizována? Došlo ke změnám v lokalitách. Některé zanikly nebo se snížil počet jejich obyvatel (Staré Ždánice, oblast před nádražím Chrudim). Jiné se rozšířily (Lány). Obyvatelé se stěhují do okolních obcí. Důvodem pro migraci jsou podmínky k bydlení, popřípadě změny v praxi klíčových úřadů (např. úřady práce) Situace v lokalitách se díky této službě stabilizovala. Přítomnost terénních pracovníků je v lokalitě vnímána jejími obyvateli pozitivně. V mnoha případech si klienti začali uvědomovat, že svoji sociální situaci nezmění, pokud se do jejího řešení sami nezapojí. Mnoho úkonů začali zvládat bez pomoci terénního pracovníka. Dle informací terénních pracovníků došlo k zásadnímu posunu při vnímání problémů lokalit u větší části odborné veřejnosti. Služba zviditelnila problematiku sociálního vyloučení. 5.2
Profesní posun terénních pracovníků
Uvědomění si, že terénní pracovník má navozovat sociokulturní změny. Jeho práce nespočívá pouze v obstarávání každodenních záležitostí. U mnoha pracovníků se projevila zvýšená tolerance vůči selhávání a „tempu“ klientů, zjištění, že určité věci potřebují svůj čas
19 PARDUBICKÝ KRAJ
a nadhled. Mnozí si uvědomují zvýšení své pracovní kapacity, a že je normální, pokud chybují. Posílili svoji sebedůvěru i důvěru ke svým klientům. V mnoha případech došlo k posunu od situačního řešení k systémovým opatřením. Zjištění, že kvalita práce se neřídí množstvím výkonů, ale schopností pracovníků porozumět situaci v lokalitě a schopnost o tom komunikovat na komunitní úrovni. 5.3
Doporučení terénních pracovníků
Zvýšit povědomí o dění v lokalitách u veřejnosti, výsledky projektu prezentovat zástupcům obcí (např. ve formě mikrokonferencí), vzdělávání na základě individuálních potřeb. K výkonu své práce je nutná konzultace s odborníky např. na dluhové poradenství, exekuce, zdravotníci. Supervizní setkání by se měla rozdělit na skupiny s ohledem na pracovní zkušenosti terénních pracovníků. Nutnost kontinuity terénních programů v lokalitách, vytvořit minimální standardy služby. Pevná pracovní doba by měla být nahrazena pružnou, aby se mohly operativně řešit zakázky klientů. Doporučení pracovat v lokalitách ve dvojici. Nastavit optimálně indikátory tak, aby byla upřednostňována kvalita nad kvantitou. Informace od klientů, že se jim nelíbí označování jejich domů jako „vyloučená lokalita“. (Zdroj informací pro body 5.1 – 5.3 supervizní setkání) 5.4
Co se v průběhu realizace projektu povedlo?
Významný posun byl zaznamenán při zvyšování kompetencí uživatelů služby. Uvědomění si odpovědnosti za svoje jednání, a že zlepšení životních podmínek může nastat jen v případě vlastního přičinění. Většina obyvatel vnímá práci terénních pracovníků pozitivně, často je sami vyhledávají a doporučují ostatním. Terénní pracovníci přispěli ke zmírnění a vyřešení vyhrocených situací mezi majoritní společností a romskou komunitou v lokalitách Hrochův Týnec a Staré Ždánice. Rovněž pomohli k získání zaměstnání, případně k rekvalifikaci obyvatelům lokalit. Situace v oblasti zaměstnanosti je velmi složitá, vzhledem k nízké kvalifikaci klientů a zároveň i neochotě zaměstnavatelů zaměstnávat příslušníky romského etnika. Drobné úspěchy v této oblasti slouží jako pozitivní příklad pro ostatní obyvatele z těchto lokalit. Počty zaměstnaných klientů v jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v bodech 1.1 -1.8 této zprávy. 5.4
Co se nepodvedlo a co se případně mohlo udělat lépe?
Projekt nevyřešil všechny problémy provázející život obyvatel v sociálně vyloučených romských lokalitách. To samozřejmě ani nebylo cílem projektu, protože ten musí reálný a splnitelný a zlepšení situace vyžaduje „čas“, neboť se jedná o dlouhodobou záležitost. Práce terénních pracovníků, zejména její smysl, mohly být více zviditelněny odborné i laické veřejnosti. Větší informovanost o dílčích úspěších případně o problémech včetně návrhů na jejich řešení. Nastavit užší a pravidelnou spolupráci s představiteli obcí, na jejichž území se lokality nacházejí. 5.5
Závěrečné shrnutí
V rámci projektu obdrželo podporu celkem 1050 osob, z toho 22 v rámci vzdělávání terénních pracovníků a 1028 prostřednictvím terénních programů. Projekt splnil nastavené cíle. Obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit byly v rámci projektu poskytovány terénními pracovníky služby, které zlepšily klientům životní podmínky,
20 PARDUBICKÝ KRAJ
aktivizovaly je k větší zodpovědnosti a samostatnosti. V rámci této sociální služby se podařilo klientům zprostředkovat zaměstnání dlouhodobějšího charakteru nebo ve formě brigády. Úspěchem byla úspěšná motivace k absolvování rekvalifikačních kurzů. Dobrá zkušenost klientů terénních programů měla pozitivní dopad na ostatní obyvatele lokalit a její celkové klima.
21 PARDUBICKÝ KRAJ
