Závěrečná hodnotící zpráva NTS F Integrace na trhu práce Andrea GERSTNEROVÁ1, postgraduální student Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Zpracováno dne 23. dubna 2008 v Praze
Úvod Uznání práva člověka na dostatečné prostředky a sociální pomoc, aby mohl žít způsobem slučitelným s lidskou důstojností je jedním ze základních morálních předpokladů postmoderní společnosti. Podpora aktivní připravenosti zranitelných kategorií osob, která je zaměřena na jejich úspěšné začlenění na trhu práce2 se jeví jako významný prostředek pro naplnění uvedeného mravního předpokladu. To platí i u specifické skupiny obyvatel, kterými jsou žadatelé o mezinárodní ochranu či cizinci jimž byla ochrana ve formě azylu poskytnuta (uznaní uprchlíci). Je třeba usilovat o znovuobnovení pracovních návyků a zhodnocení nabytých formálních znalostí, které povede k posílení psychické a sociální nezávislosti cizinců v průběhu integračního procesu v hostitelské společnosti či při jejich eventuální reintegraci v zemi původu3.Tato filosofie spojuje všechna rozvojová partnerství sloučená do národní tématické sítě F (NTS F), kterým se na základě interdisciplinárního přístupu podařilo identifikovat problematické oblasti integrace žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů, ostatních cizinců a příslušníků národnostních skupin (Romů), jakož i způsoby, jak tyto problémy napříště řešit. Identifikace návrhů na změny soudobých praxí národních, regionálních či lokálních politik, které by mohly trvale udržitelným způsobem napomoci integraci výše 1 Po diskuzi s realizátory projektů CIP EQUAL v rámci NTS F - Pavlou Burdovou Hradečnou (Poradna pro uprchlíky), Lucií Medkovou (Konzorcium nevládních organizací pracujících s migranty), Džanou Popovič (Organizace pro pomoc uprchlíkům), Václavem Götzem (Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy), Vlastou Bučilovou (Human Resources s. r. o.), Arnoštem Svobodou (Sdružení občanů zabývajících se emigranty), Zuzanou Ramajzlovou a Danielem Hůlou (Člověk v tísni, o. p. s.), Janem Kepkou (odbor migrace a integrace cizinců, MPSV ČR) a v neposlední řadě zástupcem kabinetu evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti - Janem Jařabem. 2
Např. vytvořením efektivního mechanismu uznávání jejich formálního vzdělání a zvyšováním jejich kvalifikace a pracovních dovedností.
3
Platí zvláště pro žadatele o mezinárodní ochranu.
1
uvedených zranitelných skupin obyvatelstva je předmětem předkládané hodnotící zprávy. V úvodu hodnotící zprávy přibližuji čtenáři význam mainstreamingové strategie národní tématické sítě F, následně si všímám úspěchů, kterých jednotlivá rozvojová partnerství společným postupem dosáhla a v další části shrnuji poznatky, ke kterým jednotlivá rozvojová partnerství dospěla, a jež by mohla v mnohých aspektech posílit integrovatelnost zranitelných skupin na trhu práce. Při zpracovávání hodnotící zprávy vycházím především z praktických zkušeností manažerů projektů NTS F, dále doporučení tvůrců politik (MPSV ČR), představitelů akademické obce (Univerzity Karlovy) a expertů Evropské komise na příslušnou problematiku. Zpráva je ve své podstatě interdisciplinární reflexí nad výsledky projektů národní tématické skupiny F realizovaných v rámci Iniciativy Společenství EQUAL v České republice, obohacené o mezinárodní srovnání. Ze 75% se zpráva zabývá tzv. azylovou migrací (neboť čtyři z pěti projektů jsou zaměřeny buď na žadatele o mezinárodní ochranu, nebo azylanty) a ze zbývající čtvrtiny se práce věnuje ostatním cizincům či národnostní skupině Romů. Z metodologického hlediska hodnotící zprávu opírám o teorii interkulturalismu, která předpokládá, že postupným zvyšováním pozitivních aspektů interakce s osobami odlišného kulturního původu je možné vytvořit základy fungující sociálně soudržné společnosti. Rovněž vycházím z principů participativní demokracie a nezrušitelných všeobecných lidských práv, když konstatuji, že by se imigranti měli více podílet na rozhodovacím systému v příslušné lokalitě či regionu. Už i Mahátmá Ghándí v této souvislosti tvrdil: „Co děláš beze mě, děláš proti mně.“
1. Mainstreamingová strategie Mainstreaming byl v programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) definován jako „zavádění ověřených inovativních výstupů do zavedené praxe a politiky zaměstnanosti a lidských
zdrojů
na
úrovni
lokální,
regionální,
národní
a
evropské“.
Výsledkem
mainstreamingové strategie NTS F by z praktického pohledu mělo být ovlivnění politik tak, aby se snížila diskriminace, minimalizovaly nerovnosti na trhu práce vybrané cílové skupiny a aby byl využit lidský i pracovní potenciál. V rámci NTS F jsou sdruženy projekty, jejichž výstupy jsou zaměřeny na cizince, azylanty, žadatele o mezinárodní ochranu, nezletilé žadatele o mezinárodní ochranu
2
bez doprovodu zákonných zástupců na území České republiky a na sociálně vyloučené skupiny občanů - především Romy. Nutno podotknout, že strategie socioekonomické integrace romské populace se ne vždy shodují se strategiemi použitými pro integraci osob v rámci mezinárodní ochrany (žadatelů o mezinárodní ochranu,
azylantům)
či
ekonomických
migrantů.
Podstatným
rozdílem
mezi
uvedenými kategoriemi osob je skutečnost, že Romové jsou držitelé českého občanství. Realizátoři projektů byly Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy; Člověk v tísni, o. p. s.; Sdružení občanů zabývajících se emigranty; Organizace pro pomoc uprchlíkům; Konzorcium nevládních organizací pracujících s migranty. V NTS F byli dále sdruženi experti z praxe a tvůrci politik jako Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (odbor migrace a integrace cizinců, správa služeb zaměstnanosti), Ministerstvo vnitra ČR (odbor azylové a migrační politiky) a v neposlední řadě Správa uprchlických zařízení MVČR.
2. Klíčové prvky strategie – výstupy a jejich využití Na základě uvedeného interdisciplinárního přístupu se členům NTS F nejen podařilo definovat priority, na které se v rámci své společné strategie zaměří, ale také dosáhnout hmatatelných výsledků, které aktivně přispěly k odstraňování diskriminace a nerovností na trhu práce. Na úřadech práce došlo ke zlepšení podmínek pro azylanty, kdy úředníci tyto jedince nyní přednostně přijímají a pomáhají jim. Nastavil se konkrétní model spolupráce mezi zaměstnavateli a diskriminací ohroženými jedinci. Nezáviděníhodnou situaci žadatelů o mezinárodní ochranu na trhu práce napomáhají řešit i vytvořené databáze volných pracovních míst (projekt Ústavu pro jazykovou a odbornou přípravu Univerzity Karlovy), průběžně aktualizované databáze a kontakty se zaměstnavateli (v rámci projektu Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty) a zavedení institutu pracovního poradce (projekt společnosti Člověk v tísni, o.p.s.), který je v kontaktu s osobami přímo postiženými diskriminací. Důraz na individuální přístup při práci s klienty se odrazil ve vypracování metodik individuální sociální práce (projekty Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Sdružení občanů zabývajících se emigranty). V rámci některých rozvojových partnerství byly vytvořeny učební materiály pro výuku českého jazyka v jazykově, socio-profesionálně a kulturně heterogenních skupinách a
3
vyznačující se respektem vůči kulturně podmíněným charakteristikám jednotlivých uživatelů (projekty Ústavu pro jazykovou a odbornou přípravu Univerzity Karlovy, Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Sdružení občanů zabývajících se emigranty). Při tvorbě materiálů byly použity různé postupy, které se mohou následně v praxi doplňovat. Byly vytvořeny učební materiály speciálně zaměřené na cílovou skupinu žadatelů o mezinárodní ochranu (v rámci projektu Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty), které zahrnují tři úrovně a byly vytvořeny ve spolupráci s lektory češtiny v pobytových střediscích a Multikulturních centrech; učební materiál bez mediačního jazyka je tématicky zakotven v konkrétním prostředí žadatelů a jeho cílem je efektivní vybudování komunikační kompetence na úrovni A1 Evropského referenčního rámce pro jazyky, postupně rozšiřovaný na slovní zásobu potřebnou pro komunikaci v českém pracovním prostředí. Vypracované učební materiály se vyznačují významným inovativním potenciálem, který předpokládá, že osvojení českého jazyka společně s nabytím sociokulturních kompetencí povede cizince k větší samostatnosti, zlepší jejich pozici na trhu práce (mnozí absolventi kurzu dostávali osvědčení s detailním popisem získaných jazykových dovedností) a usnadní jejich sociokulturní integraci do majoritní společnosti. Manuály pro výuku češtiny a sociokulturních dovedností slouží lektorům pouze jako vodítko jakým směrem by se příslušný kurz měl ubírat, ale vlastní obsah probírané látky vždy zohledňuje aktuální potřeby klientů (probírala se témata jak zpracovat životopis, motivační dopis, ale také se simulovaly nejrůznější praktické situace). Tato strategie napomáhá udržet zájem účastníků kurzu. Dalo by se říci, že kurz oslovuje tím více zájemců z řad cizinců či žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů a dalších skupin cizinců, čím více respektuje požadavky plynoucí z jejich kulturní jinakosti. Za neodmyslitelný prvek pokrokového modulu výuky českého jazyka pro žadatele o mezinárodní ochranu, azylantů a cizinců lze také považovat zohlednění genderových charakteristik u některých kulturních komunit (například z Kazachstánu). Kdyby kurzy pro kazašskou komunitu nebyly rozděleny na muže a ženy, nepochybně by kurz přišel o početnou skupinu potenciálních uchazečů ženského pohlaví (projekt Ústavu pro jazykovou a odbornou přípravu Univerzity Karlovy). Společným působením rozvojových partnerství v národní tématické síti F dospěli její členové k názoru, že je třeba posilovat socio-kulturní kompetence představitelů minority i majority na úkor neefektivního autoritativního přístupu. Projektové partnerství POLIS obecně prospěšné společnosti - Člověk v tísni, o. p. s. například podporovalo společné využívání volného času dětí Romů a imigrantů s dětmi majority. Interakce mezi různými komunitami byly rovněž podporovány prostřednictvím tří multikulturních center Konzorcia nevládních
organizací
pracujících
4
s
migranty.
Vznik
a činnost
těchto
multikulturních center výrazně posílilo právě možnost komplexního využití potenciálu žadatelů o mezinárodní ochranu, a to jak službami poskytnutými přímo této skupině (v těchto centrech mimo pobytová střediska bylo možné poskytnout jak vzdělávací aktivity, tak sociální, psychologické a právní poradenství, zaměřené na pracovně právní vztahy), tak působením na informovanost těch zaměstnavatelů, kteří se z různých důvodů obávají takovéto lidi zaměstnat, ale také působením na regionální politiky či úředníky státní správy, kteří řeší konkrétní problémy s těmito cizinci v regionu. Poznávání různých, často odlišných komunit navzájem i jejich setkávání s majoritní společností je předpokladem vzájemného přijetí a následné integrace. Multikulturní centra mají také významnou socializační funkci - jejich umístěním mimo pobytová střediska pro žadatele o statut mezinárodní ochrany - si zájemci o služby Multikulturního
centra
snadněji
osvojují
každodenní
rytmy
života
ve
společnosti
(zjednodušeně řečeno – vstát, učesat se, připravit se na odchod za nejrůznějšími pracovními či vzdělávacími aktivitami). Je nesporné, že multifaktorové problémy je nutné řešit komplexně a se synergickou návazností implementovaných politik. Při vytváření konstruktivních strategií řešení problému nelze opomenout odlišné kulturní vzorce cílové populace, které mohou zásadním způsobem ovlivnit efektivitu implementace dobrých praxí4. Vypracovávání integračních strategií je vždy dvoustranným procesem, který se neobejde bez zpětné vazby cílové populace. Manažeři projektů NTS F seznamovali představitele státní správy, jakož i širokou veřejnost, o konkrétních projektových aktivitách na pomoc žadatelům o mezinárodní ochranu a ostatním cílovým skupinám prostřednictvím realizovaných kulatých stolů, video-reportáží (projekty Konzorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR a Ústavu pro jazykovou a odbornou přípravu Univerzity Karlovy) a publikovaných článků. Hromadné sdělovací prostředky jsou bezesporu velmi důležitým nástrojem pro utváření obrazu o společnosti. Stálo by proto možná za zvážení, zda bychom se nechtěli inspirovat belgickým modelem, v rámci kterého se tamější Asociace žurnalistů společně s Centrem pro rovnost příležitostí a boj proti rasismu snaží pravidelným (každoročním) vyhodnocováním publikovaných článků a jejich doprovodné obrazové dokumentace eliminovat šíření informací se skrytým rasistickým podtextem a zároveň u čtenářů posilovat interkulturní porozumění. Výsledky provedených analýz jsou následně zasílány příslušným deníkům s doporučeními na možné kvalitativní změny ve strategii publikování článků. 4 Mezi sociálně vyloučenými Romy například existují povolání, která jsou pro ně více stigmatizující a výkon takových povolání je jejich okolím hodnocen spíše negativně (např. pečovatelka v domově sociální péče), popřípadě povolání, jejichž výkon je ovlivněn zkušeností s diskriminací (např. pokladní).
5
Významným počinem projektových partnerství NTS F bylo také zapojení cílové skupiny do evaluace projektových aktivit. Na základě jejich vznesených podnětů byly například upravovány koncepty výuky českého jazyka (projekt Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy a Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR) či metodiky individuální sociální práce (projekty Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, Sdružení občanů zabývajících se emigranty a Organizace pro pomoc uprchlíkům). Na základě spolupráce v národní tématické síti F se představitelům rozvojových partnerství a tvůrcům politik dále podařilo prohloubit kontakty i se zaměstnavateli a dalšími relevantními partnery (včetně zástupců Cizinecké policie a Úřadů práce), což ve svém důsledku zefektivňuje implementaci výstupů jednotlivých projektů. Analýzy a zpětné vazby stejně tak jako diskuze a výměna zkušeností mezi národními a nadnárodními partnery jsou klíčovými prostředky jak maximalizovat dopad Iniciativy Společenství EQUAL. Diskuze mezi příslušnými partnery přitom může probíhat buď na základě osobního kontaktu, nebo prostřednictvím postmoderních technologií. Nedávný vývoj v oblasti evropské integrační politiky (v pořadí již druhé setkání ministrů členských zemí Evropské unie pověřených integrační politikou, které se uskutečnilo v květnu 2007 v Postupimi) 5, předznamenal vytvoření webové stránky pro srovnávání dobrých praxí mezi členskými státy Evropské unie. Inspirací tohoto kroku pro Českou republiku by mohlo být vytvoření národní webové stránky, jež by srovnávala integrační politiky aplikované na lokální popřípadě regionální úrovni. Ve spolupráci Evropské komise a organizace Eurocities byl rovněž zahájen - tzv. rotterdamský proces, který předpokládá, že se v některé z evropských imigračních metropolí bude každoročně konat konference srovnávající integrační politiky na lokální úrovni. Tento vývoj na evropské úrovni by se rovněž mohl promítnout i na území českého státu, kde by se pravidelně setkávali představitelé regionálních či lokálních úřadů, zástupci neziskových organizací, tvůrci politik, zaměstnavatelé a představitelé sdružení cizinců a společně tak diskutovali o úspěšnosti (popř. neúspěšnosti) implementovaných (lokálních a regionálních) integračních politik. Vytvoření sítě místních středisek pro sledování osvědčených postupů je mimo jiné i jedním z klíčových cílů programu Progress Evropského sociálního fondu.
5 Historicky první setkání tohoto typu proběhlo v listopadu 2004 v Gröningenu.
6
Identifikace nedostatků v existující praxi Rozvojová partnerství sdružená v rámci národní tématické sítě F také společně identifikovala několik základních nedostatků v soudobé praxi, které v mnohých aspektech brzdí integraci zranitelných skupin na místním trhu práce. Jejich náprava by podle manažerů jednotlivých rozvojových partnerství NTS F a dalších zainteresovaných osob (tvůrců politik – odbor migrace a integrace cizinců MPSV ČR a expertů z Evropské komise) přispěla k posílení integrovatelnosti znevýhodněných skupin nejen do stávajících ekonomických struktur, ale i do hostitelské společnosti jako takové. I.
Identifikovaný problém – neuznávání vzdělávání a kvalifikace
Není náhodou, že imigranti (tj. příchozí, jež setrvali na území hostitelského státu déle než jeden rok – podle měřítek OSN) nacházejí své pracovní uplatnění zejména v určitých obvykle
méně
kvalifikovaných
profesích6,
ačkoli
minimálně
čtvrtinu
azylantů7
představovali absolventi vysokých škol. Neuznávání vzdělání a kvalifikace imigrantů považují v České republice za problém i autoři březnové studie Indexu migrační politiky (MIPEX), sestaveného Britskou radou ve spolupráci s Migration Policy Group8. Jednou z identifikovaných cest, která imigrantům pomáhá získat odpovídající zaměstnání je individuální sociální práce s klientem. V případě imigrantů s nízkým vzděláním se individuální práce rozvojových partnerství zaměřila na navýšení kvalifikace a pracovních dovedností představitelů cílové skupiny, tak aby se mohli prakticky začlenit na legální trh práce (ať už v hostitelské společnosti či v zemi původu). Zatímco u imigrantů s vyšším vzděláním se individuální asistence zaměřila spíše na získání takového zaměstnání, které by odpovídalo jejich odborné kvalifikaci. Tento individuální přístup a práce s motivací klienta přinesl mnohým účastníkům vytoužené ovoce (tj. nalezení pracovního uplatnění ve vystudované profesi). Vzhledem ke specifičnosti cílové skupiny by se aplikovaná metodika individuální sociální práce mohla do budoucna stát impulsem pro vznik nových druhových standardů v rámci již existujících Standard kvality sociálních služeb Ministerstva
6 Platí pro migranty z východoevropských a rozvojových zemí. 7
V rámci realizovaného projektu Sdružení občanů zabývajících se emigranty bylo 25% klientů z celkového počtu 138 azylantů vysokoškolsky vzdělaných.
8
Podmínky pro integraci cizinců jsou v ČR nevalné. Zdroj ČTK. Metro. Praha. 12. března 2008. s.2.
7
práce a sociálních věcí
9
ustavujících základní obecné „nepodkročitelné“ minimum každé
sociální služby. Za podpory jak národních (MPSV ČR), tak i mezinárodních partnerů (Evropského sociálního fondu, aj.) již v současné době vznikají nové druhové standardy reflektující specifické potřeby určitých typů sociálních služeb. Zatím však seznam nových druhových standardů nezohledňuje osoby pocházející z emigrace
10
. Zcela přirozenou
součástí takových metodik individuální sociální práce a asistence (projekty Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty, Sdružení občanů zabývajících se emigranty a Organizace pro pomoc uprchlíkům), které by systémově zajišťovaly pomoc klientovi v průběhu jeho/jejího integračního procesu (formou tzv. guided approach) by měl být podle manažerů jednotlivých projektů - „audit dovedností“ (tj. zhodnocení znalostí a dovedností klienta). Vytvoření a odzkoušení tzv. skills auditů proběhlo velmi úspěšně a je využitelné v další práci. Individuální sociální práce by mohla být vykonávána - tak jak tomu bylo v České republice doposud – prostřednictvím zástupců neziskových organizací, anebo - po vzoru již realizovaných projektů CIP EQUAL v ostatních evropských státech - samotnými představiteli cílové skupiny. Tito speciálně proškolení zástupci cílové skupiny11 by mohli být nápomocni při hledání odpovídajícího pracovního uplatnění svých krajanů (popř. jiných přistěhovalců ze třetích zemí) například na úřadech práce, a to zejména v lokalitách se zvýšeným počtem cizinců. Zapojení cílové skupiny do budoucích projektů Evropského sociálního fondu je mnohými manažery projektů NTS F považován za legitimní požadavek osob žijících v multikulturní společnosti. II.
Identifikovaný problém – nemožnost pracovat 12 měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu
Na základě společné diskuze s manažery realizovaných projektů NTS F zaměřených na žadatelé o mezinárodní ochranu a členy kabinetu evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti, jakož i vedení katedry sociální
9
Evropský sociální fond a MPSV ČR již v minulosti hradilo vyváření druhových standardů sociálních služeb, o které by se mohly rozšířit stávající Standardy kvality sociálních služeb.
10
V současné době existují Standardy kvality občanských poraden Asociace občanských poraden, Standardy podporovaného zaměstnávání České unie podporovaného zaměstnávání, Standardy odborné způsobilosti pro zařízení a programy poskytující odborné služby problémovým uživatelům a závislým na návykových látkách Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, dále standardy pro rodinné poradny, pro chráněné bydlení, pro ranou péči apod. (zdroj: Vzdělávání v zavádění standardů kvality sociálních služeb. 12. 4. 2008 http://www.sqss.cz/cz/redakce/standardy-kvality/druhove-standardy-kvality-socialnich-sluzeb/r57
11
Prostřednictvím profesionálních školení metodiky sociální práce připravených realizátory projektů Iniciativy Společenství EQUAL či dalších projektů hrazených Evropským sociálním fondem, atd.
8
geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy bylo konstatováno12, že „12 měsíční lhůta, po kterou nemohou být uprchlíci ekonomicky aktivní, je nepřiměřeně dlouhá a žadatele o mezinárodní ochranu nepřímo navádí k přijetí nelegálního zaměstnání na černém trhu práce“. Skutečnost, že velká část žadatelů o mezinárodní ochranu si hledá zdroj obživy prostřednictvím neformálních kontaktů s představiteli vlastní komunity a často přijímá práci bez jakéhokoli legálního zaštítění mi byla rovněž potvrzena na základě konzultací s 68 migranty, mezi kterými se nacházeli právě i zástupci této specifické skupiny cizinců – žadatelé o mezinárodní ochranu . Po uplynutí 12 měsíců, kdy už by žadatelé o mezinárodní ochranu mohli být legálně zaměstnáni, na černém trhu práce obvykle setrvávají. Výše uvedené skutečnosti ostatně potvrzují i závěry sociologického průzkumu provedeného v rámci projektu Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty13. Nebezpečí, které v sobě nelegální práce skrývá je zdařile vystiženo v komiksu nazvaného Proč pracovat legálně14. Přijetí roční ochranné lhůty po kterou nesmí žadatelé o mezinárodní ochranu pracovat reagovala ve své době na zvýšený počet neodůvodněných žadatelů o azyl, kteří si žádostí o azyl pouze legitimizovali svou ekonomickou činnost v České republice. V současné době se již takový nápor žadatelů o mezinárodní ochranu nepředpokládá, neboť aplikací Dublinského nařízení (kdy je žádost o status mezinárodní ochrany zpravidla posuzována vždy prvním státem, do kterého žadatel vkročil a v němž požádal o ochranu) máme na území České republiky pouze jedny vnější hranice – a to mezinárodní letiště Praha Ruzyně. Využití maximální povolené doby (12 měsíců) pro členské státy EU se v současnosti zdá spíše kontraproduktivní. Žadatelé o mezinárodní ochranu buď ztrácejí pracovní návyky, anebo se integrují na černém trhu práce, ze kterého se jen stěží opět vymaňují. V každém případě majoritní společnost vynucenou ekonomickou nečinností žadatelů o mezinárodní ochranu či jejich ilegálním zaměstnáváním ekonomicky ztrácí. Manažeři projektů NTS F společně s představiteli kabinetu evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti v Bruselu se proto domnívají, že by 12 měsíční lhůta měla být přehodnocena podle aktuální situace a potřeb a případně 12
Dne 7. března 2008 na schůzce v kabinetu evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti v Bruselu.
13
Basovníková S., Hofírek O., Klvaňová R., Mega D., Reichová J.,: Zkušenosti žadatelů o azyl a strpitelů se zaměstnávání v ČR – výsledky sociologického průzkumu zpracovaného pro účely projektu Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty „Proč mají zůstat stranou? – Komplexní posílení pracovního potenciálu žadatelů o azyl“ podpořeného z programu Iniciativy Společenství EQUAL.
14
Komiks Proč pracovat legálně byl vytvořen ve spolupráci projektů NTS F: Work in Prague, Work in Czech, Human Step, Net 2005 a Podpora nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu.
9
zkrácena na polovinu. Návrh na zkrácení lhůty, po kterou je žadatelům o mezinárodní ochranu zakázáno vstoupit na trh práce v ČR, byl také vytvořen v rámci aktivit skupiny Analytického expertního centra Think Tanku projektu Konzorcia nevládních organizací pracujících s migranty, zformulován jako pozměňovací návrh pro poslance a po značném lobbyingové úsilí se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. III.
Identifikovaný problém – absence možností dalšího kariérního postupu
Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době nedisponuje žádným mechanismem, podle kterého by mohlo vypočítat kolik žadatelů o mezinárodní ochranu působí na českém trhu práce. Vytvoření takového statistického nástroje by mohlo do budoucna pomoci s identifikací odpovídajících lokálních integračních politik a relevantních programů dalšího vzdělávání ekonomicky aktivních žadatelů o mezinárodní ochranu na úřadech práce. Získání prvního legálního pracovního postu (zpravidla nekvalifikované profese) by pro žadatele o mezinárodní ochranu či azylanty nemělo být „konečnou“. Společnost by se měla postarat o vytvoření nabídky navazujících vzdělávacích kurzů, které by případným zájemcům napomohly získat kvalifikovanější pozici a postoupit tak i na společenském žebříčku. Nemožnost získat kvalifikovanější pozici souvisí otázkou diskriminace zranitelných skupin obyvatelstva nebo s takzvaným xeno-skepcisismem (podle belgického vědce Altaye Manço), předpokladem méněcennosti některých přistěhovaleckých skupin, kdy v očích majority přistěhovalci nejsou schopni vykonávat kvalifikovanější pozice. Zvláštní pozornost by přitom měla být věnována vzdělávání a rozvoji pracovních dovedností představitelů druhé generace migrantů, od kterých je často stereotypně očekáváno, že zaujmou pozice po svých rodičích. Tato stigmatizace konkrétních zaměstnání (zpravidla těch méně kvalifikovaných) je typická pro druhou generaci imigrantů zejména v „západních“ evropských zemích15. Počet imigrantů stoupá geometrickou řadou i v zemích střední a východní Evropy, a proto nelze vyloučit, že se podobná situace u některých skupin cizinců může v budoucnosti vyskytnout i v České republice.
15
Druhá generace imigrantů se často ocitá na rozhraní dvou kultur (kultury svých rodičů a majoritní společnosti) a dvou vzorců socioekonomických očekávání. Potomci imigrantů již obvykle nechtějí pracovat za nízký plat na nekvalifikovaných pozicích (tak jako tomu bylo v případě jejich otců, jež přijížděli do Evropy pracovat jako náboroví pracovníci do průmyslových podniků a uhelných dolů), ale považují za legitimní poohlížet se po vyšších společenských postech, což ovšem není vždy kompatibilní s viděním majoritní společnosti.
10
3. Závěry a doporučení Národní tématická síť F svou existencí potvrdila, že identifikace problémových oblastí, jakož i příprava samotných inovativních strategií je nejefektivnější jedině tehdy, je-li využit interdisciplinární přístup. Z důvodu maximalizace účinků vybraných inovativních programů je proto žádoucí nastavené parametry spolupráce (a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni) zachovat. Udržování a rozšiřování stávajících sítí spolupracovníků je nezbytné nejen z praktického hlediska, zejména s ohledem na snadnější komunikaci mezi jednotlivými články řetězce (od definice problému po vytvoření konkrétních strategií inovativních
politik),
ale
i
proto,
že
fungující
síť
partnerů
nepoměrně
zvyšuje
pravděpodobnost získání prostředků z evropských fondů. Je nesporné, že nelze vytvořit jednu všeobjímající šablonu integrace zranitelných skupin obyvatelstva, která by byla přenositelná z jednoho regionu do druhého. Některé aspekty přece jenom přenášet lze. Aplikované integrační politiky by měly vždy vycházet z úcty k diverzitě, měly by být kompatibilní s politikami již realizovanými a měly by odpovídat základním požadavkům všech zúčastněných stran. Vytvoření odpovídajících programových aktivit také předpokládá uskutečňování pravidelných analýz situace v lokalitách a regionech. Tento pravidelný monitoring socioekonomického začlenění nejrůznějších přistěhovaleckých skupin, jakož i evaluace míry znevýhodnění nejzranitelnějších osob, by nepochybně přispěl k identifikaci praktické náplně Evropskou unií přijatých Obecných základních principů pro integraci (tzv. Common Basic Principles) na lokální úrovni. Obecné základní principy pro integraci by na základě včasného stanovení konkrétních potřeb mohly nabýt forem odpovídajících pro-aktivních a preventivních opatření státní správy či samosprávy - a to za účasti či bez - představitelů cílových skupin samotných. Nutno podotknout, že regionální a lokální úředníci budou vstřícní vůči zavádění inovativních pro-aktivních přístupů jedině tehdy, budou-li přítomnost ostatních kulturních skupin vnímat jako jistou komparativní výhodu pro příslušný region či lokalitu. Z tohoto důvodu je prohlubování kontaktů s regionálními a lokálními úředníky nevyhnutelným faktorem úspěchu mainstreamingové strategie rozvojových partnerství NTS F. Ideální by bylo, kdyby diskuze probíhala již s představiteli plánovaných Regionálních integračních center, které po svém vytvoření mají fungovat na podobném principu jako tomu bylo před vznikem Vyšších územně samosprávných celků u Okresních poradních orgánů pro otázky integrace cizinců.
11
Nabízejí se dvě varianty řešení, jak lobovat za zlepšení situace migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu na místní či regionální úrovni – tím jsou fungující platformy relevantních spolupracovníků (NTS F), anebo zřízení poradních orgánů přímo na místních/regionálních úřadech, jak je tomu v některých evropských státech16. Nicméně, slabou stránkou poradních orgánů působících v zahraničí je především skutečnost, že většinou nedisponují rozhodovacími pravomocemi a málokdy se tak mohou fakticky podílet na změně znepokojivé situace. Národní tématická síť F je přesvědčena, že socioekonomická integrace žadatelů o mezinárodní ochranu, azylantů a příslušníků národnostních skupin není jen otázkou jich samotných, nýbrž celé společnosti, která nese za zranitelné skupiny obyvatelstva morální zodpovědnost. NTS F se domnívá, že majoritní společnost by měla své aktivity směřovat tak, aby předcházely všem formám ilegálního zaměstnávání a působily preventivně vůči socioekonomickému vyloučení určitých skupin - popřípadě aby bránily vzniku geograficky segregovaných komunit tzv. ghett. Rozvojová partnerství sdružená v NTS F se rovněž shodla na tom, že socioekonomickému vyloučení do velké míry pomáhá předcházet 16
Tyto poradní orgány jsou buď složeny výhradně z reprezentantů imigračních skupin (jako je tomu v belgických Antverpách a 19. pařížském okrsku), nebo ze zástupců jak minority, tak majority (jako je tomu v německém Hannoveru).
V belgických Antverpách se osvědčila existence takzvaných cizineckých platforem, které slučují jednotlivé přistěhovalecké komunity pocházející z jednoho kontinentu. Například Africká platforma slučuje imigranty afrického původu. Jako celek se platforma snaží o nápravu nejrůznějších socio-ekonomických problémů, jimiž čelí všechny komunity bez rozdílu (zejména se jedná o oblast bydlení, vzdělávání, postavení cizinců na trhu práce). Jestliže se ovšem některá africká komunita potýká ještě s nějakými, pro ni typickými, problémy, lobuje za jejich vyřešení u městského orgánu už sama za sebe. Městští úředníci jsou obvykle připraveni obavy cizinců vyslyšet, a to ať už byly vzneseny v rámci formalizovaného útvaru Africké platformy, anebo představiteli té které znevýhodněné komunity. Pokud jde situaci v 19. pařížském okrsku, byl zde ustaven poradní orgán složený z přistěhovalců z mimoevropských zemí, kteří nedisponují ani aktivním, ani pasivním volebním právem. Nicméně tito cizinci, jsou starostou přizýváni k diskusi o socioekonomických reformách v lokalitě. Členové tohoto pařížského poradního orgánu jsou voleni tak, aby paritně zastupovali jednotlivé přistěhovalecké komunity žijící v 19. pařížském okrsku. Inspirací může být pro české podmínky i německý model. Starosta německého Hannoveru v rámci svého nového integračním plánu pravidelně svolává takzvané integrační summity, jejichž cílem je najít společná řešení na nejrůznější tíživé problémy imigrantů (týkající se sociálních služeb, integrace imigrantů na trhu práce, podpory sociálního a kulturního života). Integračních summitů se účastní nejen zaměstnavatelé či reprezentanti neziskových organizací a odborníci přes otázky migrace a integrace cizinců, ale také samotní představitelé cizineckých komunit. Starosta Hannoveru zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se těchto summitů účastnili příslušníci všech cizineckých komunit legálně pobývajících na území města. V případě, že některá cizinecká komunita je natolik malá, že neutvořila na území města žádnou formální organizaci, jež by příslušné cizince reprezentovala, jsou na summity zváni také jedinci (například původem z Toga). V Hannoveru existuje také Komise pro migraci, která je z poloviny tvořena německými úředníky a z poloviny cizinci. Stejně jako v případě integračních summitů se jedná o orgán, který sice nedisponuje žádnou rozhodovací pravomocí, nicméně, městská rada je povinna vyslyšet jejich stanovisko vždy, když řeší otázky bezprostředně spojené s integrací cizinců v lokalitě.
12
výuka českého jazyka a sociokulturních dovedností. Pro oba tyto specializované výukové kurzy byly v rámci projektových aktivit vytvořeny navzájem se doplňující učební materiály, jež by - společně s ostatními materiály pro výuku češtiny dalších rozvojových partnerství - mohly sloužit jako inspirace pracovníkům Výzkumnému pedagogickému ústavu, kteří byli Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pověřeni zpracováním učebnic pro přípravu cizinců na zkoušky A1 do července letošního roku17. Materiály se dále vyznačují významným inovativním potenciálem, plně korespondujícím se současným vývojem filozofického myšlení v oblasti integračních politik, který považuje nabytí interkulturních kompetencí u představitelů minority i majority za klíčový předpoklad sociální soudržnosti v lokalitě. Jednou z cest jak zlepšit interkulturní soužití mezi komunitami a současně omezit stereotypní vidění představitelů hostitelské společnosti je také citlivé využívání hromadných sdělovacích prostředků. Svobodná média, představující samozřejmý základ politického a společenského života v demokratickém státě, mohou být rovněž nástrojem pro posílení role občanské společnosti. Optimálně fungující občanská společnost dokáže významným způsobem přispět k podpoře mezigenerační a interkulturní tolerance, nicméně, je nezbytné, aby jednotlivé formy občanské společnosti reflektovaly skutečné zájmy zvláště zranitelných či segregovaných skupin obyvatelstva a případní zájemci o účast na jejích aktivitách nebyli pro svůj kulturní původ vyloučeni. Rozmanitost je nutné chápat jako určitou
formu
komparativní
výhody,
společenského a hospodářského rozvoje.
prostřednictvím
které
lze
dosáhnout
18
17
Workshop NTS F. Závěrečná konference EQUAL. 23.4. 2008.
18
Gerstnerová, A. Hodnocení mainstreamingové strategie národní tématické sítě integrace na trhu práce pro cizince. Zpracováno pro odbor řízení pomoci z ESF Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Praha dne 10. prosince 2007.
13
4. Seznam využitých informačních zdrojů 1) NTS F Integrace na trhu práce pro cizince, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=19 2) Mainstreamingová strategie NTS F, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=464 3) Výroční konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL, webové stránky Step to Net, Götz, Václav. Prezentace národní tematické sítě F, 19.listopadu 2007. http://www.steptonet.cz/vyrocni-konference-nts-f-2007-prezentace.php 4) Zápis z pracovního jednání NTS F dne 16.5.2006. http://www.equalcr.cz/files/clanky/489/Zapis_NTS-F.pdf 5) Zápis z pracovního jednání NTS „F“ dne 17.10.2006 včetně příloh k zápisu. http://www.equalcr.cz/files/clanky/577/Zapis_NTS-F.pdf 6) Zápis z pracovního jednání NTS „F“ dne 7.2.2007. http://www.equalcr.cz/files/clanky/637/Zapis_NTS_F.pdf 7) Zápis z pracovního jednání NTS „F“ dne 28.3.2007. http://www.equalcr.cz/files/clanky/765/Zapis_NTS_F.pdf 8) Zápis z pracovního jednání NTS „F“ dne 30.5.2007. http://www.equalcr.cz/files/clanky/915/Zapis_NTS_F.pdf 9) Vzdělávání v zavádění standardů kvality sociálních služeb. 12. duben. 2008 http://www.sqss.cz/cz/redakce/standardy-kvality/druhove-standardy-kvality-socialnichsluzeb/r57 10) Podmínky pro integraci cizinců jsou v ČR nevalné. Zdroj ČTK. Metro. Praha. 12. března 2008. s.2. 11) Jednání s Pavlou Burdovou Hradečnou (Poradna pro uprchlíky), Lucií Medkovou (Konzorcium nevládních organizací pracujících s migranty), Džanou Popovič (Organizace pro pomoc uprchlíkům), Václavem Götzem (Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy), Vlastou Bučilovou (Human Resources s. r. o.), Arnoštem Svobodou (Sdružení občanů zabývajících se emigranty), Zuzanou Ramajzlovou a Danielem Hůlou (Člověk v tísni, o. p. s.), Janem Kepkou (odbor migrace a integrace cizinců, MPSV ČR) a zástupcem kabinetu evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Janem Jařabem. 12) Gerstnerová, Andrea. Hodnocení mainstreamingové strategie národní tématické sítě integrace na trhu práce pro cizince. Zpracováno pro odbor řízení pomoci z ESF Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Praha. 10. prosince 2007. 13) Gerstnerová, Andrea. Závěrečná zpráva grantového projektu Posilování kulturní diverzity: podpora systematického přístupu řešení otázek kulturní integrace příchozích Grantové agentury Univerzity Karlovy (GA UK, reg.číslo 265/2006/B-GEO/PřF). prosinec 2007. 14) Workshop NTS F. Závěrečná konference EQUAL. 23.4. 2008.
14
